Zkts

j.
29845/2005-613

Otzky vetn sprvnch odpovd pro psemn testy a
osnovy stnch zkouek pro jednotliv druhy prkaz
odborn zpsobilosti k obsluze vyslacch rdiovch
zazen
Otzky a sprvn odpovdi jsou zpracovny podle vyhlky . 157/2005 Sb., o nleitostech
pihlky ke zkouce k prokzn odborn zpsobilosti k obsluze vyslacch rdiovch
zazen, o rozsahu znalost potebnch pro jednotliv druhy odborn zpsobilosti, o zpsobu
provdn zkouek, o druzch prkaz odborn zpsobilosti a dob jejich platnosti (dle jen
vyhlka). Znn jednotlivch otzek (oznamovac nebo tzac uvozujc text) a
odpovdajcch odpovd je formulovno tak, aby umoovalo jednoznan vbr jedn
sprvn odpovdi (uvedeno dle) ze t nabzench monost (bude v pslunch zkuebnch
testech).

A. Otzky a sprvn odpovdi pro psemn testy podle druh prkaz odborn
zpsobilosti:

(1) Veobecn prkaz radiotelefonisty leteck pohybliv sluby
( 2 psm. a) vyhlky)

a) radiokomunikan pedpisy:
1. zkon . 127/2005 Sb.
- upravuje na zklad prva Evropskch spoleenstv podmnky podnikn a
vkon sttn sprvy, vetn regulace trhu, v oblasti elektronickch komunikac
2. zkon . 127/2005 Sb.
- se nevztahuje na obsah slueb poskytovanch prostednictvm st elektronickch
komunikac
3. zajitn elnho vyuvn rdiovch kmitot a sprvu rdiovho spektra
vykonv
- esk telekomunikan ad
4. radiokomunikan slubou je komunikan innost, kter spov v penosu, vysln
nebo pjmu signl prostednictvm
- rdiovch vln
5. pln pidlen kmitotovch psem (nrodn kmitotovou tabulku) stanov
- Ministerstvo informatiky vyhlkou
6. individuln oprvnn k vyvn rdiovch kmitot udluje
7. pdl rdiovch kmitot
- neopravuje podnikatele k vyuvn rdiovch kmitot pro provoz vyslacch
rdiovch zazen
8. dritel oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot je povinen platit za vyuvn
rdiovch kmitot
- poplatek za jejich vyuvn
9. esk telekomunikan ad udl krtkodob oprvnn k vyuvn rdiovch
kmitot na dobu nepesahujc
- 1 msc
/44 1
10. podnikatel poskytujc veejn dostupnou slubu elektronickch komunikac a
poskytovatel univerzln sluby je povinen pedkldat platn ceny slueb a jejich
zmny bezodkladn
- eskmu telekomunikanmu adu
11. podnikatel zajiujc veejnou komunikan s je povinen zajiovat integritu a
bezpenost sv st
- prbn
12. sttn kontrolu elektronickch komunikac vykonv
13. fyzick osoba vykonvajc obsluhu vyslacho rdiovho zazen bez platnho
prkazu odborn zpsobilosti se dopustila
- pestupku
14. za obsluhu vyslacho rdiovho zazen bez platnho prkazu odborn zpsobilosti
ulo ad fyzick osob pokutu do ve
- 100 000 K
15. v mezinrodn volac znace esk republiky tvo prvn dv psmena (prefixy)
vdy dvojice psmen
- OK nebo OL
16. mezinrodn volac znaka letadlov stanice u letadel zapsanch v leteckm
rejstku R je
- OK a dal ti psmena
17. mezinrodn volac znaka lodn stanice u lod zapsanch v nmonm rejstku R
je
- OL a dal dv psmena
18. stanice provozovan na zklad veobecnho oprvnn lze provozovat
- bez volac znaky
19. falen volac znaky a falen signly
- se nesm pouvat
20. pohybliv stanice leteck pohybliv sluby je
- letadlov stanice
21. pohybliv stanice nmon pohybliv sluby je
- lodn stanice
22. pevn sluba je
- radiokomunikan sluba mezi stanovenmi pevnmi body
23. nejvy prioritu a absolutn pednost m zprva
- tsov
24. tsov voln a tsov zprva se vyslaj jen na rozkaz
- velitele nebo osoby odpovdn za lo nebo letadlo
25. mezinrodn tsov kmitoet v radiotelefonii je
- 2182 kHz
26. mezinrodn tsov, bezpenostn a volac kmitoet v radiotelefonii v nmon
pohybliv slub je
- 156,8 MHz
27. mezinrodn tsov kmitoet v radiotelefonii v leteck pohybliv slub je
- 121,5 MHz
28. ptrac a zchrannou operaci na moi me ukonit
- velitel (dc stanice) ptrac a zchrann operace
29. pohyblivm stanicm na moi nebo nad moem je zakzno provozovat
- rozhlasovou slubu
30. sluba u letadlov nebo lodn stanice podlh nejvy pravomoci
/44 2
- velitele nebo osoby, kter je odpovdn za letadlo nebo lo
31. doba platnosti prkaz odborn zpsobilosti pro leteckou a nmon pohyblivou
slubu je vyhlkou . 157/2005 Sb. stanovena na
- 5 let
32. prvn znak nebo prvn dva znaky mezinrodn volac znaky oznauj
- sttn pslunost stanice
33. stejn volac znaka
- neme bt pidlena dvma nebo vce provozovatelm stanic
34. inspekn orgny zem, kter pohybliv stanice (letadlo, lo) navtv,
- mohou vyadovat pedloen prkazu opertora
35. Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) je
- specializovanou organizac Organizace spojench nrod pro oblast
telekomunikac
36. mezinrodn organizac CEPT se rozum
- Evropsk konference potovnch a telekomunikanch sprv
37. Q-kdem se rozum
- kdov skupina t psmen zanajc vdy psmenem Q, kter m urit
konkrtn, mezinrodn dohodnut vznam
38. volac znaky se pidluj tak, aby nemohly bt zamnny
- s tsovmi, pilnostnmi a bezpenostnmi signly nebo s kdovmi zkratkami
Q-kdu
39. volac znakou je
- kad poznvac oznaen stanice, kter umouje zjitn jej totonosti bhem
vysln
40. provozovatel stanice vysl na zatku a na konci spojen
- vlastn volac znaku
b) radiokomunikan provoz:
1. leteck pohybliv sluba je
- pohybliv sluba mezi leteckmi stanicemi a letadlovmi stanicemi nebo mezi
letadlovmi stanicemi navzjem
2. sluba rdiovho urovn pro ely radionavigace je
- radionavigan sluba
3. leteck pevn sluba (AFS) je
- telekomunikan sluba mezi stanovenmi pevnmi body
4. leteck rozhlasov sluba je
- sluba uren k vysln informac tkajcch se leteckho provozu
5. vysln pokusnch signl nesm trvat dle ne
- 10 vtein
6. pi zkuebnm vysln dokonal itelnost je uvdna stupnm
- 5
7. rychlost hovoru pi radiotelefonnm spojen nem pevyovat
- 100 slov za minutu
8. radiotelefonn spojen letadlo zem by se mlo provdt
- veobecn v jazyce ve kterm komunikuje pozemn stanice
9. zprvy mus bt vyslny
- v oteven ei a ve schvlench frzch
10. pi vysln
- zachovvme stle stejnou vi hlasu ve vech fzch hovoru
11. poad zprv dopravovanch leteckou pohyblivou slubou je
/44 3
- tsov, pilnostn, o rdiovm zamovn, pro zajitn bezpenosti let,
meteorologick, o pravidelnosti let
12. 3x opakovan tsov signl MAYDAY mus bt pouit
- na zatku prvn zprvy tsov korespondence
13. PAN PAN MEDICAL je radiotelefonn signl zprvy
- pilnostn
14. tsov korespondence
- m pednost ped vemi ostatnmi druhy spojen
15. pilnostn zprva
- m pednost ped vemi ostatnmi druhy spojen vyjma tsovho provozu
16. tsov a pilnostn provoz mus bt veden na kmitotu
- kter je v dan dob pouvn
17. kad stanice, kter v o tsovm provozu m povinnost
- na tomto kmitotu nevyslat ale tento provoz sledovat
18. po voln leteck stanice, na kter tato stanice neodpov, je letadlov stanice
povinna
- vykat nejmn 10 sekund ne provede dal voln
19. jmna, zkratky a slova, jejich vslovnost me vyvolat pochybnost se v
radiotelefonnm provozu mus
- hlskovat
20. letadlov stanice potvrzuje pjem dleitch zprv zen letovho provozu nebo
jejich st
- jejich opakovnm a pipojenm vlastn volac znaky
21. letadlo pechz z jednoho rdiovho kmitotu na druh
- z pkazu leteck stanice v souladu s dohodnutmi postupy
22. letadlo za letu
- nesm mnit svou poznvac znaku
23. za letu mus letadlov stanice
- udrovat stl bdn
24. poznvac znaka civilnho letadla je sloena
- ze znaky sttn pslunosti a rejstkov znaky
25. volac znaku letadla lze tvoit
- radiotelefonnm oznaenm provozovatele letadla za kterm nsleduje oznaen
(slo) letu
26. zkrcenou volac znaku pouije letadlov stanice
- pouze v ppad, e byla tmto zpsobem oslovena leteckou stanic
27. sprvn zkrcen volac znaky OKABC je
- OBC
28. jakmile je spojen navzno
- lze nepetrit korespondovat v obou smrech bez dalho pouit volacch
znaek nebo voln
29. vechna sla se vyslovuj
- jednotliv, s vjimkou sel souvisejcch s vkou nad hladinou moe, s vkou
oblanosti, dohlednosti a drhov dohlednosti
30. pro oznaen nosnho kmitotu se pouv pi rozestupu 25 kHz
- pouze prvch pt slic
31. odchylky od spisovn etiny pi vysln sel jsou
- u slic: 2, 4, 7, 8
32. potvrzen pjmu leteckou stanic mus obsahovat
/44 4
- volac znaku letadla za kterou nsleduje, je-li to nutn, volac znaka leteck
stanice
33. rdiov spojen me bt ukoneno
- na pokyn leteck stanice
34. volac znaka leteck stanice je tvoena
- zempisnm nzvem jej polohy a slubou, kter je k dispozici
35. stanice leteck pohybliv sluby pouvaj
- koordinovan svtov as
36. hlskovac abeceda (esk/anglick)
A - Adam / Alpha E - Emil / Echo I - Ivan / India
B - Boena / Bravo F - Frantiek / Foxtrot J - Josef /Juliett
C - Cyril / Charlie G - Gustav / Golf K - Karel / Kilo
D - David / Delta H - Helena / Hotel L - Ludvk / Lima
M - Marie / Mike Q - Quido / Quebec U - Urban / Uniform
N - Norbert / November R - Rudolf / Romeo V - Vclav / Victor
O - Otakar / Oscar S - Svatopluk / Sierra W - dvojit V / Whisky
P - Petr / Papa T - Tom / Tango X - Xaver / X-ray
Y - Ypsilon / Yankee Z - Zuzana / Zulu
45. sprvn Q-kd pro tlak indikujc nadmoskou vku, pepoten na stedn
hladinu moe
- QNH
46. sprvn Q-kd pro magnetick kurs pro smr k Vm
- QDM
47. sprvn Q-kd pro magnetick zamen od Vs
- QDR
48. sprvn Q-kd pro tlak pepoten na stedn hladinu moe podle barometrick
formule
- QFF
49. sprvn Q-kd pro pistn zakzno
- QGO
50. sprvn Q-kd pro povolen letu z do
- QAB
51. sprvn Q-kd pro vznan provoz
- QAI
52. sprvn Q-kd pro meteorologick pozorovn
- QAM
53. sprvn Q-kd pro povolen k pistn
- QGN
54. sprvn Q-kd pro prav kurs, kter mte sledovat, abyste smoval ke mn
- QUJ
55. sprvn Q-kd pro dost o zamen
- QDL
/44 5
56. sprvn Q-kd pro nouzov pistn
- QHH
57. sprvn Q.-kd pro jste/jsem ruen
- QRM
58. sprvn Q-kd pro vka letu
- QAH
59. sprvn Q-kd pro poloha vyslac stanice
- QTH
60. sprvn zkratka pro kmitoet
- FREQ
61. sprvn zkratka pro vzletov a pistvac drha
- RWY
62. sprvn zkratka pro odlet, odlett
- DEP
63. sprvn zkratka pro automatick informan sluba koncov zen oblasti
- ATIS
64. sprvn zkratka pro letov informan oblast
- FIR
65. sprvn zkratka pro dost, poadovno
- REQ
66. sprvn zkratka pro mimo provoz, mimo slubu
- U/S
67. sprvn zkratka pro pedpokldan as odletu
- ETD
68. sprvn zkratka pro vzdlenost
- DIST
69. sprvn zkratka pro letit
- AD
70. sprvn zkratka pro letadlo
- ACFT
71. slovo ekejte znamen
- ekejte, zavolm Vs
72. slovo konec znamen
- rozhovor je ukonen a neoekv se odpov
73. slovo provedu znamen
- rozumm Va zprv a budu podle n postupovat
74. slovo potvrte znamen
- potvrte mi, e jste zprvu pijal a rozuml j
75. slovo pjem znamen
- moje vysln skonilo, oekvm Vai odpov
76. slovo rozumm znamen
- pijal jsem ve z Vaeho poslednho vysln
77. slovo schvleno znamen
- povolen pro poadovan kon je schvleno
78. slovo negativ znamen
- povolen nen potvrzeno to nen sprvn ne
79. slovo opakujte znamen
- opakujte ve nebo nsledujc st Vaeho poslednho vysln
80. slovo sprvn znamen
- to je sprvn
/44 6

c) elektrotechnika a radiotechnika:
1. vodivost ltek je zpsobena
- volnmi elektrony v atomech ltek
2. polovodie lze vyrobit
- z kemku a germnia
3. polovodiov dioda je sloena
- z polovodi typ P a N
4. zdrojem stejnosmrnho proudu je
- dynamo
5. paraleln azen akumultory
- umouj dodvat vt proud
6. alkalick akumultor je tvoen
- hydroxidem sodnm nebo draselnm a elektrodami z rznch kov
7. olovn akumultor nabjme
- proudem o velikosti desetiny kapacity akumultoru
8. celkov odpor paraleln azench odpor
- je men ne hodnota nejmenho z odpor
9. velikost sekundrnho (vstupnho) napt transformtor zvis
- na potu zvit v primrnm a sekundrnm vinut
10. k ochran proti nadmrnmu proudu slou
- jisti
11. k ochran proti pept slou
- jiskit
12. antny dlme podle smru vysln nebo pjmu na
- smrov a vesmrov
13. vesmrov antna m vyzaovac charakteristiku
- kruhovou
14. vesmrov antna mus pijmat nebo vyslat stejn vemi smry
- v horizontln rovin
15. plvlnn dipl
- me bt smrov i vesmrov antna, zle na jeho orientaci
k zemskmu povrchu
16. plvlnn dipl umstn rovnobn se zemskm povrchem
- m v horizontln rovin osmikovou vyzaovac charakteristiku
17. antna YAGI se skld
- z plvlnnho diplu a dalch ped nm a za nm umstnch prvk
18. rmov antna m maximln pjem ze smru
- roviny rmu
19. smr vysln je pomoc rmov antny vhodnj a pesnj zjiovat
- natenm rmov antny na minimln pjem
20. k zskn jednoznanho vsledku zamen rmovou antnou kombinujeme s
- tyovou antnou
21. radiogoniometr je
- zamovac neoton antna
22. na plvlnn dipl lze pijma dvoulinkou pipojit
- pes symetriztor
23. vztah mezi dlkou vlny () a kmitotem (f), kdy c je rychlost svtla, je
- f = c /
24. ionosfra je
/44 7
- obal zem
25. ionosfra se nachz
- ve vi 60 450 km nad Zem
26. ionosfra vznik
- slunenm a kosmickm zenm
27. en rdiovch vln
- ni kmitoty se odrej, vy kmitoty prochzej ionosfrou
28. jednotliv vrstvy ionosfry se oznauj
- D, E, F1, F2
29. vt dosah vysln v psmu stednch vln v noci je zpsoben
- vymizenm vrstvy D v noci
30. kritick kmitoet je
- nejvy kmitoet, kter se pi kolmm dopadu na ionosfru jet odraz
31. pro zajitn nejefektivnjho penosu informanho signlu postauje penet
- pouze jedno postrann psmo
32. znakem A3E je oznaeno vysln
- radiotelefonie s amplitudovou modulac s dvojm postrannm psmem
33. kter typ modulace mn amplitudu vysokofrekvennho signlu v zvislosti na
pivdn informaci
- amplitudov modulace
34. kter typ modulace mn kmitoet vysokofrekvennho signlu v zvislosti na
pivdnm modulanm napt
- kmitotov modulace
35. modulace SSB je odvozena z amplitudov modulace, ve kter je
- potlaen nosn kmitoet a jedno z postrannch psem
36. rozsah amprmetru se zvtuje
- odporem paraleln zaazenm k amprmetru (bonk)
37. aby voltmetr a amprmetr neovlivnily vsledky men, mus bt jejich vnitn
odpor
- amprmetru co nejmen, voltmetru co nejvt
38. amprmetr a voltmetr se pi men zaazuj
- amprmetr do srie se spotebiem, voltmetr paraleln ke spotebii
39. v suchm, bezpranm prosted povaujeme za bezpen napt
- stejnosmrn do 24 V a stdav do 12 V
40. pi razu elektrickm proudem
- odstranme postienho z dosahu el. proudu a nedch-li, zavedeme uml
dchn, ppadn mas srdce.

(2) Omezen prkaz radiotelefonisty leteck pohybliv sluby
( 2 psm. b) vyhlky)

/viz. odst. 1 psm. a)/
1. leteck pohybliv sluba je
- pohybliv sluba mezi leteckmi stanicemi a letadlovmi stanicemi nebo mezi
letadlovmi stanicemi navzjem
2. leteck pevn sluba (AFS) je
- telekomunikan sluba mezi stanovenmi pevnmi body
3. leteck rozhlasov sluba je
/44 8
- sluba uren k vysln informac tkajcch se leteckho provozu
4. pozemn stanice leteck pohybliv sluby je
- leteck stanice
5. vysln pokusnch signl nesm trvat dle ne
- 10 vtein
6. pi zkuebnm vysln dokonal itelnost je uvdna stupnm
- 5
7. rychlost hovoru pi radiotelefonnm spojen nem pevyovat
- 100 slov za minutu
8. radiotelefonn spojen letadlo zem by se mlo provdt
- veobecn v jazyce ve kterm komunikuje pozemn stanice
9. zprvy mus bt vyslny
- v oteven ei a ve schvlench frzch
10. pi vysln
- zachovvme stle stejnou vi hlasu ve vech fzch hovoru
11. MAYDAY je radiotelefonn signl
- tsov zprvy
12. PAN PAN je radiotelefonn signl
- pilnostn zprvy
13. tsov korespondence
- m pednost ped vemi ostatnmi druhy spojen
14. pilnostn zprva
- m pednost ped vemi ostatnmi druhy spojen vyjma
tsovho provozu
15. tsov a pilnostn provoz mus bt veden na kmitotu
- kter je v dan dob pouvn
16. po voln leteck stanice, na kter tato stanice neodpov, je letadlov stanice
povinna
- vykat nejmn 10 sekund ne provede dal voln
17. jmna, zkratky a slova, jejich vslovnost me vyvolat pochybnost, se
v radiotelefonnm provozu mus
- hlskovat
18. letadlov stanice udruje rdiov spojen s dc stanic
- vdy, je-li to mon
19. letadlov stanice potvrzuje pjem dleitch zprv zen letovho provozu nebo
jejich st
- jejich opakovnm a pipojenm vlastn volac znaky
20. za letu mus letadlov stanice
- udrovat stl bdn
21. letadlo pechz z jednoho rdiovho kmitotu na druh
- z pkazu leteck stanice v souladu s dohodnutmi postupy
22. jestlie letadlov stanice nen schopna navzat spojen s leteckou stanic na urenm
a jinm kmitotu pro danou tra
- pokus se navzat spojen s jinm letadlem nebo jinmi leteckmi
stanicemi
23. sluba mezi leteckmi a letadlovmi stanicemi nebo mezi letadlovmi stanicemi
navzjem je
- leteck pohybliv sluba
24. letadlo za letu
- nesm mnit svou poznvac znaku
/44 9
25. poznvac znaka civilnho letadla je sloena
- ze znaky sttn pslunosti a rejstkov znaky
26. volac znaku letadla lze tvoit
- radiotelefonnm oznaenm provozovatele letadla za kterm nsleduje oznaen
(slo) letu
27. volac znaka leteck stanice je tvoena
- zempisnm nzvem jej polohy a slubou, kter je k dispozici
28. ve volac znace leteck stanice pibliovacho stanovit me bt nzev
- APPROACH
29. ve volac znace leteck stanice pro lety VFR je nzev
- INFORMACE
30. zkrcenou volac znaku pouije letadlov stanice
- pouze v ppad, e byla tmto zpsobem oslovena leteckou stanic
31. sprvn zkrcen volac znaky OKABC je
- OBC
32. frze vyslm naslepo se pouije
- pi nespnm navzn spojen
33. jestlie letadlov stanice nen schopna navzat spojen s leteckou stanic na urenm
kmitotu
- pokus se o navzn spojen na jinm kmitotu pro danou tra
34. vechna sla se vyslovuj
- jednotliv, s vjimkou sel souvisejcch s vkou nad hladinou moe, s vkou
oblanosti, dohlednosti a drhov dohlednosti
35. rdiov spojen me bt ukoneno
- na pokyn leteck stanice
A - Adama /Alpha E - Emil / Echo I - Ivan / India
B - Boena / Bravo F - Frantiek / Foxtrot J - Josef / Juliett
45. sprvn Q-kd pro tlak indikujc nadmoskou vku, pepoten na stedn
hladinu moe
- QNH
46. sprvn Q-kd pro magnetick kurs pro smr k Vm
- QDM
47. sprvn Q-kd pro pistn zakzno
- QGO
/44 10
48. sprvn Q-kd pro povolen letu z do
- QAB
49. sprvn Q-kd pro povolen k pisttn
- QGN
50. sprvn Q-kd pro dost o zamen
- QDL
51. sprvn zkratka pro vzletov a pistvac drha
- RWY
52. sprvn zkratka pro automatick informan sluba koncov zen oblasti
- ATIS
53. sprvn zkratka pro letov informan oblast
- FIR
54. sprvn zkratka pro kmitoet
- FREQ
55. sprvn zkratka pro dost, poadovno
- REQ
56. sprvn zkratka pro odlet, odlett
- DEP
57. sprvn zkratka pro vzdlenost
- DIST
58. sprvn zkratka pro letit
- AD
59. sprvn zkratka pro letadlo
- ACFT
60. sprvn zkratka pro mimo provoz, mimo slubu
- U/S
1. ltky dlme z hlediska vodivosti na
- vodie, nevodie (izolanty), polovodie
2. polovodie jsou ltky
- umle vyroben z nkterch prvk
3. elektrick veliiny napt, proud, vkon a odpor se v uvedenm poad m
v jednotkch
- volt, ampr, watt, ohm
4. elektrick proud dlme na
- stejnosmrn a stdav
5. vsledn napt sriov azench akumultor se rovn
- soutu napt jednotlivch akumultor
6. akumultor do auta o napt 12 V zskme
- sriovm azenm esti lnk
7. jeden lnek olovnho akumultoru m napt
- 2 V
8. baterii (such lnek) nabjme
- such lnek nelze dobjet
9. Ohmv zkon vyjaduje
- vztah mezi naptm, proudem a odporem
10. transformtor je
- zazen, kter mn velikost stdavho napt
11. velikost sekundrnho (vstupnho) napt transformtoru zvis
- na potu zvit v primrnm a sekundrnm vinut
/44 11
12. transformtorem lze mnit velikost
- stdavho proudu
13. k ochran proti nadmrnmu proudu slou
- jisti
14. antny dlme podle smru vysln nebo pjmu na
- smrov a vesmrov
15. nejjednodu vesmrovou antnou je
- tyov (prutov) antna
16. antna YAGI je
- antna s pjmem z jednoho smru
17. parabolick antna je
- smrov antna
18. parabolick antna se pouv na pjem
- tch nejkratch vln
19. rmov antna slou
- k zamovn smru vysln
20. rmov antna bez kombinace s dal antnou
- pijm stejn ze dvou smr
21. antny se na pijmae obvykle nepipojuj
- zkroucenm izolovanm drtem
22. vztah mezi dlkou vlny () a kmitotem (f), kdy je c rychlost svtla, je
- f = c /
23. ionosfra je
- obal Zem
24. fyzikln ionosfra je
- ionizovan zbytky plyn sms iont a elektron
25. rdiov vlny a ionosfra
- ni kmitoty se odrej, vy kmitoty prochzej ionosfrou
26. od ionosfry se odr
- prostorov vlna
27. nejni vrstva ionosfry nad povrchem Zem
- v noci miz
28. nik (fading) je
- kolsn rovn pjmu v dsledku interferenc nosn vlny
29. modulace je
- ovlivnn nosn vlny penenm informanm signlem
30. pi kmitotov modulaci se informanm signlem mn
- kmitoet nosn vlny
31. prostou amplitudovou modulac vznik
- nosn vlna a dv postrann psma
32. modulace SSB je odvozena z amplitudov modulace, ve kter je
- potlaen nosn kmitoet a jedno z postrannch psem
33. k modulaci ve vyslai dochz
- v modultoru
34. amprmetr je zazen slouc
- k men proudu v elektrickm obvodu
35. voltmetr je zazen slouc
- k men napt v elektrickm obvodu
36. tyov (prutov) antna m v horizontln rovin kruhov vyzaovac
diagram a jej polarizace je
/44 12
- vertikln
37. zisk antny typu YAGI lze zvtit pedevm
- zvenm potu prvk
38. z hlediska monho ruen silnm signlem je vhodn umstit
vyslac antnu
- co nejdle od antn televiznch a rozhlasovch pijma
39. ochrann vodi mus bt oznaen barvou
- kombinac luto-zelen
40. pi razu elektrickm proudem
- odstranme postienho z dosahu el. proudu a nedch-li, zavedeme uml
dchn, ppadn mas srdce.

(3) Veobecn prkaz opertora nmon pohybliv sluby (GOC)
( 2 psm. c) vyhlky)

1. oblast pokryt signlem alespo jedn poben VKV radiotelefonn stanice, kter
zabezpeuje nepetritou pohotovost pro tsov voln DSC v systmu GMDSS,
se oznauje jako
- nmon oblast A1
2. oblast, vyjma oblasti A1, pokryt signlem alespo jedn poben stedovlnn
radiotelefonn stanice, kter zabezpeuje nepetritou pohotovost pro tsov voln
DSC v systmu GMDSS, se oznauje
- nmon oblast A2
3. nmon oblast A3 se v systmu GMDSS rozum
- oblast, vyjma oblast A1 a A2, pokryt druic Inmarsat, kter zabezpeuje
nepetritou pohotovost pro tsov voln
- oblast mimo oblast A1, A2 a A3
5. vymezen oblast A1 a A2 publikuje IMO v
- Admiralty List of Radio Signals VOL 5
6. vybaven zazenmi GMDSS je povinn pro
- vechny osobn lod a nkladn lod nad 300 GRT v mezinrodn peprav
7. systm pro vysln a automatick pjem nmonch bezpenostnch informac
zkopsmovou telegrafi s pmm tiskem se nazv
- NAVTEX
8. m uivatel monost zvolit pjem jen jedn stanice NAVTEX v ppad, e danou
oblast pokrv vce vysla?
- ano, uivatel me svj pijma nastavit k tisku z jednoho vyslae, ale
s vjimkou zprv kategorie Search and Rescue, kter nelze uivatelsky
potlait a budou pijmny ze vech stanic
9. koordinace vysla NAVTEX se provd tak, e
- poben stanice vyslajc zprvy NAVTEX asov sdlej kmitoet 518 kHz
10. jak se pozn, kter stanice zprvu NAVTEX vyslala a jak je kategorie zprvy?
- kad zprva NAVTEX m v zhlav tymstn kd , kde prvn psmeno
oznauje stanici a druh psmeno kategorii zprvy
11. jsou pro DSC ureny specieln kmitoty?
/44 13
- pro DSC je psmu VKV vyhrazen kanl . 70, na nm je mon
komunikovat pouze DSC, fonick provoz je zablokovn
12. pokud je pro DSC provoz pouvn pdavn kontrolr k lodn VKV radiostanici, je
mon jej pipojit i k stedovlnnmu nebo krtkovlnnmu vyslai pro DSC provoz
na SV a KV?
- nen, nebo VKV DSC se provozuje podle jinho protokolu ne SV/KV DSC
13. k oznaen identity lod v rmci DSC provozu se pouv
- pro identifikaci v rmci DSC provozu se pouv devtimstn seln kd
MMSI (Maritime Mobile Service Identity), kter se naprogramuje do kontrolru
14. d se z MMSI lod poznat pod jakou vlajkou pluje?
- podle pslunho doporuen ITU prvn ti slice (MID) kdu lod oznauj
stt v nm je lo registrovna
15. jak MMSI se pouije pi voln poben stanice?
- poben stanice se volaj devtimstnm kdem, v nm se ped MID (trojsl
pidlen sttu, z jeho zem je poben stanice provozovna a je pouvaj
k identifikaci jeho lod) pedad dv nuly
16. je mon se pomoc DSC spojit s definovanou skupinou lod?
- DSC protokol umouje vyslat zprvu pro skupinu lod vybranch podle
uritho kle (nap. lod pod jednou vlajkou nebo lod ptomn v urit
geografick oblasti)
17. pi voln skupiny lod se ped MID pedazuje
- jedna nula
18. funknost VKV zazen DSC se ovuje
- pouze pomoc nabdky SELF TEST se jednou za den provuje innost
kontrolru, iv testovn na kanlu 70 s jinou stanic je zakzno
19. bn (rutinn) voln pomoc DSC obsahuje
- identifikaci volan stanice nebo volanch stanic, identifikaci volajc stanice,
informaci o typu spojen je se m navzat a navrhovan provozn kanl
20. potvrzen bnho (rutinnho) voln
- pokud je potvrzen takovho DSC voln vydno, dje se tak pomoc DSC
voln (manuln nebo automaticky) a jeho smyslem je, aby nedochzelo
k automatickmu opakovn pvodnho voln
21. obsah zkladn varianty tsovho voln DSC
- zkladn varianta obsahuje daje DISTRESS, MMSI, polohu a as, tedy daje,
kter jsou do kontrolru ji naprogramovny nebo se vkldaj prbn
22. zkladn varianta tsovho voln DSC se vysl
- v situaci, kdy nen as na run vkldn dalch doplujcch daj
23. postup pro vysln tsovho voln DSC
- nastavit kanl 70, pokud as dovol zvolit na kontrolru povahu tsn, vloit
polohu (pokud nen daj z GPS k dispozici), vloit as platnosti polohy, zvolit
druh nsledn komunikace, odeslat tsov voln a po pjmu potvrzen
tsovho voln pepnout na kanl 16
24. opakovn tsovho voln DSC
- kontrolr opakuje vysln tsovho voln automaticky vdy po 4 minutch
dokud nepijme od jin stanice potvrzen nebo nen vypnut
25. formt potvrzen tsovho voln DSC vyslan poben stanic
- ALL SHIPS, DISTRESS, MMSI stanice potvrzujc tsov voln,
DISTRESS ACKNOWLEDGEMENT, MMSI lod v tsni, jej poloha a as
platnosti, nsledn komunikace (pevzato z pvodnho voln)
26. potvrzen tsovho voln DSC lodn stanic
/44 14
- pes to, e kontrolr opertora vybz k okamitmu potvrzen pijatho
tsovho voln DSC postupem, nabzen acknowledgement neodeslat,
pepnout na kanl 16 a sledovat tsov provoz z lod v tsni, t pak
radiotelefonnm provozem tsov voln ve vhodnm okamiku potvrdit
27. pedvn tsovho voln DSC poben stanic (DISTRESS ALERT RELAY)
- poben stanice takto alarmuje lod, e v dan oblasti dolo k tsov udlosti,
pokud inicializan tsov voln i zprvu pijala na nestandardnm kmitotu
nebo nebyl pouit provoz DSC
28. pedvn tsovho voln DSC lodn stanic (DISTRESS ALERT RELAY)
- lo pedv tmto zpsobem tsov DSC voln poben stanici pokud zjist,
e poben stanice do 3 minut toto voln nepotvrdila
29. nabdka pro specifikaci typu zprvy DISTRESS ALERT RELAY vyslan poben
stanic
- jsou 3 monosti: ALL SHIPS, SHIPS IN PARTICULAR GEOGRAPHICAL
AREA a INDIVIDUAL STATION
30. jakou pouije poben stanice adresu u zprvy DISTRESS ALERT RELAY uren
pro vechny lod (ALL SHIPS)?
- dnou, adresa nen poteba
pro konkrtn lo (INDIVIDUAL STATION)?
- pouije se MMSI tto stanice
32. DSC voln DISTRESS ALERT RELAY vyslan poben nebo lodn stanic vem
lodm potvrzuj lodn stanice
- radiotelefonnm provozem na kanlu 16
33. potvrzovn DISTRESS ALERT RELAY vyslanho lod pro poben stanici
- toto voln poben stanice potvrd pouitm DSC distress relay
acknowledgement
34. pilnostn zprvy a DSC
- pilnostn zprvy se nejprve ohls pilnostnm volnm DSC na kanlu 70,
v nm se uvede na kterm kanlu (zpravidla 16) se bude pilnostn zprva
nsledn vyslat radiotelefonem
35. potvrzovn pjmu pilnostnch voln DSC provozem
- pjem pilnostnch voln DSC se na kanlu 70 zsadn nepotvrzuje,lo pouze
pepne na ohlen kanl a pijme pilnostn zprvu
36. bezpenostn zprvy a DSC
- bezpenostn zprvy se nejprve ohls bezpenostnm volnm DSC na kanlu
70, v nm se uvede, na kterm kanlu (jinm ne 16) se bude bezpenostn
zprva vyslat radiotelefonem
37. potvrzovn pjmu bezpenostnch voln DSC provozem
- pjem bezpenostnch voln DSC se na kanlu 70 zsadn
nepotvrzuje, lo pouze pepne na ohlen kanl a pijme bezpenostn zprvu
38. je mono DSC pouvat i v oblasti A2?
- ano, na stednch vlnch je pro DSC provoz Radiokomunikanm dem uren
kmitoet 2187,5 kHz
39. li se DSC pro oblast A2 od DSC pro oblast A1?
- provozn postupy jsou prakticky stejn, technick charakteristiky a z toho
plynouc parametry kontrolr jsou jin, zazen nen zmnn
40. je mono pouvat DSC i v oblasti A3?
- ano, je zde dokonce alternativou k druicov pohotovosti pro tsov voln
monost vyuit kmitot z psem 4, 6, 8, 12 a l6 MHz
/44 15
41. kmitoty pro DSC tsov voln na krtkch vlnch
- pro DSC tsov voln je v kadm z krtkovlnnch psem nmon pohybliv
sluby (4, 6, 8, 12 a 16 MHz) uren jeden kmitoet, na tchto kmitotech dr
alespo jedna poben stanic v dan oblasti nepetrit pohotovost
42. je zajitna nepetrit pohotovost pro DSC tsov voln v oblasti A4
- ano, oblast A4 je pokryta krtkovlnnm DSC a jako druh prostedek pro
tsov voln se zde pouv EPIRB Cospas-Sarsat
43. vlastnosti DSC pro oblasti A3 a A4
- po provozn strnce i co do parametr je shodn s DSC pro stedn vlny (nikoli
s VKV DSC)
44. systm Inmarsat pokrv Zemi s vjimkou
- dce osdlench polrnch oblast severn od 70 N a jin od 70 S
45. komunikan prostedky pouvan pro veobecn komunikace (komern,
soukrom ) v oblasti A4 nebo ve specilnm ppad v oblasti A3
- pouv se zkopsmov telegrafie s pmm tiskem (NBDP, tzn.
radiodlnopis 50 baud) nebo nkter varianta rychlejho penosu dat na
krtkovlnnch psmech (pactor, clover)
46. radiotelefonn tsov kmitoty v oblasti A3 a A4
- pro radiotelefonn tsov voln je v kadm z krtkovlnnch psem nmon
pohybliv sluby (4, 6, 8, 12 a 16 MHz) vylenn jeden kmitoet, na tchto
kmitotech dr alespo jedna poben stanice v dan oblasti nepetrit
pohotovost
47. jsou druicov terminly Inmarsat vhodn pro tsov voln?
- pro tsov provoz je mon pout vechny standardy Inmarsat, IMO vak jako
soust systmu GMDSS uznv pouze standard C (vesmrov antna a
monost napjen z akumultorov baterie)
48. terminl Inmarsat standard-A
- IMO jej neuznv za zazen vhodn pro systm GMDSS
49. terminl Inmarsat standard-B
- nen uznn pro systm GMDSS
50. terminl Inmarsat standard-M
- nen soust systmu GMDSS
51. terminl Inmarsat standard C
- poskytuje telexov provoz 50 baud, penos dat rychlost 300 baud, pjem MSI
zprv sluby EGC a dky vesmrov antn a monosti provozu z bateri
zaruuje systmem GMDSS poadovanou nepetritou pohotovost pro tsov
situace
52. identifikace terminl Inmarsat
- kad terminl m uniktn identifikan slo pidlovan pmo stedm
Inmarsat (sla jsou podle standardu 7 a 9 mstn), sel standardu A zan
slic 1, standardu-B slic 3, standardu C slic 4
53. tsov voln pomoc terminlu Inmarsat standard C
- terminl standard C umouje vyslat (pipraven-default) tsov voln
prakticky okamit, obsahuje kategorii zprvy (DISTRESS), identifikan slo
terminlu, jmno lod, volac znak a aktualizovanou polohu
54. za jak dlouho zaznamen druice aktivovan EPIRB?
- v ppad EPIRBu Inmarsat, kter je sledovn geostacionrnmi druicemi, to
bude mezi 70 N a 70 S prakticky okamit, prmrn doba u systmu Cospas-
Sarsat, kter pouv 3-4 druice na nzkch polrnch drahch, in 60 minut
55. m je tvoen systm Inmarsat?
/44 16
- systm Inmarsat tvo 3 zkladn komponenty - kosmick segment, pozemsk
segment a pozemsk mobiln stanice (lodn a letadlov terminly)
56. zlohovn druic Inmarsat je provedeno
- v kadm regionu (AOR-E, AOR-W, POR a IOR) je jedna druice v provozu a
dal jsou na obn drze v zloze, jsou to druice druh generace (1990-92) a
tet generace (1997)
57. d se z R dovolat na lo vybavenou terminlem Inmarsat?
- ano, telefonem i telexem je teba znt identifikan slo terminlu a region
kde se nachz (dal postup telefonnho voln najdeme nap. v telefonnm
seznamu)
58. jak je tovna hrada zpoplatovanch telekomunikanch slueb poskytovanch
lodnm druicovm stanicm (terminlm) pozemskmi stanicemi Inmarsat?
- ty pozemskch stanic v zastoupen vlastnka lod vyizuje odtovna
(accounting authority AA) nebo poskytovatel slueb Inmarsat (Inmarsat
service provider ISP), se ktermi za tm elem vlastnk lod uzave smlouvu
59. jak se oznauj odtovny slueb Inmarsat?
- odtovny se oznauj typsmennm kdem AAIC skldajcm se ze dvou
psmen a dvou slic, piem psmena oznauj stt a slice poadov slo
(nap. souasn jedin odtovna R m oznaen CS01, Slovensko SK01)
60. poadavky Inmarsatu na odtovny
- odtovna mus bt uznna vcn pslunm orgnem sttn sprvy (v R
T), mus bt zaregistrovna v ITU a mus mt s vlastnkem lodi uzavenou
smlouvu (seznam tchto odtoven je zveejnn v publikacch ITU)
61. jak zjistme poplatky za telekomunikan sluby?
- poplatky jsou veejn dostupn v publikacch ITU a Inmarsat, na jejich
internetovch strnkch i na strnkch pozemskch stanic
B - Boena / Bravo F - Frantiek / Foxtrott J - Josef / Juliett
71. sprvn Q-kd pro radiotelefonn komunikace na 2182 kHz
- QOB
72. sprvn Q-kd pro radiotelefonn komunikace na 156,8 MHz
- QOC
73. sprvn Q-kd pro schopnost plavidla k pijet selektivnho voln
- QOL
/44 17
74. sprvn Q-kd pro kmitoet, na kterm me plavidlo provdt
selektivn voln
- QOM
75. sprvn Q-kd pro nzev nebo jmno stanice
- QRA
76. sprvn Q-kd pro atmosfrick ruen
- QRN
77. sprvn Q-kd pro pomalej vysln
- QRS
78. sprvn Q-kd pro jste/jsem pipraven
- QRV
79. sprvn Q-kd pro kdo mne vol?
- QRZ
80. sprvn Q-kd pro snen vkonu stanice
- QRP
81. sprvn Q-kd pro ve poplatku
- QSJ
82. sprvn Q-kd pro potvrzen pjmu
- QSL
83. sprvn Q-kd pro pracovn kmitoet
- QSS
84. sprvn zkratka pro Mezinrodn nmon organizace
- IMO
85. sprvn zkratka pro mezinrodn mluva o bezpenosti lidskho ivota na moi
- SOLAS
86. sprvn zkratka pro odpovda pro ely ptrn a zchrany
- SART
87. sprvn zkratka pro koordinovan svtov as
- UTC
88. sprvn zkratka pro poplatek za sluby poskytnut na lodi
- SC
89. sprvn zkratka pro poplatek za sluby poben stanice
- CC
90. sprvn zkratka pro stka za penos po pozemnch spojch
- LL
91. vraz ALL AFTER znamen
- ve za
92. vraz GO AHEAD znamen
- vyslejte
93. vraz GO TO CHANNEL znamen
- pejdte na kanl
94. vraz I SAY AGAIN znamen
- opakuji
95. vraz CORRECTION znamen
- oprava
96. vraz I SPELL znamen
- hlskuji
97. vraz RADIO CHECK znamen
- kontrola rdia
98. vraz OVER znamen
/44 18
- pjem
99. vraz SPEAK SLOWLY znamen
- mluvte pomalu
100. vraz CONTACT znamen
- navate spojen s
/viz. odst. 1 psm. c)/

(4) Omezen prkaz opertora nmon pohybliv sluby (ROC)
( 2 psm. d) vyhlky)

zabezpeuje nepetritou pohotovost pro tsov voln DSC v systmu GMDSS, se
oznauje jako
- nmon oblast A1
2. vybaven zazenmi GMDSS je povinn pro
- vechny osobn lod a nkladn lod nad 300 GRT v mezinrodn peprav
3. systm pro vysln a automatick pjem nmonch bezpenostnch informac
zkopsmovou telegrafi s pmm tiskem se nazv
- NAVTEX
4. koordinace vysla NAVTEX se provd tak, e
- poben stanice vyslajc zprvy NAVTEX asov sdlej kmitoet 518 kHz
5. m uivatel monost zvolit pjem jen jedn stanice NAVTEX v ppad, e danou
oblast pokrv vce vysla?
- ano, uivatel me svj pijma nastavit k tisku z jednoho vyslae, ale
s vjimkou zprv kategorie Search and Rescue, kter nelze uivatelsky
potlait a budou pijmny ze vech stanic
6. jak se pozn, kter stanice zprvu NAVTEX vyslala a jak je kategorie zprvy?
- kad zprva NAVTEX m v zhlav tymstn kd, kde prvn psmeno
oznauje stanici a druh psmeno kategorii zprvy
- pro DSC je v psmu VKV vyhrazen kanl . 70, na nm je mon komunikovat
pouze DSC, fonick provoz je zablokovn
8. pokud je pro DSC provoz pouvn pdavn kontrolr k lodn VKV radiostanici, je
mon jej pipojit i k stedovlnnmu nebo krtkovlnnmu vyslai pro DSC provoz
na SV a KV?
- nen, nebo VKV DSC se provozuje podle jinho protokolu ne SV/KV DSC
MMSI (Maritime Mobile Service Identity), kter se naprogramuje do kontrolru
11. MID esk republiky je
- 270
/44 19
pidlen sttu, z jeho zem poben stanice pracuje a je pouvaj
geografick oblasti)
- jedna nula
16. poslechov hldky na lodi vybaven zazenm DSC
- pedpisy stanov, e lo na moi mus mt na kanl 70 trvale nastaven pijma,
k nmu je pipojen kontrolr pipraven registrovat pchod DSC zprv (v praxi
se tento poadavek e pouitm dvou VKV radiostanic, jedna sleduje fonick
provoz, zejmna kanl 16, druh DSC kanl 70)
19. funkce tlatka Distress (nkde se pouv t oznaen SOS)
- tlatko je vrazn odlieno, umstno pod krytem a zkladn varianta tsovho
voln se vyle, jestlie tlatko drme stlaen nepetrit 5 a 6 sekund
22. zpsob vkldn daj o poloze do tsovho voln DSC
- vstup z pijmae GPS je pes rozhran pivdn do kontrolru DSC, take daj
o poloze je zde aktualizovn prbn, navc je mon vkldat daj o poloze i
run
25. pro m pjem tsovho voln DSC nejdve potvrdit poben stanice?
- pokud m poben stanice slab signl nemus tsov voln na prvn pokus
pijmout kompletn a ek na jeho opakovn, k tomu vak nemus z dvodu
neuvenho/uspchanho potvrzen lod provozem DSC vbec dojt, take
poben stanice o tsovm voln nev
/44 20
- ALL SHIPS, DISTRESS, MMSI stanice potvrzujc tsov voln, DISTRESS
ACKNOWLEDGEMENT, MMSI lod v tsni, jej poloha a as platnosti,
nsledn komunikace (pevzato z pvodnho voln)
pepnout na kanl 16 a sledovat tsov provoz z lod v tsni, t pak
- lo pedv tmto zpsobem tsov DSC voln poben stanici pokud zjist,
e poben stanice do 3 minut toto voln nepotvrdila
stanic
pro vechny lod v urit geografick oblasti (SHIPS IN PARTICULAR
GEOGRAPHICAL AREA)?
- oblast bude definovna dle nabdky v menu kontrolru (pslunho doporuen
ITU)
34. formt DISTRESS ALERT RELAY poben stanice pro vechny lod
- ALL SHIPScategory DISTRESS0023212345telecommand DISTRESS
RELAY MMSI lod v tsni a informace pijat v inicializanm tsovm
voln
35. DSC voln DISTRESS ALERT RELAY vyslan poben nebo lodn stanic vem
lodm potvrzuj lodn stanice
acknowledgement
- pjem pilnostnch voln DSC se na kanlu 70 zsadn nepotvrzuje, lo pouze
/44 21
zprva nsledn vyslat radiotelefonem
- pjem bezpenostnch voln DSC se na kanlu 70 zsadn nepotvrzuje, lo
pouze pepne na ohlen kanl a pijme bezpenostn zprvu
D - David / Delta H - Helena /Hotel L - Ludvk / Lima
- QOB
- QOC
52. sprvn Q-kd pro komunikace s protistanic v jazyce
- QOD
- QOL
54. sprvn Q-kd pro kmitoet na kterm me plavidlo provdt selektivn voln
- QOM
- QRA
- QRN
- QRP
- QRS
- QRV
- QRZ
- QSJ
- QSL
/44 22
- IMO
- SOLAS
65. sprvn zkratka pro identifikan slo nmon pohybliv sluby
- MMSI
66. sprvn zkratka pro rdiov bje oznaujc msto katastrofy
- EPIRB
- SART
- UTC
- SC
- CC
- LL
- ve za
- vyslejte
- pejdte na kanl
- opakuji
- oprava
- kontrola rdia
- pjem
- mluvte pomalu
- navate spojen s
/viz. odst. 2 psm c)/

(5) Veobecn prkaz radiotelefonisty pohybliv radiotelefonn sluby
( 2 psm. e) vyhlky)

1. v radiotelefonnm provozu je nutn
- mluvit strun a vysthat se vhavch zvuk, zabrnit zbytenmu
opakovn
2. rdiov komunikace se pouv v pohybliv nmon slub zejmna pro
/44 23
- zajitn bezpenosti ivota na moi a na vodnch cestch, pro orientaci plavidel
a pro efektivnj vyuit plavidel
3. technika ei
- sprvn a peliv vslovnost bez hrubch vraz, stejnomrn rychlost, stejn
rove (sla a vka hlasu), pepnn mikrotelefonu pesn synchronizujeme
s na mluvou
4. pedbnmi operacemi ped volnm rozumme
- krom ppravy stanice a opertora na spojen i proven, zda na volacm
kmitotu nkdo nepracuje, a pokud jde o tsov a volac kmitoet zda se zde
neodehrv tsov provoz, nebo neprobh radiotelefonn hldka
5. pi navazovn rdiovho spojen
- volme nejprve tikrt volac znak nebo jmno volan stanice
6. GMDSS je zkratka pro
- Global Maritime Distress and Safety Systm
7. sprvn voln poben stanice RIJEKA RADIO
- RIJEKA RADIO, RIJEKA RADIO, RIJEKA RADIO this is sailing boat NIKE
6, NIKE 6, NIKE 6 over
8. opakovn bnho rutinnho (bez nroku na pednostn odbaven) voln na stejnm
kmitotu jestlie volan stanice neodpovd
- voln je mono jet dvakrt po cca minut opakovat, tet opakovn me
nsledovat a po 15 minutch
9. potvrzovn pokyn a instrukc (od sprvy pstavu plout k bojce . 4)
- PORT CONTROL here is pleasure yacht BLUE MOON, ROGER, I will
proceed to buoy number 4, OUT
10. signl MAYDAY RELAY je
- signl pedchzejc opakovn tsov zprvy stanic, kter ji zachytila
z vysln lodn stanice v tsni, ale tuto zprvu nikdo nepotvrdil a lo sama nen
schopna poskytnout pomoc
11. signl SILENCE FINI je
- signl oznamujc ukonen tsovho provozu a vysl jej stanice, kter tento
tsov provoz dila
12. kdy si pi pjmu nejsme jisti uritou pas uprosted zprvy, podme o
opakovn takto
- SAY AGAIN ALL BETWEEN a pidme slova mezi nim je chybn text
13. vraz v pijat zprv ovme pomoc slova
- CONFIRM a pidme slovo, o nm mme pochybnosti
14. zprva, ped kterou je vysln pilnostn signl, me bt vyslna
- pouze v oteven ei
15. MAN OVERBOARD (kdy je ohroen jeden ivot, ale ostatn lenov posdky ani
lo nejsou v ohroen) pat do kategorie komunikace
- pilnostn
16. mezi bezpenostn zprvy (MSI) nepat
- meteorologick synoptick mapy
17. poplatky za radiokomunikan sluby v nmon pohybliv slub se tuj v
- GFr (zlat frank Mezinrodn telekomunikan unie)
18. za vasn vyrovnn lodnch poplatk za sluby pobench stanic m zodpovdnost
- AAIC - mezinrodn odtovna lodnch poplatk, se kterou m vlastnk lod
smlouvu
19. odpov na otzku poben stanice WHAT IS YOUR COMPANY ? v ppad, e
lo pod eskou vlajkou poaduje placenou radiokomunikan slubu, zn
/44 24
- CS01
20. mezi sloky poplatku za radiokomunikan sluby v nmon pohybliv slub
nepat
- poplatek za vyuvn rdiovch kmitot
21. tsov zprva obsahuje
- MAYDAY, polohu plavidla v tsni, povahu tsn, druh poadovan pomoci a
jakkoli dal sdlen usnadujc pomoc
22. volac znak, ppadn jinou identifikaci stanice, je nutno vyslat alespo jednou za
- 5 minut
23. zaslechne-li opertor stanice voln, ale nerozum komu je ureno
- nesm odpovdt, mus pokat a volajc voln zopakuje
24. MSI je zkratka oznaujc
- nmon bezpenostn informace (vstrahy, pedpov poas) vyslan
pobenmi stanicemi v pravidelnch relacch nkolikrt denn, po pedhlen
na volacm kmitotu zpravidla po uplynut radiotelefonn hldky
25. do staninho denku se nezapisuj
- daje, kter je nutno uvdt tak do lodnho denku
26. v ppad, e bylo omylem vyslno tsov voln
- okamit jej stejnm prostedkem odvolme a nsledn vemi ostatnmi
dostupnmi prostedky
27. zprva, ped kterou je vysln pilnostn signl, me bt vyslna
- pouze v oteven ei
28. oprava pi zasln radiotelegramu se provd
- vrcenm se na posledn sprvn pevzat slovo a pouitm standardnho vrazu
CORRECTION
29. standardn vraz WORD TWICE ve zprv m vznam
- kad slovo se mus st dvakrt
30. EPIRB je zkratka pro
- rdiovou bji oznaujc msto katastrofy
31. sm stanice v tsni pi tsovm voln smrovat voln konkrtn stanici (lodi) ?
- ne, jde o ivoty a zachrnce si nelze vybrat
32. bezpenostn signl se pouv zejmna
- ped zprvami, kter se tkaj bezpenosti plavby nebo meteorologick vstrahy
33. dc stanic v tsni je zpravidla
- stanice v tsni, kter vak me zen tsovho provozu postoupit jin stanici
34. pro spojen lo lo na vzdlenost cca 10 mil je optimln pout kmitoet z psma
- VKV
35. nmon jachty plujc pod eskou vlajkou
- nemaj povinnost vst rdiov (stanin) denk
39. hlskovac abeceda (esk(anglick)
40. hlskovac abeceda (esk/ anglick)
/44 25
- QOB
- QOC
47. sprvn Q-kd pro komunikace s protistanic v jazyce
- QOD
- QOL
49. sprvn Q-kd pro kmitoet, na kterm me plavidlo provdt selektivn voln
- QOM
- QRA
- QRN
52. sprvn Q-kd pro zven vkonu stanice
- QRO
- QRP
- QRS
- QRV
- QRZ
- QSJ
58. sprvn Q-kd pro potvrzen o pjmu
- QSL
- QSS
- IMO
- SOLAS
62. sprvn zkratka pro identifikan slo v nmon pohybliv slub
- MMSI
- SART
64. sprvn zkratka pro systm pro penos textovch varovnch, meteorologickch a
naviganch zprv
- NAVTEX
- UTC
/44 26
- SC
- CC
- LL
- ve za
70. vraz ALL BEFORE znamen
- ve ped
- vyslejte
- pejdte na kanl
- opakuji
- oprava
- hlskuji
- kontrola rdia
- pjem
- mluvte pomalu
79. vraz GO TO CHANNEL SIX AND STAND BY znamen
- pejdte na kanl 6 a ekejte
- navate spojen s

(6) Omezen prkaz radiotelefonisty pohybliv radiotelefonn sluby
( 2 psm. f) vyhlky)

1. nmon pohybliv sluba je
- pohybliv sluba mezi pobenmi stanicemi a lodnmi stanicemi nebo mezi
lodnmi stanicemi navzjem
2. elem rdiovho zazen v nmon pohybliv slub je
- zajitn bezpenosti ivota a majetku, zskn informac pro bezpenou plavbu,
pispv k efektivnjmu vyuvn plavidel
3. technika ei
- sprvn a peliv vslovnost bez hrubch vraz, stejnomrn rychlost, stejn
rove (sla a vka hlasu), pepnn mikrofonu pesn synchronizujeme s na
mluvou
4. v radiotelefonnm provozu je nutn
/44 27
- mluvit strun a vysthat se vhavch zvuk, zabrnit zbytenmu opakovn
5. v teritorilnch vodch se pro navazovn spojen a pi provozu pouvaj
- anglick jazyk nebo edn e dan zem
6. ped zahjenm vysln musme
- na zvolenm kanlu zjistit, zda neprobh korespondence a pokud ano, pokme
na ukonen nebo pestvku ve vysln
8. pro navazovn spojen se pouv
- volac kanl nebo kmitoet
9. sprvn voln poben stanice RIJEKA RADIO
- RIJEKA RADIO, RIJEKA RADIO, RIJEKA RADIO this is sailing boat NIKE
6, NIKE 6, NIKE 6 over
10. opakovn bnho rutinnho (bez nroku na pednostn odbaven) voln na stejnm
kmitotu jestlie volan stanice neodpovd
- voln je mono jet dvakrt po cca minut opakovat, tet opakovn me
nsledovat a po 15 minutch
11. potvrzovn zprv (lo Kieldrecht pijala z poben stanice Bern zprvu . 54)
- BERN RADIO this is motor vessel KIELDRECHT, your message number 54
RECEIVED, OUT
12. signl SCURIT se pouije v ppad
- varovn pro ostatn lodi, v oblasti plave utren boje
13. signl MAYDAY je
- je mezinrodnm radiotelefonnm tsovm signlem
14. signl MAYDAY RELAY je
- signl pedchzejc opakovn tsov zprvy stanic, kter ji zachytila
z vysln lodn stanice v tsni ale tuto zprvu nikdo nepotvrdil a lo sama nen
schopna poskytnout pomoc
15. signl SILENCE FINI je
- signl oznamujc ukonen tsovho provozu, vysl jej stanice, kter tento
tsov provoz dila
16. chceme-li, aby protj stanice zopakovala text mezi slovy DOG a CAT, podme
ji o to standardnm vrazem
- SAY AGAIN ALL BETWEEN DOG AND CAT
17. tsov zprva obsahuje
- MAYDAY, polohu plavidla v tsni, povahu tsn, druh poadovan pomoci a
jakkoli dal sdlen usnadujc pomoc
18. kanl . 16 v psmu VKV je vhodn zejmna pro navazovn spojen
- na mal vzdlenosti cca do 100 km
19. stanice kter nen v tsni, sm v uritch situacch vyslat signl
- MAYDAY RELAY
20. sm stanice v tsni pi tsovm voln smrovat voln konkrtn stanici (lodi) ?
- ne, jde o ivoty a zachrnce si nelze vybrat
21. pilnostn signl m tvar
- PAN PAN PAN PAN PAN PAN
22. pilnostn signl se sm vyslat
- pouze se svolenm velitele nebo osoby odpovdn za lo pop. pozemn stanice
se souhlasem odpovdnho initele
23. pilnostn signl a zprva, kter za nm nsleduje, m pednost
- ped kadm jinm spojenm s vjimkou tsovch spojen
/44 28
24. bezpenostn signl se pouv zejmna
- ped zprvami, kter se tkaj bezpenosti plavby nebo meteorologick vstrahy
25. jako volac kanl pro spojen lo-lo na Vltav v psmu VKV pouijete
- 10. kanl
26. nmon jachty plujc pod eskou vlajkou
- nemaj povinnost vst rdiov (stanin) denk
27. volac znak ppadn jinou identifikaci stanice je nutno vyslat alespo jednou za
- 5 minut
28. MSI je zkratka oznaujc
- nmon bezpenostn informace (vstrahy, pedpovdi poas) vyslan
pobenmi stanicemi v pravidelnch relacch
29. poad pednosti zprv v nmon pohybliv slub
- tsov, pilnostn, bezpenostn a ostatn
30. text sloen z slic se zpravidla te
- kad slice zvl
31. pokud jsme se pi vysln njakho vrazu peekli, ped jeho sprvnm
opakovnm pouijeme slovo
- CORRECTION
32. radiotelegram poslan z poty v Brn na jachtu Nike 6 m jako podac msto
uvedeno
- Brno
33. zaslechne-li opertor voln, ale nerozum komu je ureno
- nesm odpovdt, mus pokat a volajc voln zopakuje
34. zachytte-li voln na lodi Cyprus, kter je Vm ureno, ale nevte, kdo Vs vol,
pouijete postup
- ozvete se, THIS IS CYPRUS, WHO IS CALLING ME ?
35. v nmon pohybliv slub je pro radiokomunikace zaveden
- koordinovan svtov as (UTC)
B - Boena / Bravo F - Frantiek / Foxtrot J - Josef / Juliett
- QOC
- QOL
/44 29
- QRA
- QRV
- QRZ
- QSL
51. sprvn zkratka pro mezinrodn mluva o bezpenosti lidskho
ivota na moi
- SOLAS
- MMSI
- SART
- UTC
- ve za
56. vraz ALL BEFORE znamen
- ve ped
- pejdte na kanl
- opakuji
- hlskuji
- pjem

(7) Prkaz pozemnho radiotelegrafisty
( 2 psm. g) vyhlky)

1. telekomunikace
- kad penen, vysln nebo pjem znaek, signl, psemnost, obraz,
zvuk nebo zprv veho druhu po veden, rdiem, opticky nebo jinmi
elektromagnetickmi soustavami
2. radiokomunikace
- telekomunikace uskuteovan rdiovmi vlnami
3. kosmick radiokomunikace
- veker radiokomunikace zahrnujc uit jedn nebo vce kosmickch stanic
nebo jedn nebo vce odraznch druic nebo jinch pedmt v kosmickm
prostoru
4. zemsk radiokomunikace
/44 30
- veker radiokomunikace jin ne kosmick radiokomunikace nebo
radioastronomie
5. pozemn pohybliv sluba
- pohybliv radiokomunikan sluba mezi zkladnovmi stanicemi a pozemnmi
pohyblivmi stanicemi nebo mezi pozemnmi pohyblivmi stanicemi navzjem
6. pevn sluba
- radiokomunikan sluba mezi stanovenmi pevnmi body
7. simplexn provoz
- zpsob provozu, umoujc penos telekomunikanm kanlem stdav v obou
smrech (nap. pomoc runho ovldn)
8. duplexn provoz
- zpsob provozu, umoujc souasn penos telekomunikanho kanlu obma
smry
9. telegrafie
- druh telekomunikac, v nm jsou penen informace po pijet ureny
k zaznamenn jako psemnosti
10. telegram
- psemnost uren k penesen pomoc telegrafie za elem jeho doruen
adrestu
11. telefonie
- druh telekomunikac, zazen pednostn na vmnu informac v podob ei
12. radiotelefonn hovor
- telefonn hovor, pochzejc z pohybliv stanice nebo z pohybliv pozemsk
stanice nebo jim uren, penen na sv cest zsti nebo zcela
radiokomunikanmi kanly pohybliv sluby
13. faksimile
- druh telegrafie pro penos nehybnch obraz s polostny nebo bez nich za
elem jejich reprodukce v trval podob
14. ped zahjenm vysln musme
- na zvolenm kmitotu zjistit, zda neprobh korespondence a pokud ano,
pokme na ukonen nebo na pestvku ve vysln
16. technika ei
- sprvn a peliv vslovnost, stejnomrn rychlost, stejn rove (sla a vka
hlasu), strun a bez hrubch vraz, pepnn mikrotelefonu pesn
synchronizujeme s na mluvou
17. vem stanicm je zakzno
- neeln vysln, zbyten vysln signl a vysln signl bez uveden
totonosti
18. vysln zkuebnch signl nesm trvat dle ne
- 10 vtein
19. pi zkuebnm vysln dokonal itelnost je uvdna
- stupnm 5
20. rdiov smr
- je nejjednodum zpsobem pouit radiostanic, je to rdiov spojen mezi
dvma stanicemi, z nich jedna bv stanic dc
21. rdiov s
- je tvoena vdy nejmn temi radiostanicemi, zpsob jakm se dosahuje spojen
mezi jednotlivmi stanicemi a jejich monosti jsou zvisl na typu st
/44 31
22. veobecn vzva pro vechny stanice, oznamujc souborn voln, zan signlem
- CQ
23. SOS je radiotelegrafn signl
- tsov zprvy
24. MAYDAY je radiotelefonn signl
- tsov zprvy
25. XXX je radiotelegrafn signl
- pilnostn zprvy
26. PAN PAN je radiotelefonn signl
- pilnostn zprvy
27. radiotelegrafn tsov a volac kmitoet je
- 500 kHz
28. radiotelefonn tsov a volac kmitoet je
- 2182 kHz
29. tsov zprvy lze vyslat jen na vslovn pkaz
- velitele nebo osoby odpovdn za radiostanici
30. pilnostn zprvy lze vyslat jen se svolenm
- velitele nebo osoby odpovdn za radiostanici
35. hlskovac abeceda (esk/ anglick)
- QRA
- QRN
42. sprvn Q-kd pro zven vkonu stanice
- QRO
- QRP
- QRS
45. sprvn Q-kd pro pestate vyslat
- QRT
- QRV
/44 32
- QRZ
48. sprvn Q-kd pro sla Vaich znaek je
- QSA
49. sprvn Q-kd pro potvrzen o pjmu
- QSL
- QSS
51. sprvn Q-kd pro moje poloha je
- QTH
52. sprvn Q-kd pro pesn as
- QTR
- UTC
54. vraz PJEM znamen
- skonil jsem vysln a oekvm vai odpov
55. vraz VYSLEJTE znamen
- vyslejte nebo pokraujte ve vysln
56. vraz POTVRTE znamen
- oznamte, zda jste zprvu pijal a zda j rozumte
57. vraz OPRAVUJI znamen
- v tomto vysln jsem udlal chybu, sprvn m bt
58. vraz POTVRZUJI nebo ROZUMM znamen
- vai zprvu jsem pijal a rozumm j
59. vraz PROVEDU znamen
- va zprv rozumm a provedu ji
60. vraz ANO znamen
- souhlasm nebo povoluji
61. vraz KONEC znamen
- rozhovor je skonen a neoekvm vai odpov
62. vraz NE znamen
- nesouhlasm nebo zakazuji
63. sprvn zkratka pro vechno za
- AA
64. sprvn zkratka pro vechno ped
- AB
65. sprvn zkratka pro adresa
- ADS
66. sprvn zkratka pro znovu
- AGN
67. sprvn zkratka pro ano
- C
68. sprvn zkratka pro potvrzuji/potvrte
- CFM
69. sprvn zkratka pro zahajte vysln
- GA
70. sprvn zkratka pro ukonen vysln/pechod na pjem
- K
71. sprvn zkratka pro nemm nic, co bych vm vyslal
- NIL
/44 33
72. sprvn zkratka pro ne
- NO
73. sprvn zkratka pro slo
- NR
74. sprvn zkratka pro zanm vyslat nebo pokrauji ve vysln
- NW
75. sprvn zkratka pro souhlasm/sprvn
- OK
76. sprvn zkratka pro rozumm/potvrzuji pjem
- R
77. sprvn zkratka pro opakuji nebo opakujte
- RPT
78. sprvn zkratka pro oznaen dotazu
- RQ
79. sprvn zkratka pro podpis
- SIG
80. sprvn zkratka pro opakujte text
- TXT

(8) Veobecn prkaz opertora nmon pohybliv sluby (LRC)
( 2 psm. j) vyhlky)

oznauje jako
- nmon oblast A1
2. kanl . 70 je
- simplexn
3. pro je kanl . 70 simplexn?
- jde o kanl tsov a je nutn, aby se vechny stanice navzjem
slyely
4. RCC (Rescue Coordination Centre) je
- orgn zodpovdn za innou organizaci ptracch a zchrannch slueb (SAR)
a za koordinaci SAR zsah v dan oblasti
5. zkratka DSC znamen
- Digital Selective Calling (digitln selektivn voln), tj. zpsob digitln
komunikace pomoc tzv. kontrolru s klvesnic a displejem
- pro DSC je psmu VKV vyhrazen kanl . 70, na nm je mon komunikovat
MMSI (Maritime Mobile Service Identity), kter se naprogramuje do
kontrolru
/44 34
geografick oblasti)
- 270
- jedna nula
14. jakm zpsobem dr SOLAS lod poslechov hldky v oblasti A1?
run
/44 35
pedpnout na kanl 16 a sledovat tsov provoz z lod v tsni, t pak
- lo pedv tmto zpsobem tsov DSC voln pokud zjist, e poben
stanice do 3 minut toto voln nepotvrdila
stanic
GEOGRAPHICAL AREA)?
ITU)
32. DSC voln DISTRESS ALERT RELAY vyslanho poben nebo lodn stanic
vem lodm potvrzuj lodn stanice
acknowledgement
/44 36
38. jak EPIRB je pedepsn pro GMDSS oblast A1?
- je mon pout vechny druhy, tj. VHF EPIRB, Cospas-Sarsat EPIRB i EPIRB
Inmarsat
39. jak se aktivuje EPIRB?
- aktivuje se manuln nebo automaticky po vynoen se z hloubky 4 m, v n se
pi potpn lod automaticky uvoln z drku
40. co jsou NON-SOLAS lod?
- jsou to lod na n se nevztahuje mluva SOLAS, tzn. lod, kter nejsou ureny
pro pepravu cestujcch (passenger ship) a nkladn lod s nosnost men ne
300 tun (pat sem i mal sportovn a rekrean plavidla)
- oblast, vyjma oblasti A1, pokryt signlem alespo jedn poben SV
radiotelefonn stanice, kter zabezpeuje nepetritou pohotovost pro tsov
voln DSC
- oblast, vyjma oblast A1 a A2, pokryt druic Inmarsat, kter zabezpeuje
nepetritou pohotovost pro tsov voln
- oblast mimo oblast A1, A2 a A3
44. typick dosah VKV radiostanice s vkonem 25 W a antnou ve vce 10 m je
- 10 nm
45. dosah lodnho vyslae 100 W s vertikln antnou 15 m na SV tsovm kmitotu
2187,5 kHz je
- 100 nm
46. pouv se DSC v oblasti A2?
- ano, na stednch vlnch je pro DSC provoz Radiokomunikanm dem uren
kmitoet 2187,5 kHz
47. li se DSC pro oblast A2 od DSC pro oblast A1?
- provozn postupy jsou prakticky stejn, technick charakteristiky a z toho
plynouc parametry kontrolr jsou jin, kontrolry nejsou zmnn
48. je mono DSC pouvat i v oblasti A3?
- ano, pouv se krtkovlnnch psem 4, 6, 8, 12 a 16 MHz
49. kmitoty pro DSC tsov voln na krtkch vlnch
- pro DSC tsov voln je v kadm z krtkovlnnch psem nmon pohybliv
sluby (4, 6, 8, 12 a 16 MHz) uren jeden kmitoet, na tchto kmitotech dr
alespo jedna poben stanice v dan oblasti nepetrit pohotovost pro tsov
voln
50. radiotelefonn tsov kmitoty v oblasti A3 a A4
- pro radiotelefonn tsov voln je v kadm z krtkovlnnch psem nmon
pohybliv sluby (4, 6, 8, 12 a 16 MHz) vylenn jeden kmitoet, na tchto
kmitotech dr alespo jedna poben stanice v dan oblasti nepetrit
pohotovost
51. jsou druicov terminly Inmarsat vhodn pro tsov voln?
/44 37
- pro tsov provoz je mon pout vechny standardy Inmarsat, IMO jako
soust systmu GMDSS vak uznv pouze standard-C (dky vesmrov
antn a monosti napjen z akumultorov baterie)
52. identifikace terminl Inmarsat
- kad terminl m uniktn identifikan slo pidlovan pmo stedm
organizace Inmarsat, sla jsou podle standardu 7 a 9 mstn
53. tsov voln pomoc terminlu Inmarsat standard-C
- terminl standard-C umouje vyslat (pipraven-default) tsov voln
prakticky okamit, obsahuje kategorii zprvy, identifikan slo terminlu,
jmno lod, volac znak a polohu
- QOB
- QOC
- QOL
- QRA
- QRV
68. sprvn Q-kd pro kdo mne voln?
- QRZ
- QSL
- IMO
- SOLAS
- MMSI
- EPIRB
/44 38
- UTC
- ve za
- pejdte na kanl
- opakuji
- oprava
- pjem
- navate spojen s

(9) Omezen prkaz opertora nmon pohybliv sluby (SRC)
( 2 psm. k) vyhlky)

oznauje jako
- nmon oblast A1
2. kanl . 70 je
- simplexn
3. pro je kanl . 70 simplexn?
- jde o kanl tsov a je nutn, aby se vechny stanice navzjem slyely
4. RCC (Rescue Coordination Centre) je
- orgn zodpovdn za innou organizaci ptracch a zchrannch slueb (SAR)
a za koordinaci SAR zsah v dan oblasti
5. zkratka DSC znamen
- Digital Selective Calling (digitln selektivn voln), tj. zpsob digitln
komunikace pomoc tzv. kontrolru s klvesnic a displejem
- pro DSC je psmu VKV vyhrazen kanl . 70, na nm je mon komunikovat
MMSI (Maritime Mobile Service Identity), kter se naprogramuje do
kontrolru
/44 39
geografick oblasti)
- 270
- jedna nula
14. jakm zpsobem dr SOLAS lod poslechov hldky v oblasti A1?
run
/44 40
pedpnout na kanl 16 a sledovat tsov provoz z lod v tsni, t pak
- lo pedv tmto zpsobem tsov DSC voln pokud zjist, e poben
stanice do 3 minut toto voln nepotvrdila
stanic
GEOGRAPHICAL AREA)?
ITU)
32. DSC voln DISTRESS ALERT RELAY vyslanho poben nebo lodn stanic
vem lodm potvrzuj lodn stanice
acknowledgement
/44 41
38. jak EPIRB je pedepsn pro GMDSS oblast A1?
- je mon pout vechny druhy, tj. VHF EPIRB, Cospas-Sarsat EPIRB i EPIRB
Inmarsat
39. jak se aktivuje EPIRB?
- aktivuje se manuln nebo automaticky po vynoen se z hloubky 4 m, v n se
pi potpn lod automaticky uvoln z drku
40. co jsou NON-SOLAS lod?
- jsou to lod na n se nevztahuje mluva SOLAS, tzn. lod, kter nejsou ureny
pro pepravu cestujcch (passenger ship) a nkladn lod s nosnost men ne
300 tun (pat sem i mal sportovn a rekrean plavidla)
- QOC
- QOL
- QRA
- QRV
54. sprvn Q-kd pro kdo mne voln?
- QRZ
- QSL
- IMO
- SOLAS
- MMSI
/44 42
- EPIRB
- UTC

Vyhodnocen psemn zkouky

(1) Uchaze o zskn prkazu odborn zpsobilosti podle 2 psm. a), c), e) a g)
vyhlky psemnou zkouku z pedmtu radiokomunikan pedpisy spn sloil, jestlie
sprvn odpovdl alespo na 90 % otzek testu z tohoto pedmtu.
(2) Uchaze o zskn prkazu odborn zpsobilosti podle 2 psm. b), d), f), j) a k)
vyhlky psemnou zkouku z pedmtu radiokomunikan pedpisy spn sloil, jestlie
(3) Uchaze o zskn prkazu odborn zpsobilosti podle 2 psm. a) a g), j) a k)
vyhlky psemnou zkouku z pedmtu radiokomunikan provoz spn sloil, jestlie
(4) Uchaze o zskn prkazu odborn zpsobilosti podle 2 psm. a) a g), j) a k)
vyhlky psemnou zkouku z pedmtu elektrotechnika a radiotechnika spn sloil,
jestlie sprvn odpovdl alespo na 90 % otzek testu z tohoto pedmtu.
B. stn zkouka - osnovy

(1) Komunikace v anglickm jazyce v rozsahu doporuen CEPT (jen uchazei o prkaz
odborn zpsobilosti podle 2 psm. a), e), j) a k) vyhlky):
a) zkladn znalost anglickho jazyka a schopnost porozumt jednoduch komunikaci
z nslechu,
b) schopnost odpovdt nebo sprvn pest a peloit jednoduch text z anglitiny do
eskho jazyka a naopak.
(2) Komunikace v anglickm jazyce v rozsahu doporuen CEPT (jen uchazei o prkaz
odborn zpsobilosti podle 2 psm. c) a d) vyhlky):
a) schopnost uvat jazyk anglick, slovem i psmem, na rovni dostaten pro veden
komunikace vztahujc se k bezpenosti ivota na moi a schopnost porozumt anglick
komunikaci z nslechu,
b) schopnost odpovdt nebo sprvn pest a peloit jednoduch text z anglitiny do
eskho jazyka a naopak
(3) Znalost leteck frazeologie (jen uchazei o prkaz odborn zpsobilosti podle 2
psm. a) vyhlky):
a) znalost zkladnch definic podle Pedpisu o civiln leteck telekomunikan slub,
Svazek II Spojovac postupy, HLAVA 1 Definice,
b) znalost ustanoven Pedpisu o civiln leteck telekomunikan slub, Svazek II
Spojovac postupy, HLAVA 5 Leteck pohybliv sluba,
c) znalost pouvanch zkratek a Q-kd,
d) znalost vznamu slov a frz pouvanch v leteck pohybliv slub.

C. Praktick zkouka z telegrafie

(1) Praktick zkouka z telegrafie (jen uchazei o prkaz odborn zpsobilosti podle 2
psm. g) vyhlky):
a) zkladn pravidla radiotelegrafnho a radiotelefonnho provozu, vetn postup pi
vysln tsovch, pilnostnch a bezpenostnch signl a zprv,
/44 43
b) zkratky a znaky pouvan v radiotelegrafnm a radiotelefonnm provozu,
c) schopnost run vyslat v Morseov abeced a sprvn sluchem pijmat a zapsat
kdov skupiny (sms psmen, slic a rozdlovacch znamnek) rychlost 15 (patnct)
skupin za minutu a text v jasn ei rychlost 20 (dvacet) slov za minutu. Pitom kad
kdov skupina obsahuje pt znaek a za prmrn slovo textu v jasn ei se bere
slovo o pti psmenech. Kad slice nebo rozdlovac znamnko se potaj za dv
znaky. Zkouka z vysln a zkouka z pjmu trvaj kad zpravidla 5 minut.
(2) Praktickou zkouku z telegrafie podle odst. 1. mohou vykonat na vlastn dost i
uchazei o prkaz odborn zpsobilosti podle 2 psm. h) a i) vyhlky (amatrsk
radiokomunikan sluba).

T j. 29845/2005-613
odbor sprvy kmitotovho spektra
/44 44

Zkts

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Zkts

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

j.

You might also like