PLTST

PPL
Soubor test pro

zskn kvalifikace

Soukrom pilot
letoun
Soubor testovch otzek PPL

-2-
Leteck zkon a postupy ATC
1. Sttn poznvac znaka letadla v esk republice zan psmeny:

A) OK nebo OM
B) OK nebo OL
C) OK nebo ON

2. Chicgsk mluva obsahuje ustanoven, je ve svm souhrnu tvo statut

A) IATA
B) ICAO
C) JAA

3. Me lensk stt ICAO odept uznat prkaz zpsobilosti vydan jinm lenskm sttem
ICAO.

A) NE
B) ANO

4. Ovovn letov zpsobilosti provd

A) ad pro civiln letectv
B) Vrobce
C) Ministerstvo dopravy

5. Leteck rejstk je veden

A) Provozovatelem
B) adem pro civiln letectv
C) Ministerstvem dopravy

6. eskou sttn pslunost maj

A) Vechna letadla zapsan v eskm leteckm rejstku
B) Vechna letadla provozovan eskmi provozovateli
C) Vechna letadla vlastnn eskmi obany

7. Stt zpisu do rejstku je

A) Stt, v nm bylo letadlo vyrobeno.
B) Stt, kde m majitel trval bydlit.
C) Stt, v jeho rejstku je letadlo zapsno.

8. Pedbnou poznvac znaku civilnmu letadlu pidluje

A) Rejstk Ministerstva dopravy
B) Vrobce nebo dovozce letadla
C) esk leteck rejstk

9. Identifikan tabulka, na kter je trvanlivm zpsobem uvedena poznvac znaka letadla

A) mus bt z neholavho materilu
B) mus bt z materilu odolnmu proti otru
C) Mus bt z ruvzdornho materilu

10. Prvnm mezinrodn prvnm dokumentem, kter poloil zklady mezinrodnho leteckho
prva, jeho zkladn ideou se stal princip suverenity nad vzdunm prostorem, se stala

A) Bruselsk mluva
B) Varavsk mluva
C) Pask mluva

-3-
11. Celkov vypotan doba letu pro VFR je vypotan doba potebn od

A) vzletu do pletu nad letit uren
B) vzletu do pistn na letiti uren
C) okamiku, kdy se letadlo pohne na odbavovac ploe do doby, kdy po pistn na odbavovac ploe
zastav

12. Definice dohlednosti zn

A) nejvt vzdlenost, na kterou je mono spolehliv vidt a rozeznat na svtlm pozad ern pedmt
vhodnch rozmr, umstn u zem a nebo na neosvtlenm pozad svtla o svtivosti piblin
1000cd.
B) schpnost vidt a rozeznvat vznan neosvtlen pedmty ve dne a svtla v noci, dan
meteorologickmi podmnkami a vyjden v jednotkch dlkov mry
C) schopnost vidt a rozeznvat vznan neosvtlen pedmty ve dne a svtla v noci z kabiny letadla
za letu

13. Koncov zen oblast je

A) zen oblast ustanoven obvykle v mstech, kde se trat letovch provoznch slueb sbhaj v
blzkosti jednoho nebo vce hlavnch leti
B) zen vzdun prostor sahajc od povrchu zem do stanoven vky zahrnujc letov cesty a letov
linie sbhajc se v blzkosti jednoho nebo vce hlavnch leti
C) zen oblast ustanoven v blzkosti jednoho nebo vce hlavnch leti sahajc nahoru od stanoven
vky nad zem

14. Kurs je

A) vypotan smr letu s ohledem na opravy od magnetickho severu
B) smr podln osy letadla, vyjden ve stupnch od severu
C) vypotan smr letu opraven o snos vtru a kompasov chyby

15. Leteck informan pruka je

A) pruka vydan vrobcem obsahujc informace o vkonech a omezench letadla
B) pruka vyadan sttem nebo povenou organizac obsahujc leteck informace trvalho
charakteru dleit pro leteck provoz
C) pruka vydan provozovatelem obsahujc leteck informace trvalho charakteru

16. Letov dohlednost je

A) schopnost vidt a rozeznvat vznan pedmty ve dne a svtla v noci
B) dohlednost dopedu z kabiny letadla
C) schopnost vidt a rozeznvat vznan pedmty ve dne a svtla v noci z kabiny letadla

17. zen let je

A) jakkoliv let, na kter byl podn letov pln
B) jakkoliv let, kter je pedmtem letovho povolen
C) jakkoliv let, kter se kon v zen oblasti

18. Nejni pouiteln letov hladina je nejbli letov hladina nad nadmoskou vkou

A) 1000 ft
B) 1500 ft
C) 5000 ft

19. Letadlo, kter je podle pravidel povinno dt pednost jinmu letadlu (to provede s vyjmkou
ppad, kdy se druh letadlo nachz v bezpen vzdlenosti) mus se

A) vyhnout tak, aby byla mezi letadli dodrena vodorovn vzdlenost 300m
B) vyhnout tm, e nadlet, podlet nebo pedlet.
C) vyhnout tak, aby byla mezi letadli dodrena vertikln vzdlenost 150m


-4-
20. Letadlo majc pednost, mus udrovat svj kurz a rychlost,

A) tyto podmnky nesm mnit
B) nesm mnit kurz, rychlost vak ano
C) toto pravidlo vak nezbavuje velitele letadla odpovdnosti provst takov opaten, kter nejlpe
zabrn srce

21. Let-li dv letadla na vstcnch tratch nebo piblin takovch, kad z nich se vyhne zmnou
kurzu

A) vpravo
B) vlevo
C) uin takov opaten, kter nejlpe zabrn srce

22. Pedltvajc letadlo je to, kter se pibliuje k jinmu letadlu zezadu na e svrajc s
rovinou soumrnosti pedltvanho letadla hel men ne

A) 70
B) 60
C) 80

23. Pibliuj-li se dv nebo vce letadel tch vzduchu k jednomu letiti, aby na nm pistla,
mus

A) letadlo letc vlevo dt pednost letadlm piltavjcm zprava
B) ve letc letadlo dt pednost ne letcmu letadlu
C) pomalej letadlo dt pednost rychlejmu

24. Letadlo, kter pojd po provozn ploe, mus zastavit a ekat

A) ped kadou kiovatkou
B) na vech vykvacch stanovitch
C) pokad ped vstupem na RWY

25. Velitel letadel ltajcch v blzkosti letit nebo pohybujcch se po letiti, jsou povini podle
jednotlivch fz letu

A) postupovat podle letovho plnu
B) dodrovat postupy uveden v AIPu
C) provdt vechny zatky doleva pi piblen na pistn nebo po vzletu, pokud nen pikzno jinak

26. Na kad mezinrodn let mus bt

A) pedloen oznmen o letu
B) pedloen letov pln
C) povolen o peletu hranic

27. S vyjmkou zvltnch let VFR se lety VFR mus provdt tak, aby letadlo ve vzdunm
prostoru td C,D,E letlo pi stejn nebo vt vzdlenosti od oblak ne

A) mimo oblak
B) horizontln 1500m, vertikln 300m
C) mimo oblak a za dohlednosti zem

28. Lety VFR ve vzdunm prostoru tdy G se mus provdt tak, aby letadlo ve vce v a pod
900m AMSL nebo 300m nad ternem, podle toho co je vy, letlo pi stejn nebo vt
vzdlenosti od oblak ne

A) horizontln 5km, vertikln 300m
B) vn oblak za viditelnosti zem
C) horizontln 1.5km, vertikln 300m


-5-
29. Letov dohlednost ve vzdunm prostoru tdy E je ve vce pod 3050m AMSL

A) 5km
B) 8km
C) 1,5km

30. S vyjmkou vzletu nebo pistn nebo s vyjmkou povolen vydanho leteckm adem, mus
bt VFR let provdn nad hust zastavnmi msty nebo shromditm lid na volnm
prostranstv ve vce, kter nesm bt men ne

A) 150m nad nejvy pekkou v okruhu 600m od letadla
B) 300m nad nejvy pekkou v okruhu 300m od letadla
C) 300m nad nejvy pekkou v okruhu 600m od letadla

31. NOTAM je oznmen obsahujc krom jinho informace o:

A) nebezpe
B) letitn pedpovdi
C) zmn QNH

32. Ohlaovna letovch provoznch slueb je stanovit zaveden

A) k poskytovn letov provozn sluby a schvalovn letovch pln ped odletem
B) k pijmn hlen pro letov provozn sluby a k podvn letovch pln ped odletem
C) k ohlaovn prbhu letu a pozorovanch skutenost

33. Letov povolen

A) zajiuje svm obsahem dodren platnch pravidel nebo pedpis
B) nezbavuje velitele letadla jakkoliv odpovdnosti za mon naruen platnch pravidel nebo pedpis
C) zajiuje bezpenost letovho provozu

34. Nadmosk vka letit je

A) vka stedu pstrojov RWY, nebo RWY pro pesn pstrojov piblen
B) vka nejvyho bodu vzletovch a pistvacch drah
C) vka vztanho bodu letit

35. Prkaz zpsobilosti podle JAR FCL 1 je vydvn na dobu maximln

A) 3 let
B) 2 let
C) 5 let

36. Zdravotn zpsobilost pilot letoun se posuzuje podle pedpisu

A) L-1
B) JAR FCL 3
C) JAR FCL 2

37. Sniuj nepedepsan lky zdravotn zpsobilost pilota letpoun?

A) ANO
B) NE

38. Po driteli prkazu zpsobilosti pilota vrtulnk s kvalifikac IR, kter chce zskat kvalifikaci IR
pro letouny, se teoretick vuka a teoretck zkouka

A) Poaduje v plnm rozsahu
B) Nepoaduje
C) Poaduje pouze teoretick zkouka


-6-
39. Pokud dritel prkazu zpsobilosti pilota letoun zsk dal kvalifikaci do tohoto prkazu ve
stt, kter nen sttem vydn prkazu, pak tuto kvalifikaci zapisuje do prkazu

A) Stt vydn prkazu
B) Stt ve kterm byla kvalifikace zskna
C) Kterkoli stt JAA
40. Pilot k nesm ltat slo, nen-li k tomu poven

A) Provozovatelem, kde lt vcvik
B) letovm instruktorem
C) Pozemnm instruktorem

41. Ped prvnm slo letem mus pilot k dovrit alespo

A) 15 let
B) 17 let
C) 16 let

42. Pilot k sm ltat slo lety pokud

A) Je dritelem platnho osvden o zdravotn zpsobilosti 1 nebo 2 tdy
B) Je dritelem neplatnho osvden o zdravotn zpsobilosti 1 nebo 2 tdy
C) Nemus bt dritelm osvden o zdravotn zpsobilosti 1 nebo 2 tdy

43. adateli o prkaz zpsobilosti soukromho pilota letoun mus bt alespo

A) 18 let
B) 16 let
C) 17 let

44. adatel o prkaz zpsobilosti soukromho pilota letoun mus bt dritelem

A) Platnho osvden o zdravotn zpsobilosti 1 nebo 2 tidy
B) Platnho osvden o zdravotn zpsobilosti pouze 1tidy
C) Neplatnho osvden o zdravotn zpsobilosti 1 nebo 2 tidy

45. adatel o PPL(A), kter neuplatuje zpoet pedchoz praxe, mus mt naltno minimln

A) 45 letovch hodin
B) 35 letovch hodin
C) 43 letovch hodin

46. Dritel PPL(A) m prvo vykonvat

A) funkci velcho pilota na ktermkoliv letounu, pi jakmkoliv letu
B) funkci 2. pilota kterhokoliv letounu nasazenho na neobchodn lety
C) funkci velcho pilota na ktermkoliv letounu, ne vak za platu, funkci 2. pilota i za platu.

47. adatel o prkaz PPL(A) si mohou z pedchoz praxe za splnn jinch podmnek zapotat:

A) 10 hodin
B) max. 10% sv celkov doby letu
C) max. 10% sv celkov doby letu ve funkci velcho pilota, ne vce ne 10hodin

48. adatel o PPL(A) mus mt naltno min.

A) 25 hodin vuky ve dvojm zen
B) 20 hodin vuky ve dvojm zen
C) 32 hodin vuky ve dvojm zen

49. adatel o PPL(A) mus mt naltno alespo:

A) 12 hodin doby slovho letu
B) 15 hodin doby slovho letu
C) 10 hodin doby slovho letu

-7-

50. Dritel prkazu PPL(A) me provst

A) let podle IFR pouze za podmnek VMC
B) let podle IFR pouze pokud je dritelem platn IR(A)
C) let podle IFR v noci pouze za VMC, pokud m vcvik pro lety v noci

Veobecn znalosti letadla
51. Pojem "letoun" je definovn nsledovn:

A) letadlo t ne vzduch s pohonem, vyvozujc vztlak za letu hlavn z aerodynamickch sil na
plochch, kter za danch podmnek letu zstvaj vi letadlu nepohybliv
B) motorov letadlo schopn zenho letu v atmosfe
C) letadlo t ne vzduch, u nho je vztlak potebn k letu vyvozovn jinm zpsobem, ne
aerodanamickmi silami na nosnch plochch

52. Podle umstn nosnch ploch rozdlujeme letadla na:

A) dolnoplonky, stedoplonky, hornoplonky
B) jednoplonky, dvouplonky
C) jednoplonky, stedoplonky a hornoplonky

53. Motorov letadla rozdlujeme podle zpsobu vzniku vztlaku na:

A) letadla s nepohyblivmi nosnmi plochami, letadla s rotujcmi nosnmi plochami
B) letadla s nepohyblivmi nosnmi plochami, letadla s rotujcmi nosnmi plochami, letadla s
kombinovanmi nosnmi plochami, letadla s mvavmi nosnmi plochami
C) letadla s nepohyblivmi nosnmi plochami, letadla s rotujcmi nosnmi plochami, letadla s
kombinovanmi nosnmi plochami

54. Kad "letoun" vyhovujc definici pojmu "letoun" m tyto hlavn sti:

A) drak, systmy, pohonnou soustavu, vstroj
B) drak, systmy, pohonnou soustavu
C) drak, vstroj, pohonnou soustavu

55. Nosn soustava letadla je:

A) hlavn st nosn soustavy letadla
B) st draku vytvejc pi letu rozhodujc podl vztlaku
C) st draku slouc k vytvoen pevn sti vztlaku; pat do n i ta zazen, kter s jej funkc zce
souvis nebo jsou jej neoddlitelnou soust (kormidla pnho zen, klapky, ruie vztlaku apod.)

56. "Primrn" konstrukce letadla zahrnuje:

A) sousti, jejich poruchy letadlo po pevnostn strnce vn neohroz
B) sousti, jejich poruchy mohou mt vliv na velk rozsah drby letadla
C) susti, jejich poruchy letadlo po prvnostn strnce vn ohroz

57. "Sekundrn" konstrukce letadla zahrnuje:

A) sousti, jejich poruchy letadlo po pevnostn strnce vn ohroz
B) sousti, jejich poruchy letadlo po pevnostn strnce vn neohroz
C) sousti, jejich poruchy maj vznamn vliv na rozsah drby letadla

58. Podln soustava v konstrukci draku letounu je:

A) soubor nenosnch konstruknch prvk trupu letounu
B) soubor podlnch nosnch prvk v konstrukci kdla, trupu a ocasnch ploch
C) soustava podlnho vyven letounu


-8-
59. Pn soustava v konstrukci draku letounu je:

A) soubor nenosnch konstruknch prvk trupu letounu
B) soubor pnch nosnch prvk v konstrukci kdla, trupu a ocasnch ploch
C) soustava pnho vyven letounu

60. Poloskoepinov konstrukce je:

A) konstrukce, u n je pouito dvou nebo vce typ konstrukc
B) konstrukce, jej krutov a ohybov pevnost a tuhost je zajiovna potahem
C) konstrukce sestvajc z nosnho potahu v ohybu a smyku, zeslenho podlnmi, pop. pnmi
vztuhami

61. Nsobek zaten je:

A) pomr vztlaku a odporu na letadle
B) pomr specifickho zaten k celkov tze letadla. Udv, kolikrt je vztlak letadla v danm okamiku
vt ne jeho tha
C) pomr statickho a dynamickho zaten na letadle

62. Za dynamick zaten letadla povaujeme tato zaten:

A) zaten zpsoben vertiklnmi poryvy vzduchu, zaten od manvr a obrat, zaten od sil pi
vzletu a pistn, zaten souvisejc s petlakovnm kabiny
B) zaten od thy paliva v kdlech pi plnn paliva
C) zaten od pohybu cestujcch na palub za letu

63. Provozn zaten letadlov konstrukce nebo jej sti je:

A) zaten pouvan pi pevnostnm prkazu jako maximln hodnota, kter se u letadla za provozu
me vyskytnout
B) maximln zaten, kter pi napt v konstrukci prv sta k udren rovnovnho stavu
C) poetn zaten nsoben poadovanm souinitelem bezpenosti

64. Souinitel bezpenosti (nominln) je:

A) pomr mezi ovovacm a provoznm zatenm, obvykle bv 1,5
B) pomr mezi poetnm a provoznm zatenm, obvykle se vol 1,5
C) pomr mezi zatenm na mezi nosnosti a provoznm zatenm

65. Pi rovnomrnm pmoarm letu psob na konstruki letadla tato zaten:

A) tha, vzdun (aerodynamick) zaten, sly od pohonn skupiny, sly setrvan
B) vzdun (aerodynamick) zaten, sly od pohonn skupiny
C) vzdun (aerodynamick) zaten, sly od pohonn skupiny, sly setrvan, reakce od zem

66. Oblka obrat je:

A) obalov ra maximlnch hodnot obratovch nsobk vynesench v zvislosti na rychlosti letu
B) obalov ra minimlnch hodnot obratovch nsobk vynesench v zvislosti na rychlosti letu
C) obalov ra maximlnch hodnot obratovch nsobk vynesench v zvislosti na hlu nbhu

67. Oblka poryv je:

A) obalov ra minimlnch hodnot poryvovch nsobk vynesench v zvislosti na rychlosti letu
B) obalov ra maximlnch hodnot poryvovch nsobk vynesench v zvislosti na hlu nbhu
C) obalov ra maximlnch hodnot poryvovch nsobk vynesench v zvislosti na rychlosti letu

68. Z hlediska konstruknch prvk a materilovho pouit lze rozdlit konstrukce drak na tyto
druhy:

A) konstrukce kovov a konstrukce smen
B) konstrukce kovov, konstrukce devn, konstrukce kompositn
C) konstrukce kovov, konstrukce devn, konstrukce kompositn a konstrukce smen


-9-
69. Oceli jsou materilem pro znan namhan sti konstrukce letadel. Oceli se pouvaj
hlavn pro:

A) zvsn kovn, podvozky, epy, rouby, pruiny
B) torzn skn kdel a ocasnch ploch
C) hlavn nosnky kdel a ocasnch ploch
70. Plasty jsou materily pouvan u mnoha konstruknch st letadel, zskan technickou
cestou, kter z hlediska zpracovn dlme na:

A) termosety a termoplasty
B) termosety, laminty a bakelity
C) termosety, termoplasty a plexiskla

71. Nevhodou kompozitnch materl pouvanch v konstrukcch letadel je jejich vlastnost -
jsou "anizotropn". To v praxi znamen, e:

A) nemaj ve vech smrech zaten stejn vlastnosti - nevhoda pi opravch
B) neodolvaj chemick korozi - nevhoda v provozu
C) tko lze rozvinutou poruchu odhalit - nevhoda v provozu

72. Do skupiny novodobch materil pouvanch v konstrukcch nov vyvjench letoun pat:

A) vysoce zulechtn titanov oceli
B) hokov slitiny, elektron, silumin, pantal
C) kompositn materily, technick keramika, slitiny lithia a berylia

73. Hlavn charakteristiky nosnch ploch letadla jsou:

A) rozpt, profily nosnch ploch, velikost nosnch ploch, thlost a zen
B) poloha nosnch ploch vi trupu, pdorysn tvar, rozpt, profily nosnch ploch, velikost nosnch
ploch, thlost, zen, hel pu, hel vzept, hel sezen, zkroucen
C) poloha nosnch ploch vi trupu, pdorysn tvar, rozpt, profily nosnch ploch, thlost, zen, hel
pu, hel vzept

74. Jednotliv druhy konstrukc kdel rozdlujeme do tchto skupin:

A) konstrukce nosnkov, nosnkov poloskoepiny, poloskoepiny, skoepiny, smen konstrukce, pln
kdla
B) konstrukce nosnkov, poloskoepinov a smen konstrukce
C) konstrukce nosnkov, nosnkov poloskoepiny, poloskoepiny, skoepiny

75. Hlavnmi nosnmi leny penejcmi ohyb u nosnkovch kdel jsou:

A) ebra
B) nosnky
C) ebra a potah

76. Konstrukn prvky nosn soustavy jsou:

A) nosnky, ebra,potahy, zvsn a spojovac kovn
B) nosnky, ebra, podln vztuhy
C) nosnky, ebra, podn vztuhy, potahy, zvsn a spojovac kovn

77. Torzn sk kdla je:

A) st konstrukce kdla zachycujc zejmna ohybov momenty. Je tvoena nosnm potahem a
stojinami nosnk
B) st konstrukce kdla zachycujc kroutc momenty a posouvajc sly (smykov napt), pop. st
ohybovch moment. Je tvoena nosnm potahem a stojinami nosnk
C) st konstrukce kdla zachycujc pevn smykov zaten. Je tvoena nosnm potahem a
stojinami nosnk.


-10-
78. Skoepinov konstrukce je z hlediska penosu zaten charakterizovna takto:

A) konstrukce, jej krutov a ohybov pevnost a tuhost je zajiovna potahem
B) konstrukce sestvajc z nosnho potahu zeslenho podlnmi, pop. pnmi vztuhami
C) konmstrukce zachycujc kroutc momenty st prostorov zakivench prvk

79. Sendvi v konstrukci draku (nap. kdla, trupu) letadla je:

A) konstrukce, u n je pouito dvou nebo vce typ konstrukc
B) konstrukn prvek sestvajc ze dvou desek spojench lehkou vpln (votinovou pnou apod.)
C) stedn vrstva sendviov desky

80. Nosnkov konstrukce kdla je:

A) konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk, eber a potahu. Nosnky penej pevn
krutov zaten.
B) konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk, eber a potahu. Nosnky penej ohybov
zaten.
C) konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk, eber a potahu. Nosnky penej pevn
smykov zaten.

81. Nosn potah kdla je:

A) potah penejc vhradn aerodynamick sly.
B) potah kdla vytvoen jako sendvi.
C) potah, kter se krom tvarovn povrchu a penosu mstnho aerodynamickho zaten podl t na
penosu zaten psobcho na kdlo.

82. Nenosn potah kdla je:

A) potah nepenejc dn sly.
B) st konstrukce vytvejc vnj povrch kdla, kter pejm aerodynamick sly a pen je na
konstrukci kdla.
C) st konstrukce vytvejc vnj povrch kdla a podlejc se na penosu vch zaten na kdle.

83. Samonosn kdlo je:

A) kdlo s vnjm vyztuenm.
B) kdlo bez vnjho vyztuen.
C) kdlo spojen s trupem i vzprou.

84. elem potahu v konstrukci kdla je:

A) spojit vechny sti kdla v jeden celek.
B) pejmat zaten od aerodynamickch sil a vytvoit vnj povrch kdla s nejmenmi odchylkami od
teoretickch tvar.
C) penet ohybov zaten kdla na nosnky.

85. elem eber v konstrukci kdla je:

A) zachytit ohybov zaten (ohybov momenty) po rozpt kdla.
B) zachytit smykov zaten kdla.
C) penet zaten z potahu na nosnou konstrukci a v nkterch ppadech me do konstrukce
zavdt osaml sly (nap. od uchycen podvozku, od pdavnch ndr..).

86. Trup letadla je:

A) st draku slouc hlavn ke spojen jednotlivch st draku mezi sebou.
B) st draku slouc hlavn ke spojen jednotlivch st draku a k umstn posdky, cestujcch,
nkladu, vstroje, pop. motoru.
C) st letadla vytvoen nosnkovou konstrukc a slouc hlavn ke spojen jednotlivch st draku
mezi sebou.


-11-
87. Phradov trup letadla je:

A) sestaven trup bez potahu. Obsahuje nosnky, podlnky, pepky a vztuhy.
B) trup tvoen smenou konstrukc.
C) trup vytvoen prostorovou prutovinovou soustavou potaenou vtinou nenosnm potahem.

88. Co je hlavn pinou krutu a ohybu trupu letounu za letu?

A) pedevm kombinovan zaten pejman od ocasnch ploch.
B) otiv pohyby letounu.
C) inek hmotovch sil, kter psob jako jednotliv osaml sly.
89. Zkladnmi prostedky stability a iditelnosti klasickho letadla jsou:

A) kormidla pnho zen.
B) ocasn plochy a kormidla pnho zen.
C) ocasn plochy.

90. Kolik souadnch os m letadlov souadnicov soustava a jak jsou jejich nzvy:

A) TI: podln, pn a svisl.
B) DV: svisl a stranov.
C) TYI: podln, svisl, stranov, asov.

91. Jak se nazv pohyb letadla (oten) kolem podln osy:

A) boen.
B) klonn.
C) klopen.

92. Kolem pn osy se letoun d:

A) kidlky.
B) smrovm kormidlem.
C) vkovm kormidlem.

93. Jak se nazv pohyb (oten) letadla okolo svisl osy:

A) zaten.
B) klopen.
C) klonn.

94. Vodorovn ocasn plochy (VOP) zajiuj:

A) podlnou stabilitu a vkov zen.
B) pnou stabilitu a vkov zen.
C) stranovou stabilitu a vkov zen.

95. Diferencovan kidlka jsou kidlka, jejich hlov vchylky jsou:

A) nahoru a dol piblin stejn.
B) nahoru a dol rozdln.
C) dol vt.

96. Odlehovac ploka (fletner) je:

A) ploka umstn na odtokov hran kormidla, jej vchylka nezvis na vchylce kormidla.
Vychvaluje se v opanm smyslu a zvyuje zvsov moment.
B) ploka umstn na odtokov hran kormidla, jej vchylka zvis na vchylce kormidla. Vychyluje
se v opanm smyslu a sniuje zvsov moment.
C) ploka umstn na odtokov hran kormidla, jej vchylka zvis na vchylce kormidla. Vychyluje
se v opanm smyslu a zvyuje zvsov moment.


-12-
97. Vyvaovac ploka (trimer) je:

A) ploka na odtokov hran kormidla, kter slou k vyven ustlenho reimu letu.
B) ploka na odtokov hran kormidla, kter slou k vyven neustlenho reimu letu.
C) ploka na odtokov hran kormidla, kter po vzchlen slou ke snen prstku sil v zen.

98. Aerodynamick vyven (vyvaovac ploky, pestaviteln za letu nebo na zemi, pestaviteln
stabiliztor) zajiuje nsledujc funkci:

A) ochranu kormidla ped vznikem nepznivho aeroelastickho jevu - samobuzenho rezonannho
kmitn.
B) rozloen hmoty po hloubce kormidla tak, e osa oten kormidla se ztotouje s osou spojujc
tit jednotlivch ez kormidla.
C) snen dc sly na pce pilota v uritm rozsahu provoznch rychlost na nulovou hodnotu pi
zmnch ppusti, konfigurace, centre a pi vzniku nesymetrickch sil nebo moment.

99. K emu slou pevn odlehovac ploka na kormidle?

A) K hmotovmu vyven kormidla (vyvaovac hmota).
B) K oddlen odtren proudn pi petaen.
C) K odstrann nedouc tivosti.

100. U letadla se zovm podvozkem (ostruhou) je zejm pi pojdn vy citlivost na vtr:

A) bon a zadn.
B) eln.
C) pzemn.

101. Typick rozdlen podvozk letoun podle jejich konstrukce je nsledujc:

A) pruinov a vozkov podvozky.
B) teleskopick, pkov a pruinov podvozky.
C) teleskopick a pkov podvozky.

102. Tlumi bonch kmit je:

A) tlumi, u nho komprese prunho mdia probh jen pi bonm nrazu (kmitu).
B) tlumi k potlaen bonho kmitn smrov nativho kola.
C) tlumi s kapalinovm tlumenm bez prucho lenu.

103. Podle konstrukce dlme brzdy letadlovch podvozk na:

A) elisov, komorov, bezkomorov.
B) elisov, komorov, diskov, lamelov.
C) elisov, diskov, lamelov.

104. Kmitn povho kola (shimmy) me bt zpsobeno nkterm z uvedench faktor:

A) nedostatkem oleje v tlumii bonch kmit.
B) zvadou loisek kola nebo nevyhovujcm tlakem v pneumatice povho kola.
C) me bt zpsobeno faktory dle a) a b).

105. Hlavn soustava zen letadla je:

A) soustava zen umoujc penos dc innosti z ididel na dc orgny.
B) soustava zen, kterou je za letu zeno klopen, klonn a zaten letadla.
C) soustava zen, ve kter je pro penos dc innosti z didel na dc orgny pouito thel a lan.

106. zen letadla rozdlujeme podle druh konstrukc didel (dcch orgn) na:

A) pkov a volantov.
B) volantov a s ovladaem (ruka).
C) pkov, volantov, s rukojet na pce, s ovladaem (elektroimpulsivn zen).


-13-
107. Soustava zen s tuhm pevodem je st mechanick soustavy zen letadla, ve kter jsou
pouita pro penos sil:

A) lana nebo etzky.
B) thla.
C) lana a thla.

108. Vyvaovac ploka na vkovce je vychlena nahoru. Ve kter poloze se nachz pslun
ovlada?

A) V neutrln poloze.
B) V poloze "tk na hlavu".
C) V poloze "tk na ocas".

109. Pevn ploky na horn stran kdla, kter jsou konstrukn provedeny jako mal destiky
kolmo upevnn k povrchu kdla a ikmo ke smru proudn (pp. ve tvaru tystnu nebo
mal trojhelnkov desky - rampy) se nazvaj:

A) sloty.
B) vie.
C) ruie vztlaku.

110. Slot (nbn ploka) je:

A) ploka ped nbnou st kdla. Zabrauje odtren proudu vzduchu pi vtch hlech nbhu.
B) horn st nbn sti kdla, kter se vysouv smrem dopedu.
C) nbn st kdla sklopn smrem dol.

111. Jak je konstrukn provedena odklpc klapka?

A) Pi vtm hlu nbhu se vysune st nbn hrany kdla.
B) Klapka se vychl ze zadn spodn hrany kdla dol.
C) Ze zadn sti kdla se vysune klapka ve tvaru profilu.

112. Vztlakov klapka zvyujc zakiven stedn kivky profilu jednoduchm odklopenm zadn
sti profilu dol se nazv:

A) odklpc vztlakov klapka.
B) jednoduch vztlakov klapka.
C) jednotrbinov vztlakov klapka.

113. Bn pouvan velikosti vchylek vztlakovch klapek u klasickch konstrukc letadel jsou:

A) 30 st. vzlet/ 30 st. pistn.
B) 25 st. vzlet/ 45 st. pistn.
C) 15 st. vzlet/ 40 st. pistn.

114. Soustava ovldn vztlakovch klapek je soubor zazen slouc k penosu innosti (kon)
pilota z ovladae na ovldanou st (vztlakov klapky). Tato soustava je pevn
provedena na principu:

A) pneumatick soustavy ovldn klapek.
B) mechanick nebo hydraulicko-mechanick soustavy ovldn klapek.
C) zptn vazby.

115. Zazen (konstrukn sestava) pipevujc motor k draku letadla se nazv:

A) phradov konstrukce.
B) motorov loe.
C) zvs motoru.


-14-
116. Letadlov motor je vdy uloen do motorovho loe i zvsu:

A) pevn.
B) voln.
C) prun.

117. Provdn motorov zkouky m urit vliv na zaten motorovho loe. Tento vliv je:

A) zanedbateln s bnm provozem letounu.
B) srovnateln s bnm provozem letounu.
C) znan, zejmna u pstovch a turbovrtulovch letoun; je nutn krtk doba motorov zkouky.

118. Podle druhu energie pivdn k pracovnmu orgnu rozeznvme nkolik typ silovch
systm (soustav). V pehledu jsou to nsledujc silov systmy:

A) hydraulick systm, pneumatick systm, elektrick (energetick) systm, smen systm.
B) hydraulick systm, pneumatick systm.
C) hydraulick systm, pneumatick systm, elektroimpulsn systm.
119. Odmrazovac systm letadla je typickm systmem:

A) silovm.
B) vybaven letadla.
C) smenm.

120. Hydraulick systm letadla je typickm systmem:

A) silovm.
B) smenm.
C) pomocnm.

121. Na zklad Bernoulliho rovnice pro kapaliny plat princip:

A) statick tlak se zvyuje tehdy, kdy se zvyuje rychlost proudn.
B) statick tlak kles, kdy roste jej rychlost.
C) Bernoulliho rovnice plat pouze pro plyny v ovzdu atmosfry.

122. Ppadn porucha hydraulickho systmu za letu je pro pilota nejastji zjistiteln pomoc:

A) centrlnho varovnho systmu latadla.
B) podlimitnho poklesu tlaku na pslunm ukazateli.
C) visueln - zjitnm kapek na motorov gondole letadla.

123. Podstatnou nevhodou hydraulickho systmu v letadle pi porovnn s pneumatickm
systmem je:

A) nepesn fixace ovldanch prvk v koncovch polohch.
B) pote s utsnnm.
C) vt hmotnost celho systmu.

124. Pneumatick systm v letadle je:

A) systm vzjemn propojench pneumatickch prvk a zazen vyuvajc plyn (vzduch, dusk) pro
penos energie, povel a informac.
B) systm vzjemn propojench pneumatickch prvk a zazen vyuvajc inertn plyny pro penos
energie, povel a informac.
C) systm vzjemn propojench pneumatickch prvk a zazen vyuvajc vzduch pro penos
energie, povel a informac.

125. Hlavnmi stmi (letadlov celky) pneumatickho systmu v letadle jsou zpravidla:

A) zdroj tlaku, pracovn vlce.
B) zdroj tlaku, pracovn vlce, spojovac sti (potrub, hadice, spoje).
C) zdroje tlaku (lahve, kompresory), provozn letadlov celky (ventily, kohouty, istie, ppojky),
pracovn vlce, spojovac sti (potrub, hadice, spoje).


-15-
126. Porovnme-li pneumatick a hydraulick systm v letadle, m pneumatick systm z
hlediska ppadnch zvad v provozu:

A) vt pote s utsnnm za provozu.
B) men pote s utsnnm za provozu.
C) srovnateln pote s utsnnm za provozu.

127. Ltn ve velkch vkch vyaduje zabezpeit normln ivotn podmnky pro pobyt a
innost lovka (pilota, cestujcho). Se vzrstajc vkou se mn nkter stavov veliiny
(veliiny urujc stav ovzdu) nsledovn dle MSA (ISA):

A) tlak kles, teplota kles.
B) tlak kles, teplota stoup, vlhkost stoup.
C) tlak kles, teplota kles, vlhkost kles.

128. Vnj projevy tzv. vkov nemoci (zhoren funkce zraku, snen schopnost logickho
mylen, zhoren pam, snen vnmavost, zvten doba reakce apod.) je nutno
oekvat ve vkch nad:

A) 2 500 m.
B) 4 500 m.
C) 6 000 m.

129. Klimatizan a vkov systm letadla je:

A) soubor zazen slouc k zabezpeen poadovanho tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu v kabin.
B) soubor zazen slouc k zabezpeen poadovan teploty a vlhkosti vzduchu.
C) soubor zazen slouc k zabezpeen poadovan klimatizace v kabin.

130. Vstikovac soustava u palivovho systmu je:

A) zazen, jm se zajiuje vstikovn paliva do sacho potrub, do vlc nebo do spalovacch
komor motoru.
B) zazen palivovho systmu slouc k usnadnn spoutn motoru.
C) souhrn zazen slouc pro dodvku paliva do spalovacho prostoru motoru.

131. Palivov uzavrac kohout (nesprvn nazvan STOP-KOHOUT) v palivovm systmu
letadla je:

A) kohout uzavrajc pi poru pvod paliva k motoru.
B) kohout, kterm se ovld chod pohonn jednotky.
C) kohout, kterm se uzavr pvod paliva do trupov ndre.

132. Aby bylo za provozu (nap. stoupav let) dosaeno optimlnho sloen palivov smsi,
pivd se do pstovho motoru:

A) vce paliva ovldnm pkou ppusti.
B) mn vzduchu ovldnm vkov korekce.
C) mn paliva ovldnm pkou korekce.

133. Jako hlavn protiporn zabezpeen soudobch letadel se nejvce rozily:

A) penosn protiporn prostedky.
B) stacionrn protiporn systmy doplovan penosnmi protipornmi prostedky.
C) signaliztory poru.

134. Hasidla stacionrnch protipornch systm letadel jsou uloena v tlakovch lahvch
oznaench ervenou barvou. Jako hasidel se nejastji pouv:

A) tetrachlor, freon.
B) kyslink uhliit (vytv pnu ve form snhu), nebo vbhov freon.
C) vodn npl, dusk.


-16-
135. Souasn s narstnm nmrazy na letadle se mn tyto veliiny nsledovn:

A) zvyuje se hmotnost letadla, nemn se poloha tit, zhoruje se stabilita a iditelnost.
B) zvyuje se hmotnost letadla, mn se poloha tit, zlepuje se stabilita a iditelnost.
C) zvyuje se hmotnost letadla, mn se poloha tit, zhoruje se stabilita a iditelnost.

136. Nejnebezpenjm druhem nmrazy na letadle je:

A) prhledn led.
B) matn led.
C) bl hrubozrnn jinovatka.

137. Jak meteorologick podmnky jsou nejvce nebezpen pro vznik nmrazy na letadle:

A) nzk teplota vzduchu se snenm.
B) mrznouc d.
C) mrznouc mrholen.

138. Kyslkov dcha je soust kyslkov vstroje letadla. Jedn se o:

A) pstroj zabezpeujc potebn parciln tlak kyslku v plicch pi vkovm letu.
B) pstroj zabezpeujc potebn tlak vdechovan smsi pi vkovm letu.
C) pstroj zabezpeujc potebn tlak pro dchn za letu.

139. Kyslkov systm letadla (stacoionrn nebo penosn) mus vdy bt naplnn:

A) sms kyslk-vzduch.
B) lkaskm (medicinlnm) kyslkem.
C) kyslkem z tlakovch transportnch lahv.

140. Kyslkov dcha s peruovanou dodvkou je:

A) zazen s plicnm automatem.
B) leteck dcha, kter je mon penet jako celek.
C) dcha se zsobou kyslku v tekutm stavu.

141. Nouzov a zchrann prostedky slou k zabrnn lidskch a materilnch ztrt pi
nehodch letadel. Nouzov a zchrann prostedky letadel rozdlujeme na:

A) zkladn a vedlej.
B) zkladn a povinn (speciln) ve smyslu leteckch pedpis (pro urit oblasti provozu).
C) pozemn a vodn.

142. Zodpovdnost za zabezpeen, aby vechny osoby na palub letadla byly seznmeny s
umstnm a veobecnm zpsobem pouit hlavnch nouzovch prostedk a zazen,
urench pro spolen pouit m:

A) velitel letadla.
B) provozovatel letadla.
C) vedouc kabiny.

143. Provozovatel mus kdykoliv to je dno poskytnot zchrannm koordinanm stediskm
(nap. SAR):

A) formul ppravy letu.
B) zznamy traov a letitn zpsobilosti pilot.
C) seznamy nouzov a zchrann vstroje na palub letadla.

144. "Centr" letadla je definovna takto:

A) poloha tit letadla vyjden v % dlky TVY (ttivy profilu).
B) poloha tit letadla vyjden v % dlky SAT (stedn aerodynamick ttivy).
C) poloha tit vyjden v % dlky ANR (stedn ttivy trupu).


-17-
145. Poloha tit letadla vyjden v % SAT (angl. MAC) se nazv:

A) provozn rozsah tit letadla.
B) neutrln bod letadla.
C) centr letadla.

146. Pod pojmem vyven letadla na zemi rozumme:

A) rozloen uitenho zaten tak, aby tit naloenho letadla bylo v ppustnch mezch
povolench centr.
B) proveden vpotu na vyvaovacm computeru.
C) vyuit tzv. balastu (vody nebo jin hmoty).

147. Osvden o letov zpsobilosti (OLZ) je doklad vydan nrodnm leteckm adem, kterm
se potvrzuje, e letadlo konkrtnho vrobnho sla a poznvac znaky je zpsobil k
leteckmu provozu. Originl tohoto dokladu mus bt:

A) na palub letadla.
B) v oddlen technick dokumentace provozovatele.
C) u vrobce letadla.

148. Je neproveden pedepsan drby na letadle dvodem k doasn ztrt platnosti
Osvden o letov zpsobilosti OLZ?

A) Nen to dvod k doasn ztrt platnosti OLZ.
B) Ano.
C) Jen pi neproveden ron nebo vy prohldky.

149. Je dvodem doasn ztrty platnosti Osvden o letov zpsobilosti (OLZ) skutenost, e
letadlo bylo pokozeno takovm zpsobem, e ji nejsou splnny podmnky, za nich bylo
OLZ vydno?

A) Ve vjimench ppadech.
B) Ano.
C) Nen.

150. kolem technick drby letadla je:

A) odstranit zjitn zvady letadla.
B) zajistit udren poadovan rovn letov zpsobilosti v souladu se schvlenmi postupy.
C) zajisti technick odstrann zvady.

151. Kad zvada (porucha) majc vliv na letovou zpsobilost, kter byla zjitna na letadle,
jeho systmech, pohonn jednotce a jeho vstroji mus bt odstranna ped zahjenm
dalho letu:

A) ano.
B) ne.
C) ano, s vjimkou zvady, kdy bylo leteckm adem udleno povolen k technickmu peletu s
jednoznan stanovenmi omezenmi.

152. Hlavnmi (zvaznmi) kritrii pro plnovn a provdn drby letadel jsou:

A) naltan hodiny (FH), poty pistn/cykly (CYC), kalendn doba (CT).
B) naltan hodiny (FH), poty pistn/cykly (CYC).
C) kalendn doba (CT), naltan hodiny FH).

153. Je letov pruka nedlnm a doplujcm dokladem k Osvden o letov zpsobilosti?
Mus bt schvlena leteckm adem?

A) Nen doplujcm dokladem k OLZ, ale mus bt schvlena leteckm adem.
B) Ano.
C) Ne.


-18-
154. Potvrzen o drb letadla se vystavuje:

A) vdy ped kadm letem.
B) tam, kde to vyaduj pedpisy pro provoz letadel jej vystavuje provozovatel jako samostatn doklad
dle kritri stanovench leteckm adem.
C) po proveden jakhokoliv stupn drby.

155. Zznamy v palubnm denku se mus provdt:

A) min.1x tdn hlkovm psmem.
B) min.2x tdn a iteln bez krtn nebo vymazvn.
C) prbn, inkoustem nebo propisovac tukou dle pokyn v zhlav palubnho denku.

156. Souasn, bn pouvan pstov leteck motory v zsad dlme na:

A) ploch motory, adov motory, hvzdicov motory
B) ploch motory, vzntov motory, zehov motory
C) adov motory, hvzdicov motory, zehov motory

157. Pracovn cyklus 4-dobho nepeplovanho spalovacho motoru tvo:

A) vstik, stlaen, vbuch, vfuk
B) sn, stlaen, expanze, vfuk
C) vstik, stlaen, expanze, ejekce

158. Pohybliv dly letadlovho pstovho motoru v zsad jsou:

A) klikov sk, klikov mechanizmus, vlcov skupina
B) vlcov skupina, rozvodov mechanizmy, soustava nhon
C) klikov mechanizmus, rozvodov mechanizmy, soustava nhon

159. Doporuen postup pilota pi pehvn motoru je:

A) pln otevt klapky chlazen i aluzie, mrn obohatit sms, snit vkon motoru, zvit rychlost letu
B) pln otevt klapky chlazen i aluzie, mrn ochudit sms, snit vkon motoru, snit rychlost letu
C) pln otevt klapky chlazen i aluzie, sedit sms na sprvn pomr 1:15, zvit vkon, zvit
rychlost letu

160. Zapalovac magneto je:

A) mechanizmus bezkontaktnho zapalovn smsi,
B) motorem mechanicky pohnn genertor proudu pro vysokonapov zapalovn smsi,
C) starter - dynamo ve funkci "start" motoru

161. Nejrozenjmi typy karburtor leteckch pstovch motor jsou:

A) plovkov karburtor, membrnov karburtor,
B) plovkov karburtor, vstikovac karburtor,
C) membrnov karburtor, petlakov karburtor

162. elem vkov korekce (smsi) je:

A) sniovn mnostv dodvanho paliva (do smsi) pi stoupn letadla do vy vky nebo
zvtuje-li se teplota vnjho vzduchu,
B) zvyovn mnostv dodvanho paliva (do smsi) pi stoupn letadla do vy vky nebo
zvtuje-li se teplota vnjho vzduchu,
C) zachovn stejnho mnostv dodvanho paliva (do smsi) pi stoupn letadla do vy vky
nebo zvtuje-li se teplota okolnho vzduchu.

163. Kompresor leteckho pstovho motoru je:

A) zazen pro zven plncho tlaku mechanicky pohnn pmo klikovm hdelem,
B) zazen pro zven plncho tlaku pohnn malou turbou roztenou vfukovmi plyny,
C) zazen pro zven plncho tlaku elektricky pohnn z el. rozvodu motoru.


-19-
164. Detonan hoen ve spalovacm prostoru leteckho pstovho motoru je:

A) pedasn, resp. Nezen zaplen smsi od nejteplejho msta spalovacho prostoru (vfukov
ventil nebo st plochy pstu), co se projev jeko tzv. "samozpaly" motoru,
B) tlakov vlna od hoen (mlo odolnho) paliva vyvol pedasn samovzncen sti smsi, kter
m za normlnch podmnek shoet jako posledn. To m za nsledek rzovou vlnu hoen, kter
zpsob zven tlak a teplot ve spalovacm prostoru, co se pro
C) stlaen sms je zaplena jiskrou od zapalovac svky. V ppad nepravideln innosti magneta
je na svce iniciovna jiskra opodn, co m za nsledek pozdn zaplen smsi, kter se
projev detonanm spalovnm a ve fzi vfuku.

165. EGT (Exhoust Gas Temperature) je zazen, kter:

A) indikuje teplotn piku vfukovch plyn pi nastaven sprvnho sloen smsi a me pomoci
sprvn ochudit sms na pomr 1:15,
B) indikuje dosaen zven teploty vfukovch plyn pi nastaven pli bohat smsi (1:10)
C) indikuje nzkou teplotu vfukovch plyn pi nastaven pli chud smsi ((1:20).

166. Vyberte sprvn postup ovldn staviteln vrtule pilotem:

A) pi sniovn vkonu motoru (nap. po vzletu ve stoupn) se nejprve zv plnc tlak (vkon)
pomoc plynov pky a pak teprve sn otky (motoru) pomoc pky ovldn vrtule,
B) pi sniovn vkonu motoru (nap. po vzletu ve stoupn) se nejprve sn plnc tlak (vkon)
pomoc plynov pky a pak teprve otky (motoru) pomoc pky ovldn vrtule,
C) pi sniovn vkonu motoru (nap. po vzletu ve stoupn) se nejprve pkou ovldn vrtule zv
otky (motoru) a pak se teprve sn plnc tlak (vkon) pomoc plynov pky.

167. V olovnch lncch je elektrolyt charakteru

A) kyselho
B) zsaditho
C) neutrlnho

168. V alkalickch lncch je elektrolyt charakteru

A) kyselho
B) neutrlnho
C) zsaditho

169. Typickm zpsobem vroby elektiny na palub letadla je

A) pevod mechanick energie na elektrickou
B) pevod svteln energie na elektrickou
C) pevod tlakov energie na mechanickou

170. K emu se v letadle pouv podtlakov systm

A) nepouv se
B) jako pohon setrvank gyroskopickch pstroj
C) pro nouzov oteven podvozku

171. Soust podtlakovho systmu letadla je

A) jedno podtlakov erpadlo
B) jedno hlavn a jedno zlon podtlakov erpadlo
C) dv souasn pracujc podtlakov erpadla

172. Nesprvnou funkci podtlakovho systmu letadla lze zjistit

A) pomoc otkomru podtlakovho erpadla
B) z ukazatele tlaku v systmu, nebo na signalizanm panelu
C) nikem tlaku z pojistnho ventilu


-20-
173. Pitotova trubice je snma:

A) hlu nbhu
B) dynamickho tlaku
C) celkovho tlaku

174. Venturiho trubice je uren pro men

A) malch rychlost
B) podzvukovch rychlost
C) rychlost, pi kterch se projevuje stlaitelnost vzduchu

175. Jak je kompenzovno nesymetrick obtkn letadla u snma statickho tlaku, jestlie
nen vybaven Prandtlovou trubic?

A) nen kompenzovno
B) na letadle je nkolik snma v rznch mstech, kter jsou propojeny
C) letadlo je vybaveno specilnmi pstroji, kter tuto chybu kompenzuj

176. Do tlakomrn krabice rychlomru je piveden

A) celkov tlak
B) statick tlak
C) dynamick tlak

177. Do pouzdra rychlomru je piveden

A) celkov tlak
B) statick tlak
C) dynamick tlak

178. Jestlie pi stoupn dojde k zamrznut snmae celkovho tlaku, rychlomr bude ukazovat

A) vy rychlost, ne je skuten
B) ni rychlost ne je skluten
C) postupn klesne k nule

179. Jestlie bhem klesn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, rychlomr bude ukazovat

A) vy rychlost ne je skuten
B) ni rychlost ne je skuten
C) ruika rychlomru postupn klesne k nule

180. Jestlie bhem klesn dojde k zamrznut sondy celkovho tlaku, rychlomr bude ukazovat

A) vy rychlost, ne je skuten
B) ni rychlost, ne je skuten
C) bude ukazovat konstantn hodnotu

181. U vkomru je piveden

A) statick tlak do tlakomrn krabice
B) celkov tlak do tlakomrn krabice
C) statick tlak do pouzdra pstroje

182. Jestlie bhem stoupn dojde k zamrznut sondy celkovho tlaku, vkomr bude ukazovat

A) skutenou vku
B) stle stejnou hodnotu
C) vy vku, ne je skuten


-21-
183. Jestlie bhem stoupn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, vkomr bude ukazovat

A) vy vku ne je skuten
B) stle stejnou hodnotu
C) klesne k nule

184. Jestlie bhem klesn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, vkomr bude ukazovat

A) klesne k nule
B) ni vku, ne je skuten
C) stle stejnou vku

185. U variometru s tlakomrnou krabic je do pouzdra pstroje pipojen

A) nic nen pipojeno
B) statick tlak
C) dynamick tlak

186. Jestlie dojde k zamrznut sondy statickho tlaku bhem klesn, variometr bude ukazovat

A) konstantn hodnotu stoupn
B) vy hodnotu stoupn, ne je skuten
C) postupn klesne k nule
187. Pro rozten setrvank gyroskopickch pstroj se pouv

A) elektrick nebo pneumatick pohon
B) magnetizmus zem
C) mechanick tec pevod

188. Princip gyroskopickho zatkomru spov v

A) men setrvanosti kuliky voln uloen v tlumc kapalin
B) vyuit precesnho pohybu setrvanku
C) indikaci vslednice sil psobcch na letadlo kulikou uloenou v tlumc kapalin

189. Zatkomr je gyroskopick pstroj jeho setrvank m osu rotace rovnobnou

A) se svislou osou letadla
B) s podlnou osou letadla
C) s pnou osou letadla

190. Setrvank zatkomru je uloen v

A) jednom otonm rmeku s osou kolmou k ose rotace setrvanku
B) jednom otonm rmeku s osou rovnobnou s osou rotace setrvanku
C) v systmu dvou otonch rmeku

191. V pouzde zatkomru je obvykle uloen pn relativn sklonomr, kter indikuje

A) otoen rmeku setrvanku zatkomru kolem podln osy
B) pn sklon v pmm rovnomrnm letu
C) odstedivou slu v zatce

192. Setrvank umlho horizontu je uloen v

A) trojitm kardanovm zvsu
B) dvojitm kardanovm zvsu
C) jednoduchm kardanov zvsu

193. Uml horizont je

A) absolutn sklonomr
B) relativn sklonomr
C) pstroj s jednm stupnm volnosti


-22-
194. Uml horizont je pstroj, jeho setrvank m osu rotace rovnobnou s

A) podlnou osou letadla
B) pnou osou letadla
C) svislou osou letadla

195. Setrvank smrovho gyroskopickho ukazatele m osu rotace uloenou vodorovn s

A) podlnou osou letadla
B) vodorovnou osou letadla
C) pnou osou letadla

196. Nastaven smrovho setrvanku je teba opravovat podle magnetickho kompasu po

A) 5 min.
B) 20 min.
C) 40 min.

197. Pro zatku do pesn danho smru je vhodnj pout

A) magnetick kompas
B) smrov setrvank
C) ukazatel zazen VOR
198. Inklinace se u magnetickho kompasu kompenzuje

A) zvakem na jinm konci stelky kdekoliv na zemi
B) zvakem na severnm konci stelky kdekoliv na zemi
C) zvakem na jinm konci stelky na severn polokouli a na severnm konci stelky na jin
polokouli

199. V esk republice je inklinace piblin

A) 35
B) 45
C) 65

200. Magnetick kompas ukazuje sprvn

A) pouze v ustlenm horizontlnm pmm letu
B) v ustlenm horizontlnm pmm letu a v zatce
C) v pmm letu a v zatce

201. Otkomr pstovho mototu udv

A) otky klikovho hdele motoru
B) otky nhonu magnet
C) otky vakovho hdele motoru

202. Bourdonovo pero je

A) zahnut kovov trubice kruhovho prezu
B) soust systmu men tlaku kapalin
C) nhradn propiska na palub letadla

203. Odporov teplomr oleje funguje na principu

A) roztanosti mcho tlska z odporovho materilu
B) zmny magnetickho odporu mcho tlska
C) zmny elektrickho odporu mcho tlska

204. Hlavn nevhodou plovkovch palivomr je

A) sloitost mechanizmu plovku
B) chybn indikace pi zmn hladiny vlivem nklonu, sklonu, atd.
C) vysok poruchovost

-23-
205. ervenobl tyinka ukazatele podvozku indikuje

A) vysunut podvozek
B) zasunut podvozek
C) podvozek v mezipoloze

206. Elektrick ukazatel polohy klapek snm

A) polohu potenciometru, jeho jezdec je mechanicky spojen s klapkami
B) otky krokovho motoru, kter pohybuje klapkami
C) signl od ovladae klapek

Plnovn a proveden letu
207. Odpovdnost za to, e pi zahjen letu nebude pekroena maximln povolen hmotnost
letadla, m:

A) Velitel letadla.
B) Vlatnk letadla, ppadn njemce letadla.
C) Vrobce letadla.
208. Omezen maximln hmotnosti letadla jsou uvedena:

A) V letov pruce danho letadla.
B) V pruce pro drbu danho letadla.
C) V osvden letov zpsobilosti danho letadla.

209. V titi letadla psob:

A) Aerodynamick sly.
B) Hmotov sly, t.j. tha a setrvan sly.
C) Aerodynamick a hmotov sly.

210. Omezen polohy tit letadla dleit pro letov vkony a vlastnosti letadla se tkaj:

A) Pouze pedn polohy tit.
B) Pouze zadn polohy tit.
C) Pedn i zadn polohy tit.

211. Stedn aerodynamick ttiva:

A) Je vzdlenost od pd letounu k titi letounu.
B) Je vzdlenost mezi titm letounu a neutrlnm bodem letounu.
C) Odpovd hloubce odblnkovho kdla.

212. Centr letadla se obvykle udv:

A) V procentech statick zsoby.
B) V procentech stedn aerodynamick ttivy.
C) V procentech zaten podvozkovch kol, stoj-li letadlo na zemi.

213. Je-li za letu centr bnho sportovnho letounu v povolench mezch, ale blzko
maximln pedn hodnoty, letoun bude pi letu v turbulenci:

A) Pomrn stabiln.
B) Pomrn mlo stabiln.
C) Podln stabilita nezvis na centri.

214. Je-li za letu centr bnho sportovnho letounu v povolench mezch, ale blzko
maximln zadn hodnoty, bude letoun pi letu v turbulenci:

A) Pomrn stabiln.
B) Pomrn mlo stabiln.
C) Podln stabilita nezvis na centri.

-24-
215. Kdyby za letu letounu byla poloha tit ped pedn povolenou mez, bylo by nebezpe,
e:

A) Letoun bude podln nestabiln, t.j. bude samovoln mnit hel nbhu.
B) Maximln vchylka vkovho kormidla nebude stait pro nkter reimy letu, nap. pro pec
hodov oblouk ped pistnm.
C) Maximln vchylky vech dcch ploch nebudou stait pro nkter reimy letu, nap. pro vybrn
ostrch zatek.

216. Kdyby za letu letounu byla poloha tit za zadn povolenou mez, bylo by nebezpe, e:

A) Letoun bude podln nestabiln, t.j. bude samovoln mnit hel nbhu.
B) Maximln vchylka vkovho kormidla nebude stait pro nkter reimy letu, nap. pro
pechodov oblouk pi pistn.
C) Maximln vchylky vech dcch ploch nebudou stait pro nkter reimy letu, nap. pro vybrn
ostrch zatek.

217. Jak vliv na spotebu paliva malho sportovnho letounu za letu m poloha jeho tit?

A) Pi pedn centri je spoteba paliva vrazn vy ne pi zadn centri a je to teba brt v vahu
pi dlouhch letech.
B) Pi zadn centri je spoteba paliva vrazn vy ne pi pedn centri a je to teba brt v vahu
pi dlouhch letech.
C) Pi pedn centri je spoteba paliva o nco mlo vt ne pi zadn centri, ale u malch letoun
se to obvykle zanedbv.

218. Jak vliv na vkonnost malho sportovnho letounu m poloha jeho tit?

A) Pi pedn centri je stoupavost vrazn men a pdov rychlosti vrazn vy ne pi zadn
centri a je teba to brt v vahu.
B) Pi zadn centri je stoupavost vrazn men a pdov rychlosti vrazn vy ne pi pedn
centri a je to teba brt v vahu.
C) Pi pedn centri je stoupavost o nco mlo men a pdov rychlosti o nco mlo vy ne pi
zadn centri, ale obvykle se to zanedbv.

219. Na kter fyzikln veliin zvis poloha tit letounu?

A) Na statickm momentu.
B) Na momentu setrvanosti.
C) Pouze na hmotnosti.

220. Statick moment je souin:

A) Hmotnosti a ramene.
B) Hmotnosti a ramene na druhou.
C) Hmotnosti na druhou a ramene na druhou.

221. Vtina malch sportovnch letadel je konstruovna tak, e maj obdlnkov kdlo a
palivov ndre v kdlech. Jak vliv m v tomto ppad mnostv paliva v ndrch na
centr letounu?

A) S tm, jak ubv palivo v ndri, se centr posouv vrazn dopedu.
B) S tm, jak ubv palivo v ndri, se centr posouv vrazn dozadu.
C) Mnostv paliva m na centr mal vliv.

222. Nkter mal sportovn letouny jsou dvoumstn se sedadly vedle sebe a kontruovny tak,
e maj obdlnkov kdlo a sedadla jsou zhruba na rovni nbn hrany kdla. Jak se
zmn centr, kdy do tohoto letounu pistoup k pilotovi cestujc?

A) Centr se nezmn.
B) Centr se posune mrn dopedu.
C) Centr se posune mrn dozadu.


-25-
223. Nkter mal sportovn letouny jsou konstruovny tak, e maj zavazadlov prostor za
kabinou cestujcch zhruba na rovni odtokov hrany kdla, kter je obdlnkov. Jak se
zmn centr, je-li v tomto ppad do zavazadlovho prostoru uloen nklad?

A) Posune se dopedu.
B) Posune se dozadu.
C) Nezmn se.

224. Nkter mal sportovn letouny jsou kontruovny tak, e jsou to hornoplonky s kabinou
pod kdlem a zavazadlovm prostorem v trupu za kdlem. Hmotnnost nkladu v tomto
zavazadlovm prostoru bv obvykle omezena:

A) Pedn povolenou centr.
B) Zadn povolenou centr.
C) Pevnost konstrukce letounu.

225. Pouiteln dlka vzletu se oznauje zkratkou:

A) TORA (take-off run available).
B) TODA (take-off distance available).
C) LDA (landing distance available).

226. Pouiteln dlka rozjezdu pi vzletu se oznauje zktratkou:

A) TORA (take-off run available).
B) TODA (take-off distance available).
C) LDA (landing distance available).

227. Jak jsou fze vzletu?

A) Rozjezd, nadzdvihnut, pechodov oblouk, rozlet, stoupn.
B) Rozjezd, nadzdvihnut, rozlet, pechodov oblouk, stoupn.
C) Rozjezd, nadzdvihnut, stoupn, pechodov oblouk, rozlet.

228. Jak je sprvn rychlost pi nadzdvihnut letounu pi vzletu?

A) Piblin o 10 a 15% vt ne minimln rychlost.
B) Piblin o 2 a 3% vt ne minimln rychlost.
C) Stejn velk jako rychlost, kdy je dosaeno maximln klouzavosti.

229. Zven hmotnosti letounu m za nsledek:

A) Prodlouen dlky rozjezdu pi vzletu.
B) Zkrcen dlky rozjezdu pi vzletu.
C) Nem vliv na dlku rozjezdu pi vzletu.

230. Zven hmotnosti letounu m za nsledek:

A) Men hel stoupn po vzletu.
B) Vt hel stoupn po vzletu.
C) Nem na hel stoupn vliv.

231. Jak vliv m protivtr na vzdlenost potebnou pro nastoupn do vky 15 m pi vzletu?

A) Zkracuje tuto vzdlenost.
B) Prodluuje tuto vzdlenost.
C) Nem na tuto vzdlenost vliv.

232. Jak vliv m protivr na stoupavost pi vzletu?

A) Zvtuje stoupavost.
B) Zmenuje stoupavost.
C) Na stoupavost nem vliv.


-26-
233. Jak vliv m vtr do zad na vzdlenost potebnou pro nastoupn do vky 15 m po vzletu?

A) Zkracuje tuto vzdlenost.
B) Prodluuje tuto vzdlenost.
C) Nem na tuto vzdlenost vliv.

234. Jak vliv m vtr do zad na stoupavost?

A) Zvtuje stoupavost.
B) Zmenuje stoupavost.
C) Nem na stoupavost vliv.

235. Odhadnte velikost bon sloky vtru, je-li smr vzletov drhy 270 a vtr 12 m/s z 240.

A) 4 m/s.
B) 6 m/s.
C) 8 m/s.

236. Odhadnte velikost eln sloky vtru, je-li smr vzletov drhy 270 a vtr 8 m/s z 210.

A) 2 m/s.
B) 4 m/s.
C) 6 m/s.
237. Jak vliv m vy teplota vzduchu na dlku vzletu?

A) Zkrt dlku vzletu.
B) Prodlou dlku vzletu.
C) Nezmn dlku vzletu.

238. Jak vliv m vt nadmosk vka letit na dlku vzletu?

A) Zkrt dlku vzletu.
B) Prodlou dlku vzletu.
C) Nem vliv na dlku vzletu.

239. Co je tlakov vka?

A) Je to vka v dan atmosfe, kter odpovd danmu tlaku.
B) Je to vka ve standardn atmosfe, kter odpovd danmu tlaku.
C) Je to vka v dan atmosfe, kter odpovd danmu tlaku pi teplot +15C.

240. Co je hustotn vka?

A) Je to nadmosk vka v dan atmosfe, kter odpovd dan hustot vzduchu.
B) Je to vka ve standardn atmosfe, kter odpovd dan hustot vzduchu.
C) Je to vka nad zem v dan atmosfe, kter odpovd dan hustot vzduchu.

241. Pro se pi stanovovn vkon letadel pi vzletu zavd pojem hustotn vka?

A) Umouje vzt v vahu zmny teploty vzduchu.
B) Umouje vzt v vahu zmny teploty i tlaku vzduchu.
C) Umouje vzt v vahu souasn zmny teploty i tlaku vzduchu i nadmoskou vku letit.

242. Plat vdy, e vt nadmosk vka letit m za nsledek pokles vkon letadla pi
vzletu?

A) Ano.
B) Ne zcela pesn. Vkony letadla zvis na tlakov vce. Ta zahrnuje i vliv zmn tlaku vzduchu
zpsobench poasm.
C) Ne zcela pesn. Vkony letadla zvis na hustotn vce. Ta zahrnuje i vliv zmn tlaku a teploty
vzduchu zpsobench poasm.


-27-
243. Pro se ped vzletem obvykle vysouvaj vztlakov klapky do polohy na vzlet?

A) Zkrt se tm dlka rozjezdu.
B) Zvt se tm hel stoupn po vzletu.
C) Zvt se tm stoupavost po vzletu.

244. Letov pruka nkterch typ letoun pipout provdn vzletu se zasunutmi
vztlakovmi klapkami. V tom ppad se vzlakov klapky nechvaj na vlet zasunuty, kdy:

A) Je teba zkrtit rozjezd i za cenu toho, e bude men stoupavost.
B) Je teba zkrtit dlku vzletu do vky 15 m.
C) Je teba po vzletu doshnout co nejvt stoupavost i za cenu toho, e se prodlou dlka rozjezdu.

245. Co by se stalo, kdyby pilot zapoml na vzlet vztlakov klapky v poloze pro pistn?

A) Letoun by ml velmi krtk rozbh a odpoutal by se pi mal rychlosti, kdy jet nejsou dostaten
inn dc plochy.
B) Letoun by ml velmi krtk rozbh, ale po vzletu by pilot musel vztlakov klapky zasouvat postupn
a rozptyloval by se tm.
C) Letoun by pi rozjezdu pomalu zrychloval a po odpoutn by letl blzko pdov rychlosti a tm by
nezrychloval.

246. Jak jsou fze pistn?

A) Klouzn z pedepsan vky, pechodov oblouk (vyrovnn), vdr (podrovnn), dosednut,
dojezd.
B) Klouzn z pedepsan vky, pechodov oblouk (vyrovnn), vyplavn, dosednut, dojezd.
C) Klouzn z pedepsan vky, vyplavn, pechodov oblouk (vyrovnn), vdr (podrovnn),
dosednut, dojezd.

247. Jak vliv m pi pistn protivtr?

A) hel klouzn vi zemi se zvt.
B) hel klouzn vi zemi se zmen.
C) hel klouzn vi zemi se nezmn.

248. Pro se u vtiny letoun vysouvaj na pistn vztlakov klapky na vt hel vysunut ne
na vzlet?

A) Aby letoun ml pi ppadnm prletu vt stoupavost.
B) Zejmna proto, aby letoun mohl mt men rychlost pi pistn a tud men potebnou dlku
pistn.
C) Aby letoun ml men rychlost pi pistn a hlavn, aby ml vt odpor a "neplaval".

249. Z grafu potebn dlky pistn v ploze odette velikost opravy pro MSA +30 C a tlakovou
vku 2000 m proti MSA a tlakov vce 0 m.:

A) + 100 m.
B) +200 m.
C) + 300 m.

250. Z grafu potebn dlky pistn v ploze odette velikost opravy pro MSA -10 C a tlakovou
vku 400 m proti MSA a tlakov vce 0 m:

A) - 100 m.
B) 0 m.
C) + 100 m.

251. Z grafu potebn dlky pistn v ploze zjistte, jak protivtr 4 m/s zmn potebnou dlku
pistn, kter byla za bezvt 1000 m:

A) - 180 m.
B) - 200 m.
C) - 260 m.


-28-
252. Z grafu poteb dlky pistn v ploze zjistte, jak vtr do zad 2 m/s zmn potebnou dlku
pistn, kter byla za bezvt 1000 m:

A) + 100 m.
B) + 150 m.
C) + 200 m.

253. Z grafu potebn dlky pistn v ploze zjistte, jak podln sklon drhy 2% nahoru zmn
potebnou dlku pistn, kter byla pro drhu s nulovm sklonem 800 m:

A) - 30 m.
B) - 40 m.
C) - 50 m.

254. Z grafu potebn dlky pistn v ploze zjistte, jak podln sklon drhy 2% dol zmn
potebnou dlku pistn, kter byla pro drhu s nulovm sklonem 800 m:

A) +25 m.
B) + 50 m.
C) + 75 m.

255. Pokud v grafu poadovanho a vyuitelnho vkonu je pro danou rychlost letu kivka
pouitelnho vkonu a kivka poadovanho vkonu v jednom bod (prseku), znamen
to, e:

A) Letoun neme touto rychlost lett.
B) Letoun me touto rychlost pouze klesat.
C) Letoun pi tto rychlosti u nem zlohu vyuitelnho vkonu.

256. Jak lze v grafu potebnho a vyuitelnho vkonu nalzt rychlost pro nejvt stoupavost?
Je to rychlost, kter odpovd:

A) Nejvtmu rozdlu mezi potebnm a vyuitelnm vkonem.
B) Prseku kivek potebnho a vyuitelnho vkonu.
C) Ten veden z potku ke kivce potebnho vkonu.

257. Jak je vztah mezi rychlost pro maximln stoupavost a pro maximln hel stoupn?

A) Rychlost pro maximln stoupavost je vt.
B) Rychlost pro maximln stoupavost je men.
C) Ob rychlosti jsou stejn.

258. Jak je vztah mezi rychlost pro maximln dolet a pro maximln vytrvalost?

A) Rychlost pro maximln dolet je vt.
B) Rychlost pro maximln vytrvalost je vt.

259. Jak vliv m vtr do zad na optimln rychlost pro maximln dolet?

A) Zmenuje tuto rychlost.
B) Zvtuje tuto rychlost.
C) Nem na tuto rychlost vliv.

260. Jak vliv m protivtr na optimln rychlost pro maximln dolet?

A) Zmenuje tuto rychlost.
B) Zvtuje tuto rychlost.
C) Nem na tuto rychlost vliv.

261. Jak se projev ponajc nmraza v karburtoru u letounu s pevnou vrtul?

A) Poklesem teplot hlav vlc.
B) Poklesem plncho tlaku..
C) Poklesem otek vrtule.

-29-

262. Jak se projev potek nmrazy v karburtoru u letounu se stavitelnou vrtul?

A) Poklesem teplot hlav vlc.
B) Poklesem plncho tlaku.
C) Poklesem otek vrtule.

263. Jak zvis pi bezvt dolet na cestovn vce letu letounu s pstovm motorem?

A) Dolet je vdy nejvt, je-li cestovn vka letu co nejmen, t.j. minimln povolen vka nad zem.
B) Dolet je vdy nejvt, je-li cestovn vka letu co nejvt, t.j. blzko praktickho dostupu.
C) Nelze jednoznan odpovdt. Zle na tom, zda je motor vybaven kompresorem i nikoliv.

264. M-li bt letounem s pstovm motorem za bezvt proveden let z msta A do vzdlenho
msta B tak, aby spoteba paliva za cel let byla co nejmen, cestovn vka letu bude:

A) Minimln povolen vka letu nad zem.
B) Co nejvt, blzko praktickho dostupu.
C) Zle na tom, zda je motor vybaven kompresorem.
265. Jak zvis optimln rychlost pro maximln dolet na hmotnosti letounu?

A) S rostouc hmotnost se zvtuje.
B) S rostouc hmotnost kles.
C) S rostouc hmotnost se nemn.

266. Jak je souvislost mezi optimln rychlost pro maximln dolet a rychlost pro nejmen
hel klesn s motorem na volnobhu?

A) Rychlost pro maximln dolet je vt.
B) Rychlost pro maximln dolet je men.

Lidsk vkonnost a omezen
267. Atmosferick vzduch obsahuje piblin 78%:

A) dusku.
B) kyslku.
C) vzcnch plyn.

268. Atmosferick vzduch obsahuje piblin 21%:

A) dusku.
B) kyslku.
C) vzcnch plyn.

269. Oxidu uhliitho je v atmosferickm vzduchu piblin:

A) 0,03 %.
B) 3%.
C) 30%.

270. Jednotka pro men tlaku krve je:

A) Pa.
B) hPa.
C) mmHg.

271. Tlak vzduchu na rovni hladiny moe podle definice standardn atmosfry ICAO je:

A) 760 mmHg.
B) 760 Pa.
C) 760 kPa.

-30-
272. Stavov rovnice idelnho plynu stl hmotnosti je:

A) p*V*T=konst.
B) p*V/T=konst.
C) p/V*T=konst.

273. Pi konstantn teplot je objem danho mnostv plynu:

A) pmo mrn tlaku.
B) nepmo mrn tlaku.
C) konstantn.

274. Pi konstantnm tlaku je objem danho mnostv plynu:

A) konstantn.
B) nepmo mrn teplot.
C) pmo mrn teplot.

275. Dchnm se z lidskho organismu odvd do vnjho prosted:

A) ist kyslk.
B) oxid uhliit.
C) oxid uheln.

276. Obhov systm lidskho organismu tvo:

A) horn dchac cesty a iln systm.
B) srdce a cvn systm.
C) doln dchac cesty a iln systm.

277. lovk zskv kyslk:

A) z vody.
B) z vodku.
C) ze vzduchu.

278. Tlak vzduchu se stoupajc nadmoskou vkou:

A) stoup.
B) exponenciln stoup.
C) exponenciln kles.

279. Kter ze smysl je pi hypoxii nejvc postien:

A) zrak.
B) chu.
C) hmat.

280. Pi hypoxii vnm lovk blou barvu jako:

A) ervenou.
B) hndozelenou.
C) edolutou.

281. Hypoxii meme zabrnit:

A) dchnm vzcnch plyn.
B) dchnm istho kyslku.
C) pesunem do vy nadmosk vky.

282. Pi hypoxii dochz v lidskm organismu:

A) ke zven tlaku kyslku v krvi.
B) k poklesu tlaku kyslku v krvi.
C) ke zven tlaku oxidu uhliitho v krvi.

-31-
283. Odolnost lidskho organismu vi hypoxii je v prbhu dne nejvy:

A) kolem 3. hodiny.
B) kolem 12. hodiny
C) kolem 17. hodiny

284. Pi letech nad 3000 m dochz v lidskm organismu k hypobarii, co zpsobuje problmy pi
pouvn:

A) kyslkovho pstroje.
B) brl.
C) kontaktnch oek.

285. Doba uitenho vdom ve vce 5000 m je prmrn:

A) 5 minut.
B) 30 minut.
C) 90 minut.

286. Hyperventilaci se d zabrnit:

A) zrychlenm dchn.
B) zpomalenm dchn, ppadn krtkm zadrenm dechu.
C) pouitm teplejho obleen.

287. Pznakem hyperventilace je:

A) zhndnut zornho pole.
B) pocit hladu.
C) zrychlen dchn.

288. Prudk stoupn a klesn nejvc ovlivuje v tle obsaen:

A) tekutiny.
B) nervov buky.
C) plyny.

289. Zernn zornho pole pilota zpsobuje:

A) podln kladn peten.
B) podln zporn peten.
C) pn peten.

290. Krev se z doln poloviny tla pilota pesouv do horn poloviny:

A) pi podlnm kladnm peten.
B) pi podlnm zpornm peten.
C) hypoxii.

291. Kladn peten v podlne ose sn lidsk organismus nejlpe:

A) dopoledne.
B) odpoledne.
C) kolem 22. hodiny.

292. Zervenn zornho pole pilota, tzv. ervenou clonu, zpsobuje:

A) podln kladn peten.
B) podln zporn peten.
C) pn peten.


-32-
293. Krev se z horn poloviny tla pilota pesouv do doln poloviny:

A) pi podlnm kladnm peten.
B) pi podlnm zpornm peten.
C) hypoxii.

294. Zrakov ostrost je schopnost oka:

A) urit vzdlenost danho bodu.
B) rozliit blzko sebe umstnn pedmty.
C) urit barvu danho pedmtu.

295. Vlnovou dlkou zen se uruje:

A) barevn tn.
B) barevn jas.
C) sytost barvy.

296. Sytost dan barvy je dna:

A) mohutnost svtelnho zdroje.
B) vlnovou dlkou svtla.
C) obsahem bl barvy.

297. Vada zraku, pi kter lovk nevid ostr obraz vzdlench pedmt se nazv:

A) dalekozrakost.
B) krtkozrakost.
C) barvoslepost.

298. Vada zraku, pi kter lovk nevid ostr obraz blzkch pedmt se nazv:

A) dalekozrakost.
B) krtkozrakost.
C) barvoslepost.

299. Modrou barvu vidme lpe ne ervenou:

A) pi nmraze.
B) ve dne.
C) za era.

300. Oko se nejrychleji adaptuje pi pechodu:

A) ze svtla do tmy.
B) z tmy do svtla.
C) ze era do tmy.

301. Zvan zmny zrakovch funkc se zanaj vrazn projevovat ve vce:

A) 4000 ft.
B) 5000 ft.
C) 4000 m.

302. Pi letov iluzi nazvan "Flicker vertigo":

A) pilot povauje za horizont okraje oblak.
B) m pilot zdravotn problmy pi pohledu na Slunce pes rotujc vrtuli.
C) pilot patn odhaduje vku pi pistn na vodn hladinu.

303. Letov iluze pi pistn na snh nebo na vodn hladinu zpsobuje:

A) e odhad vky letadla nad povrchem je vt, ne ve skutenosti je.
B) e odhad vky letadla nad povrchem je men, ne ve skutenosti je.
C) pocit odtren.

-33-
304. Pi letov iluzi nazvan "autokineze":

A) pilot zan mt zdravotn problmy (nap. ztrtu vdom) pi pohledu na Slunce pes pohybujc se
vrtuli.
B) povauje v noci pozemn svtla za hvzdy.
C) pilot pi tmavm pozad vnma nepatrn pohyb svho oka jako pohyb sledovanho pedmtu.

305. Rovnovn orgn ucha tvo:

A) ti na sebe kolm polokruhov kanlky.
B) nosohltan a Eustachova trubice.
C) nosohltan se zvukovodem.

306. Bubnek je v uchu umstnn:

A) za kovadlinkou.
B) ped kladvkem.
C) za hlemdm.

307. Prh sluchu:

A) je nejni intenzita zvuku, kterou dokeme vnmat.
B) je nejni intenzita zen, kterou dokeme vnmat.
C) je hodnota tlaku, pi kter dochz k peslechu.

308. Hluk se m v:

A) Hz.
B) dB.
C) Hg.

309. Mezi zdroje leteckho hluku nepat:

A) radiokorespondence.
B) pracujc leteck motor.
C) osvtlen prahu drhy.

310. Nepesnou interpretaci vyslechnut zprvy nazvme:

A) peslech.
B) hluk.
C) um.

311. Nejastjm pznakem kinetzy je:

A) ztrta barvocitu.
B) drdn aludku.
C) kchn.

312. Kinetzu zpsobuje:

A) zven tlesn teploty nad 38C.
B) nezvykl pohyb.
C) nadmrn hluk.

313. Dleitm vedlejm inkem lk proti kinetze:

A) jsou kee.
B) je barvoslepost.
C) je ospalost.


-34-
314. Prevence kinetzy spov v:

A) trninku odolnosti a postupn adaptaci.
B) pravidelnm uvn pslunch lk.
C) pouit kyslkovho pstroje.

315. Za poruchu zdrav povaujeme:

A) fyzickou navu.
B) chronickou navu.
C) psychickou navu.

316. Vibrace frekvence 4 - 5 Hz nejvce ovlivuj:

A) bicho a hrudnk.
B) hlavu.
C) konetiny.

317. Vibrace frekvence 12 - 15 Hz nejvce ovlivuj:

A) bicho a hrudnk.
B) hlavu.
C) konetiny.

318. Valsalvv manvr slou:

A) k uvolnn dchacch cest pi zalknut.
B) k zaveden pvodu kyslku pi bezvdom.
C) k odstrann zalehnut v uch.
319. Optimln dlka spnku u dosplho lovka je:

A) 5 - 6 hodin.
B) 7 - 8 hodin.
C) 9 - 10 hodin.

320. Pilot ped letem sm pot alkohol v mnostv:

A) do 0,3 promile hladiny alkoholu v krvi.
B) maximln 2x 0,5l piva nebo 0.05 cl destiltu.
C) ne, alkohol pot nesm.

321. Sm pilot ped letem ut lky?

A) Ano, krom lk zpsobujcch tlum centrln nervov soustavy.
B) Ne, pouze pslun schvlen liva.
C) Ne, lky uvat nesm.

322. Pilot ped letem nem omezeno:

A) kouen cigaret.
B) poit povolenho mnostv alkoholu.
C) uit lehkch drog.

323. Mezi opity nepat:

A) kokain.
B) kofein.
C) heroin.

324. Alkohol v lidskm organizmu zpsobuje:

A) desynchronizaci.
B) dehydrataci.
C) dysrytmii.


-35-
325. lovk k poznvn svho okol vyuv:

A) vnmn.
B) pedstavivost.
C) pam.

326. Pmm vsledkem procesu vnmn nen:

A) poitek.
B) charakter.
C) vjem.

327. Kter stav pozornosti je pro pilota uiten a povauje se za schopnost:

A) kolsn pozornosti.
B) oscilace pozornosti.
C) rozdlen pozornosti.

328. Pozornost ble nespecifikuje:

A) zamen.
B) koncentrace.
C) pedstavivost.

329. Vnmn nejvraznji ovlivuje:

A) citlivost smysl.
B) pam.
C) rozhodnost.
330. Mezi psychick zt nepat:

A) zrychlen.
B) pozornost.
C) rozhodovn.

331. Fyzikln zt pilota zpsobuje:

A) odpovdnost.
B) emoce.
C) mikroklima.

332. Kter z tchto faktor, kdy dlohodob psob na lovka, me vst a k onemocnn:

A) odpovdnost.
B) zt.
C) stres.

333. K rychlmu a sprvnmu rozhodovn nejvc pispv:

A) zkuenost a dsledn pprava na danou innost.
B) urit pracovn zaten a tmov spoluprce.
C) fyzick kondice.

334. K uchovn informace v dlouhodob pamti slou:

A) soustedn.
B) mylen.
C) opakovn.

335. Na vdom innosti lovka k dosaen stanovenho cle se nejvce podl jeho:

A) charakter a vlohy.
B) vle a houevnatost.
C) temperament a pam.


-36-
336. Kter psychick vlastnosti nejvc pispvaj k rozhodnosti:

A) trplivost a svdomitost.
B) charakter a nadn.
C) zkuenost a sebejistota.

Meteorologie
337. Anticyklona je oblast:

A) nzkho tlaku s nejni hodnotou tlaku ve svm stedu
B) vysokho tlaku s nejvy hodnotou tlaku ve svm stedu
C) vysokho tlaku s nejvy hodnotou tlaku po okrajch oblasti

338. Coriolisova sla, kter psob pi vzniku je

A) uchylujc sla zemsk rotace
B) odstediv sla
C) tec sla

339. Postupujeme-li ve vertiklnm smru od zem, pak smr vtru se li od smru, kter byl
namen u zem a st se:

A) vlevo od smru isobar
B) nest se
C) vpravo od smru isobar

340. V oblasti tlakov ne vane vtr pi zemi:

A) ve smru pohybu hodinovch ruiek
B) proti smru pohybu hodinovch ruiek
C) smr vtru nesouvis se smrem pohybu hodinovch ruiek

341. V oblasti tlakov ve vane vtr pi zemi:

A) ve smru pohybu hodinovch ruiek
B) proti smru pohybu hodinovch ruiek
C) smr vtru nesouvis se smrem pohybu hodinovch ruiek

342. Nejvy koncentrace kondenzanch jader bv vdy:

A) tsn pod vrstvou isotermie
B) pod vrstvou inverse
C) v blzkosti isobarick standardn hladiny 500 hPa

343. Nzkou oblanost tvo:

A) Ac - altocumulus
B) St - stratus
C) Ci - cirrus

344. Z vrstvy oblanosti typu St pevn:

A) pr
B) mrhol
C) vypdvaj kroupy

345. Srky z oblanosti typu Cb jsou charakteru:

A) trvalch srek
B) mrholen
C) pehnk


-37-
346. Frontln mlhy se tvo hlavn pi pechodu front:

A) teplch
B) studench II typu
C) stacionrnch

347. Advekn mlha se velmi asto petv bhem svho trvn ve vrstvu oblanosti typu:

A) Sc
B) St
C) Ns

348. Pi pechodu studen fronty I druhu se tvo frontln mlhy:

A) vdy
B) vyjimen
C) nikdy

349. Podrunou frontu nyzvme frontu, kter vznikne:

A) mezi stabiln a instabiln vzduchovou hmotou
B) mezi kontinentnl a moskou vzduchovou hmotou
C) uvnit jedn vzduchov hmoty

350. Kter druhy oblak jsou typick pro oblan systm tepl fronty

A) Cu, Ac, Cb
B) St, Ns, As
C) Sc, Ac, Cc
351. Pi pozorovn pechodu studen fronty I druhu je srkov psmo:

A) ped rou fronty
B) za rou fronty
C) na e fronty

352. Jak se nazv st cyklony vymezenou teplou a studenou frontou:

A) pedn strana cyklony
B) tepl sektor
C) zadn strana cyklony

353. Bouky advekn pat mezi bouky vznikajc uvnit vzduchovch hmot tedy, kdy:

A) studen vlhk vzduch se pesouv ned tepl zemsk povrch nebo nad tepl vodn povrch
B) studen vlhk vzduch se ohv bhem dne
C) postupujcmu studenmu vzduchu stoj v cest mechanick pekka

354. Intenzitou nmrazy rozumme:

A) tlouku vrstvy ledu v desetinch mm vyrvoenou za 10 sekund
B) tlouku vrstvy ledu v nsobkch mm vytvoenou za 1 minutu
C) tlouku vrstvy ledu v mm vyrvoenou za 1 minutu

355. Kter z druh oblanosti je vzhledem k tvoen nmrazy nejnebezpenj:

A) St
B) Cu
C) Cb

356. Na zklad pravidelnch leteckch meteorologickch pozorovn jsou sestavovny:

A) pouze zprvy "ATIS"
B) zprvy "METAR", hlen MET-REPORT
C) upozornn na nebezpen meteorologick jevy


-38-
357. Je-li vydna vstraha na namrzajc srky, je vydna jako:

A) SIGMET
B) Vstraha pro FIR (letovou oblast)
C) vstraha pro letit

358. Letitn pedpov - TAF vydan s platnost na 9 hodin, se vydv:

A) kadch 6 hodin
B) kad 3 hodiny
C) kadch 9 hodin

359. Inverz rozumme

A) Pokles teploty s vkou
B) Vzrst teploty s vkou
C) Teplota se s vkou nemn

360. Jak nazvme nejspodnj vrstvu atmosfry

A) Stratosfra
B) Mezosfra
C) Troposfra

361. Vertikln mohutnost troposfry je nejmen

A) nad ply
B) nad oblastmi rovnku
C) v mrnm psmu
362. bytek teploty s vkou v definici standartn atmosfry - vertikln teplotn gradient m
hodnotu:

A) 0,6 C/100 m
B) 1,0 C/100 m
C) 0,65 C/100 m

363. Ve standardn atmosfe je vka vrstvy tropopaouzy a teplota v n:

A) 11 km, -56,5 C
B) 10 km, -56,6 C
C) 11 km, -50,6 C

364. V jak vce piblin dosahuje barometrick tlak polovin hodnoty tlaku na stedn hladin
moe

A) 3000 m MSL
B) 7000 m MSL
C) 5500 m MSL

365. Jak se nazv rozdl mezi teplotou a teplotou rosnho bodu:

A) such teplota
B) deficit rosnho bodu
C) pomr nasycen

366. Zvrstven vzduchu ve vrstv inverze je:

A) instabiln
B) indiferentn
C) stabiln


-39-
367. Hmotnost vzduchu na stedn hladin moe v definice standardn atmosfry pi teplot 15 C

A) 1,025 kg/m3
B) 1,525 kg/m3
C) 1,225 kg/m3

368. V definici standardn atmosfry jsou hodnoty tlaku a teploty na stedn hladin moe:

A) 1015,25 hPa, +15 C
B) 1013,25 hPa, +21 C
C) 1013,25 hPa, +15 C

369. Ve kterm ppad jsou si tlaky QFE, QNH a QFF rovny:

A) v ppad, e letit le ve vce, kter odpovd stedn hladin moe
B) v ppad, namen teploty +15 C
C) le-li letit v mal nadmosk vce

370. Isobarick hladina je plocha:

A) v jejm kadm bod je stejn vka
B) v jejm kadm bod je stejn tlak
C) v jejm kadm bod je stejn hustota

371. Cyklona je oblast:

A) nzkho tlaku s nejni hodnotou tlaku ve svm stedu
B) vysokho tlaku s nejvy hodnotou tlaku ve svm stedu
C) vysokho tlaku s nejvy hodnotou tlaku po okrajch oblasti

Navigace - obecn
372. Zemsk osa je mylen pmka stedem zem kolm na rovnk. Msta, kde protn povrch
zem, se nazvaj ply (tony). Jsou to ply:

A) magnetick
B) zempisn
C) toton

373. Poloha zempisnho a magnetickho plu je:

A) toton
B) nen shodn
C) magnetick pl je vdy na vchod od zempisnho

374. Mal krunice je:

A) krunice, jej rovina neprochz stedem zemkoule
B) polednk, kter prochz rovnkem na opan stran
C) jakkoliv krunice na povrchu zem neprochzejc prsekem nultho polednku a rovnku

375. Velk krunice je:

A) nejvt krunice na zemkouli
B) prsek roviny, kter prochz stedem zemkoule s povrchem zemkoule
C) pouze rovnk a nult polednk

376. Zempisn polednk je:

A) st krunice, jej rovina je kolm na zemskou osu
B) polovinou polednkov krunice
C) krunice kolem zemkoule

-40-
377. Zempisn sever a jih

A) mn se v zvislosti na ron dob
B) psob na nj magnetismus zem
C) nemn polohu

378. Pro oznaen smru pouvme zsadn skupinu sel

A) tmstnou
B) dvoumstnou
C) podle poteby

379. V civilnm letectv se pouvaj mapy se zobrazenm

A) geodetickm
B) obecnm
C) jednoduchm

380. Vrstevnice (izohypsy) jsou uzaven prostorov kivky spojujc msta o stejn

A) nadmosk vce
B) zporn vce, tzv. hloubnice
C) deklinaci

381. Leteck mapa ICAO 1:500 000 je vrohodn

A) v tratch a plochch
B) v hlech, tratch a plochch
C) v hlech

382. Skuten zcela hol povrch zem se souemi, nerovnostmi a hladinami mo se nazv

A) projekce mapy
B) topografick plocha
C) topografick situace

383. Ternn tvary jako jsou lesy, louky, jezera, hrady, silnice, eleznice atd. , nazvme

A) projekc mapy
B) topografickou plochou
C) topografickou situac

384. 12cm na map 1:250000 odpovd ve skutenosti

A) 25 km
B) 30km
C) 50km

385. 10 cm na map 1:200 000 odpovd ve skutenosti

A) 50km
B) 20km
C) 200km

386. Kter z uvedench mtek je nejvt

A) 1:1 000 000
B) 1:100 000
C) 1:500 000

387. Plochojevn zobrazen mapy

A) nezkresluje hly na kor zkreslen ploch a dlek
B) nezkresluje plochy, zkresluje plochy a dlky
C) zkreslen hl a ploch je pokud mono v rovnovze

-41-

388. hlojevn zobrazen mapy

A) nezkresluje hly na kor zkreslen ploch a dlek
B) nezkresluje plochy, zkresluje hly a dlky
C) zkreslen hl a ploch je pokud mono v rovnovze

389. Jednoduch zobrazen map vznikaj

A) vpotem vyrovnvacho zobrazen
B) jako geometrick prmr plochojevnho zobrazen
C) pevodem globu do roviny prostednictvm geometricky definovan jednoduch plochy

390. Zobrazen map rozdlujeme na

A) jednoduch, obecn, a geodetick
B) konformn, mnohovlcov a prav
C) azimutln, hlojevn a plochojevn

391. Izolinie jsou ry spojujc sousedn body

A) nap. zempisn ky a dlky
B) nap. ry souadnicovch st
C) o stejnm tlaku vzduchu, magnetick deklinace atd.

392. Izobaty jsou uzaven prostorov kivky spojujc msta o stejn

A) nadmosk vce
B) zporn vce, tzv. hloubnice
C) deklinaci
393. Zkladem pro leteckou mapu ICAO 1:500 000 je projekce

A) vlcov
B) Mercartova
C) Lambertova

394. Sbhavost polednk je dna

A) hlem polednku s rovnkem
B) prbhem ortodromy na dvou uvaovanch polednkch
C) hlem mezi Nz a Nm

395. Konverzn hel je

A) sbhavost polednk
B) smr letadla k hlu vtru
C) hel, kter svr ortodroma a loxodroma v bodech, kter jsou na zemkouli spojeny obma arami

396. Magnetick pl obh kolem zempisnho plu jednou za 27 000 rok ve vzdlenosti

A) 9 stup
B) 21 stup
C) 17 stup

397. Ortodroma je

A) st velk krunice
B) nejkrat spojnice dvou bod na zemskm povrchu
C) ob pedchoz odpovdi jsou sprvn

398. Loxodroma je

A) st velk krunice
B) svr se vemi polednky stejn hel
C) ob pedchoz odpovdi jsou sprvn

-42-
399. Izogona je

A) ra spojujc magnetick a zempisn pl
B) pmka, na kter le stejn agony
C) ra spojujc msta se stejnou deklinac

400. Deklinace je zpsobena

A) vlivem stdn ronch obdob
B) rozdlnou polohou severu kompasovho a zempisnho
C) rozdlnou polohou severu zempisnho a magnetickho

401. Deklinace je nejvt

A) v blzkosti pl
B) na rovnku
C) na jin polokouli

402. Deklinace je hel mezi severem

A) zempisnm a kompasovm
B) magnetickm a kompasovm
C) zempisnm a magnetickm

403. Sever magnetick je smr, kter

A) uruje magnetka kompasu na kter nepsob dn vedlej ruiv vlivy
B) je uren mylenou pmkou, kter vede stedem zem a protn jej povrch v bodech, kter
nazvme sever a jih magnetick
C) zmme na map

404. Zpis D=+2 znamen

A) zpadn, tj. kladnou deklinaci
B) vchodn, tj. zpornou deklinaci
C) vchodn, tj. kladnou deklinaci

405. Zpis D=-4 znamen

A) zpadn, tj. kladnou deklinaci
B) zpadn tj. zpornou deklinaci
C) vchodn, tj. zpornou deklinaci

406. Agona je

A) ra spojujc msta s kladnou deklinac
B) ra spojujc msta se zpornou deklinac
C) izogona, kde deklinace je nulov

407. Deviace je zpsobena

A) magnetickmi pedmty v blzkosti magnetky kompasu
B) magnetismem zem
C) prbhem denn doby

408. Zpis d=+2 znamen,e kompasov sever je

A) zpadn od severu magnetickho
B) vchodn od severu od severu magnetickho
C) zpadn od severu zempisnho


-43-
409. zpis d=-3 znamen, e kompasov sever je

A) zpadn od severu magnetickho
B) vchodn od severu magnetickho
C) zpadn od severu zempisnho

410. Devian tabulka slou

A) k uren magnetickho severu
B) k uren rozdlu mezi deklinac a severem zempisnm
C) k uren hodnoty deviace letadla v zkladnch smrech

411. Provdte-li ztku na sever podle magnetickho kompasu, zatku

A) petote
B) nedotote
C) zastavte pesn na zamlenm kurzu

412. Provdte-li zatku na jih podle magnetickho kompasu, zatku

A) petote
B) nedotote
C) zatavte pesn na zamlenm kurzu

413. Provdte-li zatku na zpad podle magnetickho kompasu, zatku

A) petote
B) nedotote

414. Provdte-li zatku na vchod podle magnetickho kompasu, zatku

A) petote
B) nedotote

415. Lette-li smrem na vchod a pidte plyn, magnetick kompas

A) bude ukazovat zatku na jih
B) bude ukazovat zatku na sever
C) bude ukazovat stejn kurz

416. Lette-li smrwem na zpad a pidte plyn, magnetick kompas

C) bude ukazovat stejn kurs

417. Lette-li smrem na vchod a sthnete plyn, magnetick kompas

C) bude ukazovat stejn smr

418. Lette-li smrem na zpad a sthnete plyn, magnetick kompas

C) bude ukazovat stle stejn smr

419. Magnetick kompas ukazuje pesn kurz, pokud lette

A) na sever nebo na jih
B) na vchod nebo na zpad
C) bez zmny vky a zmny rychlosti

-44-
420. V R se podle AIP GEN 1-2-1 pouvaj jednotky pro vzdlenosti

A) metry
B) nmon mle/kilometry
C) pouze kilometry

421. VR se podle AIP GEN 1-2-1 pouvaj jednotky pro vky

A) metry
B) centimetry a metry
C) stopy a metry

422. V R se podle AIP GEN 1-2-1 pouvaj jednotky udvajc smr a rychlost vtru

A) magnetick stupn a uzly
B) zempisn stupn a uzly
C) zempisn stupn a uzly nebo m/sec.

423. daje pro nastaven vkomru se udvaj

A) v milimetrech
B) v hektopascalech
C) ve stopch

424. Horizontln rychlost se udv

A) ve stopch
B) v uzlech
C) v km/h, m/sec a v uzlech

425. hel mezi severem zempisnm a plnovanou trat, men od severu zempisnho je

A) hel vtru na tra
B) hel letadla
C) plnovan traov hel zempisn

426. hlomrem mme tra

A) od severu zempisnho
B) od severu magnetickho
C) od severu kompasovho

427. hel snosu se m

A) od severu zempisnho k trati
B) od Kz k trati letn
C) mezi kursem magnetickm a kursem kompasovm

428. Pro sprvn stanoven smyslu hlu snosu plat

A) vtr sn letadlo z Kk na tra letnou
B) vtr sn letadlo z Kk na tra
C) vtr sn letadlo z trati plnovan na Kz

429. Velikost hlu vtru na tra me bt

A) 0-360 stup
B) 0-180 stup
C) 0-90 stup

430. Pi provdn srovnvac orientace bhem letu orientujete mapu

A) tak, aby se daly dobe st npisy na map
B) podle vznanch orientanch bod
C) tak, aby smr letu penesen do mapy byl rovnobn s podlnou osou letadla

-45-
431. Pi provdn srovnvac orientace je vdy spolehlivj

A) pozorn prohlet tern pod letadlem
B) soustedit pozornost na vznan orientan bod
C) vyhledat a urit nkolik orientanch bod

432. Hlavnmi naviganmi pstroji jsou

A) variometr, rychlomr, sklonomr
B) rychlomr, kompas, hodiny
C) hodiny, kompas, vkomr

433. Pro tuto otzku pouijte piloenou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z IMMENSTADTu (N47
34, E010 13) do PEITINGu (N47 47, E010 55). Jakou nadmoskou vku m nejvy
pekka 5NM nalevo a napravo od trati.

A) 5866 ft
B) 6263 ft
C) 5703 ft

434. Pro tuto otzku pouijte piloenou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z IMMENSTADTu (N47
34, E010 13) do PEITINGu (N47 47, E010 55). Jakou frekvenci radiostanice pouijete v
ppad ztrty orientace.

A) 120.65 MHz
B) 128.95 MHz
C) 126.95 MHz

435. Pro tuto otzku pouijte piloenou mapu VFR ED - 6. Jak zazen se nachz na N48 11
E011 49.

A) VORDME/NDB
B) VOR/NDB
C) VORDME

436. Pro tuto otzku pouijte piloenou mapu VFR ED - 6. Lette z SAULGAU N48 02 E009 30
do SCHONGAU N47 50 E010 52. Po pekroen polednku E010 10 Vm meteorologick
situace nedovoluje pokraovat v letu. Rozhodnete se k nvratu do SAULGAU. Jak zvolte
kurz?

A) 102
B) 282
C) 182

do SCHONGAU N47 50 E010 52. Po pekroen polednku E010 10 budete k VORDME
KEMPTEN na radilu

A) 328
B) 148
C) 58

do SCHONGAU N47 50 E010 52 ve vce 3500ft. Abyste mohli pokraovat v letu po
pekroen polednku E010 00 muste kontaktovat

A) Memmingen v 135,60 MHz
B) Memmingen v 117,20 MHz
C) Munchen Radar 131.22 MHz


-46-
439. Pro tuto otzku pouijte piloenou mapu VFR ED - 6. Jak zazen se nachz v mst
N4803 E009 22.

A) VORDME/NDB
B) VOR/NDB
C) NDB

440. ete lohu: IAS=100km/h, vka 1600m, t=+15C. TAS=

A) 110 km/h
B) 100 km/h
C) 90 km/h

441. ete lohu: IAS=120km/h vka letu 2000m, t=-10C. TAS=

A) 120 km/h
B) 130 km/h
C) 140 km/h

442. ete lohu: IAS=180km/h, vka letu 1800m, t=0C. TAS=

A) 170 km/h
B) 180 km/h
C) 195 km/h

443. ete lohu: Km=015, TAS=110km/h, V/v = 050/13.5kt

A) GS= 92km/h, US= 10L
B) GS= 110km/h, US= 5L
C) GS= 85km/h, US=10P

444. ete lohu: Km=225, TAS=120km/h, V/v = 090/11kt

A) GS=125km/h, US=2P
B) GS=135km/h, US=7P
C) GS=110km/h, US=7L

445. ete lohu: Km=312, TAS=100km/h, V/v = 135/10kt

A) GS= 100km/h, US=2L
B) GS= 118km/h, US= 1P
C) GS= 130km/h, US= 3L

446. ete lohu: GS= 120km/h, dlka trati= 220km, doba letu bude

A) 1h 30min
B) 1h 50min
C) 2h 00min

447. ete lohu: GS= 180km/h, dlka trati= 120km. Doba letu bude

A) 30 min
B) 40 min
C) 50 min.

448. Prmrn spoteba 21 l/h, doba letu 2h 10min. Spoteba bude

A) 21 l
B) 35 l
C) 46 l


-47-
449. Prmrn spoteba 45 l/h, doba letu 3h 06min. Spoteba bude

A) 130 l
B) 135 l
C) 140 l

450. Bhem letu zjistte, e Vm zbv 15 l LPH pi prmrn spoteb 11 l/h. Toto mnostv LPH
Vm vysta na:

A) 1h 22min
B) 1h 25min
C) 1h 28min

451. Pokud je Kz=050, D=+2, d= +5, pak je

A) Km=052, Kk= 057
B) Km=048, Kk= 053
C) Km=048, Kk= 043

452. Pokud je Kz=225, D=+3, d= +3, pak je

A) Km=228, Kk= 231
B) Km=222, Kk=219
C) Km=222, Kk= 225

453. Pokud je Kz=285, D=4W, d= -8, pak je

A) Km=281, Kk= 273
B) Km=289, Kk= 297
C) Km=281, Kk= 290

454. Pokud je Kz=015, D=-5, d= +2, pak je

A) Km=010, Kk= 012
B) Km=010, Kk= 008
C) Km=020, Kk= 018

455. Pokud na map, kde souadnicov s je orientovna k severu magnetickmu zjistte,e Km=
142, D= 4E, d= +4, pak je

A) Kz= 138, Kk= 134
B) Kz= 146, Kk= 138
C) Kz= 146, Kk= 150

456. Pokud na map, kde souadnicov s je orientovna k severu magnetickmu zjistte,e Km=
357, D= 1W, d= -5, pak je

A) Kz= 356, Kk= 002
B) Kz= 358, Kk= 002
C) Kz= 356, Kk= 351

457. Lette po trati kursem magnetickm 075, US=L 10. Pokud se muste vrtit, otote na

A) Km= 255
B) Km = 235
C) Km = 245

458. Lette po trati kursem magnetickm 310, US=P 5. Pokud se muste vrtit, otote na

A) Km = 140
B) Km = 130
C) km = 120


-48-
459. Lette kurzem 320, vtr je 200/20kt. Jak je sloka elnho/zadnho vtru?

A) 10kt do zad
B) 5kt do zad
C) 15 kt do zad

460. Lette kurzem 100, vtr je 060/40kt. Jak je sloka elnho/zadnho vtru?

A) 30kt do zad
B) 20kt do zad
C) 30kt eln

461. Obansk svtn a obansk soumrak zan, kdy je slunce pod horizontem

A) 6
B) 3
C) 8

462. Zemkoule je rozdlena na

A) 24 asovch psem
B) 12 asovch psem na vchod a 12 na zpad
C) kad stupe m sv asov psmo

463. Stedovm polednkem nultho psma je

A) UTC
B) polednk prochzejc hvzdrnou v Greenwich v Anglii
C) polednk prochzejc hvzdrnou v Oxford v Anglii

464. Okrajovmi polednky asovch psem jsou

A) 22 30 na kadou stranu od stedovho plednku psma
B) 15 na kadou stranu od stedovho polednku psma
C) 7 30 na kadou stranu od stedovho polednku psma

465. Stedovmi polednky asovch psem na vchod a na zpad od nultho polednku jsou

A) 15, 30, 45, 60 atd.
B) 7 30, 15, 22 30, 30 atd.
C) 5, 10, 15, 20 atd.

466. 1 stupe zempisn dlky pedstavuje asov

A) 1 min
B) 4 min
C) 6 min

467. Zkratka UTC pouvan v civilnm letectv pro as je

A) as odvozen od LMT
B) as jarn rovnodennosti
C) atomov as koordinovan k asu astronomickmu

468. Pekonme-li datumovou ru smrem na zpad

A) pipoteme kalendn den
B) odeteme kalendn den
C) kalendn den se nezmn

469. Rozdl mezi UTC a SEL v R je

A) 1 hodina
B) nen dn
C) 2 hodiny

-49-
470. Rozdl mezi UTC a SE v R je

A) 2 hodiny
B) 1 hodina
C) nen dn

471. Podle tabulky jste zjistil/a, e zpad slunce na 15E bude v 19h 35min. Lette na letit lec
na 7 30E. Zpad slunce v mst clovho letit je v

A) 19h 35min
B) 19h 05min
C) 20h 05min

472. Podle tabulky jste zjistil/a, e zpad slunce na 15E bude v 20h 05min. Lette na letit lec
na 5E. Zpad slunce v mst clovho letit je v

A) 20h 45min
B) 19h 25min
C) 20h 05min

473. Podle tabulky jste zjistil/a, e vchod slunce na 15E bude v 6h 24min. Lette z letit lecm
na 17 30E. Vchod slunce v mst vchozho letit je v

A) 6h 24min
B) 6h 14min
C) 6h 34min

474. Podle tabulky jste zjistil/a, e vchod slunce na 15E bude v 5h 24min. Lette z letit lecm
na 19 30E. Vchod slunce v mst vchozho letit je v

A) 5h 06min
B) 5h 14min
C) 5h 34min

Radionavigace
475. Vae poloha je jihozpadn od zazen VOR a lette kurzem 030. Na kterm radilu se
nachzte?

A) 180- 270
B) 360- 090
C) 090- 180

476. Vae poloha je jihovchodn od zazen VOR a lette kurzem 150. Na kterm radilu se
nachzte?

A) 360- 090
B) 090- 180
C) 270- 360

477. Vae poloha je severozpadn od zazen VOR a lette kurzem 160. Na kterm radilu se
nachzte?

A) 270- 360
B) 360- 090
C) 090- 180

478. Lette od zazen VOR kursem 030. Jste na radilu 050 a Vae poloha m bt na radilu
060. Nachzte se od trati

A) vlevo
B) vpravo
C) jste na trati

-50-
479. Lette od zazen VOR kurzem 245. Jste na radilu 230a Vae poloha m bt na radilu
220. Nachzte se

A) vlevo od trati
B) vpravo od trati
C) na trati

480. Lette k zazen VOR kurzem 320. Jste na radilu 135 a mte bt na radilu 150. Vae
poloha je

A) na trati
B) vlevo od trati
C) vpravo od trati

481. Lette k zazen VOR kurzem 235. Jste na radilu 025 a mte bt na radilu 015. Vae
poloha je

A) vpravo od trati
B) vlevo od trati
C) na trati

482. Dosah zazen VOR zvis na vce letu a ternu. V malch vkch do 300m je jeho dosah

A) do 20km
B) do 80km
C) do 300km

483. Dosah zazen DME zvis na vce letu a ternu. Je stejn jako u zazen

A) VOR
B) ARK
C) OMEGA

484. ARK pro svoji innost vyuv

A) majky VOR
B) majky NDB
C) majky DME

485. Pro uren polohy potebujeme

A) 2 majky NDB
B) 1 majk NDB
C) 3 majky NDB

486. Pro sprvnou funkci pijmae GPS je poteba signl minimln ze

A) 3 druic
B) 4 druic
C) 5 druic

487. Zazen GPS

A) pat mezi hlavn navigan systmy, je-li jm letadlo vybaveno, me pilot provst let VFR za
podmnek IMC.
B) pat mezi hlavn navigan systmy, je-li jm letadlo vybaveno, me pilot bez platn kvalifikace IR
provst let IFR, ale pouze za podmnek VMC.
C) je doplkovm naviganm zazenm, jeho ptomnost na palub neovlivuje schopnost pilota ani
letadla pro lety IFR/VFR

488. V ppad ztrty spojen se odpovda sekundrnho radaru nastavuje na

A) 7700
B) 7500
C) 7600

-51-
489. Obecn nastaven odpovdae sekundrnho radaru pro let VFR je

A) 7000
B) 7500
C) 7600

490. Nastaven odpovdae sekundrnho radaru v ppad tsn je

A) 7500
B) 7700
C) 7600

491. Nastaven odpovdae sekundrnho radaru pro ppad nosu je

A) 7700
B) 7000
C) 7500

Provozn postupy
492. Let-li letoun v R 15 minut po zpadu slunce let VFR, je to podle provoznho pedpisu
povaovno za:

A) Let VFR ve dne.
B) Let VFR v noci.
C) Let VFR za soumraku.

493. Provoznm pedpisem platnm v souasn dob v R pro soukrom lety letoun je:

A) L 6 / I.
B) L 6 / II.
C) JAR-OPS 2.

494. Provozn pedpis pro soukrom lety letoun ukd povinnosti tmto osobm:

A) Veliteli letadla a provozovateli letadla.
B) Veliteli letadla a uivateli letadla.
C) Veliteli letadla a vlastnkovi, ppadn njmeci letadla.

495. Velitel letadla mus dodrovat pslun zkony, pedpisy a postupy sttu:

A) V jeho vzdunm prostoru je letadlo provozovno.
B) Zpisu letadla do rejstku.
C) Kter vydal veliteli letadla prkaz zpsobilosti pilota.

496. Za podn zprvy o ppadn nehod letadla, kter provdlo soukromm let, nejblimu
pslunmu adu nebo orgnu odpovd:

A) Velitel letadla.
B) Provozovatel letadla.
C) Vlastnk, ppadn njemce letadla.

497. Velitel letadla mus zajistit, aby vechny osoby na palub:

A) Mly platn doklady totonosti.
B) Mly platnou pojistku.
C) Byly seznmeny se zpsobem pouit bezpenostnch pas.

498. Vichni lenov letov posdky na svm pracovnm mst mus mt zapnuty:

A) Bin a ramenn pasy po dobu celho letu.
B) Bin pasy po dobu celho letu a ramenn pasy pi vzletu a pi pistn.
C) Bin pasy po dobu celho letu.

-52-
499. Pi letu letounu pro soukrom ely mus bt v pilotn kabin:

A) Minimln jeden run hasc pstroj.
B) Minimln jeden run hasc pstroj, pokud tak stanovil vrobce letadla.
C) Minimln jeden run hasc pstroj pi mimoletitnch letech.

500. Kter z uvedench doklad nemus bt na palub letounu provozovanho pi soukromch
letech:

A) Doklad o pojitn zkonn odpovdnosti.
B) Doklad o hmotnosti a vyven.
C) Potvrzen o drb.

501. Za platnost a plnost doklad, kter maj bt za letu na palub letounu provozovanho pi
soukromch letech, odpovd:

A) Velitel letadla.
B) Uivatel letadla.
C) Vlastnk, ppadn njmence letadla.

502. Za zznamy o provedench letech a zvadch zjitnch za letu letounu provozovanho pi
soukromch letech odpovd:

A) Velitel letadla.
B) Uivatel letadla.

503. Me vlastnk letadla pevst nkter povinnosti, kter mu ukld pedpis pro provoz
letoun pro soukrom lety, na njemce?

A) Ne.
B) Ano za pedpokladu, e o tom byla uzavena psemn dohoda podepsan vlastnkem i njemcem.
C) Ano za pedpokladu, e o tom byla uzavena stn dohoda mezi vlastnkem a njemcem za
ptomnosti alespo dvou dalch svdk.

504. Mus bt letoun pi soukromm letu VFR vybaven variometrem?

A) Ano, vdy.
B) Pouze pi letech VFR v noci a pi zench letech VFR v letovch hladinch.
C) Ne.

505. Mus bt letoun pi soukromm letu VFR vybaven rychlomrem, barometrickm
vkomrem a magnetickm kompasem?

A) Ano.
B) Pouze pi letech VFR v noci a pi zench letech VFR v letovch hladinch.
C) Ne.

506. Lze provst soukrom let VFR v noci s letounem, kter nen vybaven umlm horizontem?

A) Ano.
B) Ano za pedpoladu, e je letoun vybaven zatkomrem, pnm sklonomrem a smrovm
setrvankem.
C) Ne.

507. Lze provst soukrom let VFR s letounem, kter nen vybaven protisrkovm majkem?

A) Ne.
B) Pouze lety VFR ve dne.
C) Ano.


-53-
508. Lze provst soukrom let VFR s letounem, kter nen vybaven polohovmi svtly?

A) Ano, ale pouze ve dne.
B) Ne.
C) Ano, vdy.

509. Jak je sprvn umstn polohovch svtel na letounu?

A) Ocas - bl, lev kdlo - erven, prav kdlo - zelen.
B) Ocas - erven, lev kdlo - bl, prav kdlo - zelen.
C) Ocas - zelen, lev kdlo - bl, prav kdlo - erven.

510. Kdy mus bt ve vybaven jednomotorovho letounu pi soukromm letu zchrann vesty
pro vechny osoby na palub?

A) Pokud st letu vede nad vodn plochou.
B) Pokud st letu vede ve vt vzdlenosti od pobe ne 50 nmonch mil.
C) Pokud st letu vede v takov vzdlenosti od pobe, e ho nelze doshnout klouzavm letem.

511. Provede-li letoun s nepetlakovou kabinou soukrom let tak, e se pohybuje pod tlakovou
vkou 10 000 ft a 15 minut v tlakov vce od 10 000 ft do 13 000 ft:

A) Pro pilota nemus bt zajitna dodvka kyslku.
B) Dodvka kyslku pro pilota mus bt zajitna, ale pilot nemus mt nasazenu kyslkovou masku.
C) Dodvka kyslku pro pilota mus bt zajitna a pilot mus mt nasazenu kyslkovou masku.

512. Provede-li letoun s nepetlakovou kabinou soukrom let tak, e se st letu pohybuje nad
tlakovou vkou 13 000 ft:

A) Pro pilota nemus bt zajitna dodvka kyslku.
B) Dodvka kyslku pro pilota mus bt zajitna, ale pilot nemus mt nasazenu kyslkovou masku.
C) Dodvka kyslku pro pilota mus bt zajitna a pilot mus mt nasazenu kyslkovou masku.

513. Mus bt letoun pi soukromm letu VFR v R vybaven radiostanic?

A) Ano, vdy.
B) Jen pi letech IFR.
C) Jen pi letech IFR, pi letech VFR v noci, pi zench letech VFR a tam, kde je to poadovno z
hlediska rozdlen vzdunho prostoru.

514. Tsov frekvence pro letadlov radiostanice VKV je:

A) 120.5 MHz.
B) 121.5 MHz.
C) 122.5 MHz.

515. Odpovdnost za drbu letounu provozovanho pro soukorm lety m:

A) Velitel letadla.
B) Uivatel letadla.

516. Obsahuj leteck pedpisy v R poadavek na tzv. praxi pilota v posledn dob pi
soukromch letech letounem, t.j. 3 vzlety a pistn jako dc pilot letounu danho typu
nebo tdy za poslednch 90 dn?

A) Ano. Poaduje to provozn pedpis pro soukrom lety letoun.
B) Vbec ne.
C) JAR-FCL 1 to poaduje pouze pi letech s cestujcmi. Podobn poadavky mohou bt i v
provoznch smrnicch nkterch provozovatel, nap. AeR.


-54-
517. Velitele letadla pro soukrom let letounu stanovuje:

A) Vlastnk letounu.
B) Provozovatel letounu.
C) Uivatel letounu.

518. Noc je v R definovna takto:

A) Doba mezi zpadem slunce a vchodem slunce.
B) Doba mezi zpadem slunce + 30 minut a vchodem slunce - 30 minut.
C) Doba mezi zpadem slunce - 30 minut a vchodem slunce + 30 minut.

519. dob nouze zahrnuje situaci, kdy je nejistota o bezpenosti letadla, dle situaci, kdy je
dvodn obava o bezpenosti letadla a situaci, kdy je urit jistota, e letadlu hroz vn
nebezpe. Doplte ve sprvnm poad nzvy tchto situac:

A) dob nejistoty (INCERFA), pohotovosti (ALERFA), tsn (DETRESFA).
B) dob tsn (DETRESFA), nejistoty (INCERFA), pohotovosti (ALERFA).
C) dob pohotovosti (ALERFA), tsn (DETRESFA), nejistoty (INCERFA).

520. Pokud pilot zvanm zpsobem poru v R leteck pedpisy:

A) Zstupce provozovatele letit mu me na mst udlit blokovou pokutu.
B) Inspektor CL mu me na mst udlit blokovou pokutu.
C) ad pro civiln letectv s nm me vst sprvn zen.

521. Pokud pilot pi sv innosti vykazuje nedostatky, kter mouhou ovlivnit bezpenost
letovho provozu, jeho prkaz zpsobilosti me zadret:

A) Inspektor adu pro civiln letectv.
B) Poven osoba provozovatele letit.
C) Poven osoba provozovatele letadla.

522. Vchoz hodnoty MSA jsou:

A) tlak 1013,25 hPa, teplota 15 st.C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,81 m/s2. Tyto
hodnoty jsou vztaeny na nadmoskou vku letit.
B) tlak 1013,25 hPa, teplota 15 st. C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,81 m/s2. Tyto
hodnoty jsou vztaeny na stedn hladinu moe.
C) tlak 760 hPa, teplota 15 st. C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,8 m/s2. Tyto
hodnoty jsou vztaeny na nadmoskou vku letit.

523. Jak se zmn rychlost proudu a statick tlak, kdy se zhust v njakm mst proudnice?

A) Rychlost se zv, statick tlak se zv.
B) Rychlost se zv, statick tlak klesne.
C) Rychlost klesne, statick tlak klesne.

524. hel nbhu je je hel, kter:

A) svr smr nabhajcho proudu s ttivou profilu.
B) svr ttiva profilu s vodorovnou rovinou (horizontem).
C) svr smr nabhajcho proudu s vodorovnou rovinou (horizontem).

525. Pi obtkn tlesa vznikaj aerodynamick sly. Nazvaj se:

A) vztlak, odpor a vsledn aerodynamick sla.
B) vztlak, tha a odpor.
C) vztlak a odpor, jejich soutem je vsledn aerodynamick sla.

526. Bhem letu se vztlak letounu (pi stejn konfiguraci) me zmnit pouze vlivem:

A) rychlosti letu, hlu nbhu a vky letu.
B) rychlosti letu a hlu nbhu.
C) hlu nbhu a vky letu.

-55-
527. Bhem letu se odpor letounu (pi stejn konfiguraci) me mnit pouze vlivem:

A) ryclosti letu a vky letu.
B) vky letu a hlu nbhu.
C) rychlosti letu, vky letu a hlu nbhu.

528. Jak se nazvaj druhy odporu, kter vznikaj na profilu a v em maj svj pvod?

A) Tec odpor vznik v mezn vrstv a tlakov odpor vytvoenm plavu pi odtrhvn proudu.
B) Tec odpor vznik v mezn vrstv a tlakov odpor je vyvoln psobenm petlaku v blzkosti
nbn hrany.
C) Tec odpor vznik zrychlenm pohybem stic vzduchu, ke ktermu dochz vlivem
aerodynamickho ohevu, tlakov odpor vytvoenm plavu pi odtrhvn proudu.

529. Me dojt k odtren proudu pi laminrnm proudn v mezn vrstv?

A) Ne, nebo proudn nejprve mus pejt do turbulentnho.
B) Ano, je to zcela obvykl postup pi odtren proudu, kdy odtrenm se stane z laminrnho proudn
turbulentn.
C) Ano, je to velmi nedouc jev, odtrenm se vytvo rozshl plav.

530. Maximln souinitel vztlaku a kritick hel nbhu je nejvce ovlivnn:

A) zakivenm stedn ry profilu.
B) tloukou profilu.
C) hloubkou profilu.

531. Obtkn kdla se na rozdl od profilu vyznauje:

A) tloustnutm mezn vrstvy, zvtenm souinitele odporu a vzrstem souinitele vztlaku.
B) vytvoenm vr na jeho koncch, zvtenm souinitele odporu a zmnou prbhu vztlakov ry.
C) vytvoenm vr na jeho koncch, poklesem souinitele odporu a zmnou prbhu vztlakov ry.

532. V blzkosti zem letoun "plave". To je zpsobeno:

A) zvtenm klouzavosti, nebo vlivem blzkosti zem se nevytvo na kdle koncov vry.
B) zmenenm minimln rychlosti rychlosti letu v dsledku vt hustoty vzduch v malch vkch.
C) zvtenou innost vkovho kormidla, kter umon pevst letoun na mnohem vy hel
nbhu, ne je tomu ve voln atmosfe.

533. V em spov princip geometrickho zkroucen lichobnkovho kdla, kter zabrauje
odtren proudu na jeho koncch v oblasti kidlek?

A) Na konci kdla je pouit profil, kter dosahuje pozdji kritickho hlu nbhu, ne profil pouit u
koene.
B) Na konci kdla je profil nastaven na men hel nbhu, ne profil pouit u koene.
C) U lichobnkovho kdla se obvykle geometrick zkoroucen nepouv.

534. Pi kritickm hlu nbhu:

A) dochz k nhlmu poklesu souinitele odporu.
B) dosahuje souinitel vztlaku maximln hodnoty, pi dalm zvyovn hlu nbhu prudce kles.
C) je pekroena mstn rychlost zvuku.

535. Vysunut podvozku zpsob pevn:

A) vzrst souinitele odporu.
B) pokles souinitele odporu a zmnu klopivho momentu.
C) vzrst souinitele odporu a zmnu klopivho momentu.

536. Hlavn pinou odtren proudu je vdy:

A) pechod laminrnho proudn na turbulentn.
B) pekroen kritickho hlu nbhu.
C) pekroen hlu nastaven kdla.

-56-
537. Minimln rychlost letounu s vysunutmi vztlakovmi klapkami je:

A) vt ne v cestovn konfiguraci, nebo vysunutm vztlakovch klapek se zv souinitel vztlaku.
B) men ne v cestovn konfiguraci, nebo vysunutm vztlakovch klapek se zv souinitel vztlaku.
C) men ne v cestovn konfiguraci, nebo innost vkovky se vysunutm vztlakovch klapek zlep.

538. Z jakho dvodu je omezena maximln rychlost letu s vysunutmi vztlakovmi klapkami?

A) Letoun by ml pli velk vztlak a stle by stoupal, a by peel do pdu na vysok rychlosti.
B) Velk klopiv moment na kdle by vedl ke ztrt iditelnosti a letoun by peel do stemhlavho
letu.
C) Mohlo by dojt k pekroen povolenho zaten kdla.

539. Kter poad prostedk pro zven vztlaku je seazeno sprvn podle jejich klesajc
innosti?

A) trbinov klapka na odtokov hran, slot, odklpc vztlakov klapka, zazen na vyfukovn
mezn vrstvy.
B) Slot, trbinov vztlakov klapka, zazen na vyfukovn mezn vrstvy, odklpc vztlakov klapka.
C) Zazen na vyfukovn mezn vrstvy, trbinov vztlakov klapka na odtokov hran, odklpc
vztlakov klapka, slot.

540. Vrtulov list je po sv dlce zkroucen, protoe:

A) je tak zachovn stejn hel nastaven vech jeho profil.
B) vechny profily listu vrtule potom pracuj zhruba na stejnm hlu nbhu.
C) se tm zabrauje tesen vrtule.

541. Pejde-li letoun s pevnou vrtul do strmho stoupn beze zmny ppusti, potom:

A) se zmen rychlost letu, ale otky motoru se vrazn nezmn.
B) se rychlost letu nezmn, ale otky motoru nhle vzrostou.
C) zmen se rychlost letu a otky klesnou.

542. hel nastaven staviteln vrtule v cestovnm letu je:

A) vt ne pi vzletu.
B) men ne pi vzletu.
C) stejn jako pi vzletu.

543. Vlivem nesymetrickho obtkn letounu v dsledku prce levotoiv vrtule (ot se doleva
z pohledu pilota) bude:

A) vznikat na svisl ocasn ploe sla smujc doprava, proto aby pilot zabrnil zatoen letounu
doprava, mus vylpnutm prav nohy vychlit smrovku doprava.
B) letoun podln nestabiln.
C) vznikat na svisl ocasn ploe sla smujc doleva, proto aby pilot zabrnil zatoen letounu
doprava, mus vylpnutm lev nohy vychlit smrovku doleva.

544. Jak bude psobit na letoun gyroskopick moment levotoiv vrtule pi jeho rychlm
naklonn na prav kdlo?

A) Letoun zane stoupat.
B) Letoun zane klesat.
C) Gyroskopick moment se v tomto ppad neprojev.

545. Jak se projev gyroskopick moment pi letu v zatce?

A) Klesnm nebo stoupnm.
B) Naklonnm na lev nebo prav kdlo.
C) Gyroskopick moment se v tomto ppad neprojev.


-57-
546. Kolik souadnicovch os m letadlo a jak se nazvaj?

A) 4, podln, stranov, pn a kolm.
B) 3, podln, stranov a zemsk.
C) 3, podln, bon a kolm.

547. Pohyb letadla, pi kterm se ot kolem sv podln osy se nazv:

A) klopen.
B) zaten.
C) klonn.

548. Pohyb letadla, pi kterm se ot kolem sv kolm osy se nazv:

A) klopen.
B) zaten.
C) klonn.

549. V horizontlnm ustlenm letu je v rovnovze:

A) tah s thovou silou, odpor se vztlakem.
B) tah s odporem, thov a setrvan sla se vztlakem.
C) tah s odporem, thov sla se vztlakem.

550. Minimln rychlost letu se zvyuje vlivem:

A) vy letov hmotnosti.
B) vysunut vztlakovch klapek.
C) hlu nbhu, dn jin faktor ji neovlivuje.

551. Reim letu, pi kterm m letoun nejvt vytrvalost se vyznauje tm, e:

A) se spotebuje nejmen mnostv paliva na uletn urit vzdlenosti.
B) se spotebuje nejmen mnostv paliva za uritou dobu.
C) let mus probhat v co nejmen vce.
552. Vysunut vztlakovch klapek na 10-15 st. Zpsob pi vzletu:

A) vt zrychlen pi rozjezdu.
B) vt stoupavost.
C) zkrcen dlky rozjezdu.

553. Jak bude ovlivnna dlka vzletu, jestlie letoun od potku rozjezdu se bude pohybovat na
hlu nbhu v blzkosti kritickho hlu?

A) Dlka vzletu se vrazn zkrt, nebo letoun doshne velkho souinitele vztlaku.
B) Dlka vzletu se nepatrn prodlou.
C) Letoun v dsledku znanho souinitele odporu bude velice pomalu zrychlovat, take dlka vzletu
se vrazn prodlou, v mnohch ppadech by letoun vbec nevzltl.

554. Ve kter fzi letu me nejsnze dojt k pdu na vysok rychlosti?

A) V klouzn.
B) V pechodovm oblouku.
C) Ve vdri.

555. Nsobek zaten udv:

A) o kolik je v danm okamiku letu vztlek letounu vt, ne jeho tha.
B) kolikrt je v danm okamiku letu vztlak letounu vt ne vztlak, jak m letoun pi stejn rychlosti
v ustlenm horizontlnm letu.
C) kolikrt jsou ocasn plochy letounu vce zateny ne jeho kdlo.


-58-
556. Okamit velikost nsobku za letu zvis na:

A) velikosti vztlaku, tj. pedevm na rychlosti letu a hlu nbhu.
B) max. povolen letov hmotnosti.
C) rychlosti letu.

557. Nsobek vt ne +1 je dosaen vdy, kdy:

A) je letoun piveden na kritick hel nbhu pi rychlosti vt, ne odpovd minimln rychlosti v
horizontlnm ustlenm letu.
B) pilot pid nebo ubere na vkonu motoru.
C) pilot vychl smrovku.

558. Ve sprvn zatce mus bt vztlak:

A) stejn velk, jako pi stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu.
B) vt ne pi stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu.
C) men ne pi stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu.

559. Pro se mus v ostrch zatkch v horizontu zvyovat vkon motoru?

A) Aby letoun pekonal thovou a odstedivou slu, potebuje vt vztlak. Zvten vztlaku je dosaeno
vtm hlem nbhu v zatce, ne je tomu pi stejn rychlosti v horizontlnm letu, tm se zvyuje
nejen souinitel vztlaku, ale i odporu.
B) Aby letoun pekonal odstedivou slu, potebuje dostaten velkou slu dostedivou. Jednou z jejch
sloek je v zatce tah motoru.
C) Protoe to je hlavn zpsob, jak opravit vkluzovou nebo skluzovou zatku.

560. Minimln rychlost letu v ustlen zatce v horizontu:

A) je tm vt, m je zatka ostej.
B) je dna letovou prukou a plat pro vechny reimy letu.
C) je tm men, m je zatka ostej.

561. Piveden letounu za letu do blzkosti kritickho hlu nbhu se projev:

A) zvenm rychlosti letu.
B) znatelnm snenm velikosti sil v zen.
C) zvtenm sil v zen.

562. K pdu letounu dochz pouze tehdy, kdy:

A) rychlost letu klesne pod hodnotu minimln rychlosti.
B) se letoun dostane za kritick hel nbhu.
C) je letov hmotnost letounu vt, ne je max. povolen.

563. K pdu do vvrtky dochz v dsledku:

A) nesymetrickho odtren proudn na lev a prav polovin kdla.
B) symetrickho odtren proudn na kdle.
C) odtren proudn na ocasnch plochch.

564. Tit letounu je:

A) psobit vsledn aerodynamick sly.
B) psobit vsledn aerodynamick sly a thov sly.
C) psobit thov sly.

565. Poloha tit se vztahuje:

A) na jednotku plochy kdla.
B) ke stedn aerodynamick ttiv (SAT)
C) k poloze nivelanho bodu letadla.


-59-
566. Podlnou statickou stabilitu letounu me pilot snadno poruit:

A) vysunutm vztlakovch klapek.
B) zvenm vkonu motoru.
C) nevhodnm rozmstnm nkladu.

567. Zkratka "vzletov a pistvac drha" je

A) RV
B) RTE
C) RWY

568. Vyberte sprvnou zkratku pro "uzaveno"

A) COND
B) CONC
C) CLSD

569. Vyberte zprvnou zkratku pro mi vzdlenosti

A) DME
B) DLA
C) DIF

570. ATIS znamen

A) sluba zen letovho provozu
B) automatick informan sluba koncov zen oblasti
C) letitn letov informan sluba

571. Zkratka FIR znamen

A) letov informan oblast
B) referenn bod letit
C) pedpokldan doba pletu

572. Zkratka CTR znamen

A) letov informan oblast
B) zen okrsek
C) letitn okrsek

573. Zkratka ETA znamen

A) letov pln
B) pedpokldan as vzletu
C) pedpokldan as pletu

574. Zkratka FLP znamen

A) letov pln
B) letov cesta
C) letov omezen

575. Indikovan vzdun rychlost se zna

A) ISB
B) ICO
C) IAS

576. Zkratka ETD znamen

A) pedpokldan dlka vzletu
B) pedpokldan as odletu
C) pedpokldan as pletu

-60-
577. Zkratka AGL znamen

A) pedpokldan as vzletu
B) nad rovn zem
C) rychlost klesn

Komunikace
578. Tlak indikujc nadmoskou vku, pepoten na stedn hladinu moe se zna

A) QNH
B) QNE
C) QFE

579. Magnetick kurs, kter mte za bezvt sledovat, abyste smoval ke mn, se zna

A) QDR
B) QNE
C) QDM

580. Vae magnetick zamen ode m se zna

A) QDP
B) QDR
C) QDM

581. Tlak pepoten na stedn hladinu moe podle barometrick formule, se zna

A) QAB
B) QFE
C) QFF

582. Kd QGO znamen

A) pistn zakzno
B) pistn povoleno
C) opakujte pistn

583. Tlak indikujc vku nad rovn letit se zna

A) QNH
B) QFF
C) QFE

584. Slovo "ekejte" znamen

A) ekejte, zavolm Vs
B) ekejte a zavolejte pozdji
C) provete zatku o 360 proti vtru

585. Slovo "pejdte" znamen

A) urychlen pejdte nebo pejete drhu
B) pejdte na cizojazynou korespondenci
C) navate radiov spojen s

586. Slovo "provedu" znamen

A) rozumm Va zprv, a budu podle n postupovat
B) ano
C) pijal jsem ve z Vaeho poslednho vysln


-61-
587. Slovo "potvrte" znamen

A) opakujte mou posledn zprvu
B) potvrte mi, e jste zprvu pijal a rozuml j
C) ovte a odsouhlaste zprvu

588. Slovo "rozumm" znamen

A) ano
B) ano, provedu
C) pijal jsem ve z Vaeho poslednho vysln

589. Slovo "APPROACH" znamen

A) pibliovac stanovit zen
B) stanovit oblastnho stediska zen
C) stanovit zen pozemnho pohybu na letiti

590. Slovo "opakujte" znamen

A) opakujte ve pesn tak, jak jste pijal
B) opakujte pouze sla
C) opakujte ve nebo nsledujc st Vaeho poslednho vysln

591. Slovo "povoleno" znamen

A) povolen pro poadovan kon je schvleno
B) oprvnn pokraovat za uritch podmnek
C) oprvnn pokraovat

592. Slovo "negativ" znamen

A) ekejte na povolen
B) povolen je zrueno
C) povolen nen potvrzeno, to nen sprvn, ne

593. Slovo "schvleno" znamen

A) oprvnn pokraovat za uritch podmnek
B) povolen pro poadovan kon je schvleno
C) povoleno

594. Slovo "oznamte" znamen

A) pedejte mi nsledujc informaci
B) rd bych vdl
C) peji si obdret nsledujc informaci

595. Slovo "sprvn" znamen

A) to je sprvn
B) oprvnn pokraovat
C) povolen je schvleno
596. Ve volac znace oblastnho stediska zen me bt nzev:

A) APPROACH
B) TOWER
C) CONTROL

597. Ve volac znace leteck stanice letitnho stanovit je nzev :

A) CONTROL
B) APPROACH
C) V


-62-
598. Vysln z jedn stanice do druh v ppadech, kdy spojen neme bt navzno, avak
pedpokld se, e volan stanice me vysln pijmout, je:

A) spojen na kanle INTERPILOT
B) vysln naslepo
C) spojen SELCAL

599. Stanice leteck telekomunikan sluby mus pouvat

A) stedoevropsk as
B) grenwichsk as
C) svtov koordinovan as

600. V mezinrodn telekomunikan slub se mus pouvat zkratky a kdy kdykoliv je to mon

A) ano
B) ne
C) pouze po pedchoz domluv

601. Jestlie D oznauje slici dne, M slici msce, H slici hodiny, m slici minuty, pak
formt skupiny asu vypad nsledovn:

A) DDMMHH
B) HHmmDDMM
C) DDHHmm

602. Ve volac znace leteck stanice zen pohybu na zemi je nzev

A) APRON
B) GROUND
C) RADIO

603. Ve volac znace leteck stanice pibliovacho stanovit me bt nzev

A) CONTROL
B) APPROACH
C) INFOMATION

604. Kter poad dleitosti zprv je sprvn?

A) tsov, pro zajitn bezpenosti let, pilnostn
B) pro zajitn bezpenosti let, tsov, pilnostn
C) tsov, pilnostn, pro zajitn bezpenosti let

605. slo 47 se vysl slovy

A) tyi sedum
B) tyicet sedum
C) tyry sedum

606. slo 200,5 se vysl

A) dva nula nula rka pt
B) dvst rka pt
C) dvst pt

607. slo 15000 se vysl slovy

A) patnct tisc
B) jedna pt tisc
C) jedna pt nula nula nula


-63-
608. Pi navazovn spojen lze pout zkrcenou znaku

A) pouze po pedchoz domluv
B) nelze
C) bez omezen

609. Sprvn zkrcen volac znaky OK SNY je nsledovn

A) ONY
B) SNY
C) OSY

610. Sprvn zkrcen volac znaky OK ALR je nsledovn

A) ALR
B) OAR
C) OLR

611. Dokonal itelnost je pi zkuebnm vysln uvdn stupem

A) 1
B) 10
C) 5

612. Pro klasifikaci itelnosti vysln se pouv stupnice

A) 1 - 5
B) 1 - 10
C) 1 - 3

613. Pi zkuebnm vysln frze "chvlemi neiteln" oznauje stupe itelnosti

A) 4
B) 1
C) 2

614. Pi zkuebnm vysln stupe 4 oznauje, e zprva je

A) iteln
B) iteln, ale s obtemi
C) chvlemi neiteln
615. Tsov zprva se uvd

A) volac znakou letadla a slovy "letadlo v nouzi, dm klid na frekvenci"
B) volac znakou letadla a tikrt opakovanmi slovy MAY DAY
C) tikrt opakovanmi slovy MAY DAY

616. Zprva ruc tsov provoz a uloen ticha obsahuje frzi

A) uloen ticha ukoneno
B) tsov provoz ukonen
C) MAY DAY ukoneno

617. Tsov a pilnostn provoz mus bt veden na kmitotu

A) 121.5 MHz
B) kter je v dan dob pouvn
C) 121,5 kHz

618. PAN PAN MEDICAL je radiotelefonn signl zprvy

A) pilnostn
B) medicnskho charakteru
C) pro zajitn bezpenosti letu


-64-
619. Tsov korespondence

A) je na stejn rovni jako pilnostn
B) m pednost ped vemi ostatnmi druhy spojen
C) nem pednost ped zprvami pro zajitn bezpenosti letu

620. Prvo uloit ticho m

A) pouze stanice dc
B) kterkoliv jin stanice
C) stanice v tsni a stanice dc

621. Soust tsov zprvy krom jinho je

A) mysl velitele letadla
B) tsov signl "SOS"
C) hlen o zabudovanch letovch zapisovach

622. Soust pilnostn zprvy krom jinho je

A) pouvan frekvence radiostanice
B) pilnostn signl "JULY DAY"
C) mysl velitele letadla

623. Jestlie letadlov stanice nen schopna navzat spojen s leteckou stanic, na danm
kmitotu

A) mus se vrtit na letit vzletu
B) mus se pokusit navzat spojen na jinm kmitotu pslunmu pro danou tra
C) mus pokraovat v letu mimo danou tra

624. Frze "vyslm na slepo" se pouije

A) pi neznalosti frekvence volan stanice
B) pi nespnm navzn spojen
C) na pokyn leteck stanice

625. Jestlie letadlov stanice "vyslajc na slepo" pechz na jin kmitoet

A) mus nejprve vyslat zprvu oznamujc zmnu kmitotu a nov kmitoet
B) mus nejprve vyslat zprvu oznamujc zmnu kmitotu
C) nemus oznamovat zmny kmitotu

626. Neme-li letadlov stanice navzat spojen z dvodu selhn pijmae,

A) mus se vrtit na letit vzletu
B) mus trvale vyslat svoji polohu
C) mus vyslat hlen ve stanovench asech a mstech

-65-

1. b) 64. b) 127. a) 190. a) 253. c) 316. a) 379. c) 442. c) 505. a) 568. c)
2. b) 65. b) 128. b) 191. b) 254. c) 317. b) 380. a) 443. a) 506. c) 569. a)
3. b) 66. a) 129. a) 192. a) 255. c) 318. c) 381. b) 444. b) 507. c) 570. b)
4. a) 67. c) 130. a) 193. a) 256. a) 319. b) 382. b) 445. b) 508. a) 571. a)
5. b) 68. c) 131. a) 194. c) 257. b) 320. c) 383. c) 446. b) 509. a) 572. b)
6. a) 69. a) 132. c) 195. c) 258. a) 321. b) 384. b) 447. b) 510. c) 573. c)
7. c) 70. a) 133. b) 196. b) 259. a) 322. a) 385. b) 448. c) 511. a) 574. a)
8. c) 71. a) 134. b) 197. b) 260. b) 323. b) 386. b) 449. c) 512. c) 575. c)
9. c) 72. c) 135. c) 198. c) 261. c) 324. b) 387. b) 450. a) 513. c) 576. b)
10. c) 73. c) 136. b) 199. c) 262. b) 325. a) 388. a) 451. c) 514. b) 577. b)
11. a) 74. a) 137. b) 200. a) 263. c) 326. b) 389. c) 452. b) 515. c) 578. a)
12. a) 75. b) 138. a) 201. a) 264. c) 327. c) 390. a) 453. b) 516. c) 579. c)
13. a) 76. c) 139. b) 202. b) 265. a) 328. c) 391. c) 454. c) 517. a) 580. b)
14. b) 77. b) 140. a) 203. c) 266. c) 329. a) 392. b) 455. b) 518. b) 581. c)
15. b) 78. a) 141. b) 204. b) 267. a) 330. a) 393. c) 456. a) 519. a) 582. a)
16. b) 79. b) 142. a) 205. a) 268. b) 331. c) 394. b) 457. b) 520. c) 583. c)
17. b) 80. b) 143. c) 206. a) 269. a) 332. c) 395. c) 458. a) 521. a) 584. a)
18. c) 81. c) 144. b) 207. a) 270. c) 333. a) 396. c) 459. a) 522. b) 585. c)
19. b) 82. b) 145. c) 208. a) 271. a) 334. c) 397. c) 460. c) 523. b) 586. a)
20. c) 83. b) 146. a) 209. b) 272. b) 335. b) 398. b) 461. a) 524. a) 587. b)
21. a) 84. b) 147. a) 210. c) 273. b) 336. c) 399. c) 462. b) 525. c) 588. c)
22. a) 85. c) 148. b) 211. c) 274. c) 337. b) 400. c) 463. b) 526. a) 589. a)
23. b) 86. b) 149. b) 212. b) 275. b) 338. a) 401. a) 464. c) 527. c) 590. c)
24. b) 87. c) 150. b) 213. a) 276. b) 339. c) 402. c) 465. a) 528. a) 591. b)
25. c) 88. a) 151. c) 214. b) 277. c) 340. b) 403. a) 466. b) 529. c) 592. c)
26. b) 89. b) 152. a) 215. b) 278. c) 341. a) 404. c) 467. c) 530. a) 593. b)
27. b) 90. a) 153. b) 216. a) 279. a) 342. b) 405. b) 468. a) 531. b) 594. a)
28. b) 91. b) 154. b) 217. c) 280. c) 343. b) 406. c) 469. c) 532. a) 595. a)
29. a) 92. c) 155. c) 218. c) 281. b) 344. b) 407. a) 470. b) 533. b) 596. c)
30. c) 93. a) 156. a) 219. a) 282. b) 345. c) 408. b) 471. c) 534. b) 597. c)
31. a) 94. a) 157. b) 220. a) 283. a) 346. a) 409. a) 472. a) 535. c) 598. b)
32. b) 95. b) 158. c) 221. c) 284. c) 347. b) 410. c) 473. b) 536. b) 599. c)
33. b) 96. b) 159. a) 222. b) 285. b) 348. b) 411. b) 474. a) 537. b) 600. a)
34. b) 97. a) 160. b) 223. b) 286. b) 349. c) 412. a) 475. a) 538. c) 601. c)
35. c) 98. c) 161. a) 224. b) 287. c) 350. b) 413. c) 476. b) 539. c) 602. b)
36. b) 99. c) 162. a) 225. b) 288. c) 351. b) 414. c) 477. a) 540. b) 603. b)
37. a) 100. a) 163. a) 226. a) 289. a) 352. b) 415. b) 478. a) 541. c) 604. c)
38. b) 101. b) 164. b) 227. b) 290. b) 353. a) 416. b) 479. b) 542. a) 605. c)
39. a) 102. b) 165. a) 228. a) 291. a) 354. c) 417. a) 480. c) 543. c) 606. a)
40. b) 103. b) 166. b) 229. a) 292. b) 355. c) 418. a) 481. b) 544. c) 607. b)
41. c) 104. c) 167. a) 230. a) 293. a) 356. b) 419. c) 482. b) 545. a) 608. b)
42. a) 105. b) 168. c) 231. a) 294. b) 357. c) 420. b) 483. a) 546. c) 609. a)
43. c) 106. c) 169. a) 232. c) 295. a) 358. b) 421. c) 484. b) 547. c) 610. c)
44. a) 107. b) 170. b) 233. b) 296. c) 359. b) 422. a) 485. a) 548. b) 611. c)
45. a) 108. b) 171. c) 234. c) 297. b) 360. c) 423. b) 486. b) 549. c) 612. a)
46. b) 109. b) 172. b) 235. b) 298. a) 361. a) 424. c) 487. c) 550. a) 613. c)
47. c) 110. a) 173. c) 236. b) 299. c) 362. c) 425. c) 488. c) 551. b) 614. a)
48. a) 111. b) 174. a) 237. b) 300. b) 363. a) 426. a) 489. a) 552. c) 615. c)
49. c) 112. a) 175. b) 238. b) 301. c) 364. c) 427. a) 490. b) 553. c) 616. b)
50. b) 113. c) 176. a) 239. b) 302. b) 365. b) 428. b) 491. c) 554. b) 617. b)
51. a) 114. b) 177. b) 240. b) 303. a) 366. c) 429. b) 492. a) 555. b) 618. a)
52. a) 115. b) 178. a) 241. c) 304. c) 367. c) 430. c) 493. b) 556. a) 619. b)
53. b) 116. c) 179. a) 242. c) 305. a) 368. c) 431. c) 494. c) 557. a) 620. c)
54. a) 117. c) 180. b) 243. a) 306. b) 369. a) 432. b) 495. a) 558. b) 621. a)
55. c) 118. a) 181. c) 244. c) 307. a) 370. b) 433. a) 496. a) 559. a) 622. c)
56. c) 119. b) 182. a) 245. c) 308. b) 371. a) 434. c) 497. c) 560. a) 623. b)
57. b) 120. a) 183. b) 246. a) 309. c) 372. b) 435. c) 498. b) 561. b) 624. b)
58. b) 121. b) 184. c) 247. a) 310. a) 373. b) 436. b) 499. a) 562. b) 625. a)
59. b) 122. b) 185. b) 248. c) 311. b) 374. a) 437. a) 500. b) 563. a) 626. c)
60. c) 123. c) 186. c) 249. b) 312. b) 375. b) 438. a) 501. c) 564. c)
61. b) 124. a) 187. a) 250. b) 313. c) 376. b) 439. c) 502. a) 565. b)
62. a) 125. c) 188. b) 251. a) 314. a) 377. c) 440. a) 503. b) 566. c)
63. a) 126. a) 189. c) 252. a) 315. b) 378. a) 441. b) 504. b) 567. c)

PLTST

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

PLTST

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

PPL

Soubor test pro

You might also like