Sttn poznvac zna!ka letadla v "esk republice za!

n psmeny:
A) OK nebo OM
B) OK nebo OL
C) OK nebo ON
ANSWER: B

Chicgska mluva obsahuje ustanoven, je# ve svm souhrnu tvo$ status
A) IATA
B) ICAO
C) JAA
ANSWER: B

M%#e !lensk& stt ICAO odep$t uznat pr%kaz zp%sobilosti vydan& jin&m !lensk&m sttem ICAO?
A) NE
B) ANO
C)
ANSWER: B

Ov'$ovn letov zp%sobilosti provd
A) $ad pro civiln letectv
B) V&robce
C) Ministerstvo dopravy
ANSWER: A

Leteck& rejst$k je veden
A) Provozovatelem
B) $adem pro civiln letectv
C) Ministerstvem dopravy
ANSWER: B

"eskou sttn p$slu(nost maj
A) V(echna letadla zapsan v !eskm leteckm rejst$ku
B) V(echna letadla provozovna !esk&mi provozovateli
C) V(echna letadla vlastn'n !esk&mi ob!any
ANSWER: A

Stt zpisu do rejst$ku je
A) Stt, v n'm# bylo letadlo vyrobeno
B) Stt, kde m majitel trval bydli(t'
C) Stt, v jeho# rejst$ku je letadlo zapsno
ANSWER: C

P$edb'#nou poznvac zna!ku civilnmu letadlu p$id'luje
A) Rejst$k Ministerstva dopravy
B) V&robce nebo dovozce letadla
C) "esk& leteck& rejst$k
ANSWER: C

Identifika!n tabulka, na kter je trval&m zp%sobem uvedena poznvac zna!ka
A) Mus b&t z neho$lavho materilu
B) Mus b&t z materilu odolnmu proti ot'ru
C) Mus b&t z #ruvzdornho materilu
ANSWER: C

Prvnm mezinrodn' prvnm dokumentem, kter& polo#il zklady mezinrodnho leteckho prva,
jeho# zkladn ideou se stal princip suverenity nad vzdu(nm prostorem, se stala
A) Bruselsk mluva
B) Var(avsk mluva
C) Pa$#sk mluva
ANSWER: C

Celkov vypo!tan doba letu pro VFR je vypo!tan doba pot$ebn od
A) vzletu do p$letu nad leti(t' ur!en
B) vzletu do p$isn na leti(t' ur!en
C) okam#iku, kdy se letadlo pohne na odbavovac plo(e do doby, kdy po p$istn na odbavovac plo(e
zastav
ANSWER: A

Definice dohlednosti zn
A) nejv't( vzdlenost na kterou je mo#no spolehliv' vid't a rozeznat na sv'tlm pozad !ern&
p$edm't vhodn&ch rozm'r%, umst'n& u zem' a nebo na neosv'tlenm pozad sv'tla o svtivosti
p$ibli#n' 1000cd
B) schopnost vid't a rozeznvat v&zna!n neosv'tlen p$edm'ty ve dne a sv'tla v noci dan
meteorologick&mi podmnkami a vyjd$en v jednotkch dlkov mry
C) schopnost vid't a rozeznvat v&zna!n neosv'tlen p$edm'ty ve dne a sv'tla v noci z kabiny
letadla za letu
ANSWER: A

Koncov $zen oblast je
A) $zen oblast ustanoven obvykle v mstech, kde se trat' letov&ch provoznch slu#eb sbhaj v
blzkosti jednoho nebo vce hlavnch leti()
B) $zen& vzdu(n& prostor sahajc od povrchu zem' do stanoven v&(ky zahrnujc letov cesty a
letov linie sbhajc se v blzkosti jednoho nebo vce leti()
C) $zen oblast ustanoven v blzkosti jednoho nebo vce hlavnch leti() sahajcch nahoru od
stanoven v&(ky nad zem
ANSWER: A

Kurs je
A) vypo!tan& sm'r letu s ohledem na opravy od magnetickho severu
B) sm'r podln osy letadla, vyjd$en& ve stupnch od severu
C) vypo!tan& sm'r letu opraven& o snos v'tru a kompasov chyby
ANSWER: B

Leteck informa!n p$ru!ka je
A) p$ru!ka vydan v&robcem obsahujc informace o v&konech a omezen letadla
B) p$ru!ka vydan sttem nebo pov'$enou organizac obsahujc leteck informace trvalho
charakteru d%le#it pro leteck& provoz
C) p$ru!ka vydan provozovatelem obsahujc leteck informace trvalho charakteru
ANSWER: B

Letov dohlednost je
A) schopnost vid't a rozeznvat v&zna!n p$edm'ty ve dne a sv'tla v noci
B) dohlednost dop$edu z letadla
C) schopnost vid't a rozeznvat v&zna!n p$edm'ty ve dne a sv'tla v noci z kabiny letadla
ANSWER: B

*zen& let je
A) jak&koliv let, na kter& byl vydn letov& pln
B) jak&koliv let, kter& je p$edm'tem letovho povolen
C) jak&koliv let, kter& se kon v $zen oblasti
ANSWER: B

Nejni#( pou#iteln letov hladina je nejbli#( letov hladina nad nadmo$skou v&(kou
A) 1000 ft
B) 1500 ft
C) 5000 ft
ANSWER: C

Letadlo, kter je podle pravidel povinno dt p$ednost jinmu letadlu (to provede s v&jimkou p$pad%
kdy se druh letadlo nachz v bezpe!n vzdlenosti) mus se
A) vyhnout tak, aby byla mezi letadly dodr#ena vodorovn vzdlenost 300m
B) vyhnout tm, #e nadlet, podlet nebo p$edlet
C) vyhnout tak, aby byla mezi letadly dodr#ena vertikln vzdlenost 150m
ANSWER: B

Letadlo majc p$ednost, mus udr#ovat sv%j kurz a rychlost,
A) tyto podmnky nesm m'nit
B) nesm m'nit kurz, rychlost v(ak ano
C) toto pravidlo v(ak nezbavuje velitele letadla odpov'dnosti provst takov opat$en, kter nejlpe
zabrn sr#ce
ANSWER: C

Let-li dv' letadla na vst$cn&ch tratch nebo p$ibli#n' takov&ch, ka#d z nich se vyhne zm'nou kurzu
A) vpravo
B) vlevo
C) u!in takov opat$en kter nejlpe zabrn sr#ce
ANSWER: A

P$edltvajc letadlo je to, kter se p$ibli#uje k jinmu letadlu zezadu na !$e svrajc s rovinou
soum'rnosti p$epltvanho letadla hel men( ne#
A) 70
B) 60
C) 80
ANSWER: A

P$ibli#uj se dv' nebo vce letadel t'#(ch vzduchu k jednomu leti(ti, aby na n'm p$istla, mus
A) letadlo letc vlevo dt p$ednost letadl%m p$iltvajcm zprava
B) v&(e letc letadlo dt p$ednost n#e letcmu letadlu
C) pomalej( letadlo dt p$ednost rychlej(mu
ANSWER: B

Letadlo, kter poj#d po provozn plo(e, mus zastavit a !ekat
A) p$ed ka#dou k$i#ovatkou
B) na v(ech vy!kvacch stanovi(tch
C) poka#d p$ed vstupem na RWY
ANSWER: B

Velitel letadel ltajcch v blzkosti leti(t' nebo pohybujcch se po leti(ti, jsou povinni podle
jednotliv&ch fz letu
A) postupovat podle letovho plnu
B) dodr#ovat postupy uveden v AIPu
C) provd't v(echny zat!ky doleva p$i p$ibl#en na p$istn nebo po vzletu, pokud nen p$ikzno
jinak
ANSWER: C

Na ka#d& mezinrodn let mus b&t
A) p$edlo#en oznmen o letu
B) p$edlo#en& letov& pln
C) povolen o p$eletu hranic
ANSWER: B

Lety VFR ve vzdu(nm prostoru t$dy G se mus provd't tak, aby letadlo ve v&(ce v a pod 900m
AMSL nebo 300m nad ternem podle toho co je vy((, let'lo p$i stejn nebo v't( vzdlenosti od
oblak% ne#
A) horizontln' 5km, vertikln' 300m
B) vn' oblak% za viditelnosti zem'
C) horizontln' 1,5km, vertikln' 300m
ANSWER: B

Letov dohlednost ve vzdu(nm prostoru t$dy E je ve v&(ce pod 3050m AMSL
A) 5km
B) 8km
C) 1,5km
ANSWER: A

S v&jimkou vzletu nebo p$istn nebo s v&jimkou povolen vydanho leteck&m $adem, mus b&t VFR
let provd'n nad hust' zastav'n&mi msty nebo shrom#di(t'm lid na volnm prostranstv ve v&(ce,
kter nesm b&t men( ne#
A) 150m nad nejvy(( p$ek#kou v okruhu 600m od letadla
B) 300m nad nejvy(( p$ek#kou v okruhu 300m od letadla
C) 300m nad nejvy(( p$ek#kou v okruhu 600m od letadla
ANSWER: C

NOTAM je oznmen obsahujc krom' jin informace o:
A) nebezpe!
B) leti(tn p$edpov'di
C) zm'n' QNH
ANSWER: A

Ohla(ovna letov&ch provoznch slu#eb je stanovi(t' zaveden
A) k poskytovn letov provozn slu#by a schvalovn letov&ch pln% p$ed letem
B) k p$ijmn hl(en pro letov provozn slu#by a k podn letov&ch pln% p$ed odletem
C) k ohla(ovn pr%b'hu letu a pozorovan&ch skute!nost
ANSWER: B

Letov povolen
A) zaji()uje sv&m obsahem dodr#en platn&ch pravidel nebo p$edpis%
B) nezbavuje velitele letadla jakkoliv odpov'dnosti za mo#n naru(en platn&ch pravidel nebo
p$edpis%
C) zaji()uje bezpe!nost letovho provozu
ANSWER: B

Nadmo$sk v&(ka leti(t' je
A) v&(ka st$edu p$strojov RWY, nebo RWY pro p$esn p$strojov p$ibl#en
B) v&(ka nejvy((ho bodu vzletov&ch a p$istvacch drah
C) v&(ka vzta#nho bodu leti(t'
ANSWER: B

Pr%kaz zp%sobilosti podle JAR FCL 1 je vydvn na dobu maximln'
A) 3 let
B) 2 let
C) 5 let
ANSWER: C

Zdravotn zp%sobilost pilot% letoun% se posuzuje podle p$edpisu
A) L-1
B) JAR FCL 3
C) JAR FCL 2
ANSWER: B

Sni#uj nep$edepsan lky zdravotn zp%sobilost pilota letoun%?
A) ANO
B) NE
C)
ANSWER: A

Po dr#iteli pr%kazu zp%sobilosti pilota vrtulnk% s kvalifikac IR, kter& chce zskat kvalifikaci IR pro
letouny, se teoretick v&uka a teoretick zkou(ka
A) po#aduje v plnm rozsahu
B) nepo#aduje
C) po#aduje pouze teoretick zkou(ka
ANSWER: B

Pokud dr#itel pr%kazu zp%sobilosti pilota letoun% zsk dal( kvalifikaci do tohoto pr%kazu ve stt',
kter& nen sttem vydn pr%kazu, pak tuto kvalifikaci zapisuje do pr%kazu
A) stt vydn pr%kazu
B) stt ve kterm byla kvalifikace zskna
C) kter&koli stt JAA
ANSWER: A

Pilot #k nesm ltat slo, nen-li k tomu pov'$en
A) Provozovatelem, kde lt v&cvik
B) Letov&m instruktorem
C) Pozemnm instruktorem
ANSWER: B

P$ed prvnm slo letem mus pilot #k dovr(it alespo+
A) 15 let
B) 17 let
C) 16 let
ANSWER: C

Pilot #k sm ltat slo lety pokud
A) Je dr#itelem platnho osv'd!en o zdravotn zp%sobilosti 1 nebo 2 t$dy
B) Je dr#itelem neplatnho osv'd!en o zdravotn zp%sobilosti 1 nebo 2 t$dy
C) Nemus b&t dr#itelem osv'd!en o zdravotn zp%sobilost 1 nebo 2 t$dy
ANSWER: A

,adateli o pr%kaz zp%sobilosti soukromho pilota letoun% mus b&t alespo+
A) 18 let
B) 16 let
C) 17 let
ANSWER: C

,adateli o pr%kaz zp%sobilosti soukromho pilota letoun% mus b&t dr#itelem
A) Platnho osv'd!en o zdravotn zp%sobilosti 1 nebo 2 t$dy
B) Platnho osv'd!en o zdravotn zp%sobilosti pouze 1 t$dy
C) Neplatnho osv'd!en o zdravotn zp%sobilosti 1 nebo 2 t$dy
ANSWER: A

,adatel o PPL(A), kter& neuplat+uje zpo!et p$edchoz praxe, mus mt naltno minimln'
A) 45 letov&ch hodin
B) 35 letov&ch hodin
C) 43 letov&ch hodin
ANSWER: A

Dr#itel PPL(A) m prvo vykonvat
A) funkci velcho pilota na ktermkoliv letounu, p$i jakmkoli letu
B) funkci 2. pilota kterhokoliv letounu nasazenho na neobchodn lety
C) funkci velcho pilota na ktermkoliv letounu, ne v(ak za platu, funkci 2.pilota i za platu
ANSWER: B

,adatel o pr%kaz PPL(A) si mohou z p$edchoz praxe za spln'n podmnek zapo!tat
A) 10 hodin
B) max. 10% sv celkov doby letu
C) max. 10% sv celkov doby letu ve funkci velcho pilota, ne vce ne# 10hodin
ANSWER: C

Pojem "letoun" je definovn nsledovn':
A) letadlo t'#( ne# vzduch s pohonem, vyvozujc vztlak za letu hlavn' z aerodynamick&ch sil na
plochch, kter za dan&ch podmnek letu z%stvaj v%!i letadlu nepohybliv
B) motorov letadlo schopn $zenho letu v atmosf$e
C) letadlo t'#( ne# vzduch, u n'ho# je vztlak pot$ebn& k letu vyvozovn jin&m zp%sobem, ne#
aerodynamick&mi silami na nosn&ch plochch
ANSWER: A

Podle umst'n nosn&ch ploch rozd'lujeme letadla na:
A) dolnoplo(nky, st$edoplo(nky, hornoplo(nky
B) jednoplo(nky, dvouplo(nky
C) jednoplo(nky, st$edoplo(nky a hornoplo(nky
ANSWER: A

Motorov letadla rozd'lujeme podle zp%sobu vzniku vztlaku na:
A) letadla s nepohybliv&mi nosn&mi plochami, letadla a rotujcmi nosn&mi plochami
B) letadla s nepohybliv&mi nosn&mi plochami, letadla a rotujcmi nosn&mi plochami, letadla s
kombinovan&mi nosn&mi plochami, letadla s mvav&mi nosn&mi plochami
C) letadla s nepohybliv&mi nosn&mi plochami, letadla a rotujcmi nosn&mi plochami, letadla s
kombinovan&mi nosn&mi plochami
ANSWER: B

Ka#d& "letoun" vyhovujc definici pojmu "letoun" m tyto hlavni !sti:
A) drak, systmy, pohonnou soustavu, v&stroj
B) drak, systmy, pohonnou soustavu
C) drak, v&stroj, pohonnou soustavu
ANSWER: A

Nosn soustava letadla je:
A) hlavn !st nosn soustavy letadla
B) !st draku vytv$ejc rozhodujc podl vztlaku
C) !st draku slou#c k vytvo$en p$ev#n !sti vztlaku, pat$i do n i ta za$zen, kter s jej funkc
zce souvis nebo jsou jej neodd'litelnou sou!st (kormidla p$!nho $zen, klapky, ru(i!e vztlaku
apod.)
ANSWER: C

Primrn konstrukce letadla zahrnuje:
A) sou!sti, jejich# poruchy letadlo po pevnostn strnce v#n' neohroz
B) sou!sti, jejich# poruchy mohou mt vliv na velk& rozsah dr#by letadla
C) sou!sti, jejich# poruchy letadlo po pevnostn strnce v#n' ohroz
ANSWER: C

Sekundrn konstrukce letadla zahrnuje:
A) sou!sti, jejich# poruchy letadlo po pevnostn strnce v#n' ohroz
B) sou!sti, jejich# poruchy letadlo po pevnostn strnce v#n' neohroz
C) sou!sti, jejich# poruchy maj v&znamn& vliv na rozsah dr#by letadla
ANSWER: B

Podln soustava v konstrukci draku letounu je:
A) soubor nenosn&ch konstruk!nch prvk% trupu letounu
B) soubor podln&ch nosn&ch prvk% v konstrukci k$dla, trupu a ocasnch ploch
C) soustava podlnho vyv#en letounu
ANSWER: B

P$!n soustava v konstrukci draku letounu je:
A) soubor nenosn&ch konstruk!nch prvk% trupu letounu
B) soubor p$!nch nosn&ch prvk% v konstrukci k$dla, trupu a ocasnch ploch
C) soustava p$!nho vyv#en letounu
ANSWER: B

Polosko$epinov konstrukce je:
A) konstrukce, u n# je pou#ito dvou nebo vce typ% konstrukc
B) konstrukce, jej# krutov a ohybov pevnost a tuhost je zaji()ovan potahem
C) konstrukce sestvajc z nosnho potahu v ohybu a smyku, zeslenho podln&mi, pop$. p$!n&mi
v&ztuhami
ANSWER: C

Nsobek zat#en je:
A) pom'r vztlaku a odporu na letadle
B) pom'r specifickho zat#en k celkov tze letadla. Udv, kolikrt je vztlak letadla v danm
okam#iku v't( ne# jeho tha.
C) pom'r statickho a dynamickho zat#en na letadla
ANSWER: B

Za dynamick zat#en letadla pova#ujeme tato zat#en:
A) zat#en zp%soben vertiklnmi poryvy vzduchu, zat#en od manvr% a obrat%, zat#en od sil p$i
vzletu a p$istn, zat#en souvisejc s p$etlakovnm kabiny
B) zat#en od thy paliva v k$dlech p$i pln'n paliva
C) zat#en od pohybu cestujcch na palub' za letu
ANSWER: A

Provozn zat#en letadlov konstrukce nebo jej !sti je:
A) zat#en pou#van p$i pevnostnm pr%kazu jako maximln hodnota, kter se u letadla za provozu
m%#e vyskytnout
B) maximln zat#en, kter p$i nap't v konstrukci prv' sta! k udr#en rovnov#nho stavu
C) po!etn zat#en nsoben po#adovan&m sou!initelem bezpe!nosti
ANSWER: A

Sou!initel bezpe!nosti (nominln) je:
A) pom'r mezi ov'$ovacm a provoznm zat#enm, obvykle b&v 1,5
B) pom'r mezi po!etnm a provoznm zat#enm, obvykle se vol 1,5
C) pom'$ mezi zat#enm na mezi nosnosti a provoznm zat#enm
ANSWER: B

P$i rovnom'rnm p$mo!arm letu p%sob na konstrukci letadla tato zat#en:
A) tha, vzdu(n (aerodynamick) zat#en, sly od pohonn skupiny, sly setrva!n
B) vzdu(n (aerodynamick) zat#en, sly od pohonn skupiny
C) vzdu(n (aerodynamick) zat#en, sly od pohonn skupiny, sly setrva!n, reakce od zem'
ANSWER: B

Oblka obrat% je:
A) obalov !ra maximlnch hodnot obratov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na rychlosti letu
B) obalov !ra minimlnch hodnot obratov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na rychlosti letu
C) obalov !ra maximlnch hodnot obratov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na hlu nb'hu
ANSWER: A

Oblka poryv% je:
A) obalov !ra minimlnch hodnot poryvov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na rychlosti letu
B) obalov !ra maximlnch hodnot poryvov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na hlu nsobku
C) obalov !ra maximlnch hodnot poryvov&ch nsobk% vynesen&ch v zvislosti na rychlosti letu
ANSWER: C

Z hlediska konstruk!nch prvk% a materilovho pou#it lze rozd'lit konstrukce drak% na tyto druhy:
A) konstrukce kovov a konstrukce sm(en
B) konstrukce kovov, konstrukce d$ev'n, konstrukce kompositn
C) konstrukce kovov, konstrukce d$ev'n, konstrukce kompositn a konstrukce sm(en
ANSWER: C

Oceli jsou materilem pro zna!n' namhan !sti konstrukce letadel. Oceli se pou#vaj hlavn' pro:
A) zv'sn kovn, podvozky, !epy, (rouby, pru#iny
B) torzn sk$n' k$del a ocasnch ploch
C) hlavn nosnky k$del a ocasnch ploch
ANSWER: A

Plasty jsou materily pou#van u mnoha konstruk!nch !st letadel, zskan technickou cestou, kter
z hlediska zpracovn d'lme na:
A) termosety a termoplasty
B) termosety, laminty a bakelity
C) termosety, termoplasty a plexiskla
ANSWER: A

Nev&hodou kompozitnch materil% pou#van&ch v konstrukcch letadel je jejich vlastnost - jsou
"anizotropn". To v praxi znamen, #e:
A) nemaj ve v(ech sm'rech zat#en stejn vlastnosti - nev&hoda p$i opravch
B) neodolvajc chemick korozi - nev&hoda v provozu
C) t'#ko lze rozvinutou poruchu odhalit - nev&hoda v provozu
ANSWER: A

Do skupiny novodob&ch materil% pou#van&ch v konstrukcch nov' vyvjen&ch letoun% pat$:
A) vysoce zu(lecht'n titanov oceli
B) ho$!kov slitiny, elektron, silumin, pantal
C) kompositn materily, technick keramika, slitiny lithia a berylia
ANSWER: C

Hlavn charakteristiky nosn&ch ploch letadla jsou:
A) rozp't, profily nosn&ch ploch, velikost nosn&ch ploch, (thlost a z#en
B) poloha nosn&ch ploch v%!i trupu, p%dorysn& tvar, rozp't, profily nosn&ch ploch, velikost nosn&ch
ploch, (thlost, z#en, hel (pu, hel vzep't, hel se$zen, zkroucen
C) poloha nosn&ch ploch v%!i trupu, p%dorysn& tvar, rozp't, profily nosn&ch ploch, (thlost, z#en,
hel (pu, hel vzep't
ANSWER: C

Jednotliv druhy konstrukc k$del rozd'lujeme do t'chto skupin:
A) konstrukce nosnkov, nosnkov polosko$epiny, polosko$epiny, sko$epiny, sm(en konstrukce,
pln k$dla
B) konstrukce nosnkov, polosko$epinov a sm(en konstrukce
C) konstrukce nosnkov polosko$epiny, polosko$epiny, sko$epiny
ANSWER: A

Hlavnmi nosn&mi !leny p$en(ejcmi ohyb u nosnkov&ch k$del jsou:
A) #ebra
B) nosnky
C) #ebra a potah
ANSWER: B

Konstruk!n prvky nosn soustavy jsou:
A) nosnky, #ebra, potahy, zv'sn a spojovac kovn
B) nosnky, #ebra, podln v&ztuhy
C) nosnky, #ebra, podln v&ztuhy, potahy, zv'sn a spojovac kovn
ANSWER: C

Torzn sk$+ k$dla je:
A) !st konstrukce k$dla zachycujc zejmna ohybov momenty. Je tvo$ena nosn&m potahem a
stojinami nosnk%
B) !st konstrukce k$dla zachycujc kroutc momenty a posouvajc sly (smykov nap't), pop$. !st
ohybov&ch moment%. Je tvo$ena nosn&m potahem a stojinami nosnk%
C) !st konstrukce k$dla zachycujc p$ev#n' smykov zat#en. Je tvo$ena nosn&m potahem a
stojinami nosnk%
ANSWER: B

Sko$epinov konstrukce je z hlediska p$enosu zat#en charakterizovna takto:
A) konstrukce, jej# krutov a ohybov pevnost a tuhost je zaji()ovna potahem
B) konstrukce sestvajc z nosnho potahu zeslenho podln&mi, pop$. p$!n&mi v&ztuhami
C) konstrukce zachycujc kroutc momenty st prostorov' zak$iven&ch prvk%
ANSWER: A

Sendvi! v konstrukci draku (nap$. k$dla, trupu) letadla je:
A) konstrukce u n# je pou#ito dvou nebo vce typ% konstrukc
B) konstruk!n prvek sestvajc ze dvou desek spojen&ch lehkou v&pln (vo(tinovou p'nou apod.)
C) st$edn vrstva sendvi!ov desky
ANSWER: B

Nosnkov konstrukce k$dla je:
A) konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk%, #eber a potahu. Nosnky p$en(ej p$ev#n'
krutov zat#en
B) konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk%, #eber a potahu. Nosnky p$en(ej ohybov
zat#en.
C) Konstrukce sestvajc z jednoho nebo vce nosnk%, #eber a potahu. Nosnky p$en(ej p$ev#n'
smykov zat#en.
ANSWER: B

Nosn& potah k$dla je:
A) potah p$en(ejc v&hradn' aerodynamick sly
B) potah k$dla vytvo$en& jako sendvi!
C) potah, kter& se krom' tvarovn povrchu a p$enosu mstnho aerodynamickho zat#en podl t#
na p$enosu zat#en p%sobcho na k$dlo
ANSWER: C

Nosn& potah k$dla je:
A) potah nep$en(ejc #dn sly
B) !st konstrukce vytv$ejc vn'j( povrch k$dla, kter& p$ejm aerodynamick sly a p$en( je na
konstrukci k$dla
C) !st konstrukce vytv$ejc vn'j( povrch k$dla a podlejc se na p$enosu v(ech zat#en na k$dle
ANSWER: B

Samonosn k$dlo je:
A) k$dlo s vn'j(m vyztu#enm
B) k$dlo bez vn'j(ho vyztu#en
C) k$dlo spojen s trupem i vzp'rou
ANSWER: B

!elem potahu v konstrukci k$dla je:
A) spojit v(echny !sti k$dla v jeden celek
B) p$ejmat zat#en od aerodynamick&ch sil a vytvo$it vn'j( povrch k$dla s nejmen(mi odchylkami od
teoretick&ch tvar%
C) p$en(et ohybov zat#en k$dla na nosnky
ANSWER: B

!elem #eber v konstrukci k$dla je:
A) zachytit ohybov zat#en (ohybov momenty) po rozp't k$dla
B) zachytit smykov zat#en k$dla
C) p$en(et zat#en z potahu na nosnou konstrukci a v n'kter&ch p$padech m%#e do konstrukce
zavd't osam'l sly (nap$. od uchycen podvozku, od p$davn&ch ndr#..)
ANSWER: C

Trup letadla je:
A) !st draku slou#c hlavn' ke spojen jednotliv&ch !st draku mezi sebou
B) !st draku slou#c hlavn' ke spojen jednotliv&ch !st draku a k umst'n posdky, cestujcch,
nkladu, v&stroje, pop$. motoru
C) !st letadla vytvo$en nosnkovou konstrukc a slou#c hlavn' ke spojen jednotliv&ch !st draku
mezi sebou
ANSWER: B

P$hradov& trup letadla je:
A) sestaven& trup bez potahu. Obsahuje nosnky, podlnky, p$ep#ky a v&ztuhy
B) trup tvo$en& sm(enou konstrukc
C) trup vytvo$en& prostorovou prutovinovou soustavou pota#enou v't(inou nenosn&m potahem
ANSWER: C

Co je hlavn p$!inou krutu a ohybu trupu letounu za letu?
A) p$edev(m kombinovan zat#en p$ejman od ocasnch ploch
B) ot!iv pohyby letounu
C) !inek hmotov&ch sil, kter p%sob jako jednotliv osam'l sily
ANSWER: A

Zkladnmi prost$edky stability a $iditelnosti klasickho letadla jsou:
A) kormidla p$!nho $zen
B) ocasn plochy a kormidla p$!nho $zen
C) ocasn plochy
ANSWER: B

Kolik sou$adn&ch os m letadlov sou$adnicov soustava a jak jsou jejich nzvy
A) t$i: podln, p$!n a svisl
B) dv': svisl a stranov
C) !ty$i: podln, svisl, stranov, !asov
ANSWER: A

Jak se naz&v pohyb letadla (ot!en) kolem podln osy:
A) bo!en
B) klon'n
C) klopen
ANSWER: B

Kolem p$!n osy se letoun $d
A) k$idlky
B) sm'rov&m kormidlem
C) v&(kov&m kormidlem
ANSWER: C

Jak se naz&v pohyb (ot!en) letadla okolo svisl osy:
A) zat!en
B) klopen
C) klon'n
ANSWER: A

Vodorovn ocasn plochy (VOP) zaji()uj:
A) podlnou stabilitu a v&(kov $zen
B) p$!nou stabilitu a v&(kov $zen
C) stranovou stabilitu a v&(kov $zen
ANSWER: A

Diferencovan k$idlka jsou k$idlka, jejich# hlov v&chylky jsou:
A) nahoru a dol% p$ibli#n' stejn
B) nahoru a dol% rozdln
C) dol% v't(
ANSWER: B

Odleh!ovac plo(ka (fletner) je:
A) plo(ka umst'n na odtokov hran' kormidla, jej# v&chylka nezvis na v&chylce kormidla.
Vychvaluje se v opa!nm smyslu a zvy(uje zv'sov& moment
B) plo(ka umst'n na odtokov hran' kormidla, jej# v&chylka zvis na v&chylce kormidla. Vychyluje
se v opa!nm smyslu a sni#uje zv'sov& moment
C) plo(ka umst'n na odtokov hran' kormidla, jej# v&chylka zvis na v&chylce kormidla. Vychyluje
se v opa!nm smyslu a zvy(uje zv'sov& moment
ANSWER: B

Vyva#ovac plo(ka (trimer) je:
A) plo(ka na odtokov hran' kormidla, kter slou# k vyv#en ustlenho re#imu letu
B) plo(ka na odtokov hran' kormidla, kter slou# k vyv#en neustlenho re#imu letu
C) plo(ka na odtokov hran' kormidla, kter po vych&len slou# ke sn#en p$r%stku sil v $zen
ANSWER: A

Aerodynamick vyv#en (vyva#ovac plo(ky, p$estaviteln za letu nebo na zemi, p$estaviteln&
stabiliztor) zaji()uje nsledujc funkci:
A) ochranu kormidla p$ed vznikem nep$znivho aeroelastickho jevu - samobuzenho rezonan!nho
kmitn
B) rozlo#en hmoty po hloubce kormidla tak, #e osa ot!en kormidla se ztoto#+uje s osou spojujc
t'#i(t' jednotliv&ch $ez% kormidla
C) sn#en $dc sly na pce v ur!itm rozsahu provoznch rychlost na nulovou hodnotu p$i zm'nch
p$pusti, konfigurace, centr#e a p$i vzniku nesymetrick&ch sil nebo moment%
ANSWER: C

K !emu slou# pevn odleh!ovac plo(ka na kormidle?
A) K hmotovmu vyv#en kormidla ( vyva#ovac hmot
A).
B) K oddlen odtr#en proud'n p$i p$eta#en.
C) K odstran'n ne#douc t#ivosti.
ANSWER: C

U letadla se z-ov&m podvozkem (ostruhou) je z$ejm p$i poj#d'n vy(( citlivost na vtr:
A) bo!n a zadn
B) !eln
C) p$zemn
ANSWER: A

Typick rozd'len podvozk% letoun% podle jejich konstrukce je nsledujc
A) pru#inov a vozkov podvozky
B) teleskopick, pkov a pru#inov podvozky
C) teleskopick a pkov podvozky
ANSWER: B

Tlumi! bo!nch kmit% je:
A) tlumi!, u n'ho# komprese pru#nho mdia probh jen p$i bo!nm nrazu (kmitu)
B) tlumi! k potla!en bo!nho kmitn sm'rov' nat!ivho kola
C) tlumi! s kapalinov&m tlumenm bez pru#cho !lenu
ANSWER: B

Podle konstrukce d'lme brzdy letadlov&ch podvozk% na:
A) !elis)ov, komorov, bezkomorov
B) !elis)ov, komorov, diskov, lamelov
C) !elis)ov, diskov, lamelov
ANSWER: B

Kmitn p$-ovho kola (shimmy) m%#e b&t zp%sobeno n'kter&m z uveden&ch faktor%:
A) nedostatkem oleje v tlumi!i bo!nch kmit%
B) zvadou lo#isek kola nebo nevyhovujcm tlakem v pneumatice p$-ovho kola
C) m%#e b&t zp%sobeno faktory dle
A) a
B)
ANSWER: C

Hlavn soustava $zen letadla je:
A) soustava $zen umo#+ujc p$enos $dc !innosti z $ididel na $dc orgny
B) soustava $zen, kterou je za letu $zeno klopen, klon'n a zat!en letadla
C) soustava $zen, ve kter je p$enos $dc !innosti z $ididel na $dc orgny pou#ito thel a lan
ANSWER: B

*zen letadla rozd'lujeme podle druh% konstrukc $ididel ($dcch orgn%) na:
A) pkov a volantov
B) volantov a s ovlada!em
C) pkov, volantov, s rukojet na pce, s ovlada!em (elektroimpulsivn $zen)
ANSWER: C

Soustava $zen s tuh&m p$evodem je !st mechanick soustavy $zen letadla, ve kter jsou pou#ita
pro p$enos sil:
A) lana nebo $etzky
B) thla
C) lana a thla
ANSWER: B

Vyva#ovac plo(ka na v&(kovce je vych&lena nahoru. Ve kter poloze se nachz p$slu(n& ovlada!?
A) V neutrln poloze.
B) V poloze "t'#k& na hlavu".
C) V poloze "t'#k& na ocas".
ANSWER: B

Pevn plo(ky na horn stran' k$dla, kter jsou konstruk!n' proveden jako mal desti!ky kolmo
upevn'n k povrchu k$dla a (ikmo ke sm'ru proud'n (p$p. ve tvaru !tyrst'nu nebo mal
trojhelnkov desky - rampy) se naz&vaj:
A) sloty
B) v$i!e
C) ru(i!e vztlaku
ANSWER: B

Slot (nb'#n plo(ka) je:
A) plo(ka p$ed nb'#nou !st k$dla. Zabra+uje odtr#en proudu vzduchu p$i v't(ch hlech nb'hu
B) horn !st nb'#n !sti k$dla, kter se vysouv sm'rem dop$edu
C) nb'#n !st k$dla sklopen sm'rem dol%
ANSWER: A

Jak je konstruk!n' provedena odklp'c klapka?
A) P$i v't(m hlu nb'hu se vysune !st nb'#n hrany k$dla.
B) Klapka se vych&l ze zadn spodn hrany k$dla dol%.
C) Ze zadn !sti k$dla se vysune klapka ve tvaru profilu.
ANSWER: B

Vztlakov klapka zvy(ujc zak$iven st$edn k$ivky profilu jednoduch&m odklopenm zadn !sti profilu
dol% se naz&v:
A) odklp'c vztlakov klapka
B) jednoduch vztlakov klapka
C) jedno(t'rbinov vztlakov klapka
ANSWER: A

B'#n' pou#van velikosti v&chylek vztlakov&ch klapek u klapek u klasick&ch konstrukc jsou:
A) 30 st. vzlet/ 30 st. P$istn
B) 25 st. Vzlet/ 45 st. P$istn
C) 15 st. Vzlet/ 40 st. P$istn
ANSWER: C

Soustava ovldn vztlakov&ch klapek je soubor za$zen slou#cch k p$enosu !innost (kon%) pilota z
ovlada!e na ovldanou !st (vztlakov klapky). Tato soustava je p$ev#n' provedena na principu:
A) pneumatick soustavy ovldn klapek
B) mechanick nebo hydraulicko-mechanick soustavy ovldn klapek
C) zp'tn vazby
ANSWER: B

Za$zen (konstruk!n sestav
A) p$ipev+ujc motor k draku letadla se naz&v:
A) p$hradov konstrukce
B) motorov lo#e
C) zv's motoru
ANSWER: B

Letadlov& motor je v#dy ulo#en do motorovho lo#e !i zv'su:
A) pevn'
B) voln'
C) pru#n'
ANSWER: C

Provd'n motorov zkou(ky m ur!it& vliv na zat#en motorovho lo#e. Tento vliv je:
A) zanedbateln& s b'#n&m provozem letounu
B) srovnateln& s b'#n&m provozem letounu
C) zna!n&, zejmna u pstov&ch a turbovrtulov&ch letoun%; je nutn krtk doba motorov zkou(ky
ANSWER: C

Podle druhu energie p$ivd'n k pracovnmu orgnu rozeznvme n'kolik typ% silov&ch systm%
(soustav). V p$ehledu jsou to nsledujc silov systmy:
A) hydraulick& systm, pneumatick& systm, elektrick& (energetick&) systm, sm(en& systm
B) hydraulick& systm, pneumatick& systm
C) hydraulick& systm, pneumatick& systm, elektroimpulsn systm
ANSWER: A

Odmrazovac systm letadla je typick&m systmem:
A) silov&m
B) vybaven letadla
C) sm(en&m
ANSWER: B

Hydraulick& systm letadla je typick&m systmem:
A) silov&m
B) sm(en&m
C) pomocn&m
ANSWER: A

Na zklad' Bernoulliho rovnice pro kapaliny plat princip:
A) statick& tlak se zvy(uje tehdy, kdy# se zvy(uje rychlost proud'n
B) statick& tlak kles, kdy# roste jej rychlost
C) Bernoulliho rovnice plat pouze pro plyny v ovzdu( atmosfry
ANSWER: B

P$padn porucha hydraulickho systmu za letu je pro pilota nej!ast'ji zjistiteln pomoc:
A) centrlnho varovnho systmu letadla
B) podlimitnho poklesu tlaku na p$slu(nm ukazateli
C) visueln' - zji(t'nm kapek na motorov gondole letadla
ANSWER: B

Podstatnou nev&hodou hydraulickho systmu v letadle p$i porovnn s pneumatick&m systmem je:
A) nep$esn fixace ovldacch prvk% v koncov&ch polohch
B) pot#e s ut'sn'nm
C) v't( hmotnost celho systmu
ANSWER: C

Pneumatick& systm v letadle je:
A) systm vzjemn' propojen&ch pneumatick&ch prvk% a za$zen vyu#vajc plyn (vzduch, dusk) pro
p$enos energie, povel% a informac
B) systm vzjemn' propojen&ch pneumatick&ch prvk% a za$zen vyu#vajc intern plyny pro p$enos
energie, povel% a informac
C) systm vzjemn' propojen&ch pneumatick&ch prvk% a za$zen vyu#vajc vzduch pro p$enos
energie, povel% a informac
ANSWER: A

Hlavnmi !stmi (letadlov celky) pneumatickho systmu v letadle jsou zpravidla:
A) zdroj tlaku, pracovn vlce
B) zdroj tlaku, pracovn vlce, spojovac !sti (potrub, hadice, spoje)
C) zdroje tlaku (lahve, kompresory), provozn letadlov celky (ventily, kohouty, !isti!e, p$pojky),
pracovn vlce, spojovac !sti ( potrub, hadice, spoje)
ANSWER: C

Porovnme-li pneumatick& a hydraulick& systm v letadle, m pneumatick& systm z hlediska
p$padn&ch zvad v provozu:
A) v't( pot#e s ut'sn'nm za provozu
B) men( pot#e s ut'sn'nm za provozu
C) srovnateln pot#e s ut'sn'nm za provozu
ANSWER: A

Ltn ve velk&ch v&(kch vy#aduje zabezpe!it normln #ivotn podmnky pro pobyt a !innost !lov'ka
(pilota, cestujcho). Se vzr%stajc v&(kou se m'n n'kter stavov veli!iny (veli!iny ur!ujc stav
ovzdu() nsledovn' dle MSA (IS
A):
A) tlak kles, teplota kles
B) tlak kles, teplota stoup, vlhkost stoup
C) tlak kles, teplota kles, vlhkost kles
ANSWER: A

V#n'j( projevy tzv. v&(kov nemoci (zhor(en funkce zraku, sn#en schopnost logickho my(len,
zhor(en pam'), sn#en vnmavost, zv't(en doba reakce apod.) je nutno o!ekvat ve v&(kch nad:
A) 2500 m
B) 4500 m
C) 6000 m
ANSWER: B

Klimatiza!n a v&(kov& systm letadla je:
A) soubor za$zen slou#c k zabezpe!en po#adovanho tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu v kabin'
B) soubor za$zen slou#c k zabezpe!en po#adovan teploty a vlhkosti vzduchu
C) soubor za$zen slou#c k zabezpe!en po#adovan klimatizace v kabin'
ANSWER: A

Vst$ikovac soustava u palivovho systmu je:
A) za$zen, jm# se zaji()uje vst$ikovn paliva do sacho potrub, do vlc% nebo do spalovacch komor
motoru
B) za$zen palivovho systmu slou#c k usnadn'n spou(t'n motoru
C) souhrn za$zen slou#c pro dodvku paliva do spalovacho prostoru motoru
ANSWER: A

Palivov& uzavrac kohout (nesprvn' naz&van& STOP-KOHOUT) v palivovm systmu letadla je:
A) kohout uzavrajc p$i po#ru p$vod paliva k motoru
B) kohout, kter&m se ovld chod pohonn jednotky
C) kohout, kter&m se uzavr p$vod paliva do trupov ndr#e
ANSWER: A

Aby bylo za provozu (nap$. stoupav& let) dosa#eno optimlnho slo#en palivov sm'si, p$ivd se do
pstovho motoru:
A) vce paliva ovldnm pkou p$pusti
B) mn' vzduchu ovldnm v&(kov korekce
C) mn' paliva ovldnm pkou korekce
ANSWER: C

Jako hlavn protipo#rn zabezpe!en soudob&ch letadel se nejvce roz($ily:
A) p$enosn protipo#rn prost$edky
B) stacionrn protipo#rn systmy dopl+ovan p$enosn&mi protipo#rnmi prost$edky
C) signaliztory po#ru
ANSWER: B

Hasidla stacionrnch protipo#rnch systm% letadel jsou ulo#ena v tlakov&ch lahvch ozna!en&ch
!ervenou barvou. Jako hasidel se nej!ast'ji pou#v:
A) tetrachlor, freon
B) kysli!nk uhli!it& (vytv$ p'nu ve form' sn'hu), nebo v&b'hov' freon
C) vodn npl+, dusk
ANSWER: B

Sou!astn' s nar%stnm nmrazy na letadle se m'n tyto veli!iny nsledovn':
A) zvy(uje se hmotnost letadla, nem'n se poloha t'#i(t', zhor(uje se stabilita a $iditelnost
B) zvy(uje se hmotnost letadla, m'n se poloha t'#i(t', zlep(uje se stabilita a $iditelnost
C) zvy(uje se hmotnost letadla, m'n se poloha t'#i(t', zhor(uje se stabilita a $iditelnost
ANSWER: C

Nejnebezpe!n'j(m druhem nmrazy na letadle je:
A) pr%hledn& led
B) matn& led
C) bl hrubozrnn jinovatka
ANSWER: B

Jak meteorologick podmnky jsou nejvce nebezpe!n pro vznik nmrazy na letadle:
A) nzk teplota vzduchu se sn'#enm
B) mrznouc d()
C) mrznouc mrholen
ANSWER: B

Kyslkov& d&cha! je sou!st kyslkov v&stroje letadla. Jedn se o:
A) p$stroj zabezpe!ujc pot$ebn& parciln tlak kyslku v plcch p$i v&(kovm letu
B) p$stroj zabezpe!ujc pot$ebn& tlak vdechovan sm'si p$i v&(kovm letu
C) p$stroj zabezpe!ujc pot$ebn& tlak pro d&chn za letu
ANSWER: A

Kyslkov& systm letadla (stacionrn nebo p$enosn&) mus v#dy b&t napln'n:
A) sm's kyslk-vzduch
B) lka$sk&m (medicinlnm) kyslkem
C) kyslkem z tlakov&ch transportnch lhv
ANSWER: B

Kyslkov& d&cha! s p$eru(ovanou dodvkou je:
A) za$zen s plcnm automatem
B) leteck& d&cha!, kter& je mo#n p$en(et jako celek
C) d&cha! se zsobou kyslku v tekutm stavu
ANSWER: A

Nouzov a zchrann prost$edky slou# k zabrn'n lidsk&ch a materilnch ztrt p$i nehodch letadel.
Nouzov a zchrann prost$edky letadel rozd'lujeme na:
A) zkladn a vedlej(
B) zkladn a povinn (speciln) ve smyslu leteck&ch p$edpis% (pro ur!it oblasti provozu)
C) pozemn a vodn
ANSWER: B

Zodpov'dnost za zabezpe!en, aby v(echny osob' na palub' letadla byly seznmeny s umst'nm a
v(eobecn&m zp%sobem pou#it hlavnch nouzov&ch prost$edk% a za$zen, ur!en&ch pro spole!n
pou#it m:
A) velitel letadla
B) provozovatel letadla
C) vedouc kabiny
ANSWER: A

Provozovatel mus kdykoli to je #dno poskytnout zchrann&m koordina!nm st$edisk%m (nap$. SAR):
A) formul$ p$pravy letu
B) zznamy tra)ov a leti(tn zp%sobilosti pilot%
C) seznamy nouzov a zchrann v&stroje na palub' letadla
ANSWER: C

Centr# letadla je definovna takto:
A) poloha t'#i(t' letadla vyjd$en v % dlky TVY (t'tivy profilu)
B) poloha t'#i(t' letadla vyjd$en v % dlky SAT (st$edn aerodynamick t'tivy)
C) poloha t'#i(t' vyjd$en v % dlky ANR (st$edn t'tivy trupu)
ANSWER: B

Poloha t'#i(t' letadla vyjd$en v % SAT (ang. MA
C) se naz&v:
A) provozn rozsah t'#i(t' letadla
B) neutrln bod letadla
C) centr# letadla
ANSWER: C

Pod pojmem vyv#en letadla na zemi rozumme
A) rozlo#en u#ite!nho zat#en tak, aby t'#i(t' nalo#enho letadla bylo v mezch povolen&ch
centr#
B) proveden v&po!tu na vyva#ovacm komputeru
C) vyu#it tzv. balastu (vody nebo jin hmoty)
ANSWER: A

Osv'd!en o letov zp%sobilosti (OLZ) je doklad vydan& nrodnm leteck&m $adem, kter&m se
potvrzuje, #e letadlo konkrtnho v&robnho !sla a poznvac zna!ky je zp%sobil k leteckmu
provozu. Originl tohoto dokladu mus b&t:
A) na palub' letadla
B) v odd'len technick dokumentace provozovatele
C) u v&robce letadla
ANSWER: A

Je neproveden p$edepsan dr#by na letadle d%vodem k do!asn ztrt' platnosti Osv'd!en o letov
zp%sobilosti OLZ?
A) Nen to d%vod k do!asn ztrt' OLZ
B) Ano
C) Jen p$i neproveden ro!n nebo vy(( prohldky
ANSWER: B

Je d%vodem do!asn ztrty platnosti Osv'd!en o letov zp%sobilosti (OLZ) skute!nost, #e letadlo
bylo po(kozeno takov&m zp%sobem, #e ji# nejsou spln'ny podmnky, za nich# bylo OLZ vydno?
A) Ve v&jime!n&ch p$padech
B) Ano
C) Nen
ANSWER: B

kolem technick dr#by letadla je:
A) odstranit zji(t'n zvady letadla
B) zjistit udr#en po#adovan rovn' letov zp%sobilosti v souladu se schvlen&mi postupy
C) zajistit technick odstran'n zvady
ANSWER: B

Ka#d zvada (poruch
A) majc vliv na letovou zp%sobilost, kter byla zji(t'na na letadle, jeho systmech, pohonn jednotce
a jeho v&stroj mus b&t odstran'na p$ed zahjenm dal(ho letu:
A) ano
B) ne
C) ano, s v&jimkou zvady, kdy bylo leteck&m $adem ud'leno povolen k technickmu p$eletu s
jednozna!n' stanoven&mi omezenmi
ANSWER: C

Hlavnmi (zvazn&mi) kritrii pro plnovn a provd'n dr#by letadel jsou:
A) naltan hodiny (FH), po!ty p$istn/cykly (CY
C), kalend$n doba (CT)
B) naltan hodiny (FH), po!ty p$istn/cykly (CY
C)
C) kalend$n doby (CT), naltan hodiny (FH)
ANSWER: A

Je letov p$ru!ka nedln&m a dopl+ujcm dokladem k Osv'd!en o letov zp%sobilosti? Mus b&t
schvlena leteck&m $adem?
A) Nen dopl+ujcm dokladem OLZ, ale mus b&t schvlena leteck&m $adem
B) Ano
C) Nen
ANSWER: B

Potvrzen o dr#b' letadla se vystavuje
A) v#dy p$ed ka#d&m letem
B) tam, kde to po#aduj p$edpisy pro provoz letadel jej vystavuje provozovatel jako samostatn& doklad
dle kritri stanoven&ch leteck&m $adem
C) po proveden jakhokoliv stupn' dr#by
ANSWER: B

Zznamy v palubnm dennku se mus provd't:
A) min. 1x t&dn' h%lkov&m psmem
B) min. 2x t&dn' a !iteln' bez (krtn nebo vymazovn
C) pr%b'#n', inkoustem nebo propisovac tu#kou dle pokyn% v zhlav palubnho dennku
ANSWER: C

Sou!astn', b'#n' pou#van pstov leteck motory v zsad' d'lme na:
A) ploch motory, $adov motory, hv'zdicov motory
B) ploch motory, vzn'tov motory, z#ehov motory
C) $adov motory, hv'zdicov motory, z#ehov motory
ANSWER: A

Pracovn cyklus 4-dobho nep$epl+ovanho spalovacho motoru tvo$:
A) vst$ik, stla!en, v&buch, v&fuk
B) sn, stla!en, expanze, v&fuk
C) vst$ik, stla!en, expanze, ejekce
ANSWER: B

Pohybliv dly letadlovho pstovho motoru v zsad' jsou:
A) klikov sk$+, klikov& mechanizmus, vlcov skupina
B) vlcov skupina, rozvodov mechanizmy, soustava nhon%
C) klikov& mechanizmus, rozvodov mechanizmy, soustava nhon%
ANSWER: C

Doporu!en& postup pilota p$i p$eh$vn motoru je:
A) pln' otev$t klapky chlazen !i #aluzie, mrn' obohatit sm's, sn#it v&kon motoru, zv&(it rychlost letu
B) pln' otev$t klapky chlazen !i #aluzie, mrn' ochudit sm's, sn#it v&kon motoru, sn#it rychlost letu
C) pln' otev$t klapky chlazen !i #aluzie, se$dit sm's na sprvn& pom'r 1:15, zv&(it v&kon motoru,
zv&(it rychlost letu
ANSWER: A

Zapalovac magneto je:
A) mechanizmus bezkontaktnho zapalovn sm'si
B) motorem mechanicky pohn'n& genertor proudu pro vysokonap')ov zapalovn sm's
C) startr-dynamo ve funkci "start" motoru
ANSWER: B

Nejroz($en'j(mi typy karburtor% leteck&ch pstov&ch motor% jsou:
A) plovkov& karburtor, membrnov& karburtor
B) plovkov& karburtor, vst$ikovac karburtor
C) membrnov& karburtor, p$etlakov& karburtor
ANSWER: A

!elem v&(kov korekce (sm'si) je:
A) sni#ovn mno#stv dodvanho paliva (do sm'si) p$i stoupn letadla do vy(( v&(ky nebo
zv't(uje-li se teplota vn'j(ho vzduchu
B) zvy(ovn mno#stv dodvanho paliva (do sm'si) p$i stoupn letadla do vy(( v&(ky nebo
zv't(uje-li se teplota vn'j(ho vzduchu
C) zachovn stejnho mno#stv dodvanho paliva (do sm'si) p$i stoupn letadla do vy(( v&(ky
nebo zv't(uje-li se teplota vn'j(ho vzduchu
ANSWER: A

Kompresor leteckho motoru je:
A) za$zen pro zv&(en plncho tlaku mechanicky pohn'n p$mo klikov&m h$delem
B) za$zen pro zv&(en plncho tlaku pohn'n malou turbnou rozt!enou v&fukov&mi plyny
C) za$zen pro zv&(en plncho tlaku elektricky pohn'n z el. rozvodu motoru
ANSWER: A

Detona!n ho$en ve spalovacm prostoru leteckho pstovho motoru je:
A) p$ed!asn, resp. Ne$zen zaplen sm'si od nejteplej(ho msta spalovacho prostoru (v&fukov&
ventil nebo !st plochy pstu), co# se projev jako tzv. "samozpaly" motoru
B) tlakov vlna od ho$en (mlo odolnho) paliva vyvol p$ed!asn samovzncen !sti sm'si, kter
m za normlnch podmnek sho$et jako posledn. To m za nsledek rzovou vlnu ho$en, kter
zp%sob zv&(en tlak% a teplot ve spalovacm prostoru, co# se
C) stla!en sm's je zaplen jiskrou od zapalovac sv!ky. V p$pad' nepravideln !innosti magneta
je na sv!ce iniciovna jiskra opo#d'n', co# m za nsledek pozdn zaplen sm'si, kter se projev
detona!nm spalovnm a# ve fzi v&fuku
ANSWER: B

EGT (Exhoust Gas Temperature) je za$zen, kter:
A) indikuje teplotn (pi!ku v&fukov&ch plyn% p$i nastaven sprvnho slo#en sm'si a m%#e pomoci
sprvn' ochudit sm's na pom'r 1:15
B) indikuje dosa#en zv&(en teploty v&fukov&ch plyn% p$i nastaven p$li( bohat sm'si (1:10)
C) indikuje nzkou teplotu v&fukov&ch plyn% p$i nastaven p$li( chud sm'si (1:20)
ANSWER: A

Vyberte sprvn& postup ovldn staviteln vrtule pilotem:
A) p$i sni#ovn v&konu motoru (napr. po vzletu ve stoupn) se nejprve zv&( plnc tlak (v&kon)
pomoc plynov pky a pak teprve sn# ot!ky (motoru) pomoc pky ovldn vrtule
B) p$i sni#ovn v&konu motoru (napr. po vzletu ve stoupn) se nejprve sn# plnc tlak (v&kon)
pomoc plynov pky a pak teprve ot!ky (motoru) pomoc pky ovldn vrtule
C) p$i sni#ovn v&konu motoru (napr. po vzletu ve stoupn) se nejprve pkou ovldn vrtule zv&(
ot!ky (motoru) a pak teprve sn# plnc tlak (v&kon) pomoc plynov pky
ANSWER: B

V olov'n&ch !lncch je elektrolyt charakteru
A) kyselho
B) zsaditho
C) neutrlnho
ANSWER: A

V alkalick&ch !lncch je elektrolyt charakteru
A) kyselho
B) neutrlnho
C) zsaditho
ANSWER: C

Typick&m zp%sobem v&roby elekt$iny na palub' letadla je:
A) p$evod mechanick energie na elektrickou
B) p$evod sv'teln energie na elektrickou
C) p$evod tlakov energie na mechanickou
ANSWER: A

K !emu se v letadle pou#v podtlakov& systm?
A) Nepou#v se.
B) Jako pohon setrva!nk% gyroskopick&ch p$stroj%.
C) Pro nouzov otev$en podvozku
ANSWER: B

Sou!sti podtlakovho systmu je:
A) jedno podtlakov !erpadlo
B) jedno hlavn a jedno zlo#n podtlakov !erpadlo
C) dv' sou!astn' pracujc podtlakov !erpadla
ANSWER: C

Nesprvnou funkci podtlakovho systmu letadla lze zjistit
A) pomoc ot!kom'ru podtlakovho !erpadla
B) z ukazatele tlaku v systmu, nebo na signaliza!nm panelu
C) nikem tlaku z pojistnho ventilu
ANSWER: B

Pitotova trubice je snma!
A) hlu nb'hu
B) dynamickho tlaku
C) celkovho tlaku
ANSWER: C

Venturiho trubice je ur!en pro m'$en
A) mal&ch rychlost
B) podzvukov&ch rychlost
C) rychlost, p$i kter&ch se projevuje stla!itelnost vzduchu
ANSWER: A

Jak je kompenzovno nesymetrick obtkn letadla u snma!% statickho tlaku, jestli#e nen vybaven
Prandtlovou trubic?
A) nen kompenzovno
B) na letadle je n'kolik snma!% v r%zn&ch mstech, kter jsou propojeny
C) letadlo je vybaveno specilnmi p$stroji, kter tuto chybu kompenzuj
ANSWER: B

Do tlakom'rn krabice rychlom'ru je p$iveden
A) celkov& tlak
B) statick& tlak
C) dynamick& tlak
ANSWER: A

Do pouzdra rychlom'ru je p$iveden
A) celkov& tlak
B) statick& tlak
C) dynamick& tlak
ANSWER: B

Jestli#e p$i stoupn dojde k zamrznut snma!e celkovho tlaku, rychlom'r bude ukazovat
A) vy(( rychlost, ne# je skute!n
B) ni#( rychlost ne# je skute!n
C) postupn' klesne k nule
ANSWER: A

Jestli#e b'hem klesn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, rychlom'r bude ukazovat
A) vy(( rychlost, ne# je skute!n
B) ni#( rychlost ne# je skute!n
C) ru!i!ka rychlom'ru postupn' klesne k nule
ANSWER: A

Jestli#e b'hem klesn dojde k zamrznut sondy celkovho tlaku, rychlom'r bude ukazovat
A) vy(( rychlost, ne# je skute!n
B) ni#( rychlost ne# je skute!n
C) bude ukazovat konstantn hodnotu
ANSWER: B

U v&(kom'ru je p$iveden
A) statick& tlak do tlakom'rn krabice
B) celkov& tlak do tlakom'rn krabice
C) statick& tlak do pouzdra p$stroje
ANSWER: C

Jestli#e b'hem stoupn dojde k zamrznut sondy celkovho tlaku v&(kom'r bude ukazovat
A) skute!nou v&(ku
B) stle stejnou hodnotu
C) vy(( v&(ku, ne# je skute!n
ANSWER: A

Jestli#e b'hem stoupn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, v&(kom'r bude ukazovat
A) vy(( v&(ku ne# je skute!n
B) stle stejnou hodnotu
C) klesne na nulu
ANSWER: B

Jestli#e b'hem klesn dojde k zamrznut sondy statickho tlaku, v&(kom'r bude ukazovat
A) klesne k nule
B) ni#( v&(ku, ne# je skute!n
C) stle stejnou v&(ku
ANSWER: C

U variometru s tlakom'rnou krabic je do pouzdra p$stroje p$ipojen
A) nic nen p$ipojeno
B) statick& tlak
C) dynamick& tlak
ANSWER: B

Jestli#e dojde k zamrznut sondy statickho tlaku b'hem klesn, variometr bude ukazovat
A) konstantn hodnotu stoupn
B) vy(( hodnotu stoupn ne# je skute!n
C) postupn' klesne k nule
ANSWER: C

Pro rozt!en setrva!nk% gyroskopick&ch p$stroj% se pou#v
A) elektrick& nebo pneumatick& pohon
B) magnetizmus zem'
C) mechanick& t$ec p$evod
ANSWER: A

Princip gyroskopickho zat!kom'ru spo!v v
A) m'$en setrva!nosti kuli!ky voln' ulo#en v tlumc kapalin'
B) vyu#it precesnho pohybu setrva!nku
C) indikaci v&slednice sil p%sobcch na letadlo kuli!kou ulo#enou v tlumc kapalin'
ANSWER: B

Zat!kom'r je gyroskopick& p$stroj jeho# setrva!nk m osu rotace rovnob'#nou
A) se svislou osou letadla
B) s podlnou osou letadla
C) s p$!nou osou letadla
ANSWER: C

Setrva!nk zat!kom'ru je ulo#en v
A) jednom oto!nm rme!ku s osou kolmou k ose rotace setrva!nku
B) jednom oto!nm rme!ku s osou rovnob'#nou s ose rotace setrva!nku
C) v systmu dvou oto!n&ch rme!k%
ANSWER: A

V pouzd$e zat!kom'ru je obvykle ulo#en p$!n& relativn sklonom'r, kter& indikuje
A) oto!en rme!ku setrva!nku zat!kom'ru kolem podln osy
B) p$!n& sklon v p$mm rovnob'#nm letu
C) odst$edivou slu v zat!ce
ANSWER: B

Setrva!nk um'lho horizontu je ulo#en v
A) trojitm kardanovm zv'su
B) dvojitm kardanovm zv'su
C) jednoduchm kardanovm zv'su
ANSWER: A

Um'l& horizont je
A) absolutn sklonom'r
B) relativn sklonom'r
C) p$stroj s jednm stupn'm volnosti
ANSWER: A

Um'l& horizont je p$stroj, jeho# setrva!nk m osu rotace rovnob'#nou s
A) podlnou osou letadla
B) p$!nou osou letadla
C) svislou osou letadla
ANSWER: C

Setrva!nk sm'rovho gyroskopickho ukazatele m osu rotace ulo#enou vodorovn' s
A) podlnou osou letadla
B) vodorovnou osou letadla
C) p$!nou osou letadla
ANSWER: C

Nastaven sm'rovho setrva!nku je t$eba opravovat podle magnetickho kompasu po
A) 5 min
B) 20 min
C) 40 min
ANSWER: B

Pro zat!ku do p$esn' danho sm'ru je v&hodn'j( pou#t
A) magnetick& kompas
B) sm'rov& setrva!nk
C) ukazatel za$zen VOR
ANSWER: B

Indikace se u magnetickho kompasu kompenzuje
A) zva#!kem na ji#nm konci st$elky kdekoli na zemi
B) zva#!kem na severnm konci st$elky kdekoli na zemi
C) zva#!kem na ji#nm konci st$elky na severn polokouli a na severnm konci st$elky na ji#n
polokouli
ANSWER: C

V "esk republice je inklinace p$ibli#n'
A) 35
B) 45
C) 65
ANSWER: C

Magnetick& kompas ukazuje sprvn'
A) pouze v ustlenm horizontlnm p$mm letu
B) v ustlenm horizontlnm p$mm letu a v zat!ce
C) v p$mm letu a v zat!ce
ANSWER: A

Ot!kom'r pstovho motoru udv
A) ot!ky klikovho h$dele motoru
B) ot!ky nhonu magnet
C) ot!ky va!kovho h$dele
ANSWER: A

Bourdonovo pero je
A) zahnut kovov trubice kruhovho pr%$ezu
B) sou!st systmu m'$en tlaku kapalin
C) nhradn propiska na palub' letadla
ANSWER: B

Odporov& teplom'r oleje funguje na principu
A) rozta#nosti m'$cho t'lska z odporovho materilu
B) zm'ny magnetickho odporu m'$cho t'lska
C) zm'ny elektrickho odporu m'$cho t'lska
ANSWER: C

Hlavn nev&hodou plovkov&ch palivom'r% je
A) slo#itost mechanizmu plovk%
B) chybn indikace p$i zm'n' hladiny vlivem nklonu, sklonu, atd.
C) vysok poruchovost
ANSWER: B

"ervenobl ty!inka ukazatele podvozku indikuje
A) vysunut& podvozek
B) zasunut& podvozek
C) podvozek v mezipoloze
ANSWER: A

Elektrick& ukazatel polohy klapek snm
A) polohu potenciometru, jeho# jezdec je mechanicky spojen s klapkami
B) ot!ky krokovho motoru, kter& pohybuje klapkami
C) signl od ovlada!e klapek
ANSWER: A

Odpov'dnost za to, #e p$i zahjen letu nebude p$ekro!ena maximln povolen hmotnost letadla, m:
A) velitel letadla
B) vlastnk letadla, p$padn' njemce letadla
C) v&robce letadla
ANSWER: A

Omezen maximln hmotnosti letadla jsou uvedena:
A) v letov p$ru!ce
B) v p$ru!ce pro dr#bu danho letadla
C) v osv'd!en letov zp%sobilosti danho letadla
ANSWER: A

V t'#i(ti letadla p%sob:
A) aerodynamick sly
B) hmotov sly, tj. tha a setrva!n sly
C) aerodynamick a hmotov sly
ANSWER: B

Omezen polohy t'#i(t' letadla d%le#it pro letov v&kony a vlastnosti se t&kaj:
A) pouze p$edn polohy t'#i(t'
B) pouze zadn polohy t'#i(t'
C) p$edn i zadn polohy t'#i(t'
ANSWER: C

St$edn aerodynamick t'tiva:
A) je vzdlenost od p$d' letounu k t'#i(ti letounu
B) je vzdlenost mezi t'#i(t'm letounu a neutrlnm bodem letounu
C) odpovd hloubce obdlnkovho k$dla
ANSWER: C

Centr# letadla se obvykle udv:
A) V procentech statick zsoby
B) v procentech st$edn aerodynamick t'tivy
C) v procentech zat#en podvozkov&ch kol, stoj-li letadlo na zemi
ANSWER: B

Je-li za letu centr# b'#nho sportovnho letounu v povolen&ch mezch, ale blzko maximln p$edn
hodnoty, letoun bude p$i letu v turbulenci
A) pom'rn' stabiln
B) pom'rn' mlo stabiln
C) podln stabilita nezvis na centr#i
ANSWER: A

Je-li za letu centr# b'#nho sportovnho letounu v povolen&ch mezch, ale blzko maximln zadn
hodnoty, bude letoun p$i letu v turbulenci:
A) pom'rn' stabiln
B) pom'rn' mlo stabiln
C) podln stabilita nezvis na centr#i
ANSWER: B

Kdyby za letu letounu byla poloha t'#i(t' p$ed p$edn povolenou mez, bylo by nebezpe!, #e:
A) letoun bude podln' nestabiln, tj. bude samovoln' m'nit hel nb'hu
B) maximln v&chylka v&(kovho kormidla nebude sta!it pro n'kter re#imy letu, nap$. pro
p$echodov& oblouk p$ed p$istnm
C) maximln v&chylka v(ech $dcch ploch nebudou sta!it pro n'kter re#imy letu, nap$. pro vybrn
ostr&ch zat!ek
ANSWER: B

Kdyby za letu letounu byla poloha t'#i(t' za zadn povolenou mez, bylo by nebezpe!, #e:
A) letoun bude podln' nestabiln, tj. bude samovoln' m'nit hel nb'hu
B) maximln v&chylka v&(kovho kormidla nebude sta!it pro n'kter re#imy letu, nap$. pro
p$echodov& oblouk p$ed p$istnm
C) maximln v&chylka v(ech $dcch ploch nebudou sta!it pro n'kter re#imy letu, nap$. pro vybrn
ostr&ch zat!ek
ANSWER: A

Jak& vliv na spot$ebu paliva malho sportovnho letounu za letu m poloha jeho t'#i(t':
A) P$i p$edn centr#i je spot$eba paliva v&razn' vy(( ne# p$i zadn centr#i a je to t$eba brt v vahu
p$i dlouh&ch letech.
B) P$i zadn centr#i je spot$eba paliva v&razn' vy(( ne# p$i p$edn centr#i a je to t$eba brt v vahu
p$i dlouh&ch letech.
C) P$i p$edn centr#i je spot$eba paliva o n'co mlo v't( ne# p$i zadn centr#i, ale u mal&ch letoun%
se to obvykle zanedbv.
ANSWER: C

Jak& vliv na v&konnost malho sportovnho letounu m poloha jeho t'#i(t'?
A) P$i p$edn centr#i je stoupavost v&razn' men( a pdov rychlosti v&razn' vy(( ne# p$i zadn
centr#i a je t$eba to brt v vahu.
B) P$i zadn centr#i je stoupavost v&razn' men( a pdov rychlosti v&razn' vy(( ne# p$i p$edn
centr#i a je to t$eba brt v vahu.
C) P$i p$edn centr#i je stoupavost o n'co mlo men( a pdov rychlosti o n'co mlo vy(( ne# p$i
zadn centr#i, ale obvykle se to zanedbv.
ANSWER: C

Na kter fyzikln veli!in' zvis poloha t'#i(t' letounu?
A) Na statickm momentu.
B) Na momentu setrva!nosti.
C) Pouze na hmotnosti.
ANSWER: A

Statick& moment je sou!in:
A) Hmotnosti a ramene.
B) Hmotnosti a ramene na druhou.
C) Hmotnosti na druhou a ramene na druhou.
ANSWER: A

V't(ina mal&ch sportovnch letadel je konstruovna tak, #e maj obdlnkov k$dlo a palivov ndr#e
v k$dlech. Jak& vliv m v tomto p$pad' mno#stv paliva v ndr#ch na centr# letounu?
A) S tm, jak ub&v palivo v ndr#i, se centr# posouv v&razn' dop$edu.
B) S tm, jak ub&v palivo v ndr#i, se centr# posouv v&razn' dozadu.
C) Mno#stv paliva m na centr# mal& vliv.
ANSWER: C

N'kter mal sportovn letouny jsou dvoumstn se sedadly vedle sebe a konstruovny tak, #e maj
obdlnkov k$dlo a sedadla jsou zhruba na rovni nb'#n hrany k$dla. Jak se zm'n centr#, kdy#
do tohoto letounu p$istoup k pilotovi cestujc?
A) Centr# se nezm'n.
B) Centr# se posune mrn' dop$edu.
C) Centr# se posune mrn' dozadu.
ANSWER: B

N'kter mal sportovn letouny jsou konstruovny tak, #e maj zavazadlov& prostor za kabinou
cestujcch zhruba na rovni odtokov hrany k$dla, kter je obdlnkov. Jak se zm'n centr#, je-li v
tomto p$pad' do zavazadlovho prostoru ulo#en nklad?
A) Posune se dop$edu.
B) Posune se dozadu.
C) Nezm'n se.
ANSWER: B

N'kter mal sportovn letouny jsou konstruovny tak, #e jsou to hornoplo(nky s kabinou pod k$dlem
a zavazadlov&m prostorem v trupu za k$dlem. Hmotnost nkladu v tomto zavazadlovm prostoru
b&v obvykle omezena:
A) p$edn povolenou centr#
B) zadn povolenou centr#
C) pevnost konstrukce letounu
ANSWER: B

Pou#iteln dlka vzletu se ozna!uje zkratkou:
A) TORA (tak-off run aviabile)
B) TODA (tak-off distance aviabile)
C) LDA (landing distance aviabile)
ANSWER: B

Pou#iteln dlka rozjezdu p$i vzletu se ozna!uje zkratkou:
A) TORA (tak-off run aviabile)
B) TODA (tak-off distance aviabile)
C) LDA (landing distance aviabile)
ANSWER: A

Jak jsou fze vzletu?
A) Rozjezd, nadzdvihnut, p$echodov& oblouk, rozlet, stoupn.
B) Rozjezd, nadzdvihnut, rozlet, p$echodov& oblouk stoupn.
C) Rozjezd, nadzdvihnut, stoupn, p$echodov& oblouk, rozlet.
ANSWER: B

Jak je sprvn rychlost p$i nadzdvihnut p$i vzletu?
A) P$ibli#n' o 10% a# 15% v't( ne# je minimln rychlost.
B) P$ibli#n' o 2 a# 3% v't( ne# minimln rychlost.
C) Stejn' velk jako rychlost, kdy je dosa#eno maximln klouzavosti.
ANSWER: A

Zv&(en hmotnosti letounu m za nsledek:
A) Prodlou#en dlky rozjezdu p$i vzletu.
B) Zkrcen dlky rozjezdu p$i vzletu.
C) Nem vliv na dlku rozjezdu p$i vzletu.
ANSWER: A

Zv&(en hmotnosti letounu m za nsledek:
A) men( hel stoupn po vzletu
B) v't( hel stoupn po vzletu
C) nem na hel stoupn vliv
ANSWER: A

Jak& vliv m protivtr na vzdlenost pot$ebnou pro nastoupn do v&(ky 15m p$i vzletu?
A) Zkracuje tuto vzdlenost.
B) Prodlu#uje tuto vzdlenost.
C) Nem na tuto vzdlenost vliv.
ANSWER: A

Jak& vliv m protivtr na stoupavost p$i vzletu?
A) Zv't(uje stoupavost.
B) Zmen(uje stoupavost.
C) Na stoupavost nem vliv.
ANSWER: C

Jak& vliv m vtr do zad na vzdlenost pot$ebnou pro nastoupn do v&(ky 15m po vzletu?
A) Zkracuje tuto vzdlenost.
B) Prodlu#uje tuto vzdlenost.
C) Nem na tuto vzdlenost vliv.
ANSWER: B

Jak& vliv m vtr do zad na stoupavost?
A) Zv't(uje stoupavost.
B) Zmen(uje stoupavost.
C) Nem na stoupavost vliv.
ANSWER: C

Odhadn'te velikost bo!n slo#ky v'tru, je-li sm'r vzletov drhy 270a vtr 12m/s z 240
A) 4 m/s
B) 6 m/s
C) 8 m/s
ANSWER: B

Odhadn'te velikost !eln slo#ky v'tru, je-li sm'r vzletov drhy 270a vtr 8m/s z 210
A) 2 m/s
B) 4 m/s
C) 6 m/s
ANSWER: B

Jak& vliv m vy(( teplota vzduchu na dlky vzletu?
A) Zkrt dlku vzletu.
B) Prodlou# dlku vzletu.
C) Nezm'n dlku vzletu.
ANSWER: B

Jak& vliv m v't( nadmo$sk v&(ka leti(t' na dlku vzletu?
A) Zkrt dlku vzletu.
B) Prodlou# dlku vzletu.
C) Nem vliv na dlku vzletu
ANSWER: B

Co je tlakov v&(ka?
A) Je to v&(ka v dan atmosf$e, kter odpovd danmu tlaku.
B) Je to v&(ka ve standardn atmosf$e, kter odpovd danmu tlaku.
C) Je to v&(ka v dan atmosf$e, kter odpovd danmu tlaku p$i teplot' +15
ANSWER: B

Co je hustotn v&(ka?
A) Je to nadmo$sk v&(ka v dan atmosf$e, kter odpovd dan hustot' vzduchu.
B) Je to v&(ka ve standardn atmosf$e, kter odpovd dan hustot' vzduchu.
C) Je to v&(ka nad zem v dan atmosf$e, kter odpovd dan hustot' vzduchu.
ANSWER: B

Pro! se p$i stanovovn v&kon% letadel p$i vzletu zavd pojem hustotn v&(ka?
A) Umo#+uje vzt v vahu zm'ny teploty vzduchu.
B) Umo#+uje vzt v vahu zm'ny teploty i tlaku vzduchu.
C) Umo#+uje vzt v vahu sou!astn' zm'ny teploty i tlaku vzduchu i nadmo$skou v&(ku leti(t'.
ANSWER: C

Plat v#dy, #e v't( nadmo$sk v&(ka leti(t' m za nsledek pokles v&kon% letadla p$i vzletu?
A) Ano.
B) Ne zcela p$esn'. V&kony letadla zvis na tlakov v&(ce. Ta zahrnuje i vliv zm'n tlaku vzduchu
zp%soben&ch po!asm.
C) Ne zcela p$esn'. V&kony letadla zvis na hustotn v&(ce. Ta zahrnuje i vliv zm'n tlaku a teploty
vzduchu zp%soben&ch po!asm.
ANSWER: C

Pro! se p$ed vzletem obvykle vysouvaj vztlakov klapky do polohy na vzlet?
A) Zkrt se tm dlka rozjezdu.
B) Zv't( se tm hel stoupn po vzletu.
C) Zv't( se tm stoupavost po vzletu.
ANSWER: A

Letov p$ru!ka n'kter&ch typ% letoun% p$ipou(t provd'n vzletu se zasunut&mi vztlakov&mi
klapkami. V tomto p$pad' se vztlakov klapky nechvaj na vzlet zasunuty kdy#:
A) Je t$eba zkrtit rozjezd i za cenu toho, #e bude men( stoupavost.
B) Je t$eba zkrtit dlku vzletu do v&(ky 15m.
C) Je t$eba po vzletu doshnout co nejv't( stoupavost i za cenu toho, #e se prodlou# dlka rozjezdu.
ANSWER: C

Co by se stalo, kdyby pilot zapomn'l na vzlet vztlakov klapky v poloze pro p$istn?
A) Letoun by m'l velmi krtk& rozb'h a odpoutal by se p$i mal rychlosti, kdy je(t' nejsou dostate!n'
!inn $dc plochy.
B) Letoun by m'l velmi krtk& rozb'h, ale po vzletu by pilot musel vztlakov klapky zasouvat postupn'
a rozptyloval by se tm.
C) Letoun by p$i rozjezdu pomalu zrychloval a po odpoutn by let'l blzko pdov rychlosti a tm'$ by
nezrychloval.
ANSWER: C

Jak jsou fze p$istn?
A) Klouzn z p$edepsan v&(ky, p$echodov& oblouk (vyrovnn), v&dr# (podrovnn), dosednut,
dojezd.
B) Klouzn z p$edepsan v&(ky, p$echodov& oblouk (vyrovnn), vyplavn, dosednut, dojezd.
C) Klouzn z p$edepsan v&(ky, vyplavn, p$echodov& oblouk (vyrovnn), v&dr# (podrovnn),
dosednut, dojezd.
ANSWER: A

Jak& vliv m p$i p$istn protivtr?
A) hel klouzn v%!i zemi se zv't(.
B) hel klouzn v%!i zemi se zmen(.
C) hel klouzn v%!i zemi se nezm'n.
ANSWER: A

Pro! se u v't(iny letoun% vysouvaj na p$istn vztlakov klapky na v't( hel vysunut ne# na vzlet?
A) Aby letoun m'l p$i p$padnm pr%letu v't( stoupavost.
B) Zejmna proto, aby letoun mohl mt men( rychlost p$i p$istn a tud# men( pot$ebnou dlku
p$istn.
C) Aby letoun m'l men( rychlost p$i p$istn a hlavn', aby m'l v't( odpor a (neplaval).
ANSWER: C

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze ode!t'te velikost opravy pro MSA +30C a tlakovou v&(ku
2000m proti MSA a tlakov v&(ce 0m:
A) +100 m
B) +200 m
C) +300m
ANSWER: B

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze ode!t'te velikost opravy pro MSA -10 a tlakovou v&(ku
400m proti MSA a tlakov v&(ce 0m:
A) - 100 m
B) 0 m
C) + 100 m
ANSWER: B

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze zjist'te, jak protivtr 4 m/s zm'n pot$ebnou dlku p$istn,
kter byla za bezv't$ 1000m:
A) - 180 m
B) -200 m
C) - 260 m
ANSWER: A

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze zjist'te, jak vtr do zad 2 m/s zm'n pot$ebnou dlku p$istn,
kter byla za bezv't$ 1000m:
A) + 100 m
B) + 150 m
C) + 200 m
ANSWER: A

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze zjist'te, jak podln& sklon drhy 2% nahoru zm'n pot$ebnou
dlku p$istn, kter byla pro drhu s nulov&m sklonem 800m:
A) - 30 m
B) - 40 m
C) - 50 m
ANSWER: C

Z grafu pot$ebn dlky p$istn v p$loze zjist'te, jak podln& sklon drhy 2% dol% zm'n pot$ebnou
dlku p$istn, kter byla pro drhu s nulov&m sklonem 800 m:
A) + 25 m
B) + 50 m
C) + 75 m
ANSWER: C

Pokud v grafu po#adovanho a vyu#itelnho v&konu je pro danou rychlost letu k$ivka pou#itelnho
v&konu a k$ivka po#adovanho v&konu v jednom bod' (pr%se!nku) znamen to #e:
A) Letoun nem%#e tuto rychlost let't.
B) Letoun m%#e touto rychlost pouze klesat.
C) Letoun p$i tto rychlosti u# nem zlohu vyu#itelnho v&konu.
ANSWER: C

Jak lze z grafu pot$ebnho a vyu#itelnho v&konu nalzt rychlost pro nejv't( stoupavost? Je to
rychlost, kter odpovd:
A) nejv't(mu rozdlu mezi pot$ebn&m a vyu#iteln&m v&konem
B) pr%se!nk k$ivek pot$ebnho a vyu#itelnho v&konu
C) te!n' veden z po!tku ke k$ivce pot$ebnho v&konu
ANSWER: A

Jak& je vztah mezi rychlost pro maximln stoupavost a pro maximln hel stoupn?
A) Rychlost pro maximln stoupavost je v't(.
B) Rychlost pro maximln stoupavost je men(.
C) Ob' rychlosti jsou stejn.
ANSWER: B

Jak& je vztah mezi rychlost pro maximln dolet a pro maximln vytrvalost?
A) Rychlost pro maximln dolet je v't(.
B) Rychlost pro maximln vytrvalost je v't(.
C) Ob' rychlosti jsou stejn.
ANSWER: A

Jak& vliv m vtr do zad na optimln rychlost pro maximln dolet?
A) Zmen(uje tuto rychlost.
B) Zv't(uje tuto rychlost.
C) Nem na tuto rychlost vliv.
ANSWER: A

Jak& vliv m protivtr na optimln rychlost pro maximln dolet?
A) Zmen(uje tuto rychlost.
B) Zv't(uje tuto rychlost.
C) Nem na tuto rychlost vliv.
ANSWER: B

Jak se projev po!najc nmraza v karburtoru u letounu s pevnou vrtul?
A) Poklesne teplota hlav vlc%.
B) Poklesem plncho tlaku.
C) Poklesem ot!ek vrtule.
ANSWER: C

Jak se projev za!tek nmrazy v karburtoru u letounu se stavitelnou vrtul?
A) Poklesne teplota hlav vlc%.
B) Poklesem plncho tlaku.
C) Poklesem ot!ek vrtule.
ANSWER: B

Jak zvis p$i bezv't$ dolet na cestovn v&(ce letu letounu s pstov&m motorem?
A) Dolet je v#dy nejv't(, je-li cestovn v&(ka letu co nejmen(, tj. minimln povolen v&(ka nad zem.
B) Dolet je v#dy nejv't(, je-li cestovn v&(ka letu co nejv't(, tj. blzka praktickho dostupu.
C) Nelze jednozna!n' odpov'd't. Zle# na tom, zda je motor vybaven kompresorem !i nikoliv.
ANSWER: C

M- li b&t letounem s pstov&m motorem za bezv't$ proveden let z msta A do vzdlenho msta B
tak, aby spot$eba paliva za cel& let byla co nejmen(, cestovn v&(ka letu bude:
A) minimln povolen v&(ka letu nad zem
B) co nejv't(, blzko praktickho dostupu
C) zle# na tom, zda je motor vybaven kompresorem
ANSWER: C

Jak zvis optimln rychlost pro maximln dolet na hmotnosti letounu?
A) S rostouc hmotnost se zv't(uje.
B) S rostouc hmotnost kles.
C) S rostouc hmotnosti se nem'n.
ANSWER: A

Jak je souvislost mezi optimln rychlost pro maximln dolet a rychlost pro nejmen( hel klesn s
motorem na volnob'hu?
A) Rychlost pro maximln dolet je v't(.
B) Rychlost pro maximln dolet je men(.
C) Ob' rychlosti jsou stejn.
ANSWER: C


A)
B)
C)
ANSWER: A

Atmosfrick& vzduch obsahuje p$ibli#n' 78%:
A) dusku
B) kyslku
C) vzcn&ch plyn%
ANSWER: A

Atmosfrick& vzduch obsahuje p$ibli#n' 21%:
A) dusku
B) kyslku
C) vzcn&ch plyn%
ANSWER: B

Oxidu uhli!itho je v atmosfrickm vzduchu p$ibli#n':
A) 0,03%
B) 3%
C) 30%
ANSWER: A

Jednotka pro m'$en tlaku krve je:
A) Pa
B) hPa
C) mmHg
ANSWER: C

Tlak vzduchu na rovni hladiny mo$e podle definice standardn atmosfry ICAO je:
A) 760 mmHg
B) 760 Pa
C) 760 kPa
ANSWER: A

Stavov rovnice idelnho plynu stl hmotnosti je:
A) p*V*T=konst.
B) p*V/T=konst.
C) p/V*T=konst.
ANSWER: B

P$i konstantn teplot' je objem danho mno#stv plynu:
A) p$mo m'rn& tlaku
B) nep$mo m'rn& tlaku
C) konstatn
ANSWER: B

P$i konstantnm tlaku je objem danho mno#stv plynu
A) konstantn
B) nep$mo m'rn& teplot'
C) p$mo m'rn& teplot'
ANSWER: C

D&chnm se z lidskho organizmu odvd do vn'j(ho prost$ed:
A) !ist& kyslk
B) oxid uhli!it&
C) oxid uheln&
ANSWER: B

Ob'hov& systm lidskho organizmu tvo$:
A) horn d&chac cesty a #iln systm
B) srdce a cvn systm
C) doln d&chac cesty a #iln systm
ANSWER: B

"lov'k zskv kyslk:
A) z vody
B) z vodku
C) ze vzduchu
ANSWER: C

Tlak vzduchu se stoupajc nadmo$skou v&(kou:
A) stoup
B) exponenciln' stoup
C) exponenciln' kles
ANSWER: C

Kter& ze smysl% je p$i hypoxii nejvc posti#en:
A) zrak
B) chu)
C) hmat
ANSWER: A

P$i hypoxii vnm !lov'k blou barvu jako:
A) !ervenou
B) hn'dozelenou
C) (edo#lutou
ANSWER: C

Hypoxii m%#eme zabrnit:
A) D&chnm vzcn&ch plyn%
B) D&chnm !istho kyslku
C) p$esunem do vy(( nadmo$sk v&(ky
ANSWER: B

P$i hypoxii dochz v lidskm organizmu:
A) ke zv&(en tlaku kyslku v krvi
B) k poklesu tlaku kyslku v krvi
C) ke zv&(en tlaku oxidu uhli!itho v krvi
ANSWER: B

Odolnost lidskho organizmu v%!i hypoxii je v pr%b'hu dne nejvy((:
A) kolem 3.hodiny
B) kolem 12.hodiny
C) kolem 17.hodiny
ANSWER: A

P$i letech nad 3000m dochz v lidskm organizmu k hypobarii, co zp%sobuje problmy p$i pou#vn:
A) kyslkovho p$stroje
B) br&l
C) kontaktnch !o!ek
ANSWER: C

Doba u#ite!nho v'dom ve v&(ce 5000m je pr%m'rn'
A) 5minut
B) 30minut
C) 90minut
ANSWER: B

Hyperventilaci se d zabrnit:
A) zrychlenm d&chn
B) zpomalenm d&chn, p$padn' krtk&m zadr#enm dechu
C) pou#itm teplej(ho oble!en
ANSWER: B

P$znakem hyperventilace je:
A) zhn'dnut zornho pole
B) pocit hladu
C) zrychlen d&chn
ANSWER: C

Prudk stoupn a klesn nejvc ovliv+uje v t'le obsa#en:
A) tekutiny
B) nervov bu+ky
C) plyny
ANSWER: C

Z!ernn zornho pole pilota zp%sobuje:
A) podln kladn p$et#en
B) podln zporn p$et#en
C) p$!n p$et#en
ANSWER: A

Krev se z doln poloviny t'la pilota p$esouv do horn poloviny:
A) p$i podlnm kladnm p$et#en
B) p$i podlnm zpornm p$et#en
C) hypoxii
ANSWER: B

Kladn p$et#en v podln ose sn( organizmus nejlpe:
A) dopoledne
B) odpoledne
C) kolem 22 hodiny
ANSWER: A

Z!ervenn zornho pole pilota, tzv. !ervenou clonou, zp%sobuje:
A) podln kladn p$et#en
B) podln zporn p$et#en
C) p$!n p$et#en
ANSWER: B

Krev se z horn poloviny t'la pilota p$esouv do doln poloviny:
A) p$i podlnm kladnm p$et#en
B) p$i podlnm zpornm p$et#en
C) hypoxii
ANSWER: A

Zrakov ostrost je schopnost oka:
A) ur!it vzdlenost danho bodu
B) rozli(it blzko sebe umst'n p$edm'ty
C) ur!it barvu danho p$edm'tu
ANSWER: B

Vlnovou dlku z$en se ur!uje:
A) barevn& tn
B) barevn& jas
C) sytost barvy
ANSWER: A

Sytost dan barvy je dna
A) mohutnost sv'telnho zdroje
B) vlnovou dlkou sv'tla
C) obsahem bl barvy
ANSWER: C

Vada zraku, p$i kter !lov'k nevid ostr& obraz vzdlen&ch p$edm't% se naz&v:
A) dalekozrakost
B) krtkozrakost
C) barvoslepost
ANSWER: B

Vada zraku, p$i kter !lov'k nevid ostr& obraz blzk&ch p$edm't% se naz&v:
A) dalekozrakost
B) krtkozrakost
C) barvoslepost
ANSWER: A

Modrou barvu vidme lpe ne# !ervenou
A) p$i nmraze
B) ve dne
C) za (era
ANSWER: C

Oko se nejrychleji adaptuje p$i p$echodu:
A) ze sv'tla do tmy
B) z tmy do sv'tla
C) ze (era do tmy
ANSWER: B

Zva#n zm'ny zrakov&ch funkc se za!naj v&razn' projevovat ve v&(ce:
A) 4000 ft
B) 5000 ft
C) 4000 m
ANSWER: C

P$i letov iluzi naz&van "Flicker vertigo"
A) pilot pova#uje za horizont okraje oblak%
B) m pilot zdravotn problmy p$i pohledu na slunce p$es rotujc vrtuli
C) pilot (patn' odhaduje v&(ku p$i p$istn na vodn hladinu
ANSWER: B

Letov iluze p$i p$istn na snh nebo na vodn hladinu zp%sobuje:
A) #e odhad v&(ky letadla nad povrchem je v't(, ne# ve skute!nosti je
B) #e odhad v&(ky letadla nad povrchem je men( ne# ve skute!nosti je
C) pocit odtr#en
ANSWER: A

P$i letov iluzi naz&van "autokineze"
A) pilot za!n mt zdravotn problmy (nap$. ztrtu v'dom) p$i pohledu na slunce p$es pohybujc se
vrtuli
B) pova#uje v noci pozemn sv'tla z hv'zdy
C) pilot p$i tmavm pozad vnm nepatrn& pohyb svho oka jako pohyb sledovanho p$edm'tu
ANSWER: C

Rovnov#n& orgn ucha tvo$:
A) t$i na sebe kolm polokruhov kanlky
B) nosohltan a Eustachova trubice
C) nosohltan se zvukovodem
ANSWER: A

Bubnek je v uchu umst'n:
A) za kovadlinou
B) p$ed kladvkem
C) za hlem&#d'm
ANSWER: B

Prh sluchu:
A) je nejni#( intenzita zvuku, kterou dok#eme vnmat.
B) je nejni#( intenzita z$en, kterou dok#eme vnmat
C) je hodnota tlaku, p$i kter dochz k p$eslechu
ANSWER: A

Hluk se m'$ v:
A) Hz
B) dB
C) Hg
ANSWER: B

Mezi zdroje leteckho hluku nepat$:
A) radiokorespondence
B) pracujc leteck& motor
C) osv'tlen prahu drhy
ANSWER: C

Nep$esnou interpretaci vyslechnut zprvy naz&vme:
A) p$eslech
B) hluk
C) (um
ANSWER: A

Nej!ast'j(m p$znakem kinetzy je:
A) ztrta barvocitu
B) dr#d'n #aludku
C) k&chn
ANSWER: B

Kinetzu zp%sobuje:
A) zv&(en teploty nad 38C
B) nezvykl& pohyb
C) nadm'rn& hluk
ANSWER: B

D%le#it&m vedlej(m !inkem lk% proti kinetze:
A) jsou k$e!e
B) je barvoslepost
C) je ospalost
ANSWER: C

Prevence kinetzy spo!v v:
A) trninku odolnosti a postupn adaptaci
B) pravideln u#vn p$slu(n&ch lk%
C) pou#itm kyslkovho p$stroje
ANSWER: A

Za poruchu zdrav pova#ujeme:
A) fyzickou navu
B) chronickou navu
C) psychickou navu
ANSWER: B

Vibrace 4-5 Hz nejvce ovliv+uj:
A) b$icho a hrudnk
B) hlavu
C) kon!etiny
ANSWER: A

Vibrace 12-15 Hz nejvce ovliv+uj:
A) b$icho a hrudnk
B) hlavu
C) kon!etiny
ANSWER: B

Valsalv%v manvr slou#:
A) k uvoln'n d&chacch cest p$i zalknut
B) k zaveden p$vodu kyslku p$i bezv'dom
C) k odstran'n zalehnut v u(ch
ANSWER: C

Optimln dlka spnku u dosp'lho !lov'ka je:
A) 5-6 hodin
B) 7-8 hodin
C) 9-10 hodin
ANSWER: B

Pilot p$ed letem sm pou#t alkohol v mno#stv:
A) do 0,3 promile hladiny alkoholu v krvi
B) maximln' 2x 0,5l piva nebo 0,05 cl destiltu
C) ne, alkohol po#t nesm
ANSWER: C

Sm pilot p$ed letem u#t lky?
A) Ano, krom' lk% zp%sobujcch tlum centrln nervov soustavy.
B) Ne, pouze p$slu(n' schvlen l!iva.
C) Ne, lky u#vat nesm.
ANSWER: B

Pilot p$ed letem nem omezeno:
A) kou$en cigaret
B) po#it povolenho mno#stv alkoholu
C) u#it lehk&ch drog
ANSWER: A

Mezi opity nepat$:
A) kokain
B) kofein
C) heroin
ANSWER: B

Alkohol v lidskm organizmu zp%sobuje:
A) desynchronizaci
B) dehydrataci
C) dysrytmii
ANSWER: B

"lov'k k poznvn svho okol vyu#v:
A) vnmn
B) p$edstavivost
C) pam')
ANSWER: A

P$m&m v&sledkem procesu vnmn nen:
A) po!itek
B) charakter
C) vjem
ANSWER: B

Kter& stav pozornosti je pro pilota u#ite!n& a pova#uje se za schopnost:
A) kolsn pozornosti
B) oscilace pozornosti
C) rozd'len pozornosti
ANSWER: C

Pozornost bl#e nespecifikuje:
A) zam'$en
B) koncentrace
C) p$edstavivost
ANSWER: C

Vnmn nejv&razn'ji ovliv+uje:
A) citlivost smysl%
B) pam')
C) rozhodnost
ANSWER: A

Mezi psychick zt'#e nepat$:
A) zrychlen
B) pozornost
C) rozhodovn
ANSWER: A

Fyzikln zt'# pilota zp%sobuje:
A) odpov'dnost
B) emoce
C) mikroklima
ANSWER: C

Kter& z t'chto faktor%, kdy# dlouhodob' p%sob na !lov'ka, m%#e vst a# k onemocn'n:
A) odpov'dnost
B) zt'#
C) stres
ANSWER: C

K rychlmu a sprvnmu rozhodnut nejvc p$ispv:
A) zku(enost a d%sledn p$prava na danou !innost
B) ur!it pracovn zat#en a t&mov spoluprce
C) fyzick kondice
ANSWER: A

K uchovn informace v dlouhodob pam'ti slou#:
A) soust$ed'n
B) my(len
C) opakovn
ANSWER: C

Na v'dom !innosti !lov'ka k dosa#en stanovenho cle se nejvce podl jeho:
A) charakter
B) v%le a hou#evnatost
C) temperament a pam')
ANSWER: B

Kter psychick vlastnosti p$ispvaj k rozhodnosti:
A) trp'livost a sv'domitost
B) charakter a nadn
C) zku(enost a sebejistota
ANSWER: C


A)
B)
C)
ANSWER: A

Anticyklona je oblast:
A) nzkho tlaku s nejni#( hodnotou tlaku ve svm st$edu
B) vysokho tlaku s nejvy(( hodnotou tlaku ve svm st$edu
C) vysokho tlaku s nejvy(( hodnotou tlaku po krajch oblasti
ANSWER: B

Coriolisova sla, kter p%sob p$i vzniku je:
A) urychlujc sla zemsk rotace
B) odst$ediv sla
C) t$ec sla
ANSWER: A

Postupujeme-li ve vertiklnm sm'ru od zem', pak sm'r v'tru se li( od sm'ru, kter& byl nam'$en u
zem' a st! se:
A) vlevo od sm'ru isobar
B) nest! se
C) vpravo od sm'ru isobar
ANSWER: C

V oblasti tlakov n#e vane vtr p$i zemi:
A) ve sm'ru pohybu hodinov&ch ru!i!ek
B) proti sm'ru pohybu hodinov&ch ru!i!ek
C) sm'r v'tru nesouvis se sm'rem pohybu hodinov&ch ru!i!ek
ANSWER: B

V oblasti tlakov v&(e vane vtr p$i zemi:
A) ve sm'ru pohybu hodinov&ch ru!i!ek
B) proti sm'ru pohybu hodinov&ch ru!i!ek
C) sm'r v'tru nesouvis se sm'rem pohybu hodinov&ch ru!i!ek
ANSWER: A

Nejvy(( koncentrace kondenza!nch jader b&v v#dy:
A) t'sn' pod vrstvou isotermie
B) pod vrstvou inverse
C) v blzkosti isobarick standardn hladiny 500hPa
ANSWER: B

Nzkou obla!nost tvo$:
A) Ac - altocumulus
B) St - stratus
C) Ci - Cirus
ANSWER: B

Z vrstvy obla!nosti typu St p$ev#n':
A) pr(
B) mrhol
C) vypadvaj kroupy
ANSWER: B

Sr#ky z obla!nosti typu Cb jsou charakteru:
A) trval&ch sr#ek
B) mrholen
C) p$ehn'k
ANSWER: C

Frontln mlhy se tvo$ hlavn' p$i p$echodu front:
A) tepl&ch
B) studen&ch II typu
C) stacionrnch
ANSWER: A

Advek!n mlha se velmi !asto p$etv$ b'hem svho trvn ve vrstvu obla!nosti typu:
A) Sc
B) St
C) Ns
ANSWER: B

P$i p$echodu studen fronty I druhu se tvo$ frontln mlhy:
A) v#dy
B) v&jime!n'
C) nikdy
ANSWER: B

Podru#nou frontu naz&vme frontu, kter vznikne:
A) mezi stabiln a instabiln vzduchovou hmotou
B) mezi kontinentln a mo$skou vzduchovou hmotou
C) uvnit$ jedn vzduchov hmoty
ANSWER: C

Kter druhy oblak% jsou typick pro obla!n& systm tepl fronty
A) Cu, Ac, Cb
B) St, Ns, As
C) Sc, Ac, Cc
ANSWER: B

P$i pozorovn p$echodu studen fronty I druhu je sr#kov psmo:
A) p$ed !arou fronty
B) za !rou fronty
C) na !$e fronty
ANSWER: B

Jak se naz&v !st cyklony vymezenou teplou a studenou frontou:
A) p$edn strana cyklony
B) tepl& sektor
C) zadn strana cyklony
ANSWER: B

Bou$ky advek!n pat$ mezi bou$ky vznikajc uvnit$ vzduchov&ch hmot tedy, kdy#:
A) studen& vlhk& vzduch se p$esouv nad tepl& zemsk& povrch nebo nad tepl& vodn povrch
B) studen& vlhk& vzduch se oh$v b'hem dne
C) postupujcmu studenmu vzduchu stoj v cest' mechanick p$ek#ka
ANSWER: A

Intenzitou nmrazy rozumme:
A) tlou()ku vrstvy ledu v desetinch mm vytvo$enou za 10 sekund
B) tlou()ku vrstvy ledu v nsobkch mm vytvo$enou za 1 minutu
C) tlou()ku vrstvy ledu v mm vytvo$enou za 1 minutu
ANSWER: C

Kter& z druh% obla!nosti je vzhledem k tvo$en nmrazy nejnebezpe!n'j(:
A) St
B) Cu
C) Cb
ANSWER: C

Na zklad' pravideln&ch leteck&ch meteorologick&ch pozorovn jsou sestavovny:
A) pouze zprvy "ATIS"
B) zprvy "METAR", hl(en MET-REPORT
C) upozorn'n na nebezpe!n meteorologick jevy
ANSWER: B

Je-li vydna v&straha na namrzajc sr#ky, je vydna jako:
A) SIGMET
B) v&straha pro FIR (letovou oblast)
C) v&straha pro leti(t'
ANSWER: C

Leti(tn p$edpov'- - TAF vydan s platnost na 9 hodin, se vydv:
A) ka#d&ch 6 hodin
B) ka#d 3 hodiny
C) ka#d&ch 9 hodin
ANSWER: B

Inverz rozumme
A) pokles teploty s v&(kou
B) vzr%st teploty s v&(kou
C) teplota se s v&(kou nem'n
ANSWER: B

Jak naz&vme nejspodn'j( vrstvu atmosfry
A) stratosfra
B) mezosfra
C) torposfra
ANSWER: C

Vertikln mohutnost troposfry je nejmen(
A) nad ply
B) nad oblastmi rovnku
C) v mrnm psmu
ANSWER: A

bytek teploty s v&(kou v definici standardn atmosfry - vertikln teplotn gradient m hodnotu
A) 0,6C/100m
B) 1,0C/100m
C) 0,65C/100m
ANSWER: C

Ve standardn atmosf$e je v&(ka vrstvy tropopauzy a teplota v n:
A) 11km, -56,5C
B) 10km, -56,6C
C) 11km, -50,6C
ANSWER: A

V jak v&(ce p$ibli#n' dosahuje barometrick& tlak polovi!n hodnoty tlaku na st$edn hladin' mo$e
A) 3000m MSL
B) 7000m MSL
C) 5500m MSL
ANSWER: C

Jak se naz&v rozdl mezi teplotou a teplotou rosnho bodu
A) such teplota
B) deficit rosnho bodu
C) pom'r nasycen
ANSWER: B

Zvrstven vzduchu ve vrstv' inverze je:
A) instabiln
B) indiferentn
C) stabiln
ANSWER: C

Hmotnost vzduchu na st$edn hladin' mo$e v definici standardn atmosfry p$i teplot' 15C
A) 1,025 kg/m3
B) 1,525 kg/m3
C) 1,225 kg/m3
ANSWER: C

V definici standardn atmosfry jsou hodnoty tlaku a teploty na st$edn hladin' mo$e:
A) 1015,25 hPa, +15C
B) 1013,25 hPa, +21C
C) 1013,25 hPa, +15C
ANSWER: C

Ve kterm p$pad' jsou si tlaky QFE, QNH a QFF rovny:
A) v p$pad', #e leti(t' le# ve v&(ce, kter odpovd st$edn hladin' mo$e
B) v p$pad', nam'$en teploty +15C
C) le#-li leti(t' v mal nadmo$sk v&(ce
ANSWER: A

Isobarick hladina je plocha:
A) v jejm# ka#dm bod' je stejn v&(ka
B) v jejm# ka#dm bod' je stejn& tlak
C) v jejm# ka#dm bod' je stejn hustota
ANSWER: B


A)
B)
C)
ANSWER: Cyklona je oblast:
A) nzkho tlaku s nejni#( hodnotou tlaku ve svm st$edu
B) vysokho tlaku s nejvy(( hodnotou tlaku ve svm st$edu
C) vysokho tlaku s nejvy(( hodnotou tlaku po krajch oblasti
ANSWER: A

Zemsk osa je my(len p$mka st$edem zem' kolm na rovnk. Msta kde protn povrch zem', se
naz&vaj ply (to!ny). Jsou to ply:
A) magnetick
B) zem'pisn
C) toto#n
ANSWER: B

Poloha zem'pisnho a magnetickho plu je:
A) toto#n
B) nen shodn
C) magnetick& pl je v#dy na v&chod od zem'pisnho
ANSWER: B

Mal kru#nice je:
A) kru#nice, jej# rovina neprochz st$edem zem'koule
B) polednk, kter& prochz rovnkem na opa!n stran'
C) jakkoliv kru#nice na povrchu zem' neprochzejc pr%se!nkem nultho polednku a rovnku
ANSWER: A

Velk kru#nice je:
A) nejv't( kru#nice na zem'kouli
B) pr%se!nk roviny, kter prochz st$edem zem'koule s povrchem zem'koule
C) pouze rovnk a nult& polednk
ANSWER: B

Zem'pisn& polednk je:
A) !st kru#nice, jej# rovina je kolm na zemskou osu
B) polovinou polednkov kru#nice
C) kru#nice kolem zem'koule
ANSWER: B

Zem'pisn& sever a jih
A) m'n se v zvislosti na ro!n dob'
B) p%sob na nej magnetizmus zem'
C) nem'n polohu
ANSWER: C

Pro ozna!en sm'ru pou#vme zsadn' skupiny !sel
A) t$mstnou
B) dvoumstnou
C) podle pot$eby
ANSWER: A

V civilnm letectv se pou#vaj mapy se zobrazenm
A) geodetickm
B) obecnm
C) jednoduchm
ANSWER: C

Vrstevnice (izohypsy) jsou uzav$en prostorov k$ivky spojujc msta o stejn:
A) nadmo$sk v&(ce
B) zporn v&(ce, tzv. hloubnice
C) deklinaci
ANSWER: A

Leteck mapa ICAO 1:500 000 je v'rohodn
A) v tratch a plochch
B) v hlech, tratch a plochch
C) v hlech
ANSWER: B

Skute!n& zcela hol& povrch zem' se sou(emi, nerovnostmi a hadinami mo$ se naz&v
A) projekce mapy
B) topografick plocha
C) topografick situace
ANSWER: B

Ternn tvary jako jsou lesy, louky, jezera, hrady, silnice, #eleznice atd., naz&vme
A) projekc mapy
B) topografickou plochou
C) topografickou situac
ANSWER: C

12cm na map' 1:250 000 odpovd ve skute!nosti
A) 25km
B) 30km
C) 50km
ANSWER: B

10cm na map' 1:200 000 odpovd ve skute!nosti
A) 50km
B) 20km
C) 200km
ANSWER: B

Kter z uveden&ch m'$tek je nejv't(
A) 1:1 000 000
B) 1:100 000
C) 1:500 000
ANSWER: B

Plochojevn zobrazen mapy
A) nezkresluje hly na kor zkreslen ploch a dlek
B) nezkresluje plochy, zkresluje hly a dlky
C) zkreslen hl% a ploch je pokud mo#no v rovnovze
ANSWER: B

hlojevn zobrazen mapy
A) nezkresluje hly na kor zkreslen ploch a dlek
B) nezkresluje plochy, zkresluje hly a dlky
C) zkreslen hl% a ploch je pokud mo#no v rovnovze
ANSWER: A

Jednoduch zobrazen map vznikaj
A) v&po!tem vyrovnvacho zobrazen
B) jako geometrick& pr%m'r plochojevnho zobrazen
C) p$evodem globu do roviny prost$ednictvm geometricky definovan jednoduch plochy
ANSWER: C

Zobrazen map rozd'lujeme na
A) jednoduch, obecn a geodetick
B) konformn, mnohovlcov a prav
C) azimutln, hlojevn a plochojevn
ANSWER: A

Izolnie jsou !ry spojujc sousedn body
A) nap$. zem'pisn ($ky a dlky
B) nap$. !ry sou$adnicov&ch st
C) o stejnm tlaku vzduchu, magnetick deklinaci atd.
ANSWER: C

Izobaty jsou uzav$en prostorov k$ivky spojujc msta o stejn
A) nadmo$sk v&(ce
B) zporn v&(ce, tzv. hloubnice
C) deklinaci
ANSWER: B

Zkladem pro leteckou mapu ICAO 1:500 000 je projekce
A) vlcov
B) Mercartova
C) Lambertova
ANSWER: C

Sbhavost polednk% je dna
A) hlem polednku s rovnkem
B) pr%b'hem ortodromy na dvou uva#ovan&ch polednkch
C) hlem mezi Nz a Nm
ANSWER: B

Konverzn hel je
A) sbhavost polednk%
B) sm'r letadla k hlu v'tru
C) hel, kter& svr ortodroma a loxodroma v bodech, kter jsou na zem'kouli spojeny ob'ma !arami
ANSWER: C

Magnetick& pl obh kolem zem'pisnho plu jednou za 27 000 rok% ve vzdlenosti
A) 9 stup+%
B) 21 stup+%
C) 17 stup+%
ANSWER: C

Ortodroma je
A) !st velk kru#nice
B) nejkrat( spojnice dvou bod% na zemskm povrchu
C) ob' p$edchoz odpov'di jsou sprvn
ANSWER: C

Loxodroma je
A) !st velk kru#nice
B) svr se v(emi polednky stejn& hel
C) ob' p$edchoz odpov'di jsou sprvn
ANSWER: B

Izogona je
A) !ra spojujc magnetick& a zem'pisn& pl
B) p$mka, na kter le# stejn agony
C) !ra spojujc msta se stejnou deklinac
ANSWER: C

Deklinace je zp%sobena
A) vlivem st$dn ro!nch obdob
B) rozdlnou polohou severu kompasovho a zem'pisnho
C) rozdlnou polohou severu zem'pisnho a magnetickho
ANSWER: C

Deklinace je nejv't(
A) v blzkosti pl%
B) na rovnku
C) na ji#n polokouli
ANSWER: A

Deklinace je hel mezi severem
A) zem'pisn&m a kompasov&m
B) magnetick&m a kompasov&m
C) zem'pisn&m a magnetick&m
ANSWER: C

Sever magnetick& je sm'r, kter&
A) ur!uje magnetka kompasu na kter& nep%sob #dn vedlej( ru(iv vlivy
B) je ur!en& my(lenou p$mkou, kter vede st$edem zem' a protn jej povrch v bodech, kter
naz&vme sever a jih magnetick&
C) zm'$me na map'
ANSWER: A

Zpis D=+2 znamen
A) zpadn, tj. kladnou deklinaci
B) v&chodn, tj. zpornou deklinaci
C) v&chodn, tj. kladnou deklinaci
ANSWER: C

Zpis D=-4 znamen
A) zpadn, tj. kladnou deklinaci
B) zpadn, tj. zpornou deklinaci
C) v&chodn, tj. zpornou deklinaci
ANSWER: B

Agona je
A) !ra spojujc msta s kladnou deklinac
B) !ra spojujc msta se zpornou deklinac
C) izogona, kde deklinace je nulov
ANSWER: C

Deviace je zp%soben
A) magnetick&mi p$edm'ty v blzkosti magnetky kompasu
B) magnetizmem zem'
C) pr%b'hem denn doby
ANSWER: A

Zpis d=+2 znamen, #e kompasov& sever je
A) zpadn' od severu magnetickho
B) v&chodn' od severu magnetickho
C) zpadn' od severu zem'pisnho
ANSWER: B

Zpis d=-3 znamen, #e kompasov& sever je
A) zpadn' od severu magnetickho
B) v&chodn' od severu magnetickho
C) zpadn' od severu zem'pisnho
ANSWER: A

Devia!n tabulka slou#
A) k ur!en magnetickho severu
B) k ur!en rozdlu mezi deklinac a severem zem'pisn&m
C) k ur!en hodnoty deviace letadla v zkladnch sm'rech
ANSWER: C

Provdte-li zat!ku na sever podle magnetickho kompasu, zat!ku
A) p$eto!te
B) nedoto!te
C) zastavte p$esn' na zam&(lenm kurzu
ANSWER: B

Provdte-li zat!ku na jih podle magnetickho kompasu, zat!ku
A) p$eto!te
B) nedoto!te
C) zastavte p$esn' na zam&(lenm kurzu
ANSWER: A

Provdte-li zat!ku na zpad podle magnetickho kompasu, zat!ku
A) p$eto!te
B) nedoto!te
C) zastavte p$esn' na zam&(lenm kurzu
ANSWER: C

Provdte-li zat!ku na v&chod podle magnetickho kompasu, zat!ku
A) p$eto!te
B) nedoto!te
C) zastavte p$esn' na zam&(lenm kurzu
ANSWER: C

Lette-li sm'rem na v&chod a p$idte plyn, magnetick& kompas
A) bude ukazovat zat!ku na jih
B) bude ukazovat zat!ku na sever
C) bude ukazovat stejn& kurz
ANSWER: B

Lette-li sm'rem na zpad a p$idte plyn, magnetick& kompas
A) bude ukazovat zat!ku na jih
B) bude ukazovat zat!ku na sever
C) bude ukazovat stejn& kurz
ANSWER: B

Lette-li sm'rem na v&chod a sthnete plyn, magnetick& kompas
A) bude ukazovat zat!ku na jih
B) bude ukazovat zat!ku na sever
C) bude ukazovat stejn& kurz
ANSWER: A

Lette-li sm'rem na zpad a sthnete plyn, magnetick& kompas
A) bude ukazovat zat!ku na jih
B) bude ukazovat zat!ku na sever
C) bude ukazovat stejn& kurz
ANSWER: A

Magnetick& kompas ukazuje p$esn' kurz, pokud lette
A) na sever nebo na jih
B) na v&chod nebo na zpad
C) bez zm'ny v&(ky a zm'ny rychlosti
ANSWER: C

V "R se podle AIP GEN 1-2-1 pou#vaj jednotky pro vzdlenosti
A) metry
B) nmo$n mle/kilometry
C) pouze kilometry
ANSWER: B

V "R se podle AIP GEN 1-2-1 pou#vaj jednotky pro v&(ky
A) metry
B) centimetry a metry
C) stopy a metry
ANSWER: C

V "R se podle AIP GEN 1-2-1 pou#vaj jednotky udvajc sm'r a rychlost v'tru
A) magnetick stupn' a uzly
B) zem'pisn stupn' a uzly
C) zem'pisn stupn' a uzly nebo m/sec.
ANSWER: A

daje pro nastaven v&(kom'ru se udvaj
A) v milimetrech
B) v hektopascalech
C) ve stopch
ANSWER: B

Horizontln rychlost se udv
A) ve stopch
B) v uzlech
C) v km/h, m/sec a v uzlech
ANSWER: C

hel mezi severem zem'pisn&m a plnovanou trat, m'$en& od severu zem'pisnho je
A) hel v'tru na tra)
B) hel letadla
C) plnovan& tra)ov& hel zem'pisn&
ANSWER: C

hlom'rem m'$me tra)
A) od severu zem'pisnho
B) od severu magnetickho
C) od severu kompasovho
ANSWER: A

hel snosu se m'$
A) od severu zem'pisnho k trati
B) od Kz k trati let'n
C) mezi kursem magnetick&m a kursem kompasov&m
ANSWER: A

Pro sprvn stanoven smyslu hlu snosu plat
A) vtr sn( letadlo z Kk na tra) let'nou
B) vtr sn( letadlo z Kk na tra)
C) vtr sn( letadlo z trati plnovan na Kz
ANSWER: B

Velikost hlu na tra) m%#e b&t
A) 0-360 stup+%
B) 0-180 stup+%
C) 0-90 stup+%
ANSWER: B

P$i provd'n srovnvac orientace b'hem letu orientujeme mapu
A) tak aby se daly dob$e p$e!st npisy na map'
B) podle v&zna!n&ch bod%
C) tak, aby sm'r letu p$enesen& do mapy byl rovnob'#n& s podlnou osou letadla
ANSWER: C

P$i provd'n srovnvac orientace je v#dy spolehliv'j(
A) pozorn' prohl#et tern pod letadlem
B) soust$edit pozornost na v&zna!n orienta!n bod
C) vyhledat a ur!it n'kolik orienta!nch bod%
ANSWER: C

Hlavnmi naviga!nmi p$stroji jsou
A) variometer, rychlom'r, sklonom'r
B) rychlom'r, kompas, hodiny
C) hodiny, kompas, v&(kom'r
ANSWER: B

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z IMMENSTADTu (N4734`
E01013`) do PEITINGu (N4747` E01055`). Jakou nadmo$skou v&(ku m nejvy(( p$ek#ka 5NM
nalevo a napravo od trati.
A) 5866 ft
B) 6263 ft
C) 5703 ft
ANSWER: A

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z IMMENSTADTu (N4734`
E01013`) do PEITINGu (N4747` E01055`). Jakou frekvenci radiostanice pou#ijete v p$pad' ztrty
orientace
A) 120,65 MHz
B) 128,95 MHz
C) 126,95 MHz
ANSWER: C

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED-6. Jak za$zen se nachz na (N4811`
E01149`)
A) VOR DME / NDB
B) VOR / NDB
C) VOR DME
ANSWER: C

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z SAULGAU (N4802`
E00930`) do SCHONGAU (N4750` E01052`). Po p$ekro!en polednku E01010` vm
meteorologick situace nedovoluje pokra!ovat v letu. Rozhodnete se k nvratu
A) 102
B) 282
C) 182
ANSWER: B

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z SAULGAU (N4802`
E00930`) do SCHONGAU (N4750` E01052`). Po p$ekro!en polednku E01010` budete k VOR
DME KEMPTEN na radilu
A) 328
B) 148
C) 58
ANSWER: A

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Lette po trati z SAULGAU (N4802`
E00930`) do SCHONGAU (N4750` E01052`) ve v&(ce 3500 ft. Abyste mohli pokra!ovat v letu po
p$ekro!en polednku E01000` muste kontaktovat
A) Memmingen v'# 135,60 MHz
B) Memmingen v'# 117,20 MHz
C) Memmingen radar 131,22 MHz
ANSWER: A

Pro tuto otzku pou#ijete p$ilo#enou mapu VFR ED - 6. Jak za$zen se nachz v mst' N4803`
E00922`
A) VOR DME / NDB
B) VOR / NDB
C) NDB
ANSWER: C

*e(te lohu: IAS=100km/h, v&(ka 1600m, t=15C. TAS=
A) 110 km/h
B) 100 km/h
C) 90 km/h
ANSWER: A

*e(te lohu: IAS=120km/h, v&(ka 2000m, t=-10C. TAS=
A) 120 km/h
B) 130 km/h
C) 140 km/h
ANSWER: B

*e(te lohu: IAS=180km/h, v&(ka 1800m, t=0C. TAS=
A) 170 km/h
B) 180 km/h
C) 195 km/h
ANSWER: C

*e(te lohu: Km=015, TAS=110 km/h, V/v = 050/13,5kt
A) GS=92 km/h, US=10L
B) GS=110 km/h, US=5L
C) GS=85 km/h, US=10P
ANSWER: A

*e(te lohu: Km=225, TAS=120 km/h, V/v = 090/11kt
A) GS=125 km/h, US=2P
B) GS=135 km/h, US=7P
C) GS=110 km/h, US=7L
ANSWER: B

*e(te lohu: Km=312, TAS=100 km/h, V/v = 135/10kt
A) GS=100 km/h, US=2L
B) GS=118 km/h, US=1P
C) GS=130 km/h, US=3L
ANSWER: B

*e(te loh: GS=120 km/h, dlka trati=220km, doba letu bude
A) 1h 30min
B) 1h 50min
C) 2h 00
ANSWER: B

*e(te loh: GS=180 km/h, dlka trati=120km, doba letu bude
A) 30min
B) 40min
C) 50min
ANSWER: B

Pr%m'rn spot$eba 21 l/h, doba letu 2h 10 min. Spot$eba bude
A) 21 l
B) 35 l
C) 46 l
ANSWER: C

Pr%m'rn spot$eba 45 l/h, doba letu 3h 06min. Spot$eba bude
A) 130 l
B) 135 l
C) 140 l
ANSWER: C

B'hem letu zjistte, #e Vm zb&v 15 l LPH p$i pr%m'rn spot$eb' 11 l/h. Toto mno#stv LPH vm
vysta! na:
A) 1h 22min
B) 1h 25min
C) 1h 28min
ANSWER: A

Pokud je Kz=050, D=+2, d=+5pak je
A) Km = 052, Kk= 057
B) Km = 048, Kk= 053
C) Km = 048, Kk= 043
ANSWER: C

Pokud je Kz=225, D=+3, d=+3pak je
A) Km = 228, Kk= 231
B) Km = 222, Kk= 219
C) Km = 222, Kk= 225
ANSWER: B

Pokud je Kz=285, D=4W, d=-8pak je
A) Km = 281, Kk= 273
B) Km = 289, Kk= 297
C) Km = 281, Kk= 290
ANSWER: B

Pokud je Kz=015, D=-5, d=+2pak je
A) Km = 010, Kk= 012
B) Km = 010, Kk= 008
C) Km = 020, Kk= 018
ANSWER: C

Pokud na map', kde sou$adnicov s) je orientovna k severu magnetickmu zjistte, #e Km=142
D=4E, d=+4, pak je
A) Kz= 138, Kk=134
B) Kz= 146, Kk=138
C) Kz= 146, Kk=150
ANSWER: B

Pokud na map', kde sou$adnicov s) je orientovna k severu magnetickmu zjistte, #e Km=357
D=1W, d=-5, pak je
A) Kz= 356, Kk=002
B) Kz= 358, Kk=002
C) Kz= 356, Kk=351
ANSWER: A

Lette po trati kursem magnetick&m 075, US=L 10. Pokud se muste vrtit, oto!te na
A) Km= 255
B) Km= 235
C) Km= 245
ANSWER: B

Lette po trati kursem magnetick&m 310, US=P 5. Pokud se muste vrtit, oto!te na
A) Km= 140
B) Km= 130
C) Km= 120
ANSWER: A

Lette kursem 320, vtr je 200/20kt. Jak je slo#ka !elnho/zadnho v'tru?
A) 10 kt do zad
B) 5 kt do zad
C) 15 kt do zad
ANSWER: A

Lette kursem 100, vtr je 060/40kt. Jak je slo#ka !elnho/zadnho v'tru?
A) 30 kt do zad
B) 20 kt do zad
C) 30 kt do !eln
ANSWER: C

Ob!ansk svtn a ob!ansk& soumrak za!n, kdy# je slunce pod horizontem
A) 6
B) 3
C) 8
ANSWER: A

Zem'koule je rozd'lena na
A) 24 !asov&ch psem
B) 12 !asov&ch psem na v&chod a 12 na zpad
C) ka#d& stupe+ m sv !asov psmo
ANSWER: B

St$edov&m polednkem nultho psma je
A) UTC
B) polednk prochzejc hv'zdrnou v Greenwich v Anglii
C) polednk prochzejc hv'zdrnou v Oxford v Anglii
ANSWER: B

Okrajov&mi polednky !asov&ch psem jsou
A) 2230` na ka#dou stranu od st$edovho polednku psma
B) 15 na ka#dou stranu od st$edovho polednku psma
C) 730` na ka#dou stranu od st$edovho polednku psma
ANSWER: C

St$edov&mi polednky !asov&ch psem na v&chod a na zpad od nultho polednku jsou
A) 15, 30, 45, 60 atd.
B) 730`, 15, 2230`, 30 atd.
C) 5, 10, 15, 20 atd.
ANSWER: A

1 stupe+ zem'pisn dlky p$edstavuje !asov'
A) 1 min
B) 4 min
C) 6 min
ANSWER: B

Zkratka UTC pou#van v civilnm letectv pro !as je
A) !as odvozen& od LMT
B) !as jarn rovnodennosti
C) atomov& !as koordinovan& k !asu astronomickmu
ANSWER: C

P$ekonme-li datumovou !ru sm'rem na zpad
A) p$ipo!teme kalend$n den
B) ode!teme kalend$n den
C) kalend$n den se nezm'n
ANSWER: A

Rozdl mezi UTC a SEL" v "R je
A) 1 hodina
B) nen #dn&
C) 2 hodiny
ANSWER: C

Rozdl mezi UTC a SE" v "R je
A) 2 hodiny
B) 1 hodina
C) nen #dn&
ANSWER: B

Podle tabulky jste zjistil/a, #e zpad slunce na 15E bude v 19h 35min. Lette na leti(t' le#c na
730`E. Zpad slunce v mst' clovho leti(t' je v
A) 19h 35min
B) 19h 05min
C) 20h 05min
ANSWER: C

Podle tabulky jste zjistil/a, #e zpad slunce na 15E bude v 20h 05min. Lette na leti(t' le#c na 5E.
Zpad slunce v mst' clovho leti(t' je v
A) 20h 45min
B) 19h 25min
C) 20h 05min
ANSWER: A

Podle tabulky jste zjistil/a, #e v&chod slunce na 15E bude v 6h 24min. Lette z leti(t' le#c na
1730`E. V&chod slunce v mst' v&chozho leti(t' je v
A) 6h 24 min
B) 6h 14min
C) 6h 34min
ANSWER: B

Podle tabulky jste zjistil/a, #e v&chod slunce na 15E bude v 5h 24min. Lette z leti(t' le#c na
1930`E. V&chod slunce v mst' v&chozho leti(t' je v
A) 5h 06min
B) 5h 14min
C) 5h 34min
ANSWER: A

Va(e poloha je jihozpadn' od za$zen VOR a lette kurzem 030. Na kterm radilu se nachzte?
A) 180-270
B) 360-090
C) 090-180
ANSWER: A

Va(e poloha je jihov&chodn' od za$zen VOR a lette kurzem 150. Na kterm radilu se nachzte?
A) 360-090
B) 090-180
C) 270-360
ANSWER: B

Va(e poloha je severozpadn' od za$zen VOR a lette kurzem 160. Na kterm radilu se
nachzte?
A) 270-360
B) 360-090
C) 090-180
ANSWER: A

Lette od za$zen VOR kursem 030. Jste na radilu 050 a va(e poloha m b&t na radilu 060.
Nachzte se od trati
A) vlevo
B) vpravo
C) jste na trati
ANSWER: A

Lette od za$zen VOR kursem 245. Jste na radilu 230 a va(e poloha m b&t na radilu 220.
Nachzte se
A) vlevo od trati
B) vpravo od trati
C) na trati
ANSWER: B

Lette k za$zen VOR kursem 320. Jste na radilu 135 a mte b&t na radilu 150. Va(e poloha je
A) na trati
B) vlevo od trati
C) vpravo od trati
ANSWER: C

Lette k za$zen VOR kursem 235. Jste na radilu 025 a mte b&t na radilu 015. Va(e poloha je
A) vpravo od trati
B) vlevo od trati
C) na trati
ANSWER: B

Dosah za$zen VOR zvis na v&(ce letu a ternu. V mal&ch v&(kch do 300m je jeho dosah
A) do 20km
B) do 80km
C) do 300km
ANSWER: B

Dosah za$zen DME zvis na v&(ce letu a ternu. Je stejn& jako u za$zen
A) VOR
B) ARK
C) OMEGA
ANSWER: A

ARK pro svoji !innost vyu#v
A) majky VOR
B) majky NDB
C) majky DME
ANSWER: B

Pro ur!en polohy pot$ebujeme
A) 2 majky NDB
B) 1 majk NDB
C) 3 majky NDB
ANSWER: A

Pro sprvnou funkci p$ijma!e GPS je pot$eba signl minimln' ze
A) 3 dru#ic
B) 4 dru#ic
C) 5 dru#ic
ANSWER: B

Za$zen GPS
A) pat$ mezi hlavn naviga!n systmy, je-li jm letadlo vybaveno, m%#e pilot provst let VFR za
podmnek IMC
B) pat$ mezi hlavn naviga!n systmy, je-li jm letadlo vybaveno, m%#e pilot bez platn kvalifikace IR
provst let IFR. Ale pouze za podmnek VMC
C) je dopl+kov&m naviga!nm za$zenm, jeho p$tomnost na palub' neovliv+uje schopnost pilota ani
letadla pro lety IFR/VFR
ANSWER: C


A)
B)
C)
ANSWER: V p$pad' ztrty spojen se odpovda! sekundrnho radaru nastavuje na
A) 7700
B) 7500
C) 7600
ANSWER: C

Obecn nastaven odpovda!e sekundrnho radaru pro let VFR je
A) 7000
B) 7500
C) 7600
ANSWER: A

Nastaven odpovda!e sekundrnho radaru v p$pad' tsn' je
A) 7500
B) 7700
C) 7600
ANSWER: B

Nastaven odpovda!e sekundrnho radaru pro p$pad nosu je
A) 7700
B) 7000
C) 7500
ANSWER: C

Let-li letoun v "R 15 minut po zpadu slunce let VFR, je to podle provoznho p$edpisu pova#ovno
za:
A) Let VFR ve dne
B) Let VFR v noci
C) Let VFR za soumraku
ANSWER: A

Provoznm p$edpisem platn&m v sou!astn dob' v "R pro soukrom lety letoun% je:
A) L 6 / I
B) L 6 / II
C) JAR - OPS 2
ANSWER: B

Provozn p$edpis pro soukrom lety letoun% ukld povinnosti t'mto osobm:
A) Velitel letadla a provozovateli letadla
B) Velitel letadla a u#ivateli letadla
C) Veliteli letadla a vlastnkovi, p$padn' njemci letadla
ANSWER: C

Veliteli letadla mus dodr#ovat p$slu(n zkony, p$edpisy a postupy sttu:
A) v jeho# vzdu(nm prostoru je letadlo provozovno
B) zpisu letadla do rejst$ku
C) kter& vydal veliteli letadla pr%kaz zp%sobilosti pilota
ANSWER: A

Za podn zprvy o p$padn nehod' letadla, kter provd'lo soukrom& let, nejbli#(mu p$slu(nmu
$adu nebo orgnu odpovd:
A) velitel letadla
B) provozovatel letadla
C) vlastnk, p$padn' njemce letadla
ANSWER: A

Velitel letadla mus zajistit, aby v(echny osoby na palub':
A) m'li platn doklady toto#nosti
B) m'li platnou pojistku
C) byly seznmeny se zp%sobem pou#it bezpe!nostnch pas%
ANSWER: C

V(ichni !lenov letov posdky na svm pracovnm mst' mus mt zapnuty:
A) b$i(n a ramenn pasy po dobu celho letu
B) b$i(n pasy po dobu celho letu a ramenn pasy p$i vzletu a p$i p$istn
C) b$i(n pasy po dobu celho letu
ANSWER: B

P$i letu letounu pro soukrom !ely mus b&t v pilotn kabin':
A) minimln' jeden ru!n hasc p$stroj
B) minimln' jeden ru!n hasc p$stroj, pokud tak stanovil v&robce letadla
C) minimln' jeden ru!n hasc p$stroj p$i mimoleti(tnch letech
ANSWER: A

Kter& z uveden&ch doklad% nemus b&t na palub' letounu provozovanho p$i soukrom&ch letech:
A) doklad o poji(t'n zkonn odpov'dnosti
B) doklad o hmotnosti a vyv#en
C) potvrzen o dr#b'
ANSWER: B

Za platnost a plnost doklad%, kter maj b&t za letu na palub' letounu provozovanho p$i soukrom&ch
letech, odpovd:
A) velitel letadla
B) u#ivatel letadla
C) vlastnk, p$padn' njemce letadla
ANSWER: C

Za zznamy o proveden&ch letech a zvadch zji(t'n&ch za letu letounu provozovanho p$i
soukrom&ch letech odpovd:
A) velitel letadla
B) u#ivatel letadla
C) vlastnk, p$padn' njemce letadla
ANSWER: A

M%#e vlastnk letadla p$evst n'kter povinnosti, kter mu ukld p$edpis pro provoz letoun% pro
soukrom lety, na njemce?
A) Ne.
B) Ano, za p$edpokladu, #e o tom byla uzav$ena psemn dohoda podepsna vlastnkem i njemcem.
C) Ano, za p$edpokladu, #e o tom byla uzav$ena stn dohoda mezi vlastnkem a njemcem za
p$tomnosti alespo+ dvou dal(ch sv'dk%
ANSWER: B

Mus b&t letoun p$i soukromm letu VFR vybaven variometrem?
A) Ano, v#dy.
B) Pouze p$i letech VFR v noci a p$i $zen&ch letech VFR v letov&ch hladinch.
C) Ne.
ANSWER: B

Mus b&t letoun p$i soukromm letu VFR vybaven rychlom'rem, barometrick&m v&(kom'rem a
magnetick&m kompasem?
A) Ano.
B) Pouze p$i letech VFR v noci a p$i $zen&ch letech VFR v letov&ch hladinch.
C) Ne.
ANSWER: A

Lze provst soukrom& let VFR v noci s letounem, kter& nen vybaven um'l&m horizontem?
A) Ano.
B) Za p$edpokladu, #e je letoun vybaven zat!kom'rem, p$!n&m sklonom'rem a sm'rov&m
setrva!nkem
C) Ne.
ANSWER: C

Lze provst soukrom& let VFR s letounem, kter& nen vybaven protisr#kov&m majkem?
A) Ne.
B) Pouze lety VFR ve dne.
C) Ano.
ANSWER: C

Lze provst soukrom& let VFR s letounem, kter& nen vybaven polohov&mi sv'tly?
A) Ano, ale pouze ve dne.
B) Ne.
C) Ano, v#dy.
ANSWER: A

Jak je sprvn umst'n polohov&ch sv'tel na letounu?
A) Ocas - bl, lev k$dlo - !erven, prav k$dlo - zelen.
B) Ocas - !erven, lev k$dlo - bl, prav k$dlo - zelen.
C) Ocas - zelen, lev k$dlo - bl, prav k$dlo - !erven.
ANSWER: A

Kdy mus b&t ve vybaven jednomotorovho letounu p$i soukromm letu zchrann vesty pro v(echny
osoby na palub'?
A) Pokud !st letu vede nad vodn plochou.
B) Pokud !st letu vede ve v't( vzdlenosti od pob$e# ne# 50 nmo$nch mil.
C) Pokud !st letu vede v takov vzdlenosti od pob$e#, #e ho nelze doshnout klouzav&m letem.
ANSWER: C

Provede-li letoun s nep$etlakovou kabinou soukrom& let tak, #e se pohybuje pod tlakovou v&(kou 10
000 ft a 15 minut v tlakov v&(ce od 10 000 ft do 13 000 ft:
A) pro pilota nemus b&t zaji(t'na dodvka kyslku
B) dodvka kyslku pro pilota mus b&t zaji(t'na, ale pilot nemus mt nasazenu kyslkovou masku
C) dodvka kyslku pro pilota mus b&t zaji(t'na a pilot mus mt nasazenou kyslkovou masku
ANSWER: A

Provede-li letoun s nep$etlakovou kabinou soukrom& let tak, #e se !st letu pohybuje nad tlakovou
v&(kou 13 000 ft:
A) pro pilota nemus b&t zaji(t'na dodvka kyslku
B) dodvka kyslku pro pilota mus b&t zaji(t'na, ale pilot nemus mt nasazenu kyslkovou masku
C) dodvka kyslku pro pilota mus b&t zaji(t'na a pilot mus mt nasazenou kyslkovou masku
ANSWER: C

Mus b&t letoun p$i soukromm letu VFR v "R vybaven radiostanic?
A) Ano, v#dy.
B) Jan p$i letech IFR.
C) Jen p$i letech IFR, p$i letech VFR v noci, p$i $zen&ch letech VFR a tam, kde je to po#adovno z
hlediska rozd'len vzdu(nho prostoru.
ANSWER: C

Ts+ov frekvence pro letadlov radiostanice VKV je:
A) 120,5 MHz
B) 121,5 MHz
C) 122,5 MHz
ANSWER: B

Odpov'dnost za dr#bu letounu provozovanho pro soukrom lety m:
A) velitel letadla
B) u#ivatel letadla
C) vlastnk, p$padn' njemce letadla
ANSWER: C

Obsahuj leteck p$edpisy v "R po#adavek na tzv. praxi pilota v posledn dob' p$i soukrom&ch letech
letounem, tj. 3 vzlety a p$istn jako $dc pilot letounu danho typu nebo t$dy za poslednch 90 dn%?
A) Ano. Po#aduje to provozn p$edpis pro soukrom lety letoun%.
B) V%bec ne.
C) JAR FCL 1 to po#aduje pouze p$i letech s cestujcmi. Podobn po#adavky mohou b&t i v
provoznch sm'rnicch n'kter&ch provozovatel%, nap$. Ae"R.
ANSWER: C

Velitele letadla pro soukrom& let letounu stanovuje:
A) vlastnk letounu
B) provozovatel letounu
C) u#ivatel letounu
ANSWER: A

Noc je v "R definovna takto:
A) Doba mezi zpadem slunce a v&chodem slunce.
B) Doba mezi zpadem slunce + 30 minut a v&chodem slunce -30 minut.
C) Doba mezi zpadem slunce - 30 minut a v&chodem slunce + 30 minut.
ANSWER: B

dob nouze zahrnuje situaci, kdy je nejistota o bezpe!nosti letadla, dle situac, kdy je d%vodn
obava o bezpe!nosti letadla a situaci, kdy je ur!it jistota, #e letadlu hroz v#n nebezpe!. Dopl+te
ve sprvnm po$ad nzvy t'chto situac:
A) dob nejistoty (INCERF
A), pohotovosti (ALERF
A), tsn' (DETRESF
A)
B) dob tsn' (DETRESF
A), nejistoty (INCERF
A), pohotovosti (ALERF
A)
C) dob pohotovosti (ALERF
A), tsn' (DETRESF
A), nejistoty (INCERF
A)
ANSWER: A

Pokud pilot zva#n&m zp%sobem poru( v "R leteck p$edpisy:
A) zstupce provozovatele leti(t' mu m%#e na mst' ud'lit blokovou pokutu
B) inspektor CL mu m%#e na mst' ud'lit blokovou pokutu
C) $ad pro civiln letectv s nm m%#e vst sprvn $zen
ANSWER: C

Pokud pilot p$i sv !innosti vykazuje nedostatky, kter mohou ovlivnit bezpe!nost letovho provozu,
jeho pr%kaz zp%sobilosti m%#e zadr#et:
A) inspektor $adu pro civiln letectv
B) pov'$en osoba provozovatele leti(t'
C) pov'$en osoba provozovatele letadla
ANSWER: A


A)
B)
C)
ANSWER: V&choz hodnoty MSA jsou:
A) tlak 1013,25 hPa, teplota 15C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,81 m/s. Tyto
hodnoty jsou vzta#eny na nadmo$skou v&(ku leti(t'.
B) tlak 1013,25 hPa, teplota 15C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,81 m/s. Tyto
hodnoty jsou vzta#eny na st$edn hladinu mo$e.
C) tlak 760 hPa, teplota 15C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, thov zrychlen 9,8 m/s. Tyto hodnoty
jsou vzta#eny na nadmo$skou v&(ku leti(t'.
ANSWER: B

Jak se zm'n rychlost proudu a statick& tlak, kdy# se zhust v n'jakm mst' proudnice?
A) Rychlost se zv&(, statick& tlak se zv&(.
B) Rychlost se zv&(, statick& tlak klesne.
C) Rychlost klesne, statick& tlak klesne.
ANSWER: B

hel nb'hu je hel kter&:
A) svr sm'r nabhajcho proudu s t'tivou profilu
B) svr t'tiva profilu s vodorovnou rovinou (horizontem
C) svr sm'r nabhajcho proudu s vodorovnou rovinou (horizontem)
ANSWER: A

P$i obtkn t'lesa vznikaj aerodynamick sly. Naz&vaj se:
A) vztlak, odpor a v&sledn aerodynamick sla
B) vztlak, tha a odpor
C) vztlak a odpor, jejich sou!tem je v&sledn aerodynamick sla
ANSWER: C

B'hem letu se vztlak letounu (p$i stejn konfiguraci) m%#e zm'nit pouze vlivem:
A) rychlost letu, hlu nb'hu a v&(ky letu
B) rychlosti letu a hlu nb'hu
C) hlu nb'hu a v&(ky letu
ANSWER: A

B'hem letu se odpor letounu (p$i stejn konfiguraci) m%#e m'nit pouze vlivem:
A) rychlosti letu a v&(ky letu
B) v&(ky letu a hlu nb'hu
C) rychlosti letu, v&(ky letu a hlu nb'hu
ANSWER: C

Jak se naz&vaj druhy odporu, kter vznikaj na profilu a v !em maj sv%j p%vod?
A) T$ec odpor vznik v mezn vrstv' a tlakov& odpor vytvo$enm plavu p$i odtrhvn proudu.
B) T$ec odpor vznik v mezn vrstv' a tlakov& odpor je vyvoln p%sobenm p$etlaku v blzkosti
nb'#n hrany.
C) T$ec odpor vznik zrychlen&m pohybem !stic vzduchu, ke ktermu dochz vlivem
aerodynamickho oh$evu, tlakov& odpor vytvo$enm plavu p$i odtrhvn proudu.
ANSWER: A

M%#e dojt k odtr#en proudu p$i laminrnm proud'n v mezn vrstv'?
A) Ne, nebo) proud'n nejprve mus p$ejt do turbulentnho.
B) Ano, je to zcela obvykl& postup p$i odtr#en proudu, kdy odtr#enm se stane z laminrnho proud'n
turbulentn.
C) Ano, je to velmi ne#douc jev, odtr#enm se vytvo$ rozshl& plav.
ANSWER: C

Maximln sou!initel vztlaku a kritick& hel nb'hu je nejvce ovlivn'n:
A) zak$iven st$edn !ry profilu
B) tlou()kou profilu
C) hloubkou profilu
ANSWER: A

Obtkn k$dla se na rozdl od profilu vyzna!uje:
A) tloustnutm mezn vrstvy, zv't(enm sou!initele odporu a vzr%stem sou!initele vztlaku
B) vytvo$enm vr% na jeho koncch, zv't(enm sou!initele odporu a zm'nou pr%b'hu vztlakov !ry
C) vytvo$enm vr% na jeho koncch, poklesem sou!initele odporu a zm'nou pr%b'hu vztlakov !ry
ANSWER: B

V blzkosti zem' letoun "plave". To je zp%sobeno:
A) zv't(enm klouzavosti, nebo) vlivem blzkosti zem' se nevytvo$ na k$dle koncov vry
B) zmen(enm minimln rychlosti letu v d%sledku v't( hustoty vzduchu v mal&ch v&(kch
C) zv't(enou !innost v&(kovho kormidla, kter umo#n p$evst letoun na mnohem vy(( hel
nb'hu, ne# je tomu ve voln atmosf$e
ANSWER: A

V !em spo!v princip geometrickho zkroucen lichob'#nkovho k$dla, kter zabra+uje odtr#en
proudu na jeho koncch v oblasti k$idlek?
A) Na konci k$dla je pou#it profil, kter& dosahuje pozd'ji kritickho hlu nb'hu, ne# profil pou#it& u
ko$ene.
B) Na konci k$dla je profil nastaven na men( hel nb'hu, ne# profil pou#it& u ko$ene.
C) U lichob'#nkovho k$dla se obvykle geometrick zkroucen nepou#v.
ANSWER: B

P$i kritickm hlu nb'hu:
A) dochz k nhlmu poklesu sou!initele odporu
B) dosahuje sou!initel vztlaku maximln hodnoty, p$i dal(m zvy(ovn hlu nb'hu prudce kles
C) je p$ekro!ena mstn rychlost zvuku
ANSWER: B

Vysunut podvozku zp%sob p$ev#n':
A) vzr%st sou!initele odporu
B) pokles sou!initele odporu a zm'nu klopivho momentu
C) vzr%st sou!initele odporu a zm'nu klopivho momentu
ANSWER: C

Hlavn p$!inou odtr#en proudu je v#dy:
A) p$echod laminrnho proud'n na turbulentn
B) p$ekro!en kritickho hlu nb'hu
C) p$ekro!en hlu nastaven k$dla
ANSWER: B

Minimln rychlost letounu s vysunut&mi klapkami je:
A) v't( ne# v cestovn konfiguraci, nebo) vysunutm vztlakov&ch se zv&( sou!initel vztlaku
B) men( ne# v cestovn konfiguraci, nebo) vysunutm vztlakov&ch klapek se zv&( sou!initel vztlaku
C) men( ne# v cestovn konfiguraci, nebo) !innost v&(kovky se vysunutm vztlakov&ch klapek zlep(
ANSWER: B

Z jakho d%vodu je omezena maximln rychlost letu s vysunut&mi vztlakov&mi klapkami?
A) Letoun by m'l p$li( velk& vztlak a stle by stoupal, a# by p$e(el do pdu na vysok rychlosti.
B) Velk& klopiv& moment na k$dle by vedl ke ztrt' $iditelnosti a letoun by p$e(el do st$emhlavho
letu.
C) Mohlo by dojt k p$ekro!en povolenho zat#en k$dla.
ANSWER: C

Kter po$ad prost$edk% pro zv&(en vztlaku je se$azeno sprvn' podle jejich klesajc !innosti?
A) .t'rbinov klapka na odtokov hran', slot, odklp'c vztlakov klapka, za$zen na vyfukovn
mezn vrstvy.
B) Slot, (t'rbinov vztlakov klapka, za$zen na vyfukovn mezn vrstvy, odklp'c vztlakov klapka.
C) Za$zen na vyfukovn mezn vrstvy, (t'rbinov vztlakov klapka na odtokov hran', odklp'c
vztlakov klapka, slot.
ANSWER: C

Vrtulov& list je po sv dlce zkroucen, proto#e:
A) je tak zachovn stejn& hel nastaven v(ech jeho profil%
B) v(echny profily listu vrtule potom pracuj zhruba na stejnm hlu nb'hu
C) se tm zabra+uje t$esen vrtule
ANSWER: B

P$ejde-li letoun s pevnou vrtul do strmho stoupn beze zm'ny p$pusti, potom:
A) se zmen( rychlost letu, ale ot!ky motoru se v&razn' nezm'n
B) se rychlost letu nem'n, ale ot!ky motoru nhle vzrostou
C) zmen( se rychlost letu a ot!ky klesnou
ANSWER: C

hel nastaven staviteln vrtule v cestovnm letu je:
A) v't( ne# p$i vzletu
B) men( ne# p$i vzletu
C) stejn& jako p$i vzletu
ANSWER: A

Vlivem nesymetrickho obtkn letounu v d%sledku prce levoto!iv vrtule (ot! se doleva z pohledu
pilot
A) bude:
A) vznikat na svisl ocasn plo(e sla sm'$ujc doprava, proto aby pilot zabrnil zato!en letounu
doprava, mus vy(lpnutm prav nohy vych&lit sm'rovku doprava
B) letoun podln' nestabiln
C) vznikat na svisl ocasn plo(e sla sm'$ujc doleva, proto aby pilot zabrnil zato!en letounu
doprava, mus vy(lpnutm lev nohy vych&lit sm'rovku doleva
ANSWER: C

Jak bude p%sobit na letoun gyroskopick& moment levoto!iv vrtule p$i jeho rychlm naklon'n na
prav k$dlo?
A) Letoun za!ne stoupat.
B) Letoun za!ne klesat.
C) Gyroskopick& moment se v tomto p$pad' neprojev.
ANSWER: C

Jak se projev gyroskopick& moment p$i letu v zat!ce?
A) Klesnm nebo stoupnm.
B) Naklon'nm na lev nebo prav k$dlo.
C) Gyroskopick& moment se v tomto p$pad' neprojev.
ANSWER: A

Kolik sou$adnicov&ch os m letadlo a jak se naz&vaj?
A) 4, podln, stranov, p$!n a kolm.
B) 3, podln, stranov a zemsk.
C) 3, podln, bo!n a kolm.
ANSWER: C

Pohyb letadla p$i kterm se ot! kolem sv podln osy se naz&v:
A) klopen
B) zat!en
C) klon'n
ANSWER: C

Pohyb letadla p$i kterm se ot! kolem sv kolm osy se naz&v:
A) klopen
B) zat!en
C) klon'n
ANSWER: B

V horizontlnm ustlenm letu je v rovnovze:
A) tah s thovou silou, odpor se vztlakem
B) tah s odporem, thov a setrva!n sla se vztlakem
C) tah s odporem, thov sla se vztlakem
ANSWER: C

Minimln rychlost letu se zvy(uje vlivem:
A) vy(( letov hmotnosti
B) vysunut vztlakov&ch klapek
C) hlu nb'hu, #dn& jin& faktor ji neovliv+uje
ANSWER: A

Re#im letu, p$i kterm m letoun nejv't( vytrvalost se vyzna!uje tm, #e:
A) se spot$ebuje nejmen( mno#stv paliva na ulet'n ur!it vzdlenosti
B) se spot$ebuje nejmen( mno#stv paliva za ur!itou dobu
C) let mus probhat v co nejmen( v&(ce
ANSWER: B

Vysunut vztlakov&ch klapek na 10-15 st. zp%sob p$i vzletu:
A) v't( zrychlen p$i rozjezdu
B) v't( stoupavost
C) zkrcen dlky rozjezdu
ANSWER: C

Jak bude ovlivn'na dlka vzletu, jestli#e letoun od po!tku rozjezdu se bude pohybovat na hlu
nb'hu v blzkosti kritickho hlu?
A) Dlka vzletu se v&razn' zkrt, nebo) letoun doshne velkho sou!initele vztlaku.
B) Dlka vzletu se nepatrn' prodlou#.
C) Letoun v d%sledku zna!nho sou!initele odporu bude velice pomalu zrychlovat, tak dlka vzletu
se v&razn' prodlou#, v mnoh&ch p$padech by letoun v%bec nevzltl.
ANSWER: C

Ve kter fzi letu m%#e nejsnze dojt k pdu na vysok rychlosti?
A) V klouzn.
B) V p$echodovm oblouku.
C) Ve v&dr#i.
ANSWER: B

Nsobek zat#en udv:
A) o kolik je v danm okam#iku letu vztlak letounu v't(, ne# jeho tha
B) kolikrt je v danm okam#iku letu vztlak letounu v't( ne# vztlak, jak& m letoun p$i stejn rychlosti
v ustlenm horizontlnm letu
C) kolikrt jsou ocasn plochy letounu vce zat#eny ne# jeho k$dlo
ANSWER: B

Okam#it velikost nsobku za letu zvis na:
A) velikosti vztlaku, tj. p$edev(m na rychlosti letu a hlu nb'hu
B) max. povolen letov hmotnosti
C) rychlosti letu
ANSWER: A

Nsobek v't( ne# +1 je dosa#en v#dy, kdy#:
A) je letoun p$iveden na kritick& hel nb'hu p$i rychlosti v't(, ne# odpovd minimln rychlosti v
horizontlnm ustlenm letu
B) pilot p$id nebo ubere na v&konu motoru
C) pilot vych&l sm'rovku
ANSWER: A

Ve sprvn zat!ce mus b&t vztlak:
A) stejn' velk&, jako p$i stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu
B) v't( ne# p$i stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu
C) men( ne# p$i stejn rychlosti v horizontlnm ustlenm letu
ANSWER: B

Pro! se mus v ostr&ch zat!kch v horizontu zvy(ovat v&kon motoru?
A) Aby letoun p$ekonal thovou a odst$edivou slu, pot$ebuje v't( vztlak. Zv't(en vztlaku je dosa#eno
v't(m hlem nb'hu v zat!ce, ne# je tomu p$i stejn rychlosti v horizontlnm letu, tm se zvy(uje
nejen sou!initel vztlaku, ale i odporu.
B) Aby letoun p$ekonal odst$edivou slu, pot$ebuje dostate!n' velkou slu dost$edivou. Jednou z jejch
slo#ek je v zat!ce tah motoru.
C) Proto#e to je hlavn zp%sob, jak opravit v&kluzovou nebo skluzovou zat!ku.
ANSWER: A

Minimln rychlost letu v ustlen zat!ce v horizontu:
A) je tm v't(, !m je zat!ka ost$ej(
B) je dna letovou p$ru!kou a plat pro v(echny re#imy letu
C) je tm men(, !m je zat!ka ost$ej(
ANSWER: A

P$iveden letounu za letu do blzkosti kritickho hlu nb'hu se projev:
A) zv&(enm rychlosti letu
B) znateln&m sn#enm sil v $zen
C) zv't(enm sil v $zen
ANSWER: B

K pdu letounu dochz pouze tehdy, kdy#:
A) rychlost letu klesne pod hodnotu minimln rychlosti
B) se letoun dostane za kritick& hel nb'hu
C) je letov hmotnost letounu v't(, ne# je max. povolen
ANSWER: B

K pdu do v&vrtky dochz v d%sledku:
A) nesymetrickho odtr#en proud'n na lev a prav polovin' k$dla
B) symetrickho odtr#en proud'n na k$dle
C) odtr#en proud'n na ocasnch plochch
ANSWER: A

T'#i(t' letounu je:
A) p%sobi(t' v&sledn aerodynamick sly
B) p%sobi(t' v&sledn aerodynamick sly a thov sly
C) p%sobi(t' thov sly
ANSWER: C

Poloha t'#i(t' se vztahuje:
A) na jednotku plochy
B) ke st$edn aerodynamick t'tiv' (SAT)
C) k poloze nivela!nho bodu letadla
ANSWER: B

Podlnou statickou stabilitu letounu m%#e pilot snadno poru(it:
A) vysunutm vztlakov&ch klapek
B) zv&(enm v&konu motoru
C) nevhodn&m rozmst'nm nkladu
ANSWER: C


A)
B)
C)
ANSWER: Zkratka "vzletov a p$istvac drha" je
A) RV
B) RTE
C) RWY
ANSWER: C

Vyberte sprvnou zkratku pro "uzav$eno"
A) COND
B) CONC
C) CLSD
ANSWER: C

Vyberte sprvnou zkratku pro m'$i! vzdlenosti
A) DME
B) DLA
C) DIF
ANSWER: A

ATIS znamen
A) slu#ba $zen letovho provozu
B) automatick informa!n slu#ba koncov $zen oblasti
C) leti(tn letov informa!n slu#ba
ANSWER: B

Zkratka FIR znamen
A) letov informa!n oblast
B) referen!n bod leti(t'
C) p$edpokldan doba p$letu
ANSWER: A

Zkratka CTR znamen
A) letov informa!n oblast
B) $zen& okrsek
C) leti(tn okrsek
ANSWER: B

Zkratka ETA znamen
A) letov& pln
B) p$edpokldan& !as vzletu
C) p$edpokldan& !as p$letu
ANSWER: C

Zkratka FLP znamen
A) letov& pln
B) letov cesta
C) letov omezen
ANSWER: A

Indikovan vzdu(n rychlost se zna!
A) ISB
B) ICO
C) IAS
ANSWER: C

Zkratka ETD znamen
A) p$edpokldan dlka vzletu
B) p$edpokldan& !as odletu
C) p$edpokldan& !as p$letu
ANSWER: B

Zkratka AGL znamen
A) p$edpokldan& !as vzletu
B) nad rovn zem'
C) rychlost klesn
ANSWER: B

Tlak indikujc nadmo$skou v&(ku, p$epo!ten& na st$edn hladinu mo$e se zna!
A) QNH
B) QNE
C) QFE
ANSWER: A

Magnetick& kurs, kter& mte za bezv't$ sledoval, abyste sm'$oval ke mn', se zna!
A) QDR
B) QNE
C) QDM
ANSWER: C

Va(e magnetick zam'$en ode m' se zna!
A) QDP
B) QDR
C) QDM
ANSWER: B

Tlak p$epo!ten& na st$edn hladinu mo$e podle barometrick formule, se zna!
A) QAB
B) QFE
C) QFF
ANSWER: C

Kd QGO znamen
A) p$istn zakzno
B) p$istn povoleno
C) opakujte p$istn
ANSWER: A

Tlak indikujc v&(ku nad rovn leti(t' se zna!
A) QNH
B) QFF
C) QFE
ANSWER: C

Slovo "!ekejte" znamen
A) !ekejte, zavolm vs
B) !ekejte a zavolejte pozd'ji
C) prove-te zat!ku o 360 proti v'tru
ANSWER: A

Slovo "p$ejd'te" znamen
A) urychlen' p$ejd'te nebo p$eje-te drhu
B) p$ejd'te na cizojazy!nou korespondenci
C) nava#te rdiov spojen s
ANSWER: C

Slovo "provedu" znamen
A) rozumm va( zprv', a budu podle n postupovat
B) ano
C) p$ijal jsem v(e z va(eho poslednho vyslan
ANSWER: A

Slovo "potvr-te" znamen
A) opakujte mou posledn zprvu
B) potvr-te mi, #e jste zprvu p$ijal a rozum'l j
C) ov'$te a odsouhlaste zprvu
ANSWER: B

Slovo "rozumm" znamen
A) ano
B) ano, provedu
C) p$ijal jsem v(e z va(eho poslednho vyslan
ANSWER: C

Slovo "APPROACH" znamen
A) p$ibli#ovac stanovi(t' $zen
B) stanovi(t' oblastnho $zen
C) stanovi(t' $zen pozemnho pohybu na leti(ti
ANSWER: A

Slovo "opakujte" znamen
A) opakujte v(e p$esn' tak, jak jste p$ijal
B) opakujte pouze !sla
C) opakujte v(e nebo nsledujc !st va(eho poslednho vysln
ANSWER: C

Slovo "povoleno" znamen
A) povolen pro po#adovan& kon je schvleno
B) oprvn'n pokra!ovat za ur!it&ch podmnek
C) oprvn'n pokra!ovat
ANSWER: B

Slovo "negativ" znamen
A) !ekejte na povolen
B) povolen je zru(eno
C) povolen nen potvrzeno, to nen sprvn, ne
ANSWER: C

Slovo "schvleno" znamen
A) oprvn'n pokra!ovat za ur!it&ch podmnek
B) povolen pro po#adovan& kon je schvleno
C) povoleno
ANSWER: B

Slovo "oznamte" znamen
A) p$edejte mi nsledujc informaci
B) rd bych v'd'l
C) p$eji si obdr#et nsledujc informaci
ANSWER: A

Slovo "sprvn'" znamen
A) to je sprvn
B) oprvn'n pokra!ovat
C) povolen je schvleno
ANSWER: A

Ve volac zna!ce oblastnho st$ediska $zen m%#e b&t nzev
A) APPROACH
B) TOWER
C) CONTROL
ANSWER: C

Ve volac zna!ce leteck stanice leti(tnho stanovi(t' je nzev
A) CONTROL
B) APPROACH
C) V/,
ANSWER: C

Vysln z jedn stanice do druh v p$padech, kdy spojen nem%#e b&t navzno, av(ak p$edpokld
se, #e volan stanice m%#e vysln p$ijmout, je
A) spojen na kanle INTERPILOT
B) vysln na slepo
C) spojen SELCAL
ANSWER: B

Stanice leteck telekomunika!n slu#by mus pou#vat
A) st$edoevropsk& !as
B) greenwichsk& !as
C) sv'tov& koordinovan& !as
ANSWER: C

V mezinrodn telekomunika!n slu#b' se mus pou#vat zkratky a kdy kdykoliv je to mo#n
A) ano
B) ne
C) pouze po p$edchoz domluv'
ANSWER: A

Jestli#e D ozna!uje !slice dne, M !slice m'sce, H !slice hodiny, m !slici minuty, pak formt
skupiny !asu vypad nsledovn':
A) DDMMHH
B) HHmmDDMM
C) DDHHmm
ANSWER: C

Ve volac zna!ce leteck stanice $zen pohybu na zemi je nzev
A) APRON
B) GROUND
C) RADIO
ANSWER: B

Ve volac zna!ce leteck stanice p$ibli#ovacho stanovi(t' m%#e b&t nzev
A) CONTROL
B) APPROACH
C) INFORMATION
ANSWER: B

Kter po$ad d%le#itosti zprv je sprvn?
A) ts+ov, pro zaji(t'n bezpe!nosti let%, pilnostn
B) pro zaji(t'n bezpe!nosti let%, ts+ov, pilnostn
C) ts+ov, pilnostn, pro zaji(t'n bezpe!nosti let%
ANSWER: C

"slo 47 se vysl slovy
A) !ty$i sedm
B) !ty$icet sedum
C) !tyry sedum
ANSWER: C

"slo 200,5 se vysl
A) dva nula nula !rka p't
B) dv'st' !rka p't
C) dv'st' p't
ANSWER: A

"slo 15000 se vysl slovy
A) patnct tisc
B) jedna p't tisc
C) jedna p't nula nula nula
ANSWER: B

P$i navazovn spojen lze pou#t zkrcenou zna!ku
A) pouze po p$edchoz domluv'
B) nelze
C) bez omezen
ANSWER: B

Sprvn zkrcen volac zna!ky OK SNY je nsledovn
A) ONY
B) SNY
C) OSY
ANSWER: A

Sprvn zkrcen volac zna!ky OK ALR
A) ALR
B) OAR
C) OLR
ANSWER: C

Dokonal !itelnost je p$i zku(ebnm vysln uvd'n stupn'm
A) 1
B) 10
C) 5
ANSWER: C

Pro kvalifikaci !itelnosti vysln se pou#v stupnice
A) 1 - 5
B) 1 - 10
C) 1 - 3
ANSWER: A

P$i zku(ebnm vysln frze "chvlemi ne!iteln" ozna!uje stupe+ !itelnosti
A) 4
B) 1
C) 2
ANSWER: C

P$i zku(ebnm vysln stupe+ 4 ozna!uje, #e zprva je
A) !iteln
B) !iteln, ale s obt#emi
C) chvlemi ne!iteln
ANSWER: A

Ts+ov zprva se uvd
A) volac zna!kou letadla a slovy "letadlo v nouzi, #dm klid na frekvenci"
B) volac zna!kou letadla a t$ikrt opakovan&mi slovy MAY DAY
C) t$ikrt opakovan&mi slovy MAY DAY
ANSWER: C

Zprva ru(c ts+ov& provoz a ulo#en ticha obsahuje frzi
A) ulo#en ticha ukon!eno
B) ts+ov& provoz ukon!en
C) MAY DAY ukon!eno
ANSWER: B

Ts+ov& a pilnostn provoz mus b&t veden na kmito!tu
A) 121,5 MHz
B) kter& je v dan dob' pou#vn
C) 121,5 kHz
ANSWER: B

PAN PAN MEDICAL je radiotelefonn signl zprvy
A) pilnostn
B) medicnskho charakteru
C) pro zaji(t'n bezpe!nosti letu
ANSWER: A

Ts+ov korespondence
A) je na stejn rovni jako pilnostn
B) m p$ednost p$ed v(emi ostatnmi druhy spojen
C) nem p$ednost p$ed zprvami pro zaji(t'n bezpe!nosti letu
ANSWER: B

Prvo ulo#it ticho m
A) pouze stanice $dc
B) kterkoliv jin stanice
C) stanice v tsni a stanice $dc
ANSWER: C

Sou!st ts+ov zprvy krom' jinho je
A) mysl velitele letadla
B) ts+ov& signl "SOS"
C) hl(en o zabudovan&ch letov&ch zapisova!ch
ANSWER: A

Sou!st pilnost zprvy krom' jinho je:
A) pou#van frekvence radiostanice
B) pilnostn signl "JULY DAY"
C) mysl velitele letadla
ANSWER: C

Jestli#e letadlov stanice nen schopna navzat spojen s leteckou stanic, na danm kmito!tu
A) mus se vrtit na leti(t' vzletu
B) mus se pokusit navzat spojen na jinm kmito!tu p$slu(nmu pro danou tra)
C) mus pokra!ovat v letu mimo danou tra)
ANSWER: B

Frze "vyslm na slepo" se pou#ije
A) p$i neznalosti frekvence volan stanice
B) p$i nesp'(nm navzn spojen
C) na pokyn leteck stanice
ANSWER: B

Jestli#e letadlov stanice "vyslajc na slepo" p$echz na jin& kmito!et
A) mus nejprve vyslat zprvu oznamujc zm'nu kmito!tu a nov& kmito!et
B) mus nejprve vyslat zprvu oznamujc zm'nu kmito!tu
C) nemus oznamovat zm'ny kmito!tu
ANSWER: A

Nem%#e-li letadlov stanice navzat spojen z d%vodu selhn p$ijma!e
A) mus se vrtit na leti(t' vzletu
B) mus trvale vyslat svoji polohu
C) mus vyslat hl(en ve stanoven&ch !asech a mstech
ANSWER: C