Tma:15

Elektroakustika
Zadn:
, Zvuk,en,psmo slyitelnch,prh,slyitelnosti prh bolesti:druhy mikrofonu, pouit,
parametry, konstrukce, funkce, reproduktor, konstrukce, druhy ozvunice, dlan
reprodukce, basreflexov sk
1) Zvuk je kad mechanick vlnn v ltkovm prosted, kter je schopno vyvolat
v lidskm uchu sluchov vjem. Frekvence tohoto vlnn le v rozsahu asi 16Hz-20Hz.
Za jeho hranicemi lovk zvuk sluchem nevnm!
V elektroakustice se jako zvukov signl oznauj i elektrick kmity odpovdajc
kmitm mechanickm.
Prh Bolesti: je pi 130 dB
Prh slyitelnosti:i slyen je nejni hladina,kterou zan lovk slyet. Zan
pi 0dB.

Druhy Mikrofonu:
Elektrodynamick
Elekt. Mikrofon Vyuv pi sv
innosti elektromagnetickou indukci. V magnetickm poli trvalho magnetu se
pohybuje vodi (cvka nebo pn zvlnn hlinkov psek) spojen s prunou
membrnou, na kterou dopad zvukov vlnn. Pouv se pro spotebn ely.
Elektrostatick
Pevn plastov membrna.
Elektrostatick mikrofon je asto nesprvn oznaovn jako kondenztorov.
V elektrostatickm mikrofonu tvo membrna, zachycujc dopad zvukovho vlnn, jednu
desku deskovho kondenztoru (s kapacitou ), v nm se kumuluje elektrick
nboj.
Reproduktory:

Elektrodynamick

Ozvunice:
Bassreflexov ozvunice
Pomoc tohoto druhu ozvunice doclme silnho, hlubokho ale kvalitnho basu. Tento box
je vhodn pro poslech tanen, hip hop a ern hudby.
Uzaven ozvunice
Tato ozvunice m nejmen akustick tlak,ale doshneme velice kvalitn, pesn a rychl
basy. Zkrtka zde zle na kvalit reproduktoru, protoe zvuk nen nim ovlivnn.



Dlen reprodukce zvuku
Pouv se pro jakostn reprodukci celho akustickho psma. Pi 2 psmov reprodukci je
to psmo nzkch a vysokch frekvenc a pi 3 psmov je to psmo nzkch, stednch a
vysokch frekvenc. Pro cel psmo vyhovuj stedov od 100Hz do 10KHz. K rozdlen
akustickho psma se pouvaj vhybky. Jsou to dvojbrany s kondenztory a cvkami,
v zapojen jako horn a doln psmov propust. Dlc frekvence se vol 600-800Hz mezi
hloubky a stedy. 6-8KHz se vol mezi stedy a vkami. Pro jednodu soustavy se pouv
tlumov charakteristika se strmost 6dB/oktvu a u sloitjch 12dB/oktvu.



Mzda
Je odmna za prci v pracovnm pomru, vyplcen ve vplatnm termnu (zpravidla
msn) zptn. Me se skldat z tchto sloek: zkladn mzda, nhrady
mzdy a vkonnostn sloky mzdy. Jedn se o penit plnn a plnn penit hodnoty
(naturln mzda) poskytovan zamstnavatelem zamstnanci. Na rozdl od platu je
vyplcena v soukromm sektoru, zatmco plat nle jen zamstnancm zkonem urench
instituc, pedevm sttnm zamstnancm.

Nstupn plat
Je penit plnn poskytovan zamstnanci pi nstupu za prci pro zamstnavatele,
kterm je stt, obec, kraj, sttn fond, pspvkov organizace (kde se platy hrad z rozpotu
jejho zizovatele) nebo kolsk prvnick osoba. Platem ale nen penit plnn
poskytovan obanm cizch stt s mstem vkonu prce mimo zem esk republiky,
akoli pracuj pro nkterho z tchto zamstnavatel. Zamstnanci pracujc pro jinho
zamstnavatele nedostvaj plat, ale mzdu.