Střední průmyslová škola elektrotechnická v Brně, Kounicova 16

Jméno a vvvvvvvvv
příjmení: Petr XXX Třída: S4P Skupina: 1

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ

Název úlohy: Měření mechanické rezonanční frekvence reproduktoru Č. úl.: 13

Zkoušené předměty: Reproduktor (muzejní kus, velký) 15W

Datum měření: 8.3 2006 Počet stran: 6

Datum odevzdání: 15.3 2006 Počet grafických příloh: 1

Podpis žáka: Klasifikace:

Zadání, schéma, měřící přístroje, rozbor úlohy, postup měření, zpracování měření, hodnocení výsledků
Zadání:
• Uveďte a alespoň kvalitativně zdůvodněte náhradní schéma k reproduktoru a jeho chování při měření.
• Změřte mechanickou rezonanční frekvenci reproduktoru.
• Změřte mechanickou rezonanční frekvenci reproduktoru s fyzicky zatíženou membránou.
• Nakreslete graf závislosti impedance reproduktoru na frekvenci od 10Hz do 20 kHz.

Schéma:

Elektrické náhradní schéma reproduktoru

Zapojení měření
Rozbor:
1. Princip reproduktoru
Reproduktor slouží k vytváření tlakových vln ve vzduchu, které lidské ucho s mozkem
interpretují jako zvuk. Využívá k tomu membránu, která je mechanicky spojená s cívkou. Touto
cívkou proháníme proud a tím ji přitahujeme a odpuzujeme od permanentního magnetu. Výsledkem
je pohyb membrány, který může být velice rychlý. Pohyb membránou dolů vytvoří jakési vzduchové
„vakuum“ nad membránou a tím se atomy vzduchu začnou tlačit do tohoto „vakua“ a namísto
bývalých atomu se začnou tlačit další atomy, vznikne postupná tlaková vlna šířící se rychlostí
odpovídající teplotnímu kmitání atomů vzduchu (rychlosti zaplňovaní vzduchových kapes, jinak
řečeno oblastí s nižším tlakem). Pro pohyb membrány nahoru je situace obdobná, ale přesně opačná
atomy se snaží od membrány dostat pryč (viz vysokoškolská učebnice fyziky „Feynmanovy
přednášky z fyziky“).
Reproduktor se může dostat do stavu rezonance. To znamená, že při jeho cyklickém kmitání
nahoru a dolů se v něm hromadí kinetická energie. Jednoduchý příklad z houpačky: můžeme
rozhoupávat houpačku tím způsobem, že si stoupneme dozadu za houpačku a v momentě kdy k nám
přeletí a bude mít tendenci jít zrovna zpět, tak ji ještě trošku postrčíme a tím ji přidáme energii.
V příštím okamžiku přiletí rychleji. Totéž zopakujeme ještě několikrát, a zjistíme, že jsme houpačku
slušně rozhoupali. Ale pokud ji při postrčení udělíme vždy stejnou energii, tak zjistíme, že se stav
ustálil a houpačka se dále nezrychluje. Úbytek energie při jednom zhoupnutí je roven energii, kterou
udělujeme. Tření v ložiscích houpačky, odpor vzduchu a další jevy, které houpačku zpomalují a
odebírají ji energii, mají nelineární závislost na rychlosti houpání houpačky. Z toho důvodu dojde
k vyrovnání těchto odporových sil s energií námi udělovanou postrčením. Tímto způsobem jsme
houpačku rozhoupaly pomocí rezonance.
Jestliže se tedy i napětí převáděné do reproduktoru střídá ve frekvenci, při které jakoby postrkuje
reproduktor jako naši houpačku, tak do reproduktoru ukládá velkou energii, která se projeví velkými
výkyvy reproduktoru. A může ho dokonce i zničit. Utrhnout kmitačku a tak podobně. Této frekvenci
napětí, při které tento jev nastává, se říká rezonanční frekvence.
Z důvodů znehodnocení reproduktoru vlivem rezonance se snaží výrobci tomuto jevu zamezit,
například používáním reproduktoru nad frekvencí rezonance (rezonanční frekvence reproduktoru se
běžně pohybuje v rozsahu 20-40Hz).

2. Elektrické náhradní schéma reproduktoru

Náhradní schéma reproduktoru můžeme rozdělit na dvě části: elektrickou a mechanickou.
Elektrická část (součástky s indexem E) znázorňuje náhradní schéma kmitací cívky. Rezistor je
vnitřní odpor cívky a kondenzátor je kapacita mezi závity.
Mechanická část náhradního schématu reproduktoru (součástky s indexem M) se skládá
z paralelního rezonančního obvodu a paralelně připojeného rezistoru. Rezistor reprezentuje
mechanické tření a ztráty při pohybu reproduktoru a energii předávanou vzduchu (utlumuje
rezonanci). Cívka reprezentuje setrvačnost reproduktoru. (cívka, jež je mechanicky připevněná na
membránu, je pomocí proudu odpuzována a přitahována k permanentnímu magnetu, jestliže je
odpuzena, získá rychlost. Proud, který odpudil cívku, ustane, ale cívka mechanickou setrvačností
pokračuje dál a tím budí proud, jenž ustal-chová se jako indukčnost). Kapacita prozměnu
reprezentuje tuhost pružiny, neboli tu sílu, která se snaží vrátit reproduktor do výchozí polohy
(působí přímo proti indukčnosti-setrvačnosti).
Celé náhradní schéma reproduktoru v tomto případě slouží k jednoduššímu představení si
chování obvodu, i když si lze představit chování obvodu i bez něj.

3. Princip měření rezonanční frekvence

Nejprve vyjdeme z náhradního schémata reproduktoru. Zanedbáme elektrickou část a všímáme si
pouze mechanické části. Při mechanické ezonanci reproduktoru začne ekvivalentně docházet
k elektrické rezonanci na tomto paralelním rezonančním obvodu. Nabije se cívka, a ta se začne
vybíjet přes kondenzátor, odpor, a i přes napěťový zdroj; tomu ovšem zabrání elektrická cívka.
 Něco z energie se tedy ztratí na vnitřním odporu napěťového zdroje a něco se ztratí na rezistoru.
A dále se začne vybíjet kondenzátor nabitý cívkou a situace se opakuje. Tomuto jevu se říká
rezonance. Napětí, které si cívka a kondenzátor předávají, pomalu klesá. Ovšem zdroj, který kmitá
taktéž na této frekvenci, tuto energii stále do obvodu dodává, ovšem tím způsobem, že proud teče
akorát přes rezistor.

Při jiné frekvenci než rezonanční má paralelní obvod vždy nižší impedanci, než při této
rezonanční (pro nízké zkratuje cívka, pro vysoké kondenzátor). A proto můžeme hledat rezonanci
pomocí měření impedance reproduktoru. Ta při rezonanci prudce stoupne. To ospravedlňuje naši
metodu měření, pro které použijeme výše uvedené schéma. Předpokládá se, že odpor reproduktoru je
docela malý (pár ohmů) a proto použijeme zapojení pro malé impedance. Paralelně s impedancí
položíme velký odpor voltmetru, který měření téměř neovlivní.
Dodatek: Mechanická představa (jestliže zapomeneme na ekvivalentní elektrické schéma)
spočívá v tom, že kmitající cívka reproduktoru, připevněná na membránu, vyrábí napětí svým
vlastním kmitáním, a tudíž jediný proud, který prochází, je ten, který musí dodat rozdíl mezi úbytkem
energie při kmitu cívky, a proto vykazuje reproduktor větší odpor, protože jestliže je v rezonanci, pak
je tlumení kmitů malé a tudíž i úbytek energie je malý.
Situace se změní, jestliže reproduktor zatížíme. Tlumení je větší tudíž se míra zvětšení
impedance zmenší. Zároveň se změní rezonance celého systému, a to k nižším frekvencím.
U snížení frekvence je úvaha poněkud složitější …plete se do toho dost gravitace. Ale
v podstatě jde o to, že těžší předmět nám na pružině bude kmitat při nižší frekvenci.

4. Elektrická část náhradního schématu reproduktoru

Jednoduše řečeno: v elektrické části je kondenzátor kapacita mezi závity cívky, a odpor je vnitřní
odpor cívky. Pro vysoké frekvence nám kondenzátor přemostí cívku a cely reproduktor se bude
chovat jako kondenzátor. Pro vysoké frekvence klesne impedance reproduktoru na nulu, zato pro
všechny menší frekvence bude díky cívce v elektrické části obvodu impedance růst. Nyní tedy
můžeme nakreslit předpokládaný průběh impedance reproduktoru na frekvenci (zlom pro vysoké
frekvence je hrubý odhad):
Závislost impedance reproduktoru na frekvenci
600
|Z|

500

400

300

200

100

0
10 100 1000 10000 100000 f[Hz] 1000000

Poznámka: tak vysoké frekvence, na kterých by se reproduktor choval, jako kondenzátor,

měřit nebudeme, ani by to v našich podmínkách nešlo. Přece jen ampérmetr by přestal měřit, přeneslo
by se to i přes jeho cívky. A o ostatních přístrojích ani nemluvě.
Postup:
Zkontrolujeme, zda ampérmetr měří do 20kHz správně pomocí rezistoru. Pro ověření funkčnosti
zapojíme jednoduchý obvod ampérmetr s rezistorem do série a připojíme na generátor. Regulujeme
generátorem frekvenci do 20kHz a sledujeme, zda se hodnota proudu, kterou ukazuje ampérmetr, nemění.
Pokud nebude, můžeme pokračovat v měření zapojením obvod dle schématu v úvodu.
Dále na generátoru nastavujeme frekvenci (v našem případě od 10 Hz do 20 kHz) a odečítáme napětí
na reproduktoru a proud tekoucí reproduktorem, následně zapisujeme hodnoty do tabulky. Toto měření
zopakujeme pro zatíženou membránu reproduktoru.
Dále se pokusíme před zjištěním přesné rezonanční frekvence reproduktoru pomocí měření
impedance zjistit tuto frekvenci vizuálně pomocí pingpongového míčku. Měření vizuálně děláme dříve,
proto abychom nemohly nechat náš úsudek ovlivnit přesným měřením. Pingpongoví míček položíme do
reproduktoru a pomalu přejedeme rezonanční frekvenci směrem k vyšším frekvencím. V místě, kde se nám
zdá, že pingpongový míček skáče nejvíce, zapíšeme frekvenci. Dále se pokusíme zjistit to samé pro přejetí
rezonanční frekvence směrem k nižším frekvencím. Při přejetí rezonanční frekvence k nižším frekvencím
bychom měly vizuálně naměřit nižší nebo stejnou frekvenci (míček už je „rozskákaný“). Následně
z naměřených frekvencí uděláme aritmetický průměr. A zapíšeme výsledek.
Po částečném vyhodnocení výsledků měření impedance, změříme několik dalších bodů pro zvýšenou
impedanci při rezonanční frekvenci reproduktoru (pro zvýšení přesnosti).
Z naměřených hodnot spočítáme impedanci reproduktoru a vyneseme do grafu. Jak pro zatíženou tak
pro nezatíženou membránu reproduktoru. Z grafu určíme rezonanční frekvenci reproduktoru.
Zpracování měření:

- Nezatížená membrána Zatížená membrána

f I U |Z| I U |Z|
[Hz] [mA] [V] [Ω] [mA] [V] [Ω]
10 22,5 3,4 151 13 0,2 15
12 20 6,4 320 25 0,7 28
15 13,5 6,7 496 34 0,88 26
18 18 6,65 369 35,5 0,74 21
20 12,5 4 320 13 0,22 17
25 34,5 5,6 162 36,5 0,62 17
30 22,5 3 133 13 0,23 18
40 32,5 2,2 68 12,5 0,28 22
50 34 1,77 52 12,5 0,28 22
60 35 1,4 40 12,5 0,3 24
70 35,5 1,27 36 12,5 0,31 25
80 36 1,09 30 12,5 0,32 26
90 36 0,96 27 12,5 0,32 26
100 36 0,94 26 12,5 0,32 26
200 36 0,73 20 12,5 0,3 24
300 36 0,82 23 12,5 0,33 26
400 35 0,96 27 12,5 0,37 30
500 35 1,07 31 12,5 0,41 33
600 34 1,16 34 12 0,44 37
700 34 1,27 37 12 0,47 39
800 33 1,4 42 12 0,5 42
900 32,5 1,48 46 11,5 0,54 47
1000 32,5 1,5 46 11,5 0,55 48
2000 29 2,13 73 10 0,74 74
3000 26 2,4 92 10,5 0,86 82
4000 24 2,6 108 8,5 0,95 112
5000 22,5 2,86 127 8 1 125
6000 22,5 3 133 8 1,1 138
7000 20,5 3,1 151 7,5 1,1 147
8000 20 3,2 160 7 1,2 171
9000 18 3,29 183 7 1,2 171
10000 18 3,3 183 6,5 1,2 185
16000 15 3,5 233 5,5 1,3 236
20000 14 3,6 257 5 1,4 280

Vizuálně odečtená rezonanční frekvence metodou pingpongového míčku je 15Hz.

Poznámka: zatížení membrány probíhalo pomocí mikiny vážící 0,6 Kg.

Závěr:
Z grafu je možno odečíst rezonanční frekvenci pro nezatížený reproduktor docela přesně při 15Hz.
Což se shoduje i s vizuálním měřením. Pro zatížený reproduktor mikinou se impedance při rezonanci značně
snížila a také posunula k nižším frekvencím dle tabulky a grafu to odhaduji na 12,5 Hz. Reproduktor se
choval přesně dle předpokladů. Také stojí za povšimnutí, že pro vysoké frekvence se zatížení reproduktoru
téměř neprojevilo. Pravděpodobně to je dáno tím, že pro vysoké frekvence se už téměř neuplatňují fyzické
vlastnosti reproduktoru viz rozbor. V každém pádě by stálo za to změřit pár hodnot i nad 20 kHz.
Dodatek: Bohužel jsme se v rozboru dopustily chyby. Předpokládaly jsme malý odpor reproduktoru
(několik ohmů), ale měření ukázalo, že celková impedance je i o 2 řády větší, i když stejnosměrný odpor
může být pár ohmů. Při měření nám to nedošlo. Ale i tak by chyba měření měla být velmi malá.
 Závislost impedance reproduktoru na frekvenci
600 Ω

|Z|
500 Ω

400 Ω

300 Ω

200 Ω
nezatížená

100 Ω
zatížená
mikinou
0Ω
10 Hz 100 Hz 1000 Hz 10000 Hz f[Hz] 100000 Hz
 POUŽITÉ MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE A POMŮCKY

Přístroj Výrobce
Označení Rozsah Evidenční číslo Poznámka
Pomůcka Typ přístroje
Magnetoelektric-
Měřilo se jen na
mA Miliampérmetr ký s 50mA 568–23–321
rozsahu 50mA
usměrňovačem
Měřilo se jím jen
M Multimetr Tesla - 111–23–321
napětí
Generovalo se
G Generátor - - 714–23–321 napětí od 10Hz - 20
Khz

- - - - - -