33.Momentová charakteristika 3.fázového indukčního motoru.

M= F*r (síla*momentové rameno)

M= P / s – moment, již se přenáší ze statoru na rotor přes vzduchovou mezeru.

Náhradní schéma: 1 fáze 3FAM

Zjednodušené náhradní schéma:
A.závěrný moment 3FAM – Mzab

B.maximální moment

Odvození momentové charakteristiky se provádí z Klossova vztahu.

M= 2/((S/Svzratu)+(Svzratu/S))
a) rozběh s=1 Svzartu/S < S/ Svzratu M*S=2*max*Svzratu - hyperbola
+ pro motory
- pro generátory
b)chod S/ Svzratu < Svzratu/S M=S*( (Mmax*Svzratu)/S) – přímka

34. Spouštění 3fázových indukčních strojů

1FAM-mají vinutí hlavní fáze, vinutí pomocné fáze je určeno pro rozběh,-pomocné vinutí-buď
čistě odporové nebo s kondenzátorem,který se po rozběhu pomocí odstředivého vypínače
oddělí.
a)Asinchronní motory s jednoduchou klecí – motory o malých výkonech
b)Asinch.m. s odporovou klecí- zatížený odpor lze zvyšovat nebo snižovat
c)Asinch.m. s dvojitou klecí – v rotoru 2 klece, rozběhová a pracovní
d)Asinch.m. s vírovou klecí – větší záběhový moment,
3FAM 1) s kotvou nakrátko( U3FAM = Un 3sítě) a) 3*380V=3*380V síť, 3*210V
ne=3*280Vsíť.b) 3FAM do příkonu 3kW – přímé připojení do sítě.
2)3FAM s P> 3kW I záběrový = Ik M záběrový= j (u )
a) Spouštěcí rezistory ve statoru.

Snížíli se proud z hodnoty Ik na Ik/2, potom M zab= Mzab/4. Motor pak nemusí utáhnout co
potřebujeme. Po připojení se z rezistoru stávají topidla = zbytečná spotřeba energie.b)
spouštění autotransformátorem-neekonomická c)spouštění s rozběhlou spojku- umožňuje
aby nemotor rozběhl na prázdno, a pak připojit zátěž, nevýhodné(při dieselovém motoru) d)
přepínač a - nejprve motor zapne do a po rozběhu do .Nejdokonalejší,
ekonomické, připojení po dosažení 85% asynchroních otáček.

35. Redukce otáček 3fázových indukčních motorů.

- po připojení motoru na síť se v motoru indukuje napětí točivým mag.polem a krom toho se
do něho zavádí napětí z redukčního transformátoru jehož velikost závisí na poloze kládieěk.
Obě napětí ve stejné fázi.Transformátor je však tvrdší zdroj a napětí rotoru se s jeho napětím
vyrovná změnou otáček. Jsou-li napětí nestejná, teče mezi rotorem a trans. vyrovnávací
proud.
Příklad – při připojení je napětí transf. menší než indukované napětí v rotoru, začne téct
vyrovnávací proud do transf., ve vodičích rotoru vyvolá urychlující moment, otáčky se zvýší –
klesá indukované napětí rotoru a to pokračuje až do vyrovnání obou napětí.
-změna kmitočtu f umožňuje měnit otáčky dle rotoru

36. Měření naprázdno a nakrátko 3fázového indukčního motoru

- naprázdno 3FAM – takový stav kdy se na hřídeli rotoru není přípoje na zátěž

- nakrátko-důvodem obou měření je nutnost získat údaje pro kontrolu kruhového diagramu
3FAM, v motoru jsou pouze ztráty mechanické a Jouleovy.

38. Mechanické charakteristiky motorů pracovních strojů

- el.pohon – je souhrn zařízení, který mění el.energii na mechanickou za účelem provádění
technologické operace.Aby byl el.pohon správně dodržen, musí být splněno: a)vlastnosti
poháněcího elektromotoru b)vlastnosti poháněného el.stroje.
- tyto vlastnosti jsou vystiženy pomocí mech.charakteristik. Tak nazýváme závislost mezi
zátěžovým momentem prac.stroje a jeho úhlovou rychlosí.

Rozdělení podle exponentů. A)jeřábová x=0, Mz=konstantní, výkon P=Mz*w= k1*w

-výkon lineárně roste, zatěžovací moment je nezávislý, (ventilátory,kompresory)
B)Kalandrová – x=1, Mz=k2*w, P=Mz*w=k3*w. –zatěžovací moment je lineární fce.úhlové
rychlosti, (dynama). C)Ventilátorová x=2, Mz=k4*w, P=Mz*w=k5*w. –stroje na odstředivém
principu,(čerpadla, ventilátory)
Mechanická charakteristika el.stroje. a)absolutně tvrdé – rychlost motoru nezávislá na
zatížení, - synchroní motory. b)tvrdé – vlivem zatížení motoru klesá,-asynchroní motory.,
c)měkké – rychlost motoru se zatížením značně klesá,-stejnosměrné motory.

39. Dimenzování elektromotorů.

-správná a ekonomická činnost elektromotoru závisí na správné volbě jeho výkonu.
-elektromotor s nedostatečně dimenzovaným výkonem snižuje výrobní kapacitu pracovního
stroje, protože pokud je elektromotor přetěžován, tak se snižuje jeho činnost.
-základem jejich oteplování – ohřev je dán třídou rotace. A=105°E=120° B=130° F=155°
H=180°
-poddimenzovaný motor-motor se ohřívá rychleji
-předimenzovaný motor-má větší rozměry i cenu a zvyšuje investiční náklady,-u
asynchronních motoru-při snížení zatížení dochází ke zhoršení účinku ->vzrůstá zatížení sítě
jednou energií, -elektromotor musí být navržen tak, aby byl co možná nejvíce využit, a jeho
oteplení nesmí překročit mez danou mezním oteplením použité třídy izolace vynutí.
Výkon elektromotoru: P= C*D *L *n C=konstanta, D=průběh železa kostry, L=délka železa
kostry, n=otáčky.

40. Jištění v elektrických obvodech, jistící prvky

-jištění – provádí se pojistkou nebo jističi z důvodu zmenšení opotřebení zničení spotřebičů
- pojistka – jejím úkolem je jistit vedení a přístroje k tomu vedené, - jištění spočívá v tom, že
proudem se, že proudem se zahřívá tavný drátek, který je uložen křemičitém písku. Pokud
dojde k překročení protékané velikosti protékaného proudu, tak se drátek přetaví a odpojí
spotřebiče od el.produ.
- druhy – závitové – jmen.proud 30-60A. – zásuvné – větší proudy
-dělení podle tvaru vypínací charakteristiky – normální –přetavení v krátké době,- pomalé
delší doba- (1FAM)
-oteplení vodičů
-jističe- jsou samočinné, nadproudové vypínače určené k ochraně vedení nebo ochraně
motoru při nadproudu a při zkratových proudech.
-výhoda-v jističi se při vypnutí nic nezničí, nemusíme dávat nové díly.
- jističe jsou vybaveny 2 nadproudovými spouštěči: 1)tepelná-proti přetížení 2) zkratová-
elektromagnetická. Na štítku- V vedení(rozběh motoru nedovolí), M motorová(větší tepelná
sebezřetnost).
-chrániče k vypínání el.obvodu 3mi spouštěmi:a)tepelný-chrání proti
nadproudu.b)elektromagnetický – hl.proti zkratu asynch.motoru. c) ochranný – kombinace
jističe a chrániče.
-vypínací charakteristika jistícího přístroje – udává dobu za kterou se jistící přistroj vypne
nadproud určité velikosti.
-vypínací charakteristika jistícího zařízení – udává dobu po kterou zařízení vydrží nadproud
určité velikosti bez poškození.

41. Zásady dimenzování silnoproudého elektrického rozvodu

Zkrat je- vodivé napětí různých fází napěťové soustavy, vodivé spojení fáze s nulovým
vodičem.
Následky zkratu – zvýšení proudu v důsledku poklesu medence obvodu, zvýšení úbytku
napětí, zvýšení teploty všech částí obvodu.
Kontrola tepleních vodičů zkratovým proudem

Ike-ekvivalentní oteplovací zkratovací proud (A), tk – doba trvání zkratu (s), K- konstanta,

42. Elektrické světlo-zk.veličiny, el.svět zdroje.

-svítivost I – bodového zdroje je podíl světelného toku

-světelný tok – F- zdroje je výkon, který zdroj vyzařuje v podobě světla.

Lumen-světelný tok vycházející jednotku prostorového úhlu a bodového zdroje o svítivosti.
- osvětlení – E – je podíl světelného toku a na níž dopadá.
- jas – L – plochy v daném směru, je poměr svítivosti v určitém směru k ploše průměru
elementu kolmého ne tento směr
-množství světla- Q- je součet světelného toku a dobou jeho trvání.
-měrný světelný výkon – vyjadřuje s jakou účinností je dodávané elektrické osvětlování
proměňováno na světlo.
-Zdroj světla – žárovky – zpravidla mají vlákno z wolframového drátu nevinutého do
jednoduchého nebo dvojité spirály,6árovky menších výkonu jsou vzduchoprázdné, a větších
výkonů jsou plněné plynem. – výbojky – zdrojem světla je elektroluministrace plynů, kterými
protéká výboj, (světelné reklamy).- doutnavky – plní se neonem, svítí různými barvami.-
zářivky – jsou to nízkotlaké výbojky se žhaveními elektrodami ve tvaru trubice.Životnost 3000
hod.

43.Navrhování el. osvětlování

Výpočet osvětlení
F-světelní tok zdrojů
Es-střední osvětlení [lx]
S-plocha osvětlované místnosti [m2]
-účinnost – žárovky zářivky-
-výsledná účinnost osvětlení
-pro čtení osvětlení , jemná mechanika
-osvětlení vnějších prostorů – je potřeba dodržet hodnotu osvětlení En v úrovni vozovky a
vertikálního osvětlení Er svislé roviny o výšce 0,8m nad vozovkou.Je nutné kontrolovat
poměr rovnoměrnosti osvětlení – rovnoměrnost osvětlení závisí na druhu osvětlovaného
prostoru a poměr se pohybuje 1:6 až 1:15. – výpočet venkovního osvětlení můžeme provést
bodovým způsobem.Z katalogu pro příslušné svítidlo určíme hodnotu svítivosti I v příslušném
směru.Dále změříme vodorovnou vzdálenost od stožáru ke kontrolovanému bodu (je na bod
kolmá).

44. Dielektrický ohřev – výkon ohřevu využití

Ohřívaný materiál tvoří dielektriku kondenzátoru,

Kmitočet nelze libovolně zvyšovat-pohyby dipolů(relaxační jevy), závisí na kmitočtu el.pole.Při

určitém f nestačí dipóly sledovat změny el.pole a ztráty v dielektriku prudce klesají.
Hodnoty ztrátového činitele tg při f 1 až 20 MHz.

Ve vztahu pro výkon diel.ohřevu P jsou dvě materiálové konstanty:

Diel. se zvyšují s rostoucí teplotou exponenciolálně.
Růst diel. ztrát s teplotou je nepříznivý. Je-li intenzita el.pole v izdanta vyšší než hodnota
el.pevnosti(např.pro vlhké dřevo ) nestačí se teplo z diel. odvádět- tím dále
roste teplota – tím déle rostou diel.ztráty – průraz izolantu.
Užití diel.ohřevu – 1)dřevařský průmysl-sušení dřeva, klížení vrstev.Výhodou je rovnoměrnost
ohřevu,teplo vzniká uvnitř materiálu vysoušení je rychlé a rovnoměrné.
2)sušení chmele,tabáku, zem.plodin.3)pražení kávy, sušení a pasterizace mléka, sterilizace
balených potravin apod.potravinářství. Vf energie je investičně náročná.

45.Zásady racionalizace spotřeby el.energie.

1)snížení odběru el.energie v energetických špičkách, provozování spotřebičů, které
nezabezpečují technické procesy mimo toto pásmo, dobíjení akumulačních spotřebičů
v noci.2)kompenzováním odběru jalového výkonu.3)správným dimenzováním
el.pohonů.4)vybavením strojů a zařízení progresivní polovodičovou technikou.5)výrobou
spotřebičů pracující s vyšší energetickou účinností.6) využívání moderní světelné
techniky.7)racionálnějším opatřením při výrobě tepla. 8)využívání energie z netradičních
zdrojů – malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, bioplyné stanice,sluneční konektory,
využívání tepelných čerpadel,využívání odpadního lepla.