Elektrický proud v

polovodičích, kapalinách a
plynech
 Elektrický proud v polovodičích
• Polovodiče  hlavním úkolem je zjednodušit zapojení elektronických
zařízení (př: polovodičová dioda, termistor –měření teploty, fotorezistor)
• Jsou látky, kt. mají schopnost se chovat za určitých podmínek jako
vodiče proudu, nebo jako izolanty (př. Si, Ge, C, Se, Te,..)
• Z hlediska vedení el. proudu
• Podle měrného elektrického odporu lze látky rozdělit na:
Elektrický proud v polovodičích
• Podmínky: Vnější: tepelná, elektrická, světelná  čím vyšší teplota tím vyšší vodivost (x kovy)

Vnitřní: příměs jiného prvku  příměsové polovodiče

Křemík – 4 valenční elektrony Krystalová mřížka křemíku:

Generace=vznik páru elektron-díra

Rekombinace=zánik páru

• Bez zdroje napětí – chaotický pohyb

• Připojení ke zdroji napětí –> vznik elektrického pole -> uspořádaný
pohyb elektronů
• Proud se dvěma složkami – proud děr a proud elektronů
• I = Ie + Id
• Ie - proud elektornů, Id – proud děr, I – celkový proud
 Elektrický proud v polovodičích
• Příměsové polovodiče (fungují jako „doping“)
N-typ
• Zvyšují počet elektronů, či děr a tím zvyšují vodivost
• Rozeznáváme 2 typy:
1. Polovodiče typu N (N-negativní náboj)
• Polovodiče s elektronovou vodivostí
• Př příměsí: As, P, Sb  5 val. elektr.

2. Polovodiče typu P P-typ

• Polovodiče s děrovou vodivostí
• Díra se chová jako částice s pozitivním nábojem(P)
• Př: B, Ga, In  3 valenční elektrony
Elektrický proud v polovodičích – polovodičová dioda
• Polovodičová dioda = součástka skládající se z polovodiče typu P
(anody A) a z polovodiče typu N (katody K)
jejímž úkolem je propouštět elektrický proud jedním směrem. Podle konstrukce slouží k
usměrňování elektrického proudu, ke stabilizaci elektrického napětí nebo k signalizaci průchodu
proudu.
polovodičová dioda
Voltampérová charakteristika:
U –průrazné napětí
br

-při překročení tohoto napětí

dochází ke zničení diody

Ufo – prahové napětí (při zapoj. v prop. směru)

-při překročení tohoto napětí dochází zániku
hradlové vrstvy

X
Zenerova dioda -funguje i v závěrném směru (nezníčí se překročením průrazného napětí)
 elektrických obvodech užívá především v zapojení ke stabilizaci
napětí
 Elektrický proud v polovodičích -
Tranzistor
• Při použití dvou takovýchto přechodů tedy PNP, či NPN(častěji) získáme tranzistor
C-kolektor

B- baze

E- emitor

• obrovské množství těchto tranzistorů(tisíce, miliony, miliardy) jsou umístěny v mikroprocesoru každého
počítače, tabletu, mobilu..
• Velmi rychlým spínáním a rozepínáním těchto tranzistorů mikroprocesory řeší matematické úlohy

• ! Při zapojení tranzistoru se společným emitorem prochází obvodem báze malý proud, který je příčinou
vzniku mnohem většího proudu v kolektorovém obvodu. Nastal tzv. tranzistorový jev. Tranzistor je zapojený
jako zesilovač. Pomocí obvodu s malým proudem a výkonem tedy ovládáme větší proud a výkon v obvodu
kolektorovém !
• Emitorový proud IE roven součtu proudů kolektorového IC a bázového IB: IE = IC + IB

• Kdy IB je podstatně menší než IC

Jak funguje tranzistor:
 Elektrický proud v kapalinách
• Elektrolyt = kapalina, která vede el. proud (destil. voda nevede el. proud)
• Př: roztok solí, kyselin, zásad, taveniny kovů

• Jeho vodivost způsobují kladné a záporné ionty (kationty a anionty)

• elektrolytická disociace (ionizace) = rozpad látek na ionty:

• Elektrolýza = jev, kdy průchodem proudu elektrolytem putují ionty roztokem a

vylučují se na elektrodách (dochází k látkovým změnám)
Elektrolýza
Elektrický proud v kapalinách – Faradayovy
zákony pro elektrolýzu
• 1. Faradayův zákon určuje hmotnost látky vyloučené na elektrodě nebo
v roztoku – tedy hmotnost m vyloučené látky je přímo úměrná náboji Q, který prošel
elektrolytem:

• Kde A je elektrochemický evivalent

• 2. Faradayův zákon zpřesňuje výpočet konstanty A ,která vystupuje v prvním

zákoně.
elektrochemický ekvivalent
Faradayova konst.: F=NAe=6,0221023 1,60210-19 =9,65104

(ný)(mocnost prvku) – př: pro Na+  =1; pro Cu2+ =2

• Počet elektronů, které jsou nutné k vyloučení jedné molekuly látky
 Elektrický proud v kapalinách – Voltampérová
charakteristika

• A) Vložíme-li do vaničky s roztokem CuSO4 dvě měděné elektrody  platí Ohmův zákon (viz obr. a)

• Na katodě se z elektrolytu vylučuje měď a na anodě stejné množství mědi přechází do roztoku. Charakter elektrod, koncentrace
elektrolytu, a tedy ani jeho vodivost se nemění.
• B) Odlišný výsledek zaznamenáme s roztokem H2SO4 a platinovými (nebo uhlíkovými) elektrodami. Při pomalém zvětšování
napětí se proud nijak zvlášť nezvětšuje, dokud nepřekročíme tzv. rozkladné napětí Ur (viz obr. b) Potom proud v závislosti na
napětí roste lineárně a elektrolýza probíhá již standardně
Vypočítejte:
• Jaké je množství hliníku, který se vyloučí při elektrolýze na
elektrodě za 24 hodin proudem 10kA?
A(Al3+) = 0,093.10-6kg.C-1

• Řešení:
Vypočítejte:
• Jaké je množství hliníku, který se vyloučí při elektrolýze na
elektrodě za 24 hodin proudem 10kA?
A(Al3+) = 0,093.10-6kg.C-1

• Řešení:
 Vypočítejte:

• Určete elektrochemický ekvivalent hliníku:

• Řešení:
 Vypočítejte:

• Určete elektrochemický ekvivalent hliníku:

• Řešení:
Elektrický proud v plynech
• Plyny – elektricky neutrální molekuly
• Běžné teploty – dobrý izolant
• Ionizovaný plyn – musí být v elektrickém poli a musí obsahovat volné
částice s nábojem
• Ionizace plynu – vnějším zásahem (dodáním energie) se uvolní
elektrony a zbytek tvoří kladný iont
• Vnější zásah – zahřátí plynu, ozáření ultrafialovým, rentgenovým nebo
radioaktivním zářením  stávají se elektricky vodivými
• Ionizační energie – nejmenší energie potřebná k uvolnění elektronu
Elektrický proud v plynech
• Rekombinace iontů probíhá současně s ionizací
• Rekombinace = kladné ionty a elektrony se spojují v neutrální
molekulu plynu
• Katoda – záporně nabitá elektroda – přitahuje kladné ionty (dochází
zde k „redukci“)
• Anoda – kladně nabitá elektroda – přitahuje elektrony (dochází zde k
„oxidaci“)
• Ionizační komora – v ní probíhá k ionizaci plynu
Elektrický proud v plynech
• Elektrický výboj = jev vznikající při průchodu el. proudu
plynem
• 2 podmínky: existence volných elektronů a iontů v plynů
elektrická energie dodávaná do plynu

• Výboj nesamostatný – potřebuje ionizátor

ionizuje vzduch v okolí  vzniká vodivé prostředí
samostatný – probíhá i bez ionizátoru
Dvě kovové elektrody oddělené vzduchem
připojíme na zdroj stejnosměrného napětí.
Elektrickým obvodem proud neprochází. Za
normálních podmínek je vzduch elektricky nevodivý.

Při vysoké teplotě se elektricky neutrální molekuly

vzduchu štěpí na kladné ionty a elektrony (anionty),
které se v elektrickém poli mezi elektrodami začnou
pohybovat k opačně nabitým elektrodám.

 Elektrický proud prochází

 Elektrický proud v plynech - Voltampérová charakteristika
• 3 části:
• 1. Část Ohmova zákona
• Nízké napětí
• Ionty nedoletí k elektrodám
• Stihnout se rekombinovat
• (malé množství dosáhne elektrod)

• 2. Nasyceného proudu
• Molekuly se nestíhají rekombinovat –> elektrony a kladné ionty doletí k elektrodám -> po dodání určité energie se
maximální množství molekul rozpadne na kladné ionty a elektrony a už více molekul se nemůže rozpadnou -> nasycený
plyn

• 3. Samostatný výboj
• Elektrony s vysokou energií narážejí do dalších molekul a vytláčí z nich další kladné ionty a elektrony -> lavinovitý proud
• Vysoce ionizovaný plyn v samostatném výboji se nazývá plazma.
 Elektrický proud v plynech – Druhy samostatných
výbojů
• Obloukový výboj
• Využití: intenzivní zdroj světla
• Výbojky
• Jiskrový výboj
• Blesk
• Koróna
• Samostatný výboj
• Výbojová trubice
• Doutnavý výboj
• Obloukový výboj - samostatný výboj mezi
elektrodami
• V obvodu dvě uhlíkové elektrody – rozžhaveny,
přitisknuty a oddáleny
• charakteristický vysokými proudy a teplotami (tisíce
kelvinů)
• Probíhá nejčastěji za atmosférického tlaku
• Využití: obloukové sváření kovů, na tavení apod.

• Jiskrový výboj - krátkodobý samostatný výboj

• vzniká při vysokém napětí mezi dvěma vodiči za
atmosférického tlaku
• Dojde mezi elektrodami k lavinové ionizaci, ale zdroj
není schopen trvale dodávat elektrický proud
• dochází k ionizaci při teplotě až 30 000 K
• Využití: v zážehových motorech
• V přírodě blesk
 Koróna
• je samostatný trsovitý výboj
• Vzniká v silně nehomogenním elektrickém poli
okolo drátů,hran a hrotů s vysokým
potenciálem
• za atmosférického tlaku
• způsobuje ztráty na vedení vysokého napětí,
ruší rozhlas a televizi.

Doutnavý výboj
• Výbojová trubice – snížení tlaku, prodloužení doby mezi
srážkami iontů a elektronů s molekulami plynů -> zředění plynu
• Elektrody ve skleněném válci, ze kterého je odčerpáván plyn
• Při poklesu tlaku v trubici na 1 kPa nebo 100 Pa – vznik
doutnavého výboje
• Od obloukového se liší malým proudem v řádech mikroampérů
a nízkou teplotou elektrod
• Využití: doutnavky – výbojky plněné neonem
 Katodové záření
• Katodové záření (paprsky) je tok elektronů emitovaných
z katody výbojky
• Samostatný výboj při sníženém tlaku (>2 Pa)
• Proud elektronů je urychlován elektrickým polem a
vycházející ven z ANODY = katodové záření
• Z katody vychází kanálové záření kladných iontů
• Magnetické pole vychyluje paprsky (elektrony se vychylují v
magnetickém poli)
• Energie záření se při interakci s dalšími látkami mění
• Využití:
-obrazová elektronka (televizní obrazovky, obrazovky
s elektrostatickým vychylováním - osciloskop)
- vznik rentgenového záření
 Katodové záření

Obrazovka s elektrostatickým vychylováním paprsku

(Osciloskopu - je elektronický měřicí přístroj s obrazovkou vykreslující časový průběh měřeného napěťového signálu)
Elektronový paprsek a obrazovka

• Termoemise = uvolnění elektronů z povrchu těles při vysoké teplotě

• Uvolnění elektronu z katody při zahřátí nám může vytvořit katodové záření
• Elektronový paprsek = soubor letících elektronů
• Vychylován elektrickým a magnetickým polem
• Proniká tenkými materiály
• Zahřívá látku a světélkuje
• Vyvolává rentgenové záření, pokud dopadne na kovové materiály s velkou relativní
atomovou hmotností
• Obrazovka – s elektrostatickým vychylováním elektronového paprsku –
využívána dříve na televizory (dnes se využívají cívky na vychylování), dnes
se využívá na osciloskopy
• Osciloskop – umožňuje sledovat průběh proměnných elektrických napětí