Butadien 120ktpa Kralupy

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT
KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou
Ing. Karel Vurm, CSc.
KAREKO
OZNMEN ZMRU
podle 6 zkona . 100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted,
v rozsahu podle plohy . 4 zkona
BUTADIEN II 120 kT
KAUUK a.s.
Kralupy nad Vltavou
Listopad 2006
OZNMEN ZMRU
dle plohy .4 zkona . 100/2001 Sb.
1
Zmr :
Butadien II 120 kT
Oznamovatel :
KAUUK, a.s.
O. Wichterleho 810
278 52 Kralupy nad Vltavou
Zpracoval :
Ing. Karel Vurm CSc, oprvnn osoba

osvden o odborn zpsobilosti MP R
.j. 17275/4713/OEP/92, ze dne 11.2.1993
Ortenovo nmst 13
170 00 Praha 7
tel./fax 220808966, 602 772093
Spolupracovali:
Ing. Josef Novk, Akustika Praha

Ing. Vlastimil Blek
RNDr. Irena Dvokov
RNDr. Lubomr Kelnar
Miroslav ech
Datum zpracovn oznmen : 24.11.2006
OBSAH
VOD
strana
...........................................................................................................
A. DAJE O OZNAMOVATELI .....................................................................
6
7
B. DAJE O ZMRU
B.I. ZKLADN DAJE
B I.1. Nzev zmru a jeho zaazen podle plohy .1 ...................................
B I.2. Kapacita (rozsah) zmru .........................................
B.I.3. Umstn zmru ....................
B.I.4. Charakter zmru a monost kumulace s jinmi zmry................
B.I.5. Zdvodnn poteby zmru a jeho umstn
B.I.6. Strun popis technickho a technologickho een zmru.... ..............
B.I.7. Pedpokldan termny vstavby..
B.I.8. Vet dotench zemn samosprvnch celk ..
B.I.9. Zaazen zmru ............................................
7
7
7
8
8
9
11
16
16
16
B.II. DAJE O VSTUPECH .................................................................................

B.II.1. Pda, chrnn oblasti, ochrann psma ..........................................
B.II.2. Voda ...........................................................................
B.II.3. Ostatn energetick a surovinov zdroje...........................................
B.II.4. Nroky na dopravn s a jinou infrastrukturu ................................
17
17
18
20
23
B.III. DAJE O VSTUPECH .............................................................................

B III.1. Emise do ovzdu ..........................................................................
B III.2. Odpadn vody ..................................................................................
B.III.3. Odpady ..........................................................................................
B.III.4. Ostatn vstupy - hluk a vibrace, zen, .......................
B.III.5. Doplujc daje .
32
32
42
49
53
57
C. DAJE O STAVU IVOTNHO PROSTED V DOTENM ZEM

C.I. VET NEJZVANJCH ENVIRONMENTLNCH CHARAKTERISTIK
DOTENHO ZEM ..
C.I.1. Dosavadn vyuvn zem a priority jeho trvale udritelnho
vyuvn .
C.I.2. Relativn zastoupen, kvalitu a schopnost regenerace prodnch zdroj .
C.I.3. Schopnost prodnho prosted snet zt ..
58
59
59
C.II. STRUN CHARAKTERISTIKA STAVU SLOEK IVOTNHO PROSTED

V DOTENM ZEM, KTER BUDOU PRAVDPODOBN VZNAMN
OVLIVNNY ...
C.II..1. Ovzdu ............................................................................................
C.II.2. Voda ..................................................................................................
C.II.3. Pda ..................................................................................................
C.II.4. Geofaktory ivotnho prosted ......................................................
C.II.5. Fauna a flra ...................................................................................
C.II.6. SES, krajinn rz, ekosystmy ......................................................
C.II.7. Krajina, zpsob jejho vyuvn, obyvatelstvo, kulturn pamtky......
61
61
70
71
71
73
74
75
58
C.III. CELKOV ZHODNOCEN KVALITY P V DOTENM PROSTED
Z HLEDISKA JEHO NOSNHO ZATEN ..
77
D. KOMPLEXN CHARAKTERISTIKA A HODNOCEN VLIV

ZMRU NA VEEJN ZDRAV A IVOTN PROSTED ......
78
D.I. CHARAKTERISTIKA MONCH VLIVU A ODHAD JEJICH VELIKOSTI

A VZNAMNOSTI ..
78
D.I.1. Vlivy na veejn zdrav .................................................................. 78

D.I.2. Vlivy na ovzdu a klima ...........................................................
85
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a dal fyzikln a biol. charakteristiky .
87
D.I.4. Vlivy na povrchov a podzemn vody...........................................
90
D.I.5. Vlivy na pdu ...........................................................
93
D.I.6. Vliv na horninov prosted a prodn zdroje .....................................
93
D.I.7. Vlivy na flru, faunu a ekosystmy ...................................................... 94

D.I.8. Vlivy na krajinu ..........................................................
95
D.I.9. Vlivy na hmotn majetek a kulturn pamtky ............................
96
D.II. Komplexn charakteristika vliv zmru na P z hlediska jejich velikosti

a vznamnosti a monosti peshraninch vliv .
96
D.III. Charakteristika environmentlnch rizik pi monch havarich
a nestandartnch stavech .. 97
D.IV. Opaten k prevenci, vylouen, snen, poppad kompenzaci nepznivch vliv
na ivotn prosted
.
100
D.V. Charakteristika pouitch metod prognozovn a vchozch pedpoklad pi
hodnocen vliv
104
D.VI Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritost, kter se vyskytly

pi zpracovn dokumentace .
104
E. POROVNN VARIANT EEN ZMRU
106
F. ZVR .
106
G. VEOBECN SROZUMITELN SHRNUT NETECHNICKHO

CHARAKTERU .
107
H. PLOHOV ST:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Vyjden stavebnho adu M Kralupy

Vyjden K Stedoeskho kraje o vlivu stavby na lokality NATURA 2000
Pehledn situace zjmovho zem - zemn zapojen arelu KAUUK
Celkov situace stavby BUTADIEN II- 120 kT
Blokov schema vrobn jednotky BUTADIEN II- 120 kT
Snmek z pozemkov mapy ( 1 : 2 000)
7 7/2
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15-15/5
16.
17.
Informace o dotench parcelch

Dopravn studie
1. Situace irch vztah eleznin dopravy
2. Situace irch vztah silnin dopravy
3. Dopravn situace KAUUK, a.s.
M-1:
Hlukov studie
Rozptylov studie
Hodnocen vliv na veejn zdrav
Pedbn analza rizik
Bezpenostn listy
Mapa zemnho systmu ekologick stability
M - 1 : 10 000
Vpisy z zemnho systmu ekologick stability
Fotodokumentace
Pehled symbol a zkratek pouvanch v oznmen EIA
7 500
VOD
Pedmtem tohoto oznmen je vroba BUTADIEN II-120 kT v KAUUK, a.s. Kralupy.
Jedn se o novou stavbu pro vrobu butadienu novou technologi s vrobn kapacitou 120 000
t/rok butadienu namsto stvajc vrobny butadienu s vrobn kapacitou 90 000 t/rok
butadienu.
Navren zmr spad dle zkona .100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted do
kategorie I , bod 7.3 Zazen k vrob zkladnch organickch a anorganickch chemikli
(nap. uhlovodky, kyseliny, zsady,oxidy, soli, chlor, amoniak, apod.). Proces zjiovacho
zen zajiuje Ministerstvo ivotnho prosted.
Oznmen pipravovanho zmru BUTADIEN II -120 kT je zpracovno a pedkldno,

v souladu s 6, odst. 3 zkona .100/2001 Sb., v platnm znn s obsahem a rozsahem dle
plohy . 4 k ve uvedenmu zkonu.
zemn zapojen arelu KAUUK, a.s. Kralupy s vyznaenm umstn zmru BUTADIEN
II -120 kT je v ploze .3 Pro splnn kolu byly dle vyuity tak archivn materily,
vsledky ternnho eten, prohldka stvajcho provozu Butadien, dle informace zskan na
orgnech sttn sprvy a konzultace na Mstskm adu Kralupy, odboru vstavby, ivotnho
prosted a dopravy.
Oznmen je zpracovno v souladu se zkonem . 100/2001 Sb. ing. Karlem Vurmem, kter
je dritelem oprvnn pod .j. 17275/4713/OEP/92. Oznmen bylo zpracovno v kooperaci
se specialisty v pslunch oblastech ivotnho prosted RNDr. Irenou Dvokovou, RNDr.
Lubomrem Kelnarem, Ing. Vlastimilem Blkem a Ing. Josefem Novkem.
V dob vypracovn oznmen byly k dispozici pouze zkladn daje o technologii. Pesto lze
na zklad dostupnch podklad pomrn objektivn posoudit vlivy na jednotliv sloky
ivotnho prosted. Na zklad dostupnch podklad lze pro dal projektovou ppravu
poadovat respektovn nsledujcch doporuen (mimo dal, kter jsou uvedena dle):
v rmci projektu pro stavebn zen budou upesnny bilance a provozn parametry
jednotlivch technologickch operac vrobny BUTADIEN II- 120 kT
v rmci projektu pro stavebn zen budou po podepsn smlouvy upesnny bilance
odpadnch vod a odpad.
S T A.
DAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodn firma :
KAUUK a.s., Kralupy nad Vltavou
2. IO :
250 53 272
3. Sdlo :
O. Wichterleho 810
4. Oprvnn zstupce oznamovatele :

Ing. Radomr Vk
pedseda pedstavenstva a generln editel
KAUUK , a.s.
O. Wichterleho 810

Tel.: 315 71 1111
S T B.
DAJE O ZMRU
B.I. Zkladn daje

B.I.1.
Nzev zmru a jeho zaazen podle plohy .1
Nzev zmru :
Butadien II 120 kT
Zaazen zmru :
Navren zmr spad dle zkona .100/2001 Sb., o posuzovn vliv
na ivotn prosted do kategorie I , bod 7.3 Zazen k vrob zkladnch organickch a
anorganickch chemikli (nap. uhlovodky, kyseliny, zsady,oxidy, soli, chlor, amoniak,
apod.). Proces zjiovacho zen zajiuje Ministerstvo ivotnho prosted.
B.I.2.
Kapacita (rozsah) zmru
Vrobn kapacita:
Standardn produkn kapacita: 120 000 t/rok
Denn prmrn kapacita: 364,8 t/den
FPD - uvaovan vrobn cyklus nov jednotky BUTADIEN II 120 kT v KAUUK, a.s.
je dvoulet, co koresponduje se zarkovmi cykly KAUUK, a.s. Celkov ron pracovn
fond je 8 760 hodin jeden rok a 8 000 hodin druh rok. 760 hodin v druhm roce je uvaovno
pro odstvku a pro proveden ppadnch oprav..
Nepedpokld se naven potu zamstnanc.
B.I.3. Umstn zmru

Situovn provozu BUTADIEN II 120 kT je uvnit arelu KAUUK, a.s. v prostoru
vrobnho bloku . 23 na voln ploe. Stavbou budou doteny parcely . 442/106, 938 a 2246.
K: 672866 Lobeek
Obec: Kralupy nad Vltavou
Okres : Mlnk
Kraj: Stedoesk
Umstn zmru je vyznaeno na map v ploze . 3 tohoto oznmen EIA.
V sti H Plohy tohoto oznmen EIA je zaazeno Vyjden stavebnho adu Kralupy nad
Vltavou z hlediska vztahu posuzovanho zmru Butadien II 120 kT k zemn plnovac
dokumentaci. Podle vyjden je posuzovan v souladu s zemnm plnem msta Kralupy nad
Vltavou.
B.I.4. Charakter zmru a monost kumulace jeho vliv s jinmi zmry

7
Jedn se o novou stavbu pro vrobnu BUTADIEN II 120 kT novou technologi s vrobn
kapacitou 120 000 t/rok butadienu namsto stvajc vrobny butadienu s projektovanou
vrobn kapacitou 90 000 t/rok butadienu. Po zprovoznn nov vroby bude stvajc vroba
odstavena.
Nroky na prodn zdroje posuzovan zmr pedstavuje instalaci nov vrobny butadienu
namsto stvajc vrobny butadienu, instalace bude vlun v arelu KAUUK, a.s., Kralupy
na bloku 23. Zmr nem dn nroky na pdu (ZPF, LPF) jako neobnovitelnho prodnho
zdroje.
Realizace zmru pinese zmnu vrobn kapacity butadienu ze souasnch 90 kT/rok na 120
kT/rok a ve srovnn se souasnm stavem zmr tedy pinese zven nroky na vstupn
surovinu , kterou je C4-frakce.
Posuzovan zmr pedstavuje nhradu stvajc vroby butadienu novou vrobou, kter m
ni vstupy do P. Oproti souasnmu stavu (stvajc vroba butadienu) pinese zmr
snen emis do ovzdu a sn se tak celkov hladina akustickho vkonu vroby butadienu
tzn., e se sn i imisn zaten okol hlukem. Z hlediska emis do ovzdu i emis hluku
z vrobn jednotky BUTADIEN II 120 kT se nepedpokld kumulace s jinmi zmry.
Doprava - dosavadn vliv arelu zvodu KAUUK, a.s. na veejnou dopravn s zstane
prakticky shodn i po uveden zmru do provozu.
Veker doprava vrobku bude provdna po eleznici a doprava uvnit arelu pro novou
vrobn technologii zstane stejn.
Po silnici se dopravuj pouze pomocn chemiklie, jejich mnostv je nevznamn a doprava
vyvolan novou vrobn jednotkou BUTADIEN II 120 kT zapin prmrnou intenzitu
provozu na silnici cca 0,04 loenho nkladnho vozidla za den (tj. jedna jzda za cca 26 dn).
Piten dopravn intenzity na okolnch silnicch lze stanovit hodnotou 0,01 % (desetina
promile), jej vliv na ostatn posuzovan veliiny je nepostiiteln. Je tedy mono oprvnn
pedpokldat, e po realizaci stavby BUTADIEN II- 120 kT budou negativn dopady na P,
plynouc z kumulace vliv dopravy (ve srovnn s provozem z ve uvedench prmyslovch
podnik), nevznamn.
B.I.5. Zdvodnn poteby a umstn zmru vetn pehledu zvaovanch

variant a hlavnch dvod pro jejich vbr resp. odmtnut
B.I.5.1. Zdvodnn poteby zmru a jeho umstn
Umstn stavby BUTADIEN II-120 kT je navreno na stvajc voln ploe KAUUK, a.s.
v prostoru vrobnho bloku . 23. Tato skutenost se projevuje mimo jin tm, e navrhovan
vrobna BUTADIEN II-120 kT navazuje bezprostedn na vrobn blok stvajc vroby
butadienu a bude mono vyut napojen na st vrobnch surovin a energi.
Vbr stavenit v sti arelu zohleduje ada poadavk a spektrum podmnek
zainteresovanch tvar KAUUK, a.s. :
vrobn jednotka bude realizovna s pmou nvaznost na stvajc technologick stupn
koncepn je tento prostor uren k rozvoji vroby butadienu
arel nevyaduje dn peloky podzemnch veden
minimln vzdlenost od skladovacch zsobnk a dopravnch cest
napojen vtiny surovin lze eit na stvajc technick a stavebn rozvody
provoz a vroba budou vyuvat stvajc bezpenostn a protihavarijn systm ochrany
KAUUK, a.s.
Lokalita zmru nen navrhovna ve variantch. Varianty z hlediska umstn (zemn hledisko)
nejsou, vzhledem k lokalizaci technologi v arelu zvodu, mon (zvod nem takovou
rozlohu, aby pesun na jin msto, pokud by se nalo, ml vznam).
Varianty nejsou z hlediska technologickho rovn zvaovny vechny technologie jsou
srovnateln, li se jen v konkrtnm uspodn jednotlivch stroj a zazen a jejich azen za
sebou. Z hlediska vlivu technologi na ivotn prosted jsou vechny nabzen technologick
linky srovnateln posuzovny jsou vdy nejvy hodnoty niku kodlivin.
Realizace zmru v dan lokalit je vhodn zejmna proto, e
je snadno dostupn zkladn surovina pro vrobu butadienu
arel je situovn mimo obytnou zstavbu
umstn zmru je v souladu s zemnm plnem
v arelu je k dispozici vtina inenrskch st
investor m dlouhodob zkuenosti s vrobou butadienu
arel je zavlekovn a vtina vstupnch surovin je a bude dovena po eleznici
doprava vrobk k dalmu pouit bude probhat po eleznici a potrubm
Navrhovan een je na rovni BAT nejlepch dostupnch technologi. Realizaci bude
provdt pedn svtov vrobce tto technologie.
B.I.5.2. Pehled zvaovanch variant

Jak je uvedeno a zdvodnno v pedchzejc kapitole, variantn umstn stavby BUTADIEN
II 120 kT se nepedpokld.
Pro variantn posouzen stavby jsou zvaovny nsledujc varianty :
1. Nulov varianta
2. Varianta umstn v jin lokalit
3. Varianta ekologicky optimln
4. Varianta pedkldan oznamovatelem
ad 1. Nulov varianta
Varianta nulov by pedpokldala ponechat plochu v souasnm stavu, tj. zachovn stvajcch
nevyuitch ploch. V ppad nulov varianty zstane v provozu stvajc vrobn jednotka
butadienu s men kapacitou vroby, ale s vtm hlukovm a emisnm zatenm, ne
projektovan provoz. Nulov varianta je tedy mon, ale s vtmi energetickmi nroky a
vtm mnostvm emis, ne aktivn varianta. Z pohledu dopad na P i z pohledu investora ji
lze pokldat za neperspektivn.
Nulov varianta (varianta bez innosti bez realizace navrenho zmru zachovn
stvajcho stavu vroby) je v tomto oznmen pouita jako referenn varianta (pro
srovnvn).
Nulov varianta (tedy souasn stav zem) je podrobnji popsna podle jednotlivch sloek a
faktor v tto dokumentaci v sti C. daje o stavu P v dotenm zem a v dalch
pslunch kapitolch sti D pi identifikaci a hodnocen vliv zmru na obyvatelstvo a
ivotn prosted.
ad 2. Varianta - umstn v jin lokalit
Investor neeil situovn tohoto provozu v jin lokalit, z dvodu nutnosti pm vrobn
nvaznosti na stvajc vrobnu Butadienu a na stvajc provozy a ji vybudovanou
infrastrukturu. Posuzovan lokalita spluje vechny poadavky zemnho plnu a je tak
dostaten vzdlena od nejbli zstavby.
ad 3. Varianta ekologicky optimln
dn innost spojen se stavebnmi pracemi v jakmkoliv rozsahu nen ekologicky optimln.
Za ekologicky pijatelnou lze povaovat tu innost, kter eliminuje nepzniv vliv jednotlivch
zmr na ivotn prosted a zrove umouje realizaci zmru investora a v konenm
dsledku i zjmu obyvatelstva nejblich okolnch obc.
V ppad zjmov lokality je teba vzt v vahu stvajc stav a stavbu provst tak, aby tato
odpovdala poadavkm na minimalizaci vliv provozu na ivotn prosted v oblasti stavebn i
provozn a zrove umoovala podnikatelsk zmr investora.
Minimalizace vlivu provozu i stavby je technicky realizovateln a je nutn urit parametry
minimalizace uvedench vliv.
Vznam m rovn vliv dopravnch tras a monost ovlivnn zejmna antropogennch systm
tmto vlivem. Jak ji bylo uvedeno ve, k doprav bude pouito stvajcch ji vybudovanch
vnitrozvodnch komunikac s napojenm na stvajc vnj silnice a eleznice.
Zabezpeen jednotlivch provoz a manipulanch ploch je technicky eiteln a je dno
poadavky na een celho zmru. Do znan mry je tak zleitost technologick kzn
provozovatele.
Za pedpokladu dodren podmnek, stanovench pro vlastn vstavbu, dle za dodren
technologick kzn pi realizaci zmru a bhem provozu, je mon povaovat zmr za
ekologicky optimln.
ad 4. Varianta pedkldan oznamovatelem
Jako jedin reln varianta een je v pedkldanm Oznmen EIA posuzovna navren
vstavba a umstn stavby BUTADIEN II-120 kT do stvajcho vrobnho arelu, tj.
nhrada stvajcho provozu vrobny butadienu v ji existujcm zvod KAUUK, a.s.
Navren umstn zmru je ve stvajcm arelu spolenosti a odpovd poadavkm
platnho zemnho plnu.
Varianta pedkldan oznamovatelem je navrena na standardn rovni a v mnoha aspektech
se bl k ekologicky optimln variant.
Popis aktivn varianty, t.j. popis stavby BUTADIEN II-120 kT v KAUUK, a.s., Kralupy
nad Vltavou, vetn popisu poadovanch vstup (nroky na pdu, vodu, paliva, energie a
dopravu) i vstup (emise do ovzdu, odpadn vody, odpady, hluk) po uveden vroby
BUTADIEN II-120 kT do provozu, je uveden v pslunch kapitolch v sti B tohoto
oznmen EIA.
Vlivy aktivn varianty na jednotliv sloky ivotnho prosted jsou uvedeny v dal sti
Oznmen EIA st D I.
B.I.6. Strun popis technickho a technologickho een zmru :
10
B.I.6.1. Popis navrhovanho zmru

Vrobn jednotka BUTADIEN II 120 kT je navrena s technologickm procesem vroby
1.3 butadienu pomoc licennho procesu fy BASF.
BASF proces - 1,3 Butadien je separovn ze smsi uhlovodk C4 v plynn fzi protiproudou
vyprkou za pouit vodnho roztoku n-methylpyrrolidonu (NMP) jako rozpoutdla.
Blokov schema vrobn jednotky BUTADIEN II 120 kT je v ploze . 5.
Vrobn extrakn jednotka BUTADIEN II 120 kT zahrnuje nsledujc sekce :
* Sekce extrakn destilace
* Odplyovac sekce
* Destilan sekce
* Sekce regenerace rozpoutdla
K extrakn jednotce vroba butadienu II 120 kT nle pomocn provozy : dvkovn
chemikli, stripovn odpadnch vod a systm pro vyrovnvn prtoku rozpoutdla.
Dal sousti nezbytn pro provoz vrobn jednotky BUTADIEN II 120 kT jsou
skladovn a nakldn s vrobkem, zazen pjmu surovin a expedice, flrov systm - tato
zazen nebudou budovna nov, ale budou vyuvna stvajc zazen v Kauuk a.s.
1. Sekce extrakn destilace

Nstik sms uhlovodk C4 (C4 frakce) spolu s regenerovanm rozpoutdlem vstupuje do
sekce extrakn destilace, kter zahrnuje adu technologickch apart (nap. odpaovae
nstiku, kolonu hlavn vyprky, chladic kolonu erpadla, vmnky tepla, chladie, ndre
apod.) a v nich pomoc ady technologickch krok dochz k rozdlen vstup do t proud
rafint I, surov butadien, nasycen rozpoutdlo a jejich separaci.
Rafint I takto je oznaovn hlavov produkt z kolony hlavn vyprky obsahujc butany a
buteny , kter je ale v podstat bez butadienu a acetylenu. Rafint I je hlavy kolony veden k
ochlazen v chladii, kondenzovn a erpn mimo jednotku Butadien II-120 kT k dalmu
vyuit.
Dle je v sekci extrakn destilace oddlen ze smsi uhlovodk C4 proud surovho butadienu
a ten je nsledn zaveden jako vstup do destilan sekce.
Nasycen rozpoutdlo (vodn roztok n-methylpyrrolidonu obsahujc 1,3-butadien) je
odvedeno do sekce odplynn.
2. Odplyovac sekce
V odplyovai ( vplov kolona) jsou pry rozpoutdla pouvny jako stripovac medium
pro odstrann vech uhlovodk z NMP. Mnostv kondenztu veden do odplyovae je
zeno tak, aby byla udrovna vodn rovnovha. Odplyova je vytpn pomoc vysokotlak
pry.
11
Odplyovac sekce zahrnuje rovn adu technologickch apart (odplyova - vplov

kolona, tepeln ekonomizr, extraktivn destilan kolonu, acetylenovou praku, erpadla,
vmnky tepla, kompresor zptnho plynu, ndre apod.) a v nich pomoc ady
technologickch krok dochz k rozdlen vstupnho nasycenho rozpoutdla do dvou
proud - zedn C4 acetyleny a regenerovan rozpoutdlo. stedn st odplyovac sekce
je odplyova - vplov kolona.
Uhlovodky, kter jsou vce rozpustn v rozpoutdle ne 1,3 butadien se shromauj ve
stedn sti odplyovae a jsou odtud odtahovny jako bon odtah. Tento bon odtah je
nastikovn do acetylenov praky, aby se odstranily zbytky NMP z odchzejc parn fze.
Odtah ze spodn sti acetylenov praky je vracen do stedn sti odplyovae.
Parn fze (pry) z acetylenov praky jsou vedeny pes vmnk tepla chlazen vodou, kde
voda zkondenzuje. Pry odchzejc z vmnku tepla jsou pak vyprny kondenztem,
komprimovny a poslny jako zedn C4 acetyleny (acetylenov plyn ACO) k tepelnmu
vyuit na teplrnu.
Voda, kter zkondenzovala ve vmnku tepla chlazenm vodou (vodn chladi) je
shromaovna v separtoru spolu s dalmi proudy z ostatnch st extrakn jednotky
butadienu. st vody je erpna zpt do acetylenov praky, a st poslna do striperu
odpadnch vod.
3. Destilan sekce
Nejdleitj st destilan sekce jsou dv destilan kolony : propinov kolona a
butadienov kolona.
V prv destilan kolon je odstraovn propin (C3 acetylen) ve form hornho odtahu a
odtahovan plynn propin je veden k tepelnmu vyuit na teplrnu Kauuku, a.s., kde
nahrazuje st ZP.
Odtah se spodn sti prv destilan kolony je nastikovn do druh destilan kolony, hlavov
produkt z n je ist 1,3 butadien. Odtah ze spodn sti druh destilan kolony je kapaln
sms 1,2 butadienu a uhlovodk C4 a C5 , je nazvn heavies a bude vyuit jako podprn
palivo ve spalovac stanici odpad, kde nahrad st spoteby paliva topnho oleje.
Ob destilan kolony vyuvaj k chlazen chladic vodu. Propinov kolona pitom vyuv
ohtou chladic vodu k zsobovn reboileru teplem. Butadienov kolona vyuv vratn
rozpoutdlo jako topn medium .
4. Sekce regenerace rozpoutdla

Z proudu vratnho (regenerovanho) rozpoutdla), kter jde z odplyovac sekce, je st
zavdna do sekce regenerace rozpoutdla do regenertoru rozpoutdla.
Regenertor rozpoutdla je promchvan ndoba vyhvan parou. Regenertor rozpoutdla
pracuje pod vakuem (kter zajiuje parn ejektor), kontinuln odpauje NMP a vodu, zbytky
rezidua rozpoutdla zstvaj.
Zbytky rozpoutdla tvo chemick aditiva, pidan do rozpoutdla ( NaNO2, TBC,
silikonov olej) a dle nkter polymern materily. Jak se odpauje NMP a voda tak
koncentrace zbytkovch ltek vzrst. Zakoncentrovvn zbytkovch ltek trv zhruba dva a
ti tdny, pot je proces odpaovn zastaven a zbytky z regenertoru jsou plnny do sud a
odeslny na podnikovou spalovnu odpad.
12
V regenertoru odpaen NMP a voda jsou kondenzovny ve vodnm chladii a erpny zpt
do sekce destilan extrakce.
5. Pomocn systmy
* Systm dvkovn chemikli
Do procesu vroby 1,3 butadienu jsou dvkovny dusitan sodn (inhibitor rozpoutdla),
tributylkatechol (TBC inhibitor produktu) a silikonov olej (prostedek zabraujc pnn).
Roztok dusitanu sodnho je pipravovn v mchan ndob a erpn do procesu dvkovacm
erpadlem.
Roztok TBC a silikonov olej jsou skladovny v sudech a erpny do procesu dvkovacmi
erpadly.
* Stripovn odpadnch vod
Odpadn voda ze sekce extrakn destilace butadienu je odvdna do akumulan ndre, kde
se odseparuje uhlovodkov fze a ta je odeslna mimo jednotku BUTADIEN II 120 kT.
Vodn fze je erpna do stripperu odpadnch vod, v nm se jako stripovac medium pouv
nzkotlak pra. Stripovan pry uhlovodk spolu s st pry jdou do vmnku tepla
chlazenm vodou, zde zkondenzuje vodn pra a vystripovan uhlovodky jsou nsledn
odvdny na flru FL-2 ( alternativn na FL-1).
* Vyrovnvac ndr rozpoutdla
Systm pro vyrovnvn prtoku rozpoutdla sestv z ndre s duskovou atmosfrou a
erpadel, kter pumpuj rozpoutdlo zpt do procesu.
Vyrovnvac ndr rozpoutdla je pouvna pro erstv rozpoutdlo nebo rozpoutdlo,
kter bylo kompletn odplynno.
B.I.6.2. Charakteristika procesu

BASF BUTADIENE EXTRACTION PROCES pouv jako rozpoutdlo NMP (Nmethylpyrrolidon). To spolu s dalmi specifiky BASF procesu pin nsledujc vhody v
porovnn s jinmi procesy vroby butadienu.
Nzk toxicita a nzk ztrty rozpoutdla (NMP)
Rozpoutdlo NMP m nejni rove toxicity ze vech rozpoutdel pouvanch pi
extrakci butadienu. NPK v ovzdu je vy ne u jinch rozpoutdel pouvanch pi jinch
procesech vroby butadienu. NMP m nzkou tenzi par, ve vzduchu se mohou vyskytovat jen
velmi nzk koncentrace NMP.
Rozpoutdlo NMP m vysokou stabilitu vi hydrolze i vi termlnmu rozkladu (NMP m
vysok bod varu) a proto jsou v technologickm procesu jeho ztrty nzk.
Nzk spoteba tepeln energie
BASF BUTADIENE EXTRACTION PROCES se vyznauje innm zptnm vyuvnm
tepla a optimlnm nvrhem procesu. Spoteba tepeln energie (pry ) je ni v porovnn s
jinmi procesy vroby butadienu.
13
Schopnost dlouhodobho provozu

Vroba nemus bt peruena a na zazen nemus bt provdno itn nejmn 4 po sob
nsledujc roky. Je to dno stabilitou rozpoutdla, innou regenerac rozpoutdla a
efektivnm systmem inhibice zabraujcmu zanen (tvorb sad) klovch zazen, pi
kterm jsou do zazen dvkovny inhibitory dusitan sodn a TBC.
B.I.6.3. rove technickho een a dc systm

rove technickho een
Realizace projektu vrobny BUTADIEN II-120 kT je zaloena na vyuit nejlepch
dostupnch technologi (BAT) s clem vyrbt produkt odpovdajc nejlep kvalit
s nejmenm zatenm ivotnho prosted. Butadien, jeho nosnou surovinou je frakce C4, je
modern produkt pouvan v dalch technologich. Technick een projektu si vyaduje
vysok stupe automatizace. Vroba bude pln automatizovan s monost mstnho ovldn
v nkterch stech technologie mstnmi ovldacmi panely specilnch zazen, kter se
budou vyuvat hlavn v dob drby odstavenho zazen nebo pi kontrole najdn a
odstavovn.
Speciln zazen jsou zejmna kolony a chladie. Jednotliv provozn celky budou vybaveny
vlastnm dcm systmem a mstnmi ovldacmi pulty.
Vysok stupe automatizace je i v bilancovn vech vstup a vstup, a to ve dvou hladinch.
Prvn je sledovn a zen vstup a vstup majcch dopad na ivotn prosted. Druhou
hladinou je sledovn a bilancovn na zklad ekonomickch kritri spoteby surovin,
energi a produkce vrobk.
Zvltn postaven m systm na sledovn toku hlavnho produktu s nvaznost na mezisklady
(vnitn logistika) a systm sledovn toku a skladovn hotovho vrobku s nvaznost na
zakzky a vnj distribuci (vnj logistika).
dc systm
Systm zen procesu (DCS):
Tento integrovan systm se pouv pro zen procesu a je navren tak, aby umonil
opertorovi pouit opertorsk stanice jednoho typu pro celou technologii vroby. zen
provozu je pomoc opertorskch stanic, kter jsou umstny na jednom dcm velnu.
Bezpenostn blokovac systm (ESD)
Bezpenostn blokovac systm bude poskytovat:
Snmn a vyhodnocovn analogovch a digitlnch signl z procesu,
Okamitou vyhodnocovac bezpenostn logiku, sekvenn kontrolu, blokdy a bezpenostn
odstaven s monost zmny logick konfigurace v softwaru.
B.I.6.4. Inenrsk st a jejich peloky

Pitn voda bude pouvna pro sociln ely, jej poteba bude hrazena ze stvajcho
rozvodu pitn vody v arelu KAUUK, a.s., na kter bude vrobn jednotka BUTADIEN II
120 kT napojena ppojkou
14
Technologick voda bude zajitna napojenm na stvajc rozvod technologick vody

KAUUK, a.s.
Porn voda - pro porn zabezpeen nov vrobny BUTADIEN II-120 kT bude zajitn
zemn rozvod porn vody s napojenm na stvajc rozvod KAUUK, a.s., kter byl ji
pvodn projektovn s dostatenm tlakem (0,7 MPa) i kapacitou pro dal provozy plnovan
v arelu zvodu mezi kter pat i tato nov vrobna.
Splakov vody - budou vznikat v socilnch zazench novho provozu BUTADIEN II-120
kT a z nich budou napojeny ppojkami na kanalizaci splakovch vod, kter slou
k odvdn splakovch vod z vroby na MOV Kralupy nad Vltavou.
B.I.7. Pedpokldan termny vstavby:

Termn zahjen stavby :
Termn dokonen stavby :
Termn zahjen a ukonen zkuebnho provozu :
Trval provoz :
ervenec 2008
jen 2009
1.11.2009 30.10.2010
1.11.2010
B.I.8. Vet dotench zemn samosprvnch celk:

Vzhledem k charakteru zmru budou bezprostedn pm vlivy vstavby a provozu nov
vrobn jednotky BUTADIEN II 120 kT psobit pouze jen v arelu KAUUK, a.s. a jeho
nejblim okol
K potenciln dotenm obcm z hlediska vlivu na ivotn prosted pat obce Kralupy nad
Vltavou a Veltrusy.
Pro ely zpracovn tohoto oznmen EIA je proto dle oznaovna jako doten zemn
samosprvn celek ve smyslu zkona .100/2001 Sb. o posuzovn vliv na ivotn prosted
obec Kralupy nad Vltavou a obec Veltrusy.
B.I.9. Vet navazujcch rozhodnut podle 10 odst.4 a sprvnch

ad, kter budou tato rozhodnut vydvat:
Hlavnm navazujcm rozhodnutm bude zemn rozhodnut stavebnho adu zde Mstskho
adu Kralupy odboru vstavby a zemnho plnovn.
Jin navazujc rozhodnut dle zvltnch sprvnch pedpis se nepedpokldaj.
Pozn.: Zpracovatel oznmen EIA pokld za navazujc ta rozhodnut, kter bezprostedn navazuj na
proces EIA.
15
B.II. DAJE O VSTUPECH

B.II.1. Pda
Zbor pdy
Realizac navren stavby BUTADIEN II 120 kT nedojde k doasnmu ani trvalmu
zboru zemdlskho pdnho fondu (ZPF) ani pozemk urench pro plnn funkc lesa
(PUPFL), protoe veker vstavba probhne uvnit stvajcho arelu na plochch spolenosti
KAUUK, a.s. dlouhodob vymezench pro vrobnu butadienu.
Nejvt doten pozemky, jejich vmra a plocha jsou uvedeny v nsledujc tabulce . 1.
Tabulka . 1
Vyuit pozemku Vmra (m2)
Parcela .
Druh pozemku
938
442/106
2246
Ostatn plocha
Zastavn plocha a ndvo
Zastavn plocha a ndvo
Spolen dvr
Spolen dvr
19 801
21 320
177
Investor m zzeno vcn bemeno k uvn pozemk s firmou Unipetrol a.s. Dal parcely
budou doteny realizac ppojek inenrskch st a komunikac pro napojen stavby
BUTADIEN II-120 kT .
Zemn prce
Nvrh zazen stavenit nepedpokld vt zbor ploch mimo ve uveden pozemky
stavenit.
Bilance zemnch prac
Podle prozatmnch propot lze pedpokldat nepatrn pebytek zeminy. Tato pebyten
zemina bude pouita v rmci arelu zvodu KAUUK, a.s., ppadn pebytek uloen na
skldku.
Kontaminace pdy
Stav kontaminace pdy v celm arelu chemickch podnik v Kralupech nad Vltavou byl
dkladn prozkoumn v rmci zpracovn analzy rizik, kterou provedla firma KAP s.r.o.
v roce 1995. Analza rizik neprokzala v mst zmru vznamnou kontaminaci. Zvren
zprva je k dispozici v KAUUK, a.s. Stav podlo je trvale monitorovn prostednictvm
periodickho sledovn kontaminace v nkolika destkch monitorovacch vrt vybudovanch
v celm arelu. Pravideln ron zprvy o zvrech kontaminace jsou k dispozici v KAUUK,
a.s.
Chrnn zem
16
Arel spolenosti KAUUK, a.s. nen soust dnho chrnnho zem. V bezprostedn
blzkosti lokality nen zem, kter by bylo dle zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a
krajiny, chrnnm zemm. Stavba se nenachz v chrnnm loiskovm zem ve smyslu
zkona . 439/1992 Sb., o ochran a vyuit nerostnho bohatstv (horn zkon).
Ochrann psma
Arel KAUUK, a.s. m vyhlen ochrann psmo odstupu pro obytnou zstavbu a ochrann
psmo odstupu pro neobytnou zstavbu eleznice a komunikace. Tato psma byla vyhlena
O Mlnk pod .j. 00/RRR/558-1P dne 27.3.2000 a nabyla prvn moci 11.5.2000. Zkres
tchto psem je doloen v ploze . 3.
Plnovan stavba nenaru dn stvajc ochrann psma. Dojde vak ke kontaktu s
nktermi inenrskmi stmi, zvlt pi realizaci ppojek na stvajc inenrsk st. Pi
projektovn je nutn respektovat pipomnky a poadavky, dan sprvci dotench
inenrskch st.
B.II.2. Voda
Veker poadavky na vodu v obdob vstavby i provozu budou kryty dodvkami ze stvajcch
rozvod surov, technologick, chladic i pitn vody z podnikov st.
B.II.2.1. Obdob vstavby

Ve fzi vstavby bude poteba pitn vody a to prakticky jen pro sociln ely pracovnk.
Mnostv odebran vody v prbhu vstavby bude zviset na potu pracovnk pi vstavb a
rychlosti stavebnch prac. Pedpokldan spoteba vody na jednoho pracovnka je ve vi 120
l.den-1. Vstavba bude probhat po dobu cca 16 msc s prmrnm potem 100 pracovnk z
rznch dodavatelskch firem. Pedpokldan maximln spoteba vody pro sociln ely
bhem vstavby je uvedena v tabulce . 2.
Tabulka . 2
Prmrn stav pracovnk vstavby
Denn spoteba vody (m 3)
Msn spoteba vody (m3)
Doba vstavby (msce)
Celkov spoteba vody (m 3)
100
12
264
16
4 224
Voda pro ely vstavby bude pouita ze stvajcch zdroj. Sociln zzem si zajist
dodavatel sami, ppadn uzavou dohodu se zadavatelem a bude moci bt vyuito rovn
stvajc sociln zzem (atny, WC, apod.). Spoteba vody pro vlastn proces vstavby bude
stanovena v provdcch projektech na zklad poadavk hlavnho dodavatele stavby.
Z hlediska mnostv se vak bude jednat o nevznamn odbr.
B.II.2.2. Provoz vrobn jednotky BUTADIEN 120 kT

V obdob provozu nov vrobn jednotky BUTADIEN II 120 kT bude teba pitn voda
pro sociln ely, technologick voda pro vrobu, chladic voda k doplovn chladicho
okruhu a porn voda.
* Pitn voda
17
Poteba pitn vody pro sociln ely bude hrazena ze stvajcho rozvodu pitn vody v arelu
KAUUK, a.s., na kter bude vrobn jednotka BUTADIEN II 120 kT napojena
ppojkou. Kvalita dodvan vody mus odpovdat poadavkm vyhlky MZ R .252/2000
Sb.
Mnostv spoteby pitn vody vychz z tabulky potu pracovnk a specifick spoteby dle
charakteru provozu Vpoet spoteby vody pro sociln ely je odvozen z plohy 12 vyhlky
slo 428/2001 Sb., kterou se provd zkon slo 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacch
pro veejnou potebu a to ve vi:
- 30 m3.rok-1 pro vrobnho pracovnka
- 16 m3.rok-1 pro THP
-
Pi pedpokldanm potu 20 zamstnanc (16 dlnk a 4 THP) je ron

spoteba vody pro sociln ely uvedena v nsledujc tabulce .3.
Tabulka . 3
Fond provozn doby
Celkov poet pracovnk ve tyech smnch
Denn spoteba dlnici

THP
Ron spoteba
7 920 hod.rok-1, 24 hod.den-1, 330 dn.rok-1

20 z toho 4 THP
16 x 0,12 x 330 = 633,6 m3.rok-1
4 x 0,08x 330 = 105,6 m3.rok-1
739,2 m3. rok-1
Realizac stavby BUTADIEN II-120 kT nedochz k nrstu potu pracovnk a nedojde

tedy ani k nrstu spoteby vody pro sociln ely oproti souasnmu stavu. Provoz nov
vroby BUTADIEN II-120 kT budou zajiovat pracovnci, kte jsou v souasnosti na
stvajc vrobn butadienu.
Technologick voda
Technologick voda pro novou vrobu BUTADIEN II-120 kT se bude pouvat pouze pro
oplachy a jako servisn voda (nap. pro ppravu roztoku rozpoutdla NMP). Jej
pedpokldan poteba bhem provozu bude nzk, nejve 1 000 - 2000
m3.rok-1.
Technologick voda bude zajitna napojenm na stvajc rozvod vody KAUUK, a.s.
Spoteba technologick vody oproti stvajc vrob butadienu poklesne, nebo v nov
vrobn BUTADIEN II-120 kT se budou zptn vyuvat vody odpadajc z rznch
vrobnch sekc nap. voda z odplynn, vystripovan voda ze striperu apod.
Chladc voda
Provoz nov vroby BUTADIEN II-120 kT bude k chlazen vyuvat cirkulan chladic
okruh, pedpokld se cirkulovn vody s doplovnm 1-3 %. Dle podklad projektanta
doplovn chladcho okruhu bude vyadovat filtrovanou vodu v mnostv 400 000 m3.rok-1
Jako zdroj vody slou surov n voda, kter je po pskov filtraci pouvna k doplovn
chladcho okruhu.
Stvajc pvody vod pln pokrvaj nroky na zabezpeen navrhovan stavby a zajitn
novch pvod (zdroj) technologick a chladic vody stavba nevyaduje.
Oproti souasnmu stavu dojde ke znanmu snen mnostv vypoutnch chladicch vod do
eky a to o cca 7,5 mil. m3 /rok. Stvajc vrobna butadien I, kter m prton chlazen a
18
vypout do eky ron cca 8 mil.m3 oteplench chladicch vod bude nahrazena novou
vrobnou BUTADIEN II-120 kT vyuvajc cirkulan chladic okruh.
Napjec voda pro vrobu pry
V kapitole B.II.3.2 je uvedeno, e nov vroba BUTADIEN II-120 kT bude vyadovat
celkem 234 200 tun pry, na jej vrobu bude teba napjec voda. Vzhledem k vracen
kondenztu do pravny vody pro teplrnu, bude spoteba doplkov napjec vody pro
zajitn pry pro novou jednotku BUTADIEN II-120 kT daleko ni a bude se pohybovat
na rovni cca 1 t/hod. a 8 000 t/rok napjec vody.
Porn voda
Pro porn zabezpeen nov vrobny BUTADIEN II-120 kT bude zajitn zemn rozvod
porn vody s napojenm na stvajc rozvod KAUUK, a.s., kter byl ji pvodn
projektovn s dostatenm tlakem (0,7 MPa) i kapacitou pro dal provozy plnovan v arelu
zvodu mezi kter pat i tato nov vrobna.
B.II.3. Ostatn surovinov a energetick zdroje

B. II.3.1. Suroviny, dal vstupn ltky
Zkladn surovinou pro vrobu 1,3 butadienu je frakce C4.

Sloen frakce C4 je uvedeno v nsledujc tabulce .4 , z n vyplv, e mnostv butadienu
v nstiku je 46,0 hm.%.
Tabulka . 4
Poloka
C3
Metylacetylen
1,3 Butadien
1,2 Butadien
Etylacetylen
Vinylacetylen
Isobutan
1-Buten
Cis-2-buten
Trans-2-buten
n-butan
i-butan
C5+
Sra
Karbonyl (jakoto acetaldehyd)
Celkem
Jednotka
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm %
hm ppm
hm ppm
hm %
0.1
0.05
46.0
0.15
0.14
0.7
22.5
11.6
3.9
5.5
8.2
1.1
0.05
1.0
100.0
100.0
Dle se vyuv Recyklovan butadien (BD) ze zazen SBR , jeho sloen je uvedeno
v nsledujc tabulce .5.
19
Tabulka . 5
Poloka
1,3 Butadien
Styren
Acetonitril
Fenoly (TBC)
Trans-2-buten
Cis-2-buten
Peroxidy
Celkem
Jednotka
hm %
hm %
hm ppm
hm ppm
hm %
hm %
hm ppm
hm %
96.0
0.25
50.0
15.0
1.0
2.6
0.5
100.0
Potebn chemiklie :
Pro vrobu butadienu procesem BASF v nov jednotce BUTADIEN II 120 kT jsou
nutn dle nsledujc chemiklie:
Rozpoutdlo: n-methylpyrrolidon (NMP) 1. npl
420 tun
Doplovn 3,72 kg/h
29 760 kg/rok
Silikonov olej
Doplovn 0,36 kg/h
2 480 kg/rok
NaNO2 (100 %)
NaNO2
0,13 kg/h
1 040 kg/rok
dusitan sodn slou jako prostedek pro zabrnn polymerace v kolonch
Tercbutylkatechol (100 %)
4,8 kg/h
38 400 kg/rok
Pro pravu vody v chladicm okruhu jsou teba nsledujc chemiklie:

Korozn inhibitor
3,3 t/rok
Sekvestrtor
2,6 t/rok
Biocid
0,3 t/rok
B. II.3.2. Energetick zdroje

Spoteba energi v procesu:
Pra 1.3 Mpa
Pra 0.52 Mpa
22,32 t/hod.
6,96 t/hod.
178 560 t/rok

55 680 t/rok
Pra 1.3 Mpa + 0.52 Mpa - tepeln obsah celkem 468 772 GJ/rok
El. energie
El. energie
190,2 kWh/tunu butadienu

22 824 MWh/rok
Chladc voda
(vstup 29C, teplotn rozdl = 7C)
153,3 tun/tunu butadienu
Ekvivalentn spoteba energie
4 373 MJ/kg butadienu
Poznmka:
Ekvivalentn spoteba energie (EEC) je vypotvna na zklad nsledujc

rovnice
EEC = Pra (MJ/kg butadienu) + Energie (kWh/tunu butadienu) x 0.860 x 1/0.35
20
B. II.3.3. Vrobek, rafint I, vedlej produkty

Nov vrobn linka bude vyrbt butadien 1,3 v mnostv 120 000 tun/rok.
Specifikace konenho produktu - butadienu 1,3je uvedena v nsledujc tabulce . 6
Tabulka . 6
1,3-Butadien
1,2-Butadien
Acetyleny
Uhlovodky C5
Dimer butadienu
Propadien
Karbonyl
(jakoto acetaldehyd)
Sra celkem
Rozpoutdlo
Min.
Max.
Max.
Max.
Max.
Max.
Max.
99.65
10.0
25.0
5.0
50.0
10.0
10.0
Hm %
hm ppm
hm ppm
hm ppm
hm ppm
hm ppm
hm ppm
Max.
Max.
1.0
3.0
hm ppm
hm ppm
Rafint I
V sekci extrakn destilace je z hlavy kolony hlavn vyprky odtahovn hlavov produkt
obsahujc butany a buteny , kter je ale v podstat bez butadienu a acetylenu. Tento hlavov
produkt je oznaovn Rafint I, je z hlavy kolony veden k ochlazen v chladii, kondenzovn a
erpn mimo jednotku Butadien II-120 kT k dalmu vyuit.
Vedlej produkt acetylenov plyn (ACO)
V odplyovac sekci vznikaj zedn C4 acetyleny (tzv acetylenov plyn ACO). Tyto pry se
skldaj zejmna z iso-butenu, vinylacetylenu, 1-butenu, n-butanu a daj se pout jako palivo
na teplrn, kde nahrad st ZP.
Vedlej produkt propin
V destilan sekci vznik propin jako plynn vedlej produkt odebran ve form hornho
odtahu z prv destilan kolony. Tyto pry obsahuj pevn 1,3 butadien a methylacetylen a
daj se pout jako palivo na teplrn, kde nahrad st ZP.
Vedlej produkt tk kapalina (heavies )
V destilan sekci se ze spodn sti druh destilan kolony odtahuje kapaln sms cis1,2
butadienu, dimeru butadienu a uhlovodk C4 a C5 (cis 2-buten, methylacetylen,
ethylacethylen) , tato sms je nazvna heavies a bude spalovna v podnikov spalovac stanici
odpad.
Produkty budou expedovny potrubm a v elezninch cisternch (C), o doprav
v autocisternch (AC) se neuvauje.
B. II.3.4. Obdob vstavby

21
V rmci zemnch prac se pedpokld pebytek kubatury vkopovch zemin. Dovoz

chybjcho kameniva, trku a betonu bude zajitn z nejblich monch lokalit, kter budou
ble upesnny v dalm stupni projektov dokumentace.
Pi vstavb vznikne nsledujc spoteba surovin a materil :
vkopov zemina ze zklad pro vyrovnn ternu
drcen kamenivo, trkopsek a asfalt pro konstrukci vozovek a pstupovch komunikac
kamenivo a trkopsek pro betonov konstrukce
bn stavebn hmoty (cement, vpno, cihly, psek)
Celkov poteba stavebnch materil
5 700 tun
potrub
technologick zazen (kolony, vmnky, ndre apod.)
nadzemn ocelov konstrukce
200 tun
1 100 tun
500 tun
B.II.4. Nroky na dopravn s a jinou infrastrukturu

B.II.4.1. Komunikan napojen
Posuzovan zmr BUTADIEN II 120 kT nepinese dn zmny z hlediska
komunikanho napojen. Nov vrobn jednotka BUTADIEN II 120 kT bude vyuvat
vech stvajcch dopravnch systm, vetn mst napojen a vechnu stvajc ostatn
infrastrukturu.
B.II.4.2. Nroky na dopravn st

Nroky na dopravn st a jinou infrastrukturu hodnot dopravn studie, kter je doloena
v ploze . 8.
Strun charakteristika zmru
Vrobna BUTADIEN II-120 kT bude realizovna uvnit oplocenho arelu KAUUK, a.s.
Pro vstavbu je urena voln plocha na bloku .23. Pvodn vrobna Butadienu bude
odstavena a vekerou produkci pevezme nov vrobn zazen, situovan v blzkosti
pvodnho.
Vchoz surovinou pro vrobu butadienu je surov C4 frakce, kter se z arelu
CHEMOPETROL, a.s., v Litvnov dopravuje do KAUUK, a.s., produktovodem a to pes
sklad kapalnch plyn (SKP). Psun suroviny tedy nem dn vliv na dopravn infrastrukturu
zem. Nov vrobna BUTADIEN II- 120 kT bude mt projektovanou zpracovatelskou
kapacitu 256 kt surov C4 frakce ron, ovem tato zven vrobn kapacita bude vyuvna
pouze nrazov, napklad pro pedzsoben ped provozn odstvkou. Pro krtkodob
naven poteby vstupn suroviny bude vyuita eleznin peprava. Ron mnostv
zpracovvan C4 frakce bude 180 kt, co je stejn mnostv jako zpracovv stvajc provoz
Butadienu.
Potebn pomocn suroviny ve velmi malm mnostv budou do zvodu pepravovny pomoc
silninch vozidel.
22
Vstupem vrobnho procesu v nov jednotce BUTADIEN II-120 kT je butadien a rafint

(butany, buteny). Vroba BUTADIEN II-120 kT bude produkovat ron mnostv 120 kt
butadienu a 130 kt rafintu. Z celkovho mnostv butadienu bude 85 kt ureno pro vlastn
spotebu v arelu KAUUK, a.s a 35 kt bude ureno k expedici prostednictvm eleznin
pepravy. Z celkovho mnostv rafintu bude 120 kt vyuito v arelu KAUUK pro vlastn
spotebu a 10 kt bude expedovno v elezninch cisternch. Expedin msto, plnn
elezninch cisteren, je v arelu Skladu kapalnch plyn. Sklad kapalnch plyn tvo
oddlenou st zvodu KAUUK, a.s., nachz se ve vzdlenosti cca 900 m vchodn od
hlavnho arelu zvodu. Situovn je na tzv. blocch 85 a 86, a m samostatn zavlekovn.
Nov vroba BUTADIEN II-120 kT tedy v plnm rozsahu nahrazuje vrobnu stvajc
vetn shodnho mnostv zpracovvan suroviny i dalch pomocnch surovin. Plnovan
odsun vrobk po eleznici v mnostv 45 kt ron mrn pekrauje dosud expedovan
mnostv butadienu, zjitn ze skuten realizovan pepravy v uplynulch tech letech.
Poet pracovnk obsluhujcch vrobnu BUTADIEN II-120 kT zstane shodn s pvodn
vrobou. Nebudou rozeny nroky vyplvajc na veejnou dopravn s z titulu pepravy osob
ani na dopravu v klidu.
Stvajc komunikan systm
eleznin doprava
Arel zvodu KAUUK, a.s. vetn oddlenho arelu skladu kapalnch plyn m zaveden
systm vnitrozvodovch kolej, kter je napojen na s eskch drah. Ppojnou stanice je st.
Chvatruby na drze D slo 092. Tato tra spojuje st. Kralupy nad Vltavou a st.
Neratovice. Vlekov kolej . 1a je zapojena do severnho zhlav st. Chvatruby a napojuje
pedvac kolejit vleky KAUUK, a.s. Veker eleznin peprava uren pro KAUUK,
a.s. je ze st. Chvatruby smrovna na pedvac (seaovac) kolejit. Zde probh ven
jednotlivch vagn a jejich rozazen dle msta uren. Zt uren k pesunu do hlavnho
arelu zvodu je lokomotivou vlekae dle sunuta na pslun manipulan polohy.
Zt uren k peprav do arelu Skladu kapalnch plyn (SKP) je zpravidla soustedna do
formy ucelen soupravy o esti vagnech a nleitostmi oprvnnho vlekae, lokomotivou
motorov trakce, je pemstna zpt do st. Chvatruby. Odtud je ucelen souprava vedena po
koleji D smrem na st. ice, a nsledn protipohybem s vyuitm vlekovch kolej je zt
umstna na manipulanch polohch kolejit SKP. V kolejiti SKP je jedna kolej urena
k plnn (k..13 na vchodn stran kolejit) a jedna kolej je urena k sten (k..10 na
zpadn stran kolejit). Opanm postupem je realizovna zptn peprava zte z arelu
SKP do st D.
eleznin pepravu pro KAUUK, a.s. zajiuje firma UNIDO, a.s. Pedvacm mstem mezi
D a UNIDO, a.s. je pedvac kolejit KAUUK, a.s. Pedvacm mstem pro pejmku
zte posuzovanho zmru mezi UNIDO, a.s. a KAUUK, a.s. je na kolejiti SKP.
Celkov mnostv na vlece KAUUK, a.s. disponovanch elezninch vagn je uveden
v tabulce . 7.
Tabulka .7
Psun
- suroviny
Rok
Poet vagn
2003 2004 2005

1786 3493 986
Odsun
- produkty
2003 2004
1408 1543
23
2005
1227
Celkem
(odsun+psun)
Rok
2003 2004
2005
3194 5036
2213
Ron
prmr
2 981
Psun vagn v roce 2004 byl ovlivnn provdnou rekonstrukc produktovodu etylbenzenu,
jeho kapacita byla nahrazena dovozem pomoc elezninch cisteren v potu cca 1500 za rok.
V souasnosti je produktovod v provozu. Pi stanoven celkovho ronho prmru nebylo
mimodn naven psunu zapotno.
Uveden ron prmr je uvdn pro loen vagny, pi nezohlednn monosti dvojit
manipulace (pouit stejnho vagnu pro psun suroviny a odsun produkt) je celkov poet
disponovanch vagn na vlece KAUUK, a.s. dvojnsobn, tedy 5 962 elezninch voz za
rok.
Pro stvajc vrobnu butadienu jsou objemy eleznin pepravy specifikovny v tab. 8 a 9.
Vyuit eleznin pepravy pro nrazov psun suroviny pro stvajc vrobnu butadienu je
uveden v tabulce . 8.
Tabulka . 8
Psun suroviny
rok 2002
rok 2003
rok 2004
Rok 2005
prmrn
t/rok
31 260
24 040
13 220
9 938
19 615
vagn/rok
762
596
310
207
469
Vagon/den
2,0
1,6
0,85
0,57
1,25
souprava 6 vagon
jednou za 3 dny
jednou za 3,5 dne
jednou za 7 dn
jednou za 10 dn
jednou za 5 dn
Psun suroviny elezninmi vagny reprezentuje pouze pepravu C4 frakce v dob vyuvn
zven vrobn kapacity pro ely pedzsoben. Peprava tedy nen rozvrena do celho
roku, ale je realizovna nrazov v mnostv a 12 elezninch vagn (dv vlakov
soupravy) denn. Tento reim tak je pouvn po dobu 46-ti dn.
Prmrn mnostv 469 vagn pedstavuje necelch 16 % z celkovho prmrnho ronho
objemu pepravench vagn na vlece KAUUK, a.s.
Vyuit eleznin pepravy pro odsun vrobk stvajc vrobny BUTADIEN II je uveden
v tabulce . 9.
Tabulka . 9
rok 2002
rok 2003
rok 2004
Rok 2005
Rok 2005
Prmrn
butadien
Rafint 1
butadien
Rafint 1
butadien
Rafint 1
butadien
Rafint 1
t/rok
vagn/rok
vagon/den
21 010
4 237
23 113
4 876
27 675
3 915
26566
4 286
28 920
489
70
521
78
640
97
604
102
650
1,34
0,20
1,43
0,21
1,75
0,26
1,65
0,28
1,78
24
souprava 6
vagon
jednou za 4,5 dne
jednou za 30 dn
jednou za 4,2 dne
jednou za 28 dn
jednou za 3,4 dne
jednou za 23 dne
jednou za 3,6 dne
jednou za 21 dn
jednou za 3,4 dne
Pro poteby expedice vrobk ze stvajc vrobny butadienu lze potat s frekvenc jedn
ucelen soupravy o esti vagnech v intervalu jednou za ti a tyi dny.
Toto mnostv vagn pedstavuje cca 22 % z celkovho prmrnho ronho objemu
pepravench vagnu na vlece KAUUK, a.s.
Objemy uveden v tabulkch . 8 a 9 jsou zahrnuty v celkovch objemech psunu a odsunu
uvedench v tabulce .7.
Celkov nroky vrobny butadienu na eleznin pepravu v prmru in cca 38 % objemu
z celkov eleznin pepravy realizovan na vlece KAUUK, a.s.
Automobilov doprava a silnin s
Silnin peprava pro ely vrobny butadienu je vyuvna pouze pro pepravu (dovoz)
pomocnch ltek. Vyuvna je stvajc s veejnch komunikac, kter je zavedena a do
pedzvodovho prostoru.
Pro zajitn dopravn obslunosti zjmovho zem zvodu KAUUK, a.s. je rozhodujcm
prvkem blzkost trasy dlnice D8 Praha Teplice. Nkladn vozidla dlnici opust na exitu . 9
ice. Tato mimorovov kiovatka (MK) se nachz v dlninm kilometru 9,600.
Odtud je nkladn doprava vedena po silnici II/608 a na kiovatku se silnic II/101 jin od
obce Veltrusy, kde odboenm vlevo je po cca 750m pivedena ped arel KAUUK, a.s. Pro
pstup nkladnch vozidel do oplocenho arelu zvodu je urena samostatn nkladov
vrtnice, ke kter se ze silnice . II/101 pistupuje odboenm vlevo. Krtk spojovac
komunikace dlky cca 150 m mezi uvedenou silnic a silnin vrtnic dle pokrauje
pedzvodovm prostorem k osobn vrtnici, parkoviti osobnch vozidel i stanovitm veejn
hromadn dopravy. Spojovac komunikace je vlevo ve smru pjezdu doplnna o krtkodob
vykvac stn nkladnch vozidel pro poteby odbaven ped vjezdem.
Popsan pstupov trasa je urena pro vekerou nkladn dopravu. Dal mon pstup je ze
smru exitu .18 Nov Ves pes obec Veltrusy a dle stejnm smrem po silnici II/101 k silnin
vrtnici. Pro toto dopravn spojen je potno max. s 10 % podlem silninch nkladnch
vozidel.
Stvajc vyuit veejn silnin dopravn infrastruktury je pevzato z doloench skutench
poslednch vsledk stn dopravy na dlnin a silnin sti v roce 2005, kter prezentuje
editelstv silnic a dlnic R.
Na dlnici D8 je uveden stac sek 1-8200, kter uvd hodnoty intenzity provozu ve smru
stanien od Prahy k exitu .9 ice. Celoron prmrn intenzita zjitn v roce 2005 je zde
30 300 vozidel za 24 hodin.
Celoron prmrn intenzita zjitn v roce 2005 na komunikaci II/608 na stacm seku .
1-0479 je 6 448 vozidel za 24 hodin. V tomto seku komunikace od ppojky k MK ice a
po zastn do silnice II/101 je celkov intenzita provozu dle rozlenna na intenzitu provozu
lehkch nkladnch vozidel a tkch nkladnch vozidel. Podl tchto dvou skupin vozidel na
celkov intenzit provozu in cca 22 %.
Pro krtk sek silnice II/101 je pilenna celoron prmrn intenzita zjitn na stacm
seku 1-2320. Nkladn doprava z komunikace II/608 bude z vtiny pevedena na tuto silnici
spolu s pspvkem cca 10 % ze smru od Veltrus. Podl provozu nkladnch vozidel z celkov
intenzity in cca 23 %.
Alternativn pstup k zjmovmu zem po silnici III/00811 z jin strany arelu KAUUK,
a.s. nen uvaovn, tato komunikace nem parametry vhodn k provozu nkladnch vozidel.
Stvajc intenzity provozu na veejnch komunikacch jsou shrnuty v tabulce . 10.
25
Tabulka . 10
Komunikace
Vozidla
Dlnice D8
Stac sek 1-8200
(smrem z Prahy do
Km 9,600)
Tk (T)
Osobn (O)
Motocykly (M)
Celkem
Rok 2005
vozidla/den
11 151
19 068
81
30 300
Silnice II/608
Stac sek 1-0479
Tk (T)
Osobn (O)
Motocykly (M)
Celkem
1 408
5 004
36
6 448
Silnice II/101
Stac sek 1-2320
Tk (T)
Osobn (O)
Motocykly (M)
Celkem
2 192
7 582
45
9 819
Silnin peprava pomocnch ltek pro stvajc vrobnu butadienu je uvedena v tabulce .11.
Tabulka .11
Surovina
Dimetylformamid
NaClO
Furfural
Silikonov olej
NALCO
TBC 85%
NaNO2
Celkem
2003
2004
Mnostv (t) Poet vozidel Mnostv (t) Poet vozidel
90
5 TNA
44
3 TNA
14
7 LNA
19
10 LNA
23
2 TNA
66
4 TNA
0
0
17
4 LNA
19
4 LNA
24
4 LNA
24
4 LNA
0,5
1 LNA
1
1 LNA
7 TNA
7 TNA
16 LNA
19 LNA
2005
Mnostv (t) Poet vozidel
55
3 TNA
60
30 LNA
50
3 TNA
0
15
3 LNA
21
4 LNA
1
1 LNA
6 TNA
38 LNA
Ron prmr vozidel dovejcch pomocn ltky pro vrobu butadienu in 7 tkch
nkladnch vozidel (TNA) a 25 lehkch nkladnch vozidel (LNA) za jeden rok. V ronm
prmru jedno nkladn vozidlo pijede kad jedenct den. Tato intenzita (cca 0,1 vozidla)
za den znamen nepatrn zlomek v celkovch prmrn intenzitch provozu za 24 hodin,
uvedench v tab. 10.
Expedice vrobk nen provdna pomoc automobilov dopravy. Dopravn zt na vstupu
ze zvodu tedy pedstavuj pouze vracejc se przdn vozidla po vyloen pomocnch ltek,
v zanedbateln intenzit cca 0,1vozidla za den.
Osobn doprava zamstnanc a doprava v klidu
Stvajc vrobna butadienu zamstnv 27 zamstnanc z celkovho potu 952 zamstnanc
KAUUK, a.s. Pro uveden celkov poet zamstnanc je k dispozici celkem 350
parkovacch stn pro osobn vozidla. Tato kapacita vyhovuje Zkladnm ukazatelm
vhledovho potu odstavnch a parkovacch stn dle tab.19 v SN 73 6110, s potebnou
rezervou. Pro prmyslov a vrobn podniky je stanovena poteba jednoho stn na 7
zamstnanc. Nutn poteba min.136 parkovacch stn je skutenm stavem splnna. Pro stn
osobnch vozidel zamstnanc jsou urena zejmna dv parkovac plochy se zpevnnou
26
plochou. Jedno je pstupn z komunikace prochzejc pedzvodnm prostorem, jedno je

pmo napojeno na silnici II/101 s pm pstupem do prostoru vstup do zvodu. Reim
provozu na parkovitch je upraven svislm a vodorovnm znaenm, v pedzvodnm prostoru
eeno i stn vozidel veden zvodu a nvtvnk. Soust stvajcho stavu je i een
zastvek hromadn dopravy. Pro v zem rozenou cyklistickou dopravu jsou v arelu
instalovny kryt stojany pro odstaven jzdnch kol.
Komunikan systm pro nov zmr
eleznin doprava
Psun suroviny pro posuzovan zmr bude pouze pi vyuit zven vrobn kapacity pro
ely pedzsoben. Surovina C4 frakce bude dopravovna elezninmi vagny na stec
polohu kolejit skladu kapalnch plyn. Pro vrobnu BUTADIEN II-120 kT je uvaovno
s ronm psunem 60 kt suroviny.
Vyuit eleznin pepravy pro psun suroviny pro vrobnu BUTADIEN II - 120kT je
uveden v tabulce .12.
Tabulka .12
Psun suroviny
C4 frakce
t/rok
60 000
vagn/rok
1463
vagon/den
4,0
souprava 6 vagon
jednou za 1,5 dne
Peprava C4 frakce nen rozvrena do celho roku, ale je realizovna nrazov v mnostv a
12 elezninch vagn (dv vlakov soupravy) denn. Pi plnm vyuit kapacity sten lze
uveden mnostv pepravit za dobu 120-ti dn.
Pro expedici vrobk z vrobny BUTADIEN II-120 kT je potno s expedic v ronm
mnostv 35 000 t butadienu a 10 000 t rafintu. Ostatn produkovan mnostv 85 000 t
butadienu a 120 000 t rafintu je ureno k vlastn spoteb v arelu KAUUK, a.s. ESK
RAFINRSK a.s. a nezat eleznin ani silnin dopravu.
Vyuit eleznin pepravy pro odsun vrobk vrobny BUTADIEN II-120 kT je uvedeno
v tabulce . 13.
Tabulka . 13
Vhledov stav butadien
rafint 1
Celkem
t/rok
35 000
10 000
45 000
vagn/rok
835
250
1 085
vagon/den
2,30
0,7
3,00
souprava 6 vagon
jednou za 2,6 dne
jednou za 10 dn
jednou za 2 dny
Celkov prmrn mnostv 2 548 (1 463 + 1 085) loench vagn za rok pepravench na
vlece pro ely vrobny BUTADIEN II-120 kT tak bude pedstavovat a 75 %
z dosavadnho celkovho prmrnho ronho objemu pepravench vagn na vlece
KAUUK, a.s.
Pro psun suroviny a odsun vrobk nen uvaovno s dvojitou manipulac vagn. Celkov
mnostv vagn disponovanch na vlece pro poteby vrobny BUTADIEN II-120 kT
bude init (pi zapotn odsunu przdnch voz po vyloen C4 frakce a psunu przdnch
cisteren pro expedici vrobk) dvojnsobn poet, tedy 5 096 vagn za rok.
27
Automobilov doprava a silnin s

Pro ely posuzovanho zmru je potno s vyuitm silnin pepravy pouze pro
zanedbateln dovoz pomocnch ltek a surovin pomoc tkch a lehkch nkladnch vozidel.
Silnin peprava pomocnch ltek pro vrobnu BUTADIEN II-120 kT je uvedena v tabulce
.14.
Tabulka .14
Surovina
NMP
TBC 100 %
Silikonov olej
NaNO2 100 %
Korozn inhibitor
Sekvestrtor
Biocid
Celkem
1)
Vhledov stav
Mnostv (t)
Poet vozidel
29,8
2 TNA1)
38,4
7 LNA
2,5
1 LNA
1,04
1 x LNA
3,3
1 x LNA
2,6
1 x LNA
0,3
1 x OA
2x TNA +
11x LNA + 1 x OA
Pro pepravu NMP se pedpokld pouit autocisteren o objemu 20 m 3.
Ron prmr potu vozidel, kter budou dovet rozpoutdlo (NMP) a pomocn ltky pro
vrobnu Butadien II-120 kT, bude cca 2 tk nkladn auta (TNA), 11 lehk nkladn auta
(LNA) a 1 OA (pick up) za jeden rok. V ronm prmru jedno nkladn vozidlo pijede
zhruba kad dvactest den. Tato intenzita (cca 0,04 vozidla) za den znamen nepatrn
zlomek v celkovch prmrnch intenzitch provozu za 24 hodin, uvedench v tab. 10.
Expedice vrobk nebude provdna pomoc automobilov dopravy. Dopravn zt na
vstupu ze zvodu tedy pedstavuj pouze vracejc se przdn vozidla po vyloen pomocnch
ltek, v zanedbateln intenzit cca 0,04 vozidla za den.
Osobn doprava zamstnanc a doprava v klidu
Realizac zmru nedojde k naven potu stvajcch zamstnanc pracujcch v arelu
KAUUK, a.s. Proto stvajc zazen ec dopravu v klidu, tak jak jsou popsny v kapitole
Osobn doprava zamstnanc a doprava v klidu, zstanou bez navrench prav i rozen.
* Vlivy zmru na dopravn infrastrukturu
Dopravn nroky zmru v obdob provozu
Vliv posuzovanho zmru na dopravn infrastrukturu je dn zejmna zpsobem pepravy
rozhodujcho mnostv potebn suroviny a vrobk po eleznici. Zstv vyuit eleznin
pepravy pro psun C4 frakce v mnostv 60 000 t ron.
Pro expedici vrobk bude rovn pouita pouze eleznin peprava z arelu skladu
kapalnch plyn, a to v deklarovanm mnostv 45 000 t ron. Skuten mnostv bude
odvisl od ve vlastn spoteby butadienu v zvod a obchodnch vztah s odbrateli.
Deklarovan mnostv 45 kt pesahuje dosavadn prmrn expedovan mnostv 28 920 t za
rok o cca 60 %. Zven dosavadnho prmrnho ronho odsunu pro potebu vroby
28
Butadienu je ze 650 na 1 085 loench vagn. Naven o 435 loench vagn pedstavuje
zven stvajc expedice o 1,2 vagn denn, neboli o jednu ucelenou soupravu za pt dn.
Frekvence odsunu ucelen estivozov soupravy se zkrt z 3,2 dne na 2,0 dne, tedy interval
odsunu bude zkrcen o cca jeden den. Toto naven eleznin pepravn prce nem zsadn
vliv na vyuit jak stvajc kapacity sten na SKP, ani na technologii dosavadnho zpsobu
eleznin pepravy. Kapacitn rezervy stvajc vleky vetn pedvacho kolejit i ppojn
st. Chvatruby a trati D 092 jsou dostaten k zajitn zvenho nroku. I tyto zven
poadavky nepev objem skuten realizovanch peprav roku 2005, kter jsou doloeny
v tabulce . 7.
Pro realizaci zmru, kter nahrazuje ruenou kapacitu stvajc vrobny nen teba doplovat
i jinak upravovat stvajc dopravn infrastrukturu eleznin dopravy.
Podl nrok na zabezpeen silnin pepravy pro posuzovan zmr je z hlediska stvajc
zte zem zanedbateln. Dosavadn vliv arelu zvodu KAUUK, a.s. na veejnou dopravn
s zstane shodn i po uveden zmru do provozu. Vliv silnin dopravy od provozovn
zmru na stvajc prmrnou intenzitu provozu na silnici in cca 0,04 loenho nkladnho
vozidla za den (tj. jedna jzda za cca 26 dn), co pi stanoven intenzit provozu uvedench
skupin vozidel v tabulce . 10, je zanedbateln. Piten dopravn intenzity na silnicch lze
stanovit hodnotou 0,01 % (desetina promile), jej vliv na ostatn posuzovan veliiny je
nepostiiteln.
Komunikace dotenho zem jsou schopny poadovan intenzity dopravy bezproblmov
penst.
Zmr vstavby vrobny BUTADIEN II 120 kT uvnit prmyslovho arelu KAUUK,
a.s. tak nen umsovn do ochrannho psma silnic ani drhy D 092. Je v souladu s funknm
urenm zem a vyuv stvajc dopravn vazby.
Dopravn nroky zmru v obdob vstavby
Dopravn nroky v obdob vstavby jsou specifikovny v kapitole B.III.4.1., jsou srovnateln
s bnmi dopravnmi nroky staveb obdobnho rozsahu a lze pedpokldat, e nepekro
prmrnou rove do cca 15 20 tkch nkladnch vozidel za den. Dopravn zte budou
omezeny na relativn krtk obdob provdn stavebnch a konstruknch prac. V kontextu
celkov intenzity na komunikacch zjmovho zem proto nepedstavuj vznamn problm.
V dopravn studii jsou v jej ploze .3 uvedeny dopravn trasy v arelu zvodu KAUUK,
a.s. Pes stvajc nkladn vrtnici je vyznaen trasa . 1, kter bude slouit pro pstup
silninch vozidel ke stvajcmu provozu bhem vstavby. Vyznaen trasa . 2 je urena pro
dopravu zazen na stavbu. Je vedena obasnm vjezdem do zvodu a spluje poadovan
parametry. Pi peprav nadrozmrnch nklad bude trasa pedem provena dle aktulnho
mstnho stavu.
Nroky zmru na dopravu v klidu
Posuzovan zmr nem dn nroky na infrastrukturu zem slouc k zajitn dopravy
v klidu.
Zvry a doporuen
Realizace a provozovn zmru BUTADIEN II- 120 kT nepovede k vznamn zmn
dopravnch nrok zvodu KAUUK, a.s. Nedojde k vznamn zmn v objemu provozovan
eleznin pepravy, silnin peprava nem dn vliv na stvajc intenzity provozu okolnch
komunikac. Zpsob provozovn pepravn prce v zjmovm zem zstv beze zmny,
nejsou proto navrhovna dn dodaten opaten v eleznin ani v silnin dopravn sti.
29
V prbhu zpracovn dopravn studie nebyly zjitny dn kritick skutenosti, kter by bylo
nutno ovit dalmi analzami, nebo zsadn nedostatky ve znalostech, kter by omezovaly
spolehlivost uvdnch zvr.
Pedpokladem je, e v rmci celkovho dopravnho provozu KAUUK, a.s. budou do doby
vstavby i provozovn zmru dodrovny veker zkonn i intern pedpisy tkajc se
zpsobu pepravy surovin a materil, zejmna s ohledem na jejich bezpenostn
charakteristiky.
B.III. DAJE O VSTUPECH

B.III.1. Emise do ovzdu
B.III.1.1. Stvajc stacionrn zdroje zneiovn ovzdu
Zvlt velk zdroje zneiovn ovzdu
Teplrna kategorie dle 4, odst. 5,6), zk. . 86/2002 Sb., o ochran ovzdu a NV .
352/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky spalovacch stacionrnch zdroj
zneiovn ovzdu
3 x kotel o vkonu 120,4 MW, spalujc plynn a kapaln paliva
Spalovac stanice odpad kategorie dle 8 zk. . 86/2002 Sb., o ochran ovzdu a NV .
354/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky pro spalovn odpadu. Kapacita zazen
je 10 000 t odpadu za rok, je vybaveno jednotkou na itn spalin.
Styren III - kategorie dle 2, psm. C), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal
podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Veker procesn plyny
z vrobn jednotky jsou zastny do paropehvac pece o tepelnm vkonu 13 MW.
Sklad kapalnch ltek - kategorie dle 2 psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a
dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Veker emise VOC
vznikajc dchnm ndr pi erpn skladovanch ltek do ndr, jako i z plnn C, jsou
zastny do jednotky termickho spalovn (vrobce ENETEX-KIA, podprn palivo zemn
plyn).
Koagulace - kategorie dle 2, psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal
podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Emise, vznikajc pi
vrobnm procesu suen KAUUK, a.s. jsou zastny do jednotky katalytickho spalovn
REGENOX (vrobce Haldor Topsoe, podprn palivo zemn plyn) o vkonu 100 000
Nm3/h.
30
Blokov houevnat polystyren - kategorie dle 2, psm.c)NV . 353/2002 Sb., kterm se

stanov EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Procesn
plyny z vrobn jednotky jsou zavedeny do technologick pece (alt. bude na jednotku
katalytickho spalovn REGENOX). Dv extruzn linky maj kad vlastn vduch na stechu
objektu vrobny.
Soust zdroje jsou i jin zdroje zneiovn dle zk. . 76/2002 Sb., o integrovan prevenci
skladovn, pneudoprava, apod., pro kter plat imisn limity a dal podmnky provozovn
jim stanoven zvltnm pedpisem jako velkm, stednm nebo malm zdrojm.
Zpovateln polystyren - kategorie dle 2, psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov
EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Procesn
odplyny z polymeran sti vroby, z dchn skladovacch ndr surovin a ze suren jsou
zastny do likvidan jednotky regenerativnho spalovn odplyn INTEGRAL (podprn
palivo zemn plyn) o vkonu 30 000 m3/h.
Soust zdroje jsou i jin zdroje zneiovn odlinch technologi (souvisejcch zazen dle
zk. . 76/2002 Sb., o integrovan prevenci skladovn, plnn a pneudoprava vrobky jsou
podle druhu skladovny v silech a expedovny bu autocisternami, nebo se pln do obal, mezi
jednotlivmi zazenmi jsou pepravovny pneumaticky pomoc dusku nebo vzduchu, na
vduch jsou osazeny filtry a cyklony), pro kter plat EL a dal podmnky provozovn jim
stanoven zvltnm pedpisem jako velkm, stednm nebo malm zdrojm.
Polymerace - kategorie dle 2, psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal
podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Je zde vyrbn studenou
emulz polymerac butadien-styrenov latex.
Odplyny z vroby jsou podle charakteru zastny do jednotky katalytickho spalovn
REGENOX vrobny Koagulace nebo do flrovho systmu.
C4 frakce poln hok FL-2 - kategorie dle 2, psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se
stanov EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn.
Slou ke znekodovn plyn a par ze sbrnho odplynovho systmu KAUUK, a.s.,
stabilizanm palivem je zemn plyn.
Blokov krystalov polystyren - kategorie dle 2, psm. c), NV . 353/2002 Sb., kterm se
stanov EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Na
vrobn BKPS jsou tyto zdroje emis :
extruzn linka na vduchu osazen filtr s npln aktivnho uhl (s vlastnm
vduchem na stechu objektu)
procesn plyny jsou spalovny na jednotce REGENOX
Soust zdroje jsou i jin zdroje zneiovn odlinch technologi (pomocn tepeln zazen
technologick pec a dal souvisejc zazen dle zk. . 76/2002 Sb., o integrovan prevenci
skladovn, pneudoprava, apod.), pro kter plat EL a dal podmnky provozovn jim
stanoven zvltnm pedpisem jako velkm, stednm nebo malm zdrojm.
Skldka prmyslovch odpad - kategorie dle bodu 5.1., ploha . 1, NV . 353/2002 Sb.,
kterm se stanov EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj
zneiovn. Celkov kapacita skldky je 157,9 tis. m3.
Velk zdroje zneiovn
31
Styren III technologick pec - kategorie dle 4, odst. 5, zk. . 86/2002 Sb., o ochran
ovzdu a NV . 352/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky spalovacch
stacionrnch zdroj zneiovn ovzdu. Zdrojem emis je
1 x technologick pec o vkonu 13 MW, palivo je zemn plyn, procesn vodkov
plyn a destilan kapalina sms
Stedn zdroje zneiovn
Regulan stanice vysokotlakho zemnho plynu - kategorie dle 4, odst. 5), zk. . 86/2002
Sb., o ochran ovzdu a NV . 352/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky
spalovacch stacionrnch zdroj zneiovn ovzdu. Zdrojem emis je
2 x kotel na ohev zemnho plynu o vkonu 0,230 MW
1 x kotel na ohev zemnho plynu o vkonu 0,172 MW
BHPS technologick pec - kategorie dle 4, odst. 5), zk. . 86/2002 Sb., o ochran ovzdu
a NV . 352/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky spalovacch stacionrnch zdroj
zneiovn ovzdu. Zdrojem emis je
1 x pec o vkonu 2,1 MW, palivo zemn plyn
BKPS technologick pec - kategorie dle 4, odst. 5), zk. . 86/2002 Sb., o ochran ovzdu
a NV . 352/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky spalovacch stacionrnch zdroj
zneiovn ovzdu. Zdrojem emis je technologick pec
1 x pec o vkonu 0,5 MW
Hydrogeologick ochrana podzemnch vod - kategorie dle 2, NV . 353/2002 Sb., kterm se
stanov EL a dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn.
istrna odpadnch vod A slou k itn vyerpanch podzemnch vod z hydrogeologick
ochrany podzemnch vod. Vody jsou nejprve itny stripovnm, vznikl odplyn je itn na
biofiltru (typ Wizard).
Sklady - kategorie dle bodu 4.9., ploha . 1, NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a
dal podmnky provozovn ostatnch stacionrnch zdroj zneiovn. Zdrojem emis je
erpac stanice nafty (typ BENCALOR, pouze pro podnikov ely)
istrny odpadnch vod - kategorie dle bodu 6.11., ploha . 1, NV . 352/2002 Sb., kterm se
stanov EL a dal podmnky spalovacch zdroj zneiovn. Zdrojem emis je
OV KG vod slou k peditn odpadnch vod z provozu Eleastomery a
provozu Monomery (mechanick peditn usazovky, neutralizace odpadnch
vod)
OV PS+ABS slou k peditn odpadnch vod z provozu Polystyreny
(mechanick peditn obloukov sta, chemick itn)
Mal zdroje zneiovn
BHPS, BKPS, ZPS, pomocn ltky, spod. pneudoprava, skladovn, expedice - kategorie dle
2, psm. f), NV . 353/2002 Sb., kterm se stanov EL a dal podmnky provozovn
ostatnch zdroj zneiovn. Jedn se o souvisejc zazen dle zk. . 76/2002 Sb., o
integrovan prevenci, pro kter plat EL a dal podmnky provozovn jim stanoven
zvltnm pedpisem jako velkm, stednm nebo malm zdrojm.
32
B.III.1.2. Obdob vstavby

Pi vstavb bude arel stavenit plonm zdrojem pranosti s doasnm psobenm o rozloze
cca 0,4 ha. Mnostv emis z plonch zdroj zneiovn nelze v souasn dob stanovit,
nebo zvis na dob vstavby a ronm obdob, povtrnostnch podmnkch, apod. Provoz
stavebnch mechanism a nkladn dopravy bude doasnm liniovm zdrojem zneitn
ovzdu. Psoben zdroje bude nahodil, celkov mnostv emitovanho prachu lze odhadnout
na mn ne cca 1,0 t . rok-1.
Tato zven pranost bude po dobu zemnch prac, tj. nejve cca 3 - 4 msce. Bude se
projevovat pednostn ve smru pevaujcch vtr, koncentrace TZL vak neohroz ivotn
prosted blzkho okol a bude ji mon potlait vhodnou organizac prce. Pjezdov
komunikace v nejblim okol stavby budou bhem vstavby zkrpny vodou a itny
dodavatelskou firmou.
B.III.1.3. Obdob provozu vpoet mnostv emis zneiujcch ltek

K emism zneiujcch ltek souvisejcch s vrobou butadienu a ji pmo v provozovn,
nebo ze souvisejcch podnikovch zazen pi vyuvn nebo odstraovn vedlejch
produkt nebo odpadnch proud dochz nsledujcmi zpsoby:
1. kontinuln vznikajc plyny z vlastn vroby jako vedlej produkt vroby (tzv. propin a
acetylenov plyn) jsou zen spalovny v kotlch podnikov teplrny, m nahrazuj st
spoteby ZP; pitom vznikaj zneiujc ltky (spaliny) odpovdajc sloen spalovanch
plyn a prbhu spalovn,
2. kontinuln vznikajc pebytky plyn (viz 1), kter vznikaj technologicky odvodnn na
pojiovacm odpoutnm ventilu plynovho systmu vrobny a kter nejsou spleny
v teplrn, jsou jako odpadn plyn spalovny na fle FL 2 (alternativn i FL 1) ; pitom
vznikaj zneiujc ltky (spaliny) odpovdajc sloen spalovanch odpadnch plyn a
prbhu spalovn,
3. nrazov a mimodn vznikajc odpadn plyny pi odstvkch zdroje, tj. pi sjdn a
najdn zazen, kdy je nutn ped zahjenm vroby nkolikrt proplchnout zazen
duskem (vytsnit z nj vzduch) pi najdn a odtlakovat zazen pi sjdn, tyto odpadn
plyny jsou spalovny na fle FL 2 (alternativn i FL 1); pitom vznikaj zneiujc ltky
(spaliny) odpovdajc sloen spalovanch odpadnch plyn a prbhu spalovn,
4. dal odpadn proud (tzv. HEAVIES kapaln sms 1,2 butadienu a uhlovodk C4 a C5)
bude spalovn v podnikov spalovac stanici odpad, pitom vznikaj zneiujc ltky
(spaliny) odpovdajc sloen spalovanch HEAVIES, dalch soubn spalovanch odpad
a prbhu spalovn
5. niky zneiujcch ltek netsnostmi zazen (fugitivn emise),
6. energetick provozn poteb odpovdajc emise spalin z podnikov teplrny .
Ad 1 a 2. Emise ze spalovn provoznch plyn z vroby butadienu
Na stvajc vrobn butadienu kontinuln vznikaj uhlovodkov odplyny obsahujc zejmna
alkany a alkiny. Tyto odplyny pedstavuj vedlej produkt - acetylenov plyn (ACO), kter je
standardn vyuvn k energetickm elm v podnikov teplrn. Z bezpenostnch
technologickch dvod je nutno v systmu ACO udrovat konstantn mrn petlak, proto od
bezpenostnho petlakovho ventilu vznik trval odplyn ACO , kter je spalovn ve fle
FL2. Kauuk, a.s. se sna podl ACO spalovanch na fle sniovat. V roce 2004 byly ve fle
33
spleny odpadn plyny z vrobny butadienu s obsahem 614 t organickch ltek, zatmco v roce
2005 byly spleny odpadn plyny z vrobny butadienu s obsahem 124 t/r organickch ltek.
V clovm stavu po realizaci zmru budou z nov jednotky BUTADIEN II - 120 kT
odpadat 2 vstupn proudy uhlovodkovch odplyn.
Prvnm vstupnm proudem je sms methylacetylenu a 1,3 butadienu (tzv. propin), odpadajc
kontinuln v mnostv 38,4 kg/h.
Druhm vstupnm proudem je sms C4 acetylen a uhlovodk C4 (tzv. zedn C4 acetyleny,
dle jen acetylenov plyn ACO), odpadajc kontinuln v mnostv 963,0 kg/h.
Dle bilanc investora budou oba tyto proudy (propin a acetylenov plyn) vyuvny v teplrn
Kauuk, a.s., jako palivo msto zemnho plynu. Vhevnost ZP , ACO a propinu je v tabulce
.15.
Tabulka .15 vhevnost paliv
GJ/tis. m3
34,176
Vhevnost paliv
ZP
ACO
Propin
GJ/t
40,58
40,70
Bilance mnostv spalovanch paliv v teplrn, vypoten mnostv ZP nahraenho

spalovnm ACO (r.2002 2005), ACO + propin (clov stav) a jej pedpokldan zmna
(sloupec rozdl) je uvedena v nsledujc tabulce 16. Ve sloupci rozdl je zmna v clovm
stavu oproti roku 2005.
Tabulka .16 - spoteba paliv na teplrn
Spoteba
Rok
2002
ZP
tis. m3 115 396
ZP
nahraen tis. m3
8 186
spalovnm ACO
+ propinu
ACO
T
6 894
Propin
T
0
2003
101 719
8 045
2004
93 745
8 898
2005
Cl
55 600 93 138
8 760 9 367 2)
Rozdl
37 538 1)
607
6 775
0
7 494
0
7 377 7 580 2)
0
307
203
307
1) V r.2005 byla spoteba ZP na teplrn cca o 38 mil. m 3 ni ne v roce 2004, pokles byl zpsoben
adou pin v Kauuk , a.s. Vlastn snen vroby butadienu cca o 5 kT oproti roku 2004 se na
poklesu spoteby ZP podlelo jen z mal sti cca jednou desetinou. Proto nelze pout
celkovou spotebu ZP na teplrn v roce 2005 jako srovnvac a nelze pout vypotenou
hodnotu 37 538 tis. m3 ve sloupci rozdl k vpotu zmny emis.
2) Vpoet mnostv nahraenho ZP byl proveden podle vhevnosti . Mnostv ACO 7 590 t/r
odvdn v clovm roce na teplrnu bylo vypoteno z celkov produkce ACO dle projektanta
7 704 t/r , od n je odetena pedpokldan hodnota 124 t ACO/r odvedenho na flru
V dal tabulce 17 jsou vypoten zmny mnostv spalovanch paliv na teplrn pepoteny na
zmny emis zneiujcch ltek. Pro vpoet zmny byly brny hodnoty v tabulce 16 ve
sloupci rozdl. Absolutn zmnu emis zneiujcch ltek z energetickho vyuvn ACO +
propin v clovm stavu oproti energetickmu vyuvn ACO v souasnm stavu vypoteme
jako rozdl emis ze spalovn nrstu mnostv ACO + propin (203 t/r + 307 t/rok) a emis ze
34
spalovn nahraenho mnostv ZP, kter by jinak musel bt splen, kdyby se oproti roku
2005 nezvilo mnostv spalovanho ACO + propinu.
Tabulka . 17
Pehled zmny emis z teplrny ze spalovn ACO, propinu a ZP
Zmna spoteby
Tis.
Zmna spoteby
t/r
m3/r
ZP
- 607
ACO + propin
510
Emisn faktor
Emise
Emisn faktor
Emise Nrst emis
Zneiujc ltka
kg/mil. m3
t/r
Kg/t
t/r
t/r
TZL
20
-0,012
0,42
0,214
0,202
SO2
9,6
-0,006
0,004
0,002
- 0,004
NOx
5 000
-3,033
2,8
1,428
-1,605
CO
270
-0,164
0,37
0,188
0,024
VOC
8
-0,004
0,04
0,020
0,016
Pro vpoet emis ze spalovn ZP byly pouity emisn faktory pro ZP a vkon kotl >100 MW.
Pro vpoet emis ze spalovn ACO + propin byly pouity emisn faktory pro spalovn propan-butanu a vkon
kotl < 3 MW.
Pokud budeme uvaovat, e mnostv ve fle spalovanch organickch ltek se za normlnho

provozu nezmn , tak se nezmn ani mnostv emis z flry za normlnho provozu.
Zmna mnostv emis z teplrny zpsobena realizac zmru tedy je minimln a bude
odpovdat ve uvedenm hodnotm v tabulce (sloupec nrst emis).
Tato zmna vak nezahrnuje pokles celkov spoteby paliv v dsledku snen
energetick nronosti vroby, ten je vyslen v bod ad 6) ne.
Ad.3 - Spalovn mimodnch odplyn na fle pi odstvkch
V souasnm provozu zdroje jsou provdny plnovan odstvky 1x ron. Pi sjdn
zazen vznikaj odpadn plyny s obsahem asi 40 t organickch ltek, pi najdn pak
s obsahem asi 50 t organickch ltek. Celkem je tedy na fle spleno asi 90 t organickch ltek
za rok. Jedn se prakticky jen o ACO (96 97 %), podl propinu je velmi nzk (3 4 %).
V clovm stavu po realizaci zmru se podle dodavatele technologie poet plnovanch
odstvek zazen sn na polovinu, navc je objem novho zazen, kter je nutn pi
sjdn a najdn proplachovat duskem, ni ne stvajcho, nedojde proto k poklesu
mnostv organickch ltek spalovanch na fle o vce ne 50 %.
Zmna mnostv spalovanch odplyn na fle s obsahem organickch ltek v dsledku snen
potu odstvek, najdn a nsledn zmna mnostv emis zneiujcch ltek v. plyn ad 2)
jsou vypoteny v nsledujcch tabulkch .18 a .19.
Tabulka . 18
Zmny mnostv spalovanch plyn ACO na fle
Spoteba
Rok
2002
2003
2004
2005
Cl
ZP
tis. m3
42
41
41
41
41
ACO
T
1 412 1 022
614
124
79 1)
1) ACO + propin
35
Rozdl
0
-45
Tabulka . 19 Zmna emis z flry
Zneiujc ltka
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
Pehled zmny emis z flry

Zmna spoteby tis. m3/r Zmna spoteby
ZP
0
ACO
Emisn faktor
Emise
Emisn faktor
Kg/mil. m3
t/r
Kg/t
20
0
0,45
9,6
0
0,004
1 920
0
2,4
320
0
0,46
64
0
0,09
t/r
- 45
Emise
t/r
-0,020
0,000
-0,108
-0,021
-0,004
Nrst emis
t/r
-0,020
0,000
-0,108
-0,021
-0,004
Pro vpoet emis ze spalovn ZP byly pouity emisn faktory pro ZP a vkon > 0,2-5 MW.
Pro vpoet emis ze spalovn ACO byly pouity emisn faktory dle NV 352/2002 Sb. pro
spalovn propan-butanu a vkonu nad 3 MW.
Ad 4. Emise ze spalovn smsi kapalnch a polotuhch odpad z vroby butadienu ve

spalovn odpad
Stvajc vroba butadienu.
Odpady, vznikajc pi stvajc vrob butadienu, jsou uvedeny v tabulce . 32. Odpad s kdem
07 01 08 jsou destilan zbytky, kter tvo sms kapalnch uhlovodk (tzv. topn olej) a
polotuhch deht (tzv. topn dehet). Tyto destilan zbytky jsou spalovny v podnikov
spalovn odpad, jejich mnostv v poslednch 3 letech se pohybovalo v rozmez 638,5 758,7
tun/rok.
Navrhovan vroba BUTADIEN II 120 kT.
Z navrhovan nov vroby 1,3 butadienu bude krom dvou proud odplyn (ACO, propyne
vent) odpadat kontinuln kapaln sms 1,2 butadienu a dalch uhlovodk C4/C5 (sms je
nazvna heavies) a to v mnostv 92,9 kg/h. Na rozdl od stvajc vroby butadienu ,
nebudou vznikat v nov vrob polotuh dehty.
Proud (heavies) v mnostv 92,9 kg/hod. bude tak jako ve uveden destilan zbytky ze
stvajc vroby butadienu spalovn v podnikov spalovn odpad.
Bilance mnostv spalovanch destilanch zbytk v letech 2003 - 2005 i pedpokldan
mnostv spalovanch heavies v podnikov spalovn odpad je uvedena v nsledujc tabulce
20.
Tabulka .20 - spoteba paliv ve spalovn odpad
Spoteba
Destilan
zbytky
Heavies
Rok
t
t
2003
696,4
2004
758,7
2005
Cl
Rozdl
638,5 --------0
743,2
743,2
Bhem poslednch t let se mnostv spalovanch destilanch zbytk (topn olej + topn
dehty) pohybovalo v rozmez 638,5 758 tun/rok.
36
V clovm roce po najet vrobny BUTADIEN II - 120 kT se bude dle bilanc projektanta
mnostv spalovanch heavies pohybovat pi vrob butadienu na projektovan rovni - 120
kT/rok na hodnot okolo 743 t/rok.
Vhevnost destilanch zbytk je obdobn jako vhevnost heavies a v podnikov spalovn
budou pi spalovn jak destilanch zbytk tak heavies vznikat obdobn kodliviny.
Ke zmn emis kodlivin ze spalovny do ovzdu v souvislosti s nhradou stvajc vroby
butadienu novou vrobnou BUTADIEN II - 120 kT prakticky nedojde, co je dno
nsledujcmi dvody:
a) Pro dobrou funkci spalovny je teba zajistit pokud mono ustlen provoz, podmnkou pro
nj je, aby stedn tepeln pkon spalovny dan tepelnm obsahem spalovanch odpad a
podprnho paliva (zde je to TTO) pli nekolsal. Proto je v ppad spalovn odpad s ni
vhevnost i niho mnostv odpad pidvno vce podprnho paliva a naopak. Prakticky
to znamen, e i pokud by mnostv heavies bylo vy ne mnostv destilanch zbytk, tak
na druh stran bude pidno do spalovny ni mnostv TTO jako podprnho paliva.
b) Spalovna je vybavena itnm spalin, kter zajiuje, aby emisn koncentrace kodlivin ve
vypoutnch spalinch byla pod emisnmi limity. Za pedpokladu udrovn stednho
tepelnho pkonu spalovny na ustlen hodnot, lze oekvat, e hmotnostn tok kodlivin pi
spalovn destilanch zbytk v souasnm stavu bude obdobn jako hmotnostn tok kodlivin
pi spalovn heavies. Jestli budou njak rozdly, pak v dsledku posuzovanho zmru me
jt v ronch bilancch emis jednotlivch kodlivin o rozdly nejve v du destek kg.
Ad 5. Fugitivn emise
Existuje oprvnn pedpoklad, e realizac zmru, tj. vstavbou novho zazen, se mnostv
fugitivnch emis sn (budou pouita erpadla s dvojitou mechanickou ucpvkou nebo
bezucpvkov erpadla, obecn pjde o morln i technologicky nov zazen). Dle se
pedpokld, e na nov vrobn Butadien II 120 kT pro minimalizaci fugitivnch emis bude
v pravidelnch intervalech uplatnna metoda LDAR (Leak Detect and Repear).
Ad 6. Snen emis kodlivin z teplrny v dsledku poklesu spoteby pry pi vrob
butadienu
Vzhledem k tomu, e se technologie teplrny posuzovanm zmrem nezmn, zstanou stejn
i mrn emise zneiujcch ltek pro posouzen vztaen nejlpe na mnostv v teplrn
vyroben a pi vrob butadienu spotebovan energie (ve form pry).
Teplrna vyrb pru P 0.65 MPa a P 1.6 MPa, kter se spotebovv ve zdroji pro vrobnu
butadienu. Mrn spoteba pry P 0.65 MPa s mrnou entalpi 2.854 MJ/kg je za stvajcho
stavu 1.247 t na 1 t vyrobenho butadienu a spoteba pry P 1.6 MPa s mrnou entalpi
2.880 MJ/kg je 1.617 t na 1 t vyrobenho butadienu. Po pepotu vychz stvajc mrn
spoteba tepla vztaen na vrobu 1 t butadienu 8.217 GJ/t. Pi produkci butadienu
89.726 kt/r (rok 2004) tak je ron absolutn spoteba energie ve form pry za rok 2004 rovna
737.3 TJ.
Pi produkci butadienu 84 148 t/rok (rok 2005), tak je ron absolutn spoteba energie ve
form pry za rok 2005 rovna 691,4 TJ.
Podle daj dodavatele technologie bude mt nov vroba pi projektovanm ronm vkonu
120 kT ron absolutn spotebu energie ve form pry v clovm stavu 468.8 TJ. Mrn
spoteba tepla vztaen na vrobu 1 t butadienu in u nov jednotky 3,907 GJ/t.
37
Spoteba energie ve form pry nov jednotky je o vce ne o 40 % oproti roku 2004 a o vce
ne 32 % ni ne spoteba stvajc jednotky butadienu v roce 2005. Vzhledem k nrstu
kapacity nov jednotky butadien II-120 kT bude mrn spoteba tepla vztaen na vrobu 1 t
butadienu o vce ne 50 % ni ne u stvajc vroby.
Stavba Butadien II 120 kT pinese v clovm stavu absolutn snen spoteby energie oproti
roku 2005 o 222,6 TJ.
Je tedy zejm, e pi stejnch mrnch emisch zneiujcch ltek z teplrny realizac zmru,
kter povede k zsadnmu snen spoteby energie ze zazen pro vrobu butadienu, dojde
k absolutnmu snen spoteby vroby tepla v teplrn, a tm i zsadnmu snen emis
zneiujcch ltek z teplrny (i pes zven vroby butadienu), mj. tak proto, e teplo je
v teplrn vyrbno z tkho topnho oleje a spalovnm zemnho plynu.
Vpoet snen emis byl proveden nsledovn :
Vlivem plnovan stavby BUTADIEN II 120 kT dojde oproti souasn vrob butadienu
ke snen spoteby energie o 222,6 TJ/r (viz tabulka 22). Podle skuten vroby energi na
teplrn v roce 2005 (6 398 TJ) a skutench emis z teplrny (viz tabulka . 22) byly
spoteny emisn faktory pro teplrnu v tunch zneiujcch ltek/TJ. Pomoc emisnch faktor
a spory energi na vrob BTD II 120 kT oproti souasnmu stavu byly nsledn spoteny
hodnoty snen emis jednotlivch kodlivin
Vstupy do vpot a vpoten hodnoty snen mnostv emis z teplrny zpsoben ve
popsanm vlivem plnovan zmny spoteby energie v dsledku realizace stavby Butadien II
120 kT o 222,6 TJ/r jsou uveden v nsledujcch tabulkch . 22, 23 (porovnv se clov stav
s rokem 2005).
Tabulka . 22
Ron spoteba energie
Zneiujc ltka
Emise
Mrn emise
Vroba butadienu
2004
2005
TJ/r 737,3 691,4
Teplrna
TZL
SO2
t/r
101,8 922,8
Kg/TJ 17,47 144,20
Cl
468,8
NOx
612,8
95,78
CO
32,2
5,03
Tabulka .23 zmna mnostv emis z teplrny

Zneiujc ltka
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
38
t/r
-3,889
-32,070
-21,320
-1,299
-0,948
VOC
27,3
4,26
Rekapitulace:
Z ve uvedench bilanc (provedench spe pro konzervativn pesimistick varianty)
vyplv, e plnovan zmny v nov vrob butadienu (vetn odstvek) by mly ve svm
dsledku zpsobit vtinou vznamn snen emis zneiujcch ltek (zejmna u oxidu
siiitho a oxid dusku) produkovanch v teplrn, z flr a podnikov spalovny odpad.
Celkov zmny emis z teplrny, flry a podnikov spalovny odpad v dsledku posuzovanho
zmru jsou vysleny v tabulce . 24
Tabulka . 24
Zneiujc ltka
t/r
TZL
- 3,697
SO2
- 32,055
NOx
-23,035
CO
-1,296
VOC
-0,936
Dle lze pedpokldat, e se tak sn mnostv fugitivnch emis .

mrn ke snen emis butadienu a dalch organickch zneiujcch ltek klesne i pspvek
zdroje k imisnmu zaten pachovmi ltkami.
Modelov vpoty imisnch koncentrac
Pro modelov vpoty pspvk od posuzovanch zdroj k imisnm koncentracm
zneiujcch ltek je v R pedepsn model SYMOS podle schvlen metodiky HM.
V tomto modelu je pi jinak shodnch parametrech jednoho bodovho zdroje koncentrace
zneiujc ltky pmo mrn hmotnostnmu toku tto zneiujc ltky. Vzhledem k tomu,
e se posuzovanou zmnou zsadnm zpsobem nezmn parametry zdroj (teplrny, flry,
podnikov spalovny odpad) a emise zneiujcch ltek z tchto zdroj klesnou, je
nepochybn, e pspvky od tchto zdroj k imisnm koncentracm zneiujcch ltek tak
klesnou. Klesnou i pspvky od vroby butadienu z fugitivnch emis.
Protoe realizac zmru oproti stvajcmu stavu nepochybn dojde k poklesu pspvk od
posuzovanho zdroje k imisnm koncentracm zneiujcch ltek, jak je ve doloeno, nen
zapoteb pro kontrolu, zda realizac zmru nedojde k ohroen zdrav obyvatelstva,
zpracovvat modelovmi vpoty rozptylovou studii, kter by bezpochyby pokles jen
potvrdila.
Na druhou stranu pi relativn mal zmn mnostv emis vi celkovm emism zneiujcch
ltek ze vech zdroj v prmyslovm komplexu arelu KAUUK, a.s. pak zmny vi
imisnmu pozad nebudou pli vznamn, nelze proto pedpokldat, e by zmr vznamn
zlepil imisn situaci v oblasti.
Uveden pokles emis a tm i imisnch pspvk z provozovny vak urit me bt zohlednn
pi ppadnm povolovn stavby jinch novch zdroj emis.
Rovn pi aktualizaci krajskho programu zlepen kvality ovzdu, v rmci kterho se
aktualizuj i zpracovan rozptylov studie pro vechny zdroje zneiovn ovzdu, kter maj
39
vliv na imisn koncentrace zneiujcch ltek v kraji, se pokles v tchto vpotech projev
(pzniv).
Zvr k sti emise do ovzdu
Z ve uvedench vah a vpot vyplv:
- mrn emise zneiujcch ltek z teplrny (zkladn zneiujc ltky ze spalin,
zejmna NOx) pipadajc na vrobu pry spotebovvan k vrob butadienu klesnou i
pes nrst kapacity vrobny butadienu (mrn emise vztaen na 1 t vyrobenho
butadienu klesnou asi o 40 %),
- celkov emise zneiujcch ltek produkovanch vrobou butadienu (vetn
odstvek) a v teplrn, podnikov spalovn odpad a fle se sn (viz tabulka .24)
- mnostv fugitivnch emis se tak sn.
Protoe realizac zmru oproti stvajcmu stavu nepochybn dojde k poklesu pspvk od
posuzovanho zdroje k imisnm koncentracm zneiujcch ltek, nen zapoteb zpracovvat
modelovmi vpoty rozptylovou studii, kter by bezpochyby pokles jen potvrdila (z hlediska
pedpis na ochranu ovzdu a rozptylu zneiujcch ltek jde vlastn o zmnu stvajcho
zdroje bez negativnch vliv na imisn situaci).
Navren vstavba nov vrobny butadienu, kter nahrad stvajc vrobn technologii, vetn
souvisejcch zmn na dalch zazench v provozovn povede k poklesu imisn zte zem a
odpovd tak een nejvhodnjmu z hlediska ochrany ovzdu, zajiujcmu ochranu
lidskho zdrav a ivotnho prosted. Posuzovatel proto doporuuje pslunmu orgnu
ochrany ovzdu (Krajsk ad Stedoeskho kraje) vydat k oznmen zmru podle 6
zkona . 100/2001 Sb. souhlasn stanovisko.
B.III.2. Odpadn vody

B.III.2.1. Odpadn vody souasn stav
V souasn dob se odpadn vody z arelu KAUUK, a.s. vypout nsledujcmi vtoky :
Kanalizace chladicch a deovch vod - slou k odvdn srkovch, chladcch a
nezneitnch odpadnch vod z prtonho chlazen a nkterch dalch nezvadnch vod z
podniku. Kanalizace je vybudovna podpovrchov, z podniku pak vystupuje kmenovmi
stokami A, B, C, D a E do otevenho kanlu a dle do recipientu - Vltavy.
Kvalitou tato voda odpovd odebran vod n (mimo mrn zven teploty), vypoutn
zneitn odpovd zneitn dodanmu do zvodu odebranou n vodou. Kanl je vybaven
zabezpeovacm zazenm proti ppadnmu niku ropnch ltek.
Kanalizace FK-I: slou k odvdn splakovch odpadnch vod a chemickch peditnch
odpadnch vod z vroby plast na MOV Kralupy nad Vltavou.
Kanalizace FK-II: slou k odvdn chemickch peditnch odpadnch vod z vroby
monomer a elastomer na MOV Kralupy nad Vltavou.
B.III.2.2. Obdob vstavby
40
Prmrn poet pracovnk pi vstavb bude 100 (viz kap. B.II.2.1.), tito extern pracovnci
budou vyuvat stvajc sociln zazen KAUUK,a.s.
V nvaznosti na pedpokldan odbr pitn vody pro sociln ely v prbhu vstavby na
rovni 12 m3/den (viz kap.B.II.2.1. Obdob vstavby), lze nrst mnostv splakovch vod
prognzovat na rovn rovni 12 m3 /den. Pedpokldan mnostv splakovch vod za cel
obdob vstavby bude cca 4 200 m3.
Odpadn splakov vody budou odvdny na mstskou kanalizan istrnu v Kralupech
(MOV Kralupy nad Vltavou). Nrst mnostv splakovch vod v obdob vstavby na
rovni cca 12 m3 /den se na kapacit MOV nijak neprojev , nebo podl nrstu v rmci
vech odpadnch vod odvdnch na MOV se bude pohybovat mezi 0,1 0,15 %.
Technologick odpadn vody - v obdob vstavby by nemly vznikat technologick odpadn
vody v pravm slova smyslu, ale monost vzniku kontaminace vod souvis s dopravou
stavebnch materil a pohybem stavebnch mechanism v prostoru zmru.
Tato rizika kontaminace vod lze rozdlit na rizika:
- provoznho charakteru
- havarijnho charakteru
Provozn charakter potenciln kontaminace vod spov pedevm ve zneitn deovch
vod. Povrchovmi vodami jsou splachovny z obslunho silninho tlesa kapy ropnch
ltek, pochzejc z netsnost motor, pevodovch a rozvodovch skn dopravnch
prostedk, stroj a zazen. Kontaminace havarijnho charakteru spov ve zneitn vod v
dsledku havrie nkterho z dopravnch prostedk, ppadn stavebnho stroje i zazen.
Preventivnmi kontrolami technickho stavu vozidel lze ve vtin ppad mon kontaminaci
vody pedejt, ppadn vrazn snit jejich pravdpodobnost.
B.III.2.2. Obdob provozu

Stvajc stav
Celkov bilance odpadnch vod z arelu KAUUK, a.s. je uvedena v tabulce . 25.
Tabulka . 25
Druh vod
Vypoutn
Msto
m3/rok
2002
7 109 577
2003
7 255 739
2004
7 859478
2005
8 377 674
Chladc voda
Oteven kanl Vltava
Technologick
Kanalizace FK MOV
BTD
odpadn voda
II
Kralupy
2600*)
2600*)
2600*)
2600*)
Splakov
Kanalizace FK MOV
kanalizace
I
Kralupy
127
105
143
138
Chladc +
deov voda
Oteven kanl Vltava
28 731 577 29 334 595 31 095 221 27 670 473
KAUUK
Odp. voda
Kanalizace FK MOV
a.s.
monomery+SBR II
Kralupy
973 046 1 104 013 1 289 176 1 194 263
Odp. voda
Kanalizace FK MOV
plasty + splaky I
Kralupy
392 271
520 079
305 107
274 333
*) mnostv odpadnch vod se nesleduje, jedn se o odhad stanoven na zklad technologickch zkuenost -
41
produkce cca 300 l za hodinu
Kvalita vypoutnch vod - oteven kanl - je uvedena v tabulce . 26.

Tabulka . 26
Prmr
mg/l
pH
CHSKCr
BSK5
NEL
NL su.
RAS
Namon.
Ndusit.
Ndusi.
Nanorg.
Pcelk.
CL-
2002
7,47
25,13
4,44
0,06
18,90
242,00
1,35
0,24
4,43
6,02
0,43
44,76
2003
7,37
27,96
4,03
0,08
20,00
230,67
0,78
0,08
3,48
4,34
0,22
64,96
2004
7,60
22,98
3,47
0,11
16,17
229,83
0,48
0,10
3,79
4,37
0,23
65,88
2005
7,31
25,8
2,9
0,05
17,21
211,17
0,48
0,08
3,68
4,24
0,19
76,42
69
140,08
99,08
45,00
28 731 577
29 334 595
31 095 221
27 670 277
SO42Mnostv
Kvalita vypoutnch vod - kanalizace FK I - je uvedena v nsledujc tabulce . 27.
Tabulka . 27
Prmr
mg/l
pH
CHSKCr
BSK5
CLSO42NEL
NL su.
RL h.
T
Mnostv
2002
7,18
499,93
203,55
374,39
144,6
1,5
172,2
1178,71
30,72
392 271
2003
7,24
476,02
232,28
299,55
130,32
3,01
134,42
1016,03
27,83
520 079
42
2004
7,12
222,43
96,16
60,73
127,08
3,82
102,08
445,5
25,95
305 107
2005
7,21
216,02
69,21
60,92
132,09
2,06
127,76
428,56
25,8
274 333
Kvalita vypoutnch vod - kanalizace FK II - je uvedena v tabulce . 28.

Tabulka . 28
Prmr
mg/l
pH
CHSKCr
BSK5
CLSO42NEL
NL su.
RL h.
Saponty
T
Mnostv
2002
6,80
470,29
137,16
371,28
356,50
6,26
192,37
1748,82
0,43
36,43
973 046
2003
6,81
502,45
157,09
327,03
324,74
8,57
162,86
1786,22
0,33
35,02
1 104 013
2004
6,81
479,91
138,94
306,21
309,42
9,18
140,32
1626
0,25
37,68
1 289 176
2005
7,04
494,75
11,29
289,73
337,25
6,21
146,32
1678
0,20
37,66
1 194 263
Limity kanalizanho du pro FK I a FK II jsou uvedeny v nsledujc tabulce . 29.
Tabulka . 29
Limity kanalizanho du
Q (celk. ron prmr)
Q (celk. ron prmr)
Q (celk. ron prmr)
Q (odp. voda faktur.)
BSK5
BSK5
BSK5 (prmr)
BSK5 (max.)
CHSK
CHSK
CHSK (prmr)
CHSK (max.)
BSK5/CHSK
m3/r
m3/d
l/s
m3/r
m3/d
l/s
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
-
43
FK I
max.
450 000
1 233
14
450 000
1233
14
113
308
250
800
225
616
500
1600
FK II
max.
1 750 000
4 795
55
1 750 000
4795
55
350
959
200
500
1050
2877
600
1800
NL
NL
NL (prmr)
NL (max.)
N-NH4+
N-NH4+
N-NH4+ (prmr)
N-NH4+ (max.)
Nc
Nc
Nc (prmr)
Nc (max.)
Pc
Pc
Pc (prmr)
Pc (max.)
RAS
RAS
RAS (prmr)
RAS (max.)
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
t/r
kg/d
mg/l
mg/l
90,0
246,6
200
900
4,5
12,3
10
20
9,0
24,7
20
40
4,5
12,3
10
15
585
1603
1300
2500
350,0
958,9
200
600
17,5
47,9
10
45
26,3
71,9
15
60
8,8
24,0
5
10
3150
8630
1800
4000
Clov stav provoz BUTADIEN II 120 kT

Technologick odpadn vody
Zdrojem technologickch odpadnch vod je proud odchzejc z vmnku tepla chlazenm
vodou (vodn chladi) v sekci odplynn, kter je spolu s dalmi proudy z ostatnch st
extrakn jednotky butadienu shromaovn v separtoru. Celkov mnostv vznikajc
odpadn vody in 1,2 m3/hod.
Zhruba polovina odpadn vody 0,6 m3/hod. je erpna do tzv. acetylenov praky a poslze je
zptn vyuita v technologickm procesu jednotky BUTADIEN II 120 kT.
Zbvajc odpadn voda v mnostv 0,6 m3/hod. a 4 800 m3/rok je erpna do striperu
odpadnch vod (ten je soust zazen jednotky BUTADIEN II 120 kT) a po vystripovn
uhlovodk je odvedena na koagulan OV a z n do splakov kanalizace a na doitn na
mstskou biologickou OV.
Vlastnosti vystripovan odpadn vody vypoutn z projektovan vrobny BUTADIEN II120 kT na koagulan OV jsou nastnny v tabulce .30.
Tabulka . 30
Ukazatel
pH
Teplota
CHSK
BSK5
NMP
obsah nerozpustnch
ltek
44
Hodnota
7,0 8,5
40 oC
200 - 500 mg/litr
80 - 200
mg/litr
100 300 mg/l
< 10 mg/l
V ploze . 13 tohoto oznmen EIA jsou bezpenostn listy (BL) pouvanch ltek.
Rozpoutdlo NMP pouvan v technologickm procesu vroby butadienu fy BASF je dle
bezpenostnho listu biologicky dobe rozloiteln, proto odpadn vody obsahujc NMP
mohou bt inn itny v istrnch s biologickm stupnm itn.
Dle v technologii vznik vratn kondenzt v mnostv okolo 28 tun/hodinu, kter se odvd
zpt na teplrnu..
Splakov vody
Splakov vody budou vznikat v socilnch zazench novho provozu BUTADIEN II-120
kT a budou napojeny na kanalizaci splakovch vod, kter slou k odvdn splakovch
vod z vroby na MOV Kralupy nad Vltavou.
Mnostv splakovch vod odpovd piblin spoteb vody pro sociln ely, tj. v rmci
hodnocenho zmru se bude jednat o produkci cca 740 m3 splakovch vod ron. Tyto vody
budou vznikat vhradn v prostorch socilnho zzem pracovnk zvodu (WC, umvrny) a
lze proto pedpokldat, e jejich zneitn nebude pekraovat hodnoty ppustnho
zneitn, kter jsou zvazn stanoveny v kanalizanm du msta Kralupy nad Vltavou.
Celkov mnostv odpadnch splakovch vod :

Qdenn = 2,24 m3. den-1
Qmax.= Q (denn) x 1,25 = 2,8 m3 . den-1
Qron = 739,2 m3. rok-1
V souvislosti s provozem nov vrobny BUTADIEN II-120 kT je teba konstatovat, e

nov vrobna nahrad stvajc vrobu butadienu, piem poet pracovnk na vrobn
butadienu zstane zachovn. Nedojde tedy ani k nrstu spoteby vody pro sociln ely a
nedojde tedy ani k nrstu mnostv splakovch vod oproti souasnosti.
Chladic vody
Oproti souasnmu stavu dojde ke znanmu snen mnostv vypoutnch chladicch vod do
eky a to o cca 7,5 mil. m3 /rok. Stvajc vrobna butadien I, kter m prton chlazen a
vypout do eky ron cca 8 mil.m3 oteplench chladicch vod bude nahrazena novou
vrobnou BUTADIEN II-120 kT vyuvajc cirkulan chladic okruh.
Deov vody z plochy BUTADIEN II-120 kT
Deov vody z vrobnch kolon, vrobn budovy a zpevnnch ploch budou napojeny na
kanalizaci deovch a chladcch vod . Plocha nov vrobny BUTADIEN II-120 kT m
rozmry cca 126 x 33,5 m a zaujm 4220 m2.
Odtokov pomry jsou vyhodnoceny pro pvalov d intenzity 160 l/s.ha a dobu 15 minut,
dlouhodob srkov hrn pro oblast Kralup nad Vltavou je 460 mm za rok
Celkov mnostv deovch vod z plochy BUTADIEN II- 120 kT
Q15 = F . k . i15
Q15 = 0,422 . 1,0 . 160
Q15 = 67,52 l. s-1
45
Qron = 4220 . 0,46 . 0,9 = 1 747 m3. rok-1

Odpadn vody deov z obslunch komunikac
Deov vody z obslun komunikace budou napojeny na kanalizaci deovch a chladcch
vod. Pedpokld se plocha komunikace ky cca 7,0 m okolo celho vrobn jednotky
BUTADIEN II-120 kT s napojovac komunikac na stvajc komunikan systm dlky cca
50 m.
Q15 = F . k . i15
Q15 = 0,305 . 0,8 . 160
Q15 = 39,04 l. s-1
Qron = 3 050 . 0,460 . 0,9 = 1 263 m3. rok-1
Veker srkov vody jsou svedeny do kanalizace deovch a chladcch vod, kter st do
recipientu (eka Vltavy). Vypoutn vody do tohoto kanlu mus splovat stanoven ukazatele
zneitn, platn pro vypoutn do povrchovch vod. Z hlediska odtoku srkovch vod
z posuzovanho zem je teba konstatovat, e ve vztahu k celmu arelu KAUUK, a.s.
dojde k zanedbatelnmu nrstu mnostv deovch vod odvdnch do kanalizace deovch
a chladcch vod.
B.III.3. Odpady
1) Odpady vznikajc pi pprav stavenit a vstavb

2) Odpady vznikajc vei stvajc vrob butadienu
3) Odpady, kter vznikaj novm provozem BUTADIEN II-120 kT
4) Odpady vznikajc po ukonen provozu s nslednou demolic objekt a ploch
Odpady jsou uvedeny podle Katalogu odpad, citovanho ve vyhlce . 381/2001.
B.III.3.1. Odpady vznikajc pi vstavb

Pedpokldan druhy odpad vznikajc bhem ppravy stavenit a vstavby jsou uvedeny
v tabulce . 31.
Tabulka . 31
Nzev odpadu
Paprov a lepenkov obaly
Plastov obaly
Smsn obaly
Obaly obsahujc zbytky
nebezpench ltek nebo obaly tmito
ltkami zneitn
Beton
Smsi nebo oddlen frakce betonu,
cihel, taek a keramickch vrobk
neuveden pod .170106
Devo
Sklo
elezo a ocel
Katalogov
slo
15 01 01
15 01 02
15 01 06
15 01 10
Kategorie
O
O
O
N
Vyuit - sbr
Spalovna
Spalovna
Spalovna
170101
170107
O
O
Skldka
Skldka
170201
170202
170405
O
O
O
Spalovna
Skldka
Vyuit - sbr
46
Nakldn s odpadem
Kabely
Zemina a kamen neuveden pod
slem 170503 1)
Izolan materily neuveden pod
sly 170601 a 170603
170410
170504
N
O
170604
Vyuit - sbr
Ternn pravy
v Kauuk, skldka
Skldka
1)
Pi vstavb vznikne zhruba 7 600 tun vkopov zeminy. Analza rizik fy KAP s.r.o. zpracovan
v roce 1995 neprokzala v mst zmru vznamnj kontaminaci. Zpracovatel oznmen EIA proto
pedpokld zaazen vkopov zeminy jako odpad katalogov slo 170504. Vkopov zemina bude
analyzovna a podle vsledk analz bude s n nakldno. Na nakldn s vkopovou zeminou a
kamenm, pokud nejsou zneitny kodlivmi ltkami, se zkon o odpadech nevztahuje (viz ustanoven
2 odst. 1 psm. i , zkona o odpadech). Bude li ale vkopov zemina a kamen pouita k ternnm
pravm v arelu Kauuk, a.s., mus splovat poadavky Vyhlky MP R .294/2005Sb. o
podmnkch ukldn odpad na skldky a jejich vyuvn na povrchu ternu .
Nakldn s odpady se d zkonem . 185/2001 Sb., o odpadech v platnm znn a

pslunmi provdcmi vyhlkami. Druhov skladba odpad byla stanovena na zklad
zkuenost projektanta. Pouze po dobu vstavby budou vznikat odpady typick pro stavebn
innosti tohoto druhu a rozsahu (zemn a stavebn prce, montn prce, ).
Pvodcem odpad, kter budou vznikat v obdob vstavby bude dodavatel stavby, kter nen
v souasn dob, s ohledem na danou etapu ppravy stavby, jet uren, vzejde
pravdpodobn z vbrovho zen. Dodavatel je povinen s tmito odpady zachzet podle
zkona, tj. tdit je, ukldat na vyhrazen msta, evidovat a zajistit jejich odstraovn. Jedn se
o bnou stavebn - investin innost pi vstavb.
Odpovdnost za nakldn s odpady vznikajcmi v obdob vstavby bude upesnna v pslun
smlouv uzaven mezi investorem a dodavatelem stavby. Odstraovn tchto odpad bude
zajitno servisnm zpsobem u specializovanch firem s pslunm oprvnnm.
Odpady, kter budou vznikat bhem vstavby, budou shromaovny ve sbrnch ndobch a
kontejnerech, po jejich naplnn budou odpady odveny k vyuit, k recyklaci i k odstrann.
Zpracovatel oznmen EIA upozoruje, e stavebn odpady (beton, cihly, apod.) je teba dn
tdit a pednostn pedvat oprvnnm osobm k vyuit (k recyklaci) ped uloenm na
skldku, viz 11 zkona o odpadech (pednostn vyuvn odpad).
Nebezpen odpady roztdn dle jednotlivch druh a kategori budou shromaovny
oddlen ve specilnch uzavench nepropustnch ndobch urench k tomuto elu a
zabezpeench tak, aby nemohlo dojt k neoprvnn manipulaci s nebezpenmi odpady nebo
k niku kodlivin z uloench odpad.
Sbrn ndoby budou oznaeny v souladu se zkonem . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn
nkterch dalch zkon, v platnm znn (v ppad shromaovacch ndob s nebezpenmi
odpady budou tyto ndoby opateny identifikanmi listy nebezpench odpad, symboly
nebezpenosti a osobou zodpovdnou za nakldn s tmito nebezpenmi odpady).
Pesn mnostv tchto odpad je pomrn obtn specifikovat.
Stavba se bude realizovat na pomrn mal ploe cca 0,42 ha , nevyaduje rozshlej ternn
pravy a vkopov prce a pi vlastn monti technologie nevznik vt mnostv odpad.
Lze prognzovat, e pi vstavb nebudou vznikat takov druhy a takov mnostv odpad,
kter by nebylo mono bez problm odstranit.
V obdob vstavby bude dleit kontrola ze strany orgn sttn sprvy, zejmna pokud se
tk nakldn s odpady, vytdn, skladovn a odstraovn odpad s nebezpenmi
vlastnostmi.
V doporuench pedkldanho oznmen EIA je formulovno nsledujc opaten :
47
investor pedlo ke kolaudaci stavby specifikaci druh a mnostv odpad vzniklch

v prbhu vstavby a dolo zpsob jejich ppadnho vyuit i odstrann.
B.III.3.2. Odpady vznikajc pi stvajc vrob butadienu

Odpady, vznikajc pi stvajc vrob butadienu, jsou uvedeny v tabulce . 32.
Tabulka . 32
Souhrn odpad Butadien I - obdob - 2003 2005 (t.rok -1)
Nzev odpadu
Jin destilan a
reakn zbytky *
plastov laby
Paprov a lepenkov
obaly
odpadn devo
pytle od dusitanu sod.
odpadn izolace
odpadn rot
kal z API odluovae
Kat.. odpadu
a kategorie
07 01 08
N
12 0105
15 01 01
15 01 03
15 01 10
17 06 03
17 04 05
19 08 13
2003
2004
2005
696,41
758,70
0,08
638,5
O
O
O
N
N
O
0,2
0,18
0,02
0,18
4,08
6,24
1
3,67
2,24
* Odpad s kdem 07 01 08 jsou destilan zbytky, kter tvo sms kapalnch uhlovodk (nazvan
topn olej) a polotuhch tch uhlovodk a org. ltek (nazvan topn dehet). Tyto destilan zbytky
jsou spalovny v podnikov spalovn odpad. Topn olej a topn dehet jsou uzann nzvy pro
destilan zbytky z vroby butadienu v KAUUK, a.s. , nejedn se o odpadn topn oleje skupiny 13 07
Odpady kapalnch paliv , proto jsou vedeny jako odpad 07 01 08 .
B.III.3.3. Odpady vznikajc pi provozu nov vrobny

BUTADIEN II-120 kT
Mnostv produkovanch odpad bylo stanoveno na zklad provozu stvajc vrobny
butadienu v letech 2003 a 2005 a podklad projektanta, mnostv jednotlivch odpad jsou
orientan a budou upesnna v dalch stupnch projektov dokumentace.
Mnostv a druhy odpad vznikajcch pi projektovan vrob BUTADIEN II-120 kT,
vetn souvisejcch provoz jsou prognzovny v nsledujc tabulce . 33.
Tabulka . 33
Souhrn odpad z provozu BUTADIEN II-120 kT (t.rok-1)
Nzev odpadu
Kat.alog. . a Mnostv
kategorie
odpadu
48
Nakldn s odpadem

Jin destilan a reakn zbytky
(heavies)
Upoteben mazac oleje
Paprov a lepenkov obaly
Plastov obaly
Odpadn devo
Smsn obaly
Obaly obsahujc zbytky nebezp.
ltek (pytle od dusitanu sod.)
Sorbent, upoteben tkanina
Odpadn rot
Odpadn izolace
07 01 08
N
13 02 08
15 01 01
15 01 02
15 01 03
15 01 06
N
O
O
O
O
15 01 10 N
15 02 02 N
17 04 05 O
17 06 03 N
19 08 13
Kal z peditn odpadnch vod N
Smsn komunln odpad
20 03 01
743,2
0,2
0,5
1
1,3
2
Spalovna
Spalovna
Sbrn suroviny
Spalovna
Spalovna
Sbrn suroviny
0,02
0,5
1,0
0,2
3,8
Spalovna
Spalovna
Vyuit - kovorot
Spalovna
Spalovna
Skldka
Ve uveden odpady budou tdny na vyuiteln sloky (papr, odpadn rot) a zbvajc
odpady budou odstraovny v zazench KAUUK, a.s. nebo pedny k odstrann externm
firmm, kter maj oprvnn k nakldn s tmito druhy odpad dle zkona .185/2001 Sb.,
4 a 12.
Navren zpsoby nakldn s odpady je teba doloit pedbnmi souhlasy provozovatel
zazen (skldky, spalovny, specializovan firmy) s odbrem odpad k odstrann.
Rizika havri
Zmr pedpokld skladovn a manipulaci nebezpench ltek v mnostv dosahujcm limity
podle tabulky uveden v ploze . 1 zkona .353/1999 Sb. o prevenci zvanch havri
zpsobench vybranmi nebezpenmi chemickmi ltkami a chemickmi ppravky (zkon o
prevenci zvanch havri).
Podle zkona 353/1999 Sb. O prevenci zvanch havri byl vypotn koeficient pro zaazen
podniku KAUUK, a.s. do skupiny B.
Po uveden stavby BUTADIEN II-120 kT do provozu dojde v KAUUK, a.s. k
nepatrnmu naven pedmtnch nebezpench chemickch ltek. Celkov koeficient se
zv a bude provedena aktualizace zaazen podle zkona 353/1999 Sb. ve znn pozdjch
pedpis.
Nakldn s nebezpenmi ltkami
Pi nakldn s nebezpenmi ltkami bude nakldno v souladu s legislativnmi pedpisy.
B.III.3.4. Odpady, vznikajc po ukonen provozu s nslednou demolic

objekt a ploch
Po doit stavby je mono vechny pouit stavebn materily vhodnm zpsobem dle vyut
nebo odstranit. Dle Vyhlky Ministerstva ivotnho prosted .381/2001 Sb., kterou se
stanov Katalog odpad, Seznam nebezpench odpad a seznamy odpad a stt pro ely
vvozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi udlovn souhlasu k vvozu, dovozu a tranzitu
odpad (Katalog odpad) lze tyto materily po doit stavby zaadit nsledovn (tabulka . 34)
:
Tabulka . 34
49
Kd
17 02 01
17 03 01
17 04 05
17 09 03
20 01 21
Nzev odpadu
Odpadn stavebn devo, devo z demolic
Asfaltov smsi obsahujc dehet
elezn rot, elezo, ocel
Smen stavebn a demolin odpady
Zivky
Kategorie
O
N
O
N
N
Bhem demolice a pi odstrann se s odpadem bude nakldat podle platnch pedpis, kter v
t dob budou v platnosti.
B.III.4. Hluk, vibrace

B.III.4.1. Zdroje hluku v obdob vstavby
Stavebn prce a dal innosti v obdob vstavby budou provdny vlun v denn dob.
Vyvolan doprava - pi realizaci stavby dojde k doasnmu zven provozu tkch
nkladnch vozidel v rozsahu danm potebami vstavby a dodavatelsk firmy. Dopravn cesty
v dob vstavby jsou zakresleny v ploze .3 dopravn studie v ploze oznmen.
Hrub odhad hmotnosti materil dopravovanch na stavbu a ze stavby:
Na stavbu:
zazen (kolony, vmnky, ndre)
1100 t
potrub
200 t
Nadzemn ocelov konstrukce
500 t
Stavebn materil
5700 t
Ze stavby:
Zemina z vkop
7600 t
Poty pijdjcch vozidel pro potebu vstavby nelze pesn urit, nejvy intenzita vyvolan
dopravy bude v vodn fzi vstavby, kdy budou provdny zemn prce a bude se odvet
zemina z vkop. Doba trvn tto fze se pedpokld nejmn jeden msc a na odvoz 7 600
t zeminy bude teba 380 TNA s nosnost 20 tun. Prmrn poet aut bhem pracovnho dne
v tto vodn fzi vstavby bude 15 - 20 TNA za den. Hodinov intenzita vyvolan dopravy
bhem pracovnho dne se bude pohybovat na rovni 2 3 TNA/hod. tzn. nejve 4 6
obousmrnch pojezd TNA/hod.
V dalch fzch vstavby (hrub stavebn prce, etapa monte technologie) bude prmrn
intenzita vyvolan dopravy bhem pracovnho dne ni.
Zdroje hluku na staveniti
Pi vstavb se pot s vyuitm tkch stavebnch stroj. S postupem stavebnch prac se
bude mnit nasazen stroj a tm i emitovan hlunost. Pedpokldan zdroje hluku pi
vstavb jsou uvedeny v tabulce . 35.
Tabulka . 35
Zdroj hluku
Nkladn automobil
Autojeb
Velk jeb
Autodomchva
50
Hladina hluku LA
dB(A)
80 90
80 85
70 75
80 85
Buldozer
Rpadlo
Sbjeka (+ kompresor)
Okrun pila
Rozbruovaka
Svaovac agregt
85 95
85 90
90 - 100
97 - 107
90 - 108
75 - 80
Hladiny hluku jsou uvaovny ve vzdlenosti 1 m od obrysu zdroje.
B.III.4.2. Zdroje hluku v souasnm provozu

Men hluku souasnho provozu
daje o hladinch akustickch vkon souasnch hlunch zazen nejsou k dispozici, byly
proto stanoveny pomoc men. Dominantnm zdrojem hluku je bezpochyby velk kompresor
v krytu trapzovho plechu (zazen V140 nedaleko objektu 2310). Plechov kryt se stkou
zakrv kompresor od vky piblin 3 m do vky 12 m. Zmena byla ekvivalentn hladina
akustickho tlaku A v 8 mstech okolo zdroje hluku ve vzdlenosti 4 m od plechovho krytu.
Nsledn byla odhadnuta hladina akustickho vkonu tohoto zdroje hluku podle zsad SN
ISO 3746 Akustika Uren hladin akustickho vkonu zdroj hluku pomoc akustickho
tlaku Provozn metoda men ve volnm poli nad odrazivou rovinou.
Hluk kompresoru V140 je uveden v tabulce . 36.
Tabulka . 36
Msto
LAeq (dB)
LWA (dB)
1
77,8
2
81,0
3
83,2
4
5
84,1 88,8
117
6
88,7
7
86,9
8
88,9
Dle je v rovni ternu osazena ada mench i vtch erpadel. Meny byly ekvivalentn
hladiny akustickho tlaku A v pti mstech, vzdlench 1 m okolo vtho z nich (P195 a,
vkon motoru 132 kW). Obdobnch erpadel se v rmci sekce Butadien I nachz celkem 12
(est dvojic, v provozu je vdy pouze 1 z dvojice). Hluk erpadla P195a je uveden v tab. . 37.
Tabulka . 37
Msto
LAeq (dB)
LWA (dB)
1
83,2
2
86,6
3
4
83,6 85,3
99
5 (shora)
86,0
Uveden hladiny akustickho vkonu danch zdroj jsou pouze orientan, protoe pi men
se uplatuj tak jin zdroje hluku v blzkosti a odraz hluku od okolnch zazen. Odhadem,
zaloenm na archivnch vsledcch men, lze pedpokldat, e skuten hladiny akustickho
vkonu zazen budou nejve o 3 dB vy.
Ve vrobn je dle 40 mench erpadel (20 dvojic), jejich hluk je dle subjektivnho posouzen
vrazn ni. Vzhledem k souasnmu provozu vtch erpadel a kompresoru jej vak nebylo
mono zmit. V celkovm akustickm vkonu, kter bude po odstaven starho provozu
odstrann, nebyla tato erpadla uvaovna.
Referenn msta imise hluku jsou uvedena v tabulce . 38.
Tabulka . 38
51
Msto men
1
2
3
4
5
Popis
Lobeek, ul. V Zahrdkch
Olbrachtova ul., na kraji leska na louce
Veltrusy, roh ul. Alova a Josefa Dvoka
Veltrusy, u poslednho domu za S
Chvatruby, na kopci u poslednho domu
Bodov zdroje hluku stvajc jednotky butadien

Po uveden nov jednotky BUTADIEN II-120 kT do provozu bude odstaven provoz
souasn jednotky BUTADIEN I. V nsledujc tabulce . 39 je uveden pehled
odstrannho akustickho vkonu dosavadnch zazen.
Tabulka . 39
Zazen
LAW (dB) Poet Celkov LAW (dB)
Kompresor V140 v krytu
117
1
117
erpadlo 70 kW (P 126 a,b; P 128 a,b)
96*)
2
99
erpadlo 90 kW (P 134 a,b; P 238 a,b; P 578 a,b)
97*)
3
102
erpadlo 110 kW (P 195 b; P 350 a)
96*)
2
98
erpadlo 132 kW (P 195 a; P 350 a)
96
2
99
Mal erpadlo
nezmeno
20
Zanedbno
Celkem
117,3
Snen jako korekce vlivu okolnch zazen a odraz
-3,0
Celkov odstrann hladina akustickho vkonu
114,3
*)Hladina akustickho vkonu byla stanovena kvalifikovanm odhadem na zklad men erpadla P 195a a
pkonu elektromotoru
B.III.4.3. Zdroje hluku v novm provozu BUTADIEN II 120 kT

Akustick vkon novch zazen BUTADIEN II-120 kT
Na zklad podkladu projektanta budou v jednotce BUTADIEN II-120 kT instalovny
zdroje hluku, uveden v nsledujc tabulce . 40.
Tabulka . 40
Poloka
P-1121/S
P-1122/S
P-1123/S
P-1124/S
P-1130/S
P-1232/S
P-1233/S
P-1234/S
P-l 341/S
P-l 345/S
P-1451
P-l 452
P-1556
P-1562/S
P-1571/S
Popis
Raffinate Pump
Main Washer Pump
Rectifier Bottoms Pump
Crude Butadiene Pump
Degasser Feed Pump
Acetylene Washer Rellux Pump
Degasser Bottoms Pump
Cooling Column Bottoms Pump
Propyne Column Reflux Pump
Butadiene Column Overhead Pump
Regenerated Solvent Pump
Ejector Water Pump
Solvent Slops Pump
Waste HC Transfer Pump
Solvent Inhibitor Dosing Pump
52
Pkon
(kW)
10,4
114,2
213,0
16,1
138,4
3,4
245,8
21,3
7,8
39,9
3,9
3,4
33,5
0,2
0,1
LAW
(dB)
87,0
95,5
98,0
89,0
96,0
82,0
99,0
89,0
86,0
93,0
82,0
82,0
92,0
76,0
76,0
Poloka
Popis
P- 1572/S
P-1573/S
P-1575
P-l 581/S
P-l 582
P-l 583/S
P-l 591/S
C-l 231
C-l 232
CD-l 450
GD-1570
GD-l572
Z-2301
Product Inhibitor Dosing Pump

Antifoam Dosing Pump
Solvent Surge Tank Pump
Waste Water Transfer Pump
Waste HC Pump
Waste Water Pump
Tempered Water Pump
Recycle Cas Compressor (Note 1)
C4 Acetylenes Compressor
NMP Regeneration AccumulatorAgitator
Solvent Inhibitor Drum Agitator
Product Inhibitor Drum Agitator
Cooling Toner
P-2301A-C Cooling Water Circulating Pump
Z-2302
lnhibitors Dosing Systm
P-1601A,B Styrene Cutter Co Reflux Pump
Celkov instalovan hladina akustickho vkonu
Pkon
(kW)
LAW
(dB)
0,1
0,1
0,0
5,5
0,8
0,0
39,1
1029,6
36,0
15,1
14,0
14,0
45,0
220,0
3,0
5,0
76,0
76,0
91,0
84,0
77,0
77,5
92,5
85,0
95,0
84,0
83,0
83,0
94,0
98,5
80,0
84,0
106,6
Z porovnn odstrannch a novch hladin akustickho vkonu v tabulkch 39 a 40 je zejm,

e po uveden nov jednotky BUTADIEN II-120 kT do provozu se celkov hladina
akustickho vkonu sn piblin o 7 dB. Snen imise hluku v okol arelu zvis na umstn
tchto zdroj vzhledem k chrnnm mstm, vce nad ternem a stnn pekkami.
Vliv dopravy na celkovou emisi hluku
Podle zvr dopravn studie realizace a provozovn zmru BUTADIEN II-120 kT
nepovede k vznamn zmn dopravnch nrok celho zvodu KAUUK, a.s.
Nedojde k vznamn zmn v objemu provozovan eleznin pepravy, silnin peprava nem
dn vliv na souasn intenzity provozu okolnch komunikac. Zpsob provozovn pepravn
prce zstv v zjmovm zem beze zmny, nejsou proto navrhovna dn dodaten
opaten v eleznin ani silnin dopravn sti.
Z uvedench skutenost lze usoudit, e nedojde ani ke zmn emise hluku z obslun dopravy
zvodu.
B.III.4.4. Vibrace
Zdrojem loklnch, vcelku zanedbatelnch vibrac, kter neovlivn zem mimo stavenit,
budou nkter stavebn mechanismy bhem vstavby (nap. rpadlo).
Prjezdem tkch nkladnch automobil a stavebnch stroj v obdob vstavby a pi dalch
stavebnch pracch me dochzet k loklnmu vskytu zvench vibrac. Zazen s velkmi
zdroji vibrac (nap. kompresory) budou umstna na vlastnm zkladu pop. opatena
gumovm podloenm. Provoz jmenovanch zazen bude pevn krtkodob a omez se
pouze na denn dobu. Penos do nejbli obytn zstavby se s ohledem na jej vzdlenost je
samozejm vylouen..
Bhem vlastnho provozu nov vroby BUTADIEN II 120 kT se nepedpokld existence
zdroj vznamnch vibrac. Znateln vliv zdroj vibrac na okoln obytnou zstavbu se proto
nepedpokld.
53
B.III.4.5. Zen
V rmci vstavby - se nepedpokld pouvn zdroj radioaktivnho ani elektromagnetickho
zen.
Po uveden do provozu - nebude dochzet k produkci radioaktivnho ani elektromagnetickho
zen. S radioaktivnmi ltkami ani odpady nebude ve vrobn jednotce BUTADIEN II 120
kT nakldno.
B.III.5. Doplujc daje

Radonov przkum byl provdn v okol posuzovanho zem. Podle tchto men je pro
zjmov zem typick stedn a nzk stupe radonovho rizika. V ppad poteby bude
proveden v rmci projektu pro stavebn zen.
C.
DAJE O STAVU IVOTNHO PROSTED

V DOTENM ZEM
54
C.I. Vet nejzvanjch environmentlnch charakteristik

dotenho zem
C.I.1. Dosavadn vyuvn zem a priority jeho trvale udritelnho

vyuvn
V sti B.I., bod 8 je konstatovno, e vzhledem k charakteru zmru budou bezprostedn
pm vlivy nov vstavby BUTADIEN II 120 kT psobit jen v lokalit stavby tzn. na
bloku 23 a v nejblim okol KAUUK, a.s. Okol lokality zmru tj. je prostor okolo
stvajcho bloku 23 , kter je z velk sti zastavn, resp. zaplnn technologickm
zazenm, vlastn blok 23 je tvoen pevn plochou bez technologie. Lokalita stavby je
uvnit arelu KAUUK, a.s
Veobecn charakteristika nejbliho okol a zjmovho zem
Arel KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou le na zem, kter je umstno na pravm behu
Vltavy a na severovchodnm okraji msta Kralupy nad Vltavou v nadmosk vce cca 177 m
n.m.
Potno od hranic (plotu) arelu prmyslovch podnik v Kralupy nad Vltavou se nachz
ve vzdlenosti cca 300 m jihozpadnm smrem sdlit Lobeek
ve vzdlenosti cca 200 m jihozpadnm smrem zimn stadion
ve vzdlenosti cca 500 m severnm smrem msto Veltrusy
na vchodn stran eleznin tra Kralupy nad Vltavou Neratovice
na severovchodn stran dlnice a silnice Praha Teplice
na levm behu Vltavy eleznin tra Praha Dn
Msto Kralupy nad Vltavou le na obou bezch irokho dol Vltavy a z sti v zkm dol
Knovzkho a Zkolanskho potoka. Msto m zhruba 19 000 obyvatel, piem pevn st
obyvatelstva je soustedna na sdlitch. Na pravm behu Vltavy je to sdlit Lobeek, na
levm behu sdlit Cukrovar, Hrka a Zti.
Priority trvale udritelnho vyuvn zem - vyplvaj nap. z meziodvtvovch a
odvtvovch koncepc, zemn plnovacch dokumentac nebo strategi regionlnho rozvoje.
Zpracovatelm oznmen EIA nen znmo, e by se lokality vrobnho bloku 23 , kam je
navrhovna vstavba novho BUTADIEN II 120 kT, tkala njak meziodvtvov a
odvtvov koncepce nebo strategie regionlnho rozvoje. Priority vyuvn tohoto zem
uruje zemn pln. V nm je spolen arel esk rafinrsk a.s. Rafinrie Kralupy a
KAUUK, a.s., Kralupy veden jako zem uren k prmyslov vrob.
C.I.2. Relativn zastoupen, kvalita a schopnost regenerace prodnch zdroj

Lokalita vrobnho bloku 23 je tvoena zpevnnmi plochami nebo je pokryta trkem.
ZPF ani LPF resp. PUPFL jako neobnoviteln prodn zdroj nen na lokalit stavby zastoupen.
55
Surovinov zdroje v arelu KAUUK, a.s. a jeho nejblim okol se nenachzej loiska
surovin ani jinch prodnch bohatstv, kter by omezovaly realizaci danho zmru. Proto
nebyl zmr z tohoto pohledu dle hodnocen.
C.I.3. Schopnost prodnho prosted snet zt

zemn systm ekologick stability
Navrhovan zmr je situovn vlun do arelu KAUUK, a.s., do bloku 23. Veker
stavebn a montn prce budou probhat vlun jen na tchto blocch. Vlastn arel
KAUUK, a.s. je klasifikovn jako ostatn plochy a nejsou zde dn prvky regionlnho i
loklnho SES.
Nejbli nadregionln SES pedstavuje nadregionln biokoridor vymezen korytem eky
Vltavy.
Navrhovan zmr situovan vlun do arelu KAUUK, a.s., le samozejm mimo tento
vymezen biokoridor i mimo jeho ochrann psmo.
Pi realizaci navrhovanho zmru uvnit arelu KAUUK, a.s., nedojde k naruen dnho z
prvk zemnch systm ekologick stability ani jejich ochrannho psma.
Chrnn zem
Jak v arelu KAUUK, a.s., tak v jeho nejblim okol se nevyskytuj chrnn zem.
Lokalita vrobnho bloku .23 , kam bude situovna posuzovan stavba, nen soust zvlt
chrnnch st prody ve smyslu zkona .114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny vetn
zemnho systmu ekologick stability, evropsky vznamnch lokalit a ptach oblast (systm
Natura 2000).
V okol zjmovho zem arelu se nachzej nsledujc chrnn zem :
Veltrusk park - le cca 2,5 km severovchodn od bloku 21 a 11 v arelu KAUUK, a.s.
Jedn se o lovkem sice upraven, avak po biologick strnce neobyejn cenn zem.
Nachz se zde napklad velk hnzdn kolonie havrana polnho tajc nkolik set pr.
Dnovsk hj a Prodn rezervace Dnovsk str - jsou to lokality smenho lesa a
teplomilnch strn. Z obratlovc se zde vyskytuj bn druhy stedoesk krajiny.
Prodn park Doln Povltav - byl vyhlen v roce 1994 a rozkld se na stech
katastrlnch zem obc Zlonice a Chvatruby. Je to prodn zachoval pravoben st
skalnatho Vltavskho dol s cennmi stepnmi a lesostepnmi lokalitami.
Ve uveden lokality jsou dostaten vzdlen od zvodu, take by nemly bt stavebn
innost ani provozem modernizovan negativn ovlivnny.
Z vodohospodskho hlediska je vznamn CHOPAV - Severoesk kda vzdlen 7 - 10
km severn od zvodu. Toto zem je chrnno ped kontaminac provozem hydraulick
ochrany podzemnch vod.
zem historickho, kulturnho nebo archeologickho vznamu
Vrobn blok .23 se nachz uvnit arelu KAUUK, a.s.
Lokalita stavby zem budouc jednotky BUTADIEN II-120 kT je obklopeno
prmyslovmi objekty, z nich dn nen prohlen za architektonickou nebo historickou
pamtku. Rovn samotn lokalita stavby nem vzhledem ke svmu charakteru dn kulturn
vznam a nejsou zde dn kulturn ani architektonick pamtky.
56
zem hust zalidnn

Jako ir okol navrhovanho zmru lze oznait zem obce Kralupy nad Vltavou a obce
Veltrusy, na vtin zem obou obc je zstavba, zejmna obytn.
Jde vak samozejm o oblast hust osdlenou s adou projev lidsk innosti - silnice,
podzemn rozvody inenrskch st, drene, obytn i prmyslov zstavba.
Navrhovan zmr neme vzhledem ke svmu charakteru a vzdlenosti obytn zstavby
ovlivnit vznamnjm zpsobem obyvatelstvo, ijc v obytn zstavb v okol arelu
KAUUK, a.s.
zem zatovan nad mru nosnho zaten (vetn starch zt)
Za zem zatovan nad mru nosnho zaten lze povaovat ta zem, u nich jsou
pekraovny urit limitn hodnoty nap. limity imisnho zaten.
Imisn zaten lokality stavby a nejbliho okol arelu KAUUK, a.s.
Imisn zaten zjmov lokality je nastnno v rozptylov studii (v ploze . 10 tohoto
oznmen EIA) a v nsledujc kapitole C.II.1. Ovzdu .
Hlukov zt zjmovho zem
V ploze . 9 tohoto oznmen EIA je zaazena hlukov studie firmy Akustika Praha s.r.o.
Hodnoty hlukovho zaten referennch mst (5 mcch mst v okol arelu) v n uveden
vychzej z akustickch men provedench v okol arelu KAUUK, a.s. v dvj dob,
ale i z men pro vlastn projektovan provoz BUTADIEN II-120 kT.
Popis akustickch men je uveden v akustick studii a v kapitole B.III.4. Hluk.
Vpoty jsou provedeny pro pt referennch bod, popis problematiky a vypoten hodnoty
jsou v kapitole D.I.3. Hluk
Prmrn (celonon) ekvivalentn hladiny akustickho tlaku A stanoven menm
s vylouenm nedoucch vliv demonstruj souasn hlukov zaten venkovnho prostoru
z penosu hluku z arelu. A to nejen v non dob, ale vzhledem k trvalmu a rovnomrnmu
provozu technologi i v denn dob.
Pro sniovn hlukov zte v okol m KAUUK, a.s. zpracovn Pln sniovn hlukov
zte v okol arelu chemickch podnik v Kralupech nad Vltavou, kter byl pedloen a
schvlen KHS Mlnk a je pravideln aktualizovn. Jednotliv kroky jsou s KHS Mlnk
konzultovny.
Star zt (z hlediska kontaminace pdy apod.) z provedenho hydrogeologickho
przkumu zneitn pdy a podzemnch vod v arelu KAUUK, a.s., Kralupy a esk
rafinersk a.s. rafinerie Kralupy vyplynulo, e zemina uvnit arelu chemickho podniku je
kontaminovna, zejmna ropnmi ltkami. V zjmov lokalit se polutanty nachzej v
nesaturovan zn jako reziduln zneitn ve voln fzi na hladin podzemn vody, v
podzemn vod v rozputn form, ppadn ve fzi pi bzi zvodnlho kolektoru.
Pro ochranu okol byla vybudovna v letech l973-76 v rmci vstavby rafinerie s.p. Kauuk
jako sekundrn ochrana podzemnch vod ped kontaminac ropnmi ltkami z rafinerie
hydrogeologick ochrana podzemnch vod (dle jen HOPV).
57
Najeta byla v r. l977 a od t doby je v nepetritm provozu. Po rozen v r. l982 jinm

smrem pro zachycen kontaminace aromatickmi uhlovodky ze star sti zvodu a po
pravch v r. l990 (zejmna zmna drene za erpac studn v severn vtvi HOPV) m dnes
systm HOPV celkem l5 kontinuln erpanch studn zajiujcch depresn linii kolem zvodu
ve smru proudn podzemnch vod (prmrn deprese tak, aby se kuely pekrvaly, se
pohybuje ve studnch kolem 80 cm). Vedle tchto studn je vybudovn systm pozorovacch
objekt v kontrolnch profilech mezi erpanmi studnmi a dal pozorovac vrty v irokm
okol (celkem okolo 100 vrt).
C.II. Strun charakteristika stavu sloek ivotnho prosted v dotenm

zem, kter budou pravdpodobn vznamn ovlivnny
C.II.1. Ovzdu
* Klimatick situace
Klimatick podmnky jsou vedle mnostv emis a relifu krajiny rozhodujcm initelem pro
rozptyl kodlivin v atmosfe. Arel KAUUK, a.s. a ESK RAFINRSK a.s. Rafinrie
Kralupy a jeho okol jsou z klimatickho hlediska soust oblasti B 1, mrn tepl, such s
mrnou zimou. Prmrn ron teplota se pohybuje kolem 9,2 oC, prmrn ron srkov
hrn in 473 mm. Dlka vegetanho obdob je udvna v dlce 168 dn, teplotn i srkov
maxima jsou v ervenci.
* Charakteristika zem z hlediska rozptylu zneiujcch ltek
Posuzovan zazen se nachz nebo budou nachzet ve spolenm arelu ESK
RAFINRSK, a. s. a KAUUK, a.s. (blok 23). Arel le v prakticky plochm dol asi 12 km od koryta Vltavy. Tern je v bezprostednm okol Kralup jen mrn zvlnn, pevauje
nadmosk vka mezi 170 a 280 m, vlastn provozovna se nachz v nadmosk vce kolem
175 m. Dle na sever a vchod je tern ploch a k soutoku Vltavy s Labem (Polabsk
nina). Smrem na jih a zpad od Kralup se tern zdvih do zvlnn stedoesk ploiny
s vraznmi dolmi Vltavy a Zkolanskho a Knovzskho potoka.
KAUUK, a.s. se nachz v prmyslov zn, obytn zstavba je proto pomrn vzdlen.
Nejbli chrnnou (obytnou) zstavbou jsou obytn domy na sdliti Lobeek na severnm
okraji Kralup ve vzdlenosti asi 600 m jihozpadnm smrem od posuzovanho zdroje, obytn
domy na jinm okraji Veltrus jsou vzdleny asi 1 200 m severnm smrem od posuzovanho
zdroje.
V oblasti se nenachz dn zna pro ochranu ekosystm a vegetace (viz ploha
. 10 k nazen vldy . 350/2002 Sb. ve znn nazen vldy . 60/2004 Sb.).
Celkovou prmrnou vtrnou rici pro lokalitu Kralupy nad Vltavou (zpracovanou eskm
hydrometeorologickm stavem Praha) a etnost 8 hlavnch smr vtr (vcelet prmr) v
procentech udv tabulka . 41. Podrobn vtrn rice je na str. 3 rozptylov studie ( ploha
. 10 tohoto oznmen EIA).
Tabulka . 41
58
Rychlost vtru
m/s
1,7
5,0
11,0
souet
SV
JV
JZ
SZ
Calm
souet
3,91
2,79
0,30
7,00
5,50
2,50
0,00
8,00
7,26
5,41
0,33
13,00
3,51
2,41
0,10
6,02
2,69
1,30
0,00
3,99
5,60
6,59
0,80
12,99
8,20
10,69
2,10
20,99
4,60
4,59
0,80
9,99
18,02
59,29
36,28
4,43
100,00
18,02
V zjmovm zem naprosto pevldaj smry vtru zpadn - 21 %, vznamn minimum

v etnosti smr vtru le ve smru od jihu - 4 %, z ostatnch smr vane vtr od 6 do 13 %
asu v roce. Bezvt se vyskytuje pomrn asto s etnost 18 %. Nejfrekventovanj je
3. tda stability ovzdu 30,7 %. Vtr o nzkch rychlostech do 2,5 m/s vane po 59,3 % asu
v roce, vy rychlosti vtru ne 7 m/s se vyskytuj s etnost 4,4 %. Oblast je tedy
provtrvna na esk pomry prmrn. Rozptylu zneiujcch ltek v zem sice lokln
nebrn dn vrazn ternn tvary, ani dn vy souvisl objekty (hust vysok zstavba
typu ulin kaon, souvisl vy porost (les) apod.), avak cel oblast Polabsk niny u
soutoku Labe a Vltavy a Labe a Jizery se vyznauje astm vskytem stabilnho a
superstabilnho zvrstven atmosfry, a s tm spojenm astm vskytem mlh. Obecn patn
rozptylov podmnky (stavy bezvt a 1. a 2. tda stability ovzdu) se v lokalit vyskytuj po
35,7 % asu v roce. Za tchto obecn nepznivch rozptylovch stav pak naprosto pevld
zneiovn pzemnho ovzdu nzkmi a chladnmi zdroji (pedevm dopravou, malmi
kotelnami, loklnm topenm a technologickmi zdroji, emis z posuzovanho zdroje se to tedy
sten tk t (fugitivn emise)).
* Kvalita ovzdu imisn charakteristika lokality

Oblast Kralup nad Vltavou byla v 80. a 90. letech minulho stolet negativn ovlivnna
vznamnmi blimi i vzdlenjmi zdroji zneitn ovzdu nejen z okresu Mlnk, ale i
Kladna, Litomic, Loun a tak z Prahy. Z dvodu silnho pokozen ivotnho prosted, na
kterm se znanou mrou podlel i nevyhovujc stav ovzdu, byla oblast Mlnk - NeratoviceKralupy n. Vlt. vyhlena potkem 90. let vldou R za ohroenou oblast z hlediska
ivotnho prosted.
Vyhlka MP .41/1992 Sb. byla zruena ke 14.8.2002. Ve Vstnku MP R z prosince

2005 vylo nov Sdlen odboru ochrany ovzdu MP R o vymezen
oblast se zhorenou kvalitou ovzdu. Takovouto oblast se rozum ta zem
kraj, v jejich psobnosti se nachzej obce, kde bylo zjitno na zklad
pravidelnho hodnocen kvality ovzdu pekroen imisnho limitu.
V uvedenm Sdlen odboru ochrany ovzdu MP R .38 z prosince 2005
nejsou Kralupy nad Vltavou zaazeny mezi tmito vymezenmi oblastmi.
Je teba ale mt na zeteli, e se jedn o prmyslovou oblast vznamn zatenou zejmna
emisemi VOC.
Krajsk program ke zlepen kvality ovzdu byl v souladu s 7 odst. 6 a odst. 7 zkona
. 86/2002 Sb. pro zem Stedoeskho kraje vyhlen v nazen Stedoeskho kraje
. 5/2004 ze dne 23.6.2004 (spolu s Programem sniovn emis) ve Vstnku pr. p.
Stedoeskho kraje . 7/2004 uveejnnm dne 14.8.2004. K tomuto datu tak vstoupil
v platnost. Mstn program ke zlepen kvality ovzdu nebyl podle 7 odst. 6 a odst. 7 zkona
. 86/2002 Sb. pro zem msta Kralupy nad Vltavou dosud vyhlen.
59
Uveden Krajsk program ke zlepen kvality ovzdu pro zem Stedoeskho kraje
nevyhlauje psnj imisn limity, oblasti se zhorenou kvalitou ovzdu neroziuje a provozu
posuzovanho zdroje se pmo nedotk. Ve vyhlenm Krajskm programu ke zlepen
kvality ovzdu nejsou vyhlena dn konkrtn opaten ke snen emis zneiujcch ltek
nebo ke zlepen kvality ovzdu v zem, kde se nachz provozovna, clen ke splnn
imisnch limit nebo ke zlepen kvality ovzdu, ani dn jin konkrtn opaten tkajc se
posuzovanho zdroje.
Provoz posuzovanho zdroje nen a ani po realizaci posuzovanho zmru nebude v rozporu
s tmito programy.
Imisn situace z hlediska tkavch organickch ltek ve sledovanm zem je ovlivnna
pedevm mohutnmi prmyslovmi zdroji (KAUUK, a.s., ESK RAFINRSK, a.s.,
Rafinrie Kralupy; Spolana, a.s., Neratovice), dalmi prmyslovmi zdroji v oblasti (BALAK,
a.s., Kralupy nad Vltavou; Velvana, a.s., Velvary; Vitana, a.s., Byice; aj.), frekventovanmi
silnicemi (pedevm dlnic Praha - Teplice), ale i spalovacmi zdroji jako jsou elektrrny
v Hornch Poplech (EZ, a.s.; ENERGOTRANS, a.s.) nebo vzdlenj zdroje (prask
zdroje, KO-Energo, a. s. a KODA AUTO, a. s. v Mlad Boleslavi, aj.), blokovmi
kotelnami v Kralupech nad Vltavou a loklnmi zdroji (vytpn dom a byt a mal
prmyslov zdroje v Kralupech nad Vltavou a v okolnch obcch a doprava po mstnch
komunikacch) a samozejm i dlkovm penosem (severoesk elektrrny, apod.).
Pmo v zjmovm zem v Kralupech nad Vltavou a v bezprostednm okol arelu KAUUK
je ze stanic men imis v souasn dob provozovna pouze stanice . 792 Veltrusy, kter
krom zkladnch zneiujcch ltek m koncentrace tkavch organickch ltek. Men na
stanici Kralupy nemocnice provozovan a.s. KAUUK bylo koncem roku 2002 ukoneno.
Imisn situaci v ir zjmov oblasti dle monitoruj stanice men imis v Ctov, Libii,
Tiicch, Hornch Poplech a Mlnce, ze vzdlenjch pak stanice ve Smolnici (okres Louny)
a v Litomicch. Tyto stanice ovem m pouze koncentrace zkladnch zneiujcch ltek.
Stl stanice specializovan na men imisnch koncentrac VOC jsou v R (krom ji
zmnn stanice ve Veltrusch) pouze 2 provozovan HM, 5 provozovanch Hygienickou
slubou, ale dn z nich nen pobl zjmovho zem (nejbli jsou stanice Praha Libu a
Praha 10 robrova). Stanice mc imisn koncentrace pachovch ltek (olfaktometrickou
metodou) v R provozovny nejsou.
daje ze stanic men imis jsou vcelku dostaujc pro stanoven imisnho pozad SO 2 a NOx
v oblasti, ale pro stanoven imisnho pozad VOC je lze pout pouze velmi orientan,
objektivn informace o imisnm pozad pachovch ltek jsou pak zcela nedostupn.
Vsledky dostupnch men imisnch koncentrac vybranch zneiujcch ltek na okolnch
stanicch shrnuje tabulka .42 na nsledujc stran.
Poznmky k tabulce .42
123
--N/A
x
Kurzvou a menm psmem jsou vytitny daje, u kterch nebyly splnny podmnky
plnosti a rovnomrnosti zmench dat pro vpoet imisn charakteristiky.
Vsledky nejsou v roence uvedeny (dan imisn charakteristika nen napklad
z dvodu astch vpadk men nebo malho potu platnch men signifikantn).
daje pro danou veliinu nejsou v roence pro dan rok uvdny, protoe nebyly do
roenky v danm roce vyhodnoceny a zapracovny
Stanice v danm roce jet nebo u neexistovala (byla uvedena do provozu a pozdji
nebo byl jej provoz ukonen).
60
IHr
max. IHk
max. IHd
VoLIHd
Namen prmrn (aritmetick prmr) ron koncentrace zneiujc ltky.

Nejvy namen krtkodob (plhodinov, od roku 2002 hodinov) koncentrace
zneiujc ltky.
Nejvy namen prmrn denn koncentrace zneiujc ltky.
Poet namench hodnot prmrnch dennch koncentrac zneiujc ltky
pekraujc denn imisn limit.
Przdn pole jsou daje, kter nebyly v roenkch uvedeny z nezjitnch pin.
V tabulce .15 uveden imisn limity jsou nyn platn (imisn limity ped platnost nazen vldy
. 350/2002 Sb. byly jin viz Opaten FVP k zkonu . 309/1991 Sb. ze dne 1.10.1991). Pouze u
hodnot maximlnch dennch koncentrac SO2 je v zvorce uvedena hodnota pvodnho imisnho limitu.
61
Tabulka .42 Hodnoty imisnch charakteristik namen na stanicch men imis v oblasti
SO2
zneiujc ltka
nzev mc stanice slo stanice okres
provozovatel
Libi
Tiice
Ctov
Horn Poply
Mlnk - Povka
Mlnk - OHS
Martinves
Smolnice
Kralupy-nemocnice
Veltrusy
Spolana a.s.
Spolana a.s.
VRV
EM
EM
HS
HM
HM
KAUUK a.s.
eR a.s.
788
787
645
789
764
465
1034
590
790
792
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Litomice
Louny
Mlnk
Mlnk
VoLIHd [1]
limit = 3
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
15
--23
35
26
19
26
19
18
11
14
12
8
--11
19
11
6
9
8
19
N/A
8
11
9
9
8
4
8
6
N/A
5
6,8
10
11
12
5,5
6,7
4,3
0,00
0,00
9,2 10,1
5,0
----- 5,1
7,1
5,6
16,0
3,6
limit = 350 g/m

provozovatel
Libi
Tiice
Ctov
Horn Poply
Mlnk - Povka
Mlnk - OHS
Martinves
Smolnice
Kralupy-nemocnice
Veltrusy
Spolana a.s.
Spolana a.s.
VRV
EM
EM
HS
HM
HM
KAUUK a.s.
eR a.s.
788
787
645
789
764
465
1034
590
790
792
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Litomice
Louny
Mlnk
Mlnk
provozovatel
Libi
Tiice
Horn Poply
Mlnk - Povka
Mlnk - Z
Kralupy-nemocnice
Veltrusy
Smolnice
Martinves
Spolana a.s.
Spolana a.s.
EM
EM
Z Koln
KAUUK a.s.
eR a.s.
HM
HM
788
787
789
764
465
790
792
590
1034
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Louny
Litomice
provozovatel
Libi
Tiice
Horn Poply
Mlnk - Povka
Mlnk - OHS
Kralupy-nemocnice
Martinves
Smolnice
Veltrusy
Spolana a.s.
Spolana a.s.
EM
EM
HS
KAUUK a.s.
HM
HM
eR a.s.
zneiujc ltka
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Mlnk
Litomice
Louny
Mlnk
0
0
0
0
0
0
0
0
0
limit = 125 (150) g/m
---
---
81
94
196
220
204
176
219
236
22
19
52
62
46
55
59
41
80
48
67
78
31
81
41
34
76
45
22
82 N/A
N/A
32
78
24,7
43,1
53,0 39,0 30,0
30,7 33,0 41,3
15,9 110 19,5
36,9 42,5 38,7
58,0 48,0 66,0 49,7 63,9
IHr [g/m3]
max. IHd [g/m3]
limit = 40 g/m 3
limit nen stanoven
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
21
26
20
23
x
31
23
17
15
18
16
17
21
x
30
9
27
32
37
22
x
19 15,2
--- 24,9
x
x
15
15
--- 12,9
--- 13,0 12,2

---
101
50
58
92
95
60
x
90
60
46
43
58
x
77
37
37
61,4
59,8
86,0
60,5
x
153 60,2
137 53,0
x
x 34,0 41,0
59,0 79,4 38,5

49,2 46,7
IHr [g/m3]

Mlnk
0
0
0
max. IHd [g/m3]
73,8 75,3 84,7

-------
limit = 30 g/m
788
787
789
764
465
790
1034
590
3,4
360
512
----- N/A
128 70,5 184
62,0 350 103
NOx
zneiujc ltka
5,4
0
0
0
0
0
0
0
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
NO2
zneiujc ltka
--5,9
0,95 0,00
1,22
1,12
0,42 0,00
2,48 0,00
--- 0,57 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 0,00
0,00 N/A
N/A 0,00
max. IHk [g/m3]
SO2
zneiujc ltka
IHr [g/m3]
limit nen stanoven
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

----19
32
29
20
32
17
25
13
28
30
24
33
15
52
20
14
N/A
24
19
21
33
20
52
20
12
20
31
35
44
35
20
14
33
22,4
20
17
22,9
----4,1
IHr [ppm]
TOC
limit nen stanoven

provozovatel
Veltrusy
eR a.s.
Mlnk
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

0,86 0,71 0,64 0,90
.
Dalm dostupnm zdrojem informac o stvajc imisn situaci v oblasti jsou daje z vpot
pol imisnch koncentrac pro R, kter provd pedevm z namench dat HM (ovem
jen pro SO2, poltav prach a NOx (NO2)). Podle tchto grafickch vyobrazen se
v posuzovan oblasti v okol arelu KAUUK a.s., pohybuj prmrn ron imisn
koncentrace oxidu siiitho mezi 10 a 40 g/m3, poltavho prachu mezi 30 a 50 g/m3 a
oxid dusku do 30 g/m3 (jde o odhady v rmci monost danmi rozlienm grafiky a tdami
pole koncentrac v obrzcch).
Ni hodnoty jsou uvdny pro lev beh Vltavy a zem severn a jin od arelu rafinrie,
vy hodnoty plat pro arel a jeho blzk okol a pro zem pevn vchodn a
jihovchodn od arelu a.s. KAUUK a a.s. ESK RAFINRSK, tedy ve smru
pevldajcch vtr (viz vtrn rice).
62
Z ve uveden tabulky a uvedench hodnot je zejm, e z hlediska istoty ovzdu jde o

oblast se zneitnm ovzdum, a to zejmna ve smru pevldajcch vtr od provozovny
(vchodn a jihovchodn od arelu). Obdobn je oblast nachzejc se severn od Kralup nad
Vltavou (vetn Veltrus) ve smru pevldajcch vtr od mlnickch elektrren v Hornch
Poplech zneitna imisemi zejmna z tchto zdroj.
Prmrn ron imisn koncentrace a dal imisn charakteristiky zkladnch kodlivin vak po
odsen mlnickch a severoeskch elektrren znan poklesly, v poslednch 4-6 letech ji
jejich ady nevykazuj dn vrazn tendence a namen hodnoty nedosahuj imisnch limit,
a to ani ve srovnn s nov platnmi imisnmi limity (viz ne). Pouze se obas vyskytuj vy
denn nebo krtkodob hodnoty, zejmna za inverznch stav (pinou jsou tedy pedevm
nzk zdroje).
Prmrn ron imisn koncentrace NOx, kter pekraovaly (nejvce na stanicch . 790
Kralupy nemocnice, . 789 Horn Poply a . 764 Mlnk Povka) imisn limit platn nyn
(od 14.08.2002) pro ochranu ekosystm (30 g.m-3 NOx), byly v roce 2001 a 2002 nameny
v oblastech mimo zny pro ochranu ekosystm a vegetace (viz ploha . 10 k nazen vldy
. 350/2002 Sb. v platnm znn) a navc byly nameny na stanicch, kter nele ve smru
pevldajcch vtr od arelu provozovny, jejich dominantn pinou jsou tedy jin zdroje
zneiovn ovzdu. Pekraovn imisnch limit pro NO2 nebylo v souasn dob na
stanicch v oblasti nameno.
Zdroje emis VOC provozovan v prmyslovm arelu a.s. KAUUK a a.s. ESK
RAFINRSK jsou v lokalit naprosto dominantn a jsou vznamn. Na imisn koncentrace
VOC vak maj vliv tak dal zdroje (automobilov doprava, spalovn fosilnch paliv,
pouvn organickch rozpoutdel atd.). Hodnoty prmrnch ronch imisnch koncentrac
jednotlivch tkavch organickch ltek namen na stanici . 792 ve Veltrusech jsou uvedeny
v tabulce . 43.
Tabulka . 43
Rok
Benzen
Etylbenzen
m-a p-xylen
o-xylen
Toluen
TOC (GCH)
VOC (GCH)
2002
1,605
1,485
3,704
1,439
2,561
9,823
10,794
IHr (g/m3)
2003
2004
3,237
2,023
2,020
2,070
3,274
4,819
0,973
0,952
5,075
3,499
13,298
12,164
14,579
13,363
2005
1,875
1,742
5,302
1,108
3,120
Obsah org.
C (%)
92,31
90,57
90,57
90,57
91,31
Koncentrace TOC a VOC v tabulce byly vypoteny jako souet koncentrac uvedench ltek
po pepotu na obsah organickho uhlku a bez tohoto pepotu. Mimo to je teba jet potat
s tm, e se v imisch v okol provozovny vyskytuj vy koncentrace alkan, kter uveden
stanice m pouze pomoc analyztoru FID (viz dle)., vsledky ronch imis TOC namen
pomoc analyztoru FID jsou uvedeny v tabulce 42 dole.
Pro pepoet koncentrac nejbnjch VOC vyskytujcch se v emisch z provozovny
uvdnch v ppm na mg/m3 plat nsledujc tabulka .44.
Tabulka . 44
Ltka
Butan
mg/m3 na 1 ppm
2.38
Ltka
heptan
mg/m3 na 1 ppm ltka

4.10
toluen
63
mg/m3 na 1 ppm
3.77

pentan
Hexan
2.95
3.53
Oktan
Nonan
4.67
5.25
xylen
benzen
4.34
3.19
Protoe vak nen znmo pomrn zastoupen jednotlivch ltek v imisch v okol mc
stanice Veltrusy, nelze ani objektivn pepotat v ppm men koncentrace TOC (v tabulce 42)
na mg/m3. Pouijeme-li velmi hrub odhad, e pevn st VOC v imisch jsou leh alkany,
bude piblin pepoet kolem 3 a 3.5 mg/m3 na 1 ppm. Pak by se prmrn ron imisn
koncentrace VOC na stanici Veltrusy pohybovaly v poslednch 3 letech zhruba mezi 2-3 mg/m3.
To jsou sice pomrn vysok koncentrace, ale nen vyloueno, e je tvo z vt sti relativn
mlo kodliv alkany do pentanu (protoe ty se z benzinu, nafty a zpracovvan ropy nejsnze
odpauj). Tak nelze vylouit, e se v okol stanice vyskytuje nemal podl metanu, kter nen
podle zkona . 86/2002 Sb. zneiujc ltkou, ale stanice (analyztor FID) ho m a
zahrnuje do VOC ! (V blzkosti stanice se nachz skldka odpad a skldky kompostu
v okolnch zahrdkch i na sousednm poli.)
Hypotza, e v okol provozovny se vyskytuj vysok koncentrace VOC, je tedy nepochybn
logick, ale v souasn dob nen toto tvrzen doloiteln dkazy. K tomu by bylo zapoteb
provdt detailnj men imis (analzu koncentrac jednotlivch VOC vetn analzy
koncentrace zmnnho metanu).
Aktuln imisn koncentrace butadienu v okol provozovny nejsou znm.
Imisn limity
Imisn limity byly vyhleny v nazen vldy . 350/2002 Sb. a novelizovny (opraveny)
v nazen vldy . 60/2004 Sb. a v nazen vldy . 429/2005 Sb. a pro SO2, NOx a benzen
jsou uvedeny dle.
V okol KAUUK, a.s., se nenachz dn zna pro ochranu ekosystm a vegetace, kter by
vyadovala zvltn ochranu ovzdu (viz nazen vldy . 350/2002 Sb. ve znn v nazen
vldy . 60/2004 Sb. a v nazen vldy . 429/2005 Sb.).
Krajsk a mstn programy ke zlepen kvality ovzdu se podle 7 odst. 6 a odst. 7 zkona
. 86/2002 Sb. vyhlauj pro oblasti se zhorenou kvalitou ovzdu a vypracovvaj je pslun
kraje nebo obce. Krajsk program ke zlepen kvality ovzdu byl v souladu s 7 odst. 6 a
odst. 7 zkona . 86/2002 Sb. pro zem Stedoeskho kraje vyhlen v nazen
Stedoeskho kraje . 5/2004 ze dne 23.06.2004 (spolu s Programem sniovn emis) ve
Vstnku p. Stedoeskho kraje . 7/2004 uveejnnm dne 14.08.2004. K tomuto datu tak
vstoupil v platnost. Mstn program ke zlepen kvality ovzdu nebyl podle 7 odst. 6 a
odst. 7 zkona . 86/2002 Sb. pro zem msta Kralupy nad Vltavou dosud vyhlen.
Uveden Krajsk program ke zlepen kvality ovzdu pro zem Stedoeskho kraje
nevyhlauje psnj imisn limity, oblasti se zhorenou kvalitou ovzdu neroziuje a provozu
posuzovanho zdroje se pmo nedotk. Ve vyhlenm Krajskm programu ke zlepen
kvality ovzdu nejsou vyhlena dn konkrtn opaten ke snen emis zneiujcch ltek
nebo ke zlepen kvality ovzdu v zem, kde se nachz provozovna, clen ke splnn
imisnch limit nebo ke zlepen kvality ovzdu, ani dn jin konkrtn opaten tkajc se
posuzovanho zdroje.
Imisn limity pro ochranu zdrav lid pro zkladn zneiujc ltky ze spalovacch proces
(PM10, SO2, NO2, CO) jsou stanoveny v ploze . 1 k nazen vldy . 350/2002 Sb. ve znn
nazen vldy . 60/2004 Sb. a nazen vldy . 429/2005 Sb. Imisn limity pro zkladn
zneiujc ltky jsou uvedeny v tabulce .45
64
Tabulka . 45
Zneiujc ltka
Doba prmrovn
Hodnota imisnho limitu /

maximln povolen poet
jejho pekroen za rok
350 g.m -3 / 24
125 g.m -3 / 3
200 g.m -3 / 18
40 g.m -3
10 mg.m -3
Oxid siiit
Oxid siiit
Oxid dusiit
Oxid dusiit
Oxid uhelnat
1 hodina
24 hodin
1 hodina
1 rok
Maximln denn osmihodinov
klouzav prmr 1)
Suspendovan stice 24 hodin
50 g.m -3 / 35
PM10
Suspendovan stice 1 rok
40 g.m -3
PM10
Poznmka:
1)
Osmihodinov prmr je pipsn dni, ve kterm kon.
Datum, do nho
mus bt limit dosaen
1.1.2010
1.1.2010
-
Imisn limity pro tkav organick ltky, mezi kter butadien pat, nebyly mimo benzenu
dosud MP stanoveny (viz nazen vldy . 350/2002 Sb. ve znn nazen vldy
. 60/2004 Sb. a nazen vldy . 429/2005 Sb.).
Sttn zdravotn stav vyhlsil podle 45 zkona . 86/2002 Sb. pro nkter zneiujc ltky
referenn koncentrace, kter by mly mt napklad v rozptylovch studich stejnou platnost
jako imisn limity. Vyhlen referenn koncentrace jsou uvedeny ne.
Pro butadien ani dnou podobnou ltku nebyla stanovena ani referenn koncentrace, imisn
koncentrace butadienu tak nelze s dnm limitem porovnat.
Referenn koncentrace vyhlen SZ
Referenn koncentrace vydan SZ (g/m3) - (podle zkona . 86/2002 O ochran ovzdu
z 15.4. 2003), ve znn nslednch prvnch prav (92/2004 Sb.).
Tyto vyhlen referenn koncentrace nahrazuj dve publikovan doporuen NPK (AHEM
1986, plohy AHEM 1990-1991). Hodnoty stanoven pro ostatn ltky, uveden v publikaci
AHEM 1986 a neuveden zde, je nutno konzultovat s odbornou skupinou hygieny ovzdu
Sttnho zdravotnho stavu.
Referenn koncentrace, vyhlen SZ, jsou uvedeny v tabulce . 46.
Tabulka . 46
Chemick ltka
Aceton
Akrylonitril
Benzo(a)antracen
1,2 Dichloretan
Dichlormetan
Etylbenzen
Fenantren
Fenol
CAS.N
PK
67-64-1
107-13-1
56-13-1
107-06-2
75-09-2
100-41-4
85-01-8
108-95-2
370
KR-6
0,05
0,01
1
3000
400
Interva
l
rok
rok
rok
rok
den
1
20
rok
65
Zdoj
informac
US-EPAd
WHOa
SZb
WHOa
WHOa
SZb
SZb
RIVMc
Klasif.
IARC
N
2B
2A
2B
2B
2B
3
3
Pozn.
Fluor a anorg. slou.

7782-41-4
50
rok
SZb
N
Formaldehyd
50-00-0
60
hodina
SZb
2A
Chlorbenzen
108-90-7
100
rok
SZb
N
-5
Chrom estimocn
1854-02-99
2,5.10
rok
WHOa
1
Mangan
7439-96-5
0,15
rok
WHOa
N
Sirouhlk
75-15-0
100+
den
WHOa
N
1
Sirovodk
4.6.7783
150+
den
WHOa
N
2
Styren
100-42-5
260+
tden
WHOa
2B
3
Tetrachloreten
127-18-4
250
rok
WHOa
2A
Tetrachlormetan
56-23-5
20
rok
SZb
N
Toluen
108-88-3
260
tden
WHOa
N
Trichloreten
79-01-6
2,3
rok
WHOa
2A
Trichlormetan
67-66-3
100
rok
RIVMc
2B
Vanad
7440-62-2
1
den
WHOa
N
Vinylchlorid
75-01-4
1
rok
WHOa
1
Suma xylen
1330-20-7
100
rok
IRISe
3
Vysvtlivky :
CAS.N. - identifikan slo ltky v seznamu Chemical Absreacts Service
PK - referenn koncentrace pro ltky s prahovmi inky
KR-6 - referenn koncentrace pro karcinogenn ltky, odpovdajc rovni rizika 1.10 -6
+ - referenn koncentrace nezajiujc ochranu vi obtovn zpachem
a
- Air quality guidelines for Europe second edition 2000
b
- stanoveno NRL pro venkovn ovzdu SZ
c
- Human toxicological maximum permisible risk levels, RIVM Bilthoven, 2001
d
- US-EPA, Risc based concentration region III, Philadelphia, Pensylvania, USA
e
- Integrated risc information systm US EPA
Klasifikace IARC:
Skupina 1 - ltky prokazateln karcinogenn pro lovka
Skupina 2 - ltky pravdpodobn karcinogenn pro lovka
Skupina 2A - ltky s aspo omezenou prkaznost karcinogenity pro lovka a dostaujcm dkazem
karcinogenity pro zvata
Skupina 2B - ltky s nedostaten doloenou karcinogenitou pro lovka a s dostaten doloenou
karcinogenitou pro zvata
Skupina 3 - ltky, kter nelze klasifikovat na zklad jejich karcinogenity pro lovka
N - ltka nen uvedena v seznamu
Poznmky :
1 - pro ochranu proti obtovn zpachem 20 g/m 3
C.II.2. Voda
* Povrchov vody
Arel KAUUK, a.s. jako i okol, je odvodovno pevn do eky Vltavy. Ta ve sv doln
sti toku pod Prahou pat mezi siln zneitn povrchov toky. Prtok je sten
stabilizovn vodnmi zdremi nad Prahou, Q355 je 45,68 m3/s.
Hydrologicky zem pat do irho povod Vltavy od Rokytky po st, v um lenn do
dlho povod 1-12-02-047 Vltava od Zkolanskho potoka po Bakovsk potok.
V souasn dob se odpadn vody z arelu KAUUK, a.s. vypout nsledujcmi vtoky :
Kanalizace chladicch a deovch vod - slou k odvdn srkovch, chladcch a
nezneitnch odpadnch vod z prtonho chlazen a nkterch dalch nezvadnch vod z
66
podniku. Kanalizace je vybudovna podpovrchov, z podniku pak vystupuje kmenovmi

stokami A, B, C, D a E do otevenho kanlu a dle do recipientu - Vltavy. Kvalitou tato voda
odpovd odebran vod n (mimo mrn zven teploty), vypoutn zneitn odpovd
zneitn dodanmu do zvodu odebranou n vodou. Kanl je vybaven zabezpeovacm
zazenm proti ppadnmu niku ropnch ltek.
Kanalizace FK-I: slou k odvdn splakovch odpadnch vod a chemickch peditnch
odpadnch vod z vroby plast na MOV Kralupy nad Vltavou.
Kanalizace FK-II: slou k odvdn chemickch peditnch odpadnch vod z vroby
monomer a elastomer na MOV Kralupy nad Vltavou.
Na vstupu odpadnch vod z KAUUK, a.s. je zabezpeeno nepetrit monitorovn
odpadnch vod ped odtokem do recipientu. Pstroje, instalovan v mrn buce, umouj
kontinuln sledovn tchto ukazatel : pH a teplota. Soust systmu je automatick
vzorkovac zazen, kter umouje nastaven odbru v rznch asovch a objemovch
variantch. Prostednictvm automatickho zazen jsou pravideln odebrny kontroln vzorky
pro stanoven kvality vypoutnch vod v parametrech CHSK, BSK5, Pc, celkov dusk,
anorganick dusk, NL, RAS, Cl- a SO42-. Cel systm je on-line propojen s nepetritou
dispeerskou slubou a zabezpeuje trval informace o kvalit vypoutnch odpadnch vod.
* Podzemn vody
Ve trkopskch se vytvoila mlk kvartern zvode s prlinovou propustnost a volnou
hladinou podzemn vody v hloubce 5 8 m. Koeficient transmisivity v du x.10 -2 m2/s
charakterizuje tento kvartr jako prosted s vy prtonost.
Ped umlm zsahem do prodnch pomr byla Vltava pirozenou erozivn zkladnou zem
a odvodovala podzemn vody vych teras Vltavy i doln nivy. V souasn dob je ji
zachovno proudn smrem k Vltav jen z dolnch teras, kter nejsou v pm hydraulick
souvislosti s ekou (na zem esk rafinrsk, a.s. rafinrie Kralupy v oblasti bl. 85, 86 Sklad kapalnch plyn). Prvnm umlm zsahem do pirozenho reimu byly prce spojen se
splavnnm Vltavy a vzdutm Miejovickho jezu u Veltrus.
V nadjez pak dnes infiltruje vltavsk voda do doln nivy a po spojen s podzemn vodou z
teras protk smrem na Veltrusy a do Vltavy v podjez.
Druhm vznamnm zsahem do reimu podzemnch vod je trval erpn podzemnch vod v
objektech hydrogeologick clony KAUUK, a.s. Hydrogeologick ochrana podzemnch vod
(dle jen HOPV) byla vybudovna v letech l973-76 v rmci vstavby rafinerie s.p. Kauuk jako
sekundrn ochrana podzemnch vod ped kontaminac ropnmi ltkami z rafinerie. Najeta byla
v r. l977 a od t doby je v nepetritm provozu. Po rozen v r. l982 jinm smrem pro
zachycen kontaminace aromatickmi uhlovodky ze star sti zvodu a po pravch v r. l990
(zejmna zmna drene za erpac studn v severn vtvi HOPV) m dnes systm HOPV
celkem l6 kontinuln erpanch studn zajiujcch depresn linii kolem zvodu ve smru
proudn podzemnch vod (prmrn deprese tak, aby se kuely pekrvaly, se pohybuje ve
studnch kolem 80 cm). Vedle tchto studn je vybudovn systm pozorovacch objekt v
kontrolnch profilech mezi erpanmi studnmi a dal pozorovac vrty v irokm okol (celkem
okolo 100 vrt). Oprvnnost vstavby HOPV se potvrdila stahovnm kontaminovanch
podzemnch vod z zem pod zvodem .
HOPV provozuje odborn hydrogeologick firma, kter vydv i ron zprvy o sledovn a
provozu HOPV v. celkov dokumentace (grafick i tabelrn). Z hodnocen asovho i
prostorovho vvoje rovn hladin podzemnch vod jednoznan vyplv , e HOPV pln svoji
67
funkci ochrany vod kvarternch trkopskovch nplav Vltavy

ped zneitnm
kontaminanty z provoz KAUUK, a.s. Kralupy a esk rafinrsk a.s. rafinrie Kralupy.
C.II.3. Pda
Z hlediska pdotvornho substrtu lze pvodn zem arelu KAUUK a.s. a ESK
RAFINRSK a.s. charakterizovat nmi aluvilnmi sedimenty doln nivy. V souasnosti je
pdn sloka v prostoru arelu pod vlivem antropogennho resp. prmyslovho ovlivnn a to
je pro jej hodnocen z hlediska kvality a vyuit smrodatn. V prostoru arelu podniku jde o
pdy azen z hlediska kultury do kategorie ostatn plochy.
V rmci posuzovanho zmru nedojde k zboru ZPF.
Stav kontaminace pdy v celm arelu chemickch podnik v Kralupech nad Vltavou byl
dkladn prozkoumn v rmci zpracovn analzy rizik, kterou provedla firma KAP s.r.o.
v roce 1995. Analza rizik neprokzala v mst zmru vznamnou kontaminaci. Zvren
zprva je k dispozici v KAUUK, a.s. Stav podlo je trvale monitorovn prostednictvm
periodickho sledovn kontaminace v nkolika destkch monitorovacch vrt vybudovanch
v celm arelu. Pravideln ron zprvy o kontaminaci jsou k dispozici v KAUUK, a.s.
C.II.4. Geofaktory ivotnho prosted

* Geografie a geomorfologie zem
Podle regionlnho lenn reliefu SR (Balatka a kol., Brno 1971) nle zjmov zem do
provincie esk Vysoina, soustava esk tabule a podsoustava Polabsk tabule
* Geologick a hydrogeologick pomry
Pokud jde o geologickou situaci v oblasti arelu podniku, tak pedkvatern podklad tzv.
mannsk terasa je tvoena horninami karbonu. Jde zejmna o arkozov pskovec a slepenec,
kter se nepravideln prostupuj.Ptomny jsou i horizontln polohy edch prachovc o
mocnosti max.4 m. Horizontln vrstevnatost celho komplexu hornin sah do hloubky
nkolika set metr. ast puklinatost dosahujc dlky i 20 m je provzena limonitizac.
Pi vchodnm okraji arelu zvodu se objevuj nad karbonem zbytky kdovch hornin, kter
dle k vchodu pechzej do kdov tabule. Pevldajcm typem hornin jsou ist pskovce,
kter jsou pi povrchu zvtral v hlinit psek. Vrstevnatost je prakticky horizontln, pukliny
nejsou ast, ale znan rozeven.
Kvartr je tvoen istmi psitmi trky, hlinit pokryv trk se vyskytuje pouze v mal
nesouvisl mocnosti a je zastoupen fluvilnmi psitmi hlnami a hlinitmi trkopsky. Mocnost kvartru se podle dostupnch informac pohybuje v oblasti arelu podniku od 10 do 25 m.
trkopskov nnosy doln nivy eky Vltavy jsou hojn vyuvny pro tbu stavebnho
trkopsku, v minulosti i pmo v souasnm arelu KAUUK, a.s. a v jeho blzkm okol
(Lobeek, Veltrusy, Vojkovice). Bval trkopskovny byly nsledn vtinou zavezeny
zavkami vtinou materilem z vkopovch a stavebnch prac. Jin vyuiteln prodn
zdroje v arelu a jeho okol nejsou.
Pro plnost uvdme petrografick profil inenrsko-geologickho vrtu 577 (HJ-19) tak, jak
byl pevzat z geologick dokumentace zapjen KAUUK, a.s. Vrt 577 (HJ-19) byl
realizovn v roce 1995 a nachz se prostoru projektovan stavby BUTADIEN II-120 kT.
68
577 (HJ-19)
176,68 m n.m.
tda rozpojitelnosti
0,0-1,4 m
Navka-psek se trkem, stednozrnn, hlinit, hnd
kemenn valouny prm. 20-50 mm (15 %), drobn lomky
cihel S3(S-F)
3
1,4-2,9 m
Psek se trkem, stednozrnn, hndolut a svtlehnd
pevn kemenn valouny prm. 20-40 mm (15 %) S2(SP)
3
2,9-5,5 m
Psek se trkem, stednozrnn, svtle hndolut
3
5,5-6,8 m
Psek jemno a stednzrnn, svtle edolut S2(SP)
3
6,8-8,8 m
Psek se trkem, stedno a hrubozrnn, svtle edohnd
3
8,8-10,0 m
Psit trk, svtle edohnd pevn kemenn valouny
prm. 10-80 mm (70 % )G2(GP)
3
10,0-10,1 m Pskovec kaolinick, stednozrnn, bloed, rozvtral R4
5
Podzemn voda naraena 6,80 m (31.10.1995)
Podzemn voda ustlena 7,18 m (31.10.1995)
Hydrogeologie
Hydrogeologick pomry jsou dny morfologi ternu, geologickmi pomry, propustnost
zemin a hornin. Hydrogeologick pomry - zjmov prostor arelu KAUUK, a.s. je
charakteristick prlinovm (kvartr), resp. prlinov - puklinovm prostedm. Kvartrn
zvode je ovlivnna mnostvm atmosfrickch srek a vskytem jlovitopsitch poloh.
Ve funkci hlavnho hydrogeologickho kvartrnho kolektoru v zjmov oblasti vystupuj
trkov sedimenty eky Vltavy, je jsou v dan lokalit zvodnl. Kolektor je charakterizovn
prlinovou propustnost s hodnotou koeficientu filtrace dov k f = n . 10-4 10-5 m . s-1, podle
obsahu jlovit frakce. Jedn se o sedimenty dosti siln propustn (III. skupina hodnocen
podle J. Jetela 1973). Hladina podzemn vody byla v prbhu vrtnch prac v okol zjmovho
zem zastiena v hloubce 6,0-7,0 m pod ternem, tj. v rovni nadmoskch vek 169,0-170,0
m n.m. Hladina vytv souvislou zvode, kter je voln nebo jen slab napjat. Za normlnch
klimatickch pomr je podzemn voda rozhojovna vodou srkovou, tnm snhov
pokrvky a vzhledem k nerovnomrnmu rozloen atmosfrickch srek bhem roku bude
nutn potat s mrnm kolsnm hladiny podzemn vody v intervalu + 1,0 m.
Smr proudn
Smr pirozenho proudn podzemn vody je toton s generelnm sklonem ternu a lze jej
pedpokldat severozpadnm smrem, tj. ikmo k vodotei Vltava.
Inenrsko-geologick pomry
Podle zvr inenrsko-geologickch przkumu provedench v blzkosti zjmovho zem
lze zkladov pdy, vyskytujc se na staveniti, popsat takto:
Navky - jsou tvoeny pevn materilem charakter psk se trkem a stavebnm
materilem. Celkovou mocnost navek lze pedpokldat do 0,6-1,5 m.
Nplavov hlny - jsou nejvym lenem fluvilnho souvrstv. Jejich mocnost na lokalit kols
od 0,3-1,0 m, msty zcela chyb a jsou nahrazeny navkami. Jsou promnliv psit a
prachovit, maj tmavohndou barvu, pevn tuhou a pevnou konzistenci. Msty obsahuj
pms valoun trku. Podle SN 73 1001 jsou azeny do tdy F4, symbol CS - jl psit.
69
Fluviln trky - tvo na staveniti souvislou vrstvu o mocnosti cca 6,0-10,0 m. trky jsou
psit, bez zahlinn, stedn a hrub zrnit, stedn ulehl a ulehl. Podle SN 73 1001
jsou azeny do tdy G3, symbol G-F - trk s pms jemnozrnn zeminy.
Karbonsk arkzov pskovce a slepence - pedstavuj pedkvartrn podlo. Podle dve
provedench sond se vyskytuj v hloubce 6,0-12,0 m. Makroskopicky pati do skalnch hornin.
Podle SN 73 1001 jsou azeny do tdy R3-R5, podle stupn navtrn.
lenitost ternu, eroze
V zjmovm zem nejsou vytvoeny podmnky pro vznik dnch vznamnch
geodynamickch jev, stabilita povrchu lokality je vzhledem k rovinatmu charakteru dobr a
zem nen nchyln ke svahovm pohybm.
Seizmicita
Seizmicita zem je pomrn nzk. Podle seizmick mapy esk republiky se mohou v tto
oblasti vyskytovat otesy 5 M.C.S.
C.II.5. Fauna a flra

Fauna a flra nebudou tm popisovny, nebo navrhovan zmr je situovn do spolenho
arelu KAUUK, a.s. a ESK RAFINRSK a.s., piem spolen arel pat mezi
nejvt arely chemickch podnik v R.
Vlastn arel podniku je klasifikovn jako ostatn plochy a zastavn plocha a ndvo a
pedstavuje uml prmyslov prosted, kter je jednoznan limitujcm faktorem pro vskyt
a rozvoj ivoin a rostlinn e.
Zmr pedstavuje nov technologick zazen na bloku . 23. Ve vtin je zde zpevnn
plocha pokryt panely nebo je pokryta trkem.
Uveden plochy urit nebudou ani pechodnm vskytitm nkterho z druh uvedench ve
vyhlce MP R .395/1992 Sb., kterou se provdj nkter ustaven zkona NR
.114/1992 Sb. o ochran prody a krajiny.
Pokud jde o vegetaci, tak souasn vegetace v arelu podniku zahrnuje pedevm uml
porosty eventuln nlety. Druhov sloen je tedy dan vhradn antropogenn innost,
pirozen nebo prod blzk spoleenstva se v danm prostoru neuplatuj. Arel je v
upravench stech oszen lipami a rznmi druhy jehlinan, dle jsou zde vtrouen jedince
dalch listn (jasan, akt). Bylinnou sloku zastupuj zde vesms uml trvnky. V okol
prmyslov aglomerace se zachovala znan diverzita strukturnch typ rozptlen zelen.
Pomrn dobr je stav planch porost, spn plncch svoji funkci v krajin. Pokud jde o
faunu, pznivj podmnky pro ni lze oekvat v blzkch zahrdkskch kolonich nebo pi
stavench se zahradami.
Zvrem lze ci, e svm sloenm fauna i flra v okol navrhovan stavby pat k velmi
jednoduchmu typu bez zvltnch druh nebo skupin druh.
C.II.6. SES, krajinn rz, ekosystmy

zemn systm ekologick stability
70
Posuzovan zmr je situovn do nevyuvan neoplocen plochy piblin uprosted arelu

KAUUK, a.s. na bloku 23. Jedn se o lokalitu ve vyhlenm ochrannm psmu KAUUK,
a.s. Cel tento prostor je v zadn novho zemnho plnu navren k vyuit jako prmyslov
zna. Vlastn arel podniku je zaazen jako ostatn plochy a zastavn plocha a ndvo a
nejsou zde dn prvky regionlnho ani loklnho SES.
Nejbli nadregionln biokoridor je vymezen korytem eky Vltavy. Plnovan lokality
vstavby le mimo tento vymezen koridor i jeho ochrann psmo.
Mapa zemnho systmu ekologick stability je doloena ploze . 14. V tto map je i zkres
nejbliho nadregionlnho biokoridoru Vltavy NRBK 45. Dle je zde zkres loklnho
biocentra LBC 305 Vltava most Kralupy nad Vltavou, loklnho biocentra LBC 272 Na
trati za mostem, LBC 273 Lesk u rozvodny, loklnho biokoridoru LBK 157 Na stelnici
Lesk u rozvodny a LBK 158 Mezi vrchy Dnovsk hj. Vpisy ve uveden prvk
zemnho systmu ekologick stability jsou doloeny ploze . 15-15/5.
Nejbli lokalitou navrenou do NATURY 2000 je na severnm okraji Veltrus zmeck park
(kd lokality : CZ0213083). Jedn se o zmeck park anglickho typu, vyuvajc v rozshl
me pirozen lun porosty.
Stanovisko orgnu ochrany prody K Stedoeskho kraje k NATUE 2000 je doloeno
v ploze . 2. V tomto stanovisku je konstatovno, e lze vylouit vznamn vliv
pedloenho projektu samostatn i ve spojen s jinmi projekty na evropsky vznamn lokality
a pta oblasti stanoven pslunmi vldnmi nazenmi.
C.2.7. Krajina, zpsob jejho vyuvn, obyvatelstvo, hmotn majetek,

kulturn pamtky
Charakter krajiny
Vrobn blok .23, kam je situovn posuzovan zmr, se nachz uvnit chemickho arelu,
kter pat k nejvtm chemickm arelm v R. Zjmov zem se nachz
uvnit souboru provoznch komplex
KAUUK, a.s.
a ESK
RAFINRSK a.s. Rafinrie Kralupy a zem tohoto arelu je ureno pro
prmyslov vyuit a manipulan innosti. Stavba se nedotkne dosavadnho
zpsobu vyuvn krajiny pro bydlen a rekreace, nebo pro tyto ely zem
tohoto arelu nebylo a nebude nikdy vyuvno.
Krajina v okol navrhovan stavby pedstavuje oblast hust osdlenou s adou projev lidsk
innosti - silnice, eleznice, podzemn rozvody inenrskch st, drene, obytn i prmyslov
zstavba.
Zjmov zem, arel KAUUK, a.s. a blzk okol, le vchodn od msta Kralupy a jin
od obce Veltrusy. Na zem Kralup nad Vltavou na pravm behu Vltavy se nachz ada
prmyslovch a vrobnch podnik a podle zemnho plnu rozvoje oblasti je toto zem
ureno pro dal rozvoj prmyslov innosti. Zrove se v tomto zjmovm zem nachz i
st msta Kralupy n.Vltavou - Lobeek.
Kralupy n.Vltavou pat mezi men msta, m asi 19 000 obyvatel, z nich je zhruba 50 %
ekonomicky aktivnch. Msto se rozkld na 2 190 ha, je zde pes 2 250 dom s tm 7000
byty, nkolik jesl, mateskch a zkladnch kol. Prmyslov aktivita ve mst je znan,
rozhodujc postaven zde zaujmaj KAUUK a.s. a ESK RAFINERSK, a.s., z dalch
71
podnik lze uvst SPOLCHEMIE a.s., Benzina, a.s., KRALUPOL, a.s., MERO, a.s., Sbrn
suroviny, lihovar a Vitana.
Pokud jde o zamstnanost, tak jednoznan nejvtm zamstnavatelem jsou KAUUK, a.s. a
ESK RAFINERSK, a.s. dohromady s cca 1 300 zamstnanci. V KAUUK, a.s. bylo
k 31.8.2005 zamstnno 952 pracovnk. Vznan je i podl pracovnch sil resp. zamstnanost
ve sfe sekundrn t.j ve slubch, doprav, zdravotnictv, kolstv apod.
Krajinn rz
Krajinn rz je dn bezprostedn blzkost a dominantn funkn ptomnost prmyslovho
arelu KAUUK, a.s. Jedn se o typ krajiny urbanizovan, prmyslov, destabilizovan
intenzivn antropogenn innost (vedle prmyslu tak plochami skldek a dopravnmi liniemi,
vetn dlnice). K severovchodu se prmyslov rz krajiny mn na intenzivn vyuvanou
odlesnnou zemdlskou krajinu s izolovanmi plochami zbytkovch nebo negenerujcch
enklv malch lesk nebo kovinatch porost. Krajinnou dominantu vjimench prodnch i
kulturnch hodnot pedstavuje jednak listnat Dnovsk hj a Veltrusk par a zmek v doln
niv Vltavy.
Zjmov zem se vyznauje stedn lenitm relifem, tern je zde zvlnn, deprese je
vytvoena ekou Vltavou.
Vrazn antropogenn textury v zem tvo komny a prmyslov objekty KAUUK, a.s. a
ESK RAFINRSK, a.s., vkov panelov domy v Kralupech.
V pracch Mchala (1997) je uvedena zkladn typologie krajin pouiteln pi hodnocen
krajinnho rzu. Byly definovny ti elov krajinn typy :
Typ A : krajina siln pozmnn civilizanmi zsahy (pln antropogenizovan)
dominantn a vlun vskyt sdelnch a industrilnch nebo
agroidustrilnch prvk. Zaujm cca 30 % zem esk republiky.
Typ B : krajina s vyrovnanm vztahem mezi prodou a lovkem (harmonick),
masov vskyt prodnch a agrrnch prvk, plon omezen vskyt
industrilnch prvk. Zaujm cca 60 % rozlohy esk republiky.
Typ C : krajina s nevraznmi civilizanmi zsahy ( relativn prodn ),
dominantn vskyt prodnch prvk. Zaujm cca 10 % rozlohy R.
Kad z tchto kategori je dle dlena na ti podkategorie :
+
0
-
zven hodnota
zkladn hodnota
snen hodnota
Kombinac potom vznik celkem 9 typ. Ve smyslu uvedenho lenn lze zjmov zem
zaadit rmcov do typu (A -).
Vzhledem k charakteru stavby BUTADIEN II-120 kT a jejho situovn do stvajcch
objekt v arelu KAUUK, a.s. nelze oekvat dn dopady z hlediska krajinnho rzu.
Proto nepovauje zpracovatel pedkldanho oznmen EIA detailnj hodnocen krajinnho
rzu za nutn.
Chrnn oblasti, prodn rezervace a nrodn parky
Posuzovan lokalita nen soust dnho zvlt chrnnho zem dle zkona . 114/92 Sb.
o ochran prody a krajiny.
72
Jin charakteristiky ivotnho prosted

S ohledem na druh a umstn stavby nejsou specifikovny.
Vztah k zemn plnovac dokumentaci
Dle vyjden stavebnho adu Mstskho adu Kralupy nad Vltavou je hodnocen zmr
v souladu se schvlenm zemnm plnem.
C.III. Celkov zhodnocen kvality ivotnho prosted v dotenm zem

z hlediska jeho nosnho zaten.
Za doten zem lze pokldat zejmna vlastn lokalitu stavby, arel KAUUK, a.s. a jeho
nejbli okoln zem.
Vlastn lokalita stavby tzn. plocha vrobnho bloku 23 pedstavuje v podstat umlou plochu,
na kter nejsou dn vrobn technologie.
Doten zem - tzn. arel KAUUK, a.s. a jeho okol jsou zemm, kter bylo v minulosti
vznamn pozmnno a poznamenno antropogenn innost. Doten zem pat mezi
zaten zem v R.
Imisn zaten zem je hodnoceno v kap.B.III.1., z hlediska istoty ovzdu jde o oblast se
siln zneitnm ovzdum. Platn imisn limity v tto oblasti pekraovny vak nejsou.
Podzemn voda v arelu je msty kontaminovna, informace o kontaminaci jsou v kap.C.II.2.
Hlukov zaten zem daje zskan pi akustickch men uvnit arelu KAUUK, a.s. a
ESK RAFINRSK a.s. i zmen hodnoty hluku na 5 ve uvedench mcch mstech v
okol arelu byly vyuity pro vpoet hlukov mapy , znzorujc formou izofon en hluku
do okol. Mapa en hluku z arelu za souasnho stavu je uvedena v hlukov studii ( ploha
. 9 tohoto oznmen EIA).
Pro ely posouzen vlivu hluku na ivotn prosted je dleit konstatovn, zda
projektovanm zmrem nedojde k nrstu imise hluku v okol arelu KAUUK, a.s. . Ze
skutenosti, e celkov hladina akustickho vkonu novho zazen bude ni ne
v souasnosti provozovanho zazen vrobny butadienu, je zejm, e naopak dojde
k poklesu imise hluku v okol arelu prmyslovch zvod. Tento zmr byl potvrzen
modelovmi vpoty en hluku.
73
D. KOMPLEXN CHARAKTERISTIKA A HODNOCEN

VLIV ZMRU NA VEEJN ZDRAV
A IVOTN PROSTED
D.I. Charakteristika monch vliv a odhad jejich velikosti, sloitosti a
vznamnosti
D.I.1. Vlivy na veejn zdrav , sociln ekonomick vlivy
Navrhovan zmr me potenciln ovlivnit obyvatelstvo, ijc v obytn zstavb v okol
arelu KAUUK, a.s.
Ke vlivu na obyvatele v okol by mohlo ppadn dojt v dsledku vlivu zneiovn ovzdu a
zhoren hlukov situace v obdob vstavby.
S ohledem na snen emis zneiujcch ltek a ni celkov hladiny akustickho vkonu
novho zazen nov vrobny BUTADIEN II-120 kT a dojde ke snen vliv v prbhu
provozu a budou dodreny podmnky KHS Stedoeskho kraje, e nesm vzhledem
k souasn hlukov situaci dojt k dalmu naven hlukovho zaten.
Vzdlenost posuzovanho zmru od nejbli obytn zstavby je asi 600 m, mezi blokem 23 a
nejbli obytnou zstavbou se nachzej stvajc vrobn bloky a sten tak nesouvisl
porost vegetace.
V blzkm okol jsou dal velk zdroje (ESK RAFINERSK a.s., SPOLCHEMIE a.s.,
Benzina, a.s., KRALUPOL, a.s., MERO, a.s., Sbrn suroviny). Mimo to jsou v blzkosti
zjmovho zem i dal men provozovny.
Souasn zdravotn stav populace je ovlivovn celou adou faktor, kde se mimo
genetickch vliv, rovn obytnho prosted, kvality prodnch sloek, rovn bydlen a
zdravotnickch slueb v posledn dob negativn uplatuje i vliv socilnho a pracovnho
prosted (stres).
I kdy prmrn vk mrn, jako v cel republice, roste, zstv v zjmovm zem
v blzkosti prmru. V zjmovm zem nebyla zpracovna dn epidemiologick studie
zdravotnho stavu obyvatelstva, dn daje tedy nejsou k dispozici.
74
Vchoz podklady, identifikace kodlivin

V ploze . 11 je Hodnocen vliv na veejn zdrav, kter vypracovala odborn zpsobil
osoba RNDr. Irena Dvokov. V uvedenm hodnocen jsou posouzeny dopady
uvaovanho zmru na obyvatele v okol z hlediska zdravotnho rizika vyplvajc z inhalan
expozice kodlivin emitovanch v souvislosti s bnm provozem zmru, tj. z vyvolan
dopravy a z provozu zmru (emise ze spalovacch zdroj a z navren technologie).
Podkladem pro hodnocen zdravotnch rizik i kvality ovzdu v dan lokalit byly vsledky
modelovch vpot hlukov a rozptylov studie a stvajcho imisnho monitoringu.
Ze stvajcch a nov realizovanch technologi budou emitovny pedevm nsledujc
kodliviny: oxidy dusku NOx, tuh suspendovan stice PM10, oxid siiit (SO2), oxid
uhelnat (CO), uhlovodky a tkav organick ltky. Jako nejzvanj kodlivinou se z
hlediska mnostv emis a velikosti imisnch limit jev oxidy dusku.
Ovzdu v okol arelu zazen, pjezdov komunikace a manipulan plochy bude
zneiovno emisemi z dopravy pedevm emisemi oxid dusku (NOx), dle emisemi oxidu
uhelnatho (CO).
Jednotliv kodliviny lze hodnotit nsledovn:
Oxidy dusku NOx, resp. oxid dusiit NO2
Oxidy dusku pat mezi nejvznamnj klasick kodliviny v ovzdu. Hlavnm zdrojem
antropogennch emis oxid dusku do ovzdu je spalovn fosilnch paliv. Ve vtin ppad
jsou emitovny pevn ve form oxidu dusnatho, kter je ve vnjm ovzdu rychle
oxidovn ptomnmi oxidanty na oxid dusiit. Oxid dusiit NO2 je z hlediska ink na
lidsk zdrav vznamnj a je o nm k dispozici dostatek validnch daj.
Prmrn ron koncentrace NO2 se v mstskch oblastech obecn pohybuj v rozmez 20 a
90 g/m3. Krtkodob koncentrace siln kolsaj v zvislosti na denn dob, ronm obdob a
meteorologickch podmnkch. Prodn pozad pedstavuj ron prmrn koncentrace
v rozmez 0,4 9,4 g/m3.
NO2 pat mezi vznamn kodliviny ve vnitnm ovzdu budov. Mimo vnj ovzdu se zde
jako zdroj emis uplatuje hlavn tabkov kou a provoz plynovch spotebi. Svtov
zdravotnick organizace (dle WHO) uvd prmrn koncentrace ze 2 - 5 dennch men
v bytech v 5 evropskch zemch v rozmez 20 - 40 g/m3 v obvacch pokojch a 40 - 70 g/m3
v kuchynch s plynovm vybavenm. V bytech situovanch na ulice s runm dopravnm
provozem byly tyto hodnoty dvojnsobn. Pi pouvn neodvtranch kuchyskch prostor
vak mohou bt tyto hodnoty jet podstatn vy, prmrn nkolika denn koncentrace NO2
me peshnout 200 g/m3 s maximlnmi hodinovmi hodnotami a 2 000 g/m3.
Akutn inky na lidsk zdrav v podob ovlivnn plicnch funkc a reaktivity dchacch cest se
u zdravch osob projevuj a pi vysok koncentraci NO2 nad 1 880 g/m3.
Krtkodob expozice nim koncentracm vak vyvolv zdravotn odezvu u citlivch skupin
populace, jako jsou pacienti s chronickou obstrukn chorobou plic a zejmna astmatici, kte
uvdj subjektivn pote ji od koncentrace 900 g/m3.
75
U pacient s chronickou obstrukn chorobou plic bylo zjitno mrn snen dchacch funkc
po thodinov expozici koncentraci NO2 600 g/m3. WHO povauje za hodnotu LOAEL
(nejni rove expozice, pi kter jsou jet pozorovny zdravotn nepzniv inky)
koncentraci 365 565 g/m3 pi 1 2 hodinov expozici, kter u tto sti populace zvyuje
reaktivitu dchacch cest a psob mal zmny plicnch funkc.
Nkter studie naznauj, e NO2 zvyuje bronchiln reaktivitu u citlivch osob pi psoben
dalch vliv (chlad, cvien, alergeny v ovzdu) ji pi nich rovnch krtkodob expozice.
Skupina expert WHO proto pi odvozen nvrhu doporuench imisnch limit z hodnoty
LOAEL pouila faktor nejistoty 2 a stanovila pro NO 2 doporuenou 1 hodinovou limitn
koncentraci 200 g/m3. Pi polovin koncentraci cca 100 g/m3 nebyly pi krtkodob
expozici v dn studii zjitny nepzniv inky ani u citliv sti populace. U krtkodobho
psoben zhruba dvojnsobn koncentrace, tj. cca 400 g/m3 ji jsou dkazy o malm snen
dchacch funkc u exponovanch astmatik, piem riziko vyvoln astmatick odezvy
vzrst s ptomnost alergen v ovzdu.
Oxid siiit SO2
Oxid siiit psob svm drdivm inkem pmo na sliznice dchacch cest. Vlivem dobr
rozpustnosti ve vod je vtina SO2 vstebna v dutin nosn a dalch partich hornch cest
dchacch, jen mal mnostv pronik dle do dolnch cest dchacch. Oxid siiit, kter je
vstebn do krve, se vyluuje po biotransformaci v jtrech pevn prostednictvm ledvin.
Expozice vysokm koncentracm (kolem 10 000 g/m3) zpsobuje bronchokonstrikci,
bronchitidu a tracheitidu. Koncentrace oxidu siiitho v rozsahu 2 600 2 700 g/m3
zpsobuj klinick zmny spojen s bronchospasmy u astmatik.
Nejzvanj inky oxidu siiitho z hlediska krtkodobch expozic se tkaj dchacho
traktu. Interindividuln rozdly v citlivosti jsou extrmn velk u zdravch jedinc a jet vt
u astmatik. Astmatici maj dchac trakt velmi labiln a jejich odolnost se pravdpodobn mn
v odezv na mnoh dal podnty vetn reakce na pyl. Zen dchacch cest je zpsobovno
jednak jejich drdnm, jednak zvenou produkc hlenu - toto vede k zven dechovho
odporu. Tm vdy se souasn uplatuje vliv oxidu srovho a sranovho aniontu, kter
vznikaj z oxidu siiitho reakcemi v ovzdu (pitom jde o ltky s intenzivnjm drdivm
inkem ne m oxid siiit).
Opakovan krtkodob pracovn expozice vysokm koncentracm oxidu siiitho
kombinovan s dlouhodobmi expozicemi nim koncentracm mohou vst k vskytu
chronick bronchitidy. V nkolika epidemiologickch studich byl spojen vskyt ink na plce
se spolenou expozic oxidu siiitmu a suspendovanm sticm.
Pi koncentraci 10 000 g/m3 m oxid siiit ostr a drdiv zpach. Protoe prahov rove
zpachu oxidu siiitho je nkolik tisc g/m3, nen toto kritrium ve vztahu ke zdrav
veejnosti rozhodujc.
Pi vyuvn daj o nejnich rovnch s pozorovanmi inky je nutn pout urit
bezpenostn (ochrann) faktor pro ochranu zvlt citlivch astmatickch pacient, kte
nebyli podrobeni testm pro ochranu zdrav veejnosti se ukazuje jako pimen pouvat
bezpenostn faktor 2 a je doporueno nepekraovat smrnou hodnotu 500 g/m3 (prmrn
desetiminutov hodnota). Z model lze vypotat, e tto smrn hodnot piblin odpovd
maximln hodinov koncentrace 350 g/m3.
76
Tkav organick ltky

Tkav organick ltky (dle VOC) jsou souhrnnm pojmenovnm pro velmi irokou
skupinu ltek, jej vlastnosti a inky na zdrav je mon charakterizovat jen obecn.
Po vstupu do organizmu dky sv lipofilit pronikaj snadno do nervovho systmu, dsledkem
mohou bt rzn intenzivn narkotick inky, deprese nebo naopak excitace centrlnho
nervovho systmu. Narkotick inek stoup s molekulovou vhou, ale souasn kles
tkavost. U nich len alifatickch ad je narkotick inek nepatrn a tyto ltky lze
povaovat za toxikologicky inertn. Dalm veobecnm inkem uhlovodk je inek
drdiv (oi, dchac cesty a plce, ke). Tak tento inek stoup ve vech adch se
stoupajc molekulovou vahou. Maximum tchto ink se projevuje u stednch len ad (C6
C10), vy leny se stvaj optn a biologicky inertnmi. Pi chronickm psoben se
udvaj u nkterch uhlovodk (nap. u toluenu a xylen) bolesti hlavy, nava, podrdnost,
nechutenstv, zavac obte a nausea. Za veobecn inek uhlovodk lze povaovat i
pokozen nkterch orgn, zejmna jater, ledvin, myokardu a cv. Tento inek se vyskytuje
ve vech adch, u nich i vych len.
Vechny uveden inky se projevuj a pi relativn vysokch koncentracch, se ktermi se
v ivotnm prosted nesetkvme. V emisch z vroby benzinu z ropy se vyskytuj podle
dostupnch daj pevn alkany, alkeny a nkter aromatick uhlovodky - toluen,
etylbenzen a xyleny.
1,3-Butadien C4H6
1,3-butadien (dle tak BTD) m bod tn -108,9 C a ve pi - 4,4 C, me bt snadno
zkapalnn. Za bn okoln teploty je BTD bezbarv plyn se stednm aromatickm zpachem,
jeho ichov prh je 4 mg/m. Ve vod je jen mlo rozpustn (1,03 g/l pi 20 C). Teplota
vzplanut je 76 C, ho pi teplot 414 C. Butadien je t ne vzduch. Je dobe rozpustn
v organickch rozpoutdlech obsahujcch etanol. Se vzduchem tvo pi obsahu 1,4 16,3 %
vbunou sms.
1,3-butadien se dostv do ovzdu obvykle jako fugitivn emise - bhem produkce, uit,
skladovn, pepravy nebo znekodnn. BTD je obsaen tak ve vfucch spalovacch motor
vozidel. Venkovn koncentrace v komunlnm prosted se vyskytuj ve vi 0,22 1,02 g/m3
v ronm prmru (US EPA), jin zdroje uvdj v mstskm ovzdu 0,11 6,94 g/m3
s prmrem 1,39 g/m3 pro 24hod. koncentraci (US EPA). V Evrop jsou udvny imisn
koncentrace 1,3-butadienu ve venkovnm ovzdu od 2 g/m3 do 20 g/m3, co odpovd i
vsledkm prac VSK provedench v regionu Kralup nad Vltavou v letech 1994 - 1997.
V atmosfe je 1,3-butadien destruovn fotoinicianmi reakcemi, st za ptomnosti oznu
reakc s nitrtovmi radikly (v noci v mstskch oblastech). Velmi rychle se rozkld
slunenm svtlem, po niku zpravidla do dvou hodin. Pokud nen slunen poas, jeho
rozklad trv dle, a nkolik dn. Hlavnm produktem fotooxidanch reakc 1,3-butadienu je
akrolein a formaldehyd.
Expozice 1,3-butadienu se dje vdechovnm zneitnho ovzdu. Vyskytuje se v mstskm,
pmstskm ovzdu a v blzkosti vroby surovin pro produkci umlch hmot a kauuku, tyto
koncentrace jsou obecn velmi nzk. Je ve vfukovch plynech automobil, emisch ze
spalovn odpad a deva. Vyskytuje se v cigaretovm koui.
77
1,3-butadien pat do skupiny 2A pravdpodobnch lidskch karcinogen, inky pi akutn

expozici zahrnuj iritaci o, nosu a hrdla a psoben na centrln nervov systm. Vysok
koncentrace plynu mohou zpsobit stedn podrdn pokoky, kon kontakt s kapalnm
butadienem vyvolv pocit chladu nsledovan pocitem plen.
Hodnocen lidsk karcinogenity 1,3-butadienu dokld evidence zohledujc leukemick riziko
z jedn velk a dobe veden studie (15 000 osob) a dvou malch studi, kter ji vak ani
nepodporuj, ani nevyvracej. Vt studie v USA a Kanad ukzala, e dlnci ve vrob
butadien - styrenovho kauuku prokzali exces vskytu v leukmii a osoby se zjevn vy
expozic 1,3-butadienu mli vy riziko ne zamstnan v ni expozici. Zvry tto studie
siln vypovdaj o riziku, ale souhrn vpovdi neposkytuje pleitost hodnotit konzistenci
vsledk mezi dvma nebo vce studiemi s adekvtn statistickou silou.
Pi hodnocen karcinogenity na zvatech byly provedeny inhalan pokusy na mych pi
koncentracch 13,8 - 2 760 mg/m3 s vskytem rznch tumor, vetn malignch lymfom a
lymfosarkom. Tumory se vyskytly po 13tdenn expozici a koncentraci 1 407 mg/m3. Pokusy
na krysch pinesly tak rzn lokalizovan ndory pi koncentraci hlavn 17 700 mg/m3. Za
metabolismus 1,3-butadienu odpovd jatern mikrosomln enzymatick systm cytochromu
P-450, za inaktivaci vzniklch nslednch epoxid odpovd glutathion
S-transferza. S hemoglobinem tvo metabolity 1,3-butadienu, kter jsou zjistiteln v moi
exponovanch osob.
1,3-butadien je pravdpodobn karcinogenn pro lovka (skupina 2A IARC). US EPA jej ad
do kategorie A jako znm lidsk karcinogen. Karcinogenita je vzna na metabolity 1,3butadienu. WHO nedefinuje jednotku inhalanho karcinogennho rizika pro expozici 1,3butadienu.
V zvru hodnocen zdravotnch rizik je konstatovno:
Z provedenho hodnocen vliv zmru BUTADIEN II-120 kT na veejn zdrav vyplvaj
tyto hlavn zvry :
Navrhovan zmr neznamen z hlediska sledovanch a hodnocench imis oxidu
dusiitho, oxidu siiitho a tkavch organickch ltek v ovzdu zven zdravotnch
rizik pro exponovan obyvatelstvo zjmovho zem.
Stvajc vrobna Butadien I bude odstavena a pspvky nov jednotky BUTADIEN II120 kT k imisnm koncentracm zneiujcch ltek budou oproti souasnmu stavu
ni, kompenzanmi opatenmi na nov jednotce dojde ke snen fugitivnch emis 1,3butadienu.
Doporuuji zapracovat do oznmen EIA nsledujc podmnku:
V technicko-organizanch opatench k nov jednotce BUTADIEN II- 120 kT
bude zakotvena metoda Leak Detection and Repair LDAR.
Z hlediska hlunosti bude akustick situace ve sledovanm zem po zprovoznn nov

jednotky oproti stvajcmu stavu lep, dojde ke snen imisnch hodnot hluku v okol
arelu a tedy i snen zdravotnch rizik obyvatelstva.
78
Souasn psoben arelu z hlediska hluku na zdrav obyvatel me bt mrn obtujc hladiny hluku se pohybuj ve sledovanch referennch bodech do rovn 45 dB.
Z hlediska socioekonomickho psoben nebude zmr znamenat zmnu souasnho

zpsobu vyuvn zem, arel bude umstn uvnit stvajcho prmyslovho arelu. Poet
pracovnk se nezmn.
Tyto zvry jsou zateny ve uvedenmi nejistotami (nejistoty jsou v hodnocen vlivu na
veejn zdrav v kapitole VII Analza nejistot na str.21).
Vlivy na zamstnance
Vlastn provoz BUTADIEN II- 120 kT mus respektovat poadavky dan legislativnmi
pedpisy v oblasti ochrany zdrav zamstnanc pi prci a splovat nroky kladen na
pracovit a na sanitrn zazen.
Pi prci mus pracovnci dodrovat pracovn postupy uveden v provoznm du, bezpenostn
pedpisy, zsady hygieny prce. Zamstnanci mus dsledn pouvat pedepsan ochrann
odvy a pomcky. Na jednotlivch pracovitch se mohou pohybovat a vykonvat prci pouze
pracovnci uren pro tyto innosti a prokazateln zakolen.
S chemickmi ltkami a ppravky bude nakldno v intencch poadavk zkona . 356/2003
Sb., o chemickch ltkch a ppravcch ve znn pozdjch a provdcch pedpis. Na
pracovitch budou uloeny seznamy pouvanch nebezpench ltek a ppravk vetn
bezpenostnch list. Zamstnanci, nakldajc s chemickmi ltkami a ppravky, kter maj
nkterou nebezpenou vlastnost uvedenou 2 odst. 5 zkona 356/2003 Sb., budou prokoleni
autorizovanou osobou. kolen tchto osob bude provdno vdy kad rok, o kolen bude
pozen zpis.
Sociln ekonomick vlivy
Pi hodnocen vliv zmru na veejn zdrav je teba uvaovat i s monm psobenm dalch
faktor, jejich nepm dopady na zdravotn stav dotench obyvatel mohou bt mnohdy
podstatn vraznj ne pm vliv zneitnho ivotnho prosted.
V ppad nov vrobn jednotky BUTADIEN II-120 kT nedojde ke stetu s dnmi
vznamnmi krajinnmi prvky i zvlt chrnnm zemm, celkov nebude zmnn rz a
funkce krajiny.
Zazen bude umstno v prmyslovm arelu, kde jist antropogenn naruen je znateln a je
dno charakterem vyuvn zem. K razantn zmn vlivem stavby i vyvolan dopravy
nedojde. Stvajc jednotka na vrobu butadienu bude zruena a vekerou produkci pevezme
nov vrobn zazen, situovan v blzkosti pvodnho.
Provoz nov jednotky BUTADIEN II-120 kT nebude mt dn sociln dsledky, protoe
nedojde ke zmn v potu zamstnanc, resp. vytvoen i zruen pracovnch mst. Vrobna
Butadien I zamstnv 20 pracovnk z celkovho potu cca 952 zamstnanc KAUUK, a.s.
V prbhu vstavby dojde k vytvoen 70 - 120 pechodnch pracovnch pleitost po dobu
17 msc.
79
Naruen faktor pohody

Pi realizaci stavby lze doasn oekvat vy zaten okol hlukem a prachem a dopravn
zt, spojenou s provozem stavebnch stroj a dovozem stavebnch a konstruknch
materil. Tyto vlivy budou asov omezen po dobu jednoho a pl roku. S ohledem na
vzdlenost nejbli zstavby doporuuji omezit prci v nonch hodinch a ve volnch dnech.
Provoz BUTADIEN II-120 kT v arelu spolenosti KAUUK, a.s. bude minimln
ovlivovat obyvatele nejbli obytn zstavby, jak to dokld hlukov a rozptylov studie.
V rmci men hluku a nslednch vpot hlukov bylo zjitno snen hlukov zte po
uveden BUTADIEN II-120 kT do provozu.
Vlastn zjmov pozemky a jejich bezprostedn okol nen rekrean vyuvno.
Oblast nen ani pedmtem cestovnho ruchu, v blzkosti posuzovanho zem nen sportovit
i jin msto soustedn rekreanch i oddechovch aktivit. Zmr tak lze z hlediska
uvedenho vlivu povaovat za mlo vznamn.
Nsledky mon havrie
Pedbnou analzu rizika pro posuzovan zmr BUTADIEN II-120 kT zpracoval RNDr.
Lubomr Kelnar a je zaazena v ploze .12.
Z provedenho pedbnho uren nsledk nehod budouc jednotky BUTADIEN II-120
kT vyplv, e nsledky por a exploze nepekro hranice arelu KAUUK, a.s. a
zstanou lokalizovny v arelu. Zvanou havri na jednotce mohou bt pi spontnnm
prbhu havrie po orientanm propotu usmrceni 4 zamstnanci v okol epicentra havrie.
Okoln obyvatelstvo nebude inky mon havrie zasaeno.
Nvrhy na opaten a zlepen prevence bezpenosti:
1,3-butadien je s pomoc BASF technologie nyn ve svt spn vyrbn ve 28 podobnch
jednotkch, 5 dalch se pipravuje. Zkuenosti s tmto typem vroby jsou prozatm dobr,
nicmn monost, e se objev neoekvan problmy, nelze zanedbat.
Mezi prvoad preventivn opaten, kter maj snit riziko nehodov udlosti, pat vechna
opaten, kter maj zabrnit vlastnmu niku jak plynnch, tak i kapalnch holavch sms ze
zazen butadienov extraktivn jednotky. Dal skupinou preventivnch opaten jsou ta, kter
maj snit monost vytvoit vbunou sms uhlovodk se vzduchem. Jednotliv opaten jsou
uvedena v kapitole 9 pedbn analzy rizika (ploha .12).
Dle je v zvrech pedbn analzy rizika uvedeno, e tato analza byla provdna pro
ely EIA jako jedna jej podprn st. Nemohla jt do velkch detail, protoe podklady byly
stle ve vvoji. Jejmi typickmi znaky jsou konzervativnost a mal hloubka podrobnost.
Jednm ze zvr je proto nvrh na vypracovn podrobn studie pro nalezen irho spektra
zdroj rizika a slabch mst v systmu, nap. metodou HAZOP.
D.I.2. Vlivy na ovzdu a klima

80
D.I.2.1. Vlivy v obdob vstavby

Stavba BUTADIEN II-120 kT nepin pi jej realizaci vzhledem ke svmu rozsahu a
charakteru vznamnj dopady na okol. V prbhu vstavby bude vliv mrn negativn
zejmna v dsledku zven koncentrace imis prachu a imis vfukovch plyn aut pi
stavebnch pracch a pi odvozu odpad z vstavby i doprav stavebnch a technologickch
materil. Tento vliv v obdob vstavby se bude tkat v podstat jen vlastnho pracovnho
prosted zamstnanc i externch pracovnk v lokalit vstavby na bloku 23 a jejho
nejbliho okol.
Zneiovn ovzdu v obdob vstavby
V ppad posuzovan stavby je rozsah prav ternu vetn vkopovch pomrn mal. V
rmci stavby budou provedeny vkopov prce na ploe cca 4 200 m2 , vybudovna betonov
deska a provedena mont technologickho zazen nov jednotky BUTADIEN II-120 kT.
Nroky na dopravu odpad z vstavby, nroky na dopravu stavebnch materil i
technologickch zazen jsou mal, poet nkladnch aut bude init nejve 20 za den, doprava
bude vykonvna v pracovn dny a pouze v denn dob a neme tedy ovlivnit dnm
zpsobem ani obyvatele v blzkosti dopravnch tras.
Vlivy na ovzdu budou zanedbateln a to jak absolutn tak ve srovnn s ostatnmi zdroji
zneiovn ovzdu v dan lokalit. Hodnocen automobilov dopravy jako liniovho zdroje
emis vyvolanho posuzovanm zmrem v ppad posuzovanho zmru odpad. Rovn
oznait fzi vstavby za plon zdroj zneiovn ovzdu by bylo v ppad posuzovan
stavby formln a nem smysl jej hodnotit z hlediska imisn zte okol. Samozejm nem
tedy smysl jej hodnotit i z hlediska vlivu na zdrav obyvatel.
Vliv na obyvatelstvo lze v obdob vstavby povaovat z hlediska velikosti za zanedbateln a
nulov a z hlediska asovho rozsahu za krtkodob resp. asov omezen.
D.I.2.1. Vlivy v obdob provozu nov jednotky

Vlivy na ovzdu a klima e rozptylov studie, kter je v ploze .10 tohoto oznmen EIA.
Dle rozptylov studie je oblast provtrvna na esk pomry prmrn. Rozptylu
zneiujcch ltek v zem sice lokln nebrn dn vrazn ternn tvary, ani dn vy
souvisl objekty (hust vysok zstavba typu ulin kaon, souvisl vy porost (les) apod.),
avak cel oblast Polabsk niny u soutoku Labe a Vltavy a Labe a Jizery se vyznauje astm
vskytem stabilnho a superstabilnho zvrstven atmosfry, a s tm spojenm astm vskytem
mlh. Obecn patn rozptylov podmnky (stavy bezvt a 1. a 2. tda stability ovzdu) se
v lokalit vyskytuj po 35,7 % asu v roce. Za tchto obecn nepznivch rozptylovch stav
pak naprosto pevld zneiovn pzemnho ovzdu nzkmi a chladnmi zdroji (pedevm
dopravou, malmi kotelnami, loklnm topenm a technologickmi zdroji, emis
z posuzovanho zdroje se to tedy sten tk t (fugitivn emise).
V zjmovm zem naprosto pevldaj smry vtru zpadn - 21 %, vznamn minimum
v etnosti smr vtru le ve smru od jihu - 4 %, z ostatnch smr vane vtr od 6 do 13 %
asu v roce. Bezvt se vyskytuje pomrn asto s etnost 18 %.
Ze zvr rozptylov studie vyplv:
mrn emise zneiujcch ltek z teplrny (zkladn zneiujc ltky ze spalin, zejmna
NOx) pipadajc na vrobu pry spotebovvan k vrob butadienu klesnou i pes nrst
kapacity vrobny butadienu (mrn emise vztaen na 1 t vyrobenho butadienu klesnou asi o
40 %),
81
celkov emise zneiujcch ltek produkovanch vrobou butadienu (vetn odstvek) a

v teplrn a fle klesnou, emise ze spalovny odpad zstanou na souasn rovni
mnostv fugitivnch emis se tak sn.
Z porovnn stvajcho stavu v mnostv emis se stavem po najet nov jednotky vyplynulo :
plnovan zmny ve vrob butadienu zruenm star jednotky Butadien I a nahrazenm
modern jednotkou BUTADIEN II-120 kT povedou zejmna dky snen energetick
nronosti vroby (z 8,217 GJ/t na 3,907 GJ/t) ke snen emis zneiujcch ltek
produkovanch v teplrn, spalovn odpad a z flry (tabulka . 47).
Tabulka . 47
zneiujc ltka
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
snen o (t/r)
- 3,697
- 32,055
- 23,035
- 1,296
- 0,936
mnostv fugitivnch emis (pedevm BTD)
se tak sn *
* KAUUK, a.s. na nov vrobn zavede projekt, kter bude znamenat vznamn snen
fugitivnch emis pomoc metody LDAR (Leak Detection and Repair, dle LDAR), kter
zajiuje monitoring nik 1,3-butadienu z netsnosti v armaturch, erpadlech, spojch a
kompresorech. niky budou signlem pro proveden aktuln opravy. Frekvence men LDAR
je 1 4 roky. O jej etnosti bude rozhodnuto na zklad prvnch men. Programy snen
emis LDAR mohou snit ztrty nezachycenmi fugitivnmi emisemi a o 8095 % - vpoet
s pouitm emisnch faktor navrench US EPA.
Detekn program LDAR je nejlep dostupnou technikou pro prevenci a regulaci tkavch
emis jak uvdj referenn dokumenty o tchto technikch (BREF), nap. pro vrobu
polymer nebo velkoobjemovch organickch chemikli.
Zavedenm metody LDAR jako kompenzanho opaten prokazateln sniujcho mnostv
fugitivnch emis nedojde ani po realizaci projektu BUTADIEN II-120 kT k nrstu
fugitivnch emis 1,3-butadienu oproti stvajcmu stavu, ale k jeho snen.
Podle vyjden zpracovatele rozptylov studie Ing. Blka nebylo proto potebn zpracovvat
rozptylovou studii s modelovmi vpoty rozptylu - realizac zmru dojde toti oproti
stvajcmu stavu k poklesu pspvk od posuzovanho zdroje k imisnm koncentracm
zneiujcch ltek a rozptylov studie by bezpochyby pokles jen potvrdila (z hlediska
pedpis na ochranu ovzdu a rozptylu zneiujcch ltek jde vlastn o zmnu stvajcho
zdroje bez negativnch vliv na imisn situaci).
Z uvedenho dvodu nen relevantn pi posouzen vlivu na veejn zdrav pracovat
s budoucmi koncentracemi ltek, kterm budou obyvatel vystaveni po realizaci zmru. Bylo
mon zhodnotit stvajc stav a v souladu s Ing. Blkem konstatovat, e navren vstavba
nov vrobny BUTADIEN II-120 kT, kter nahrad stvajc vrobn technologii, povede
k poklesu imisn zte zem a tud snen vlivu na lidsk zdrav a ivotn prosted.
82
Tento pokles emis vak nelze peceovat - vzhledem k celkovmu stvajcmu emitovanmu
mnostv ltek ze zdroj v zem nepjde o takov pokles, e by vznamn vylepil imisn
situaci v oblasti.
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a dal fyzikln a biologick

charakteristiky
Vliv hluku na zdrav
Vliv hluku ve venkovnm prostoru je hodnocen na zklad vsledk hlukov studie, kterou
zpracoval ing. Josef Novk, AKUSTIKA Praha s.r.o. a kter je zaazena v ploze .9
oznmen EIA.
Pro zhodnocen oekvan hlukov situace byl proveden modelov vpoet v 5 bodech
zvolench v okoln obytn zstavb, a to pro hluk:
ze stacionrnch zdroj
z obslun dopravy do vrobnho arelu
ze stacionrnch zdroj a souasn obslun dopravy do vrobnho arelu.
Jako vstupy do vpot slouily daje zskan pi akustickch men uvnit arelu KAUUK,
a.s. a ESK RAFINRSK a.s., zmen hodnoty hluku na 5 ve uvedench mcch
mstech v okol arelu , daje o zdrojch hluku v novm provozu BUTADIEN II-120 kT.
Tyto vstupn daje byly vyuity pro vpoet hlukov mapy , znzorujc formou izofon en
hluku do okol. Mapa en hluku z arelu za souasnho stavu a mapa en hluku z arelu
po uveden nov jednotky BUTADIEN II-120 kT do provozu jsou v hlukov studii
( ploha . 9 tohoto oznmen EIA).
Zvuky jsou pirozenou soust ivotnho prosted lovka a maj pro nj velk vznam,
protoe sluchem lovk pijm nejvznamnj podl informac o svm prosted. Zvuk je pro
lovka dleitm poplanm a varovnm signlem, varuje ped nebezpem, podncuje
aktivitu jeho nervovho systmu, je zkladnm komunikanm prostedkem.
Nepzniv inky hluku na lidsk zdrav jsou obecn definovny jako morfologick nebo
funkn zmny organismu, kter vedou ke zhoren jeho funkc, ke snen odolnosti organismu
proti stresu nebo zven vnmavosti k jinm nepznivm vlivm prosted.
Pi hodnocen konkrtn akustick situace je nutno o hluku uvaovat z hlediska celho spektra
atakovanch funkc, ale i z hlediska fyziklnch parametr hluku, msta a asu psoben.
Nebezpe pokozen hlukem v zvislosti na intenzit hluku LAeq,T je uvedeno v tabulce . 48.
Tabulka . 48
Intenzita hluku LAeq,T
> 120 dB
> 90 dB
> 60 a 65 dB
> 30 dB
nebezpe pokozen bunk a tkn

nebezpe pro sluchov orgn
nebezpe pro vegetativn systm
nebezpe pro nervov systm a psychiku
Negativn inky hluku :
83
Specifick s inkem na sluchov orgn, kdy pi expozici ekvivalentn hladin akustickho

tlaku A (dle LAeq,T) od 130 dB dochz k pokozen bubnku a pevodnch kstek, pi
mnohalet expozici LAeq,T od 85 dB k pokozen vnitnho ucha, nervovch drah v mozku.
Nespecifick (mimosluchov) - s inkem na rzn funkce organismu.
Akustick inky (stres a tomu odpovdajc obrana organismu):
- pokozen sluchovho apartu
- zven krevnho tlaku
- zrychlen tepov frekvence
- staen perifernch cv
- zven hladiny adrenalinu
- vliv na psychiku - nava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota
- snen vkonnosti, pamti a pozornosti
Chronick inky (tzv. civilizan choroby) :
- fixovn akutnch ink
- vznik hypertenze
- pokozen srdce, infarkt myokardu
- snen imunitnch schopnost organismu
- pocity navy
- nepzniv ovlivnn spnku, nespavost
Nespecifick inky hluku se vzhledem k tomu, e se jedn o bezprahovou noxu, projevuj
prakticky v celm rozsahu intenzit hluku. Zahrnuj ovlivnn neurohumorln a
neurovegetativn regulace, biochemickch reakc, spnku, vych nervovch funkc, jako nap.
uen a zapamatovn informac, ovlivnn motorickch funkc a koordinace. Hluk ztuje
eovou komunikaci, obtuje, vyvolv pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativn
ovlivuje odpoinek organismu a tm i jeho vkonnost.
Na souasnm stupni poznn je za dostaten prokzan pokozen sluchovho apartu,
ovlivnn kardiovaskulrnho a imunitnho systmu a negativn poruchy spnku. Neprokzan,
tj. omezen dkazy jsou nap. u vlivu na hormonln systm, biochemick funkce, fetln vvoj,
mentln zdrav.
Pi doporuen limitnch hodnot hluku v komunlnm (nepracovnm) prosted vychz WHO ze
souasnch poznatk o negativnm inku hluku na ruen spnku v non dob, na eovou
komunikaci, obtovn, pocity nepohody a rozmrzelosti.
Z vsledk epidemiologickch studi a vsledk zjitnch v rmci Systmu monitorovn
zdravotnho stavu obyvatelstva R ve vztahu k ivotnmu prosted jasn vyplv, e z
hlediska negativnho psoben na zdrav obyvatelstva je vznamnj expozice v non dob.
Dvodem je lidsk biorytmus, nebo v tto dob lid sp a negativn psoben hluku na
neruen spnek pat k nejastjm a nejzvanjm. Tyto daje se vak tkaj pouze
expozice hlukem z dopravy. Pro expozici hlukem ze stacionrnch zdroj zatm - obecn nejsou relevantn podklady. Pro hodnocen zdravotnch rizik expozice hluku ze stacionrnch
zdroj se proto pouvaj podklady zjitn ze studi vlivu hluku z dopravy.
Hlukov situace v zjmovm zem vchoz a budouc stav
Vpoty byly provedeny pro pln provoz vech hlavnch zdroj hluku v celm arelu, z tohoto
dvodu neuvedla firma Akustika Praha s.r.o. ve sv studii absolutn hodnoty hluku
84
v souasnm i projektovanm stavu, protoe vychzej ponkud vy ne vsledky men.

Relativn hodnoty snen hluku je vak mon povaovat za odpovdajc skutenosti.
Snen celkovho hluku enho z arelu po uveden jednotky BUTADIEN II-120 kT do
provozu je uvedeno v tabulce . 49.
Tabulka . 49
Sledovan bod
(viz tabulka ve)
Snen ekvivalentn
hladiny hluku
1
2
3
4
5
- 0,1 dB
- 0,9 dB
- 0,7 dB
- 0,6 dB
- 1,4 dB
Celkov hladina akustickho vkonu po uveden novho zazen do provozu bude ni ne

v souasnosti, take oproti stvajcmu stavu dojde ve vech sledovanch bodech po
zprovoznn nov vrobny ke zlepen hlukovch pomr. Tento zvr byl potvrzen v hlukov
studii modelovmi vpoty en hluku z arelu.
Vliv vibrac, zen
Bhem provozu nov jednotky BUTADIEN II-120 kT se nepedpokld existence zdroj
vznamnch vibrac. Znateln vliv tchto zdroj vibrac na okoln obytnou zstavbu se
nepedpokld.
V obdob vstavby budou zdrojem loklnch, vcelku zanedbatelnch vibrac, kter neovlivn
zem mimo stavenit, nkter stavebn mechanismy (nap. rpadlo).
V rmci vstavby nov jednotky BUTADIEN II-120 kT se nepedpokld instalace
vkonnch zdroj elektromagnetickho zen, ani pouvn umlch radioaktivnch zi.
Proto nebude BUTADIEN II-120 kT ovlivovat okol kodlivmi emisemi
elektromagnetickho i radioaktivnho zen.
Biologick vlivy
Z pedchozho popisu vyplv, e stvajc ekosystm katastrlnho zem Kralup nad Vltavou
je jako celek slab stabiln, jeho nzk stabilita je zpsobena pedevm innost KAUUK,
a.s. a ESK RAFINRSK, a.s a provozy dalch vrobnch arel a firem. Provoz
BUTADIEN II-120 kT sm o sob nepedstavuje zven zte (bude odstaven stvajc
provoz Butadien I). Vstavba zvodu KAUUK, a.s. a ESK RAFINRSK, a.s. ji byla v
minulosti realizovna, nyn bude ve stedn sti arelu realizovna nhrada star vrobn
jednotky novou vrobnou BUTADIEN II-120 kT. Nedojde tedy k dnmu vlivu na
ekologickou stabilitu ekosystm katastru obce Kralupy nad Vltavou.
Biologick vlivy se u zazen tohoto typu za normlnch podmnek provozu nepedpokldaj.
Nepedpokldaj se ani pi havrich.
Estetick vlivy
85
Posuzovn z hlediska estetickch vlivu je znan subjektivn a individuln. Vlastn vrobn

zvod KAUUK, a.s. je ji realizovn, jedn se pouze o nhradu star vrobn jednotky novou
vrobnou BUTADIEN II-120 kT.
Vstavbou BUTADIEN II-120 kT nedojde k dnm dalm vlivm na estetiku prosted
(instalovna bude obdobn technologie, jak se nachz v okol bloku 23).
D.I.4. Vlivy na povrchov a podzemn vody

Obdob vstavby
Problematika ppadn kontaminace podzemnch vod v obdob vstavby souvis s pohyby
mechanism a s innostmi na lokalit stavby pop. pohybem nkladnch aut a mechanism po
arelu KAUUK, a.s. Vzhledem k lokalizaci stavby do arelu KAUUK, a.s., kvalit resp.
zneitn podzemnch vod v tomto arelu, nevelkmu rozsahu vkopovch a stavebnch prac
v prbhu vstavby (pi pprav stavenit, stavebnch a montnch prac) i rozsahu nasazen
nkladnch aut a stavebnch mechanism, lze potenciln ohroen podzemnch vod oznait za
nevznamn.
V obdob vstavby ale nelze na staveniti bez odpovdajcho zajitn manipulovat se stroji a
ltkami, kter by mohly ohrozit kvalitu podzemnch vod. Pedkldan oznmen EIA proto
doporuuje do realizanho projektu do sti POV navrhnout a zapracovat takov technickoorganizan opaten v dob vstavby, kter minimalizuj vlivy na ivotn prosted na staveniti
i okol (zneiovn prachem zkrpn stavebnch ploch, kapy a niky ropnch ltek,
skladovn minimlnho mnostv ltek kodlivm vodm, apod.)
Pi realizaci opaten uvedench v oznmen EIA v kapitole D.IV pro etapu vstavby lze vliv
zmru na povrchov a podzemn vody oznait za pijateln.
Vliv na charakter odvodnn oblasti
Navren vstavba BUTADIEN II-120 kT sten zmn charakter odvodnn eenho
zem - tzn. sti bloku 23.
Zpevnn plocha nov vrobny BUTADIEN II-120 kT zaujm 4220 m2 a plocha nov
komunikace ky 7,0 m okolo cel vrobny BUTADIEN II-120 kT in 3 050 m2 .
Nrst mnostv deovch vod odvdnch do kanalizace v dsledku realizace stavby
BUTADIEN II-120 kT by pi ronch srkch na rovni okolo 460 mm neml pevit
hodnotu 3 010 m3/rok.
Ve vztahu k celmu arelu KAUUK a.s., jde o nevznamnou hodnotu.
Zmny hydrologickch charakteristik a hladiny podzemnch vod
Realizace BUTADIEN II-120 kT nepinese vznamnj nrst spoteby vody a nsledn
produkce odpadnch vod nebo vznamnj nrst odvdnch deovch vod a nebude mt
proto prakticky dn vliv na hydrologick charakteristiky zjmovho zem.
Vzhledem k charakteru zmru a hloubce vkop (nejve 2 3 m) neme dojt k zsahu do
zvodnlho hydrogeologickho kolektoru, nebo podzemn voda se v lokalit stavby nachz
v hloubce cca 7 m pod ternem.
86
V ppad posuzovanho zmru se tedy nepedpokld negativn ovlivnn

hydrogeologickch charakteristik (smr a rychlost proudn podzemn vody) ani zmna rovn
hladiny podzemnch vod.
Vlivy na kvalitu vod
Povrchov vody
Technologick odpadn vody - vstavba vrobn jednotky BUTADIEN II-120 kT nepinese
vznamnj nrst produkce odpadnch technologickch vod. Dle kapitoly B.III.2.2. se
pedpokld mnostv technologickch odpadnch vod, kter po vystripovn a peditn na
koagulan OV pjdou do splakov kanalizace na rovni nejve 0,6 m3/hod., 14,4 m3/den
a cca 4 800 m3/rok.
Stvajc mnostv technologickch odpadnch vod z vroby butadienu je odhadovno na cca
0,3 m3/hod., 7,2 m3/den a 2 600 m3/rok, tyto vody jsou vypoutny do splakov kanalizace
FK II a tou na MOV Kralupy. Po uveden stavby BUTADIEN II-120 kT do provozu
nedojde tedy k dnm vznamnjm zmnm z hlediska nakldn s technologickmi
odpadnmi vodami oproti stvajcmu provozu vrobny butadienu.
Vlastnosti vystripovan odpadn vody vypoutn z projektovan vrobny BUTADIEN II120 kT na koagulan OV jsou nastnny v kapitole B.III.2.2. v tabulce .30. Obsah
rozpoutdla NMP je uvdn mezi 100 300 mg/l, CHSK odpadn vody je prognzovno na
rovni 200 500 mg/l a BSK5 na rovni 80 250 mg/l.
V ploze . 13 tohoto oznmen EIA jsou bezpenostn listy (BL) pouvanch ltek.
Rozpoutdlo NMP pouvan v technologickm procesu vroby butadienu fy BASF je dle
bezpenostnho listu biologicky dobe rozloiteln, proto odpadn vody obsahujc NMP
mohou bt inn itny v istrnch s biologickm stupnm itn.
Odpadn vody obsahujc NMP budou po peditn na koagulan OV KAUUK, a.s.
odvdny na MOV Kralupy nad Vltavou. Dle daj provozovatele mstsk OV Kralupy
nad Vltavou inilo v roce 2005 prmrn mnostv odpadnch vod itnch na mstsk
OV 8 006 m3 /den .
Nrst mnostv odpadnch vod obsahujcch velmi dobe odbourateln NMP na rovni cca
14,4 m3 /den in tedy v rmci vech odpadnch vod odvdnch na MOV 0,18 %. Jedn o
naprosto nevznamn nrst, kter se neprojev poznatelnm zpsobem na hydraulickm a
objemovm zaten mstsk OV Kralupy n. Vltavou a nebude mt sebemen dopady
z hlediska kvality vyitnch odpadnch vod vypoutnch z mstsk OV do Vltavy.
Splakov vody
Provoz BUTADIEN II-120 kT nevyaduje nrst pracovnk a poet pracovnk
KAUUK, a.s. v souvislosti s posuzovanou stavbou tedy nevzroste. Znamen to, e po
uveden BUTADIEN II-120 kT do provozu nedojde ani k nrstu spoteby vody pro
sociln ely a nsledn tedy nedojde k nrstu mnostv splakovch vod oproti souasnosti.
Vstavba a provoz BUTADIEN II-120 kT nebude mt tedy dn dopady z hlediska
mnostv splakovch vod vypoutnch na mstskou OV Kralupy nad Vltavou
Pouze v obdob vstavby, trvajcm cca 17 msc, lze nrst mnostv splakovch vod
prognzovat na rovni cca 12 m3 /den.
Odpadn splakov vody vznikajc v obdob vstavby budou odvdny na MOV Kralupy
nad Vltavou. Dle daj provozovatele mstsk OV Kralupy nad Vltavou inilo v roce 2005
prmrn mnostv odpadnch vod itnch na mstsk OV 8 006 m3 /den .
87
Nrst mnostv splakovch vod v obdob vstavby na rovni cca 12 m3 /den in tedy v
rmci vech odpadnch vod odvdnch na MOV 0,14 %. Jedn o naprosto nevznamn
nrst, kter se neprojev poznatelnm zpsobem na hydraulickm a objemovm zaten
mstsk OV Kralupy n. Vltavou a nebude mt sebemen dopady z hlediska kvality
vyitnch odpadnch vod vypoutnch z mstsk OV do Vltavy.
V ppad potenciln kontaminovanch deovch vod z komunikac a manipulanch ploch
(kontaminovanch potenciln nhodnmi kapy ropnch ltek zejmna z dopravnch
prostedk) dojde k zanedbatelnmu nrstu jejich mnostv v prmru nejve o 3,8 m3/den
a cca 1263 m3/rok.
Chladic vody - oproti souasnmu stavu dojde ke znanmu snen mnostv vypoutnch
chladicch vod do eky a to o cca 7,5 mil. m3 /rok. Stvajc vrobna butadien I, kter m
prton chlazen a vypout do eky ron cca 8 mil.m3 oteplench chladicch vod bude
nahrazena novou vrobnou BUTADIEN II-120 kT vyuvajc cirkulan chladic okruh.
spora cca 7,5 mil. m3 /rok se bude tkat oteplen chladic vody vznikajc pi prtonm
chlazen zazen vroby butadienu, kter je odvdna do otevenho kanlu stcho do
Vltavy.Oteplen chladic voda m stejnou jakost jako odebran n voda, pouze teplota vody
je vy.
Vliv posuzovanho zmru na kvalitu povrchovch vod je prakticky nulov.
Podzemn vody
Budouc vrobn jednotka BUTADIEN II-120 kT je modern chemickou technologi a jej
technologick een pln respektuje vlastnosti zpracovvan a vyrbn ltky z hlediska
ochrany podzemnch vod i pdy. Nov provoz BUTADIEN II-120 kT bude postaven na
elezobetonovch zkladovch deskch a bude vybaven havarijnmi
betonovmi
nepropustnmi sbrnmi jmkami. Plochy kolem erpadel budou vybetonovny a vyspdovny
do sbrn jmky. Vliv jednotky BUTADIEN II-120 kT na kvalitu podzemnch vod bude za
bnho provozu zanedbateln.
D.I.5. Vlivy na pdu

* vliv na rozsah a zpsob uvn pdy, zneiovn pdy
Posuzovan zmr je situovna vlun do arelu KAUUK, a.s. Neuvauje se proto o zboru
ZPF ani se nezmn dosavadn zpsob vyuvn zem, kter je ureno pro prmyslovou
innost.
V souvislosti s provozem BUTADIEN II-120 kT se nepedpokld dn vliv z hlediska
zneiovn pdy. Nov BUTADIEN II-120 kT bude postaven na elezobetonovch
zkladovch deskch, bude vybaven havarijnmi betonovmi nepropustnmi sbrnmi jmkami.
Plochy kolem erpadel budou vybetonovny a vyspdovny do sbrn jmky. Bude zde tedy
maximln zabrnno ppadnm nikm uhlovodk do pdy a nsledn do podzemnch vod.
Vliv posuzovanho zmru z hlediska zneiovn pdy je zanedbateln.
* zmna mstn topografie, vliv na stabilitu, erozi pdy
Navrhovan stavba pedstavuje nov technologickho zazen na bloku 23. Nedojde k dn
zmn mstn topografie a zmr nem rovn dn dopady z hlediska stability a eroze pdy.
* vliv na geologick a hydrogeologick podmnky
88
Navrhovan stavba pedstavuje nov technologick zazen na voln ploe v bloku 23.
Vzhledem k charakteru stavby a hloubce vkop (do 3 m) nebude mt tato dn vliv na
geologick a hydrogeologick podmnky.
* vlivy v dsledku ukldn odpad
Vlastn provoz BUTADIEN II-120 kT prakticky neprodukuje odpady, kter by bylo nutno
ukldat na skldky.
V obdob vstavby vznikne vkopov zemina (zhruba 3000 m3 resp. 7 500 tun), kter bude
zanalyzovna a podle vsledk analz bu pouita k vyrovnn ternnch nerovnost arelu
KAUUK, a.s. nebo odvezena na pslunou skldku. Dal odpady, u kterch se pedpokld
ukldn na skldku (beton kat.. 170101, izolan materily 170604), budou
v nevznamnm mnostv (jednotky a destky tun).
Celkov lze oznait vliv zmru na pdu a na chrnn sti prody za nulov.
D.I.6. Vlivy na horninov prosted a prodn zdroje

Vlivy na horninov prosted souvisejc s obdobm vstavby a provozem nov vroby
BUTADIEN II-120 kT lze v zsad rozdlit na dva okruhy:
- vlivy psobc v etap vstavby (nap. vkopov prce )
- vlivy psobc za plnho provozu (nap. monost kontaminace podlo pi havarijnm niku
ltek kodlivch vodm).
Navrhovan stavba BUTADIEN II-120 kT nebude mt dn vlivy na horninov prosted.
Rozsah a hloubka vkop je minimln a nebude mt negativn vliv na geologick podmnky
zem.
Rovn ovlivnn hydrogeologickch charakteristik, zejmna takovch, kter by negativn
ovlivnily smr a rychlost proudn podzemn vody se nepedpokld (viz pedchzejc kapitola
D.I.4.).
Vliv zmru z hlediska zneitn horninovho prosted pi provozu nov vroby
BUTADIEN II-120 kT je popsn v pedchzejc kapitole D.I.4.
dn nerostn zdroje nebudou pedmtnou stavbou doteny, nebo podle dostupnch daj
se v zjmovm zem nevyskytuj.
Vliv na horninov prosted a prodn zdroje lze oznait za nulov.
D.I.7. Vlivy na faunu, flru a ekosystmy

Vlivy na floru a faunu obecn pedstavuj monost pokozen nebo vyhuben rostlinnch a
ivoinch druh, nebo pokozen i znien jejich biotop.
Jeliko se jedn o stavbu ve stvajcm arelu KAUUK, a.s. bez expanze do okol, vlivy na
ovzdu i vodu (kter by mohly vst k ovlivnn fauny a flry v okol) jsou mlo vznamn,
nedojde ani k vznamnm vlivm na faunu a flru (jedn se o prostor vysoce urbanizovan a
technizovan, v nm se nenachzej dn zvlt chrnn druhy rostlin ani ivoich dle
vyhlky . 395/92 Sb., nehroz dn vyhuben druhu nebo pokozen jejich biotopu).
Na ostatn druhy ivoich a rostlin v okol nebude mt vstavba ani provoz vroby dn
negativn vliv. Arel je dostaten vzdlen od zjmovch lokalit ivoich a od prvk SES.
89
Vlivy na flru
Na zklad proveden prohldky souasnho stavu stavenit nelze pedpokldat, e by se zde
v jarnm i letnm vegetanm aspektu vyskytovaly nkter zvlt chrnn druhy citovan
vyhlkou .395/1992 Sb. Stavbou budou znieny nebo narueny pouze ruderln
spoleenstva, u kterch nehroz naruen kterkoliv populace lokln se vyskytujcch druh.
Nvrh sadovch prav bude vypracovn v souladu s technickmi poadavky na vsadbu a s
poadavky dotench orgn sttn sprvy. Nvrh vsadby novch druh devin bude
zpracovn a pizpsoben podmnkm lokality a blzkho okol.
Vlivy na faunu
Stavba neovlivn populace zvlt chrnnch druh ivoich podle 48 zkona . 114/1992
a nsledujcch obecn zvaznch a prvnch pedpis (Vyhlka MP R . 395/1992) a nen
ani pedpoklad jejich vskytu v zjmovm zem a jeho blzkm okol. V souasnm
ekosystmu se tm nevyskytuj dn savci (mon je vskyt hlodavc, tchoe a kuny,
ppadn jeka). O nco bohat je druhov diverzita ptk. V nov upravench plochch
zelen se pravdpodobn usdl nkte bn pvci a drobn savci, jim budou vyhovovat
porosty devin a parkov plochy. Tyto druhy jsou na lovka zvykl a pohyb lid a automobil
toleruj.
Vlivy na ekosystmy
Posuzovan zem je charakterizovno jako plocha, v n se pvodn ekosystm tm
nedochoval. V zjmov sti lokality byl pvodn ekosystm zcela znien a nahrazen plochami
pro rozvoj prmyslu, zemdlstv.
K ovlivnn nejblich ekosystm nedojde, jejich situovn, popis a charakteristika jsou
uvedeny v ploze . 14 (mapa SES) a v popisech SES v ploze 15-15/5
Projektovanou stavbou a provozem zazen budou narueny stvajc ruderln biotypy, kter
jsou z hlediska funkce zjmovho ekosystmu tm bezcenn (dlouhodob kcen nletov
zele). Jedn se o nestabiln, na innost lovka vzan, ekosystmy (agroekosystm,
ruderalizovan spoleenstva rostlin a na n vzan sloka fauny). Vstavbou nebude zasaen
dn evidovan ekosystm, kter m z hlediska ekologick stability krajiny njakou hodnotu.
Pi provozovn nov jednotky BUTADIEN II-120 kT bude na stvajc ekosystm psobit
jak vlastn provoz (tj. pohyb zamstnanc a zkaznk) tak prce spojen s drbou arelu
(klidov prce a pe o ozelenn plochy a pod.).
Pi bnm provozu vrobn jednotky BUTADIEN II-120 kT a za podmnek dodrovn
navrench opaten se nepedpokld kontaminace potravnch etzc (a tm nepzniv
ovlivnn ivoich a rostlin v okol) ltkami, surovinami, odpady a odpadnmi vodami
pouvanmi, zpracovanmi i produkovanmi v souvislosti s provozem spolenosti
KAUUK, a.s.
Vliv na chrnn sti prody
Navrhovan stavba je situovna vlun do arelu KAUUK, a.s., kter je vzdlen minimln
1,5 km od nejbli hranice chrnn oblasti, resp. maloplonho chrnnho zem Veltrusk
park.
90
Vzhledem k charakteru vstavby, situovn i charakteru zmru, kter m s vjimkou vstup

do ovzdu minimln nebo nevznamn vstupy do jednotlivch sloek P nedojde ani k
pmmu dotyku stavby se zvlt chrnnmi zemmi ani k ovlivnn chrnnch zem.
Vliv na evropsky vznamn lokality a pta oblasti
V ploze . 2 je zaazeno stanovisko pslunho orgnu ochrany prody (K Stedoeskho
kraje) k hodnocen dsledk zmru na evropsky vznamn lokality a pta oblasti. V nm je
uvedeno, e lze vylouit vznamn vliv pedloenho zmru samostatn i ve spojen s jinmi
projekty na evropsky vznamn lokality a pta oblasti stanoven pslunmi vldnmi
nazenmi.
D.I.8. Vlivy na krajinu

* Vlivy na prodn hodnoty
V dsledku realizace stavby BUTADIEN II-120 kT v umlm prostoru, kterm prostor
bloku 23 bezesporu je, nebudou doteny dn populace zvlt chrnnch druh rostlin a
ivoich.
Rovn nedojde k dnmu kcen devin rostoucch mimo les. Posuzovan zmr nem dn
vliv na prodn hodnoty.
* Vlivy na estetick a kulturn hodnoty, krajinn rz
Realizace stavby znamen vstavbu novch technologickch zazen na bloku 23. Realizac
zmru nedojde k vytvoen nov charakteristiky zem.
Posuzovan stavba proto nebude mt dn vliv na krajinn rz, kter je chrnn dle 12 zk.
114/ 92 Sb.
Vliv na estetick a kulturn hodnoty, krajinn rz je mono pokldat za nulov.
* Vliv na historick hodnoty
Lokalita stavby na zem vrobnho bloku 23 je obklopena prmyslovmi objekty, z nich
dn nen prohlen za architektonickou nebo historickou pamtku. Rovn samotn lokalita
stavby nem vzhledem ke svmu charakteru dn kulturn vznam a nejsou zde dn kulturn
ani architektonick pamtky.
Lokalita stavby nem dn historick vznam a vzhledem k jej minulosti, kdy na n byla
provdna vstavba chemickch zazen, lze zde vylouit i vskyt archeologickch pamtek.
Vliv posuzovan stavby na historick hodnoty je nulov.
D.I.9. Vlivy na hmotn majetek a kulturn pamtky

Navrhovan stavba nebude mt vliv na nemovit kulturn pamtky, budovy, architektonick i
jin dla resp. lidsk vtvory, nebo bude realizovna na ploe vrobnho bloku 23.
K nrstu imis v okol arelu KAUUK, a.s. v dsledku posuzovanho zmru nedojde,
hlukov situace tak nebude poznatelnm zpsobem ovlivnna, naopak dojde ke snen
hlukovch imis. Posuzovan zmr nem dn vliv na hmotn majetek v okol.
91
Z popisn sti dokumentace pojednvajc o lokalit zmru z hlediska historickho,

kulturnho nebo archeologickho vznamu vyplv, e zde lze vylouit vskyt archeologickch
pamtek.
Rovn nedojde k pokozen nebo ovlivnn paleontologickch nebo geologickch pamtek. Z
popisn sti dokumentace vyplv, e se tyto pamtky v lokalit uren pro vstavbu, tzn.
v lokalit vrobnch blok 23, nevyskytuj.
D.II. Komplexn charakteristika vliv zmru na ivotn prosted z

hlediska jejich velikosti a vznamnosti a monosti peshraninch
vliv.
Z pedchzejcho hodnocen jednotlivch vliv v kapitole D.I. vyplv, e posuzovan zmr
m zanedbateln vliv na obyvatele v okol, na ovzdu, hlukovou situaci u obytn zstavby
v okol, povrchov vody, faunu a flru i krajinu.
U posuzovanho zmru je tedy vzhledem k jeho situovn a ve uvedenm hodnocenm
jednotlivch vliv monost peshraninch vliv vylouena.
D.III. Charakteristika environmentlnch rizik pi monch havrich

a nestadartnch stavech
D.III.1 Monost vzniku havri a dopady na okol
Zmr pedpokld skladovn a manipulaci nebezpench ltek v mnostv dosahujcm limity
podle tabulky uveden v ploze . 1 zkona .353/1999 Sb. o prevenci zvanch havri
zpsobench vybranmi nebezpenmi chemickmi ltkami a chemickmi ppravky (zkon o
prevenci zvanch havri). Podle tohoto zkona 353/1999 Sb. byl vypotn koeficient
zaazen stvajcho podniku KAUUK, a.s. do skupiny B. Po realizaci stavby BUTADIEN
II-120 kT dojde nepatrnmu k naven skladovn pedmtnch nebezpench chemickch
ltek. Celkov koeficient se zv a bude nutn provst aktualizaci zaazen dle zkona
353/199Sb. ve znn pozdjch pedpis.
Zjmov zem nele v ztopov oblasti.
Instalovan technologie nebudou vznanm zdrojem ltek nebezpench pro ivotn prosted
a jsou v danm oboru vesms nejlepmi dostupnmi technologiemi na trhu. Technologie bude
svmi parametry splovat veker platn prvn pedpisy na ochranu zdrav a ivotnho
prosted. S pouvanmi ppravky, surovinami, produkty vroby a odpady mus bt nakldno
v souladu se zkonem . 254/2001 Sb. a 20/2004 Sb. o vodch a dle zkona . 185/2001 a
jeho provdcch pedpis. S chemickmi ltkami a ppravky bude ve spolenosti nakldno
v intencch poadavk zkona . 356/2003 Sb., o chemickch ltkch a ppravcch ve znn
pozdjch pedpis. Nakldn s nebezpenmi ltkami a ppravky bude provdt osoba s
pslunou autorizac, i osoba j prokolen. kolen tchto osob bude provdno vdy kad
rok a o tto skutenosti bude proveden signovan zpis.
Prostory s vtm pornm nebezpem, se zvenou monost vzniku poru a pro prostory
mlo kontrolovan je navrena EPS (elektrick porn signalizace).
Navren systm mus bt odoln proti falenm poplachm, mus mt dokonal systm
samokontroly a rznch zpsob signalizace. Eventuln hlen bude signalizovno ve velnu
paprny, ale tak v dispeinku zvodu.
92
Riziko bezpenosti provozu pedstavuje ppad mimodn udlosti (nap. v dsledku

technick zvady i selhn lidskho faktoru). Provoz spolenosti bude zabezpeen tak, aby se
riziko nestandardnho stavu i havri minimalizovalo.
I pi vysok kvalit stavebnch prac a technologie se mus pipustit, e provoz s sebou nese
urit rizika, kter nelze zcela vylouit.
Jedn se zejmna o:
poruen tsnosti skladovacch ndr
poruen tsnosti dopravnch potrub
nik produktu nebo chemikli ve vrob
por
havrie pi sten cisteren surovin a chemikli
selhn lidskho faktoru
Podle principu maximln bezpenosti musme pipustit, e me dojt k selhn
zabezpeovacho systmu
v dalek budoucnosti
alespo jedenkrt za dobu provozu technologie.
Tyto mon provozn stavy je nutn eit v havarijnm plnu. Tento havarijn pln mus
obsahovat jednoznan instrukce o postupu v ppad monch poruch. Pi dnm proveden
stavby a dodren technologie je monost havrie minimalizovna.
Poruen tsnosti skladovacch ndr
Skladovac ndre na suroviny a dal chemiklie, meziprodukty budou uloeny v nepropustn
jmce, kter ppadn nik zachyt a a zabrn tak proniknut kodliv ltky do podlo. Kde
nebudou jmky, budou ndre na nebezpen ltky eeny jako dvoupltov.
K poruen tsnosti skladovacch ndr (suroviny, chemiklie), spojen s nikem me dojt z
nkolika dvod :
pi vstavb vlivem hrub nedbalosti
Kvalita prce pi monti a usazovn ndr je neustle kontrolovna. Ped uvedenm do
provozu je tsnost ndr pedepsanm zpsobem kontrolovna. Tento ppad lze tm
vylouit.
vlivem skrytch vad (tato vada se projev neoekvanm poruenm tsnosti prasknutm
svru, materilu ndre, tsnn jmky apod.)
vlivem iveln katastrofy (nap. pd letadla, zemtesen apod.). Tento ppad m velmi
malou pravdpodobnost, zemtesen lze tm s jistotou vylouit.
Pravdpodobnost vzniku tto havarijn situace je nutno hodnotit jako velmi mlo relnou, a
nerelnou, protoe vznik havrie je podmnn existenc minimln dvou nestandardnch dj naruen tsnosti skladovac ndre, poruen tsnosti zchytn jmky a havarijn jmky.
Dsledky takovto havrie jsou naprosto zejm, dolo by ke kontaminaci podlo a nsledn
podzemnch vod i povrchovch vod. Tato havrie by byla ihned vizuln patrn, byla by
zachycena i bezpenostnmi idly. Zchrann prce by zaaly ihned bez zbyten prodlevy.
Vzhledem k blzkosti vodnho toku Vltavy by bylo nutn zahjit ihned ochrann opaten proti
kontaminaci vody (norn stny, odten zemin mezi jmkami a vodnm tokem, oderpn
produktu, absorpn materily, atd.).
Poruen tsnosti potrub
93
Jedn se o poruchu tsnosti potrub na nkterm z potrubnch most nebo v technologii. Pi

tto porue obsluha ihned zaznamen pokles tlaku, porucha potrub na most je vizuln
patrn. Pokud dojde k porue potrub (nap. tsnn) uvnit vrobn haly, budou niky
zachyceny nepropustnou zchytnou jmkou, v n jsou technologie uloeny. Zazen (potrub)
se odstav a oprav. Pi porue tsnosti potrub na potrubnm most dojde ke kontaminaci
zpevnnch ploch (zachyt je kanalizace a OV), nebo zemin mimo zpevnn plochy. V obou
ppadech budou ihned nasazeny sorpn prostedky (vapex) a v ppad zemin budou tyto
odteny.
nik chemikli ve vrob
Monm zdrojem ohroen a kontaminace povrchovch a podzemnch vod a pdy (pop.
geologickho podlo) by se mohly stt pouvan nebezpen ltky a produkovan odpady a
odpadn vody. Toto riziko vak bude minimalizovno stavebnm provedenm objektu,
zahrnujcm vstavbu izolovan bezodtok vany v mstech s nakldnm s rizikovmi ltkami.
Vzhledem k nakldn s chemickmi ltkami a ppravky, kter lze dle zkona . 254/01 Sb., ve
znn pozdjch pedpis a o zmn nkterch zkon v platnm znn, oznait jako
nebezpen zvadn ltky (i zvl nebezpen zvadn ltky), je povinna spolenost
KAUUK, a.s. dle 39 tohoto zkona zajistit aktualizaci plnu opaten pro ppady havrie
(havarijn pln) a uinit odpovdajc opaten, aby zvadn ltky nevnikly do povrchovch i
podzemnch vod nebo do kanalizace.
Nelze vylouit nik chemikli pi dvkovn do vrobnho zazen, nebo ve skladu nebo nik
produktu z vrobnho zazen. Chemick ltky a suroviny jsou skladovny v ndrch,
kontejnerech. Technologie jsou postaveny tak, aby nemohlo dojt ke kontaminaci prosted
zazen jsou vybavena jmkami.
Ppadn poruen tsnosti nkterho zazen zachyt nik jmka, zazen bude odstaveno a
opraveno. V ppad niku bude postupovno v souladu s havarijnm plnem.
Por
K poru me dojt jak v technologii, tak i ve skladech surovin a vrobku. Sklady i
technologie jsou vybaveny pornmi hlsii poru, bude postupovno podle provoznho du.
Porn bezpenost bude zajitna stejn jako v ostatnch provozech KAUUK, a.s.
Riziko poru me vzniknout nap. vlivem poruchy elektrickho systmu (zejmna v
rozvadch, pepnach, transformtorech, apod.), vlivem nap. netsnosti spoje potrub, pi
poruen potrub, nik nedovenm uzvru potrub, apod., vlivem poruchy i nestandardnm
provozem zazen, pouvnm ltek a ppravk v provozu, skladovnm ltek, apod.
Por pedstavuje ohroen vzhledem k nahromadn holavch ltek, ppravk a materil.
Pi poru by unikaly do ovzdu toxick zplodiny hoen, mohlo by dojt u nkterch kodlivin
k pekroen jejich nejvych ppustnch krtkodobch koncentrac v ovzdu. Dle by mohla
bt kontaminovna pda a povrchov a podzemn voda pouitm hasebnch prostedk a
vyplavenm skladovanch ltek a odpad pi haen.
Vzhledem k tomu, e sklady i technologie jsou umstny uvnit arelu, lze vliv havrie spojen
s porem na okol oznait za nzk..
Havrie pi sten cisteren
94
V ppad poruen tsnosti spoj potrub pi plnn nebo sten bude veker nik zachycen
zchytnou jmkou, kter m kapacitu pslun cisterny (50 m3 eleznin cisterny). Unikl
produkt je z pslun jmky peerpn do pslun ndre.
Vechny mon havarijn stavy budou eeny v aktualizovanm havarijnm plnu. V nm bude
jasn pedpis, jak v ppad takov situace postupovat.
inky ppadn havrie pi sten cisteren by byly s nejvt pravdpodobnost pouze mstn,
tj. v rmci bloku 23, resp. arelu KAUUK, a.s.
Dosah zraujcch ink na zamstnance je cca 50 m, a proto nelze oekvat zraujc i jin
inek na okoln obyvatelstvo za plotem arelu. Tot se tk havrie cisterny pi peprav.
Selhn lidskho faktoru
Riziko ohroen kvality ivotnho prosted vlivem selhn lidskho faktoru je minimln.
Nekvalifikovanm zsahem obsluhy i nesprvnou manipulac s chemickmi ltkami i
nebezpenmi odpady me dojt k riziku pokozen zdrav obsluhujcho personlu.
Mimodnm udlostem se bude pedchzet preventivnmi technickmi i organizanmi
opatenmi (pravidelnou kontrolou skladovacho msta, zkoukami tsnosti ndr (jmek),
kontrolou a drbou instalovanch zazen, dodrovnm provoznch a pracovnch postup a
pracovn kzn) i samotnm stavebnm eenm skladovacch objekt.
Ndoby s ltkami kodlivmi vodm, resp. odpady, budou skladovny oddlen ve schvlench
prostorch skladu chemikli a skladu nebezpench odpad, vybavench prostedky pro
ppad likvidace vznikl havrie (neutralizanmi a asananmi prostedky vapex (perlit) a
hascmi prostedky v poadovanm rozsahu. Pouvny budou pouze takov ndoby, kter
zabrn vzjemnmu mchn ltek a odpad, organizan lenn skladu chemikli a odpad
bude zahrnovat sekce s urenm typem skladovan ltky. Prostory a objekty skladovn
nebezpench ltek a ppravk mus bt vybaveny tak lkrnikou pro prvn pedlkaskou
pomoc a ochrannmi pomckami pro pracovnky. Sklady odpad budou vybaveny provoznmi
dy, identifikanmi listy odpad, apod.
Podlahy skladu chemikli a odpad budou tvoit bezodtok izolovan vany.
S chemickmi ltkami a ppravky bude nakldno dle poadavk zkona . 356/2003 Sb., o
chemickch ltkch a ppravcch a pslunch provdcch vyhlek.
Pedbn analza rizika
V ploze .12 je pro zmr vstavby nov jednotky BUTADIEN II-120 kT analza rizika,
zpracovan expertem v oboru bezpenosti a rizik chemickch zazen.
Mra rizika pro danou vrobn jednotku vychz pzniv. Lze konstatovat, e inky ppadn
havrie v budoucm provozu BUTADIEN II-120 kT by ovlivnily jen bezprostedn okol
zazen do vzdlenosti nkolika destek metr, nikoli osdlen plochy (obytnou zstavbu)
vzdlen min. 800 m od zazen.
Zpracovatel oznmen EIA povauje za nutn poznamenat, e pro novou jednotku
BUTADIEN II-120 kT mus bt eena opaten pi havarijnch situacch v provoznm a
havarijnm du.
95
D.IV. Charakteristika opaten k prevenci, vylouen , snen,

poppad kompenzaci nepznivch vliv na P
* zemn plnovac opaten
zemn-plnovac opaten k minimalizaci ink stavby na ivotn prosted nejsou
navrhovna, nebo navrhovan vroba BUTADIEN II-120 kT je v souladu s platnm
zemnm plnem msta Kralupy nad Vltavou, kter v doten lokalit pipout prmyslovou
vrobu.
* Technick opaten
Opaten technickho rzu na ochranu jednotlivch sloek ivotnho prosted jsou v
pedkldanm oznmen EIA stanoveny pouze rmcov, detailn budou rozpracovna a eena
v projektu i ve fzch zkuebnho provozu, kolaudace.
* Preventivn opaten
Etapa zpracovn projektu, ppravy stavby
v dalch stupnch PD budou upesnna msta pro shromadovn jednotlivch druh odpad
vznikajcch pi vstavb a tato msta budou zajitna v souladu s pslunmi pedpisy
pro povolen k umstn staveb velkch a stednch stacionrnch zdroj zneiovn ovzdu
je provozovatel povinen vydat stanovisko a povolen pslunho orgnu ochrany ovzdu
podle 17 zkona . 86/2002 Sb. ve znn zkona . 521/2002 Sb., 92/2004 Sb. a 186/2004
Sb. (soust podkladov sti bude i odborn posudek zpracovan autorizovanou osobou
podle 15, odst.1, psm.d) zkona o ovzdu) a plnit povinnosti, stanoven v 11 citovanho
zkona a pslunmi ustanovenmi nazen vldy . 353/2002 Sb.
zmr je zazenm ve smyslu zkona . 76/2002 Sb. o integrovan prevenci o omezovn
zneiovn, o integrovanm registru zneiovn a o zmn nkterch zkon. Stavebn
povolen pro takov zazen nelze vydat bez pravomocnho integrovanho povolen.
Etapa vstavby zmru
pro fzi vstavby bude aktualizovn pln havarijnch opaten pro ppad havarijnho niku
ltek kodlivch vodm. S jeho obsahem budou seznmeni vichni pracovnci. V ppad
havrie jsou povinni postupovat dle tohoto plnu.
dodavatel stavby vytvo v rmci zazen stavenit podmnky pro tdn a shromadovn
jednotlivch druh odpadu v souladu s platnmi pedpisy v oblasti odpadovho hospodstv.
O vznikajcch odpadech povede v prbhu stavby dnou evidenci.
Vkopov zemina (v ppad jejho pebytku) mus bt pednostn nabdnuta k vyuit, v
ppad, e vyuita nebude, pak je nutno pedloit doklad o jejm odstrann.
inenrsk st, kter budou vstavbou doteny, budou v pedstihu peloeny
pokud budou zeminy z vkopu pouvny k zsypm a navkm, je nutn pi kolaudaci
doloit atest o jejich nezvadnosti
zsoby sypkch materil a ostatnch pranch materil na volnch plochch budou v
obdob vstavby minimalizovny z dvod omezen pranosti
v ppad nepznivch klimatickch podmnek (sucho, vtrno) v dob provdn zemnch
prac budou pran odkryt stavebn plochy skrpny
zamezit zbytenm pejezdm stavebnch mechanism, dsledn dbt na vypnn motor
mechanism v dob pestvek
96
vechny mechanismy pohybujc se na staveniti mus bt v dnm technickm stavu,

poaduje se zejmna kontrola z hlediska monch kapu ropnch ltek a hluku
dodavatel stavebnch prac zajist innou techniku na itn vozovek v prbhu zemnch
prac
v dob vstavby bude na stavb udrovna zsoba sorpnch materil pro ppad niku
ropnch ltek z mechanism. V takovm ppad budou kontaminovan zeminy ihned odteny
a odstranny mimo stavbu odpovdajcm zpsobem
investor povede evidenci odpad vznikajcch pi provozu v novch provoznch souborech,
dle prvn pravy platn v dob kolaudace stavby (nyn 16, odst. 1) zkona . 185/2001 Sb. a
vyhlky MP R . 383/2001 Sb.)
pi kolaudaci stavby budou investorem pedloeny doklady o odstrann nebo vyuit odpad
vzniklch realizac stavby
bude provedena zkouka tsnosti nov kanalizace technologickch vod (SN 75 6909),
protokoly budou pedloeny pi kolaudaci stavby. Rovn budou pedloeny doklady o
zkouce tsnosti vech jmek.
ped uvedenm stavby do zkuebnho provozu bude aktualizovn porn a provozn d,
pln opaten pro ppad havrie a zhoren jakosti vod a tyto pedloeny ke schvlen ped
kolaudac stavby.
Z hlediska ochrany vod a pdy je proto nutno formulovat nsledujc podmnky:
pro parkovn a opravy stavebnch mechanism a manipulaci s ropnmi ltkami a ltkami
nebezpenmi vodm mus bt v rmci stavebnch prac zzen stavebn dvr (lze vyut nap. i
stvajc zpevnn plochy)
stavebn mechanismy, kter se budou pohybovat na stavebnch pozemcch, mus bt v
dokonalm technickm stavu, bude nezbytn je kontrolovat zejmna z hlediska monch kap
ropnch ltek - kontrola bude provdna pravideln, ped zahjenm prac v tchto prostorech
v ppad niku ropnch nebo jinch zvadnch ltek bude kontaminovan zemina
neprodlen odstranna, odvezena a uloena na lokalit uren k tmto elm
z hlediska ochrany vod i pd je teba zabezpeit ltky kodliv vodm a pd (ropn
produkty, ntrov hmoty a ostatn chemiklie) dle pslunch norem. Odpady budou sprvn
uloeny (zabezpeeny) a bude s nimi nakldno dle poadavk platn legislativy.
Etapa provozu zmru
po zahjen provozu bude provedeno kontroln men na zdrojch emis
bude provedeno kontroln men hladiny hluku v pracovnm prosted, na hranici pozemku
smrem k nejbli zstavb a u nejbli zstavby v non i denn dob za provozu stavby
BUTADIEN II-120 kT i v dob odstvky
technologie bude udrovna v dnm technickm stavu a tm bude pedchzeno zven
pranosti a hlunosti
filtry vzduchotechniky budou pravideln udrovny
bude sledovna spoteba vstupnch surovin, pi zven spoteby zjistit piny a odstranit
ppadn zvady ( technologie)
vst dnou evidenci vznikajcch odpad v souladu s vyhlkou MP R . 383/2001 Sb. a
nakldat s nimi dle pslunch pedpis
odstrann odpadu bude zajitno smluvn pouze se subjekty, majc oprvnn k tto innosti
v etap provozu bude pro ppad dopravn nehody spojen s nikem ropnch ltek v arelu
k dispozici zsoba sorpnch materil
pi nakldn s chemickmi ltkami a ppravky budou plnny veker povinnosti vyplvajc
provozovateli ze zkona . 356/2003 Sb. a pedpis souvisejcch
97
vichni pracovnci arelu budou seznmeni s aktualizovanm havarijnm plnem a s pornm

dem. V ppad havrie nebo poru postupovat dle havarijnho plnu a pornho du.
dsledn dodrovat bezpenostn a protiporn opaten dan provoznm dem
v ppad jakkoliv havrie nebo mimodn udlosti neprodlen informovat orgny sttn
sprvy
v provoze bude dsledn pouvna technologie s hlunost garantovanou od vrobce
po uveden jednotky BUTADIEN II-120 kT do trvalho provozu ovit menm hluku ve
stanovench referennch bodech pedpoklad hlukov studie, e bnm provozem jednotky
BUTADIEN II-120 kT nedojde k dalmu naven hlukovho zaten
Navren opaten jsou pln technicky i ekonomicky realizovateln, z vt sti jsou
zapracovna ji ve stvajcch provoznch pedpisech nebo budou uvedena v dalm stupni
projektov dokumentace.
Jejich realizace zajist, e veker vlivy, plynouc z nov vroby, budou minimalizovny na
nosnou mez.
V etap vstavby i provozu zmru bude provdna pravideln kontrola a drba instalac a
technologickch zazen v rozsahu dle poadavk dodavatele a platn legislativy a kontrola
dodrovn provoznch a pracovnch postup a pracovn kzn.
Z hlediska ochrany vod i pd je teba zabezpeit ltky kodliv vodm a pd (ropn produkty
(nap. oleje), chemiklie a ppravky dle pslunch legislativnch pedpis. V arelu
spolenosti budou shromaovny odpady souvisejc s jejm provozem. Chemick ppravky i
odpady budou sprvn uloeny (a zabezpeeny) a bude s nimi nakldno dle poadavk platn
legislativy, tyto materily budou shromaovny v prostoru zabezpeenho skladu chemikli a
nebezpench odpad.
Preventivn a provozn opaten
elektroinstalace mus bt navrena dle platnch norem, hlavn vypnae elektrickho proudu
budou oznaeny bezpenostnmi tabulkami.
ochrana proti inkm statick a atmosfrick elektiny mus bt eena uzemnnm a
hromosvodem
stavebn prce mus bt provdny ve shod se souvisejcmi SN, pedpisy a vyhlkami
odpovdnmi pracovnky zajistit kontrolu vech pracovi a ploch; provdt pravideln
kolen pracovnk
provdt pravideln kontroly vodovodu, kanalizace, vsakovacho pkopu a jinch zazen
k objektu mus bt umonn pjezd pornch vozidel. Instalace automatickho systmu
signalizace a samoinnho haen poru bude posouzena v dalm stupni PD. Soust
projektov dokumentace bude i technick zprva porn ochrany.
bezpenost provozu (dopravy) bude zajitna vhodnm dopravnm znaenm a informanm
systmem pro nvtvnky
budou se provdt pravideln revize elektrickch zazen dle platnch norem
provdt pravidelnou kontrolu a itn odluova ropnch ltek
provdt pravideln revize tsnosti vech sklad a potrub pro zvadn ltky
pi zimn drb komunikac a zpevnnch ploch minimalizovat posypy solnmi produkty
v pravidelnch intervalech podle pokyn vodohospodskho orgnu sledovat kvalitu
vypoutnch odpadnch vod a funknost odluova ropnch ltek
98
specifikovat v pslunch aktualizovanch havarijnch, manipulanch a provoznch dech

nsledn opaten pi ppadn havrii. S tmito dy seznmit zamstnance, provdt
pravideln dokolovn.
* Kompenzan opaten.
Kompenzan opaten nejsou pro posuzovanou stavbu navrhovna
D.V. Charakteristika pouitch metod prognzovn a vchozch

pedpoklad pi hodnocen vliv
D.V.1. Pouit metody prognzovn
Oznmen bylo zpracovno v souladu se souasn platnmi prvnmi normami.
daje o stavu P v dan lokalit, pouit v tomto oznmen, byly zskny :
studiem dostupn literatury
jednnm s investorem a projektantem
z podklad zapjench investorem
jednnm s dotenmi orgny sttn sprvy a dalmi organizacemi
z zemn plnovacch dokument a podklad
ternnm przkumem
ze zpracovan dopravn studie
z hlukov studie s pouitm programu Mithra, verze 5.1, licenn slo 29116
v rozptylov studii vyuitm metodiky pro vpoet krtkodobch a prmrnch ronch
koncentrac zneiujcch ltek SYMOS 97
z hlukov studie a menm hluku v pracovnm a ve venkovnm prostoru
ze zpracovan pedbn studie nsledk mon havrie
ze zpracovan studie vlivu na veejn zdrav
D.V.2. Vchoz pedpoklady

V hlukov studii byly pro stacionrn zdroje hluku stanoveny vchoz pedpoklady a omezujc
podmnky parametr hlunosti.
D.VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritost,

kter se vyskytly pi zpracovn dokumentace
Prognostick metody pouit v oblasti emis, imis, hluku a hodnocen zdravotnch rizik jsou
postaveny na zklad souasnho stupn poznn a nejsou a ani nemohou bt absolutn
pesnou prognzou, ale pouze maximln monou syntzou na zklad stvajcch znalost.
Podle toho je k nim teba tak pistupovat.
99
Za urit nedostatek ve znalostech, kter v uritch stech dokumentace komplikuj

vyhodnocovn vliv na ivotn prosted je asov disproporce mezi zpracovnm
pedkldanho oznmen EIA a projektovou innost hodnocenho zmru. V dob zpracovn
tohoto oznmen nebylo jet uzavena smlouva s dodavatelem technologie a s tm spojen
detailn informace o vstupech a vstupech. Zpracovatel oznmen EIA ale ml k dispozici adu
potebnch podklad pro clov stav, uvedench v Technick nabdce pro vrobn jednotku
BUTADIEN 120-kT a dalch podkladech, kter poskytnul projektant (ABB Lummus
GLOBAL s.r.o.) a dle informace, kter poskytl oznamovatel na zklad novch i dve
zpracovanch studi a dalch archivnch podklad a na zklad zkuenost se stvajcm
provozem Butadien I .
Kvalita oznmen E.I.A. je zsadnm zpsobem zvisl na kvalit a hodnovrnosti pouitch
podklad a sdlen jak stvajcho, tak i vhledovho stavu. Nedostatky ve znalostech a
neuritosti odpovdaj stavu ppravy investice. V prbhu dal ppravy mohou bt sten
mnny nkter parametry technologie tak, jak budou upesovny poadavky investora a dal
daje od dodavatele technologie. Hodnocen je tedy nejnepznivj stav. Zaten prosted
bude po realizaci obecn ni, ne uvd oznmen.. Mezi neuritosti a nedostatky ve
znalostech lze adit neexistenci nkterch konkrtnch daj, kter se nesleduj (nap. daje o
zneitn ovzdu, meteorologick daje pro dan zem, atd.), nebo je nelze exaktn stanovit
(unikajc mnostv par z ndr, plynu z technologie, zpach, atd.).
V dan lokalit nebyla zpracovna epidemiologick studie zdravotnho stavu obyvatelstva,
nejsou znmy s pijatelnou pesnost hodnoty imisnho pozad na zdravotn stav, odhady inku
stavby jsou tedy zaloeny na expertnch odhadech a literrnch dajch.
Toto oznmen vychz z daj dodanch zadavatelem, z daj projektanta, z dlch daj
zskanch od dodavatele technologie a z rznch pramen a literatury a z praktickch znalost.
Pi hodnocen a prognzovn vlivu stavby na ivotn prosted byla provedena fyzick
prohldka zjmovho zem, byly analyzovny materily uveden v pedchzejc kapitole a
dal daje zskan od orgn sttn sprvy a tak daje od zadavatele.
Poskytnut a zskan informace lze hodnotit jako postaujc pro vyhotoven tohoto oznmen.
Je nutno brt v vahu, e oznmen pedchz zemnmu a stavebnmu zen a tomu odpovd
i mnostv informac, kter je v tto fzi k dispozici. Navc m KAUUK, a.s. dlouhodob
zkuenosti se stvajcm provozem vrobny Butadienu.
Pi hodnocen vliv projektovanho zmru bylo pouito standardnch, prax ovench metod
a dostupnch vstupnch informac. Pouit metodika je zmnna v rmci pslunch odbornch
kapitol a v podkladovch plohch. Jednotliv vlivy na ivotn prosted byly hodnoceny a
porovnvny se stanovenmi limity, kter jsou obsaeny v zkonech, provdcch vyhlkch a
technickch normch. V oborech, u nich normovan limity nejsou stanoveny, je
pedpokldan dopad zhodnocen popisn.
Pokud se vyskytly nejasnosti, budou objasnny v nejbli dob v rmci kompletn projektov
dokumentace.
Ternn przkum pro ely tohoto oznmen byl provdn ve vegetanm obdob (srpen a
listopad) a problematika SES zjmov oblasti je dobe znm.
Hlukov zt je vypotena uznvanmi prognostickmi postupy na zklad znalosti
dopravnho zaten. Prognostick metody pouit v oblasti emis, imis, hluku a hodnocen
zdravotnch rizik nejsou a nemohou bt absolutn pesnou prognzou - jsou postaveny na
zklad souasnho poznn, vychzej z experimentln zskanch dat.
100
E. POROVNN VARIANT EEN ZMRU

Pedloen zmr je navren v jedn variant. To znamen, e je posouzena velikost a
vznamnost vliv tch aktivit, kter jsou brny v vahu a jim bude podzeno projektov
een zmru.
Jak je uvedeno v pedchzejcm textu, nejsou v oznmen uvaovny jin reln varianty.
Umstn BUTADIEN II-120 kT je pedureno tm, e:
oznamovatel je majitelem tohoto arelu i parcel, urench pro situovn nov jednotky
BUTADIEN II-120 kT.
dojde k efektivnmu vyuit stvajcch ploch patc firm KAUUK, a.s.
provoz je technologicky spjat s technologi stvajc vrobny Butadienu
vstupy z technologie jsou pomrn nzk a neovlivn vznamn kvalitu ivotnho
prosted ani zdravotn stav obyvatel
plocha na bloku 23 je velikost i umstnm pro plnovanou vstavbu vhodn
arel firmy KAUUK, a.s. je vhodn napojen na stvajc dopravn infrastrukturu
umstn zmru je v souladu s zemnm plnem msta Kralupy nad Vltavou
V tomto oznmen jsou na stran 9-11 zmiovny jednotliv hypotetick varianty - varianta
pasivn nulov, varianta aktivn nulov, varianta ekologicky optimln a varianta pedkldan
oznamovatelem. Protoe se v tomto ppad jedn opravdu pouze o hypotetick varianty,
nejsou ble hodnoceny. Clem tohoto oznmen je zhodnotit, jak vznamn budou negativn
vlivy posuzovanho zmru na ivotn prosted a jak by bylo mon tyto negativn vlivy
minimalizovat.
V ppad nulov varianty zstane v provozu stvajc vrobn jednotka butadienu s men
kapacitou vroby, ale s vtm hlukovm a emisnm zatenm, ne projektovan vrobna
BUTADIEN II-120 kT. Nulov varianta je tedy mon, ale s vtmi energetickmi nroky a
vtm mnostvm emis.
F. ZVR
Zvrem je mono konstatovat, e navrhovan varianta, pedpokldajc stavbu
BUTADIEN II-120 kT, je variantou vhodnou a za dan situace i variantou ekologicky
nosnou. Realizac zmru se oekv snen emis kodlivin do ovzdu, snen imis
hluku, zefektivnn vroby a flexibilita ve vrobnm programu. Z hlediska vlivu stavby
na ivotn prosted je mono konstatovat, e nejsou znmy skutenosti, kter by brnily
realizaci posuzovan stavby.
Hodnocenou stavbu lze doporuit k realizaci.
101
G. VEOBECN SROZUMITELN SHRNUT NETECHNICKHO

CHARAKTERU
Msto Kralupy nad Vltavou je prmyslovm mstem. Vznamn je pedevm prmysl
chemick.
Pedkldan oznmen EIA zmru BUTADIEN II-120 kT v KAUUK, a.s. je zpracovno v
souladu s poadavky plohy .4 zkona . 100/2001Sb. v platnm znn. elem oznmen
EIA je identifikace rozsah a dsledku zmru, vymezen dleitch vliv, specifikace
asovch a prostorovch hranic zmru a zhodnocen vlivu stavby na ivotn prosted a
obyvatelstvo.
Popis zmru, kapacita vroby
Jedn se o novou stavbu pro vrobu butadienu novou technologi s vrobn kapacitou 120 000
t/rok butadienu namsto stvajc vrobny butadienu s vrobn kapacitou 90 000 t/rok
butadienu. Po zprovoznn nov vrobny bude stvajc vroba odstavena.
Kapacita zmru
Standardn produkn kapacita: 120 000 t butadienu/rok
Fond pracovn doby : 8000 h/rok.
Umstn zmru
Umstn stavby BUTADIEN II-120 kT v KAUUK, a.s. je znzornn v ploze .3 tohoto
oznmen EIA.
Inenrsk st
Navrhovan stavba BUTADIEN II-120 kT v maximln me vyuv zzem stvajcho
vrobnho komplexu firmy KAUUK, a.s., zvlt stvajcch inenrskch st a dopravnho
napojen na stvajc infrastrukturu.
Obyvatelstvo, imisn a hlukov zt
Posuzovan zmr me mt vlivy na obyvatele z hlediska zneiovn ovzdu a vlivu hluku.
Ze zvru rozptylov studie vyplv:
- mrn emise zneiujcch ltek z teplrny (zkladn zneiujc ltky ze spalin, zejmna
NOx) pipadajc na vrobu pry spotebovvan k vrob butadienu klesnou i pes nrst
kapacity vrobny butadienu (mrn emise vztaen na 1 t vyrobenho butadienu klesnou asi o
40 %),
- celkov emise zneiujcch ltek produkovanch vrobou butadienu (vetn odstvek) a
v teplrn a fle klesnou,
- mnostv fugitivnch emis se tak sn.
Ze zvru hlukov studie vyplv:
Pro ely posouzen vliv na ivotn prosted je dleit konstatovn, zda projektovanm
zmrem nedojde k nrstu imise hluku v okol arelu KAUUK, a.s. Ze skutenosti, e
celkov hladina akustickho vkonu novho zazen bude ni ne v souasnosti je zejm, e
naopak dojde k poklesu imise hluku v okol arelu prmyslovch zvod. Tento zmr byl
potvrzen modelovmi vpoty en hluku.
Ve uveden vlivy byly zhodnoceny v hlukov a rozptylov studii a jsou doloeny v ploze .
9 a 10.
102
Pda
Realizac stavby nedojde k zboru pozemk urench k plnn funkc zemdlskho pdnho
fondu. Stavba bude probhat ve stvajcm arelu firmy KAUUK,a.s. na bloku .23.
Voda
Navren vstavba mn charakter odvodnn eenho zem - sti bloku 23 uren pro
jednotku BUTADIEN II-120 kT. Dochz k nrstu mnostv deovch vod odvdnch
do kanalizace o cca 3000 m3/rok. Ve vztahu k celmu arelu KAUUK , a.s. , jde o
nevznamnou hodnotu.
Vliv posuzovanho zmru na kvalitu povrchovch vod je zanedbateln, nebo nedochz
k nrstu mnostv splakovch vod ani k dnm vznamnjm zmnm z hlediska nakldn
s chemickmi odpadnmi vodami oproti stvajc vrobn butadienu..
Vstavba BUTADIEN II nepinese oproti souasnmu stavu dn zmny z hlediska
ppadnho negativnho vlivu na podzemn vody, co je dno charakterem stavby a jejm
zabezpeenm .
Zmr bude stavebn een tak, aby nemohlo dojt ke zneitn podzemnch ani povrchovch
vod jeho provozem. Budou uinna odpovdajc opaten, aby zvadn ltky nevnikly do
povrchovch i podzemnch vod nebo do kanalizace. Pi bnm vrobnm provozu a
manipulaci, skladovn a nakldn s chemickmi ppravky a s odpady v celm arelu
spolenosti dle poadavk platn legislativy a dodrovn vech navrench opaten se
nepedpokld ohroen vod a pdy. Pro ppady havrie bude aktualizovn pln opaten
(havarijn pln).
Riziko havri
Vechna ji dve aplikovan opaten v Kauuk, a.s. v souvislosti se stvajc butadienovou
jednotkou mla pozitivn vliv na snen pravdpodobnosti vzniku havrie a na omezen
monch nsledk, co dokldaj daje o bezpenm provozovn stvajc jednotky.
Vzhledem k vysok provozn bezpenosti BASF technologie vrobny butadienu lze u tto
technologie oekvat velmi mlo pravdpodobn havarijn scne z exploze VCE (exploze
oblaku par vn zazen) a poru zazen s mstnm dosahem ink.
inky ppadn havrie v budoucm provozu BUTADIEN II-120 kT by ovlivnily jen
bezprostedn okol zazen do vzdlenosti nkolika destek metr, nikoli osdlen plochy
(obytnou zstavbu) vzdlen min. 600 m od zazen.
Flra, fauna, ekosystmy
Plocha pro uvaovanou stavbu BUTADIEN II-120 kT se nachz na pozemcch zcela
pemnnch lidskou innost. Na eench pozemcch nen souvisl rostlinn kryt ani deviny,
vskyt ivoich je zde velmi omezen.
Zjmov zem je ekologicky slab stabiln, neuchoval se pvodn ekosystm, v zjmovm
prostoru se nevyskytuj chrnn druhy rostlin ani ivoich.
Navrhovan stavba bude realizovna vlun v arelu KAUUK, a.s., kter je vzdlen
minimln 1,5 km od nejbli hranice chrnnho zem.
Je zejm, e jde o plochu , kde v dsledku posuzovan stavby nebude doten dn zvlt
chrnn rostlinn nebo ivoin druh uveden v plohch slo II a III vyhlky slo
395/1992 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona slo 114/1992 Sb., o ochran
prody a krajiny.
103
H. PLOHY
V sti H Plohy Oznmen EIA jsou nejprve v plohch .1 a 2 zaazena vyjden
pslunho stavebnho adu k zmru z hlediska zemn plnovac dokumentace,
stanovisko orgnu ochrany prody k hodnocen dsledk zmru na evropsky
vznamn lokality a pta oblasti. Dle pak jsou zde zaazeny nsledujc plohy .3
17.
104
3.
4.
5.
6.
7 7/1
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15-15/5
16.
17.
Pehledn situace zjmovho zem - zemn zapojen arelu KAUUK

Celkov situace stavby BUTADIEN II- 120 kT
Blokov schema vrobn jednotky BUTADIEN II- 120 kT
Snmek z pozemkov mapy ( 1 : 2 000)
Informace o dotench parcelch
Dopravn studie
1. Situace irch vztah eleznin dopravy
2. Situace irch vztah silnin dopravy
3. Dopravn situace KAUUK, a.s.
M - 1 : 7 500
Hlukov studie
Rozptylov studie
Hodnocen vliv na veejn zdrav
Pedbn analza rizik
Bezpenostn listy
Mapa zemnho systmu ekologick stability
M - 1 : 10 000
Vpisy z zemnho systmu ekologick stability
Fotodokumentace
Pehled symbol a zkratek pouvanch v oznmen EIA
Datum zpracovn oznmen EIA :
24.11.2005
Zpracovatel oznmen EIA :
Ing. Karel Vurm CSc, oprvnn osoba

osvden o odborn zpsobilosti MP R
.j. 17275/4713/OEP/92, ze dne 11.2.1993
Ortenovo nmst 13, 170 00 Praha 7
tel./fax 220808966, 602 772093
Osoby podlejc se na zpracovn oznmen EIA :

Ing. Vlastimil Blek
doln 1174
140 00 Praha 4
tel. 241723937
Zpracovn rozptylov studie
RNDr. Lubomr Kelnar Doln nmst 385

250 70 Odolena Voda
tel. 283 971 062
Zpracovn pedbn analzy rizika
RNDR. Irena Dvokov Slezsk 549

537 05 Chrudim
tel. 605 762 872
Zpracovn hodnocen vliv na veejn zdrav
105
Ing. Josef Novk Akustika Praha s.r.o.

Thkurova 7,
166 29 Praha 6
tel. 224 312 419
Men hluku a zpracovn hlukov studie
Miroslav ech V hlu 23/335

141 00 Praha 4
tel. 777060331
Inenrsk innost pi zpracovn oznmen
Podpis zpracovatele oznmen EIA :

V Praze 24.11.2006
.................................
Ing. Karel Vurm CSc
106

Butadien 120ktpa Kralupy

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Butadien 120ktpa Kralupy

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

Ing. Karel Vurm, CSc.

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

Ing. Karel Vurm CSc, oprvnn osoba

Ing. Josef Novk, Akustika Praha

Datum zpracovn oznmen : 24.11.2006

A. DAJE O OZNAMOVATELI .....................................................................

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

B.II. DAJE O VSTUPECH .................................................................................

B.III. DAJE O VSTUPECH .............................................................................

C. DAJE O STAVU IVOTNHO PROSTED V DOTENM ZEM

C.II. STRUN CHARAKTERISTIKA STAVU SLOEK IVOTNHO PROSTED

C.III. CELKOV ZHODNOCEN KVALITY P V DOTENM PROSTED

Z HLEDISKA JEHO NOSNHO ZATEN ..

D. KOMPLEXN CHARAKTERISTIKA A HODNOCEN VLIV

D.I. CHARAKTERISTIKA MONCH VLIVU A ODHAD JEJICH VELIKOSTI

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

D.I.1. Vlivy na veejn zdrav .................................................................. 78

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a dal fyzikln a biol. charakteristiky .

D.I.4. Vlivy na povrchov a podzemn vody...........................................

D.I.5. Vlivy na pdu ...........................................................

D.I.6. Vliv na horninov prosted a prodn zdroje .....................................

D.I.7. Vlivy na flru, faunu a ekosystmy ...................................................... 94

D.I.9. Vlivy na hmotn majetek a kulturn pamtky ............................

D.II. Komplexn charakteristika vliv zmru na P z hlediska jejich velikosti

D.III. Charakteristika environmentlnch rizik pi monch havarich

D.VI Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritost, kter se vyskytly

E. POROVNN VARIANT EEN ZMRU

G. VEOBECN SROZUMITELN SHRNUT NETECHNICKHO

Vyjden stavebnho adu M Kralupy

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

Informace o dotench parcelch

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

Oznmen pipravovanho zmru BUTADIEN II -120 kT je zpracovno a pedkldno,

KAUUK a.s., Kralupy nad Vltavou

4. Oprvnn zstupce oznamovatele :

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

278 52 Kralupy nad Vltavou

B.I. Zkladn daje

Nzev zmru a jeho zaazen podle plohy .1

Kapacita (rozsah) zmru

B.I.3. Umstn zmru

B.I.4. Charakter zmru a monost kumulace jeho vliv s jinmi zmry

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

B.I.5. Zdvodnn poteby a umstn zmru vetn pehledu zvaovanch

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

B.I.5.2. Pehled zvaovanch variant

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

B.I.6. Strun popis technickho a technologickho een zmru :

Oznmen EIA BUTADIEN II 120 kT

KAUUK, a.s., Kralupy nad Vltavou

B.I.6.1. Popis navrhovanho zmru

1. Sekce extrakn destilace