Jan Hnzdil

Mm marodm
Jak vyrobit pacienta

OBSAH
Autorv prolog
Nvtvy v ordinaci
Ordinace v trnit zahrad aneb Dejte si pozor, kdo vs l
ena, kter nebyla blzen
Rentgen msto o
Alenka v i navy
Ppad Forresta Gumpa
Manaer dojel
Podnikatel
ena ze sousedstv
Pbhy antibiotik
Doktor v nesnzch
Doktoi Hmhm a diagnza z lesa
Jak doktoi pekli dort
Knokaut
Temn hu hypotka
Kdy operuje ruka trhu
Vy nejste tlust
Zmna postoje
Operace tenisov kyel
Syndrom biologick medicny
Proti vku nen lku
Pbh zmrzlho ramene
Ddekovi s lskou
Konzumn spolenost kod zdrav!
Prky a prachy
Krize a nadje souasn medicny
O penze jde a na prvnm mst
Internetov lkai
Je teba uvat Lk!
Co si pt od Jeka? Snad zzran prky?
Pina choroby: lk
Zzran lky a problm, kter nikoho nezajm
Revoluce v len kloub?
Medibyznys
Vrah a obchodnci s nemocemi

 Vrah a obchodnci s nemocemi

Pirti eskho zdravotnictv
Do vlastnho hnzda
Dejte na rady lkae!
Jde jen o jarn ptkoviny
Ohrouj ns nevysvtliteln choroby
Stnme podle televize
Nemocnin chaos na vlastn ki
Zlo pichz z velkch nemocnic
Pan doktor Reklama
Nenechte si zkazit dovolenou!
Tahle zem nen pro doktory
Lka rad: Jak pekat tropick vedra
Na jedn lodi
Diagnza: zdrav
Globln prjem
Znaka: Lm na dlku
Jak zlikvidovat homeopatii
Prognzy lka a proroctv jasnovidc
Bludn balvan Jardy Duka
Pacient, litel a lka na jedn lodi
Zzraky filipnskch litel
Jak jsme (ne)zizovali psychosomatick oddlen
Nemoci moci
Na co prili vdci
Teror ve mn. Tradin pedstava o rakovin je myln
Nakonec se budou potit lid z Trokavce
O nemocech a krizch
Nestydatost mocnch jako nkaza obce
Mysl politici na vtrnky?
Psychopatit politici psob pesvdiv
Je kouen zlozvyk, i nemoc?
Vlka kod zdrav
Kauza Rath aneb I Narcis byl by ministrem rd
Nemocn mocn
Blanit ryti Gates a Buffett
Syndrom Open Space
Kde se vzala a jak se blb nlada
Jedin inn lba - volby
Nenechme sebou manipulovat
Nekonen pbh StB aneb Nejsme jako oni?
Test prezidentskho kandidta
Kdy Bohnice nesta pijmat
Byl jsem pi tom, ekne si Klaus
Prezidentv kyel: Kam s nm?
Potlesk pro pana prezidenta
Psychopati v politice kod zdrav
Kabinet kuriozit
Hermafrodit vrcholovho sportu
Za obdivovat Marion Jonesovou
O fotbalistech a jejich lkach

 O fotbalistech a jejich lkach

Olympida do Pekingu pat
Zrann sportovci, pyn spolenost a Ikarv pd
Mm marodm
Kdo je Jan Hnzdil?

AUTORV PROLOG
Ani v nejdivoejm snu by mne nenapadlo, e jednou budu pst vod k vlastn knce. Pr jsem jich prolistoval, abych
zjistil, jak se to dl. Vtina autor to povauje za pleitost k ohldnut za vlastn tvorbou a ivotem. U m to nen
zrovna pkn pohled: jedno rozpadl manelstv, zruen oddlen, vyhazovy z prce, skandly, sklony k depresm.
Mm krdem pitom vdycky bylo pranovat nevary, hjit pravdu a hledat nov een. Vdycky jsem to myslel
upmn. Vdycky to patn dopadlo. lnky v tto knize to potvrzuj.
Do promoce na lkask fakult jsem byl vzorn. Koncem osmdestch let jsem nastoupil jako asistent na Fakultu
tlesn vchovy a sportu v Praze. Tehdy mne zaujal problm prostituce. Vsledkem byl Nvrh kolicho centra
prostituce pi FTVS UK. Genialita mylenky spovala v tom, e by prostituce byla legalizovan, podmnkou udlen
licence by bylo absolutorium teoreticko-praktick vuky, pravideln lkask prohldky, placen dan. Na tu dobu
revolun nvrh. Psala o nm svtov mdia: New York Times, Der Wiener, natet dokonce piletli z televizn stanice
RTL. Jen veden fakulty ani nepochopilo, ani neocenilo. To bylo moje prvn proputn.
Pak jsem si vzal na muku vrcholov sport a jeho velk nevar - doping. Nastoupil jsem do stavu sportovn medicny
a stal se dobrovolnm komisaem dopingov kontroly. V zpalu boje za istotu sportu jsem objdl rzn soute,
odebral vzorky moi a radoval se, kdy byl podvodnk pistien. Pak mi zaalo dochzet, e je to jen hloup divadlo.
Limit lidskch monost u bylo ve vtin disciplin dosaeno. Sportovci u pirozenm zpsobem dl nemohou. Aby
vyhovli spoleensk poptvce po dalch asnch rekordech, bez sebeznien nebo dopingu se neobejdou. Sport
me bt bu vrcholov, anebo ist. Oboj souasn se vyluuje. Zaal jsem o tom pst do sportovnch rubrik, hjil
jsem i nkter pistien sportovce. Vylouen z antidopingov exekutivy pro naprostou nesluitelnost nzor na
problematiku dopingu s oficiln filozofi, odebrn licence komisae a zkaz en zvrcench nzor v mdich na
sebe nedaly dlouho ekat. Nepochopili, neocenili.
Pak jsem se rozhodl bojovat proti pavdm a stal se lenem Klubu eskch skeptik Sisyfos. Vystupoval jsem proti
akupunktue, homeopatii, biotronice. asem mi zaalo vrtat hlavou, jak je mon, e ty podvodn metody tolika lidem
pomhaj, kdy by vlastn nemly. Dolo mi, e v modern medicn chyb celostn pohled na lovka, trpliv
vyslechnut, srozumiteln vysvtlen a uklidnn. Prv to pacientm doke nabdnout zkuen litel. Stailo pr
kacskch lnk a moje psoben v Sisyfu skonilo. Vdci mne mli za arlatna, litel za vdce. Na nervy jsem
lezl vem. Pokusil jsem se zaadit a nastoupil na rehabilitan kliniku Veobecn fakultn nemocnice v Praze.
Stereotypn mechanick medicna mne vbec neuspokojovala. Denn za mnou pichzeli pacienti s rznmi bolestmi.
Poslal jsem je na rzn vyeten, ordinoval rzn lky. Pacienti se sice lili, ale neuzdravovali. Jejich stonn jsem
vbec nerozuml. Pak jsem se setkal s kolegou avlkem, zakladatelem esk psychosomatiky. Kdy jsem se ho
zeptal, jak obor to vlastn dl, ekl mi: Zatmco ostatn lkai l choroby, j radm lidem, co maj udlat pro to, aby
se uzdravili. To se mi zalbilo. Pochopil jsem, e kad nemoc je informace o tom, e lovk dl ve svm ivot
njakou chybu. Zaal jsem se o pacienty zajmat, ptt se jich na zpsob ivota, radosti a starosti. Otevel se mi nov
obzor. Stonn pacient u bylo srozumiteln, dokzal jsem jim poradit. Ti, kte pochopili, se zaali uzdravovat. To byl
mj konec.

Souasn zdravotnictv je pedevm obchod. m vc lid stn, tm lpe. Pokud by se lid zaali hromadn
uzdravovat, znamenalo by to pro medicnsko-farmaceutick komplex hotovou katastrofu. Z nemocnice jsem byl z
dvod reorganizace proputn. Dva roky jsem byl bez prce. Pak se mne ujali v dobichovickm Centru komplexn
pe. Moje nzory na zdravotnictv a medicnu je zaujaly. Taky se sna celostn vnovat pacientm. Nejde jim jen o
body a vkony. Vrtil jsem se i k psan lnk. O pravideln zdravotnick sloupky mne podaly Lidov noviny. Psal
jsem v nich, e zdrav lovka zvis hlavn na tom, jak se chov k sob i blzkm, jestli ije v harmonick rodin a
spolenosti. To nemohlo dopadnout dobe. Zaal jsem se toti zajmat o chovn naich politik v ele s prezidentem
Klausem. Loni na podzim jsem si s nkolika kolegy mailem vymoval nzory na jeho osobnost. Z ist lkaskho
hlediska mi pipad zvltn. Pracovn mu km prezident negativnch emoc. Atmosfra, kterou v zemi vytv, kod
zdrav. S kolegy jsme se radili, jestli bychom mu nemli njak pomoci, pokusit se ho lit. Na nic jsme nepili. Asi po
tyech mscch se na soukrom korespondence zmocnil njak urnalista. V hlav se mu to cel pomotalo, obvinil
ns z pokusu dostat prezidenta Klause do blzince. Dokonce podal trestn oznmen pro pokus o sttn pevrat a
vlastizradu. V srpnu mne kvli tomu vyslechla kriminln policie. Zase jsem to myslel upmn. Zase to ani nepochopili,
ani neocenili.
lnky zaazen do tto knky asi budou tenm pipadat pli kritick, nevyven a zaujat. Jsem si toho
vdom. Mohl bych napsat stohy knih o skvlch lkach, zzranch lcch a neuvitelnch spch, kterch
dosahuje modern medicna. Mohl bych pst o poctivch vrcholovch sportovcch, kte by se nikdy nepropjili k
uvn dopingu. Mohl bych dokonce pst o moudrch politicch, kte se sna ze vech sil pracovat ve prospch
spolenosti. To nebylo mm clem. Vybran texty maj spolenho jmenovatele. Chtl jsem v nich upozornit na limity a
nebezpe, kter pin zce biologick pohled, iluze neomezenho rstu a poprn pirozenosti, slunosti a
sounleitosti. V medicn, ve vrcholovm sportu, v politice, v ivot ns vech.
Mm nedostinm literrnm vzorem vdycky byl americk sloupka Art Buchwald. Jeho knka Copak jsem vm
nkdy lhal? je vrcholem inteligentnho humoru. Moc jsem se mu chtl piblit. Kdy u nim jinm, alespo titulem tto
knky. Navrhoval jsem, aby se jmenovala Copak jsem vs nkdy sral? Manelka mi to zakzala. teni by to pr ani
nepochopili, ani neocenili...
Jan Hnzdil

NVTVY V ORDINACI

Bolest mleti ned a lkae hled.

Neptej se lkae, ale nemocnho, kde ho bol

Kdy lovk pichz do let, zan ho vechno bolet

Trp, tlo, kdys chtlo.

Kad nejlpe ct svou bolest

Tlo strne, neduhy mldnou.

Co koho bol, o tom e vol.

ORDINACE V TRNIT ZAHRAD ANEB DEJTE SI POZOR, KDO VS L

Kdy Marie Krtk vstoupila do ordinace, bylo jasn, e je na konci sil. Marn byla jej snaha zakrt kruhy pod oima
vrstvou lidla, ve vyhaslm pohledu se odrelo zoufalstv a beznadj. Nesmle se posadila a tichm, peskakujcm
hlasem zaala vyprvt. Jet loni byla naprosto zdrav a spokojen. S manelem vychovvali tletou Aniku a
devtiletou Evu a tili se z prv narozenho Jirky. Kdy byly chlapci ti msce, piel nhl zlom. Pan Krtkou
pekvapilo mravenen a kee po celm tle, nevolnost a bolest hlavy. S vydenm manelem radji zavolali
zchranku. Pestoe podobn problmy pi kojen dcer nikdy nemla, odvezla ji sanita s podezenm na laktan
psychzu do psychiatrick lebny. Vyeten psychzu nepotvrdilo. Pro jistotu ale dostala siln uklidujc lky. Pinu
obt nevysvtlilo ani vyeten neurologem, EEG , magnetick rezonance a limbln punkce, ani tdenn pozorovn
na intern. Jej zkost, neklid a napt se stle stupovaly, a proto byla peloena na praskou psychiatrickou kliniku.
Msto toho, aby kojila malho Jirku, zaveli ji na dva msce do psychiatrick lebny. Jedin, co lkai zjistili, bylo, e
nem dnou infekci ani roztrouenou sklerzu. Pan Krtk se ctila h a h. Mravenen ustalo, zmhala ji ale stle
vt nava a stesk po rodin. Nemohla u ani plakat, nemla slzy (on lka ji uklidnil, e jde o vedlej inek
antidepresiv). V nedobrm stavu byla pedna do pe obvodnho psychiatra. Z trk hovoru lka vyrozumla, e je
pr hysterka a hypochondr. Nhl zmna lk obvodnm lkaem j zpsobila tk zavac pote, nsledovala dal
hospitalizace na psychiatrii. Cel dny spala. Nakonec se dala trochu dohromady a po msci pesvdila lkae, aby ji
pustili dom.
Ronho Jirku s Evikou svila rodim, s vyptm poslednch sil se sna postarat o tletou Aniku. Nikdo nevdl,
co j vlastn je. Sama u pochybovala o svm duevnm zdrav. Brala citalec, neurol, zyprexu, lexaurin, zolofit, atarax,
dogmatu, seroquel. Je ivouc encyklopedi jejich nedoucch ink.
Od pacientek v lebn se doslechla o psychosomatice a ekla si, e to zkus. U nem co ztratit, a tak si do m
ordinace pila popovdat. Po dvou hodinch rozhovoru poctila poprv po mscch beznadje svtlo na konci tunelu.
Mme vechny dvody pedpokldat, e jej stav se brzy zsadn zlep.

ENA, KTER NEBYLA BLZEN

Nejsem schopen zzrak a nemm nic, emu se k litelsk schopnosti. Jen se snam praktikovat komplexn
psychosomatickou medicnu. Kdy se jeden pacient ptal Jiho avlka, prkopnka esk psychosomatiky, coe to dl
za zvltn obor, odpovdl: Zatmco ostatn lkai l choroby, j radm lidem, co maj udlat pro to, aby se uzdravili.
V pstrojovm vybaven se nae zdravotnictv me smle srovnvat s vysplm svtem. Kad slun nemocnice
m magnetickou rezonanci i alespo ctko, vmny kloub a transplantace se dlaj jako na bcm psu. Z
hlediska techniky kr modern medicna od vtzstv k vtzstv. Jene pibv tch, kte se dokonale vybaven
medicn jaksi nepovedli. Statistiky ukazuj, e tm 40 procent pacient trp takzvanmi funknmi i
psychosomatickmi obtemi. Vsledky jejich vyeten jsou negativn, z pohledu biologick medicny jim tedy nic
nen, oni ale pesto trp. Zoufale bloud po nemocnicch, jsou poslni od jednoho vyeten k druhmu, ale odhalit
pinu jejich obt se neda. Lky ordinovan doktory, kte maj pocit, e nco pedepsat musej, jim nepomhaj,
sp vyvolvaj rzn pote, je je nut vyhledat dal lkae a uvat jin lky.
Jako mlad lka jsem s narstajcm zdenm sledoval, jak se v tom obludnm soukol z celkem zdravch lid

zbyten stvaj pacienti. Kdy jsem se ped deseti lety zaal zajmat o komplexn medicnu, pochopil jsem, e nemoc
je teba vidt v souvislostech, ne jen v biologickch djch. lovk nen pouh sestava bunk a orgn, pospojovan
st cv a nerv. Ne ve lze v lidskm ivot objektivizovat, statisticky vyhodnotit a pevst do jazyka exaktn biologick
medicny. Pot, co jsem s komplexn medicnou zaal, problm nevysvtlitelnch chorob zmizel. Ukzalo se, e
naprost vtina pot je vysvtliteln, pokud je lka doke zasadit do souvislost pacientova ivota. To nm na
lkask fakult zatajili. Po jejm absolutoriu a dvou atestacch jsem se octi ve sv ordinaci nabit znalostmi i o
nejvzcnjch chorobch, ale zcela nevzdln v tom, jak si zskat dvru pacienta, jak a o em s nm hovoit. Bez toho
se ale kvalitn medicna dlat ned. Zvdavost je druh pirozenost dobrho lkae.
U Marie Krtk jsem z lkask dokumentace ani z jejho pelivho vyeten nebyl moc moudr. Selhal i jindy
spolehliv a prax vytrnovan uch, vysvtlen jsem nenalezl ani v jejm ivot.
Nco mi ale kalo, e netrp dnou tlesnou ani duevn chorobou. Prost zhada.
Zsadou komplexn medicny je, e kad pznak m smysl a vznam. Pokud se jej neda nalzt, nejde o selhn
komplexn medicny, nbr lkae. Nkde jsem prost udlal chybu. Ale kde? Dlouho jsme prochzeli jej ivot a zvl
peliv pak obdob potku jejch obt, tedy dobu krtce po porodu. Den po dni jsme probrali pobyt u rodi, fyzickou
nmahu, jdelnek, ptrali po sebemen zmn jejch zvyklost. Pod neustlm tlakem otzek si nakonec pece jen
vzpomnla. Tsn po porodu se j na pedlokt objevila vyrka. Protoe kojila a nechtla brt lky, vyuila prodnho
prostedku, kter ml pomoct k oist organismu. Po pr dnech se objevil zchvat svdn a mravenen po celm tle.
Produkt pesto jet nkolik dn uvala. A o adu msc pozdji se v psychiatrick lebn z novin dozvdla, e byl
jeho prodejce vyslchn polici. Zzran lk toti nebyl schvlen a ohrooval pacienty silnmi alergickmi reakcemi.
Je to sice skoro k neve, ale v zplav vyeten na tento podstatn detail zapomnla. A co h, nezajmal se o to ani
dn z lka. Pbh spje rychle ke konci. Jde o typick fenomn snhov koule. Ono tajemn mravenen nebylo
nim jinm ne alergickou reakc na zvadn potravinov doplnk. Na vcelku banln problm se vak nabalily
traumatizujc zitky v psychiatrickch lebnch, odtren od rodiny i zplava nedoucch ink zbyten
podvanch lk.
Marii Krtk se po nvtv v m ordinaci obrovsky ulevilo. Nen tedy blzen. Proces uzdravovn ale teprve zan.
Jet dlouho bude potebovat podporu psychologa, aby j pomohl zbavit se dsivch vzpomnek. To nejhor m vak
za sebou. Te u si porad. O jej vnitn sle svd nejlpe to, e se navzdory nkolikamsn pi v rznch
zdravotnickch stavech nezblznila.

RENTGEN MSTO O
Lka je lovk, kter podv lky, o nich v jen velmi mlo, k lb nemoc, o nich v jet mn, lidem, o nich
nev vbec nic. Voltairova slova vystihuj paradox biologick medicny, je vychovv pikov specialisty, pro n je
porozumn nemoci dleitj ne porozumn pacientovi. Za obrovskch nklad tak medicna stle mn pispv ke
zlepen zdrav. Loni pekroily nklady na lky v R 55 miliard korun. Poet oban obvajcch se o svoje zdrav se
pitom stle zvyuje, v roce 2005 obavy vyjdilo 42 procent lid. Nco tu zkrtka nehraje. Problm nen jen v tom, jak
se ve zdravotnictv pltv. Problm je v samotnm zkladu biologick medicny, v zkm zamen na chorobu, v
ignorovn celostnho, komplexnho pstupu k lovku ve zdrav i nemoci.
Dobr lka mus mt nejen znalosti lidskho tla, ale tak intuici (dve se kalo uch). Jene modern technika v
lkai vyvolv dojem, e je dky n vevdouc, a jeho intuice zakrnla. Vemon pstroje vlastn amputuj jeho
pirozen schopnosti, ani by je dokzaly nahradit. Komplexn medicna tedy nen nic novho, jde jen o nvrat k
nemu, co se kvli pekotnmu rozvoji medicnsk techniky v prbhu dvactho stolet zapomnlo.
Zkladem komplexn medicny je psychosomatika, uen o nedlitelnm spojen tlesnch a duevnch dj. O jej
rozvoj se zaslouil pedevm Sigmund Freud. Na zkladech jeho psychoanalzy pak Franz Alexander a Flanders
Dunbarov v USA vytvoili prvn koncept psychosomatick medicny a vyjmenovali sedm chorob, kter maj pinu v
psychickch poruchch (astma, colitis ulcerosa, peptick ved, hypertyreza, revmatick artritida, neurodermitida). Od
t doby se bn pouv oznaen psychosomatick poruchy.
Do ordinac lka denn pichz nejmn 30 a 40 procent pacient s obtemi a nemocemi, u kterch je velk podl
psychickch faktor, upozoruje doktor Jan Ponick z nmeck Rehabilitationsklinik fr Orthopedie und

Psychosomatik v nmeckm Berggiesshubelu.

Potebu zmnit pstup k pacientovi ukazuje i ada vzkum. Prestin asopis British Medical Journal ped asem
upozornil na problm biologick medicny v podob rychle narstajcho potu nevysvtlitelnch chorob. Lkai
prostudovali dokumentaci 60 tisc pacient, z nich vybrali 400 jedinc, kte chodili nejastji k lkai, a ty pak sledovali
po dobu t let. Zjistili, e tito lid absolvovali v prmru osmnct nvtv u specialist. Pitom u 25 procent pacient se
nepodailo ani zsti medicnsky vysvtlit pinu jejich obt. Objektivn byli zdrav, jene oni se tak rozhodn nectili.

ALENKA V I NAVY
Na Alence Jelnkov mne okamit zaujala jej kulat zda, sven hlava a sklopen zrak. Nesmle se posadila na
okraj nabzen idle a odevzdan vykvala, co se bude dt. Iniciativy se ujala jej matka. Na stl energicky rozprostela
vj vsledk vyeten a danku na rehabilitaci krn ptee. Na moje otzky odpovdala sen, jen tko skrvala,
e spch. Dvanctiletou dcerku u ti roky trp porn bolest je i hlavy, nava a zven teploty. Dva roky je
neustle vyetovna: nejprve pediatrem, pak byla u neurologa, absolvovala potaovou tomografii, nuklern
magnetickou rezonanci i EEG. Nikde nic. Ani na intern, ani na ORL , ani na onm. Fakultn nemocnici po tdnu
pobytu opoutla s diagnzou chronickho navovho syndromu. Vechny pokusy odhalit pinu Aleniny navy
selhaly, jej stav se stle zhoruje. U dva roky je v pi imunologie, pro pocit dechov tsn je na plicnm oddlen
lena jako astmatika. Lky proti astmatu, na poslen imunity a proti bolestem j neulevuj, navc stle vce zatuj
rodinn rozpoet. Posledn vyeten imunologem skonilo rozpaitm sdlenm, e pote mohou bt tak od ptee
a odeslnm na rehabilitaci. A tak se dostala ke mn. Sp ne rehabilitace tu ale bylo na mst trochu si popovdat o
ivot.
Matka je uitelka, na prvn pohled psn ena. Otec, editel velk firmy, se vracv dom pozd veer, dti u
vtinou sp. Z rozhovoru s Alenkou se dozvdm, e slch, jak se rodie kvli nedostatku asu obas hdaj. Dvka je
velmi citliv a rodie ji odmalika vedli k poslunosti a pelivosti, studuje na sam jedniky. M otzky na kolu ji
zaujmou. U dlouho si nerozum s jednou uitelkou, dokonce si vimla, e ped jejmi hodinami ji hlava bol o nco vc.
Krom koly m adu zjmovch krouk. Dvakrt tdn klavr a sbor, navc slov zpv. Na klavr cvi hodinu denn,
sbor zabr vtinu vkend. Dom pichz unaven v sedm veer. To ji ale jet ek pprava na druh den.
Maminka dohl, aby dohnala ltku zamekanou nemocemi a astmi nvtvami lka. Doma se tsn v pokojku se
dvma bratry, kte tak cvi na nstroje. Alenka jen tko hled klid na uen a odpoinek. S pekvapenm si
vzpomn, e kdy byla v zim s rodii msc na horch, dokzala na bkch urazit 30 kilometr. Zajmav je, e tam
teploty ani bolesti hlavy nemla. Nen teba sloitch vyeten. Akoliv je to tak banln a pekvap, e si to Alenini
rodie nedok uvdomit, jej organismus u nkolik let vysl varovn signly. Nejsou vzvou k nvtv lka, nbr
zoufalm volnm po odpoinku. Zda m ohnut, protoe j na n zkrtka bylo naloeno vc, ne me unst. Pznaky
ztlesujc jej sloitou situaci nepochopili ani lkai. Ani nejdokonalej vyetovac technika toti nedoke zobrazit
pbh Alenky v i navy. Prv v nm tkv een jejch obt. Hovome o tom, e bude nutn omezit poet krouk.
Alenka sama navrhuje vypustit slov zpv. U dvno by mla mt vlastn pokojk. Chtla by se vrtit ke sportu, na nj
posledn ti roky nemla as. Matce navrhuji pomoc v een napjatch partnerskch vztah u odbornk na rodinnou
terapii. Po chvli vhn pijm.
Prost vysvtlen bez latinskch diagnz a velijakch recept na drah lky bv asto pro pacienta a jeho okol jen
tko pijateln. Piznat si vlastn chyby a nesvdt problmy na nemoc je vdycky tk. O msc pozdji se z
telefonickho rozhovoru s Aleninou matkou dozvdm, e bolesti hlavy i zven teploty u dcery petrvvaj. Kdy se
ptm, jestli zvolnila tempo, matka odpov, e posledn tdny byly pro Alenku nesmrn nron. Usilovn cviila na
klavr kvli absolventskmu koncertu. Na odpoinek pr nebylo ani pomylen. Pitom zmiuje, e s dcerou absolvovala
dkladn endokrinologick vyeten, kter potvrdilo stav naprostho vyerpn Alenina organismu. Inu, komu nen
rady...
Alenin ppad ukazuje, e k pochopen zdravotnch obt je asto poteba porozumt prosted pacienta - v tomto
ppad je to rodina a prosted koly. V poslednch letech se stle vce hovo o poteb komplexnho,
biopsychosocilnho pstupu. Je v pravm smyslu slova celostn, zohleduje nejen tlo a mysl, ale tak ivotn
prostor, v nm se lovk nachz. V osmdestch letech jej poprv pojmenoval G. L. Engel, jen se inspiroval
obecnou teori systm rakouskho biologa a teoretika vdy Ludwiga von Bertalanffy. Tento vdec zsadnm

zpsobem ovlivnil psychologii, sociologii i filozofickou antropologii. V jeho teorii si star dobr uch podv ruku s
poznatky exaktnch vd, kad jednotlivost je zde ovlivovna celkem.
Za vd osobnost psychosomatiky v Evrop je povaovn nmeck lka Thure von Uexkll, autor monografie
Psychosomatische Medizin. Dky nmu m psychosomatika nejvt podporu prv v Nmecku, kde se u v roce 1970
stala atestanm oborem, kol se na psychosomatickch pracovitch a univerzitnch klinikch. I v USA dnes existuje
hust s kolicch stedisek pro psychosomatiku, spadajc pod National Mental Health Institute.
U ns se zatm podailo ustavit Psychosomatickou sekci Psychiatrick spolenosti esk lkask spolenosti Jana
Evangelisty Purkyn, psychosomatika se pedn v kursech pro dokolovn lka. Na pultech knihkupectv se
objevily publikace jako Psychosomatick medicna nebo Rodinn terapie. Mezi nejznmj pracovit provdjc
komplexn medicnu pat libereck Centrum komplexn lby psychosomatickch poruch a prask Psychosomatick
klinika.
Komplexn medicna je ovem, kvli odporu k naduvn lk a drahch pstroj i pro jin pstup k pacientovi, sol v
och mocnmu medicnsko-farmaceutickmu komplexu, jen tko se proto prosazuje do odbornch lkaskch
asopis. Jak mi ekl nejmenovan fredaktor jednoho z nich, nen sluiteln se zjmy inzerent. Lta jsme s kolegy
pesvdovali politiky o nalhav poteb zmnit neosobn, manipulativn systm esk medicny. Zatm vechno
marn. Ukzalo se, e jedinou cestou je psoben na pacienty. Jde o to, aby se dozvdli, e existuje i jin medicna ekologick, neprkovan. Nedl se na pacientovi, ale s pacientem, vyaduje jeho dvru a tak spoluprci. Mn
l, vce uzdravuje...

PPAD FORRESTA GUMPA

Bylo hork ervnov odpoledne a j se til na konec pracovn doby, kdy se ozvalo buen na dvee. Do mstnosti
vtrhl vysok thl mu. Zarejc byl nejen jeho neklid, ale tak jeho sportovn odv vetn elenky s npisem Prask
maratn. V ruce drel jaksi list a vypadal trochu jako neastn bec, kter nesl zprvu o vsledku ecko-persk
vlky. Msto n mi pinel Poukaz na vyeten/oeten. Ortoped z nedalek kliniky v nm dal poskytnut ble
neuren fyzikln lby lev paty. Ten lovk zrovna nevypadal jako pacient s bolavou patou. Dvaatyicetilet Karel
erven byl v oividnm napt, jako by kadm okamikem ekal vstel startra. S velkm silm se mi podailo jej
pimt, aby si sedl a povdl mi o svch zdravotnch obtch. Zjem jej pekvapil, z pedchozch nvtv lka na nj
nebyl zvykl. Ukzalo se, e pote s patou se thnou tm deset let. Absolvoval vyeten na rentgenu i ultrazvuku a s
ujitnm, e se jedn o bolest ponu ltkovho svalu, svdomit dochzel na rehabilitaci, polykal analgetika a
absolvoval srii obstik. Ve jen s krtkodobm efektem. Pot jej nezbavila sdrov fixace ani operace, postupn se
naopak zaala pidvat bolest druh achilovky. Tu mu lili stejnm zpsobem a stejn nespn. Krom toho jej ped
pti lety zaalo bolet koleno, artroskopick zkrok na chrupavce mu tak neulevil. Nespn bylo i ozaovn
radioaktivnm cesiem. Podivn chorobopis. A jet podivnj ivot.
Pi rozhovoru se dozvdm, e pan erven se poslednch deset let iv jako zmenk a sve a tce fyzicky
pracuje, od rna do veera je na nohou. Je to velmi citliv a uzaven lovk. Nkolikrt se sice snail navzat
partnersk vztah, ale neuspl a dosud ije u rodi. Posledn rozchod ped dvma lety jej poznamenal natolik, e na
dal pokusy rezignoval. Melancholick vraz ale vystd naden, kdy zane vyprvt, e je naprosto vniv
bec. Bh cel ivot, denn i dvacet kilometr, msn v prmru ti sta padest. Bh je smyslem jeho ivota, na
nic jinho mu nezbv as. Posledn dobou u mu ale nepin takovou radost jako dv. Sice bez bhu neme bt, v
dui jako by ale ctil slc neklid. Zan si uvdomovat, e nejde o to, kam, ale ped m vlastn utk. Jeho tlo navc
vysl stle bolestivj varovn signly, zkroky lka problm nejene nee, ale jet prohlubuj.
Pamatujete na ten slavn film o mui, kter bel, aby unikl zklamn, zkosti a beznadji? Bel ti roky, ne se
zastavil, aby nael slu pokraovat v ivotnm pbhu, kter byl o neastn lsce. Jak smysl mlo sil biologick
medicny zamen na potlaen tlesnch pznak u pana ervenho, je otzkou. S kolegou Jim avlkem jsme
maratnskho bce dl lili pod pracovn diagnzou syndrom Forresta Gumpa. spn. Maratnsk bh, kter se
pro nj stal zniujc drogou, se podailo nahradit substituc v podob rekrean cyklistiky. Dky soustavn
psychoterapii v sob dokzal najt slu k navzn novho partnerskho vztahu. Z jeho chorobopisu se stal opt
ivotopis.

MANAER DOJEL
Stejn jako selhaly vechny pokusy reformovat komunistick reim, nejde reformovat ani obludn medicnskofarmaceutick komplex. Rozpadne se sm. Prvn signly u pichzej. Ped mscem mne v ordinaci navtvil jeho
vrcholn pedstavitel, padestilet obchodn editel velk farmaceutick firmy. Dnes bezradn a vyerpan lovk lta
vymval mozky lkam, zahrnoval je drky, staral se o jejich vzdlvn na kongresech v exotickch zemch a
pipravoval pro n prezentace novch lk. Ve firm vystoupal a na vrchol. Ani si pi tom neviml, e dcera u je
dospl a e od nj odela manelka. Aby vem ukzal, jak je spn, nechal si postavit luxusn vilu. ije v n sm.
Rok trp krutmi bolestmi hlavy, navou, nejistotou, ct trval napt. Nvtvu lkae dlouho odkldal, jene pak zjistil,
jak si kolegov zanaj vmat, e zan zaostvat za svou povst nenavnho de. Jako driteli firemn platinov
zdravotn karty se mu dostalo nadstandardn pe manaerskho programu vhlasn prask nemocnice. Po tdenn
anabzi nejrznjch vyeten mu doktor oznmil, e me bt klidn. Vechny vsledky jsou v podku. Muovi se
chtlo vypovdt, jak je neastn a oputn, ale doktor neml as. Po deseti minutch odchzel z ordinace s
receptem na drah lk proti depresi, kter jeho firma ped pti lety uvdla na trh.
Lidov noviny, 30.6.2006

PODNIKATEL
Devtaticetilet mu se do ordinace psychosomatick rehabilitace objednal sm. Kdy ale ani tvrt hodiny po
smluvenm ase nepichzel, zjioval jsem mobilnm telefonem, zda mm s jeho nvtvou potat. Ujistil mne, e je
sice asi ti kilometry daleko, ale na kliniku to navzdory dopravn pice stihne za pt minut. Schody do druhho
poschod musel brt po dvou, do ordinace vrazil bez klepn, cel ucen, se zvoncm mobilem v ruce. S pohledem na
hodiny se omluvil za zpodn i nemonost vypnout v ordinaci telefon, nebo za necelou hodinu m velmi dleitou
schzku. Bhem tyiceti minut pobytu v ordinaci mu telefon zvonil nejmn estkrt, uklidnil mne vak slovy, e to nic
nen, nebo denn mv a ti sta hovor. U pi vstupu bylo na mladm mui patrn velk napt a neklid, neustle
sledoval as, neklidn posedval, gestikuloval. Prochzel po mstnosti, pestoe neustle hovoil o krutch bolestech
zad a problmech s kolennmi klouby.
Zda jej trp u tm pt let, stdaj se blokdy krn, hrudn i bedern ptee, pro kter byl opakovan vyetovn a
len. Ani kompletn ortopedick a neurologick vyeten vak pinu obt neobjasnilo, ta pak nen jasn ani
samotnmu pacientovi. Zmiuje monou souvislost s pokozenm kolennch kloub, kvli ktermu obas trochu kulh.
adu let si nechv pedepisovat rzn analgetika, nejastji voltaren a brufen, v posledn dob u ale skoro vbec
nezabraj. Dobrou zkuenost m s manipulan lbou, vdy mu ulevila, nkdy i na dva a ti msce. Te ale ani po
deseti procedurch efekt nepozoruje, bolest v ki trv, do nohou se ne. Fyzioterapeut proto vyslovil podezen na
pokozenou plotnu a doporuil vst vyeten a lbu tmto smrem. Krom bolest zad si pacient stuje i na kolenn
klouby. V dsledku opakovanch raz z kopan absolvoval celkem devt operac, prav koleno m ji zcela bez
menisk, oba kolenn klouby po opakovanch revizch a zkrocch na chrupavce. Navzdory razm i ad operac vak
nen objektivn nlez na kolennch kloubech nikterak dramatick, jist vak odpovd pokroilm degenerativnm
zmnm, objektivizovanm i v obrazech rentgenu a magnetick rezonance. Ani dkladn klinick vyeten
pohybovho apartu a zad potom neobjasn smysl a vznam pacientem uvdnch pznak. Zcela jasn a kategorick
vak jsou dva jeho poadavky: poslat na rezonann vyeten ptee k vylouen pokozen plotny a pedepsat rychle
inkujc siln analgetikum, kter by mu dovolovalo pokraovat v navyklm ivotnm stylu. Prv ten se vak, v
kontextu pacientovch osobnostnch charakteristik, ukazuje pro vysvtlen obt jako klov. Jak bv u podobnch
ppad pravidlem, potky zdravotnch obt i epizody jejich zhoren se tm pesn shoduj s vznamnmi
obdobmi pacientova ivotnho pbhu.

Mlad mu se ji skoro deset let iv jako manaer, d malou, ale velmi dynamickou obchodn firmu. Pracuje nejmn
dvanct hodin denn, v podmnkch masivnho stresu. Pestoe firma prosperuje, prce je nrazov a trp jej
existenn obavy. Je enat, m dv dti, z prce dom vak chodv pozd v noci pln vyzen, dti u obvykle
spvaj a rodinn vztahy jsou proto spe formln. Pesto je v osobnm ivot celkem spokojen. Od potku
podnikn, tedy tm deset let, ct narstajc neklid, napt, je jako zaat, nedoke se uvolnit, pestoe jej k tomu
fyzioterapeut opakovan vybzel. Pt let trp nespavost. Jedinm zpsobem relaxace a kompenzace stresu, kter zn,
je pro nj kopan a hokej. Stejn jako v prci i ve sportu je orientovn na spch a maximln vkon. Do devatencti let
hrl kopanou soutn, v poslednch letech rekrean, avak minimln tyikrt tdn dv hodiny, k tomu hokejov
zpasy dvakrt tdn po dvou hodinch. Kopan i hokej jsou pro nj drogou, bez n si svj ivot vbec nedoke
pedstavit. Pokud mu okolnosti sportovat nedovol, je siln podrdn, pocit napt se jet zvyuje. Ve sportu jej
nejvce omezuje bolest zad, chtl by se j rychle zbavit, nebo v ptch dnech hraje dleit zpasy. V poslednch
dvou letech jej zda trp takovm zpsobem, e si ped zpasem vezme dva brufeny, protoe ale pestvaj zabrat,
chodv si jet na injekci k obvodnmu lkai nebo na pohotovost. Pi he pak bolest nevnm, o to vt problmy pak
mv druh den.
Je zejm, e pacientovy obte jsou pmm dsledkem zniujcho ivotnho stylu, kombinace stresujc profese a
zcela nevhodn kompenzace v podstat vrcholovm provozovnm kopan a hokeje. Klovou roli zde jist hraj i
osobnostn charakteristiky. Pacient vak dsledn trv na organick pin zdravotnch obt, jakkoliv jin souvislosti
nen ochoten pijmout, neustle pitom na hodinkch sleduje as blc se schzky. Ji nyn je zejm, e od vyeten
oekv pouze zajitn magnetick rezonance ptee a recept na inn analgetikum, kter by mu dovolovalo
pokraovat v navyklm ivotnm stylu. Snam se jej pesvdit, aby mrn slevil z nronch, v dan chvli
nebezpench sport, jakmi jsou hokej a kopan, a obohatit svoje pohybov aktivity i o sporty, kter umon relaxaci a
regeneraci nejvce namhanch parti pohybovho apartu, pedevm zad a dolnch konetin, kupkladu plavn, jzda
na kole, bky, jgov cvien a dal. Drazn varuji ped uvnm analgetik, kter jej nejen ohrouj svmi
nedoucmi inky, ale pedevm jej zbavuj ochrannho signlu bolesti a rychle vedou ke vzniku nevratnch
degenerativnch zmn. Jejich uvn se tedy naprosto nesluuje s pokraujc stresujc pracovn i sportovn zt.
Zmnka o nutnosti psychorelaxace zcela zapad. V asov tsni nenalzm jinou monost ne jej pmo konfrontovat s
realitou. Pokud bude pokraovat v devastujcm ivotnm stylu i v dosavadnm zpsobu len zdravotnch obt, kter
v dnm ohledu tento styl nezohleduje, nebo je orientovno vdy jen na postien orgn a zcela ignoruje
osobnostn zvltnosti pacienta, lze mt o jeho zdrav i ivot ty nejvt obavy. Ji na odchodu z ordinace k tomu pacient
sdluje: Ne bych se vzdal neho na svm zpsobu ivota, hlavn kopan a hokeje, to se radji znim.
S odstupem msce se dozvdm, e byl pacient s mm zpsobem vyeten i s navrenm lenm velmi
nespokojen a v jeho poadavku na vyeten rezonanc a pedpis silnho analgetika mu bez jakchkoliv problm i
dotaz vyhovli na nedalekm neurologickm pracoviti.
Bolesti zad: mty a realita, Triton, 2005

ENA ZE SOUSEDSTV
Pestoe se tento pbh odehrl ji ped lety, dodnes se mne hluboce dotk. Pro jeho piblen a pochopen je ale
teba se vrtit jet o nkolik rok zptky. Vyrstal jsem tehdy v domku na okraji malho msta, kam se dodnes as od
asu vracvm. V blzkm sousedstv pak lta spokojen ili star manel, v ase zatku pbhu oba ve vku
sedmaedesti let. On, pvodn profes idi, pozdji jako penzista non hlda, nklonnost k fyzick prci pli
nevynikal. Jeho manelka byla pravm opakem. Cel ivot zamstnan v zemdlstv, navykl na tkou prci na poli,
slovo odpoinek neznala. Ten si nemohla dovolit ani po odchodu do penze, ani pot se nezastavila, prci na zahrad
stdal klid domku, nkupy... Pi neustl innosti a nezdoln vitalit se ale cel ivot potkala s tm deseti kilogramy
nadvhy.
Ped asem za jedn z mch obasnch nvtv rodit se mi sousedka pila svit se svmi obtemi. Akoliv jinak
byla zcela zdrav, u tm rok ji suovaly siln bolesti v ki, hlavn k veeru, nkdy pro bolest nemohla ani usnout.
Protoe se bolest stle stupovala, vyhledala ped osmi msci obvodnho lkae. Po zbnm vyeten nsledoval
rentgen s nlezem pokroilch degenerativnch zmn a dom si odnela dv balen brufenu s tm, e bolesti jsou
ptee. Protoe ale brufen ulevil jen zsti, vyhledala po msci lkae znovu. Nsledovalo vyeten ortopedem,

doplnn potaovou tomografi, srie obstik, zven dvky analgetik, dal lky na uvolnn svalovho napt a
tradin fyzikln lba na rehabilitanm oddlen. Ve jen s krtkodobm efektem, piem levu nepinesla ani infzn
lba bhem tdenn hospitalizace na neurologii. Jakkoliv dobe mnn, lba spn bt ani nemohla, nebo v jejm
prbhu sousedka neustle pokraovala - jak byla cel ivot zvykl - v namhav prci; ta se j bhem pobytu v
nemocnici navc nahromadila. Toto svoje konn toti povaovala za natolik samozejm, e j pipadalo zbyten o
nm vbec hovoit. Konzilium pikovch odbornk svch profes, specialist znalch biologickch nlez, avak zcela
neznalch osobnosti a ivotnho pbhu pacientky, pot konstatovalo vyerpn vekerch monost konzervativn
lby a doporuilo radikln operaci v podob zpevnn nkolika obad bolestivho segmentu bedern ptee pomoc
kovov dlahy. A prv o nzoru na tuto operaci se tehdy pila sousedka poradit. Trpliv jsem se snail j vysvtlit, e
jej obte jsou zkonit, odpovdajc vku, nadvze i obrovskmu bemeni, kter si na zda naloila. V tchto
souvislostech vysvtliteln pak byl i nlez pokroilch degenerativnch zmn v obraze potaov tomografie a
rentgenu. Zdraznil jsem, e bolest v ki je dleitm obrannm mechanismem a varovnm signlem, kterm dv
tlo stle astji najevo, e se s takovm zpsobem zachzen odmt smit. Operace v takovm ppad problm
nejene nemus vyeit, ale jej vsledek me bt i velkm zklamnm. Pokusil jsem se sousedce nabdnout lebnou
alternativu spovajc v trplivosti a aktivnm pstupu, v zapojen manela a odrostlch dt do fyzicky nronch prac,
v odpoinku, v mrnm snen nadvhy, del dovolen, napklad ve form lzeskho pobytu, a dlouhodob aktivn
rehabilitaci. Ml jsem pocit, e pochopila, o em hovom. Kdy jsem ji ale potkal po tech tdnech, pevnm hlasem mi
oznmila: J na tu operaci peci pjdu! Chci se t bolesti zbavit, abych mohla dlat tak, jak jsem zvykl. Chirurg tvrd,
zeje to jedin monost, navc operace pr stoj sto padest tisc a j ji budu mt na pojiovnu. Takov pleitost
nemus trvat vn. Bylo zejm, e nem vznam ji dle pesvdovat. Jet ne odcestovala do nemocnice, stihla
umt okna, nakoupit a navait manelovi na dva tdny.
Pi nron operaci se j dvakrt zastavilo srdce. Po spn resuscitaci nsledovaly ti tdny na jednotce intenzivn
pe, dolen na standardnm oddlen a peklad do lebny dlouhodob nemocnch. Dom se vrtila po tyech
mscch na kost vyhubl, tm neschopn samostatnho pohybu. Ani tm vak jej trapy neskonily. Tlo odmtlo
kovov implantt a dostavily se hnisav komplikace, kter si vynutily dal operan zkrok. Ten u ale jej oslaben
organismus nevydrel.
Bolesti zad: mty a realita. Triton, 2005

PBHY ANTIBIOTIK
Objev penicilinu sirem Alexandrem Flemingem se stal symbolem tm neomezench monost medicnsk vdy. Od
roku 1941 vd antibiotikm za zdrav a za ivot miliony lid na celm svt. V naden z jejich ink se destky let
pedepisovala skoro vem a skoro na vechno. Te nastalo vystzlivn. Pestvaj inkovat. Podle Evropsk unie je
antibiotick rezistence globln hrozbou. Studie publikovan v Review of Infectious Diseases tvrd, e jsou ve vce ne
polovin ppad pedepisovna pln zbyten. Ministerstvo zdravotnictv vyrazilo do boje proti jejich naduvn.
Podle ministra Julnka je pr asto vyaduj samotn pacienti. Chce je pevychovat pomoc letk. Po vzoru evropsk
kampan na nich bude obrzek jeka a heslo: Nachlazen? Chipka? Dopejte si klid, ne antibiotika!
Za to, e se antibiotika uvaj zbyten, ale neme jen pacient. Nenarodil se k tomu, aby bral prky. To jej nauil
medicnsko-farmaceutick komplex, soustedn na produkci vkon a na zisk. V jeho zjmu je len chorob, nikoliv
uzdravovn lid. Tak ordinuje neviditeln ruka trhu. Svj dl viny neseme i my lkai. Jak pohodln je pedepsat
antibiotika na banln nastydnut nebo na lehkou virovou infekci. Ne proto, e by to pacientv stav vyadoval, nbr z
pocitu vdom nebo nevdom obavy z pochyben. V neustlm spchu a ve snaze bt za vech okolnost kryt. Tou
hlavn pinou antibiotick krize je ale systm modern biotechnologick medicny. Vekerou pozornost sousted na
chorobu. Infekci povauje za tok zven. Ihned zahajuje antibiotick protitok. Nezajm se o to, co infekci
pedchzelo, jakm zpsobem jsme se o ni sami zaslouili. Kad nemoc ale m informan hodnotu. Vypovd o tom,
jac jsme, jak ijeme, jak zvldme nebo nezvldme sloit ivotn situace.
S podvnm lk, kter nee pinu, nbr jen potlauj pznaky, se v ordinaci setkvm kad den. Z pohledu
vdeck medicny je to postup lege artis. Jen se nkdy p zdravmu rozumu. Jeden pbh za vechny. Do
ordinace vstoupila maminka s desetiletou dcerou Janou. Jet ped pti lety byla Jana pln zdrav. Pak nastal zlom.
Objevily se opakovan chipky, angny, znty dutin. Matka s n vystdala destky lka. Jana si dva tdny dokonce

poleela v nemocnici. Vyzkouela snad vechny druhy antibiotik. Jenom loni spolykala sedm balen. Zbyten. Je na
tom m dl h. Vyerpan, bled, s kruhy pod oima. Jak je pina jejho stonn? Co ji tak vyerpv? dn
objektivn vyeten to nezjistilo. Vysvtlen bylo v jejm ivotnm pbhu. Poprosil jsem matku, aby ns nechala o
samot. Jana mi to se slzami v och vechno povdla. Prv ped pti lety se rodie rozvedli. Byl to pro ni obrovsk
ok, tatnka mla moc rda, pod se j stsk. S maminkou se pesthovala do velkho msta a pila o vechny
kamardy. Maminka si nala ptele. Vechen as vnuje jemu a budovn spolen firmy. Dom chodv pozd v noci
vyerpan a podrdn. Sama polyk lky na bolesti hlavy a deprese. O vkendech bu uklz, nebo sed nad
etnictvm. Jana o ni m velk strach. Je bezradn a zoufal. V noci asto ple. To trpen ji stoj obrovsk mnostv
sil, podlamuje jej obranyschopnost, chyt kdejakou infekci. Jej stonn nen volnm po antibiotikch. Jana nejlp v, co
potebuje k uzdraven: Maminku mm moc rda. Pla bych si, aby se mnou byla astji, o vkendech jezdila na vlety,
drela mne za ruku, povdala si se mnou...
Kdy jsem dal Janinu zpov pest matce, rozplakala se. Do t chvle vbec netuila, jakou roli v jejm stonn hraje
ona sama a nevldn dtstv, kter j vytvoila. Je odhodlan to zmnit. Bude j vnovat vc asu, pozornosti a lsky.
Jedin tak se me Jana uzdravit. Bez lka a bez antibiotik.
Lidov noviny, 9.12.2008

DOKTOR V NESNZCH
K doktorovi chod lovk, kdy u neme dl, je ne-mocn. Nebo kdy u si s problmy nev rady, je bez-radn.
Spolh na to, e mu doktor porad. M na to koly, nejmodernj techniku a lky na vechny neduhy. Problm
nastv, kdy doktor sice odhal pinu obt, pesto ale pomoci neum, sm je bezradn. Pitom se nejedn o dn
zhadn nemoci. Vtinou jde o bolesti hlavy a zad, zvrat, navu, nespavost, vysok tlak nebo zavac obte.
Modern medicna by je mla hrav zvldnout. Nezvld. A takovch pacient je pod vc.
Pan Jana se vyerpan zhroutila do kesla ordinace. Letos j bude sedmapadest a jet ped dvma lety doktora
tm nepotebovala. Pak se objevily krut bolesti zad, zvrat, nespavost a vysok krevn tlak. Obela neurology,
ortopedy, internisty i rehabilitan lkae. M za sebou ta nedokonalej vyeten. Nic se nenalo. Vyzkouela
nejsilnj analgetika, obstiky ptee, elektrolbu. Nic j neulevilo. Kdy u pro bolesti nemohla ani spt, navtvila
psychiatra. Nasadil j prothiaden a trittico, lky proti zkosti a depresm. Spnek se po nich trochu zlepil, vyerpn a
napt ct dl. Kdy jsem se j zeptal, v em vid pinu svch pot, bez vhn odpovdla: Ve stresu! jet ped
temi lety pracovala jako prodavaka v malm butiku a nic j nebylo. Pak obchod zkrachoval. Dodnes j dlu vplatu.
Vzhledem k vku byla rda, e ji vzali na msto pokladn v hypermarketu. Dva roky dl dvanctihodinov smny, pt
dn v tdnu, stdav za pultem nebo za kasou, neustle na nohou, neustle ve stehu. Kdy je poteba, tah bedny se
zbom. Za smnu m jen dv plhodinov pestvky. Kad jej pohyb sleduj kamery a supervizoi - bachai. Nejvt
stres zaila ped Vnocemi. Prv tehdy se j zhorily bolesti zad a pestala spt. Aby vyila z tinctitiscovho platu,
mus brt smny navc. Dom chod pozd veer, naprosto vyerpan. Po smrti manela ped deseti lety zstala na
vechno sama. Syna nechce obtovat, sm piel o prci. Ke vemu e problmy s bydlenm. O dm se soud
pvodn majitel a byt se ned vymnit. Plat sedm tisc msn njem, odhlsila rozhlas, zruila vechny pojistky,
omezuje nkupy, biopotravinm se vyhb velkm obloukem. Rda by si je dopla, ale nem na n. O dovolen si
me nechat jenom zdt ...
Zdravotn problmy pan Jany jsou v pm souvislosti s jej sloitou ivotn situac. Ne vlastn vinou se ocitla ve velmi
nepznivch spoleenskch podmnkch. Nedoke je eit a tlo j to dv stle draznji najevo. Obrtila se na mne
s nadj a dvrou. Rady, e by si mla odpoinout, udlat si dovolenou, relaxovat, nauit se zvldat stres a t
zdravji, jsou j k niemu. Do penze j zbvaj tyi roky. Njak to mus vydret. Radji jsem mlel. Pochopila, e j
nemm co nabdnout. Jen prky na tlumen pznak. Jsem s celou medicnou v koncch. Zdaleka ne sm. Nedlm
nic jinho, ne pedepisuji lidem prky na nervy. Pitom vm, e to jejich problmy vbec nee. Na to jsem nemusela
studovat medicnu. Pipadm si pln bezmocn, svovala se mi ped tdnem kolegyn z psychiatrie. Kdo porad
bezradnm lkam???
Lidov noviny, 30.6.2009

DOKTOI HMHM A DIAGNZA Z LESA

Pan Magda je moje dlouholet pacientka. Bude j edest a je v podstat zdrav. Jejm nejvtm problmem jsou
pecitlivlost, zkost, strach z nemoc a hrza z doktor. Piny jejch zdravotnch pot bvaj prost. Nejinnj
lbou je srozumiteln vysvtlen, uklidnn, ppadn krat rehabilitace a psychoterapie. Pan Magda si takov pstup
moc pochvaluje. Pestala brt lky, doktorm se na moji radu spe vyhb. Ne vdy se j to poda. Koncem ervna se
po del dob objevila v moj ordinaci. Bylo na n vidt obrovsk napt. Ped tdnem ji vylekaly pocity zalehnut a
huen v obou uch. Hned bela na ORL . Nic se nenalo. To ji zneklidnilo jet vc. Pokraovala na neurologii. Pan
doktor ji vyetil a poslal na rentgen lebky a ptee. Pak si snmky zamraen prohlel, nco odmen utrousil o
osteoporze, nic mi podn nevysvtlil a jet pi tom dlal hmhm. Jak dl doktor hmhm, hned vm, e je to zl,
svovala se pan Magda.
Vybavil se mi vzkum americk psycholoky Nahni Ambadyov. Zjiovala v nm, kterm lkam pacienti v a na
kter si naopak nejvc stuj. Ambadyov nahrla stovky rozhovor lka s pacienty. Z kad nahrvky vybrala dva
desetivteinov trky a odstranila z nich zvuky s vysokmi frekvencemi. Vsledkem bylo huhn, kter si zachovvalo
intonaci, vku hlasu a rytmus, ale zmizel z nj obsah. Pak nechala nkolika osobm posoudit velost, neptelskost,
dominantnost a zkostnost krtkch zznam. Hodnotitel nic nevdli o kvalit jednotlivch lka. Nevdli, jakou
maj prpravu, jak procedury obvykle provdj. Nevdli dokonce ani to, co lkai pacientm kaj. Ve, o co oprali
svj odhad, byla analza tnu lkaova hlasu. Kdy byl lkav hlas hodnocen jako dominantn, pak byl lka zpravidla
jednm ze alovanch. Pokud hlas znl mn dominantn a sp starostliv, pak lka patil mezi ty nealovan.
Ukzalo se, e nejvc me lka pacienta zdeptat tnem nadazenosti, popisuje experiment Ambadyov Malcolm
Gladwell v knize Mik.
Pan Magdu jsem vyetil a nic nenael. Vysvtlil jsem j, e pocity zalehnut a huen v uch se obvykle objev v
situaci, kdy je lovk vystaven nepjemnmu hluku nebo pvalu informac. Mozek se zane brnit a spust alarm
Nejde o vnou chorobu, ale o pokyn k tomu, aby si lovk odpoinul a vyistil hlavu. V t dob rostly houby jako po
deti. Kadou volnou chvilku jsem vyrel do lesa, kter mm jen dvacet metr od ordinace, a vracel se s koem plnm
hib. Neznm lep zpsob relaxace. Pan Magd jsem poradil, a na nic neek a tak vyraz. Abych odlehil
atmosfru, svil jsem se j s erstvm zitkem. Ped pr minutami jsem se zabhnul podvat na hibov nalezit.
Narazil jsem tam na njakho kretna manaera. Nmecky hulkal do mobilu a domlouval si kefty. Rozlhalo se to
stovky metr daleko. Vbec nebylo slyet ticho. Ml jsem sto chut mu ten mobil urazit vtv. Z lesa jsem musel utct.
Jet te jsem nervzn a hu mi v uch. postoval jsem si. Pan Magda mnila barvu z rud na zelenou, chvli
mlela a pak vyhrkla: To byl mj manel. On takhle hlasit mluv pod.
Lidov noviny, 21.7.2009

JAK DOKTOI PEKLI DORT

Pan Mirek si pro bolest ani nemohl sednout do kesla ordinace. Zstal radji stt. Vysok, thl edestnk, dokonale
obleen, v ruce ale msto obvyklho notebooku igelitku. Na stl z n vysypal hromadu lk a spustil: Jet ped pl
rokem mi bylo docela dobe. Pak mne chytla zda. Bolest obas vystelovala do lev kyle. Proel jsem nekonenou
adou vyeten. V hlav z toho mm naprost zmatek. Praktick lka zjistil blokdu, nasadil ibalgin, k tomu dorsiflex
na uvolnn sval. Pro jistotu mne poslal na neurologii a revmatologii. Neurology jsem vystdal dva a nebyli schopni se
dohodnout ani mezi sebou. Jeden tvrdil, e mm polyneuropatii, pr znt nervu. Pidal aescin proti otoku a vitamin B.
Druh zjistil na magnetick rezonanci zen ptenho kanlu, doporuil tablety DHC proti siln bolesti a jin lk na
uvolnn sval - myolastan. Revmatolog nechal dlat odbry a prohlsil, e trpm sronegativn artritidou revmatismem, pi kterm je nlez v krvi v podku, ale bol klouby - dal mi sulfasalazin. Vsledek magnetick
rezonance jsem ukzal neurochirurgovi a ten chtl hned operovat. Tak mne to vydsilo, e jsem skoro pestal spt.
Psychiatr zjistil depresi a nasadil citalopram. Pipadm si jako v pohdce o pejskovi a koice, kdy pekli dort. Doktoi
urit chtj, aby mi bylo dobe. Jene kad pid dal syndrom a dal lky. Podn nevm, co mi je, z lk mne bol
aludek a sezen v prci mi dl m dl vt pote, svoval se pan Mirek.
Doktor R. A. Deyo z univerzity ve Washingtonu zjioval, jak se lkai rznch odbornost shoduj v nzorech na
zpsoby vyeten a piny bnch bolest zad. Vsledkem byl naprost chaos. Ukzalo se, e revmatologov dvakrt

astji ne lkai jinch specializac pouvaj laboratorn testy k vylouen revmatickho procesu, neurochirurgov a
ortopedi naopak dvakrt astji vyuvaj zobrazovac metody ve snaze odhalit vhez meziobratlov plotny,
neurologov tikrt astji vol elektromyografick vyeten k vylouen poruchy veden vzruchu postienm nervem.
Stejn rozdly jako pi volb vyetovacch metod jsou i v nzorech na lbu. Jestlie jsou zmaten pacienti, zmaten
lka nen o nic men.
Objektivn vyeten pana Mirka nic zvanho neprokzalo. Fyzicky na tom byl celkem dobe. Ped pr msci zvldal
i ticet kilometr na kole. Bolest zad vypovdala o tom, kolik si toho na n naloil. Nmahy, ale i starost. Pracuje jako
manaer velk banky, denn dvanct hodin, pod tlakem krize. Neodpoine si ani o vkendech. Dovolenou neml sedm
let. Mluvit o osobnm ivot se nejdv zdrhal. Pak pipustil, e jej t vztah s manelkou, tchnem, dcerou ... a to
jet nen vechno. Viml si, e ve stresu se zda zhoruj. Uklidnil jsem ho, e zatm nemus ani na operaci, ani brt
prky. Zda volaj po tom, aby si z nich odloil - hodiny sezen u potae, ale tak starosti. Souhlasil s
neschopenkou, ochotn pijal i nabdku rehabilitace pohybem, mas a vodolby. Nvrhem psychoterapie,
rehabilitace vztahu ke svm nejblim i k sob samotnmu, u tak naden nebyl. Asi na tom nco bude, jet si to
rozmyslm, utrousil na odchodu.
Lidov noviny, 28.7.2009

KNOKAUT
Chod manaei, chod? ptv se mne pi obasnch setknch herec Jaroslav Duek. Kdy ho ujistm, e jich mm v
ordinaci docela dost, ustaran dod: To je teprve zatek. Nejvt npor pijde po Vnocch. Budou se hroutit v
zstupech. Vtinou se neml.
Kdy piel tyicetilet pan Karel do naeho Centra, vichni strnuli. Sotva stl na nohou, pidroval se zdi, ml
neptomn pohled a mluvil zmaten. Jako boxer po tkm knokautu. V ordinaci se sesul do kesla a sbral dech.
Cekal jsem vyprvn o tkch zpasech v ringu. Omyl. Karel je pikov manaer. Ped deseti lety byl pln zdrav.
V Britnii dostudoval finann institut a nastoupil do banky. Odstartovala skvl karira. Pracoval od rna do noci, dil
velk finann operace, pohyboval se v nejvych bankovnch kruzch. Po dvou letech piel prvn der. Mozek se po
nm pln vymknul z kontroly. Pestal spt, ctil obrovsk napt, zvrat, nejistotu. Londnsk psychiatr konstatoval
mnii a nasadil lithium. Po pr mscch se mu ulevilo. Vrtil se dom a do finannho ringu vkroil podruh. Dky lkm
se v nm drel skoro pt let. Pak pily dal rny do hlavy a dal len. Nepouil se. Potet el k zemi ped temi lety.
Na psychiatrii si pobyl dva msce. Od t doby je burzovnm maklem na voln noze. Denn trv deset hodin u
potae. Jeho byznys drt ekonomick recese. Partnerka ho dvno opustila. Z aktovky vythl skoro centimetr tlustou
sloku. Fyzickou kondici, vvoj pot i lbu m zdokumentovan den po dni. Kopruj pohyb indexu PX . V roce 1999
na tom byl skvle. Chodil do fitka, hrl squash, plaval. Dnes neujde ani pl kilometru, bol ho vechny klouby, neudr
rovnovhu, trp prjmy, ruce i nohy se mu tesou. Je klientem medicnskho centra pro VIP manaery. Prbn o nj
peuj psychiati, neurologov, ortopedov, internisti a revmatologov. Pi kad nvtv mu pidaj dal diagnzu a
dal prky. Na nervy a tes lithium, seroquel a depakine, na span stilnox nebo hypnogen, na bolesti kloub aulin,
ibalgin nebo celebrex, pak jet moduretic, zyrtec a duspatalin. Rozeznat hranici mezi nemoc a nedoucmi inky
lk je zhola nemon. Stejn jako svtov ekonomika je na tom m dl h. Prky a finann injekce pinej jen
doasnou levu.
Te se doslechl o psychosomatice. Je to jeho posledn nadje. Vysvtlil jsem mu, e na diagnzy nevm. Podle
antipsychiatr jsou i ty nejvnj duevn choroby reakc na ivot v podmnkch, kter nejsou k ivotu. Dokud
neopust finann ring, nem anci se uzdravit. Nabdl jsem mu nkolikamsn lebn program. Ume pi nm
manaery chodit do lesa, poslouchat ticho, fyzicky pracovat, znovu t. Nvrh ho zaujal. Ml jedinou podmnku:
pipojen notebooku, aby mohl prbn sledovat kurs akci.
Borec, kter byl po deru na hlavu knokautovn, nebo v dsledku tkch der na hlavu bezbrann nebo neschopn
pokraovat v boji, a rozhod utkn peruil, nesm se od tohoto dne astnit soute v boxu nebo sparringu. Dv ne
zane borec po ochrann lht boxovat, mus se podrobit lkask prohldce, pe se v pravidlech boxu.
Je nejvy as, aby esk nrodn banka ustavila komisi rozhodch a lka, kter by dohlela na dodrovn
ochrann lhty u manaer knokautovanch neviditelnou rukou trhu.

Lidov noviny, 13.1.2009

TEMN HU HYPOTKA
Pern neodbytn a vudyptomn un elest. Doktoi mu kaj tinitus. Pipomn bzukot roje vel, nervy drsajc
pskn brzd nebo drnen drt vysokho napt. Vbec nejhor je to v noci. lovka nenech klidn spt, pracovat,
bavit se ani normln t. Jin lid elest nesly. Zdrav nemocnmu nev. Ten pitom trp jako zve. Nen schopn
fungovat v prci ani doma. Je podrdn, nepjemn a nervzn. A doktoi jsou proti tinitu bezmocn. U vtiny
pacient se, ani s pouitm nejmodernj vyetovac techniky, neda odhalit pinu. Rozmanitost lebnch pokus
je sp potvrzenm bezradnosti ne spch biologick medicny. Zkouej se lky na prokrven, imunologick
preparty, vitamny, hormony, psychofarmaka. Pacienti trp dl. Je jich m dl vc.
Tam, kde tpe biologick medicna, osvduje se medicna komplexn. k se j tak medicna pbh. Prv v tom
ivotnm se toti vysvtlen pot obvykle najde. Jako u pana Karla. Je mu necelch tyicet. Jet ped pti lety k
doktorovi prakticky nechodil. Pak se najednou objevilo zlovstn huen. Vystdal adu doktor, absolvoval destky
vyeten. Dvakrt dokonce leel v nemocnici. Proel ORL , audiometrii, internu, neurologii, on, EEG, potaovou
tomografii, nuklern magnetickou rezonanci. Nikde nic. Bral betaserc, tanakan, cavinton, dostval infze. V zoufalstv
zkusil i nskho litele, chodil na akupunkturu. Vechno marn. Na chvli mu ulevily a siln lky proti depresi. Pesto
je dl v obrovskm napt. Vbec nechpe, co se to s nm dje.
Od revoluce se iv jako podnikatel: nkup zbo za elem dalho prodeje. Pracuje urit deset hodin denn. V
obrovskm stresu. Na rodinu nem vbec as. Aby uspokojil enu a ti dti, rozhodl se postavit jim dm. Vzal si
hypotku. Dal nmaha, dal starosti, dal penze. Voln vkend nezn. U si ani nepamatuje, kdy byl naposledy na
dovolen. Pesn ped pti lety el do rizika. Skoro dva miliony vsadil na jednu podnikatelskou kartu. Nevylo to.
Penze doslova zahuely. Od t doby mu hu v hlav. Pestoe dl jet vc, st splc hypotku, dluhy a roky z
nich. Kadou chvli m ve schrnce pedvoln k soudu. S exekutorem u si tyk. Je na pokraji lenstv. A ke vem
problmm se doktorm neda vypnout to huen.
Co ech, to dlunk. Podle daj Bankovnho registru klientskch informac uzaveli ei s bankami a nebankovnmi
finannmi institucemi u 13,6 milion vrovch smluv, v hodnot pes bilion korun. Kad ech, vetn nemluvat,
m dnes v prmru vce ne jednu vrovou smlouvu. Celkem je v bankovnm registru 4,7 milion dlunk, z nich
kad bankm dlu 176 tisc korun. Mon e i vy jste jednm z nich. Mon, e i vm u zan huet a chystte se k
doktorovi. Zbyten. To, co vm hu v hlav, doktoi nenajdou. Ani ta nejdokonalej magnetick rezonance toti
nedoke zobrazit, jak jste si zavaili. Hypotkou, leasingy, vry, dluhy, roky. A e vm zvon v uch? To bude asi
exekutor. Komu nen rady, tomu nen pomoci. Ani vm, ani panu Karlovi. Do konce ivota u bude polykat njak
prky. Recept na dv mega, kter mu ped pti lety zahuela v riskantnm podnikn, bohuel dn zdravotn
pojiovna nehrad.
Lidov noviny, 2008

KDY OPERUJE RUKA TRHU

Podle policie bylo na milnsk klinice Santa Rita zbyten operovno 86 lid s jedinm clem: aby si lkai vc vydlali.
Pacienty operovali bez ohledu na jejich utrpen, kter jim rozhodn neulehovali, ale naopak zhorovali, uvedla
prokuratura. Zdokumentovn byl mimo jin ppad osmaosmdestilet eny, kter byla tikrt operovna pln
zbyten. Za kadou operaci si klinika tovala 12.000 eur. Tincti obvinnm lkam byl s okamitou platnost
zakzn vkon povoln.

To nen jen problm kliniky Santa Rita. To je nzorn ukzka fungovn medicnsko-farmaceutickho komplexu:
spolen medicnskch piek, farmaceutickch firem, zdravotnickch instituc a dravch podnikatelskch skupin. Je to i
problm naeho zdravotnictv. PPF Petra Kellnera skupuje akcie farmaceutick firmy Zentiva, ocelsk magnt
Chrenek zakld vlastn zdravotn pojiovnu. To nejsou dobroinn spolky. Do zdravotnictv investuj proto, aby
vydlali. Akcioni se dokaj dividend, jen kdy se bude hodn vyetovat, hodn operovat a hodn lit. Kad
uzdraven pacient pedstavuje ekonomickou ztrtu. Tak operuje neviditeln ruka trhu. S jejmi hrznmi dsledky se v
ordinaci potkvm kad den.
Ped dvma lety mi telefonoval zoufal ptel. Jeho dcera Martina m jt na operaci kyl. Chtj se ujistit, jestli nen jin
een. Do ordinace vstoupila se slzami v och thl sedmnctilet dvka. Jet ped pl rokem byla pln zdrav,
vnovala se atletice, pespolnm bhm, pekkm. Ptkrt tdn trnovala. Ve sv kategorii patila k nrodn pice.
Pak zmnila trenra a s nm i zpsob ppravy. Pibyl bh do schod a posilovna. Navzdory nav pokraovala.
Definitivn ji zastavila a bolest brc. Starostliv rodie radji zajistili ortopeda. Zbn ji vyetil, konstatoval znt
okostice, naordinoval klid a brufen. Ve spchu j pak stril do ruky danku na rentgen kyl. Martinu to pekvapilo.
Kyle ji pece nikdy nebolely. Doktor se ale mus poslouchat. Urit v, co dl. Na kontrolu po tech tdnech la
prakticky u bez pot. Byla si jist, e tm len kon. Tila se na nvrat k atletice. V ordinaci ji ekal ok. Ortoped
ml na stole rentgeny a vypadal ustaran. M pr tk nlez, vrozenou vvojovou vadu, dysplazii, kloubnch jamek.
Mus okamit skonit se sportem. Je poteba co nejdv operovat. Pak se uvid. V jedinm okamiku se j zhroutil svt.
Ne se staila na cokoliv zeptat, stla na chodb se dankou na pedoperan vyeten. Nsledujc tdny si
pipadala jako ve zlm snu.
Kyle mla na prvn pohled v naprostm podku. Ani na rentgenovch snmcch jsem nic vjimenho nenael.
Hlavn s nimi ale nikdy nemla dn pote. Operace by ji jen pokodila. Okamit jsme jej termn zruili. Motivm,
kter k n ortopeda vedly, vbec nerozumm. Chtl si zaoperovat? Nebo poteboval vykzat vc vkon? Nevm. Hlavn
je, e Martina zstala zdrav a dnes se dl vnuje oblben atletice. Medicnsko-farmaceutick byznys piel zkrtka.
Jen ti tdny ale chybly k tomu, aby ji potkal stejn osud jako pacienty kliniky Santa Rita.
Lidov noviny, 8.7.2008

VY NEJSTE TLUST
Kdy pan Marie vstoupila do ordinace, ani na chvli jsem nepochyboval, e j nen dobe. Pbh jej nemoci je
pznan. Pestoe se ve svch tm osmdesti letech ctila vcelku zdrav, nechala j peliv obvodn lkaka loni na
jae pro jistotu udlat odbr krve. Po tdnu se pan Marie dozvdla, e m nebezpen vysokou hladinu cholesterolu
a mus se lit. Nsledovalo odesln do pe odbornk poradny pro lipidy a nsledn nasazen lk. Od t doby ji
trp nevolnost, bolesti bicha, prjmy. Ztratila chu k jdlu, zhubla skoro o pt kilogram. Vystdala nkolik druh lk.
Vechno marn. U si sama kala, e je pestane brt. Strach j to vak nedovolil. Lkai pece tvrd, e ten cholesterol
je ivotu nebezpen a prky na nj uvat mus. Pr ji dokonce zaadili do njak studie. Kdy jsem j poradil, a lky
zahod a na cholesterol zapomene, viditeln se j ulevilo.
Zatmco jet ped nkolika destkami let se vzkum zamoval na hledn novch a innjch lk proti smrtcm
chorobm, dnes e medicnsk prmysl problm prv opan. Lk je vc ne chorob. Vdlky medicnskofarmaceutick lobby jsou v ohroen. Je teba tomu zabrnit vemi prostedky. Manaei farmaceutickch firem,
kreativci reklamnch agentur, marketingov specialist a spznn lkai dali hlavy dohromady. A nali een: Pustme
se do vyhledvn chorob u lid, kte ve skutenosti dnou nemoc netrp. Vymyslme nov syndromy i diagnzy a
piadme je k nadbytenm lkm. Namsto umn t s obtemi, kter jsou samozejmou soust bhu ivota,
vyvolme prostednictvm reklamy strach a nutnost bojovat proti nim pomoc tablet.
Vce ne padest let byl vysok cholesterol jen jednm z ady problm podlejcch se na vzniku ischemick choroby
srden a infarktu myokardu. Lkai souasn varovali i ped kouenm a stresujcm zpsobem ivota. Objev statin,
lk na sniovn cholesterolu, v polovin 90. let znamenal zlom. Problm se rzem stal nemoc. Lipidor a norvasc od
firmy Pfizer, zocor od firmy Merck od t doby pat mezi nejprodvanj lky vbec. Tm tyicet milion lid, kte je
uvaj ve Spojench sttech, farmaceutickm firmm vyn tinct miliard dolar ron.
Nsledoval navov syndrom, artrza, ensk sexuln dysfunkce... Vymlen novch chorob se vyplc. Kasovnm

trhkem se jist stane metabolick syndrom (MS). U jeho zrozen stl kardiolog Scott Grundy, editel Centra pro
klinickou vivu univerzity v texaskm Dallasu. V devadestch letech se s nadenm pustil do vzkumu a propagace
lk na sniovn cholesterolu. Nyn se chopil dal pleitosti a za uplynulch pt let uskutenil vce ne devadest
pednek na tma obezity a MS. Pro stanoven diagnzy mus pacient splovat alespo ti z pti kritri: mt vysok
krevn tlak, vy hladinu cukru nebo triglycerid, mn HDL tuk a bt obzn. Obezita pitom pedstavuje faktor
klov. V USA j v roce 1977 trplo 40 procent lid, dnes jsou to dva Amerian ze t. Jet nedvno byla pedevm
problmem ivotnho stylu. Dnes je nemoc nazvanou metabolick syndrom. Je mon jej diagnostikovat u
ptasedmdesti milion Amerian a farmaceutick firmy jsou na nj dokonale pipraven. Zvrenou fz probhaj
klinick testy t set padesti lk, Pfizer vyvj vlastn CP 945598. Vvoj, vroba a propagace ale stoj spoustu penz.
Firmy investuj ti biliony liber ron a dobe vd, e se jim nevyplat vyrbt lky pro chud nemocn. Vzkum lk
proti malrii, kter zabj milion lid ron, hlavn en a dt v zemch tetho svta, se tm zastavil. Pokud njak
probh, plat jej hlavn stty a charitativn organizace. Pro farmaceutick firmy jsou mnohem zajmavj clovou
skupinou lid v podstat zdrav, vystraen a - bohat. A nejen oni. Vdy movit Amerian chovaj 65 milion ps.
Tm tetina zvat trp nadvhou, zhruba 5 procent je siln obznch. Rozmry kopruj sv pny. Podobn jako oni
jsou vystaveni zvenmu riziku cukrovky a cvnch chorob. Ani ps milkov se vak nemus bt. U je nikdo nebude
nutit k pohybu nebo jim omezovat mnostv jdla. Farmaceutick koncern Pfizer uvd na trh lk slentrol. Sniuje u ps
chu k jdlu a brn vstebvn tuk. Poet obznch ps stoup a tento lk je vtanm pspvkem k jejich len,
prohlsil Stephen Sundlof, f americkho adu pro dohled nad bezpenost liv. Pokud by lk zaali svm obznm
psm dvat vichni majitel, pineslo by to Pfizeru mezi dvaceti a tyiceti miliony dolar denn.
Zaplavovn pirozenho lidskho ivota novmi syndromy pin i dal paradoxy. Analzy ukazuj, e m vce
prostedk vynakld spolenost na zdravotn pi, tm nemocnj se ct jej oban. Kdyby se pi hodnocen
zdravotnho stavu populace vychzelo ze subjektivnch pedstav oban, vbec nejhor by bylo zdrav Amerian a
nejlpe by na tom byli obyvatel nejchud indick provincie - Bihru.
Krtce ped Vnocemi mne pila pan Marie znovu navtvit. Byla jako vymnn. U ve dvech naden hlsila, e
po vysazen lk pote rychle vymizely. Msto prk si te po veei dopv sklenku ervenho. Jen se jet div,
jak se mohla nechat tm cholesterolem tolik vystrait.
Lidov noviny, 2008

ZMNA POSTOJE
Koncem roku do Prahy u po est zavtal Tndzin Gjamccho, 14. tibetsk dalajlma. Udlost, kterou si nenechm
nikdy ujt. I kdy ije padest let v exilu indick Dharamsaly, neustle smvy a dobrou nladu. Mluvil o tom, jak je
klid due dleit pro lidsk zdrav, o laskavosti k sob i blinm, odpoutn a pozitivnm postoji k ivotu. Nebylo to
kzn nboenskho vdce. Nabzel tisce let starou lidovou moudrost a vlastn ivotn zkuenost. Dala by se hned
tisknout a vydvat jako uebnice zklad psychosomatiky pro lkask fakulty. Tomu oboru se vnuji u patnct let.
Dalajlmova slova mi pipomnla nedvn pbh z ordinace.
Jan je osmadvacet a jet ped dvma lety byla pln zdrav. Pak othotnla. I kdy to bylo hodn nron, dl
pracovala jako asistentka editele. Obrovsk stres ale zaal a po porodu. Nejdv sloit souit ve spolenm byt s
rodii, pak sthovn, pe o dt v rozestavnm domku, dlkov studium vysok koly a blc se sttnice. Aby si
trochu pivydlala, douovala soukrom anglitinu. Na odpoinek ani pomylen. Manel se sice snail, jak mohl, ale
sm byl v prci od rna do veera. Jet ke vemu je Jana citliv, starostliv a kad malikost ji rozhod. Postupn na
sob zaala ctit napt, pak navu, pak bolest kloub. Nejdv tomu nevnovala pozornost a bolest pemhala. Kdy
zaaly klouby otkat a na tle se objevila lupnka, vyhledala lkae. Diagnza autoimunitnho kloubnho revmatismu,
psoriatick artritidy, ji srazila do kolen. Lkai j vysvtlili, e jde o tkou nemoc, a nasadili ty nejsilnj lky:
methotrexate a do kolene radioaktivn izotop ytria. Po pl roce se j ulevilo a zatouila po druhm dtti. Lky pod
dozorem lka pomalu vysadila. U dva msce je nebere. Bolesti kolen i kloub na rukou se vracej. Zhorila se
lupnka. M obrovsk strach, e thotenstv nezvldne a bude muset znovu do nemocnice. Vysvtlil jsem j, e slovo
autoimunm popisuje stav, kdy se obranyschopnost obrt proti tlu samotnmu. Symbolicky to znamen, e lovk
jedn proti svm zjmm, nen k sob laskav, sm sebe ur. K tomu, aby se uzdravila, si potebuje pedevm
odpoinout, uklidnit se, zbavit se napt a strachu. Odchzela s doporuenm na rehabilitaci, psychoterapii a receptem

na lehk uklidujc lk z tezalky. Na kontrolu dorazila za osm tdn. Na rehabilitaci ani u psychoterapeuta nebyla.
Tezalku si ani nevyzvedla. Byla klidn, usmvav, bez pot. Stal se zzrak? Na dn nevm. Vechno to
zpsobila zmna postoje. S smvem mi ji popsala: Po prvnm porodu se objevily zdravotn pote, kterm jsem vbec
nerozumla. Lba byla drastick, jeden kloub bolet pestal, druh zaal. Lkai tvrdili, e kdy lky vysadm, nemoc se
urit vrt. Zvl krut to pr bude po porodu. K uvn prk bude poteba se co nejdv vrtit. Kojen nepad v
vahu. kali, e dn alternativa lby neexistuje. Pak jsem se dostala do va ordinace. Nejdleitj pro mne bylo
ujitn, e nemusm bt do konce ivota nemocn. Pote jsem si dala do souvislost s obrovskm stresem, ve kterm
jsem ila. Byla jsem na sebe zl. Vlastn vyerpn jsem schovvala za nemoc. Te jsem si chyby uvdomila a zaala
je eit. Mnm sama sebe. Jsem k sob laskavj. Moc mi pomohlo slyet od lkae, e nemoc me bt dna
psychikou a stejnou cestou se d i vylit. Jsem lovk, kter na sob chce pracovat. Jenom jsem nevdla jak.
Myslela jsem si, e jsem nemocn, ale vlastn jsem byla jen hloup. Na revmatologii mi moc pomohli. Jsem jim za to
vdn. Te u to ale zvldnu sama.
Kdy se jeden z poslucha dalajlmy zeptal, jestli m zzran litelsk schopnosti, odpovdl: dn nemm.
Ten nejcennj lk nos kad sm v sob. Jsou to samozdravn schopnosti. Jen je poteba je najt a rozvjet.
Kdybych uml dlat zzraky, pomohl bych si a nemusel jt na operaci lunku. V psychosomatice ale m kad
zdravotn problm svj smysl, vznam a symboliku. Mon e an u dalajlmovi podn hnuli lu.
Lidov noviny, 3.2.2009

OPERACE TENISOV KYEL

Ped pti lety mi do ordinace telefonoval ptel. Chtl poradit, kde si m jeho otec nechat operovat uml kyel.
Zsadn nedvm rady po telefonu. Nabdl jsem mu, e se na otce podvm. Souhlasil. Oekval jsem kulhajcho
vetchho starce. Do ordinace vstoupil rznm krokem asi edestilet thl mu. Z psnho vrazu a odmenho
chovn bylo znt, e se jedn o lovka zvyklho velet. Na prvn pohled byl ve skvl kondici, pi chzi jen trochu etil
pravou nohu. Na rentgenovch snmcch kyle byly bn degenerativn zmny. Ani klinick nlez nebyl vrazn. Jen
mrn omezen pohyblivost v krajnch polohch. Nechpal jsem, co si od operace slibuje. Rozhodl jsem se, e to
zjistm.
Poslednch patnct let se pohybuje v nejvych manaerskch funkcch. Pracuje a trnct hodin denn. M za
sebou adu spnch podnikatelskch projekt. Stejn jako je vkonn v prci, vynik i ve sportu. Nejlpe pi nm
uvoln stres. Pravideln hraje golf, ve slunm ase dokzal zabhnout i lyaskou Jizerskou padestku. Jeho nejvt
vn je ale tenis. astn se veternskch turnaj, na kurtu por o generaci mlad soupee. Loni se po
dvouhodinovm zpase kyel poprv ozval. Bolest ho pekvapila. Nerozuml j. Pro jistotu zael za znmm
ortopedem. Dom odchzel s dvma balenmi analgetik. Svdomit je bral, pitom dl naplno pracoval a sportoval.
Prky ulevily jen na pr tdn. Na adu pily obstiky. Dostal jich pt. Bolest se pesto vracela. Pi posledn nvtv
mu ortoped oznmil, e u vyerpal vechny monosti. Nezbv ne operovat.
Trpliv jsem mu vysvtloval, e bolest nen volnm po lcch a injekcch, nbr po odpoinku, po zvolnn
pracovnho i sportovnho tempa. Totln endoprotza je tk operace. Vsledek by nemusel odpovdat jeho
pedstavm. Nabdl jsem mu alternativu v podob lzesk lby, jzdy na kole, plavn, pravideln rehabilitace. Zdlo
se mi, e mne vbec nevnm. Na bolav kyel byl podn natvan. Nezapadal do sebeobrazu vn mladho,
dokonalho a stle vkonnho manaera. Byl pro nj synonymem selhn. A on nen zvykl prohrvat. Pestoe v
bnm ivot neml tm dn pote, byl pedem rozhodnut. Na operaci pjde. V mechanickm uvaovn si ji
pedstavoval jako vmnu pokozenho vpletu tenisov rakety v pestvce mezi zpasy. Po hodin jsem to vzdal.
Konec pbhu tenisovho kyle znm od jeho syna. Msc po nvtv v m ordinaci el na operaci. Dky svmu
postaven na ni nemusel ekat. Ortopedi prestin kliniky odvedli skvlou prci. Svdomit rehabilitoval a til se na
nvrat k tenisu. Po pl roce zaal hrt. Pr tdn to lo, pak se bolest vrtila. Pokraoval s brufeny a ibalginy. Ani ne po
roce se endoprotza uvolnila. Nsledovala dal operace. Dnes je z nj invalidn dchodce. Musel se vzdt vech
oblbench sport. Chod s francouzskou hol, pote mu dl i chze do schod. Uv pln hrsti prk na bolest, l
se s depres. Kdyby to bval vdl, na operaci by nikdy nechodil.
Lidov noviny, 3.6.2008

SYNDROM BIOLOGICK MEDICNY

Do ordinace vbelhal pan Karel o francouzskch holch. Pohubl, vitln osmdestnk. Doktora cel ivot prakticky
nepoteboval. Do ptaedesti dlal stavbyvedoucho, pak el do penze. Se enou il v domku, staral se o zahrdku,
opravoval star auta. Udroval se v dobr kondici a pohod. Ped deseti lety piel zlom. Skolil jej tk infarkt, objevily
se krut bolesti v ki, slabost se sotva drel na nohou, pestal jst. Srdce se podailo zachrnit. Bolesti zad a slabost
trvaly dl. Na neurologii se dozvdl, e m vertebrogenn algick syndrom a syndrom svalov dystrofie. e
lka, e ho bol zda a hubne. Pr za to me vyhezl bedern plotnka. Lky proti bolesti ale nepomhaly. Na adu
pila prvn operace. Bolest po n zstala stejn, dvky lk musel dokonce zvit. Po roce ho operovali znovu. Ani
zkrok na dal plotnce neulevil. Navc po nm pestal ovldat pravou nohu. Chodit me jen o holch, auto si nechal
pedlat na run zen. Od dal operace, tentokrt zen ptenho kanlu, jej zachrnili kardiologov. Srdce by ji
nevydrelo. K prvn operaci piel sm s bolest zad. Ped navrhovanou tet, zda bol jet vc a nohy sotva vlee.
Vidina invalidnho vozku a bezmocnosti jej ds. Biologick medicna fatln selhala. Kde udlali lkai chybu?
V zaujet objektivnmi nlezy potaov tomografie (CT) je vbec nezajmal pan Karel. Nevelk zmny na obratlch a
plotnkch nedokzali zasadit do souvislost jeho ivotnho pbhu. Kdyby se ho zeptali, co jej t, urit by jim to ekl.
Prv ped deseti lety mu neekan zemela milovan ena. V domku zstal pln sm. Srdce mu puklo alem.
Manelina smrt jej srazila na kolena. Zda nemohla unst thu samoty. Nepoteboval ani prky, ani operace.
Poteboval se jen s nkm podlit o svoje trpen. Msto vctn a porozumn se mu dostalo strojovho vyetovn.
Technicky dokonal, ale chladn, neosobn medicny velkch nemocnic.
Pacient, jejich zdravotn stav je po operaci ptee hor ne ped n, pibv. Zajmav je, e operovan ped zhruba
patncti lety jsou na tom paradoxn lpe ne operovan dnes. Pro, kdy mme tak dostupnou pikovou vyetovac
techniku a hustou s specializovanch operanch center? Mon prv proto. Ped patncti lety bylo jedno ctko na
kraj. Dostat se na nj nebylo snadn. Odeslajc lka musel vyeten pesvdiv zdvodnit. Pacienta musel
dokonale znt. Na CT se dostvali jen lid pesn indikovan. Operovn byl jen ten, kdo operovn bt ml. Dnes pat
cteko k bnmu vybaven kad men nemocnice. Pacienti jsou na nj odeslni, jen se zmn, e je bol zda.
Mnoho z nich je pak operovno jen na zklad nhodnho nlezu vhezu plotny, kter ale s jejich obtemi vbec
nesouvis. Operovno technicky dokonale, ale zbyten.
Kdy udlaj lkai pi len njakho syndromu chybu a nechtj to piznat, vynaleznou dal syndrom. Svtlo svta
spatil failed back syndrom. Syndrom syndrom. Podle Amoryho jde o rznorodou skupinu onemocnn u pacient,
kte po operaci ptee trp stejnmi, nebo dokonce novmi pznaky. Medicna syndrom nezadriteln kr k
plnmu vtzstv nad zdravm rozumem.
Lidov noviny, 5.8.2008

PROTI VKU NEN LKU

Do ordinace vstoupil rznm krokem asi edestilet mu. Z psnho vrazu a odmenho zpsobu chovn bylo
jasn, e jde o njakho velkho fa. Dokonal oblek, drah hodinky a neustle vyzvnjc mobiln telefon. Jako na
povel se posadil a zaal vyprvt. Vce ne deset let vede marketingovou firmu, vdy ml povst nenavnho de.
Okol ohromoval fyzickou zdatnost, jet ped dvma lety porel na cyklistickch maratnech o generaci mlad
soupee. Loni nastal zlom. Brzy se unav, h se mu dch, po rnu chvli trv, ne rozhbe ztuhl klouby. Na kole sice
ujede sto kilometr, ale vysokmu tempu skupiny u nesta. V prci se tko sousted, je roztrit a dl chyby.
Podzen si toho zanaj vmat. V obavch z nemoci se rozhodl navtvit prestin praskou kliniku. Obeel
kardiologii, imunologii, ortopedii, neurologii, udlali mu ctko, odebrali krev a mo. Vechno bylo v podku. Po

hodinovm rozhovoru jsem poznamenal, e pote mohou bt pirozenm projevem strnut. Rzn to odmtl. Je urit
nemocn a potebuje se lit. Jen najt sprvnho lkae.
Podle daj OSN je dnes kad dest lovk star edesti let a v roce 2050 to bude kad pt. St se
rychleji ne epidemie pta chipky a nemoci lench krav. Hrozb nkazy je teba okamit elit. Elita lkask vdy
dala hlavy dohromady a een je na svt. Medicna proti strnut, antiaging medicna, je nov vznikl lkask
specializace, jejm clem je doshnout co nejlepho monho zdravotnho stavu lovka a zrove co nejvce zbrzdit,
nebo dokonce zastavit proces strnut, pe se v manifestu nov vdeck disciplny. Pedpokladem inn lby st
je jeho vasn diagnza. Jste brzy unaven? Tlo je mn ohebn a zanaj pobolvat klouby? Zhoruje se vm zrak a
sluch? Ke zan bt vrsit a povisl? Vlasy ednou, nebo dokonce miz? Zante bt roztrit a ztrcte pam?
Pravdpodobn jste onemocnli. Nejvy as spchat k lkai. Jestlie jste zmaten a zapomtliv, ek vs nuklern
magnetick rezonance. Tmu vdc z Rothmanova vzkumnho institutu v Torontu se toti podailo prokzat, e za to
me nerovnovha v aktivit nkterch oblast ed kry mozkov. A farmaceutick koncerny u pracuj na vvoji lk.
Preparty s obsahem jdu, rstov faktory, testosteron se postaraj, abyste u nikdy nebyli popleten. Nejvtm hitem
21. stolet se ale asi stane hormon mld melatonin. Vznik v epifze lidskho mozku a zsadnm zpsobem m
zpomalovat strnut a posilovat imunitu. Vsledky experiment to potvrzuj. Italt vdci provedli transplantaci epifzy
starch my mym mladm a tm starm zase voperovali epifzu tch mladch. Po nkolika tdnech star myi
zaaly mldnout, mly leskl koek a celkov vypadaly mnohem lpe. Mlad myi naopak rychle chadly. Vyuit
melatoninu v lb senior je na spadnut.
Medicna chce vylit st. Chceme se vzept prodnm zkonm a skutenosti, e strnut je soust ivota. Nae
uvaovn je na rovni k praskch zkladnch kol, kte pi nedvn anket, co si mysl o dchodcch, odpovdali
nejastji vtou: Chod pomalu a pod pouujou.
Opravdu ale musme sami ped sebou v panick hrze prchat pod noe plastickch chirurg a ldovat se
melatoninem? Americk National Geographic nedvno zkoumal ti skupiny lid, kte se dovaj nadprmrn vysokho
vku a udruj se pitom ve vborn fyzick a psychick kondici: Francouze ze Sardinie, Japonce z Okinawy a skupinu
adventist sedmho dne z USA. ij od sebe tisce kilometr, v rznch kulturch, ale nkolik vc maj spolench. V
dn skupin se nekou, jed hodn ovoce, zeleniny a celozrnnch potravin, jsou kad den fyzicky aktivn a hlavn:
na prvnm mst je pro n rodina. U lnku byla otitna vmluvn fotka svho stotletho Giovanniho Sannaiho ze
Sardinie, jak sed v ele dlouhatnskho stolu, kde pravideln vee se svou rozvtvenou rodinou.
Ne investovat vechnu energii jenom do sebe, sv kariry, svho vzhledu, svho image, svho tla..., je mon lep
vnovat vc asu svm blzkm a bt dobrm (pra)prarodiem. Ped vnouaty, dovdjcmi na vaich starch kolenou,
nen poteba skrvat vrsky.
Lidov noviny, 18.1.2006

PBH ZMRZLHO RAMENE

Bolesti ramene s tkm omezenm pohyblivosti se v medicn k zmrzl rameno (frozen shoulder). Pina bv
nejasn, lba zdlouhav a nepli spn. Obvykle se omezuje na polykn prk proti bolesti, obstiky a rzn
fyzikln procedury. Rada pacient bv onemocnnm poznamenan na cel ivot. To, co je pro biologickou medicnu
diagnostickm a lebnm okem, ale me objasnit medicna komplexn. Nsledujc pbh je toho dkazem.
Do ordinace nesmle vstoupila drobn, asi tyiatyicetilet pacientka. V jejch och se zrcadlila zkost a napt z
krut bolesti pravho ramene. Bla se jm jen pohnout. Tichm hlasem zaala vyprvt o svch obtch. Nikdy vnji
nestonala. O to vce ji zaskoila bolest, kter se poprv objevila ped tymi msci pi lyovn na horch. Na dn
raz si nevzpomnla, mon se pobolvn poprv objevilo, kdy na rameni nosila lye. S bolest jet tden lyovala,
pak pote na msc ustoupily. V pln intenzit se vrtily po lehkm pdu. Pestoe se jej staila reflexn zachytit,
nraz se penesl i na citliv rameno. Tden se snaila bolest snet, pak vyhledala praktickho lkae. Pedepsal j lky
proti bolesti. Moc nepomohly. Bolest neustupovala, zhorovala se i pohyblivost. Nsledovalo vyeten ortopedem,
rentgen, ultrazvuk, opakovan obstik sms kortikoidu a anestetika, elektrolba. Po pechodnm zlepen se stav
zase zhoril. Veker lba se odehrvala ambulantn, v pracovn neschopnosti nebyla.

Podrobn jsem rameno vyetil. Pi sebemenm dotyku sykala bolest. Pasivn pohyblivost byla siln omezen,
aktivn skoro dn. O diagnze zmrzlho ramene jsem ani na chvli nepochyboval. Odpov na otzku, pro
pedchoz lba selhala, jsem nael v jejm ivotnm pbhu.
Patnct let pracuje jako uitelka, prce ji net, ky nezvld, dom se vracv psychicky vyerpan. Tm jej
povinnosti nekon, doma ek druh smna. Pe o dceru, pprava do koly, dm se zahradou. Vechno le na
jejich bedrech. Manel nepome, m dost starost ve firm, na rodinu mu nezbv as. Pacientka posledn rok ct, e
na ni vechno pad, pestv sthat. Od dtstv pitom rda sportovala, jet ped rokem pravideln hrvala tenis,
cviila jgu. Te nem na nic as. Kondice poklesla, pibrala deset kilogram. To na psychice nedod. Ct se v trvalm
napt, asto vybuchuje i kvli malikostem, patn sp. Ke vem starostem te problm s ramenem. Pracovn
neschopnost nechtla, nen nikdo, kdo by ji zastoupil. Snaila se sice pravou ruku etit, pesto ji bolest stle vce
stresovala. Dve si odpoinula alespo pi kadodenn vychzce se psem, ani ta u ji nyn net. Se slzami v och
vyprvla, jak m pejska rda, ale s jakmi obtemi jej zvld. Belgick ovk v ptaticet kilogram, nen
vycvien, stle utk a ona ho mus zadrovat na vodtku. S bolavm ramenem to jde tko.
Ze syndromu bolestivho ramene se stv ivotn pbh pacientky, ze kterho je mon pochopit piny obt i
nalzt vysvtlen nespn lby. Dlouholet jednostrann stresujc pracovn zt ve kole i v domcnosti
zanechala stopy na fyzick kondici i na psychice. Posledn kapkou bylo namoen ramene na horch. Bolest
zafungovala jako obrann mechanismus upozorujc na peten a varujc ped pokraovnm. Zstala nepochopena
pacientkou i oetujcmi lkai. Msto vytvoen podmnek pro odpoinek nsledoval porn boj s bolest. Analgetika ale
pacientce jen dovolila jet njak as pokraovat v zaten ramene a tm i pispla k dalmu zhorovn stavu. Svoji
roli pitom sehrly i vychzky se zadrovnm obtn zvldnutelnho psa. Do ordinace se dostavila na pokraji
fyzickho i psychickho zhroucen. Ve vzjemn shod jsme rychle dospli k objasnn souvislost obt, pacientka
ochotn pistoupila na nvrh vystaven pracovn neschopnosti. Odpoine si, do pe o domcnost zapoj manela,
prav rameno bude etit, co plat i o zadrovn psa. Souasn se ale bude snait o jeho etrn rozcviovn. Pohyb
se pro ni stane lkem, kter je teba dvkovat po kapkch, nkolikrt denn, tak aby nepinel bolest. Analgetika
vysad, ke zvldnut zkosti a neklidu zkus krtkodob lexaurin, k nmu mase ramene mast, koupele a
priessnitzsk zbaly.
Ke kontrolnmu vyeten po tech tdnech pila tm bez bolest, hybnost ramene se dky rehabilitaci a neekan
zlepila. Pracovn neschopnost po dvou tdnech ukonila, stejn jako uvn lexaurinu. ivot si zan organizovat tak,
aby mla vc asu na odpoinek, pravideln cvi. Varoval jsem ji, e pehnan optimismus nen na mst. Pi vt
nmaze nebo prostydnut se mohou obte zase vrtit. Dky tomu, e pochopila, kde dlala chybu a co j rameno chtlo
bolest ci, m velkou anci, aby se syndrom zmrzlho ramene stal jen nepjemnou, ale pounou epizodou jejho
ivotnho pbhu.
Zdravotnick noviny, 43/2005

DDEKOVI S LSKOU
K lkai obvykle chodvaj spolen. Pan Zdena a jej manel Karel. Oba ptasedmdestnci. Karel je po mrtvici a
st se pohybuje o francouzskch holch. Zdenu zase trp bolest artrotick kyle. Je na vechno sama a pe o
manela ji hodn zmh. Proti bolesti u vyzkouela vechny mon prky. Pomohly jen na pr dn. Ted svitla nadje.
Jan se z rdia dozvdl o zzran kloubn viv nebo enzymu. M jt o revolun novinku ovenou na pednch
praskch klinikch. Chtl by manelce na Vnoce udlat radost a objednal dv balen po tech tiscch korun. Pvodn
je etili na lzn. Te ho to mrz. Piel se ujistit, e dobe udlal.
patn zprvy se val ze vech stran. Nae zdrav ohrouje artrza. U j trp kad pt Evropan. A bude h. Lkai
oekvaj, e se do roku 2020 poet pacient zdvojnsob. Natst pichzej i dobr zprvy. Pomoc je na dosah.
Sta zajt do lkrny. Vdy kad u v, e: Aktivn ochrana siln namhanch kloub ... ! ... Bezbolestn pohyb, to
je ... ! ... ...Trojnsobn sla proti bolesti kloub a pokozen chrupavce... ! Nen to divn? Lkrny jsou zaplaven
skvlmi lky, a pacient je pod vc. Nco tady nehraje. Vlastn hraje. Sta jen pemlet. Artrza vlastn vbec
nen nemoc. Nae klouby vypadaj podle toho, jak jsme sta a jak se o sebe starme. Nemoc z n udlal teprve
medicnsko-farmaceutick prmysl. Aby zdvodnil potebu rznch vyeten a lk. Nen dokzno, e kloubn viva
skuten inkuje. Podle zkona je to doplnk stravy. Zsluhou reklamy ji dnes ale uv obrovsk spousta lid. Podle

Kathleen Taylorov, autorky knihy Brainwashing, za to mohou zbran vlivu reklamnch tvrc. Jednou z nich je
oblbenost pesvdovatele. Teba herc, kte se objevili v rolch lka. Zabere i tv populrnho zpvka nebo
vrcholovho sportovce. Chybjc dkaz lebnho inku zase nahrad princip dkazu socilnho. Pemlen bol, a
tak radji jdeme s davem. Automaticky pedpokldme, e tolik lid najednou se neme mlit. Ale me. Osvdenm
trikem je vyvoln strachu. Teba vroky lidstvo ohrouje epidemie artrzy nebo degenerativn choroby zabjej
Zakoupen tablet je pak nejjednodu cestou k uklidnn. Nabdka je pestr. Jako prim Sova z Nemocnice na kraji
msta pichz Ladislav Chudk, za nm atlet ebrle nebo zpvaka Lucie Bl. Do pedvnonho shonu pinej
uklidnn a pohodu. Kdo by odolal. Rychle do lkrny. Maj ty skvl tablety v akci. Velk balen na msc msto 2600
korun jenom za dva sto! Limitovan srie! Nabdka do vyprodn zsob! Dal trik prodejc - princip nedostatku. Instinkt
nm k, e pokud je nco drah a jde to na draku, mus to bt tak kvalitn. Ale nemus. Tvrci reklam dobe vd, e
lidsk mozek m zlibu ve zmnch. Pratkanis a Aronson v knize Age of Propaganda (Vk propagandy) p, e
reklamy, kter obsahuj slova nov, rychl, snadn, vylepen, nyn, okamit, asn, pedstavujeme, prodvaj
mnohem lpe. Nestv se ale asto, aby reklama zmnila chovn takovho potu lid jako v ppad prk na klouby.
Sociologov to vysvtluj kumulativnm efektem. Zhldnut jedn reklamy ns neme moc ovlivnit. Pokud se ale vah
ze vech stran jako vlna tsunami, nahlodv mylen. Lid potom e u jen to, jak tablety si koup. e je to cel
nesmysl, je ani nenapadne. Vsledek? Spolhaj na zzran prky. O svoje zdrav se moc nestaraj. Kloubnch
nemoc uten pibv. Medicnsko-farmaceutick komplex jen kvete.
Jak si zachrnit zdrav a pln nezblbnout? Snadno. Tch nkolik trik se neustle opakuje. Stejn otepan frze
pouvaj reklamn tvrci, a u jde o propagaci dmskch vloek, prk na klouby, prku na pran nebo politickho
programu. Sta se jen na chvli zastavit a pemlet. Jako to na posledn chvli udlal pan Karel. Objednvku tablet
jet stihl zruit. Pod stromeek si s manelkou nadl poukaz do lzn.
Lidov noviny, 28.12.2007

KONZUMN SPOLENOST KOD ZDRAV!

Pane doktore, je mi zle. Pr mte volno a za tden a j bych poteboval, abyste se na mne podval jet dneska.
Mu v telefonu ml seven hlas. Dohodli jsme se, e pijde okolo tvrt, po skonen dn ordinace. Dorazil na minutu
pesn. Ptatyictnk s nakrtko osthanmi vlasy a postavou zpasnka. Podnikatel Karel T. z nedalek vesnice. U
pi posledn nvtv si stoval, e m problmy ve firm. Ke vemu se jet soud o majetek s bvalou manelkou.
Na prvn pohled byl v obrovskm napt. Msto obvykl suverenity ml ve tvi strach. O diagnze nebylo pochyb:
panick zkost. Jet ne dosedl na idli, spustil: Tden mm len bolesti hlavy a zvrat. Svr se mi aludek, bu
srdce. Vbec nemu spt a pod se to zhoruje. Nechpu, co se to se mnou dje. Mm strach, e je to nco
vnho. Slovo mm opakoval asto. Jet nedvno ml zdrav. Te m choroby. Aby ml zase svoje zdrav,
potebuje mt svho lkae. Zdrav je pro nj majetkem, o kter doasn piel. A lka je od toho, aby mu zdrav zase
obstaral. Plat si pece zdravotn pojitn.
Uplynulch patnct let nedlal Karel T. nic jinho, ne rozioval firmu a opevoval svj dm. Vynikal dravost a
bezohlednost. Pestoe je chlap jako hora, chovnm pipomn mal dcko. Mus mt vechno, co vid. Na pohovce
Sigmunda Freuda by se dozvdl, e jde o vvojov primitivn zpsob chovn. Freud jej nazval anln erotickm
obdobm a dti jm prochzej ped dosaenm dosplosti. Vyznauje se orientac na vlastnn, a pokud petrv do
vyho vku, vede ke vzniku tzv. anlnho charakteru neboli sobeckho lakomstv. Podle Freuda je lovk vlun
orientovan na majetek a jeho vlastnn nezralou, neurotickou a duevn nemocnou osobou. Spolenost, v n maj
rozhodujc vliv lid anlnho charakteru, je svm zpsobem len. Po zkuenostech s destkami pacient s
chorobopisem podobnm Karlovi T. mi ale pipad, jako by pevldalo pesvden, e je takov zpsob ivota
naprosto pirozen.
O nco pozdji po Freudovi ekl Erich Fromm, e nekonen spoteba nikdy neme naplnit vnitn przdnotu, nudu,
osamlost a depresi. Konzumovn m dvojsenou kvalitu. Na jedn stran sniuje strach, protoe to, co
spotebujeme, u nm nikdo nevezme. Bohuel ns tak nut, abychom konzumovali pod vc. To, co jsme u jednou
spotebovali, ns neme uspokojit nadlouho. A tak roste spolenost notoricky nespokojench, vystresovanch a
osamlch lid.
Pacienti s zkost a depres zaplavuj ordinace. Podle znmho odprce klasick psychiatrie R. D. Lainga se ale

nejedn o duevn choroby v pravm slova smyslu, nbr o strategii, kterou si lovk vytv, aby mohl t v
podmnkch, kter nejsou k ivotu. Ani si to vtina pacient uvdomuje, stvaj se obt spoleenskho uspodn,
kter je se zdravm nesluiteln. ij toti ve spolenosti, kter vldne vra v experty. Ne e by vichni experti byli
patn. Umn pilota prost vit muste, jinak nemete nasednout do letadla. A jogurt je tak rozumn zkonzumovat
ped datem vyraenm na obalu. Problm ale je, e lid dvuj expertm i ve vcech, kter maj mt ve vlastnch
rukou. Vzvaj veumly v blch pltch s fonendoskopem. V, e je oprav, aby mohli dl spokojen konzumovat.
Opravit Karla bohuel dost dobe nejde. Dal jsem mu injekci na uklidnn a poslal k psychiatrovi. Odnesl si od nj
nkolik balen lk. Stejn tak dopadl u kardiologa, internisty i neurologa. Ulev se mu, ale ne na dlouho. Zjist, e mu
prky trochu pomohly, a tak se zane pdit po dalch. K dn skuten lb ale nedojde. Bt zdrav toti znamen
vzdt se sobectv. A to se mi Karlovi vysvtlit nepodailo. Brn mu v tom iluze, e by chud nemohl vbec t.
Pedstava, e by piel o svj majetek, jej napluje jet vt zkost. Je anlnm charakterem uprosted anln
spolenosti. Oba ek stejn osud. Zbsil potrn pznak. Bude dl plnmi sty konzumovat. Na bolest hlavy aulin,
na zvrat betaserc, proti depresm seropram, na vysok daklokren, na aludek omeprazol, na span stilnox. A do
anlnho konce.
Lidov noviny, 2008

PRKY A PRACHY

Smrti se boj, za ivot nestoj.

Mnoho lka -hotov smrt.

dn smrt nen bez piny.

Dlouh nemoc -hotov smrt.

Zdrav nemoci a nemocn smrti se nadje.

Nemocn douf v uzdraven a do smrti.

ast stonky -jist zvonky.

KRIZE A NADJE SOUASN MEDICNY

m dl tm vc lid upr svoje nadje k modern medicn, uv si rentgenovho a elektromagnetickho zen,
napojuje se na rzn pstroje a poslze si dobrovoln promuje sv tlesn vy na rzn koncentrovan roztoky
chemickch ltek, kter ochotn a v pebytku produkuj farmaceutick tovrny. Vzniklo nov vrobn spotebn odvtv
vysoce vyvinut spolenosti, kter str rozdl mezi lovkem a strojem. V biotechnologickm pojet svta se lovk,
ani si tu zmnu uvdomuje, ztrc jako pirozen bytost. Zrcadlem, obt i spoluvinkem tohoto procesu se stv obor
lkastv. Dve se zabval lovkem ve chvlch, kdy nemoc ohroovala jeho existenci. Dnes jsou zdrav i nemoc
komodity.
Pestoe se svtov ekonomika potk s vnmi problmy, byli lid i v uplynulm roce ochotni vynaloit nemal
prostedky za lky. Jak vyplv z daj konzultan spolenosti IMS Health, vzrostly celosvtov trby z prodeje lk o
osm procent, na vce ne 430 miliard dolar.
V zemch OECD se v letech 1970-1996 zvily vdaje na lky z 0,4 na 0,7 procenta HDP. A protoe se HDP za
uveden obdob zvil o 50 procent, znamen to, e nklady na lky rostou rychleji. Nejvt farmaceutick koncerny
se z hlediska finannho objemu svho hospodaen stvaj ekonomicky silnjmi ne ada stt. Napklad spolenost
Pfizer je na 17. mst svtovho poad (Austrlie na 11., vdsko na 19., Singapur na 39. pozici).
Tahounem prodeje a pro farmaceutick firmy zem zaslbenou jsou bezkonkurenn Spojen stty. Podle nedvn
studie vdc ze Slone Epidemiology Unit v Bostonu uv 80 procent dosplch Amerian kad tden nejmn jeden
lk, 25 procent pak uv pt rznch lk tdn.
V roce 1996 tak napklad kad tet Amerian uval tablety na snen krevnho tlaku v duchu masov en
propagandy m ni tlak, tm lpe. Vyeten na hypertenzi a nsledn ordinace lk se staly vbec nejastjm
dvodem nvtvy lkae. Tento vvoj dnes u zejm nelze zastavit navzdory tomu, e hypertenzn chorobu je nutn
vnmat a lit v irokm komplexu pin.
Podobn nekritick naden provzelo i vyeten a nslednou lbu zven hladiny cholesterolu v krvi. Tisce jinak
zdravch mu a en na celm svt spotebovaly lky na snen cholesterolu za vce ne 3 miliardy liber ron. V
souasn dob se lavinovit propagan kampa lby sexuln dysfunkce. Podle farmaceutick firmy Pfizer
celosvtov postihuje 150 milion mu, v esk republice kadho druhho starho tyiceti let. Nedosti tomu, jen ve
Spojench sttech m enskou obdobou tto poruchy litelnou prostednictvm ensk Viagry trpt 65 milion en.
S astronomickmi vdaji vynakldanmi na zdravotnictv ve vysplch sttech oste kontrastuje katastrofln stav a
zpsob financovn zdravotnictv zem rozvojovch. Podle zmr OSN by toti bohat zem mly dvat na pomoc
urenou pro rozvoj zdravotnictv chudch zem 0,7 procenta svho hrubho domcho produktu. Ve skutenosti vak
dvaj daleko mn, napklad Velk Britnie 0,26 procenta a USA dokonce jen 0,1 procenta HDP. Podle Komise pro
makroekonomiku a zdrav pi Svtov zdravotnick organizaci by se tato pomoc mla z dnench 6 miliard USD
kadoron zvyovat tak, aby v roce 2015 doshla 31 miliard USD. Podle profesora ekonomie Jeremyho Sachse
nevyaduje plnovan objem finann pomoci dn velk obti, kad oban bohat zem by ml ve skutenosti
pispt 25 USD, co je vrazn mn, ne kolik vtina lid kadoron utrat za vnon drky. Bude-li do zdravotnictv
chudch zem dno do roku 2007 poadovanch 163 milion USD, zachrn to ivoty osmi milion lid.
Z uvedench daj zeteln vyplv, e medicna vysplch zem zamuje svoje sil nejen na len nemocnch, ale
stle vce vyhledv choroby i u lid, kte dnou nemoc netrp. Namsto umn t s obtemi, kter jsou samozejmou
soust ivota, nastoluje poadavek zbavit se tchto obt, podlamuje vli lovka pizpsobit se realit, nemotivuje
ho nikterak k aktivn pi o zdrav. Lkask lobby, mdia i farmaceutick prmysl neustle stupuj tlak na roziovn
diagnz novch chorob, aby obratem nabdly jejich snadn een. Vytvej potebu rznch vyeten a odhaluj nov
poruchy, kter pak nkladn l.
Komern zjmy se dostvaj do stle ostejho stetu se zjmy pacient. Odbornci zjistili, e farmaceutick
spolenosti asto riskuj ivoty pacient, kdy nepravdiv informuj o vsledcch klinickch zkouek lk. V roce 2001
proto rozhodl Mezinrodn vbor vydavatel lkaskch asopis omezit publikovn klinickch studi, nebo jsou v
mnoha ppadech manipulovny farmaceutickmi firmami, kter je financuj. Existuj ppady pehnn pednost lk
a naopak zamlovn jejich nepznivch ink. konstatoval doktor John Horton, vydavatel jednoho z nejvtch

britskch lkaskch asopis Lancet.

O tom, e toto riziko nen zanedbateln, hovo studie proveden odbornky lkask fakulty Bostonsk univerzity a
publikovan v prestinm asopise New England Journal of Medicine. Ze zvr vyplv, e masov uvan lky proti
bolesti, pedevm ibuprofen a aspirin, psob svmi vedlejmi inky pokozen aludku, na kter ron umr jen ve
Spojench sttech sedmnct tisc osob. To je piblin stejn poet lid, jak ve stejnm asovm obdob usmrt AIDS.
Zmnn trend vak pin adu paradoxnch dsledk. Analzy toti ukazuj, e m vce prostedk vynakld
spolenost na zdravotn pi, tm nemocnj se jej oban ct. V letech 1966-1988 celosvtov vzrostl poet lid, kte
se zaali obvat o svoje zdrav, z pvodnch 15 na 50 procent. Lid ijc ve sttech poskytujcch svm obanm
kvalitn vzdln a pikovou lkaskou pi spe rozpoznvaj svoje nemoci, zatmco lid ijc v horch podmnkch
asto povauj svoje zdravotn obte za pirozen stav. Pokud by se tedy hodnotil zdravotn stav populace podle
subjektivnch pedstav oban, vbec nejhor by bylo zdrav v zemi, kter do pe o nj investuje nejvce - ve
Spojench sttech.
Jakkoliv je lka pod vnmn jako lovk s vysokm spoleenskm kreditem, jeho postaven i oceovn odpovd
spe prodavai v supermarketu; lk pacienty do svho oddlen a ochotn je zahrnuje nabdkou pestrobarevnho
zbo, kter je vak pacientm z valn sti k nepoteb, nebo jim dokonce zdrav vn pokozuje. Nepekvapuje
proto zprva, e jeden z editel americkho obchodnho etzce s rychlm oberstvenm nastoupil na msto editele
komplexu nemocnic. Rozhodnut komentoval slovy: Rst finannho potencilu modernch nemocnic je bez hranic,
perspektivy jsou tu mnohem lep ne v Kentucky Fried Chicken.
Lkask pokrok a vyspl technika dnes samozejm prodluuj lidsk vk a zmruj utrpen, na stran druh je ale
tent pokrok zaten stejnm nnosem korupce, prospchstv a pragmatismu, jak provz ivot a stav cel
spolenosti.
V tchto podmnkch se lovk natolik ztotouje s poznatky vdy, je jimi natolik opojen a fascinovn, e sm sebe
redukuje a degraduje na cosi mechanickho, manipulovatelnho, prostho emoc. Souasn vda vak tvrd i to, e je
schopna prozkoumat tajemstv lidskho ivota, a mv dvojitou spirlou lidskho genomu jako samospasitelnou
standartou. Medikalizace ivota, jeho zaplaven chorobami a lky, je jednou z mnoha tv stvajcho
biotechnologickho vidn svta. V jeho dsledku se medicna zpronevuje.svmu posln, lkai se fatln zapltaj s
farmaceutickmi firmami a snad u zapomnli, e jsou lidmi, jejich povolnm a poslnm je ptt se spolulovka na
stle stejn dsiv tajemstv jeho due. Pitom si vak mus neustle kriticky uvdomovat, kde le hranice mezi
vdeckm poznnm a lidskou vzjemnost, protoe oboj prolnuto tvo i dnes jedinou nadji souasn medicny.
Psno spolu s Jim avlkem
Zdravotnick noviny, 34/2003

O PENZE JDE A NA PRVNM MST

et vdci zaznamenali historick spch v boji proti virm. Profesorovi Antonnu Holmu a jeho kolegyni Marcele
Kremerov z praskho stavu organick chemie a biochemie se podailo objevit ltku MK 612. Za svou vdeckou
kariru jsem jet nikdy nevidl tak inn prepart, prohlsil profesor Erik De Clercq z Katolick univerzity v
belgickm Leuvenu, kde byl nov lk testovn. Pacientm ohroenm viry netovic, cytomegaloviry a herpetickmi viry
svitla nadje. Dobrou zprvou je objev i pro pacienty trpc mononuklezou a chorobou AIDS. Na rozdl od dosud bn
uvanch lk m mt MK 612 jen minimln nedouc vedlej inky. Navzdory skvlm doporuenm je ale
budoucnost lku nejist. Americk farmaceutick firma Gilead Sciences, kter se na jeho vvoji podl, sice licenci na
vrobu odkoup, vyrbt jej ale pravdpodobn nebude. editel stavu organick chemie a biochemie Zdenk Havlas
je pesvden, e jde v prvn ad o penze. Pokud by se toti MK 612 dostal na trh, ohrozil by podle nj prodej sice
mn innch, ale u zavedench antivirotik. Gilead Sciences by tak mohl pijt o svoje zisky.
V roce 1941 se uskutenil prvn spn pokus lby penicilinem. Objev anglickho mikrobiologa sira Alexandra
Fleminga se na dlouhou dobu stal symbolem tm neomezench monost lkask vdy. Dal revolun lk na sebe
nenechal dlouho ekat. O osm let pozdji spn lil profesor Philip S. Hench z kliniky Mayo v Rochesteru pacientku
s revmatickou artritidou do t doby neznmm hormonem kortizonem. I ten se rychle zaadil do arzenlu modernch
lka. V dalch letech jet pibyl streptomycin pro lbu tuberkulzy a chlorpromazin na schizofrenii. Potom se vvoj

novch lk tm zastavil. V minulch tech desetiletch byl spch v objevovn a pprav novch lk pekvapiv
vzcn. Na nemoci, kter nejvce pispvaj k mrtnosti a k nemocnosti, se nalo jen pekvapiv mlo innch
prepart, konstatoval v roce 1995 nad mezinrodnm seznamem lk Richard Wurtman z Massachusettskho
technologickho institutu. V edestch letech minulho stolet bylo kadoron objeveno tm sedmdest novch
chemickch ltek.
V roce 1971 u jich bylo jen ticet a jejich poet stle kles. Jen zlomek z nich se hod k len chorob. Poptvka po
novch lcch je pesto siln. Snaha uspokojit ji m i sv stinn strnky. V roce 1966 propukla v Nmecku afra s
thalidomidem. Thotn matky, kter jej uvaly na span, rodily dti bez rukou nebo nohou. Lk se na dlouhou dobu stal
symbolem hrabivosti a bezohlednosti farmaceutickho prmyslu. Firmy zaaly bt opatrnj, zlepila se organizace
klinickch studi. Ani to vak nezabrnilo velkmu skandlu s analgetikem vioxx. Trh zaplavil v roce 1999 jako
bezpen alternativa nesteroidnch antirevmatik, lk proti revmatismu a kloubn bolesti. Po nkolika letech vylo
najevo, e jeho vrobce, farmaceutick koncern Merck, od samho potku zatajoval studii varujc ped rizikem
kardiovaskulrnch komplikac. Staen byl po nkolika mrtch a v roce 2004 a Merck dnes el ticeti tiscm alob
postiench pacient. Studenou sprchou jsou pro farmaceutick firmy i nejnovj zprvy o tamiflu, mohutn
propagovanm lku proti pta chipce. Japonsk ministerstvo zdravotnictv ped nkolika dny varovalo, e jeho uvn
me vyvolat stavy tk deprese vedouc a k sebevrad. Podle zprvy ministerstva mu u padlo za ob
tyiapadest lid.
Vyvjet nov inn a pitom bezpen lky je stle dra a sloitj. Farmaceutick firmy, ve snaze zachovat svoje
zisky, se proto sna alespo inovovat ty star. Zlepuj jejich design, upravuj lkovou formu, investuj do reklamy.
inn ltky se u adu let prakticky nemn. Objevit nov lk proti nebezpenm virm je snem kad farmaceutick
firmy. Pokud jsou zprvy o MK 612 pravdiv, nen jedin dvod, aby Amerian z Gilead Sciences jeho vrobu
blokovali. as jsou penze. Lk je poteba co nejrychleji zaregistrovat, rozbhnout vrobu a zaplavit jm svtov trhy.
Pro tedy Amerian otlej? V to snad profesor Hol? Je vdcem svtovho jmna. Duviragel, vistide, hepsera,
viread a truvada. To vechno jsou lky proti virovm chorobm, u jejich zrodu stl. Okolo kadho novho lku se ale
to obrovsk penze. Ve he jsou rzn zjmy a nejde vdy jen o blaho pacient. Farmaceutick firmy maj silnou
lobby. Maj ji i vdeckovzkumn korporace. Kad ze zjmovch skupin jde tvrd za svm clem a podpora
sdlovacch prostedk je silnou zbran. Vdci se k n ale uchyluj jen velmi zdka. Bv jim vlastn nenpadnost,
zdrenlivost a skromnost. Mohutn mediln kampa okolo MK 612 proto vyvolv otzku, jak lobby za n vlastn
stoj.
Lidov noviny, 13.3.2007

INTERNETOV LKAI
Ve vdsku nebo vcarsku u pacient nemus s prvnmi pznaky hned bet k lkai, ale jednodue se pipoj na
internet, kde pes e-mail nebo videokonferenci vyhled odbornou radu. Doktor mu stanov diagnzu a obratem pole
nemocnmu, nebo jeho nejblimu lkrnkovi, recept na prky. Takovou slubu se od ptho roku rozhodla zavst i
francouzsk ministryn zdravotnictv Roselyne Bachelotov.
Vdeckotechnick pokrok se ned zastavit. V uplynulch desetiletch vedl k neuvitelnm spchm v poznn pin
mnoha nemoc, stavby a funkce lidskho tla i ve schopnosti tyto funkce ovlivovat. Tent pokrok ale vnucuje
medicn rychle narstajc problmy, kter u nejsou vdecko-technickmi prostedky eiteln. V dsledku jej
atomizace na zce specializovan obory, rozdlujc si lidsk tlo na jednotliv orgny a jejich sti, se prakticky vytratil
komplexn, celostn pohled na osobnost pacienta v jeho jedinenosti a individulnm zpsobu provn nemoci.
Vrcholem tohoto odosobnn je projekt urovn diagnzy a len prostednictvm internetu. Rozhovor pacienta s
lkaem ale nen a neme bt pouhm ednm aktem, sloucm k vmn informac. Vdy se jedn o setkn
hluboce lidskho vznamu, zsadnm zpsobem ovlivujc chovn a ivot nemocnho lovka. Jestlie pacient
nktermu z pznak svoj nemoci nerozum, ml by se obrtit pedevm na rodinnho nebo osobnho lkae. Jedin
ten toti doke dt asto nevdom nebo symbolick vznam stesk do sloit st psychickch a socilnch
souvislost pacientova ivota. Jedin tam lze nalzt jejich skutenou pinu. Pacient je obvykle nemocn proto, e si
sm neum pomoci. V takovm ppad me bt snaha urit diagnzu a doporuit lebn postup prostednictvm
internetu velmi problematick. Prv prvn fze stonn toti m pro vvoj choroby zsadn vznam. Jakkoliv laick

pokusy o samolen mohou vst k asov prodlev a zbytenm komplikacm.

Ped pti lety se uskutenil pokus o poskytovn zdravotnickch rad prostednictvm internetu i u ns. Lkam jejich
konzultace dokonce zsti hradila zdravotn pojiovna. Projekt skonil nezdarem. Pipojen lkai si pkn zavaili.
Mailem jim pichzely nekonen chaotick texty, z nich bylo mon s vysokou pravdpodobnost usuzovat pedevm
na nedobr psychick stav nebo tkou ivotn situaci pisatele. Slubu tak vyuvali pacienti, kte se stydli lkae
navtvit nebo si na setkn s nm nedovedli najt as. To samo o sob bylo dleitou informac o jejich problematickm
ivotnm stylu nebo nedostatku dvry k lkai. O to nalhavj se ukzal bt vznam navzn osobnho vztahu.
Vyuit internetu k poskytovn obecnch informac z oblasti prevence zaslou plnou podporu. Budou-li touto cestou
psychoterapeuticky vzdlan lkai pacientm rozmlouvat neeln uvn lk a vst je ke zdravmu ivotnmu stylu,
rozptylovat jejich povry a pedsudky, me se internet stt uitenm prostednkem zkvalitujcm a usnadujcm
pozdj osobn setkn lkae a pacienta. Prv to ale mus zstat zkladem medicny i v dob internetov. Ped vm,
co by osobn setkn lkae s pacientem zpochybovalo, zlehovalo nebo nahrazovalo, je nutn varovat. Snad jsme se
z vlastn trpk zkuenosti dostaten pouili.
Lidov noviny, 2010

JE TEBA UVAT LK!

Historickm milnkem eskho zdravotnictv u navdy bude 23. a 24. duben roku 1994. Coe tak pevratnho se
tehdy udlo? V praskm hotelu Atrium probhla velkolep konference, na kter byl veejnosti pedstaven Lk. Pro
neuviteln zjem z ad odbornk, kter pekroil kapacitu velkho kongresovho slu hotelu (pihlsilo se jich tm
4500 z jedencti zem), byl cel jednodenn program v nedli opakovn. Jak dal vvoj ukzal, vloen investice se
bohat vyplatila. Miliony trpcch nejen u ns, ale na celm svt se konen dokaly. Lk se stal u navdy jejich
osobnm lkaem ... prvodcem zdravm ivotem ... klem ke zdrav.
Pestoe Lk se v skromnost hovo o tom, e nen Lkem na vechno, opak je pravdou. Vdy pesvdivch
ink lze, pi jeho pravidelnm a dlouhodobm uvn, doshnout u nesmrn irokho a zdnliv nesourodho
spektra onemocnn. Indikovn je toti u znt v oblasti nosu, krku a u, hornch i dolnch cest dchacch...
pooperanch stav, porann a raz... znt a bolesti kloub, lach a sval... gynekologickch onemocnn a
onemocnn prsn lzy... znt prostaty a moovch cest... cvnch onemocnn... lymfatickch otok. A dech se
taj pi zjitn, jak monosti Lk nabz u tak obtn litelnch chorob, jakmi jsou roztrouen sklerza... injekce
HIV... karcinom tlustho steva i prsu... imunologicky podmnn habituln potraty. Lk ale pomh nejen milionm
trpcch pacient, nbr je naprosto nepostradateln i pro ty zdrav, pedevm lidi 5 intenzivn psychickou a fyzickou
zt, lidi s nronm povolnm, workoholiky, studenty ve zkoukovm obdob, sportovce v intenzivn pprav, ale i
idie dopravnch prostedk, prodavaky, pracovnky ve zdravotnictv... Piznejme si oteven, kdo se dnes nepotk
s intenzivn psychickou zt i s oslabenou imunitou? Prv pi len naruen obranyschopnosti organismu je
jedinenou pednost, e jeden a tent Lk oslabenou imunitu posiluje a naopak druhotn zeslenou imunitu mrn
Ba, takov je to Lk - vysnn panacea stedovkch alchymist mu nesah ani po kotnky.
Doporuen k trvalmu uvn Lku se nikterak neomezuj ani indikac, ani ronm obdobm, ani asem, ani
prostorem. Jeho poselstv snad nejlpe vystihuje slogan zdrav rok s Lkem. Blahodrn inky ocen lid v kadm
vku vetn dt. Vichni toti dobe vme, e je-li dt opakovan nemocn, dolh to v prvn ad na matku, probd
adu noc, a pokud je zamstnan, mohou ji ast absence pinet pote na pracoviti... mnohde ji s opakovan
nemocnm dttem vbec nepijmou... pokud nen k dispozici ochotn babika, nemohou jt rodie ani do kina nebo do
divadla a o zajmav dovolen si jen nechvaj zdt... narst celkov nervozita, kter se zptn projevuje na fyzickm
i psychickm stavu dtte. Natst dnes u matky nemus zbyten trpt a neinn pihlet strdn svch
nejmilejch. I na n toti pamatuje Lk. Navc investice do nj je vc ne smn. Povate, e lba dtte o hmotnosti
24 kg si denn vyd vrazn mn, ne stoj krabika cigaret, jeden hamburger nebo tabulka okoldy. eknte
sami, jak krkav by musel bt rodi, kdyby etil na zdrav svho dtte?
O skvlch incch Lku ale mohou vyprvt, a tak tak ochotn in, mnoz vrcholov sportovci. Kupkladu
olympijsk vtz v akrobatickm lyovn Ale Valenta se veejn netaj tm, e mu Lk pomohl pi lb zrannho
kotnku k zisku zlat medaile a od t doby, co jej bere, je fit a nem u ani dve ast rmy. Nen proto sebemench

pochyb, e se dky Lku velice rychle zotav i z nedvn operace krn ptee a dokme se od nj i proslulho skoku
zvanho ledov dech. A co teprve trojnsobn mistr svta v desetiboji Tom Dvok! U dvno by musel ukonit
svoji hvzdnou kariru pro vlekl pote s achilovkou, nebt Lku. Protoe mu pomh u adu let, stal se logicky i
Lkem pro celou rodinu. Snad jet do tetice zkuenost z vrcholovho sportu. Pestoe se fotbalov Sparta letos v
mezinrodnch soutch doslova potc, v esk lize se kr v polovin tabulky a trenr Hebk byl s ostudou odvoln,
veden tmu me bt naprosto klidn. AC Sparta toti pi zdravotnm zabezpeen fotbalovho tmu pouv Lk u
devt let. Dostvaj jej nejen hri prvoligovho A-tmu, ale i hri letensk rezervy a junioi.
Pokud by snad njak karohld namtal, e je proti prodnm zkonm, aby pronikav lebn inky Lku nebyly
spojeny i s adou ink nedoucch, hluboce se ml. Ani pi dlouhodobm podvn vysokch dvek nebyly
nedouc inky pozorovny. Ojedinle se me objevit zmna konzistence, barvy a zpachu stolice, k k tomu
vrobce. Sta tedy jen rychle splchnout, na chvli otevt okno a nedouc inky prost vyvtrat. Ba, takov je to
Lk!
Lk ale svoje aktivity neomezuje pouze na pi o zdrav zdravch a nemocnch. ije i velice pestrm ivotem
spoleenskm, pispv na pobyty dt z dtskch domov ve starobyl tvrzi na jihu Francie, cel uplynul rok byl i
hlavnm sponzorem prestin esk lkask akademie. Mezi jeho blzk ptele se potaj osobnosti takovho
vznamu, jakmi jsou prezident Vclav Klaus, britsk princ Charles a mnoho dalch. A kde by asi byla esk kultura
bez existence Lku? Jen tko by se mohli divci radovat z jedinenho muziklu Elixr ivota, kter je zhudebnnou
biografi genilnho objevitele Lku doktora Maxe Wolfa, nebt prv farmaceutick firmy vyrbjc Lk. Pestoe Lucii
Blou, je v muziklu ztvrnila tituln roh zpvaky Edity, v posledn dob pronsleduj zdravotn obte, k: Jsem
pesvden, e prv dky Lku se ctm mnohem lpe... Tak bych nikdy nespojila sv jmno s nm, co bych sama
neznala a o em bych nebyla pesvden. Lk je tak dobr a kvalitn vc, e podpoit jej mi pipad sprvn.
jestlie to k Lucie Bl, pak u skuten nen co eit.
e jet netute, o jak jde Lk? Pak vzte, e: Nechcete-li si nechat zkazit dovolenou, pibalte Lk! Pokud Vm
letos na dovolenou nezbyl as ani penze, pipomene se vm Lk na gastroturkch v zvodn jdeln, na televizn
obrazovku si odsko do role sponzora asomry, pozorn vs sleduje z letk v ekrnch lkaskch ordinac, z
vloh lkren, z novin a asopis. A u se na nj lovk dv odkudkoliv, zd se, e Lk se dv stle jenom na vs.
Magickou silou denn pitahuje a dv nadji milionm trpcch.
Trp mne svdom. U podruh jsem za uplynul tden zapomnl vzt obvyklou dvku. Jsem si jist, e jeho uvn
je bedliv sledovno a vyhodnocovno. Pravideln jej neuvat by proto mohlo bt snadno povaovno za odlinost. V
newspeaku pro to existuje slovo ownlife - vlastn ivot - a znamen to individualismus, vstednost. Jedin monost,
jak me bt dnes lovk bezpen, je splynout s davem. Uvat Lk!
Zdravotnick noviny, 43/2005

CO SI PT OD JEKA? SNAD ZZRAN PRKY?

O Vnocch se mme rdi, jsme na sebe hodn a dvme si drky. Jet na Nov rok jsme na sebe hodn. Za naich
babiek se na tdr den odlvalo olovo, krjela jablka, ovocnmu stromov dvaly se kosti a na Nov rok se vichni
ujiovali, e zdrav Pnbh d. Rodie nachzeli pod stromekem pantofle a ly, dti devnho konka a do
ptho roku si pli zdrav, o kterm vdli, e si je mus chrnit, protoe jinak by museli jt za panem doktorem. Pan
doktor byl hodn a til se velk vnosti.
Pak pila ruka trhu, trhla oponou a zmnila svt. Pod stromekem bude letos na dluh domc kino, mikrovlnka, mobil
a mnoho dalch vc, co si nemete nekoupit, kdy jsou tak douc a levn. Bude tam ale jet nco. Prky! Na
kdeco a proti kdeemu, ale vdecky zaruen, spch ihned a asn, tisce dkovnch dopis. I zdrav stv se
zbom na pedvnonm trhu a televizn obrazovka nese nm novinu: Drkem, kter pomh, je wobenzym, radujme
se! Komu bude pod stromekem chybt, a se nediv, kdy nebude pt rok zdrav. A jestlie opravdu chcete potit
prarodie, oi jim rozz geriavit pharmaton, maminka ocen nco proti bolestem hlavy a dtem - alespo
pestrobarevn multivitamin. Lk jako prvodce zdravm ivotem, kl ke zdrav, to nejlep pro v kvalitn ivot
zbytek zad pstroje, kter dnes dokonale vyet i ty nejintimnj sti vaeho tla. Co se na vs pokaz, to se d
opravit i nahradit, zstanete kvalitn.

Lka l, farmaceutick firmy a technologie 21. stolet uzdravuj - dozvdme se napod. Tragick omyl! Pacient je
lovk, lka je lovk, spolu jsou lid, a tak to urit zstane. Je vak stle mn pleitost, asu a prostoru, aby se
takto lidsky setkali. Stdav podbziv i arogantn se mezi n vpil trh, farmaceutick lobby, exemplrn mediln
kauzy jednotlivch lidskch selhn lka, afry. Kad televizn divk toho v o poklescch a zanedbnch zdravotnk
daleko vc ne o jejich nesmrn tk a obtav prci. Prv lka ale vce ne kdokoliv jin ije v osobn
odpovdnosti, je nucen denn eit otzky ivota a smrti. Pod thou sebestedn spoleensk atmosfry se vak
odpovdnost me zmnit v iluzi vemocnosti a pocit vlastn dleitosti pak pekikne ctu k pirozenmu svtu
lidskho byt v iv prod. A to je dnes otzka ivota a smrti ns vech. Kad lka, ochrnce lidskho zdrav, by si
proto ml neustle klst otzku, jak sm, svm ivotem, pispv k obrazu zkzy.
Kdo stonal, v, e me jt a asto jde o ivot. A pokud se osobn setkal s neochotou nebo odmenost a cizotou, ml
by vdt, e je to obraz doby, kter se v nejvtm kontrastu promtne prv tam, kde se lid setkvaj v situacch
existencilnch. Utrpen je soust ivota a modern medicn a farmakologii pat dk za inn lky, je ho mrn. Kdo
lpe ne lka v, jakm dobrodinm je v medicn modern technika. Ale kdo lpe ne lka vid, jak se obraz pe o
lidsk zdrav hanob soustavnm roziovnm pesvden, e vechno se d koupit a pak to slastn uvat a
spotebovvat. Co si lze pomyslet o zdravotnm povdom na kulturn oblasti, jestlie jsou pacientm pod zminkou
starostliv pe o jejich zdrav pedkldny liv informace, jejich jedinm clem je finann zisk. Text jedn psn zn:
tst je krsn vc, ale prachy si za n nekoup.
Je doba adventn, budou Vnoce. Mlo by nastat pm, abychom mohli zpvat koledy. Do novho roku si pak pejme
zachovn zdrav a tm, kdo jej nemaj, brzk uzdraven.
Psno spolu s Jim avlkem
MF Dnes, prosinec 2005

PINA CHOROBY: LK
Mme rdi dobrodrun pbhy. Temn sly nenpadn ni msto a obyvatel nic netu. pln zkza je blzko.
Anebo dobrodrustv paradox. Myslm to s tebou dobe, k lidojed misionovi a ten se vdn pokiuje.
Anebo: lkai upozoruj, e problematika kloubnch onemocnn nabv charakteru celosvtov epidemie, o
souasn epoe dokonce hovo jako o epoe artrzy. Sdlen Evropsk spolenosti pro studium bolesti k, e
kloubnmi obtemi, bolest hlavy a zad trp kad pt Evropan. Ekonomiky jednotlivch zem na lbu tchto pacient
kadoron vynakldaj celkem 34 miliard eur. Dramatick nrst pacient trpcch bolestmi kloub jde ruku v ruce i se
stoupajcmi nklady na jejich len. Vdy jen v esk republice loni peshly vdaje na lky magickou hranici 50
miliard, piem na prvnch tyech mstech ebku nejprodvanjch lk suvernn kraluj prv analgetika.
A mme zde n milovan paradox. Pes relativn snadnou dostupnost tch nejmodernjch diagnostickch
technologi v podob potaov tomografie nebo magnetick rezonance a pestrou nabdku vysoce innch lk proti
bolesti i zplavu prostedk kloubn vivy, poet pacient neustle narst. Kde hledat piny tohoto stavu? Problm
degenerativnch kloubnch onemocnn, artrzy, je modelovou ukzkou zvdetn, medikalizace dve pirozenho
lidskho ivota.
Medicnsko-farmaceutick prmyslov-obchodn komplex to s nmi mysl dobe: neustle stupuje tlak na vytven
novch diagnz, aby obratem nabdl jejich snadn len - livy; vytv potebu novch vyeten (nov a dra
pstroje) a odhaluje nov poruchy, kter pak nkladn l -livy. Analzy prokazuj, e m vce prostedk vynakld
spolenost na zdravotn pi, tm nemocnj se jej oban ct. V letech 1966-1988 celosvtov vzrostl poet lid, kte
se obvaj o svoje zdrav, z pvodnch patncti na padest procent. pln zkza vekerho zdrav se bl, zachra se,
kdo me! Lid ijc v zemch, kter obanm poskytuj pikovou lkaskou pi a zdravotnick informace, toti
spe povauj svoje obte za nemoci, zatmco lid ijc v horch podmnkch povauj tyt problmy za pirozen
stav. Lkask vda doshla takovho pokroku, e nikdo na svt u nen zdrav.
Idelnm strakem veejnosti se v rukou medicnsko-farmaceutickho komplexu mimo jin stala prv artrza. Tu je
ovem nutn chpat pedevm jako zcela pirozen proces strnut kloub, obvykle odpovdajc vku a zpsobu
ivota. Pozornost a pi lka vyaduje tehdy, pokud jsou degenerativn zmny vrazn pokroilej a provzen
bolest. Lidov eeno, je utahanej jako rumask kobyla nebo je sedenej, ivot na nj naloil, a se z toho sloil

proti vku nen lku, take k stru takovho bol celej lovk. Zkrtka co me lovk ekat na star kolena
odbornci jaksi pochopili, e na vzniku a rychlm rozvoji artrzy se podl cel ada faktor, mezi kter pat ddinost,
nadvha, chronick petovn kloub, opakovan razy a v irm mtku nezdrav, stresujc ivotn styl. Ani tento
souet ale nepin vysvtlen, pro poet pacient v poslednch desetiletch tak hroziv narst.
Vysvtlen proto hledejme nejen v celogalaktick hrozb zloun ze Zeta X, ale hlavn v pomlenm, ale zato psn
vdeckm pohledu souasn medicny na smysl a vznam bolesti. Matka proda nm ji dala jako varovn ped
pokozenm a obranu ped pokraovnm v sebepokozujcm chovn. A nejen to, kdy lovk zpozorn, bolest mu
uke i na pinu. Bylo by nasnad snait se bolesti rozumt a odstranit jej piny, tedy problm kloubn bolesti eit
jet v potku funknch obt, kter vdy pedchzej postupnmu rozvoji degenerativnch zmn. Neboli: odstranit
piny, a tak vytvoit podmnky pro nstup samozdravnch proces organismu, nebo lka l, Pmbu uzdravuje
Milovnci paradox se ale dozvd, e ze veho nejdve je nutno bolest tlumit, protoe zhoruje kvalitu ivota. A jsou tu
nae spasitelky, farmaceutick firmy. Vyrbj lky na ve a proti vemu, vlastn v podstat proti vem. Pacient je
spokojen, u i sm um uvat analgetika, u i sm si um o jejich pedpis ci lkai. Ten se nemus trpit pemlenm
a pacientovi rd vyhov. Tm bezchybn svt. Pochvlen budi pedmt trn spoteby, dve nazvan lk.
Co na tom, e jenom v esk republice je denn hospitalizovno ptadvacet pacient s krvcenm ze zavacho
traktu, z toho jedenct v pm souvislosti s uvnm tohoto typu lk? Babika kvala: Po inku zl rada. Ale
jejich nejhorm nedoucm (vedlejm) inkem je, e potlauj bolest (ochrann signl), a dovoluj tak pacientovi
pokraovat v nedoucm petovn kloub, kter je tou pravou pinou bolestivch komplikac.
Tak si to shrme: na co si dve babika dvala obklad, jeliko to pichzelo k sob, a tm pdem to bolelo, to je te
syndrom bolesti a bolest je teba tlumit. Analgetiky, antirevmatiky, anti anti.. . Bolest odejde a s n i varovn, e
pina trv. Z poruchy se stane choroba, kter vyaduje sloit vyeten a alespo dva a ti rzn lky, kter je nutno
brt prv proto, e se dve braly ty pedchoz lky a ony sprvn inkovaly. Tyto nov lky zhusta potlauj
samozdravnou schopnost organismu a pinej (zhusta) nedouc, vedlej inky. A co je nedouc, mus pry a
nastupuje tet generace lk.
Ale farmacie je racionln vda a nejlpe v, e prevence je teba. Tu neme nechat na babikch, kter kaj: Jez
dopolosyta, pij dopolopita, naplno vyjdou ti lta, ale vezme to do vlastnch rukou. Za pr korun jsou tu zzran
prostedky kloubn vivy, u kterch je zvltn jenom jedna vc: jak mohli lid dv t bez nich. Tuhle mylenku
zdravotnicko-farmaceutick reklama nezitn do vech stran a nikdo se j nevyhne. V mozcch, vymytch ji jinmi
reklamami, se levn jako jedin prav uen. Pozor, lkae nevyjmaje!
Souvislost mezi zbsilm naduvnm a pedepisovnm lk proti bolestem kloub i zplavou prostedk kloubn
vivy a dramatickm nrstem pacient trpcch artrzou je tmto zejm. A mme tu krsn paradox na zvr: lk se
stv jednou z hlavnch pin tto choroby.
Psno spolu s Jim avlkem
Lidov noviny, 2006

ZZRAN LKY A PROBLM, KTER NIKOHO NEZAJM

Kad nov lk je nadj pro pacienty a vtanm pomocnkem pro lkae. Nejinak tomu bylo i v ppad vioxxu,
urenho k lb bolestivch kloubnch onemocnn. Jeho uveden na n trh provzela slva, na jakou se jen tak
nezapomn. Prask Kongresov centrum bylo potkem prosince 2000 medicnskmi celebritami i reprezentanty
farmaceutickch firem nabit k prasknut. Scn byl bezchybn, oberstven bohat. Dve ale ne na n piel as,
dozvdli se lkai o tom, e dosud bn uvan lky proti kloubn bolesti, nesteroidn antirevmatika, nejsou ani
zdaleka tak nekodn, jak se donedvna tvrdilo. Dokonce je tomu prv naopak: Podle ady pedstavench
zahraninch studi bylo vn pokozen zavacho stroj zjitno u 94 procent pacient uvajcch dlouhodob
aspirin a u 71 procenta pacient lench ibuprofenem. Aby patnch zprv nebylo dost, dozvdli se ptomn, e ved
zpsoben tmto typem lk bv, na rozdl od ved z jin piny, dlouho klinicky nm a jeho prvnm projevem bv
a masivn krvcen. Natst je tu vioxx. V jeho vvoji se farmaceutick firmy pedhnly od roku 1992. Rodil se za
velkch bolest. Vsledek stl ovem za to. Na cel e porazil ibuprofen, diklofenak i paralen. etnost vskytu
pokozen zavacho traktu se u pacient, kte jej uvali, dokonce vznamnji neliila od tch, kte uvali placebo,
tedy ppravek, kter dnou innou ltku neobsahuje. Jen drobn mrek na chvli zahalil sluncem prozenou

oblohu klenouc se nad novm lkem. Studie proveden na osmi tiscch pacient s revmatoidn artritidou sice potvrdila,
e pi uvn vioxxu je riziko pokozen zavacho traktu oproti pvodnm lkm mn ne polovin, souasn ale
upozornila na zven riziko infarktu myokardu. Mrek se vak podailo rychle rozehnat. Ukzalo se toti, e do studie
bylo omylem zaazeno nkolik pacient, kte v minulosti ji cvn phodu prodlali, a uvali proto pravideln nzk
dvky aspirinu. Podle zadn vak uvn jinch lk nebylo povoleno. Ptomnm spadl kmen ze srdce a nic u
nemohlo naruit veobecn vesel. Sympozium se zkrtka vydailo. A protoe Sttn stav pro kontrolu liv nov lk
zaregistroval pro lbu osteoartrzy u v z 2000 , mohl od potku nsledujcho roku zaplavit pulty lkren po cel
republice. Kampa, kter provzela jeho uveden na n trh, byla vskutku impozantn. Odborn asopisy pinely
lnky poukazujc na skvl zkuenosti s jeho pouvnm, reklama neetila superlativy: Svt levy od bolesti se
zmnil... Vioxx. Prvn jedenkrt denn aplikovan COX-2 specifick inhibitor... Skuten jednou denn... Siln.
Snadn... spn.
A svt se skuten zmnil. Pod tlakem vudyptomn agresivn reklamy se lkai velice rychle nauili novinku
pedepisovat, pacienti ochotn uvat.
Uplynuly necel tyi roky a zaalo se pst druh djstv. V z 2004 spatila svtlo svta studie uvdjc, e vioxx u
po osmncti mscch uvn vraznm zpsobem zvyuje riziko srdenho infarktu a cvnch mozkovch phod.
Jet tent msc byl staen z trhu, na veejnost ale pronikly zprvy, e o nedoucch incch lku jeho vrobce,
farmaceutick gigant Merck, vdl u nejmn od roku 2000. Zveejnn tchto informac zasadilo dvryhodnosti
farmaceutickho prmyslu tvrd der. Podle Davida Grahama z americkho adu pro potraviny a lky (FDA) m vioxx
na svdom 89 a 139 tisc Amerian. Ve studii zveejnn v lednu 2005 v lkaskm asopise Lancet doktor Graham
tvrd, e lk jim pivodil smrt nebo tk kody na zdrav. Lk toti v USA a dalch zemch uvalo vce ne dvacet
milion lid, pti tiscm pacient byl ordinovn i v esku.
Podle agenturnch zprv je v tto chvli v rznch zemch svta podno pes tyi tisce alob vi jeho vrobci. Velkou
pozornost proto vyvolal vrok texaskho soudu z uplynulho tdne, kter uloil farmaceutick firm Merck zaplatit 253
milion dolar odkodnho vdov po mui, kter podle porotc zemel prv v dsledku uvn vioxxu.
Mesaliance lkaskch piek a farmaceutickch firem, kter se ochotn ujaly jejich vzdlvn, rod defektn
potomstvo. Jde o hluboce zakoenn problm, kter ministerstvo, zdravotn pojiovny i esk lkask komora
dlouhodob ignoruj. Nezd se, e by existovala vle na tomto stavu cokoliv mnit. Soukol medicnskofarmaceutickho komplexu tak dl nezadriteln drt zkladn etick principy humnn medicny a pizpsobuje ji svm
potebm. Pe o zdrav u nen clem, nbr zminkou pro uspokojovn ekonomickch zjm vlivnch
podnikatelskch skupin. V pot jsem objevil pozvnku na prezentaci novho lku proti hypertenzi. Kon se v hotelu
Diplomat, podajc farmaceutick firma slibuje bohat oberstven a pestr spoleensk program.
Lidov noviny, 2007

REVOLUCE V LEN KLOUB?

Pacienti s bolestmi kloub pedstavuj nejvt st moj klientely. V oboru mne jen tak nco nepekvap. Na podzim
2010 jsem se dostal do zkch. Nkolik pacient mne dalo o radu, zda maj podstoupit lbu metodou Orthokine.
Polilo mne horko. Pestoe se snam prbn vzdlvat, nikdy jsem o n neslyel. Dvra pacient k mm znalostem
byla v troskch. Pipadal jsem si jako hlupk. Na webovch strnkch Orthokine jsem se dozvdl, e metoda spov
v odbru vlastn krve pacienta, zhotoven sra a jeho vpraven do postienho kloubu. Ostrava je v tuto chvli jedinm
pracovitm v esk republice, kter vlastn mezinrodn licenci, a proto jako jedin pracovit v R me pouvat
speciln vyvinut EOT zkumavky, jejich obsah je tajemstvm nmeck firmy Orthogene. Metoda je pr s velkm
spchem uvan v zahrani. U ns ji nabz Klinika plastick chirurgie v Ostrav, centra v Praze, Brn, Hradci
Krlov a Prostjov. Cena za estitdenn terapii jednoho kloubu se pohybuje okolo 1.200 eur, tedy asi 30 tisc korun.
Navzdory soustednmu sil se mi nepodailo dohledat jedinou studii publikovanou v uznvanm lkaskm
asopise, kter by vrohodnost a innost Orthokine potvrzovala. Informace se hlavn prostednictvm magazn
(Magazn Styl: Nov hit na artrzu), asopis (Kvty: Myslete na sv klouby) nebo televiznch poad (T : Sama
doma). To pi propagaci vdeck metody nen obvykl. Popisovan zzran uzdraven jsou jen st uviteln. Moje
pochybnosti narstaly. Kdy si nevm rady, zeptm se moudejch.

Dovoluji si Vs podat o sdlen, zda se v ppad autologn biologick lby kloub Orthokine jedn o metodu lege
artis odpovdajc aktulnm poznatkm lkask vdy a zda ji mohu svm pacientm bez obav doporuovat jako
ovenou a innou, napsal jsem 21.10.2009 vdeckm radm esk lkask komory a Ministerstva zdravotnictv
R. Odpovdi lkask komory jsem se ani po nkolika urgencch nedokal. Ministerstvo zaalo ihned konat. Odbor
zdravotnch slueb si vydal stanovisko esk spolenosti pro ortopedii a traumatologii (SOT). Vbor SOT se
domnv, e se jedn o neuven a neodzkouen pouit metody, kter je indikovna pro jinou terapii, pehnan
entuziasmus nad neovenmi a spekulativnmi vsledky, mon nepochopen metodiky u srovch faktor. Vzhledem
k mnostv oslovench pacient v tisku a v televiznch relacch je mon otzku efektu oznait minimln za
spekulativn 'reklamu' uitou ve sdlovacch prostedcch za velmi eticky spornou, pe se v posudku spolenosti z
9.12.2009. Moje podezen se potvrdilo. Ministerstvo se s nzorem SOT ztotonilo. Po odbornm prostudovn
dostupnch materil a odbornch publikac Odborn kolegium konstatovalo, e: Chyb jasn dkazy z
experimentlnch studi vyuit tto metody. Nen dostatek klinickch studi, zvlt pak takovch, kter by vyhovovaly
zsadm medicny zaloen na dkazech (EBM), kter by prokazovaly pnos lby pro kloubn chrupavku. Nejsou k
dispozici dostaten daje, kter by specifikovaly rizika a nebezpe lby i jej vedlej inky. Princip metody
zstv prozatm spekulativn a nen podloen vdeckmi dkazy v uvaovan aplikaci. Odborn kolegium
proto nedoporuuje aplikaci tto metody do klinick praxe a neme ji v souasn dob povaovat za metodu
lege artis, konstatoval 4.3.2010 odbor zdravotnch slueb. Jasn a srozumiteln. Orthokine nen metodou lege artis.
Revoluce v lb artrzy se nekon. S istm svdomm jsem posudek ministerstva tlumoil netrplivm pacientm.
Samo ministerstvo jej dalo prostednictvm odbornho tisku na vdom lkam.
Propagace Orthokine v rznch life-stylovch asopisech ale k mmu pekvapen vesele pokraovala. Jet vt ok
vyvolal dopis ministerstva, ktermi piel 26.8.2010. Ministerstvo zdravotnictv R na zklad vyjden SOT a
Odbornho kolegia ministra sdluje, e tzv. autologn biologick lba artrzy je nov metoda, u kter zatm nebyl
proveden dostatek klinickch studi, zvlt pak takovch, kter by vyhovovaly zsadm medicny zaloen na
dkazech (EBM) a kter by jednoznanm zpsobem prokazovaly pnos pro kloubn chrupavku a souasn
specifikovaly mon rizika lby i jej vedlej inky. Chyb tak jasn dkazy z experimentlnch studi vyuit tto
metody, jej inek se v souasn dob jev jako symptomatick (tj. zamen na pznaky, nikoliv na piny).
ohledem na zskan odborn vyjden a vzhledem k tomu, e metoda je vyuvna rovn v okolnch zemch,
vak Ministerstvo zdravotnictv R tuto metodu nepovauje za metodu non lege artis, stlo v nm. Nevil jsem
vlastnm om. Lege artis je jasn definovn jako postup, kter je v souladu s dostupnmi poznatky lkask vdy. To
Orthokine podle odbornch spolenost zatm nen. Postup non lege artis je vlastn opakem postupu lege artis. Ve
zcela jasnch ppadech postauje stanovisko ministerstva zdravotnictv, samo stanovisko odbornch spolenost sice
nem vhu prvnho pedpisu, nicmn protoe jsou stanoviska obvykle postaven na principech Evidence Based
Medine, je ppadn argumentace po vykonn vkonu v rozporu s takovm doporuenm obtn, k vyhlka.
Termn nen non lege artis jsem v odborn literatue nenael. Argument, e je metoda vyuvna v okolnch zemch,
npadn pipomn jednu ze zbran reklamy: tam, kde chyb dkazy o lebnm inku, nahrad je princip dkazu
socilnho. Jde o to, e ne abychom dkazy hledali a pemleli, radji jdeme s davem. trnctho z 2010 jsem
znovu napsal na ministerstvo. Ven pan editelko, vyjden Ministerstva zdravotnictv R ze dne 26.8.2010, kter
Orthokine nepovauje za metodu non lege artis, nepovauji za naprosto nesrozumiteln. Pesto Vs jet jednou
prosm o sdlen, zda Orthokine metodou lege artis je, anebo nen, tak, abych to pochopil a mohl tuto informaci tlumoit
i svm pacientm tak, aby to pochopili. Dkuji za pochopen.
Zdravotnick noviny, 39/2010

MEDIBYZNYS
Kdy v letonm osmm sle Zdravotnickch novin publikoval pedseda sdruen Skalpel MUDr. Ji Berka pspvek
pod titulkem Pacient je zkaznk, s kolegou avlkem ns to nadzdvihlo ze idle. MUDr. Berka v nm toti oteven
hovo o tom, e jedinou sprvnou formou vztahu lka-pacient je vztah obchodn. Zdravotn pe je produkt, kter
poskytovatel prodv pacientovi.
V naem dalm textu vnovanm tomuto tmatu jsme se pak snaili pipomenout, e medicna snad pece nikdy
nebyla, nen a neme bt pouhm obchodem. Setkm a vztah lka-pacient se podle ns pece jen trochu li od

setkn, vztahu a zpsob motivace prodavae a zkaznka.

Vvoj vak nezadriteln pokroil a s odstupem pouhch nkolika msc jsem nucen dt kolegovi Berkovi za pravdu.
Ano, pacient je v souasnm obludnm systmu zdravotnictv skuten stle vce zkaznkem, z mnohch lka se
pak vce i mn dobrovoln stvaj prodavai. Zdravotn pe je vnmna jako spotebn zbo a stle se zvtujc
skupina pacient podle toho i pistupuje k pi o vlastn zdrav.
Pod tlakem agresivn reklamy a v souladu s panujc medicnskou prax pak podlhaj iluzi, e vdeck medicna
doke prostednictvm vyspl techniky ve diagnostikovat a pomoc nemn vysplch lk ve vylit. Je mon se
pejdat, stresovat, ignorovat pravideln pimen pohyb, duevn hygienu - na vechno je pece njak tableta.
Paciente, o nic se nestarej, my u se postarme za tebe! zn ze vech stran. A mnoh pacient na takovou pobdku
ochotn sly. V ordinaci si asto pipadm jako mechanik v autoservisu, v nm si pacient odstav svoje tlo a sdl,
co je teba opravit, doplnit a promazat.
Pak se duchem odebere mimo dn a vyk, a jsou mu zmeny a upraveny tlaky, odsty tuky, promazny klouby,
zkontrolovny emise. Sm si pitom nezastnn listuje v asopisech, nebo nic z jeho obt pochopiteln nesouvis
ani s nm, ani s jeho zpsobem ivota. Jak by jen mohlo!?
Kdy pak pijde na placen, vytas se s kreditn kartikou pojitnce, nasedne do svho zrepasovanho tla a
selpne pedl ivotnho stylu a na podlahu. Bda, jestli jet nco zlob, to je pak na vin lka, kter zapomenul
zkontrolovat to i ono, etil na tabletch.
Popsan mechanisticko-obchodn-prmyslov zpsob medicnsk praxe pak pin i situace, kter, jakkoliv mohou
vzbudit pobaven, dokresluj iracionalitu, kter z nj logicky vyplv. Pro ilustraci ji piblm na pbzch t pacient, s
nimi jsem byl v uplynulch mscch konfrontovn.
Pbh prvn. Amerianka, lta ijc a provdan v esku, matka t dt, obtn komunikujc v etin a tko se
orientujc v labyrintech naeho zdravotnictv. Rdn si plat zdravotn pojitn, kter dosud v podstat nevyuvala.
Ped pl rokem zpozorovala nevelk, pi nmaze se zvtujc a mrn pobolvajc vyklenut v pravm tsle.
Praktik sprvn diagnostikoval tselnou klu a doporuil operativn een. Kdy a kde, to u ponechal na rozhodnut
samotn pacientky. Protoe chtla zkrok podstoupit jet ped srpnovm pobytem v USA, rda vyuila nabdky znm
lkaky, kter zprostedkovala nvtvu prestin velk nemocnice, honosc se mezinrodn akreditac standard
kvality.
Tomu odpovdalo i pijet velice vstcnm a ochotnm lkaem, bohuel vak nikoliv odbornkem na kly, nbr
specialistou na funkn poruchy zavacho traktu. Ukzalo se, e v dob letnch dovolench nen v nemocnici nikdo,
kdo by operativn zkrok mohl v brzkm termnu provst.
Ochotn pan doktor tedy k nemalmu pekvapen pacientky brilantn provedl alespo gastroskopii a uklidnil ji, e
aludek m v naprostm podku. Tak m pece vypadat sprvn obchod. Dnes je ji pacientka zcela bez obt, po
operativnm zkroku provedenm v nedalek okresn nemocnici.
Pbh druh. Pacientka, 75 let, s vraznou nadvhou, tkou svalovou nerovnovhou a pokroilmi degenerativnmi
zmnami oblasti bedern ptee, postien akutn atakou bolest v ki.
Stav je vrazn ovlivnn zkost a emon tenz, v anamnze lze dohledat epizodu deprese, kdysi dokonce len pi
hospitalizaci. Nkolikadenn snaha praktickho lkae zvldnout obte v domcm len, prostednictvm lk proti
bolesti a na uvolnn svalovho napt, nen spn, a tak je pacientka odeslna ke konzilirnmu vyeten do velk
prask nemocnice, t s mezinrodn akreditac.
Absolvuje celodenn martrium rznch vyeten, piem na RTG se, s ohledem na blc se konec pracovn doby,
ji nedostv. Jako mnostevnm bonusem je vak odmnna provedenm gastroskopie a snesenm drobnho
benignho a klinicky zcela nmho polypu.
Endoskopickch zkrok je stle na sklad vc ne dost. Pacientka proputna do domcho len v nedobrm stavu,
o nkolik dn pozdji sama podala o hospitalizaci na oddlen psychiatrickm pro dekompenzovanou zkostndepresivn poruchu, kterou bolest zad odstartovala.
Pbh tet. Dnes tyiaosmdestilet pacient byl ji ped esti lety indikovn k totln endoprotze pravho kyelnho
kloubu. Tm trval bolest a zhorujc se pohyblivost mly velmi negativn dopad na kvalitu jeho ivota a psychick
stav. Nalhal proto na urychlen proveden zkroku, ukzalo se ale, e v mst bydlit na nj bude muset ekat tm
rok.
Do hry vstupuje vysoce postaven syn, kter zprostedkovv, formou sponzorskho daru ve vi dvaceti tisc korun,
pednostn operaci na prestinm ortopedickm pracoviti. S provedenm zkrokem je pacient velmi spokojen,
nikterak nelituje ani vynaloench financ. S odstupem esti let se tent problm objevuje i v oblasti kyle lev.

Endoprotz kyelnho kloubu je na sklad k odbru mimo poad zatm dost, jen cena za tu dobu vyplhala na ticet
tisc. Kolega Berka ve svm pspvku mimo jin pe: Zdravotn pe je produkt, kter poskytovatel prodv
pacientovi. Ji sta man znali tyi zkladn formy vztahu dosplch svprvnch jedinc: dm, abys dal; dm, abys
udlal; udlm, abys dal; a udlm, abys udlal. Nic jinho do vztahu lkae a pacienta nepat, veker osobn
zleitosti by mly lege artis zstat stranou. Lka mus bt pro pacienta ochotnm a vstcnm profesionlem, kter
nabz prvotdn zbo, a pacient mus bt pro lkae venm zkaznkem, kter mu nese penze k obiv. Jestlie se
dnes tato slova napluj, je nejvy as nalzt pro nov obsah medicnsk praxe i phodnj oznaen. Napad mne :
medibyznys.
Zdravotnick noviny, 14.10.2005

VRAH A OBCHODNCI S NEMOCEMI

Zamstnanec havlkobrodsk nemocnice Petr Zelenka podval pacientm lk na edn krve heparin. Nejmn osmi
tm zpsobil smrt. Zejm jednal v nepetnosti. Ppad nkolik tdn zaploval tituln strnky denk, v komentch se
k nmu vyjadovali lkai, prvnci a odbornci na lkaskou etiku. Vichni se snaili zjistit, pro k tragdii dolo, jak je
mon, e Zelenka vradil tak dlouho.
Mohl prim Longin odhalit pinu pibvajcch mrt dve? Selhal editel Pejchl, kdy se Zelenkou rozvzal pracovn
pomr dohodou a umonil mu nastoupit do jihlavsk nemocnice? Bylo trestn oznmen, sepsan prvnickou
Cupalovou, natolik nekonkrtn, e je policie nezaala okamit etit? Pochybil policista spisov sluby, kdy spis
pidlil momentln nemocnmu kriminalistovi?
Odpovdt na tyto otzky by mlo vyetovn Inspekce ministra vnitra i dvou komis ustavench ministrem
zdravotnictv. Jen tko budou hledat jedinho vinka. Ani ten nejdokonalej zdravotnick systm nen imunn proti
tomu, aby do nj pronikl lovk s psychopatickmi sklony. Funguj-li kontroln mechanismy, neml by v nm psobit tak
dlouho a s takovmi nsledky, jako tomu bylo v Zelenkov ppad. Chaos, ve kterm se nae zdravotnictv lta
nachz, je ivnou pdou podobnch selhn. Nebt svdomitosti a zjmu prime Longina, nikdy by k jeho odhalen
nedolo.
Pibv i jinch naprosto zbytench mrt pacient. Nepe se o nich na titulnch strnkch novin. Nejsou zpsobena
osamlm psychopatem. Vinkem je systm medicny, obrovsk soustedn moci v rukou medicnsko-farmaceutickho
komplexu, kter sm nejlpe v, co je obanm ku prospchu, monopoln je ovld a vychovv z nich jedince
neschopn odpovdat za svoje zdrav.
Medicna se v jeho reii stala prmyslov-obchodnm odvtvm. Clem nen starostliv pe, ale upevnn moci a
maximalizace zisku.
Lit skuten nemocn se nevyplc, a tak medicnsko-farmaceutick komplex zamuje pozornost na len lid,
kte ve skutenosti dnou nemoc netrp.
Vytvoilo se svrzn spojen obchodnk s lky, marketingovch specialist a lkaskch piek. Jeho clem je
vymlen novch diagnz a syndrom. Nstrojem marketingu je strach. Ve strachu z degenerativnho kloubnho
onemocnn, artrzy, kter je pirozenm projevem strnut, lid stle vce uvaj lky proti bolesti. Jen v esku je
pitom denn hospitalizovno dvacet pt pacient s krvcenm do zavacho traktu, z toho deset v pm souvislosti s
uvnm tohoto typu lk. V USA zpsobuje uvn ibuprofenu kadoron smrt estncti tisc lid, co je stejn poet,
jak umr na AIDS.
Z rozumnch reimovch opaten a prevence zlomenin kyl u starch lid se stala fanatick posedlost sledovnm
hustoty kost u zdravch en stednho vku. Pirozen bytek kost je obratem oznaen za osteoporzu vyadujc
trval uvn lk. V roce 2003 zdokumentoval Robert Marx z univerzity v Miami ppady destek pacient, u nich se
objevila rakovina, trpli rozpadem elisti a souasn uvali lky proti osteoporze s obsahem bifosfontu. Panuj
obavy, e ani pacienti, kte lbu okamit ukon, nejsou v bezpe. Ltka zstv v tle mnoho let a nikdo netu, jak
dlouho potrv riziko kostnch komplikac.
Komplexn piny ischemick choroby srden a infarktu myokardu byly zeny na zkostliv sledovn hladiny
krevnho cholesterolu. Stovky milion lid na celm svt, hnanch strachem z pedasn smrti, svdomit uvaj
statiny, lky na jeho sniovn. Zisky z jejich prodeje pinej farmaceutickm firmm kadoron vce ne tinct

miliard dolar. Jestlie je teba prodej podpoit, sta jen snit hranici nebezpenho cholesterolu.
Optimismus spojovan s innost a bezpenost statin me bt i nedostatkem informac. V srpnu 2001 propukla
afra kolem cervastatinu. Jeho uvn provzely destky ppad tkho pokozen kosternch sval, poruch nerv a
selhn ledvin. Nkolik jich skonilo smrt. Ve Spojench sttech bylo v letech 2000-2002 kadoron zaznamenno
dv st tisc mrt lid v dsledku zbyten nebo chybn lby.
Nikdo si dnes neme bt jist, zda unikne pozornosti obchodnk s nemocemi. Jejich odstrann bude mnohem
obtnj ne vyptrn heparinovho vraha. Proeten a pehodnocen vlivu farmaceutickho prmyslu na vzdlvn
lka, na vzkum a propagaci novch lk vak nesnese odkladu. Podle studie Americk psychiatrick asociace bylo
56 procent autor podlejcch se v roce 1994 na vytvoen manulu duevnch poruch njakm zpsobem finann
provzno s farmaceutickmi firmami.
Nezvisl vzdlvn lka je pitom zkladn podmnkou bezpen lby i zpsobem, jak zabrnit zbytenm mrtm
tisc pacient.
Lidov noviny, 18.12.2006

PIRTI ESKHO ZDRAVOTNICTV

Koncem bezna 2008 dolo k nejvt automobilov havrii v djinch eska. Na dlnici Dl se srazily tm dv stovky
aut. Zranno bylo ticet lid, z toho est tce. Policie rozplt jednu nehodu po druh. Z vyetovn vyplynulo, e
deset minut ped prvn srkou pekroily povolenou rychlost vce ne dv tetiny kamion. Hodinu ped nehodou jich
bylo dokonce 98 procent.
idii robustnch aut jsou pravdpodobnmi vinky havrie. Chovaj se jako pirti dlnic. Drze, bezohledn, agresivn.
Spolhaj na svoji slu. Bezpenost ostatnch idi je nezajm. Pokud dojde ke srce, vtinou se jim nic nestane.
Vichni se jich boj. Kamiony se zabv expertn skupina Ministerstva vnitra, kter pipravuje novou podobu silninho
zkona. Prv na omezen jejich provozu se ale odbornci nemohou shodnout. Problm nem v petenm silninm
provozu een. Jedinou monost je pirty z nj vylouit. Naloit je na vlak. esk zdravotnictv npadn pipomn
dlnici D1. Vldne v nm bezohlednost, drzost a dravost. Jeho pirty jsou piky medicnsko-farmaceutickho
komplexu: nkte fov klinik a oddlen, ednci zdravotnickch instituc, manaei farmaceutickch firem. Jsou
oslnni vlastn moc a beztrestnost. Jejich clem je jet vt moc a jet vt zisk. Ohrouj pitom pacienty.Dlaj
ostudu slunm lkam. Slovo korupce je jim ciz. Hovo o vzdlvn, vzkumu a klinickch studich.
Na sklonku uplynulho roku mlem zpsobili hromadnou havrii. Do internetovho provozu unikl mail fa Sdruen
ambulantnch urolog. Zval v nm lkae na kongres-safari v Keni: Program se bude prolnat s poznvacmi aktivitami,
nebo v Mombase a okol je ada pozoruhodnost a tak ndhern ple. Pobyt bude doplnn jednou noc na safari v
nrodnm parku Tsavo East.
Na financovn akce se mla podlet velk farmaceutick firma. Ne pln nezitn. hrada nklad byla podmnna
tm, e sponzorovan lkai pedep svm pacientm 420 balen dvou konkrtnch lk. Jak? Jednodue selpnou
pedly prkovacch stroj a na podlahu. Pacienti to snad peij a pleitost podvat se do Keni se nemus
opakovat. Vdy na kongresy podobnm zpsobem uhnj i nkte hematologov, specialist na kostn choroby, na
cholesterol... Tak pro se na nco ohlet. Zdravotnickmi pirty se zabvaj experti z ministerstva, z lkask komory i
ze zdravotnch pojioven. Na konkrtn podob omezen jejich provozu se ale nemohou shodnout. Pitom to nen
sloit. V Itlii u ped lety stanovili rychlostn limity a zavedli tvrd sankce. Pedepisovn prk motivovan
kongresy v exotickch zemch, penzi nebo drky oznaili za zloinn spolen.
Finann policie pedloila v roce 2004 justici seznam 4713 osob, z toho 4400 lka, kter jsou obvinny z podlu na
korupci organizovan farmaceutickou firmou GlaxoSmithKline. Trestn sthna je stovka zamstnanc tto spolenosti
a vyetovno 134 zdravotnickch zazen v 94 italskch mstech. Problm nem v petenm zdravotnickm provozu
jin een. Jedinou monost je pirty z nj vylouit. Naloit do autobusu a msto k letadlu smr safari v Keni pevzt
do nedalek vazebn vznice.
Lidov noviny, 29.4. 2008

DO VLASTNHO HNZDA

Lka l, proda uzdravuje.

Trplivost nejlepm lkaem.

Leki l a nemoci pl.

Nedospl lka -hotov zhubce.

Na lkae nemysl, kdo je vesel mysli.

Neekej z lk dlouhho vku.

Kam stdmost nechod, tam chod lka.

DEJTE NA RADY LKAE!

Pinou poloviny mrt jsou v esk republice kardio-vaskulrn choroby. Skoro 30 procent lid umr na rakovinu.
Ob tato onemocnn ovlivuje ivotn styl. Podle studie vdc Harvardovy univerzity mohou nae patn nvyky za 85
procent zdravotnch obt. Za nemoc si meme hlavn sami. Piny jsou notoricky znm: patn strava, nedostatek
pohybu, stres. Je nejvy as pestat polykat hromady prk. Porate se s lkaem, jak mte zmnit chovn, abyste
se co nejdve uzdravili. Myslme to s vmi dobe.
Strava je zkladem. Ve vaem jdelnku nesm chybt erstv zelenina, ovoce, mln vrobky, ryby a drbe.
Jednou tdn mete i erven maso. Mus bt ale libov a kvalitn. Porce by nemla bt vt ne 100 gram.
Nezapomete na celozrnn peivo, tstoviny a rzn druhy obilovin. Jezte pravideln a men porce. Kad sousto
peliv rozkousejte, jezte pomalu a jdlo si uvejte. Snate se jst v kruhu rodiny nebo ptel, utuujete tm mezilidsk
vztahy. Vyhbejte se alkoholu, kv a cigaretm. Pravideln pijte vu vylisovanou z erstvho ovoce.
Alespo hodinu denn vnujte aktivnmu odpoinku. Vhodn je rychl chze, plavn, pravideln relaxan cvien,
kalanetika, jga nebo pilates. Sportujte kad vkend. Zdovm svalm svd beck lyovn. Kloubm zase
cyklistika. Alespo dvakrt ron si udlejte del dovolenou: v zim na horch, v lt u moe. Udrujte si optimln

tlesnou vhu.
Nestresujte se. Pstujte pozitivn mylen, pouvejte humor a mjte radost ze ivota. Do dennho programu zabudujte
nkolikaminutov relaxan oknka. Naute se na chvli vypnout i v prci. Udlejte si krat prochzku, prothnte se
nebo provdjte dechov cvien. Alespo dvakrt msn zajdte na koncert nebo do divadla. Dopejte si
pravidelnou mas, koupel, nvtvu kadenka nebo vizisty. Osm hodin denn vnujte spnku.
Te u vte, jak na to. Jste manaery vlastnho zdrav. Mon namtnete, e zelenina ze supermarketu je pln chemie.
Tu skutenou pipomn jen tvarem, u vbec ne chut. Vitamin v n lovk moc nenajde. erstv a neprkovan je
zase nekesansky drah. Cerelie z prodejny zdrav vivy jakbysmet. Na biomaso si nechte zajt chu. Vplata st
sta na rzn oplachovan a recyklovan. Pes den je lovk rd, e stihne zhltnout housku se salmem nebo
zaskoit do nskho bufetu. Nkdy ani to ne.
Zkuste si udlat v prci relaxan oknko a uvidte, jak rychle s vmi f vyraz dvee. Po tyictce jinou prci jen
tko najdete. Hodinu sportovn denn? Panelk vedle panelku, kolony aut, smog. Bhat v tom je ivotu
nebezpen. Mas, fitness, vizista? To pan doktor snad ani neme myslet vn. lovk se s vytetnma oima
doplaz dom, padne do kesla a pust Novu. Ve zprvch pt mrtvch na dlnici, vlka v Irku, radar v Brdech, orkn
Emma, unek, krlov, zdraen benznu, EZ .
Humor doel. Korunu tomu nasad pan prezident ujitnm, e tak dobe jsme se jet nikdy nemli, ivoinch druh
pibv a klima je pzniv. Na to u je poteba hodn siln aludek. Jak si m v tom blzinci lovk pstovat zdrav
ivotn styl? Tak to opravdu nevm. Hlavn nezapomete pi odchodu zaplatit regulan poplatek.
Zdravotnick noviny, 24.3.2008

JDE JEN O JARN PTKOVINY

Po nezvykle krutm zvru zimy se plnou silou pihlsilo jaro. Po snenkch se na mezch objevily fialky, pupeny
strom se rychle nalvaj, slyet je i zpv ptk, v hejnech se vracejcch z teplch krajin. Mnoz z nich jsou
okroukovan. Ornitologov a lenov ekologickch spolk je tak oznaili, aby zmapovali jejich let mezi kontinenty a
pomohli objasnit zhadu dokonal orientace, se kterou se vdy dok vrtit do mst, kter na podzim opustili. Vdci
tvrd, e za to mohou nepatrn zrnka kovu skryt ve specilnm stroj zobku, citliv reagujc na zemsk
magnetismus.
S jarem se probouzej i pirozen lidsk touhy, nastv obdob lsky a plozen. Tu vak idyla rzem kon. Naplnn
lskyplnho vztahu toti nemus bt vbec snadn. Podle edukanho letku test erekce, vydanho Spolenost pro
sexuln zdrav a farmaceutickou firmou EU Lilly, jen je v tchto dnech vloenou plohou nejtenjch denk, toti
a milion mu v R trp poruchou erekce. Jen mn ne 10 procent z nich vak vyhled lkae. Porucha erekce
pitom me bt dokonce i prvnm pznakem takovch onemocnn, jako je cukrovka, vysok krevn tlak,
aterosklerza, nebo onemocnn srdce. Je ale vbec mon, aby ml nkdo po tak hrozivm zjitn erekci? Tady
kon veker legrace. Ruku na srdce, pnov, jste si skuten jist, e jste v tomto ohledu v naprostm podku?
Nemete bt i vy jednm z milionu eskch neastnk? Pokud mte sebemen pochybnost, vzte, e jednm z
prvnch pznak poruchy erekce je ztrta nonch erekc. Spolenost pro sexuln zdrav vm nabz jednoduch test,
kter vs me na monou ztrtu nonch erekc upozornit. Piloen prouek s perforacemi jako na arku znmek je
teba navlhit a ped spanm jednou voln obtoit kolem neztopoenho penisu. Pokud byl aplikovn sprvn a ve
spnku dolo ke spontnn erekci, bude rno prouek petren. Pi opakovanm nlezu neporuenho prouku
doporuujeme pro monost poruchy erekce navtvit lkae, prav se v edukanm letku.
Tento test mi v mnohm pipomn barometr Jaroslava Haka, kter sestval z hadru povenho na tyi. Kdy
prelo, poznal to Haek podle toho, e byl hadr mokr; kdy foukal vtr, zjistil to podle vlni hadru; kdy mrzlo, byl hadr
zmrzl. Geniln npady jsou vdycky prost. Zpt ke genilnmu letku. Kolik asi eskch mu ten veer v stran
svdomit slinilo uren konec prouku a celou noc se neklidn pevalovalo v napjatm oekvn vsledku. Tentokrt
jsem proel jen s odenma uima. pln klid mi vak nepinesl ani pohled do kalende. Ukazoval prvnho dubna.
Aprl? Vdy letk uvd i adresy tm sto sedmdesti lka ze vech kout republiky pipravench tm, u nich
perforace tlaku odolala, pedepsat inn lk. Mnoh z nich osobn znm jako vynikajc odbornky, kte by o tak
choulostivm tmatu rozhodn neertovali. Kouzlem nechtnho jsou mezi nimi i kolegov Ptek, Jarabk, Strnad,

Skivnek, Skora, ek a ejka. Tak nebo tak, zmr se podail a sm pochybnosti bylo jednou provdy zaseto. A
do osudnho testu jsem spval klidnm spnkem a netuil, jak normy bych ml ve chvlch zaslouenho odpoinku
plnit. Ty asy jsou nenvratn pry. Dsm se jen, jakou dal belskou zkouku nm pichystaj lkask spolenosti
a farmaceutick firmy peujc o nae blaho pt. Dnes rno vypadnul z lidovek pestrobarevn letk. Trojnsobn
mistr svta v desetiboji Tom Dvok s celou rodinou z nj hls: Wobenzym nm pomh u adu let.
Zdravotnick noviny, 19/2005

OHROUJ NS NEVYSVTLITELN CHOROBY

Jsou nejvtm nebezpem pro lidsk zdrav ndorov onemocnn? Doke ns modern medicna ochrnit ped
pandemi pta chipky? Hroz snad nvrat tuberkulzy nebo jinch tm zapomenutch nemoc? Nejsem si jist. To, s
m ale souasn medicna u lta svd nerovn boj, jsou pedevm nevysvtliteln choroby.
Kdy ped pti lety zveejnil prestin lkask asopis British Medical Journal (BMJ 322:745-767, 31.March, 2001)
studii, ve kter se poprv objevil termn nevysvtliteln choroby, vyvolalo to v odbornch kruzch velkou pozornost.
Panujc biologick medicna se nepouila a problm za neinnho pihlen lkaskch elit narst do obludnch
rozmr. O jak choroby se jedn? Typickm ppadem je situace, kdy se pacient dostav k lkai se stnost na
tlesn obte, je pro n opakovan vyetovn specialisty za pomoci t nejmodernj techniky, v objektivnm nlezu
ale nen nic, co by jeho problmy vysvtlovalo. Z pohledu lkae je tedy zdrv, jene on se zdravm bt nect. Jestlie
jej negativn vsledky vyeten neuspokoj a v nvtvch lka i ve svch stnostech pokrauje, dostv se mu
nlepky hypochondra, kverulanta, neurotika, nebo dokonce lovka patcho do pe psychiatr. Biologick medicna
se tak pokrytecky sna zbavit problmu, kter ve skutenosti sama vytv. Redukovn lidskho organismu na
biochemick, bunn a nitrobunn dje doshlo v jejm pojet takovho stupn, e z n tm zmizel lovk v
souvislostech svho ivota. O co vce modern medicna rozum chorobm, o to mn chpe kadodenn problmy a
poteby pacient. Bez znalosti souvislost se ale kvalitn lit ned.
V historicky krtk dob dochz k pekotnm spoleenskm zmnm, z nich ne vechny jsou vnmny pozitivn.
Stle vce lid se jen velmi obtn vyrovnv s problmy korupce, kriminality, s rostouc nezamstnanost,
teroristickmi toky nebo ekologickmi katastrofami. Stle vce lid el stresu osobnmu, pracovnmu nebo
existennmu a pociuje jeho dopad na svoje zdrav. Obavy, nejistota nebo pocit ohroen toti v tle spoutj
stresovou reakci, automatick mechanismus, jeho podstatu pochopme na pkladu chovn naich ivoinch
pedk. V situaci ohroen se zv svalov napt, krev se nahrne ke svalm, stoupne krevn tlak, zrychl se innost
srdce i dchn, uvoln se velk mnostv energie a hormon. Tlo tm dv anci hrozb uniknout nebo se postavit k
boji. Jestlie ale spoleensk konvence tk ani boj nedovoluj, tivou ivotn situac sputn stresov reakce se
obrt proti lovku. Problm pvodn psychick se zane projevovat tlesn. Do ordinace pak s bolest hlavy a zad,
zvrat, psknm v uch, bolest bicha, svrnm u srdce, tkm dechem, chronickou navou, zhorenou
obranyschopnost a dalmi obtemi pichz matka samoivitelka vyerpan p o svoje dv dti, peten manaer
nebo lovk zoufale hledajc zamstnn. Pestoe maj podobn pznaky, jejich pina je odlin. Osudu pacienta
neznal a psn biologicky orientovan lka pak vr vsledky objektivnch vyeten, aby zjistil, co vechno pacientovi
nen, nikoliv ale to, co mu doopravdy je. Pokraovnm patn uren diagnzy je nespn, a asto dokonce
pokozujc lba, kter jen doasn potlauje tlesn projevy, nepostihuje vak skutenou pinu obt. Pacientovi
poskytuje iluzi len, umouje mu, aby v neeen stresujc situaci jet njak as setrval. Z doasn funkn
poruchy se postupn stv vn nemoc, jej pojmenovn u nen nijak obtn. Pacient trp migrnou, vysokm
krevnm tlakem, astmatem, vedovou chorobou aludku, ischemickou chorobou srden nebo chronickm navovm
syndromem.
Podle vdeckch studi se dnes s nevysvtlitelnmi chorobami potkaj vechny medicnsk odbornosti. Poty
pacient, kte jimi trp, dosahuj tyiceti procent. Jejich existence je vmluvnm dkazem hmit biologickho modelu
medicny, potvrzenm toho, e ani nejvysplej technologie nemohou nahradit vztah lkae a pacienta zaloen na
oboustrann dve a motivujc spoluprci, jejich vzjemnou kvalitn komunikaci a schopnost lkae zasadit zdravotn
obte do sloitch souvislost pacientova ivota. Jak lovk ije, tak tak stn. Nzor, e sociln a ekologick
souvislosti do medicny nepat, je hluboce myln. Jestlie je lkask vda v souasn dob povaovna za
rozhodujcho initele v pi o zdrav, je jej povinnost zkoumat a vyjadovat se nejen k biologickm, ale ve stejn me i

k psychosocilnm a ekologickm vlivm. Jedin tak me pacienty zbavit tkho a naprosto zbytenho bemene
nevysvtlitelnch chorob.
Lidov noviny, 5.3.2007

STNME PODLE TELEVIZE

Jet nikdy jsme nebyli vystaveni takovmu pvalu zdravotnickch informac. Jet nikdy nevyrbly farmaceutick
firmy takov mnostv lk. Jet nikdy jsme tak asto, vestrann a kvalifikovan nestonali. Jak je to mon? Kde
udlali soudruzi chybu? Stt pevzal naprostou zodpovdnost za nemocn a jejich len. Pacienti se zodpovdnosti
naopak masov zekli. Za vtinu pot si pitom meme sami.
Medicnsk propaganda se ns ale sna pesvdit, e potebujeme hlavn doktory a prky. Ds ns a vzdlv k
obrazu svmu. Skvle se j to da. V letech 1966-88 celosvtov vzrostl poet lid, kte se obvaj o svoje zdrav, z 15
na 50 procent. m vc zdravotnickch informac lid dostvaj, tm vc stou. Pod tlakem propagandy povauj
pirozen problmy ivota za choroby a podle toho se chovaj.
Vdci nyn tvrd, e za to mohou i televizn serily z lkaskho prosted: Nemocnice na kraji msta, Sanitka,
Ordinace v rov zahrad, Doktor z hor, Stefanie, Pohotovost, Nemocnice Chicago Hope. Val se ze vech stran.
Jen Pohotovost dokzala vletech 1994-95 ve Spojench sttech zaujmout 30 milion divk. Podle przkumu Nielsen
Ratings byly druh, tet a pt ada nejsledovanjmi poady vbec. Scenrista Michael Crichton vystudoval
lkaskou fakultu a k naten pizval pikov specialisty. Podailo se mu vytvoit iluzi reality.
Tyto serily maj na divky dlouhodob vliv. Jejich sledovn siln ovlivuje strach z onemocnn, k dr. Jan Van
Mierlo z Hasseltsk univerzity v Belgii. Pestoe si divci uvdomuj, e jde o fikci, jejich obavy stoupaj mrn s
potem zhldnutch dl. Autoi velk britsk studie poloili 1300 respondentm otzky, kter se tkaly jejich obav z
nemoci, a odpovdi porovnali s daji ohledn sledovn televize. Zjistili, e lid, kte sleduj serily z lkaskho
prosted, se boj o 10 procent vc. Stejn inky maj na divky i zbry, kter njakm zpsobem souvisej s
lkaskou problematikou, uvd studie Britsk psychologick spolenosti. m to je?
Mme ctu k autoritm. Doktor je autorita par excellence. Jeho povolnm je vdn. Je mocn. Rozhoduje o tom, co
je a co nen nemoc. Me nm hospitalizac zabrnit v pohybu. Omezit kontakt s rodinou. Stanovit pdly jdla.
Kdykoliv ns budit. Nutit ns uvat lky nebo nm operac odstranit kus tla. M ns zkrtka v hrsti.
Co vechno s nmi me jeho autorita udlat, pedvedl na skupin pacient s akutn bolest zad dr. R. A. Deyo z
univerzity ve Washingtonu. Zjistil, e lebn efekt doporuenho tydennho klidu na lku nebyl nijak vrazn
innj ne dvoudenn nebo vbec dn klid na lku. Objektivn nlez ani intenzita obt pi vstupnm vyeten
nebyly pro dobu trvn neschopnosti ani zdaleka rozhodujc. Ze statistickho hodnocen jasn vyplynulo, e
nejvznamnjm faktorem byl poet dn nemoci urench doktorem.
Poslun stnme podle toho, jak nm ekne. Dvujeme mu, ale taky se ho bojme. Konkrtnho doktora, nebo
instituce samotn? Francouzsk psycholoka Isabelle Nazare-Agaov popisuje v knize Nenechte sebou manipulovat
zajmav experiment. Byl proveden v jedn nemocnici v USA a zastnilo se ho 22 zdravotnch sester. Clem bylo
zjistit, jak se podrobuj autorit pi zvan chyb v pedpisu lku.
Na zatku pokusu zavolal vedouc vzkumu na oddlen, pedstavil se jako lka a dal po sestrch, aby pacientovi
podali lk astrogen. Pestoe d nemocnice zakazoval ordinaci po telefonu, lk nebyl na oddlen povolen,
poadovan dvka byla nebezpen a sestry volajcho vbec neznaly, v 95 procentech ppad dosti vyhovly.
Stailo, e se volajc pedstavil jako lka. Pozoruhodn je, e organiztoi vzkumu se pedem jinch sester zeptali,
jak by se zachovaly v podobn situaci. Vechny odpovdly, e by takov pkaz nikdy neposlechly.
Pokus jasn ukzal, e lkask autorita je penosn. Spojujeme ji s titulem a blm pltm. Kdy si ho oblkne
herec, stv se autoritou. Miloe Kopeckho, doktora trosmajera z oblben Nemocnice na kraji msta, lid
zastavovali na ulici a chtli, aby je lil. Oblibu Ladislava Chudka v roli prime Sovy z tho serilu zase
farmaceutick firma zuitkovala v reklam na kloubn vivu. A chmurn vahy doktora Pusenskho z Ordinace v
rov zahrad ns nut pemlet, jestli bychom se nemli nechat prohldnout. Serily u pestvme vnmat jako hru.
Zanme je t.

Kdy jsem zvry vzkumu britskch vdc dval st pteli Zdekovi, poznamenal: To jsou studie! To bych se mohl
podvat z okna a pijdu na to sam. Napklad pi sledovn erotickch film mm o 17,8 procenta vt zjem o sex.
Nkdy a o sto, odsekla jeho manelka. Na tom u mus nco bt.
Lidov noviny, 27.9.2008

NEMOCNIN CHAOS NA VLASTN KI

Pr dn ped Vnocemi vyrme s osmiletou dcerou Johankou na trninkovou horolezeckou stnu. Reklamn letk
slibuje, e dky mkkm matracm, do nich se v boulderingu pad, je tento sport velmi bezpen a u dt oblben
Oblben ano. Bezpen moc ne. Pd z vky t metr matrace neztlumily. Johanka le bezvldn na bie a stn.
Kontroluji ruce a nohy. Snad to nebude tak zl. Zd se mi, e trochu hbe prsty. Bhem pti minut pijdj dva vozy
zchrann sluby. Scna jako vystien ze serilu Chicago Hope. Perfektn sehran tm dceru stabilizuje ve vakuov
matraci, zajiuje lu, zavd infuzi a nakld ji do modern sanity. Pes tramvajov koleje a nstupn ostrvky se tme
Prahou. Hydraulicky tlumen lko se pitom ani nehne. Na urgentnm pjmu u ekaj chirurg, neurolog a internista.
Rentgenov snmek odhaluje kompresivn zlomeninu ty hrudnch obratl. Natst zatm nen dvod k operaci. Dceru
pevej na lkovou ortopedii. Chicago Hope kon. Zan drsn reality show kolosu fakultn nemocnice.
Mil sestiky, pni doktoi. Moc vm dkujeme, ze se o ns tak hezky starte. Jsme tak rdi, e mou cel den
chodit nvtvy na pokoje. Troku ns mrz, e tady s menmi dtmi nemou spt rodie. Moc vs prosme, abyste
ns rno nebudili v 6 hodin na men teploty. Kdyby to lo o nco pozdji, tak bychom byli moc rdi. Dkujeme.
Tereza, Sarah, Johanka, lkov ortopedie dt. Veden kliniky a editeli nemocnice adresovno 17.prosince 2007.
Postel m dvno odsloueno, matrace je v mst zlomench obratl hluboko propadl. Johanka s plem pros, aby
maminka zstala pes noc. Nejde to. Oddlen nem kapacity. Vracme se brzy rno. Den tady zan pesn v est
rozdvnm teplomr. Bezohlednm a zbytenm. Je to ritul pevajc destky let. Teplotu odjakiva m non
smna sester. Tak pro to mnit. Snad proto, e jsou dti vyden a u neusnou? Nebo proto, e spnek posiluje a
stres zhoruje len? Koho to zajm. A pitom by stailo tak mlo. Men teploty je vyvrcholenm programu. Pes den
se lka na pokoji objevuje spe nhodou. Se sestrou o Johance mluv jako o zlomench zdech. Pestoe jsme na
pokoji od rna do veera, za celou dobu pobytu se nm nepodailo s dnm lkaem promluvit. Ani jeden nepovaoval
za slun se pedstavit a prohodit s nmi pr slov. Lhostejnost, chlad, nezjem. Natst je na pokoji televizor. M to
ale hek. Vis dva metry nad zem, chyb dlkov ovldn a dti se nesmj hnout. Jdlo radji nosme z domova. Ani
druh veer ns Johanka nechce pustit. ena se osml a pros sestru, aby j dala nco lehkho na uklidnn. Nejde to.
Pan doktor to nenapsal do chorobopisu a te nem as. Me nm dt jen nco na bolest. Ta je edn povolen.
Stesk do nemocnice nepat. Po chvli dohadovn a pednce o placebu pece jen dostvme pl tablety. Johanka ji
nechce, protoe pchne. Je to vitamin B. Tet den rno ns dcera vt od hlavy k pat umazan od sdry. Vzruen
vyprv, jak pili dva pnov v blm a vyzvali ji, a sleze z postele a zajde do koupelny, aby j mohli sejmout odlitek na
korzet. Byla pekvapen. Vdy do t doby vichni tvrdni, e se nesm hbat. Trochu se j motala hlava, ale zvldla to.
Do postele se dokzala taky sama vrtit. Pi pomylen, co se mohlo stt, kdyby se zlomen obade posunuly, mne
polv studen pot. Pokojem probhne sestra. M radost, e jsme tady. Vy si, maminko, Johanku jist umyjete. Bute
ale opatrn, nesmte ji posazovat! prohod a zase miz. Oba jsme z oboru a dochz nm trplivost. Nsledujc den
je na programu kontroln scintigrafie a zkouka korzetu. Za profesionln prvn pomoc jsme vdn. Vldn jsou lkai na
rentgenu, ochotn protetici. Jen v tom nemocninm kolosu vldne nepehldnuteln chaos. Mme intenzivn pocit, e
doma bude mt Johanka pece jen vt klid a bezpe. Stejn jako si ns nikdo z lka oddlen nevmal cel tden,
obejde se bez jejich ptomnosti i n odchod. Propoutc zprvu nm dv sestra. Je to ten nekrsnj vnon
drek. raz i pobyt v nemocnici se obely bez nsledk. Dky Bohu. V lednu startuje dlouho ohlaovan revoluce ve
zdravotnictv. Pacienti si budou za nvtvu lkae, za recept a za pobyt na lku piplcet. Chyst se pevod
pojioven na akciov spolenosti. Sam dleit vci. Jenom ty ale nae zdravotnictv nespas. Skuten reforma toti
spov hlavn ve zmn chovn a zpsobu medicnsk praxe. Poznme ji podle toho, e skon bezcitn rann
buzen, z nemocnic zmiz lhostejnost a s pacientem se zane zachzet jako s lidskou bytost. U s tm, pane ministe,
zante. Moc vs prosm.
Lidov noviny, 27.12.2007

ZLO PICHZ Z VELKCH NEMOCNIC

Po svm nstupu sliboval ministr zdravotnictv Julnek, e velk nemocnice oddluovat nebude. Te odpustil
Veobecn fakultn nemocnici a FN v Motole dluhy v celkov vi 1,2 miliardy korun. Na systmovou reformu
zdravotnictv tm rezignoval. Jde cestou nejmenho odporu. Prostednictvm regulanch poplatk a spoluasti
zvyuje tlak na pacienty. Proti drahm nemocninm kolosm je bezmocn. Pitom prv na n si pacienti nejvce
stuj. Vad jim patn strava, netuln prosted, stroh chovn personlu. Nen nad osobn zkuenost. Koncem roku
jsem se dvrn seznmil s chodem motolsk nemocnice pi hospitalizaci na dcery. Zlomila si tyi obratle a nkolik
dn leela na dtsk ortopedii. Asi nejvtm utrpenm bylo pro mal pacienty bezohledn a zbyten rann buzen na
men teploty. Po proputn jsme se s nkolika rodii osmlili podat ministra, aby tento zlozvyk metodickm
pokynem zmnil. Odpov pila po mnoha urgencch za ti msce: Ministerstvo zdravotnictv postoupilo V podnt
k proeten FN Motol. Ze stanoviska nemocnice vyplv, e buzen pacient na Klinice dtsk ortopedie je v souladu s
provoznm dem kliniky. Ministerstvu nepslu do tohoto du zasahovat. Stnost vydil ten, proti ktermu
smovala. Pijmout jakkoliv opaten, kter by pizpsobilo chod velkch nemocnic potebm pacient, je nad sly
ministerstva.
Vtina ednk i zdravotnk jsou v civilnm ivot nepochybn slun lid. Pro se ale v profesi chovaj stroze,
bezohledn a nepstupn? Abychom porozumli antisocilnmu jednn jedinc, pisuzuji situanm promnnm vt
vznam, ne je zvykem v tradin psychologii, tvrd profesor Phillip Zimbardo ze Stanfordovy univerzity. Prokzal to ve
znmm experimentu, kdy ze student dobrovolnk vybral tyiadvacet fyzicky i psychicky nejzdravjch a losem jim
pidlil role vz, nebo dozorc v umlm vzen. Pokus musel bt po esti dnech pedasn ukonen. Dozorci
zaali vzn poniovat, trat a uret. Vzni se zaali hroutit. Ukzalo se, e v uritm prosted a za uritch
okolnost se me chovat krut prakticky kdokoliv, pokud k tomu m svolen vy autority. Nemocnin kolosy jsou
prv takovm zlotvornm prostedm. Medicna je prv takovou autoritou. Pacientovi osud uril roli nemocnho. Ble
uniformovan lka je mocn. Je na nm, aby rozhodl, co je a co nen nemoc. Me pacientovi hospitalizac zabrnit v
pohybu. Omezit jeho kontakt s rodinou. Stanovit mu pdly jdla. Kdykoliv jej budit. Nutit jej uvat chemick lky nebo
operac odstranit st tla. Ze Zimbardova experimentu vyplynulo, e lid, kte pijmou njakou shry definovanou roli,
napklad vemocnho lkae v nemocnici, ji pestanou hrt a zanou ji t. Zneuit tto moci je mon zabrnit zase
jen zmnou prosted.
Pedpokladem kvalitn medicny je osobn vztah lkae a pacienta. Pro jeho vytvoen ovem musej bt vhodn
podmnky. Podle britskho antropologa Robina Dunbara, autora teorie kapacity socilnho kanlu, je maximln poet
lid, kte mezi sebou mohou mt kvalitn spoleensk vztah, sto padest. Pi tto velikosti lze plnit rozkazy a udrovat
kze na zklad osobn loajality a pmch mezilidskch kontakt. U vtch skupin to nen mon. k Dunbar. V
knize Bod zlomu to Malcolm Gladwell dokld pkladem skvle fungujc americk firmy Gore, kter vyrb
vodovzdorn ltky a speciln kabely. Firma sdl v malch budovch, nem klasick fy, dn organizan schmata
ani rozpoty. Kdy se vyskytne njak problm, kad v, za km m zajt, a okamit jej vye. Mezilidsk pouta jsou
pitom formou tlaku na okol: jestlie se s nkm znte, zle vm na tom, co si o vs mysl, a chovte se slun. Ve
chvli, kdy poet zamstnanc nkter z diviz firmy pekro sto padest, vytvo se divize nov.
To je nvod k een problm velkch nemocnic. Vprosted!, kde lka nezn pacienta a pacient nezn lkae, se
toti kvalitn, na mezilidskch vztazch zaloen medicna programov dlat ned. Nemocnin kolosy svoj velikost,
zpsobem organizace a soustednm na produkci vkon bezprostedn ohrouj zdrav pacient. Nelze je dit, nelze
je kontrolovat, nelze je zaplatit. Sktaj ideln podmnky pro korupci a uspokojovn zjm dravch podnikatelskch
skupin medicnsko-farmaceutickho komplexu. Mon prv proto maj takovou podporu sttu.
Lidov noviny, 20.5.2008

PAN DOKTOR REKLAMA

Sttn stav pro kontrolu liv (SKL) chce vytvoit novou kategorii lk dostupnch v lkrnch bez lkaskho
pedpisu s omezenm. Jde o lky na vysok tlak, na cholesterol, na astma, na zvrat, na bolest. Bude na n mon
reklama zamen na irokou veejnost. Clem je spora prce lka a usnadnn pstupu pacient k lkm. leva
pro vechny. Politikm se nvrh lb. Vtm, e se lid dozvd vc o lcch, kter uvaj, i kdyby to mlo bt formou
reklamy, je to lep ne nic, k europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch. Pokud lidem vme, e mohou o spoteb lk
sami rozhodovat, pak by reklama, kter respektuje pravidla, mla bt umonna, pidv se mluv ministerstva
Tom Cikrt. Rozdl je vit lidem, vit reklam a vit sm sob.
Lky, kter hodl SUKL uvolnit, slou povtinou k lb civilizanch onemocnn. Jde o pote pramenc z toho, co
jme, jak vzduch dchme, jak se hbeme, jak mme starosti, v jakch spoleenskch podmnkch ijeme a jak se s
nimi vyrovnvme. Vysok tlak svd o tom, e jsme pod tlakem. Astma zase, e mme doma nebo v prci dusno
Drdivm trankem trpvaj zkostn lid, jejich zpsob ivota je k posrn. Vysok cholesterol souvis se stravou.
Zvra ctme, kdy s nmi nkdo nebo nco zato. Bolest nm tlo hls, e jsme si naloili vc, ne uneseme
Nejde tedy o nemoci v pravm slova smyslu. Zprvu je to varovn. Pokyn ne k tomu, abychom beli do lkrny, ale k
tomu, abychom se zastavili a pemleli. Lka by ml bt pacientovi rdcem ve chvli, kdy nen schopen zjistit, kde
dl chybu, nebo si nev rady s jejm odstrannm. Chcete se lit, nebo se chcete uzdravit? zn prvn otzka, kterou
pokldm pacientm. Kad odpov, e chce bt zdrav. Kdy se ale dozv, co vechno by musel ve svm ivot
zmnit, ukon nvtvu slovy: Tak to se budu radji dl lit. Napite mi ty prky. Je to vc osobnho rozhodnut.
Nechat se lit, nebo spolupracovat na uzdraven. Vzt odpovdnost do vlastnch rukou, nebo se odevzdat do pe
medicnsko-farmaceutickho komplexu a vit reklam. To druh je pohodlnj, ale mnohem nebezpenj. Clem
reklamy nen poradit lidem, jak maj zmnit chovn, aby se uzdravili. Clem je prodat lk. Bude-li nvrh na uvolnn
prodeje lk a jejich reklamu schvlen, dojde na osvden scn.
Vymvn mozk odstartuje tsunami patnch zprv: Cholesterol zabj... na nelen vysok tlak zbyten umraj
tisce lid... artrza se jako epidemie. Oban znejist. S vydenm lovkem se toti nejlpe manipuluje.
Nsledovat bude vlna uklidujcch zprv: O zdrav se u nemuste bt. Na kad problm existuje inn lk. Sta
nechat si zmit tlak nebo cholesterol a brt prky. V reklam to porad Lucie Bl, Ladislav Chudk nebo Roman
ebrle. Oban uv. Poslun pjde do lkrny a nakoup. Z lovka, kter byl v podstat zdrav, se rzem stane
pacient. k se tomu medikalizace, vyrbn nemoc z problm kadodennho ivota, kter ve skutenosti nemocemi
nejsou a jejich een je zase jen v ivot pacienta. Jedin, komu tento zpsob medicny prospv, jsou vrobci lk.
lovk na nj tce doplc. m vc lk, tm vc nemoc. Lid, mm vs rd. Bdte! Stete se doktora Reklamy!
Lidov noviny, 2.9.2008

NENECHTE SI ZKAZIT DOVOLENOU!

Je as dovolench, povaluji se na pli v chorvatsk Vodici a navzdory doporuen vdc vystavuji tlo ostrmu
slunci. Listuji pi tom ve starch slech rznch medicnskch asopis a nestam se divit. Co vtisk, to nov
pevratn informace tkajc se zdrav vivy, uvn rznch tablet, vitamin nebo doplk stravy. Rady se opraj o
vsledky studi z prestinch univerzit, lesku jim dodvaj jmna medicnskch kapacit a publikace v odbornch
asopisech. Vak je tak pijmme v posvtn ct a disciplinovan jim pizpsobujeme nae ivotn zvyklosti. A do
chvle, dokud vdci neinformuj o vsledcch studi, kter ty pedchoz vyvracej. To se pak dj vci.
Co tedy dnes odbornci kaj teba ke kodlivosti vajec? U to tak vypad, e padlo dal letit medicnsk dogma.
Podle korejskch lka z Kansas University v USA ... jsou varovn ped konzumac vajec pro jejich vysok obsah
cholesterolu naprosto myln. Na krysm modelu prokzali, e fosfolipid lecitin, obsaen ve vejcch, omezuje absorpci
cholesterolu stevn sliznic. To v praxi znamen, e po snden vajec se do tla dostane jen pimen mnostv
cholesterolu, zatmco pebyten je ze zavacho traktu vylouen. Vedouc lka vzkumnho tmu dr. Sungl. Koo je
pesvden, e dv vejce denn zdravmu organismu nejene nekod, ale dokonce prospvaj. Obsahuj toti
kvalitnj protein ne maso, mlko nebo ryby, ale hlavn vysok mnostv vitamin A, E, B6, B12 afolt, kter podle
jinch studi sniuj hladinu homocysteinu, znmho jako rizikov faktor kardiovaskulrnch chorob. Pokud se vsledky
potvrd, nelze vylouit pouit vajenho fosfolipidu k vrob novch lk pro sniovn cholesterolu v krvi... (J.

Nutrition 2001, 131, 2358-2363). Dve jed, nyn lk. Vdeck pokrok nelze zastavit, a tak nezbv, ne si na lta
odpran vejce zase zvyknout. Ze nm ale to slunko dneska pere. Co si zajt do blzk restaurace na sklenku vna?
Pravideln pit malch dvek pece vdci vdycky doporuovali a zdrazovali jeho kladn vliv na snen rizika
vskytu kardiovaskulrnch chorob. Radji se ale ujistm, jestli to pod plat. A opravdu, opatrnosti nen nikdy dost.
Doktor Bosseti z milnsk univerzity zkoumal vliv pit vna na vskyt karcinomu jcnu a pekvapiv zjistil, e ... v
porovnn s tmi, kte vypij mn ne ti sklenice vna denn, je u osob, kter vypij denn v prmru sklenky ti a
tyi, riziko karcinomu jcnu vy l,98x, pi S a 7 sklenkch 4,22x, pi 8 a 11 sklenkch 8,76x a ten, kdo jich vypije
vce ne 12, je ohroen dokonce 17,9x... (European Clinical nutrition, 2000, 54 (12), 918-920). Na vno tedy mohu
zapomenout, slazen limondy mi nechutnaj a u stnku s pivem je dlouh fronta. Navc to vypad, e ti chudci vbec
nevd, e pivo nejene nedl hezk tla, ale ani jinak nen vhodn k haen zn. Ctm prvn pznaky dehydratace,
trochu se mi to hlava. Mj zrak narazil na vsledky kanadsk studie profesora Johna Trevithicka, pednesen na
Mezinrodn konferenci stt Pacifick oblasti v Honolulu. Paneku, tam teprve muselo bt horko! Pan profesor
zkoumal vliv pit piva na snen katarakty u diabetik a pokusy na potkanech prokzaly, e ... konzumace piva me
omezit vliv glukzovho stresu, a tm i snit riziko pokozen zraku nejmn na polovinu... innj je pro vy obsah
antioxidant spe pit piva tmavho, piem optimln dvka pro diabetika je jedno pivo denn... Dal z astnk
konference, americk lka Joseph Vinson, zase sledoval, jak vliv m pivo na riziko kardiovaskulrnch chorob, a
pokusy na moratech potvrdily, e ... vypit jednoho nebo dvou piv denn me snit riziko aterosklerzy a na
polovinu. Doktor Vinson se navc domnv, e ... zdrav prospnch ltek je v pivu vc ne v souasn dob vdci
tolik propagovanm vn ... (www. sciencedailly.com).
Hlupci vdci, kte tvrdojn kou vno. Jdu na pivo! ern sice nemaj, poslun se adm do fronty na holandsk
heineken... Byla to chyba, pece jen jsem ml radji zajt do t vinrny. Vsledky nov studie dr. Thomase Truelsena z
Kommunehospitalet v Kodani nejene blahodrn inky pit vna jako prevence kardiovaskulrnch chorob potvrdily,
ale dokonce se ukzalo, e: Osoby, kter pij vno v pimen dvce, maj a dvakrt ni riziko onemocnn
Alzheimerovou demenc... Truelsen se domnv, e rozhodujcm protektivnm faktorem jsou, podobn jako u
kardiovaskulrnch chorob, antioxidan inkujc flavonoidy, ve vn hojn obsaen. S dr. Truelsenem ovem
polemizuje dr. Brust z New Yorku, kter upozoruje na skutenost, e studie dr. Truelsena nezohlednila dietn nvyky
proband, konkrtn pjem vitaminu E, jeho vliv na snen rizika vzniku Alzheimerovy demence je znm...
(Neurology 2002, 59, 1313-1319). To u je otzka pmo hamletovsk: Pt, i nept? Rychle do sebe obracm zbytek
teplho piva, ve strachu z demence ho jet znu dvoudeckou ervenho. Horko ne a ne polevit, navc mi zan z t
zplavy protichdnch informac a doporuen tetit hlava. Natst mm po ruce aspirin. Ten nejene mi vdycky
ulev, ale sm jej, jako relativn bezpen, pacientm obas doporuuji. lnk hovocch o vhodch jeho
preventivnho uvn mm nespoet. Nen co eit, riziko kardiovaskulrnch phod sniuje o 15%, infarktu dokonce o
30%. Te ale zase lkai z Royal Hallamshire Hospital v Sheffieldu tvrd, e; Riziko krvcen do mozku zvyuje o 6% a
jinch krvcivch phod dokonce o 69%. Podle dr. Ramsaye je pitom velmi obtn pesn urit riziko pro jednotlivho
pacienta... Navc vtina lid, kte se k preventivnmu uvn aspirinu rozhodnou, dn vyeten ani nepodstoup,
ppadn se domnv, e radji peij njak to krvcen, ne aby zemeli na infarkt... (Heart 2001, 85, 265-271).A
meta analza proveden odbornky oddlen klinick farmakologie univerzity v Oxfordu to jen potvrzuje: K jedn
gastrointestinln (GIT) krvciv komplikaci toti dojde v prmru na kadch 248 pacient rok uvajcch kyselinu
acetylosalicylovou (ASA). Pi sekundrn prevenci mozkov mrtvice mus kad rok uvat ASA 106 pacient, aby se
pedelo jedinmu opakovn mrtvice. To znamen, e dvma ppadm mrtvice lze pedejt za cenu jednoho ppadu
krvcen do zavacho traktu. U dalch chorob je takto hodnocen innost ASA prevence jet ni: u infarktu
myokardu 1:555, u hypertenze 1:794. Pi primrn prevenci je teba potat s tm, e na spnou prevenci kadho
ppadu srdenho infarktu dojde ke dvma nebo tem ppadm krvcen do zavacho traktu... (British Medical
Journal 321,1179-1183, November 2000).
Zase ten Hamlet. Tak brt, i nebrat? To otzka! Nen nad to, dret se rad naich babiek. Ta moje kvala: Neekej
z lk dlouhho vku, a krmila ns mrkv (ta je na oi) , pentem (m hodn eleza), kyselm zelm (m spoustu
vitaminu C). A to nebyla dn vdec, jako teba ti z izraelskho Soroka Medical Center v Beershev, kte na
rozshlm vzorku pacient zjistili, e: Karotenid lykopen, obsaen v rajskch jablkch, me neekan vrazn
sniovat systolikou hypertenzi. Zatmco po 4 tdnech podvn placeba se stav pacient nezmnil, po ukonen lby
extraktem z rajskch jablek bylo u pacient zaznamenno snen systolickho tlaku z prmrnch 144 mmHg na
prmrnch 135 mmHg. Pzniv byl ovlivnn i diastolick tlak, srov lipidy a markery oxidativnho stresu...
(Konference Releases na strnkch PSL Group, 20.5.2001). Z poslednch sil se vydvm ke kiosku, snad jim tam pr
rajat jet zbylo. Pi troe tst se mon najde i njak avokdo. Japont vdci z univerzity v Sizuoce toti sledovali
jatern enzymy u potkan a zjistili, e: Konzumace avokda m neekan pzniv vliv na regeneraci pokozench
jater. V refertu pednesenm na Mezinrodn chemick konferenci stt pacifick oblasti ale dr. Kimio Sugijama
piznal, e nen zcela jasn, zda m avokdo stejn prospn inky i na jatern funkce u lid. Zdaje avokdo

skutenou zdravotn bombou, ukou a dal vzkumy. Nen toti vyloueno, e vsledky byly ity na mru sponzorovi
studie - firm ovldajc japonsk trh s avokdem, kter si extrakt z avokda hodl nechat patentovat... (Science Daily
Magazine, 18.12.2000). Nevad, jestli nebyli potkani rychlej, urit si jedno avokdo koupm. Pak u ale zalezu do
chldku a nenechm si nim zkazit dovolenou. Ani palcovm titulkem v eskch novinch (skuten se tady daj
koupit) : Nenechte si zkazit dovolenou! Pibalte wobenzym! Tak to jsem tedy nezvldnul. Co se d dlat. Snad to bez
wobenzymu tch pr dn njak vydrm. Jete jsem nenechal doma plavky.
Zdravotnick noviny, 29/2005

TAHLE ZEM NEN PRO DOKTORY

Kdybyste v pustin nali auto s kufrem narvanm penzi, co byste udlali? Vzali je, nebo nechali leet? Pdnou
odpov na tuhle pokuitelskou otzku dv drsn a netradin thriller. Je tak napnav, e vs s bucm srdcem
zatla do kesla, a tak realistick, e zanete mimodk pokukovat po dvech. Pbh o bezohlednosti, drzosti a korupci
bez morlky nabz pohled na to, jak se d hazardovat s dvrou pacient. Obraz naprostho odcizen medicn, kter
do kin uvd lkask komora, je zasazen do prosted eskho zdravotnictv. Na jeho plnch, zpustoench
komunismem, dnes spe ne duch zkon, morlky a demokracie panuje vyhrocen individualismus a prvo
silnjho.
Dj se to kolem balku penz. Rozhodovat o nm chtj vichni - farmaceutick firmy, pojiovny, lkask spolky,
politici i ministerstvo. Starostliv pe o pacienty je zminkou. Pokus ministra Julnka o zaveden poplatk, kter by
penzovod alespo trochu usmrnily, zmail populista Rath. Otevel tm brnu do pekel. Ostrou pestelku vzpt
vyvolalo rozhodnut vldy o zpoplatnn atestanch zkouek. Doktoi a sestry maj za prvn pokus platit 3500 korun, a
pokud neuspj, stt jim provtr penenky jet vc. Je to naprost nehorznost. Ministerstvo zdravotnictv a vlda
tm vlastn kaj: Ven lkai, tato zem Vs nechce, jdte radji pracovat do zahrani, hm komorov f Kubek.
Podle nj zan nedostatek lka ohroovat zdravotn pi a hlavn pinou jsou nedostaten vdaje na
zdravotnictv. Sdruen Mladch lka hroz, e ada z jeho len uvauje o emigraci.
Tahle zem pestv bt nejen pro doktory, ale tak pro pacienty. Jsou leni na nemoci, kter nemocemi vbec
nejsou, uvaj spousty lk na obte, kter to vbec nevyaduj. Nadmrn lkask pe ni jejich zdrav. Hrozby
odchodu vtho potu lka do zahrani se nenapln. Penzovod se nesm zastavit. Mohl by toti padnout mtus o
nepostradatelnm a vemocnm zdravotnictv. Mohlo by se ukzat, e spousta lid lkaskou pi vbec nepotebuje.
Kdy v sedmdestch letech minulho stolet stvkovali lkai a sestry v Izraeli, snila se v postiench oblastech
mrtnost na polovinu. Podobn tomu bylo v hlavnm mst Kolumbie Bogot. Bhem dvaapadest dn trvajc stvky
tam klesla mrtnost o ptaticet procent.
V thrilleru je ivot lkae prezentovn jako uvren do neltostnho systmu zdravotnictv, ve kterm nen snadn a
snad ani mon obstt. Do systmu, ve kterm se jeho spoleensk, morln a ekonomick status neustle zhoruje.
Kdo za to me? Kdo udlal z doktor mizern placen a nesvprvn otroky? Politici? Pojiovny? Komora? Otroky
jsme ze sebe nechali udlat hlavn my sami. Systm zaloen na nesmyslnm hromadn vkon nm dlouho
vyhovoval. Te doplcme na shovvavosti vi korupci a pltvn. Je zbabl svalovat vinu na jin. Napravit to
meme zase jen my. Zmnou chovn vi pacientm, vytvoenm novho systmu, zamenho vc na uzdravovn
lid ne na len chorob. Systmu, kter vrt medicn jej morln rozmr. Urit to nebude kasovn trhk. Jin
monost ale neexistuje. Utkat nen kam.
Lidov noviny, 4.8.2009

LKA RAD: JAK PEKAT TROPICK VEDRA

V uplynulch tdnech bylo nesnesiteln vedro. Na podobn extrmy si pr budeme muset zvyknout. k to i jinak
zdrenliv klimatolog Jan Pretel. Padaly ale nejenom rekordy teplotn. Kolabovala i spousta pacient. Hlavn
hypertonik, astmatik a kardiak. Dost toho mli i zdrav. Sm se za takovho povauji. Vc ne tlesn jsem trpl
psychicky. Letargie se stdala s podrdnost. V ordinaci jsem se musel ovldat, tak to odnesla rodina. Samotnho
mne pekvapilo, co se mnou horko provd. Spousta lid si pitom mysl, e kdy m lovk ped jmnem lkask titul a
chod v blm plti, zn odpov na kadou otzku. Tch, kte se mne ptali, jak se ve vedru chovat, byly v poslednch
dnech destky. Nepsob prv pesvdiv, kdy dotazovan kapacita sotva leze, je mokr jako my a pchne potem.
Rozhodnul jsem se jednat: shromdil odbornou literaturu, na vyhledvai sthnul nzory zkuenjch koleg, proetl
texty editele zchrann sluby MUDr. Zdeka Schwarze. Doporuen jsou jasn:
V dob veder dodrujte pitn reim, pijte vlan npoje, po malch dvkch 3-4 litry denn. Vyvarujte se fyzickho i
psychickho stresu. Nevystavujte se pmmu slunci, nezdrujte se ve vyhtch a patn vtranch mstnostech.
Jezte jen lehk jdla pmoskho typu, bohat na ryby, tstoviny a zeleninu. Dodrujete poledn siestu. Nebezpen
je pobyt v mstskch aglomeracch a panelov zstavb, kter teplo akumuluje a vyzauje i v noci. K peht
organismu, k palu, tak me dojt i ve spnku. Odbornci proto rad vyhbat se pobytu v panelovch domech.
Realizace takovch doporuen nemus bt pln snadn. Pesvdil jsem se o tom na vlastn ki. Vypt denn 4 litry
vody bych jet zvldl. S pobytem ve vyhtch mstnostech a s vyhbnm se stresu u to bylo hor. V ordinaci vhe
jako u vysok pece, klimatizace dn, k tomu jeden vystresovan pacient za druhm. Nejt do prce dost dobe nejde,
jinou bych jen tko hledal. Po kadm pacientovi jsem alespo stril hlavu pod vodovod, po kadm tetm si dal
sprchu. Reklam na zaruen inn antiperspirant u nikdy nenaletm. Svdiv vyrky v podpad jsem se dodnes
nezbavil. Strava pmoskho typu nen v naich zdravotnickch zazench bn, poledn siesta jakbysmet. Obd
jsem si radji nosil v kastrlku z domova. Nepekonatelnm problmem je doporuen odbornk vyhnout se pobytu v
panelov zstavb mstskch aglomerac. Jsem rd, e vbec nkde bydlm. Pokusil jsem se v noci alespo vtrat.
Vsledek byl tristn. Okna vedou na frekventovanou Evropskou ulici. K vedru se pidal jet hluk a smog. Pr hodin
jsem spal jen dky stilnoxu.
Sebeltost nepome. Problm m urit njak een. Nkte nai bystej a piinlivj spoluoban ho nali.
Sta nastdat nkolik destek, lpe stovek milion, zakoupit letovisko v pmosk oblasti nebo v pvtivm klimatu
chrnn horsk krajiny, popjet chlazen npoje, pojdat lehk jdla a hlavn se u za nim nehonit. Jak na to, mohou
poradit: Stanislav Gross, expremir, Miami, Florida; Viktor Koen, Harvardsk fondy, Bahamy; Boris Vostr,
Harvardsk fondy, Belize; Zdenk Bakala, uhlobaron, CHKO umava; Ale Husk, Sazka, Menorca; Mirek Topolnek,
expremir, Monte Argentario, Tosknsko; a dal. Nm ostatnm nezbv ne se dl koupat ve vlastnm potu,
poslouchat rady odbornk, jak nejlpe elit vedru, a pemtat, jestli z ns Ti nahoe nedlaj pln voly.
Pijato v Lidovch novinch v ervenci 2010,
pro ochlazen nepublikovno

NA JEDN LODI

iv bu s rozumem, obejde se bez lka.

Dlouho il, kdo dobe il.

Kad je svho osudu strjcem.

Zdrav se cen, a kdy je ztraceno.

Vra tv t uzdrav.

Tisc je nemoc, jen jedno je zdrav.

Rozilovat se znamen niit si zdrav blbost druhch.

Vesel mysl - pl zdrav.

DIAGNZA: ZDRAV
Ven pane, jste naprosto zdrav. Tady je lkask vda bezmocn, slova, kter v ordinaci asi jen tko uslyte.
Modern medicna toti doshla takovho rozmachu, e na svt u nen zdrav prakticky nikdo. Kdy jste utahan,
trpte navovm syndromem; kdy se pejte, mte dyspepsii; kdy je vm smutno, onemocnli jste depres. Ke
kadmu pznaku dok lkai vymyslet njakou diagnzu. Kadmu nvtvnkovi ordinace se pi troe dobr vle
nco najde. Z pohledu vdeck medicny je zdrav bezcenn. Zajmav je hlavn nemoc. Kam se ale podlo zdrav?
Netrp tak njakm syndromem? Jakou m asi diagnzu?
Zdrav je stav pln tlesn, duevn a sociln pohody, ne pouze absence choroby nebo tlesn vady, k definice
Svtov zdravotnick organizace (WHO) . Nejsem si jist. pln tlesn, duevn a sociln pohoda je zbon pn.
Zdrav v dnm ppad nen stav. Je to nepetrit proces, schopnost reagovat, zvldat sloit ivotn situace, bt
vyrovnan sm se sebou a s okolnm prostedm. Pokud m lovk k een problm dost vle a sil, je zdrav. Kdy
zane vli ztrcet, je mu nevolno. Kdy u problmy zvldat neme, je nemocn. Nemoc je to, co lovk ct, kdy se
nect dobe. To, co ct pacient, ale nect lka. Ten se d vsledky objektivnch vyeten. Kdo je m v norm, do
ordinace nepat. lovk pitom me bt nemocn, i kdy mu lkai dnou chorobu, tedy objektivn odchylku ve
stavb nebo funkci orgnu, nenajdou. Choroba zase je, kdy vm najdou nco, o em jste do t doby nevdli a teba
vm to ani nevadilo. Vbec nejh na tom ale lovk je, kdy mu doktoi najdou njakou chorobu a jet ke vemu je i
nemocn.
Co ale vlastn lovk potebuje k tomu, aby byl vyrovnan, spokojen a zdrav? Krom stravy, pohybu a tlesn
kondice to jsou tak lska, ptel, kultura, dobr vztahy a zdrav ivotn prosted. V konkurennch trnch
podmnkch na n moc prostoru nezbv. Dve na to upozorovali jen filozofov, te u jsou slyet i hlasy ekonom.
Luisa Corradov z ekonomick fakulty univerzity v Cambridge zkoumala, jak souvis hospodsk rst a spokojenost
oban. Dvacet tisc lid ze sto osmdesti oblast Evropy zaznamenvalo do dotaznku mru svho tst. Oekvalo
se, e nejlpe na tom budou lid v prosperujcch ekonomikch slunn jin Evropy. Pekvapiv zvtzili Dnov ped
Finy, Iry a vdy. Mezi nejastnj nrody patily ty, kter jsou zrove nejspokojenj se zpsobem vkonu veejn
sprvy ve svm stt. Vldy jednotlivch zem by se mly oprostit od pedstavy, e jejich oban budou automaticky
astn, kdy doshnou vtho bohatstv. Stejn tak dleit, ne-li dleitj, je vytvoit obanskou spolenost, jej
lenov se vzjemn podporuj a v si, shrnula vsledky Corradov.

Pan prezident Klaus nm v inauguranm projevu oznmil, e tak dobe jako nyn jsme se jet nikdy nemli. Urit
ml na mysli hospodsk rst. Jak je rozdl mezi mt se dobe a bt zdrav, nm nevysvtlil. Mon to ani nev.
Vra, e tst je pmo mrn rstu HDP, je toti hluboko zaran v myslch vech skalnch stoupenc neviditeln
ruky trhu.
Lidov noviny, 9.7.2008

GLOBLN PRJEM
Mm vdycky radost, kdy vdci potvrd to, co jsem dv jenom tuil. Tm britskch psycholog veden profesorem
Richardem Wisemanem z Univerzity v Hertfordshiru te ve 32 mstech svta zkoumal, jak rychle chod lid po ulici.
Ukzalo se, e o celch 10 procent rychleji ne v roce 1994. Prmrn obyvatel Prahy dnes zvldne 18,2 metru za
12,35 vteiny. Pinu zrychlenho tempa vid psychologov v rozvoji modernch technologi. Kvli internetu a mobilnm
telefonm jsou lid vce netrpliv, vce podrdn a dny maj napchovan vtm potem innost. Podobn studie
Roberta Levina z California State University, z roku 1994, potvrdila, e rychlost chze je spojen i s dalmi faktory,
jako je chovn jedince a jeho zdrav, jak lid spchaj, mn pomhaj ostatnm a vce trp stresem a patnm ivotnm
stylem. Tak konen to mme potvrzen. Ltme jako blzni.
Vdci odkrvaj jedno tajemstv za druhm. Zbv vyeit u jen pr chorob. Tvrdm okem je teba syndrom
drdivho tranku, SDT Vyznauje se nezvladatelnmi prjmy. Nucen lidi postihuje v tch nejmn vhodnch
situacch. Chce se jim pod a vude. Jejich ivot za nic nestoj. Ze strachu, e to nezvldnou, se boj jt do kina nebo
nasednout do autobusu. m vt strach, tm vt nucen. Pokud pak do autobusu pece jen nasednou, je katastrofa
jist. K problmm se stolic se pidv nervozita, nespavost, zkost a deprese. Podle dr. K. Frasera a dr. G. Michella z
Royal Adelaide Hospitl postihuje SDT 20 procent populace a je pinou 40 procent vech vyeten v ordinacch
gastroenterolog. A bude h. Svtov zdravotnick organizace (WHO) uvd, e stevnmi problmy trp polovina
lidstva. To je prjem skoro globln. Zstupm pacient se odebr krev, mo a stolice. Nad bichy jim krou sondy
ultrazvuk. Do tlustch stev se zanouj endoskopy. Pina pod nejasn! Lid polykaj prky stdav na zrychlen
nebo na zpomalen innosti stev. Prky proti bolestem a proti nadmn, na zkost nebo na depresi. A pote maj
dl!
Zd se, e ptrn po pin v tlustm stev nikam nevede. Napadlo mne, jestli to stle nalhavj nucen na stolici
u tolika lid najednou njak nesouvis s objevem britskch psycholog. Ctm to sm na sob. ivotn tempo zan bt
opravdu k posrn...
Lidov noviny, 2007

ZNAKA: LM NA DLKU
Biotronika, penos energie a len na dlku, je povaovna za jednu z nejobskurnjch metod alternativn medicny.
Jej koeny sahaj a k arodjnictv. Podstata spov v pedvn ble nespecifikovan energie pacientovi a v jeho
uzdraven. Hypotzu existence mentln energie u ns poprv vyslovil profesor Kahuda. Pojmenoval dokonce jej
mrnou jednotku - mention. Biotronik ji me pedvat bu pmo, dotykem nebo krouenm rukou kolem pacienta,
nebo nepmo, prostednictvm rznch obraz, pedmt, fotografi. Mon je i telepatick penos. Litel Zezulka
uvdl spn vylen pacienta v Kalifornii, na kterho psobil ze svho smchovskho bytu. Biotronik Pfeiffer zase v
zatcch TV Nova vyslal mentami energii milionm divk pmo z obrazovky. Jako bval len eskho klubu
skeptik Sisyfos jsem v penos lebn energie na dlku nikdy nevil. Proti biotronikm jsem lta bojoval. Jen hlupk
nemn nzory. Mentln energie existuje. Mohu to dokzat.
Ped mscem vstoupila do ordinace osmdestilet dma. thl, v elegantnm kostmku, se slamnm kloboukem a

kabelkou. Uvtal jsem ji a ekal na vodopd stnost. Marn. Na moji obvyklou otzku Co vs trp? s smvem
odpovdla: Te u vbec nic. Jsem naprosto zdrav a spokojen. Ped temi lety mne ale zaaly stran bolet kyle
a zda. U jsem se chystala k doktorovi. Pak se mi dostaly do rukou vae lnky o bolestech kloub. Pete v nich, e
bolest nen nemoc, e je to varovn signl, kterm tlo lovku hls, e dl nco patn. Lidem radte, aby hned
nespchali k lkai a nepolykali siln lky. Ty bolest jenom na as potla, ale pina trv. lovk si pitom dl ni
klouby, ale tak aludek. Nejdleitj je zastavit se a pemlet, kde dl lovk chybu. Tak jsem to udlala. Chyb
jsem nala hned sedm. Jednu po druh jsem odstranila. Mm to napsan na paprku:
1. Nosila jsem patn boty na vysokm podpatku. Srdce mi pitom krvcelo, ale vechny jsem vyhzela a koupila si

pohodln, zdravotn.
2. Tahala jsem tk nkupy do tetho patra bez vtahu. Te nakupuji jen drobnosti a t taky si nechvm
nosit. U mi nen dvacet.
3. Taky jsem mla skoro deset kilo nadvhy. Nasadila jsem lehkou dietu, zaala se vc hbat a za rok byla kila pry.
4. Zjistila jsem, e pod uklzm a neumm odpovat. Tak si jdu kad den po obd na hodinku lehnout. Domc

prce neuteou.
5. Tak jsem se moc honila. S turistickm oddlem jsem dlvala try do hor. Druh den jsem sotva lezla bolest.
Te se raduji z chze po rovin. Kad den hodinu. Nedvno jsem dokonce byla na vkendovm poznvacm
zjezdu na Morav a bez problm ho zvldla.
6. O zda a kyle jsem se moc nestarala. Loni jsem se pustila do jgy. Dlm ji kad den pl hodiny. U dvakrt
jsem si dopla lzn. Ctm se jako vymnn.
7. Dv mne spousta vc nervovala. ekla jsem si, pro si mm niit zdrav hloupost jinch. Hraji zase na klavr.
tu knky filozof Stanislava Komrka a Tome Holka. Nala jsem v nich moudrost a klid.
Tak jsem vm pila, pane doktore, podkovat. Jak jste mne na dlku vylil. Kdybyste se neurazil, tady mte
oblku...
Lidov noviny, 26.8.2008

JAK ZLIKVIDOVAT HOMEOPATII

Lta doutnajc spor mezi stoupenci biotechnologick vdeck medicny a stoupenci homeopatie vzpll opt naplno.
Olejem do ohn se stala studie zveejnn v srpnu 2005 v prestinm lkaskm asopise Lancet. Autoi lnku se
opraj o dlouhodob vzkumy, na jejich zklad dospli k tomuto zvru: as pro dal testy vyprel. Nyn nadela
doba, aby lkai estn informovali sv pacienty o tom, e homeopatie lovku od jeho problm nepome. Zvr
jednoznan: homeopatie je metoda nevdeck, jej inky jsou toton s inky placeba, a jako s takovou je teba se
s n rzn vypodat! Nzoru zcela opanho jsou stoupenci homeopatie, kte studii oznauj za pochybnou a hovo o
diskreditan snaze antihomeopatick lobby. Christian Boiron, prezident spolenosti Boiron, vyrbjc homeopatick
ppravky, k tomu k: Homeopatie se zrodila z vdy. Kadm dnem postupujeme dky vd v naich vzkumech
kupedu s clem dosahovat stle vt innosti naich lk... Souasnost nen dobou pochyb ani sektstv, ale
systematickho vzkumu monost a hranic homeopatickch ppravk u vech onemocnn. Zvr jednoznan:
Homeopatie je metoda vdeck a m pln prvo existence na poli modern biologick medicny! Kter ze znesvench
tbor m pravdu, si neodvm soudit, dovolm si vak nabdnout pohled z pozice medicny psychosomatick,
komplexn. Homeopati jsem se ped lety teoreticky intenzivn zabval, asto se s n setkvm ve sv ambulantn praxi.
Podlel jsem se i na obshl publikaci Homeopatie, clusterov medicna, anthroposofick medicna, kter v roce 1997
vyla v Nakladatelstv Lidov noviny. Podotkm, e jde o publikaci vi homeopatii velmi kritickou. V poslednch sedmi
letech se zabvm komplexnm psychosomatickm pstupem a o spch alternativn medicny vetn homeopatie
jsem usilovn pemlel. Vsledkem jsou nsledujc zvry:
Zkladn principy homeopatie (podobn l podobnm, lba nekonen malmi dvkami) posuzovan z pozic
biotechnologick medicny jsou zeteln nevdeck. Souasn ale nelze ignorovat skutenost, e homeopatii se dnes
ve svt vnuje na 150.000 lka a chvl ji tm 300 milion pacient. Vsledky homeopatick lby, navzdory

vdcm, jsou pedevm u funknch obt skuten pekvapiv. A vdeck medicna zan mt velk problmy.
Psn orientace na ryze objektivn piny zdravotnch obt a tm naprost pehlen jejich komplexnch souvislost
ji zavedla do slep uliky. British Medical Journal publikoval v roce 2001 rozshlou studii, ve kter se pouv termn
medicnsky nevysvtliteln choroby. Jde o velice rychle narstajc skupinu pacient, kte se dostavuj k lkai kvli
tlesnm problmm, jsou na n opakovan vyetovni adou specialist za pomoci t nejmodernj techniky, avak
bez jakhokoliv objektivnho nlezu, kter by piny obt odhalil. Ze zvr studie vyplynulo, e znan st
nevysvtlitelnch chorob vznik ztlesovnm intrapsychickch pot pacient. Nevysvtliteln choroby frustruj
mnoho lka i pacient, kte se, zklamni bezradnost vdeck medicny, stle astji obracej prv k litelm. A ti
jsou spn. To, co se z pohledu vdeck medicny zd nevysvtliteln, m vak z pohledu medicny komplexn svoji
logiku. Sm jsem ji pochopil pi spoluprci se znmou rehabilitan pracovnic Ludmilou Mojovou, kter se proslavila
vsledky v lb funkn sterility. Pestoe byla mnoha renomovanmi gynekology oznaovna za arlatnku, narodilo
se dky n nkolik set dt enm, kter ji lkai oznaili za beznadjn ppady. Na jejm zpsobu prce lze
demonstrovat, v em spov spnost metod oznaovanch za nevdeck, tedy i homeopatie.
Vtina pacientek trpcch funkn sterilitou se vyznaovala zkost, neklidem a vraznou emon tenz. asto se
potkaly s problmy v partnerskch vztazch, profesn byly orientovan na vkon, obvykle s nedostatenm prostorem
pro aktivn relaxaci fyzickou i psychickou. Od lkae oekvaly vstcnost, porozumn, vctn, uklidnn. Msto toho se
jim vak v neosobnm prosted ordinac dostvalo zplavy instrumentlnch vyeten, kter nepinela vysvtlen, a
ady lk, kter nevedly ke kenmu othotnn. Nervozita pacientek se zvyovala a mnoh z nich, zklamny
neschopnost lka jim pomoci, na lbu zcela rezignovaly. Natst tu byla posledn ance: zzran pan
Mojov. Pedchzela ji skvl povst i vynikajc vsledky, take u samotn zprva o tom, e pacientku pijme,
mla uklidujc vliv. Na rozdl od pedchozch nvtv lka k n eny pichzely s pevnm pesvdenm, e ona je
ten prav lovk, kter jim doke pomoci. A pan Mojov pozitivn oekvn nikdy nezklamala. U pi vstupu
pacientky do jej tuln ordinace a zbn prohldce mla jasno: Othotnn brn vyhozen ebro, nebo posunut
kostr. Suverenita, s jakou diagnzu sdlovala, nenechvala pacientku ani na chvli na pochybch. Po ltech tpn
lka pila problmu na kloub zdravotn sestra! Jistota diagnzy tak pispla k dalmu uklidnn a prohlouben
dvry. Lebn proces pokraoval. Pan Mojov si s vyhozenm ebrem i kostr toti dokzala pomoc jemn
mobilizace hrav poradit, pitom s pacientkou pirozenm zpsobem, slovem i dotykem, navazovala pevn terapeutick
vztah. Zajmala se o jej problmy v manelstv, v intimnm ivot a v prci, o stav tla i due. Bhem rozhovoru j pak
poskytovala cenn rady, kter pacientka, naplnna dvrou v lebn postup, ochotn pijmala. Nezbytnou soust
lby byla instrukt nkolika jednoduchch cvik, urench ke kadodennmu provdn. Pacientka odchzela
uklidnn, motivovan zat na sob pracovat po strnce tlesn i eit problmy kadodennho ivota. Zzrak na
sebe nenechal dlouho ekat, dti se sterilkm rodily jak na bcm psu.
Po smrti pan Mojov byla metoda oficiln uznna za vdeckou a tm do znan mry znehodnocena. Pestoe
mnoz jej nsledovnci dokonale reprodukuj manipulan techniky i sestavy cvik, nikdo nedosahuje vsledk pan
Mojov. Biotechnologick medicna toti bez povimnut ponechala skutenost, e tm nejcennjm a nejinnjm
lkem byla sama osobnost pan Mojov, jej hluboce lidsk, intuitivn a laicky psychosomatick pstup k
pacientkm. Tedy prv to, co souasn medicna postrd.
Podle mho nzoru proto ani spnost homeopatie nen v zzranch bobulch, nbr prv v osobnosti
homeopata, v celostnm, komplexnm zpsobu nahlen zdravotnch obt, jejich vysvtlen lze nalzt a eit pouze v
souvislostech pacientova ivotnho pbhu. Homeopatikum pak sehrv dleitou roli symbolickho nosie
informace, smujc od terapeuta k pacientovi. Pokud vdeck medicna nebude schopna takov terapeutick vztah a
komplexn pstup pacientm nabdnut, povede s homeopaty marn a nikdy nekonc boj. Stejn tak marn bude
ovem i snaha homeopat probt se na pole souasn biotechnologick medicny, orientovan na orgn a nikoliv na
celho lovka. Pro homeopaty to ovem m i jednu obrovskou vhodu. Tm nejinnjm zpsobem likvidace
homeopatie by toti bylo jej pijet za metodu vdeckou a provozovn v podmnkch souasn biotechnologick
medicny. Odstraujcm pkladem budi osud metody Ludmily Mojov.
Zdravotnick noviny, 47/2005

PROGNZY LKA A PROROCTV JASNOVIDC

Modern medicna je vda zaloen na dkazech. Pracuje s objektivnmi nlezy, dvojit slepmi pokusy a statistickm
zpracovnm dat. Alternativn medicn a litelm vdci nev. Vtn ze sklenn koule nebo z kvov sedliny,
horoskopy a proroctv rzn odmtaj. Nelze je reprodukovat, nedaj se ovit. Prognzy lka i proroctv jasnovidc
pitom maj hodn spolenho. Oboj mohou zsadnm zpsobem ovlivnit ivot nemocnho lovka.
British Medical Journal zveejnil ped lety ppad neekanho mrt mlad eny. V podstat zdrav matka pti dt
absolvovala v roce 1965 v jedn z kanadskch nemocnic nenron chirurgick zkrok. Operace probhla bez
komplikac, sl opoutla pi vdom, avak hodinu pot zemela. Pitva odhalila nevysvtliteln krvcen do nadledvin.
Lkai se pozdji dozvdli, e kdy bylo en pt let, jasnovidka j pedpovdla, e ve 43 letech zeme. Tiatyict
narozeniny oslavila tden ped operac a jedn ze zdravotnch sester se svila, e neoekv, e by zkrok peila.
Lkai smrt pitali stresu a jejmu mimodnmu emonmu napt. V tomto ppad pacientka nezemela proto, e
kdesi stlo napsno, e v tolika a tolika letech zeme, jasnovidka e to odtamtud peetla a ena by zemela v tme
vku, i kdyby se s onou jasnovidkou nikdy nebyla setkala. O ivot ji pipravilo toto proroctv, pesnji eeno zpsob,
jakm je zpracovala, pe v knize Mezi vdou a nevdou psycholog Bohuslav Blaek.
Doktor R. A. Deyo z univerzity ve Washingtonu zveejnil v roce 1998 v asopise Scientific American studii, v n
sledoval souvislost mezi akutn bolest zad a doporuenm, jak dlouho maj pacienti setrvat v klidu na lku. Vsledky
potvrdily, e lebn efekt tydennho klidu nen o mnoho innj ne klid dvoudenn, nebo dokonce vbec dn.
Intenzita obt ani zvanost objektivnho nlezu zjitnch pi prvnm vyeten pitom nemly prakticky dn
prognostick vznam pro uren dlky trvn pracovn neschopnosti. Z hodnocen vyplynulo, e nejvznamnjm
faktorem, kterm se d dlka stonn i neschopenky, je doporuen lkae, jak dlouho m pacient zstat doma v klidu.
Lka je vevdouc autorita, Bh v blm. Rozhoduje o zdrav a o ivot. Pacient k nmu vzhl s nadj, pokorn se
d jeho radami a pokyny. Stn, ale i umr tak a tehdy, jak mu pan doktor ekne, jak se slu podle uench
lkaskch knih, statistik a vdeckch vzkum. Jestlie pacient s rakovinou vyslechne od lkae prognzu, e na tento
typ ndoru se obvykle do pti let umr, v naprost vtin ppad zadn spln. daje o stedn dob peit jsou zase
o nco pesnj.
Pemlel jsem, co by se stalo, kdyby lka jasnovideckou prognzu neodvratn smrti nevyslovil. Msto toho by
pacienta povzbudil, podpoil jeho psychiku a samozdravn schopnosti, pomohl zmnit jeho rezignovan postoj k
nemoci. Kdy me negativn prognza pivodit nemoc, nebo dokonce smrt, mla by naopak pzniv prognza pispt
k uzdraven. Pro medicnu zaloenou na objektivnch dkazech a zdravotnictv zaloen vc na len chorob ne na
uzdravovn lid by to asi znamenalo hotovou katastrofu.
Lidov noviny, 23.6.2009

BLUDN BALVAN JARDY DUKA

Herec Jarda Duek kr od spchu k spchu. Exceluje na divadle i ve filmu. Ovace sklidil za moderovn eskch
lv. Dostv ale ceny nejen umleck. Te mu esk klub skeptik Sisyfos dokonce udlil stbrn Bludn balvan.
Ctihodn vdce spolku, kter si dal za cl boj proti arlatnstv a maten veejnosti, pobouil nzory na jdlo, Slunce a
vodu.
Myslm, e jdlo bylo pvodn monost zakusit svt skrze chu. Bylo ureno sp pro zbavu a pro poznn svta.
Clem urit nebylo, e musme jst tikrt denn. J jsem jednu dobu jedl jen obden. Takovou m zkuenost. Nej
maso, nekou, pije zelen aj. Vydr se postit i nkolik dn. Energie m pesto na rozdvn. Z eho ji ale bere, kdy
ne z jdla?
Slunce je ivotodrn sla, dky n jsme tady. A my mme neuvitelnou kampa proti Slunci. J jsem vloni v lt
poprv nepouil dn krm a oplil jsem se nejlpe ve svm ivot. Takovou m zkuenost. Nesplilo ho sicilsk
slunce ani hav uhlky, po kterch se rd bos prochz. Jak to dl?
Kdy zanete komunikovat se ivly, kdy se zanete teba ptt vody, jak sej to lb, e je hnna pod tlakem rovnmi
rourami, tk zjistte, e nen rda. Voda miluje spirlovit pohyb. Takovou m zkuenost. S prodou si rozum. Je s n
v souladu. Sm je proda. iv bus rozumem a obejde se bez lka, k lidov pslov. Takhle to tedy Jarda dl.
K doktorm nechod, prky nebere.
Z Bludnho balvanu ml upmnou radost. Jen mu bylo lto, e ho na pedvn nikdo nepozval. Chtl porotcm

vyprvt Sisyfv pbh. Pbh krle, kter byl povaovn za nejvtho darebka pod Sluncem. Aby zskal pramen
pro korintsk hrad, obelstil nho boha Aspa. Zeus na nj za to poslal smrt. Mazan Sisyfos ji ale spoutal a zavel do
komory. Kdy bh vlky rs smrt osvobodil, unikl Sisyfos lst i podruh. Protoe si nevil boh ani smrti, musel pak
za trest valit do kopce balvan. Ten mu ale vdycky pod vrcholkem vyklouzl a sjel dol. Sisyfovsk prce je od t doby
symbolem nesmyslnho, otupujcho a bezvchodnho sil, ze kterho nen dn uitek.
Jardv ivotn pbh mi pipad mnohem smysluplnj a zdravj.
Lidov noviny, 25.3.2008

PACIENT, LITEL A LKA NA JEDN LODI

Je tetho dubna 2009, ti hodiny rno. Prv jsem pevzal hldku na palub dvojstnku Gnommy. Plujeme mezi
Sardini a Tunisem. Moe je klidn. Sta obas zkontrolovat smr a slu vtru, nastaven plachet a monitor radaru. Nic
se nedje. Mu pst.
Ped temi dny jsme vypluli z pstavu Palma de Mallorca. Zkuen nmonk a kapitn Jirka Zindulka to vymyslel jako
test souit alternativn a vdeck medicny. Sm je oteven obma smrm a podle poteby je vyuv k een svch
zdravotnch problm. Zajmalo ho, co se stane, kdy se bhem dvoutdenn nonstop plavby do chorvatskho Splitu
ocitnou na jedn lodi. Litele zastupuje Roman Kindl, znm prask bylink. V diagnostice a lb pracuje s
energiemi Je autorem knihy Netradin bylink a Netradin kuchaka bez jedinho receptu. Vychz ze zkuenosti, e
lidsk stravovac nvyky se vyvjely tisce let, stejn jako vvoj lidskho druhu. V lt mli lid jako zdroj sacharid k
dispozici vc ovoce, zeleniny a rzn semena. V zim nic nerostlo, a tak se jedlo sp energeticky bohat maso. Nco
na tom bude. Na venkov by nikoho nenapadlo dlat zabjaku v ervenci. V hrubch rysech bychom se toho mli dret
i nyn. Klasickou medicnu zastupuji j, dvakrt atestovan internista a rehabilitan lka. Proel jsem sloitm
vvojem. Radu let jsem byl lenem Klubu eskch skeptik Sisyfos a odprcem alternativn medicny. Pak mi zaalo
bt divn, pro tolik lid litele navtvuje a jak je mon, e jim pomhaj metody, kter by pomhat vbec nemly.
Vysvtlen jsem nael v komplexnm pstupu. Msto soustedn se na chorobu a jej objektivn piny jsem si zaal vc
vmat lovka se zdravotnm problmem v souvislostech jeho ivotnho pbhu. Otevel se mi nov svt.
Ne jsme mohli zat teoretickou diskusi, pineslo moe praktick zdravotn problm. Hned po vyplut se zvedly
tmetrov vlny a siln zadn vtr rozhoupal lo ve vech smrech.
Tak krutou moskou nemoc jsem nikdy nezail. Dva dny jsem visel pes zbradl zadn paluby a tm nepetrit
zvracel. Nezabral ani kinedryl, ani torecan. Kdy u jsem byl na pokraji plnho vyerpn, nabdl mi Roman
energetickou lbu Je to vdecky neuchopiteln a fyzikln nemiteln pojem. Dv jsem k n neml dvru. Ted jsem
byl vdn za jakoukoliv pomoc. Roman nejdv nkolik minut drel svoji dla nad mm rozbouenm aludkem, potom
lehce pohladil bin stnu. Bylo to pjemn. Nco podobnho mi dlvala maminka, kdy mi jako dtti bylo zle.
Nedoku posoudit, jestli to byla Romanova zsluha, nebo mosk nemoc jednodue odeznla. Druh den mi bylo
lpe. Sndl jsem skoro cel such brambor a vypil bylinn aj. Ze veho nejvc mi ale pomohlo, e se o mne Roman
zajmal, staral a ml upmnou snahu mi ulevit. Svm zpsobem mi tm energii opravdu dodal.
Litel a lkai spolu mohou plout na jedn lodi. Mohou bt uiten sob navzjem i svm pacientm. Nejcennjm
lkem je toti osobnost terapeuta. Dleit je, aby to byl lovk s bohatou ivotn zkuenost, intuic, empati, se
zjmem o sebepoznvn a sebevzdlvn. Nco z nj mus vyzaovat. Na metod, kterou pouv, u potom tolik
nesejde.
Je est hodin rno. Moe je klidn. Zan svtat. Na obzoru se objevuj behy Siclie. U kormidla Gnommy mne std
litel Roman.
Lidov noviny, 21.4.2009

ZZRAKY FILIPNSKCH LITEL

Je dvanctho dubna 2009. Nae dvoutdenn plavba na plachetnici Gnommy z pstavu Palma de Mallorca do
chorvatskho Splitu, o n jsem psal v pedchozm sloupku, kon. Kapitn Jirka Zindulka, bylink Roman Kindl a j na
ni budeme dlouho vzpomnat. Poten mosk nemoc pispla k dokonal tlesn i duevn oist. Vechen
civilizan stres jsem vyzvracel pes zbradl zadn paluby. Potom u jsme si naplno uvali. S asem jsme o plnoci z
paluby sledovali sopen erupce Stromboli. Zaveni v sedku na pdi lodi jsme se dotkali delfn a vskali pi tom
radost jako mal dti. Z pohody ns nevyvedlo ani ztroskotn v jnskm moi, kdy za plnho bezvt a daleko od
pobe vysadil motor. Nae may day po deseti hodinch natst zachytil kalbrijsk ryb Francesco a nezitn nm
pomohl.
Vtina rozhovor se toila kolem zdrav. Snad nejvc jsme se peli o zzracch filipnskch litel. Dok pr z tla
vyjmout holou rukou ndor, ani by pi tom naruili bin stnu. Roman se dokonce osobn zn s filipnskm amanem
reverendem Alexem Orbitem, kter jezd dvakrt ron operovat do ech. Vyprvl nm, jak mu lil slinivku. Leel pi
tom na zdech a ctil, jak se mu Filipnec probr klikami stev. Slyel mlaskav zvuky. Asi po dvaceti vteinch trhnul
aman rukou a na zem odhodil krvavou sraeninu. Kus patn slinivky byl pry, po jizv ani pamtky. Roman v, e
jej Orbito skuten operoval. Filipnec mluv o mentln operaci. Nejprve pr chorobu zhmotn a potom z tla
odhod. Monost, e by holou rukou vniknul do bicha a nenaruil pi tom svaly, povauji za naprost nesmysl.
Rozborem tkn, dajn pochzejc z tla pacienta, se navc zjistilo, e jde o kus zvecch jater. aman je ml ukryt
ve vku mezi prsty. Obyejn trik? Jak potom ale vysvtlit spn vylen? Celkem logicky. Orbito je charismatick
lovk a brilantn manipultor. Tce nemocn se k nmu upraj jako k posledn nadji, v mu. Vra, jak znmo,
uzdravuje. Potvrdila to studie publikovan ped nkolika tdny v asopise Americk lkask spolenosti (JAMA) .
Vdci pi n shromdili daje 345 onkologickch pacient a zjistili, e ti, kter provzela nboensk vra, zvldali
chorobu mnohem lpe ne nevc. Jestli lovk v v kesanskho Boha nebo ve filipnskho reverenda, u nen tak
podstatn. Orbito asi nele, kdy hovo o mentln operaci. Prostednictvm obratnho ritulu a kousku sraen krve
ndor odstran. Nikoliv skuten, nbr v mysli pacienta. Pro materialisticky smlejcho lovka je ale ritul s krv
dleit. K pochopen lby potebuje objektivn dkaz. Orbito mu jej ochotn poskytne. Pacient je pesvden e
aman ndor odstranil, zmn postoj k nemoci, prostednictvm psychiky mobilizuje samozdravn schopnosti a posl
imunitu. Vsledkem pak skuten me bt zapouzden ndoru, jeho zmenen, nebo dokonce pln vymizen. dn
zzrak. Pacient se uzdravil sm. aman jej v tom jen psychicky podpoil.
Svm vysvtlenm jsem ani Jirku, ani Romana nepesvdil. Nevad. Kdy bude pleitost, rd se s nimi zase nkdy
sejdu na jedn lodi.
Lidov noviny, 28.4.2009

JAK JSME (NE)ZIZOVALI PSYCHOSOMATICK ODDLEN

Dos bolo diskutovn o hol nezbytnosti uvst do ivota komplexn psychosomatick pstup a napravit tak neduiv
vztah lka-pacient v biologick medicn i jej zpozdil objektivn-vdeck postoj k nemocnmu, bezohledn k jeho
lovenstv. Dos bolo hzen hrachu. Je teba jednat, ekli jsme si na sklonku roku 2003. Pedvedeme v praxi, jak
eln, sporn a motivujc je, kdy lka s pacientem vytvo kvalitn terapeutick vztah, jeho zkladem je dvra a
oboustrann zjem na spoluprci; kdy lka porozum pacientovu ivotnmu pbhu, a pochop tak smysl i vznam
chorobnch pznak. Tak vznikl projekt modelovho pracovit psychosomatick rehabilitace a lby bolesti, v nm
jsme dokumentovali souasn neuten stav a navrhli een spovajc v komplexnm pstupu k pacientovi a tmov
prci zdravotnk. Garantem projektu se ochotn stal lovk nad jin povolan, vedouc lka psychosomatickho
oddlen Rehabilitan kliniky ortopedie a psychosomatiky v nmeckm Berggiesshbelu MUDr. Ponick. Te u
zbvala jen malikost, pesvdit veden nemocnice o vhodch projektu a nutnosti vytvoit podmnky pro jeho
realizaci. editel Veobecn fakultn nemocnice i jeho nmstek si ns se zjmem vyslechli a projekt formln
podpoili. Dal vvoj udlost ns ale pouil, e formln podpora nezme objektivn okolnosti, a z vybudovn
oddlen velmi rychle selo. Nenechme se odradit, ekli jsme si. Pro chodit ke kovkovi, kdy meme oslovit
pmo kove. A tak u v listopadu 2003 putoval objemn materil na stl pan ministryn Soukov. Odstraovn
nsledk kod napchanch pedchdci (nebo co) ji vak natolik zamstnvalo, e si ani pes opakovan urgence

nenalezla chvli na odpov. Mla honiku. Natst ministrem prce a socilnch vc byl jej stranick kolega
kromach a problematika len poruch pohybovho apartu je i velkm problmem socilnm. Nemlili jsme se, pan
ministr n zmr pochopil a v dopise ze dne 8.1.2004 nm vcelku logicky sdluje: Bude-li jednn o vybudovn
pracovit psychosomatick rehabilitace iniciovno Ministerstvem zdravotnictv R, mj resort tuto Vai snahu
podpo. Te u jen zbv vykat, ne se ti dva dohodnou, a meme zat. Kohoutek v komoe m noky nahoe.
Msce plynou a ministryn Soukov, zamstnvan stle vce ppadem Diag Human (nebo m), se k na iniciativ
stle nedostv. M honiku. Neztrcme nadji a kme si: kdo je kovem vech kov? Osud nm peje,
pedsedou vldy je v t dob stranick kolega Soukov Vladimr pidla. A u 15.3.2004 nm pichz osobn dopis, v
nm pan premir pe: Vmi navrhovan psychosomatick pstup je zajmav a mohl by znamenat pnos pro
zefektivnn poskytovn zdravotn pe... Vmi zaslan materily pedm ministryni MUDr. Soukov a podm ji,
aby se zabvala monost vyuit Vaich znalost a zkuenost... souasn ministryni Soukov postupuji k odbornmu
posouzen a ke zven nvrh zzen modelovho pracovit pro psychosomatiku v nkter z pmo zench
nemocnic, na kterm by bylo mono ovovat postupy a innost psychosomatickho pstupu v lebn praxi, aby
mohlo bt i vzdlvn v tomto oboru rozvjeno na systematickm zkladu a poskytovny kursy v dostatenm
rozsahu. Ani podpora premira vak nepin ovoce a ministryn se stle intenzivnji zabv soudnmi spory ppadu
Diag Human (nebo m). Kohoutek m noky nahoe, krom toho vyvalen oi (to je takov humor, nebo postup je
nron na duevn svest). Jestlie jsme nebyli spn v jednn s pedstaviteli resortu a vldy, bude zejm teba
zskat podporu parlamentu. Natst v t dob stoj v ele vboru pro sociln politiku a zdravotnictv osoba znm
svm socilnm ctnm, pan docentka Emmerov. Konen se zanaj dt vci. Na sklonku roku 2003 za jej podpory
organizujeme na pd parlamentu semin vnovan komplexnmu pstupu, probhaj osobn jednn a 4.1.2004 nm
pan docentka pe: Jsem rda, e konen nadeel as, kdy se psychosomatick pstupy zanou systematicky
uplatovat v irok medicnsk praxi, emu bych velmi rda napomohla... J osobn budu na tomto problmu
pracovat a oslovm v tto souvislosti i mho uitele doc. MUDr. R. Barcala, CSc, se dost o posouzen Vaeho
koncepnho zmru. Kdy dovolte, tak s jeho nzorem budu pracovat jako politik, ponvad jen touto cestou lze
neho doshnout, jak jste sami opakovan zdrazovali. Nkdo tomu k lobovn, j vak tvrdm, e jde o
prosazovn sprvn vci, kter se bez lid zaplench a zasvcench bohuel ztka prosazuje. Posudek docenta
Barcala je nadmru pzniv, bohuel v ele resortu je stle ministryn Soukov a problm Diag Human (nyn u spe
problm ministryn Soukov) se dle komplikuje. Nezbv ne znovu oslovit pan docentku Emmerovou, kter nm
opakovan vyjaduje podporu, a to i v dopise ze dne 19.1.2004: Pln chpu Vai netrplivost ... pod dojmem
poslednch udlost (min. Soukov) vak jist chpete, ze kompetentn osoba na MZd t. . nen a nevme, kdy bude.
Jakmile se situace vyjasn, budu jednat, jak jsem Vm slbila. U ns nebav pouvat humor o kohoutkovi, kohout
poel, humor doel. Chpeme, e chpe, a to ns povzbuzuje (nebo e by ns to u moc nepovzbuzovalo?). Jsme
trpliv. A trplivost, jak znmo, pin re. Tu m ve znaku i SSD, kter instaluje do ela resortu prv docentku
Emmerovou. Nevhme, pejeme nov pan ministryni mnoho spch a vyjadujeme pesvden, e se zasad o
nvrat medicny k samotnm zkladm, tedy vztahu lka-pacient a jejich kvalitn vzjemn komunikaci. N dopis je
pijat s potenm (dozvdme se) a pan ministryn jej dokonce spontnn nechv v plnm znn otisknout v
regionlnch klatovskch novinch v rmci volebn kampan do sentu. Ten sent nevyel. Nsleduj msce ekn a
jednn s rznmi odbory ministerstva, jejich agendu pln zamstnv een problm spojench s ppadem
Soukov (dve Diag Human). Konen se v nabitm programu poda nalzt termn schzky s pan ministryn, prvn
listopad 2004. K naemu pekvapen ns vak v uren den msto pan ministryn ek editel odboru zdravotn pe
dr. Bezovsk, kter se nijak netaj tm, e o tom naem problmu nic nev, nebo jenom zastupuje pana nmstka
paka, kter ml zastupovat pan ministryni, ale je momentln pracovn velmi zaneprzdnn (v tisku se v t dob
objevuj informace o jeho evidenci v seznamech spolupracovnk StB) . Schzka rychle a bez konkrtnho vstupu
kon. V ploze dopisu pan ministryn ze 6.1.2005 se pak od editele Institutu postgradulnho vzdlvn ve
zdravotnictv dr. Maliny dozvdme: ... jsme si vdomi vznamu psychosomatiky v lkaskm vzdlvn ... doc. Beran
byl dnem 1.3.2004 poven organizac a zajitnm veker vuky tohoto interdisciplinrnho programu v rmci katedry
psychiatrie. O realizaci naeho nvrhu klinick zkladny psychosomatick rehabilitace ani zmnky, a tak se znovu
dotazujeme pan ministryn. Odpovdna sebe nenechv dlouho ekat a u 8.3.2005 se dozvdme, e: I kdy ve, co
pete ve svm dopise, je pravda, musm Vs momentln zklamat. Jist Vm neulo, jak neptelsk kampa je
vedena z pozice vech aktr participujcch na poskytovn zdravotnickch slueb. V dob, kdy bojuji proti zvyovn
nklad na zdravotn pi, nemohu sama iniciovat vznik novch zazen, by jsem pesvdena o jejich nleitosti.
Nyn nen ta prav chvle pro uplatovn naich nrok. A se situace zkonsoliduje a poda se omezit nkter
bezbeh aktivity, teprve pak je mon vyhovt. Tak ten projekt taky nevyel. Doel humor, dola i trplivost. Dochz
nm i nae poetilost. Dva dospl muov s inteligenc, kter dovoluje vykonvat povoln lka nebo vyznat se v
souasn vldn krizi, se nechtj vzdt svch rol v tto smnohe. Te u jsme jenom zvdav, a ani ne moc. Jestlie
jsme nebyli spn ve sttnm sektoru, pokusme se projekt uskutenit v sektoru soukromm. Kdo jin by ml mt vt
pochopen pro spornou a elnou medicnu, kdy ne zdravotn pojiovny, dal mocn hr na poli zdravotnick

politiky. K realizaci projektu je ale teba smluvnho vztahu, jeho uzaven se ukazuje bt velkm problmem. editelka
Veobecn zdravotn pojiovny pan ing. Muslkov je vak odbornkem na sprvnm mst a 30.12.2004 nm pe:
Vae zkuenosti s diagnostikou a lbou, zaloenou na komplexnm pstupu k pacientovi, nikoliv k jeho chorob, jsou
jist velmi cenn a budeme zvaovat monosti, jak je vyut pro pacienty z ad klient VZP. Pro nalezen vhodn
varianty een kontaktujte prosm veden odboru strategie a koncepce. Konen dobojovno! Pjde o hradov
experiment bedliv sledovan VZP, jeho vsledky pojiovna vyuije pro svoji dal strategii. editel odboru hrad
ambulantn pe VZP MUDr. Pokorn ns d o soubor jednotlivch vkon, kter by mla smlouva obsahovat, a my
u jen netrpliv ekme na okamik slavnostnho podpisu. Jak peripetie tentokrt pibude do naeho pbhu?
Uplyne ada tdn. V noru 2005, u jen v telefonickm rozhovoru s editelem odboru strategie, se dozvdme, e Fond
prevence, z nho ml bt nmi navrhovan hradov experiment financovn, byl s okamitou platnost zruen. Penze
v nm uloen je VZP nucena pout k hrad antikoncepce klientkm, aby tak zabrnila jejich odchodu ke
konkurennm pojiovnm...
Tento pbh by ml asi mt njak ponauen. Nejlpe v pslov Komu se nelen, tomu se zelen. e by se nm ale
pli zelenilo, to se rozhodn tvrdit ned. Nevzdvme se. Nezbytnost implementace komplexnho psychosomatickho
pstupu do souasn medicny povaujeme za natolik nalhavou a palivou, e jsme znovu oslovili editele nkterch
nemocnic. Ostatn s Murphym si kme: dn pokus nen pln zbyten, vdycky me slouit jako odstraujc
pklad.
Psno spolu s Jim avlkem
Zdravotnick noviny, 16/2005

NEMOCI MOCI

Od ertu hlava nebol.

Kdy se hlava klepe, jdi spt, jest nejlpe.

M hlavu k prasknut.

Zatoila se mu z toho hlava.

V hlavu.

Z toho t hlava bolet nebude.

Hlavu vzhru! Hebk sob do hlavy strk.

Hlava jako konev.

NA CO PILI VDCI
Kdy zan lnek slovy vdci zjistili, tm se, e v nm najdu informace, kter mi pomohou pochopit jevy, na kter
jsem do t doby jen tup zral. Dlouho mi teba nebylo jasn, pro se prezident Klaus tak zuiv pustil do globlnho
oteplovn. Neb o pro si primtor Bm mysl, e Praha potebuje olympidu. Nebo pro hejtman Rath regulan
poplatky ve zdravotnictv nejdv chtl a te je zase ru. Pak se mi dostal do ruky vzkum americkho psychologa
Paula Babiaka a psychiatra Roberta Hareho z University of British Columbia. Ti zjistili, e mezi manaery a politiky je
vt procento psychopat ne mezi vzni. Bvaj uhlazen, umj se dobe vyjadovat a kad si mysl, e se hod do
vedoucch funkc. Do tch jsou asto dosazovni zmrn, nebo necouvaj ani ped tvrdm rozhodnutm, tvrd
Babiak. Hned to dv smysl. Nai stranit a vldn pedstavitel jsou nemocn. Jako lka bych pro n ml mt njakou
terapii. dn neexistuje. Psychopat se toti ct dobe. Svoje nzory a chovn povauje za jedin sprvn. Divn svt
je mimo nj. Jedin zpsob, jak s nm zachzet, je vyhnout se mu. To ale dost dobe nejde, kdy ns ovld.
Nepjemn situace. lovk z n me snadno onemocnt.
Lkai z britsk Chilterns University College toti zjistili, e nerozumn nebo nepjemn f je vznamnm stresorem.
U podzench se to me klinicky projevit zvenm krevnho tlaku a rznmi cvnmi komplikacemi. Doktorka Darin D.
Doughertyov z Massachusettsk veobecn nemocnice zase tvrd, e negativn emoce vrazn sniuj tak odolnost
tla vi bnmu nachlazen, chipce a vyvolvaj adu tzv. psychosomatickch chorob. V praxi to znamen, e u
vnmavho lovka me prezident Klaus zavinit teba infarkt nebo mozkovou mrtvici, primtor Bm dunost nebo
aluden vedy a hejtman Rath zvracen nebo prjem. Vdci dlouho marn hledali na choroby ze stresu inn lk. A
na to pili. Jako vtina genilnch vynlez je to jednoduch. Jestlie negativn emoce zdravotn obte vyvolvaj,
prostednictvm pozitivnch emoc se jich meme zase zbavit. Sta jen zmnit mylen, dvat se na svt s smvem a
vtina chorob zmiz. Potvrdily to vsledky vzkumu vdc lkask fakulty v Tokiu, kte zkoueli lit pacienty s
revmatismem tm, e jim denn promtali grotesky. Odbry krve proveden po projekci ukzaly vrazn nrst hladin
ltek s protizntlivmi inky. Smch zlepuje nejen imunitn systm, ale blahodrn psob i na bolesti zad, astma,
nemoci srdce, plic, jater a stev. Jeho liv inky navc petrvvaj cel hodiny.
Pokouel jsem se projevm naich politickch vdc srden smt. Vbec mi to nelo. Natst se mi dostala do ruky
studie psychologa Eckmana a neurologa Davidsona. Ti zjistili, e pi pedstranm smchu nebyly zmny proud v
mozcch sledovanch osob o nic men ne pi smchu spontnnm. Kdy se postavte ped zrcadlo a budete se vesele
smt, budete se ctit lpe a obrann schopnosti organismu poslte stejn, jako kdybyste se smli spontnn, tvrd
autoi. Pokud si budete pipadat jako blzni, nenechte se odradit. Na nic lepho zatm vdci nepili.
Lidov noviny, 3.3.2009

TEROR VE MN. TRADIN PEDSTAVA O RAKOVIN JE MYLN

Je to zken zabijk. Napad ze zlohy, rozkld tkn, se smrtcmi metastzami. Kad rok u ns kvli n umr
ticet tisc lid. Po nemocech srdce a cv je druhou nejastj pinou mrt. V celm svt se kad rok objevuje
deset milion novch ppad. est milion kon smrt. Nevme, jak se proti n inn brnit. Nevme, kdy a kde se

objev. M ji psobit kuctv, nezdrav strava, zneitn ivotn prosted. Hovo se o roh ddinosti a prodluujcm
se vku. Od kadho nco. Podobn rozttnost panuje i v nzorech na len. Nkte lkai rad radikln operace,
jin ozaovn, dal chemoterapii nebo hormony. Doufme, e ns vda zachrn. Farmaceutick koncerny vynakldaj
miliardy na vvoj novch lk. Poty pacient se pesto zvyuj. Agresivn lba zasahuje nejen buky ndorov, ale i
ty zdrav. Touebn oekvan vtzstv je stle v nedohlednu.
Je zajmav, e jazyk, kterm mluvme o rakovin, dnes pouvme i na dal problm, jeho een se zd bt v
nedohlednu. Globln terorismus je pr tak nemoc, ndor na tle spolenosti. Z st politik slyme, e je teba jej
odstranit radiklnm chirurgickm ezem, pomoc sofistikovanch zbran. Vsledek? Znien jednoho teroristickho
centra al-Kidy vyvol bujen dalch teroristickch bunk jinde. Na jednoho zabitho teroristu pipadnou destky
nezamlench civilnch obt. Navzdory nasazen obrovsk vojensk sly svt stle nen zdravj. Dal postup? V
boji vytrvme! Jen potebujeme vce asu a vce zbran!
Rakovina a terorismus. Mon nastal as zamyslet se nad zmnou strategie. Stle vce lka si uvdomuje, e
rozen pedstava o rakovinovm bujen neodpovd realit. Ignoruje toti mentalitu protivnka, pehl komplexn
piny jejho vzniku. To, co chyb, toti nejsou jen nov lky, ale chpn problmu v souvislostech. Ve sv ordinaci se
o tom pesvduji kad den. Pacienti mi stle v rznch obmnch kaj tot: Mm starosti, protoe jsem nemocn.
Jene nemoc obvykle nen pinou, ale naopak dsledkem jejich ivotnch starost a stresu.
Pestoe je vliv stresu na lidsk zdrav dobe znm, biotechnologick medicna mu stle nepikld odpovdajc
vznam. Co je vlastn stres? V bn ei se chpe jako dsledek toho, e se nedokeme vyrovnat s nroky
prosted. Stresujeme se kvli rodin, zamstnn, kvli tomu, e strneme, ale stle astji tak kvli sloit
spoleensk situaci. V tle nm dnes a denn startuje stresov reakce, kter m za cl vytvoit podmnky pro boj nebo
tk. K napjatm svalm se zv psun energeticky bohat krve, zrychl se dchn, rozbu se srdce a stoupne krevn
tlak. Projevy stresu vichni dobe ctme, jene ve 21. stolet konflikty vtinou nememe eit tm, e vezmeme nohy
na ramena nebo nkomu dme pst. Take v sob stres dusme. Nastaven organismu, tvoen po miliony let, je pro
lovka v modern spolenosti vlastn dost nevyhovujc. Stres se nem jak vybt, ale ukld se do zdovch sval,
zpsobuje bolest a toen hlavy, nejistotu, huen v uch, thu na hrudi, seven hrdla, bolesti aludku a celkovou
slabost. Sta pr let v takovm kolotoi a nae imunita slbne, zanme bt nchyln k rznm infekcm. Tlo se tak
pomalu pipravujeme nvaznou chorobu.
Vliv stresu na imunitn systm inspiroval v USA radianho onkologa Carl Simontona a psychoterapeutu Stephanii
Matthewsovou-Simontonovou k vytvoen komplexnho modelu vzniku a lby rakoviny. Simontonovi nijak
nezpochybuj, e tato nemoc me bt ddin, ani to, e na ni maj vliv rakovinotvorn ltky v na strav a
zneitn ivotn prosted. Svoji pozornost ale souasn zamuj na oslaben pacientovy imunity. Podle modern
bunn teorie toti rakovinn buky nejsou pli siln, ale naopak slab a zmaten. Nen to tak, e rakovina napad
a to, zhoubn buky se pouze nekontrolovateln mno. Nemoc zan pokozenm genetick vbavy buky
njakm vnjm toxickm psobenm, nebo prost tm, e organismus i za normlnch podmnek obas vyprodukuje
bunn zmetek. Pokud je imunitn systm v podku, vadnou buku vas rozpozn a zni, anebo alespo izoluje.
Jestlie je ale imunita stresem oslaben, zanou se vadn buky rychle mnoit a metastzovat do okol.
Podle Simontonovch tedy rakovina nen jen dsledkem napaden organismu zven, ale souasn i jeho zhroucenm
zevnit. Lba se proto mus zamovat nejen na orgn postien ndorem, ale na celho lovka. Krom podvn
lk, operac a chemoterapi to chce tak eit problmy pacientova ivota a poslit jeho vru v spnou lbu. Jestlie
je toti pacient odhodln nemoci elit, pak se tento pocit penese i do biologickch proces jeho tla. Ty zanou
obnovovat stresem naruenou rovnovhu imunitnho systmu, mnoen rakovinnch bunk se zpomaluje a tlo znovu
zskv kontrolu nad sebou samm.
Rakovina, stejn jako terorismus, je tak vpovd o tom, v jakm prosted ijeme a jak zachzme se svm ivotem.
Pouh pouit sly a zbran (lk a operac) k nprav nesta. Bez podpory samozdravnch, demokratickch
schopnost celho organismu je nadje na vylen miziv.
Lidov noviny, 2008

NAKONEC SE BUDOU POTIT LID Z TROKAVCE

Doktor je autorita. Chod v blm, mluv latinsky, vemu rozum. Dokonce i politici, kdy si nevd rady, za nm zajdou.
Te si lmou hlavu, co s radarem. Nikdo tomu podn nerozum. ekli si: Zavolme doktora!
Na Marshallovy ostrovy jich, v ele s hlavnm hygienikem Vtem, odjelo pt. Mli zjistit, jestli radar nhodou nekod
zdrav. Mili a mili. Ve vzdlenosti od 50 do 2700 metr od radaru ve smru paprsku, kter vysl. Tikrt mili.
Ne to rozzli. Namili jsme hodnoty, kter jsou dov ni ne limity stanoven eskmi normami, kter pro
obyvatele uvdj zen o sle 10 watt na metr tveren po dobu esti minut. Byl jsem mile pekvapen, radoval se
Vt. Tak radar nekod. A mon dokonce prospv. Pijal je tam taky dr. Lindborg. Na atolu ije u 25 let a pod jet
ije. Kmen mi spadl ze srdce. Hned bych tam jel na dovolenou. Vylekal mne ale docent Pekrek z Nrodn referenn
laboratoe pro neionizujc zen. Nen sice doktor, ale pesto moudr lovk. Kdyby radar nakonec postavili, me se
u nkterch lid objevit psychosomatick syndrom, ekl Lidovkm. Co je to za syndrom? Nae babiky vdly, co
dok s lovkem udlat strach, zkost, bezmoc a vztek. Z toho, e v mstech, kde rostly hiby, bude ostnat drt.
Tam, kde se psly srny, budou pochodovat po zuby ozbrojen vojci. Msto borovic bude k nebi tret hromada
vojenskho rotu. Strach ne z toho, co radar vysl, ale z toho, co pitahuje. Teba vlku. Lid zanou chodit k doktorovi
a stovat si, e se bezdvodn pot, bol je hlava a aludek, jsou nervzn, unaven, nevyspal. Budou brt lky,
stonat syndromem.
Napadlo mne, co by tomu ekl Radar O'Reilly z M*A*S*H 4077. Ten vdycky pedem vdl, co se stane, jet dv, ne
se to stalo. Jednou mudrovali s Klingerem. Nkde jsem etl, e se generl McArthur vbec nepot. Prost se vbec
nepot. k Radar. Za nj se pot njak vojk, na to Klinger. Tak to taky dopadne. Za generly a politiky se budou
potit strachy a stonat lid z Trokavce.
Lidov noviny, 6.11.2007

O NEMOCECH A KRIZCH
Pane doktore, bol mne hlava, zda, u srdce a jsem stran vyerpan. Me za to borreliza. Doktoi mi pedepsali
spoustu lk a mn je pod zle. Vbec nevm, m to je, spustila pan Hana, hned jak vela do ordinace. Kdy jsem
se pak zajmal o to, jak ije, ukzalo se, e je tomu prv naopak. Borreliza nen pinou problm, ale dsledkem
toho, kolik m starost. Ty ji vyerpvaj, ty podlamuj jej imunitu. Nemoc je informac o tom, e ivotn problmy
nezvld. Tlo to dl za ni. Bolest hlavy hls, e ji m plnou starost, bolest zad, e si naloila vc, ne unese,
bolest srdce, e j na nm nco le. Nemoc tedy nen volnm po lku, jak se ns sna pesvdit farmaceutick
firmy. Jejich uvnm, ani bychom odhalili pinu obt, jen zastrme pznaky. Lky pacientovi dovol jet njak
as pokraovat ve stresujcm zpsobu ivota, ne se pln zhrout. Jak lovk ije, tak tak stn. Pokud svoje
chovn nezmn, nem anci se uzdravit. Naprost vtina pacient o to nestoj. Radji nathnou ruku po dalch
lcch.
Nae zdravotnictv m u adu let obrovsk problmy, postihla ho krize. Co ji zpsobilo? Ministi tvrd, e je modern
medicna dokonal, vechny lky jsou inn, eln a pesn indikovan. Krize je podle nich zpsoben tm, e je
medicna moc drah a chybj na ni penze. Jakmile se pidaj, bude zase dobe. Nebude. Nedostatek penz toti nen
pinou zdravotnick krize, nbr dsledkem toho, jak se medicna v praxi provd. V honb za objektivnmi nlezy a
za zbsilho pedepisovn lk proti emukoliv se pln vytratil informan vznam nemoci. Cel systm je postaven
na len chorob, nikoliv na uzdravovn lid. Vsledkem je obrovsk spousta zbytench vyeten, lk a pacient.
Naprost vtina z nich by se pitom mohla uzdravit sama. Sta jen porozumt varovnm signlm, najt chybu v
chovn a pracovat na jejm odstrann. dn finann injekce nepomohou. Pokud se nezmn zpsob medicny,
nem krize zdravotnictv een. Naprost vtina instituc medicnsko-farmaceutickho komplexu o to nestoj. Radji
nathnou ruce po dalch penzch.
Te na ns dolehla ekonomick krize. Co ji zpsobilo? Politici tvrd, e je trn ekonomika dokonal a dal investice
do n jsou nezbytn nutn. Krize je podle nich zpsoben nedostatkem penz. Jakmile se do systmu pidaj, trh se
oiv a bude pr zase dobe. Nebude. Jestlie je nemoc informac o pacientov chybnm zpsobu ivota, jeho
ztlesnnm - somatizac, je ekonomick krize informac o chybnm chovn vtinov spolenosti, jeho zhmotnnm globalizac. rotovn nebo finann injekce nemocnm automobilkm a bankm, veden snahou udret iluzi
neomezenho rstu na omezenm prostoru, jsou jen prodluovnm utrpen. Ekonomick krize nem ekonomick
een. Je to krize chovn. Globln pacient m anci se uzdravit jedin tehdy, pokud jej informan hodnotu pochop a

svoje mylen i chovn vtinov zmn. V opanm ppad bude finannmi injekcemi jen zastrat varovn pznaky.
A do plnho zhroucen.
Ped tdnem jsem v reckm dol vnil psa. Sedl jsem na lavice a etl si noviny. Najednou ke mn pistoupila
neznm, asi padestilet ena. ekal jsem, e bude chtt penze. Sklonila se ke mn a sevenm hlasem povdla:
Promite, provm stranou krizi, nemohl byste mne na chvli obejmout. Asi ti minuty jsem ji k sob mlky tisknul.
Dkuji. Moc mi to pomohlo, zaeptala potom a odela. Napadlo mne, jestli to vechno spolu njak nesouvis, jestli to
nen nvod k len nemoc a kriz, jestli to nen jedin ance, jak pet.
Lidov noviny, 9.6.2009

NESTYDATOST MOCNCH JAKO NKAZA OBCE

Stydm se za furiantsk kupanstv Jiho Paroubka, s jakm jen tak, z plezru, svrhne vldu, na kterou si u Evropa
zvykala, ani by ml v zloze njakou novou, lep. Stydm se ale i za tu vldu, kter si o svren koledovala. Stydm se
za Davida Ratha,jak s umanutost malho uraenho fracka odmt respektovat zkon, akoli m bt v dleitm ad
jeho nstrojem - a stydm se za stav justice, kter bohuel nen o nic lep a soud se sama se sebou, e nen mafie,
ani by ns o tom pesvdila. Stydm se za to, jak vystupuje Vclav Klaus - a te nejnovji i za to, jak bojuje, nebo
sp nebojuje nae speciln jednotka na zahranin misi. Stydm se za to, e zkony me tvoit nkdo takov jako
Marek Benda, ale jet vc se stydm za ty, kte mu je schvaluj, psal publicista a reportr Josef Klma (Stydm se,
Lidov noviny, 25.4.2009}. Jeho text ml velik ohlas. Ukzalo se, e nen zdaleka jedinm, kdo se styd za nae
politiky.
Stud pat mezi zkladn lidsk emoce. Je odpovd na emocionln podnt. Informuje nejen o hodnot podntu, ale
tak o hodnot lovka. Podle J. M. Lotmana, stoupence nauky o znacch, smiotiky, je zkladem vytven kulturnch
norem. Lotman k, e se ve spolenosti vyleuj dv skupiny lid: skupina organizovan studem a skupina
organizovan strachem. Tyto skupiny se kryj s dlenm na my a oni. Povaha omezen, kter plat pro ns a pro
n, je pitom hluboce rozdln. Kulturn my je skupina, ve kter pevld snaha dit se normami studu a cti, snaha
co nejmn se uchylovat k zkonm, k policii nebo k soudm. Vchova a spoleensk prosted mohou rozsah a
zpsoby projevovn studu do jist mry usmrovat, podporovat nebo potlaovat. Stud ale nen jen dsledkem mravn
vchovy, je pedevm pedpokladem skuten mravnosti.
Jestlie se Josef Klma styd za hanebn chovn naich politik, jde o stud zstupn. Ti, za kter se styd, ovem
pocit studu neznaj. Ta zkladn emoce v jejich osobnostn vbav chyb. Jsou to charakterov invalid. Rdi hovo o
mravnosti a demokracii. Skuten obsah tch slov je jim ciz. Znaj jen sami sebe, vliv, moc a penze. Ostatn lidi
potebuj jen k prosazovn vlastnch zjm. Jsou arogantn, bezohledn a bezcitn. Jsou to emon upi. Jestlie jim
Josef Klma nastavujete morln zrcadlo, neuvid se v nm. Neuvid toti ani to zrcadlo. Nelze je posuzovat mtky
skupiny, kter se d normami cti a studu. Oni jsou jin. Dobe rozumme lidem s tlesnm postienm, odstraujeme
jim bariry, sname se je integrovat do spolenosti. Lid se zmrzaenm charakterem v ns vzbuzuj pocity trapnosti a
studu. Oni ale tak vyaduj speciln pstup. Jim je poteba bariry naopak stavt a neustle pracovat na jejich
odstrann z veejnho ivota.
Studem se projevuje lovk, kter je schopen posoudit sm sebe, a me tak bt svobodn, ani by tm ohrooval
ostatn. lovk, ktermu stud chyb, je nestydat nebo nestoudn. Dl ostudu. Podle Platna je schopnost studu a
spravedlnosti nezbytnou podmnkou ivota v obci. Sm Zeus dal lidem zkon: Kdo nen schopen mt podl studu a
spravedlnosti, m bt usmrcen jako nkaza obce.
Lidov noviny, 26.5.2009

MYSL POLITICI NA VTRNKY?

Vclav Klaus se vydv za Dona Quijota a jako potuln ryt bojuje proti vtrnm mlnm globlnho oteplovn.
Stanislav Gross se dtinsky zaplt do okolnost financovn svho bytu. Ji Paroubek tvrd, e pi dvousetkilometrov
rychlosti cestou na vlastn svatbu v aut spal. Miroslav Topolnek to na automobil s novini. Politick elita se chov
divn. Je opojen moc? Trp duevn chorobou? Mon za to me priming. Jde o druh pamti na nevdom rovni.
lovka ovlivuje tak siln, e doke mnit jeho chovn. Ukazuje, e to, co povaujeme za svobodnou vli, je do
znan mry iluze.
Malcolm Gladwell popisuje v knize Mik experiment holandskch vdc, pi nm skupina student odpovdala na
jednoduch otzky spoleensk hry Trivial pursuit. Polovin z nich bylo eeno, aby pt minut ped vyplnnm testu
mysleli na to, co by pro n znamenalo bt profesorem. Tito studenti pak sprvn zodpovdli 55,6 procenta otzek.
Druh polovina mla nejdv myslet na fotbalov vtrnky. Ti doshli jen 42,6 procenta sprvnch odpovd. lo o
velik rozdl. Skupina profesor pitom nevdla vc ne skupina fotbalovch vtrnk. Nebyli ani chytej, ani se
lpe nesoustedili. Byli jen v chytrm naladn mysli. Pomylen na nco chytrho, teba na profesora, jim pomhalo
najt sprvnou odpov. Nai politici se chovaj, jako by mysleli na fotbalov vtrnky. Co se jim asi hon hlavou? Jak
asi vypad jejich priming? Vdci z pask univerzity X-Nanterre zkoumali schopnost mu spn odpovdt na
otzky testu pot, co jim byly ukzny fotografie en s rznou barvou vlas. Bhem celho vzkumu dosahovali mui,
kte se pedtm dvali na blondny, tch nejhorch vsledk. Lid, kte se setkvaj se stereotypy, maj tendenci
chovat se tak, aby tmto stereotypm vyhovli. Ukzalo se, e blondny maj schopnost podncovat mue k tomu, aby
hloupli, protoe se nevdom sna pizpsobit stereotypu hloup blondny. Co pochopiteln vbec neznamen, e
jsou blondny hloup, tvrd autor studie a profesor sociln psychologie Thierry Meyer.
Grossova rka, Topolnkova Lucie, Paroubkova Petra, Havlova Dagmar. To u neme bt nhoda. Ke v smle
byl ped Vnocemi s mladikou blondnkou znovu pistien i nejhavj kandidt na prezidenta, prezident Vclav
Klaus. ekaj ns tk asy.
Lidov noviny, 29.1.2009

PSYCHOPATIT POLITICI PSOB PESVDIV

J jsem se jenom brnil pinavostem a brnit se pinavostem nen pinavost. Morava organizoval pinavosti a to je
pinavost. Tluho vdl o organizovn pinavost a to je taky pinavost. A Topolnek se pokou organizovn
pinavost zakrvat a to je taky pinavost, prohlauje Vlastimil Tlust. Nkte nai politici se chovaj divn. Vude
kolem sebe vid jenom pinavost. Na pinavost ppadu poslance Moravy by si podle nich mla posvtit zvltn
parlamentn vyetovac komise. Urit bude k niemu. Vyetovat by mli hlavn lkai. Jak u zjistili americk
psycholog Paul Babiak a psychiatr Robert Hare, je mezi manaery a politiky vc psychopat ne mezi vzni. Jene je
na prvn pohled nepoznte.
Psob pesvdiv. Jsou okouzlujc, armantn, uhlazen a nadprmrn inteligentn. Umj vborn mluvit. Dok
bt mocensky i majetkov mimodn spn. Vypadaj jako rozen vdci. Jejich clevdomost a charisma myln
povaujeme za pracovn pednost. Ve skutenosti se stvme jejich obt. Svoji pravou tv dokonale maskuj.
Povrchnho armu, manipulace a zastraovn vyuvaj k tomu, aby mohli ovldat jin a uspokojovat vlastn sobeck
poteby. Nemaj svdom ani porozumn pro druh. Chladnokrevn si berou, co chtj, a dlaj, co se jim zachce.
Poruuj spoleensk normy a oekvn, ani by mli jakkoliv pocit ltosti nebo viny, k Hare. Pestoe maj
podobn psychologick profil jako kriminlnci, ve vzen obvykle nekon. Frantiek Koukolk o nich v knize Vzpoura
deprivant hovo jako o sociln obratnch psychopatech. Nett se nieho. Jsou sebestedn, arogantn,
podvdjc, bezohledn a bezcitn. Sami pitom tyto vlastnosti povauj za naprosto pirozen. Lidmi, kte je nemaj,
pohrdaj. Jedin, co respektuj a provaj, je moc a jej derivty - penze a sex. Zkladnm znakem ofenzivnho
deprivantstv je soustavn netvoiv prolamovn kulturnch zbran spjat s vypnnm ochrannch mechanism
spolenosti proti nsil, primitivit, barbarstv, surovosti, krutosti, hlouposti a ohlupovn. Sama sebe tato innost
obyejn oznauje za 'revolun', 'pokrok', 'vvoj', 'zmnu' a, odbourn starch podku. Bv to tam, kde deprivantm
jde o dobyt moci, pie Koukolk.

Prosted politiky poskytuje psychopatm magickou moc a podmnky k tomu, aby rozehrvali svoje pinav hry.
Protoe necouvaj ani ped tvrdm rozhodnutm, rychle pronikaj do vedoucch funkc. Jsou spn v dosahovn
krtkodobch cl. V dlouhodob perspektiv ale pedstavuj pro vlastn stranu i spolenost velk problm. Zstvaj za
nimi vytunelovan investin fondy, prohran arbitre, rozpadl koalice a rozvrcen mezilidsk vztahy. Jejich
osobnostn porucha je zpravidla vrozen. Ve vztahu k normalit jsou to lid svm zpsobem nepoveden nebo
zmrzaen, nikoliv nemocn. Nejsou napraviteln ani liteln. Pokud se ped nimi chcete chrnit, muste je vas odhalit.
Jakmile apeluj na vae city nebo morlku a hovo pitom o demokracii, svobod jednotlivce a neviditeln ruce trhu,
nenechte se zmst. Pestoe to kaj o jinch, jsou falen, przdn a vnitn nejist. Pro stanoven diagnzy nejsou
rozhodujc jejich slova, ale skutky. V dnm ppad se nepipojujte k jejich politickm intrikm, nenaslouchejte jejich
slibm, nesnate se je pesvdit, pevychovat ani pelstt. Okamit s nimi perute kontakt. Pi nejblich volbch se
pokuste zabrnit jejich dalmu psoben ve veejnm ivot. Jakmile toti psychopati do politiky jednou proniknou, je
prakticky nemon je z n odstranit. Prognza nen pzniv. Babiak a Hare varuj, e jejich poet ve vysok politice a
byznysu v ptch letech jet vzroste.
Lidov noviny, 24.9.2008

JE KOUEN ZLOZVYK, I NEMOC?

Vink veho zla byl nalezen. Petici na podporu pijet nekuckho zkona, kter by omezoval kouen ve vech
veejnch prostorch, u podepsalo sto tisc lid. Do boje vyrukovala i esk lkask komora. Podpisy pipojila
kompletn elita esk medicny. Statistiky jsou dsiv. V roce 2007 mlo kouen na svdom pedasnou smrt pti
milion lid ve svt a osmncti tisc u ns. Na ndory plic, infarkty a mozkov mrtvice umraj nejen kuci. Zabj i
pasivn kouen. Existuje o tom 120.000 vdeckch publikac. Pokud nkdo kou, je to jeho volba. Ale jen do chvle,
ne svm chovnm zane ohroovat ostatn. Poadavek na pijet nekuckho zkona asi bude oprvnn.
Jsem nekuk a pobyt v zakouench mstnostech nesnm. Vyhbm se jim, jak jen mu. S kuky na pracoviti
jsem se ale dokzal vdycky v klidu domluvit. Ml jsem asi tst na ty slun. Kdy se nkdo neum chovat, mus ho to
nauit ruka zkona. Co je ale vlastn kouen? Zlozvyk? Porucha chovn? Porucha osobnosti? Nemoc? Podle
britskho psychologa Hanse Eysencka existuje nco jako kuck typ osobnosti. Je bezohledn, agresivn a snadno
se rozl. Rd riskuje. Podle jedn teorie chyb kukm pokora, kter spolen se vzpurnost pispv k tomu, e je
jim relativn lhostejn, co si o nich lid mysl, pe David Krogh, autor knihy Smoking: The Artificial Passion. Osobnost
kuka vykazuje npadn vysok index antisocilnosti. Nejlep bude takovou osobnost zakzat zkonem.
Mon je ale kuctv tak projevem nemoci. Ukzalo se, e existuje siln vazba mezi kouenm a depres. K depresi
zase vede nzk sebevdom, nejistota, citov problmy nebo ivot ve stresujcm prosted. Cigareta v takovm
ppad paradoxn funguje jako lacin lk. V mozku zvyuje produkci ltek, kter maj antidepresivn inek. Podobn
jako to dlaj chemicky vyroben lky, teba zoloft. Kuk bez cigarety je jako pacient bez lku. Jestlie je ale kouen
projevem deprese, sta vylit depresi a bude po problmu. S tm u si farmaceutick firmy hrav porad. V roce 2006
byl s velkou slvou uveden na trh lk champix. Tablety uren k odvykm kouen se okamit staly hitem. Naden
dlouho nevydrelo. V prbhu druhho pololet 2007 byly hleny ppady sebevraednch mylenek a
sebevraednch pokus pacient uvajcch champix. Lkai by mli bt opatrn pi jeho pedepisovn pacientm s
duevn chorobou. Mli by tak myslet na rozvoj deprese u pacient, kte si odvykaj kouit, varoval Sttn stav pro
kontrolu liv. Tableta msto cigarety. Sebevrada msto rakoviny. Tk volba. Nejlep bude depresi zakzat
zkonem.
Kouen je projevem bezohlednosti vi sob sammu i vi ostatnm. Mon e njak souvis s nrstem
bezohlednosti ve spolenosti. S otravovnm ovzdu zplodinami nklak pevejcch snh ze umavy na
Hradansk nmst nebo z Jizerek do Vesce, s plny na olympidu v Praze, s kcenm strom a stavbou
supermarket, s vlezlou reklamou, s odmnami manaer EZu, s korupc, s mizivou vymahatelnost prva, s
upatlanou volbou prezidenta, s hulvtstvm politik. Urit to njak souvis. Nejlep bude takovou spolenost zakzat
zkonem.
Lidov noviny, 2009

VLKA KOD ZDRAV

Po prvn a druh svtov vlce bylo invalidnch pt procent peivch vojk. Po vlce ve Vietnamu poet stoupnul na
deset procent. V prvn irck vlce slouilo 580.400 vojk, 325.000 z nich bylo v roce 2000 v trvalm invalidnm
dchodu. To u je padest est procent. Zsluhu na tom m hlavn pouit chemick a jadern munice.
V roce 2003 zveejnil asopis Lancet studii irckch a americkch lka, kter prokzala, e bhem prvnho msce
vlky v Irku zahynulo nejmn 3240 civilist. Lkai sledovali zprvy o mrt od 20.3.2003 , kdy konflikt oficiln zaal,
do 20.4.2003, kdy George Bush ohlsil konec hlavnch boj. Prostudovny byly zznamy ze 124 nemocnic.
Spojeneck armdy pitom daje o mrtvch civilistech nevydaly, nebo se zamily na dleit vojensk otzky
Generly dnes velmi znepokojuje stoupajc poet americkch vojk, kte se vracej z vlky v Irku s poruchami
soustedn, bolestmi hlavy a nespavost. Vtina z nich pitom nikdy neutrpla zjevn porann hlavy. Lkai si ale
vimli, e byli zasaeni exploz. Objektivn vyeten pak potvrdila, e v jejm dsledku dochz k porann mozku
nepmo. Ve studii zveejnn v New England Journal of Medicine se uvd, e postihuje hlavn vojky, kte po explozi
ztratili vdom. Pi explozi toti dochz k otesu a vibracm vnitnch orgn. Ty se pak krv penej do mozku, kter
ni. Problm je, e ped takovm zrannm pilba nechrn.
Nen nic, s m by si modern vda nedokzala poradit. Vdci z John Hopkins University ve spoluprci s U.S. Army
Research Laboratory dokonuj technologii tankovho pance vyrobenho z karbidu boritho a odolnho vysokm
teplotm a nrazm. Institute for Soldier Nanotechnologies, za podpory grantu americk armdy ve vi 50 milion
dolar, zase pracuje na poln uniform se zazenm, kter um detekovat vnj ohroen nebo krvcen vojka a podle
toho mn tlak odvu na rznch mstech tla. Dal tmy vdc pracuj na vvoji inteligentnch stel navdnch
prostednictvm GPS, kter dokou tyto bariry pekonat. V roce 2002 vydal George Bush pokyn k budovn
radarovch systm a pprav tonch operac v kyberprostoru protivnka jako odpov na dajnou jadernou hrozbu
islmu. Pokrok se ned zastavit. Kam a me zajt?
Vda a technika, podporovan zjmy zbrojaskch firem, mla vdy problm s vidnm svta v souvislostech, s
chpnm ekologickch dsledk svch in. Dnes probhajc i potenciln vlen konflikty jsou nejvt hrozbou pro
ivotn prosted a existenci lovka. Jadern der by trval zhruba ticet minut a tm nikdo by jej nepeil. V plnech
vojenskch stratg se o nm hovo jako o vzjemn zajitn destrukci (mutually assured destruction). M zkratku
MAD. To anglicky znamen len.
Je dost dkaz o tom, e vlka kod zdrav. Od popisu dsledk a stanoven diagnzy je nejvy as pistoupit ke
kauzln lb. Teba budovnm zdravotnickch zazen pro izolaci a len lench politik. Rd pispji na Bushv
pavilon.
Lidov noviny, 2008

KAUZA RATH ANEB I NARCIS BYL BY MINISTREM RD

Ten mlad mu je vzdlan a krsn. M ulechtil zjmy a konky. Miluje vtvarn umn, operu, jzdu na koni, tenis,
lyovn a golf. Sm o sob tvrd a kadm svm inem dokazuje, e je spn, aktivn, razantn a e by dokzal
vyeit mnoho problm. V ivot nic nedostal zadarmo: Peetl jsem stohy publikac a knih. Mm za sebou
publikovn v cizin a vystupuji na mezinrodnch konferencch, dodv skromn. Na co shne, to se mu da:
jsem nejmladm asistentem na lkask fakult. Byl jsem zstupcem fa jednotky intenzivn pe, kterou jsem
fakticky po mnoho let vedl. Kdy jsem se pustil do Lkaskho odborovho klubu, tak jsem byl spn. Lkaskou
komoru jsem pebral s jednou umatlanou kancel. Dnes je n rozpoet padest milion. Podle jeho odhad
devadest procent lka ds npad ODS a stnovho ministra zdravotnictv Tome Julnka. Sm u m dvno v
uplku recept, jak stonajc zdravotnictv vylit. Te nadela jeho chvle. S naprostou vtinou expert se shoduje, e
bez poplatk neme systm dlouhodob vyrovnan fungovat. Finann spoluast pacient vak prosazovat
nebude. Takov je zadn. Bude loajlnm manaerem: Upozornm majitele, e ho bezplatn pe pokozuje, ale kdy
on pesto ekne 'J si to peji', jste povinen to respektovat, pokud chcete bt tm manaerem. Ne, to nen stet zjm
mezi expertem a politikem, ani stet mezi prvnm z lka a havm ministerskm kandidtem. To jen k politice pat
trocha demagogie, k.

Udl ve pro to, aby byl spn. Bude skvlm ministrem. Bude jm rd. V, jak na to: bt neodolateln. A on je.
Podobn jako chlapec zvan Narksos, kter se ped dvnmi vky narodil v ecku, aby byl vem ku radosti. V
jinoskm vku, kdy vyrostl do krsy, byl obletovn dvkami, nymfami a vemi, kte dovedli ocenit jeho pvab. On
vak zstval chladn a odmtav k vyznnm a tubm. Ctil, e se mus spojit s tou nejkrsnj bytost, co v ivot
potk. A stalo se. Jednou, vyprahl po lovu, se sklonil nad hladinu ir vody u lesnho pramene, aby se napil. V hloubce
pod sebou vak spatil krsnou tv, do kter se v ten okamik zamiloval. Ale kdy chtl tento zzrak polbit, jeho rty
zvlnily hladinu. Pochopil. Byl to on sm. Miloval sm sebe. Hoel a planul tou vn, kterou nemohl uhasit. Ulehl na
trvnk a v ncch skonal. Kdy mu pak nymfy pipravily pohebn hranici, tlo nenalezly. Na mst jeho skonu vak
spatily kvt, jeho lut kalich zdobilo bl okvt. Je od t doby zvn Narksos, narcis.
Narcismus je dnes pojmem psychologickm i sociologickm. Jeho charakteristik je vce. Vdy je to vak lska, je - jm
objektem je vlastn osoba, pesvden o vlastn moci a vznamu, vztah k idelnmu obrazu sebe sama. Tito lid jsou
vjimen nadan k odhalovn chyb u druhch a pehlen chyb vlastnch. Bda tomu, kdo by jejich sebeobraz
dokonalosti naruoval. Takov lovk je pak stien zlobou a osobnmi toky plnmi pohrdn a ironickch smk.
Hkou osudu dnes v kesle prezidenta vech lka i kesle prezidenta vech oban sed muov, kte spolu vedou
nesmiiteln boj. Paradoxn pitom oba svj veker a jist mimodn intelekt cele investovali do svho narcismu.
Jsou nedoceniteln, jsou pod sprkou neustlho obdivu svch nohsled, jimi vak opovrhuj. Jsou stle vpedu i v
rozvjen svch zkladnch vlastnost. Jen poten sebedvra asem perostla v samolibost, sebeprosazen v
bezostynost a odvaha v aroganci. Ve poddili jedinmu cli: bt prvn mezi prvnmi, bt skvl, spn a
obdivovan. Dky sle jejich sebelsky a nepochybn i nadstandardn houevnatosti se dlo podailo. Vdy doclili toho,
e k nim vzhl cel nrod, i kdy oni vdy znovu bez uzardn zmn stanovisko k emukoliv jen proto, aby to bylo
originln, pro n momentln vhodn a vem na och.
Cel nae spolenost je vak narcistn. Ve v n smuje k osobnmu prospchu, slasti, sebezviditelnn. To ona si je
vybrala. Jsou reprezentanty tto spolenosti a zrove jejmi mluvmi. V naem veejnm ivot tak vytvoili a ze sv
pozice mohutn rozili prostor pro aroganci a konfrontaci jako legitimn prostedky tch, kte chtj bt vjimen, jin a
lep ne ostatn, nebo alespo spokojen a bohat. Jen hlupk by takov bt nechtl, pedpokld dnes vrcholn
politika. Tak pro bychom se chovali slun, kdy nemusme. Ostatn bt slun v sob nese riziko, e jednm sob na
kor.
napsno spolu s Jim avlkem
Lidov noviny, 2006

NEMOCN MOCN
Kdy mi nedvno zavolal generln manaer jedn bankovn skupiny, abych na slavnostnm udlen cen nejlepm
regionlnm zstupcm jeho firmy pohovoil o tlesnch projevech stresu, nadskoil jsem radost. Tak u jim to dolo.
Potebuj se poradit, ekl jsem si a naden souhlasil. Dva dny ped akc se mi ozval znovu. Chtl vdt, zda bude
moje povdn zbavn. Trochu m zarazil. Stres a zdrav, to nen zrovna velk legrace. Slbil jsem, e se vynasnam.
Na akci jsem dorazil o nco dv. Prv konilo vyhlaovn vtz soute o nejvy poet uzavench vr a
hypotk. Bylo mi jasn, e tam nepatm. Pozd. Odhodlan jsem vkroil do slu a spustil. Po deseti minutch se zaali
ovat, povdat si a jst. Jako bych tam nebyl. Po dalch pr minutch mi organiztor akce vzal z ruky mikrofon. Dkuji
panu doktorovi za poutav vod. Bohuel musm pednku ukonit. Prv toti dorazila skupina vizist, kte jsou
dalm bodem programu. Jejich as je drah a veer je ek dal akce, prohlsil.
Nen divu, e se manaei povauj za pny tohoto svta. Ve jako by se toilo kolem nich. Ty neodkladn telefonty a
schzky, investice a ron prmie! Jene stt v epicentru stresujcho, vkonovho a sebestednho zpsobu ivota si
d svou da. Nemm nic proti profesi jako takov. Znm dost slunch, schopnch a obtavch manaer. Existuje
ale jedna varianta, kter se vymyk svou bezohlednost a nenasytnost. Je to pln nov ivoin druh. Darwinova
evolun teorie pro nj neplat. d se teori revolun. Biolog Ernst Mayr ji nazval efektem hrdla lhve. Podle n jsou
bhem revoluce vechny iv organismy vystaveny velkmu stresu, ktermu vtina z nich podlh. U men sti
dochz ke zmn genovho seskupen tak, aby jim nov vlastnosti umonily pet - projt hrdlem zk lhve. Bhem
tto zmny se ovem mohou rozvjet i vlastnosti vyloen patn. A prv to se stalo. Sametov revoluce vyvrhla
manaera obrovskho. Jeho ivotn strategi je drav parazitismus. Nic moc nevytv, jen ere manu (dle slovnku

bosk pokrm, druh podstaty prody obsaen ve vtin pedmt materilnho svta, ale t vtzn moc) .
Pravdpodobn nejvt u ns ijc exempl, manaer ezov doke narz pozt 677 milion many akciov.
Msn spod okolo 20 milion many korunov. Vtinu ivota trv v open spacech, elitnch klubech a na golfovch
greenech. Podle vzkumu badatel z Univerzity Novho Jinho Walesu si manaei znakuj zem podobn jako
dominantn zvata. Oblkaj tmav obleky s vraznmi koilemi nebo vzankami, stejn jako se jin zvata chvstaj
ziv barevnmi stmi tla. V prod je elem pivbit partnerku, v ad jde o dobyt msta v hierarchii, kter pot
dv vt monosti pi vbru partnerky, k profesor Jeffrey Braithwaite a dodv, e naparovn a nadouvn hrudi
je znmo asi u dvou set druh zvat. Manaer obrovsk se snadno u ovldat komplikovan mobily a excelov
tabulky. Jeho hlasovm projevm moc nerozumme. Nkterm gestm rukou, jako je dost o manu, ovem ano.
Bioetik Peter Winter ironicky dodv, e je to dost, aby mu byla piznna stejn prva jako lidem. Samice tohoto druhu
obvykle vrh jedno mld a cel ivot se nechv ivit samcem. Pi jeho ztrt vyhledv jinho manaera. Z
evolunho hlediska nepli vhodn strategie. Takhle jejich geny brzy vyhynou. Obrovsk konzumace - lhostejno zda
jdla, sexu, penz i moci - nepin extra dvky tst. Bohuel pro manaera obrovskho je tomu naopak. Po ase je
k udren stvajcho pocitu uspokojen teba stle vy dvky many. A k tomu ten vysok krevn tlak, bolesti hlavy a
aludku, zkost. Manaer nechpe, co se dje. Vdy pece sportuje, odpov na luxusnch dovolench...
Ne mne po odebrn mikrofonu vyprovodili ze slu, stail jsem ctnmu osazenstvu poradit, a si od pichzejcch
vizist nech namalovat vesel oblieje. Aby jim smv vydrel, a na n dolehne stres. Na ulici pak za mnou
vybhly dv dmy v kostmcch a prosily o kontakt do ordinace. Bylo na nich vidt, e u maj dost.
Lidov noviny, 14.11.2008

BLANIT RYTI GATES A BUFFETT

K vzv zakladatele Microsoftu Billa Gatese a fa holdingu Berkshire Hathaway Warrena Buffetta vnovat polovinu
svho majetku na charitu se bhem nkolika tdn pipojilo 38 nejbohatch Amerian ze seznamu Forbes. Figuruj
mezi nimi tak starosta New Yorku Michael Bloomberg nebo zakladatel nejvtho auknho serveru eBay Pierre
Omidyar. Spolen disponuj stkou 200 miliard dolar. Darovn penz nen jedinm clem. Jde nm o to, aby bohat
zaali diskutovat o svm bohatstv a zpsobu, jak jej vyut ku prospchu vech. Darovnm chceme inspirovat ostatn,
aby sami darovali bu svoje penze, nebo svj as, k Bloomberg.
Kampa Gatese s Buffettem m tak vytvoit tlak na politiky a pimt je ke zmn daovho zvhodnn rodin s
pjmem nad 250.000 dolar, kter zavedl prezident Bush. Svt velkch financ jev znmky pekvapiv pozitivn
energie. Je teba jen vydret. Vvoj svta me bt nadjn! hlsaj komente Yahoo! News.
Bill Gates je filantrop. Nen to poprv, kdy o tom pesvdil. V dob, kdy se farmaceutick firmy vrhaly na vymlen
chorob u bohat klientely a profitovaly z lk na cholesterol, vnovala jeho nadace 168 milion dolar na boj proti
malrii, nsledovalo 60 milion na vzkum monost snen rizika nkazy HW u en v rozvojovch zemch, 900 milion
na boj proti tuberkulze, ti miliardy na zkladn pi o lidi z nejchudch oblast svta. Te Gates s Buffettem pichzej
s miliardskou vzvou. Lid k nmu a jeho skupin upnaj velk nadje, v, e doke odvrtit katastrofu, ke kter s
nejvt pravdpodobnost smuje modern civilizace.
Pipomn to povst o blanickch rytch. Podle n odpov uvnit hory Blank vojsko veden patronem esk zem svatm Vclavem. Ve chvli, kdy se nae zem ocitne v nejvt tsni, zazelen se such dub, vytryskne voda pod nm,
ryti se probud a vechny neptele poraz. Pak nastane svat pokoj a zem esk si odpoine. Mnoho ech sic za
tch boj zahyne, ale ti, kte zstanou, budou muov cel. Poznajce chyby svch pedk i sv, budou pevn stt a
neptel jimi o zem neude, prav bje.
koda e je to jen bje. Zdn blanit ryti nejsou. dn pomoc nepijde. dn penze ns nespas. Souasn krize
nen kriz finann. Je to krize hodnot a krize chovn. Mtus o neomezenm ekonomickm rstu na omezenm
prostoru na planety padl. Energetick zdroje dochzej. ivotn prosted je nenvratn ponien. ivoinch druh
ubv. A lovk nen nim jinm ne ivoinm druhem. Jet si to nechceme pln piznat. Jet pod vme ve
vdeck pokrok. Doufme, e krize pomine a budeme t jako dv. Nebudeme.
Pokud nezmnme hodnoty a chovn, je katastrofa nevyhnuteln. Bili Gates s Warrenem Buffettem to za ns
nevye. Vchodisko z krize musme hledat kad u sebe. Oni nm jen ukazuj cestu: Nemyslete jen na sebe a svoje

penze, je mnoho lid, kte je potebuj vc ne vy. Jen tak pouvan penze maj skutenou hodnotu. Vnitn
spokojenost, zdrav a smysl ivota v nich nenajdete. My u jsme na to pili. To je jejich velk vzva a nae velk
ance. Vyut ji meme prv te pi pomoci lidem postienm povodn.
Lidov noviny, 16.8.2010

SYNDROM OPEN SPACE

Pane doktore, mm pod silnj bolesti hlavy a zvrat. Tko se mi dch, tla mne u srdce, nespm, stuje si v
ordinaci Lucie K., editorka jistho praskho celosttnho denku. Mm to od t doby, co ns v redakci posadili do
open space kancele. Ne tam rno vstoupm, musm si vzt tabletu nitroglycerinu.
ednci velkch firem, potaov experti, novini, lid z telefonnch centrl. Polykaj prky na tlak, proti bolestem,
na nervy, na zavn, na span. Lky na chvli ulev. Pina zstv. Je otzkou asu, kdy propukne vn nemoc:
vysok krevn tlak, infarkt, chronick nava, vedy, deprese. Podle toho, kde m lovk slab msto.
Co pacienty tak dept? Jakm zhadnm virem se nakazili? S se rychleji ne pta chipka a nemoc lench krav.
Je to obvan Syndrom Open Space. SOS. To, e m ivotn prosted na zdrav vliv, pozoroval u v 11. stolet persk
lka Avicenna. Do kotc, oddlench pepkou, umstil berana a vlka. Beran, pestoe nebyl ohroen na ivot,
pestal rt, spt a za nkolik dn bezdvodn poel.
Oteven prostor, destky lid oddlench nzkmi pkami, hluk telefon, klimatizace, studen svtlo, naprost
absence soukrom. Nen divu, e z toho lid stonaj. Nevad mi, e nkdo poslouch moje telefonty, jako to, e
nechtn slym, co e kolegov. Leze mi to stran na nervy, k Lucie K. fov chtj vkonnost, flexibilitu,
kreativitu. Ne kad je toho v podmnkch pipomnajcch velkochov hospodskch zvat schopen. A ptina
zamstnanc center sdlench slueb odchz ve zkuebn dob. Pestoe centra maj a dvojnsobn nklady na
nbor, neda se jim zamstnance udret, k przkum poradensk firmy PricewaterhouseCoopers.
Open space kancele pinesla neviditeln ruka trhu. Maj snit nklady (nkter firmy si dokonce nechvaj vyrbt
u pracovn stoly) a zamstnanci se maj lpe soustedit na prci, rozumj: omez poflakovn a soukrom telefonty,
protoe se nikde nemou zat. Optimistick oekvn se ovem nenaplnila. Msto lu pilnch veliek to v
kanceli bzu stresem. Lid stejn jako dve telefonuj soukrom a polovina jejich hovor s prac nesouvis, protoe
to je zkrtka normln lidsk chovn. Jene te se navzjem obtuj. Jak navc ukzal americk novin Malcolm
Gladwell, mylenky, informace a zpsoby chovn se jako viry. I zdnliv nepatrn zmny v okol mohou mt
vrazn vliv na to, jak se chovme a kdo jsme. ednk nebo novin pracujc ve stresujcch podmnkch tak me
svoje negativn emoce nevdom, slovem i psmem, penet na okol, it je jako sociln epidemii blb nlady.
Mnoz lid open space nesnej. Souasn ale ct bezmoc. Pesvduj sami sebe, e stres k jejich prci pat. Maj
obavu, e pokud si postuj, skon na ulici. Takov chovn je nejkrat cestou k nemoci.
Na lkae se pitom ned spolhat. Pokud chce lovk zstat zdrav, nesm se chovat jako ob. Ml by jednat.
Hovoit s kolegy, kte maj podobn problmy, obrtit se na profesn organizaci, domluvit se na jinm uspodn
kancele s vedenm. Pokud fm na zamstnancch zle, vyjdou jim vstc. Pokud ne, je lep vzt nohy na ramena.
Jak ekl americk psycholog Paul Babiak v roce 2004 na stockholmskm EuroScience Open Foru: Poet psychopat
mezi vedoucmi pracovnky roste. Pravdpodobn jich je vc ne mezi vzni. Jene je na prvn pohled nepoznte.
Vystupuj pvtiv, umj se dobe vyjadovat, maj okouzlujc fasdu a kad si mysl, e se hod k zen podniku. Do
vedoucch funkc bvaj dosazovni zmrn. Necouvnou toti ani ped tvrdm rozhodnutm. Pod pvtivou maskou se
skrv bezcitn bestie, schopn zatoit v ten nejmn oekvan okamik. Paul Babiak jim k hadi v oblecch,
snakes in suits. Dobe se kolem sebe rozhldnte. V open space se jim obzvl da.
Lidov noviny, 26.10.2007

KDE SE VZALA A JAK SE BLB NLADA

O blb nlad mluvil poprv Vclav Havel v rudolfnskm projevu. Bylo to na podzim 1997. Pravdpodobn ml tehdy
na mysli negativn emoci, kter u ns vldne dodnes. O jejm zdroji a zpsobu, jakm se , nm toho ale moc neekl.
Odpov meme nalzt v obliejch naich politik.
Pedstavte si vrazy tch, kte byli v uplynulch letech nejvc vidt a nejvc slyet. Z nsledujcch emoc jim piate
tu, kterou nejvc vyzauj: zpupnost, laskavost, aroganci, velost, lstivost, upmnost, drzost, skromnost. Nemuste
analyzovat jejich slovn projev. Vraz oblieje je toti spolehlivm prvodcem nejtemnjmi zkoutmi motivac a emoc
lovka. Podle americkho psychologa Paula Ekmana informace na naem oblieji nen jen signlem toho, co se dje
v na mysli. V jistm smyslu to je to, co se dje v na mysli. Kdy jsme vesel, smjeme se, kdy jsme smutn, tak se
mrame. Emoce postupuj zevnit ven. Ekman se s kolegy Friesenem a Levensonem pokusil zjistit, jestli to nefunguje
tak obrcen. Shromdili skupinu dobrovolnk a pipojili je na monitory sledujc jejich srden tep a teplotu fyziologick signly emoc, jako je zlost, smutek a strach. Polovina dobrovolnk dostala za kol vybavit si a znovu
prot hodn stresujc zitek. Druh polovin jen ukzali, jak vytvoit na oblieji vrazy korespondujc se stresovmi
emocemi, jako teba zlost, smutkem a strachem. Druh skupina, ti, kte hrli, vykzali stejn zven tep a teplotu
jako skupina prvn, popisuje Malcolm Gladwell experiment v knize Mik. Ekmanovi se podailo prokzat, e emoce
mohou na oblieji nejen konit, ale tak zanat. Nen pitom mon spolehliv odliit, jestli teba zloba v oblieji
pedchz zlobu v mysli, nebo naopak. Jak se ale emoce z oblieje dl?
Psychologov Elaine Hatfieldov a John Cacioppo tvrd, e emoce jsou penosn, podobn jako jin nkazy.
Kadmu z ns se nkdy stalo, e se nm udlalo dobe, kdy jsme se ocitli ve spolenosti veselho a pjemnho
lovka. A naopak. Existuj pitom lid, kte dokou pozitivn nebo negativn emoce intenzivn it. Maj neobvyklou
strukturu osobnosti a odlinou psychiku. Psycholog Howard Friedman z Kalifornsk univerzity v Riverside vypracoval
test na men nakalivosti nebo schopnosti vyslat emoce. astnk pi nm odpovd na tinct otzek, jako teba zda
doke sedt v klidu, kdy sly tanen hudbu, jak hlasit se smje, zda se dotk ptel, kdy s nimi mluv, zda um
vyslat svdn pohledy nebo zda je rd stedem pozornosti. Nejvy dosaiteln skre je 117 bod, prmrn se
pohybuje okolo 71. Co znamen vysok skre? Friedman k osvtlen tto otzky podnikl experiment. Vybral si pr
destek lid s vysokm skre (nad 90) a pr destek s nzkm skre (pod 60) a podal je, aby vyplnili dotaznk, jen
mil, jak se prv v tom okamiku ct. Pak usadil lidi s vysokm skre do samostatnch mstnost a ke kadmu z nich
posadil dva lidi s nzkm skre. Nechal je dv minuty spolen sedt. Mohli se na sebe dvat, ale nesmli spolu mluvit.
Pak znovu vyplnili, jak se ct. Friedman zjistil, e za pouh dv minuty, ani by padlo jedin slovo, lid s nzkm
skre,chytili' nladu lid s vysokm skre. Jestlie ml charismatick lovk na potku depresi a nevrazn lovk byl
vesel, po uplynut dvou minut byl ten vesel tak v depresi. Opan se vak penos nekonal. Nakazit ostatn svmi
emocemi mohl jen charismatick jedinec, popisuje Gladwell experiment v knize Bod zlomu.
Co jsou ale dv minuty Friedmanova experimentu proti rokm, kter jsme nuceni trvit ve spolenosti naich politik.
Jestli ns u tak nakazili blbou nladou, snadno zjistme pohledem do zrcadla. Uzdravit se meme, jedin kdy se
jim zaneme smt.
Dosud nepublikovno

JEDIN INN LBA - VOLBY

Nai pedn politici se ct bt odposlouchvni. V roce 2003 k takovmu zvru dospl Vlastimil Tlust, kdy ve
schrnce mobilu objevil st vlastnho rozhovoru v poslaneck kanceli. O necel rok pozdji si prezident Klaus
stoval, e je odposlouchvn v souvislosti s vyetovnm ppadu H-systmu. Roukou tajemstv je zahalen i
Zemanv kufk, pln vbunch materil, o nich Milo Zeman tvrdil, e dokldaj vytven policejnho sttu.
Podobnho druhu je i kufk Paroubkv. Protoe expremir nabyl dojmu, e proti nmu tajn sluby osnuj
diskreditan kampa, radji skandln informace v nm obsaen sm ozvuil. Nejvt odposlechov skandl ale
odstartoval ministr vnitra Ivan Langer. Prostednictvm SMS zprvy jej nejmenovan lovk informoval o tom, e tajn
sluby odposlouchvaj dvactku vznamnch politik vetn samotnho ministra a jeho rodiny. Expremir Paroubek to
nyn poprv vyslovil nahlas. Bval tajemnk premir SSD Zdenk Doleel je podle nj psychotik, kter pat bu
do vzen, nebo do blzince. Psychologov a psychiati se bou. Diagnzu nechte na ns! vzkazuj politikm.

Paroubkovo podezen nemus bt pln myln. Chovn nkterch politik toti opravdu vykazuje pznaky
schizofrenie. Jde o stav, kter byl v polovin 19. stolet popsn Augustinem Morelem jako nhl znehybnn vech
duevnch schopnost u mladch jedinc, u kterch je sice veker nadje na uzdraven, avak podrobn vyeten
vede k zvru, e jejich smutnm osudem bude demence. Mezi typick projevy schizofrenie pat ozvuovn
mylenek, slyen rozmlouvajcch hlas, slyen hlas komentujcch vlastn jednn poznmkami, odnmn,
roziovn a vysln mylenek, bludn vnmn a ruku v ruce s rozvojem informanch technologi odposlouchvn.
Schizofreni onemocn nejastji lovk zahledn do sebe, plach, sm sebou nejist. Postien rychle ztrc
schopnost srozumiteln jednat, mn se jeho vztah ke skutenosti, dochz u nj k oslabovn citu a inteligence. Vedle
postien psychiky se typicky keovitou stv i jeho pohyblivost. Onemocnn v rzn podob postihovalo lidi vech
historickch epoch. V paleolitickm spoleenstv mohli nemocn se schizofreni, dky svmu odlinmu vidn svta,
slyen hlas a bludn jistot, dosahovat mimodnho postaven a vhod, podobn jako je tomu dnes u chorch
politik. To, e se politik ve vrcholn funkci zhy ocit ve vzdlenosti, nebo dokonce pln izolaci od pirozenho
spoleenskho prosted, jeho paranoidn vnmn reality jet vce prohlubuje. Vzdlen, a tud nepehledn okol
vnm jako potenciln nebezpen, z toho pramenc zkost pak promt do politickho soupee, kter se stv
nositelem veho skutenho i neskutenho zla. V politikov chovn se objevuje pecitlivlost spojen s
podrdnost, vlunost ve vztahu k druhm, jeho mylenky se stvaj nesrozumitelnmi a podivn vznamnmi.
Pozornost zane politik budit ve chvli, kdy naplno propuknou psychotick pznaky a dramatick rozpor mezi jeho
svtem a svtem bnho obana se tak naplno odhal, nebo kdy pznaky choroby naru pedvdateln chod
obanova ivota.
Prbh choroby je promnliv, zvisl na spoleenskm prosted a intenzit mediln stimulace, kter je politik
vystaven. Pznaky se obvykle projevuj ke konci prvnho volebnho obdob, s kadm dalm maj sklon se prohlubovat.
Politik zhy selhv v situacch, kter dve snadno zvldal, naopak rychle rozvj schopnosti, kter od nj nikdo ani
neoekv, ani ned. Lid se takovho politika asto boj, maj sklon jej pokldat za nevypoitatelnho,
neschopnho nebo vehoschopnho blzna. Spolenost by se mla podobnch pedsudk zbavit a pistupovat k
chormu s trplivm porozumnm. Onemocnn je nejlpe rozpoznateln a ovlivniteln krtce ped volbami, kdy bv
intenzita pznak nejvy. Hlasy, kter politik sly, toti maj v tto dob svj zcela reln podklad. Jde o hlasy tch
voli, kte se rozhodli, e politikovi u nikdy svj hlas nedaj. A prv ty politika nejvce stra. Titm inn lby
je proto volebn mstnost. Terapeut - voli tm, e podivn se chovajcho politika nezvol, umon mu, aby ze sebe
sejmul bm zodpovdnosti, a znovu tak zskal kontrolu nad vlastnm ivotem. Jedin tak se me nauit rozumt
tomu, co se s nm dje, a pochopit, e svoje obavy a nejistoty unese lpe, bude-li zbaven strachu ze ztrty svho
vsadnho postaven. Jedin tak je mon mu ulehit nvrat k socilnm a pracovnm dovednostem, jich doasn
pozbyl ve vysok funkci.
Lidov noviny, 19.10.2006

NENECHME SEBOU MANIPULOVAT

Manipulace je lebn zkrok, kterm odstraujeme funkn poruchu v kloubu a obnovujeme rozsah pohybu. Bv
t oznaovna za napravovn. Je to pomrn nsiln zsah, po nm vymiz nejen bolest, ale i svalov napt.
Nesm se provdt bez potebnch odbornch znalost a technickch pedpoklad, pe se v uench lkaskch
knihch. eskou manipulan kolu zn cel svt. Jej eln pedstavitel publikuj, pednej a napravuj zstupy
pacient. Jsou siln, charismatit, sebejist, zrun a pesvdiv. Jsou rozenmi manipultory. Za svoje zkroky si
nechvaj dobe platit. Vyhledvaj je lid vystraen, slab a sami sebou nejist. Lid snadno manipulovateln. Za
lebn zkrok ochotn plat. Ob strany pitom pijmaj tradin pedstavu lidskho tla jako mechanickho stroje.
Blokda zad je podle n technick zvada. V zdech se nco zaseklo.Je poteba zajt do opravny a nechat zvadu
odstranit. V ordinacch to podle toho vypad. Pacienti se chovaj jako v autoservisu: Pane doktore, mm zablokovan
zda, tak mi udlejte manipulaci. Zkontrolujte tuky, tlaky a napite prky. Tak v kolen mi u pr msc vre.
Pchnte mi do nj njak roztok, aby lo zase hladce. Bezstarostn se pak odevzdaj do pe manipultor.
Nechpou, e lidsk tlo nen stroj a blokda zad nen technick problm. Je to varovn signl, kterm nm tlo
oznamuje, e jsme si toho naloili vc, ne uneseme. Fyzick nmahy, ale i starost. Je to vzva k zastaven a
zamylen nad tm, jac jsme a jak zachzme se sebou sammi. Pokud to udlme, chybu najdeme a meme se

uzdravit. Sami, bez lka, bez manipultor. Mylen ale bol a mnit sm sebe je obtn. Mnohem snaz je
penechat to manipultorm. Vdy oni pece znaj. Oni umj.
Dsledky jsou katastrofln. Jet nikdy v historii lid tak asto a kvalifikovan nestonali. Medicnsko-farmaceutick
komplex pevzal vekerou odpovdnost za nemocn a jejich len. Pacienti se tto odpovdnosti naopak masov
zekli. Manipulujc lka z pacienta snm vinu za zdravotn pote a jeho zkrok na chvli ulev. Pina vak zstane
skryt. Pacient dl pokrauje v nezdravm zpsobu chovn a pote se s jet vt intenzitou vracej. Znovu a znovu
vyhledv manipultora, plat mu, stv se na nm zvislm a postupn ztrc anci sm sebe uzdravit.
V nedvnch volbch pesvdiv zvtzili sociln demokrat. Jejich ldi, Ji Paroubek a David Rath, jsou brilantnmi
manipultory. Pedvolebn kampa postavili na zruen regulanch poplatk - jednoho z mla rozumnch opaten
polistopadovch ministr zdravotnictv. Vystraen, slab a nejist volii se dali nachytat. Vmnou za iluzi bezplatn
pe odevzdali svoje hlasy, vli, zdrav i svobodu do rukou moci chtivch politik. Jako by pln zapomnli na dsiv
dsledky dn jinch mistr masov manipulace: Stalina, Hitlera nebo Gottwalda. Volii tm promarnili anci pevzt
odpovdnost sami za sebe a vytvoit zdravou obanskou spolenost. Politici se naopak svoj ance rzn chopili. Jako
mal dti se jimi dl nechvme balamutit a manipulovat. Nsledky meme pist na vrub jen sami sob.
Lidov noviny, 25.12.2008

NEKONEN PBH STB ANEB NEJSME JAKO ONI?

Srpen osmaedestho roku byl pro celou jednu generaci potkem tlaku a nesvobody. O mnoho utrpen se v
nsledujcch dvaceti letech postarala komunistick StB. Ani osmnct let po zmn reimu jsme se s nsledky jejho
zhoubnho vlivu nedokzali vypodat. Jako pzrak se stle znovu vynouj zprvy o lidech, kte selhali, doneli,
udvali. Pbhy pokivench a zlomench charakter. V polovin srpna loskho roku se o dal lekci nenvisti
zaslouilo nkolik mladch urnalist MF Dnes. Tituln stranu po nkolik dn zaplovaly zprvy vnovan obdob sttem
organizovanho dopingu sportovc SSR v ltech 1985-1989. lo o program pmo zen StB. Na jmna kdysi
oslavovanch legend vrcholovho sportu Imricha Bugra, Heleny Fibingerov a Jarmily Kratochvlov dopadl temn
stn. Vn obvinn byla vznesena bez pesvdivch dkaz, bez uven dvryhodnosti zdroje, bez posouzen
dobovch souvislost. Sm pochybnost bylo pesto zaseto. Naen sportovci se brnili marn. Pesvdit veejnost o
svoj nevin se jim u nepodailo. Podle etick komise Syndiktu urnalist R ale bylo otitn dvrnch osobnch
daj a zdravotn dokumentace ve veejnm zjmu.
Nekonen pbh StB pokrauje. Stejn denk, stejn urnalist a tm stejn den jako loni - estnct srpen. Josef
Dvok: spoluprce s StB. Herec podval hlen o Jim Suchm, zn palcov titulek K bych se to nikdy
nedozvdl... Monosti nahldnout do svazk StB jsem nikdy nevyuil. kal jsem si, kdov, co se o kom dotu...
Dusno, kter by nastalo, by mi nesedlo. No a te mne navtvili ti mlad urnalist z MF Dnes a pinesli mi ty svazky
takkajc do domu. Abych se k nim vyjdil, uvedl v rozhovoru pro Lidov noviny (17.8.2007) Ji Such. Sm
nenvisti bylo zaseto. Na svtlo se dostvaj star spory a kivdy. Jestlie Dvok v hlench pro StB oznaoval
Suchho za sobce, podrazka a vydrae, Such o nm dnes ironicky hovo jako o jednoduchm chlapci. Na
prani je Josef Dvok. Ped asem to byli Vclav Neck, Jiina Bohdalov, Jan Kanyza nebo Jaromr Nohavica. I oni
zaplovali tituln strany novin. Stali se terem veejnho odsouzen. Co na tom, e mohli bt obt estbck
manipulace, ke spoluprci se zavzali za nejasnch okolnost, v tk ivotn situaci, nebo dokonce pod ntlakem.
Pokud m nkdo prvo soudit, pak ti, kter reim nejvce pronsledoval. O rozdrn starch ran nestl ani Ji Such,
nestoj o n ani Marta Kubiov. Vaek dn estbk nebyl, zastala se veejn Vclava Necke na nedvnm
Music Festivalu v Trutnov. Za totality stailo k likvidaci lovka pouh podezen z kontakt se Zpadem. Dnes
poslou tmu mlhav informace o schzkch s agenty StB.
Mlad urnalist maj mnoho odvahy a upmnou snahu odkrt temnou minulost. Jejich sebejistota ale nm zaloen
na osobnch proitcch a pochopen souvislost. Nedomlej dosah svch in. Nkdo - mdia, vlda, nebo nco
jinho - nm uruje rozvrh, diktuje nm, ne to, co si myslme, ale o em pemlme, pe v knize Brainwashing
neuropsycholoka Kathleen Taylorov. Nezkuen urnalist mohou takov manipulaci podlhat, aby pak sami
nevdom manipulova-li, mnili nae ivotn prosted a pliv petveli mysl. Poteba prodvat vce novin z nich dl
lovce senzac. Poptvka po jasnch zprvch a dernch sdlench pitom nutn vede ke zjednoduenmu,
ernoblmu vidn. Pipomn poadavek ideologick istoty. Spolupracovnci StB jsou ve schmatickch zkratkch

bezpten a zl, jejich obti charaktern a estn. Jen vjimen se urnalista zamysl nad tm, za jakch okolnost se
tito lid ke spoluprci zavzali, jak je pitom ovlivovala historie a prosted. Mediln pozornost se sousted na
spolupracovnky z ad vrcholovch sportovc, zpvk a herc. Vyuit autority a oblbenosti je toti jednou z
nejinnjch zbran vlivu modern reklamy. Celebrita prodvaje pitom lhostejn, jestli je vyuita k propagaci novho
prku na pran nebo zneuita ke zven prodeje novin se skandlnm odhalenm o jej vlastn temn minulosti. Tato
sdlen a jejich skryt vznam maj zniujc vliv na veejn prostor. Svoboda tisku a veejn zjem jsou v nm
elov zneuvny. Osobn soukrom je v honb za senzac bezohledn polapvno. Z lid se opt stvaj tvanci.
Nen to v historii poprv. U mnohokrt se podobn cynick hra zmnila v nebezpenou zbra slouc ke kontrole
chovn a mylen lid. Totalitn snahy toti nejsou vlastn jen samolibm dikttorm. Regulace mdi neme bt
ponechna jen neviditeln ruce trhu. Existuje reln nebezpe, e takov trh nebude svobodn. Bude totalitn.
Lidov noviny, 23.8.2007

TEST PREZIDENTSKHO KANDIDTA

Obvte se zmanipulovan volebn kampan? Podezrte volitele ze skupinovch zjm? Chcete znt skuten
vlastnosti a schopnosti prezidentskho kandidta? Otestujte ho sami prostednictvm modifikovanho testu francouzsk
psycholoky Isabelle Nazare-Aga, autorky knihy Nenechte sebou manipulovat aneb Jak rozpoznat manipulaci a jak se
j brnit. Za kadou shodu s nsledujcmi dvaceti pklady chovn pitte na vrub kandidta jeden bod.

1. Dv okzale najevo svoje znalosti, rd ohromuje mnostvm publikac, setlost, citacemi a odkazy. Sz na

nedostaten znalosti druhch, sna se vzbudit dojem, e m navrch.

2. Je sebestedn. Obklopuje se vlun lidmi nejistmi a bezmezn oddanmi. Pestoe tvrd prav opak, nzory
3.

4.
5.

6.

7.
8.
9.
10.
11.

12.

ostatnch jej nezajmaj, jejich prva, poteby a problmy nevnm.

Jeho osobn integrita a rst jsou nerozlun spojen s poniovnm ostatnch. Pokud o nkom hovo, pak
ironicky, s despektem. Je jako topc se lovk, jen strhv pod vodu svho zachrnce. Jeho vztahy pipomnaj
nepetrit boj. Nem tm dn skuten ptele.
Doke u druhch vyvolat pocit viny i za sebemen pochyben. Pouv pitom zdnliv logick argumenty a
morln zsady, jimi se elov ohn. Sm pocit viny nezn. Je bezchybn.
Zdvoilosti, ohleduplnosti a slunosti druhch vyuv k dosaen vlastnch cl. Sna se zmocnit toho, co
neme mt: jejich dobrch vlastnost, nadn a spch. Zodpovdn a korektn lovk se snadno stv jeho
koist.
Nepetrit kritizuje. Nikdo si neme bt jist, e unikne jeho tokm. Dokonalost neexistuje a on je od toho,
aby na to druh upozoroval. Terem kritiky se mohou stt i malichernosti, kter s jeho odbornost nijak
nesouvisej.
Pokud nevychzej jeho plny, zbavuje se odpovdnosti, svaluje vinu na druh. Prohlauje, e se stal obt
spiknut neschopnch, omezench a lnch.
Pokud m udlat njak jasn a jemu nepjemn rozhodnut, neuin tak oteven. Radji se sthne do pozad,
aby se za as mohl stt jeho hlasitm kritikem.
V ppad spchu nezapomene zdraznit, e na nm m zsluhu pedevm on. Pochvala a povzbuzen
spolupracovnk jsou mu ciz.
Trv na okamitch odpovdch na svoje otzky. Druhm dv neustle najevo, e musej bt dokonal, nesmj
mnit nzor, musej vechno vdt. Vlastn nzory, chovn a pocity pitom prun mn.
Je mistrem v umn lht. Jestlie jej na rozpor upozornte, kategoricky pope, e by zmnil nzor, a jet vs
obvin, e jste jej patn pochopili. Pravdpodobn si ani neuvdomuje, jak asto le. Neznamen to ovem, e
si to neuvdomuje nikdy.
Forma je pro nj dleitj ne obsah. Zakld si na svm vzhledu, kondici a vnjm efektu.

13. Nesn, aby kdokoliv ertoval na jeho et, kritizoval jej, nebo mu dokonce nco odmtnul. Doke poprat i

zejm fakta. Kritika v nm vyvolv nejistotu a zkost, kter pak zakrv jedovatmi a utpanmi
poznmkami.
14. Jestlie mu dochzej argumenty, uchyluje se k teatrlnm posmnm gestm a opovrlivm grimasm.
15. Je mistrem v pouvn dvojit vazby (double bind). Jde o paradoxn komunikaci, pi n jsou dv navzjem si

16.
17.
18.
19.
20.

odporujc zprvy vysloveny tak, e kdy vyhovte jedn, nevyhovte druh. Vyt vm napklad, e jste v oboru
nevzdlan, a kdy se od nj chcete dozvdt vc, odpov: To je zbyten, stejn byste to nepochopil. A
udlte cokoliv, je z vs hlupk.
S diskus souhlas jen tehdy, pokud je si jist, e z n vyjde jako vtz. Jestlie se dostane do zkch, odejde,
nebo neomalen zmn tma rozhovoru. Ve strachu z prohry nevh shnout ani ke skrytm hrozbm.
Svoje dosti neformuluje jasn, ale radji oklikou, tak aby na zklad vynucen odpovdi druhho mohl dospt
k zvru sm.
Vad mu lid v okol, kte si dobe rozumj. Rozetvv je. Nesoulad a podezravost se pitom pliv. Bv
tk urit, odkud vlastn pichzej.
Vyhb se pmmu kontaktu, vzkazy nechv vyizovat svmi lidmi. Msto osobnho rozhovoru radji
telefonuje, pe nebo komunikuje prostednictvm mdi.
Pestoe nen v obvyklm slova smyslu stranick, stran, rozdluje, aby snadnji panoval.

Hodnoceni
Pt a mn bod shody: Je voliteln, me zastvat vedouc funkce, ani by byl bezprostedn hrozbou pro svoje
okol. Jeho excesy v chovn jsou spe ojedinl a nhodn. Je schopen poddit sv zjmy zjmm celku. Pi sprvn
veden skupinov terapii je reln ance na uzdraven a dosaen pln funkn schopnosti.
Patnct a vce bod shody: Jde o nebezpenho manipultora s hlubokou osobnostn poruchou. Je nevoliteln a k
zastvn dcch funkc zcela nevhodn M niiv vliv na mezilidsk vztahy a fungovn tmu. Celek vdy podizuje

svm zjmm. Pokusy o lbu zpravidla selhvaj. Tento typ psychopatologie vyaduje maximln zdrenlivost a
ohleduplnost. Prognza je nejist.
Lidov noviny, 7.2.2008

KDY BOHNICE NESTA PIJMAT

Poet psychiatrickch pacient se od roku 2000 zvil o tetinu. Pro zkosti a deprese u ns bylo v roce 2006 oeteno
skoro pl milionu lid. Praan pekroili republikov prmr o 80 procent. Psychiatrick ordinace a lebny praskaj ve
vech. pikov manaery voz do Bohnic pmo z jednn. Jestli to takhle pjde dl, za pr let budeme na psychiatra
pln vichni. Pozoruhodn je , e s nrstem potu pacient roste i spoteba lk. Za poslednch deset let lid
spolykali ptkrt vc antidepresiv. V roce 2005 je bralo 27 lid z tisce. Jak je ale mon, e kdy mme tolik skvlch
lk, lid stou m dl vc? Spas ns njak nov chemick prepart, okovn nebo zsah do genetick vbavy
lovka? Obvm se, e nikoliv.
Destky let vdci usilovn ptraj po biologick pin duevnch chorob. Zkoumaj nervov buky a biochemick
zpsoby penosu informac. Vymlej nov lky. Zlatou ru psychofarmak odstartoval objev chlorpromazinu v
padestch letech. Kola farmaceutickho byznysu se roztoila naplno. Nsledovala antidepresiva druh a tet
generace. dn krevn nebo biologick testy, kter by potvrzovaly existenci duevnch chorob, se ale pes
soustedn sil najt nepodailo. Ani oekvn, e je vylme pomoc tablet, se nenaplnila. Vvoj dv za pravdu
antipsychiatrm. Je to nzorov proud hnut edestch let spojovan hlavn se jmny psychiatr R. D. Lainga, T.
Szasze nebo filozofa M. Foucaulta. Podle nich se duevn choroby nedaj definovat jako ryze biologick problm.
Foucault je povauje za vsledek klasifikujcch a represivnch tlak spoleenskch instituc na jedince. Laing o nich
zase hovo jako o zvltn strategii, kterou si lovk vyvine, aby mohl t v podmnkch, kter nejsou k ivotu. Asi na
tom nco bude. Rozdl mezi duevn chorobou a stavem due podmnnm spoleenskou situac je opravdu nejasn.
Snad kad ctme obrovsk tlak na neustl vkon, vnmme devastaci prody a mezilidskch vztah, korupci,
kriminalitu, vlen konflikty a politick chaos. Ve zdrav se to u ned pet. Nkoho ran mrtvice, nkoho infarkt, jin
onemocn depres. Skoro kad dnes bere njak prky. Tlesnou chorobu pitom spolenost toleruje. Na duevn
pohl s despektem. Ti lid jsou pece na nervy, selhvaj, nesta plout s vtinovm proudem. Je to, jako kdy let
hejno ptk jednm smrem a najednou se jich nkolik oddl a let jinam. Kdo ale s uritost v, kter smr je sprvn?
Vtiny? Nebo tch, kte se oddlili? Vypad to, e jestbi v ele naeho hejna nabrali patn smr. Jsou opojen
letem. Osud hejna je pestal zajmat. Mnostv tch, kte odpadaj nebo se z poslednch sil dr pomoc lk,
dramaticky stoup. Problm nem ani medicnsk, ani technick, ani finann een. Jet nikdy osud hejna tolik
nezvisel na zmn kursu konzumn leteck spolenosti. Na obratu k ekologickmu zpsobu mylen a chovn, ke
zlepovn mezilidskch vztah. Za pravdivost tvrzen prezidenta Klause, e ivoinch druh neubv, ale naopak
pibv, bych ruku do ohn nikdy nedal. Homo sapiens usilovn pracuje na tom, aby u byl brzo na ad.
Lidov noviny, 26.2.2008

BYL JSEM PI TOM, EKNE SI KLAUS

Sarkastick podobenstv reisra Hala Ashbyho Byl jsem pi tom pat do zlatho fondu svtov kinematografie. Peter
Sellers v nm exceluje v roli slabomyslnho zahradnka Chancy Gardnera, ijcho na prahu st v uzavenm prostoru
honosnho domu a zahrady. Po smrti svho pna je vren do vru svta, v nm se orientuje s nevinnost dtte.
Omylem je povaovn za zkrachovalho byznysmena a dostv se do televize. Jeho vystoupen, pi nich opakuje
nkolik primitivnch vt o zahrad, jsou divky pijmna jako hlubokomysln metafory a sklzej fenomenln spch.
Chancyho strnul gesta, prozrazujc demenci, jsou povaovna za projev velebn duevn vyrovnanosti, dlouh

potsn rukou za utajovanou srdenost, spoleensk neomalenost za vraz upmnosti. Nechtn tak pronikne do
nejvych politickch kruh a m anci stt se prezidentem USA.
Ashbyho film je ironickm prhledem pod povrch mocenskopolitickch mechanism konzumn spolenosti a dotk se
i nejobecnjch paradox souasnho lidstv. Chancyho duevn przdnota, pramenc z izolace a schmat
odkoukanch z televizn obrazovky, nen odhalena hlavn proto, e vtina divk ije v zajet schmat pln stejnch.
Mdia toti zprostedkovvaj jazyk povrchnho dorozumn a model odosobnnho chovn, kter mohou z
bezcennho jedince za uritch okolnost vytvoit ivouc zkamenlinu triumfujc dky nenormlnm spoleenskm
pomrm. Politickou aktulnost Ashbyho dla dnes v mnohm pipomn ekologick thriller Globln oteplen.
Klimatick zmny jsou pro lidstvo nebezpenj ne terorismus, prohlauje v vodu filmu ochrnut astrofyzik
Stephen Hawking a posouv ruiky Doomsday Clock na pt minut ped osudnou dvanctku, aby tm symbolicky
varoval ped hrozc katastrofou. Bylo by iracionln, kdybychom pokraovali podle souasnho modelu podnikn a
neinvestovali prostedky do ochrany klimatu. Svt si neme dovolit dle ekat, nalhav vyzv hlavn ekonom
Svtov banky sir Nicholas Stern. Zemkoule zan mt horeku, a proto potebuje lkae! pidv se bval
viceprezident USA Al Gore. Modr planeta je v ohroen a Spojen stty s n. Pokusy Bushovy administrativy o
zkreslovn daj vdc ztroskotaly. Je teba okamit jednat. lenov Snmovny reprezentant americkho Kongresu
daj o radu prominentnho poprae globlnho oteplovn, prezidenta esk republiky Vclava Klause. A ten se
odhodlan stav do ela kampan podan organizac The Heartland Institute. Americk mdia zaplavuj inzerty s
Klausovm portrtem a palcovmi titulky Global warming is not a crisis. Cel planeta s naptm oekv Klausv duel
s Al Gorem na pd OSN. Dj dostv neekan spd.
Nejvt hrozbou svobody a demokracie, trn ekonomiky a prosperity nen na potku 21. stolet komunismus, ale
jeho rzn mk varianty. Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciznho environmentalismu, hm Klaus v
odpov na otzky kongresman. A ti vbec netu, s km maj tu est. Jeho vkon je strhujc. Je to pln nesmysl!
Globln oteplovn je prost nesmysl! Nien planety nevidm, nikdy jsem nevidl a nemyslm, e njak vn a
rozumn lovk by to mohl ci! nechv se unet svoj rol. Zelen nepedstavuj nic jinho ne pokraovn vlky
proti svobodnmu svtu jinmi prostedky, poouchle ponouk ochrnce prody. Ledovce ubvaj u poslednch deset
tisc let a zrychlen od skonen 'mal doby ledov' v roce 1850, vyr divkm dech dal hlkou. Je briliantnm
mystifiktorem a improviztorem, schopnm bleskov reagovat tak, aby z dan situace vydmal maximum. Jeho
humor je postaven na konfrontaci vstedn osobnosti s problmy relnho svta. Je drsn, absurdn, dadaistick a
obas sarkastick, a mraz v zdech. Je korektn nekorektn. Jeho vroky by byly vrcholn vtipn v jakmkoliv nru a
jsou o to vtipnj, e nikdo, krom Klause a jeho producent, netu, e inkuje v hranm filmu. Spontnn odhaluje
omezenost bnch lid, jim pijdou nesmysly, kter hls, dokonale logick, rozumn a sprvn. Na Klausov
vystupovn je sympatick, e se ani nesna dlat z klimatolog hlupky. Naopak. Hlupka dl sm ze sebe. Jeho
humor je postaven na tom, jak ostatn na jeho nesmysln vroky reaguj. Vsledkem jsou pirozen vtipn situace,
vychzejc z autentick lidsk hlouposti a ignorantstv.
Tituln role v ekothrilleru Globln oteplen je brilantn ukzkou Klausova hereckho umn. Pedvedl v n vkon totln
pohrdajc jakmikoliv normami vkusu, politick korektnosti, odbornosti a mezilidsk slunosti. V mnoha smrech je
podobnm zvanem erstvho vzduchu, jakm byla Ashbyho politick satira. Klausova opravdovost je pi tom vem
belsk a m v sob istotu i bezelstnost idiotskch kreac Petera Sellerse. Svm vkonem potvrdil, e je
nejvraznjm popraem globlnho oteplovn i nejhavjm kandidtem na roh eskho prezidenta pro dal
volebn obdob. V kadm ppad bude pi tom.
Lidov noviny, 4.4.2007

PREZIDENTV KYEL: KAM S NM?

vodn modlitba autorova: Vemohouc nebe! Chrani dnes milostiv mylenky m a osthej vtipy moje,
aby nevzbudily nelibost mocnost tto zem, ani ublily na mravnosti a istot mm milm spoluobanm,
nebo na zdrav slu naemu ztejmu. Amen.
- Jan Neruda, Kam s nm?

Lkask vda kr od vtzstv k vtzstv. Uml nhrady kloub, transplantace srdce, ledvin, kostn den,
kochlern implantty, potai zen protzy konetin. Z nemocnic se stvaj gigantick opravny, z lka pikov
mechanici, z pacient stroje. Kdy se v tle nco porouch, odbornci si s tm hrav porad. Jako v autoservisu. Kad
rok pichzej vrobci na trh s novmi modely nhradnch dl. Pejete si kyeln kloub standard, exclusive, nebo
sportg? Prost z kladensk oceli, nebo zahranin z ulechtilch slitin? Nic nen nemon. O zdrav se u nemusme
starat. A lid se tak chovaj. ij nadoraz. Kdy njak orgn vypov poslunost, hned chtj nov. Nkdy jen z
rozmailosti. Ten star mli moc dlouho, vyel z mdy, u ho nemaj rdi. Nebo neumj strnout a medicna jim m
zajistit vn mld. Operac pibv, nhradn orgny jdou na odbyt, trh vzkvt. Podobn jako vrakovit aut ale
petkaj i vrakovit pouitch orgn. Nikdo si jich nevm. U nejsou k niemu. Nebo snad pece? V podmnkch
trhu si kad zbo najde svho kupce. pinav penze neexistuj. Koncem ervna se v internetov nabdce draebnho
portlu Aukro.cz objevil kyel prezidenta Klause. Vyvolvac cena 35 tisc korun. Drsn recese? Nemon? V
nemocnicch, kde me zdravotnk pacientm nkolik msc msto lk podvat heparin nebo zamnit novorozence,
dn problm. Vsak tak zprva o drab vyvolala na Bulovce patin zden. S kloubem pana prezidenta se
nakldalo jako s ostatnm anatomickm materilem. Mme smlouvu s pohebn slubou, kter ho pak odv do
krematoria na Kladn, tvrd mluv nemocnice Petra Effenbergerov. Televizn stanice hls, e je kyel bezpen
uloen v stavu lkask patologie na praskm Albertov. Prodejce dl trv na pravosti zbo. Ppadem se zabvaj
kriminalist.
Neznm recesista nechtn odkryl vn problm. Prezident republiky nen obyejn oban. Jeho kyeln kloub nen
obyejn biologick odpad. Byl nejvtm kloubem ve sttnkov tle. Vazy, kter jej zpevovaly, vydr zt tm
3000 N. V meznch polohch brnily pdu sttnkova tla vzad. Klaus s nm ustl dlen federace, sarajevsk atentt i
opozin smlouvu. Je kusem historie tto zem. Kam s nm?
Technologick pokrok a trh vlcuj morlku i prvo, bo tradice. V historii byl pokad, kdy zemel prezident,
vyhlen sttn smutek. Ostatky T. G. Masaryka, s nm se prezident Klaus asto srovnv, thlo speen esti kon
na dlov lafet. K poslednmu odpoinku byl uloen na hbitov v Lnech. Vichni Klausovi pedchdci opoutli svj
ad celistv. Klaus je prvn, kter tak in po stech. M bt jeho star kyel v tichosti splen? Nebo se vemi poctami
pochovn na Vtkov? A co kdy bude prezident potebovat dal nov orgny? Druh kyel, srdce, plce nebo ledviny?
Kolik st je mon vymnit, aby zstala zachovna jeho pvodn totonost? Aby to byl pod cel on?
Lidov noviny, 22.7.2008

POTLESK PRO PANA PREZIDENTA

Po pdu vldy jen z. Je ho vude plno. Ur poslance Evropskho parlamentu. Nechce Lisabonskou smlouvu. Na
Hrad odmt vyvsit vlajku Evropsk unie. Pohrd stavnm soudem. Provokuje ochrnce ivotnho prosted. Ve
vzteku doke pratit o zem telefonem dotrnho urnalisty. Stavb Kaplickho Nrodn knihovny na Letn by brnil
vlastnm tlem. Jako hrad z psku rozkope stranu, ji sm zakldal. Z mobilu si provokativn mae sla bvalch
ptel. Kdy vyerp politick tmata, nech se vyfotit s mladou blondnkou. Za kadou cenu mus bt stedem
pozornosti. Nen problm urit diagnzu. Niemu to ale nepome.
Lta jsem pozoroval Klausovo chovn a bezvsledn hledal odpov na otzku, co s nm. Pak jsem pln zmnil
hel pohledu. Zaal jsem analyzovat chovn vlastn. Uvdomil jsem si, e na jeho provokace reaguji emocionln,
osobn. Na jeho negace odpovdm vlastn negac. Hraji jeho hru. Reaguji na to, co k, a pitom bych ml ignorovat
to, co dl: vyvolv konflikty. Prv o to mu jde: vzbuzovat v lidech negativn emoce a jejich prostednictvm vldnout.
Je to prezident negativnch emoc.
D se ale takov chovn vbec njak ovlivnit? Amy Sutherlandov, autorka svtovho bestseleru s podtitulem Pro
metody vcviku zvat skvle funguj u lid, tvrd, e ano. Existuj toti univerzln pravidla chovn, kter plat nap
ivoinmi druhy. Progresivn cviitel exotickch zvat zjistili, e je mnohem efektivnj odmovat chovn, kter je
pro n douc, a ignorovat to, kter douc nen. V cirkusovm svt se takovmu pstupu k zklidovn, v
Hollywoodu je znm jako laskav vcvik. Umouje dokonce pracovat i se zvaty, je se dve povaovala za
nevycviiteln, a nauit je vci, kter se dve povaovaly za nemon. Vhody progresivnho vcviku se nejprve
potvrdily u delfn a kosatek.

Jak ale k guru vech cviitel Karen Pryorov, funguj na kohokoliv - na kytovce stejn jako na univerzitnho
profesora. Technika pozitivnho posilovn mnoh okuje, protoe stoj v naprostm protikladu k naim instinktm, k
tomu, jak obvykle jeden ke druhmu pistupujeme. My, lidsk zvata, vtinou inme prav opak - patnmu chovn
vnujeme pemru pozornosti a chovn dobrmu dnou. Rodie si ani nevimnou, kdy jsou jejich dti v aut potichu,
ale vylet, jakmile potomek zv hlas, pe Sutherlandov.
Cviitel tak zjistili, e nkter typy chovn jsou tak hluboce zakoenn, e je prakticky nelze odnauit. Snaha
zabrnit velbloudovi, aby plival, holubovi, aby se vracel dom, nebo Klausovi, aby provokoval, je ztrtou asu. V
takovm ppad je mnohem snaz dotynho pimt, aby dlal nco jinho, ne aby pestal dlat to, co prv dl.
k se tomu nesluiteln jednn. Cviitel vybere jinou akci, kter tu nedouc jednodue znemon.
Problm v pstupu k provokacm Vclava Klause spov hlavn v tom, e na n vbec reagujeme. Jakkoliv reakce,
pozitivn i negativn, toti takov chovn jet vc podnt. Pokud kousek nevyvol dnou odezvu, obvykle zanik,
nebo, jak kaj cviitel, vyhasne. m pozitivnji budeme k Vclavu Klausovi pistupovat, m mn kritickch
koment bude vychzet v naich novinch, tm dve padnou jeho obrann reakce. Ned se sice oekvat, e se
okamit a radikln zmn. Musme bt trpliv a chvlit jej i za mal pokroky.
Dleitou roh hraje faktor asu. V idelnm ppad pichz odmna ve chvli, kdy udl nco, co se nm lb. Prv
proto je potlesk tak bjen vc, nen to ledajak reakce, je to okamit reakce, tvrd Sutherlandov. Za lnek k
osmdestm narozeninm Milana Kundery si ho Vclav Klaus opravdu zaslou.
Lidov noviny, 15.4.2009

PSYCHOPATI V POLITICE KOD ZDRAV

Korektn odborn diskuse vnovan posuzovn osobnostn integrity, charakteru a vdom spoleensk odpovdnosti
naich politik je naprosto legitimn. O tom, e na ni budou psychopati reagovat psychopaticky, nen teba pochybovat.
Na potku roku 2010 rozpoutal redaktor Adam B. Barto z www.prvnizpravy.cz mohutnou mediln kampa. Obvinil
mne v n, e jsem chtl s nkolika kolegy dostat prezidenta Klause do blzince a donutit ho tak, aby podepsal
Lisabonskou smlouvu. dajn jsme plnovali sttn pevrat a dopustili se vlastizrady ve stdiu ppravy. To ve na
politickou objednvku. Od t doby se mne pod nkdo pt, jak jsme to chtli udlat. Rozhodl jsem se na nejastj
dotazy odpovdt. Podobn formt bn pouv BBC. k se mu Questions + Answers.
Mete vysvtlit, jak jste chtli dostat prezidenta Klause do blzince?
Opravdu vte, e by v prvnm stt dokzala parta doktor dostat do blzince prezidenta republiky? Kdyby to bylo
mon, tak mme naprosto vjimen schopnosti, nebo neijeme v prvnm stt, nebo je na tom pan prezident hodn
patn.
Pedstavu takovho spiknut si mohou vytvoit jenom lid, kte potebuj k ivotu njakho vnjho neptele. Pitom
ale toho nejvtho neptele maj sami v sob. Redaktor Barto pe o spiknut, pui, sttnm pevratu, komplotu,
vlastizrad. O nic takovho nelo.
O co tedy lo?
Chovn pana prezidenta ns u del dobu znepokojuje. S kolegy jsme si mailem psali, jestli snad netrp njakou
osobnostn poruchou nebo nemoc. Radili jsme se, jak se zachovat, abychom se nedopustili poruen lkaskho
tajemstv nebo etiky. Nen nam pacientem a diagnostikovat ho na dlku by bylo neprofesionln. Mezi diskutujcmi
byli pikov neurolog, dtsk psychiatr a psycholog, specialista na psychopatologii, psychosomatik, psychoanalytik,
internista.
Co Vm pipad na chovni pana prezidenta neobvykl
Tch signl je vc. Poprm zkon: odmtn jmenovat soudnho ekatele Langera nebo ada prohranch soudnch
spor s pedsedkyn nejvyho soudu doktorkou Broovou. Poprn reality: vniv boj s ochrnci ivotnho prosted.
Nemm pitom na mysli globln oteplovn, to je sporn, ale nzory, e lovk nekod ivotnmu prosted,
ivoinch druh neubv, ale naopak pibv, globln krize je jenom chipka, ekonomick rst me neomezen
pokraovat a s energetickmi zdroji si nemusme lmat hlavu. Poprn demokratickch princip: Lisabonsk smlouva.

Nejde o jej obsah, ale o procedurln strnku, trucovit obstrukce podpisu v situaci, kdy ji schvlil sent, parlament a
podepsala vtina zem EU. Odhodln brnit stavb Kaplickho knihovny vlastnm tlem nebo historky o tom, jak ve
tyech letech, pi Praskm povstn, stavl barikdu, nen poteba komentovat. Pan prezident je jin, mysl jinak. O
svoj pravd je pitom hluboce pesvden. Div se, e se mu nkdo div.
Jakou jste stanovili prezidentu Klausovi diagnzu?
dnou. Problm je sloitj. Kad lovk rozum tomu, e politik me mt porouchan kyel, trpt njakou tlesnou
chorobou. Vbec se ale neuvauje o tom, e me mt tak porouchanou osobnost nebo charakter. Zajmavou studii o
tom zveejnili psychiatr Robert Hare a psycholog Paul Babiak. Zjistili, e mezi vysokmi manaery a politiky je mnohem
vt procento nebezpench psychopat ne mezi vzni ve federlnch vznicch USA. A to nebyli u ns. Ti lid maj
podobn osobnostn profil jako zlodji nebo vrazi. Daj se ale jen tko odhalit. Jsou inteligentn, schopn, jazykov
vybaven, dokonale obleen. Na druhou stranu egocentrit, arogantn, bezohledn a bezcitn. Hare s Babiakem jim
kaj hadi v oblecch.
Jak s tm souvis pan prezident?
Souasn spoleensk systm, zaloen na individualismu a neomezenm rstu, takov typ osobnost pitahuje. Oni
tento systm dl potvrzuj a rozvjej. A prv to dl pan prezident. Kdy ho poslouchte, vechno stoj na jedinci,
stran a ruce trhu. Takov lid maj ideln pedpoklady dosahovat krtkodobch spch. Dlouhodob je ale jejich
psoben na mezilidsk vztahy, fungovn firem i atmosfru ve spolenosti zniujc. Kad spn manaer mus bt
sebejist, teba i trochu narcistn. Pokud je ale zdravou osobnost, v kritickch chvlch upednostn zjem firmy.
Narcistn psychopat, ne by ustoupil ze svch nzor, radji firmu zni. Vimnte si, jak pan prezident potopil vlastn
stranu nebo jak pispl k pdu vldy v dob pedsednictv EU.
Nen urit jedin, kdo se tak chov.
Ped asem se psalo o finannkovi Bernardu Madoffovi. Od lid si pjoval penze, sliboval vysok roky a ty splcel
dalm pjovnm od jinch lid tak dlouho, a letadlo spadlo. Zasekl sekyru 65 miliard dolar a dostal za to 150 let
vzen. Kdy pan Paroubek ped volbami sliboval, e udr vi plat a sociln vhody, pitom sn nezamstnanost a
sttn dluh, dlal tot. Stejn patologick bylo prosazovn olympidy v Praze primtorem Bmem, lyovn na
Hradanskm nmst, dv miliardy na libereck ampiont nebo boj proti zdravotnickm poplatkm v podn hejtmana
Ratha. To jsou nebezpen projekty a nebezpen chovn. Nemm pro n jin vysvtlen ne medicnsk. Potvrzuje
to ostatn erstv ppad mladoboleslavskho soudce Nagye. Podle policie pijmal platky, zneuval pravomoci
veejnho initele a podvdl. Sttn zstupce ale jeho sthn peruil. Z posudk vyplynulo, e jet v dob, kdy nosil
talr, duevn onemocnl. Porucha osobnosti u obvinnho nastala ji ped spchnm projednvan trestn innosti.
Do vznamn formy se rozvinula v letech 2004-2005. V poslednch tech letech svho psoben u soudu vydal v
prmru 180 rozsudk ron, sdlila mluv mladoboleslavskho soudu. Kolika lidem mohl tmi rozsudky zniit ivot,
u nikdo nezjist.
Chcete snad tvrdit, e nm vldnou psychopati?
Toho se obvm. A nejsem jedin. Niall Bradley o tom pe v knize Pravda k moci: Psychopati vldnou naemu svtu:
Psychopati, prostednictvm svoj schopnosti rozpoznat sob rovn, rychle stoupaj po spoleenskch stupnch a
shlukuj se okolo pk moci, kde jejich celospoleensk zl vliv metastazuje. Nsledn negativn vbr znamen aktivn
ppravu a dosazovn dalch psychopat a dalch patologickch deviant niho stupn, kte jsou pstupni jejich
zmrm, a to do doby, dokud se nedoshne kritickho mnostv lid s patologickmi poruchami, m se zrod
patokracie. Ta pev dky pocitu ohroen ze strany spolenosti normlnch lid... Zstat na vrcholu je pro vldce
klasick problm - bt, i nebt. Biologick, psychologick, morln a ekonomick zkza vtiny normlnch lid se pro
patokraty stv biologickou nezbytnost..
Pestoe poet psychopat v politice nen velk, hraj v n klovou roh. dn spoleensk systm proti nim nen
imunn. Tm mn ten n.
D se njak zabrnit jejich pronikm do veejnch funkc?
Pokud psychopat ovldne vedouc pozici, je prakticky nemon jej z n odstranit. Hare s Babiakem proto doporuuj,
aby uchazei o vedouc msta byli krom testovn odbornch znalost podrobovni i psychotestm. Hodnot se pi nich
struktura osobnosti, zvldn emoc, schopnost tmov spoluprce a vdom spoleensk zodpovdnosti. Krom
vstupnho testu se ale na hodnocen nsledn podlej tak jejich podzen. k se to mu business-scan. V analogii
sttu tedy oban hodnot chovn a iny svch politik. Ovem nejen pi volbch. Podle mho nzoru je v podstat
jedno, kter z demokratickch stran d oban u voleb svj hlas, nebo jestli vbec nkoho vol. Mnohem dleitj je,
jak se o dn kolem sebe zajm v kadodennm ivot: klade neustl dotazy, jestli je nutn, aby se kcely stromy
kvli stavb supermarketu, jestli je lyovn na Hradanskm nmst dobr npad... Takovmu modelu, kdy je politik

podroben kadodenn kontrole oban, se k obansk spolenost. Mnoz nai politici a pan Klaus se j boj jako ert
ke. Tou po tom, aby se jim lid odevzdali a oni s nimi mohli manipulovat. Bohuel se jim to da.
Mezi politiky je tedy pr psychopat. Co ti ostatn, nevrazn, ed?
Je to beztvar ed hmota, kter se podle poteby pelv ze strany do strany. Pro by si plili prsty? Vdy by byli
sami proti sob. Vystoupit proti korupci? Vzdt se imunity? Ani nhodou! Nen nad to, kdy lovk nevynv, splyne s
davem, veze se na vln a uv si to. Ne jsem napsal lnek do lidovek, radil jsem se s kamardem, kter dlal u
tvaru vyetovn zvan hospodsk kriminality, vyetoval financovn ODS . ekl mi: Honzo, nic nedlej.
Stran si zkomplikuje ivot. Oni t zni. M taky zniili. J u nedlm nic jinho, ne e ojebvm. Radm ti ojebvej. To rozhodlo. ekl jsem si: A se m dti zeptaj: 'Tto, v em to ijeme? Jak jsi tohle mohl dopustit?' To
bych jim ml odpovdt, e jsem ojebval?
Ladislav Jakl o vs k, e jste jednm z nejzavilejch klausofob.
Chovn prezidenta Klause m adu let hodn iritovalo. Marn jsem eil otzku, co s tm. Pak jsem pln zmnil hel
pohledu. Zaal jsem analyzovat chovn vlastn. Uvdomil jsem si, e na jeho provokace reaguji emocionln, osobn.
Na jeho negace odpovdm vlastn negac. Hraji jeho hru. Reaguji na to, co k, a pitom bych ml ignorovat to, co
dl: vyvolv konflikty. Prv o to mu jde: vzbuzovat v lidech negativn emoce a jejich prostednictvm vldnout. Je to
prezident negativnch emoc. Nemyslm, e bych se bl osoby pana Klause. Z pozice prezidenta m ale obrovsk vliv
na spoleenskou atmosfru u ns a vrohodnost esk republiky navenek. Nemm fobii z nj, ale z toho, co hls a
dl.
Co vy byste naopak ekl o Ladislavu Jaklovi?
Pan profesor Halk ve svm prohlen napsal: Pan prezident Havel ml po svm boku Karla Schwarzenberga, Pavla
Tigrida, Ivana Medka. Vclav Klaus si do sdla eskch krl pozval pny Jakla a Hjka. Mloco dokumentuje tak
zeteln zmny na Hrad. S tm souhlasm. Pan prezident nesnese po svm boku nikoho, kdo by ho pevyoval a
ohrooval. Taky tam nikdo takov nen. Dovedete si pedstavit, e by vedle pana Klause byl Ivan Medek? A hlavn:
prezident Klaus pece nestoj o to, aby mu nkdo radil. On vechno v.
Reisr Ji Svoboda si mysl, e jste poruili lkaskou etiku. Dokonce podal podnt lkask komoe.
Pana reisra scn Spiknut lka proti prezidentovi hodn zaujal. Hned podle nj zaal toit. V jedn scn
opravdu pe stnost lkask komoe a Evropsk psychiatrick asociaci. Z komory mu obratem odpovdli, e nemaj
o dnm spiknut informace, poruen etiky jsme se nedopustili a dl se tm nebudou zabvat. Nkolikrt jsem pana
reisra prosil, aby stanovisko komory zveejnil. Odepsal mi, e m moc prce. Asi to njak zajmavj scn.
Jednali jste na politickou objednvku? Jste lenem njak politick strany nebo skupiny?
lenem politick strany jsem byl jako student a krtce jako asistent na FTVS . Byla to KS . Dodnes se za to stydm.
Nechci chybu opakovat. Politikem je pro mne lovk, ktermu nen lhostejn dn ve spolenosti, je ochoten pracovat v
jej prospch. Na to nemusm bt ve stran. Ten, kdo uchvt stranickou nebo vldn funkci, aby potom ukjel ego a
staral se o svoje kefty, je karikaturou politika.
Jednm z diskutujcch byl doktor Strnsk. Ten politick ambice m. Dokonce je kandidtem VV na msto
ministra zdravotnictv.
Doktora Strnskho vbec neznm. Seel jsem se s nm jen jednou v ivot, letos v dubnu. Informoval mne, e na
redaktora Bartoe podal trestn oznmen a nkolik civilnch alob pro zneuit soukrom korespondence a pro
pomluvu. Do t doby jsme spolu komunikovali jen telefonem a mailem. Loni na podzim ho zaujala mylenka odborn
debaty, a tak se j zastnil.
Jak jste chtli Vclava Klause nechat vyetit?
Zvaovali jsme nkolik monost. Nejprve jsme diskutovali o monosti podat nvrh soudu na sten zbaven prvn
zpsobilosti. To je naprosto legitimn a legln postup. Soudu je adresovn nvrh a soud, pokud jej shled dvodnm,
ustav nezvislou komisi expert, kter provede vyeten. Teprve potom se jedn o ppadn lb nebo hospitalizaci.
Nvrh vtinou diskutujcch neproel. Pak jsme zvaovali zasln dopisu pmo prezidentu Klausovi, nakonec jsme
chtli podat o radu odborn lkask spolenosti. Vechny varianty jsme postupn zavrhli. Byli jsme naprosto
bezradn. V jnu loskho roku jsme se shodli, e to nem cenu. Pr tdn jsme si v uzavenm kruhu lka
dopisovali a pak pestali. To je vechno. Nic jsme neuskutenili, nic nezveejnili. Pr dn pot mi ale piel z adresy
jakl@volny.cz mail, ve kterm stlo: Samozvan pane, bavte se dobe? Nebojte, mme V zastydl aktivizmus pln
pod kontrolou. Zdrav L. J. Ze stejn adresy mi u loni v kvtnu, bez jakhokoliv komente, piel mail s textem
pednky poradce prezidenta Petra Hjka o tom, e nepochz z opice.
Takovou emailovou adresu si ale me zaloit kdokoliv. To vbec nemusel bt kancl Jakl.
J v tu chvli pochybnosti neml. A dostal jsem strach. Pacientm v ordinaci radm, e kdy maj njakou starost, je

poteba se o ni podlit. Podle pslov sdlen starost - polovin starost. ekl jsem si sdlen strach - polovin
strach a napsal lnek do Lidovek. Jmenoval se Listopad zastydlho aktivisty a vyel 16.11.2009. Moc se mi ulevilo.
Ale jen na tyi dny. Dvactho listopadu otiskly Lidovky lnek pana Jakla Hnzdo zti a li. Obvinil mne v nm, e
jsem si tento mail zfaloval sm, abych zskal zminku dostat sv zrdnosti do novin. To byl ok. Pedstavte si, e vs
kancl prezidenta obvin, e jste si na jeho jmno zaloil emailovou adresu a vyhroujete z n znmm lidem. To je
ohroen sttn bezpenosti, zsah do osobnostnch prv, pokozen dobrho jmna a povsti. Jeden trestn in za
druhm. V duchu jsem se louil s rodinou a ekal, kdy k nm vltne komando v kuklch, zabav pota a eskortuje mne
na Ruzy. Nic takovho se nestalo.
Vyjasnilo se to njak s autorstvm mailu?
Sp zamotalo. Postupn se mi toti zaali ozvat lid, kter potkalo nco podobnho. Doktor Strnsk do lidovek
napsal, e i jemu pan Jakl z t adresy opakovan poslal maily. Profesor Tom Halk uinil prohlen, e krtce ped
volbou prezidenta rozeslal soukrom mail biskupm, ve kterm je varoval, aby podporu panu Klausovi nevymnili za
slib crkevnch restituc. Najednou mu do t korespondence vltnul nkdo z adresy jakl@volny.cz a zaal jej uret. U
jsem v tom nebyl sm. Pan Jakl neekan obrtil. Pi pedstaven knihy Rocker na Hrad se ho nkdo ptal, jestli je
pravda, e m dvojnka. Odpovdl: Ano, existuje podvodnk, kter pe nkterm lidem z adresy jakl@volny.cz a
souasn mn z rznch adres, kde se vydv za jin lidi, nap. Tome Halka. To je hodn neobvykl. ijeme ale ve
svobodn zemi, tak pro by kancl nemohl mt dvojnka. Jak dlouho o nm pan Jakl asi v, vdy profesor Halk dostal
z t adresy mail u ped dvma lety? Zjistil to snad, a loni v listopadu, kdy vyel mj lnek v lidovkch? Jak se na
aktivity dvojnka dvaj tvary na ochranu stavnch initel, tajn sluby? Pli mnoho zhad. ekl jsem si, e zahrvat
si s dvojnky nemm zapoteb. Chtl jsem se na to vykalat a mt klid. Vydrelo to ti msce.
Co se dlo dl?
Letos v noru se na soukrom korespondence njak zmocnil redaktor Barto a vykonstruoval z n tok proti hlav
sttu. Podal na ns trestn oznmen pro vlastizradu a obvinil z komplotu organizovanho lidmi z nejbliho okruhu
Vclava Havla. To mne pobavilo. Panu Havlovi jsem byl nejble ped pr lety v Divadle Na zbradl. Sedl tyi ady
pede mnou.
Posledn msce musely bt dost nron. Co vs nejvc povzbudilo?
Kdy mne pan Jakl obvinil z falovn jeho emailov adresy, veejn se mne zastal profesor Tom Halk. Kdy vyel
ostudn lnek redaktora Bartoe v Reflexu, dostal jsem povzbudivou sms od herce Jaroslava Duka. Kdy se za vs
postav nelnk katolk a nelnk Toltk, tak se nen eho bt.
Redaktor Barto z vs udlal vyvrhele a vlastizrdce. Stlo vm to za to?
To, e se pan Barto svvoln probr v soukrom korespondenci mezi lkai, rozn ji v mdich a ta ji zveejuj,
povauji za mimodn odpudiv. Piznvm, e je neobvykl, kdy si skupina politicky neorganizovanch lka
vymuje nzory na chovn prezidenta republiky. Mme k tomu vn dvody. Politici maj velk vliv a mli by mt i
velkou odpovdnost. Korektn odborn diskuse vnovan jejich osobnostn integrit, charakteru a vdom spoleensk
odpovdnosti je naprosto legitimn. Psychopati v politice toti vytvej spoleenskou atmosfru, kter ohrouje zdrav
oban. Profesorka Luisa Corradov z ekonomick fakulty Cambridgesk univerzity provdla ped dvma lety
zajmav przkum. Zjiovala, v kterch zemch EU jsou lid nejastnj, a tedy nejzdravj. Oekvalo se, e
nejlpe na tom budou lid v prosperujcch ekonomikch slunn jin Evropy. Pekvapiv zvtzili Dnov, ped Finy a
vdy. Ukzalo se, e mnohem dleitj ne rst HDP je dvra ve sttn sprvu, vymahatelnost prva a dobr
mezilidsk vztahy. Prv to u ns chyb. V nemocn spolenosti nemohou t zdrav lid. Psychopati v jejm ele jsou
ale pznakem celkov choroby spoleenskho systmu, selhnm samoisticch demokratickch mechanism. Pouh
odstrannm psychopat pi volbch nesta. Pehnan optimismus z vsledk tch nedvnch nen na mst.
Psychopaty, kte museli vyklidit pozice, obratem nahrad jin. Aby se systm uzdravil, je poteba poslit imunitu budovat obanskou spolenost.
Publikovno na www.hradniparticka.cz, 14.7.2010

KABINET KURIOZIT

Mysli na star kolena.

Kdo mlo mast, v kostech mu chrast.

T ho starosti.

Podlamuj se mu kolena.

Je tvrdojn.

m vc vl tah, tm vc mu nakldaj.

Kad nese svj k.

HERMAFRODIT VRCHOLOVHO SPORTU

Atletick mistryn svta v bhu na 800 metr z nedvnho berlnskho ampiontu Jihoafrianka Caster Semenyaov
nen ani mu, ani ena - je hermafrodit. Podle australskho listu Sydney Morning Herald m musk i ensk pohlavn
orgny. Testy mimo jin prokzaly, e m msto vajenk varlata. Mezinrodn atletick federace (IAAF) mus do
konce listopadu rozhodnout o je - jm dalm osudu. Pokud se informace o hermafroditismu potvrd, Semenyaov sice
pravdpodobn nepijde o zlatou medaili, se enami by ale dl zvodit nesmla. Za atletku se u postavil jihoafrick
prezident Jacob Zuna. Hermafroditismus Semenyaov zpochybuj i zstupci mldenick ligy Africkho nrodnho
kongresu. V normlnm svt takov rozdlen pohlav neexistuje. Caster byla oznaena za enu a tou pro ns dl
zstv, pe se v jejich prohlen. Zapomnaj ale, e svt vrcholovho sportu nen normln.
Semenyaov nen podvodnic. Trp tkou vrozenou vvojovou vadou. Nenese na n dnou vinu a je cynick, aby za
to byla zostuzovna a odsuzovna. Nenarodila se hermafroditem proto, aby byla spnou atletkou. Vtzstv na
berlnskm ampiontu se pro ni stalo osudovm netstm. Vada, o n do t doby mon ani nevdla, vyla najevo
a dky lkaskmu vyeten antidopingov kontroly. Svtov atletika m svtov skandl. Skandln na nm je ale
pedevm skutenost, e se psn dvrn lkask informace dostaly na veejnost. Je to bezohledn prolomen
lkaskho tajemstv. Nem oporu v dn smrnici atletick federace. Nelze jej ospravedlnit ani bojem za istotu
vrcholovho sportu. Atletick funkcione te ek petk kol. Semenyaov je hkou prody. Mezi pikovmi
sportovci zdaleka ne jedinou. Pokud by byla antidopingov exekutiva dsledn, nezstane ve vrcholovm sportu
kmen na kameni.
Fenomenln americk plavec, dritel 16 olympijskch medail a 7 svtovch rekord Michael Phelps je vysok 190
cm, m tenk tlo s rozptm pa 200 cm, krtk doln konetiny s gumovmi kotnky a chodidla velkosti 49,5. Nejvy
profesionln basketbalista svta an Sun Ming-ming m 236 cm. Kdy nathne ruku a stoupne si na piky,
doshne a na obrouku basketbalovho koe. Jeho krajan, jeden z nejlepch basketbalist americk NBA Jao Ming,
m jen o 7 cm mn. Dritel aktulnho svtovho rekordu v bhu na 100 metr Jamajan Usain Bolt je nositelem genu
ACTN 3 (alfa-actinin 3). Jedna ze vzcnch variant tohoto genu vytv actinin, blkovinu vyskytujc se pouze ve
svalovch vlknech umoujcch rychlou reakci. Michael Phelps, Sun Ming-ming, Ja o Ming, Usain Bolt a mnoz dal
jsou svm zpsobem tak tlesn postien, s normlnm lovkem nesoumiteln. Pro ale, na rozdl od
Semenyaov, jejich vkony nikdo nezpochybuje? Pro je nikdo nesth?
Vrcholov sport doshl svho vrcholu. Dal pepisovn rekord u ve vtin disciplin nen pirozenm zpsobem

mon. Spoleensk poptvka po asnch vkonech navzdory tomu trv. Sportovci ji ale mohou uspokojit u jen
shodou nhod, za cenu sebeznien nebo dopingu. Nebo pokud se jako Michael Phelps, Sun Ming-ming, Ja o Ming,
Usain Bolt a Caster Semenyaov narod s tlesnm postienm pedurujcm je k spchm ve zcela okrajov oblasti
lidskho konn - v nkter z discipln vrcholovho sportu.
Pbh Semenyaov je nemilosrdnm zrcadlem stavu souasn spolenosti, opojen iluz nepetritho rstu. Je
svdectvm zvrcenosti sportovnho byznysu, snacho se udret mtus o tom, e sport me bt vrcholov a
souasn ist. Sm se pitom stv putovnm cirkusem kuriozit, obludnm a ivota neschopnm hermafroditem.
Hospodsk noviny, 15.9.2009

ZA OBDIVOVAT MARION JONESOVOU

Marion? Nejvt podvod! Dopingov skandl, jak v atletice nem obdoby! Fenomenln atletka lhala! ki
sportovn titulky. Loni byl nejvtm dopingovm hnkem vtz Tour de France Floyd Landis. V roce 2002 zase
svtov rekordman v bhu na sto metr Tim Montgomery. Zlat olympijsk medaile ze Salt Lake City musela vrtit
trojice bc na lych - Nmec Mhlegg, kter bhal za panlsko, a Rusky Lazutinov s Danilovovou. Cyklistickm
Girem v roce 2001 otsl doping vtznho Itala Marca Pantaniho. Za vbec nejvtho podvodnka je povaovn mu,
kter s tm na OH 1988 v Soulu zaal - sprinter Ben Johnson. Jsou jich u stovky. Mon tisce. Dnes je to Marion
Jonesov. Hvzda olympidy 2000 v Sydney. Vybojovala na n ti zlat a dv bronzov medaile. Jej vkony obdivoval
cel svt. Vzorn plnila zadn. Na stadiony pilkala tisce fanouk, dal miliony j fandily u televiznch obrazovek. Do
atletiky dky n plynuly obrovsk penze od sponzor, od reklamnch i szkovch agentur. Uvala si jich nejen
Jonesov. Velk krajc si ukrojili i jej manaei, lkai, funkcioni atletick federace i olympijskho vboru. Mnoz z
nich tuili, e vkony nejsou ist. Dopingov skandl ukonil kariru jejho bvalho manela koulae C. J. Huntera i
pozdjho ptele a otce jejho dtte Tima Montgomeryho. Sama atletka vechna obvinn dlouho tvrdojn odmtala.
A do jna 2007, kdy dobrovoln piznala, e steroid tetrahydrogestrinon (THG) brala od z 2000 do ervence 2001.
Dostvala jej od trenra Trevora Grahama jako lnn semnko, ani tuila, e jde o zakzanou ltku. Pravdu se mla
dozvdt a v roce 2002, pot co s Grahamem ukonila spoluprci.
Padl dal mtus. Z uctvan Jonesov je rzem tvanec. Je to tragdie. Do historie se navdy zape jako
podvodnice, prohlsil prezident Mezinrodn atletick federace (IAAF) Lamin Diack. IAAF j chce sebrat sedm
cennch kov z mistrovstv svta a vymhat miliony dolar za startovn a prmie. Americkmu olympijskmu vboru
(USOC) u odevzdala vech pt medail z olympidy a navc zaplat pokutu 100.000 dolar. Medaile maj vrtit i lenky
olympijskch tafet na 4xl00 a 4x400 metr, kter byly dopingem Jonesov znehodnoceny. Boj proti dopingu mus bt
jet tvrd a jet dslednj, pedhnj se v silckch prohlench pedstavitel Svtov antidopingov
organizace (WADA) i Mezinrodnho olympijskho vboru (MOV). Sestavovny jsou ern listiny sportovc, po kterch
kontroloi tvrd pjdou. Chtj jim dokonce odebrat sti tla pro analzu DNA. Vechny evropsk atletick mtinky
chystaj dohodu, e na sv zvody nebudou zvt sportovce s dopingovou minulost. K nvrhu se pipojili tak
organiztoi dvou nejvtch tuzemskch akc: Zlat tretry a Memorilu Josefa Odloila. Koho asi pozvou? Komu daj
medaile odebran Jonesov? Vdy i druh z olympijskho sprintu, ekyn Ekaterina Thanuov, dopovala...
Marion Jonesov i bez medail jeden primt zstane. Jej dopingov ppad je jin. Bhem sv hvzdn kariry nebyla
nikdy pozitivn testovna. S vrcholovm sportem se rozlouila a mohla si spokojen uvat slvy i penz. Neudlala to.
Lhala jsem. Kvli tomu te konm s atletikou, sportem, kter jsem hluboce milovala. Zklamala jsem ptele, rodinu,
fanouky. Chci se za vechno omluvit. Je mi to nesmrn lto..., piznala se s plem sportovn veejnosti. Dopingov
komisai ji nedostihli. Pro tedy??? Stalo se nco, s m ve sportovnm byznysu nikdo nepotal. Ozvalo se svdom.
U dl nedokzala nst jeho thu. U se dl nemohla radovat z medail zskanch podvodem. Na le o nekonench
monostech lidskho organismu byly i jej rychl nohy krtk. Dokud lhala, byla oslavovna a odmovna. Te, kdy
nala sebe samu, je trestna, osoovna a urena. Jasn vzkaz ostatnm atletm: Radji mlte nebo dl lete!
To nen osobn tragdie Marion Jonesov. To je nezadriteln rozpad celho systmu vrcholovho sportu. Boj proti
dopingu v nm nem een. Slova vrcholov a ist jsou v pkrm rozporu. Sport me bt bu vrcholov, ale pak
nebude ist. Nebo bude ist, ale pak pestane bt vrcholov. Tet monost neexistuje. Sportovn funkcioni ct
blc se konec. V pedsmrtn kei bij kolem sebe a systm dl zoufale brn. Marion Jonesov to bolestiv
pochopila. Dokzala nalzt ztracenou lidskou dstojnost. Pozd, ale pece. Vybojovala nejt a nejdleitj vtzstv

ve svm ivot. Teprve te se stala sportovnm vzorem. Mli bychom j za to bt vdn. Od inovnk olympijskho
vboru se medaile za svdom jen tko dok. Jim samotnm toti svdom chyb.
Hospodsk noviny, 22.9.2007

O FOTBALISTECH A JEJICH LKACH

Pivtn fotbalist vracejcch se z fotbalovho ampiontu tentokrt nebylo bouliv. Skonili o nco dve, ne nrod
oekval. Strnky denk te zapluj vahy o tom, kdo za to me. Nejvt dl viny na nespchu ml mt zdravotn
stav klovch hr. e na tom nkte nejsou se zdravm nejlpe, se vdlo u tdny ped zahjenm ampiontu.
patn zprvy pichzely jedna za druhou. Nedvdovo chronicky bolav koleno, vlekl zrann podkolenn lachy
Vladimra micera, pohmodn chodidlo Milana Baroe a k zavren smly natren stehenn sval Jana Kollera u v
prvnm zpase. Brucknerv hvzdn tm s tmi nejvymi ambicemi se v krtk dob zmnil v lazaret. Nebyl jedin. S
podobnmi problmy se museli potkat i hri a treni ostatnch mustev. Jen se o tom u ns tolik nepsalo. Piny
astch zrann sportovc jsou dobe znm. Vrcholov sport, kopanou nevyjmaje, nen nic zdrav prospnho. Jde o
innost pevn komern, slouc k pobaven divk a k uspokojovn poteb mocnch marketingovch, reklamnch
a szkovch agentur. pikov sportovec v n hraje roli prostedku k dosahovn asnch a mediln atraktivnch
vkon. Je pod neustlm psychickm tlakem, na och veejnosti, je neodpout selhn. Zpas std zpas, liga
nrodn ligu mezinrodn, volaj povinnosti reprezentace. Nen as na odpoinek, dolen starch zrann, doplnn
ztracen energie. Fotbalista mus bt neustle zdrav a skvle pipraven. Svtov ampiont jet neskonil a u se
hovo o irm kdru pro kvalifikaci na mistrovstv Evropy. Opt padaj jmna Baro, Koller, micer. Opt budeme
sledovat jejich zdravotn stav, s naptm ekat na vyjden lka. Je symbolick, e se medicna v poslednch letech
stv nedlnou soust vrcholovho sportu. Pravdpodobn je tce nemocn. Velkou pozornost ostatn lkai
vzbudili u na evropskm fotbalovm ampiontu ped dvma lety. Veejnost se tehdy dozvdla, e nai hri
dostvaj po nronch zpasech nitroiln vivu. Za elem zkrcen regenerace je bhem ampiontu atlet lkai
podvali i desetibojam Dvokovi a ebrlemu. Vysvtlen, e pro infzn lbu byly vn medicnsk dvody,
mezinrodn sportovn federace pijala, a dokon tak otevela brny sportovnch stadion vymoenostem modern
medicny. Se stejnm odhodlnm se nyn lkai pustili do boje s prodou i pi lb svalovch zrann fotbalist.
Pbh Milana Baroe je v mnoha smrech poun. Vypovd nejen o pomrech ve vrcholovm sportu, v prvn ad je
nelichotivm vysvdenm souasn medicny.
Mladho tonka pekvapila bolest sval chodidla u v ppravnm zpase s Trinidadem a Tobagem. Ani to
konzultoval s tmovmi lkai, podrobil se lb postienho svalu nejnovjm vdobytkem medicnsk techniky rzovou vlnou. Ta mla vytvoit krevn podlitinu a podle nkterch odbornk lbu zkomplikovat. Lkai reprezentace
se o lebnm pokusu dozvdli a pozdji. K nelibosti tmovch masr byl na pomoc povoln Tom Velber, v
Nmecku psobc specialista na lbu bolesti, kter obma zrannm rovnal pte a odstraoval svalovou
nerovnovhu. Velber t zprostedkoval kontakt na doktora Bockelmanna, kter bhem jedinho dne zhotovil speciln
vloky do bot. Barov stav se lepil. Rozhodli jsme se ho pipravit na zpas s Itli. Absolvoval naplno dva trninky.
Dostal injekci kortikoidu, vloky do bot mu zlepily zaten chodidla, k lka reprezentace MUDr. Krej. Pokud
nastoupm, tak jen s obstikem a tabletou brufenu, prohlsil i sm Baro. Vsledek je veobecn znm.
Peripetie lby Milana Baroe jsou modelovou ukzkou chaosu, kter vldne v souasnm zdravotnictv i medicn.
Pacient bloud po zdravotnickch zazench, absolvuje rzn vyeten, je s nm vemon manipulovno, podrobuje
se lebnm zkrokm. V upmn snaze mu co nejrychleji ulevit od bolesti se do lby zapojuj dal lkai s jinmi
lky a jinmi nzory, o nich ovem nejsou navzjem informovni. Veker pozornost se sousted na bolestiv
chodidlo a blc se zpas s Italy, veobecn nervozita se zvyuje. Z pohledu lka se postupn vytrc lovk Baro
se svmi starostmi, obavami a nadj na dlouhou sportovn budoucnost. Bolest jeho chodidla ale nen volnm po
rzovch vlnch, injekcch kortikoidu a tabletch analgetik. Je pedevm signlem o dlouhodobm petovn,
nalhavou vzvou k odpoinku. Nen-li vyslyena a hr-pacient za souasnho uvn ticch lk a podpory lka
pedasn nastoup do zpasu, nejde o lbu sledujc jeho prospch. Ten je ale ve vrcholovm sportu a na druhm
mst. kolem lkae v nm nen chrnit zdrav sportovce, nbr udlat ve pro to, aby mohl znovu a co nejdve
odevzdvat pikov vkony. Jde pece o ten ivotn dleit zpas s Italy.
Medicna ve slubch byznysu, lhostejno zda sportovnho nebo farmaceutickho, se tm zpronevuje svmu posln.

Pestoe se stle hovo o medicn, lkach a pacientech, ve skutenosti se sama stv vnosnm byznysem.
Lidov noviny, 2007

OLYMPIDA DO PEKINGU PAT

V Tibetu propukly nejsilnj protinsk demonstrace za poslednch dvacet let. V ulicch se stih, ho obchody,
agentury hls destky mrtvch. Nejvy duchovn vdce Tibetu dalajlma vyzv Peking, aby proti demonstrantm
nepouval slu. d svt o proeten nskho zkroku. Konn olympidy v Pekingu pesto dl podporuje. Bylo
rozhodnut pidlit hry n sprvn? Pat olympida do Pekingu i po udlostech v Tibetu? Sportovn instituce svoje
rozhodnut tvrd hj.
Bojkot nic nee, navc by potrestal jen sportovce, kte za nic nemou. Nechceme, aby se z olympidy stala
politick demonstrace. Tohle je sport, vzkazuje prezident Mezinrodnho olympijskho vboru (MOV) Jacques Rogge.
et funkcioni se na olympidu t. Dn v Tibetu se jich netk. K politickm projevm jsou tolerantn. Nebudeme
sportovce instruovat, jak maj mluvit. Povaujeme je za myslc bytosti, nikoliv za nemyslc stroje. Mohou kat, co
uznaj za vhodn. Souasn je ale upozornme na nutnost dodrovn lnku 51 olympijsk charty. Ten stanovuje, e v
olympijskch prostorch, na sportovitch a jinch mstech nen povolen dn typ demonstrac nebo politick,
nboensk i rasov propagandy, podotk pedseda eskho olympijskho vboru (OV) Milan Jirsek. Pipout,
e i esk sportovec me bt z her vylouen. Teba kdy na stadionu rozbal transparent s politickm heslem.
Rozhodn ne za jeho nzory. Jasn vzkaz sportovcm: nzory mt mete, jen si je bhem olympidy muste nechat
pro sebe. To je ovem popen smyslu olympijskch her. Bvaly ptelskm setkvnm sportovc celho svta, rzn
barvy pleti, rznho vyznn i rznch nzor. Bvaly sportem sloucm k harmonickmu rozvoji tlesnch a duevnch
schopnost lovka. U nejsou. Staly se tvrdm byznysem. Pedmtem trhu jsou asn vkony a rekordy. Dobe se
prodvaj v lesklm obalu s pti kruhy. To zbo je ale tko straviteln. Je v nm m dl vc chemie. Rekord je zase
m dl m. Podle studie Francouzskho institutu pro biomedicnu doshly lidsk schopnosti ve vtin sportovnch
discipln hranice 99 procent. Mtus o nekonench monostech lovka padnul. Dl u to nejde bez sebeznien nebo
bez dopingu. Sport me bt bu vrcholov, ale pak nebude ist, nebo bude ist, ale pak neme bt vrcholov. Ve
stvajcm systmu nem boj za jeho mravnost een. Jestlie nem problm een v rmci systmu, dochz ke
zpochybnn samotnho systmu a ten se vlastn vahou hrout. Jsme svdky zniku systmu vrcholovho sportu.
Funkcioni olympijskch vbor bojuj o peit. Jsou ochotni se pi tom spojit s kmkoliv. Byznys si nechali pojistit
zkonem. Jestlie nkdo pouije olympijsk symboly bez jejich souhlasu, enou jej ped soud. Stejn se chovaj
an. Tibeanm povoluj jen oficiln symboliku. Vyvovn tibetsk vlajky nebo obrazu dalajlmy se tvrd trest.
Kdy jde o poruovn lidskch prv v Tibetu , volaj olympijt funkcioni po apolitinosti sportu. Pokud se jedn o
pidlen stovek miliard ze sttnho rozpotu na konn olympidy v Praze, je pro n sport vc navsost politickou.
Sport neme eit problmy svta. Olympida me pinst dobro, ale neekejme nco, co neme splnit, k f
MOV Rogge. Olympida problmy svta skuten nee. Jen je vrn odr. Soustedn se na bezprostedn zisk,
tlak na stle vt vkon, drancovn pirozench zdroj, farmakologick podpora, bezohlednost a stoupajc poet
zrann. S tm vm se kadodenn setkvme i mimo vrcholov sport. nsk reim tvrd potlauje voln Tibean po
lidskosti. Olympijsk byznys lidskost svm zpsobem potlauje tak. Olympida proto do Pekingu pat. OV sv
stanovisko urit nezmn a bojkot nevyhls, ujiuje jeho pedseda Jirsek. Nemm o tom sebemen pochybnost.
Sportovn funkcioni nepekro svj stn. Maj toho s nskm reimem, s jeho uvaovnm a bezohlednm
prosazovnm zjm pli mnoho spolenho. Rozhodnut astnit se her proto bude vc svdom kadho
sportovce. Nen pravda, e se jich to netk.
Lidov noviny, 19.3.2008

ZRANN SPORTOVCI, PYN SPOLENOST A IKARV PD

Sto dn po tkm zrann hlavy se Petr Cech znovu postavil do brny fotbalov Chelsea. Jak o pamtku na tvrd
koleno Ira Stephena Hunta mu lebku zpevuj destiky z titanu. Dky vjimce z pravidel te me do zpas nastupovat
se speciln ochrannou pilbou. Pro svj riskantn styl hry a odvn skoky pod nohy tonk je povaovn za
nejlepho branke planety. Mnohokrt byl dky tomu oslavovn. A narazila lebka na koleno. Agresivn styl toku na
agresivn styl obrany. Ani pi opakovanm sledovn zbru stetu nelze rozhodnout, kdo nese na jeho zrann vt dl
viny. Natst se obelo bez trvalch nsledk. Ne vdy to mus tak dobe dopadnout. Tkch raz sportovc
pibv. Obavy o zdrav Petra echa vystdal strach o lyae Jana Mazocha. Jeho skok pi zvod Svtovho pohru
v Zakopanm skonil pdem na hlavu a v dsivch kotrmelcch. Potaov tomograf odhalil mnohoetn pohmodn
mozku. Lkam se u sice podailo probudit jej z umlho spnku, Mazochv stav je ale nadle velmi vn.
Odbornci se pou, zda pd zavinila nezkuenost a technick chyba zvodnka, nebo neregulrn sla vtru. Sttn
zastupitelstv v Zakopanm vyetuje, zda bylo mon pdu pedejt. Mezinrodn lyaskou federaci zajmaj vsledky
a penze vc ne zdrav zvodnk, prohlsil bezprostedn po ukonen zvodu rakousk trenr eskch skokan
Richard Schallert.
Pokud by se zvody pro nepze poas nekonaly a nevyslala je televize, piel by skokansk sport o velk penze.
Piel by o n Mazoch, Schallert, koda i vichni dal akti showbyznysu vrcholovho sportu. U dvno nen sportem
pro zdrav. Jeho podstatou je dosahovn skvlch rekord a neustl pekraovn limit lidskch monost. Jen dky
tomu pitahuje pozornost divk, mdi, sponzor, reklamnch a szkovch agentur. Lesk vkon m i svoji odvrcenou
tv. Jsou j nepetrit dopingov skandly, korupce a narstajc agresivita. Prosadit se mezi nejlep vyaduje stle
vt nasazen, vce bezohlednosti, vce rizika. Tk zrann a mrt sportovc jsou logickm dsledkem. Pouvn
ochrann helmy, chrni a stavba bezpenjch mstk na tom zmn jen pramlo. Vrcholov sport ale nen
izolovanm fenomnem. V koncentrovan podob zrcadl chovn souasn spolenosti, testuj se v nm morln i
tlesn monosti lidskho druhu. Stejn hazardn a bezohledn, jako zachz se svm zdravm jednotliv sportovec,
chov se vi pirozenmu prosted i technicky vyspl civilizace. Neustle vzrstajc spoteba energie, vyerpvn
prodnch zdroj, velkomsta zahalen smogem, zneitn eky, hoc skldky toxickho odpadu, obludn komplexy
supermarket v mstech, kde dve bvala orn pda. Ale tak agresivita v mezilidskch vztazch, bezohledn honba za
dosaenm okamitho spchu. ivotn podmnky nesluiteln s udrenm celistvho zdrav.
Vtrn poryv, kter srazil k zemi Jan a Mazocha, pipravil v Evrop o ivot nejmn padest lid. Za jedinou noc u ns
smetl vce strom ne pi katastrof v Tatrch. Na zemi le tm tyi miliony krychlovch metr deva. Tisce lid
zstaly po nkolik dn bez elektrickho proudu, v promrzlch bytech, za svitu svek. Jejich ivot jako by se vrtil do
sedmnctho stolet. Nejteplej zimu v historii vystdala snhov kalamita. U jen mlokdo pochybuje, e je to jeden z
dsledk niivho vlivu lovka na ivotn prosted. Ruiky symbolickch hodin Doomsday Clock, kter ukazuj as
do znien svta, se posunuly na pt minut ped osudnou dvanctku. Vdci z organizace The Bulletin of the Atomic
Scientist tm symbolicky varuj ped hrozc katastrofou. Jako vdci chpeme nebezpe, kter pedstavuje jadern
vlka. Zrove se postupn dozvdme, jak lidsk innost spolu s novmi technologiemi ovlivuje klima zpsobem,
kter navdy promn ivot na zemi, uvedl znm astrofyzik a profesor matematiky na Cambridgesk univerzit
Stephen Hawking a dodal, e klimatick zmny jsou dnes pro lidstvo nebezpenj ne terorismus.
Pbh Jana Mazocha je jako opsan z eck mytologie. Ikaros, syn Daidalv, pi tku z Krty na kdlech z vosku a
pe nedbal otcova varovn a z domlivosti, opojen letem, piblil se k slunci. V t chvli jako by se stal bohem. r
slunce ale vosk roztavil, Ikaros ztratil kdla a marn mval obnaenmi paemi. Nemohl se ve vzduchu udret.
Daidalos v hrze sledoval synovo padajc tlo a napadlo jej jedin slovo - trest. A pak u bylo slyet jen rnu, jako
kdy padne kmen do vody. Neastn Daidalos pochopil. Proklel svoje vlastn umn, vylovil mrtv Ikarovo tlo z moe
a odevzdal je hrobu. Pyn civilizace je rozmchnut k nevdanmu letu. Navzdory prodnm zkonm. Nesly dobe
mnn varovn. Mon ji ek Ikarv pd.
asopis A2, ervenec 2007

MM MARODM
Vidlo se Mi, naditi ministru vc zdravotnickch, aby oznmil zemsk esk vld, e mezi mocnstvm

medicnsko-farmaceutickm a lkastvm pirozenm nastal stav vlen. V tto osudn chvli jest mi potebou obrtiti
se na Svoje milovan marody. Naizuji Vm tud, abyste piloen manifest veejn vyhlsil.
Mm marodm !
Bylo mm nejvroucnjm pnm, abych lta, kter z Bo milosti jsou mi jet dopna, mohl zasvtiti prospchu
Svch marod a uchrnil je ped tkmi obmi a bemeny mocnstv medicnsko-farmaceutickho, na zbsilm
hledn nlez hmotnch a koistnictv bezuzdnm stojcm. V rad Prozetelnosti bylo jinak rozhodnuto. Pletichy
protivnka, plnho nenvisti, nut Mne, abych po dlouhch letech mru chopil se pera. Nadje, e ocenna bude
shovvavost a mrumilovnost, se nenaplnila. Stle mocnji do lkastv pirozenho neviditeln ruka trhu se dere, stle
otevenji vystupuje snaha nerozlun spojen due a tla nsiln odtrhnouti.
Zloinn dn mocnstv medicnsko-farmaceutickho sah pes hranice, aby podkopalo zklady lkastv
pirozenho, aby lid, jemu J v otcovsk lsce vnuji Svoji plnou pi, zviklalo v jeho vrnosti rozumu, aby jej
podncovalo k polykn pilulek i prk a zbytenm operacm, a to i v dobch, kter to nikterak nevyaduj, jen proto,
aby koistnick choutky obchodnk se zdravm byly ukojeny. M marodov jsou takt ikanovni, trni a podrobovni
krutm vyetenm ve snaze odhalit hmotn piny nemoc, ani by byly v potaz brny jejich duevn a duchovn
spojitosti. Doktorsk stav je dle veden k tomu, aby za mrzk penz vymlel nemoci nov z obt pirozench ivota
kadodennho a hotovil marody z lid, kte jimi nejsou. Tomuto nesnesitelnmu dn mus se uiniti ptr, ustavin
vyzvavost a podbzivost mocnstv medicnsko-farmaceutickho mus se ukoniti, m-li est a vnost lkastv
pirozenho zstati neporuena a jeho odborn, hospodsk i mravn rozvoj bti ueten stlch zchvv. Marn
podnikl jsem posledn pokus dosci tohoto cle prostedky mru, pohnouti protivnka vnm napomenutm k obratu.
ednictvo ministerstva vc zdravotnickch odmtlo M umrnn a spravedliv poadavky, odepelo dostti
povinnostem, jejich splnn v ivot marod jest pirozenm a nutnm zkladem uzdraven. K nim nadeve ostatn
pat, aby marodm ve pitlech uzavenm dopn byl klidn spnek, chutn strava a slun zachzen. Nic z toho
prosaditi se nepodailo. Ve pitlech dl panuj jedny z nejpsnjch podk C. K. monarchie. Marodi jsou dl
trzniv buzeni za rannho kuropn, ani by k tomu jakkoliv pina byla. Vce ne polovina z nich dl trp podvivou.
Poty marod stujcch si na povenost, nevldnost a strohost doktor za lta minul na dvojnsobek se zvily.
ednictvo ministerstva vc zdravotnickch i moc vrchnostensk pitom jen dl asem mrh hdkami o poplatcch
regulanch.
A tak jsem nucen pikroiti k tomu, aby se moc pera opatily nezbytn zruky, kter maj zabezpeiti Mm marodm
zdrav. V tto vn chvli jsem si pln vdom celho dosahu svho rozhodnut a sv zodpovdnosti. Ve jsem
prozkoumal a zvil. S klidnm svdomm nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje. Spolhm na Svoje marody,
kte ve vech bouch vdy v jednot a vrnosti kolem pirozen medicny se seadili a pro ochranu zdrav a rozumu k
nejtm obtem vdy byli ochotni. Spolhm na jejich statenou, obtavm nadenm naplnnou moc a dvuji ve
Vemohoucho, e nm dopeje vtzstv.
Jan Hnzdil v. r.
V Lznch Lipov, dne 28.ervence 2010

KDO JE JAN HNZDIL?

Jan Hnzdil se narodil v roce 1958. Lkastv studoval na Karlov univerzit. Je atestovanm internistou a
rehabilitanm lkaem. Po absolutoriu v roce 1984 pracoval jako odborn asistent na katede tlovchovnho lkastv
Fakulty tlesn vchovy a sportu UK. Pot deset let vedl rehabilitan oddlen Fakultn polikliniky Veobecn fakultn
nemocnice v Praze. Jako extern pedagog pedn problematiku dopingu a sportovn zte na III. lkask fakult
UK. V souasn dob pracuje v Centru komplexn pe v Dobichovicch u Prahy, kde se vnuje komplexn,
psychosomatick medicn. Je autorem i spoluautorem ady odbornch lnk a publikac (napklad Bolesti zad, mty
a realita, Artrza v komplexnm pstupu, Jak lit nemoc len medicny, Lebn rehabilitan postupy Ludmily
Mojov i Doping aneb Zkulis vrcholovho sportu). Ve fejetonech, sloupcch a glosch, a u titnch v novinch,
i publikovanch na internetu, se vyjaduje k skalm lkask profese i k aktulnmu dn nejen ve zdravotnictv.
Akcioni farmaceutickch firem, obchodnci se zdravm a vbec vichni, kdo tahaj za pky prkovacho stroje
souasnho zdravotnictv, NECH SE CHRN TUTO KNIHU BY JEN OTEVT. etba autorovch sloupk, fejeton
a glos m toti inky pro n zcela nedouc, a mohla by jim tud lehce pivodit tk srden selhn, nhlou
mozkovou phodu nebo jen nutkav svrbn dlan. A kdov jak by dopadli, kdyby se pak s eenmi potemi svili do
pe t sv, biotechnologick medicny, kter sice piinliv l, avak radji neuzdravuje, nebo permanentn pacient
je zlat dl, kdeto ze zdravho u nic nekpne.
Knin vbr z lnk a vah MUDr. Jana Hnzdila LZE NAOPAK VELE DOPORUIT VEM, kte si povauj zdrav
vlastnho i zdrav spolenosti a jsou ochotni pro n nco udlat. Mohou si bt jisti, e je etba nejen pou, nbr i
povzbud a pobav. Jan Hnzdil m toti dar pst pstupn a srozumiteln a navc i s vtipem, eleganc a humorem, a
u je e o zludnostech zce odbornch, nebo o vcech obecnjho dosahu, o lkastv, o sportu i o politice. A jak
se slu na vyznavae psychosomatiky a celostnho pohledu na lovka, nikdy nezapomn uvdt zcela konkrtn
pklady a pronikat do vech zkout ivotnch pbh.

nzev: Mm marodm
autor: Jan Hnzdil
ISBN: 978-80-7422-067-8
rok: 2010
vydn: prvn
vydalo: NLN, s.r.o., Nakladatelstv Lidov noviny
verze: 2013.08.29
konverze: em