Angelologie dJiN

Zklady duchovn vdy

Angelologie dJiN 2
Djiny se neopakuj, ale rmuj se.
Mark Twain

Synchronicita a periodicita vdjinch

Emil Ple

Sophia 2012

Obsah
Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489

Tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498

Orifiel
Strun shrnut nkterch hlavnch
mylenek tto knihy vylo pod nzvem
Sedm archandl.
Rytmy inspirace vdjinch kultury a prody.
Aktuln informace oknihch zvydavatelstv
Sophia iokole angelologie najdete na
www.sophia.sk.

Angelologie djin
RNDr. Emil Ple, CSc.
tituln kresby kekapitolm: Mgr. Zdislava Skorov
grafick zpracovn: Ing. Peter Malatin
peklad ze sloventiny: Mgr. Kamila Hermannov
statistick software: RNDr. Martin Movsk, RNDr. Peter Kvasnika
pedn strana oblky Edward Burne-Jones: Andl ptho dne stvoen
zadn strana oblky Edward Burne-Jones: Andl estho dne stvoen
2012 vydavatelstv Sophia , Bratislava
3. publikace vedici Zklady duchovn vdy

ISBN 978 - 80 - 970688 - 2 - 0

Saturnsk osobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506

Dmon zvisti. Kyselost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512
Olovn proces vprod a vlovku . . . . . . . . . . . 514
St, zima ivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518
Trny, duchov vle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 520
Saturnsk bostva. Pam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521
Pvod ras . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 525
Plnost a przdnost psma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526
Orifiel aman . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527
Dva talenty man: rtorika a historie . . . . . . . . . 529
Orifiel adjiny djepisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 530
Orifiel jako zkonodrce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 536
Orifiel acentralistick imperialismus . . . . . . . . . . . 539
Orifiel vpo Indu a Nilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540
Vznik csastv. Augustv m a chinsk na . . . 541
Podobnosti mezi mem a nou . . . . . . . . . . . . . . 546
Limes romanus ansk ze.
Saturn jako hranice slunen soustavy . . . . . . . . . . 547
Akova Indie. Orifiel vAmerice . . . . . . . . . . . . . . 552
Justinin. Mal Orifiel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555
Zrod absolutismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557
Amerika, nov m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563
Orifiel amonumentln architektura.
Megality a pyramidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 568
Kmen jako stavebn materil orifielskho vku . . 571
Orifielsk signatura varchitektue . . . . . . . . . . . . . 572
Romnsk sloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 578
Lebka a makovice. Sfrick tvary vprod . . . . . . 579

panlsk mda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 581

Eleatt filosofov. Eternalismus a temporalismus . 583
Stoick filosofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584
Determinismus a mechanicismus. Descartv andl . 586
Romanizace mskokatolick crkve . . . . . . . . . . . . 590
Hvzdn chvle Vatiknu. Boj oinvestituru . . . . . . 591
Jezuit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 592
Campanellv Slunen stt . . . . . . . . . . . . . . . . . . 599
Jezuitsk stt vParaguayi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 599
Konzervativci a liberlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601
Temnosvit vmalb. Psychologie ern barvy . . . . . 602
Pochmurn krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 606
Synov Ptaha a Saturna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 610
Benediktinsk mnistv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 612
Poustevnick hnut kolem roku 1000 . . . . . . . . . . . 613
Kajcnci, poustevnci, asketi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 614
Puritni. Amii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 617
Star a mlad as . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 618
Urania, mza astronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 620
Hranin obory astronomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 626
Mechanika, optika, mineralogie . . . . . . . . . . . . . . . 628
Rodina saturnskch vd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 632
Mumfordv mtus omegastroji . . . . . . . . . . . . . . . 635
Geologick vk Kozoroha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636
Dlouhovkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 642
Postupn vtlovn due bhem thotenstv . . . . . 643
Obsedantn kompulsivn porucha osobnosti . . . . 648
Kdo je archandl Uriel? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 650

Anael
Knectv, duchov nrod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 674
Venue vastrologii a astronomii . . . . . . . . . . . . . . . 676
Pan lsky a krsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 677
Venue jako rodika a ochrnkyn mrtvch . . . . . . 679
Venue a Mars. Lska a vlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 682
Kosmologie Ink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 683
Solovjov oKrsnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 684
Puberta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 685
Tstovitost a ostrost psma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 687
Sladk chu. Vde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 688
Venuina zem: Srie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 689

Anael a praslovantina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 693

Uzzaelova porka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 694
Poven Inanny. Sargon akkadsk . . . . . . . . . . . . . 695
Synov a chrnnci Afrodity. Zjeven Marie . . . . . 698
Anaelsk m. Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 701
Hudba, tanec a mda vanaelskm m . . . . . . . . 703
K rozpadu msk e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 705
Teotihuacn. Nazca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 706
Gotick mda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 708
Vlasy. Pozdn rokoko a empr . . . . . . . . . . . . . . . . . 711
Hippies, dti kvtin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 714


Archandl Anael a djiny hudby . . . . . . . . . . . . . . . 715
Klasick hudba. Mtit zpvci . . . . . . . . . . . . . . . 718
Mimoevropsk hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 720
Sangamov a kvjov poezie.
Vtlen Sarasvat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 722
Archandl Anael a poezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 724
Venusk literrn druhy. Lyrika . . . . . . . . . . . . . . . 731
Krajinomalba. Zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 733
Citovost vtvarnho umn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 736
Inspirtorka krsnch umn . . . . . . . . . . . . . . . . . 738
Paleolitick Venue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 741
Jeskynn malby vAltamie. Pravk vk Vah . . . . . 742
Mystick lska jako cesta kBohu . . . . . . . . . . . . . . 743
aktismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 746
Alvrov. Bhaktick hnut v8. stolet . . . . . . . . . . . 747
Exploze zbonosti ve 13. stolet . . . . . . . . . . . . . . . 749
Svat Frantiek a Dalluddn Rm . . . . . . . . . . . . 751
Serafnsk rytmus duch lsky . . . . . . . . . . . . . . . . 752
Trubadi a dvorn lska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 753
Nmeck mystika, sfismus a zen . . . . . . . . . . . . . . 755
Slavn milenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 764
eny na krlovskm trn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 770
Krsn krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 784
Prorokyn, vdkyn a filosofky . . . . . . . . . . . . . . . . 789
Krsn eny a soumrak krlovstv . . . . . . . . . . . . . . 792
Romantismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 794
Helnistick romantismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 798
Epikureismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 800
Promtheus. Duch hrdosti a vzdoru . . . . . . . . . . . . 801
Romantismus ve Vietnamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 804
Napoleon Bonaparte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 805
Sorokinova studie nepokoj vEvrop . . . . . . . . . . 807

Leeova kivka nepokoj vn . . . . . . . . . . . . . . . . 810

Revolucioni, mystici a heretici . . . . . . . . . . . . . . . 813
Anarchismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 815
Popperv omyl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820
Vznik nacionalismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 821
Vznik heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 830
Pro romantici umraj mlad . . . . . . . . . . . . . . . . . 835
Tuberkulza jako venusk dmon . . . . . . . . . . . . . 842
Lucifer, padl Jitenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 844
Venusk porucha osobnosti narcismus . . . . . . . . 850
Muednictv a sebevrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 853
Alchymie. Vznik chemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 858
Djiny psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 865
Djiny zoologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 868
Venusk rodina umn a vd . . . . . . . . . . . . . . . . . 871
Mdn proces vprod. Duevn m . . . . . . . . 873
Estetick psychologick typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 877
Fyziognomie krsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 880
Venusk fyziologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 885
Venusk embryologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 892
Barevnost a krsa vprod.
Geologick vk Vah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 894
Vznik hlasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 903
Vznik ltn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 907
Lucidn snn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 913
Vznik socilnch vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 916
Vznik teplokrevnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 922
Venusk metamorfza. Puberta prody . . . . . . . . 926
Tlesn vka vminulosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 933
Venusk chemie. Aromatinost, dusk . . . . . . . . . . 934
Rozdlen pohlav a vznik smrti.
Smysl krsy a lsky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 940

Sedm archandl na kresbch Davida Newbatta

Hudebn a vtvarn zobrazen andl . . . . . . . . . 1000
Archandl Gabriel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1003
Archandl Rafael . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1005
Archandl Anael . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1007

Archandl Michael . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1009

Archandl Samael . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1011
Archandl Zachariel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1013
Archandl Orifiel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1015

Citovan literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1017

Prameny ilustrac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1032

489

Pedmluva

Pedmluva
Angelologie djin popisuje vlny inspirace v kolektivnm nadvdom a
podvdom lidstva. V kad dob a ve vech civilizacch se lidem z tajuplnch hlubin jejich duevnosti vynoovaly touhy, sny, nlady a pocity, zaznvalo knim neslyn slovo a vyvstvaly ped nimi vnitn obrazy, kter se
staly urujcmi pro smrovn jejich ivot. Vzvislosti na dobov a mstn tradici se takov zkuenost vykldala jako zjeven Boha i boh, andl, vnuknut mz, zesnulch pedk nebo jako podprahov innost mozku. Vc i nevc podvaj svdectv o okamicch inspirace, kter se
zhmotnila vjejich tvoiv innosti: vtransfiguraci jejich hodnotovho ebku a estetickm ctn, vumleckch stylech a mylenkovch proudech,
vgenilnch objevech vd a technick vynalzavosti, ve stdn nboenskch kult a promnch spoleenskho du.
V centru pozornosti tto knihy je nenhodn asov d, kter se projevuje vobsahu inspirac. Stejnou nebo podobnou vnitn zkuenost provali lid vrznch koutech svta souasn a nezvisle na sob navzjem.
Na odlehlch koncch svta se nejednou pracovalo na stejnch mylenkch
a dlech, take lze vpravm smyslu slova hovoit ovku filosof i vku
bsnk, vku monumentlnch staveb nebo vku vlek. Tyto vky se navc pravideln opakuj. Po danm typu civilizace nsleduje snenhodnou
pravdpodobnost jin urit typ. Analogick konfigurace hodnot a kulturn tvaroslov se vracej periodicky vjakchsi renesancch. Nikdy se neopakuj identicky, ale vkad civilizaci a vkad dob se vynouj obmnn.
Oddlenm toho, co se opakuje, od toho, co je nhodn, lze vydestilovat
ist psychick pravzory (jungovsk archetypy).
asov nslednost, poad pravzor v djinch kultury je stejn jako
v individuln biografii jednotlivce. Konfigurace vlastnost a schopnost,
kter jsou typick pro jednotliv vkov stdia od dtstv po st, formuj ve stejnm poad, ale vpomalejm tempu cyklicky djiny. Tak lze vskutku hovoit odtsk kulturn morfologii, osvtovch pubertch nebo ostaeck epoe djin.
Jeliko kad duevn proces je spojen snjakm tlesnm procesem (a
okruhem orgn), stejn pravzory se odrej ivdjinch prody. Vpromnch stavby rostlin a zvat a vjejich zpsobu ivota se daj pozorovat
synchronn konvergence iv tvorov dvno oddlench vvojovch lini
smovali (mutovali) kanalogickm formm nezvisle na ddinosti iprosted. Vevoluci existoval vk krsy, vk kostnatn, vk zbrojen...
Dvno se opakujc spolen formy (pravzory) tak hledme, nachzme
a zkoumme na tech asov odlinch rovinch: vduevnm vvoji lovka
bhem jednoho ivota; vkulturnch formch bhem tiscilet djin; a vtvarech prody bhem stamilin let evoluce. Na vech tech rovinch ns
zajm moment inovace, tvoivosti. Tume zkonit d, kter se na pozad toho veho rsuje.
A zjiujeme, e znovuobjevujeme dvno zapomenut. Otcov naich
otc tyto praformy ducha znali a zkondenzovanou moudrost onich nm
zanechali vobrazech bostev i archandl. Sedm nejvraznjch pravzor kolektivn psychologie dvali do souvislosti se sedmi okem viditelnmi
tlesy slunen soustavy. Sedm archandl si pedstavovali jako sedm samohlsek tvoivho Boskho slova. Ty spolu sduchovnmi inteligencemi
souhvzd (souhlskami) vmncch se vzjemnch konstelacch vytvej

James Tissot: Zjeven andla Zacharjovi, kolem

1890.

490 Angelologie djin

Ambroise Crozat: Zacharjovo vidn sedm o

Boch, 18. stol.

William Blake: Zacharjova vize. Sedm

planoucch svtel je sedm duch, kte jako sedm
o Boch prohledvaj celou zemi, kolem 1800.

Nikdy nelze dost velebit tchto

sedm sprvc svta, pedstavovanch
sedmi planetami... Je tchou a
dobrm znamenm, e vtomto stolet,
zmilosti Bo, kult tchto sedmi
planoucch svtel, tchto sedmi hvzd,
vkesanskm spoleenstv znovu zskal
veker svj lesk a ndheru.
Pius V.

slova a vty na obloze, skrze n povstal svt vcel sv rozmanitosti. Proda, djiny a lovk sm tak byli vysloveni, vyzpvni chry andl, vzneenmi a ulechtilmi pravzory ctnost a krs na duchovnm nebi.
V kesansk, idovsk, arabsk, babylonsk, egyptsk, indick, nsk a indinsk tradici mme ikonkrtn daje, data, kdy kter duchovn mocnost inspirovala svt, a poznatky ojejich cyklickm stdn. Nkter znich obzvlt ty tradovan na zpad jsme zde provili a zjistili
jsme, e tradin data vld archandl odpovdaj relnm vlnm tvoivosti vdjinch. Tato kniha pin prvn pesvdiv dkazy otom, e skuten existuj kulturn rytmy (co se po vtinu 20. stolet popralo) a e byly
znmy ji ve starovku. Poprv si jasn uvdomujeme, e stedovk nauka oandlech (angelologie) mla svj reln existujc pedmt. Nebyla
jen fantazi i spekulac. Pravdiv popisovala intersubjektivn vnitn zkuenost lid a zn plynouc djinnou kulturn dynamiku. Nakolik tyto vlny
ducha, tvoivosti a kultury souvis i nesouvis speriodickmi pohyby astronomickch tles, je otzka, kter je vtto knize okrajov a nechvm ji
otevenou.
Angelologie je starovkou epistemologi. Zachycuje stdn kolektivnch podvdomch struktur, kter vsouasnosti znovuobjevujeme pod nzvy paradigma, epistm, archetyp nebo soustava pravdy. Jsou to hodnotov a
estetick intuice, kter se vdan dob pociuj jako samozejm, ale racionln se nezdvoduj. Jedna hodnota nebo kvalita podbarvuje cel vnmn i smlen o svt a tvo duchovn osu, kolem n se uspodvaj
vechny sloky kultury. Utv navzjem si odpovdajc typy vdy, umn,
nboenstv a spolenosti a svazuje je spolenou vnitn logikou. Jako jsou
list, kvt, plod a semeno vyrostl ze spolenho koene proniknuty jednolitou estetikou a oividn pat ksob, tak duch asu sjednocuje tv sv
doby.
Nejstar duchovn tradice si vtto knize podvaj ruku sposlednm
pikovm vzkumem souasnch vd a navzjem se osvtluj. Angelologie
se sbh a setkv saktulnmi vzkumy souasnosti a to je jedno zjejch
nejpesvdivjch potvrzen. Napklad vcarsk psychiatr Luc Ciompi vznamn pispl kpochopen emocionlnch zklad lidskho mylen.Ciompi Ctn hraje ve vztahu kmylen mnohem vznamnj roli, ne
se dosud pipoutlo. Funguje jako kognitivn opertor, kter organizuje
a stmeluje stavebn kameny poznatk do smysluplnho celku. Rozhoduje
ji otom, emu vnujeme pozornost a co pehldneme, co si zapamatujeme a co zapomeneme, i jakm zpsobem spojujeme fakta do souvislost. Pvodn afekt asem ustoup do nevdom a zanechv vybhan mylenkov zvyky, hotov vzorce chovn a cel svtonzorov budovy sestvajc zlogicky pospojovanch fakt, jejich pvodu si jejich nositel ji nejsou vdomi. Nen potebn zdrazovat, jak dramatick vznam to m
pro vzjemn dorozumn jednotlivc icelch kultur.
Vimnte si, e a potud nae bdn spad pln do rmce standardn
vdy a spluje kritria vdeckosti. Kivky tvoivosti vdjinch jsou empirick, nezmn se jen proto, e nkdo v nebo nev vandly. Stejnou
psychickou zkuenost maj ateist ivc rznch smr, jen si ji jinak vykldaj. A kdy se ptme na pvod a skryt piny tchto zkuenost, pekraujeme obzor empirickho bdn; a vstupujeme do prostoru hypotz
a metafyziky, kde se nabz nkolik monch vysvtlen zpohledu rznch
filosofickch paradigmat. Tut zkuenost se meme pokusit vysvtlit ma-

terialisticky iidealisticky. Pitom zpovahy jevu meme usuzovat ocharakteru piny a konstatovat, e rzn mylenkov modely jsou skutenost
koroborovny lpe i he.
Konkrtn zde zkouman fenomn je mon velmi dobe vystihnout
v termnech platnskho idealismu. V rmci materialistickch pedstav
osvt zstv nevysvtlen, ne-li nevysvtliteln, neml by existovat a pokusy vysvtlit ho zcela chybj nebo jsou pli komplikovan a tkopdn. Osobn se podlm na provovn hypotz vobou smrech a bojuji za
pedbnou rovnoprvnost (obou) filosofickch paradigmat ve vdeckm
vzkumu, aby smla ukzat, co dokou. Pokud mly nejslavnj vdeck
osobnosti prvo lutit hdanku svta ze zornho hlu atomismu, kter byl
2300 let irm nedokzanm pedpokladem, a nakonec se ukzal jen zpola
pravdiv, ale vuritch smrech plodn tak mus mt platonici prvo diskutovat osvt vtermnech pravzor, idej a andl, hlavn paklie tato
mylenkov perspektiva vykazuje vjinch smrech explanan a predikn
schopnost a je uiten.
K tomuto dobrodrustv poznn budou mt co ci ob strany: materialist iidealist. Dleitmi kameny do mozaiky pispvaj jedni idruz.
Napklad Julian Jaynes, psycholog zPrincetonu si uvdomil, e dvnovk zprvy ozjevench boh byly jednodue vrnm popisem zitk provanch subjektivn jako skuten (a dnou teoretickou spekulac nebo
hromadnm podvodem, kter by nkdo vude organizoval ji od nepamti).Jaynes Identifikoval atavistick struktury vmozku, kter se na takovmto
zitku zjeven mohly podlet: Wernickeho oblast prav hemisfry komunikovala prostednictvm anteriorn komisury slevou hemisfrou, kde byla
slyiteln jako hlas bo. Po pechodu ksouasn form vdom, nkdy
vase mezi Homrem a Sokratem, se tyto procesy vnoily do podvdom,
pekryt novou, racionln formou vdom. Napklad Aischylos ve svm
dramatu popisuje, jak Oresta pronsledovaly Erinye napadaly ho jako samostatn bytosti zven a krbaly drpy. Euripids onco pozdji pi stejn scn namsto drp bohy pomsty hovo ji jen ovnitnm hryzn svdom. Star struktury vak psob podprahov dle, aktivuj se ve
vjimench ppadech, nebo se daj stimulovat experimentln elektrodou a lid potom tm reln-smyslov vid a sly osoby, kter tam fyzicky nejsou. Jen elektroda na nervovm zakonen jim nekomunikuje dn smyslupln poselstv, na rozdl od skutenho ivota, kdy se takto mohou zjevit teba ipravdiv budouc udlosti.
Inteligentn obsahy zjeven Jaynes pipisoval nevdom innosti prav
hemisfry mozku: to ona uskuteovala komplexn vpoty, promlouvala
klovku na pedracionlnm civilizanm stupni jako bo hlas, j se klanli a ona vybudovala teokratick civilizace jako Sumer a Egypt. Ale ikdyby pvodcem tch zjeven byla duchovn bytost, tak by se nakonec odrazila vmozku njakou aktivitou, kde by si je lovk uvdomil jako vnitn obraz, hlas nebo voln impuls. Jaynes tak uinil jeden krok kmodern angelologii. Druh inme vtto knize: Inteligence projevujc se vduchovnm
zitku zjeven nen a neme bt uzavena vlebce jednotlivce samotnho. Kdyby byla jen produktem individulnho mozku, vznikala by vlibovolnm ase libovoln zjeven; ve skutenosti vak stejn vnuknut pijm
souasn a nezvisle na sob ada osob.
Djiny zjeven vyaduj pojmout njak faktor, kter psob celosvtov ji od prehistorickch dob. Schronobiology ho hledme vastronomickch cyklech, rytmech slunenho vtru, geomagnetismu a proudn mag-

491

Pedmluva

William Adolphe Bouguereau: Orestovy vitky

svdom, 1862.

Jsme zvykl odvozovat hlubok djinn

pemny vlun zvnjch pin. Ale j
si myslm, e vnj okolnosti jsou asto
vce mn pouze pleitostmi, pi nich
se projev nevdom pipravovan nov
postoj kivotu a svtu.

Carl Gustav Jung

492 Angelologie djin

Gustave Moreau: Hlasy, 1867.

Nakonec vyhrabeme moudrost vech

dob a zjistme, e vechno nejdra
a nejcennj bylo ji dvno eeno
nejkrsnjm jazykem.

Carl Gustav Jung

matu vzemskch hlubinch nenalo se vak nic, co by odpovdalo kulturnm vlnm vdjinch. Krom toho, zvkyv jednoduchch fyziklnch
pol se nedaj vbec, experimentln ani teoreticky vyvodit tvoiv vkony gni jako Goethe, Leonardo nebo Kopernk sjejich kvalitativn specifickmi obsahy vkad epoe. Periodick kosmofyzikln pole si dokeme pedstavit jen jako synchroniztory a spoute komplexnch endogennch vzorc vzniknuvch bhem evoluce. Mnostv dalch dvod vak
svd proti tomu, e by archetypy byly zakdovny vDNA. Dohady materialist ohmotnch pinch jsou vpoloze ir vry, asto patn vry odporujc rozumu a nejsou lep ne vysvtlen teolog, e to vechno njak zzran zpsobuje Bh (kter neprotie rozumu jen dky tomu, e
je bezobsan).
Nai praotcov slovem andl pvodn rozumli pedevm zitek, zkuenost zjeven a a pozdji teoretick konstrukt metafyzick filosofie, kdy
zitky zaaly ustupovat. Takov zitek zptomnn vy moci se nezapomenuteln vrval do du, mravn je promoval a zil jim jako hodnotov Severka. Cel kultura mravn pojmy, katedrly itechnologick pokrok
maj svj potek vtto iracionln zkuenosti a poprat ji znamen podkopvat zklady civilizace a veho, eho lovk doshl.
Jiste existuj inboent podvodnci a duevn nemocn lid trpc
halucinacemi. Nemaj vak slu pohnout svtem a dokazuj neexistenci duchovnch prv tak mlo jako lid sporuchou zraku neexistenci fyzickho svta. Ale existuje iprav zjeven, kter m povahu intersubjektivnho vjemu a promuje svt, a ne okamit, ale nakonec vyjde zpboje
asu jako mravn pil podeprajc cel civilizace.
Minimln vtomto smyslu jsou andl skuten: jsou to introspektivn pozorovateln dje vnaem nitru, morln a estetick pravzory, je tvo pte psychickho organismu a planou na olti svdom jako srdce naeho srdce. Vyvjet se znamen sbliovat se snimi. Zptomnn Michaela vdui je konkrtn dj, podobajc se rozatmu svtlu poznn, kter
osvobozuje. Neschopnost rozntit tento dj vdui zanechv zitek vnitn tmy, depresivnost a rezignaci, me perst a do pandemi depresivity jako ve Spojench sttech. Ta se dle somatizuje oslabenm imunity a
obranyschopnosti proti rakovin. Anael se zptomuje vdui, kter vykesala duevn teplo zpipravenosti darovat se a obtovat ve vztahu lsky. Ta
due objevila moc zulechovat a promovat sebe samu. Nikdo, kdo nezn tohoto archandla, se nevyhne upadnut do zvislost a politickmu
chaosu vcelospoleenskm mtku.
Odkrvme tu psychosomatick a psychospirituln zkonitosti, kter
jsou skuten, a jednn vsouladu i nesouladu snimi m skuten nsledky. Tyto poznatky je potebn vprvn ad uvst do praxe a a potom
meme spekulovat ojejich metafyzick podstat. Zda je duchovn nebo
hmotn, to nechvm pedbn oteven a domnvm se, e to zstane
oteven jet dlouho (m-li takov dlen vbec vznam). Ti, kte chtj odloit aplikaci angelologie na dobu, kdy bude pln teoreticky vysvtlena, se podobaj lkai, kter odmtne podat pacientovi lk a nech ho
zemt, protoe jet pln nepochopil mechanismus uzdravujcho inku lku.
Nezapomnejme, e vtina poznatk se prakticky vyuvala dvno
pedtm, ne byly vysvtleny teoreticky. Lid vyuvali livou moc bylin,
slvali kovy, vyrbli svtlo i elektinu a neekali na vznik analytick chemie, teoretick metalurgie nebo na Maxwellovy rovnice. Iped Newtonem

znali pitalivost a neskkali zoken. Tak bychom mli naloit skadm poznnm: potat snm pi kadodennm rozhodovn a aplikovat ho pro
dobro a pozdvihnut lovka. Ipro mravn, duchovn a duevn ivot lovka plat zkony, podobn tm vprod. A jejich neznalost nebo nerespektovnm vznikaj osobn a kolektivn tragdie se stovkami milin obt, jejich pustoivost je porovnateln se stedovkmi pandemiemi moru
kvli neznalosti hygieny.
Jako vdec odkrvm empirick zkonitosti osudu jednotlivc icelch
spoleenstv a metafyzick otzky nechvm oteven; jako filosof konstatuji, e se dobe uchopuj vtermnech platonismu; a jako lovk vm, e
vzkladech vesmru tvo a tk Inteligence, kter je osobn a m morln
povahu. e je to lska, kter hbe sluncem a hvzdami.Dante 1 Jako lovk mm
nejen prvo, ale ipovinnost stt za svm poznnm, pokud nemm podvdt ostatn a zradit prameny svho vlastnho byt. To je vak dno tm, e
jsem proel osobn zkuenost, jakou druz neproli. A mi nkdo vysvtl,
jak doke ed mozkov kra vypotat budouc udlosti na cel desetilet pedem spesnost na jedin den! Takov vzpomnka na budoucnost je
vak typickm zitkem pi setkn svlastnm strnm andlem.
Sofiologie je jedin kompetentn radit lovku vjeho ivotn orientaci,
protoe je celistv a syntetizuje vechny prameny poznn: smyslovou zkuenost, racionln filosofii i mystick zjeven.Solovjov 4 A nikdo neek od
extrovertn a neosobn vdy, jednostrann ji svou metodou, e mu d odpovdi na otzky, kter si me vybojovat jen sm osobn. Kdo je ln vynaloit sil, aby si vydobyl vlastn duchovn zkuenost, a skromn zmlkne a zdr se sudk.
Prvn dky tto knihy jsem napsal ped 22 lety jako nastupujc aspirant Slovensk akademie vd. Pedmt jejho zkoumn se setkal smnoha
pochybnostmi a nedvrou koleg. Ty vak byly vesms zaloeny jen na porovnvn se zaitmi vzorci mylen a pedchozm stavem poznn, a nikoli na vlastn prci sfakty. Sodstupem asu lze ci, e m pvodn intuice
se ukzala bt plodnou do takov mry, jakou nikdo zns neoekval nejen m oponenti, ale ani j sm.
Zpotku pirozen nmitky se sousteovaly kolem otzky, zda jsem se
nedopustil selektivnho pedvbru a subjektivnho zkreslovn dat. Konstruktivnm nvrhem Viktora Krupy z Kabinetu orientalistiky SAV bylo
provit mou hypotzu na obshlch studich o kulturn dynamice od
Kroebera a Sorokina. Ob vak hypotzu Angelologie potvrdily, navzdory
veobecnmu oekvn, e povedou kjejmu rychlmu vyvrcen.
Nestor slovensk chronobiologie, emeritn profesor Miroslav Mikuleck, byl jednm zprvnch, kdo se bez ohledu na pedsudky spolen se
mnou podepsali pod zjitn vsledky. Dalm byl mnohonsobn nositel
estnch doktort, zakladatel a doivotn estn prezident Svtov asociace prenatln a perinatln dtsk psychologie a medicny, Peter FedorFreybergh. Povzbuzujc posudek podepsal editel stavu klasick archeologie FF UK, profesor Jan Bouzek. vdsk Spolenost integrlnch vd a
Karlova univerzita vPraze mou prci (s profesorem Mikuleckm) ocenily
cenou Zdeka Kleina jako nejlep prci oetologii lovka za rok 2004. A
norsk univerzita vTrondheimu byla prvn, kde jsem Angelologii pednel na oficiln pozvn.
Jeden zotc chronobiologie a editel vzkumnho stavu na univerzit vMinnesot, Franz Halberg, pi osobn nvtv na Komenskho uni-

493

Pedmluva

Luca Giordano: Jkobv sen, 17. stol.

494 Angelologie djin

verzit vBratislav bhem pednky potvrdil existenci 500letch rytm a
sm nael takov rytmus vdjinch vojenskch bitev. Zkoumn dlouhodobch rytm, ojakch podali zprvu Ple & Mikuleck, vytyil za nov kol
chronobiologie. Dean Keith Simonton zuniverzity vKalifornii, svtov odbornk slo jedna na historiometrii a piny tvoivosti, autor tuctu monografi a stovek lnk na toto tma, byl vybrn asopisem Comparative Civilizations Review jako nezvisl recenzent m prce. Oznail ji za zajmavou,
doporuil ji publikovat a sm pispl sestavenm kivek tvoivosti pro kulturu Dlnho vchodu, kter jsem zahrnul do tto knihy.
Bhem uplynulch dvaceti let vda pinesla mnostv novch poznatk a ada znich potvrdila m pedpoklady doslova spektakulrn. VJin Americe vykopali pyramidy souasn segyptskmi a vNmecku sedm
tisc let starou kruhovou observato pesn ve vrstvch, kter jsem vyznail jako pravdpodobn. Britt archeologov znovu dkladn prozkoumali Stonehenge a potvrdili, e je o500 let star, ne se myslelo. Je
pesn tak star, jak jsem odhadl vprvnm vydn tto knihy. Na univerzit vBonnu skuten nali ve slunenici innou ltku proti viru HIV.
e kdlo vzniklo kvli krse, dve ne se na nm ltalo, a teplokrevnost
zlskyplnch vztah jsou dnes u hlavn hypotzy paleontologie. Evolunch konvergenc, na kter vAngelologii kladu draz, se mezitm nalo tak velk mnostv, e se pesouvaj do centra pozornosti a voch paleontolog se zokrajovho, nhodnho fenomnu mn na cosi zsadnho.
S mm nzorem, e geny se daj zapnout a vypnout zvlastnho rozhodnut a zskan vlastnosti se dd, jsem se ped dvaceti lety jevil jako zastnce beznadjn pekonanho lamarckismu. Od t doby vznikl samostatn
pododbor epigenetika, kter ty vypnae nala a u tak stvoila epigeneticky modifikovanou my. Mylenka zprvnho vydn, e bakterie ernho
moru je vtlenm marsickho dmona a zasahuje lovka prostednictvm
krevnho eleza, se zviditelnila doslova dramatickou smrt. Profesor molekulrn genetiky Malcolm Casadaban zuniverzity vChicagu nhle padl
mrtv pi prci vlaboratoi. Vyetovn neekan smrti odhalilo, e ml
ddinou odchylku, kter vjeho tle hromadila elezo mor ho proto zabil tm okamit. Naplnily se bohuel im pedpovdi zlet 1995 a 1997
odolarov mnov bublin a zchudnut jin Evropy plivem penz ze severu, kter jsem uinil stakovm pedstihem, e je okol nepovaovalo za
dleit.Ple & Vask, Ple 5
Na Katede religionistiky Komenskho univerzity v Bratislav se mi
koncem 90. let vysmli za nzor, e na Krt uctvali vprvn ad Jupitera; odporovalo to toti nzoru slavnch autorit, podle nich se tam uctvala Velk matka. Odesetilet pozdji to potvrdil Americk archeologick
institut, kter pokrauje svykopvkami vKnssu. Kran uctvali njak
bostvo podobn Diovi a ada soek Velk matky, kter se reprodukovaly
vuebnicch, byla odhalena jako falzifikty. Takovto spchy vak u tch
koleg, pro kter je jejich vlastn osoba dleitj ne pravda, nevedou ke
spoluprci, ale jen kvt zvisti.
Souhrnem lze ci, e Angelologie se ve sv hlavn mylence (by nikoli ve vech detailech) potvrdila. Vsouasnosti se opr zhruba o700 studi
renomovanch odbornk, kte neznali mou hypotzu a nemohli zkreslovat data vmj prospch. Pitom nkter velkostudie jako ta Sorokinova,
Simontonova nebo nejnovj od Charlese Murraye jsou samy osob dkladn kvantifikovanm souhrnem stovek pramen. dn jin filosofie

djin se svou explanan a predikn schopnost ani zdaleka neme porovnvat sAngelologi djin.
Starovk nauka oandlech popisovala skuten kulturn vlny. Diskuse
se ji netk toho, zda existuj, ale pro existuj a vjakm rozsahu, tj. jakch
oblast historie se tkaj a jakch ne. Ipedseda esk statistick spolenosti, Gejza Dohnal, kter byl skeptickm hnutm poven zpochybnit m
matematick metody, oteven piznal, e vnkterch ppadech je periodicita oividn na prvn pohled a potvrd se vdy, zcela bez ohledu na to,
jakou statistickou metodu zvolme.
Tvrdm-li tedy, e centrln hypotzu Angelologie je potebn povaovat za pedbn potvrzenou (a hodnou dalho zkoumn), nen to mj
osobn nzor ale takov je vsledek komunikace a interakce svtov komunity vech vdc, kte ktomu chtli a mli co ci. Neexistuj nmitky,
snimi bych se nebyl vypodal a nezohlednil je, bu tak, e jsem ustoupil, zahrnul je nebo jsem je provil a vyvrtil. Samozejm vedle centrln
teze pracuji smnostvm vedlejch tez, jejich stupe vrohodnosti od
jistoty po ir tuen by ml bt zejm zkontextu.
Pokud si chce ten udlat nzor, mus rozliovat mezi vdeckm diskursem a pomlouvnm. Kvdeckmu diskursu pat transparentn komunikace obsahujc vcn argument a dovolujc zptnou vazbu; co bylo zveejnno vodbornch asopisech, co odznlo na konferencch nebo iosobn, ale mus to bt oviteln a neanonymn. Oponentura mus bt adresn
a jt kpvodnmu prameni, ne kritizovat nco ve veobecnosti nebo vpodobch zkreslench podnm znevm kolikt ruky. Zkulisn, anonymn
ei, za kter nikdo jmenovit nepebr zodpovdnost, se nepotaj. Kdo
dezinformace, mus to dlat tajn, vdy jen kdy tam nejsem, a kdekoli takov potkm a konfrontuji, vymlouvaj se, e to ekl vlastn nkdo jin.
Zdka se mi u takovch zkulisnch oponent podailo doclit toho, aby
se pod sv nzory oteven podepsali, jako vppad pardubickho religionisty Ivana tampacha. Kad potom vid, jak mlhav a zkomolen pedstavy m osamotnm znn hypotzy, metod jejho testovn iozvrech,
kter vyvozuji, a pe recenzi na dlo, kter vbec nezn.
Specifickm ppadem je tzv. hnut skeptik. Za deklarovanm clem
podporovat racionalitu se tu zved pera touhy po autoritativnm vykonvn moci. Ta je ovld do t mry, e si obas nevimnou, kdy odsoud iseriznho kolegu, nebo neodolaj pokuen pomoci si njakou zfalovanou informac. Na ocenn m prce Karlovou univerzitou reagovali
vroce 2008 udlenm bronzovho bludnho balvanu za pseudovdu, pod
kter se podepsal znm populariztor astronomie Ji Grygar. Na oficilnm udlovn peetli dvod, pro mi balvan pat dostal jsem ho za nzor, kter vbec nezastvm, naopak, vmch pracch ho vslovn odmtm
jako myln. Grygar to v ode m osobn, navzdory tomu se dodnes nepostaral onpravu: balvan ani nesthli, ani nedoplnili dn dal dvod, za
co jsem ho dostal.
Posedlost skepticismem vede a do grotesknch extrm, kter jen dokldaj, jak jsou odprci argumentan vkoncch. Vedouc Katedry filosofie na univerzit vOlomouci, Ivan Blecha vystoupil stakovouto nmitkou:
historick zznamy sice obsahuj periodicitu ale historick udlosti se ve
skutenosti neodehrvaly periodicky. Pedpokld to, e kroniki celho svta po pt tisc let vymazvali zznamy oskutench udlostech a vymleli si zznamy oneexistujcch udlostech koordinovan a systematicky tak, aby nakonec tvoily rytmus potvrzujc mou tezi. Nevad mu, e ta-

495

Pedmluva

Alfons Mucha: Quo vadis, 1902.

Kdo nerozum, ml by se ptt, nikoli

protestovat.
Milan Rika

496 Angelologie djin

Nicolas Rgnier: Sv. Matou, 17. stol.

kov konspiraci chyb srozumiteln motiv; e by se prakticky nedala zrealizovat; nebo e se souasn oprme oarcheologick nlezy, a zfalovat i
beze stopy odstranit takov Stonehenge, pyramidy nebo cel msta zavt vpsku je t, ne jen pozmnit njak zznam vkronice. Psychiatr by
zde diagnostikoval zetelnou paranoidn poruchu. Zlatm hebem je vak
to, e iBlecha sm je soust tto konspirace. Slovn popr michaelsk
rytmus vdjinch filosofie, ale sm se svmi kolegy sestavil Filosofick slovnk, kde je michaelsk rytmus filosof oividn.Horyna Sta je spotat a zakreslit na asovou osu. Vbec podl skeptickch nlad v djinch mylen vykazuje gabrielsk rytmus podle oekvn take skeptici u tm, e
existuj, znovu jen potvrzuj Angelologii.
Toto bdn nevychz z apriorn vry v autoritu jakhokoli nboenstv, ale m dsledky pro nboenstv. Tm, e identifikuje, eho se star nauka oandlech vlastn tkala, vrac ji do polohy iv disciplny, kter me bt potvrzovna, vyvracena, opravovna a rozvjena. Na jedn stran to vrac star tradici nebvalou vnost, na druh stran to e stojat
vody dvno mrtv teologie. Pichz vase, kdy samotn kn vandly ji
nev, a odhaluje, e sv vlastn tradici dvno nerozumj.
Souasnmu ipedchzejcmu papei jsem poslal svou knihu snvrhem na spoluprci. Zskal jsem dva zdvoil, ale bezobsan dopisy od papeskho nuncia. Bohosloveck fakulta dvakrt stn a Konference biskup Slovenska psemn odmtly zaujmout km prci jakkoli postoj. Oficiln stanovisko mskokatolick crkve tedy nen dn ani souhlasn,
ale ani odmtav. Mluv konference Mons. Marin Chovanec mi stn
potvrdil, e taktikou crkve je nevnovat mi vbec dnou pozornost, ani
neoponovat. Aby si crkev zachovala zdn neomylnosti a vlunou autoritu, chce, aby vechno kolem andl zstalo navdy vpoloze nepochopiteln vry. Nechce, aby tomu lid rozumli a diskutovali otom. Maj zstat
vduchovnch otzkch navdy dtmi. Oto jasnji svt vjimky jako knz a
exorcista Anton Soliansky. Byl za to, aby crkev hovoila isnkm jinm,
ne jen sama se sebou. Stl si za tm a potud, e odeel zrdia Lumen,
kdy zakzali nae spolen relace.
Jen mal, skromnj crkve jako starokatolick jsou oteveny ptelskmu dialogu. Vtch vtch nkte kn studuj Angelologii tajn; jin rozsvaj mezi vcm lidem slep svr. Na jedn fae dokonce Angelologii veejn splili. Doufm, e m kniha bude fermentem, kter pispje ktben du a oistnmu pohybu vcrkvch.
Druh svazek Angelologie nevychz dky podpoe njak instituce, ale
dky stovkm slovenskch ieskch ten, poslucha a k koly angelologie, kte svm zjmem a podporou vytvej prostor, abych mohl soustedit sly na takovouto prci.
Pteli a programtorovi Martinu Movskmu chci podkovat za nezitnou prci na vvoji softwaru, vnm jsou spotny a nakresleny vechny grafy vtto knize. Petru Kvasnikovi zstavu sticov a jadern fyziky Karlovy univerzity za ochotu a cenn rady pi koncipovn statistickch
metod. Statistika vhistoriometrii je specifick a dlat ji je t ne vprodnch vdch. Od vzniku psma uplynulo jen 5000 let a zznamy obsahuj nanejv deset, asto jen pt opakovn 500letho rytmu. Data bvaj mezerovit, zaten trendy a nemaj gaussovsk nhodn rozdlen. Pravdpodobnosti uveden vtomto svazku zatm nepotaj sautokorelac mezi
nejblimi generacemi otc, syn a vnuk, ale ipi aplikaci jinch model

se li nanejv ojeden d nebo jsou dov stejn. Definitivn zhodnocen a metastudie budou nsledovat ve tetm svazku.
Kvantifikace nezvisle sestavench dat je vznamn nstroj, kter nm
pomh zvyovat jistotu, ale zstane vdy jen nstrojem pomocnm.
Kvantifikujeme obvykle jen proximln promnnou a nikoli pmo to, co
chceme mit: napklad vizuln pedstavivost se odraz vpotu mal,
vzdlanost vhustot knihoven, agresivita vrychlosti stdn dynasti. Pokud piadme fyziku ke Gabrielovi, je to hrub piblen zaloen na
tom, e prodovda se oprala pedevm osmyslov vnmn (gabrielsk proces); pro kadou vtev fyziky to vak plat vjin me a pro nejnovj fyziku celkov vmen me. Vjdru dlme kvalitativn vzkum,
poznvme duchovn kvality, kter se jen nepmo odrej ve hmotnch
kvantitch. Konen verdikt nakonec stejn nebude moci vynst pota,
ale jen lovk svnmavou inteligenc a srdcem tak, e intuitivn posoud celek.
Lago di Garda, 27. ervence 2012

497

Pedmluva

498 Angelologie djin

499

72 let duchov asu

354 let duchov asu

Anael
Zachariel
Rafael
Samael
Gabriel
Michael
Orifiel

-7332
-6978
-6624
-6270
-5915
-5561
-5206

-4852
-4498
-4144
-3789
-3435
-3080
-2726

-2372
-2017
-1663
-1309
-955
-600
-246

+108
+463
+817
+1171
+1525
+1879
+2234

Johannes Trithemius, Petr zAbana a Abraham ibn Ezra uvdj tato data vtch vldc asu. Podle nzoru mnohch
moudrch lid starch dob se sedm archandl cyklicky std jako duchov asu a kad znich inspiruje obdob trvajc 354 let
a 4 msce.Trithemius, Abano, Ibn Ezra

2160 let duchov asu

-30.987

Blenci (Merkur)

-11.547

-28.827

Bk

(Venue)

-26.667

Beran

(Mars)

-24.507

Ryby

-22.347

Vodn

-20.187

Kozoroh (Saturn)

-747

-18.027

Stelec (Jupiter)

+1.413

-15.867

tr

(Mars)

-13.707

Vhy

(Venue)

Panna

(Merkur)

-9.387

Lev

(Slunce)

-7.227

Rak

(Msc)

(Jupiter)

-5.067

Blenci (Merkur)

(Saturn)

-2.907

Bk

(Venue)

Beran

(Mars)

Ryby

(Jupiter)

+3.573

Vodn

(Saturn)

+5.733

Kozoroh (Saturn)

720 let duchov asu

-7227

Ryby

(Jupiter)

-747

-6507

tr

(Mars)

-5787

Rak

(Msc)

+693

-5067

Vodn

(Saturn)

-4347

Vhy

(Venue)

-3627
-2907

-27

Tabulky

Stelec (Jupiter)
Lev

(Slunce)

Beran

(Mars)

+1413

tr

(Mars)

+2133

Rak

(Msc)

Blenci (Merkur)

+2853

Ryby

(Jupiter)

Kozoroh (Saturn)

+3573

Vhy

(Venue)

-2187

Panna

(Merkur)

+4293

Blenci (Merkur)

-1467

Bk

(Venue)

+5013

Vodn

(Saturn)

30
29
28
27
26
25
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Bk
-2907
-2835
-2763
-2691
-2619
-2547
-2475
-2403
-2331
-2259
-2187
-2115
-2043
-1971
-1899
-1827
-1755
-1683
-1611
-1539
-1467
-1395
-1323
-1251
-1179
-1107
-1035
-963
-891
-819

Beran

Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue

-747
-675
-603
-531
-459
-387
-315
-243
-171
-99
-27
+45
117
189
261
333
405
477
549
621
693
765
837
909
981
1053
1125
1197
1269
1341

Ryby

Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars

1413
1485
1557
1629
1701
1773
1845
1917
1989
2061
2133
2205
2277
2349
2421
2493
2565
2637
2709
2781
2853
2925
2997
3069
3141
3213
3285
3357
3429
3501

Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter
Saturn
Msc
Merkur
Venue
Slunce
Mars
Jupiter

Podle panbabylonsk koly asyriolog byl kalend pouvan vptolemaiovskm Egypt spojen spedstavami oprecesnm
stdn vk. Vldou babylnskho krle Nab-nsira od roku 747 p. Kr. zaal vk Berana. Kadmu stupni zvrokruhu vldne
jedna planeta. Prvn stupe kadho znamen ovld vdy vldce celho znamen. Potom nsleduj planety vchaldejskm
poad sfr cyklicky a do konce znamen. Na prvnm stupni nsledujcho znamen je cyklus peruen a zan znovu vldcem
novho znamen.Hastings, Kefer 1

TabuLka hierarchickch bytost

esky

ecky

latinsky

hebrejsky

opisn

serafni

seraphini

serafim

duchov lsky

cherubni

cherubini

cherubim

duchov harmonie

Saturn

1965

1972

1979

1986

1993

2000

2007

trny

troni

aralim

duchov vle

Jupiter

1966

1973

1980

1987

1994

2001

2008

Mars

1967

1974

1981

1988

1995

2002

2009

1968

1975

1982

1989

1996

2003

2010

Tradin regenti jednotlivch let

panstva

kyriotetes

dominationes

hamalim

duchov moudrosti

sly

dynameis

virtutes

malachim

duchov pohybu

mocnosti

exousiai

potestates

elohim

duchov formy

Slunce

prapotky

archai

principatus

duchov nrod

Venue

1969

1976

1983

1990

1997

2004

2011

archandl

archangeloi

archangeli

duchov asu

Merkur

1970

1977

1984

1991

1998

2005

2012

andl

angeloi

angeli

strn duchov lid

Msc

1971

1978

1985

1992

1999

2006

2013

500 Angelologie djin

HODINY

vmna zub

ER

puberta

PI
T

333
MAR
S
477
SAT
UR
621
N
ME
405
RK
765
JUPI
UR
S
TER
L
UN
909
549
CE
M
J UP
SC
10
ITE
693
53
R
V
M
EN
11
S
U
837
9
C
E
13 7 VE
MA
N
41
R
U
S
981
14
MA E
8
SAT
16 5 JU RS
11
UR
29
PI
N
2
5
TE
17
M
M
R
E
1
7

R
2
S
KU
19 3 V
69
C
R
E
1
SL
14
20 7 M NU
U
1
N
3
CE
E
61
A
MA
15
SA RS
RS
5
7
TU
SA
17
R
TU
01
N
RN
18
M
ER
45
KU
19
SL
R
89
U
NC
JU
E

SVTOV

501

Tabulky

63
56

14

49

menopauza

42

21
28

35

Podle starovkch pedstav ovld kad sek lidskho ivota jin planetrn inteligence. Kristova lta jsou polednem ivota,
kolem nho symetricky psob protikladn planety.

Sta Babylan vili, e as m kvalitativn strukturu zaloenou na sle sedm. Sedm svtovch dn (72 let) tvo svtov
tden (504 let). Ticet svtovch dn tvo svtov msc (2160 let) a ti sta edest svtovch dn tvo svtov rok (25 920 let).
Kadmu svtovmu dni vldne nkter ze sedmi boh planet a zabarvuje ho svou duchovn kvalitou.

Embryogeneze (vvoj jednotlivce) je zkrcen fylogeneze (vvoj druhu). Lidsk plod se vyvj od hlavy smrem knohm pod
vlivem znamen ponaje Beranem a kone Rybami.

502 Angelologie djin

Sedm archandl a ron kolobh rostliny

DVANCT CHERUBN A VVOJ IVOTA

KA

OR

BR

IU

DO

VI

SILU

- 50

0m

DEVON

il.

TOCN
- 2 mil. PLEIS

KARBON - 340 mil.

.
mil

PALEOCN

-100

GO

DA

IO

LI

PLI
OC
N
M

D
A

il.

EOCN

mil

-2

-12

- 55 mil.

AS

TRI
RA
JU

00

l.
mi

-30

PERM

Lidsk ivot se podob ronmu kolobhu rostliny. Dtstv, koln vk, puberta, dosplost, krize stednho vku, zral vk a st
jsou analogick klen, rstu, kveten, duchovnmu oplodnn, odkveten, dozrvn plod a tvorb semen. Sedm proces,
kter se u lovka projevuj vce duevn ne tlesn, utv sedm rostlinnch orgn: vhonek, list, kvt, stonek, prank, plod,
semeno. Sedm archandl utv sedm st rostliny a inspiruj sedm lidskch duchovnch schopnost.

503

Tabulky

Podle zoroastrijsk mytologie se svt vyvj ve dvancti etapch inspirovanch dvancti cherubny (znamenmi). Zvrokruh
obsahuje dvanct princip, kter se postupn projevily vevoluci Zem a iv prody.