THEMA MUNDI

UEBN POMCKA STARCH MISTR

Robin Salomon

Ostrava
2015

vod
Touto prac reaguji na nkter astrologick kli, s nimi jsem se
nejednou setkal jak v diskuzch, tak v uebnicch astrologie, v nich se uvdj
nkdy informace, kter nejsou s tradic spojeny dnm koreltem. Pan
Holdingov vak ve sv prci, na ni tene odkazuji, (Astrologick domy horoskopy, planety a znamen) ji vyvrac nkter mty, kter se v astrologii
vytvoily. Jde zejmna o vyjden typu: II. dm = Bk = finance.
Veker nm dnes znm astrologick terminologie byla vak vytvoena z
idelnho horoskopu svta thema mundi, co byla ve sv dob pomcka,
pomoc kter se astrologov uili a pomoc n demonstrovali, pro je Saturn
doma ve znamench Kozoroha a Vodne a pro je Mars poven v Kozorohu.
Dnes se m veobecn za to, e tohle ve souvis se znamenmi, pravda je vak
takov, e je to zaloeno na geometrii a aspektech, kter vychzej z thema
mundi, ve kterm jsou rozleeny prvky prv tak, aby se dnes mohlo napsat, e
Mars je poven v Kozorohu, co se pokusm dokzat v druh sti m prce,
v n se zabvm tmto idelnm horoskopem.
Prci jsem rozdlil do dvou celk, kter na sebe navazuj, zmrn, neb
jsem seznal za vhodn nejprve v krtkosti uvst rmcov dobu, v n
helnistick astrologie vznikala resp. dobu, ze kter se zachovaly psemn
pamtky komenttor helnistick astrologie, protoe z pvodnch pramen
(a na pr fragment) se tm nezachovalo nic, o to vce je bdn a prce
t.
Rd bych zde zmnil prce Roberta Schmidta, kter se sna tuto oblast
oivit svmi pracemi, se ktermi jsem se seznamoval, nebo jeho prce se mi
staly pomyslnm odrazovm mstkem k takovm astrologm, jakmi byli
Valens a jin.
Touto prac nechci v nikom evokovat ani vytvet dojem, e se snam o
plnost, ale mm zmrem je v naich vodch oivit zjem o klasickou
astrologii a motivovat dal astrology k lepm a pesnjm zvrm, jich j
nejsem schopen.
RS

Tuto skromnou prci bych rd vnoval Zvii Kalandrovi, klasickmu

filologovi a historikovi, jeho ni ivota byla nsiln pestiena, pesto jeho
mylenky petrvaly dodnes. est jeho pamtce.

HISTORIE
Novovkm nzvem helnismus oznaujeme rmcov
dobu od Alexandra Makedonskho, v n se vytvela
(konstituovala) helnistick krlovstv, a po promnu tchto
celk (zemnch) v msk provincie. Dochz k dobyt
Stednho vchodu Alexandrem, m dochz ke vzniku
eckch monarchi na pd Orientu, a tyto historick
udlosti nesmrn zintenzivnily kontakt ek s vchodnmi
civilizacemi a umonily jim poznat kulturu, j byla astrologie
jednm ze zkladnch lnk. Po Alexandrov smrti se jeho e sice rozpadla,
ale en eck kultury dle pokraovalo.
Helnismus navazuje na vrcholn obdob eck filozofie a meznkem je
smrt Aristotelova (322 p. n. l.).
Protjkem byly nzory z vchodu pvodu rnskho
a indickho, z mstnch tradic byla siln zejmna ta, kter se
po dlouh tiscilet utvela v Egypt, a ta, kter byla spjata
s rigorznm nboenstvm id. Abstrahovnm obou
smr, dostaneme se k jejich zkladnmu vchodisku. Ob
jsou protichdn, je to racionlno a iracionlno.
eck mylen t doby se vyznaovalo z rozumovho
rozboru svta jako takovho a pomoc rozumu se chtlo dobrat prapiny
vzniku, pohybu a sloen jak anorganickho, tak anorganickho svta. V rmci
mylenkovch pochod opench o rozum dospvali ekov k rznm
vkladm, na jejich jednom konci stlo rozumov, nikoliv experimentln,
poznn atomu, a na druhm idea, kter byla sice vyjadovna abstraktnm
slem, ale pesto rozumov, matematicky.
Racionalita se tak dostvala do opozice vi poznnm, kter byla
pipisovna mytickm zakladatelm, vtcm a prorokm. Zjeven poznn, a
u zjeven vychzelo ze samotnho Mistra anebo mlo svj pvod mimo nho,
mohlo se rozvjet jen dalm zjevenm, zatmco racionln poznn mohlo svou
nauku rozvjet novmi postupy, ovovnm v praxi, kritikou nzor i novou
organizac vdy.
5

Meme ci, e v helnistickm obdob dochz ke ztotonn krl

s bostvem, kter mlo jak
tradin,
tak
aktuln
(soudob) vznam, a rozvoj
vdeckch
stedisek,
rozesetch
pedevm
v sdelnch mstech, jako
v egyptsk
Alexandrii,
maloasijskm
Pergamu,
makedonsk
Pele
a
v tradinch Atnch, a
zejmna
v Atnch
dochzelo za pomoci k
k organizovn vdeck prce. Athny byly klov, nebo poznn se
sousteovala kolem takovch osob, jakmi byli Pythgoros, Parmenids a
Platn. Lze tak ci, e pedchdci tchto klasickch veliin byly osoby, kter
pracovaly novmi postupy ji v pedhelnistickm svt. Novm postupem
zjiovali kvalitu, a tm nedokonalost smysl Empedokls a Anaxagors,
hudebn prax i v astronomii si pythagorovci ovuj sv schmata o stavb
vesmru, kritiku homrovskch a hsiodovskch nzor, ostatn znan
rozench, podv Hrakleitos.
Z discipln, kter se rozvinuly za helnismu, zasluhuj pozornost filologick
zkoumn textu, gramatika, geografie, zoologie, botanika, matematika,
astronomie. ekov chtli poznat podstatu vc svta, fysis, v jejm pirozenm
vztahu. Rozumov zdvodovan vklad vychzel z vkladu pirozen strnky
vci, z interpretace fysis; byl tud pirozen, a tm i vdecky bez ohledu na
mru jeho sprvnosti, co plat pro vdu dodnes.
Antick starovk znal a praktikoval nkolik divinanch metod, jednou
z nich je i astrologie. A ji tehdy mla astrologie nejen stoupence, ale i odprce.
Astrologie sv postaven dky veobecnmu rozen stoickho mylen, kter
vysvtlovalo podstatu svta takto: ve pronikajc praltka Logos, Zeus, Juppiter
byla souasn bostvem, kter vm pronik, upevovala. Stoick uen o
pesn stanovenm osudu svta dobou tzv. velkho roku, tj. periodou mezi
vchozm a koncovm bodem zvetnku, i ivota jedincova urenho
6

postavenm hvzd pi narozen, dvalo podnt i k hlubm poznnm

astronomickch pedstav (astrologie a astronomie tehdy jet nebyly od sebe
vrazn oddleny). Jak to v historii vdy a mylen bv, vechny zkladn
pstupy a v naem ppad i tsn propojen astronomie a astrologie, i
pesnji eeno budouc astronomie a budouc astrologie, je zvl zeteln
vidt na samm potku, kam a je mono vvoj sledovat. Tady se na chvli
vrtme v ase zpt.
Dostvme se na pelom 8. a 7. stolet p. n. l. ekov vychzeli v tuto
dobu z vlastn zkuenosti, na zklad poznatk zskanch generanm
pozorovnm prody a pravidelnost v jejm bhu. Tehdy lo pedevm o uren
dlky jednoho roku a o poznn jeho pesnho trvn, lo dle o jemnj dlen
roku a pedevm o spojen slunenho a msnho kalende. Potky
astronomickch poznatk byly i v ecku tak jako jinde stimulovny potebami
usedlho zemdlce. Na tomto mst ve strunosti se pokusm naznait, jak
probhal vvoj v ecku ped helnistickou dobou.
Z t doby k nm promlouvaj vere Hsiodova dla
Prce a dny (Erga kai hemerai), asto oznaovan jako
didaktick epos. Hsiodos je povaovn za nejznmjho a
nejstarho bsnka hned po Homrovi. Jeho hlavn dla jsou
O pvodu boh (Theogonia) a ve zmnn Prce a dny.
Pro Hsioda je zkladem vech hospodskch vah jeden
rok. Bh celho roku prov, jak byla splnna hlavn loha:
Vdy jen maliko asu je na klepy, maliko na pe,
nen-li na cel rok jet pod stechou zsoba chleba, zralho zrna, je Dmtr
dala a zrodila zem.
Hsiodovy rady namodelovan do ver sleduj bh Slunce, jak se zrcadl
ve viditelnosti jednotlivch hvzd a souhvzd v prbhu roku. Stejnm
zpsobem zane v jinch verch sledovat i bh Msce, jemu pipisuje
konkrtnj psoben ne v pedchozm ppad:
Pedevm nov a tvrt den a sedm jsou svat sedmho z Lt se
narodil Apolln se zlatm meem potom devt s osmm; ty dva, kdy narst
Msc, to jsou vborn dny, a to pro vecko konn lidsk; jedenct a dvanct
den jsou oba dva dobr, chce-li ovce sthat i obol vesele kosit
7

Z tohoto hlediska je zejm, e astrologick prvky, kter se v ecku

vyskytly bhem archaick doby a kter se zrcadl v jeho dle, je teba povaovat
za pokus o poznn urit sloky zkonitost. Neexistovali zatm vak znalci, kte
by se vnovali pozorovn a zpracovvn odpozorovanch vsledk. Vechny
astronomick poznatky tehdy shromaovali rolnci a nmonci, jim pomhaly
v jejich kadodennm ivot, ale netvoily vak dn systm pedstav o
vesmru, co neplatilo o Babylanech, kte v dob tchto bsn ji znali vech
pt planet viditelnch pouhm okem, tak vdli, e Jitenka a Veernice je
jedno a tot tleso, kdy tento poznatek bv zlomov. ekov archaick doby
tohle rozlien neznali. Meme zde citovat i nejpovolanjho lovka
starovku, Aristotela, kter ve spise O nebi tvrd, e Egypan a Babylan
pozorovali hvzdy a planety ji v dvn minulosti, a e o kad planet nauili
eky mnoho dleitho.
eck pstup k tto palet otzek byl vak
ponkud jin ne u vech pedchozch kultur: neustl
sledovn otzky, jak jsou nebesk tlesa rozloena
v prostoru, jak tvar m jejich uspodn a jak probh
jejich pohyb. Tm se eck kosmologick mylen li od
babylonsk tradice, kter velmi pesn zvldala
pravidelnosti pohybu planet tak, jak se odehrvaj
v ase, tedy pesn zachycovala periody jejich pohybu.
Forma vyzaovn babylonskho poznn na
zpad nen pln jasn. Mezi obdobm ranch
astronomickch a astrologickch text 8. st. p. n. l., o nich jsem mluvil u
Hsioda, a obdobm skvlch astronomickch tabulek 3. st. p. n. l. existuje toti
v Mezopotmii temn epocha.
V nejranjch fzch eck vdy vstupuje do poped tzv. mltsk kola a
Thlet, kter sice ml jet zemi za placku, ale dokzal
s spchem pedpovdt zatmn Slunce, co dokld by
hrubou znalost nkterch zkladnch period. Stejn nen
pravdpodobn, e by Thles konstruoval prvn hvzdn
glbus. Tato zprva se dochovala u Cicerona, je ale
pravdpodobn apokryfn; ostatn pedstava ploch Zem
plujc na ocenu je ve znanm rozporu s monost
8

podobn teorie. Skutenou podstatu poznali a pythagorejci pozdji, do jejich

okruhu pat i objev kulatosti Zem, by s tmto nzorem mohl pijt u
Parmenids (500 p. n. l.), ten to zkusil podept stlicemi pi plavb (mnc se
obraz oblohy). Teba Canopus byl jet vidt na ostrov Rhodos a odtud jinji,
kdeto severnji odtud ji byla hvzda skryta pod obzorem. Mon by bylo na
debatu, zda eck lod zvldly sek 15 st. zem. ky, co by vysvtlilo jin
pohled na nebe. Zkladn rys a tak zkladn novum eck kosmologie je v tom,
e ekov pistupovali ke studiu oblohy jako geometi. Pi pohledu na ubvajc
a dorstajc srpek Luny umli vichni et vzdlanci vydedukovat, e Luna je
koule. Pi zatmn Luny Aristoteles pinesl pro kulatost Zem jasn dkazy,
zejmna podle zatmn Msce poukazem na to, e pouze kulat tleso me
vrhat ve vech polohch vdy kruhov stn.
Vedle Aristotela m zcela vjimen vznam pro rozvoj astronomie
Platn. Platn vyel ze sokratovskho okruhu, zabval se
pedevm kosmologickmi otzkami a nesporn udroval
styky s jinmi astronomy sv doby. Zrcadl se tu eck styky
s Mezopotmi, kter umonily velmi rychl vzestup
astronomie v ecku. V stav Platn ji pedpokld, e
sedm planet se pohybuje v jedn rovin ve smru opanm
vi dennmu oten oblohy, je zde i pedpoklad, e m se
planeta pohybuje na obloze vi stlicm pomaleji, tm je jej drha poloena
dle od Zem jako stedu kosmu. Tohle meme pokldat za prvn hrub
piblen ke Keplerovu tetmu zkonu pohybu planet.
Samo oznaen oboru ASTRONOMI je svm zpsobem pevratnm
aktem v djinch vdy. Dodnes je toto oznaen vjimen mezi dnenmi nzvy
jednotlivch vd. Antika pro hvzdstv bez rozlien uvala oba pojmy astronomie, astrologie, jako synonyma, tedy antick vraz astrologia
nemus vbec znamenat hvzdopravectv. V dob mezi Aristotelem a Platonem
se stv astronomie ji pedmtem zjm specialist. Poadavky geocentrismu
a nehybnosti Zem se staly nezbytnm vchodiskem.
Vrame se k astrologii. eck nboenstv kolem 4. stolet p. n. l.
pedlv zsadn krizi. eck osady na dobytm vchod, kde i tehdej
helnistit vldci budovali stle ndhern chrmy tradinm eckm bostvm,
vzdvaly hold svm bohm spe vrazem pslunosti k eck kultue ne
9

projevem hlubok nboensk vry. Helnistick svtooban hledal opory pro

svj svtov nzor podle svho sklonu a vzdln a nalzal je bu v mystrich,
magii, filozofii nebo v modern astrologii, kter tvrdila, e zn souvislosti, jimi
se lovk astn pravidelnho, logickho a poznatelnho chodu kosmu.
Nejpznivji se stavl k astrologii stoicismus - jeho rovn stoick teorie o
cyklinosti svtovho dn, kter do nejmench podrobnost v uritch
periodch se opakuje -, kter byl tak velkou oporou fatalismu a kter ji dve
do znan mry uroval vztah ek k ivotu.
Postoj ek byl znan deterministick, osud kadho lovka byl pro n
ji pedem dn. lovk, pokud se pokusil pekroit svou mru, se provioval
takzvanou hybris, zpupnost vi bohm a vi svtovmu du. Postupn mohl
spchat hybris nevdomky, kdy bez zlch mysl dokzal vyut okolnost a
vlastnch schopnost k vraznmu osobnmu spchu, co mlo z nsledek
zvist boh, kte se snaili ze sobeckch pohnutek dret smrtelnky v zkch,
jim vymench hranicch tm, e vem lidem stanovili stejnou mru tst, po
jejm vyerpn nsleduje u jen nespch, utrpen a smrt. Tmto zpsobem se
vyrovnali ekov s empiricky zjitnm faktem promnlivosti a nestlost osudu
(soust nboensk vry).
A tak jestlie nemohli
ekov svou budoucnost
v rmci sv vry ovlivnit,
mohli alespo, jak se
domnvali, poznat, co je v n
oekv, a u pomoc
nboenskch kult nebo
prostednictvm magickho
ritulu. Tohle je dleit
pro
vvoj
astrologie.
ekov znali obecn dva
zkladn druhy vtn.
Prvnm druhem bylo nco jako Diova vle, pi n se hodnotily takov vci, jako
je let ptk, sny, vjemy, vrhn losu, zkoumn vnitnost obtovanch zvat.
Postupn se soustedila tato msta ve vteck centra vtrny. Na obrzku
jsou zbytky Apollnova chrmu v Delfch, v nich byla velmi znm vtrna.
10

Druhm typem eckch vstc byly osoby, kter podle mnn vlastnho
nebo svho okol byly schopn intuitivn, bez pomoci njakch obad i boch
omen, nahlet do budoucnosti. Za tento dar vdily pouze vlastnmu nadn,
propjenmu jim bohem viz Kassandra, dcera Priamova, kterou uvd na
scnu teprve attick tragdie 5. stol. p. n. l.
A nyn se na scn objevuje astrologie. Dal z mnoha vtebnch metod.
M velkou vhodu, dky kter se tak rychle ila je dostupn kadmu, kdo
m znalosti z matematiky a astronomie. Znanou st astrologie tvo vlastn
aplikovan astronomie, jej vdeckost, metodinost a duchaplnost musela
imponovat kadmu, kdo se s n seznmil a kdo se mohl pynit, e ovldl jej
relativn sloit apart. Kadmu, kdo byl ochoten pistoupit na nkolik
metafyzickch postult, tvrdcch, e v harmonii svta maj nebesk tlesa
hlavn slovo, e jejich vliv se realizuje nejasnm zpsobem, ale jednoznan
v pozemskm svt, se nhle ped oima vyjevil racionln a komplexn obraz
svta.
Je velikou kodou, e pokud se rozhodneme sledovat vvoj astrologie
v dob, kdy si podrobila ecko, mezi 3. a 1. st. p. Kr. tm cel literrn
ddictv epochy helnismu se ztratilo, take mezi autory 4. stolet p. Kr. a
autory msk doby zeje propast, do kter je mono nahldnout jen dky
nesoustavnm zmnkm pozdjch autor.
ekov, kte propadli astrologii prv tehdy, vytvoili daleko sloitj
systm astrologie, ne byl ten babylonsk, kter byl produktem symbizy
vchodnch vliv a vynikajc tehdej astronomie, systm, z nho eck
systematinost do znan mry vymtila chaos nzor a pedstav, v nm si tak
libovali babylont kn. Tehdy vznikla teorie o zvetnkovch souhvzdch,
tot platilo i o planetch, kter mohly bt pzniv, nebo nepzniv, musk i
ensk, denn i non a jin. Teorie o zvetnku a planetch byly dle uvedeny
do vzjemnho vztahu pomoc pedstav o domech, hranicch a povench a
ponench planet, o em ns pouuje Klaudios Ptolemaios. Tady jde ale o
pozdjho komenttora helnsk astrologie.
Astrologie se zejm vyvjela hlavn ve dvou centrech v i Selukovc
(Srie, Mezopotmie, Palestina st Mal Asie), a v helnistickm Egypt, kter
tehdy nleel pod Ptolemaiovce. Z Babylonu pochzel Brsos, kter kolem
11

roku 280 p. Kr. snad zaloil astrologickou kolu na ostrov Ks. K nmu jsou
piazovni dal astrologov, pvodem ji ekov, kte se uili od Chaldejc
Kritodmos, Epigens z Byzantia a Antiochos z Athn. Vt vznam ml pro
astrologii starovku Egypt, z nho vyla prvn uebnice astrologie, jej autor se
schovv pod jmny egyptskho knze Petosrida a krle Nechepsona, kter
mly dodat dlu vt vnost, co se povedlo. Z uebnice se dochovalo jen
nkolik fragment, ale ve sv dob mla stejnou vnost mezi astrology jako
pozdj autorita Klaudios Ptolemaios, jeho dlo Tetralibros se stalo via facti
pro nkter dal obory. Druhou knihou napsanou v Egypt je Corpus
Hermeticum, soubor uen vyznava egyptskho boha Herma Trismegista.
ek Klaudios Ptolemaios, astronom,
geograf, ecko - egyptsk matematik, sttem
placen badatel a profesor ve velik
Alexandrijsk knihovn, jako dodatek k Velk
soustav (astronomick spis, katalog 1022 hvzd,
pozdji znm pod nzvem Almagest) napsal ve 2.
stolet Tetralibros.
tydln kniha (odtud
"tetralibros"
v
latinizovan
podob
Quadripartitum) je vlastn prvn souhrnnou
publikac, v n se shrnuj vsledky, jich
helnistick astrologie doshla. Tak znalost apokryfnho spisu Centiloquium a
dalch prac (vetn arabskch, pekldanch do latiny) patila k zkladn
vbav stedovkho astrologa, a v uritch pohledech je to jedin uebnice
klasick astrologie, kter se u na Zpad dodnes. Poprv se ustanovuje
obratnk jakoto kanonick pojem a pokldaj se zklady pro sestavovn
horoskopu a pin skvlou (podezele pesnou) metodu, jak urit dlku ivota
konkrtnho lovka a jin.
Ptolemaiova velikost je pevn vypjena. Pebral od svch
pedchdc, m nm ale alespo rmcov zachoval nkter techniky
helnsk astrologie. Jeho velk dlo Almagest je postaveno pouze a jen na
znalosti Eukleidovy geometrie a na nkolika zkladnch astronomickch
pojmech.
Ptolemaios chpe astronomii a astrologii jako dv strany te mince.
Ptolemaios miloval vniv ob tyto vdy. I kdy jsem smrteln, vm, e
12

jsem, se narodil pouze na jeden de. Ale kdy vidm hvzdy, jak krou po svch
drahch, m nohy se ji zem pestaly dotkat.
Vzpomeme zde v krtkosti i na jin klasick dla. msk astrolog Julius
Firmicus Maternus spolen se svm kolegou z Blzkho vchodu Vettiem
Vallensem, jen ve 2. stolet p. n. l. vedl astrologickou kolu v Alexandrii, pro
sv ky vydali Mathsis (Firmicus) a Antologii (Vallens).
Valens do textu zaadil pes 100 konkrtnch horoskop, na nich
dokazuje sv tvrzen. Pracuje s vstupy znamen nad horizont, iroce popisuje
rzn techniky vldce asu, dotk se samozejm stanoven dlky ivota (ve
vztahu i k Bodu tst), je to v podstat uebnice helnistick astrologie,
naleznete zde techniky profekc, dodekatemoriona, vyuit planetrnch obdob,
techniky uvolnn, techniky naasovn ("decnia") - pouv i Maternus nebo
Hfaistin Thbsk) a jin.
Maternus byl prvnk a astrolog ze Siclie. V prvn sti svho dla
vysvtluje psobnost astrologie, vypisuje argumenty a pokld etick kodex
astrologa, jm se ne vichni dili a d:
"Zkoumej a sleduj vechna znamen ctnosti. Bu skromn, pm, stzliv,
jez mlo, a spokoj se jen s nkolika statky(Morin v vodu sv prce Astrologia
Gallica zase pro zmnu dodv, e astrolog by neml bt ve finann nouzi), aby
ostudn lska k penzm neposkvrnila z tto bosk vdy... Dbej, abys sv
odpovdi dval veejn a jasnm hlasem, aby se po tob nemohlo chtt nic, co
nen dovoleno se ptt nebo na nen dovoleno odpovdat
Dotk pozic a mst v horoskopu, zabv se souhvzdmi, jejich stmi,
domy, dekany, aspekty, Mscem, plnmi a przdnmi msty, Bodem tst,
vldcem horoskopu, sektami, ascendentem; celkov m nesmrn vysok
nroky na analzu.
Astrologie starho svta se s nmi lou Firmicem, ne se poznn, na
nm stlo, ztratilo v zapomnn.

13

Thema mundi

Toto schma pochz z helnistick ry (st kolem 2000 let, avak nutno
brt cum grano salis), na nm se ilustruj zkladn astrologick principy. Tohle
schma znali vichni helnistit astrologov (Pavel Alexandrijsk, Firmicus
Maternus, Thrassylus, Anubio, Nechepso, Vettio Vallens a jin). Je to schma
ideln. Skuten autor tohoto schmatu nen znm. Nicmn byl sestaven na
zklad pravidel helnistick tradice.
O thema mundi se zmiuje astrolog Thrasyllus coby dvorn astrolog
Tiberiovy vldy, ek z Alexandrie, kter se proslavil zejmna na ostrov Rhodos.
Tiberius se s Thrassylem setkal bhem nesmrn krunch let, kdy se odcizil
Augustovi a sm si radji zvolil exil na Rhodu. Traduje se phoda, e si Tiberius
ve sv vile na kopci nad moem vybral astrology, kte by mu byli k nemu.
14

Ml je posazen na verand, na okraji tesu. Pokud mu nkdo lichotil a mazal

med kolem huby, toho nechal shodit. Thrasyllus mu pedpovdl, e jednoho
dne bude vldnout i bez ohledu na to, jac rivalov mu nyn stoj v cest. Nato
se jej Tiberius zeptal, zda doke pedpovdt sob, jak osud ho
bezprostedn ek. Thrasyylus se s dovolenm vzdlil, aby mohl vyhodnotit
svj horoskop. Oznmil: Zd se, e v tuto chvli vis mj ivot na vlsku.A to u
Tiberius seznal, e m ped sebou zdatnho (by lickho) astrologa, a svou
ruku zadrel. Tiberiovi sokov skuten postupn odpadvali a nakonec jej
Augustus jmenoval svm ddicem.
Zmnku o nm lze nalzt u Firmica, kter v 8. Knize Mathsis zmiuje
horoskop svta a svm znnm je podobn Macrobiovi i Pavlovi
Alexandrijskmu.
Macrobius, spisovatel, filozof a filolog, psobc nkdy kolem 4. a 5.
stolet. Je znm Saturnliemi. Rmcem jeho hlavnho dla, Saturnli, psanho
pro syna Eustachia formou symposia, je debata o svtku Saturnli. Obsah je
vnovn hlavn Vergiliovi, jeho nzorm, stylu, srovnn s Homrem a
podobn. Dalm jeho dlkem je koment ke Snu Scipionovu, v nm jsou
patrn nkter kosmologick nzory, ale i koment ke Stvoen svta:
vychz Rak s Lunou, Slunce vychzelo spolu se Lvem,
Pojem thema je eckho pvodu a znamen budovn neho, kdeto
pojem mundi vychz z latiny a oznauje vesmr, svt nebo nebeskou klenbu.
Spojenm tchto pojm se dostvme k stvoen svta.
Jakmile se zanete vce zabvat tmto schmatem, zjistte, e vechny
astrologick koncepty jsou odvezeny prv z tohoto idelnho rozvren.
Mnohdy lovk inklinuje k tomu, e veker vdomosti o zkladech astrologie
byly vytvoeny Araby, ale nen tomu tak. Arabov pouze pekldali texty z latiny
resp. etiny do arabtiny (nesnadn kol), proto to zkladn o astrologii bylo
vytvoeno a kodifikovno v ecku helnistickmi astrology, jejich systm
(koncept astrologie) byl tvoen v rozmez pouhch 50 (!) let.
Vidme, e tradin heptda prvk je rozloena v domech (v rmci dom
pes cel znamen), kter jdou po sob. Planety jsou ve vlastnch domech
oikos. To, co nazvme domem, lze nazvat mstem neboli topos.
15

Zanme Rakem, jemu vldne Luna, co nen nhodn i v tom smru, e Luna
je k nm neble, mon i z tohoto dvodu byl zvolen Rak. Lze si dobe
pedstavit situaci, v n je Zem obklopen tymi ivly a nad tm je Luna
(sublunrn vlivy). Rak coby obratnkov znamen, v nm jsou dny nejdelmi
v roce, mohl bt zvolen i z tohoto dvodu. Nsleduje Lev, co je nejteplej
st roku v polovin lta na severn polokouli. V persk tradici bylo Slunce
vldcem jak Raka, tak i Lva. Dalm monm dvodem, pro bylo zvolen
znamen Raka, je hypotza, podle n v Mezopotmii vili, e due (ASC) me
vstoupit nebo sestoupit z pozemsk roviny pouze v obratnku slunovratech.
Rak (ASC) vstup, DSC (Kozoroh) vstup (odtud lze vysledovat DSC coby
anaretick bod). Rak je univerzln symbol generace. V pvodn persk
astronomii si vimli, e v tom seku je namsto souhvzd a hvzd velk ern
dra, kter pipomnala kraba. Takt se vede hypotza v tom smru, e v
Egypt zanal Nov rok prv v lt, co bylo spojeno i se stlic Sirius, kter
byla prv heliakln, a odtud se nkte domnvaj, e autorem horoskopu
svta me bt Hermes. Sepdetv Egypt byla hvzdou nm dnes znmou jako
Srius i celm souhvzdm Velkho psa (lat. Canis Major). Sepdet byla
zobrazovna jako ena stojc v loce. Byla bohyni nilskch zplav (Sopted,
Sepdet, Zrun, Pan Novho roku, Pan Nilskch zplav). Sopdet bylo tedy
jmno bohyn i nzev hvzdy Sria. ekm byla znma jako Sothis. Meme si
to pedstavit vzhledem k obratnkm (Rak / Kozoroh) jako situaci, e tato
znamen jsou epy (zvsy), kolem nich se ve to, tak jako se Slunce v tchto
znamench ot.
Vhy jsou zde umstn v tvrtm dom, kter zasahuje opozic MC a
kvadraturou ASC. Je to jeden z tch horch dom, proto je zde poven Saturn,
kter m domicil vi Lun a vi Slunci v opozici, m jsou zasaeny jak osy,
tak Svtla. Vhy jsou dokonenm neho. Lze snadno odvodit, e na ose ASC
(narozen, Luna, poven Jupiter)/DSC (ohroen, Saturn, poven Mars) se vci
mn, kdeto na MC (maximum, iniciace) /IC (vsledek, konec) dokonuj. Due
vstupuj pes Raka a vystupuj pes Kozoroha. 1 = vstupn dm, 7 = vstupn
dm. Manilius pipisuje 7. domu nebezpe (zpad, anaretick bod). Vhy
jsou mstem, kde se due v.
Oproti dnenmu pohledu, kdy vychz Beran, jsou na hlech tropick
znamen, akort jsou posunuta o 90 st.
16

Jeliko studuji dal helnistick metody, kter v tto prci nebudu

uvdt, jedna z metod, kterou popisuje Vallens je zaloena na 90 stupnch,
kter pedstavuj maximln dlku ivota a tch 90 stup se pidv k aphet
v interakci s dobou znamen nad horizont. Pro ns m vliv kvadratury zejmna
v hodnocen kvadruplicit (tynsobnost).
Znme znamen rovnodennost (Beran a Vhy) a obratnkov (Rak a
Kozoroh) kardinln. Obratnkov znamen pedstavuj nedokonen neho
(Slunce se v tchto znamench obrac zpt), kdeto inek planet v Beranu nebo
ve Vhch maj prv v popisu to dokonen. Beran iniciuje, Vhy dokonuj
atd. Planety v pevnch znamench pedstavovaly inek trval, ten vliv se
neot, a u dobrho i patnho. Pohybliv znamen vedou k dokonen
pedasn.
Zkladn koncept v helnistick astrologii je koncept Svtel, neboli
koncept sekty. Dalo by se ci, e tohle posouzen bylo stedn. Pojem
sekta - ppadn rod - (sect, conditio) je eck pojem, kter rozdluje
planety do dvou skupin. Jedna z nich se nazv denn, druh non. Vldcem
dennm sekty je Slunce, pokud je Slunce nad obzorem, tedy mus jt o denn
horoskop, aby Slunce bylo ve svm svtle. Pokud je Slunce pod obzorem, je
vldcem sekty Luna (je ve svm svtle).
Mezi denn planety se ad Slunce, Jupiter a Saturn.
Mezi non Luna, Venue a Mars.
Rozhodujcm prvkem, kter pouke na dominantn sektu, je Merkur,
kter je denn, pokud vychz ped Sluncem, non, pokud vychz po Slunci.
Sekta je vdy dna polohou Slunce.
Hodnocen sekty se vak tak me vztahovat i na znamen, kter
odpovdaj sekt (denn/musk x non/ensk), nebo na hemisfry
(denn/non) i na kvadranty (vchodn/denn x zpadn ensk). Takt mohou
planety pijmat vlivy sekty, podle toho, zda vychzej ped
(vystupuj jako jitenky) nebo za (vystupuj jako veernice) Sluncem.
Jupiter a Saturn budou fungovat nejlpe, pokud budou na stejn
hemisfe se Sluncem, Venue a Mars, budou-li na stran Luny. Analogicky lze
definovat i denn znamen (musk) a non (ensk). Planety denn budou mt
17

vliv lep, pokud budou v muskch znamench, kdeto non v enskch. V

realit vak nastvaj situace, kdy jsou musk planety i v enskch znamench,
ensk planety v denn hemisfe, piem mou mt hodnost sect atd.
Na schmatu vidme, e Luna je ve svm svtle, nebo Slunce je pod
obzorem, jde tedy o non horoskop. Slunce coby denn planeta je umstn ve
Lvu, tedy v kladnm znamen. Zastavme se u planet (definice Ptolemaios) a
pedstavme si situaci na schmatu.
Jeliko drha Saturna je nejve vzdlena od obou Svtel, byla pidlena
protilehl znamen Raka a Lvu Saturnovi Kozoroh a Vodn, a tato znamen
jsou chladn a v opozici, nepsob blahodrn.
Jupiterovi, jeho drha le pod drahou Saturna, pidlili znamen, je byla
nejble pedchozm Stelec a Ryby. Jupiter je tedy v trigonu vi dmm
Svtel, odtud ona blahodrnost Jupiterova.
Marsu pipadla ta znamen, kter jsou vzhledem k jeho povaze v
kvadratue vi dmm Svtel (Beran a tr).
Jeliko Venue nen nikdy vzdlena od Slunce vce ne dv znamen a m
pzniv a mrnj povahu, rozhodlo se, e pjde o znamen v sextilu vi
Svtlm Vhy (sextil vi vldci denn sekty) a Bk (sextil vi vldci non
sekty).
Podobn Merkurovi zbyla zbyl znamen nejbli, nebo on sm se od
Slunce nepohne vce ne o jedno znamen Blenci a Panna.
Z toho plyne, e kad planet byla dno po jednom muskm a jenom
enskm znamen, Svtlm pouze po jednom znamen (sekta).
Ty vztahy se popisuj rmcov Slunce vybr, Saturn odmt. Msc
zahrnuje, Saturn vyluuje. Merkur destabilizuje, Jupiter potvrzuje. Venue
usmiuje a sjednocuje, Mars oddl a oddluje.
V helnistick tradici se planeta dv vdy na druhou planetu ve smru
znamen - v poad zvrokruhu -, kdeto planeta po jej lev stran vrh paprsky
zpt na planetu na prav stran. Dleit kritrium.

18

Poven planet je zde zaloeno vlun na geometrii respektive na

trigonech a sextilech vi vychzejcmu znamen, tedy znamen Raka, co se
dostvme k slm 9, 10, a 11 (ne na znamench).
Jupiter je podle tohoto schmatu prv poven v Raku, protoe m
nejlep blahodrn vliv a Ryby jsou v trigonu na Raka. V jeho dom (9. dm od
znamen Raka) je poven Venue, kter m jako druh blahodrn vliv
Ryby. V destm dom od Raka je Beran (odtud logika, pro je Beran na MC,
MC je msto, kde vyvjme akce, kter maj bt vidt ve svt), kter pedstavuje
dokonen (maximum), odtud poven Slunce. 11. dm od Raka prezentuje
poven vldce sekty a ASC, jm je Luna Bka (nejblahodrnj dm, proto
je poven prv v sextilu vi ASC).
Poven Marsu a Saturna je zaloeno vzhledem k jejich psoben na
opozici a kvadratue.
Poven Marsu je v Kozorohu, co je zaloeno na opozici. Kozoroh zde
pedstavuje 7. dm, tedy je v opozici na ASC (na Raka / Lunu), tr je zase
v kvadratue na Lva (opozice vi poven Luny), vldce Slunce. Z tohoto
dvodu mus bt poven v Kozorohu.
Saturn je poven ve Vchch, opt analogie ve popsanho. Vhy jsou
v opozici vi Beranu, kde je poveno Slunce, taky jsou v kvadratue vi Raku,
kter je na ASC. lovk m snahu to pipisovat znamenm, ale opt zdrazuji,
je to zaloeno na geometrii, jak vyplv.
Je zajmav, e to poven se tk opan polarity vi sekt, se dvma
vjimkami, ale je tady rozpor s jejich zkladn sect povahou. Mars (non) je
poven v Kozorohu, ktermu vldne Saturn, kter je denn prvek, ale Vodne
si dr pro sebe (denn). Slunce (denn prvek) je poveno v Beranu, ktermu
vldne Mars (non prvek), ale tra si Mars dr pro sebe (non). Venue je
povena v Rybch, jemu vldne Jupiter (denn), ale sm si opt Stelce dr
(denn). Saturn (denn) je poven ve Vhch, ktermu vldne Venue, kter je
ale nonm prvkem a Bka si podruje. Vjimkou je Merkur a Luna.
Kdy se podvme na denn planety, tak vidme, e Slunce je poveno
v Beranu, tedy je v trigonu na Lva, Jupiter je poven v Raku, opt jde o trigon

19

vi Rybm, Saturn je poven ve Vhch, opt se dostvme k trigonu vi

Vodni. Jde vdy o trigon.
Analogicky to plat i pro non planety. Luna je povena v Bkovi, kter je
v sextilu vi Raku, Venue je povena v Rybch, opt sextil vi Bkovi a Mars
je poven v Kozorohu, opt sextil vi trovi. Jde vdy o sextil.
Odtud se d i odvodit to, e planety denn maj vt slu (jsou vce
aktivn, trigon) ne planety non (pijmaj, sextil).
Na tchto zkladech je postaven i vklad Guidda Bonnatiho,
stedovkho astrologa. Narodil se ve Forli kolem roku 1200 a zskal si
postupn dvru mnoha vlada a knat. Jeho nejvt dlo je Kniha
astronomie (Liber Astronomiae), v n obshle popisuje astrologii, kterou erpal
zejmna z arabskch dl. Robert Hand tohle dlo popisuje jako nejvznamnj
dlo od dob Ptolemaia do renesance.
k se, e sextil je dobr aspekt a je aspektem prmrnm (ale ne
kompletnm) ptelstv a dohody. k se, e to je aspekt stednho ptelstv,
protoe je z Venue a Svtel (sextil vi dmm Svtel Vhy a Bk). Je to
stedn prospn, nikoli dokonal aspekt.
Kvadratura je aspekt prmrn neptelstv a nesouhlasu, ale v dnm
ppad pln. Mars je v kvadratue vi dmm Svtel (tr a Beran). M
men slu ne opozice, kter nle Saturnu, co je aspekt pln."
Podobn popisuje trigon a opozici, co si ji doke kad pedstavit.
Lpe se projevuj planety v denn sekt, mn v non, proto i mon
odsud trigon vs. sextil.
Ptolemaios, kter je jednm z komenttor helnsk astrologie, pe
v Tetralibrosu v I. knize 20. kapitole nsledujc o poven:
Slunce, vstupujc do znamen Berana, pechz do ve a k severnmu
polokruhu, do Vah kles k polokruhu jinmu. Ve shodn s tmto dostalo
Slunce poven v Beranu a ponen ve Vhch.

20

Aby byl Saturn v protilehl poloze vi Slunci stejn, jako je tomu s jejich
domy (Lev/Vodn) dostal jako poven Vhy a jako ponen Berana. Nebo
tam, kde vzrst teplo, slbne chlad, a kde vzrst chlad, teplo slbne.
Dle, kdy Msc po konjunkci se Sluncem v mst jeho poven ve
znamen Berana zan svou prvn fzi, jeho svtlo vzrst a jako by se vyvyuje
ve znamen Bka, kter nle i do jeho trigonu jako prvn znamen, proto bylo
nazvno jeho povenm a tr jeho ponenm.
Pot Jupiter, pvodce severnch plodnch vtr, ponvad v Raku
dosahuje nejsevernj polohy, vzrst a stupuje svou slu, dostal toto znamen
jako poven a Kozoroha jako msto ponen.
Povahou hork Mars stupuje svj vliv v Kozorohu, protoe dosahuje
nejjinj polohy a je tedy nejhavj, ve shod s tm v opaku k Jupiterovi zde
zskal poven, ponen naproti tomu v Raku.
Dle planeta Venue, povahou vlhk, obzvlt v Rybch, v nich ohlauje
potek vlhkho jara a stupuje svou vlastn slu, m zde sv poven, ponen
v Pann. Neproti tomu spe such Merkur m sv poven v protilehlm
znamen Pann, kde ohlauje such podzim a sm vrchol, v Rybch naopak
kles.
Na tomto mst bych se rd zmnil o termnu Hayz, kter vak nen
vtvorem helnistick astrologie, ale ji pojmem arabskm. Podle tto teorie je
planeta v Hayz, pokud je ve sv sekt, mus bt nad obzorem (kdekoliv) a mus
bt ve znamen, kter odpovd sekt (nemus jt o kvadrant). Vjimku m
Mars, kter mus bt v muskm znamen nad obzorem v nonm horoskopu,
aby byl v Hayz.
Slab kombinace jsou zejmna ty, kdy jsou prvky denn umstn v enskch
znamench a pod obzorem, pro Marse je situace nad obzorem v enskm
znamen v dennm horoskopu problematick, podobn se to d vyvodit i pro
Saturna a jin prvky, avak planety mohou bt zjemovny esencilnmi
hodnostmi.

21

Dalm zajmavm lnkem je

dlen planet mezi domy
radosti. Pijmme na chvli
tohle dlen jako fakt a
zkusme se zamyslet nad tm,
co se tm vlastn k, kdy to
vzthneme na horoskop svta.
Pipomeme
si
situaci
obrzkem. Slunce se nm
raduje v 9. dom, Saturn ve
12. dom. Merkur najde svj
dm radosti v 1. dom, Msc
ve 3. dom, Venue v 5. dom
a Mars v 6. dom.
Prostm nahldnutm vidme, e vldci denn sekty (veden Sluncem)
jsou nad obzorem, v denn hemisfe, kdeto vldci veden Lunou, jsou pod
obzorem, v non hemisfe. Merkur coby fixn prvek je umstn v 1. dom tzv.
mezi nimi, jeho svtlo profiluje to, zda je Promteem nebo Epimteem.
Slunce, kdy na to koukneme, vidme, e se raduje v dom Ryb, co nm
njak mus evokovat Jupitera. Je to prv 9. dm, kter symbolizoval krle a
duchovn autoritu. Jde o trigon vi ASC. Vidme, e 11. dm prezentuje Bk,
v nm se raduje Jupiter. V tomto dom vesms vidme sponzorstv, akvizice a
ochranu, protekci, navzn ptelstv a asociaci, co jsou vechno signatury
Jupitera expanze a Venue, jde zde o sextil vi ASC. Saturna umstili pro
jistotu do 12. domu, kter nem dn vztah s ASC. Do padajcho domu, kde
se domnvali, e bude mn kodit. Merkur pro svou dualitu je umstn v 1.
dom, protoe to je ta oblast, kde se lme den a noc. Venue v 5. dom vytv
trigon k ASC a 5. dm m pesn ty kvality, kter m Venue rda drky,
poten atd. (Zajmavost zde je, e je to dm Marse). Luna se umstila ve 3.
dom, do domu Panny, jemu vldne Merkur, co vyhovuje jej povaze. Pojem
cestovn a pohyb je zleitost Merkura a Luna coby nejrychlej prvek se proto
raduje ve 3. dom, neme se radovat ve 12. dom (Blenci), neb ten je nad
obzorem, tedy jde o denn sektu (Luna thne non sektu). Marse umstili
naproti Saturna, tedy do 6. domu, aby oba kdci nemli vztah vi ASC
22

(30/150). Nen tk si uvdomit, e vldci denn sekty mezi sebou maj aspekty
pesn podle povahy aspektu. Slunce je v sextilu s Jupiterem, Slunce je
v kvadratue se Saturnem (neharmonick aspekt, mon i odtud to umstn do
12. domu). Luna zde m sextil s Venu, ASC, kvadraturu s Marsem.
Jak to vypad s domy? Domy na hlech ve smru znamen jsou ty
pomysln oton domy, kolem nich se to to. ASC/2, IC/5, DSC/8, MC/11.
Nsledn domy vypadaj, e maj funkci podporujc na ty pedchoz 2, 5, 8,
11. Domy jsou tedy odvozeny od tchto os, ne od znamen. Zbvaj koncov
domy, kter ten vztah nemaj, jsou mezi svty, jsou mosty, bez koreltu
vi osm. Vimnme si, e Merkur vldne obou most (12/3). Bv nazvn
prostednkem mezi tm, co je nahoe (12) a co je dole (3), m se dostvme
k textu Smaragdov desky, jej autorstv se pipisuje Hermovi (Merkur).
9. dm by mohl obrazn pedstavovat smrt naeho dtstv, co je doba,
kdy se vrac Saturn na svou natln pozici, vstupujeme do dosplosti. Pot se
pesouvme do 10. domu, v nm uskuteujeme praxi a jednn ve veejnm
ivot. 11. dm podporuje nai prci, a u jde o ptel, instituce i navazovn
novch styk. Rmcov to obdob by mohlo bt v intervalu 30-60 let (9., 10., 11.
dm). Pot, co jsme zaili vechny pjemn vci z 11. domu, se pesouvme do
dalho mostu, jm je dm est, nastv nemoc tla. 7. dm ns piprav na
to, co ns ek v dom osmm. 7. dm jak vme je v opozici na ASC (zrod),
tedy je zde u nebezpe, kter si uvdomujeme. Dalm mostem je dm
dvanct, kter nebo helnsk astrologie vychzela i z Platona, kter vil
v dal ivot ns piprav (12) na nov ivot, kter zapone opt ASC. Je to
ponkud jin pohled, nic z nj nevyvozuji, uvdm jej pro zajmavost.
Dejme tomu, e nkdo ije vce ne 90 let, pak by se ivot ubral mostem
Panny, co je pprava pro IC (ven due, Hds) a nsledn vstupujeme do 5.
domu - slva po smrti. Pokud m 4. dm co doinn s Hdem, kde se v
due, pak je jasn, e m co doinn i s rodii, nebo my jsme vsledkem
rodi. 5. dm m co dlat s ddictvm ze strany rodi. A tak se d pokraovat.
Na tomto mst je teba zmnit, e cel pozdj zpadn tradice je
postavena na tomto zkladu na horoskopu svta. Na systmu, o kterm se
mezi astrology tolik nemluv, pokud se vyloen nezabvaj helnskm
obdobm. Vyvrac to nkter vvody dnench astrolog, kte piazuj I. dm
23

Beranu, II. dm Bku. V mnoha publikacch se setkte s tm, e pokud je Slunce

ve II. dom, je zabarveno Bkem a analogicky II. dm = Bk = penze. Tohle
hodnocen nem v tomto schmatu dnou odezvu. Takt vznam dom nen
odvozen primrn od znamen, co je z ve uvedenho patrno.
Helnistick astrologie znala pojem antiscion resp. contraantiscion.
Antiscia (dle jen A) jsou zrcadlovm obrazem nebo stnem planety na zklad
obratnkov osy Rak/Kozoroh. Nkdy se tomu k slyen. Contraantiscia
(dle jen CA) jsou body protilehl a jim se k vidn. Nicmn je taky znmo,
e CA byla prvn, A zavd a Ptolemaios.
Beran m A v Pann a naopak, Bk m A ve Lvu a naopak, Blenci maj A
v Raku a naopak, Vhy maj A v Rybch a naopak, tr m A ve Vodni a
naopak, Stelec m A v Kozorohu a naopak.
Promtneme-li si to na thema mundi a uvme poven planet,
dostaneme se k tomu, e jsou zde kontakty. Venue je zde v Rybch a sama m
A ve Vhch, jm vldne. Jupiter m A v Blencch (kvadratura na Ryby), ale
jeho CA le ve Stelci, jemu vldne. Saturn m A v Rybch (sextil Kozoroh),
tedy CA je v Pann, kde je trigon na Kozoroha. Mars m zde A ve Stelci, kter je
v trigonu na Berana, jemu
vldne a CA v Blencch, kde je
sextil na Berana. Merkur m A
v Beranu, je v sextilu vi
Blencm, CA m v Rybch a zde
je spojen kvadraturou vi
Blencm. Tohle vak nefunguje
pro dn Svtlo, co se tk
domicil. Luna m A ve Lvu a CA
ve Vodni, co jsou nsledn
domy po obratncch (2 a 8).
Slunce m A v Pann a CA
v Rybch,
ovld
domy
mostov. Poven Luna m
aspekt s ASC (sextil), poven Slunce m aspekt se Lvem (trigon).

24

Je teba si vimnout, e denn vldci sekty exaltace maj aspekt s domicily

trigonem, kvadraturou nebo CA (tk se dennch znamen), kdeto non vldci
sekty jsou spojeny sextilem, kvadraturou nebo A (tk se nonch znamen). A
maj stejnou dobu dennho svtla, u CA je zajmav, e maj stejnou dobu
vstupu nad horizont (Beran Ryby atd.), piem doba stoupn znamen nad
horizont je celkem prvoad v helnistick tradici.
Doba stoupn je as, za kter urit znamen vystoup nad horizont je
to vlastn celkov doba, jakou potebuje ASC pro prchod znamenm.
Valens udv takov data:
Beran Ryby = 20 (1h 20 min.)
Bk Vodn = 24 (1h 36 min.)
Blenci Kozoroh = 28 (1h 52 min.)
Rak Stelec = 32 (2h 8min.)
Lev tr = 36 (2h 24 min.)
Panna Vhy = 40 (2h 40 min.)
Celkem to dv 180 (12 h) x 2 = 360 = 24 hodin
Vzestupy jsou doby men v obloucch rovnku, ve kterch stoupaj nad
horizont znamen zvetnku (kter nele na rovnku, ale podl ekliptiky, kter
je vzhledem k rovnku sklonn). Pro rzn znamen a zempisn ky (ecky
klimata) se budou pozorovn mnit.

25

Doba vstupu znamen nad horizont je zvisl na zempisn ce.

26

asy stoupn jsou - jak jsem ji uvedl - starovkou (helnistickou)

metodou i v direkcch (primrnch), v nich se poet stup RA pevd na roky
ivota. V zvislosti na zempisn ce jsou rzn mnostv RA (mn se vztahy
mezi ekliptikou, obzorem a nebeskm rovnkem). Doba stoupn je klov,
pokud ns zajmaj distributoi pes hranice (jak dlouho to potrv?). Nebo
pokud se budeme zajmat o nkter helnistick metody, jist na termn doba
stoupn narazme. Situaci dokld tabulka. asy stoupn jsou vyjdeny v
oblouku.
Pedpokldejme, e ns zajm doba stoupn Stelce pro 50 sev. ky. V
tabulce reprezentuje sever "N". Stelec m pro severn ku stejnou dobu
stoupn jako Rak. Nahldneme do tabulky a zjistme, e doba stoupn Stelce
je 37.35594, a pokud vydlte tohle slo 30, dostanete poet let pro kad
stupe (1,24520). Dle uvaujme, e ns zajm 10 Stelce, kde nm le ASC,
co jsou hranice Jupitera, jeho dlka je od 1-12 Stelce. Jupiter v tto hranici
prezentuje vldce Stelce a nonho vldce triplicity. Nyn je teba vynsobit
1,24520 dvancti, abychom dostali dobu, za kterou probhne prvek touto
hranic, co je 14,9424 let. Vynsobenm 0,9424 dvancti, dostaneme poet
msc - 11,3088. V dalm kroku lze 0,3088 vynsobit 30,5, abychom dostali
dny - 9,4184. Lze se k tomu dopracovat i symbolicky, kdy k asu narozen
budeme pidvat 4 minuty, co odpovd st. RA.
Vyplat se sledovat vldce hranice ASC a vldce hranice Svtla sekty
v direkci (v helnistick tradici sekta byla prvoad), tak jak se ty prvky pohybuj
(ASC a Svtlo - signifiktoi). Arabov nsledn byli maximalistit, ti sledovali
vldce hranice ASC, obou Svtel a PF, a v interakci se stlicemi (promittor) a
osami (signifiktor) usilovali o pesnou predikci (Abu Ma'shar a Mashallah).
Dostvme se to k tomu, jak hranice pout? Nikdo nepochybuje o sle
systmu, kter byl vyvinut v Egypt (jak jej identifikuje Ptolemaios), ale zatm se
nepodailo pijt na to, jak systm byl zvolen k navolen hranic (Ptolemaios
nezakrv jist znechucen), proto hned navrhuje a odvoduje systm svj, ale
taky vzpomn na Chaldejce (k nim se hls Maternus); Vallens ml svj systm
i se Svtly, ale sm se piklnl k Egyptu, Dorotheus s Pavlem Alexandrijskm
takt. Nechvm na kadm, aby si vyzkouel ten kter systm. Osobn se
adm mezi ty, je pouvaj systm egyptsk.
27

Klasick filosofie nm k, e slo ti, Trida, je posvtn slo

symbolizujc harmonii, vyvenost, dokonen a naplnn. Ti je poet stran v
trojhelnku a v mystick geometrii se pouv k reprezentaci narozen, ivota a
smrti.
V helnsk astrologii uznn triplicity spov v tom, e usnaduje
dohodu mezi znamenmi, kter jsou spojena prostednictvm tvaru a
symbolikou trojhelnku. V dsledku toho vechny planety, kter jsou umstny
v rmci tchto znamen, jsou schopn vytvoit harmonick vztah energi. Vldci
triplicit jsou pmo zvisl na sekt. Helnsk astrologie triplicity znala.
Ptolemaios jej definici v Tetralibrosu uvd, avak li se s variantou, kterou
pouvali Valens a Dorotheus.

Ohe
Zem
Vzduch
Voda

Valens / Dorotheus
D
N
Slunce Jupiter
Venue Luna
Saturn Merkur
Venue Mars

P
Saturn
Mars
Jupiter
Luna

Ptolemaios
D
N
Slunce Jupiter
Venue Luna
Saturn Merkur
Venue Luna

P
Mars
Saturn
Jupiter
Mars

Dorotheus ukazuje, jak mohou bt pouity triplicity tm na jakkoli

aspekt ivota. Napklad v dennm narozen Slunce a jeho dal vldci triplicity
indikuj stav otce, zatmco Msc a jeho triplicitn vldci nm eknou o ivot
matky. Prvn vldce hovo o prvnch rocch, druh o stedu ivota a tet o jeho
konci.
Takt se uvd v helnskch zdrojch, e by se ml uvaovat 11. dm od
bodu tst, kter uke vce na zleitosti PF. Dv vt logiku, kdy to
vzthneme na horoskop svta, protoe vidme, e jde o dm Bka, dnes by se
eklo, e jde o dm Vodne. To potn dom je zaloeno prv na
horoskopu svta, ne na modernm uspodn, kter nem dnou odezvu
v tradici.

28

Zastavme se jet u Luny. V thema mundi je jasn, e vldce ASC bude

vdy Luna. Jej vztahy vi 8. a 6. domu od ASC napovdaj, e jde o domy, kter
nevid. Vodn a Stelec. Ob musk znamen, Luna je non. Helnistick
astrologie znala tento rozsah (150). Tohle je zejm ta nejhor kombinace, jak
me bt spojen kvinkunxem, nevid je (hor ne opozice), ale jist jste si
vimli u A a KA planet, e se zde objevuj i kvinkunxy. Poven Jupitera je
v Raku (ASC), jeho A je v Blencch a CA ve Stelci (6). Ten vztah zde je. Luna je
povena v Bkovi, tedy m A ve Lvu a CA ve Vodni. Zde se dostvme
k Vodni (8). Ptolemaios hovo o znamench disjunktnch (30 przdn
prnik) a cizch (150). A Luna tyto domy nevid, neme se stejn vyhnout
psobenm z tchto dom nikdo neije bez nemoc a vn. V estm dom je
monost Jupitera, kter me leccos zmnit, ale Vodni odpovd Saturn, kter
je konen. Nejde si nevimnout, e ob tlesa jsou mimo sektu, ale ob jsou
v domicilech, co je podle helnsk astrologie zejmna u kdc pozitivn
aspekt co do sly.
Jakmile se zanete pohybovat v tchto prazkladech, nemte anci se
vyhnout nkterm vvodm, kter pijala dnen tradice, ale ji na jinch
zkladech, co je v pmm rozporu s tm, jak to bylo vytvoeno a kodifikovno
v helnismu.

29