Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v Ankae v roce

1956, pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval

umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk
univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch
podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo sbrku celkem
45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho knih je symbolem spojenm s
jejich obsahem. Pedstavuje Korn (konen zjeven) a Proroka
Muhammada (pokoj a poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny (uen Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt posledn
slovo, jak zcela utichnou nmitky proti nboenstv. Pouv pee
Proroka (pokoj a poehnn s nm),
kter doshl konen moudrosti a
morln dokonalosti, jako znak
zjmu nabdnout posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj
tent cl: pedvat poselstv
Kornu, povzbuzovat tene
k vaze o zkladnch otzkch
spojench s vrou, jako je Bo
existence a jednota a vn
ivot; a odhalovat chab zklady nenboenskch
systm a perverznch ideologi.

Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, od Anglie

po Indonzii, z Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do
Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter z jeho knih jsou dostupn
v anglitin, francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin,
urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa, zivehi (j se
mluv na ostrov Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen
Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho
knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej
takov ideologie od samch zklad. Vechna souasn hnut popen
jsou nyn ideologicky poraena, dky knihm napsanch Harunem
Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn
prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a
srdce a vedouc je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze
vytv zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a
zjevn nemaj dn siln a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy
slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt,
naopak jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo
pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost,
konflikt a dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry.
To lze ukonit pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby lid mohli t podle toho. Zvaujce stav
dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne
bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou
tyto knihy prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.

Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe

tato teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy
Darwin odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140 let to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo
upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat
kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou
anci st pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu ke shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch
ver, a zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich.
Vechna tmata tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby
nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy
upmn, jednodue a plynulm stylem zajiuj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me snadno pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze pest na jedno posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj duchovno
jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt
pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto
knih, napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu
zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat
odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a
je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory
autora, vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav
k ct a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v
srdci.

www.harunyahya.com

Amar a elva ................................8

Husejn a slon ................................12
Co Rada bratr nauil ......................14
Omar a tuk ..............................18
Damal a papouek ..........................20
Ve vem je nco dobrho ..................22
Ahmad a astn kachna ...................26
Roztomil veverky s dlouhmi ocasy .......32
Je dleit nsledovat dobr slovo ........38
istota vcch..............................42

Nam a krsn pv ..........................46

Anwar a ptek .............................48
Aliho mal ptel ............................54
Maqsud a kotko...........................60
Sajid a spie ................................64
Kamal a mosk konk .......................68
Karm a ddeek Hassan ...................70
Dda Uthman a jeho vnuk ..................84
Nae tda ...................................86
Dodatek: Le evoluce .......................92

ednoho dne etl Amar jeden ze svch oblbench pbh, O

zajci a elv. Sml se tomu, co se pihodilo zajci a pouil se

ze elvy, jak je dleit pouvat hlavu a e chytrost je vce, ne

sout v tlesn nadazenosti. Zatmco o tchto vcech uvaoval,
nhle si uvdomil, e elva v knce obivla na strnce a poala k
nmu mluvit:
elva zaala slovy: Nazdar Amare! To je skvl, e jsi tak mlad
a pitom tak chytr, aby sis vzal z pbhu o zajci a mn pouen.
Amar se zeptal Jak jsi star?
elva odpovdla: Nejsem tak mlad, jak vypadm; ve skutenosti je mi 45 let. elvy ij kolem 60 let; a existuje jeden druh suchozemsk elvy, kter se k Testudo je me t dokonce a
189 let.
Jak ron obdob m nejradi? zeptal se Amar.
elva odpovdla: Tepl poas je velice dleit pro nae peit.
Nae tlesn teplota se mn s teplotou okolnho vzduchu a je obvykle o 32.2 a 32.4 stup Fahrenheita neboli o 0.1 a 0.2 stupn
Celcia ni ne teplota vzduchu. Nae trven se zrychluje, jak se
otepluje. Kdy ns Allh stvoil, vnoval nm tyto znaky, aby
nm usnadnil peit, kdy je velice horko. My potebujeme,

Jemu nle ve, co na

nebesch je i na zemi,
a On je sobstan,
chvlyhodn.
(Sra al-Had: 64)

vechny dary, kter nm Allh vnoval, avak On je tdej ne

potebujeme.
Amar se pak zajmal: Jak je tvoje oblben jdlo?
Milujeme lutou dni. N zrak je velice ostr a nejlpe vid lutou. To znamen, e nai oblbenou potravu najdeme velice
rychle, odvtila elva.
Amar ml pro elvu dal otzku: Upadte
do zimnho spnku?
elva vysvtlovala: Ano. Kdy se poas
ochlad, od jna dle, a jdlo je tko k
nalezen, nae tla zpomal a chrnme se
tak, e na nkolik msc usneme. Tlukot
naeho srdce a dchn se zvoln. Zimn
spnek u ns trv od jna do bezna. Jeliko
ns Allh stvoil tmto zpsobem, nemusme
zstat vzhru v zim, kdy nen co jst, co by nm
bylo osudn. Allh ns ochrnil po generace tm,
e ns pole spt prv v tu sprvnou
chvli.

Amar se pod ml na co ptt: Vm, e ijete na soui, ale myslm, e nkter z vs ij i ve vod. Me mi o nich povdt?
elva se usmla: To m pravdu, Amare. Existuj suchozemsk
elvy, vodn elvy a mosk elvy. J kupkladu iji na soui. Mm
radi pole, mkkou pdu a vinice. Vodn elvy, ten druh, kter
chov v akvriu, maj rdy jezera a n behy. Mosk elvy ij
v teplch moch a pichzej na sou, aby nakladly vajka. Dovol
mi, abych ti povdla nco zajmavho o mosk elv zvan kareta:
Kareta obecn vychz na tepl ple naklst vajka. Allh vnukne
mladm elvikm, kter se vyklubou z vajek, aby zamily smrem ke svtlu odrenmu moem, jinmi slovy, ly pmo k
mstu, kde budou t. Jak tyto elv miminka vd, e moe je pro
jejich ivot nejlep msto? Mus tomu tak bt proto, e jim n
Pn vnukl toto vdn.
Amar ekl: M pravdu. Kdokoli uvauje, mus vdt, e svt je
pln Allhovch zzrak. Nikdy nesmme zapomnat, e ty a j,
vechna zvata a stromy i vecko ostatn jsou Jeho znamenm.
Hezky se mi s tebou povdalo. Dkuji, e jsi mi toho tolik sdlila.
Ahoj.
Bu zdrv ikovn chlape, ekla elva.

10

Dlouhonoz pi
pi
jsou velc sthovav ptci
vysoc 3-5 stop (to je 1-1.5
metru) s velkmi blmi kdly. Vypadaj
roztomile kvli svm ervenm zobkm a
nohm. Kad rok se ve velkm potu sthuj,
ponvad nemohou t ve studench oblastech.
pi nm tak oznamuj, e pichzej hork letn
dny a je to zzrak, e vd, kdy se m poas
oteplit. Nsledujcho roku, kdy se vrac jaro,
se pi vracej na sv mnoho mil dlouh cest
a nachzej svoje star hnzda. Je to
oveme Allh, Kdo jim vnukl tak
dobrou pam a smysl pro
sprvn smr.

11

usejnova matka ho vzala o jednom vkendu do zoo.

Bylo to poprv, kdy spatil tolik rozmanitch zvat na
jednom mst. Zali i do slonho pavilonu. Mlad slon zakopval
o svj chobot a padal a matka mldte mu pokad pispchala
na pomoc.
Slon matka si vimla Husejna, jak si je prohl a vysvtlovala:
V, moje mld je pli mlad, jet nev jak
pouvat svj chobot. Neopust mou blzkost celch 12 let a po prvnch est msc
ho budu uit, jak m patin pouvat
svj chobot.
Husejn odpovdl: Vdycky m
zajmalo, na co sloni uvaj choboty? Dchte jimi?
Matka slonice mu ekla: Prv nae choboty ns odliuj od
ostatnch zvat. Nae nozdry jsou na konci chobot, a ty pouvme k donesen potravy nebo vody do st, sbrn pedmt a k
oichvn; do chobotu meme nabrat a 1 galon neboli tyi
litry vody. A v, e jm umme uchopit malinkat hrek?
Nezskali jsme svoje choboty nhodou. Jsou laskavm darem
Vemohoucho Allha, Kter vecko stvoil.
Husejn potom vyzvdal, Jak se vm da najt dostatek jdla?
Matka slonice vysvtlovala: My jsme nejvtmi suchozemskmi zvaty na Zemi. Slon sn
zhruba 730 liber (330 kilo) rostlin za den.
Strvme denn 16 hodin jezenm.
Husejna napadla dal otzka, A co vae
zuby?

12

Slon matka odvtila: Jak vid, po stranch svch st mm dva

dlouh, ostr zuby. Tmito zuby se brnme a tak je pouvme
ke kopn dr, v nich bychom nalezli vodu. Jiste se nae zuby
asem obrous pi vykonvn takov prce a z tohoto dvodu
nm dal Vemohouc Allh zvltn schopnost. Nov zub vyrst
za starm, aby ho nahradil. Protoe ns Allh takto stvoil, me
nm vyrst nov zub, abychom ho mohli nleit pout.
Husejn chvilku pemlel, Mus mt hlad, kru ti v aludku.
Matka slonice se usmla: Takov zvuky vydvme pi vzjemn
komunikaci. Domluvme se navzjem a na vzdlenost 2.5 mil (4
km).
Husejn byl zmaten, Tak jak spolu tedy mluvte?
Matka slonice pravila: Allh vytvoil zvltn orgn v naich elech, kter vytv zvuky pro lidsk bytosti neslyiteln. Tak se
dorozumme kdem, ktermu nemohou ostatn zvata porozumt a slyme jeden druhho i pes velice dlouh vzdlenosti. Jak
vid velkolep Allhovo stvoen lze u slon dobe vidt.
Nezapome, e o tchto vcech musme
stle pemlet a dkovat Allhu neustle!
Husejn pikvl: Dkuji, e jsi mi ekla
vecky tyto vci. Te se musm vrtit k matce.
Bu zdrv Husejne,
ekla matka slonice.
Na cest zpt k matce,
se Husejn podivoval,
Kdo v, jak velik
Allhovy zzraky se vyskytuj u jinch zvat?

13

ad el jednoho dne na autobusovou zastvku, aby se

dostal ze koly dom. Zatmco tam ekal, zaal poslouchat rozhovor skupiny dt. Jedno z nich mluvilo hlasit a ukazovalo na svoje triko a elektrick autko, kter drelo v ruce.
Rad zaal dvat vt pozor a byl schopen si dt dohromady,
co kaly.
Chlapec, kter mluvil tak nahlas, se jmenoval Asim. Vypravoval
svm kamardm o svm drahm obleen a nejnovjch
hrakch. Kdy dorazil dom, Rad nemohl dostat z hlavy, co
ten chlapec kal. Kdy jeho bratr, Zubajr, vidl, jak je Rad
zamylen, posadil se vedle nho.
Co
se
dje,
Rade? O em
peml? zeptal se.
Rad odpovdl:
Cestou
dom
jsem vidl jednoho
kluka.
Mluvil se svmi
kamardy o svm
skvlm obleen
a hezkch hrkch. Byl doopravdy
bezo-

14

hledn; nezajmalo ho, e nkte z jeho kamard si nemohou

dovolit koupit takov vci. Myslm, e jeho chovn bylo moc
patn. Zubajr souhlasil: M pravdu Rade, co dlal, to nebylo vbec sprvn. Allh dal kadmu z ns odlin poehnn. Skutenost, e lovk vlastn vce pknch vc, lpe vypad nebo je spn, vbec nen v jeho moci. Allh nm tyto
vci dal, aby ns vyzkouel a aby zjistil, jak budeme jednat,
kdy nm takov poehnn vnuje.
Chovn, kter se Allhu nejvce lb je takov, kdy lovk nezapomn, e to Allh mu dal vechno, co m. Nesmme se
chlubit nebo bt rozmazlen poehnnmi, kter nm Allh dal;
musme se vdycky chovat skromn. Mimoto, je to Satan, kdo
se nafukuje pchou. Vzpomene-li si, ten ver, kter jsme etli
vera, byl prv o tto vci. Allh nm k e: A jedn tak,
abyste si nezoufali nad tm, co vm uniklo, a abyste se neradovali pli z toho, eho se vm dostalo. Bh nemiluje dnho domlivce vychloubanho. (Sra al-Hadid: 23)
Rad pikvl: Take bychom se nemli nechat zkazit tm, co
nm Allh dal, a nemli bychom bt smutn nebo znechucen, kdy o nco pijdeme. Je to tak, Zubajre?
Zubajr se usml: Sprvn!
Allh vlastn vechno. Dv
nm tolik poehnn, kolik si
peje nm dt. A je jich
mlo nebo mnoho je to
vecko soust zkouky
v tomto svt.

15

Bh vs vyvedl z trob matek

vaich, ani jste mli njak
vdn, a pak vm sluch, zrak i
srdce dal - snad budete
vdn.
(Sra an-Nahl: 78)

Rad ml na svho bratra otzku: V jednom veri, Allh

k: A nevrhej zrak svj dostiv na to, co dali jsme nkterm prm z nich v uvn - to ndhera pomjiv je ivota pozemskho, abychom je tm uvdli v pokuen; vdy
tdrost Pna tvho lep je i trvalej. (Sra Ta Ha: 131) To,
co Asim udlal, bylo patn, nebylo vak patn i to, jak byli
jeho kamardi zaujati a jednali zpsobem, kter by se Allhu
nelbil? Pestoe je to Allh, Kdo nm dal
nae obleen, jdlo, domov a auto, bt
zhkan ns doopravdy poniuje,
nen to tak?
Zubajr okamik pemtal: Jist. To je
dobr zpsob, jak to vysvtlit. Dovol
mi, abych ti vypravoval pbh
z Kornu jako pklad. V
Kornu Allh uvd pklad
dvou mu. Jeden m dv
zahrady. Allh kadou z nich
naplnil datlemi a jinmi plodinami.
Kdy as uzrl, ob zahrady pinesly
rodu. Mezi obma zahradami byla eka a
tud ml ten lovk spoustu ovoce. Jakmile

16

vlastnk zahrady mluvil se svm ptelem, ponioval ho

slovy: Mm vce majetku ne ty a mocnj jsem i
rodem svm. (Sra al-Kahf: 34) Honosc se vm majetkem, kter vlastnil, chodval do sv zahrady a ukazoval ji svmu pteli a kal pitom:
e nkdy toto zanikne, si nemyslm, a nedomnvm se, e kdy dostav se Hodina; a vru i kdybych
navrcen byl k Pnu svmu, nco lepho ne toto naleznu
tam vmnou. (Sra al-Kahf: 35-36)
Jeho ptel ho varoval:
K bys byl, kdy do zahrady sv jsi vstoupil, pronesl:
Nech stane se, co Bh chce, a nen moci krom u Boha! A
vid-li mne majetkem a dtmi chudho, mon, e mne
Bh obda lepm, ne tv je zahrada... (Sra al-Kahf: 3940)
Majitel zahrady nebral toto varovn vn. Nakonec ho Allh
potrestal. Jednoho dne seslal boui a ta zniila jeho rodu.
Kdy majitel zahrady rno vstal a spatil, e piel o vechny
drahocenn plodiny, pochopil, e Allh m neomezenou moc
a e vechno je pod Jeho kontrolou. Nikdy nesmme zapomenout na tuto phodu, Rade, a musme se vdy chovat takovm zpsobem, jak nm rad.

17

OMAR
OMAR A
A
TUK
TUK
N

e el jednoho dne do poslele, Omar sledoval

s otcem dokumentrn film. Byl cel o zva-

tech a on byl pekvapen, jak nkter zvata pevaj v hrozn obtnch podmnkch. Jakmile se dostal do postele, pemlel o tom, co vidl.
Pedstavoval si, e ije tam, kde ij tato zvata a
nhle se ocitl na mst pln pokrytm
snhem. Zaal se potulovat kolem.
Z nieho nic uslyel hlas kat,
Vtej Omare!
Kdo jsi? zeptal se Omar.
J jsem tuk, pila odpov.
Stvoen, kter hovoilo, vypadalo, jako by mlo na sob smoking. Omar si hned vzpomnl, co to je. V dokumentu, kter toho veera sledoval s otcem
byl vnovn dl tukm.
Ach ano, ekl Omar: Prv jsem vidl nco o tvm ivot v televizi. Tady opravdu mrzne. To ti nen nikdy zima?
Tuk odpovdl: Toto je Jin pl a mraziv teploty nkdy
dosahuj a -130 stup Fahrenheita co je tot jako -88
stup Celsia. Toto prosted by zabilo mnoho zvat, ale my
nemme problm zde t, pestoe je tomu tak pouze kvli nkolika zvltnm vlastnostem, kter nm Allh vnoval.

18

Kvli tlust vrstv podkonho tuku na ns zima nepsob tolik,

jako na ostatn zvata. A kdy ude zima, jdeme dl na jih
podl pobe.
Omar si vzpomnl: To znamen, e se sthujete! Jak dal
pednosti, o nich nevm, mte? Napklad v dokumentu se kalo, e se dobe starte o sv vejce, dokud se z nich nevylhnou mlata. Me mi o tom nco ct, prosm?
Tuk se usml: Ovem. Na rozdl od mnoha zvat jsou to
samci tuk, kdo sed na vejcch, nikoli samice. A to dlaj pi
teplot -22 stup Fahrenheita (-30 stup Celcia) po dobu 65
dn, ani by se pohybovali. Mezitm matka odejde pry, aby ptrala po potrav pro mld, kter se vylhne. Potom, co se vyklubou, kutka strv prvn msc na nohou matky a otce.
Kdyby je opustila na pouh dv minuty, tak by umrzla.
Omar pikvl: To znamen, e muste bt opravdu opatrn, e?
Tuk opil: Allh nauil kad zve, jak m reagovat.
Dlme jen to, co nm Allh vnukl.
Omar souhlasil: N Pn nauil kadho tvora, kde a kdy se
usadit a jak nalzt potravu. ivot vs tuk je dobrm pkladem.
Tuk se otoil: Me najt spoustu jinch pklad u ostatnch tvor. Moje rodina na mne ek, tak u musm jt, mm
obavy.
Nhle Omar uslyel zvonn. Bylo rno a jeho budk spustil. Tak
si uvdomil, e jeho mal cesta byla pouze pknm snem.

19

amal vdy chtl doma chovat ptka. Nemohl uvit svm om, kdy jeho otec piel jednoho dne
dom a nesl velikou klec. Sthl pokrvku a spatil uvnit
jasn lutho a purpurovho papouka. Damal byl hrozn
astn. Toho prvnho veera spolu mli Damal a papouek
vn rozhovor.
Damal ekl: Ahoj krsn papouku. Chci t opravdu dobe
krmit, proto se o tob musm vecko nauit. Pedevm, me
mi ct, jak je tv oblben jdlo?
Moje oblben jdlo jsou semena, pravil papouek.
Jak je j? zeptal se Damal.
Papouek vysvtloval: Dovedu dret svoje jdlo nohama a jst
ho stejn jako obloen chlb. Jsem odbornk na oteven skopky semen svm jazykem. Fakt, e mohu tmto zpsobem utiit svj hlad, je velkou pzn a poehnnm od Allha.
Damal se pak optal: Jsem stran zvdav. Kde se ve tvm pe
vzaly tak neuviteln krsn barvy?
Jako u vech ptk, ekl papouek, moje pestr barvy pochzej z ltek uloench uvnit mch per tehdy, kdy se zanou
vytvet a je to spojeno se zpsobem, jak se od nich odr
svtlo. V, e kdy mi vypadnou pera, jsou nahrazena novmi?
A pokad, kdy dorostou, maj totonou barvu. Toto je dal
dkaz dokonalosti Allhova stvoen.

20

On je Bh - Stvoitel Vrobce,
Drce podoby
(Sra al-Har:24)

Damal pitakal: Je to opravdu asn. Um tak napodobit

zvuk, kter sly? Jak to dl?
Mohu napodobit zvuky, kter uslym, ale nemohu jim porozumt. To se tak dje z vle Allha. Jinak, jak by si mohl tvor jako
j, bez inteligence nebo vle, vyvinout schopnost napodobovat
zvuky? Pouze n Vemohouc Pn m schopnost stvoit
takovho barevnho mluvcho ptka, jako jsem j. To
On dl vci tak perfektnmi, vyloil papouek.
Damal se usml: Mj obdiv
k Vemohoucmu Allhu
roste a roste, jak se na
tebe dvm. Udlm
vechno, aby ses tady
ctil pohodln. Jet
jednou, vtej dom,
krsn papouku.
Pamatuj si, ekl papouek:
Tou nejlep vc, jakou meme udlat pi pohledu na
vechny dokonalosti stvoen
Vemohoucho Allha ve vesmru je pipomnat si Jeho velikost, dkovat Mu a nikdy na
Nj nezapomnat.

21

li je ikovnm kem zkladn koly. Jeho uitel a jeho

kamardi ho maj moc rdi. Vdycky m vecko v po-

dku a respektuje svoji matku, otce a ty, kdo jsou star, ne

on sm. Ale Ali pehnan reaguje na vci, kter se mu stvaj a
dl si starosti s vcmi, kter se nestaly. Napklad, kdy se m
ve kole pst psemka, vdycky se boj, e dostane patnou
znmku a dokonce i pestoe se na ni peliv u, je mu starostmi patn. To mu asto ztuje soustedn a nkdy dokonce patn odpov na otzky, kter ve skutenosti dokonale
zn. Kdy se objev nco, co Ali nedovede dlat nebo kdy vci
nejdou tak, jak on chce, rychle upadne do beznadjnho
smutku. Zlob se na sebe, kdy se div, jaktoe nco nezvldne
nebo jaktoe nco nejde tak, jak by mlo.
Jednoho dne, kdy se vrtil ze koly dom, byl Ali velice
astn a, jako vdycky, vzruen. Ve chvli kdy dorazil dom,
jeho matka pipravovala v kuchyni veei. Ihned zaal matce
povdat, co se pihodilo ve kole.
Mami, ekl vzruen: O vkendu jdeme na koln vlet.
Budeme mt dobr jdlo, hrt si s mem, pjdeme na
tru, budeme zpvat psniky a hrt hry. Nen to
skvl?
Ano, Ali, to jsou velice dobr zprvy, usmla se
matka. Te poj, umyj si ruce a zani pracovat
na domcch kolech.

22

Ali udlal, co mu matka ekla. Umyl si ruce a obliej a zaal

dlat domc kol. Jene pod byl rozruen. Myslel na to,
jak bude na vlet zbava. Nhle ho napadla mylenka.
Pomyslel si: Co kdy budu o vkendu nemocn? Potom nebudu
moci jet na vlet. Budu muset zstat doma v posteli, zatmco
si vichni m kamardi budou hrt s mem. Z nieho nic byl
zasmuil. Vechna jeho radost byla pry. Mezitmco dlal svj
domc kol, uvaoval.
Chvli ped vee piel dom Aliho otec. Aliho matka je zavolala k veei. Spolen se posadili ke stolu. Ali byl tich a zamraen, kvli patnm mylenkm v hlav. Jeho matka byla
velice pekvapen zmnou, kter se s nm udla. Aliho otec si
tak viml, jak je zachmuen. Jako vdycky si zaali povdat.
Jak jsi ml dnes ve kole den?
zeptal se otec.
Uili jsme se njak nov vci,
tati, odpovdl Ali: V hodin
matematiky jsem el k tabuli a
potal pklady, kter nm uitel

23

dal.
Neekne svmu otci ty dobr zprvy, kter jsi se
dnes dozvdl, Ali? zeptala se matka.
O vkendu jdeme na vlet, tati.
To jsou dobr zprvy, Ali, usml se otec, ale ty nevypad,
e by jsi z toho ml radost.
Matka dodala: Byl jsi tak astn, kdy jsi piel ze koly, ale
te vypad smutn.
Ali odvtil, Ano, byl jsem astn, ale pak m napadlo nco, co
mne zarmoutilo.
A pro jsi zarmoucen, Ali? zeptal se otec.
Ali mu povdl, Jestli o vkendu onemocnm, a nebudu moci
jt na vlet, tak budu hrozn neastn.
Matka se ho pokusila uklidnit: Ali, v tuto chvli nejsi nemocn,
a nememe vdt, co se stane pozdji. Je sprvn, abys byl smutn
kvi nemu, co se me anebo
nemus stt?
Jeho

otec

doplnil:
Podvej
Ali, tak je
tomu proto,
e Satan
ti do hlavy nasadil zl mylenky a
proto jsi rozru-

24

en z vc, kter se jet nestaly. Tomu se k bt bojcn.

Vechny patn mylenky, kter ti pichzej na mysl nebo
vechny obavy, kter pociujeme v srdci, jsou starosti vyslan
Satanem. Allh nm oznamuje v Kornu, co bychom mli
dlat, kdy se to stane: A kdykoliv t bude znepokojovat
nvod satanv, hledej toit u Boha, vdy On slyc je
i vevdouc. (Sra al-Araf: 200)
Ali, ekla mu matka, Kdy ti takov patn mylenky pijdou na mysl, obra se ihned k Allhu a pomodli se.
Jeho otec pokraoval: Allh rozhodl ji dve, co se nm stane
v naich ivotech. A On si pro ns vdycky peje to nejlep.
Nebude-li moci jt na vlet, bu si jist, e je to pro tebe ta
nejlep vc. Nkte lid zapomnaj, e ve vem je nco dobrho a rmout se kvli nkterm phodm, kter se jim staly.
Ale me tomu bt ve skutenosti tak, e je Allh ochrnil
ped nm horm. Avak oni o tom takto neuvauj a proto
jsou pod nervzn a zasmuil.
Ali pikvl: Ano, te u to dobe chpu. Odte kdy mne
pepadnou patn mylenky, ihned se
obrtm k Allhu a podkuji Mu, e mi
dal to nejlep ze vech vc.

25

hmad el o vkendu navtvit svho ddeka. Ped vee

ho jako obvykle vzal dda do parku. Kdy do parku do-

razili, Ahmad byl velice astn pi pohledu na kachny plujc

po rybnku. Jeho dda vdl, e Ahmad m kachny skuten
rd, take s sebou vzal pro n nco k jdlu. Dal to Ahmadovi,
jak spolu sedli na lavice. Ahmad se rozbhl za kachnami.
Ahoj, ekl: J jsem Ahmad. Pinesl jsem vm nco k jdlu.
Jedna z kachen pak ekla, Ahoj Ahmade, mockrt dkujeme.
Pemlel jsem, pravil Ahmad: Kdyby vs tady nekrmili, nebo

26

kdybyste ili nkde, kde nejsou

dn lid, jak byste naly potravu?
Kachna odpovdla: My kachny,
pokud ijeme v divoin, moc neopoutme vodu. Svoje jdlo bereme z vody.
Ale j ve vod, na n plave, dn jdlo nevidm, ekl zmaten Ahmad.
Kachna vysvtlovala: Z vody zskvme potravu nkolika zpsoby. Nkter kachny zstvaj na hladin a jed rostliny a
hmyz. Jin kachny potpj hlavy a pedn st tla pod vodu a
hledaj potravu s ocasy ve vzduchu. A jet jin se zcela potp
pod vodu a hledaj potravu tmto zpsobem.
Ahmad ml jinou otzku: Pro zstvte celou dobu ve vod?
Pro nechodte kolem po zemi?
Nae nohy opaten plovac blnou nm dovoluj plavat a
umme plavat velice rychle, jene chodit po zemi je tk, povdla mu kachna.
Ahmad se potom kachny ptal: Kdy j vlezu do vody musm se
pod pohybovat, abych se udrel nad vodou. Tak musm mt
nafukovac rukvky, abych se nepotopil. Jak to dlte, e plujete tak snadno po hladin?
Prv tak, jako ty se nemus pohybovat, abys plaval, m-li
rukvky, tak i nm vzduch v tlech dovoluje vydret na
hladin, odpovdla kachna.
Ahmad byl stle zmaten: Jene kdy j mm
rukvky, tak se zase nemohu potpt pod vodu.
Tak jak se to da vm?

27

Mme v tlech vzduchov kapsy, kter vypadaj jako mal

balnky, ekla kachna. Kdy jsou tyto balnky naplnny
vzduchem, tak plujeme; a kdy se chceme potopit pod
vodu, vypumpuje vzduch z tchto kapes ven. Proto se
meme lehce potpt, protoe v naich tlech zstane mn vzduchu.
Take me plout po hladin a me se potpt pod vodu
a dovede krsn plavat, pravil Ahmad.
Kachna pokraovala: Je to kvli naim nohm vybavenm plovacmi blnami, e tak snadno plaveme. Kdy ve vod pohybujeme nohama dopedu a dozadu, tyto blny se rozthnou a
dovoluj nm potlait se proti proudu vody s vt silou.
Prv tak jako s ploutvemi, kter si na nohy dvaj dosplci,
kdy jdou v lt plavat, take plavou rychleji a snadnji! vykikl Ahmad.
To je ono, Ahmade, souhlasila kachna. Kdyby byly vae
nohy takov, tak byste nemohli pohodln chodit. Protoe

28

my jsme vak vodn

ptci,

tvar

naich

nohou nm dovoluje
plavat a krmit se velice jednodue.
Vechny kachny vypadaj stejn, take jak
rozdly mezi nimi jsou?
divil se Ahmad.
Vechny vypadme stejn,
neodporovala kachna: Ovem
existuj urit odlinosti mezi rznmi
druhy kachen. Kaei maj jasnj pe ne
kaeny. To je dleitou ochranou pro samici, kdy sed na
hnzd, aby vysedla sv mlad. Kvli jej matn barv ji neptel nemohou uvidt a je v mnohem vtm bezpe, jak tam
sed. Nevrazn barvy kachn samice splvaj s pozadm a znemouj ji zahldnout dokonce i zblzka.
Tak co se tedy stane, jakmile se k hnzdu pibl neptel?
zeptal se Ahmad.
Kachna vysvtlila: Kaer na sebe upout pozornost
pouitm svho jasn zivho pe, aby odlkal
dravce od samice na hnzd. Kdy se predtor
dostane k hnzdu, samec okamit vzltne
do vzduchu a nadl pitom hodn hluku a
vechno proto, aby odlkal vetelce.
V tom okamiku Ahmad uvidl po vod plout nkolik kachat. Byl uasl, e jsou tak malik a pitom tak dobe plavou. Zeptal se: Jak se tato kachata nauila tak rychle plavat?

29

Kachata si najdou cestu do vody, aby plavala a krmila se, pouze nkolik hodin po vyklubn, oznmila mu kachna.
Ahmada zajmalo, co by se s nm stalo,
kdyby ho nechali ve vod nkolik hodin
potom, co se narodil. Urit by nebyl schopen
plavat; nalokal by se vody a zemel. Uvil, jak
perfektn Allh vytvoil kachny, aby mohly
t, plavat a krmit se ve vod. Pak vstal
Ahmadv dda z laviky a piel k nmu.
Ddo, ekl Ahmad: Kachny um opravdu dobe plavat, e? A
jsou tak roztomil!
Ddeek souhlasil: Ano Ahmade. Jedna z jejich schopnost
nm ukazuje, jak dokonale Allh stvoil kadou ivou vc.
Vdl jsi, e kachny mohou tak ltat? Kdy let, neustle mn
smr, aby se nestaly koist dravch ptk.
Ja kachny vd, e maj pod mnit smr, aby unikly predtorm, ddo? zeptal se.
Jeho ddeek mu povdl: Zrovna tak, jako dal Allh zvltn
schopnosti jinm zvatm, dal tuto tmto roztomilm
kachnm, aby se mohly chrnit. Allh tvo to, co si peje. V
Kornu je ver, kter je o tom: Bh stvoil kadho ivoicha
z vody; a jsou mezi nimi ti,
kte plaz se po bie, jin,
kte chod po dvou nohou, a
dal, kte chod po tyech.

30

Bh tvo, co chce, a Bh vru vemocn je nad vc kadou. (Sra an-Nur: 45)

Tak poj Ahmade, ekl: Veee je skoro hotov. Bude lep,
kdy se vydme dom.
Dobe ddo. Cestou ti povm, co jsem se o kachnch nauil!
Opravdu? zeptal se ddeek. A odkud jsi se to nauil?
Ahmad mrkl na kachny ve vod a ekl jim sbohem.
Ahmad vzal ddeka za ruku a kachny nechali za sebou. li
spolen dom a povdali si o dokonalm Allhov stvoen a
dkovn za n.

KACHNY
Pi letu se kachny, tak jako gepardi, mohou pohybovat tak
rychle jako auto. A kdy let, neustle mn smr, aby se nemohly stt koist predtor. Kdy se maj potopit pod vodu,
udlaj to tak rychle, e stelci maj problm je trefit.

31

ill a Dawud byli dva kamardi, kterm bylo spolen

dobe. Prv doetli knihu o ivot zvat a hrozn se jim
lbila. Jak by to bylo vzruujc moci poznat tato zvata lpe!
Toho veera hovoili se svmi rodinami a pesvdili je, aby se
o vkendu vydali na vlet na venkov. Cestou si vzjemn kladli
otzky o zvatech, kter tam uvid. Jakmile se dostali ven z
auta, zaali pobhat mezi stromy. Jejich rodiny se usadily na lavicch a zaaly si povdat. Bill a Dawud poprosili o dovolen
toulat se kolem, jeliko byli nedokav, aby uvidli njak zvata.
Potom co uli krtkou vzdlenost, vimli si pohybu v list.
Dawude, podvej se tam! zvolal Bill. Myslm, e je to veverka!
Pojme!

ekl

Dawud,
Podvejme se bl.
Byla to vskutku veverka, kter ekla:
Vypadte na dva zvdav chlapce. Mohu
vm povdt, co si
pejete znt.
Ano, prosm! Povz

32

nm, pravil Dawud.

Zajmalo by m, pro m tak dlouh ocas, ekl
Bill.
Pedevm, zaala veverka, se mohu vydat
mnoha smry nahoe na stromech.
Napklad se svmi ostrmi drpky mohu
snadno lzt na stromy. Mohu pobhat ve
vtvch, houpat se nahoru a dol a dokonce
i chodit tak. Mm pbuznm a mn se k
ed veverky a dovedeme lehce skkat z
vrcholu jednoho stromu na druh 15 stop (4
metry) daleko. Vyskome do vzduchu, jako
kdybychom letly; pak rozthneme pae a
nohy a plachtme vzduchem. Ocasy zlepujeme rovnovhu a pouvme ho jako smrov kormidlo.
Dawud ekl: etl jsem v knce, e nkter
veverky um ltat. Potebuj ltajc veverky
pouze dlouh ocasy, aby mohly ltat?
Ano, odvtila veverka. V Austrlii existuj druhy veverek, kter mohou ltat. Maj na dlku asi 20 a 35 palc

33

(45 a 90 cm). Pohybuj se ze stromu na strom dlouhmi

skoky. Msto kdel maj plachtc blnu a pohybuj se mezi
stromy jako kluzky. Kupkladu blna veverovce krtkohlavho se natahuje od pednch rovnou k zadnm konetinm.
Letc veverka me skoit z kmene jednoho stromu s napjatou k a vypadajc jako kluzk uraz 100 stop (30 metr) jedinm skokem. astokrt byly pozorovny, e urazily vzdlenost 1740 stop (530 metr) v esti skocch, jeden za druhm.
Jak vypotaj vzdlenost, kdy skou mezi tak vzdlenmi
stromy? podivoval se Bill. Aby pistly na sprvnm mst
mus dlat vpoty. Jen drobn chyba a spadnou na zem.
Veverka souhlasila: Velice sprvn. Kdy skeme, smujeme
na tenk vtve a musme skkat opatrn, abychom pistly na
sprvnm mst. K tomu pouvme sv zadn bhy, svj ostr
zrak, kter nm umouje dobe odhadovat vzdlenost, siln
drpy a ocasy, kter nm pomhaj udret rovnovhu. A ten
Jedin, Kter nm dal tyto schopnosti a nauil ns je pouvat,
to je n Vemohouc Pn. Jinak by pro ns urit nebylo
mon bhat s pravtkem a mit vku strom a vzdlenost
mezi vtvemi.
Dawud se ptal, Jsou vae ocasy jet k nemu jinmu?
Bill dodal: Jednou jsem vidl doku-

34

ment. Mal zvtka ztrcej tlesn teplo, kdy se nepohybuj.

Ve studenm poas jim hroz zmrznut, zejmna ve spnku.
Ale tak jako u vech zvat Allh vytvoil veverkm cestu, jak se
chrnit v obtnch vnjch podmnkch. Veverky maj hust
huat ocasy, ktermi se obal a sp stoen do klubka. Tento
huat ocas je jako zimn kabt, kter je chrn ped umrznutm, kdykoli sp ve studenm poas.
Ano, to je pravda, souhlasila veverka. Ve studenm poas
ns ocasy zahvaj. Avak existuje jet dal pouit naich
ocas. Tak jako je tomu u jinch zvat i my veverky mme
zpsoby, jak navzjem komunikovat. Vezmi napklad rezav
veverky. Jakmile spat neptele, tesou svmi ocasy a vydvaj
rozruen zvuky.
Dawud ukzal: Podvej, kolik ok jsi nasbrala. To mus mt
podn hlad.
Veverka pokraovala: Pro ns je
obtn v zim najt potravu, take se na zimu pipravujeme tm, e si potravu nasbrme v lt. Kdy
ji uskladujeme, musme bt
opatrn. Nememe skladovat

35

ovoce, jeliko se brzy zkaz. Abychom nemly v zim hlad,

musme sbrat jen oky, iky a podobnou potravu, kter vydr. Vid? Tyto oky si schovm, abych je sndla v zim.
Dawud dodal: Je to Allh, Kdo nauil vechny tvory jak najt a
uskladnit svou potravu; je to On, Kdo poskytuje kadodenn
jdlo vem tvorm, kter stvoil. Jednou z charakteristik Allha
je Poskytovatel ponvad On poskytuje potravu vem ivoichm, kter stvoil. Korn nm oznamuje, jak milosrdn a soucitn je Allh: Kolik je zvat, je neopatuj si obivu svou, ale
Bh jim ji utduje stejn jako vm - a On slyc je i vevdouc. (Sra al-Ankabut: 60)
Veverka pak ekla: Allh dal kadmu tvorovi, kterho stvoil,
schopnosti, je mu pomhaj pizpsobit se prosted, v nm
ije. Nesta nm vyhledat potravu a uschovat ji; kdy nadejde
zima, musme tak najt msto, kam jsme ji uschovaly. To dovedeme dky znamenitmu ichu, kter nm n Pn dal.
Uctme oky pokryt a 12 palci (30 cm) snhu.
Jdlo, kter shromdme, skladujeme na vce ne jednom
mst. Ale pozdji zapomnme, kam jsme ho daly. Jene
Allh nm dovoluje zapomnat z uritho dvodu. Za as semena,
kter jsme zapomly pod
zem, vzejdou a vyrostou z
nich nov stromy.
Bill pemlel: Oechy a

36

katany maj tvrd skopky. My pouvme louskky, abychom je oteveli. Jak je vy veverky otevrte bez louskku?
Mme zuby, kter jsou ostej a silnj ne zuby kterhokoli
lovka, vysvtlovala veverka. Nae pedn zuby, kterm se
k ezky, nm umouj rozdrtit tvrd materily; v prostoru
za nimi jsou stoliky. Dky tmto naim ostrm zubm dovedeme rozlousknout skopku kadho oechu, bez ohledu na
to, jak je tvrd.
Nepokozuje to vae zuby? zajmal se Dawud.
Veverka objasnila: Zde tak mete vidt bezchybnou harmonii, kter existuje mezi vm ve svrchovanm tvoivm umn
naeho Pna. Kdyby se nm zuby zlomily, nebo obrousily, vyrostou nov. Allh dal tuto schopnost vem podobnm stvoenm jako jsme my, kter hryzaj svou potravu.
Bill dodal: Korn nm vypravuje o krse a dokonalosti ivch
tvor, kter Allh vytvoil: A tak ve stvoen vaem i ve zvatech, je po zemi rozmnoil, jsou znamen pro lid pevn
pesvden. (Sra al-Dthijja: 4)
Dawud souhlasil: Musme si pamatovat, e Allh kontroluje
vechno v kadikm okamiku. Mli bychom mu dkovat za
kad poehnn, kter nm vnoval, modlit se, abychom byli
jeho drahmi sluebnky a prosit Jej za odputn.
Ano, m pravdu, ekl Bill. U je pozd Dawude. Pojme u
zptky. Dkujeme za to, co jsi nm povdla, veveruko.
P, p, moji mal ptel, ekla veverka.

37

nas byl mil, slun vychovan a tvrd pracujc chlapec.

Z njakho dvodu se jeho otec musel pesthovat do

jinho msta a Anas musel opustit vecky svoje kamardy.

Brzy potom, co se Anas s rodii nasthovali do novho bytu,
je sousedi z domu zaali navtvovat. Anas byl velice rd, protoe tam bylo nkolik stejn starch dt. Anasovi se moc lbili jeho nov kamardi a po ase se velmi sblili. Ale byl tam
jeden mlad kluk jmnem Irfan, kter vdycky kazil jejich hry,
kter zrovna hrli, ponvad chtl, aby hrli to, co chce on; a
pokud to nebylo tak, jak on chtl, zlobil se na n.
38

Jednoho dne, kdy si vichni kluci hrli v zahrad, se k nim pipojil Irfan. Hrli si s novou hrakou, kter patila Anasovi.
Irfanv pchod kadho zneklidnil, jeliko vdli, e kdykoli
se pid ke he, bude z toho hdka. Take tentokrt chlapci
nedovolili, aby si s nimi hrl. Irfan se hrozn rozlobil, vzal
Anasovu novou hraku, hodil ji na zem a rozbil. Anas byl moc
rozilen a jeho kamardi se zaali hdat s Irfanem. Strc
Hanif uslyel hluk kluich hlas a vyhldl z okna. Strc Hanif
ml chlapce, rd, vdycky se o n zajmal a asto s nimi mluvil o existenci Allha, poehnn, kter poskytuje a skutcch
uctvn, kter pikazuje. Kdy vidl chlapce, jak se hdaj,
hned seel dol a pipojil se k nim. Irfan plakal. Kluci ekli
strci Hanifovi, co se dlo a pak se posadili v zahrad, aby si
promluvili.
Anas vysvtloval, co se pihodilo: Strku Hanife, moji kamardi a j spolu pokad dobe vychzme a hrajeme si bez rvaek. Ale Irfan vdycky pokaz legraci a my u s nm nechceme
kamardit.
Ale oni nechtj dlat to, co chci j, stoval si Irfan.
Strc Hanif pak ekl: Ale no tak chlapci! My vichni se chceme
ctit dobe a vst bezpen ivot a najt ptelstv a tst, kdekoli meme. Jene nesta si tyto vci pt. A nememe
ekat na nkoho jinho, aby nm je dal. Ctit se dobe v bezpenm prosted a vytvet dobr kamardstv vyaduje
zvltn sil a sebeobtovn. Kdyby kad trval na tom, mt
jen to, co sm chce, a myslel jen na sebe namsto dvn
ostatnm, pak by mezi nmi bylo jen netst a hdky. Avak
vc, kte se obvaj Allha, se chovaj jinak; jsou trpliv,
odpoutj a netrvaj na tom, aby bylo vehno po jejich. I kdy
se k nim nkdo zachov patn, neurej se; stav prospch
ostatnch ped sv vlastn pn a sna se co nejlpe, aby ne39

rozlobili druh ve svm okol. Toto je znak nadazenho slunho chovn, kter Allh nadil, aby jeho sluebnci provozovali.
Anas se zeptal: Dobe strku Hanife. Kdyby mezi ns piel
rv a kal okliv slova, co tedy mme dlat?
Strc Hanif odpovdl: Oveme, musme jednat tak, jak nm
Allh rozkzal. Allh nm k jak v Kornu:
Dobr a patn skutky si nejsou rovn; odplcej tm, co
lep je, a hle, ten, mezi nm a tebou bylo neptelstv, se
stane jakoby ptelem horoucm. (Sra Fussilat: 34)
N Prorok, k mu Allh poehn a vnuje mu pokoj, tak
rad muslimm, aby s ostatnmi zachzeli dobe v hadth, kter
zn: Kdokoli si peje uniknout ohni a vstoupit do zahrady by
ml zemt s vrou v Allha a Soudn den a ml by se chovat k
lidem tak, jak si peje, aby se oni chovali k nmu (Muslim)
Kluci pak podkovali strci Hanifovi a slbili, e se v budoucnu
budou snait spolu vychzet.

40

DKUD
V Kor
POCH
n
Allh p u Allh pika
Z POK
zuje v
oehn
ORA V
cm
a vn
dujc:
,
CC
uje mu
ab
pokoj, y byli poko
H?
Allh
rn. N
ta k p
mi zje
Proro
rohla
vil, e
neml
u
k
je v je
m
nad dr
dn z , k mu
uhho me bt pe
Vc
hadth
d sebo
povyo
jsou ti,
nsleu
vat, an
a e je
kdo v
i mu navzjem po
d, e
to On,
k
k
o
o
d
A
vodu,
rn. Nik
it. (M
bez oh kdo dv lid llh stvoil v
uslim)
do by
sk
le

me
se
bt, nik du na to, ja m bytoste echno, e Je
m vek
mu v
k pohle
korn:
dy nen
e
er
ch
d
namy
len. n, bohat, poehnn ny vci pat
Slueb
. Z to
intelig
Korn
nci M
hoto d
e
n
n

tn neb
m ozn
jsou o ilosrdnho
a
o
m
u
u
z
je, e
nvan
sloven
jsou t
v

i,
i

c
li
k
Furqan
dmi p
jsou
oetil do pokorn
po: 63)
chod
mi, od
Allh o

p
p
o
o zem
vdaj:
znamu
i,
Mr s
je dob
vn:
vmi! a kdy
r z p r
(Sra a
vy pr
lo vc
Ab

o
o
dmn
o
za d ob
odevz stvem vam
r cho
d
(Sra a vejte! A oz je Bh jedin
nam z
l-Had

,
J
emu s
vst r
: 34)
e do v
adostn
le
ou po
korn
m.

A?
ALLH piT
A
N

jim
IPOM
, co se

P
laj
ve
EME d chvli a e On ntvaoj pemlet. Tokoda
M
I
S
m
JAK
vec
v ka
nezapo
stvoil
a sly

n
Nm
t tvid
si, e O
ivot o
il sdli
llh je
ovnm
jejich
jim mn
d, e A
m

u
lidem
o
o
v
c
ik
d

m
c
v

m
tn
m
u
V
j osta
mysli,
m o k a
aovn
a
v
d
a
d

u
n
v
a
,
tuje:
o
k
a
ty
p
h
d pama
d o c es
en a
et All
hod. V
o p o
m stvo
stoup
h
se udr
a
v

n
N
z
m
m

ji
a
n
v
n
e

sna
a kte
vc
skryt
ti, kter
nu, e
chopit
i lece
udlos

o
r
e
p
y
o
c
n
K
u
d
h
oto
o
e
c
v
ve
jce, s
muje
i, snah
tvoil t
oha sto
m ozna
ru nes
dlostm
B

u
n
v
Al
j
a
o
h
s
a
v

y
it
r

m
. All
n, T
o! (S
te vz
vcech
Pane
kelnh
ou ti] k
:
e
j
js
p
a

n
k

a
o tchto
n
m a
tu oh
m nad
es a z e
s tres
zmysle
opisuje
eti n
en neb
[Lidi ro

U
o
!

tv
s
b
okoj, p
o
lej o
slva T
je mu p
u

n
pem

ic
v
n
a
ehn a
o nic z
h p o
ve pr
ov pro
mu All
)

k
9
1
,
uje, tak

d
:
a
a
n
v
a
zam
r
u
m
m
I
, J ho
ebnk
k Muha
v sob
:
mj slu
l
to
h Proro

k
o
it
v
n
m
ta
d
o
M
e
a
a
t
n
h

o
V
M p
dy M
a Allh
il: Jak
Mi
nn n
upin v
atuje. K
stanov
k
e
m
,
s
s

li
n
p

v
p
e
vzpom
na Mn
pibl
ho v le
n a Sla
;
e
li
u
e

o
d

e
k
e
a
n
y
v
p
z
d
u
ilku
m k
lid,
Allh, V
nmu p
em s n
m o d
kupin
udu. Js
n, J k
ne ve s
u pibl
M
M
m

e
li
k
N
nho b
li
k
l
, vo
ijdeJ se
v Sob
ket; p
i o dla
volm
m o lo
li se M
l
ib

l
p
ib

mu
nosti. P
se k N
pae J
m)
li
s
u
M
o dlku
a
uchari
(B
.
u
bhn

41

ednoho dne byl Zafar rozruen. Uitel jim zadal domc kol

o tom, co to znamen bt ist. Uitel chtl, aby nasbrali in-

formace o tomto tmatu z libovolnho zdroje a peetli to, co

napsali, ped tdou. Zafar si pipomnl vecko, co vdl o istot, ale stle se nemohl rozhodnout, jak o tom povdt td.
Jiste, pod toho bylo hodn, co nevdl. Zafar dostal dobr
npad. Jeliko uitel ekl, e mohou shromdit informace
odkud chtj, mohl by se zeptat strce Hamida, kter bydlel v
jeho inku. Okamit sebral pero a seit, dovolil se matky a
el do bytu strce Hamida. Strc Hamid ml velkou radost, e se
za nm piel Zafar podvat se svm pedmtem a zaali hovoit:
Strku Hamide, ptal se Zafar, kad by ml bt ist, ale nkte moji kamardi chod rno do koly, ani by si alespo umyli
obliej.

42

Strc Hamid odpovdl: Zafare, v Kornu Allh pikazuje vcm, aby byli ist a vyhbali se pn. Ti, kdo ve vem nepraktikuj morlku Kornu, nedodruj jeho uen ani v istot a upadnou do tohoto politovnhodnho stavu. Vc jsou fyzicky velice
ist. Jejich tla i jdlo, obleen a msto, kde ij jsou vdy neposkvrnn a uspodan. Sna se, aby kad msto, kde jsou, pipomnalo zivou istotu Rje, jak je popsna v Kornu. V Kornu
Allh oznamuje vcm, jak by mli pohlet na istotu:
ke Mn nic, ale oisti Chrm Mj pro ty, kdo obchzen
konaj, a pro ty, kdo modl se vestoje, klan se a na zem padaj! (Sra al-Had: 26)
Vy, kte vte, jezte z vtench pokrm, je jsme
vm utdili (Sra al-Baqara: 172)
Svj odv oiuj, veker pny se vyvaruj. (Sra
al-Muddaththir: 4-5)
Zafar se potom ptal: Take
co maj vc dlat za
elem praktikovat istotu, kterou Allh zjevil v
Kornu?
Allh stvoil pro lidi vodu,
aby se v n umvali, pravil strc Hamid: Voda je

43

velik poehnn a je pro ns pinou, abychom byli Allhu

vdn. Mezi nejdleitj vci, kter dlme, pat myt rukou a
tve, kdy rno vstvme a sprchovn, abychom zahjili den
zcela ist. Korn nm sdluje, e Allh seslal z nebes lidskm
bytostem vodu, aby se v n umvaly: A seslal vm s nebe vodu,
aby vs j oistil a odal od vs pnu satanovu a aby poslil srdce vae a upevnil paty vae. (Sra al-Anfal: 11)
V tomto veri, pokraoval strc Hamid: Allh varuje lidsk bytosti, e Satan psob, e pna vypad pjemn a sna se jim
zabrnit, aby se oiovali. Satan se pokou lidi odvrtit od
cesty Allhovy a neustle jim naeptv nvrhy ohledn istoty.
Kupkladu se sna ns pimt, abychom se vzdali itn zub
po jdle anebo dvat si pravideln sprchu tm, e nm naeptv,
e je to zbyten nmaha, take postupn na to pln zapomeneme. Dokonce i kdy takov obasn vynechn nevyvolv
opravdov nsledky, po del dob to me pokodit lovku
zdrav a vzhled. A to je pesn to, co Satan chce. On ct odpor k
lidskm bytostem a sna se je sthnout do Pekla a doopravdy si
peje je vidt, jak ij ve pn, se vzhledem znienm pokozenou pokokou a zkaenmi zuby. Avak osoba praktikujc
mravn zsady Kornu je na stri ped takovmi nvrhy a dv
pozor, aby jim nepodlehla. Neprojevuje ani tu nejmen nedbalost, kdy dojde na istotu. Je si vdoma dleitosti istoty za
vech okolnost.

44

Zafar se pak zeptal: Nkte lid, akoli jsou ist a reprezentativn, nevypadaj pod stejn. Napklad mohou bt ist a upraven ve svtek nebo urit jin dny, ale po zbytek doby vypadaj
zanedban. Jak se dvaj na istotu?
Strc Hamid odpovdl slovy: Nkte lid, pestoe se ned
mravnmi zsadami Kornu, jsou na istotu velice opatrn.
Ovem maj zcela odlin cle a zmry od tch, kdo v v
Allha. Clem tchto lid je nebt kritizovn ostatnmi a vypadat
dobe. Ponvad nemysl na to, potit Allha, kdy se myj, nejsou opatrn na svou istotu nebo vzhled, kdy jsou sami nebo s
lidmi, kter to nezajm. Ale vc db na istotu nikoli, aby potil druh lidi, nbr aby potil Allha a uposlechl Jeho rozkaz.
Dokonce i kdyby ho nikdo nevidl cel dny, bude pod ist a
upraven.
Dkuji za informaci, strku Hamide, ekl Zafar: Budu pemlet o tom, co jsi mi povdl a hned si napu domc kol a
odte budu dvat vt pozor na svou istotu.
Zafar el hned dom a dal se do psan. U se nemohl dokat, a
pete to, co napsal, kamardm ve kole. Radost a horlivost,
kterou ctil vzhledem k povdn svm kamardm ve kole o
mravnch zsadch Kornu, je jednm ze znak vcho, kter by
ml bt vidt u kadho vcho lovka.

45

vkendu el Nam s matkou a sestrou do zoo. Byl ohromen,

kdy vidl, jak roztomil a krsn jsou vechna zvata.

Nkter krmil a jin pozoroval z dlky. Rozpustil sln post-

kalo vodou aty jeho seste. Nam a matka se smli a posunuli

se dl.
Podvej na toho krsnho pva! ekla Namova matka.
Nam se sestrou byli hned zaujati krsou pva. Nam se trochu
piblil, aby si prohldl pva doopravdy zblzka.
Nazdar Name, pravil pv. J jsem proslul jako nejndhejnji
vypadajc stvoen v krlovstv zvat.

46

Nam odpovdl: Tvj ocas je opravdu krsn. To maj vichni

pvi takov ocasy?
Pv odvtil: Kdepak mj mal pteli. Pouze pav samci maj takov ocasy. Pouvme je, abychom upoutali pozornost samiky, kterou chceme za partnerku.
Nam se divil: Kdy pv rozeve ocas, tak ho neme vidt. Tak
jak me vdt, e je krsn a pitaliv? Nkdo ti to musel ct,
e? I lidsk bytosti jsou si jist tm, jak vypadaj, jen kdy se
podvaj do zrcadla.
To m pravdu, souhlasil pv. My se nedvme do zrcadla,
abychom vidli, jak krsn jsme. Allh ns u, e budeme
atraktivn, kdy ocasy tmto zpsobem rozeveme.
Nam si ble prohlel pva a asl nad fantastickmi barvami a
vzory na jeho ocase.
Je to jako kdybych se dval na skvl obraz; barvy jsou tak vborn povzdechl si.
Mysl, e bych dokzal vymalovat tyto pekrsn vzory na
svm ocase? zeptal se pv. To urit ne, mj mal pteli.
Neobyejn ndhera naich ocas nevznikla sama od sebe.
Kad asne nad naimi skvlmi barvami a tak jako u vech
zvat, je to Allh, Kdo v ns stvoil tuto krsu.
Nam ekl ptkovi: Te u lpe chpu, e je to Allh, Kdo stvoil vs pvy tak znamenit. Sbohem, dobr pteli.
Nam ctil div na velikou moc Allha a vrtil se, aby se pidal
k matce a seste. Pipomnl jim, e je to Allh, Kdo vytvoil
ndheru pva.

47

atmco

Anwar

koly,

krel

dom

zaalo

ze

siln

pret. Po veei, ne
zaal

dlat

domc

koly, poprosil matku,

zda by se nemohl chvli
dvat na d. Dovolila
mu, aby se chvilku
dval. Anwar el k oknu
a pozoroval, jak venku
pr. Po ulici chodili
lid s detnky a dal,
kte detnk nemli, se
ukrvali podl budov.
Zanedlouho se vude
kolem zaaly tvoit kalue. Projdjc auta
48

plchala vodu na chodnky a lid prchali z okraje

chodnku, aby se nenamoili. Anwar myslel na to, jak je
hezk bt doma a e by ml dkovat Allhu za to, e mu poskytl jdlo a tepl dm, v nm bydl. Prv v t chvli na okenn
parapet usedl vrabec. Anwar si pomyslel, e ten uboh ptk
mus hledat kryt ped detm a hned otevel okno.
Ahoj, jmenuji se Anwar, ekl. Jestli chce, me jt dovnit.
Dkuji, Anware, ekl ptek. Rd bych pokal uvnit a pestane pret.
Mus ti bt venku zima, souctil s nm Anwar. Nikdy jsem nevidl ptka takto zblzka. Jak tenk m noiky! Jakto, e
udr tvoje tlo?
To m tedy pravdu, Anware, souhlasil vrabk. My ptci
mme ve srovnn s vaimi tly tenk konetiny. Ale navzdory
tomu udr nae tlo dost snadno. Uvnit je mnoho sval, cv
a nerv. Kdyby byly nae noky o nco ten nebo tlust bylo
by pro ns obtn ltat.
Ltn, to mus bt bezvadn pocit, dumal Anwar. I vae
kdla jsou tenk, ale dokete s nimi ltat. Jaktoe me ulett takov dlouh vzdlenosti, ani by ses unavil?
Kdy vzltme, spotebujeme hodn energie, protoe nae
tenk kdla mus unst vhu celho tla, zaal vrabec. Ale
jakmile jsme ve vzduchu, odpovme a nechvme se nst
vtrem. Takto, protoe spotebovvme mlo energie, se neunavme. Kdy vtr zmiz, znovu zaneme mvat kdly. Kvli
tto vhod, kterou pro ns Allh vytvoil, uletme dlouhou
vzdlenost.
Anwar se pak zeptal, Jak vid, co je kolem, kdy let?
Vrabec vysvtloval: Zrak je nejlep z naich smysl. Mimoto,
49

e nm umonil ltat, Allh nm dal tak nadazen smysl vidn. Kdybychom nemli tak
skvl zrak spolu s na zzranou schopnost
ltat, to by bylo pro ns velice nebezpen.
Dovedeme vidt vci daleko jasnji ne lid a
mme ir zorn pole. Take kdy ped sebou
uvidme nebezpe, meme zmnit smr a rychlost letu. Nedovedeme oima pohybovat, tak jako
lid, nebo nae oi jsou pevn uloeny v dlcch. Ale dovedeme rychle toit hlavou a krkem, abychom rozili svoje
zorn pole.
Anwar rozuml: Take proto ptci vdycky pohybuj hlavou:
aby vidli kolem sebe. Jsou vichni ptci stejn?
Sovy a jin non ptci maj moc velk oi, pokraoval vrabec.
Dky uritm zvltnm bukch v och mohou vidt v tlumenm svtle. Kvli tomu mohou sovy dobe vidt, kdy v noci
lov. Existuj tak druhy ptk, kterm se k vodn; Allh je stvoil
tak, e mohou dobe vidt ve
vod. Potpj sv hlavy pod
vodu a chytaj brouky a rybky.
Allh vytvoil schopnosti tchto
ptk tak, aby mohli snadno
vidt ve vod a chytat svoji koist.
Zobky vech ptk nejsou
stejn. Propak? zeptal se
Anwar.
Allh vytvoil rzn druhy
zobk pro rozlin druhy ptk, aby
50

zvldli rozmanitou prci,

Co nevidli ptactvo nad

pila odpov. Nae zobky

jsou

sebou, jak kdla roztahuje a

dokonale

vhodn pro prosted, v

skld? Nikdo krom

nm ijeme. Housenky a

Milosrdnho je nedr a On

ervi jsou velice chutn

jasn vechny vci z.

pro ptky, kte je jed. S

(Sra al-Mulk:19)

naimi tenkmi ostrmi

zobky dovedeme lehce
sbrat housenky a ervy ze spodn strany list. Ptci, kte jed
ryby, maj obvykle velice dlouh zobky zakonen ve tvaru
nabraky, aby mohli snadno lapat ryby. A ptci, kte se krm
na rostlinch maj takov zobky, kter jim
dovoluj jednodue jst ten druh rostliny,
kter jim chutn. N Pn dokonale zajistil kadho tvora na Zemi tm, e jim
dal schopnosti, kter potebuj.
Anwar ml pro vrabka jinou otzku:
Nem ui jako j, pesto m dobe
sly. Jakto?
Sluch je pro ns ptky velice dleit
smysl. Pouvme ho pi lovu a navzjem se upozorujeme na ppadn
nebezpe,

abychom

se

mohli

ochrnit. Nkte ptci maj sluchov membrny, je jim umouj zaslechnout i nepatrn zvuky.
Ui sov jsou velice citliv na zvuk.
Usly takov hladiny zvuku, jak
lidsk bytosti slyet nemohou, povdl mu vrabec.
51

Co nevidli ptky podroben Pnu v

prostoru nebeskm, kde nikdo je
nepodpr krom Allha? Vru jsou
v tom znamen pro lid vc!
(Sra an-Nahl: 79)
Anwar se pak dotazoval: Vy ptci hezky zpvte. Rd vs poslouchm. Na co svoje hlasy pouvte?
Ptk pikvl: Nkte z ns maj rzn psn, aby odlkali neptele z cesty. Nkdy si stavme hnzda v dutinch strom, a
kdy se dovnit pokou vniknout vetelec, syme jako hadi.
Vetelec si mysl, e v hnzd je had, a to nm dovoluje hnzda
ochrnit.
Jak jinak hnzda chrnte ped nepteli? zajmal se Anwar.
Budujeme mnoho klamnch hnzd, abychom neptele svedli z
cesty, pravil ptek. Tmto zpsobem svedeme vetelce z
cesty a chrnme hnzdo s vejci, kter jsme v oblasti schovali.
Abychom hnzda zabezpeili ped hady, skrvme vstupy a dlme je sloit. Jinou ochranou je budovat hnzda na stromech,
kter maj trnit vtve.
Jakto, e nkte ptci mohou plavat ve vod? A jakto, e ne
vichni ptci mohou plavat? ptal se Anwar svho kamarda.
Vrabec odpovdal: Allh nkter z ns stvoil schopn plavn.
Dal jim nohy opaten plovac blnou. Jin mezi prsty blny nemaj. Take mimo vodnch ptk, ptci plavat nemohou.
To je jako ploutve! zvolal Anwar. Kdy plavu s ploutvemi,
mohu plavat mnohem rychleji.
Existuj urit druhy ptk, majc takov ploutve od narozen, ekl ptk.
Mezitmco mli Anwar s ptkem tento rozhovor, matka ho za52

volala, aby el do svho pokoje a udlal si domc koly. A zrove i d venku ustal.
Anwar ekl svmu kamardovi: Te musm jt do pokoje a udlat si kol. Ztra povm kamardm o tvch zvltnch schopnostech, a jak Allh stvoil tebe a ostatn tvory s tak dokonale
tvoivou umleckou zrunost.
D u pestal, tak se mohu vrtit do svho hnzda, odvtil
vrabk. Dkuji ti, e jsi mne pozval dovnit, Anware. Bude-li
o ns povdat svm ptelm, ekne jim tak, aby se o ns starali a nehzeli po ns ani jinch zvtkch kameny?
Ano, to jim urit eknu, souhlasil Anwar. K t Allh ochrauje.
Anwar otevel okno a ptk hned vyletl, thnouc vzduchem.
Anwar pemlel o dokonalosti Allhova stvoen a posadil se,
aby si vypracoval kol.

53

li a jeho rodina vyjeli brzy zrna v nedli na venkov na

piknik. Jeho matka naskldala vci potebn pro pik-

nik na zem. Naplnila kok mrkvemi, Aliho oblbenmi. Ali se

rovnou posadil pod strom. etl knihu a pojdal mrkve.
Najednou spatil krlka, jak se bl ke koku. Ali se pomalu
posadil, aby krlka nevyplail.
Mus mt hlad, krlku, ekl.
Vlastn ano. Mrkve mm
moc rd, neodporoval
krlk.
Tak poj, pravil Ali:

54

Snme je spolu a popovdme si. Chtl bych se t

zeptat na spoustu vc .
Krlk zaal hovoit: My krlci ijeme v hnzdech
zvanch nory, kter vyhrabvme pod zem. A mrkve
se hod k naemu podzemnmu zpsobu ivota, nebo rostou
dol do zem. Tak je dovedeme snadno najt. Mrkve jsou nae
oblben jdlo a Allh je stvoil tak, abychom se k nim snadno
dostali. Protoe Allh si peje, aby to takto bylo, nemme problm objevit potravu. To je jeden ze zzrak Jeho stvoen.
Ali uvaoval, jak Allh stvoil vecko pesn sprvnm zpsobem, aby to zvata mohla pouvat. Vzpomnl si na pomeran,
kter jedl v zim. Uasl nad tm, jak se vynoil ze sv slupky v
mscch, take ho mohl snadno jst. Kdyby to pilo v jin
podob, mohlo by bt tk to jst. Pomerane obsahuj spoustu vitamnu C, kter je moc dobr pro nae zdrav, a Ali podkoval Allhu, e vytvoil pomerane u nakrjen a zabalen, aby je lid mohli snadno jst. A oveme, dalm poehnnm je, e mme zuby, abychom s nimi mohli jst. Stejn
tak dal Allh krlkm siln pedn zuby, aby s nimi mohli hryzat mrkev.
Dobe, ekl Ali, a jak jin zvltn schopnosti ti Vemohouc
Allh dal?
Krlk odpovdl: Allh dal kadmu stvoen urit schopnosti, kter mu usnaduj ivot. Na svt se vyskytuje
mnoho druh krlk s rznmi vlastnostmi.
Kupkladu krlci ijc ve studench oblastech jsou obyejn bl, take jsou na snhu
patn vidt a mohou se snadno skrvat. Divoc
krlci jako j maj dlouh nohy a ui. Krlci,

55

Na nebesch i na zemi jsou vru pro

vc znamen, a tak ve stvoen
vaem i ve zvatech, je po zemi
rozmnoil, jsou znamen pro lid
pevn pesvden.
(Sra al-Dthijja: 3-4)

kte obvaj americkou pou, maj ui obrovsk. Ty jim pomhaj se ochlazovat v horku pout.
Ali pikvl: Kad zn pohdku o tob a elv. Jsi rychl bec,
pravda?
Ano, pikvl krlk. Moje zadn nohy jsou del a silnj ne
pedn. Take mohu bet rychlost 40 a 45 mil za hodinu (60
km/h a 70 km/h) a nkdy skoit 20 stop (6 metr) v jedinm
skoku.
Tak jak si hled svj podzemn domov a jakto, e kdy jsi
venku se tam nenasthuje jin krlk? divil se Ali.
Nkter zvata oznauj svj dm pachem, vysvtloval jeho
nov kamard. Napklad gazely za sebou nechvaj ltku vyluovanou ze lzy pod oima. Pach tto ltky oznauje oblast,
kde ij. My mme takov lzy v elistech a oznaujeme svj
domov pachem z nich. Tud dovedeme svj domov
snadno najt a jin krlk se tam nepisthuje.
Jiste toto nen nco, co bychom dlali sami od

56

sebe, nbr z vnuknut Allha.

M bratry nebo sestry? zeptal se Ali.
My krlci se mnome velice rychle, odpovdl mu ptel.
Nae matky jsou thotn jen krtkou chvli, kolem 28-33 dn.
Pivedou na svt mnoho mladch najednou. Napklad j mm
15 bratr a sester Mlad zstanou s matkou asi jeden msc.
A krlci maj dal vlastnost: mohou se pit
u 3-4 dny po narozen.
V tto chvli piel Aliho otec a pipojil
se k rozhovoru.
Dokonce ani j jsem toho tolik nevdl, krlku, ekl: K t Allh dobe
odmn. Jak znamenit vytvoil cel
vesmr a kadho tvora v nm. V
Kornu n Vemohouc Pn
prav:
Takov je Bh, Pn v! A
nen

bostva

jinho

krom Nho, stvoitele

57

vc vech! Uctvejte tedy Jeho, vdy On vru ochrncem je

veho! (Sra al-Anam: 102)
On nm poehnal, abychom Mu mohli dkovat a zskali si jeho
pze v tomto pozemskm ivot, kde prochzme zkoukami, kter ns pipravuj na vn ivot. V, e Allh nm
oznamuje v Kornu, e jedin dvod, pro ns stvoil je, abychom Jej uctvali. Nejlep vc, jakou meme udlat, je dkovat Mu za vechna poehnn, zaizovat si ivoty podle Kornu
a t pro Allha. Allh prav v Kornu: Bu neochvjn v dui
sv spolu s tmi, kdo Pna svho zrna i naveer vzvaj
po Jeho tvi touce! A neodvracej oi sv od nich v dosti po krsch ivota pozemskho a neposlouchej toho,
jeho srdce jsme uinili lhostejnm k pipomenut Svmu,
ani toho, jen jen vn sv nsleduje a jeho chovn mru
pekrauje! (Sra al-Kahf: 28)
Tati, ekl Ali, kdy se podv kolem sebe, tak je
nutn bt vdn, vi? Strom, kter vidme kad
den, letc ptk, krlek Kdy se pozorn podv na tyto vci, uvid v kadm z nich dokonal nvrh. A
je to pouze dokonal tvr
moc Vemohoucho Allha, co
dovede udlat toto vecko, nen to
tak? Jinak, jak by mohl bt krlk
dost chytr, aby sm zskal tyto
schopnosti?
M pravdu, Ali, zareagoval

58

krlk: Kdyby nm Allh nedal vechny tyto dovednosti, kdy

ns stvoil, nikdo z ns by nebyl schopn je sm zskat.
Aliho otec dodal: Ali, to bylo dobe, e jsme se vydali na tento
piknik. Nejv jsi s nmi nechtl jt, ale potom jsi poznal tohoto
krlka a v rozhovor t pivedl k pemlen o nkolika vcech.
M pravdu, tati, souhlasil Ali. N rozhovor mi pomohl,
abych vidl ve vem Allha. Dkuji krlku. Te u musm jt
s otcem. Zeptm se matky, jestli mme jet dal mrkev, a
pokud ano, tak ti ji pinesu. Uvidme se pozdji,
zatm nashledanou.
Dkuji, Ali, ekl krlek.
K ti Allh poehn.

59

a Maqsuda, kdy se vrtil dom ze koly, ekalo velik

pekvapen. Otec mu koupil mal kotko. Maqsud trvil

as, kter mu zbyl, potom, co si udlal domc kol, hranm s

tmto rozkonm malm kottem. Jedn noci, kdy leel v posteli, byl pekvapen, jeliko vidl, e kot odelo z lonice a
nalo svou misku s mlkem v obvacm pokoji, kde byla tma
jako v pytli.
Jaksi v t tm tak snadno nalo misku s mlkem? ptal se udiven Maqsud.
My moc svtla nepotebujeme, abychom vidli, Maqsude, zavrnlo kot. Nae oi byly udlny
jinak, ne jsou lidsk oi. Zornice naich o se mohou hodn rozit,
take mohou ve tm pojmout co
nejvce svtla. A my koky mme
v och vrstvu, kterou lid nemaj; je hned za stnic a odr
pry svtlo. Tud svtlo prochz na stnic dvakrt. Proto
ve tm tak bezvadn vidme a

60

A Moj pokraoval:
Je Pnem vchodu i zpadu a toho, co
mezi nimi je - mete to pochopit?
(Sra a-uara: 28)

proto tak nai oi tak svt. Allh ns stvoil se vemi vlastnostmi, kter potebujeme, abychom peili vemon podmnky. Je zhola nemon, abychom, jak tvrd evolun teorie, si
vyvinuli tyto vlastnosti nhodou v prbhu doby. Allh stvoil
koky a vechny iv organismy dokonal a najednou.
Maqsud chvli uvaoval: My lid vme, e dokonce i kdy
spadne z vky, vdycky dopadne
na packy. Jak to dl?
To m pravdu, pravilo
kot. My koky milujeme lezen po
stromech. Allh
nm

dal

61

zvltn schopnost chrnit se ped zrannm pi pdu. Kdy

padme, pouvme ocas pro zskn rovnovhy, zmnme tit tla a dopadneme na nohy. Tato ochrann schopnost
ukazuje nekonen milosrdenstv Allha.
Maqsud jemn zvedl kotko a poloil
si ho na kln. Kad den, kdy vidl
jednoho z tchto roztomilch
tvor, myslel si, jak skvl jsou
dkazy Allhovy svrchovan

Co
jsi nevidl, jak
Bh vm podrobil
ve, co na zemi je,

tvr moci. A tak lska a nha,

stejn jako lodi, je po

kterou ctil ke kokm, jet

moi pluj podle rozkazu

vzrostla. A kot projevovalo

Jeho? A On zadruje nebe,

svou lsku Maqsudovi vrnnm, kdykoli ho hladil.

aby nespadlo na zem, leda

z dovolen Jeho. Vdy
Bh je vi lidem vru
shovvan, slitovn..
(Sra al-Had: 65)

62

63

Sajid si uval letnch przdnin tak, e

plaval kdykoli jen mohl. Otec mu daroval

potpsk brle, take mohl vidt i pod

vodou. Sajid byl doopravdy naden krsnmi
divy, jak vidl, kdy byl ve vod. Jednou kdy
se s brlemi rozhlel pod vodou, spatil cosi, co
nevypadalo jako ryba.
Hej, kdopak jsi? zavolal Sajid.
Nedivm se, e jsi pekvapen, Sajide! zavolalo
stvoen zpt. J jsem spie. Lid na ns obvykle
mysl jako na ryby, pestoe jsme velice odlin.
Napklad ve svm tle nemme jedinou kost.
Sajid byl zmaten, Pokud nemte v tle kosti, jak se
potom pohybujete? ptal se.
Chce-li znt pravdu, odpovdla spie, tak my se
dovedeme pohybovat zpsoby, kter by t pekvapily. Nae tla jsou velice mkk a nae
ke je velice siln. Pod k mme
svaly, ktermi nabrme do tla vodu
a pak ji siln vypuzujeme ven. Takto
jsme schopny plavat.

64

Me mi ct, jak pesn to dl? zeptal se

Sajid.
Spie vysvtlovala: Po obou stranch hlavy
mme otvory podobn kapsm. Skrze n naerpme vodu do dutiny v naem tle a potom
tuto vodu vypudme pod velkm tlakem zkou
trubikou pod na hlavou. S vytvoenou silou
se meme rychle pohnout v opanm smru
ne vypuzen voda. A takto meme tak
rychle uniknout jakmukoli nepteli, kter ns
pronsleduje.
Dobe, pravil Sajid, dejme tomu, e nebude
dost rychl, abys unikla; co udl pak?

65

Pokud se nm nepoda dost rychle uniknout,

pokraovala spie, vystkneme oblak tmav
zbarvenho inkoustu na naeho neptele, co
ho zmate. Jen pr sekund, to je ve, co potebujeme. Neptel ns za tmavm oblakem neme uvidt, a my se dostanem pry.
To na Sajida udlalo dojem: Allh vs
zvltn vybavil pro kadou pot, s jakou se
mete setkat. Nemyslm, e my lid nebo
jin tvor by mohl zskat tyto vlastnosti sm
od sebe.
Spie souhlasila: M pravdu, Sajide. To pochz z prvotdnch tvoivch znalost
Vemohoucho Allha. On stvoil vechny
tvory, kter vid, s jejich bjenmi vlastnostmi. dn tvor neme zskat tyto schopnosti sm. Allhova moc a znalosti jsou vude a
vyjma Nho neexistuje dn sla.
Jsem tak astn, e jsem t potkal, pan spie.
Dkuji za informace, ekl Sajid jak plaval pry.

66

Bh
nen bostva
krom Nho, ivho, trvalho! Nepad na ani dmota, ani spnek, Jemu nle ve
co na nebesch je i na zemi! Kdo
me se u nho pimluvit jinak ne s
dovolenm Jeho? On zn, co je ped
rukama jejich i co je za zdy jejich, zatmco oni neobejmou z vdn Jeho nic
leda to, co On chce. Trn Jeho
obepn nebesa i zemi a steen
jich mu pot nein On
vzneen je a mohutn!
(Sra al-Baqara: 255)

67

amal el s rodinou na pl patc k hotelu. Ped malm obchdkem bylo akvrium s njakmi zajmavmi moskmi tvory uv-

nit. Kamal el k akvriu a uvidl vevnit moskho konka, jak pomalu

plave kolem.
Ty jsi tak mal, ekl Kamal. Myslel jsem, e mot konci jsou vt.
Ano, odpovdl mosk konk. Ti, kdo ns vid v knihch a v televizi
si mysl, e jsme vt ne ve skutenosti, co je asi 2 a 12 palc (4
a 30 cm).
Kamal se podval bl: Tvoje oi se pohybuj vemi smry, je to tak? A
tak me vdt, co se dje vedle tebe.
Sprvn, mosk konk souhlasil. Allh stvoil nae hlavy v pravm
hlu k tlu. dn jin mosk tvor nem takovou vlastnost. Z tohoto
dvodu plaveme tlem ve svisl pozici a hlavou meme pohybovat jen
nahoru a dol. Vlastn kdyby tuto vlastnost mla jin zvata, mla by

68

problm pohybovat hlavami doleva a doprava a nebyla by schopna

se ochrnit ped vemi druhy nebezpe. Ale my tento problm nemme kvli zvltnmu nvrhu naich tl.
Vemohouc Allh stvoil nae oi tak, aby byly navzjem nezvisl a
mohly se pohybovat voln v kadm smru a jak se otej vid vude
okolo. Take akoli neotme hlavou ze strany na stranu, meme
vidt kolem sebe.
S obrovskou rozmanitost nvrh a asnch vlastnost, kter vytvoil u ivch organism, Allh nm ukazuje Svou nekonenou zrunost a neskonal znalosti.
Kamal pemlel o jin otzce, kterou chtl poloit: Je nco, na co
jsem zvdav: nem kdla ani ocas, tak jak se ve vod pohybuje
nahoru a dol?
Mosk konek odpovdl: Mme pro plavn zvltn soustavu.
Mme plovac vaky, uvnit kterch je plyn. Nezbytnmi zmnami v
objemu plynu se meme ve vod pohybovat nahoru a dol. Kdyby
se vak tyto vaky pokodily, potom bychom se potopili na mosk
dno.
Jinmi slovy, kdyby se mnostv objemu plynu v plovacm vaku zmnilo, zemeli bychom. N Pn vytvoil tento objem velmi peliv.
Jak skvl nvrh! vydechl Kamal.
Jak vid, mj mal, pteli, pokraoval mosk konek, Allh
stvoil mosk konky a vechny ostatn tvory ve vesmru s jejich
dokonalmi vlastnostmi. My mot konci jsme pouze jednm z
mnoha tvor pod moem a n nvrh je ukzkou Allhovy neomezen moci a nekonench znalost.
Kdy rozhovor s moskm konkem skonil, Kamal se vrtil k matce.
Bjen vlastnosti tohoto malinkho zvtka pimly Kamala obdivovat se jet vce tvrmu umn Allha.

69

KARM a
DDA HASSAN
K

arm se dval z okna, netrpliv ekajc na svho ddeka. Byla to dobr zbava trvit as s ddou

Hassanem. Nakonec ddeek dorazil. Karm naden vybhl ze

dve a objal ho. Pesn tak, jak oekval, ddeek mu pinesl
drekjeho oblbenou hraku a njak obrzkov knky.
Dda Hassan rd vidl svho vnouka astnho. Pravil: Dnes
mm co dlat mimo msto, chtl by jsi jet se mnou? Meme
jet spolen ven.
Karm rd pijal a tak jeli. Pozdji opustili msto a Karm se radoval ze svho neekanho vletu.
Vzduch je tak asn, zhluboka se nadechl. Dneska si napl-

70

nme plce erstvm vzduchem. Pl

bych si, aby ve mst byl vdycky
takov vzduch.
To by bylo trochu obtn,
Karme, odpovdl ddeek,
nebo zplodiny z aut, kou z komn, zejmna v zim, a vzcnost strom a rostlin, zabrauj mstskmu vzduchu, aby
se vyistil.
Karm chvilku pemtal: Rozumm tomu
koui, ale dost nechpu, co s tm maj spolenho rostliny. Stromy jsou k tomu, aby nesly
ovoce a aby msto vypadalo hezky, nebo ne?
To ano, odvtil dda Hassan, stromy to vechno dlaj; ale
co je asi dleitj, tak ist vzduch. Rostliny dchaj jinak
ne ivoichov. Lidsk bytosti a zvata si berou ze vzduchu
kyslk a potom, co ho jejich tla vyuij, vydechuj pouit
vzduch jako oxid uhliit. Ale rostliny dlaj nco jinho: berou
si ze vzduchu oxid uhliit a vypoutj kyslk a takto ist
vzduch. Rostliny maj i jin znamenit vlastnosti, Karme,
a je to Allh, Moudr, Kter vytvoil kadou z nich.
Pokud bude chtt, povm ti, co vm o rostlinch.
Ano, prosm ddeku, jsem jedno ucho! vykikl
Karm naden.
Dda Hassan se zhluboka nadechl a spustil,
Rostliny provdj postup zvan fotosyntza.

71

FOTOSYNTZA
Co to je fotosyntza? peruil ho Karm.
Pokusm se ti to vysvtlit, ekl mu ddeek, ale nebude to lehk, protoe je to moc
sloit a komplikovan. Dokonce i vdci se
pod sna postup dokonale pochopit.
Karm chvilku pemlel: Take rostliny pevaj dky
postupu, ktermu se vdci jet sna porozumt. Kdy jsi
ekl slovo postup napadly mne matematick kony a vzorce.
I pro ns je nkdy tk uit se matematiku, ale rostliny nemaj mysl ani tlo jako my, a pesto to dovedou. To je zzrak!
Dda Hassan se usml: Ano, je to
rozhodn zzrak. Ode dne, kdy
byly vytvoeny, rostliny provd
tyto chemick postupy bez problmu. Kdekoli jsou zelen rost-

72

liny, tak to znamen, e je tam tovrna vyrbjc cukr z oxidu uhliitho a vody vyuitm energie Slunce. Pestoe postrdaj
vdom, pent, kter jme, hlvkov salt a
bean na naem dom pro ns pod vyrbj. To je vsledek milosti Vemohoucho Allha,
s Jeho svrchovanm vdnm, k lidskm bytostem. On
stvoil rostliny ve prospch lidskch bytost a vech
zvat. Tento bezchybn postup, kter neum modern technologie pln pochopit, je uvn
listy po miliony let. V Kornu nm Allh
oznamuje, e lovk neum vytvoit
ani jedin strom z nieho: Ten,
jen stvoil nebesa i zemi a
seslal vm z nebe vodu, z
n dali jsme vyrst

73

ndhery plnm zahradm, v nich vy sami byste nemohli

dt vyrst stromm (Sra an-Naml: 60)
Karm asl, e rostliny mohou dchat tmto zvltnm chemickm postupem zvanm fotosyntza. Take, jak se tento postup odehrv? zajmal se. Zatmco o tom pemlel, ddeek
pokraoval ve svm pbhu: Vyuvajce pdy, vody, vzduchu
a slunce, nevdom rosltinn buka bere urit mnostv minerl a vody z pdy a vyrb jdlo pro lidsk bytosti. S energi, kterou berou od slunce, mohou tyto materily rozbt a
potom znovu spojit, aby vyrobily potravu. Toto je pouze obrys
postupu, ale v kadm stdiu me vidt, e zde existuje vdom a inteligentn pln. Je jasn, e smyslem tohoto podivuhodnho systmu, jen u rostlin funguje, je poskytnout zdroj
ivota ve prospch lidskch bytost.
Take, co listy dlaj? tzal se Karm.
Dda Hassan pokraoval: Zn mikroskopy, kter mte ve
koln laboratoi ke zkoumn vc? Tedy, kdybychom list

74

peliv prozkoumali pod velmi

vyvinutm mikroskopem, znovu
bychom vidli ndheru Allhovy
tvr schopnosti. Je tam perfektn vrobn systm v kadm
jednotlivm listu. Abychom porozumli tomuto systmu lpe,
meme srovnat to, co se dje v
listu s pstroji, kter pouvme
v bnm ivot. Kdy zvtme
prvky v listu, spatme neustle
fungujc automatickou tovrnu
na potravu s potrubm, kter je neustle v innosti, s mstnostmi zbudovanmi pro zvltn postupy, ventily, kter pracuj jako obrovsk tlakov hrnce a nespotem knoflk kontrolujcch tisce postup. A podvme-li se pelivji, uvidme asovae, termostaty, mie vlhkosti, tepeln kontroln mechanismy a soustavy zptn vazby umstn v konkrtnch bodech.
Karm chvilku uvaoval: To je bjen, e vechny tyto vci se

75

nachzej pohromad v jednom listu a pracuj bez problmu.

Je to n Vemohouc Pn Allh, Karme, Kdo stvoil tento
zzran systm, Dda Hassan pipomenul svmu vnukovi: S
Allhovm dovolenm vznik kad list na svt s tmto skvlm systmem. Na to nezapomnej.
Mezitmco poslouchal ddu Hassana, Karm spatil moc velk
strom a narazil na problm. Zaal se divit, jak me strom pet, ani by tento problm vyeil. Ihned se na to zeptal ddeka: Ddo, stromy jsou tak vysok. Jak berou vodu a potravu z pdy? Podvej na ten strom! Je tak vysoknsk, ale listy
na vrcholku jsou pod krsn zelen.
Dda Hassan pikvl: Vzpomn? Ped chvilkou jsem srovnval listy s tovrnou, pojme toto srovnn udlat znovu.
Pedstav si potrub pokryt jakoby st; zajiuje, e suroviny
dospj do vrobnch jednotek a e produkt zskan z tchto jednotek
bude rozdn listm v jinch oblastech, take cel strom bude
vyivovn. Tyto kanlky slou
nejen jako dopravnk pro nezbytnou tekutinu; zrove taky
tvo kostru strom a jejich
list. V budov postaven lidmi
se prvky, kter dr budovu
vzpmenou

(podpry

trmy) a vodn systm

buduj oddlen. Jde o
ppad zzranho plnu,
e u rostlin se tyto dv vci

76

dlaj souasn.
Karm pemtal: To je
opravdu bjen systm.
Zajmalo by m jako
kdyby byl kalend nebo
hodiny schovan uvnit
rostliny, kter ji dovoluj
celou dobu dlat sprvn
vci, ani by byla zmaten. Napklad kad
jaro rozkvtaj kvty a
kad

podzim

stromy

shazuj

list. Jak se to
dje,

d-

deku?
Vdci tomuto kaj

biologick

hodiny, vysvtlil
mu

ddeek.

Hodiny,

kter

rostlinm

dlaj

asov

rozlien

potaj kolik slunenho

svtla

pad

listy.

na

Tyto biologick
hodiny potaj
dlku asu pro

77

kadou rostlinu jinak. Kupkladu dky pokusm provdnm

se sjou vme, e tyto rostliny rozkvtaj kad rok ve stejnou
dobu a rostou kdekoli. Je to dozajista Vemohouc Allh, kdo
in toto asov rozlien u rostlin.
Dda Hassan se svm vnukem zastavili u sadu vedle silnice.
Potom, co dostali od majitele dovolen, si nasbrali pr vestek,
peliv je umyli a zaali je jst. Byly opravdu moc dobr. Dda
Hassan ekl, Vdl jsi Karme, e energie, kterou nm rostliny
dvaj, pochz vlastn ze Slunce?
Karm byl pekvapen. Jak to mysl? zeptal se, kdy jme
vestky, tak ve skutenosti jme Slunce?
Dda Hassan se usml: Ve skutenosti jme Slunce, avak nepmo. Vichni vme, e hlavnm zdrojem energie pro Zemi je

78

Slunce. Jene lid a zvata nevyuvaj

tuto energii pmo, nebo nemaj ty
sprvn systmy. V, jak ji vyuvme?
Lidsk bytosti a ivoichov mohou zskat pouitelnou energii pouze ze ivin vyrobench rostlinami. Energie, kterou vyuvme, je vlastn slunen energie poskytnut
nm rostlinami. Teba kdy usrkvme aj, tak
ve skutenosti usrkvme energii ze Slunce; kdy
vkme kousek chleba, tak je to vlastn kousek slunen
energie mezi naimi zuby. Sla naich sval je doopravdy pemnn slunen energie. Kvli tto energii me bhat a hrt
si. Take jak to rostliny dokou? Rostliny provdj sloit
operace, aby pro ns slunen energii uchovaly. To, co dovoluje rostlinm vyrobit si vlastn jdlo a odliuje je to od jinch
ivch vc je to, e jejich buky jsou jin, ne buky lid a zvat; ve svch bukch maj takovou stavbu, kter jim umouje
vyut slunen energii pmo. S pomoc tchto struktur pemuj energii ze Slunce do podoby, kterou
mohou lidsk bytosti a ivoichov jst,
a uskladuj tuto energii v potrav
pouitm zvltnho skrytho vzorce.
To je bjen! vykikl rozradostnn
Karm. Allh stvoil vechno pro
dobro lidskch bytost!
Dda Hassan souhlasil: Take o
tomto vem musme
pemlet a dkovat naemu Pnu
za to, e nm dal
tolik poehnn.

79

Allh nm oznamuje v Kornu, e bychom Mu mli dkovat:

Aby pojdali z plod Pna svho i z toho, co jejich ruce vytvoili - co vdn nebudou? (Sra J Sn: 35)
Karmovm oblbenm pedmtem byla prodovda. Nhle mu
piel na mysl pokus, kter dlali ve kole. Otoil se k ddekovi a ekl: Ddo, jednou jsme ve kole dlali pokus. Uitel
nm dal domc kol. Dali jsme fazoli na kousek vaty, poloili
na slunen msto a zavlaovali po nkolik dn. Hdej, co se
stalo!
Ddeek Hassan se znovu usml: Fazole naklily, vi?
Pemlejme o tom. To ti ukazuje zsadn prodn udlost; co
je vlastn zzrak. Vidl jsi jak je na kouzelnickch pedstavench vytahovn krlk z arovnho klobouku, e?
Tedy to se dost podob rostlin klc v kousku
vaty nebo pod zem. Pi kouzelnick ou jsou
vak nae oi oklamny, jene rostlina pochzejc z malikho semnka nikoho neklame. S
takovmi zzraky n Pn, Vevdouc, tvo
rostliny z malinkch semnek a
ukazuje nm jasn, e dn iv
vc neexistuje nhodou. Ti, kdo
kaj, e iv organismy vznikly
nhodou pouze klamou sami
sebe, vi, Karme?

80

To ano, ddo, astn souhlasil Karm.

Dda Hassan pokraoval: st rostliny, kter vyraz z drobnho semnka pokrauje pod zem a st jde vzhru. Zem je
dost tvrd a udusan a je velmi obtn rst obma smry.
Tyto mal vhonky nemaj inteligenci a vdom jako my, tud
je to opravdov zzrak, jak to dok.
Jen si pomysli, co by se stalo, kdybychom dali do zem semnko a to nevyklilo, vykikl Karm. Tak bychom mli
vichni obrovsk problm najt potravu. A kdyby lid ani zvata nenala nic k jdlu, tak by pomalu zemela.
Dda Hassan pokval hlavou: Allh ns v Kornu varuje
Karme:

Uvaovali jste nkdy o tom, co obdlvte?

Zasvte to snad vy, anebo jsme My toho zasvateli?

Kdybychom chtli, v suchou trvu bychom to zmnili, a vy
byste se neustle divili. (Sra al-Wqi: 63-65)
Jak kreli, Karm zvaoval, co mu ddeek povdl. ekl ddekovi o em peml: Rostliny jsou tak dleit pro nae
peit, ddo. ist vzduch, kter dchme, krm ns a poskytuj nm energii, poskytuj chutn ovoce a zeleninu a vechno
zkrluj. Jen se podvej. Podvej se kolik rznch strom, kvtin, ovoce a zrn je!
Existuje dal poehnn, na kter jsi zapomnl, ekl mu ddeek. Pochz z rostlin a Allh nm o nm vypravuje v
Kornu: Jen pro vs ze stromu zelenho ohe uinil, take

81

si z nho zapalujete. (Sra J Sn: 80)

Ano, jak jsem na to mohl zapomenout? divil se Karm.
Plme devo strom, by nm bylo teplo. Surovina pro knihy,
noviny a vechny druhy papru pochz ze strom; stejn jako
sirky k zaehnut ohn, kesla, na kterch sedme, nae stoly,
dvee, okna
Dde Hassan naprosto souhlasil: Mimo uitenost maj rostliny i jinou charakteristiku. Rva, kter roste ve Stedn a Jin
Americe pitahuje a poskytuje ideln potravu pro ern a zelen housenky a erven motly. Tento hmyz klade svoje vajka na tuto rvu, take kdy se vylhnout bude hned po ruce
chutn potrava. Ale dleitm bodem je: ped tm, ne vajka
na rvu nakladou, motli kontroluj listy. Pokud tam sv vajka nakladl jin hmyz, uvdom si, e by bylo obtn, aby se
na listech jedn rostliny uivily dv rodiny, take se rozhodne
rostlinu opustit a podvat se po jin, jej listy jsou k dispozici.
Tato rva tvo na vrchu svch list zelen hrbolky. A nkter

82

druhy vytvej body, kter pipomnaj motl vajka pod listy v

mst, kde se napojuj na vtev. Kdy to housenky a motli vid,
maj za to, e zde vajka u nakladl jin hmyz. Nenakladou na
tuto rostlinu vajka, ale vydaj se hledat jinou.

Jak skvl obrann systm! ekl Karm, na nho to zapsobilo.

Ano, Karme, uzavel dda Hassan: Je to Allh se Svm nadazenm poznnm, Kdo nauil tuto rostlinu, jak se chrnit. Nikdy
na to nezapomnej, dobe?

83

akmile se Idrs dostal ze koly dom, bel za ddekem, aby

se ho zeptal na nco, co ml na mysli.

Ddo, ekl, chci se t na nco zeptat.

Co je to, Idrsi? zeptal se dda Uthman.
Ddo, v autobuse kala jedna pan sv ptelkyni, jak dleit
je trplivost, jak opravdov trplivost vypad tak, jak je popsna
v Kornu. Me mi vysvtlit, co to znamen, ddo?
Dda Uthman pikvl: Vtina lid nev, co je opravdov trplivost nebo jak by se trpliv osoba mla chovat. Nkte lid si
mysl, e trplivost prost znamen potkvat ivotn pote a
zklamn a klidn je snet. Jene Allh ns u v Kornu, e
opravdov trplivost je velice odlin od toho jen nco klidn
snet.
Idrs poloil jinou otzku: Tedy, ddo, co je zdrojem takov trplivosti v Kornu?
V, Idrsi, odpovdl ddeek, e cestou, jak si zskat
Allhovu pze, lsku a poten je naprosto poslouchat Jeho
zkony a pkazy v Kornu. Allh chce, aby Jeho sluebnci praktikovali morlku Kornu pln a a do konce ivota. A tajemstv,
kter jim umouje poslouchat tyto pkazy, a se stane cokoli,
spov v dokonal trplivosti, kter pochz z vry. Osoba, je
84

se nau pravmu vznamu trplivosti, se me chovat zpsobem,

kter je u Allha douc a pravideln dodrovat sv modlitby.
Vc lovk v, e Allhovo vdn a moudrost je ve vem, nic se
nedje bez Jeho dovolen a e za kadou udlost le smysl a nespoet dobrch vc, kter On stvoil.
V takovm ppad by se lovk neml trpit nad vcmi, kter se
mu pihod, ale ml by bt pod trpliv, ekl Idrs.
Dda Uthman se usml: Velmi dobe, Idrsi. Allh je ptel,
ochrnce a pomocnk vcho. Take i kdy to tak nkdy na prvn
pohled nevypad, vechny vci, kter se nm pihod jsou pro
nae vlastn dobro. Z tohoto dvodu pro vcho bt trpliv neznamen bt nucen dodrovat morln pkaz; naopak je to skutek uctvn, kter vykonv s radost a upmnm potenm.
Vc v, e cokoli se stane bylo vytvoeno Allhem a e nco dobrho z toho rozhodn vznikne. Protoe vd, e Allh pro n uril
nejlep osud, el kad udlosti s nebvalou radost a vnitn
spokojenost. V Kornu Allh k: [Vc] neochvjn byli a na
Pna svho spolhali! (Sra al-Ankabut: 59)
V tomto ppad se trplivost vcho neme vyerpat!
vykikl Idrs vzruen. Te rozumm tomu, co ta pan v
autobuse kala.
Dda Uthman odvtil: Ano chlape. Lidsk
bytosti projevuj trplivost, protoe je
to pkaz Allha, a tak se nikdy nedostanou do situace, kdy jim dojde. V
prbhu celho ivota budou vykonvat tento skutek uctvn s radost a
horlivost.
Dkuji, ddo, ekl Idrs. Nyn
chpu, e trplivost je velice dleit
a, bude-li si to Allh pt, lovku
nikdy nedojde trplivost.

85

Dobr rno, tdo, ekl v pondl rno uitel.

Dobr rno, pane, odpovdli ci.
Jak jste se mli o przdninch? zeptal se.
Bylo to skvl, pane. Hzeli jsme snhovmi koulemi a stavli
snhulka!
Take jste si bhem volna uili snhu, e, usml se na tdu.
Ano, pane uiteli, mli jsme spoustu zbavy, odpovdli.
Uitel se rozhldl po td a zamrail. Vidm, e nkolik k
dnes nepilo do koly.

86

Ano, Salm a ia tady dnes

nejsou.
Vte pro?
Zstali doma, pane, zareagovala tda. Asi jsou nemocn.
To znamen, e si museli
hrt ve snhu pli dlouho, zakabonil se uitel.
Tak jsme si hrli ve snhu; to tak onemocnme, pane uiteli? zpozornla tda.
Pokud nejste opatrn a zstanete ve snhu dlouho, tak byste
mohli.
Pro snh psob, e lid onemocn? Nm se lb, kdy sn.
A rdi si s nm hrajeme.
Uitel vysvtloval: Dvodem, pro lid onemocn je, e jim do

87

tla vstoupily bakterie. Jak vte, bakterie jsou neviditeln organismy. Vstupuj do naeho tla a chtj nm ukodit. Pokud
nejsme opatrn na nai hygienu a jme, ani bychom si umyli
ruce, tak se nm mohou dostat do tla a zstat tam.
Onemocnme hned, jak se nm bakterie dostanou do tla,
pane? chtli vdt ci.
Ne, odpovdl. Neonemocnme vdycky. Kdy ns Allh
stvoil, dal naim tlm asn imunitn systm, aby bojoval s
mikroby. My to nepociujeme, ale prvky naeho imunitnho
systmu chrn nae tla pesn tak, jako armda. Kad
prvek tohoto velice sloitho systmu perfektn vykonv
svou povinnost.

88

Take, pro onemocnme, pane? Je to proto,

e imunitn systm neodvedl svou povinnost?
To ne, u bnho lovka

imunitn

systm

vdycky funguje. Ani

bychom se o tom dozvdli, n imunitn systm
vede velkou vlku s mikroby. Pedevm se sna zabrnit bakterim dostat se do tla a
zstat tam. Pokud mikroby do tla vstoup, okamit je zni.
Tak pro potom onemocnme? chtli pod vdt.
Pokud zstaneme pli dlouho v chladu, vysvtloval, a
pokud podn nejme, nae tlo ztrat slu. Kdy k tomu dojde,
oslab se i n obrann systm. Mikroby, kter nebyly znieny,

89

se rozmno a rychle se roz do tla.

Take, kdy se toto stane, bakterie se zmocn celho naeho
tla? ptali se.
Ne, pokraoval. V takovm ppad n imunitn systm
rozpout jet vt vlku s mikroby. Kvli tto velk vlce,
kter probh v naem tle, dostaneme horeku, ctme se mrzut a bol ns klouby.
ci pikvli. Ano. Kdy se to stane, musme zstat v posteli.
Jiste, pokud k tomu dojde, tak nejlep vc, kterou meme udlat, je odpovat. Pokud si dostaten odpoineme a
zrove bereme lky a jme podn jdlo, n obrann systm

90

posl a pome nm. Take zakrtko poraz vechny mikroby

a vyene je z tla. Tmto zpsobem se zase uzdravme.
Te chpeme, jak meme onemocnt, ekli mu ci.
Odnynjka budeme opatrnj.
Ano, pravil uitel: Allh nm vnoval velik poehnn, kdy
stvoil nae tla a v nich takov obrann systm. Mli bychom
Mu za to moc dkovat a starat se o sebe, abychom nepili o
zdrav, kter nm dal.

91

V tomto oddle knihy prozkoumme nkter mylenky evolucionist, kte nev v Allhovu existenci a kte se sna
oklamat ostatn tvrzenm, e vechno vzniklo samo od sebe,
nhodou.
Ale kdy se nkdo pokou druhho oklamat, pravda nakonec
vdycky vyjde najevo. Pokud je dotyn osoba inteligentn,
bude si vdy vdoma toho, e se j le. A to proto, e evolucionist kaj li, kter jsou nesouvisl. Na nsledujcch
strnkch uvidme, jak nerozumn jsou tato tvrzen, a jak byl
jejich podvod odhalen.

CO JE TEORIE EVOLUCE?
Evolun teorie je jednou z tch chybnch mylenek pedloench lidmi, kte nev v existenci Allha. Byl to Charles
Darwin, kdo pvodn navrhl tuto teorii, ped asi 150 lety.
Podle tto ideologick teorie vechno vzniklo samovolnmi,
nhodnmi udlostmi. Napklad, podle Darwina, se jednoho
dne ryba nhodou zmnila v plaza. Jinho dne se naskytla
jin nhoda a z plaza se stal ptk a zaal ltat. Co se te lid-

92

skch bytost, tak ty jsou potomky opic. Toto tvrzen je zcela

nepravdiv. Jedinou pravdou je, e ns stvoil Allh, stejn
jako vecky iv bytosti, svt a vesmr. Darwin a jin, kdo uinili toto tvrzen, vyslovili velikou le.
Atomy jsou malink steky, z nich je veker hmota, iv
i neiv, vytvoena. To znamen, e vechno kolem tebe, a ty
tak, bylo vytvoeno spojenm milion atom. Evolucionist
(tedy ti, kdo v, e Darwin ml pravdu) kaj, e atomy se
nhodou rozhodly spojit a e iv vci takto vznikly. Podle
tohoto nelogickho tvrzen jednoho dne povstal zuiv vtr
nebo hurikn a tyto atomy se spojily dohromady.
Podle Darwinova scne se tyto atomy spojily, aby vytvoily
buky. Jak v, kadou ivou vc tvo buky. Ty se pak spojuj, aby vytvoily nae oi, ui, krev, srdce a zkrtka cel nae
tla.
Ml bys mt na pamti, e buky jsou velice sloit systmy.
V kad buce se nachz mnoho odlinch organel. Mohli

93

bychom buku pirovnat k ohromn tovrn. V buce jsou

dlny, transportry materil, vstupn a vstupn brny, vrobn centra, nosie zprv, energetick kontroln stediska
atd. Je mon, aby tovrna vznikla sama od sebe, aby se kameny, psek a voda spojily po boui a to ve se stalo nhodou? Jiste ne! Kad by se vysml takovmu smnmu tvrzen. Nicmn evolucionist in prv tak smn tvrzen knm, Buka vznikla nhodou.
Evolucionist by chtli, abychom uvili, e tyto buky vytvoily iv vci, kdy se spojily njakm druhem dal nhody.

Nechme evolucionisty
provst pokus!
Dovolme evolucionistm vzt velk sud. Nechme je, a daj do
sudu jakkoli atomy si pej. Dovolem jim, a do sudu vlo
cokoli si jejich srdce d. Nechme je, a daj do sudu
vechny suroviny, kter jsou nezbytn k vytvoen iv vci.
Pak mohou sud zahvat nebo zelektrizovat. Dovolme jim a
dlaj, co chtj a kolik toho chtj. Mohou sud pozorovat miliony let. (Mohou tento kol pedat mladm evolucionistm,
protoe jeden ivot by na prci nestail.)
Co se stane jako vsledek tohoto?
Myslte si, e ten, melouny, jahody, vestky, fialky, re,
sloni, irafy, lvi, jehata, krlci, vely, koky, psi, veverky a
ryby by se mohli vynoit ze sudu? Mohla by osoba, kter peml, je astn nebo vzruen, kter se lb poslouchat
hudbu a st knihy, z nho vystoupit? Oveme ne! Ani by nemohl vzniknout podobn profesor jako ten, co pozoruje sud.
Nejene by nemohl vzniknout profesor, ale dokonce ani je-

94

din z bunk v tle takovho profesora.

Atomy jsou neivotn. Me se neiv hmota spojit, aby vytvoila ivouc, smjc se, myslc bytost?
Samozejm, e ne; dn iv vc by se nikdy nemohla ze
sudu vynoit. Protoe iv bytosti nejsou tvoeny kusy neiv
hmoty spojen dohromady nhodou. Allh stvoil vechny
iv bytosti. Allh stvoil lidi, hory, jezera, jehata, lvy a kvtiny, kdy jet nic neexistovalo a On stvoil vechno z nieho
pouhm vydnm pkazu Bu!

Neiv hmota se nikdy

neme spojit nhodou,
ivou
stvoil

aby

vytvoila

bytost.

Allh

vesmr

vechno iv z nieho.

95

JAK SE PODLE EVOLUCIONIST

IV ORGANISMY VYVINULY?
Allh vytvoil vechny druhy a dn druh se neme vyvinout z jinho. Je tomu tak proto, e kad druh m sv vlastn
jedinen vlastnosti.
Avak evolun teorie myln tvrd, e iv organismy se vyvinuly v prbhu doby, vyvinuly si odlin vlastnosti a zmnily
se na jin stvoen. Vichni jste vidli elvy, jetrky a hady;
evolucionist in nesmysln tvrzen, e tito plazi se nhodou
zmnili a stali se z nich ptci.
Tedy, jak udlosti dle jejich tvrzen zpsobily, e plaz se
zmnil v jinho tvora? Evolucioniost se domnvaj, e se to
odehrlo jako nsledek dvou oddlench phod, kter se objevily souasn, a jim kaj mutace a prodn vbr. Toto
je ve skutenosti nelogick domnnka, kter nen podloena
vdou.

Co je prodn vbr?
Nejjednodum vysvtlenm prodnho vbru je, e nejvhodnj tvor peije, zatmco ti slab zmiz. Vysvtleme si to
na pkladu: Pedstav si stdo jelen, kter asto napadaj
div zvata. Kdy se to stane, jeleni zanou rychle utkat a
pouze ten nejrychlej a nejpohyblivj jelen peije.
Postupn slab a pomal jeleni pln zmiz, jeliko dravci je
ulov. Zbydou jen zdrav a siln jeleni. Proto po njakm ase
bude stdo tvoeno jen vhodnmi jeleny.
To, co jsme dosud stanovili je dosti sprvn, jene tyto vci

96

Na svt existuje nespoet druh ivch organism. Evolucionist nebudou nikdy schopni vysvtlit, jak tyto rozmanit druhy vznikly. Toto je
jeden z nejlepch pklad Allhova tvoivho mistrovstv.

nemaj nic spolenho s evoluc. Navzdory tomu evolucionist v, e takov stdo jelen by se mohlo postupn vyvinout v jin druh zvat, teba irafy. Me vidt, jak se pletou. Bez ohledu na to, jak rychle jelen b nebo jak daleko
dopedu natahuje svj krk, neme se zmnit v jinho tvora,
lva ani irafu, kupkladu. To se me stt jen v pohdkch.
Asi zn pohdku o b, kter se zmnila v prince. ba se
me zmnit v prince jedin v pohdce. Avak ve skutenm
ivot je nemon, aby se jelen zmnil ve lva nebo jinou
ivou vc. A pece evolucionist pod trvaj na svm tvrzen,
e je to mon!

97

Co to znamen mutace?
Mutace jsou nepzniv zmny, kter se odehrvaj v ivm
tle. Radiace nebo chemick ltky psob mutace. Vliv radiace a chemickch ltek na iv vci je vdycky zporn. Ped
vce ne 60 lety bhem 2.svtov vlky, byla na japonsk
msto Hiroima shozena atomov bomba. Atomov bomba
po cel oblasti rozptlila radiaci a to lidem zpsobilo hrozn
pokozen. Radiace zpsobila, e vtina lid, kte j byli vystaveni, vn onemocnli anebo zemeli. Navc u jinch zniila urit tlesn systmy a to zase zpsobilo, e jejich dti
se narodily nemocn anebo zmrzaen.
Take mme-li na pamti takov pohromy, toto je, emu
evolucionist chtj, abychom uvili: Jednoho dne prodlala
ryba mutaci; napklad, co ji ovlivnilo, e byla, jako lid z
Hiroimy, vystavena radiaci nebo nemu podobnmu.
Nsledkem tto mutace se odehrly jist zmny v rybm tle
a jednoho dne se zmnila na krokodla. To je zcela smn
tvrzen. Navc, jak jsme uvedli ve, mutace jsou pro iv
stvoen vdycky kodliv. Buto je mrza anebo psob
vn onemocnn.

98

Meme srovnat tvrzen evolucionist s nsledujcm pkladem: kdyby jste vzali sekeru a uhodili s n do ernobl televize, mohla by se tak zmnit v barevnou televizi? Oveme
ne! Pokud nhodn zashnete televizi sekerou, skonte s
rozbitm pstrojem. Stejnm zpsobem jako nahodile
do neho pratit sekerou vc nevyhnuteln pokod, tak i mutace pokozuj iv organismy.

99

ZKAMENLINY KTER
EVOLUCIONIST NEMOHOU NALZT
Zkamenlina je st zvete nebo rostliny, kter je u dvno
mrtvobvykle tisce nebo dokonce miliony let. Je zachovan
ve skalnch tvarech v zemsk ke. Aby se z rostliny nebo
zvete stala zkame nlina, mus bt pohbeno tm ihned
potom, co zahyne. Napklad, pokud by na zemi sedl ptk a
nhle na nho spadla hromada psku a zabila ho, tak to znamen, e tlo tohoto ptka me bt uchovno po miliony
let. Podobn existuje pryskyice nkterch strom, kter geologickm procesem zkamenla a v
takovm ppad se j k
jantar. V minulosti obas

Pod vrstvami zemsk kry

meme nalzt zbytky tvor,
kte ili v minulosti. Tmto
zbytkm se k zkamenliny a
ty vyvracej vechna tvrzen
evolucionist.

100

Zkamenl nek

Zkamenl pavouk

tato pryskyice, jak tekla po kmeni stromu, polapila hmyz.

Potom ztuhla a jantar a hmyz uvnit nho byl zachovn nepokozen po miliony let a do dnenho dne. Toto nm pomh
spoustu se toho dozvdt o tvorech, kte ili u hodn dvno.
Takov zachoval zbytky toho nebo jinho druhu se nazvaj
zkamenliny.

Co to znamen zkamenlina
pechodn formy?
Nejdleitj podvod, jak evolucinost vynalezli, jsou pechodn formy. V nkterch knihch evolucionist se jim
nkdy k stedn pokroil pechodn formy.
Jak v, evolucionist tvrd, e tvorov se vyvinuli jeden z druhho. Tak tvrd, e prvn tvor vznikl nhodou. Chtj, abychom uvili, e tento tvor se postupn zmnil v jinho a e z
tohoto tvora vznikl jet jin a tak dle. Evolucionist kaj,
kupkladu, e ryba je potomkem tvora, kter se podobal
hvzdici. To znamen, e jednoho dne hvzdice dky mutaci

101

Evolucionist tvrd, napklad, e hvzdice se miliony let vyvjela a zmnila se v rybu. Podle tohoto tvrzen by mlo existovat mnoho pechodnch forem mezi hvzdic a rybou, kter bychom mli objevit. Jene
dn zkamenlina takov pechodn formy nalezena nebyla. V zznamu
zkamenlin jsou hvzdice a jsou tam ryby, ale nen tam dn pechodn
forma tvoen podivnmi kombinacemi obou.

ztratila jedno ze svch ramen. Bhem dalch milion let ztratila dal ramena krom nkterch, kter se poala sama od
sebe vyvjet v ploutve. Mezitm a souasn se odehrvaly
vechny dal zmny, kter byly nezbytn aby se hvzdice
zmnila v rybu. (Nic takovho by se samozejm nemohlo
nikdy stt, ale my si jen pedstavuje, emu si vlastn evolucionist pej, abychom uvili!) Podle evolucionist musela
hvzdice projt mnoha fzemi, ne se z n stala ryba.
Take tmto smylenm stvoenm v jejich pechodnch stdich se k pechodn formy v procesu evoluce. Znovu,
podle nesmyslnch tvrzen evolucionist, vechny musely mt
njak zakrnl nebo ne zcela vyvinut sti tla. Teba pechodn druh, kter se dajn vytvoil, kdy se ryby mnily v
plazy musel mt napl vyrostl konetiny vedle ploutv a souasn plce i bra. Nesmme zapomenout, e kdyby takov
divn stvoen v minulosti ila, urit bychom mli najt jejich
zkamenl pozstatky. Je zajmav, e zatm nebyla nalezena
jedin zkamenlina jakkoli pechodn formy mezi druhy, o
nich evolucionist tvrd, e existovaly.

102

Byl nalezeno nespoet

zkamenlin ryb a hvzdic. Jene v rozporu s
podvody evolucionist,
nebylo nalezeno dn
pechodn stdium ukazujc hvzdici v procesu
mnn se v rybu.

50 milion let star zkamenlina ryby

400 milion let star zkamenlina hvzdice

Hvzdice se nikdy nezmnily. Dnes jsou naprosto stejn jako ped miliony let. To dokazuje, e evolucionist lou. Ve vidte hvzdici a 400 milion let starou zkamenlinu hvzdice.

Obrzek dnes ijcho kraba. Je

Zkamenlina kraba, kter il

mezi tmito dvma kraby njak

ped 150 miliony let.

rozdl?

103

Stvoen se nevyvjej ze sebe navzjem. Pravdou je, e

vechna vznikla najednou se vemi svmi vlastnostmi v souladu a bez nedokonalost. Neli se od pslunk svch
druh, kte ij dnes. Vechny stvoil Allh.

CO SE STALO V
KAMBRIJSKM OBDOB?
Nejstar zkamenliny ivch organism se datuj do doby
znm jako kambrijsk obdob, asi ped 500 miliony lety.
Tvorov, kte ili v kambrijskm obdob tak dokazuj, e
evolun teorie je zcela myln. Jakto?
Tito tvorov se vichni objevili nhle bhem kambrijskho
obdob. Ped nimi na planet neexistovaly dn iv vci.
Skutenost, e tito tvorov se objevili odnikud a vichni najednou je dkazem, e Allh je stvoil v jednom okamiku.
Kdyby byla teorie navrhovan evolucionisty sprvn, tito tvorov by se museli vyvjet postupn z jednoduchch pedk.
Avak tito tvorov nemaj ani pedky ani dn pechodn
formy ped nimi. V zznamu zkamenlin neexistuj absolutn
dn stopy po takovch organismech. Zkamenliny nm
ukazuj, e tito tvorovprv tak jako vechny iv organismyse narz objevili bhem kambrijskho obdob, se
vemi svmi vlastnostmi v souladu, ale s dnmi dajnmi
evolunmi pedky, ze kterch by se vyvinuli, ped sebou.
Toto je nejjasnj dkaz, e Allh je stvoil.
Napklad existoval tvor jmnem trilobit, kter il bhem
kambrijskho obdob, akoli dnes je u neuvidme, protoe
vyhynuli. Trilobit ml velice sloit, ale perfektn oi. Ty byly

104

Tento tvor nazvan trilobit il v kambrijskm obdob.

tvoeny stovkami estihrannch bunk a tyto buky jim

umoovaly vidt dost jasn. Je zejm, e organismy s takovmi asnmi vlastnostmi nemohly vniknout samy od sebe s
pomoc nhody.

LE E RYBY SE ZMNILY V PLAZY

Evolucionist kaj, e plazi se vyvinuli z ryb. Podle nich, kdy
nebylo v moi dost potravy, ryby se rozhodly podvat se po
njak na behu a kdy tam byly, tak se zmnily v plazy, aby
na soui peily. Jak vid, toto je nesmysln npad, nebo
kad v, co se stane s rybou, kdy se objev na soui: zahyne!
Byl jsi nkdy na rybch? Jen uvauj! Co se stane ryb chycen
na nvnadu a zahkovan na tvm prutu, kdybys j zachrnil ivot a pinesl ji dom, aby si odpoinula na tvm dvorku?
Jak jsme u ekli, zahynula by. Kdybys el na ryby znova a
tentokrt chytl mnoho ryb a vechny je pinesl na svj dvo-

105

ie
z
a
t
n
a
f
d
o
l
p
V
rek, tak co by se stalo? Tat vc, zahynuly by!
Jene evolucionist odmtaj souhlasit. Tvrd, e jedna z ryb
na naem dvorku se mezitmco ekala na smrt zaala mnit a
e se zmnila v plaza a ila dl! To je zcela a zhola nemon!
Nikdy by to nemohlo bt mon, jeliko mezi rybami a tvory
ijcmi na soui je mnoho rozdl, a vechny tyto zmny by
se nemohly objevit narz, nhodou. Vyjmenujme si nkolik
vc, kter by ryby potebovaly, aby peily na soui:
1. Ryby pouvaj bra k dchn ve vod. Jene na soui se
ned dchat brami a proto by zahynuly, kdyby opustily
vodu. Potebovaly by mt plce. Pedpokldejme, e ryby se
rozhodly opustit vodu a t na soui: kde by vzaly plce? Ryba
nem pedstavu o tom, co jsou plce!
2. Ryba neme mt ledviny podobn naim, le pesn takov by potebovaly, aby peily na suchu. Kdyby se rozhodly
pemstit se na sou, je jasn, e ryby by pro sebe nemohly
nikde nalzt ledviny.
3. Ryby nemaj nohy, proto nemohou jt, kdy dospj na
beh. Tak jak se prvn ryba, kter se rozhodla vystoupit na

106

beh na soui pohybovala? Jeliko je to nemon, pak je

zjevn, e i v tomto se evolucionist ml.
Toto jsou jen ti ze stovek vc, kter mus ryby mt, aby peily na such zemi.

O ryb zvan Coelacanth

Po lta evolucionist popisovali rybu nazvanou coelacanth ve
vech svch knihch a asopisech a zobrazovali tuto rybu
jako dkaz pro svou teorii. Mysleli si, e coelacanth u dvno
vyhynul. Proto vytvoili srii falench pbh, kdy zkoumali
zkamenliny tto ryby.
Pak, jen ped nkolika lety, chytil ryb jednoho coelacantha
do sv st. Od t doby bylo chyceno mnoho dalch. Vylo
najevo, e coelacanth je normln ryba. Navc se nechystala
vystoupit na beh, jak evolucionist tvrdili. Evolucionist kali, Tato ryba ila v mlkch vodch a tak se pipravovala
vystoupit na beh. Ve skutenosti vak coelacanth il ve velice hlubokch vodch. Nebyla to pechodn forma, jak ns

Evolucionist tvrdili, e coelecanth je ryba, kter se poala

mnit v plaza. Pozdji byl objeven iv coelacanth a lest evolucionist

byla

odhalena.

Coelecanth je prav ryba.

107

pesvdovali evolucionist. Byla to skuten ryba. Od t

doby bylo odhaleno mnoho dalch falench mylenek evolucionist!

TVRZEN E PTCI SE VYVINULI

Z PLAZ JE NEPRAVDIV
Jinm falenm prohlenm evolucionist bylo, jak dajn
vznikli ptci.
Jejich pohdkou bylo, e plazi, kte ili na stromech, zaali
skkat ze stromu na strom a jak skkali tak si vyvinuli kdla.
Dal pohdkou je, e nkte plazi, kte se pokoueli lapat
mouchy bhali za nimi a mvali pednmi konetinami a e
tyto konetiny se promnili v kdla.
Nen to komick pedstavovat si dinosaura vyvjejcho perut
pi bhu? Takov vci se dj jen v pohdkch nebo kreslench filmech.
Je zde jet dleitj vc. Tito evolucionist kaj, e tento
velk dinosaurus si vyvinul kdla, kdy se snail lapat mou-

108

chy. Dobe, jak tedy vzltla do vzduchu moucha? Odkud se vzala jej
kdla? Ne se snaili vysvtlit, jak
mohl ltat velk dinosaurus, nemli
nejprve vysvtlit nejprve, jak toho byl
schopen malink hmyz? Jiste by
mli.
Ale to je bod,
kter

nebudou

evolucionist

nikdy

umt vysvtlit. Moucha je

jednm z nejlepch ltajcch tvor na
zemi. Dovede mchnout kidlky 500x a
1000x za sekundu. Jak v, um velice
snadno manvrovat ve vzduchu. Bez
ohledu na to, kolik pbh evolucionist
vypravuj, stle nedovedou vysvtlit, jak
vznikla pta kdla. Pravdou je toto:
Allh stvoil pta perut i mu kidlka,
spolen s jejich schopnost ltat.

Archaeopteryx, kterho evolucionist oznauj za pechodnou formu,

byl ve skutenosti pln vyvinut ptk!

109

Vezmme si nkolik dalch odlinost mezi plazi a ptky.

1. Ptci maj kdla, plazi ne.
2. Ptci maj pe a plazi upiny.
3. Ptci maj jedinenou kostern soustavu a jejich kosti jsou
dut. Dky tomu jsou leh a mohou snadno ltat.
Toto je jen pr rozdl, kter kadho hned napadnou. Mezi
tmito tvory existuje mnoho dalch odlinost.
Kdyby se druhy plaz zmnily v ptky, muselo by existovat
mnoho tvor, kte ili mezi plazy a ptky zastupujcch fze
tto promny.
Lovci zkamenlin by mli narazit alespo na jednu takovou
zkamenlinu. To jest, musela existovat stvoen s polovinmi
kdly, napl opeen a napl upinat, s napl zobkem a
napl tlamou, a jejich zkamenliny by mly bt nalezeny, ale
dn takov stvoen nebylo nikdy objeveno mezi mnoha
zkamenlinami na Zemi. Ty zkamenliny, kter byly nalezeny,
pat bu plnmu plazu nebo plnmu ptku. To znamen,
e ptci se nevyvinuli z plaz. Allh stvoil ptky, tak jako
stvoil vechno iv.
Avak jeliko evolucionist toto nechtj pijmout, sna se
pesvdit lidi, e to co kaj je pravda, smylenmi pbhy.
Nalezli zkamenlinu ptka nazvanho Archaeopteryx, kter
il asi ped 150 miliony lety, a tvrdili, e tento ptk byl pechodnou formou mezi dinosaury a ptky. Jene tvrzen, e
Archaeopteryx byl pedkem ptk je zcela nelogick.
Archaeopteryx byl pln vyvinut ptk!

110

Zkamenlina ptka nazvanho Archaeopteryx, kter

ho se evolucionist sna
zobrazovat

jako

pe-

chodn druh, ukazuje, e

evoluce je teorie zaloen
na li. Tato zkamenlina je
opravdov ptk a ukazuje,
e ptci se za miliony let
vbec nezmnili.

Ponvad:
1. Archaeopteryx ml pe jako dnen ptci.
2. Archaeopteryx ml stejnou hrudn kost, k n se pipojuj
kdla, jako jin ltajc ptci.
3. Archaeopteryx nemohl bt pedkem vech ptk, nebo
byly nalezeny zkamenliny ptk, kter jsou star ne tato.

POHDKA O LIDSK EVOLUCI

Evolucionist tvrd, e lid se vyvinuli z op, a e tut opi
jsou naimi pedky. Ani Darwin ani jin evolucionist nikdy
nevlastnili dkaz, kter by podpoil tvrzen, je je naprostm
podvodem.
Vlastn jednm z dvod, pro byla evolun teorie vbec vymylena, bylo pokusit se, aby lid zapomnli, e je Allh
stvoil. Kdyby lid uvili, e vznikli nhodou a e jejich pedkov byli zvata, pak by nepociovali dnou odpovdnost
vi Allhu. Postupn by to zpsobilo, e by zapomnli
vechny nboensk hodnoty a stali se sobeckmi. Sobet

111

lid pichzej o dobr city jako je lska k lidem a k rodinm.

V, evolucionist se pokouej odvrtit lidi od takovch cit a
proto roziuj evolun teorii. Jejich clem je pimt lidi, aby
zapomnli na Allha a tak kaj kadmu, Allh t nestvoil.
Jsi potomkem opic, jinmi slovy, jsi jen pokroilej zve.
Po pravd Allh stvoil lidsk bytosti. Ve srovnn s jinmi ivmi organismy je lidsk bytost jedin tvor, kter me mluvit, myslet, radovat se a rozhodovat se, je inteligentn, me
zakldat civilizace a komunikovat na pokroil rovni. Allh
je Jedin, Kdo dal vechny tyto vlastnosti lidskm bytostem.

Allh stvoil lidsk bytosti s

rozmanitmi jazyky a rznmi rasami a barvami. Tato
pestrost je asnm poehnnm.

112

Evolucionist nemohou poskytnout

dn dkaz, e lidsk bytosti
jsou potomky opic
Na poli vdy je velice dleit pedloit dkaz. Uinte-li
tvrzen a chcete-li, aby mu ostatn uvili, tak muste pedloit njak dkazy. Teba kdyby ses nkomu pedstavoval a
ekl, Jmenuji se Omar a ta osoba by ekla, Nevm, e se
jmenuje Omar, tak v takovm ppad bys musel mt njak
dkaz, e se tak opravdu jmenuje. Jak by to mohl bt
dkaz? Prkaz by mohl pedstavovat dkaz, nebo rodn list,
nebo pas nebo teba tvoje koln prkazka. Kdyby jsi nco z
toho ukzal dan osob, uvila by, e jsi opravdu ten, kdo
tvrd, e jsi.

113

Nyn si uveme vdeck pklad. V osmnctm stolet il

vdec jmnem Izk Newton o nm se k, e objevil zemskou pitalivost. Kdy se ho lid zeptali, pro si je tak jist,
odpovdl: Kdy jablko spadne ze stromu, dopadne na zem.
Nezstane ve vzduchu. To znamenalo, e existuje sla, kter
thne jablko k zemi, sla, kter kme gravitan.
Proto evolucionist musej pedloit dkaz, aby byly jejich teorie uviteln. Napklad evolun teorie tvrd, e lovk je potomkem
opic. Proto se jich potebujeme
zeptat: Jak jste na to pili a kde
je dkaz?
Kdyby lidskmi pedky
byly doopravdy opice,
dalo by se oekvat, e
jako potvrzen najdeme
zkamenliny

tvor

pololidskch, poloopich. Avak dn

takov zkamenliny
objeveny

nebyly.

Nali jsme pouze

zkamenliny

lid

nebo op. To znamen, e evolucionist

nemaj absolutn dn
dkaz, e opi jsou lidskmi pedky.

114

Jene evolucionist se pod

sna plst lidi svmi teoriemi.

Nkter triky
evolucionist:
1. Evolucionist hovo o
zkamenlinch vyhynulch
druh op jako kdyby patily
stvoenm napl lidskm,
napl opim.

E
L
A
F

Jist jsi u nkde vidl obrzky jako je ten nahoe.

Evolucionist je pouvaj ve
snaze oklamat lidi. Pravda je, e takov tvorov nikdy neexistovali. V minulosti existovali lid a opi, tak jako dnes, a ti
byli zcela oddlen a nebyli v dnm vztahu. dn opi
mu ukazovan na obrzku nikdy neexistoval. Nikdy se to
nemohlo stt. Jak jsme u uvedli, ani jedna zkamenlina,
kter by dokazovala toto tvrzen nebyla nalezena.
Avak evolucionist stle zkouej nov a nov triky. Teba
kdy manipuluj se zkamenlinou, kter nleela vyhynulmu
druhu op, tvrd, e vlastn patila stvoen nkde mezi opy
a lidmi. Jeliko lid toho asto o tomto tmatu mnoho nevd,
tak maj sklon vit tomu, co tito evolucionist kaj.
2. Evolucionist zachzej se zkamenlinami rznch lidskch
ras, jako kdyby to byla napl opi stvoen.
Jak vme, na svt existuje mnoho etnickch skupin: Afrian,

115

an, pvodn obyvatel Ameriky, Turci, Evropan, Arabov

a mnoz dal. Evidentn lid patc k rznm etnickm skupinm maj nkdy odlin znaky. Teba an maj oi
mandlovho tvaru, Afrian maj obvykle velice tmavou ple a
kudrnat vlasy. Kdy uvidte domorodho Ameriana nebo
Eskymka, ihned poznte, e pat k jin etnick skupin. I v
minulosti existovalo mnoho etnickch skupin a rysy nkterch z nich byly mon odlin od tch dnench lid.
Napklad lebky lid patcch k rase Neandrtlc byly vt
ne lebky dnench lid. I jejich svaly byly mnohem silnj
ne nae.
Evolucionist vak pouvaj tyto rozdly mezi tmito a naimi
rasami jako zpsob, jak oklamat lidi. Tvrd teba kdy najdou
lebku Neandrtlce, Toto je lebka lidskho pedka, kter il
ped destkami tisc let. Nkdy jsou nalezen zkamenliny
lebek men ne prmrn velikost lebky dnenho lovka.
Ukazujc na takovou zkamenlou lebku, evolucionista ekne,
Majitel tto lebky se zrovna nachzel v bod zmny z opa na
lovka.
Ve skutenosti jet dnes existuj lid z uritch etnickch
skupin, kte maj men ne prmrn lebky. Napklad
obsah lebky domorodho Australana je dost mal, ale to neznamen, e jsou napl lid a napl opi. Jsou to normln lid
jako ty a vichni ostatn.
Proto tedy vidme, e zkamenliny, kter evolucionist vyobrazuj jako dkaz, e lidsk bytosti se vyvinuly z op, pat
bu ranm druhm op, nebo lidskm rasm, kter jsou nyn
vyhynul.

116

NEJVT ROZDL
Nejvt rozdl mezi opy a lidmi je, e lid maj due a opice
nikoli. Lid maj vdom: mysl, mluv a sdluj sv mylenky
ostatnm v rozumnch vtch, dlaj rozhodnut, ct, vyvjej
si vkus, znaj umn, maluj, skldaj psn a zpvaj je a jsou
plni lsky a morlnch hodnot. Vechny tyto vlastnosti jsou
vyhrazeny jedin lidsk dui. Jen lidsk bytosti maj tyto jedinen schopnosti. Evolucionist nemaj odpov na tuto
otzku. Aby pipomnal lidskou bytost, op by musel projt
mnoha fyzickmi zmnami a musel by mt tyto jedinen
schopnosti vlastn lidem. Existuje v prod sla, kter me
dt schopnosti jako malovn, mylen a skldn hudby
opici? Oveme ne! Allh stvoil pouze lidi s takovmi schopnostmi a zvatm dn takov schopnosti nedal. Jak jsme
vidli, je zhola nemon, aby se op zmnil v lidskou bytost.
Lidsk bytosti byly lidsk ode dne svho stvoen. Ryby byly
vdycky rybami a ptci byli vdy ptky. dn tvor nen pedkem jinho. Allh je stvoitel vech lidskch bytost a veho
ivho. Dvodem, pro evolucionist tvrd, e lidsk bytosti
jsou potomky opic, je jejich vzjemn fyzick podobnost.
Avak jin tvorov na zemi pipomnaj lidi mnohem vce.
Papouek na obrzku dovede mluvit. Chobotnice maj stejn
oi jako lidsk bytosti. Koky a psi poslouchaj a pln pkazy
jako lid. Co by sis pomyslel, kdyby nkdo ekl, e lid jsou
potomky papouk nebo ps nebo chobotnic? Jak vid, neexistuje rozdl mezi touto mylenkou a pohdkami evolucionist.

117

ALLH JE STVOITELEM VEHO

N Pn je jedin, Kdo uloil miliardy kousk informace do
msta tak malho, e ho nespatme bez zvltnho vybaven.
Allh je Ten, Kdo ns stvoil, nae oi, nae vlasy a nae chodidla.
On je tak Stvoitel naich rodin, rodi, bratr a sester, ptel a uitel.
Allh je Ten, Kdo stvoil jdlo, kter mme rdi, marmeldu,
obiloviny a tstoviny a tak ovoce a zeleninu, kter ns dl
zdravmi a silnmi. Kdyby ji Allh nestvoil, nikdy bychom
nevdli, jak chutn jahoda.
Allh nm tak dal smysl chuti a ichu. Kdyby nm nedal tyto
schopnosti, nebyli bychom schopni vnmat chu vc, kter
jme. Bylo by to tot, a bychom jedli brambory nebo kol.
Allh nestvoil jen chutn a voav potraviny, On nm tak
dal takov schopnosti, abychom je vychutnali.
Nkter vci m rd, lb se ti a mysl na n jako na legraci.
Me to bt zkusek, kter rd j, hra, kterou rd hraje
nebo prochzka s lidmi, kter m rd. A je to cokoli, nesm
nikdy zapomnat, e Allh je jedin, kdo ti umouje se radovat z tchto vc.
Jeliko je pln slitovn s tebou, Allh ti vdycky poskytuje radostn a krsn vci.
Pro zatek, byla doba, kdy jsi neexistoval. Jen si pomysli,
nikde jsi nebyl, dve, ne jsi byl poat. Nebyl jsi nic. Allh t
stvoil. Vytvoil t z nieho.
Musme bt Allhu vdn za kad okamik ivota. Pi vem,

118

co mme rdi a milujeme,

musme

vzpomnat
Allha

na
kat,

Allhu, jsem Ti navky vdn za vechna Tv

poehnn. Kdy se ocitneme v
situaci, kter se nm nelb, mli
bychom se znovu modlit k Allhu,
nebo On jedin nm me pomoci.
Allh vdy sly nae modlitby a odpovd na n.
Allh v, co si myslme v hloubi srdce; On vysly
vechny modlitby.
Co musme udlat je nabdnout nae radostn podkovn Naemu Pnu, Jen stvoil ns, svt a vechna
poehnn, kter obsahuje. A vdomi si toho, e Allh je
vdy s nmi a e ns vid a nslouch nm v kadikm momentu, musme se pod chovat co nejlpe.

119

S l v a Tob ekl i , my
mme v den j en o t om,
emus ns Ty nau i l , nebo
Ty s j edi n v ev douc ,
moudr ! .
(S ra al -Baqara: 32)

120