Jak Pošetilí Vysvětlují Korán. Czech Čeština

UNWISE cekce_UNWISE 5/29/11 7:16 PM Page 94
UNWISE cekce_UNWISE 5/29/11 7:16 PM Page 95
Pokud osoba, kter nen v c stl e te Korn up mn a

bez postrann ch mysl , l ehce uzn, e je to posvtn kni ha
a stane se v c m. Jel i ko Bo vere jsou jasn, me se
podl e ni ch okami t jednat. Potom, co se jednotl i vec stane
v c m, hl oubka jeho v ry, modl i tba a rove jeho vdomost
budo u fakto ry, kter mu udl p s tup ke s pl eti to s tem a
zhadm Kornu.
Na druhou stranu, ti bez obavy z Boha nemohou chpat
Ko rn s prv n. V l as tn patn chpo u do ko nce i ty
nejzjevnj zl ei tosti , o ni ch tvrd , e je znaj . Vsl ovn
vyjden ji m pi padaj rozporupl n. Bez ohl edu jak chyt ,
vzdl an , kul turn nebo dobe i nformovan o Kornu ti to l i d
mo ho u bt, nejs o u s cho pni po cho pi t jeho o bs ah kv l i
nedostatku v ry v Boha.
Tato kni ha di skutuje o dvodech, pro takov nechpav
l i d patn v y kl daj Ko rn, s tuduje rzn p kl ady jeji ch
nel ogi ckch koment a nmi tek ke korani ckm verm a
o dpo v di na n. N av c, bezmy l enko v i to s t, peds udky a
nedo s taten l o g i ka nkterch l i d , kte js o u v eejno s t
pi j mni jako renomovan vdci anebo ven i ntel ektul ov,
js o u tak o dhal eny ui t m jeji ch v l as tn ch nmi tek pro ti
korani ckm verm.
O AUTOROVI
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA,
narodil se v Ankae v roce 1956. pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na univerzit Mimar
Sinan a filosofii na Istanbulsk univerzit. Od
osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen
mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako faismus a komunismus.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl: pedvat poselstv Kornu,
povzbuzovat tene k vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou,
jako je Bo existence a jednota a vn ivot; a odhalovat chab zklady nenboenskch systm a perverznch ideologi.
O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil
se v Ankae v roce 1956, pot, co dokonil zkladn a stedn
kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na univerzit
Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk univerzit. Od
osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou
a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac
odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a
temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi
ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan
Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali proti
lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho knih je
symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje Korn (konen
zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s nm),
poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny (uench
Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat fundamentln principy
nenboenskch ideologi a mt posledn slovo, jak zcela utichnou
nmitky proti nboenstv. Pouv pee Proroka (pokoj a poehnn
s nm), kter doshl konen moudrosti a morln
dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout posledn
slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl:
pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat
tene k vaze o zkladnch otzkch
spojench s vrou, jako je Bo existence a
jednota a vn ivot; a odhalovat chab
zklady nenboenskch systm a
perverznch ideologi.
Harun Yahya m tene v mnoha
zemch, z Indie do Ameriky, od
Anglie po Indonzii, z
Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do

Bulharska a Ruska. Nkter z jeho knih jsou dostupn v anglitin,
francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin, urdtin, arabtin,
albntin, ntin, svahiltin, hausa, zivehi (j se mluv na ostrov
Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin,
indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen
Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih
spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je
te. Ti, kdo tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat ateismus i
jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou
charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost.
Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln
nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov ideologie od samch zklad.
Vechna souasn hnut popen jsou nyn ideologicky poraena, dky knihm
napsanch Harunem Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu
a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn
prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a
srdce a vedouc je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj
neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze
vytv zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn
nemaj dn siln a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak
oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy slouc ke zdraznn
autorovy literrn moci mly takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem je
zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm
zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu.
Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost,
konflikt a dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze
ukonit pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a
koranick morlky tak, aby lid mohli t podle toho. Zvaujce stav dnenho
svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt
zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou
tyto knihy prostedkem, skrze kter lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti
a tst pislbenho v Kornu.
teni
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce,
protoe tato teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od
chvle, kdy Darwin odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci
za uplynulch 140 let to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru
nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat
kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou
anci st pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit
vnovat kapitolu ke shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch
ver, a zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich.
Vechna tmata tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby
nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy
upmn, jednodue a plynulm stylem zajiuj, e kdokoli, v
kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me snadno
pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze
pest na jedno posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj
duchovno, jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou
popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i
diskutovat ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih
shledaj diskusi velmi uitenou, dovolujce jim spojit sv vahy a
zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten
tchto knih, napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu
zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm
zpsobem je pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich
bohat odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi
uiten a je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn
nzory autora, vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl
nevmav k ct a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn,
pesimistick argumenty, jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a
odchlen v srdci.
OBSAH
VOD ...........................................................8
PINY PATNHO
VKLADU KORNU..............................12
PKLADY PATNHO
VKLADU KORNU..............................33
ZVR .......................................................67
KLAM EVOLUCE.....................................69
www.harunyahya.com - en.harunyahya.tv
VOD
Bh, Pn svt, ten Jedin s nekonenm vdnm a moc,

poslal Korn jako zdroj milosrdenstv celmu lidstvu. Udlil
lidem sv dobrodinn tm, e jim poslal tuto knihu. Ti, kdo
odpovdli na tento dar od Boha s upmnost a vdnost, sklid
vhody; budou schopni Kornu rozumt, nsledovat ho, vit v
nj, a tak obdret Jeho milost. Budou dobe odmnni v tomto
svt a na Vnosti. Naopak, ti, kdo pistupuj ke Kornu s
neupmnost a zaujatost budou trpt nsledky svch in.
Nikdy nebudou chpat Korn ani benefitovat z jeho moudrosti,
a utrp ztrtu v tomto svt i na Vnosti. A mohou to zkouet,
jak chtj, nikdy nepokod Korn nebo islm.
Korn byl posln jako kniha, kter me snadno porozumt
kad. Bh prav v jednom z jeho ver lid, nyn vm pilo
od Pna vaeho varovn a uzdraven toho, co v hrudch je
skryto, i sprvn veden a milosrdenstv pro vc. (Sra
Junus: 57). Jak ilustrovno v tomto veri, ti, kdo v v Boha a
poslouchaj sv svdom, mohou prospvat z Kornu a snadno
rozumt jeho pkazm a nsledovat je.
8
VOD
Avak ti lid, kte berou ohled na sv ni j, nepijmaj

zcela moc Boha, a maj pochybnosti o Vnosti, budou pouvat
svou pevrcenou logiku k dezinterpretaci koranickch ver.
Bh ns informuje o povaze takovch lid, kte nehledaj veden
v Kornu, v nsledujcm veri:
A vysvtlili jsme to v Kornu tomto, aby se upamatovali,
avak to jen rozmnoilo odpor jejich! (Sra al-Isra: 41)
Co jsme zatm ekli vyjasuje, e pouze ti, kdo jsou upmn

ve sv ve, rozumj Kornu sprvn. Korn byl zjeven jako
jasn kniha od Boha, aby ti z Jeho sluebnk, kte v a kte
pouvaj svj rozum, mohli snadno rozumt a brt odsud
veden.
Jak vra roste, stejnou mrou roste i moudrost, upmnost a
strach z Boha. Nsledkem toho mohou bt jemnj body a
tajemstv Kornu pochopena lpe.
Pokud osoba, kter nen vc stle te Korn upmn a
bez postrannch mysl, lehce uzn, e je to posvtn kniha a
stane se vcm. Jeliko Bo vere jsou jasn, me se podle
nich okamit jednat. Potom, co se jednotlivec stane vcm,
hloubka jeho vry, modlitba a rove jeho vdomost budou
faktory, kter mu udl pstup ke spletitostem a zhadm
Kornu.
Na druhou stranu, ti bez obavy z Boha nemohou chpat
Korn sprvn. Vlastn patn chpou dokonce i ty nejzjevnj
zleitosti, o nich tvrd, e je znaj. Vslovn vyjden jim
pipadaj rozporupln. Bez ohledu jak chyt, vzdlan, kulturn
nebo dobe informovan o Kornu tito lid mohou bt, nejsou
schopni pochopit jeho obsah kvli nedostatku vry v Boha.
Kdy lovk zkoum domnl tvrzen uinn lidmi, kte
9
JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?
oponuj Kornu, myln pochopen a logika, na n jsou

zaloena, jsou zjevn. Prospchi tvrd, e vid vere, kter
jsou tak jasn jako odporujc si a matouc. Korn uvd zmatek,
kte ti, kdo ho popraj, projevuj elem k pkladm v
rozmanitch stech Kornu a ptaj se, Co chtl Bh ct tmto
pkladem? Vru, prv tak, jak ns Korn informuje, v kadm
vku poprai uznali, pmo nebo jinak, jak nebyli schopni
rozumt tmto pkladm. Toto je zzrak Kornu; ver, kter je
pro vcho snadno srozumiteln se stv stejnomrn
matoucm pro nevcho. Toto ukazuje, e porozumn Kornu
zvis na upmnosti zmr lovka a e je to Bh, Kdo
rozhoduje zda obdr porozumn i nikoli. Toto je objasnno ve
veri tmito slovy:
A kdo nespravedlivj je ne ten, jen pi zmnce o
znamench Pna svho se od nich odvrac a zapomn na to,
co ruce jeho pedtm konaly? A srdce jejich jsme pokryli
clonou, aby mu neporozumli, a ui jejich jsme ucpali
hluchotou. A i kdybys je k cest sprvn vyzval, pece ji
nikdy nsledovat nebudou. (Sra al-Kahf: 57)
Upmn, svdomit vc me chpat a aplikovat zkladn

duchovn pedmty a pkazy v Kornu snadno. N Prorok
(pokoj a Bo poehnn s nm) k v jedn hadth o Kornu
toto:
Korn je slovo Boha, budi uctvn a oslaven. Tak a ten, kdo
te Korn jej respektuje a ct tm, e nebude dlat vci, kter
On zakzal. (Ahmad Zija al-Din Gumuchanewi, Ramuz alAhadith, sv. I, Gonca Publishing, Istanbul, 1997, 227/10)
Avak nevc, kter je neupmn a pedpojat, dokonce i

pokud m znalost arabtiny spolu s ohromnmi technickmi
znalostmi a je povaovn za odbornka ve svm oboru, nebude
10
VOD
schopen pochopit Korn sprvn, jeliko sleduje sv ni j.

Toto je pro postrd schopnost sudku. Jeliko neme
usuzovat, nebude schopen nieho vce, ne pevrcench a
bezmylenkovitch pedpoklad pi interpretaci koranickch
ver.
Tato kniha diskutuje o dvodech, pro takov nechpav lid
patn vykldaj Korn, studuje rzn pklady jejich
nelogickch koment a nmitek ke koranickm verm a
odpovdi na n. Navc, bezmylenkovitost, pedsudky a
nedostaten logika nkterch lid, kte jsou veejnost pijmni
jako renomovan vdci anebo ven intelektulov, jsou tak
odhaleny uitm jejich vlastnch nmitek proti koranickm
verm.
11
PINY PRO PATN

CHPN KORNU
Pedsudky, postrann motivy

a nedostatek upmnosti
Je nemon Kornu rozumt, pokud k nmu jedinec
pistupuje s postrannmi motivy a pedsudky. Toto je Bo zkon.
Bez ohledu jak chytr nebo kulturn osoba me bt, pokud
pohl na Korn s neupmnm a skrytm zmrem, nebude
schopna mu rozumt nebo ho vyloit sprvn a dojde k mnoha
falenm zvrm. To je pro, podle Kornu, se mezi nkm s
pedpojatm a vypotavm pstupem a Kornem vytvo
clona. Tento fakt je uveden v koranickch verch:
a na srdce jejich clony klademe, take jej nechpou, a
hluchotu do jejich u: A kdy se v Kornu zmiuje o Pna
svho jedinosti, zdy se obracej s nechut. My dobe vme,
12
PINY PRO PATN CH P N KOR NU
jakm zpsobem naslouchaj, kdy k tob ui natahuj a kdy

tajn rozmlouvaj a kdy nespravedliv kaj: Vy nsledujete
jen lovka oarovanho! (Sra al-Isra: 45-46)
Korn je pozvnkou na pmou cestu pro cel lidstvo, ale

Bh pmo oslovuje ty, kdo v Nj v. Proto byl Korn zjeven
jako kniha, j pouze vc rozum sprvn. Nejdleitjmi
vlastnostmi vcch, je jim dovoluj rozumt Kornu, jsou jejich
dobr svdom a upmnost. Je to pouze pirozenost tch, kdo
jsou vzdleni nboenstv a jejich duchovn stav a charakter
jsou daleko od tch vcho, myln chpat Korn.
Korn je napsn velice jasnm, prostm a srozumitelnm
jazykem, ale, jak jsme ji uvedli, je to kniha, kter je jasn pouze
pro ty vc s istm svdomm. Pokud nkdo, komu nebyl
dosud pedstaven islm, jinmi slovy je stle nevc, pistupuje
ke Kornu upmn, opravdov a bez pedsudk, co jsou rysy
vcho, bude schopen si uvdomit uitm svho svdom, e
jde o slovo Bo. Kad s dobrm svdomm akceptuje, e
Korn, a pro vzneenost sv stylu, svou dokonalost a jasnost
nebo pro nadazenost svho vdeckho obsahu a moudrost,
nepedstavuje slova lovka, ale namsto toho jde o posvtnou
knihu. Pokud takov svdomit osoba vyjaduje vru a sna se
pochopit Korn, jeho moudrost se pro nj stane zjevnou. Bo
posel, Prorok Muhammad (pokoj a Bo poehnn s nm, na to
tak odkazoval v hadth:
Otec Abdur Rahmana bin Abi Bakra vypravoval e Prorok
(pokoj a Bo poehnn s nm) pravil: Chce-li Bh pro
lovka dobro, umon mu chpat nboenstv a oveme
vdn se zskv uenm. (Buchari 1/67)
Korn povede kadho s pokornm srdcem ke spse,

mezitm svede z cesty kadho, kdo opatruje nzk motivy a je
13
neptelsk. Nikdo, kdo pouv chybnou informaci,

interpretace, li a pedsudky pevzat od ostatnch, spolu s
vlastnmi principy, svtovm nzorem a ivotn filosofi, jako
standardy, neme Korn ani chpat ani z nj benefitovat.
Vlastn plat prav opak; Korn jednodue zv odchlen a
zmatek takov osoby. Jeliko je neschopen rozumt Kornu,
pozvedne sv blhov a nelogick nmitky a pevrcen
nesmysln vklady. Jak stanoveno ve veri, A seslme v
Kornu to, co lkem je i milosrdenstvm pro vc, vak
nespravedlivm to jen ztrtu zvtuje. (Sra Al Isra: 82) bude
vzdlen od Kornu a vry.
Srovnme smn komente tchto nerozumnch lid k
nkterm koranickm verm s jejich sprvnmi vznamy a
vklady v dalch kapitolch.
Klamav spletit (Mutaabih) vere

se Zetelnmi (Muhkam)
Koranick pikzn byla vysvtlena jasnm a jednoduchm
zpsobem, take vc se jimi mohou snadno dit. Tmto se
k zeteln (muhkam) vere. Tyto vere, podle Kornu, jsou
Jdrem Knihy a tak tvo jej zklad. Existuje jin druh
koranickch ver, na kter se odkazuje jako na spletit
(mutaabih) vere. Tyto typy ver obsahuj rzn srovnn a
podobenstv. Lid bez koranickho vdn, ale nzce
motivovan,
mohou
vykldat
spletit
vere
mnoha
pevrcenmi a zarejcmi zpsoby. Toto je v Kornu

vysvtleno nsledovn:
On je ten, jen seslal ti Psmo, v nm nkter vere jsou
pevn stanoven, a ty jsou podstatou Psma, zatmco jin
14
jsou vceznan. Ti, v jejich srdcch je odchlen, nsleduj

to, co je v nm vceznan, usilujce tak o rozkol a snace se
o svvoln vklad toho; vak nezn vklad toho nikdo krom
Boha. Ti vak, kdo pevn jsou ve vdn, hovo: My v n
jsme uvili; ve, co obsahuje, od Pna naeho je! A
ppominaj si to jedin ti, kdo rozmyslem jsou obdaeni.
(Sra Al Imran: 7)
Vhradn Bh zn vznam spletitch ver. dn vklad

mimo tyto vznamy neodr pravdu o tchto verch. V
prbhu historie existovali odpadlci, sekty a hnut, kter
vykldala spletit koranick vere, aby slouila jejich vlastnm
pevrcenm clm a oekvnm. V tomto veri je uvedeno, e
toto je vzbouen a e pouze lid s odchlenmi srdci a
konkrtnji ti, kte se odklonili od pm stezky, se uchl k
takovm metodm.
Fakt, e pouze Bh zn prav vznam tchto spletitch
ver, je ve veri tak objasnn. Bh me zjevit informaci
nezbytnou pro vklad tchto ver komukoli si bude pt. Avak
vc akceptuj vechno z tchto spletitch ver, o nich jim
nebylo zjeveno vdn. Nikdy se nesklon k tomu, aby dlali
pekroucen vklady, jako ti, kte si pej vidt konflikt a jejich
srdce jsou pokiven.
Nedostatek odbornosti v
technikch koranickho vkladu
Korn je zzran Kniha, je obsahuje vechnu zsadn
informaci, kterou lidstvo potebuje. Je tomu tak kvli Bosk
moudrosti v n ptomn. Omezen poet ver obsahuje
neomezen vdomosti, kter byly umstny se svrchovanou
15
moudrost. Tyto vere obsahuj vznamy, kter mohou bt

zjevn, skryt, propleten nebo pekrvajc se. Tak produkuj
nespoet dalch vznam ve spojen s dalmi veri. Jsou
chvle, kdy vysvtlen jedinho vere me zabrat celou knihu.
Proto, za elem bt schopen interpretovat Korn sprvn a vzt
v vahu cel jeho obsah, mus bt jeden schopen pochopit ho v
jeho celku a mus bt tak znal vech poadovanch technik
vykldn.
Jedna vznamn technika sestv z analyzovn vere
podle jeho obsahu v Kornu. Vznam koranickho vere lze
asto vysvtlit podle tmatu, kter ho obklopuje. Cesta, j ver
zan a ty vere, kter nsleduj, pomhaj vyjasnit jeho
vznam. Na toto tma se v islmsk literatue odkazuje jako na
Sibaq u Sijaq vere cel smysl slova. Toto je dvod, pro
mnoho ver lze vyloit patn, jsou-li vyaty a peloeny pouze
ve smyslu slov, je obsahuj, bez ohledu na jejich celkovou
souvislost.
Takov dezinterpretace koranickch ver bhem historie,
a z nevdomosti nebo pevrcenho zmru, vystily ve
patn chpn Kornu a jist skupiny s nzkmi motivy ho
dokonce pomlouvaly.
Jinou dleitou metodou je vykldat slova, kter tvo vere
vzetm v vahu jejich souvislosti v konkrtnm veri. Mnoho ze
slovnku Kornu m speciln zamlen vznamy. Vznam
koranickho slova se asto odvozuje ze zpsobu, jak je uit v
jin sti Kornu. Znovu, slovo me mt vce ne jeden
vznam. Tak je nutno vznam takovho slova odvodit ze
zpsobu, jak je uvno v rozmanitch sekcch Kornu. Prost
si slovo vyhledat ve slovnku a aplikovat prvn vznam, na kter
narazme, to me vystit v extrmn nepesn vklad; a nkdy
16
vznam, kter me bt dokonce opakem pravho vznamu. Z

toho lze vidt, e Korn se sm vysvtluje. Vysvtlen jednoho
vere me bt skryto ve vznamu jinho vere nebo ver.
Jinm vznamm pravidlem v interpretaci Kornu je zcela
pochopit jeho podstatu. Aby to udlal, mus ho lovk vidt jako
celek. Navc by to mlo bt vysvtleno ve svtle mnoha ver,
kter odrej nekonen milosrdenstv, soucit a spravedlnost
Boha.
Jeliko je Korn Bo knihou je jedinen ne jako jin knihy
a neml by s nimi bt nikdy srovnvn. Korn m uniktn styl.
lovk mus pochopit celkov styl spolu s esenc podstaty, aby
uinil spravedlnosti zadost ve vysvtlovn zejmna pi ten
spletitch ver. Je dleit zaujmout ir perspektivu a
pokrt siln duchovn aspekty Kornu, aby byl schopen nleit
porozumt rozmanitm faktm zjevenm Bohem.
Nedostaten znalost arabtiny

Bh stanovuje, e poslal Korn jako knihu psanou v
arabtin. Evidentn jsou peklady do jinch jazyk dostaten
pouze pokud lovk potebuje rozumt nejzkladnm
konceptm, jako poznn o Bohu, hlavn principy vry a jin
zsadn aplikace a rovn zskn veden a uvaovn o nm.
Nicmn dn z tchto peklad neme nijak sedt
originlnmu jazyku Kornu. Dokonce i v pmm pekladu slovo
od slova spousta slovnku a vznamu unikne, jeliko je dost
nemon gramaticky adaptovat mnoh arabsk slova v jejich
sprvn vtn podob do jinho jazyka. Proto takzvan
peklady Kornu nepodvaj vce ne celkov dojem o jeho
obsahu a nikdy ve skutenosti neodrej pesn vznamy
17
ver.
Proto dokud nen Korn studovn v jeho pvodnm jazyce,
arabtin, schopnost jednotlivce chpat jeho spletitosti bude
vn omezena. Snaha vysvtlovat koranick vere z peklad
do jinch jazyk nemus bt vdycky pesn, a vlastn me
dokonce poruit jeho vznamy a zmry. Spolhn na jedin
nebo ekvivalentn vznamy slov uitch v pekladech bez
znalosti jejich pvodnch a mnoha dalch vznam v arabtin,
me vystit v neporozumn celmu veri. Ba co h, vznam
cele lich k pvodnm vznamm me bt vsledkem.
Jak jsme uvedli ve, je technicky nemon peloit Korn
do jinho jazyka slovo od slova. Nicmn vysvtlen a vklady
koranickch ver mohou oveme bt dlny v jinch jazycch
a doopravdy je mono z nich pochopit Korn a poznat z nich
jeho vere.
Arabtina pat mezi nejhloubji zakoenn a nejbohat
jazyky na svt. Je siln vrazov a m rozshl slovnk. Avak
tvrdit, e kvli jazyku, v nm je napsn, byl Korn posln
Arabm a e oni jsou proto vyvolen lid, by bylo pedpokladem
neladcm s idely Kornu. Je dobe znmm faktem, e Korn
zdrazuje, e jedinm kritriem tvocm nadazenost je obava
z Boha (taqwa) a osobn blzkost k Bohu a e dn kritrium
jin ne toto se neaplikuje. Navc je stanoveno v se Sd ver
87 e Korn je pipomenutm pro vechny lidi. Lid, jejich
clem je ovlivnit nevdom a pokusit se zniit islm tvrd takov
vci jako e islm je nboenstvm pro Araby. st Korn samo
o sob sta k uvdomn si jak neopodstatnn a svvoln tyto
mylenky jsou.
18
Absence Bohem dan

moudrosti a porozumn
Je uvedeno ve verch Kornu, e lovk mus mt
moudrost, porozumn a pochopen poskytnut Bohem, aby
objevil jeho sprvn vznamy. Bo Posel, Prorok Muhammad
(pokoj a Bo poehnn s nm), tak toto uvd ve sv hadith:
Abdullah bin Umar vypravoval e Bo Posel (pokoj a Bo
poehnn s nm) pravil, Nepejte si bt jako nkdo jin vyjma
ve dvou ppadech: Ppad lovka, jemu dal Bh bohatsv a
on ho utrc na pm stezce; a ten lovk, jemu dal Bh
nboenskou moudrost (tj. Korn a Sunnu) a on soud podle
toho a u ostatn. (Buchari 9/419 a 6/543)
Hlavn vc nezbytnou pro vklad Kornu jsou naprost

potvrzen Kornu, znalost rznch metod vkladu a rozshl
znalost arabtiny. Nicmn i pokud lovk vlastn toto vechno
stle z toho nebude benefitovat dokud mu Bh nevnuje dar
porozumn. Proto nesta pouze vlastnit nezbytn technick
vdomosti pro sprvn vklad Kornu. Historie je pln pklad
lid, kte se svmi pedpokldanmi technickmi schopnostmi
upadli v omyl, kdy vysvtlovali Korn s pokivenm pstupem.
Zakladatel mnoha odchlench nboenskch hnut a sekt
vypadaj zbhl na svm poli, ale ve skutenosti jsou zbaveni
znalost a pochopen vnovanho Bohem. Tito lid vzdlili sebe
a svoje nevdom a bezmylenkovit pvrence od prav
praxe islmu.
Navc modlosluebnci (murikun) z Mekky bhem doby
Proroka Muhammada (pokoj a Bo poehnn s nm), kte
etli, ale nerozumli a proto odmtli Korn, jsou jasnmi pklady
toho, e prost umt arabsky nen dost pro pochopen Kornu.
19
Prvnm pravidlem v obdren porozumn od Boha je bt se

Ho a bt upmn. Nebylo by mon obdret takov pochopen
zatmco si dopv jedin radost tohoto svta. Je-li pstup
lovka ke Kornu tvoen v duchu rozhodovn se smyslem a
perspektivou, kter bude uret Boha, tak toto na opltku
povede k chybnmu porozumn a vkladu. Nkdo, kdo
uspokojuje svoje vlastn tuby nebude ve sprvnm stavu mysli,
aby dobyl ducha Kornu a prozkoumal jeho nejjemnj body,
tajemstv a hloubky. Nkdo, kdo sleduje vlastn tuby, bude
postrdat schopnost zdvodovat a proto bude schopen
interpretovat vere pouze z velmi povrchnho hlediska. Navc
sele ve spaten Boch zzrak Kornu.
Mimoto osoba, je sleduje sv nzk j, bude mt tendenci
vykldat Korn tak, aby se mu to hodilo, tak pro nj nebude
mon najt prav vznamy ver, jak je Bh zamlel. Je
uvedeno v Kornu, jak sebou pohlcen osoba nen schopn
pravho porozumn:
Mysl, e tomu, kdo si vzal jako sv bostvo ve svou, jsi
dozorcem, anebo domnv se, e vtina z nich naslouch
i uvauje rozumn? Vdy oni jsou jen jak dobytata ba
jet dle zbloudili z cesty sprvn! (Sra al-Furqan: 43-44)
Lid jako tito shledvaj dost obtnm uvaovat o Kornu.

Mohou bt dokonce neschopn pochopit pedmty, kter jin
povauj za dokonale prost. Nemohou ustavit nezbytn spojen
mezi veri nebo mezi veri a udlostmi. Nsledkem toho budou
prohlaovat, e tyto vere, kterm nejsou schopni rozumt si
odporuj. Jejich mysli jsou tak uzaven, e byly popsni jako
mn ne dobytek.
20
Nedostatek mylen
V Kornu se prav, e za elem dojt k pravmu vysvtlen
jeho obsahu, mus o nm lovk pemlet a dkladn o nm
pemtat. Pokud se na Korn pohl povrchn a je ten jako by
byl jen dal obyejnou knihou, pak prav vhody nekonenho
zdroje moudrosti nevyplynou. V Kornu Bh neustle zve
lovka, aby pouval rozum a myslel. Mylen, uvn rozumu
a vynakldn snahy zkusit pochopit vznamy, jemn body,
tajemstv, a zzraky Kornu jsou zsadn, pokud ho lovk chce
doopravdy pochopit. Korn odhaluje kadmu informace o nm
samotnm, smysl jeho stvoen, pravou povahu tohoto svta,
dvody toho, co se dje kolem nho vedle mnoha dalch
pedmt, kter se tkaj jeho a jeho okol. Podle toho by ml
lovk ustavovat spojen mezi veri a sebou samm, svm
okolm a udlostmi, kter zav a snait se porozumt Kornu
hlubokm pemlenm o tom vem. Je stanoveno v Kornu, e
byl zjeven tm, kdo uvauj:
Toto je stezka Pna tvho pmo vedouc. A vyloili jsme
srozumiteln znamen lidu, kter si pipomn. (Sra alAnam: 126)
A takto inme znamen Sv srozumitelnmi pro lid
pemliv. (Sra Junus: 24)
Jeliko vere byly zjeveny pouze pro ty, kdo uvauj, je

jasn, e ti, kdo tak nein, neporozum vznamm dnho z
ver Kornu.
Je faktem, e ivot osoby je naplnn spoustou lekc, kter se
u z udlost, kter zav uvnit sebe a ve svm okol. Korn
je nvod, kter ukazuje lidem, jak vysvtlovat lekce svch ivot
a jak by mli reagovat, jakmile jim rozum. Proto je Korn
21
vedoucm svtlem, kter buduje kadodenn ivot osoby a

vysvtluje kad moment jeho existence. lovk me dojt k
pravmu vznamu Kornu pokud ho te s nleitm
pemtnm, jak si Bh, vlastnk nekonench vdomost,
zasluhuje. Ji bylo uvedeno v koranickm veri, e Korn je
kniha, o n by se mlo vn uvaovat a pouvat ji jako zdroj
veden Toto je Psmo poehnan, je jsme seslali tob, aby lid
o jeho znamench pemleli a aby si je rozmyslem nadan
pipomnali. (Sra Sd: 29). Jet jednou v jinm veri, byla
dleitost opravdovho pemlen o Kornu zdraznna:
Co neuvaovali o ei tto, kdy pilo k nim to, eho se
jejich otcm dvnm nedostalo? (Sra al-Muminn: 68)
Korn je zdroj neomezenho a nadazenho vdn,

protoe byl zjeven Bohem, Pnem svt. Korn pokrv
nespoet tmat, od atribut Boha po divy stvoen, od spletitost
lidsk due ke skutenostem a zhadm vesmru a Vnosti a
tak dle. Take uznn takovho mnostv informace
uzavenho v takovm istm a prostm jazyce me bt
mon s kombinac hlubokho pemlen, uvdomn,
pozornosti k detailu, upmnho srdce a silnho svdom.
Arogance a nadazenost
Arogance zabrn komukoli porozumt Kornu. Jeliko
arogantn osoba se povauje za nadazenou, nebude mt dost
pokory a uvdomn potebnho k nleitmu pstupu ke
Kornu. Nebude schopen strpt vere, kter pipomnaj
sluebnku jeho slabosti a skutenost, e Bh je ten Jedin, Kdo
mu dal vechno, co kdy vlastnil a vechny jeho vlastnosti.
Neme se pimt obret varovn, nsledovat pikzn,
22
vyhbat se zakzanmu nebo se podrobit moudrosti Boha. Jeho

pcha a domnl nadazenost mu v tom budou brnit. To je
dvod, pro bude vidt Korn jako hrozivou pekku svmu
charakteru, je je postaven na jeho aroganci. Bude v moc
bojovat, aby nael cesty, jak odporovat Kornu. Takto se bude
dohadovat o verch. Bylo uvedeno v Kornu, e pyn
nemohou chpat jeho vere:
Od znamen Svch odvrtm ty, kdo na zemi neprvem
pyn si vykrauj. Spat-li jakkoliv znamen, neuv v n,
a spat-li cestu sprvn vedouc, nedaj se po n; vak
jestlie spat cestu bludnou, pjdou po n! A to za to, e
znamen Nae za liv pokldali a lhostejni k nim byli. (Sra
al-Araf: 146)
A kdo nespravedlivj je ne ten, jen pi zmnce o
znamench Pna svho se od nich odvrac a zapomn na to,
co ruce jeho pedtm konaly? A srdce jejich jsme pokryli
clonou, aby mu neporozumli, a ui jejich jsme ucpali
hluchotou. A i kdybys je k cest sprvn vyzval, pece ji
nikdy nsledovat nebudou. (Sra al-Kahf: 57)
Arogance je nstroj pohlen na svou vlastn inteligenci,

kulturu a znalosti jako na nadazen. Take spchy arogantn
osoby, jako jeho akademick karira, kultura a odborn znalost
ve skutenosti poslou, aby ho vzdlily od Kornu. Poetil
tvrzen uinn zdnlivmi experty nebo intelektuly vzhledem
ke Kornu jsou dkazem faktu, e pcha brn komukoli v
opravdovm ocenn Kornu. Tento druh lid je popsn ve
verch:
Ti, kdo se hdaj kvli znamenm Bom, ani se jim k tomu
dostalo oprvnn, v srdcch svch pouze domlivost maj
a cle svho nedoshnou. Obra se o pomoc k Bohu, vdy
23
On vru slyc je i jasnoziv! (Sra al-Ghafir: 56)

Jen naslouch znamenm Bom, kdy jsou mu sdlovna,
vak potom v pe sv setrvv, jako by je ani neslyel! O
trestu bolestnm zvst oznam jemu! (Sra al-Dthijah: 8)
Tak meme uzavt, e za elem rozumt Kornu mus mt

lovk vlastnosti jako skromnost, pokora a poslunost a
vykazovat naprostou podzenost Bohu s vdomm, e nen nic
ped Jeho velikost.
Snaha vysvtlit Korn

se starobylmi tradicemi
Jednou z nejvtch chyb, jak se dlaj, jsou pokusy
vysvtlit Korn inn vyuvnm povst a povr naich
pedk a starch tradic, o nich se tvrd, e jsou slovy
nboenstv. Lid, kte to dlaj, nsleduj zddn tradin
nboenstv spe ne Korn a souasn se sna adaptovat
Korn na svoje odchlen nboenstv. Jejich pevrcen
mentalita byla popsna v Kornu:
A kdy je nevcm eeno: Nsledujte to, co Bh seslal!,
odpovdaj: Nikoliv, my budeme nsledovat zvyklosti, je u
otc svch jsme nalezli. Avak co kdy otcov jejich
niemu nerozumli a nebyli sprvnou cestou vedeni? (Sra
al-Baqarah: 170)
Tento pekroucen pohled na nboenstv, jen je hojn

rozen mezi nevzdlanmi, pedkld model vry, kter je
naprosto odlin a odporuje islmskmu. Tento model, kter je
prezentovn pod hlavikou islmu, nem vlastn dn vztah k
pravmu nboenstv, etice a ivotnmu stylu, jak jsou popsny
v Kornu. Tento poruen model je zaloen na tradicch a
24
staromdnch povrch a nikoli na Kornu. Pvrenci tto

zdeformovan praxe se sna pizpsobit Korn a jeho vere,
aby pasovaly k jejich tradicm a povrm. Je samozejm
nemon vysvtlit Korn s takovm nesmyslem. Avak jak
uvedeno v Kornu, tyto padlky, kter jsou vyrobeny poruenm
knihy jazyky pouze slou ke vzdlen od Kornu.
Takov lid se sna vyvolat dojem, e to, co kaj, je
zaloeno na Kornu, kdy se sna prokzat pravost ide,
vklad, rozsudk a aplikac, kter jsou v pravd daleko od
ehokoli, co ve skutenosti reprezentuje Korn. Jene nemohou
dt dohromady dn logick vysvtlen svch nepodloench
tvrzen. Bez ohledu na to, jak moc se sna, kdokoli se zdravm
rozumem prohldne jejich smn vysvtlen. Ti, kdo
pedkldaj takov povry, jsou si vlastn velmi dobe vdomi
faktu, e nemohou uinit Korn pasujcm k jejich pevrcenmu
pstupu, take se spokojuj s prostm vzdlenm lid od
pravdiv knihy. ten Kornu s uvdomnm a silnm svdomm
by vystilo v odhalen prav tve takovch zdeformovanch
pesvden. Tak by to vedlo ke ztrt postaven tch, kdo
chovaj takov pesvden, kdo zakldaj svj ivotn styl a
zjmy na tomto pokivenm nboenstv a vyuvaj ho k
budovn svho postaven a hodnosti.
Situace lid, kte jsou daleko od uvdomn si pravho
vznamu koranickch ver a proto se sna lidi odvracet od
pm cesty nevzdlanmi vysvtlenmi je uvedena v Kornu:
Mezi lidmi je i jeden, jen bez jakhokoliv vdn zbavn
povdn nakupuje, aby tak svedl lidi z cesty Bo, z n
posmky si trop - a to jsou ti, kte se trestu zahanbujcho
dokaj. Kdy jsou takovmu pednena Nae znamen, tu
odvrac se domliv, jako by je ani neslyel a jako by ml v
25
uch svch hluchotu - tomu oznam, e ek jej trest

bolestn. (Sra Luqman: 6-7)
Evidentn ti, kdo maj takov zdeformovan zmry a

chpn spolu s nevdommi, slepmi pvrenci, budou mt
stejn pekroucenou perspektivu a pstup ke Kornu. Budou se
pokouet vysvtlovat vere, kter jsou dost zejm pravm
pvrencm islmu, odchlenm zpsobem. Tmto se budou
snait spojit svoje zdeformovan nboenstv s Kornem.
Takov hn sklony povedou pvrence tchto lid ke
ztrt v tomto svt i na Vnosti. Zrove zpsob bez
dostaten znalosti nboenstv odtpen od islmu a brn jim
v piblen k Bohu. Tito lid roznt krajn rozvrcen a
pedstavuj hrozbu pro nboenstv pivedenm dalch
nevdomch lid jako jsou sami na svou stranu. Avak sprvn
vdy zvtz nad nesprvnm jak ns informuje Korn le je
vdy odsouzen k zniku. Toto je nemnn Bo ablona.
Korn je ptomn a jasn. Kdokoli se ho pidruje s pvabnm
zmrem hledn prav cesty Bo vle, s jeho svolenm se
nau vlastnmu nboenstv, doshne jeho spsy a bude
zahrnut do Jeho milosrdenstv.
Nebudi dnho donucovn v nboenstv! A ji bylo jasn
rozlieno sprvn veden od bloudn! Ten, kdo nev v
Tghta a v v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehliv, je
nikdy se neutrhne. A Bh je slyc, vevdouc. Bh je
ochrncem tch, kdo uvili, a dal jim vyjt z temnot ke
svtlu. Avak ochrncem tch, kdo neuvili, jsou
Taghtov, kte je vyvedou ze svtla do temnot a takov
budou ohn pekelnho obyvateli a v nm budou
nesmrteln.(Sra al-Baqarah: 256-257)
26
Neschopnost rozumt
vdeckm koranickm verm
V Kornu je uvedeno mnoho vdeckch skutenost bu
pmo nebo nepmo. Mnoh tmata od fz stvoen vesmru,
lidskch bytost a vzniku det po pohyb svtadl jsou zmnna
jako dkaz dokonalosti a svrchovanosti Boho stvoen.
Nicmn Korn zjevn nen vdeckou knihou. V Kornu je
vdeck informace nkdy uvedena jasnm przranm jazykem
a jindy je vysvtlena prostedky srovnn, znamenmi anebo
skrytm jazykem. Nejsouce schopni si uvdomit moudrost
takovch ver, nkte nevdom lid, kte nemaj zkladn
znalosti o vd a vdeckm pokroku, ani deliktn porozumn,
skon v opozici Kornu.
Stle, lid 21.stolet byli svdky, skrze pouit poslednch
technologickch pozorovn, pokusy a vzkum zzranho
oven vdeckch fakt, na n se poukazuje v Kornu. Navc
vd dominovaly domnl a neprokzan teorie a do doby v
poslednch dvou stoletch, zatmco Korn, napsan ped asi
1400 roky pitahuje pozornost k vdeckm skutenostem, kter
se dnes nakonec prokzaly.
etn vdeck tmata jako velk tesk, rozpnn vesmru,
relativita asu, pohyby kontinent atd. byla uvedena v Kornu
kdy byl zjeven ped skoro 1400 lety. (Pro podrobnou analzu
viz Zzraky Kornu od Haruna Yahya.) Tajemstv tchto ver
zstvalo zhadou pro muslimy, kte je po lta etli. Avak
muslimov projevovali vru v tyto vere, o nich vdli, e
obsahuj mnoho taj a velk moudrosti, ani by rozumli jejich
pravmu vznamu, tak jak vili beze v pochyby, e Korn je
pravda (haq) zjeven Bohem. Ti, kdo uvaj rozum a jsou
27
schopni intenzivnho mylen si vmaj kadho vere jako sti

nekonenho vdn Boha. Je pravda, e zstvaj vere, kter
maj bt teprve pln vysvtleny a jejich taje maj bt stle
odhaleny. Takov vere jsou zdrojem vzruen a naden pro
vc. Toto skryt vdn je tak pimje ctit se naprosto
obklen moudrost Boha.
Ti s nzkmi motivy se obvykle pokou vrhnout pochyby na
tyto vere, kter nebyly dosud vysvtleny souasnmi
standardy vdy a technologie. V Kornu se prav o tchto lidech:
A a se dostav, Pn je oslov: Za le jste prohlsili M
znamen, ani jste schopni byli obshnout je ve svm vdn
anebo jak bylo vae ponn? (Sra an-Naml: 84)
Lid jako tito, kte pistupuj ke Kornu s pedsudky, jsou

vzni pohlet na vere, kter jim jejich omezen inteligence a
vdn neumon ihned jasn pochopit, jako na dkaz
nesouvislosti, jeliko jejich jedinm clem je najt v Kornu
rozpory. Prv tak jako existovaly vere, kter zstvaly
zhadou od zjeven Kornu, dokud je nebylo mon vysvtlit
dky nedvnmu vdeckmu vvoji, stle mohou bt dal vere
ekajc na vysvtlen, kter zstanou ve stnech, a do
budoucch vdeckch objev. Napklad Korn poskytuje
nznaky monho pevodu hmoty a vn. Pestoe toto me
vypadat nemon s dnen technologi, takov mylenky se ji
objevily ve sci-fi. Vere vztahujc se k tmto npadm v Kornu
jsou:
- Vzdlan osoba ve spolenosti proroka alamouna (pokoj
s nm) pin trn krlovny ze Sby z jejho palce tisce mil
vzdlenho:
Potom ekl: Shromdn, kdo z vs mi pinese trn jej,
28
dv ne ke mn pijdou odevzdni do vle Bo? I ekl jeden

ifrt z din: J, j pinesu ti jej, dve ne zvedne se z msta
svho. A vru jsem k tomu siln dost i spolehliv. Pak ekl
ten, u nho bylo vdn z Psma: J, j ti jej pinesu, dve
ne pohled tvj se k tob vrt! A kdy uvidl alomoun trn
postaven ped sebou, pravil: Toto pochz z laskavosti
Pna mho, aby mne vyzkouel, jsem-li vdn i nevdn.
Ten, kdo je vdn, je jm pro vlastn dui svou, vak ten, kdo
nevdn je a Pn mj sobstan je i tdr! (Sra anNaml: 38-40)
- Prorok Jkob (pokoj s nm) uctil ptomnost svho syna,
proroka Jozefa (pokoj s nm) z mnoha mil:
A kdy se karavana vracela, pravil otec jejich: J doopravdy
ctm vni Josefovu! K byste mne nepokldali za
blouznivce. (Sra Jusuf: 94)
Je pouze pirozen, e nkter vere Kornu, kter je platn

a do Soudnho dne a obsahuje informaci pouitelnou ve vech
dobch, nejsou pochopiteln, jsou-li vysvtlovny pouze uitm
souasn dostupnch technologickch dat, kter dosud
nedoshla poadovan rovn. Avak jak budou uinny dal
pokroky, pesahujc vznamy ve vdeckch koranickch
verch budou jasnj.
Snaha vysvtlit Korn podle chybnch

Hodnot ustanovenho podku
Existuj takov, kdo ij ivotem modern doby a tak podle
jejch spoleenskch standard, kte pijmaj pravidla
aplikovan vtinou jako absolutn fakta a uvaj je k pokusu
vysvtlit Korn. Takov lid tvo vtinu tch, kdo se sna
29
oponovat Kornu, pestoe jsou sami nejmn vzdlan a

kulturn. Na takov lidi je mono narazit v kad profesi a sti
spolenosti. Oni tvo vtinu tch, kdo nemysl pli hluboce
nebo maj urit svtov nzor a jsou posedl pouze svtskm
honnm a soustedn na svoji existenci. Jeliko usiluj o
poten, mal vpoty a zisky, povauj Korn za hrozbu, kter
by omezila jejich takzvanou svobodu, pozmnila jejich
jednoduch ivotn styl nebo oekvn a d, na kter jsou
zvykl. Proto se sna odporovat Kornu se svou primitivn
logikou.
lenov tto skupiny dlaj ke Kornu tyt komente,
kter slyeli od ostatnch, mylenky pvodn ne jejich vlastn.
Obvykle in nesmysln a neznal poznmky o Kornu, uvaje
vty, zanajc slovy jako, V 21. stolet, V dnen dob,
V dob vesmrnch let., Na Zpad. , a tak dle.
Navrhuj, e ivotn styl popsan v Kornu a nae vlastn
doba jsou nekompatibiln a e prvn je ve skutenosti zastaral.
Z tto perspektivy nsledn in falen tvrzen o Kornu.
Napklad tvrd, e vci jako pst a modlitba zasahuj do tepu
modernho ivota, e islmsk zkaz roku nelze praktikovat za
souasnch ekonomickch podmnek a dokonce i zkaz
cizolostv v dnen dob je dkazem nemonosti aplikovat
Korn v naich dnench ivotech.
Aplikuj povrchn logiku a projevuj obrovskou neznalost pi
hovoru o tmatech modlitby, pkaz a zkaz v Kornu.
Zavdj argumenty o moudrosti v nkterch pkazech, kterm
nerozumj nebo verch, kter nedovedou pochopit. Jet
hor je, e brn svoje nelogick tvrzen s velikou zuivost. Toto
pramen sten ze skutenosti, e to, co brn s takovou
horlivost je zaloeno na mylenkch vtiny spe ne na logice
30
nebo rozumu.
Akceptuj veobecn ivotn styl spolenosti a svtov
nzor, na co odkazuj jako na ivotn skutenost, jako na
absolutn pravdu a hledaj chyby a nesrovnalosti v Kornu
berouce je jako odkazov bod. Pojmy, kterch pouvaj jako
kritria ve skutenosti nemaj vdeckou ani logickou hodnotu.
Koncepty, kter povauj za absolutn pravdu, ivotn
skutenost nebo poadavky modern doby jsou ve skutenosti
iluze, jimi se vzjemn klamou a poskytuj si navzjem
psychologickou podporu.
Jsme informovni v Kornu o pokroucen cest tchto lid,
kte shromauj vekerou svou slu z toho, e jsou vtinou a
mysl si, e jsou na sprvn cest, nebo spolu navzjem lad:
Uposlechne-li vtinu tch, kdo na zemi ij, pak t svedou
z cesty Bo, vdy oni nsleduj jen domnnky sv a pouze
pedpokldaj. (Sra al-Anam: 116)
31
32
PKLADY PATNHO
VKLADU KORNU
Pit vna na Nebesch

Jednm z tmat, kte tito lid vyobrazuj jako rozpor, je jak je
vno servrovno na Nebesch, zatmco je zakzno v tomto
svt. Vere, kter uvaj pro toto tvrzen znj:
Obraz zahrady rajsk, je pislbena byla bohabojnm: v n
eky jsou s vodou, je nezahnv, a eky mlka, jeho chu je
nemnn, a eky vna, je rozko je pijcm, a eky medu
oitnho. A bude tam pro n ovoce veho druhu i
odputn Pna jejich. (Je snad ten, kdo bude zde,) roven
tm, kdo vn budou v ohni dlt, a tm, kdo napjeni
budou vodou vrouc, je roztrh vnitnosti jejich? (Sra
Muhammad: 15)
Jak vysvtleno dve tento typ mylnho hlediska se objevuje,

kdy je lovk pedpojat, svvoln odchlen, neschopen
uvaovat a nepochopil Korn jako celek. Nyn prozkoumejme,
pro
je
toto
bezmylenkovit
33
tvrzen
nelogick
neopodstatnn z nkolika hl:

Pedevm jsme schopni vidt, e existuje rozdl mezi
npojem podvanm na Nebesch a tm v tomto svt z
nsledujcho vere:
S emi, konvicemi a pohry npoje irho, z nho je hlava
nerozbol ani jm vyerpni nebudou. (Sra al-Waqiah: 18-19)
Jak vidno, npoje podvan na Nebesch nemaj dn z

negativnch ink a charakteristik jako alkoholick npoje v
tomto svt. Jak uvedeno ve veri, nepsob bolesti hlavy ani
nezatemuj mysl. To znamen, e pestoe pinej poten,
nijakm zpsobem nevyvolvaj opilost ani nemoci. Tud
neexistuje dn nesouvislost v tom, e je takov npoj nabzen
na Nebesch.
Alkoholick npoje v tomto svt oproti tomu jsou v Kornu
vdycky zobrazovny spolu se kodlivmi a niivmi atributy.
Nkter z tchto ver opisujcch niivou a negativn povahu
alkoholickch npoj v tomto svt jsou:
Vy, kte vte! Vno, hra majsir, obtn kameny a vrhn los
py jsou vru vci hnusn z dla satanova. Vysthejte se toho
- a mon, e budete blaeni. Satan chce mezi vmi podntit
pomoc vna a hry majsiru neptelstv a nenvist a odvst vs
od vzvn Boha a od modlitby. Pestanete s tm tedy? (Sra
al-Maidah: 90-91)
Dotazuj se t na vno a na hru majsir. Rci: V obou z nich je
pro lidi hch tk i uitek. Avak jejich hch je vt ne
uitek. (Sra al-Baqara: 219)
Evidentn nelze oekvat, e charakteristiky npoj, kter

jsou v tomto svt zakzny, mohou existovat v Nebeskm svt.
Jak Bh popisuje Nebesk npoje, opt zdrazuje, e s nimi
34
PKLADY PATNHO VKLADU KOR NU
nejsou spojeny kodliv znaky tch z tohoto svta:

Kolovat mezi nimi budou e irho npoje jasnho, jen
rozko pro pijc je, v nm opojnosti nen a nebudou jm
zmoeni. (Sra as-Saffat: 45-47)
Logika kohokoli, kdo povauje toto tma za sporn, kdy to

Bh uinil takto jasnm, mus bt vn pochybn. Je to jeden z
koranickch zzrak, e pistupuje-li osoba k nmu s ignoranc a
nzkmi motivy, nebude schopna pochopit ani to nejvce zejm
tma. Bh popisuje ppad takov osoby v jednom ze Svch
ver:
Kdy nen dui dn dno, aby uvila jinak ne z dovolen
Boha, a kdy On uvaluje hnv Svj na ty, kte rozum nemaj?
(Sra Junus: 100)
Zadruh, v arabskm textu Kornu je slovo hamr, kter

zastupuje slovo vno a vechny alkoholick npoje, jak je znme,
je uvedeno pouze ve veri slo 15 ze sry Muhammad, kter byl
citovn ve, jako npoj servrovan na Nebesch. Ve vech
ostatnch verch Kornu je pro nebesk npoje uito slovo
arab a to znamen v arabtin jakkoli druh npoje. V
nkterch anglickch pekladech je slovo arab peloeno jako
vno, piem v arabtin je odvozeno od slova erebe a lze ho
ut tak pro jakkoli nealkoholick npoj. Jednmi z koranickch
ver, kde je toto slovo znamenajc libovoln npoj uvedeno,
jsou:
V nich odpovajce budou si dat ovoce hojnost i pit
(arab) ... (Sra Sad: 51)
Odni budou do at z atlasu zelenho a z broktu a ozdobeni
budou nramky stbrnmi a Pn jejich napjet je bude
npojem (arab) irm. (Sra al-Insan: 21)
35
Jin nesprvn vysvtlen ohledn vna

Je stanoveno ve veri 67 sry an-Nahl A z plod datlovnku
a z hrozn opojn npoj zskvte i stravu vtenou a tak v tom
je znamen pro lid rozumn.
Nkte lid omezenho chpn pedpokldaj, e tento ver
chvl vno a tvrd, e je rozporupln, aby byl zakzan npoj
chvlen. Pedevm, podvte-li se dobe, uvidte, e ve veri
nen dn takov chvla. Chvla je zde spe pro plody
datlovnku a hrozn kter poskytuj lidem zdravou vivu.
Opojn npoje zmnn v prvn sti vere jsou to, co lid
destiluj z tchto sloek a zpsobuj opilost, co ji bylo uvedeno
v mnoha stech Kornu jako kodliv a patn. Pokud se
nkomu povede dojt k zvru, e tento ver chvl nebo
povzbuzuje k opilosti, pak bu m tato osoba vedlej motiv a
nebo prost vykazuje ohromnou chybu v porozumn a nzoru.
Tento ver upoutv pozornost k vznamnmu faktu; kterkoli
potravina poskytnut Bohem pro vivu, me bt, pejeme-li si,
uita pozitivnm a prospnm zpsobem nebo ji lze zneut, aby
slouila kodlivm clm. Stejnm zpsobem, v zvislosti na
zmru, me bt dan poehnn uito pro dobro nebo zlo, a
uito k dovolenm (halal) nebo nedovolenm (haram) clm. Zde
je, tato zsadn skutenost naeho svta, co je testovac plocha,
vyjasnna na polemice o hroznech a vnu. Hrozny, ivina
naplnn zdravmi, vivnmi a chutnmi hodnotami, me bt
destilovna do kodliv ltky s trvalmi a zpornmi inky.
Stejn princip plat pro vechny dary od Boha jako majetek,
penze, krsa, inteligence, ad, postaven, moc a nadvlda. Je
mon toho ut zpsobem, kter pot Boha nebo za kodlivm
a niivm elem, kter Jej uraz.
36
Jak vidno, Bh me rozdlit rozmanit poehnn, z rznch

dvod, rznm stvoenm. Toto me objasnit v jedinm veri
se stejnou svrchovanou Moudrost. Ti, kdo jsou schopni
uvaovat, vid logiku v Boch verch a rozum jim. Navc
pokraovn vere tak v tom je znamen pro lid rozumn.
(Sra an-Nahl: 67) vrh vce svtla na tento pedmt.
Zkrtka, je-li ver ten s vdomm a pozornost, lze vidt, e
si vbec neodporuje. Pokus popra nachzet rozpory v
takovch zjevnch tmatech jasn ukazuje jejich zoufalou situaci
tv v tv Kornu.
Tvrzen, e vepov produkovan

ve striktn Hygienickm prosted
dnes me bt konzumovno
Vepov m mnoho kodlivch rys, bylo-li konzumovno v
dob zjeven Kornu a vru je m doposud. Pedevm je prase,
bez ohledu na hygienick prosted, kde roste, pod zve, kter
pojd vlastn vkaly. Metabolismus vepe produkuje mnoho
protiltek v porovnn s ostatnmi ivoichy, jednak jeliko se
krm na vlastnch vkalech a kvli svmu biologickmu makeupu. Navc jeho metabolismus produkuje velk mnostv
rstovch hormon ve srovnn s jinmi zvaty a lidmi. Pirozen
si tyto protiltky a rstov hormony najdou cestu do sval
prasete dky obhu a zde se hromad. Navc vepov obsahuje
velk mnostv cholesterolu a tuk. Nsledkem toho bylo
vdecky dokzno, e vechny tyto pebyten protiltky,
hormony, cholesterol a tuky ptomn ve vepovm pedstavuj
hrozbu pro lidsk zdrav.
Dnes se v zemch jako jsou USA a Nmecko, kde je vepov
37
oblben, stv hojn rozenm problmem obezita. Kdokoli,

jeho strava zahrnuje vepov, bude vystaven velkmu objemu
rstovch hormon a nsledkem toho bude zpotku pibrat na
vze a potom bude jeho tlo dle zdeformovan a znetvoen.
Jin kodliv pedmt, kter vepov asto obsahuje, je
trichina, drobn parazitick erv. Tento konkrtn parazit napad
srden svaly, dostane-li se do tla, a pedstavuje smrteln riziko.
Pestoe je s dnen technologi mon diagnostikovat prasata
napaden tmto parazitem, jet nedvno tomu tak nebylo. V
minulosti proto lid vdycky elili nebezpe tto fatln infekce.
Jak vidno, toto ve pedstavuje soust velik moudrosti za
zkazem vepovho v islmu. V islmu byly konen a hluboce
zakoenn prostedky pouity proti konzumaci vepovho, kter
za vech okolnost zstv zdravotnm rizikem a stv se
smrtcm, nen-li produkovno pod dohledem.
Avak, je nutno si zapamatovat dleit bod. Nen podstatn,
aby bylo nco nezdrav nebo kodliv pro lidsk bytosti, aby to
bylo zakzno. Toto je subjekt, kter unik mnoha lidem a je
asto vyuvn tmi se skrytmi motivy, aby vyuili lidskho
nedostatku vdomost a zmtli je. To jest, nevdom tvrzen,
kter in vedle A te pro je toto nebo ono zakzno v Kornu?
Na tom nen nic patnho! jsou nsledkem neuvdomovn si
moudrosti a cle koranickch pkaz. Poetil lid asto pohlej
na zmnky neuviteln zkmi a omezenmi okami;
nsledkem toho nikdy nevid piny a logiku za nimi v irm
obrzku.
Bh me zakzat cokoli z mnoha rozmanitch dvod.
Me tak zakzat nco nekodlivho za elem vyzkouet ty,
kdo se Jej doopravdy obvaj, miluj a poslouchaj Ho a odhalit ty,
co to jen pedstraj. Navc me bt nco zakzno za elem
38
potrestn nebo varovn, nebo jednodue jako pipomenut

poehnn a jako prostedek, aby lid projevovali vdnost.
Bh tak zakzal v Kornu konzumaci jakhokoli zvete,
kter bylo zasvceno nemu jinmu ne Bohu.
Bh zakzal vm jedin zdechliny, krev, vepov maso a to,
co bylo zasvceno nkomu jinmu ne Bohu. Kdo vak byl
donucen jsti toto, ani po tom touil nebo pestupnkem byl,
na tom nebude hchu, vdy Bh je odpoutjc, slitovn.
(Sra al-Baqarah: 173)
Kdyby byl jeden ze dvou kus skotu pasoucch se na stejnm

poli zasvcen Bohu, jeho konzumace bude dovolen (halal), a
naopak, kdyby byl druh zasvcen nemu jinmu ne Bohu
jeho konzumace by byla nedovolen (haram). Jednou z pin
tohoto pkazu je poskytnout prostedek ke zkouen lid.
Napklad zkaz vnucen idm v minulosti nepracovat o
Sabatu (sobot) byl zamlen jako zkouka, jak stanoveno v
Kornu:
A zeptej se jich na msto, je poble moe poloeno bylo, a
jak to bylo, kdy znesvcovali obyvatel jeho den sobotn!
Pichzely k nim ryby v den jejich soboty a vyplouvaly
nahoru, zatmco v den, kdy sobotu nesvtili, k nim
nepichzely. A takto jsme je v pokuen uvdli za to, e byli
nespravedliv. (Sra al-Araf: 163)
Tento zkaz pracovn o sobotch, kter byl v minulosti

uvalen na idy nebyl vyadovn od muslim. Toto ukazuje, e
zkaz nebyl uvalen kvli njak spoleensk hrozb nebo
protoe ryby, kter v ten den piplouvaly byly njakm zpsobem
nebezpen, ale byl prost zkoukou pro idy. Dodaten tent
ver stanovuje, e zkazu neuposlechli a tak ve zkouce selhali.
39
Tento zkaz slouil jako odhalen slabosti vry a strachu z Boha

v nrod.
Podobn zkaz stanoven v Kornu nese podobn el a je
prostedkem uren vcch:
Vy, kte vte! Bh vs bude dozajista zkouet nm z
koisti, kterou na lovu zskaj vae ruce a vae kop. A Bh tak
in, aby poznal, kdo boj se Ho v skrytu due sv. A kdo
pestoup po tomto zkazu, toho stihne trest bolestn. Vy,
kte vte! Nezabjejte zv, jste-li ve stavu poutnho
zasvcen! Kdo z vs ji mysln zabije, a d v nhradu tolik
skotu, kolik zabil zve. A nech dva mui spravedliv z vs to
rozsoud a nech je to dno jako ob, je dospje ke Kab.
Anebo bude vykoupenm nakrmen chudk i pst, kter se
tomu rovn, aby tak lovk okusil nsledek inu svho. Bh
ji vymazal to, co stalo se dve, kdo vak to bude opakovat,
tomu se Bh pomst - a Bh mocn je i pn pomsty! Je vm
dovoleno lovit v moi a mt z toho jdlo k uitku vm i
pocestnm; vak zakzn je vm lov na soui, pokud jste ve
stavu poutnho zasvcen. A bojte se Boha, k nmu budete
jednou shromdni.. (Sra al-Maida: 94-96)
Smysl tohoto zkazu byl jasn stanoven ve verch ... A Bh

tak in, aby poznal, kdo boj se Ho v skrytu due sv. Lehkost
s jakou ruce a otpy doshnou cle je soust zkouky.
Jinm smyslem za tmto zkouenm nrod je trestat je, kdy
projev patn chovn nebo odchlen a pipomenout jim, aby se
kli a vrtili se na sprvnou cestu. Nkter zkazy uvalen v
minulosti na idy jsou toho pkladem:
Tm, kdo vyznvaj vru idovskou, jsme zakzali vechna
zvata majc drpy; a ze skotu a ovc jsme jim zakzali tuk
krom toho, jej maj v hbetech i ve vnitnostech nebo jen
40
smen je s kostmi. Takto jsme je odmnili za jejich vzpurnost

- a My zajist jsme spravedliv. (Sra al-Anam: 146)
Meme uzavt, e existuje hlubok moudrost v zkazu vc,

kter Bh prohlsil za nedovolen. Kdybychom omezovali tento
smysl na nco, co je kodliv nebo nezdrav, bylo by to z
nedostatku nleit znalosti a chpn Kornu.
Pro zkaz vepovho existuje vce ne jen jeden dvod. Nen
pochyb o tom, e vepov bylo vdycky rizikov pro lidsk zdrav
a do souasnosti. Konen prostedky proti danmu riziku
objeven s lkaskm vybavenm a biologickmi testy dnenho
dne byly zaujmuty Kornem ped 1400 lety, v dob, kdy byli lid
zcela neznal koncept mikrob, bakteri, trichiny, hormon a
protiltek, co je jeden ze zzrak tto Bosk knihy. Dnes je
znmo, e dokonce pro vech provench a prevencch bhem
vroby vepovho, je stle fyzicky nevhodn pro lidskou
konzumaci a je to druh masa, kter vytv zdravotn rizika pro
lidsk bytosti. Nicmn produkce vepovho je cenov vhodn
a toto je jeden z dvod, pro je tak populrn po celm svt.
Tento faktor pokuen, jak si meme povimnout, jaksi
pipomn piplut ryb o idovskm Sabatu. Zatmco existuj
takov jedl a chutn zdroje masa jako jehn, skopov, kuec,
hovz, nespoet druh ptk, dravci a mnoh dal, prahnout po
vepovm mase, kdy je Bohem zakzan, by se dalo povaovat
za zmrn in.
Jeliko Korn je platn a do Soudnho dne, jakkoli podoba
konzumace vepovho, vyjma v neobyejnch situacch
uvedench v Kornu, je zakzna navky. Kdyby bylo za 100 let
vepov zcela zbaveno vech zdravotnch rizik, vyhbat se jeho
konzumaci bude stle formou uctvn pro prav vc. Potom
41
otzka, zda ho jst i nikoli, bude znovu zkoukou pro nedbal

odprce.
Povaovn historek v Kornu za vmysly

Jednm dleitm prvkem v koranickm stylu je, e vysvtluje
rozmanit pedmty na pkladech nebo pirovnnch. Ty jsou
asto ze ivot pedchozch prorok/posl nebo udlost, kter
se odehrly ped zjevenm Kornu. Proto tento druh koranickch
historek ukazuje mnoh varovn, pklady, znamen a poselstv
lidem.
Korn pedv neznal slova tch, kdo nejsou schopni
rozpoznat tuto svatou moudrost:
A kdy byla jim pednena znamen Nae, ekli: Tahle u
jsme slyeli, a kdybychom chtli, mohli bychom kat
podobn vci, vdy to nen nic jinho ne povdaky
starch! (Sra al-Anfal: 31)
A kdy jsou otzni: Co tedy seslal Pn v?, odpovdaj:
Povdaky starch! (Sra an-Nahl: 24)
Poetil povauj tyto historky za mty a legendy, dokonce i

pes jejich znateln osvtlujc informaci a pklady pro prav
vc. Bh vysvtluje kadou monou udlost a zkony vech
dob podvnm pklad a ilustrac ze ivot prorok a nrod.
Zjevn, poskytnut historickch informac nen jedinm clem
tchto koranickch historek nebo pklad. Obsahuj tak
nespoet posvtnch zjm. Meme vyjmenovat nkolik z nich
takto:
- Ukzat Bo zkony, kter existovaly od stvoen vesmru a
ovldaly vc stejn jako nevc.
- Vysvtlit a pipravit vc pro vechny asy na jakoukoli
42
udlost, zkouku nebo utrpen, kter je mohou potkat, jak by se

mli chovat a reagovat, druh ducha a vdom, jak by mli
projevovat, chovn a zpsoby, kter by mli projevovat ped
Bohem; jmenovit ukzat vcm sprvnou cestu v kad
situaci.
- Zvit naden pravch vcch.
- Pozvat vzdorn na pmou cestu a pipomenout tm, kdo
nepijmou toto pozvn, nsledky jejich in.
- Doruit astn zprvy pvrencm Kornu o krsnm
konci, kter je oekv v tomto svt a v tom ptm.
Evidentn ti, kdo postrdaj inteligenci a smysl, aby postehli
takov vci uzavou, e Korn je pohdkov kniha a neuvid
skrytou moudrost v koranickch historkch. Stav takovch
neobjektivnch a nevnmavch lid, kte jsou hlu k jakmukoli
vysvtlen nebo rad, je uveden v koranickm veri:
A jsou mezi nimi nkte, kdo ti naslouchaj, ale pokryli jsme
srdce jejich clonou a ui jejich hluchotou, aby nepochopili, a
i kdy vid znamen vemon, nev v n, a kdy potom
pijdou k tob, aby se s tebou hdali, kaj ti, kdo nev: To
jsou jen povdaky starch! (Sra al-Anam: 25)
Takov lid nejsou dnou hrozbou pro islm nebo pro Korn
se svmi skutky. Bez ohledu na to, jak moc se sna ukodit
Kornu a odvrtit nebo zadret druh ped nboenstvm,
pokozuj pouze sebe, ani by si to uvdomovali. Tato skutenost
je stanovena v pokraovn pedchozho vere:
A zabrauj druhm, aby mu naslouchali, a sami se od nho
vzdaluj, vak zpsob ztrtu jen sami sob, a pitom to
nevd... (Sra al-Anam: 26)
Kdy si nakonec uvdom omyly svch zpsob, u to nem

43
dn smysl, jeliko je pli pozd a kodu u nelze napravit:

K bys je mohl vidt, a postaveni budou ped ohe pekeln
a zvolaj: Kdybychom se mohli vrtit, vru bychom pak ji
neprohlaovali znamen Pna svho za le a stali bychom se
vru jednmi z vcch! (Sra al-Anam: 27)
Pedpoklad, e Korn je kopie nebo

Napodobenina jinch posvtnch knih
Korn je jedinou boskou knihou, kterou Bh poslal celmu
lidstvu jako varovn a tak veden a je platn a do Soudnho
dne. Lidstvo zmnilo jin posvtn knihy, kter byly poslny ped
Kornem. Avak Bh ochrnil Korn. Tento fakt je uveden ve
veri 9 ze sry al-Hidr My zajist pipomenut jsme seslali a
dobe je umme ochrnit.
Jinm nespolehlivm tvrzenm hojn rozenm mezi
poetilmi je, e Prorok Muhammad (pokoj a Bo poehnn s
nm) byl inspirovn Bibl (Trou a Evangeliem) a potom napsal
Korn. U koene tohoto zcela imaginrnho a neopodstatnnho
tvrzen le nkter podobnosti existujc mezi Kornem a Bibl.
Je dost pirozen, aby existovaly takov podobnosti, protoe
nakonec (kdybychom odstranili pozmnn sti Try a
Evangelia) obsahuj vechna slova Boha a jejich poselstv je
jedno a tot. Hlavn pedmty jako ptomnost Boha, Jeho
Jedinnost, Jeho atributy, vra v posmrtn ivot, charakteristiky
vcch, pokrytc a tch, kdo ho popraj, ivoty pedchozch
nrod, veden, zkazy a morln hodnoty, to jsou univerzln
fakta a zstanou v prbhu asu nezmnn. Nsledn nen
pekvapiv, e tato tmata zmiovan v pedelch posvtnch
knihch jsou podobn a paraleln k tm v Kornu. Vlastn v
44
Kornu neexistuje tvrzen, e islm je velice odlin nboenstv.

Podobnosti jsou uvedeny i v koranickch verch:
A toto (Korn) je vru v Psmech starch obsaeno. Co nen
pro n znamenm, e znaj je dtek Izraele uenci? (Sra auara : 196-197)
A Bohu nle ve, co na nebesch je i na zemi. A vru jsme
pikzali tm, jim dostalo se Psma ped vmi, i vm samm,
abyste byli bohabojn. (Sra an-Nisa: 131)
Navc je v Kornu uvedeno, e potvrzuje pvodn,

nezmnnou Tru a Evangelium:
I tob jsme seslali Psmo s pravdou, aby potvrdilo pravdivost
toho, co u ped nm bylo zde z Psma, a bylo jeho ochranou.
A rozsuzuj mezi nimi podle toho, co seslal Bh, a nensleduj
jejich uen scestn, vzdaluje se tak od toho, eho se ti z
pravdy dostalo. A kadmu z vs jsme urili pravidla a drhu
vylapanou. Kdyby byl Bh chtl, byl by vs vru uinil
nrodem jedinm, avak neuinil tak proto, aby vs
vyzkouel tm, co vm dal (Sra al-Maidah: 48)
Kvalita potvrzovn pedchdc nen omezen na Korn, ale

byla vlastn vem boskm knihm. Evangelium seslan proroku
Jeovi (pokoj s nm) potvrzovalo svho pedchdce, Tru, je
byla zjevena proroku Mojovi (pokoj s nm). Tato skutenost je
stanovena v Kornu:
A vypravili jsme ve stopch jejich Jee, syna Mariina, aby
potvrdil pravdivost toho, co obsaeno bylo pedtm v Te, a
dali jsme mu Evangelium, v nm je sprvn veden a svtlo,
aby potvrdilo pravdivost toho, co bylo pedtm v Te, a stalo
se sprvnm vedenm i varovnm pro bohabojn. (Sra alMaidah: 46)
45
Toto je zkon Boha a oveme se vztahuje tak na Korn.

Nkter pedmty podobn s ostatnmi boskmi knihami byly
uvedeny v Kornu. Potek hade (pouti) s Prorokem
Abrahamem (pokoj s nm) ve verch 26 a 27 sry al-Had,
existence povinnch dennch modliteb a dvn almuen ped
asem naeho Proroka (pokoj a Bo poehnn s nm) ve
verch 72 a 73 ze sry al-Anbija, a dobr chovn vyadovan
ode vech posl ve veri 51 ze sry al-Muminun, vechny
odrej shodn body.
A hle, pipravili jsme pro Abrahama pbytek na mst
chrmu a ekli jsme mu: Nepidruuj ke Mn nic, ale oisti
Chrm Mj pro ty, kdo obchzen konaj, a pro ty, kdo modl
se vestoje, klan se a na zem padaj! A vyzvej lidi ke konn
pouti, a nech k tob pijdou pky anebo jedouce na
velikch velbloudech rychlch, pichzejce ze vech
rozsedlin hlubokch,.(Sra al-Had: 26-27)
A darovali jsme mu Izka a Jakuba ndavkem a vechny jsme
bezhonnmi uinili. A ustanovili jsme je vdci, kte lid svj
d podle rozkazu Naeho, a vnukli jsme jim konn dobrho,
dodrovn modlitby a rozdvni almuny - a byli sluebnky
Naimi. (Sra al-Anbija: 72-73)
Poslov, jezte z vtench pokrm a konejte zbon skutky,
vdy J o vem, co inte, dobe jsem zpraven. (Sra alMuminun: 51)
Mohli bychom uzavt, e existuj podobn vry mezi Kornem

a dalmi boskmi knihami a e toto nen jen pirozen, ale tak
logick. Proto ptomnost podobnost ukazuje, e n Prorok
(pokoj a Bo poehnn s nm) nenapsal Korn; a dosti naopak,
e knihy vech boskch nboenstv pochzej z jednoho
46
zdroje, Boha. Toto je realita stanoven Kornem a potvrzen

rozumem a logikou.
Bh zjevil ve Svch verch, e Korn je kniha pravdy Jm
poslan a stav tch, kdo nev v tuto pravdu.
Aby potvrdil pravdivost dvjch zjeven a aby objasnil
Psmo, o nm pochyby nen a je od Pna lidstva vekerho
pichz.
Anebo jestlie kaj: On si to vymyslil,
odpovz: Pineste sru podobnou tto a zavolejte si na

pomoc, koho mete, krom Boha, jste-li pravdomluvn!
Avak oni naopak za liv prohlauj to, co vdnm svm
obshnout nemohou a k emu se jim jet vkladu nedostalo.
A takto prohlaovali za le Psma jin ti, kdo byli ped nimi.
A pohle, jak byl konec nespravedlivch! (Sra Yunus: 3739)
Navc existuje dal rozmr tohoto pedmtu. Prorok

Muhammad (pokoj a Bo poehnn s nm) nebyl nkdo, kdo v
prbhu svho ivota sbral informace a zkoumal Tru anebo
Evangelium. Prorokovi (pokoj a Bo poehnn s nm)
soukmenovci byli svdky faktu, e nikdy vlastn neetl, nepsal,
nepracoval s ani nezkoumal kteroukoli z tchto knih. Nikdo nikdy
nezpochyboval tento bod. Navc byla tato charakteristika
Proroka (pokoj a Bo poehnn s nm) dobe znm nevcm
uita v Kornu jako dkaz proti nim:
Tys nepedtal pedtm z Psma dnho ani jsi dn
neopisoval pravic svou, jinak by byli na pochybch ti, kdo
za nicotn to pokldaj (Sra al-Ankabut: 48)
Pojem Ummi, kter odkazuje na osobu nemajc znalost

pedchozch boskch knih a nen pslunkem tchto
nboenstv je pouit v Kornu pro Proroka Muhammada (pokoj
a Bo poehnn s nm) aby zdraznil jeho atribut. Ver zn:
47
A tm, kdo nsleduj posla, proroka neuenho (Ummi),

jeho naleznou oznmenho jim v Te a Evangeliu .... (Sra
al-Araf: 157)
Souvislost, v n je pojem Ummi vztaen na ty, kdo nejsou

ani kesan ani id, lze vidt ve veri:
A jestlie se s tebou hdaj, rci: :Odevzdal jsem se do vle
Bo, stejn jako ti, kdo mne nsleduj. A zeptej se tch, jim
dostalo se Psma, a lidu nemajcho dnou Knihu (Ummi):
Odevzdvte se do vle Bo? A jestlie se odevzdaj do
vle Bo, pak budou vedeni cestou sprvnou, avak jestlie
se odvrt, vdy tob pslu jen pedn poselstv. A Bh
jasn z sluebnky Sv. (Sra Al Imran: 20)
Jak lze vydedukovat z tohoto vere, pojem Ummi je uit

jako odkaz na lidi jin ne ty, kterm bylo seslno psmo. Tak se
stv zejmm, e tento pojem nen v Kornu uit ve svm
klasickm smyslu negramotn.
Nesluitelnosti a nesrovnalosti
Zatm jsme vysvtlili logiku za podobnostmi, kter existuj
mezi Kornem a jinmi zmnnmi knihami. Avak pokud osoba
dv dostaten pozor, uvdom si, e mezi nimi existuje mnoho
nesluitelnost a rozdl. Dodaten k existujcm podobnostem,
odlinost Kornu od pozmnnch st jinch boskch knih a
jak opravuje tyto zmny je dkazem, e je to, slovo od slova,
Svat kniha.
Jeliko pedchoz bosk knihy proly rozshlmi lovkem
provedenmi zmnami a ztratily spoustu ze svho boskho
poselstv, obsahuj odporujc si odkazy a logiku a nkdy jsou v
pmm rozporu s tm, co je obsaeno v Kornu. Tak existuje
48
mnoho variac v jejich historkch ve srovnn s koranickmi.

Tyto knihy byly zmnny v obsahu a logice stejn, jako ve
stylu a kompozici; proto byly zmnny v zhadn nboensk
historick texty spe ne bosk knihy. Kupkladu prvn kniha
Try, Genesis, vypravuje pbh dt Izraele od potku stvoen
po proroka Jozefa (pokoj s nm). Tento styl historickho
vyjadovn je dominantn i v ostatnch knihch Try.
Stejnm zpsobem vchoz sti ty oficilnch Evangeli
(Matou, Marek, Luk a Jan) obsahuj ivot proroka Jee
(pokoj s nm) jako svoje hlavn tma. Hlavnm pedmtem vech
ty Evangeli je jeho ivot, slova a skutky.
Oproti tomu styl Kornu je velice odlin. Je zde oteven
pozvn k nboenstv hned na zatku se srou al-Fatiha.
Celkov je hlavnm pedmtem Kornu prohlen Boha za
osvobozenho od nedokonalost a nazen vcm, aby se
vyvarovali modlosluebnictv za elem poddit se vhradn
Bohu.
Dnes bylo v pozmnn verzi Try mnoho nedokonalost a
lidskch atribut pisouzeno Bohu (a Bh je nad to dozajista
povznesen). Napklad historie Proroka Noeho (pokoj s nm)
obsahuje velkou porci za vlasy pitaench nesmysl o Boch
atributech (a Bh je nad to dozajista povznesen). Lidsk kvality
jako ctit se unaven nebo litovat, klid a mnoh dal nevhodn
zde uvdt byly pisouzeny Bohu. Znovu, Tra vn ur
Boha, kdy Jej popisuje jako lovku podobnou entitu, kter
chod, zpas a hnv se. (a Bh je nad to dozajista povznesen)
Toto je dvod pro v Kornu existuj jasn varovn ped
urkami a lemi nkterch id. Jedno z tchto varovn je v
Kornu uvedeno takto:
49
A kaj id: Bo ruka je spoutna okovy! Nech jsou jejich

ruce spoutny okovy a nech jsou prokleti za to, co kaj!
Nikoliv, ob Jeho ruce jsou rozeveny a On utduje, jak
chce. (Sra al-Maida: 64)
Celkem vzato se Korn znovu odliuje od pozmnn verze

Try, jeliko nehovo jen o jedinm nrod ale o vech
civilizacch, jejich vzestupech a pdech, stejn jako pidrovn
tch, jim to bylo zjeveno odpovdnmi nsledovn jeho ver.
Tyto kvality jej in uniktnm a univerzlnm. Jeliko jin knihy
byly lidmi bhem historie zmnny a pily o svou originalitu, ji
nadle nemaj tyto kvality. Nkter ze zsadnch princip
kesanstv, je jsou uvedeny v Bibli, o n se tvrd, e je zdrojem
Kornu, byly Kornem oteven odmtnuty. Nejdleitjm je
ten, kter povauje proroka Jee (pokoj s nm) za syna Boha.
Tato vra byla ohodnocena Kornem jako le proti Bohu.
kajce, e Milosrdn si vzal dti, vy spchali jste vc
hnusnou, e div se nebesa kvli tomu neroztrhla, zem se div
nerozpoltila a hory se mlem na prach rozpadly, e
Milosrdnmu dti liv pipsali. A nehod se pece, aby si
Milosrdn dti bral, vdy vichni, kdo na nebesch a na zemi
jsou, k Milosrdnmu pichzej jako sluebnci. (Sra
Marjam: 88-93)
Jinm takovm tvrzenm, ktermu Korn naprosto odporuje

je krucifikace proroka Proroka Jee idy. V Kornu je
stanoveno, e id Jee nezabili, ale tak to vypadalo a je
dodno, e Bh ho pozvedl k Sob.
Zvrem, provedeme-li veobecn srovnn, uzme
dleitou pravdu, e Korn vede lidsk bytosti k Jedinnosti Boha,
e nen jinho bostva vedle Nho a Jeho istot ped jakmikoli
defekty a negativnmi atributy. Tato dleit fakta se opakuj v
50
koranickch historkch, informacch a verch. Stejnm

zpsobem kad koranick historka nese veden, varovn a
informaci.
Toto ve dokazuje, e Korn je bosk zjeven.
Nedorozumn e vdeck informace v

Kornu m pvod u starobylch civilizac
Musme uvst dal iracionln tvrzen, kter nkte lid in
o Kornu. V pedchoz sekci jsme vidli, e vdeck informace v
Kornu byla daleko dopedu vzhledem k vdn sv doby. Ti, kdo
oponuj tomuto faktu argumentuj, za elem zamaskovat ped
ostatnmi tyto zzraky, e Prorok Muhammad (pokoj a Bo
poehnn s nm) shromdil tyto informace, kdy se nechal
inspirovat pokroilmi civilizacemi sv doby.
Podle tohoto tvrzen n Prorok (pokoj a Bo poehnn s
nm) vzal informace o takovch konceptech jako astronomie,
embryologie a medicna od starobylch civilizac. Napklad tvrd,
e nalezl data o astronomii u Sumean a ta o lkastv ze sbrek
papyr patcch starm Egypanm a zaznamenal je v Kornu.
Neplatnost tohoto pedpokladu je viditeln z nkolika
hledisek. Je konkrtn znmo, e Prorok Muhammad (pokoj a
Bo poehnn s nm) nikdy za svho ivota takov vzkumy
neprovdl. Nikdo zatm nedoloil opak. Navc je dobe znmo,
e Prorok (pokoj a Bo poehnn s nm) ani neml znalost
jazyk tchto civilizac.
Znovu, kdokoli by si pl provdt takov vzkum v tomto
obdob projde spoustou obt. Zjevn Arbie v 7.stolet
neobsahovala dn ze souasnch nstroj vzkumu jako
obrovsk knihovny, tisk, knihkupectv nebo internet. Dokonce i s
51
dnen technologi nen snadnm kolem zkoumat star

egyptsk dokumenty o embryologii. Zaloen tto civilizace se
datuje nkam o 5000 let dve. Mnostv sepsanch zdroj, kter
peily do na doby je velice omezeno a navc ne vechny byly
peloeny. Dodaten je zvazn mt podrobnou znalost historie
za elem prozkoumat a pln pochopit tyto peklady. Zkrtka,
takov studie by byla hrozn obtn, dokonce i za snadnjch
podmnek v dnen dob.
Navc neexistuje dvod myslet si, e informace, kterou jsme
zddili od starobylch civilizac, je naprosto sprvn a
pravdiv. V tchto starobylch spolenostech byly obvykl
nesprvn informace, povry a pekroucen vry. Kdyby byl,
jak poetil tvrd, vdeck obsah Kornu shromdn od
kultur starodvnch civilizac, pak by ml obsahovat stejn
omyly a nesrovnalosti. Avak Korn je osvobozen od
takovch vc. Modern vda prokzala, e vecky vdeck
koranick vere jsou 100% pesn. Tato zjevn realita je dle
zdraznna ve veri, Copak nepemlej o Kornu? Kdyby
ten byl od nkoho jinho ne od Boha vru by v nm nalezli
etn rozpory! (Sra an-Nisa: 82)
Toto je pro je argument, e Prorok Muhammad (pokoj a Bo

poehnn s nm) shromdil vdeck koranick vere ze zdroj
jinch civilizac, zcela nepodloen, tak jako jin tvrzen.
Existence lid, kte in takov tvrzen a odpov, kter by jim
mla bt dna je stanovena ve veri:
A kaj ti, kdo nev: Toto nen le vc padlan, kterou
sm si vymyslil, a jin mu v tom pomhali! A ji tm se
dopustili kivdy a klamu! A hovo dle: To jsou povdaky
starch, kter si zapsal a je rno i veer jsou diktovny
jemu! Odpovz: Seslal je ten, jen tajemstv zn nebes i
52
zem. A On vru odpoutjc je i slitovn. (Sra al-Furqan:

4-6)
Blud, e Korn byl zjeven

Pouze Arabm
Tito vzdorn lid prosazuj jet i jin prostedky, jak oddlit a
vzdlit ostatn od Kornu. To je tvrzen, e Korn byl zjeven jen
Arabm a e oni jedin ho maj nsledovat. Jene kdokoli pete
Korn alespo jednou, si uvdom, jak nepodloen a smn je
tento nvrh.
Mnoho koranickch ver zdrazuje skutenost, e Prorok
Muhammad (pokoj a Bo poehnn s nm) byl poehnan posel
k celmu lidstvu a e kad je povinen poslouchat pikzn
Kornu a do Soudnho dne. Budeme zde citovat nkolik
takovch ver a to by mlo stait, abychom ukzali o nm jde:
A vyslali jsme t k lidem vem jen jako hlasatele zvsti
radostn a jako varovatele, avak vtina lid to nev. (Sra
Saba: 28)
Rci: Lid, j vru jsem poslem Bom k vm vem vyslanm
od toho, jemu nle krlovstv na nebesch i na zemi. (Sra
al-Araf : 158)
Ti, kdo protestuj, se sna zmst neinformovan osoby a

zpsobit rozruch, budou zakldat svoje tvrzen na koranickm
veri uvedenm ne:
A vyslali jsme kadho posla jedin s jazykem lidu jeho, aby
jim ve objasoval. A Bh zbloudit nechv, koho chce, a
cestou sprvnou t vede, koho chce, a On mocn je i
moudr. (Sra Ibrahim: 4)
53
Ten ver je krystalick jasn. Posel bude mluvit stejnm

jazykem jako nrod, ke ktermu byl posln. Takto tomu bylo v
djinch vdy. Pouze takov lid mohou ohlsit Bo zjeven
okoln veejnosti naprosto a dokonale. Proto bude kniha zjeven
poslovi ve stejnm jazyce, jakm mluv posel sm a jeho nrod.
Nemohlo by existovat nic pirozenjho.
Avak poprai argumentuj tmto bodem za elem vyhnout
se nboenstv, dj se co dj. Jejich pevrcen mentalita byla
objasnna v Kornu:
Kdybychom je byli uinili Kornem cizojazynm, vru by byli
ekli:
Propak
nm
nebyly
uinny
vere
jeho
srozumitelnmi? Je to cizojazyn, i arabsk? Odpovz:

Korn je pro ty, kdo v, vedenm i vylenm, zatmco ti,
kdo nev, maj v uch svch trhlinu a jsou slep vi nmu;
a na n volno je z msta dalekho. (Sra Fussilat: 44)
Je nevyhnuteln vytvoit takovou jednotu mezi prorokem,

jeho nrodem a knihou, kterou prezentuje za elem pedat Bo
zjeven lidstvu kompletn a perfektn, stejn jako zabrnit
vyskytnut jakchkoli komunikanch problm, kter by brnily
poloen pevnch zklad nboenstv. Evidentn toto nezna,
e proto jin nrody nebudou odpovdn Kornu. Vznam a
pikzn Kornu lze snadno vyloit a vysvtlit v jinm jazyce. Ve
skutenosti se prv toto dje. Tato podmnka nijak nebrn
uen nebo aplikovn nboenstv.
54
patn vklad pojmu My kter Bh

Pouv jako odkaz Sm na Sebe
Bh uv pojem My jako odkaz Sm na Sebe v mnoha
stech Kornu. Nkolika pklady takovch ver me bt:
A ji kdysi jsme dali Mojovi Psmo a po nm jsme i jin
posly vyslali; a dali jsme Jeovi, synu Marie, dkazy jasne a
podpoili jsme jej Duchem svatm. A kdykoliv piel k vm
posel s nm, co due vae si neply, zpychli jste: jedny jste
prohlsili za lhe a druh jste zabili. (Sra al-Baqarah: 87)
A kdo jin me mt odpor vi nboenstv Abrahmovu, ne
ten, kdo v dui sv je poetil? My vyvolili jsme si Abrahma
ji na tomto svt a na onom svt on vru je mezi
bezhonnmi. (Sra al-Baqarah: 130)
Poetil usuzuj, e pojem My, kter Bh pouv v Kornu

jako odkaz na Sebe je mnon slo a naznauj, e jeho uit
odporuje skutenosti, e nen Bostva vedle Boha. Domnvaj se,
e uinili vznamn objev. Ve skutenosti je vysvtlen tohoto
nedorozumn, kter pramen z velice povrchnho a
nevdomho postoje, dost prost. V arabtin se zjmeno My
nepouv jen jako mnon slo, ale aplikuje se tak ke
zdraznn velikosti, vzneenosti, majesttu, slvy, vysok
hodnosti a postaven v jednotnm sle. Pojem My uit pro
Boha je aplikovn v tto souvislosti.
Smlen s jakm je pojem My uvn v arabtin se tak
vztahuje ke zdvoilostnmu uit mnonho sla zjmena ty, Vy
pi odkazu na jednu osobu ve francouztin a jinch jazycch.
Jdrem a nejvznamjm poselstvm Kornu je, e nen
jinho bostva vedle Boha a on jedin mus bt poslouchn.
Fakt, e nen jinho bostva krom Boha je zdraznn v
55
rozmanitch koranickch verch jako jsou:

A toto je skuten pbh pravdiv a nen bostva krom
Boha a Bh je mocn, moudr. (Sra Al Imran: 62)
... a nen bostva dnho krom Boha jedinho,
podmaujcho. (Sra Sad: 65)
Vz tedy, e nen bostva krom Boha, a pros za odputn vin
svch i vin mu a en vcch! Bh dobe v o pechzen
vaem a zn i konen pbytek v. (Sra Muhammad: 19)
Stv se zejmm, e termn My pouvan jako odkaz na

Samho Boha v rznch stech Kornu nen aplikovn v
mnonm sle, ale myslem je vyobrazit vzneenost, ctu a
svatost.
Ve skutenosti si jednotlivec nemus bt vbec vdom tohoto
zvltnho pouit termnu v arabtin, aby pochopil jeho smysl.
Kdokoli s nejmen schopnost mylen me ocenit deliktnost
za tmto pojmem. Podmnky tch, kdo to povauj za rozpor nebo
nesrovnalost, prezentuj iv obrzek rovn jejich inteligence a
porozumn a nadn, kter pedvdj.
Selhn pochopen pklad

poskytnutch v Kornu
Korn je kniha, kterou mohou doopravdy pochopit jen opatrn,
pemliv a upmn lid. Ti bez tchto kvalit, jmenovit lid, kte
jsou nevdom a nemaj schopnost mylen a maj postrann
motivy, nebudou moci nikdy pochopit Korn nebo objevit jeho
zzraky a jemn body. Toto plat tak u pklad poskytnutch
Kornem, kter poskytuj veden a instrukce. Jeden koranick
ver opisuje, jak jsou skeptikov neschopni porozumt pkladm
v Kornu a jak je navc tyto pklady mohou svst z cesty.
56
Bh neostch se vru uvdt v podobenstv komra, nebo

to, co vt je ne komr. Ti, kdo uvili, vd, e je to pravda
od Pna jejich, zatmco ti, je nev, hovo:Co chtl Bh ct
tmto podobenstvm? On nechv jim mnoh zbloudit, vak
mnoh jim sprvn vede - a budou tm uvedeni v blud jedin
hanebnci. (Sra al-Baqarah: 26)
Vc me snadno pochopit, e pklad komra uveden ve

veri je prostedkem dokzn svrchovanosti Bo moci. Tento
malinkat hmyz dlouh asi centimetr je pkladem dokonalho a
jedinenho Boho stvoen. Obsahuje soustavy, mechanismy a
struktury
mnohem
sloitj,
ne
kterkoli
naich
nejpokroilejch technologickch pstroj nebo pota. Peil

a do na doby a zstal nezmnn od svho stvoen. Bh dv
tohoto zzranho tvora za pklad v Kornu, aby zdraznil
nadazenost Svho stvoen. Prav vc me z tohoto pkladu
snadno vydedukovat, e dokonce i jedin komr otevr brnu k
poctn a porozumn nekonenosti vdn moci Boha. Avak
tito poetil skeptit nevc, namsto, aby se nauili pohlet na
stvoen, kter je obklopuj, uznalm zrakem, se budou stle
udiven tzat, Co chtl Bh ct tmto pkladem?
Neschopnost pochopit
opakovn v Kornu
Opakovn v Kornu jsou dalm zdrojem zmatku pro
poetil, kte nejsou schopni pochopit jejich pinu. V uritch
stech Kornu se opakuj jist pedmty a vere. Neustl
odkazy jsou dlny na rzn koranick historky, pklady a
nznaky na principy nboenstv, jako je existence a jedinnost
Boha, odevzdanost, leva, dleitost chvlen Boha, prozatmn
57
povaha tohoto svta, vdnost a utrcen vlastnho ivota na

Bo cest. Existuj dokonce ppady, kdy se ver opakuje slovo
od slova na jinm mst v Kornu.
Toto m mnoho hodnovrnch motiv. Za elem vtpit
zsadn pedmty do lidskch mysl a srdc jsou opakovny pi
kad pleitosti. Navc jednotliv aspekty tchto zsadnch
pedmt budou snadnji pochopiteln, budou-li snmny v
rozlinch pkladech a historkch.
Jednm z dobe znmch opakovn v Kornu je ver Kter
z dobrodin Pna svho mete poprat? v se ar-Rahmn.
Tento ver se opakuje mezi 78 veri sry 31 krt. Toto je velice
moudr opakovn, kter zajiuje zsadn atmosfru pro
navozen lidsk vdnosti a pemlivho stavu, namsto aby
zstali lhostejn, jeliko uvauj, jak jsou nebesk poehnn
vyjmenovvan
Bohem,
vpravd
skvostnmi
dary
poehnnmi. Uctiv obdiv a ulechtilost ptomn v srdci vcho

posiluje s kadm optovnm zdraznnm vere. Takto je
poadovan pocit doruen do srdce upmnho a svdomitho
vcho nejlepm monm zpsobem.
Selhn porozumt stylu Kornu

Kad koranick ver je pkladem nekonenosti Bo
moudrosti a tak kad pedmt, kter obsahuje byl vysvtlen
nejdkladnjm a nejdokonalejm stylem. V nkterch stech
je pedmt vysvtlen nejpelivjm a nejpodrobnjm
zpsobem zatmco v jinch je uinn srozumitelnm nejkratm a
nejprostm pstupem. Kupkladu v nkterch koranickch
verch jsou prohlen nebo modlitby vcch, andl nebo
dalch tetch stran pedvny pmo bez pedchozho vodu.
58
Prav vc dovede snadno pochopit pinu, pro jsou tato

prohlen pedvna takovm zpsobem.
Avak tento styl Kornu je obtn pochopiteln pro ty s
omezenmi schopnostmi pemtn. Usuzuj, e jeliko Korn
sestv z Boch slov, potom fakt, e obsahuje prohlen
druhch je paradoxn. Nicmn tato slova slou jako pklady a
napomenut pravm vcm. Ten, kdo pedv tato prohlen v
Kornu uveden je Bh. Tak jsou to vechno Jeho slova.
Napklad posledn tyi vere sry al-Fatiha jsou modlitby
vcch.
Tebe uctvme a Tebe o pomoc dme, ve ns stezkou
pmou, stezkou tch, je zahrnuls milost Svou, ne tch, na
n jsi rozhnvn, ani tch, kdo v bludu jsou. (Sra al-Fatiha:
5-7)
Touto cestou Bh oznamuje vcm styl, jak by mli pijmout

pi modlitb hned od zatku. Neexistuje tu dn vodn
prohlen na potku tto modlitby spolu s dky modlete se
jak uvedeno ne, nebo situace je dost zejm. Jinm pkladem
je modlitba uveden v poslednm veri sry al-Baqara:
Bh ukld dui jen to, co je pro ni mon; dostane se j
odmny za to, co si pro sebe i proti sob vyslouila. Pane
n, nemj nm za zl, jestlie jsme zapomnli i chybili!
Pane n, nenakldej na ns bm tiv, podobn tomu, je
jsi naloil na ty, kdo byli ped nmi! Pane n, nenakldej
nm bemena, kter nememe unst, a vyma nm chyby
nae, smiluj se nad nmi a odpus nm! Tys ochrncem
nam, pomoz nm k vtzstv nad lidem nevcm! (Sra alBaqara: 286)
Kdokoli dostaten inteligentn snadno vid, e Bh v tomto

veri pravm vcm pedv jednoduch vzor modlitby, aby se
59
modlili podle toho. Oproti tomu poetil nemohou nikdy spatit

pravou povahu takovch ver a budou svedeni Satanem.
Pedmt stvoen za est dn

Je stanoveno v rznch stech Kornu, e vesmr byl
stvoen za est dn. Konkrtn pozornost je vak vnovna jedn
sekci, kde se poet dn v oddlench verch uvdjcch
jednotliv stdia tvoen rovn 8. Ti, kdo nejsou schopni pochopit
zjevnou logiku za tmito veri usuzuj, e jsou v rozporu s
ostatnmi koranickmi veri, kde je stanoveno, e stvoen se
odehrlo v esti dnech. Ty vere jsou nsledujc:
Rci: Vy vskutku nebudete vit v toho, jen stvoil zemi ve
dvou dnech, a pidvat mu chcete podobn? On Pnem
lidstva veho je! On umstil na n pevn zakotven hory a
poehnal ji a rozdlil na n potravu ve tyech dnech pro
vechny prosc rovnomrn. Potom se k nebi vztyil, je
dmem jenom bylo, a pravil jemu i zemi: Pojte ke mn, a
chcete ji, i nechcete! A odpovdly: Pjdeme dobrovoln. A
ustanovil je jako sedm nebes ve dvou dnech a kadmu nebi
podek jeho vnukl. A nebe nejbli svtilnami a ochranou
ozdobil. A takov bylo peduren mocnho, vevdoucho.
(Sra Fussilat: 9-12)
Jsou-li dny ve ve uvedench verch seteny daj

dohromady 8. Zatmco je stanoveno ve veri 3 sra Junus a v
jinch, e Zem, obloha a vechno mezi nimi bylo vytvoeno za
6 dn. Tato situace se me jevit nepochopitelnou pro povrchnho
tene, kter odmt pouvat mysl a logiku a dvat dobr pozor.
Ti, kdo sahaj po Kornu, aby objevili chyby a rozpory asto cituj
ve uveden vere.
60
Jene pokud se osoba sousted a pouv rozum me

snadno vidt, e zde vbec nen dn paradox. Pokud dvme
pozor na asov obdob stanoven ve verch, meme
doshnout nsledujcch vpot:
- Trvalo to tyi dny od chvle, kdy vesmr vznikl dokud viva
nebyla pipravena nebo spe nezbytn prosted nebylo vhodn
pro iv vci spolu se stvoenm zvat a rostlin.
- Potek tohoto obdob jmenovit vytvarovn Zem spolu s
vesmrem, nebo zkrtka stvoen svta trvalo prvn dva dny z
tchto ty dn. Tedy, tyto dva dny nejsou oddlen asov rmec
z tch ty dn. Jsou to, abychom byli pesn, prvn dva ze ty dn
uvedench v nsledujcm veri.
- V 11. a 12. veri je stanoveno, e obloha byla zformovna
za 2 dny. Nakonec daj 6 dn.
Zkrtka vere vysvtluj jednotliv asov rmce pro kadou
udlost, kter se odehrla bhem esti dn tvoen.
Je dleit zde objasnit bod, e pojem den uveden ve
veri neodkazuje na 24 hodinov den, ale namsto toho je uren
k oznaen uritch obdob nebo fz.
Spekulace ohledn jmna Hmn

Ti, kdo se zamstnvaj hlednm nesrovnalost v Kornu
odkazuj na mue jmnem Hmn kter je uveden v
koranickch verch jako jeden z faraonovch mu.
V Te nen jmno Hmn pouito, kdy se hovo o ivot
Proroka Moje. Oproti tomu je uito v Evangeliu, kde odkazuje
na pomocnka babylonskho krle, kter il njakch 1100 let po
proroku Mojovi (pokoj s nm) a pronsledoval idy.
Ti, kdo tvrd, e Prorok Muhammad (pokoj a Bo poehnn
61
s nm) napsal Korn ve svtle Try a Evangelia tak pedkldaj

chytrctv, e okoproval nkter pedmty do Kornu patn.
Smnost tohoto tvrzen se projevila ped 200 lety, kdy byly
rozlutny egyptsk hieroglyfy a jmno Hmn bylo objeveno.
Do t doby nebylo mon st cokoli z jejich spis nebo
destiek zapsanch ve starobyl egypttin. Starobyl egyptsk
jazyk a hieroglyfy byly ptomny po mnoho tisc let. Avak s
rozenm kesanstv a jeho kulturnmi vlivy bhem druhho a
tetho stolet n.l. sta Egypan zapomnli sv nboenstv a
tak i svj jazyk a pouvn hieroglyf postupn ustalo. Rok 394
n.l. je posledn znmou dobou, kdy byl hieroglyf pouit. Pot byl
tento jazyk zapomenut a nezstal nikdo, kdo by ho mohl st a
rozumt mu. A do doby ped 200 lety.
Jazyk starch Egypan byl rozlutn v roce 1799 s objevem
desky datovan do roku 196 p.n.l. zvan Rosetsk deska.
Jedinen povaha tto desky pramenila z faktu, e byla zapsna
temi rznmi psmy; hieroglyfickou, dmotickou (zjednoduenou
formo starho egyptskho knskho psma) a ecky. Star
egyptsk dialekt byl dekdovn s pomoc eck verze. Francouz
jmnem Jean-Franoise Champollion dokonil rozlutn cel
desky. Tmto zpsobem byl zapomenut jazyk a historie v nm
obsaen pivedeny zpt k ivotu. Tento objev umonil zkoumat
starou egyptskou civilizaci, jejich vry a spoleensk ivot.
Tak umonil zskat zsadn kousek informace, o nm se
nyn bavme. Jmno Hmn bylo ve skutenosti uvedeno na
starch egyptskch destikch. Bylo uvedeno na monumentu,
kter nyn stoj v muzeu Hof ve Vdni, a na kterm byla dvrnost
Hmna a faraona zdraznna. (Walter Wreszinski, gyptische
Inschriften aus dem K.K. Hof Museum in Wien, 1906, J. C.
Hinrichs sche Buchhandlung)
62
Slovnk Lid v Novm krlovstv odkazuje na Hmna jako

vdce dlnk v lomu. (Hermanne Ranke, Die gyptischen
Personennamen, Verzeichnis der Namen, Verlag Von J J
Augustin in Glckstadt, Band I, 1935. Band II, 1952)
Tento objev vynesl na svtlo vskutku asn fakt. Hmn byl,
oproti tomu, co tvrd ti, kdo oponuj Kornu, skuten mu, kter
il v Egypt v dob proroka Moje (pokoj s nm) a navc, prv
tak jako je uvedeno v Kornu, byl blzk faraonovi a zabval se
stavitelstvm.
Je pravdou, e koranick ver, jen zprostedkuje, jak faraon
poadoval od Hmna vybudovat v, je v dokonalm souznn
s tmto archeologickm zjitnm:
I ekl Faran: Velmoi, nevm o tom, e byste mli njak
bostvo krom mne. Hmne, dej pro mne vyplit z hlny cihly
a postav mi v, mon e vystoupm a k bostvu Mojovu,
nebo vru jej za lhe pokldm. (Sra al-Qasas: 38)
Zvrem, objev jmna Hmn na starobylch egyptskch

destikch zdiskreditoval dal tvrzen tch, co usiluj najt
nesrovnalosti v koranickch verch. Navc nepopirateln
pravda, e Korn je zjeven Bohem, je znovu prokzna bez
nejmen pochyby, jeliko Korn zzran zprostedkoval
historickou informaci, kter nemohla bt nalezena a rozlutna v
dob Proroka (pokoj a Bo poehnn s nm).
Spekulace o Noemov potop

Pedmt Noemovy potopy je jednm z tch, kter poprai
neum zdvodnit a tak odporuj. Lid, kte popraj, e se to kdy
udlo, argumentuj, e bylo technicky nemon, aby se odehrla
celosvtov zplava. Pokrauj, e jeliko se o takov udlosti
63
vypravuje v Kornu, neme to bt slovo Bo.

Nicmn takov tvrzen nejsou platn v ppad Svatho
Kornu, jestlie je to jedin svat kniha zjeven Bohem, je
zstala nezmnn. Navc je zmnn Potopy v Kornu podno
zcela odlin srovnme-li to s Trou a jinmi kulturami.
Ve zmnn Te je uvedeno, e Potopa byla univerzln a
pokryla cel svt. Korn, na druhou stranu, netvrd, e by Potopa
mla bt univerzln. Vlastn opak je pravdou, nebo vere
vysvtluj, e potopa nebyla celosvtov nbr regionln a e
pouze nrod odmtajc proroka Noema (pokoj s nm) byl
ztrestn.
Prorok Noe (pokoj s nm) byl posln pouze k vlastnmu
nrodu tak jako Prorok Hd (pokoj s nm) byl posln k dovcm
(Sra Hd: 50), a Prorok Slih (pokoj s nm) byl vysln k
Tmudovcm (Sra Hd: 61) a potopa zniila pouze jeho lid.
I vyslali jsme Noema k lidu jeho, aby pravil jim: Lide mj, j
jsem pro vs varovatelem zjevnm, abyste neuctvali krom
Boha nikoho! J vru obvm se pro vs trestu dne, jen
bude bolestn. (Sra Hud: 25-26)
Ti, kdo byli znieni byli ti, kdo poprali a trvali na odmtn
Proroka Noema (pokoj s n). Koranick vere, kter se tmto
pedmtem zabvaj, neponechvaj prostor pro dohady:
Vak oni za lhe jej prohlsili; My pak zachrnili jsme jej i ty,
kdo spolu s nm na lodi byli, zatmco jsme utopili ty, kdo
znamen Nae za liv mli - a byl to vru lid zaslepen. (Sra
al-Araf: 64)
A zachrnili jsme jej i ty, kdo spolu s nm byli, z
milosrdenstv Svho a zahubili jsme ty, kdo znamen Nae za
liv mli a nevc byli! (Sra al-Araf : 72)
64
Meme vidt, e je stanoveno v Kornu, e jen lid Proroka

Noema (pokoj s nm) byli znieni a ne cel svt. Kdy jsou
koranick vere natolik zjevn, argumentovat, e Noemova
potopa zmiovan v Kornu byla univerzln, nem jin cl, ne
zmst a zmlit neinformovan.
Fakt, e logick nesrovnalosti a povry, kter existuj ve
zmnnch a pbhy a mty naplnnch Te a v Evangeliu,
neexistuj v Kornu, ale existuj v nm jejich opraven a faktick
verze, je jet dalm dkazem, e byl sesln Bohem.
Nen mon, aby Korn hovoil o potop jako o globln
udlosti, jet z jinho dvodu; Bh prohlauje, e nrod nebude
znien, dokud k nmu nebude posln posel. Znien se
odehraje, pokud uveden lid, k nim byl vysln posel, aby je
varoval a vedl, jej odmtnou. Toto se vypravuje v se al-Qasas:
Pn tvj nezniil tato msta dve, ne poslal do stolice jejich
posla njakho, jen by jim znamen Nae pednesl, a
nezahubili jsme msta dn, leda kdy obyvatel jejich
nespravedliv byli. (Sra al-Qasas: 59)
Jet dal ver prohlauje: Kdo po cest sprvn se ubr,
sm pro sebe tak in, vak kdo bloud, ten jen proti sob tak
in. A dn due nkladem obtkan neponese bm
jinho a nepotrestali jsme nikoho dve, ne byl nmi vysln
posel. (Sra al-Isra: 15)
Jak lze vydedukovat z ve uvedench ver, odporuje

Bom zkonm zniit nrod dve, ne byl k nmu vysln posel.
Prorok Noe (pokoj s nm) byl posln jen ke svm lidem, aby je
napomenul. Pro tento dvod Bh zniil pouze lid proroka Noema
(pokoj s nm) a nikoli jin nrody, kter jet nepijaly posly.
Dalm pedmtem v debat o potop je zda se vody zvedly
65
dost vysoko, aby pokryly vechny hory a vrcholy v oblasti. Korn

tvrd, e lo spoinula na Dudi po potop. Pojem Dudi je
brn jako oznaen konkrtnho horstva, ale v arabtin ve
skutenosti znamen vysok bod nebo msto. Z toho meme
pochopit, e potopa nepohltila cel svt a vechna horstva, jak
nm sdluje pozmnn Tra, ale naopak pokryla jen uritou
oblast.
Navc archeologick vykopvky proveden v regionech
branch v vahu pro postien potopou odhalily, e se nejednalo
o univerzln udlost pokrvajc cel svt, ale naopak regionln
katastrofu, kter pokryla rozshlou oblast v Mezopotmii. (pro
vce informac viz Znien nrody (Perished Nations) od Haruna
Yahya)
66
ZVR
V tto knize byly analyzovny hlavn dvody, pro jsou

nkte lid neschopni chpat a rozumt Kornu. Zabvali jsme
se nktermi pklady poetilch vklad a nmitek innch
tmi, kdo jsou vzdleni ve. Skutenm zmrem tto knihy je
odhalit to, e ti, kdo maj daleko k upmnosti a ve nejsou
schopni pochopit nejprost vere a takt odpovdt na jejich
neoprvnn nmitky.
Nemli bychom zapomnat, e neexistuj hranice zmatk a
nesrovnalost, kter me poetil osoba s omezenou kapacitou
padlat o Kornu a islmu. Je tomu tak proto, e Korn vlastn
styl, kter me bt pochopen pouze s rozumem a vyrozumn s
upmnost. Take faktory, kter ovlivuj osobn pochopen
Kornu jsou upmnost a rozum. Z tohoto dvodu neexistuje
poteba bt pekvapen absurditou vklad a nmitek, kter me
poetil osoba projevit.
Jak prav vc oekv od ostatnch, e budou projevovat
stejnou logiku, jakou vlastn on, je pro nho pirozen
pekvapiv, kdy sly nkter z tchto nesmyslnch a
nelogickch vklad. Avak Bh zjevil v Kornu, e ti, kdo nev,
67
nemaj rozum ani porozumn. Budeme-li pohlet na vklady

nevcch z koranick perspektivy, u nebudeme nadle
pekvapeni, ale vezmeme je v vahu jako varovn a znamen.
Korn je pravdiv Kniha Bo a je jasn. Je nemon
vrhnout jakkoli pochyby na Korn jakoukoli spekulac. Nevc
klamou pouze sami sebe a ty, kte se jim podobaj, tmto
chytrctvm, stejn jako se tak sna utiit hlas svho svdom.
Navc prav vc nemaj ani as ani potebu odpovdat na
kad jednotliv z tchto vmysl.
Prav vc je odpovdn za pedvn koranickch fakt a
zzrak ostatnm. Fale je odsouzena ke zmaru, kdy
pichz pravda. Je nm oznmeno v Kornu: Naopak My
pravdu proti fali mrtme, a roztt ji, a hle, ona se
rozplyne; vak bda vm za to, co liv Bohu pipisujete!
(Sra al-Anbija: 18)
Fale je vdy odsouzena ke zmizen:

A rci: Pila pravda a zmizel klam, a vru klam je nm, co
zmiz. A seslme v Kornu to, co lkem je i milosrdenstvm
pro vc, vak nespravedlivm to jen ztrtu zvtuje. (Sra
al-Isra: 81-82)
68
KLAM EVOLUCE
Darwinismus, jinak teorie evoluce, byl prosazen se

zmrem popt fakt stvoen, ale ve skutenosti se jedn o
nepravdiv, nevdeck nesmysl. Tato teorie, je tvrd, e ivot
se vyvinul nhodou z neiv hmoty, byla vyvrcena vdeckm
dkazem jasnho nvrhu vesmru a ivch vc. Takto vda
potvrdila fakt, e Bh stvoil vesmr a iv vci v nm.
Propaganda dnes provdn za elem udret teorii
evoluce naivu je zaloena ist na pekrucovn vdeckch
fakt, pedpojat interpretaci a lch a falch pestrojench za
vdu.
Jene tato propaganda neme zakrt pravdu. Fakt, e
teorie evoluce je nejvtm klamem v historii vdy, byl
vyslovovn dalmi a dalmi svtovmi vdci v uplynulch 2030 letech.
Vzkum proveden v 80.letech konkrtn dokzal, e
tvrzen darwinismu nem dn podklad, co je vc prohlen
mnostvm vdc. Konkrtn ve Spojench sttech mnoho
vdc z rznch oblast biologie, biochemie a paleontologie
69
uznalo neplatnost darwinismu a vzalo v vahu stvoen, jako

pvod ivota.
My jsme prozkoumali zhroucen evolun teorie a dkazy
stvoen z vdeckho hlediska velmi detailn v mnoha naich
pracch, a stle v tom pokraujeme. Kladouce draz na tento
pedmt, bude ku prospchu jej zde shrnout.
Vdeck kolaps darwinismu

Akoli tato doktrna sah a do starho ecka, teorie
evoluce se velmi rozvinula v 19.stolet. Nejdleitj rozvinut,
kter ji vyneslo na vrchol vdy bylo uinno Charlesem
Darwinem v Pvodu druh, publikovanm v roce 1859. V tto
knize popel, e Bh stvoil jednotliv druhy na zemi zvl,
jeliko tvrdil, e vechny maj jednoho pedka a postupn se
rozvinuly drobnmi zmnami v prbhu doby. Darwinova teorie
nebyla zaloena na dnm konkrtnm vdeckm zjitn. Jak
i on piznal, byl to pouh pedpoklad. Navc, jak se Darwin
svil v dlouh kapitole sv knihy Pote teorie, teorie
neobstla mnoh kritick otzky.
Darwin vloil svou nadji do novch vdeckch objev, od
nich oekval, e vye tyto tkosti. Avak oproti jeho
oekvnm, vdeck zjitn jen rozila rozmry tchto
problm. Porka darwinismu tv v tv vd me bt
zhodnocena pod temi zkladnmi tmaty:
1) Teorie nevysvtluje, jak vznikl ivot na zemi.
2) dn vdeck zjitn neukzala, e evolun
mechanismus navren teori m njakou evolun moc.
3) Fosiln nlezy dokazuj pesn opak toho, co teorie
naznauje.
70
KLAM EVOLUCE
V tto sekci prozkoumme vechny ti body v povechnm

shrnut:
Prvn nepekonateln krok: Pvod ivota

Teorie pedpokld, e vechny iv druhy se vyvinuly z
jedin iv buky, kter se objevila na Zemi ped 3.8 miliardami
let. Jak jedna buka me generovat miliony sloitch ivch
druh a, kdyby se nkdy evoluce odehrla, jaktoe nejsou
pozorovny stopy ve fosilnch nlezech, to jsou otzky, na kter
teorie neum odpovdt. Avak nejprve se musme zeptat, kde
se ta prvn buka vzala?
Jeliko teorie evoluce popr stvoen a jakkoli druh
nadpirozenho zsahu, tvrd, e prvn buka vznikla nhodou
podle zkon prody, bez jakhokoli plnu, nvrhu nebo
uspodn. Podle tto teorie musela neiv hmota
vyprodukovat ivou buku jako vsledek srie nhod. Takov
tvrzen je vak nesluiteln s nejvce nenapadnutelnmi pravidly
biologie.
ivot pochz ze ivota

Ve sv knize Darwin nikdy neodkazuje na pvod ivota.
Primitivn chpn tehdej vdy se spokojilo s pedpokladem,
e ivoichov maj jednoduchou stavbu. Od stedovku byla
spontnn generace, tvrdc, e neiv materily se spoj, aby
vytvoily iv organismy, hojn akceptovna. Bn se vilo, e
hmyz m pvod ve zbytcch potravin a myi v obil. Zajmav
pokusy byly provedeny, aby dokzaly tuto teorii. Njak obil
bylo poloeno na pinav kus pltna a vilo se, e se v nm
brzy objev myi.
71
Podobn vvoj larev v rozkldajcm se mase ml bt

dkazem spontnn generace. Le pozdji bylo pochopeno, e
ervi se v mase neobjevuj spontnn, ale byly zde nakladeny
mouchami ve form larev, neviditelnmi pouhm okem. V dob,
kdy Darwin napsal Pvod druh, domnnka, e bakterie me
vzniknout z neiv hmoty, byla ve svt vdy hojn pijmna.
Jene pt let po zveejnn Darwinovy knihy, Louis Pasteur
oznmil sv vsledky dlouhch studi a experiment, je
vyvrtily spontnn generaci, zkladn kmen Darwinovy teorie.
Ve sv triumfln lekci na Sorbon v roce 1864, Pasteur pravil:
Nikdy se doktrna spontnn generace nevzpamatuje ze
smrtelnho zsahu tmto jednoduchm pokusem.
Po dlouhou dobu obhjci evolun teorie odolvali tmto

zjitnm. Avak jak rozvoj vdy odhalil sloitou stavbu buky
ivch tvor, mylenka, e ivot me vzniknout nhodou elila
jet vtmu nporu.
Bezvsledn snahy 20.stolet

Prvnm evolucionistou, kter se kdy chopil tmatu pvodu
ivota byl v 20.stolet proslul rusk biolog Alexander Oparin. S
rznmi tezemi rozvinutmi ve 30.letech se snail dokzat, e
iv buka me vzniknout nhodou. Tyto studie vak byly
odsouzeny k selhn a Oparin musel uinit nsledujc doznn:
Nanetst vak je problm pvodu buky nejzhadnjm
bodem cel studie o evoluci organism.2
Evolucionistit pvrenci Oparina se pokoueli provdt

pokusy k vyeen problmu. Nejznmj experiment byl
proveden americkm chemikem Stanley Millerem v roce 1953.
Kombinovnm plyn, o nich pedpokldal, e existovaly v
72
KLAM EVOLUCE
prvotnch zemsk atmosfe v experimentlnm nastaven a

dodvnm energie smsi, Miller syntetizoval nkolik
organickch molekul (amino kyselin) ptomnch ve struktue
blkovin. Pouze pr let uplynulo, ne bylo odhaleno, e tento
pokus, kter byl pedstavovn jako vznamn krok ve jmn
evoluce, byl neplatn, jeliko atmosfra pouit pi pokusu byla
naprosto odlin od skutench podmnek na Zemi.3
Po dlouhm tichu Miller piznal, e atmosfrick prostednk,
kterho pouil byl nerealistick.4
Vechny snahy evolucionist ve 20.stolet k vysvtlen
pvodu ivota selhaly. Geochemik Jeffrey Bada, z Institutu San
Diego Scripps akceptuje tento fakt v lnku zveejnnm v
asopise Earth (Zem) v roce 1998:
Dnes jak opoutme 20.stolet stle elme nejvtmi
nevyeenmu problmu, do nho jsme ve 20.stolet
zabedli: kde se vzal ivot na Zemi?5
Sloit stavba ivota

Primrn pinou, pro evolun teorie skonila v takov
hrozn slep ulice ohledn pvodu ivota je, e dokonce ty
iv organismy povaovan za nejjednodu, maj neuviteln
sloitou stavbu. Buka ivho organismu je sloitj, ne
vechny nae technologick vrobky. Dnes dokonce i v tch
nejlpe vybavench laboratoch nen mon vytvoit ivou
buku spojenm organickch chemikli.
Podmnky poadovan pro vznik iv buky jsou pli
ohromn mnostvm, ne aby mohly bt vysvtleny nhodou.
Pravdpodobnost blkovin, stavebnch jednotek buky,
syntetizovanch nhodou je 1 ku 10 na 950 pro prmrnou
73
blkovinu vytvoenou z 500 amino kyselin. V matematice je

pravdpodobnost men ne 1 ku 10 na 50 povaovna za
nemonou v praktickm smyslu.
Molekula DNA nachzejc se v jdru buky, kter skladuje
genetickou informaci, je neskutenou databankou. Kdyby
informace zakdovan v DNA byly zapsny, vytvoily by
obrovskou knihovnu skldajc se z 900 svazk encyklopedi z
nich kad m 500 stran.
Zde se vynouje zajmav dilema: DNA se me replikovat
pouze s pomoc zvltnch protein (enzym). Jene syntza
tchto enzym me bt uskutenna pouze informac
zakdovanou v DNA. Jeliko na sob navzjem zvisej mus
existovat najednou pro replikaci. To pivd scn, e ivot
vznikl sm od sebe k mrtvmu bodu. Profesor Leslie Orgel,
renomovan evolucionista z univerzity San Diego, Kalifornie,
piznal tuto skutenost v z 1994 ve vydn Vdeckho
americkho asopisu:
Je extrmn nepravdpodobn, e proteiny a nukleov
kyseliny, z nich oboje maj velice sloitou strukturu, vznikly
spontnn na stejnm mst ve stejnm ase. Jene takt
vypad nemon mt jedno bez druhho. A tak na prvn
pohled by lovk mohl uzavt, e ivot nemohl nikdy
vzniknout nhodou chemickmi prostedky.6
Nepochybn, pokud je nemon, aby ivot vznikl z

pirozench pin, potom mus bt akceptovno, e ivot byl
vytvoen nadpirozenm zpsobem. Tento fakt explicitn
anuluje evolun teorii, jejm hlavnm smyslem je popt
stvoen.
74
KLAM EVOLUCE
Imaginrn evolun mechanismus

Druhm vznamnm bodem, kter neguje Darwinovu teorii,
je, e oba koncepty navren teori jako evolun mechanismy,
jak bylo zjitno, nemaj ve skutenosti dnou evolun moc.
Darwin zaloil svl evolun pedpoklad cele na
mechanismu prodnho vbru. Dleitost, kterou kladl na
tento mechanismus byla evidentn v nzvu jeho knihy: Pvod
druh skrze prostedky prodnho vbru
Prodn vbr znamen, e ty iv organismy, kter jsou
silnj a lpe uzpsoben prodnm podmnkm jejich
pirozenho prosted peij zpas o ivot. Napklad ve stdu
jelen, na kter za elmy, peij ti nejrychlej. Proto se bude
jelen stdo skldat se silnch a rychlch jedinc. Avak toto
nepochybn nezpsob, aby se jeleni vyvinuli a transformovali v
jin ivoin druhy, kupkladu kon. Proto mechanismus
prodnho vbru nem dnou evolun moc. Darwin si byl
tohto faktu tak vdom, proto uvedl ve sv knize Pvod druh,
e Prodn vbr nic nezme, dokud se u jedinc neobjev
nhodn prospn individuln variace a rozdly.7
Lamarckv vliv
Take, jak se tyto prospn variace objev? Darwin se
snail zodpovdt tuto otzku z pohledu primitivnho chpn
vdy sv doby. Podle francouzskho biologa Chevaliera de
Lamarck (1744-1829), kter il ped Darwinem, iv tvorov
pedvaj rysy, kter zskali v prbhu ivota pt generaci.
Trval na tom, e tyto rysy, akumulovan z generace na generaci,
zpsobuj, e vznikaj nov druhy. Napklad tvrdil, e irafy se
vyvinuly z antilop. Jak usilovaly doshnout na listy na vysokch
75
stromech, jejich krky se postupn z generace na generaci

natahovaly.
Darwin tak uvd podobn pklady. V knize Pvod druh
kupkladu prav, e nkte medvdi hledajc potravu ve vod
se postupn transformovali na velryby.8
Avak zkony ddinosti, kter objevil Gregor Mendel
(1822-84) a byly oveny genetikou, kter rozkvetla ve 20.stolet
nakonec zdemolovaly legendu o zskanch rysech pedvanch
potomkm. Tak prodn vbr piel o vhodu coby evolun
mechanismus.
Neodarwinismus a mutace
Za elem nalzt een darwinist vyvinuli modern teorii
synteze neboli jak je to obecn znmo, neodarwinismus, na
konci 30.let. Neodarwinismus dodal mutace, co jsou
poruenm formovan geny v ivch tvorech kvli vnjm
faktorm jako radiace nebo replikan chyby, jako zpsob
vhodnch mutac navc k pirozen mutaci.
Dnenm modelem evoluce ve svt je neodarwinismus.
Teorie tvrd, e miliony ivch tvor formovan mnostvm
sloitch orgn (ui, oi, plce, kdla) proly mutacemi, to jest
genetickmi poruchami. Jene existuje pm vdeck fakt, jen
totln podkopv tuto teorii: Mutace nezpsobuj, e se iv
tvorov vyvjej; naopak jsou vdy kodliv.
Dvod k tomu je velice prost: DNA m velice sloitou
strukturu a nhodn vlivy ji mohou pouze pokodit. Americk
genetik B. G. Ranganathan to vysvtluje nsledovn:
Nejprve, skuten mutace jsou v prod velmi dk. Za
druh, vtina mutac je kodlivch, jeliko jsou to nhodn,
76
KLAM EVOLUCE
spe ne pravideln zmny v genech; jakkoli nhodn

zmna ve vysoce organizovanm systmu bude spe k
hormu ne k lepmu. Kupkladu, kdy zemtesen otese
pravidelnou strukturou jakou je budova, v koste budovy se
vyskytnou nhodn zmny, kter se v pravdpodobnost
nebudou zdokonalenm.9
Nen pekvapiv, e dn ppad mutace, kter by byl k

pouit, to jest u nho by bylo znmo, e rozvinul genetick
kd, nebyl dosud pozorovn. Bylo dokzno, e mutace jsou
kodliv. Rozum se, e mutace, kter je pedstavovna jako
evolun mechanismus je ve skutenosti genetick kaz, kter
pokozuje iv tvory, a ponechv je bezmocnmi.
(Nejznmjm efektem mutace u lidskch bytost je rakovina.)
Oveme destruktivn mechanismus neme bt evolunm
mechanismem. Pirozen vbr na druhou stranu nezme nic
sm o sob, jak piznal i Darwin. Tento fakt ukazuje, e v
prod dn evolun mechanismus neexistuje. A pokud
neexistuje evolun mechanismus, tak potom se tento
imaginrn proces zvan evoluce nemohl nikdy odehrt.
Fosiln nlezy:
dn znmky pechodnch forem
Nejjasnjm dkazem, e scn navren teori evoluce
se nikdy neodehrl, poskytuj fosiln nlezy.
Podle tto teorie se vechny iv druhy vyvinuly z
pedchdce. Dve existujc druhy se asem promnily na nco
jinho a tak vznikly vechny dnen druhy. Tento proces trval
miliony let. Kdyby toto byl ten ppad, etn pechodn druhy by
musely existovat a t bhem dlouhch transformanch period.
77
Napklad by v minulosti musely t druhy pl ryba/pl plaz

majc plaz znaky dodaten k rybm. Nebo by musely existovat
plazi/ptci majc pta znaky dodaten k plazm. Jeliko toto je
pechodn stdium, tak by to musely bt neschopn, defektn,
zmrzaen tvorov. Evolucionist nazvaj tato imaginrn
stvoen pechodnmi formami.
Kdyby takov zvata kdy ila, musely by existovat miliony a
dokonce miliardy rznch variac a mnostv. Co je vznamj,
zbytky tchto podivnch stvoen by mly bt obsaeny ve
fosilnch nlezech. V Pvodu druh Darwin vysvtluje:
Pokud je m teorie pravdiv, mnostv pechodnch variant,
spojench co nejble s druhy stejn skupiny muselo existovat
pospolu Nsledn, dkaz jejich pedchoz existence lze
nalzt pouze mezi zkamenlmi zbytky.10
Darwinovy nadje rozdrceny

Avak akoli evolucionist vynaloili usilovn snahy k
nalezen zkamenlin po celm svt od poloviny 19.stolet
dodnes, dn pechodn formy nebyly odhaleny. Vechny
zkamenliny oproti oekvn evolucionist ukazuj, e ivot se
objevil na Zemi nhle pln vytvoen. Jeden slavn britsk
paleontolog Derek V. Ager, pipout tento fakt, pestoe je
evolucionistou:
Vyplv z toho, e prozkoumme-li fosiln zznam detailn, a
na rovni d nebo druh, nachzme zas a znova nikoli
postupnou evoluci, ale nhlou explozi jedn skupiny na et
druh.11
To znamen, e ve fosilnm zznamu se vechny iv druhy

narz roziuj pln formovan, bez jakchkoli pechodnch
78
KLAM EVOLUCE
forem mezi nimi. Toto je pravm opakem Darwinovch

pedpoklad. Tak je to velice siln dkaz, e iv vci jsou
stvoeny. Jedinm vysvtlenm nhl expanze pln vyvinutho
druhu bez evolunho pedka je, e byl vytvoen. Tuto
skutenost uznv i velmi proslul evolun biolog Douglas
Futuyma:
Stvoen a evoluce, tm jsou vyerpny vechny mon
pvody ivch druh. Organismy se bu objevily na zemi pln
vyvinut i nikoli. Pokud ne, musely se vyvinout z dve
existujcch druh njakm procesem modifikace. Pokud se
objevily najednou v pln vyvinutm stdiu, pak musely bt
vytvoeny njakou vemocnou inteligenc.12
Fosilie ukazuj, e se druhy na Zemi objevily pln vyvinut v

dokonalm stavu a najednou. To znamen, e pvod druh na
rozdl od Darwinovch pedpoklad netkv v evoluci, ale ve
stvoen.
Pohdka o lidsk evoluci

Pedmtem nejvce probranm obhjci teorie evoluce je
subjekt pvodu lovka. Darwinist tvrd, e modern lovk se
vyvinul z opici podobnmu stvoen. Bhem dajnho
evolunho procesu, jen dajn zaal ped 4-5 miliony let, mly
existovat jaksi pechodn formy mezi modernm lovkem a
jeho pedchdci. Podle zcela imaginrnho scne byly
vytvoeny zkladn kategorie:
1. Australopithekus
2. Homo habilis
3. Homo erektus
4. Homo sapiens
79
Evolucionist
nazvaj
prvn
pedchdce
jako
Australopithekus, co znamen jihoafrick lidoop. Tyto druhy

nejsou nim vce, ne dvnmi druhy lidoopa, kter pozdji
vyhynul. Rozshl vzkum rznch druh Australopitheka
dvma slavnmi svtovmi anatomy z Anglie a USA, jmenovit
Lordem Solly Zuckermanem a profesorem Charlesem
Oxnardem, ukazuje, e tito lidoopov patili k obyejnm
druhm lidoop, kter pozdji vyhynuly a vbec se nepodobaj
lidem.13
Evolucionist klasifikuj ostatn stdia jako homo, co
znamen lovk. Podle jejich tvrzen tvorov v homo srii jsou
lpe vyvinut ne Australopithekus. Evolucionist navrhli fiktivn
schma aranovnm rznch fosili do nleitho podku. Toto
schma je imaginrn, protoe nebylo nikdy dokzno, e
existuj evolun vztahy mezi tmito rozlinmi tdami.
Ernst Mayr, jeden z nejvznamjch evolucionist 20.stolet
tvrd ve sv knize Jedna dlouh hdka, e konkrtn historick
hdanky jako je pvod druh nebo Homo sapiens, jsou
extrmn obtn a mohou vystit v konen a uklidujc
vysvtlen.14
Nartnutm etzce Australopithekus > Homo habilis > Homo
erektus > Homo sapiens, evolucionist naznauj, e kad
nsledujc druh je potomkem pedchozho. Avak nedvn
zjitn paleoantropolog odhalila, e Australopithekus, Homo
habilis, a Homo erektus ili v rznch stech svta souasn.15
Navc urit segmenty tto lidsk klasifikace jako Homo
erektus ily a do nedvnch modernch dob. Homo sapiens
neandarthalensis (neandrtlec) a Homo sapiens sapiens
(modern lovk) spolu ili v jedn oblasti.16
Tato situace zjevn zna neplatnost tvrzenm e jsou si
80
KLAM EVOLUCE
navzjem pedkem a potomkem. Stephen Jay Gould vysvtluje

tento mrtv bod evolun teorie, akoli byl sm vedoucm
obhjcem evoluce ve 20.stolet:
Co se stalo s nam ebkem, kdy mme ti koexistujc
rody hominid (A. afrikanus, robustn australopithecines, a H.
habilis), dn jasn odvozen od druhho? Navc dn z
tch t neprojevuje jakkoli evolun trendy bhem svho
pobytu na zemi.17
Strun eeno, scn lidsk evoluce, kter je prosazovn

rznmi kresbami poloopice, opiho mue, objevujcch se v
mdich a uebnicch, co je, upmn, prostedkem
propagandy, je pouhou pohdkou bez vdeckho zkladu.
Lord Solly Zuckerman, jeden z nejslavnjch a
nejuznvanjch vdc ve Velk Britnii, kter provdl
vzkum tohoto subjektu po lta a studoval zkamenliny
Australopitheka po 15 let, nakonec uzavel, navzdory tomu, e
je sm evolucionistou, e ve skutenosti neexistuje rodinn
strom vtvc se od opicm podobnch stvoen k lovku.
Zuckerman tak vytvoil zajmav spektrum vdy sahajc
od toho, co je povaovno za vdeck k tomu, co je
povaovno za nevdeck. Podle Zuckermanova spektra
nejvce vdeck to jest zvisejc na konkrtnch dajch
jsou oblasti jako chemie a fyzika. Po nich jdou obory biologie a
pak spoleensk vdy. Na vzdlenm konci spektra, co je
oblast povaovan za nejmn vdeckou jsou mimosmyslov
vnmn, koncepty jako telepatie a est smysl a nakonec
lidsk evoluce. Zuckerman objasuje sv zdvodnn:
Pohybujeme se od hlen se k objektivn pravd do tchto
oblast
pedpokldan
biologick
vdy,
jako
jsou
mimosmyslov vnmn a interpretace lidsk fosiln historie,

81
kde je pro vcho [evolucionistu] vechno mon a kde

vniv vc [v evoluci] je nkdy schopen uvit nkolika
navzjem si odporujcm vcem souasn.18
Povdaka o lidsk evoluci se vyvaila v pouh pedpojat

interpretace nkterch zkamenlin lidmi, kte slep lnou k tto
teorii.
Darwinv vzorec!
Vedle technickch dkaz, jimi jsme se dosud zabvaly,
pojme nyn pro jednou prozkoumat jakm druhem povry je
evoluce pkladem tak prostm, e by jej pochopilo dt: Teorie
evoluce tvrd, e ivot vznikl nhodou. Podle tohoto tvrzen
neiv a nevdom atomy se spojily, aby vytvoily buku, kter
jaksi vytvoila dal iv vci vetn lovka. Uvaujme o tom.
Spojme-li prvky, kter jsou stavebnmi jednotkami, jako je uhlk,
fosfor, dusk a draslk vznikne pouze hmota. Je jedno, jakmi
procesy projde, kupa atom neme vytvoit jedinho ivho
tvora. Chcete-li, podnikneme experiment a prozkoumme, co
opravdu evolucionist tvrd, ani by to nahlas nazvali
Darwinovou formul:
Dovolme evolucionistm, a do barel vlo vechny
materily ptomn v ivch organismech jako fosfor, dusk,
kyslk, uhlk, elezo, hok. Dovolme jim dokonce vloit jakkoli
materil, kter v normlnch podmnkch neexistuje, pokud ho
povauj za nezbytn. Dovolme jim, a pidaj tolik aminokyselin
a protein z nich kad m pravdpodobnost vzniku 10 ku
950 kolik budou chtt. Dovolme jim sms vystavit takovmu
teplu a vlhku, jak budou chtt. Dovolme jim ji mchat jakmkoli
technologicky vyvinutm pstrojem. Dovolme jim postavit ty
82
KLAM EVOLUCE
nejproslulej vdce vedle barel a a odbornci ekaj miliardy

nebo i biliony let. Dovolme jim, a umle vytvo jakkoli
podmnky nezbytn k vytvoen lovka. Nehled na to, co
podniknou, nebudou schopni vytvoit lovka, eknme
profesora, kter zkoum stavbu vlastnch bunk pod
elektronovm mikroskopem. Nebudou schopni vyprodukovat
irafy, lvi, vely, kanrky, kon, delfny, re, orchidee, lilie,
karafity, banny, pomerane, jablka, datle, rajata, melouny,
dn, fky, olivy, grepy, broskve, hrek, baanty, pestrobarevn
motly ani miliony dalch druh. Vskutku, nedostanou z nich
jedinou buku.
Strun eeno, nevdom atomy nemohou vytvoit
spojenm ivou buku. Nemohou znovu rozhodnout a rozdlit
buku na dv, nemohou znovu rozhodnout a vytvoit profesora,
kter nejprve vynalezne elektronov mikroskop a pak si pod nm
prozkoum vlastn bunnou strukturu. Hmota je nevdom,
neivotn hromada, a vstupuje do ivota svrchovanm Bom
stvoenm.
Teorie evoluce, tvrdc opak je naprostm klamem,
odporujcm zdravmu rozumu. Pemlet chvli o tvrzench
evolucionist odhaluje tuto realitu, tak jako ve uveden
pklad.
Technologie v oku a v uchu

Jinm subjektem, jen zstv nezodpovzen evolun
teori je asn kvalita vnmn okem a uchem.
Ne pejdeme k subjektu oka, zodpovzme strun jak
vidme. Svteln paprsky pichzejc od uritho objektu
dopadaj opan na on stnici. Zde jsou pevedeny do
83
elektrickch signl bukami a putuj do nepatrnho bodu vzadu

v mozku, kter je centrem vidn. Tyto elektrick signly jsou
zde po srii proces vnmny jako obraz. S tmto technickm
vysvtlenm zauvaujme.
Mozek je izolovn od svtla. To znamen, e uvnit je
naprost tma. Tak centra vidn nikdy nedoshne svtlo a me
bt nejtemnjm mstem jak si dovedete pedstavit. Pesto
pozorujete osvtlen, jasn svt v tto temnot.
Obraz vytvoen okem je tak ostr a rozlien, e ani
technologie 20.stolet jej nebyla schopna doshnout.
Pohldnte na knihu, je tete, ruce jimi ji drte a potom
zvednte hlavu a rozhldnte se kolem sebe. Mete nkde
vidt tak dokonale ostr obraz? Ani ta nejmodernj televizn
obrazovka vyroben nejlepm vrobcem na svt neposkytuje
tak dokonal obraz. Toto je 3D, barevn, dokonale ostr obraz.
Po vce ne 100 let se tisce inenr snaily doshnout takov
ostrosti. Obrovsk tovrn haly byly postaveny, mnoho vzkumu
provedeno, mnoho pln a nvrh vytvoeno. Znovu se
podvejte na televizn obrazovku a na knihu, kterou drte.
Uvidte, e existuje v rozlien a ostrosti velk rozdl. Navc
televizn obrazovka poskytuje pouze 2D obraz, kdeto vae oi
maj trojrozmrnou perpektivu s hloubkou. Po mnoho let se
tisce inenr snaily vytvoit trojrozmrnou obrazovku
dosahujc rozlien oka. Ano, obdreli trojrozmrn televizn
systm, na kter se muste dvat specilnmi brlemi; navc jde
pouze o umlou trojrozmrnost. Pozad je rozmazan a poped
vypad jako z papru. Nikdy nebude mon vytvoit vizi kvalitou
rovnou oku. Jak v kamee, tak v televizi dochz ke ztrt kvality.
Evolucionist tvrd, e mechanismus produkujc tento ostr
a rozlien obraz vznikl nhodou. Te, kdyby vm nkdo ekl,
84
KLAM EVOLUCE
e televize ve vaem pokoji je vsledkem nhody, e vechny

atomy se nhodou spojily a vytvoily tento pstroj, co vytv
obraz, co byste si pomysleli? Jak mohou atomy dokzat co
nedoke tisc lid? Pokud pstroj produkujc obrazy mnohem
primitivnj ne oko neme vzniknout nhodou, tak potom je
zjevn, e ani oko, ani obrazy, kter produkuje nemohly
vzniknout nhodou.
Stejn situace nastv s uchem. Vnj ucho sbr zvuky
boltcem a vede je do stednho ucha, stedn ucho pedv
zvukov vibrace jejich zesilovnm a vnitn ucho je pedv
mozku peloenm do elektrickch signl. Stejn jako u oka,
akt slyen se finalizuje v centru slyen v mozku. Mozek je
izolovn od zvuku stejn, jako je izolovn od svtla. Jedno jak
hluk je venku, v mozku je naprost ticho. Nicmn ty nejostej
zvuky jsou vnmny v mozku. Ve vaem zcela tichm mozku
naslouchte symfonim a slyte hluk peplnnho msta. Avak
kdybychom mili hladinu hluku v mozku, bylo by tam naprost
ticho.
Tak jako v ppad zobrazovn desetilet snah bylo
vynaloeno k vytvoen a reprodukovn zvuku vrnho
originlu. Vsledkem jsou zvukov pehrvae, hi-fi systmy a
systmy zachycovn zvuku. Navzdory v technologii a tiscm
inenr, kte na tom pracovali, nebyl zskn zvuk majc
stejnou ostrost a jasnost jako zvuk vnman uchem. Pomyslete
na nejvy hi-fi systmy vyroben nejvt spolenost v
hudebnm prmyslu. Dokonce je-li zvuk zaznamenvm tmito
pstroji je ho st ztracena; a kdy si pustte hi-fi systm,
pokad usklyte syiv zvuk, ne hudba zane. Avak zvuky
produkovan technologi lidskho tla jsou extrmn ist a
ostr. Lidsk ucho nikdy nevnm zvuk doprovzen syenm
85
nebo s poruchami jako to dl hi-fi; naopak poskytuje zvuk

pesn a jasn. Tak tomu je od stvoen lovka.
Zatm nebyl vytvoen snmac nebo nahrvac apart, kter
by byl tak citliv a spn v zachycovn dat jako je oko a ucho.
Avak co se te slyen a vidn, skrv se za tm mnohem
vzdlenj pravda.
Komu vdom, kter sly a vid pat?

Kdo sleduje svdn svt v mozku, naslouch symfonim a
cvrlikn ptk a ich k rm?
Podnty pichzejc z o, u a nosu osoby cestuj do
mozku jako elektrochemick nervov impulsy. V knihch
biologie, fyziologie a biochemie naleznete mnoho podrobnost o
tom, jak se obraz vytv v mozku. Avak nikdy se nesetkte s
tm nejpodstatnjm faktem: Kdo vnm tyto elektrochemick
nervov impulsy jako obrazy, zvuky, vn a hmatov vjemy v
mozku? Zde je vdom, kter toto vechno vnm bez pocitu, e
potebuje oko, ucho a nos. Komu toto vdom pat? Jist
nenle nervm, tukov vrstv a neuronm tvocm mozek.
Kvli tomu darwinistit materialist, jen v, e vechno je
tvoeno hmotou, nemohou zodpovdt tyto otzky.
Jeliko toto vdom je duch stvoen Bohem, kter
nepotebuje ani oko, aby vidlo obraz, ani ucho, aby slyelo
zvuk. Ani nepotebuje mozek, aby uvaovalo.
Kad, kdo te tato explicitn a vdeck fakta by ml
uvaovat o Vemohoucm Bohu, obvat se Jej a hledat u Nj
toit, nebo On zmkne cel vesmr do ernoernho
prostoru o nkolika kubickch centimetrech v trojrozmrn,
barevn, stinn a ziv podob.
86
KLAM EVOLUCE
Vra materialist
Informace, je jsme dosud pedloili, ukzaly, e evolun
teorie nen kompatibiln s vdeckmi zjitnmi. Tvrzen teorie
ohledn pvodu ivota je rozporupln s vdou, evolun
mechanismus, kter nabz nem dnou evolun moc a
zkamenliny demonstruj, e poadovan pechodn formy
nikdy neexistovaly. Z toho plyne, e evolun teorie by mla bt
odsunuta stranou jako nevdeck mylenka. Tak jako mnoho
npad jako byl model vesmru se Zem v jeho stedu bylo
vyazeno z agendy vdy v prbhu historie.
Jene evolun teorie se dl dr v agend vdy. Nkte lid
se dokonce sna prezentovat jakoukoli jej kritiku jako tok na
vdu. Pro?
Pinou je, e tato teorie je nepostradatelnou dogmatickou
vrou uritch kruh. Tyto kruhy jsou slep oddan
materialistick filosofii a pijmaj darwinismus, protoe jde o
jedin materialistick vysvtlen, kter me bt pedloeno k
objasnn fungovn prody.
Co je dost zajmav, e as od asu se piznvaj k tto
skutenosti. Dobe znm genetik a proslul evolucionista,
Richard C. Lewontin z Harvardsk univerzity piznv, e je na
prvnm a nejdleitjm mst materialistou a pak teprve
vdcem:
Nejde o to, e vdn metody a instituce ns njak nut pijmat
materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale naopak, my
jsme nuceni na pvodn oddanost materilnm pinm
vytvet pstroje ke zkoumn a sadu koncept, kter
produkuj materiln vysvtlen bez ohledu na to jak
neintuitivn,
jak
matouc
nezasvcenm.
Navc,
materialismus je absolutn, take nememe dovolit, aby se

87
do dve dostala Bo noha.19
Toto jsou jasn vysloven prohlen, e darwinismus je

dogma dren naivu pouze kvli pchylnosti k materialismu.
Toto dogma tvrd, e neexistuje nehmotnch tvor. Proto
argumentuje, e neiv, nevdom hmota stvoila ivot. Trv na
tom, e miliony rozlinch ivch druh (nap., ptci, ryby, irafy,
tygi, hmyz, stromy, kvtiny, velryby a lid) vznikly jako vsledek
interakc mezi hmotou jakou jsou lijky, blesky a neiv hmota.
Toto je pouka odporujc zdravmu rozumu i vd. Jene
darwinist to budou i nadle obhajovat jen proto, aby se do
dve nedostala Bo noha.
Kdokoli se nedv na pvod ivch druh skrz prizma
materialismu uvid zjevnou pravdu: Vechna iv stvoen jsou
dlem Stvoitele, kter je Vemohouc, Moudr a Vevdouc.
Tento Stvoitel je Bh, kter stvoil vesmr z nieho, naplnoval
jej v nejdokonalej podob a navrhl vechny iv tvory.
Evolun teorie:
Nejmocnj kouzlo na svt
Kdokoli zprotn pedsudk a vliv konkrtn ideologie, kdo
pouv pouze svj rozum a logiku, jasn porozum, e vra v
teorii evoluce, je pipomn povry spolenosti bez znalosti
vdy nebo civilizace, je dost nemon. Jak vysvtleno ve, ti
kdo v v evolun teorii si mysl, e atomy a molekuly vhozen
do velk kd mohou vytvoit mylen, rozumn profesory a
univerzitn studenty; takov vdce jako byli Einstein a Galileo;
takov umlce jako byli Humphrey Bogart, Frank Sinatra a
Luciano Pavarotti; a rovn antilopy, citronky a karafity.
Navc, jeliko vdci a profesoi v v tento nesmysl a jin
88
KLAM EVOLUCE
vzdlan lid, je dost omluviteln mluvit o tto teorii jako o

nejmocnjm kouzlu v historii. Nikdy dve dn jin vra
nebo mylenka nezavedla lidi tak daleko od moci rozumu,
odmtajce jim dovolit myslet inteligentn a logicky a skrvajce
ped nimi pravdu, jako kdyby byli oslepen. Toto je hor a
neuviteln slepota i ve srovnn s Egypany uctvajcmi boha
slunce Ra a s uctvnm totem v Africe a model kmeny
Abrahma, idol, kter vyrobili vlastnma rukama, nebo s lidmi
Moje uctvajcmi zlat tele.
Ve skutenosti Bh poukzal na tento nedostatek rozumu v
Kornu. V mnoha verch zjevuje, e mysli mnoha lid budou
uzaveny a oni nebudou schopni rozpoznat pravdu. Nkter z
tchto ver jsou nsledujc:
Vak vru je lhostejno pro nevc, zda napomn je, i
nikoliv-stejn neuv! Bh srdce jejich i sluch zapeetil a
pes oi jejich clonu poloil a pro n je uren trest hrozn.
(2:6-7)
maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic nevid,
a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se dobytku, ba jsou
jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn! (7:179)
A i kdybychom jim brnu nebeskou oteveli a oni stoupali by
k n, pece by kali: Zraky nae byly opity nebo spe jsme
lid oarovan! (15:14-15)
Slova nemohou vyjdit jak udivujc je, e toto kouzlo dr

tak rozshlou komunitu v poddanstv, odvd lidi od pravdy a
nezlom se po 150 let. Je pochopiteln, e jeden nebo nkolik
lid me vit v nemon scne a tvrzen pln hlouposti a
neloginosti. Potom magie je jedinm monm vysvtlenm,
pro lid z celho svta v, e nevdom atomy se nhle
89
rozhodly spojit a vytvoit vesmr fungujc v dohonal organizaci,

s disciplnou, rozumem a vdomm; planetu Zemi dokonale se
hodc se vemi svmi vlastnostmi pro ivot; a iv vci pln
bezpotu sloitch systm.
Vpravd Korn vypravuje incident mezi Mojem a
faraonem, aby ukzal, e lid podporujc ateistick filosofie
skuten ovlivuj ostatn magi. Kdy bylo faraonovi eeno o
pravm nboenstv, pikzal Mojovi, aby se utkal s jeho
kouzelnky. Nejprve jim nakzal pedvst sv schopnosti. Vere
prav:
Odpovdl: Hzejte vy! A kdy hodili, oarovali zraky lid a
naplnili je hrzou a pedvedli kouzlo mocn. (7:116)
Jak vidno, faraonovi kouzelnci byli schopni oklamat

kadho, vyjma Moje a tch, kdo v nj vili. Jene jeho
dkaz zlomil jejich kouzlo, neboli pohltil vechno, co oni
padlali, jak to vyjaduje ver:
A vnukli jsme Mojovi: Ho svou hl! a hle, ona pohltila
ve, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukzalo se
nicotnm ve, co oni dlali. (7:117-118)
Jak vidno, kdy lid zjistili, e byli okouzleni, pochopili, e

ve co vidli byla pouh iluze; faraonovi kouzelnci ztratili
dvryhodnost. V souasnosti, pokud ti, co jsou pod vlivem
podobnho kouzla, v v jeho smn tvrzen pod jejich
specifickm pevlekem a trv ivoty jejich obhajobou, opust
tyto povry, budou tak poneni, kdy pravda vyjde najevo a
kouzlo bude zlomeno. Ve skutenosti renomovan britsk
spisovatel a filosof Malcolm Muggeridge, jen byl ateistou
brncm evoluci po njakch 60 let, ale nsledn si uvdomil
pravdu, odhaluje postaven v nm se evolun teorie ocitne v
KLAM EVOLUCE
blzk budoucnosti slovy:

Sm jsem pesvden, e evolun teorie, obzvlt rozsah v
jakm byla aplikovna, bude nejvtm ertem v djinch v
knihch budoucnosti. Potomci budou asnout, e takov
nekvalitn a pochybn hypotza mohla bt pijata s tak
neuvitelnou dvivost, jak se to stalo.20
Tato budoucnost nen vzdlen. Naopak, velmi brzy lid

poznaj, e nhoda nen bostvo a budou se ohlet na
evolun teorii jako na nejhor klam a nejhroznj kouzlo na
svt. Toto kouzlo ji zan bt rychle zvedno z ramen lid po
celm svt. Mnoz lid elem k pravd se s asem podivuj,
jak na to mohli nkdy skoit.
POZNMKY
1. Sidney Fox, Klaus Dose,
Molekulrn evoluce a pvod ivota
(Molecular Evolution and The Origin of
Life), W.H. Freeman and Company, San
Francisco, 1972, str. 4.
2. Alexander I. Oparin, Pvod ivota
(Origin of Life), Dover Publications,
NewYork, 1936, 1953 (petisk), p. 196.
3. Nov dkazy k evoluci v ran
atmosfe a ivot (New Evidence on
Evolution of Early Atmosphere and Life),
Bulletin
Americk
meteorologick
spolenosti, kap. 63, listopad 1982, 13281330.
4. Stanley Miller, Molekulrn evoluce
ivota (Molecular Evolution of Life: Current
Status of the Prebiotic Synthesis of Small
Molecules), 1986, str. 7.
5. Jeffrey Bada, Zem (Earth), nor
1998, str. 40.
6. Leslie E. Orgel, Pvod ivota na
Zemi (The Origin of Life on Earth),
Scientific American, kap. 271, jen 1994,
str. 78.
7. Charles Darwin, Pvod druh
prostedky prodnho vbru (The Origin
of Species by Means of Natural Selection),
The Modern Library, New York, str. 127.
8. Charles Darwin, Pvod druh:
Faksimile prvnho vydn, Harvard
University Press, 1964, str. 184.
9. B. G. Ranganathan, Pvody?
(Origins?), Pennsylvania: The Banner Of
Truth Trust, 1988, str.7.
10. Darwin, Pvod druh: Faksimile
prvnho vydn, str. 179.
11. Derek A. Ager, Pirozenost
fosilnho zznamu (The Nature of the
Fossil Record,) British Geological
Association, kap. 87, 1976, str. 133.
12. Douglas J. Futuyma, Vda ped
soudem (Science on Trial), Pantheon
Books, New York, 1983, str. 197.
13. Solly Zuckerman, Za v ze

slonoviny (Beyond The Ivory Tower),
Toplinger Publications, New York, 1970,
str. 75-14; Charles E. Oxnard, Msto
australopitheka v lidsk evoluci :zklady
pro pochybnosti (The Place of
Australopithecines in Human Evolution:
Grounds for Doubt), Nature, kap. 258, str.
389.
14. Me vt s vdou zkoncovno
pesvdenm vdc, e nali konen
odpovdi nebo odporem spolenosti platit
ty? (Could science be brought to an end
by scientists belief that they have final
answers or by societys reluctance to pay
the bills?) Scientific American, prosinec
1992, str. 20.
15. Alan Walker, Vda (Science), kap.
207, 7.bezna 1980, str. 1103; A. J. Kelso,
Fyzick
antropologie
(Physical
Antropology), 1.vydn., J. B. Lipincott Co.,
New York, 1970, str. 221; M. D. Leakey,
Olduvai Gorge, kap. 3, Cambridge
University Press, Cambridge, 1971, str.
272.
16. Jeffrey Kluger, Nakonec ne tak
dlouho vyhynul: Primitivn Homo erektus
mohl pet tak dlouho, aby il v jedn dob
s modernmi lidmi (Not So Extinct After All:
The Primitive Homo Erectus May Have
Survived Long Enough To Coexist With
Modern Humans), Time, 23.prosince
1996.
17. S. J. Gould, Prodn historie
(Natural History), kap. 85, 1976, str. 30.
18. Zuckerman, Za v ze slonoviny,
str. 19.
19. Richard Lewontin, Svt hnan
dmony (The Demon-Haunted World),
The New York Review of Books, 9.ledna
1997, str. 28.
20. Malcolm Muggeridge, Konec
kesanstv, Grand Rapids: Eerdmans,
1980, str.43.
Slva Tob ekli, my mme vden

jen o tom, emus ns Ty nauil, nebo
Tys jedin vevdouc, moudr!
(Baqara, 32)

Jak Pošetilí Vysvětlují Korán. Czech Čeština

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Jak Pošetilí Vysvětlují Korán. Czech Čeština

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

UNWISE cekce_UNWISE 5/29/11 7:16 PM Page 94

UNWISE cekce_UNWISE 5/29/11 7:16 PM Page 95

Pokud osoba, kter nen v c stl e te Korn up mn a

Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do

Bh, Pn svt, ten Jedin s nekonenm vdnm a moc,

Avak ti lid, kte berou ohled na sv ni j, nepijmaj

Co jsme zatm ekli vyjasuje, e pouze ti, kdo jsou upmn

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

oponuj Kornu, myln pochopen a logika, na n jsou

Upmn, svdomit vc me chpat a aplikovat zkladn

Avak nevc, kter je neupmn a pedpojat, dokonce i

schopen pochopit Korn sprvn, jeliko sleduje sv ni j.

PINY PRO PATN

Pedsudky, postrann motivy

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

jakm zpsobem naslouchaj, kdy k tob ui natahuj a kdy

Korn je pozvnkou na pmou cestu pro cel lidstvo, ale

Korn povede kadho s pokornm srdcem ke spse,

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

neptelsk. Nikdo, kdo pouv chybnou informaci,

Klamav spletit (Mutaabih) vere

pevrcenmi a zarejcmi zpsoby. Toto je v Kornu

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

jsou vceznan. Ti, v jejich srdcch je odchlen, nsleduj

Vhradn Bh zn vznam spletitch ver. dn vklad

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

moudrost. Tyto vere obsahuj vznamy, kter mohou bt

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

vznam, kter me bt dokonce opakem pravho vznamu. Z

Nedostaten znalost arabtiny

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

Absence Bohem dan

Hlavn vc nezbytnou pro vklad Kornu jsou naprost

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

Prvnm pravidlem v obdren porozumn od Boha je bt se

Lid jako tito shledvaj dost obtnm uvaovat o Kornu.

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

Jeliko vere byly zjeveny pouze pro ty, kdo uvauj, je

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

vedoucm svtlem, kter buduje kadodenn ivot osoby a

Korn je zdroj neomezenho a nadazenho vdn,

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

vyhbat se zakzanmu nebo se podrobit moudrosti Boha. Jeho

Arogance je nstroj pohlen na svou vlastn inteligenci,

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

On vru slyc je i jasnoziv! (Sra al-Ghafir: 56)

Tak meme uzavt, e za elem rozumt Kornu mus mt

Snaha vysvtlit Korn

Tento pekroucen pohled na nboenstv, jen je hojn

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

staromdnch povrch a nikoli na Kornu. Pvrenci tto

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

uch svch hluchotu - tomu oznam, e ek jej trest

Evidentn ti, kdo maj takov zdeformovan zmry a

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?

schopni intenzivnho mylen si vmaj kadho vere jako sti

Lid jako tito, kte pistupuj ke Kornu s pedsudky, jsou

PINY PRO PATN CH P N KOR NU

dv ne ke mn pijdou odevzdni do vle Bo? I ekl jeden

Je pouze pirozen, e nkter vere Kornu, kter je platn

Snaha vysvtlit Korn podle chybnch

JAK POETIL VY SVTLUJ KOR N?