Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v Ankae v roce

1956, pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval

umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk
univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch
podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo sbrku celkem
45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho knih je symbolem spojenm s
jejich obsahem. Pedstavuje Korn (konen zjeven) a Proroka
Muhammada (pokoj a poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a Sunny (uen Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt posledn
slovo, jak zcela utichnou nmitky proti nboenstv. Pouv pee
Proroka (pokoj a poehnn s nm), kter doshl konen moudrosti a morln dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout
posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj
tent cl: pedvat poselstv
Kornu, povzbuzovat tene k
vaze o zkladnch otzkch
spojench s vrou, jako je Bo
existence a jednota a vn
ivot; a odhalovat chab
zklady nenboenskch systm a
perverznch ideologi.

Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, od Anglie

po Indonzii, z Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do
Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter z jeho knih jsou dostupn
v anglitin, francouztin, nmin, panltin, italtin, portugaltin,
urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa, zivehi (j se
mluv na ostrov Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen
Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho
knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej
takov ideologie od samch zklad. Vechna souasn hnut popen
jsou nyn ideologicky poraena, dky knihm napsanch Harunem
Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn
prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a
srdce a vedouc je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze
vytv zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a
zjevn nemaj dn siln a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy
slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt,
naopak jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo
pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost,
konflikt a dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry.
To lze ukonit pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby lid mohli t podle toho. Zvaujce stav
dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne
bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou
tyto knihy prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.

Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato

teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin
odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140
let to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st
pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu
ke shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver,
a zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata
tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a
plynulm stylem zaji uj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli
spoleensk tdy je me snadno pochopit. Dky jejich innmu a
osvtlujcmu vypravovn je lze pest na jedno posezen. Dokonce i
ti, kdo psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi
velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto
knih, napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je
pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora, vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct
a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.

www.harunyahya.com - en.harunyahya.tv

Farq a termiti .......................................8

Asad a barevn motl............................10
Datel a Irfan.............................................14
Dall a racek .........................................16
Kamal a svtluka .................................16
Ahmad a zelen ba ...........................24
Hamd a dlouhonoh p ....................28
Nabl a tule ............................................32
Amir a chameleon..................................36
Tariq a pes................................................40
Farhan a k............................................44

Antar a klokan.........................................48
Zaki a pavouk...........................................52
Farq a kachna .......................................54
Ali a ptros ................................................58
Kaif a medvd,
kter ml rd med..................................62
Aia a dikobraz........................................66
Mansr a velc
polrn medvdi......................................70
Omar a ryba .............................................80
Raad a Taufiq.........................................90
Dodatek: Le o evoluci ..........................92

yla jasn, slunen nedle. Farq el na piknik s uitelem a

spoluky.

Farq se svm kamardem si hrli na schovvanou.

Najednou uslyel Farq hlas volajc, Dvej pozor! Farq se
zaal rozhlet nalevo a napravo, nevda, odkud hlas pichz.
Jene nikdo tam nebyl.
Za chvilku uslyel tent hlas znovu. Tentokrt ekl, Jsem tady
dole!
Hned u svho chodidla si Farq poviml hmyzu, kter se velice
podobal mravenci.
Kdo jsi? zeptal se.
J jsem termit, odpovdl tvoreek.
Nikdy jsem neslyel o stvoen zvanm termit, pemtal Farq
ije sm?

Ne, odvtil hmyz, my ijeme v hnzdech ve velkch skupinch. Jestli chce, jedno ti uku.
Farq souhlasil a tak vyrazili. Kdy doli na msto, to,
co termit ukzal Farqovi, vypadalo jako vysok budova s okny.
Co to je? chtl vdt Farq.
Toto je n domov, vysvtlil termit, toto jsme
sami postavili.
Ale vdy jsi tak mal, namtal Farq. Jestli jsou tv
kamardi stejn velc jako ty, jak je mon, e jste vytvoili
nco tak nesmrnho?
Termit se usml. Nen divu, e jsi pekvapen, Farqu. U malch tvor jako jsme my je schopnost vytvet msta jako je
toto doopravdy velice pekvapiv. Ale nezapome, e toto je
snadn pro Allha, Kter ns vechny stvoil.
Navc, krom toho, e jsou velice vysok, nae domovy maj
dal zvltn znaky. Napklad budujeme speciln dtsk pokoje, msta pro pstovn hub a krlovnin trn sl uvnit naich dom. A nezapomnme vytvoit ani vtrac systm. Takto
vyrovnvme vlhkost a teplotu uvnit. A abych nezapomnl,
dovol mi ti ct jet nco jinho Farqu, my nevidme!
Farq byl udiven: Akoli si tak drobn, e je t tk uvidt,
pod buduje vysok domy jako vysok budovy, co stav lid.
Jak to, e to vechno doke?
Termit se opt usml: Jak jsem u ekl, je to Allh, Kdo nm
dv toto neobyejn nadn. On ns stvoil takovm zpsobem, e toto vechno dovedeme dlat. Ale te Farqu se
musm vrtit dom a pomhat ptelm.
Farq rozuml: Dobe, hned te chci jt ct svmu uiteli a
kamardm, co jsem se dozvdl.
Dobr npad, Farqu, zamval mu mal termit, dvej na
sebe pozor. Snad se znovu uvidme.

vkendu el Asad na nvtvu k ddekovi.

Dva dny utekly jako voda a dv ne se Asad

nadl, jeho otec dorazil, aby ho vzal dom. Asad

dal ddovi sbohem a el si sednout do auta. Vyhlel
z oknka a ekal na otce, a posbr jeho vci. Motl
sedc na kvtin o kousek dl zatepetal kdly a
vltl oknem do auta.
Jede dom, e Asade? zeptal se motl tenkm hlskem.
Asad se podivil. Ty mne zn? zeptal se.
Oveme ano, usml se motlek. Slyel jsem
tvho ddeka, jak o tob vypravuje sousedm.
Pro jsi se mnou nepiel mluvit u dve? ptal se
Asad.
To jsem nemohl, protoe jsem byl v kukle nahoe na
strom v zahrad, vysvtlil motl.

10

Kukla? Co
to je? zeptal se

Chvl Boha ve,

Asad, jen byl odjak-

co na nebesch

iva zvdav chlapec.

je i na zemi ...

Nech mne to vysvtlit od za-

(Sra al-Hadid, 1)

tku, pravil motl a zhluboka se nadechl. My motlov se lhneme z vajek

jako malink housenky.
Krmme se okusovnm list. Pozdji
vyuijeme tekutinu, kter vychz z naich
tl jako vlkno a
obalme

se

j.

Malm svazkm, do nich se

balme, se k kukly. Ve svazku
strvme urit as, jak ekme, a vyrosteme. Kdy se
probudme a vylezeme z kukly,
mme pestrobarevn kdla.
Zbytek ivota strvme poletovnm a krmenm se na kvtinch.
Asad zamylen pikvl, Mn,
e vichni tito barevn motli byli

11

Ti, kdo pednej Psmo Bo,

dodruj modlitbu a dvaj almunu skryt i veejn z toho, co
jsme jim utdili, ti maj nadji na
obchod, jen nebude nevnosn,
aby On jim mohl dt v plnosti odmnu jejich a pidat jim k tomu z
dobrodin Svho. A On odpoutjc je i uznal za vdnost.
(Sra Fatir: 27-28)

kdysi housenkami, ne jim narostla kdla?

Vid tu zelenou housenku tam na vtvi? otzal se
motl.
Ano, vidm. Hladov okusuje list.
To je mj mlad bratr, usml se
motl. Za chvli i on utk kuklu a jednoho dne bude motl jako j.
Asad ml spoustu otzek, kter chtl
poloit svmu novmu kamardovi.
Jak plnuje tuto zmnu? Myslm, kdy
se vylhne z vajka, jak dlouho zstane
housenkou a jak tvo vlkno k utkn sv

12

kukly?
Vbec to neplnuji, vysvtloval motl trpliv. Allh
ns nauil, co potebujeme udlat a
kdy to potebujeme udlat. Pouze jednme
zpsobem, jak si to n Pn peje.
Na Asada to vskutku zapsobilo. Vzory na
tvch kdlech jsou fantastick. A vichni motli maj rzn vzory, e ano? Jsou opravdu barevn a npadn!
To je dkaz Allhova nesrovnatelnho mistrovstv. Stvoil ns
jednoho po druhm tm nejkrsnjm monm zpsobem, vysvtlil mu kamard.
Asad naden souhlasil: Je nemon nevidt krsn vci,
kter Allh stvoil. Kolem ns
jsou stovky pklad!
Motlek

souhlasil:

pravdu,

Asade.

Musme

Allhovi dkovat za vechna

tato poehnn.
Asad se ohldl pes rameno: Mj otec u jde.
Vypad, e vyrazme.
Bylo skvl se s tebou
potkat. Meme si popovdat znovu, a se
vrtm pt tden?
Ale
motl.

jist,

kvl

Doje

bezpen dom.

13

DATEL A IRFAN

nedle si vyel Irfan s otcem na prochzku do lesa.

Zatmco se prochzel, pemlel, jak krsn jsou stromy a
cel proda. Jeho otec potom narazil na ptele a jak si dva dosplci povdali Irfan zaslechl zvuk:
Klep, klep, klep, klep, klep, klep...
Zvuk pichzel od stromu. Irfan piel k ptkovi, kter ho psobil a zeptal se:
Pro tak tlue zobkem do toho
stromu?
Ptk pestal s tm, co dlal a obrtil
se, aby se podval na Irfana. J jsem
datel, odpovdl. My dlme dry
do strom a v nich si budujeme sv
hnzda. Nkdy si v tchto stromovch
drch skladujeme potravu. Toto je
prvn dra, kterou v ivot dlm.
Takovch vak udlm stovky. Irfan
se podval na otvor zblzka. Dobe,
ale jak skladuje jdlo na takovm
malm mst? divil se.
Datlov vtinou jed aludy a aludy jsou celkem mal, vysvtlil datel. Do kad dry, kterou vytvom, dm jeden alud.
Tmto zpsobem budu schopen si schovat dost jdla.
Irfan byl zmaten: Ale namsto roztrouen spousty malch
dr, ekl, bys mohl udlat jednu velkou a uskladnit tam

14

vecko sv jdlo.
Datel se pousml: Kdybych to tak udlal, pili by jin ptci,
nali mj sklad a ukradli by mi moje aludy. Jene otvory, kter
dlm, maj rzn velikosti. Kdy ukldm do dr aludy, kter
jsem nael, skladuji je podle velikosti. Velikost aludu pesn
odpovd de, do n ho dvm. Tmto zpsobem alud pevn
zapadne do otvoru. Jeliko Allh vytvoil mj zobk tak, e aludy z dry snadno vythnu, vezmu je ze stromu bez problmu.
Avak druz ptci to nedovedou a tak je moje potrava v bezpe.
Oveme j nemm takov mozek, abych toto vechno vymyslel. Jsem jenom datel. Allh mne pimje dlat tyto vci. Je to
Allh, Kdo mne nauil jak schovvat sv jdlo a Kdo stvoil mj
zobk tak, abych to dokzal. Doopravdy nejde
jen o mvechna iv
stvoen um vci, kter
um, protoe to je to, co
je Allh nauil.
Irfan souhlasil: M
pravdu. Dkuji, e jsi mi
to povdl... Pipomnl
jsi mi velikou moc
Allha.
Irfan
ekl
sbohem
svmu malmu pteli a
vrtil se k otci. Byl velice
astn, ponvad kamkoli se podval, mohl
spatit jin Allhovy zzraky.

15

dy cestoval na trajektu v horkm poas,

Dalal nejradji ze veho sedl na palub.

Takto vidl moe zblzka a mohl se snadno rozhlet kolem dokola. Jednoho dne se Dalal s
matkou nalodili na trajekt. Hned vyel a posadil se nahoe na palub. Skupina rack
sledovala trajekt, jako kdyby spolu zvodili. Rackov pedvdli skvl pedstaven,
vili a krouili ve vzduchu a bojovali vzjemn
o kousky chleba, kter jim hzeli cestujc.
Jeden z rack pomalu klouzal dol a pistl
na sedadle vedle Dalala.
Jak se ti lbilo nae leteck pedstaven?
zeptal se. Viml jsem si, e ns pozorn
sleduje. Jak je tv jmno?
Moje jmno je Dalal. Ano, opravdu se mi
lbilo pozorovat v let. Vidm, e mete
zstat ve vzduchu, ani byste mvali
kdly. Jak to dovedete?
Racek pokval hlavou. My rackov se
stavme po smru vtru. Dokonce i

16

kdy je nepatrn vtr, stoupajc vzduch ns zved. Vyuvme

tohoto pohybu a dovedeme urazit dlouhou vzdlenost a pitom vbec nemvat kdly.
Pohybujeme se vzad a vped uvnit mas vzduchu
stoupajcho od moe, pokraoval. Tyto proudy znamenaj, e mme pod kdly vdy vzduch a to nm dovoluje zstat ve vzduchu, ani bychom spotebovali
pli mnoho energie.
Dalal si pod nebyl jist, e tomu rozum:
Vidl jsem t ve vzduchu, ani bys mval
kdly, jako kdyby jsi tam byl zaven. A toto vechno doke tm, e se pizpsobuje smru vtru? To chpu, ale jak
vypot slu vtru a ze kterho smru pijde?
Pro ns je nemon to dokzat na zklad naich vlastnch
znalost, zaal racek. Kdy ns stvoil, Allh ns nauil, jak
ltat a jak viset ve vzduchu bez maen energie. Toto jsou pklady nm dan, abychom si mohli uvdomit Allhovu existenci a porozumt Jeho moci.
Dalal myslel na dal otzku: Ano, ty zstane zaven ve
vzduchu jako kdyby na strun... Abys byl toho schopen, mus
umt matematiku velice dobe a mus umt dlat podrobn
vpoty, ale to dl bez problmu od chvle, kdy jsi poprv
vzltl, vi ?
Rozhodn, souhlasil racek. N Pn dal kadmu tvorovi
vnuknut, kter potebuje. My vichni dlme to, co je nm e-

17

Co
nevidli ptky podroben Pnu
v prostoru nebeskm, kde nikdo je nepodpr krom Boha? Vru jsou v tom
znamen pro lid vc!
(Sra an-Nahl: 79)
eno, abychom dlali. Nikdy nezapome, e Allh objm
vechno a dr vechno pod svou kontrolou. On je Pnem vech
vc. O tom najde v Kornu nespoet ver. Trajekt se u bl k
pevnin, a j letm, abych se pidal ke kamardm. Uvidme se...
Dalal sledoval, jak jeho nov kamard odlt do dlky a je stle
men a men.
Kdy dorazil dom, Dalal, vyhledal v Kornu vere o tom, jak je
vechno pod Allhovou kontrolou. Nalezl to v se Hd a ihned
se ver nauil zpamti:
[Hd pravil,] J na Boha spolhm, Pna svho i vaeho; a
nen zvete jedinho, aby je nedrel za ktici jeho. A Pn mj
vru po stezce pm kr. (Sra Hd: 56)

18

il dti, slyeli jste nkdy o ptkovi jmnem tabon?

Kdy maj tito ptci kuata, je to vdycky sameek, kdo
se o n star. Nejprve matka vyhrabe velkou jmu, do
n naklade vejce. Potom, co vejce naklade, samec mus udrovat v hnzd teplotu 92 stup Fahrenheita (33 stup
Celsia).
Aby zmil teplotu v hnzd, samec strk svj zobk do psku,
kter ho zakrv, uvajc svj zobk jako teplomr. Ptk tuto
innost znovu a znovu opakuje. Pokud teplota v hnzd
stoupne, ihned oteve vzduchov otvory, aby teplota poklesla.
Pta zobk je tak pesnm teplomrem, e pokud nkdo hod
na hnzdo hrst psku a teplota stoupne o nepatrn kousek,
ptk to dovede poznat. My takov
men umme provst pouze teplomrem, a pesto to taboni dlaj
po stalet bez nejmen chybky.
Je tomu tak proto, e Allh je nauil vemu a je to Vemohouc Allh,
Kdo stvoil zobk s citlivost teplomru.

19

K AMAL A SVETLUSKA

letnch veerech jdval Kamal s rodinou veern jdlo v

zahrad. Jednoho letnho veera, jak vstvali od stolu,

Kamal spatil svtlo pohybujc se nahoru a dol mezi stromy

na okraji zahrady. Peel ke stromm, aby zjistil, co se dje, a

poviml si poletujcho hmyzu. Jene tento hmyz byl velice odlin od toho, kter vdal ve dne. Jak letl, vydval svtlo.
Hmyz na okamik zastavil a piletl ke Kamalovi. Ahoj, pravil. Vypad pekvapen. U m dlouho pozoruje. Jmenuji se
svtluka a jak se jmenuje ty?
Moje jmno je Kamal. M pravdu. Nikdy jsem nevidl hmyz,
kter blik svtlkem, jako ty ped chvl. lutozelen paprsky
pichzej z tvho tla. Pamatuji si, e kdy jsem jednou shl
na rovku, poplil jsem si ruku. Nebol t to svtlo, co vychz
ze tvho tla?
Svtluka pikvla. To m pravdu Kamale,
kdy k, e lampy jsou velice
hork, kdy vydvaj svtlo. rovky vyuvaj elektrickou energii
k vrob svtla a nco z tto
energie se mn v teplo. To zpsobuje, e rovka se zahv.
Ale my nebereme energii pro
svtlo, kter nae tlo vydv,
zven.

20

Kamal si myslel, e rozum. To znamen, e

se nezahv? zeptal se.
To je pravda, souhlasila svtluka. Vyrbme energii sami a pouvme ji velmi opatrn. To znamen, e
dn energie nepijde nazmar a e neprodukuje teplo, kter
by pokodilo nae tla.
Kamal chvilku uvaoval, To je vskutku velice dobe promylen systm.
Ano, to je, souhlasil brouek. Kdy ns
Allh stvoil, vechno, co potebujeme, naplnoval nejlepm zpsobem. Kdy letme, rychle mvme
kdly. Ovem, toto je innost, kter
potebuje mnoho energie. Ale jeliko nae svtlo nespotebuje moc
energie, nemme s tm problm.
Kamal se chtl zeptat na nco jinho,
Na co pouv svtlo,
kter vydv?
Jeho

kamard

v y s v t l i l :
Pouvme ho
jednak na pedvn zprv
mezi nmi a tak na
obranu.

Kdy

si

chceme nco na-

21

On je Bh, stvoitel, tvrce i utvejc. Jemu pslu jmna pekrsn a

Jeho slav ve, co na nebesch je i na
zemi - On mocn je i moudr!
(Sra al-Har: 24)
vzjem sdlit, zablikme svtlkem. Jindy ho pouvme,
abychom zastraili nae neptele a udreli je stranou.
Na Kamala velice zapsobilo, co mu jeho ptel povdal: Take vechno, co potebuje, m uvnit svho
tla a nemus se namhat!
Pesn tak, souhlasila svtluka. Navzdory vem snahm vdci neuspli ve vyvinut systmu jako je ten n.
Jak jsem ekl dve, Allh ns stvoil nejkrsnjm zpsobem a zpsobem, kter nejvce pasuje k naim potebm,
tak jako vem ivm vcem.
Kamal se usml. Dkuji ti. Co jsi mi ekla, je velice zajmav.
Nyn si uvdomuji, co znamen ver, kter jsem etl vera,
Co je ten, jen tvo, roven tomu, kdo netvo? Co se nevzpamatujete? (Sra an-Nahl: 17) Kdy pomyslme na
vechny iv vci, kter Allh stvoil a na sebe, tak
existuje plno pklad, kterch si lze vimnout!!

22

Ano Kamale, kad iv vc je dkazem svrchovanho

kreativnho umn Allha, kdekoli se na vc podv, bude
to moci vidt. Te

budu muset jt. Ale nezapome, o em jsme

hovoili!
Kamal zamval svmu pteli na rozlouenou: Rd jsem t
potkal. Doufm, e se zase uvidme...
Cestou dom uvaujc o skvlch znamench stvoen u
svtluky se Kamal til, jak pov sv rodin o rozhovoru se
svm malm kamardem.

Rud moe le mezi dvma

poutmi. Nevtkaj do nj dn
eky ani jin tekouc erstv voda.
Jinmi slovy, neexistuje penos kyslku
a dusku. Normln by toto moe bylo
vyprahlou pout, jako je zem, kter
ho obklopuje, jene obsahuje korly
vech druh. Korly, kter zde ij navzdory obtnm podmnnkm, jsou
toho schopny dky symbize (zpsob,
jak ij pohromad s jinmi ivmi organismy) kterou ustanovily s jinmi stvoenmi podobajcmi se rostlinm, kterm se k asy.
asy se ukrvaj ped nepteli uvnit korlovch tes a vyuvaj slunen svtlo
k provdn fotosyntzy. Harmonick ivotn styl tchto tvor je dalm dkazem
znamenitho
stvoen
Allhem.

23

A HMA D A Z E L EN B A
K oncem tdne vyrazil Ahmad s otcem rybait na jezero. Zatmco otec chystal pruty,
Ahmad ho poprosil o dovolen chvli se
potulovat kolem. Otec mu to dovolil
za podmnky, e nepjde nijak daleko.
Ahmad se prodral houtinami na kraji
vody. Z nieho nic z prostoru mezi
dvma kei vyskoila ba a pistla
na kameni ped nm.
Skoro jsi na mne lpl! stovala si ba.
Omlouvm se, ekl
Ahmad. M stejnou barvu jako
listy, take jsem si
t neviml, abiko.
J
jsem
Ahmad a prochzm
se.

24

ba se usmla: T m, e t poznvm, Ahmade. Nen nic

neobvyklho na tom, e jsi si mne neviml. iju mezi tmito
kei a moje barva se hod k listm. Tmto zpsobem mne moji
neptel nemohou spatit o nic snadnji ne ty. Snadno se jim
schovm.
Ahmad chvilku uvaoval: Ano, ale co kdyby t uvidli. Co udl?
Podv-li se peliv, pravila abka, zvedajc nohu, vimne
si, e mm mezi prsty plovac blny. Pi skoku rozthnu prsty
a takto mohu plachtit vzduchem. Nkdy letm a 40 stop (12
metr) vzduchem v jedinm skoku.
A co kdy chce pistt? zajmal se Ahmad.
Pouvm nohy, kdy letm. Pouvm blny na svch nohch
jako padk, abych se zpomalila, kdy pistvm, vysvtlovala
ba.
To je stran zajmav, dumal Ahmad. Nikdy mne nenapadlo, e by mohou ltat.
ba ekla s smvem: Nkter druhy ab dovedou dolett
tak daleko jako mohou doplavat. To je poehnn, kter nm
dal n Pn. Allh stvoil nae barvy, aby ns maskovaly v prosted, v nm ijeme. To nm dovoluje pet. Kdyby ns Allh
takto nestvoil, brzy bychom byly zabity jinmi zvaty.

25

N ohy ab opaten blnou

Jednm z pozoruhodnch stvoen, kter
Allh stvoil, je druh ab ijc v nedotench lesech. Nejzajmavjm rysem
tto drobn stromov by, majc tenk konetiny a blny mezi prsty, je,
e dovede pouvat svoje nohy k letu plachtnm. Kdy let ze stromu
pouv nohy jako padk, kdy chce zjemnit pistn. Roztaenm bln
mezi prsty zdvojnsob povrch svho tla. Ltajc by dovedou plachtit
vzduchem a 40 stop (12 metr) ne pistanou na strom. Pohybovnm
nohami a mnnm tvaru nohou opatench blnou mohou dokonce
ovldat smr letu.

26

Ahmad tomu rozuml: Ty blny mezi tvmi prsty jsou pro tebe
nezbytn, abys dovedla skkat na velk vzdlenosti. J blny
nemm, protoe je nepotebuji. Poteby kadho ivho tvora
jsou odlin, e je to tak?
Ano, m pravdu, velmi dobe jsi to vyjdil.
Ahmad odpovdl: Allh ns stvoil nejvhodnjm zpsobem,
aby nm usnadnil ivot. Mli bychom Mu za to bt velice
vdn.
Znovu sprvn, Ahmade, souhlasil kamard. N
Pn stvoil vechny iv organismy podle prosted, v nm ij. Dal nm vecko, co potebujeme, kdy jsme se narodili.
Ano, pravil Ahmad. Nyn abiko
musm jt, jinak bude mt otec starost,
co se se mnou stalo. Bylo super si s
tebou promluvit. Jestli sem jet
nkdy pijdu, znovu t navtvm.
Budu se tit. Rda jsem t potkala. Sbohem, Ahmade... kvkla
abka a skoila zpt mezi kee a zmizela z dohledu.

27

HAMD A DLOUHONOH

P
H

amd byl chytr a vesel chlapec. Velice se zajmal o

ptky, a chtl o nich vechno vdt. Nkdy se staral o

ptky u sebe doma, ale pozdji je nechal jt. Til ho jejich

voln ivot. Jednoho rna na jae Hamd spatil hejno dlouhonohch ptk, jak let pohromad, a ihned vyel ven na terasu,
aby je lpe pozoroval. Kdy vyel ven, uvidl, e dva z tchto
ptk pistli na komn a byl velice astn, jakmile je spatil.
Zamval a zavolal na n:
Ahoj, j jsem Hamd. Kdo jste vy?
Ahoj, Hamde. Doufm, e svm pistnm tady nepsobme dn pote. Rdi bychom si s tebou popov-

28

dali a poznali t, ekl jeden z pru.

Rozhodn, pravil Hamd: J miluji
vechny ptky, velice, velice moc.
Mete mi, prosm, povdt nco o
sob?
Jiste, odvtil prvn ptk. My
jsme pi. Jsme sthovav ptci s
velkmi snhoblmi kdly mezi
3.5-5 stopami (jeden a jeden a
pl metru) dlouhmi s ernmi
konci. Je to erven barva naich zobk a nae dlouh nohy,
co nm poskytuje atraktivn vzhled.
Hamd souhlasil. Opravdu vypadte rozkon!
eho si na ns lid nejastji vimnou,
to je n zpsob letu, pokraoval p. Letme se
zobkem nataenm kupedu a s nohami nataenmi dozadu. Toto nm umouje lett mnohem
rychleji vyuitm vzduchu.
Hamd byl zvdav, A kam cestujete te ?
Rok co rok se sthujeme ve velkch hejnech, Hamde, ponvad neumme t na studench mstech. Tmto zpsobem tak pinme lidem dobr zprvy, e tepl letn dny
nejsou daleko. Bhem lta ijeme v rozshl oblasti, kter
sah od Evropy po Severn Afriku a od Turecka po
Japonsko. Kdy se ochlad, sthujeme se na Jin
polokouli do tropick Afriky a do Indie.
Hamd byl zmaten, Ale jak vte, kdy

29

Nen zvete pozemskho ani ptka

na kdlech ltajcho, aby netvoili spoleenstv podobn vaim. A nezanedbali jsme v
Psmu nieho; a nakonec u Pna svho budete
shromdni. (Sra al-Anam, 38)

se zane poas ochlazovat?

p se usml: To je vru velice dobr otzka. Oveme, odpovd je, e ns to nauil Allh. Vichni ve stejn as poctme
potebu pesdlit do teplejch zem. Allh ns pimje to poctit. Je to Allh, Kdo nm ukazuje cestu letu a
kdy opt nastane podzim, zajist, abychom
se vrtili tisce mil zpt a nalezli znovu sv
domovy. Je to Allh se svou inspirac, Kdo
ns vechno toto u.
To je opravdu velice
zajmav, e dovedete urazit tak
velkou vzdlenost

30

a vrtit se a najt sv star hnzda a neudlat pitom chybu, jako kdybyste s sebou mli kompas, ekl
Hamd, na nho to zapsobilo.
p pokraoval, Jiste jsou tento druh siln pamti a
skvl schopnosti nalzt smr vsledkem nadazenho
stvoen Allha, Kterto nm je dal.
Hamd ml pro svho novho kamarda jinou otzku, ije
pobl lidskch bytost, vi ?
Ano, odpovdl mu ptel. Stavme si hnzda na stechch
dom. Tak si hnzda budujeme na vrcholcch strom a komn...
Druh p se postavil a ekl, Odpus , Hamde, ale u zase musme vyrazit na cestu.
Hamd sledoval sv nov ptele, jak vzltaj a miz na obzoru jsouce men a
men.

31

Nabl
a
tule

abl jednoho dne po nvratu ze koly sledoval

televizi. Na jednom programu dvali dokumen-

trn poad. Nabl se rd dval na dokumenty o zvatech,

kter ve skutenm ivot vidt nemohl. Tentokrt se jednalo o poad o tulench. Nabl sedl ped televiz a dval se s
velkm zjmem.
Ale nhle mu byla zima. Rozhldl se a uvdomil si, e je nyn
uvnit obrazu vyslanho televiz. Hned ped nm byl tule,
kterho prv vidl na obrazovce!
Ahoj! oslovil tulen a trochu se pitom tsl. Tady je
hrozn zima, nem ten dojem?
To tady mus bt nov! odvtil tule.
Pod je zima. Je 23 stup Fahrenheita
(minus 5 stup Celsia) kdy je nejtepleji, dokonce i na jae. Mn to vyhovuje
tak akort, protoe my tuleni mme zimu

32

rdi. Ani ji nepoci ujeme. Jak to? Kvli

na koein, kter je znamenitm
darem

Allha,

jak

nm

dal!

Oveme tak tuk v naich tlech

nm pomh chrnit se ped
zimou.
Je tamto tvoje matka? ukzal
Nabl na mnohem vtho tulen
opodl. Myslm, e t hled.
Zavolej na ni a dej j vdt, kde
jsi...

... A kdybyste
chtli spotat
projevy laskavosti
Bo, nikdy je nespotte,....
(Sra Ibrahim:
34)

Tule pokraoval: My tuleni ijeme ve

velkch stdech a ano, jsme si dost vzjemn podobn. Ale nae matky si ns nikdy nespletou s
jinm mldtem. To je schopnost, kterou jim dal Allh.
Jakmile se mld narod, matka ho polb na pivtanou.
Dky tomuto polibku rozpozn jeho pach a nikdy ho nezamn za jin mld. To je jedno z bezpotu Allhovch poehnn, kter nm dal. My jsme
vdn Vemohoucmu Pnu, e dal
naim matkm tuto schopnost poznat ns mezi davy, v nich ijeme.
Nabl ml cosi jinho,
na se chtl ze-

33

ptat: Vzpomnm si, e jsem etl, e

trv vtinu asu ve vod. Jak jsi
se nauil plavat?

A k zname-

Jeho nov ptel vysvtloval:

nm Jeho pat

Allh stvoil ns vechny

stvoen nebes a

podle podmnek, v nich i-

zem i ivoich...

jeme, a pipravil ns na n.

(Sra a-ura:

Prv tak jako stvoil vel-

29)

blouda podle podmnek v pouti, tak stvoil ns podle tchto

studench

podmnek.

Je

to

Allhova vle, e kdy se narodme,

mme v tlech tukovou vrstvu zvanou mldc tuk. Nae
drobn tla jsou v teple dky tomuto tuku. A protoe je
tato tukov vrstva leh ne voda, funguje jako plavac
kolo, kdy ns matky u plavat. Po dvou tdnech lekc
plavn se staneme dobrmi plavci a potpi.
Take Allh ve vaich tlech stvoil zvltn plavac kolo,
abyste se mohli uit plavat! Jak asn!
To je pravda, ekl mal tule. Kad iv vc, kterou
stvoil tak dokonale, je dkazem, e Allh m moc nade
vemi vcmi.
Prv v thle chvli byl Nabl probuzen velm polibkem na
tv svou matkou. Dokument v televizi jet bel. Nabl si
pipomnl sen, kter se mu zdl a usml se na tulen na
obrazovce.

34

ODOLN TULENI
Voda v ocenech je velice studen, zejmna v hloubkch. Z tohoto dvodu stvoil Allh tulen, kte ij v chladn vod, s
tlustou vrstvou tuku pod k. Tato vrstva
zabrauje, aby rychle ztrceli tlesn
teplo. Jinou zajmavou vc na tulench je,
e samice produkuj nejbohat, nejvivnj mlko v prod. Toto mlko zpsobuje, e ml ata dospvajc v obtnch
podmnkch rostou velice rychle.

35

Ami r a ch ame le on
J

ednoho dne na kolnm vlet Amir

opustil svoje kamardy a zaal se

potulovat mezi stromy. Jak se
opral o strom a odpoval, z
kldy na zemi piel hlas.
Ahoj Amire, ekl hlas, jsi
unaven?
Amir

nemohl

uvit

svm

um. Kdy si peliv prohldl

kldu, poviml si tvora, jeho
barva se natolik blila barv
kmene, e bylo tk urit, co
je co.
Kdo jsi? zeptal se. Mm
problm t vbec spatit
tvoje barva a barva kldy, na
kter sed, jsou pln stejn!
J jsem chameleon, eklo stvoen, kter se podobalo jetrovi. Mnm svou barvu podle
prosted, abych se chrnil ped

36

Takov je Bh, Pn v! A nen

bostva jinho krom Nho, stvoitele
vc vech! Uctvejte tedy Jeho, vdy
On vru ochrncem je veho! Zraky
lid Ho nedoshnou, le On jich
dosahuje; On bystr je i dobe
zpraven.
(Sra al-Anam: 102-103)

nebezpem.
Jak to dovede, takovou fantastickou vc? ptal se zaujat
Amir.
Vysvtlm ti to, ekl mu nov znm. Mm zvltn zbarvovac ltku zvanou plastid ve sv ki. Ta mi dovoluje mnit
barvu, aby ladila s okolm. Tato barevn zmna nastv distribuc a sbrem rozmanitch ltek a barev v m nervov soustav. Take i kdy se pohybuji velmi pomalu, mohu t nepovimnut a v bezpe, kdekoli jsem. Ovem, tuto schopnost mi
dal n Vemohouc Pn, Kter nm opatil vechno, co pote-

37

bujeme.
Amir si nebyl jist, zda tomu sprvn rozum, Me mi prosm
povdt vce o tom, jak mn barvu?
Chameleon se hluboka nadechl a pikvl: Kdy sedm na listnat
vtvi za dennho svtla, stanu se zelenm s ernmi a hndmi
skvrnami, jako jsou stny na okolnch vtvch. Kdy je tma, jsem
pln ern. Umm provst tyto barevn zmny bhem 15 minut.
Kdy se vak rozlobm, vyrazm tmav oranovmi skvrnami a
rudmi znakami, abych varoval ostatn zvata.
To je skuten neuviteln! zvolal Amir. Zajmalo by m, co
dalho je na tob zvltnho?
Jeho kamard se spokojen usml. Moje oi se pohybuj kad
zvl nezvisle na sob. Dovedu se dvat dozadu a dol. Jiste
bych dn z tchto rys neml, kdyby si Allh nepl, abych je
ml. Allh mne stvoil a dal mi ve, co potebuji, abych peil.

38

Amir se podval ble. Je dost obtn tv oi rozeznat.

Takto moje oi neupoutvaj pozornost neptel. Allh je cele
pokryl upinami, take vypadaj jako zbytek hlavy. Jak vid, Allh
mne stvoil nejvhodnjm zpsobem, abych se vypodal se
vm, co by se mi mohlo stt.
Od nynjka, pravil Amir, se budu pozornji dvat kolem sebe.
Nezapomenu se modlit k naemu velikmu a mocnmu Pnu,
kdykoli spatm jasn dkazy Jeho existence v prod. Dkuji ti.
Na shledanou, Amire! ekl chameleon a znovu zmizel na svm
pozad.

Lid, vy chudci jste na Boha odkzan, zatmco On sobstan je

a chvlyhodn.
(Sra Fatir: 13)

39

ariq si el hrt ke svmu spolukovi Kaifovi dom. Kdy

Kaifa matka zavolala kvli nemu dol, Tariq zstal v
jeho pokoji sm. V t chvli veel do mstnosti Kaifv pes. Byl
velice roztomil a vypadalo to, jako kdyby se ptal, Nechce si se
mnou hrt?
Hej, poj

sem, poj me si hrt, zvolal Tariq a vyskoil na nohy.

Super, to mm radost! ekl pes a naden vrtl ocasem.

Tariq ztuhl ohromenm. Ten pes mluvil! Toto byla pleitost,
kterou nesml zmekat. Hned se zaal ptt na vci, kter ho na
psech vdycky zajmaly.
Odjakiva jsem chtl vdt, zaal, jak pokoue ty tvrd kosti,
kter dostv k jdlu?
Pes se zaklebil a odhalil adu ostrch blch zub. Allh, Kter
dal vem ivm organismm jejich jedinen vlastnosti, dal
psm jin fyzick schopnosti ne ostatnm zvatm. Tak teba
mme vc zub ne vy, celkem 42, take pokoueme potravu a hlavn kosti velice
snadno.
Tariq pikvl: Ty rd bh,
ske a hraje si, tak jako

40

j, e? Ale jakto, e se nezapot? divil se.

Kaifv pes souhlasn pikvl: My se nepotme jako lid, abychom kontrolovali svou tlesnou teplotu, ponvad nemme v
ki pry. Namsto toho nai teplotu kontroluje nae dchac
soustava. Nae srst brn vnjmu teplu, aby dosplo ke ki.
Ovem, kdy teplota stoupne, nae tlesn teplo tak, ale kdy je
nm pli horko, zbavujeme se pebytenho tepla tak, e nechme jazyk viset ven a rychle oddechujeme, take ani za horkho dne se nepotme, navzdory naemu hustmu koichu.
Allh nm dal takov znamenit systm, e zatmco lid se zanou potit po plhodince cvien, my meme bet bez zastvky
po nkolik hodin a vbec se nezapotit. Odte u bude rozumt,
e kdy uvid psy v teplm poas vyplazovat jazyk, tak nen
teba je litovat. Samozejm, e my psi jsme si nevytvoili tento
systm sami. Je to jeden z dkaz svrchovan tvoiv moci
Allha, Kter stvoil vechno v pvodn podob.
Vm, e i tvj ich je velice vyvinut, ekl Tariq, jak hladil psovi
enich.
To m pravdu, neodporoval pes. Mme velice dobr ich. ichov centra v naem mozku jsou 40x pokroilej, ne je tomu
u lid.
Proto mohou policejn psi vc jedinkrt oichat a jt a nalzt
vlastnka! vykikl Tariq.
Opt sprvn. Vid, tito psi, kte jsou denn pouvni k hledn, jsou dkazy Allhova stvoen, prv tak jako ostatn ivoichov. Mj to na pamti a nezapomnej na Allha s dky.
Mockrt dkuji, ekl Tariq. Nezapomenu. A povm
svm ptelm o tom, co jsi mi ekl, co ti Allh
dal a podm je, aby mu tak podkovali.
Hned jak se Kaif do pokoje vrtil, zaali
vichni skotait a spolen si hrt.

41

NAI VELICE
On je ten, jen pro vs stvoil ve,
co na zemi je...
(Sra al-Baqara: 29)

42

DRAZ
DRAZ PTEL
PSY, VBORN NOSY
Psi maj neobyejnou citlivost na pachy.
Kdy se toulj po ulicch, nachzej pachy
zanechan ostatnmi psy, a jin, kter jsou
vyhrazeny lidem a poznaj z nich vci.
Dovedou zaznamenat nejmen nznak
pachu ve vzduchu bez problmu. Ohai,
plemeno ps majc konkrtn velice siln
ich, dovede vystopovat lidi na mstech,
kde po nich nezstala jedin viditeln
stopa, sledovat stopu starou tyi dny a
zachytit pach lid vzdlench 80 kilometr.

43

FARHAN
A K
F

arhanova sestra se chtla nauit jezdit na koni. O vkendu

se cel rodina vydala do jezdeck koly. Zatmco sestra,

matka a otec hovoili s uitelem jezdectv, Farhan poodeel,

aby se podval na kon hryzajcho trvu.
Nazdar! ekl Farhan: Trva, kterou j vypad velice pinav
a zapren. Nebol t z toho zuby?
K vzhldl a astn zarl. Ne, kamarde. Nae zuby nm
umouj ji rozmlnit. Allh pro ns stvoil velice dlouh
zuby. Tyto zuby maj hlubok koeny sahajc a do
elisti. Koeny naich zub jsou mnohem hloubji,
ne je tomu u vs. Kdy se nm zuby obrous,
st uvnit kosti vystoup. Kad zub me
pijt o 1 a 2 palce (2.5 a 5 cm) ani bychom
ztratili schopnost jst.
Farhan to chvilku zvaoval, Take dky tto
vlastnosti vnovan ti Allhem, jsi ueten brzk
ztrty zub a hladovn.
To m tedy pravdu, souhlasil k. Allh
stvoil kadou ivou bytost podle
okol, v nm ije. To pat mezi

44

dkazy jeho nadazenho stvoen. Kad iv bytost na zemi

Jej potebuje.
Farhan myslel na filmy, kter o konch vidl. Kdybych ti vyskoil na hbet, tak m me nst cel mle daleko, je to tak?
Ano. dn jin zve tolik nepomohlo lidem jako my. Nyn
oveme existuj ulice a cesty a na nich vozidla. Pravdou vak
je, e auta a jin dopravn vozidla zaala slouit lidem teprve
ped sto lety. Kdy se narodil tvj prapraddeek, lid netuili,
e jednou bude existovat takov vc, jakou je auto. V tch
dnech vozit lidi, to byla prce
pro zvata a hlavn ns kon.
Farhan se podval na svho novho kamarda zblzka: S
tak dlouhma nohama, to
mne

nepekvapuje,

uraz dlouh vzdlenosti.

A um bhat i rychle?

45

A On druhy vechny v prech

stvoil a lodi a dobytek pro vs
prostedky k jedn uinil.
(Sra az-Zuchruf:12)

K vzneen zvedl pedn nohu: Allh stvoil moje nohy

tak, e mohu nosit tk bemena a navc bhat i rychle.
Nemme kln kosti jako jin zvata. To znamen, e meme dlat del kroky.
Farhan si to promlel. Take Allh t stvoil, abys mohl
nosit tk nklady a souasn bhat rychle.
Ano, Farhane, souhlasil kamard. Allh nm dal tyto vlastnosti, abychom byli lidem k uitku.
Farhan se zakenil, Jsem si jist, e a eknu seste, co jsi
mne nauil, bude to pro ni mnohem zajmavj, ne uie se
jezdit!

46

Z VL T N P E
M A TEK P AND Y
Matky pandy se velice dobe
staraj o sv ml ata.
Mlad pandy vyaduj
speciln

ochranu,

nebo kdy se narod,

nedovedou se samy
krmit. Kdy je napadne
neptel, matka se ho pokus pokousat svmi silnmi
elistmi a pokus se tak ochrnit
mld. Ovem pokud berou do elist ml ata, jsou neobyejn jemn. Je to Allh, Kdo nauil pandy, jak se
maj chovat, Kdo je stvoil a dal jim ve, co potebuj.

47

ANTAR A KLOKAN

dy Antar zjistil z pohdkov knky, e klokani

nos sv ml ata ve zvltn kapse na bie, ptal se

sm sebe pekvapen, Copak njak zvata maj kapsu?

Klokan v knce najednou poal poskakovat po strnce a
odpovdl mu: Nen divu, e jsi pekvapen, Antare. Ale
ano, my klokani mme opravdu na bku kapsu a tady
krmme, ochraujeme a chovme sv ml ata.
Antar se podval do knky lpe a spatil na obrzku rozkonho mladho kloknka, jak vystrkuje hlavu z matiny
kapsy.
Zajmalo by m, jak se tv mld do t kapsy dostalo?
zeptal se matky, je odvtila:
Kdy se kloknek narod je dlouh pouze jeden centimetr.
Toto malink mld, pod nevyvinut, dospje do kapsy po
3 minutov cest.
To je stran zajmav, dumal Antar. A jak ho tam krm?
Matka trpliv vysvtlovala: V m kapse jsou tyi rzn
mln bradavky. V jedn z nich je tepl mlko pipraven
k nakrmen mldte. V dalch tech nen mlko pro novorozen mld, ale pro star. Po nkolika tdnech mld
nech bt bradavku, z n pilo na zatku a zane se krmit

48

z dal, vhodnj pro jeho vk. Kdy poroste, pesune se k

dal.
Neuviteln! vykikl Antar vzruenm. Jak mal kloknek,
kter m jen jeden centimetr, v, kterou bradavku si vybrat? A
jak se tob, klokann matce, da dvat do ty bradavek jin
mlko?

49

Klokann matka pokraovala ve vysvtlovn: Mlko pro novorozen mld je teplej ne ostatn druhy. Viva, kterou obsahuje je tak jin. Jak my klokann matky ohvme mlko ve
svch bradavkch? Nezapome, drah Antare, e to nejsou
klokann matky, kdo to dl. My ani nevme o odlinostech v
naem mlku. My neumme zmit teplotu mlka. Ani nevme, e kad typ mlka m jin vlastnosti nebo jakou
vivu obsahuje. ijeme prost takovm zpsobem,
jak nm vnukl Allh. Allh, kter ns stvoil, promyslel poteby naich ml at. N Pn ve Svm nekonenm soucitu a milosrdenstv, dal naim ml atm
mlko nejvhodnjho druhu a umstil je pro n na nejlep msto, v kapsch jejich matek.

50

Rci: Kdyby bylo moe inkoustem ke

psan slov Pna mho, bylo by moe
vyerpno dve, ne by se spotebovala slova Pna mho, i kdybychom
inkoustem uinili jet jedno podobn jemu.
(Sra al-Kahf: 109)

51

ZAKI
ZAKI
A
PAVOUK

aki leel v zahrad a etl knihu. Oi mu zabloudili od knihy,

kterou etl a jak se rozhldl, viml si pavuiny na vtvi
stromu. Vstal a vydal se k pavuin, kterou poal se zjmem
zkoumat. Pavouk, nachzejc se pobl pavuiny, k nmu promluvil.
Ahoj kamarde! ekl tenkm hlskem.
Ahoj, odpovdl Zaki, jako vdycky velice zdvoil. Tato pavuina, kterou sis udlal, mne velice zaujala. Jak si takovou vytvoil?
Pavouk se zhluboka nadechl a dal se do
vysvtlovn: Nejprve jsem pro ni
vyhledal vhodn msto. Mus bt
v rohu, nebo mezi dvma blzkmi objekty. Dovol mi vysvtlit, jak dlm pavuinu mezi
dvma vtvemi stromu. Nejprve
vlkno pevn upevnm na jeden
konec vtve. Pak pokrauji na
druh konec a za sebou thnu
vlkno.
Kdy
doshnu
sprvn vzdlenosti, pestanu vlkno spdat. Pak
zanu vlkno pitahovat
zpt k sob dokud nen na-

52

pjat a upevnm ho, kde jsem. Pak zanu tkt pavuinu uvnit oblouku, kter jsem prv vytvoil.
Zaki chvilku uvaoval: Nikdy bych nedovedl udlat takovou vc
jako upevnit strunu pevn mezi dvma zdmi. Nen tk udret
vlkno napjat?
Pavouk se na nho usml, Vysvtlm ti, jak ten problm em.
Nkdy tkm pavuinu mezi dvma vtvemi, kter jsou od sebe
daleko. Jeliko takov pavuiny jsou opravdu velk a proto jsou
doopravdy dobr na chytn much. Jene kvli tomu, e pavuina
je velk, postupn ztrc svou napjatost. To tak sniuje mj spch v chytn much. Pejdu do stedu pavuiny a spustm vlkno
a k zemi. Na zemi k vlknu pipojm drobn kamnek. Pak se
vrtm na s a snam se thnout vlkno vzhru od kamene.
Zatmco je kmen ve vzduchu, znovu pevn ukotvm vlkno ve
stedu pavuiny. Nsledkem toho, jeliko kamnek pod stedem
thne pavuinu dol, se pavuina opt napn. A to je cel!
Jak skvl metoda! ekl Zaki doopravdy ohromen. Jak jsi se
nauil takovou techniku a jakto, e ji tak dobe ovld? Pavouci
to musej dlat po miliony let...
To m pravdu, mj pteli, souhlasil pavouk. Bylo by hloup
si myslet, e mme dostatek inteligence, abychom to sami dokzali. Je to Allh, Kdo vechno zn a tvo, Kdo mi dal schopnost pouvat takovou techniku.
Nezapome, Zaki, pokraoval pavouk v pipomnn, e
pro Allha je vechno snadn. Allh m moc vytvoit nekonenou rozmanitost ivch vc a mst.
Dkuji ti za to, co jsi mi povdl, pravil Zaki, kter
byl velice slun chlapec. Nyn budu lpe
chpat, jak mocn Allh je a jak nadazen vdn m, kdykoli spatm iv
vci, kter stvoil, a jejich bezvadn vlastnosti.

53

FARQ A KACHNA
J

ednoho dne vzal Farqa strc tam, kam se chtl podvat u

velice dlouho. A to do zoo, kde mohl vidt na vlastn o

zvata, o nich etl v knihch a asopisech a kter vidl v televizi. Cesta byla dlouh, ale zbavn. Strc cestou vysvtloval
Farqovi znamen Allha v prod a poskytoval mu pklady z

Kornu. Nakonec dorazili do zoo. Farqovi se oi roziovaly

divem. Nikdy nevidl tolik rozmanitch zvat pohromad na
jednom mst. Kdy dorazili do ptaho pavilonu, Farq poodeel od strce a piel k vbhu pro kachny. Jak krsn
ptk, ekl o jednom z nich. Dkuji ti, odpovdl hlas. Farq
se rozhldl, ale nikoho jinho nevidl. Pak si uvdomil, e to
promluvila kachna, na kterou se dval.
Nazdar, ekla kachna. Dkuji za milou poznmku. Vedle
hezkho vzhledu mm i jin zajmav vlastnosti, v jak?
Farq vzruen odvtil, Ne, ale rd bych, abys mi o nich povdla, prosm.
Kachna se usadila na pohodln vtvi a spustila: Vdl jsi, e
umme velice rychle ltat? Za letu kachny uraz pes 30 mil (50
km) za hodinu. A navc neustle mnme smr, abychom se vyvarovali stetu s nepteli. A kdy se potebujeme potopit pod

54

vodu, udlme to tak rychle, e jsme i pro stelce tk ter.

Farq vykulil oi: Na ptka je to tedy opravdu rychl let. M
na mysli, e tvoji neptel t nut ltat tak rychle?
Ano Farqu, odpovdla kachna: Vysvtlm ti to, kdy dovol. Nai ptel ledn kachny jsou pravidelnm terem zajmav loveck metody pouvan racky. Racci je neustle napadaj a nut je potopit se pod vodu. Dlaj to tak dlouho, dokud
se kachna nemus vynoit, bez dechu
a bezmocn. Pak je mohou
ulovit jejich potpnm a
klovnm do hlavy. Ale racci
bitvu ne vdy vyhraj. Ledn
kachny maj zvltn zpsob
sv obrany. Kdy spat na

55

Co
je ten, jen tvo, roven
tomu, kdo netvoi?
Co se nevzpamatujete?
(Sra an-Nahl: 17)

obloze racka, ihned se shromd do velk skupiny. To znamen, e

racek neme pronsledovat dnho jedince z tolika mnostv potpjcch se kachen, a pozdji se unav a vzd to.
Jak chytr ty kachny jsou! podivoval se Farq. Jak to dovedou?
Odpov

je nasnad, Farqu, zaklapala kachna zobkem. Je to

Allh, Kdo stvoil kachny a vechno iv a je to On, Kdo je u, jak

se maj chrnit.
Mockrt ti dkuji, drah kachniko, pravil Farq. Dnes jsi mi poskytla velice uiten informace a ppomenula mi znamen naeho
Pna. Uvidme se, ekl a vrtil se ke strkovi.

56

57

AL A PSTROS
li jedl a pitom sledoval v televizi kreslen film. V
pohdce obrovit ptros prchal ped psem. Ptros
bel tak rychle, e utekl a dostal se zpt ke svm ptelm v hnzd. Ali si vdycky si myslel, e
ptrosi jsou ptci, kte jen schovvaj
hlavy do psku. Nevdl, e jsou tak tak
dob bci.

Tm chce ct, e jsi netuil, e umme

rychle bhat? zeptal se hlas.
Ali se udiven rozhldl, ne
si uvdomil, e hlas
piel z televize.

Piel a k n a promluvil na
ptka na obrazovce.
Ty jsi ptk, zaal.
Jiste m pekvapuje, e
tak rychle utk. A to jet
s takovm velkm tlem.
M pravdu, vybafl
ptros, kter byl pod jet
trochu udchan. My jsme
nejvt ptci na svt. Jsme
vy ne lid. Vezmi
napklad m, j

58

mm dva a pl metru a vm 265 liber (120 kg). My nedovedeme ltat, ale Allh nm vnoval jin nadn, abychom mohli utct neptelm. Se svma dlouhma nohama utkme velice rychle, tak rychle, e pky ns
nikdo nedohon. Ve svt ivch tvor jsme nejrychlej
bci po dvou. Dosahujeme rychlosti a 45 mil (70 km) za
hodinu, kdy do toho dme vechno.
Ali si svho novho kamarda prohldl ble: Pokud
se nemlm, m jen dva prsty. Je to sprvn?
Ptros pozvedl nohu, aby ji Ali lpe vidl: Ano. Mme
na nohou dva prsty. A jeden je mnohem vt ne ten
druh. Bhme na svch velkch prstech. Jak vid, Allh
ns stvoil tak jako vechno iv, z nieho a jedinenm
zpsobem. Dal nm mnoho vlastnost, aby nm pomohl
pet. Mme mnoho vlastnost,
kter ns odliuj od ptk,
kdyby t to zajmalo...
To je tedy pravda, dumal
Ali. Zajmalo by m, jak pivdte na svt ml ata.
Tedy Ali, odvtil ptros, jeliko jsme moc velc,
tak nae vejce jsou velk.
Vyhrabeme do psku velkou jmu a
zahrabeme do n sv ob vejce.
Klademe 10 nebo 12 vajec najednou a
jma na n mus bt opravdu velk.
Jinmi slovy, vyhrabeme opravdu velkou
dru.
Ali vteinu nebo dv uvaoval, A pro
jsou tyto dry v psku? zeptal se kamarda.
Ptros se usml a urovnal si pe:
Kdybychom jmu dlali v hln a ne v psku,

59

tak by to trvalo velice, velice dlouho. Taky by ns

to
pli
unavilo.
Pesunovat psek je
sna ne pesunovat
hlnu. Psek me hrabat
prsty ale na hlnu potebuje
lopatku. Tak proto upednostujeme
psek. S pskem udlme prci rychleji a neunavme se
tolik.
Po nakladen vajec je tak mnohem jednodu je
pskem zakrt. V, na svt jsou miliony rozmanitch
druh ivch organism. Vechna stvoen maj vlastn
asn vlastnosti. Vechny ns stvoil Allh. Je to Allh,
Kdo ns u vechno, co dlme.
Ali vstal, nebo program konil: Setkn s tebou zvilo mou lsku a blzkost k Allhu jet vce. Dkuji ti za
to, co jsi mi ekl. P p.

Ltajc ryby neltaj s kdly,

tak jako ptci, pouze placht
na svch ploutvch, kter se
kdlm podobaj. Dovedou
doshnout rychlosti 35 mil (56
km) za hodinu. Tyto drobn
rybky se tak um rychleji po-

60

LTAJ
RYBY?

hybovat ve vod roztaenm

ploutv a zvednutm ocas z
vody. To jim dovoluje plachtit
po hladin.

VDLI
JSTE?

TEREJ,
PLAVAJC PTK
Terej, druh moskho ptka, kter se dovede potpt hluboko pod vodu, m velk nohy opaten plovac blnou. Tyto
nohy mu dal Allh, aby mohl plavat na vodn hladin i pod n.
Terejov se tak potpj. Potop se do moe, aby zobkem
ulovili rybu a vtinou zstanou dlouhou dobu bez vynoen
a uplavou velkou vzdlenost.

61

KAIF A
MEDVD CO ML
RD MED

62

tejn jako kad rno ped odchodem do koly se Kaif

posadil ke stolu ke sndani. Zatmco mu matka pipravo-

vala aj, Kaifv zrak upoutal obrzek medvda na sklenice s

medem. Kdy se matka nedvala, medvd na obrzku na Kaifa
mrkl a promluvil na nho.
Nazdar, Kaife! Potm, e m tak rd med jako my medvdi...
Ano, souhlasil Kaif. Moje matka nikdy nezapomene na med
k sndani. Ale n pochz ze sklenice ze supermarketu. Kde
bere ten svj?
Medvd nakril nos ne odpovdl, N Pn, Kter pln poteby veho ivho nejlepm zpsobem, nm dal dlouh enichy citliv na pach, a to nm dovoluje snadno nalzt potravu.
Kaif, kterho jednou tpla vela, byl zvdav. Kdy najde l,
jak se dostane dovnit? podivoval se.
Tentokrt ukzal medvd Kaifovi svou pracku. Kdy najdeme
l parkrt na nho siln zatlueme, abychom

63

A pje slvu Jeho sedm nebes a

zem i ve, co na nich je. A nen vci, je by
chvlu Jeho neslavila, avak vy nevc slaven
jejich nechpete. On vru mrn je i odpoutjc. (Sra al-Isra: 44)

odehnali vely pry a potom si pochutnme na medu, co je

vevnit. Ale a se dje cokoli, ty stejnou vc nezkouej,
nebo by t vely vude popchaly a byl bys velmi, velmi
nemocn. Dky Allhu my medvdi jsme ped jejich
ihadly chrnni na hustou koeinou.
Kaif slbil, e to nebude zkouet. Existuje nco jinho, co m na tob zajm. Copak vy medvdi
nikdy nedostanete hlad bhem vaeho
zimnho spnku? zeptal se.
Medvd pokval svou chlupatou hlavou: Ne se ulome k zimnmu
spnku snme mnoho jdla. Abychom
si vytvoili pod k tukovou vrstvu,
snme mnoho bukvic a katan. Tmto
zpsobem skladujeme ve svch tlech
tuk, a ne se na jae vynome ze

64

svho krytu, ztratme vtinu sv vhy.

Oveme skladovn tuku v tle ped uloenm
se k zimnmu spnku jsme nevymysleli sami.
Nae vydatn jezen ped spanm je nm vnuknuto Vemohoucm Allhem.
Te

vidm, ekl Kaif, e kad iv

vc na tvi zem je dkazem

Allhova svrchovanho stvoen.
Dkuji, e jsi mi to pipomnl,

kamarde...

Medvd souhlasn kvl.

Kaifa vylekal hlas matky
sdlujc mu, e sndan je
pipraven. Zatmco si pochutnval na medu, pemlel o medvdovi a byl
vden Allhu, nekonen

milosrd-

nmu, Kdo stvoil medvdy tak

perfektn.

65

A
ia a
Aia
dikobraz
K

dy byla Aia na pikniku s rodii, odtrhla se

od nich a vydala se na krtkou prochzku.

Lbila se j zelen oblast, kde se dlouho prochzela.

Pitom si povimla me pokrytho ostrmi ostny. Bude
lep, kdy na to nelpnu, nebo m ty ostny poran,
pomyslela si. Pak, k jejmu asu se m pomalu
rozvinul a promluvil:

66

M pravdu Aio, eklo to. J jsem dikobraz a mohl bych t svmi bodlinami poranit i
nechtn.
Tohleto je dikobraz! vykikla Aia astn.
Pro je tvoje tlo pokryto takovmi picemi?
Allh mi dal tyto hroty, abych se ochrnil ped nepteli, vysvtlil dikobraz. Kdy jsem v nebezpe,
stom se do klubka a pice mne chrn.
Vm, e nkter zvata sp v zim. A co ty? zeptala
se novho kamarda.
Dikobraz pikvl. Nemu ct, e bych ml njak moc
rd zimu. Jakmile zimn teplota klesne pod 55 stup
Fahrenheita (13 stup Celsia) jdu spt. Vemohouc
Allh mne nech spt celou zimu a probud m na
jaro. Mne by samotnho nenapadlo, e zimn podmnky budou tak obtn, e pro mne bude lep chvli
spt, abych zstal naivu. Korn prav toto: A pat k
Jeho znamenm, e za noci spte a za dne o st z
Jeho pzn usilujete. I v tom je vru znamen pro
lid slyc. (Sra ar-Rum: 23)

67

Vid, pokraoval, tak jako vem ivm

bytostem, i nm Allh oznamuje, kdy je nejlep as vyhledvat jdlo.
Aia chviliku pemtala: Vidla jsem v dokumentrnm filmu, jak nebojcn bojuje s
obrovskm lvem. Jakto, e se lv neboj?
Ptel dikobraz odpovdl: Ponvad kvli hrotm
na svm tle, kter mi Allh vnoval jako poehnn,
se mohu beze strachu postavit i tm nejnebezpenjm neptelm. Kdy lev zato, nejprve rychle
utkm. Narz se zastavm na vhodnm mst, zvednu
trochu zadn st tla a namm na nho pice. Pokud se
mne lev pokus vzt do zub, moje ostny se zabo do
jeho tlamy a do tv a zpsob oteven rny, kter se
nehoj.

68

Nakonec nastane moment, kdy lev nebude moci nic pozt a potom zahyne.
Ovem toto je vsledkem inteligence a
techniky boje, jakou mi dal n Vemohouc
Allh. To On mne stvoil a dal mi ty nejlep
vlastnosti, abych peil.
M pravdu brate dikobrazi, souhlasila Aia, jak si
pozornji prohlela pice na jeho tle.
Kdykoli se podvm na zvata a rozmanitost, kterou
Allh stvoil, pomh mi to spatit Jeho velikost a zzraky
Jeho stvoen. Dkuji za pjemn rozhovor, pravila, jak se
obracela, aby se pipojila zpt k rodin, ne se zanou
divit, kam odela.
Sbohem kamardko, volal dikobraz.

69

MANSR
MANSR A
A
OBROVST LEDN MEDV DI

ansr s matkou se snaili rozmyslet, kde strv letn

przdniny. Matka navrhovala, aby zali do cestovn

kancele a rozhodli se, a si prohldnou brourky z rozmani-

tch zem, a tak spolu do jedn zali. Jakmile do kancele

vstoupili, pivtaly je plakty mst, kter nikdy nevidli, na stnch. Mezitmco jeho matka hovoila s ednky, Mansr zaal
zkoumat plakty jeden po druhm.
Nhle Mansra vylekal hlas pichzejc z plaktu, ped nm
stl:
Hej, Mansre, nazdar! pravil hlubok hlas. Pro s matkou
nezajede sem?
Mansr se otoil po hlase. Mluvm byl ledn medvd z plaktu napravo.
Nazdar! ekl. Myslel jsem, e jsi obrovsk snhulk!
Ledn medvd se astn usml:

70

M pravdu, se svmi obrovskmi tly a blostnmi koichy se

podobme snhulkm. Ale jsem si jist, e se svmi 1700 librani (800 kg) vhy a 8 stopami (2.5 metry) dlky jsme daleko
vt, ne bvaj oni.
Rd bych pijel a navtvil t a tvou rodinu. Jene tam, kde
ije ty, je stran zima.
Zase sprvn, souhlasil medvd. My ijeme v nejstudenjch oblastech svta, pobl Severnho plu, v Severn Kanad,
na severu Sibie v Antarktice.
Jak je pak mon, e ti nen zima? divil se Mansr.
Dobr otzka, pravil Mansrv nov znm. Vysvtlm ti to.
Kad aspekt naich tl je vytvoen podle prosted, v nm ijeme. Navzdory mrazu, ledu a snhovm boum, tlust vrstva
tuku, kterou Allh zzran vytvoil pod na k, ns chrn
ped chladem. N koich, kter byl tak speciln vytvoen, je
siln, hust a dlouh, take zimu vbec nepoci ujeme. Allh
ns stvoil podle klimatu, v nm ijeme. Napadlo t nkdy,
pro neijeme v poutch Afriky? Pemlej o tom! Kdybychom
ili v pouti, vedro by ns pemohlo a zahynuli bychom. To je
jedno ze znamen Allha, e stvoil kadou ivou bytost podle
prosted, ve kterm ije.

71

My pak uvdme lidem v Kornu

tomto vemon druhy podobenstv - snad se vzpamatuj!
(Sra az-Zumar: 27)
Kdy se mu dostalo takov pleitosti mluvit s lednm medvdem, Mansr se poal vyptval na vechno, co ho zajmalo:
Vzpomnl jsem si, e vtina medvd v zim sp. Dlte to
vy ledn medvdi tak tak?
Medvd potsl chundelatou blou hlavou. Kdepak, mj mil
pteli. My se lime od ostatnch medvd, jeliko v zim nehibernujeme. Pouze samice, a hlavn ty, co budou mt mlata, to dlaj.
Kde naleznou novorozen ml ata potravu? chtl vdt
Mansr.
Dky naemu Pnu, Poskytovateli, jdlo, kter novorozen
ml ata potebuj, je ji pro n pipraveno. Matka medvdice
je krm svm mlkem, vysvtlil medvd.
Take medv ata se krm mlkem?
Sprvn, odvtil ledn medvd. Mlko matky medvdice
obsahuje

velice

vysok

podl tuku. Toto tun

mlko spluje poteby
ml at co nejlpe. S

72

nm rostou ml ata velice

rychle a s pchodem jara jsou
pipravena vyjt ze svho brlohu.
Mansre, uvdom si, e ponvad ijeme ve zmrzl divoin a
nejsme dost schopn cokoli pro
sebe vyzkoumat, nen mon,
abychom vdli, jakou stravu
nae ml ata po narozen potebuj. Tak je zhola nemon, abychom produkovali toto mlko, kter
neum vyrobit ani modern tovrny,
uvnit svch tl podle vlastnho
pn a vlastnm silm. Tato pravda
jasn ukazuje zzrak Allhova stvoen.
M pravdu kamarde, souhlasil Mansr. Kdy lovk trochu
uvauje, uvdom si, e zzraky se kolem nho dj v kadm
okamiku.
Ledn medvd pokraoval ve vypravovn o sob. Pak ekl:
Te

mm pro tebe otzku. Vdl jsi, e ledn medvdi jsou

vborn plavci a potpi?

Mansr uasl: To si dl legraci. Chce ct, e um plavat?
S takovm tkm tlem a v mraziv vod?
Nedlm si legraci, ekl medvd. My ledn medvdi plaveme
a potpme se velice dobe. Pi plavn pouvme pedn tlapy.
Allh, nekonen milosrdn, stvoil nae pracky takovm zp-

73

On stvoitelem je nebes a
zem, a kdy rozhodne vc
njakou, pak ekne toliko
Stani se! a stane se.
(Sra al-Baqara: 117)
sobem, e je meme uvat jako vesla, abychom mohli
snadno lovit a dal nm tak blny mezi prsty jako maj na
svch nohch kachny. Aby nm usnadnil lov, Allh ns tak
stvoil tak, abychom mohli pod vodou uzavt sv nozdry, ale
mt oteven oi.
Jak vid, Mansre, pokraoval, Allh ns stvoil dokonale se
systmy, kter nm umouj pet za velmi obtnch podmnek. Nen mon, abychom si my postupn vyvinuli tyto
vlastnosti nebo abychom je zskali nhodn. Je to Allh, Kdo
ns nauil, jak se mme pohybovat ve vod.
Ani v t ledov vod ti nen zima? zeptal se Mansr, kter se
trochu otsl jen pi t pedstav.
Vbec ne, ekl medvd hrd. Kdybyste vy lid poloili ruku
nebo chodidlo na ledovec, ihned byste je museli oddlat. My si

74

vak chladu ani nevimneme, jeliko Allh nm vytvoil chodila

pokryt hustou srst, aby je
neovlivnila zima. Kdybychom
mli na nohou jen ki jako vy,
nikdy bychom nemohli t v tomto
prosted.
Potom, co mu ledn medvd povdl, Mansr jasnji chpal, e Allh
vlastn

neomeze-

nou slu a moc. Pak si

Mansr

pipomnl

letn

tbor, na nm strvil minul przdniny. Plaval po cel lto, ale

voda byla tepl, kvli mrnmu klimatu. Uvaoval a srovnval
to se studenou vodou, v n plavou ledn medvdi a bylo
zejm, e Allh stvoil tato zvata takovm zpsobem, aby
byli odoln proti ledov vod. Jak o tom pemlel, uvdomil si,
e Allh stvoil kadou bytost s tlem idelnm pro prosted,
v nm ije. Teba velbloudi byli stvoeni, aby pestli vedro
pout. Mansrv kamard, ledn medvd, peruil jeho mylenky:
Mansre, jestlipak v, pro mme blou nebo naloutlou

75

barvu?
Ne, nevm. Nikdy jsem o tom nepemlel. Pro?
Medvd vysvtloval: Tato nae bl barva nm zaruuje
ochranu ped nepteli ve studenm ledovm prosted, kde
ijeme. Jsme skoro neviditeln na mlch blch snhovch pol,
protoe mme stejnou barvu.
Mansr byl ohromen. Jak logick! ekl. Kdybys byl ern jako
vrna nebo barevn jako papouek, pak by pro tebe bylo nemon se schovat. A to by znamenalo, e bude asto v nebezpe.
Ano Mansre. Existuje tolik vc, na kter lidi nikdy nepomysl
a kter jsou zvykl vdat. Ve skutenosti to vechno stvoil Allh
podle Sv bosk moudrosti.
Mansr ctil velikou vdnost Allhu, za to, e mu dal schopnost myslet a rozumt. Kdyby si to Allh, nepl, mohl bych
marnit as v prozatmnm ivot ve svt nevdomosti vzhledem k Jeho svrchovan sle a moci, napadlo ho.
Uvaujc o svm rozhovoru s lednm
medvdem, Mansr si uvdomil jak
dleit ivot je. Kad nov kus
informace, kter zskal, zvil

76

[Lid rozmyslem nadan, jsou takov] kte

vzvaj Boha stojce, sedce i lece a kte
pemlej o stvoen nebes a zem a kaj:
Pane n, Tys vru nestvoil toto ve pro
nic za nic slva Tob! Ueti ns trestu
ohn pekelnho!
(Sra Al Imran: 191)
Mansrovu lsku k Allhu. Kvli tomu toho chtl o lednch
medvdech vdt dokonce jet vce.
Jsem si jist, e tvj nos je citlivj ne n, je to tak? zajmalo ho.
Medvd znovu kvl hlavou. Ano. N ich je tak ostr, e
snadno objevme tulen skrytho pod jeden a pl metrovou
vrstvou snhu. Jak v, Vemohouc Allh nedal jen nm, ale
vem ivm tvorm nadazen vlastnosti.
Mansr pokraoval: Vdl jsem, e v kad iv vci na zemi
je dkaz Allhova nadazenho vdn. Pod ale zskvn podrobnch informac o tchto ivch tvorech zvyuje mj as nad

77

Allhovm svrchovanm stvoenm.

Mansr se nemohl nabait rozhovoru se svm novm znmm,
lednm medvdem. Chtl se o nm dozvdt vechno, co se
dalo zjistit. Ml dal a dal dotazy, kter hodlal poloit:
Jak jin vlastnosti m, o nich nic nevm?
Nech mne pemlet, ekl medvd. My ledn medvdi mme
zajmav taktiky, kter pouvme v lt a v zim. Nyn uvauj
o naem blm koichu, dky ktermu se podobme snhulkm. Mysl, e kdybychom si lehli do blho snhu, bude ns
vidt? Vezme-li v vahu nai blou barvu, pravdpodobn odpov, Ne, budete nepovimnuteln, avak nezapome, e my
ledn medvdi mme ern enichy. Nae enichy brn, abychom byli zcela zamaskovan snhem. Take, co te

udlme?

Chyte si zakryjeme enichy pednmi blmi prackami. Tak zakryjeme ten barevn rozdl. ekme, zcela schovan ve snhu,
ne k nm dojde nae koist.
Mansr vykikl asem: To
je opravdu velice chytr!
Ano Mansre. Medvdi
vd, jak se zamaskovat, jinmi

78

slovy, schovat se, na snhovch plnch, ponvad jejich srst

a snhov pln maj stejnou barvu. Ale jdou jet dle a napadne je i zakrt si svoje ern umky, kter jsou jedinou
pekkou, protoe jsou jedinou vc, kter vynv na blm
pozad. Oveme jak uhodne, nen mon, aby medvd
pemlel, co je teba udlat, kdyby se nkolikrt vracel z
lovu bez jdla a uvdomil si, e si mus zakrt enich!
Medvdi se chovaj pouze tak, jak jim Allh vnukl. Allh je
tmto zpsobem stvoil. Nakonec oni jsou jako jin iv bytosti.
Mansr se rozhodl povdt matce cestou dom, co se dozvdl o lednch medvdech a vysvtlit tvoiv umn Allha
na nich viditeln. Podkoval
svmu kamardovi za fascinujc konverzaci a vrtil se za matkou.

79

A
R
A
OM
J

B
Y
R

A
K

ednoho dne Omar s otcem vstali za svtn a vydali se na

ryby. Omar rd pozoroval vchod slunce, kdy byl s otcem
na rybch. Rno vypadala obloha fantasticky a vchod
slunce plnil jeho srdce stejnm vzruenm, a ho pozoroval kolikrt chtl...
Mezitmco jeho otec mnil nvnadu na hcch, Omar
se posadil na bok jejich malho lunu a pozoroval
moe. Najednou za sebou uslyel hlas:
Dobr rno, mal kamarde! zabublalo za nm.
Hej, tob tak dobr
rno

rybiko,

ekl

Omar. Vypad to, e jsi

tak vstala brzy a la si
zaplavat. Vdycky m

80

zajmalozrovna jsem se nauil

plavat, ale vy ryby plavete od narozen. Jak je to mon?
Abych ekla pravdu, pravila rybka,
my ryby se nepotebujeme pli pohybovat, abychom plavaly; jen mrskat
ocasem ze strany na stranu bohat sta. ijeme si ve vod pohodln, kvli sv prun ptei a rozmanitm soustavm v naich tlech.
To mus bt super, pod jenom plavat ve vod, dumal Omar.
Svat pravda, neodporovala jeho nov kamardka. Ale nezapome, e nae tla byla speciln utvoena, aby nm to
umonila. Jen si pomysli, je pro tebe sna chodit vodou nebo
po such zemi? My ryby jsme byly stvoeny se zvltnmi svaly
a pte, abychom byly schopny t a plavat ve vod. Nae pte
ns dr pm a tak spojuje nae ploutve se svaly. Bez n by
bylo nemon, abychom ily ve vod. V, mj mal kamarde,
tak jako kadou ivou bytost, Allh stvoil ns ryby dokonale,
a dal nm nejlep mon rysy pro prosted, v jakm ijeme.
Jene ty neplave jen doprava a doleva, nkdy
se pono hloubji do vody. Jak to dl?
zeptal se Omar.
To dlme s pomoc rznch tlesnch
soustav, kter Allh nm rybm dal, od-

81

povdla mu ptelkyn. Ryby maj

v

tle

plynov

vaky.

Vyprzdnnm tchto vak se

meme ponoit do hloubky,
nebo zamit vzhru jejich naplnnm. Jiste my bychom
nikdy nemly moc vyvinout si
tyto vlastnosti samy, pokud by si
Allh nepl, aby to tak bylo.
Mezitmco se jeho otec zamstnval na zdi, Omar se dl bavil
s rybou:
Pemlm o peplnnch mstech. Vichni se pohybuj souasn vpravo a vlevo, a pokud by byla tma, bylo by nemon,
aby jeden nevrel do ostatnch lid. Jak se vm da zvldat
tento problm?
Rybika se pustila do vysvtlovn: Aby ses vyhnul vren do
druhch kolem sebe, potebuje vidt, kde co je, kdeto my
ryby takov vizuln systm nepotebujeme. Mme dokonal
smyslov orgn zvan postrann ra. Ctme nejmen zmny
tlaku, kter se mohou odehrt nebo vlnn ve vod nebo sebe-

82

men neklid v jejm toku a to

ihned, dky zvltnm senzorm
na postrann e. Vnmnm
vibrac vme, kde je ptomen
neptel nebo pekka, ani
bychom

to

opravdu

vidly

oima. Tyto detektory jsou zejmna citliv na blzk vibrace o

nzk frekvenci. Napklad postehneme kroky na behu nebo
nco hozen do vody a zachovme
se podle toho.
Omar naden kval: Nyn rozumm. Mohu zpvat nebo poutt rdio mimo vodu a to vm nevad, ale sebemen vibrace
ve vod, teba kdy zatesu vlnolamem nebo hodm do vody
kmen, tak vechny zmizte!
Jeho nov kamardka pokraovala: Omare, tento n systm,
ktermu vdci kaj ryb postrann ra, je ve skutenosti velice sloitou stavbou. Nen mon, aby se takov komplikovan
systm vyvinul nhodou nebo druhotn anebo krok za krokem
v prbhu doby. Vechny prvky tto soustavy musely vzniknout najednou, bez toho by systm nefungoval.

83

Omar si prohlel rybku zblzka a kdy si poviml, e nem

on vka, pekvapen se zeptal:
Nem on vka. Jak chrn svoje oi?
M pravdu, odvtila jeho kamardka. My ryby nemme on
vka jako vy lid. Vidme svt skrze jemnou membrnu, kter
kryje nae oi. Mohl bys tuto membrnu pirovnat k brlm potpe. Ponvad my potebujeme vtinou vidt vci, kter
jsou u ns blzko, nae oi byly vytvoeny za tmto elem.
Kdy potebujeme vidt do dlky, cel soustava oek se posune dozadu zvltnm svalovm mechanismem uvnit oka.
Dokonce i mal oi ns ryb maj
velice sloitou stavbu. Nen
pochyb o tom, e je to
dal z mnoha dkaz
Allhova

svrchova-

nho stvoen.
Omar si pamatoval
televizn dokument,
kter sledoval o den
dve. Vidl hejno
rybek rznch barev
a tvar. Myslel si, e
asn barvy ryb a jejich neobyejn vlastnosti jsou velice rafinovanm dkazem nadaze-

84

nho tvoen Allhova. Jeho chytr mal kamardka ryba mu

dl poskytovala informace o sob:
V ty mj mal pteli, e tla ns ryb jsou pokryta velmi silnou k?
Omar minutku nebo dv pemtal: Ano, mte upinatou ki.
To jsem vidl. Ale nevypad moc tlust.
Tato ke je tvoena svrchn a spodn vrstvou, vykldala ryba.
Uvnit svrchn vrstvy jsou lzy, kter produkuj materil
zvan sliz, kter pomh omezovat ten na nejni rove,
kdy se pohybujeme ve vod. To nm dovoluje se pohybovat
rychleji. Nae kluzkost takt ztuje neptelm ns chytit.

85

Jinou vlastnost slizu je, e ns

chrn ped chorobami.
Omar souhlasil: Ano, jednou
jsem zkouel chytat ryby v otcov kbelku do ruky, ale ihned
mi z ruky vyklouzly!
Ryba se usmla: Tm zvltn
vci o na ki nekon. V na
svrchn ki je vrstva tvoen
keratinem. Keratin je tvrd, tuh
materil, jen se tvo smrt starch bunk ve spodn vrstv,
kter ztratily spojen se svm
zdrojem vivy a kyslku.
Tato vrstva tvoen keratinem zabrauje
vod, aby se dostala do tla a je uiten
pi vyrovnvn vnitnho a vnjho tlaku.
Kdyby tato vrstva neexistovala, voda by se
nm dostala do tla, vyvenost tlaku by

86

byla zniena a ihned bychom zahynuly.

Omar byl znovu ohromen, Jakou dleitou vlastnost na kterou by nikdo ani nepomyslel- ke ryb m!
To je pravda, souhlasila rybka. Omare, jak me vidt, je to
Allh, Kdo vechno stvoil, Kdo dal rybm vechny jejich vlastnosti. Allh si je vdom poteb ivch bytost.
Omar zaslechl otcv hlas z pd lunu:
Poj

Omare, je as jt dom!

Omar se chvilku zdrel, aby ekl sbohem sv mal kamardce:

Dkuji za informace, kter jsi mi dala. Kdykoli spatm rybu,
pipomenu si opt Allhovo svrchovan stvoen a podkuji
naemu Pnu za vechna poehnn, kter nm dal.

87

BAREVN TVORO

88

OV POD MOEM
JAK
DCHAJ
RYBY DCHAJ
JAK RYBY
POD
VODOU?
POD VODOU?
Dchac soustava ryb se li od ostatnch ivoich. Lid maj nosy, aby jimi
dchali a ryby maj bra. S nimi vyuvaj kyslku ve vod. Voda jimi neustle
prochz sty pes bra a ven. Jemn
cvy v brech zachycuj kyslk z vody a
nahrazuj ho oxidem uhliitm z tla.
Vtina ryb m nozdry, ale ty se nikdy
nepouvaj k dchn. Nozdry v sob
skrvaj drobn vky, ktermi ryby
ichaj okoln vodu. Kupkladu
raloci pouvaj ich, aby nali
svou koist.

89

RAAD
A
TAUFIQ

aad a Taufiq byli ptel. Raadova babika ila ve

stejn tvrti jako Taufiqova rodina. Jeliko Raad zst-

val se svou babikou o pololetnch a letnch przdninch kad

rok, mohli trvit cel tento as spolu.
Prvn pololet skonilo. Vichni dostali sv vysvden a Taufiq
s kamardy si poali uvat przdnin. Jene poas bylo pli
studen a tak si prvn dny przdnin nehrli mnoho venku. Sice
se obas dostali ven, ale vidli sv kamardy a hrli
hry vdycky jen na chvli. Nkdy se setkali doma

90

u jednoho z kamard, povdali si a jedli cukrov a kole, co

jim jeho matka pipravila.
Ale akoli tak u uplynul tden, Taufiq nespatil Raada. Ptal se
druhch kamard, zda ho nevidli. Vichni mu ekli, e
Raada od potku kolnch przdnin tak nevidli. Taufiq si
myslel, e asi neel ven, kdy bylo okliv poas, pestoe
vdl, e jindy by si hrl venku i kdyby snilo, protoe Raad
si ve snhu hrl moc rd. Rozhodl se, e mu zavol.
Jakmile se dostal dom, el rovnou k telefonu a zavolal do
domu Raadovy babiky. Babika to zvedla a ihned poznala
Taufiqv hlas.
Nevidl jsem Raada co skonila kola, vysvtloval Taufiq.
Ml jsem obavy. Napadlo mne, e se u vs ztra stavm, ale
rozhodl jsem se nejprve zatelefonovat.
Raadova babika mu vysvtlila, e Raad tentokrt na przdniny nepijel, protoe je nemocn. Ml tkou chipku a cel
przdniny musel zstat v posteli a odpovat. Dm ti jeho telefonn slo, ekla mu. Bude moc rd, kdy o tob
usly.
Taufiq si zapsal slo a jet tu minutu volal
Raadovi.
Vzala to Raadova matka. ekla, Raade,
vol tvj kamard Taufiq, a pedala sluchtko Raadovi, kter leel ve svm pokoji.
Raad si vzal telefon a ekl Taufiqovi: To
jsem rd, e jsi zavolal. Je hezk slyet tvj
hlas.

91

Taufiq sdlil Raadovi, e si dlal starosti, protoe ho o przdninch nevidl a potom, co nkolik dn ekal, zavolal jeho babiku a bylo mu moc lto, kdy se dozvdl, e je nemocn.
Raad vysvtlil, e na potku przdnin chytil hroznou chipku
a e musel zstat doma, protoe mu doktor zakzal chodit
ven, nadil mu odpovat a nedovolil chodit ven, dokud se mu
pln neulev, take proto trv przdniny doma.
Brzy se uzdrav, ekl mu Taufiq. Je mi t moc lto. Doufm,
e se ti rychle ulev. Sdlil mu, e vichni kamardi ze sousedstv si o nho tak dlali starosti. Jeliko se vak bl, aby
Raada neunavil, nechtl po telefonu mluvit moc dlouho.
Raad pravil: Jsem tak rd, e jsi zavolal. Pozdravuj vechny
kamardy a nezapome zase zavolat.
Taufiq mu znovu popl brzk uzdraven a zavsil. Byl velice
ne astn, e kamard je nemocn a mus trvit przdniny takovm zpsobem.
Kdy si matka vimla, jak je zarmoucen, ptala se ho, co se
dje. Taufiq j povdl o problmu svho kamarda. Kdo v,
jak se mus nudit, kdy trv przdniny takovm zpsobem.
Zajmalo by m, co jinho bych pro nj mohl udlat, ekl.
Matka chvilku uvaovala: Nebydl daleko. Me ho jet navtvit. Raadova matka je moje star ptelkyn a dlouho jsme se
nevidly. Mohu se s n zrove setkat.
To by bylo skvl, mami. Kdy pojedeme? zvolal radostn
Taufiq.
Zavolej Raadovi a zeptej se ho, kdy by byl vhodn as, ekla
mu matka.
Druh den brzy rno volal Taufiq Raadovi. Povdl mu, e ho
chce s matkou navtvit a zeptal se, kdy by se jim to hodilo.

92

Raad byl velice astn a ekl, e i jeho matku to pot. ekl,

e je budou ekat ztra.
Taufiq s matkou vyrazili druh den brzy zrna. Po nkolika hodinov cest dorazili do Raadova domu. Raadova matka je
vele pivtala. Mla jsem velkou radost, kdy jsem uslyela,
e pijedete, pravila. Je to od vs moc hezk, e jste pijeli
celou tu cestu.
Spolen li k Raadovi do pokoje. astn je pivtal ze sv postele. Potom, co se ho vyptali, jak se ct a chvilku si povdali,
matky nechaly chlapce o samot.
Pak cosi upoutalo Taufiqovu pozornost. Navzdory tomu, e
musel zstat v posteli a proleet cel przdniny, byl Raad velice vesel. Nevypadalo to, e ho trp jeho stav.
Myslel jsem, e t najdu, jak se nud a jsi ne astn, ekl.
Kdybych j ml trvit przdniny takto, tak bych byl opravdu
smutn, ale vidm, e ty jsi dost spokojen. Nevypad, e by
t to otravovalo.
M pravdu,
souhlasil
R a a d .
Prvn den

93

jsem si myslel pesn toto a byl jsem velice ne astn. Byl jsem
tak smutn, e jsem se chvlemi neubrnil pli. Mj bratranec
Ali, kter za mnou piel na nvtvu, byl zarmoucen, kdy
mne vidl v takovm stavu. Navtvil mne znovu o nkolik dn
pozdji, kdy jsem na tom byl o trochu lpe. Ml s sebou knihu.
ekl mi, e ji jet nedoetl, a e by ji mi jinak dal, ale e mi
chce pest st, kterou peetl.
Kdy jsem mu ekl, e to rd uslym, pedtal mi to. Kniha
vysvtlovala, e Allh vytvoil vechno za uritm elem a e
i ve vcech, kter na prvn pohled vypadaj patn, je dobro.
kalo se v n, e lid, kte v v Allha a dvuj Mu, by mli
jednat s vdomm, e ve vem je rozhodn njak poehnn.
Bylo tam hodn takovch pklad. Jeden se tkal toho bt nemocn. To, co se tam psalo, mne velice ovlivnilo. Jak se v knize
pravilo, i ta nejprost nemoc, teba chipka, ukazuje, jak bezmocn lid ve skutenosti jsou. Chipku psob nepatrn vir,
kter nen viditeln pouhm okem. Ale tento malik virus
oloup lovka o slu a pinut ho ulehnout do postele. Dostane
ho do stavu, kdy neme chodit nebo dokonce ani mluvit. lovk neme dlat nic jinho, ne leet a ekat, a se mu ulev.
To je pravda, souhlasil Taufiq. Tak se to dje, me je brt
lky a ekat, a se uzdrav.
Raad pokraoval:
Kdy onemocnme, uvdomme si, jak velk poehnn je
zdrav. Kdy je lovk v dobr kondici a me chodit, bhat a
hrt si bez pot, ml by uvaovat o nemoci a bt vdn
Allhu. Kdykoli rno vstane schopen chodit, bhat a dlat, cokoli se ti zlb bez ciz pomoci, to je velk dar od Allha. Jak se
kalo v knize, stvoenm nemoci Allh pimje lidi o tom pemlet a vmat si toho.

94

Ano, to co k, je dost pravdiv, pikvl Taufiq.

Raad pokraoval se svm vysvtlenm: Jakmile jsem zaal
uvaovat takto, u jsem nebyl dl ne astn. Jsem rd, protoe
se mi pomalu ulevuje. Budu pln v podku, a zane kola.
Potom budu mt jet vt radost, e je mi dobe a jsem schopen bhat a hrt si.
Vtom vstoupila do pokoje Taufiqova matka a ekla mu, e je
as jt.
Chci si tu knihu tak pest. Pole mi ji, a skon? zeptal
se Taufiq.
Jiste, ekl Raad. Polu ti ji hned, jak ji dotu.
Cestou dom si Taufiq znovu promlel to, co kal Raad. Byl
moc rd, e ho vidl spokojenho a vyslechl, co mu Raad povdal. Pomyslel si, Bt zdrav je opravdu velk poehnn a a
budu doma, povm o tom vem kamardm.

95

V tomto oddle knihy prozkoumme nkter

mylenky evolucionist, kte nev v Allhovu existenci a kte se sna oklamat ostatn tvrzenm, e
vechno vzniklo samo od sebe, nhodou.
Ale kdy se nkdo pokou druhho oklamat,
pravda nakonec vdycky vyjde najevo. Pokud je dotyn osoba inteligentn, bude si vdy vdoma toho, e se j le. A to proto, e evolucionist kaj li,
kter jsou nesouvisl. Na nsledujcch strnkch
uvidme, jak nerozumn jsou tato tvrzen, a jak byl
jejich podvod odhalen.

CO JE TEORIE EVOLUCE?
Evolun teorie je jednou z tch chybnch mylenek pedloench lidmi, kte nev v existenci
Allha. Byl to Charles Darwin, kdo pvodn navrhl
tuto teorii, ped asi 150 lety. Podle tto ideologick
teorie vechno vzniklo samovolnmi, nhodnmi
udlostmi. Napklad, podle Darwina, se jednoho

96

dne ryba nhodou zmnila v plaza. Jinho dne se

naskytla jin nhoda a z plaza se stal ptk a zaal
ltat. Co se te lidskch bytost, tak ty jsou potomky opic. Toto tvrzen je zcela nepravdiv.
Jedinou pravdou je, e ns stvoil Allh, stejn jako
vecky iv bytosti, svt a vesmr. Darwin a jin, kdo
uinili toto tvrzen, vyslovili velikou le.
Atomy jsou malink steky, z nich je veker hmota, iv i neiv, vytvoena. To znamen, e
vechno kolem tebe, a ty tak, bylo vytvoeno spojenm milion atom. Evolucionist (tedy ti, kdo v, e Darwin ml pravdu) kaj, e atomy se nhodou rozhodly spojit a e iv vci takto vznikly.
Podle tohoto nelogickho tvrzen jednoho dne povstal zuiv vtr nebo hurikn a tyto atomy se spojily dohromady.
Podle Darwinova scne se tyto atomy spojily,
aby vytvoily buky. Jak v, kadou ivou vc tvo
buky. Ty se pak spojuj, aby vytvoily nae oi, ui,

97

krev, srdce a zkrtka cel nae tla.

Ml bys mt na pamti, e buky jsou velice sloit systmy. V kad buce se nachz mnoho odlinch organel. Mohli bychom buku pirovnat k
ohromn tovrn. V buce jsou dlny, transportry
materil, vstupn a vstupn brny, vrobn centra,
nosie zprv, energetick kontroln stediska atd.
Je mon, aby tovrna vznikla sama od sebe, aby se
kameny, psek a voda spojily po boui a to ve se
stalo nhodou? Jiste ne! Kad by se vysml takovmu smnmu tvrzen. Nicmn evolucionist
in prv tak smn tvrzen knm, Buka
vznikla nhodou.
Evolucionist by chtli, abychom uvili, e tyto
buky vytvoily iv vci, kdy se spojily njakm
druhem dal nhody.

Nechme evolucionisty
provst pokus!
Dovolme evolucionistm vzt velk sud. Nechme
je, a daj do sudu jakkoli atomy si pej. Dovolem
jim, a do sudu vlo cokoli si jejich srdce d.
Nechme je, a daj do sudu vechny suroviny, kter
jsou nezbytn k vytvoen iv vci. Pak mohou sud
zahvat nebo zelektrizovat. Dovolme jim a dlaj,
co chtj a kolik toho chtj. Mohou sud pozorovat
miliony let. (Mohou tento kol pedat mladm evolucionistm, protoe jeden ivot by na prci nestail.)
Co se stane jako vsledek tohoto?

98

Myslte si, e ten, melouny, jahody, vestky,

fialky, re, sloni, irafy, lvi, jehata, krlci, vely,
koky, psi, veverky a ryby by se mohli vynoit ze sudu? Mohla by osoba, kter peml, je astn nebo vzruen, kter se lb poslouchat hudbu a st
knihy, z nho vystoupit? Oveme ne! Ani by nemohl vzniknout podobn profesor jako ten, co pozoruje sud. Nejene by nemohl vzniknout profesor,
ale dokonce ani jedin z bunk v tle takovho profesora.
Atomy jsou neivotn. Me se neiv hmota
Lifeless matter can
never come together
by chance to form a
living creature. Allah
has created the universe and all living
things from nothing.

99

spojit, aby vytvoila ivouc, smjc se, myslc bytost?

Samozejm, e ne; dn iv vc by se nikdy
nemohla ze sudu vynoit. Protoe iv bytosti nejsou tvoeny kusy neiv hmoty spojen dohromady nhodou. Allh stvoil vechny iv bytosti. Allh
stvoil lidi, hory, jezera, jehata, lvy a kvtiny, kdy
jet nic neexistovalo a On stvoil vechno z nieho
pouhm vydnm pkazu Bu !

JAK SE PODLE EVOLUCIONIST IV

ORGANISMY VYVINULY?
Allh vytvoil vechny druhy a dn druh se
neme vyvinout z jinho. Je tomu tak proto, e
kad druh m sv vlastn jedinen vlastnosti.
Avak evolun teorie myln tvrd, e iv organismy se vyvinuly v prbhu doby, vyvinuly si odlin vlastnosti a zmnily se na jin stvoen. Vichni
jste vidli elvy, jetrky a hady; evolucionist in
nesmysln tvrzen, e tito plazi se nhodou zmnili
a stali se z nich ptci.
Tedy, jak udlosti dle jejich tvrzen zpsobily,
e plaz se zmnil v jinho tvora? Evolucioniost se
domnvaj, e se to odehrlo jako nsledek dvou
oddlench phod, kter se objevily souasn, a
jim kaj mutace a prodn vbr. Toto je ve
skutenosti nelogick domnnka, kter nen podloena vdou.

100

There are countless species of living things in the world.

Evolutionists will never be able to explain how these various
species came to be. This is one of the best examples of Allah's
creative artistry.

Co je prodn vbr?
Nejjednodum vysvtlenm prodnho vbru
je, e nejvhodnj tvor peije, zatmco ti slab
zmiz. Vysvtleme si to na pkladu: Pedstav si stdo jelen, kter asto napadaj div zvata. Kdy se
to stane, jeleni zanou rychle utkat a pouze ten
nejrychlej a nejpohyblivj jelen peije.
Postupn slab a pomal jeleni pln zmiz, jeliko
dravci je ulov. Zbydou jen zdrav a siln jeleni. Proto
po njakm ase bude stdo tvoeno jen vhodnmi
jeleny.
To, co jsme dosud stanovili je dosti sprvn,
jene tyto vci nemaj nic spolenho s evoluc.
Navzdory tomu evolucionist v, e takov stdo

101

jelen by se mohlo postupn vyvinout v jin druh

zvat, teba irafy. Me vidt, jak se pletou. Bez
ohledu na to, jak rychle jelen b nebo jak daleko
dopedu natahuje svj krk, neme se zmnit v jinho tvora, lva ani irafu, kupkladu. To se me
stt jen v pohdkch. Asi zn pohdku o b,
kter se zmnila v prince. ba se me zmnit v
prince jedin v pohdce. Avak ve skutenm ivot je nemon, aby se jelen zmnil ve lva nebo jinou ivou vc. A pece evolucionist pod trvaj na
svm tvrzen, e je to mon!

Co to znamen mutace?
Mutace jsou nepzniv zmny, kter se odehrvaj v ivm tle. Radiace nebo chemick ltky psob mutace. Vliv radiace a chemickch ltek na iv vci je vdycky zporn. Ped vce ne 60 lety
bhem 2.svtov vlky, byla na japonsk msto
Hiroima shozena atomov bomba. Atomov bomba po cel oblasti rozptlila radiaci a to lidem zp-

102

sobilo hrozn pokozen. Radiace zpsobila, e

vtina lid, kte j byli vystaveni, vn onemocnli
anebo zemeli. Navc u jinch zniila urit tlesn
systmy a to zase zpsobilo, e jejich dti se narodily nemocn anebo zmrzaen.
Take mme-li na pamti takov
pohromy, toto je, emu evolucionist
chtj, abychom uvili: Jednoho
dne prodlala ryba mutaci; napklad, co ji ovlivnilo, e byla, jako lid z Hiroimy, vystavena radiaci nebo nemu podobnmu. Nsledkem
tto mutace se odehrly jist
zmny v rybm tle a jednoho dne se zmnila na krokodla. To je zcela smn tvrzen. Navc, jak jsme uvedli
ve, mutace jsou pro
iv stvoen vdycky

103

kodliv. Bu to je mrza anebo psob vn onemocnn.

Meme srovnat tvrzen evolucionist s nsledujcm pkladem: kdyby jste vzali sekeru a uhodili
s n do ernobl televize, mohla by se tak zmnit v
barevnou televizi? Oveme ne! Pokud nhodn zashnete televizi sekerou, skonte s rozbitm pstrojem. Stejnm zpsobem jako nahodile do neho pratit sekerou vc nevyhnuteln pokod, tak i
mutace pokozuj iv organismy.

Under the layers of the

earth's crust we can find the
remains of creatures that
lived in the past. These remains are called fossils and
they disprove all the claims
made by evolutionists.

104

A fossil snail

A fossil spider

ZKAMENLINY KTER EVOLUCIONIST

NEMOHOU NALZT
Zkamenlina je st zvete nebo rostliny, kter
je u dvno mrtvobvykle tisce nebo dokonce
miliony let. Je zachovan ve skalnch tvarech v
zemsk ke. Aby se z rostliny nebo zvete stala
zkamenlina, mus bt pohbeno tm ihned potom, co zahyne. Napklad, pokud by na zemi sedl
ptk a nhle na nho spadla hromada psku a zabila ho, tak to znamen, e tlo tohoto ptka me
bt uchovno po miliony let. Podobn existuje
pryskyice nkterch strom, kter geologickm
procesem zkamenla a v takovm ppad se j k
jantar. V minulosti obas tato pryskyice, jak tekla po kmeni stromu, polapila hmyz. Potom ztuhla a
jantar a hmyz uvnit nho byl zachovn nepokozen po miliony let a do dnenho dne. Toto nm pomh spoustu se toho dozvdt o tvorech, kte ili
u hodn dvno. Takov zachoval zbytky toho ne-

105

Evolutionists claim, for example, that starfish developed over millions

of years and turned into fish. According to this claim, there should be
many "transitional forms" to be found between starfish and fish. But
no fossil of such a transitional form has yet been found. There are
starfish and there are fish in the fossil record, but there is no transitional form made up of strange-looking combinations of both.

bo jinho druhu se nazvaj zkamenliny.

Co to znamen zkamenlina
pechodn formy?
Nejdleitj podvod, jak evolucinost vynalezli, jsou pechodn formy. V nkterch knihch
evolucionist se jim nkdy k stedn pokroil
pechodn formy.
Jak v, evolucionist tvrd, e tvorov se vyvinuli
jeden z druhho. Tak tvrd, e prvn tvor vznikl nhodou. Chtj, abychom uvili, e tento tvor se postupn zmnil v jinho a e z tohoto tvora vznikl
jet jin a tak dle. Evolucionist kaj, kupkladu,
e ryba je potomkem tvora, kter se podobal hvzdici. To znamen, e jednoho dne hvzdice dky
mutaci ztratila jedno ze svch ramen. Bhem dal-

106

LIVING FOSSILS REFUTE EVOLUTION

Fossils are proof that evolution never happened. As the fossil record
shows,
living things came into being in a single moment, with all the
characteristics they possess and never altered in the least for so long as
the species survived. Fish have always existed as fish, insects as insects
and reptiles as reptiles. There is no scientific validity to the claim that
species develop gradually. Almighty Allah created all living things.

A 54-to-37-millionyear-old fossil sunfish

A 295-millionyear-old fossil
sea urchin

A 125-million-yearold fossil cicada

A 50-millionyear-old fossil sequoia

leaf

107

ch milion let ztratila dal ramena krom nkterch, kter se poala sama od sebe vyvjet v ploutve. Mezitm a souasn se odehrvaly vechny dal zmny, kter byly nezbytn aby se hvzdice zmnila v rybu. (Nic takovho by se samozejm nemohlo nikdy stt, ale my si jen pedstavuje, emu si
vlastn evolucionist pej, abychom uvili!) Podle
evolucionist musela hvzdice projt mnoha fzemi,
ne se z n stala ryba.
Take tmto smylenm stvoenm v jejich pechodnch stdich se k pechodn formy v procesu evoluce. Znovu, podle nesmyslnch tvrzen evolucionist, vechny musely mt njak zakrnl nebo ne zcela vyvinut sti tla. Teba pechodn
druh, kter se dajn vytvoil, kdy se ryby mnily
v plazy musel mt napl vyrostl konetiny vedle
ploutv a souasn plce i bra. Nesmme zapomenout, e kdyby takov divn stvoen v minulosti ila, urit bychom mli najt jejich zkamenl pozstatky. Je zajmav, e zatm nebyla nalezena jedin zkamenlina jakkoli pechodn formy mezi
druhy, o nich evolucionist tvrd, e existovaly.
Stvoen se nevyvjej ze sebe navzjem. Pravdou
je, e vechna vznikla najednou se vemi svmi
vlastnostmi v souladu a bez nedokonalost. Neli se
od pslunk svch druh, kte ij dnes. Vechny
stvoil Allh.

108

This creature called a "trilobite" lived in the Cambrian era.

CO SE STALO V
KAMBRIJSKM OBDOB?
Nejstar zkamenliny ivch organism se datuj do doby znm jako kambrijsk obdob, asi
ped 500 miliony lety. Tvorov, kte ili v kambrijskm obdob tak dokazuj, e evolun teorie je
zcela myln. Jakto?
Tito tvorov se vichni objevili nhle bhem
kambrijskho obdob. Ped nimi na planet neexistovaly dn iv vci. Skutenost, e tito tvorov
se objevili odnikud a vichni najednou je dkazem,
e Allh je stvoil v jednom okamiku. Kdyby byla
teorie navrhovan evolucionisty sprvn, tito tvorov by se museli vyvjet postupn z jednoduchch
pedk. Avak tito tvorov nemaj ani pedky ani

109

n
o
i
t
a
n
i
g
a
m
I
e
h
t
f
to
n
e
Figm
dn pechodn formy ped nimi. V zznamu zkamenlin neexistuj absolutn dn stopy po takovch organismech. Zkamenliny nm ukazuj, e tito tvorovprv tak jako vechny iv organismyse narz objevili bhem kambrijskho obdob,
se vemi svmi vlastnostmi v souladu, ale s dnmi dajnmi evolunmi pedky, ze kterch by se
vyvinuli, ped sebou. Toto je nejjasnj dkaz, e
Allh je stvoil.
Napklad existoval tvor jmnem trilobit, kter
il bhem kambrijskho obdob, akoli dnes je u
neuvidme, protoe vyhynuli. Trilobit ml velice sloit, ale perfektn oi. Ty byly tvoeny stovkami estihrannch bunk a tyto buky jim umoovaly vidt dost jasn. Je zejm, e organismy s takovmi
asnmi vlastnostmi nemohly vniknout samy od
sebe s pomoc nhody.

110

LE E RYBY SE ZMNILY
V PLAZY
Evolucionist kaj, e plazi se vyvinuli z ryb.
Podle nich, kdy nebylo v moi dost potravy, ryby se
rozhodly podvat se po njak na behu a kdy tam
byly, tak se zmnily v plazy, aby na soui peily.
Jak vid, toto je nesmysln npad, nebo kad v,
co se stane s rybou, kdy se objev na soui: zahyne!
Byl jsi nkdy na rybch? Jen uvauj! Co se stane
ryb chycen na nvnadu a zahkovan na tvm
prutu, kdybys j zachrnil ivot a pinesl ji dom,
aby si odpoinula na tvm dvorku? Jak jsme u ekli, zahynula by. Kdybys el na ryby znova a tentokrt chytl mnoho ryb a vechny je pinesl na svj
dvorek, tak co by se stalo? Tat vc, zahynuly by!
Jene evolucionist odmtaj souhlasit. Tvrd, e

Evolutionists claim that the coelacanth is a fish that started to

change into a reptile. Later, a living
coelacanth was discovered and the
evolutionists' ruse was uncovered.
The coelacanth is a real fish.

111

jedna z ryb na naem dvorku se mezitmco ekala

na smrt zaala mnit a e se zmnila v plaza a ila
dl! To je zcela a zhola nemon!
Nikdy by to nemohlo bt mon, jeliko mezi
rybami a tvory ijcmi na soui je mnoho rozdl, a
vechny tyto zmny by se nemohly objevit narz,
nhodou. Vyjmenujme si nkolik vc, kter by ryby
potebovaly, aby peily na soui:
1. Ryby pouvaj bra k dchn ve vod. Jene
na soui se ned dchat brami a proto by zahynuly, kdyby opustily vodu. Potebovaly by mt plce.
Pedpokldejme, e ryby se rozhodly opustit vodu a
t na soui: kde by vzaly plce? Ryba nem pedstavu o tom, co jsou plce!
2. Ryba neme mt ledviny podobn naim, le
pesn takov by potebovaly, aby peily na suchu.
Kdyby se rozhodly pemstit se na sou, je jasn, e
ryby by pro sebe nemohly nikde nalzt ledviny.
3. Ryby nemaj nohy, proto nemohou jt, kdy
dospj na beh. Tak jak se prvn ryba, kter se rozhodla vystoupit na beh na soui pohybovala?

112

Jeliko je to nemon, pak je

zjevn, e i v tomto se evolucionist ml.
Toto jsou jen ti ze stovek vc,
kter mus ryby mt, aby peily na
such zemi.

O ryb zvan
Coelacanth
Po lta evolucionist popisovali rybu nazvanou coelacanth ve vech svch
knihch a asopisech a zobrazovali
tuto rybu jako dkaz pro svou teorii.
Mysleli si, e coelacanth u dvno vyhynul. Proto vytvoili srii falench
pbh, kdy zkoumali zkamenliny tto ryby.
Pak, jen ped nkolika lety, chytil
ryb jednoho coelacantha do sv st.
Od t doby bylo chyceno mnoho dalch. Vylo najevo, e coelacanth je
normln ryba. Navc se nechystala vystoupit na
beh, jak evolucionist tvrdili.

113

Evolucionist kali, Tato ryba ila v mlkch vodch

a tak se pipravovala vystoupit na beh. Ve skutenosti vak coelacanth il ve velice hlubokch vodch.
Nebyla to pechodn forma, jak ns pesvdovali
evolucionist. Byla to skuten ryba. Od t doby bylo odhaleno mnoho dalch falench mylenek evolucionist!

TVRZEN E PTCI SE VYVINULI Z

PLAZ JE NEPRAVDIV
Jinm falenm prohlenm evolucionist bylo,
jak dajn vznikli ptci.
Jejich pohdkou bylo, e plazi, kte ili na stromech, zaali skkat ze stromu na strom a jak skkali tak si vyvinuli kdla. Dal pohdkou je, e
nkte plazi, kte se pokoueli lapat mouchy bhali
za nimi a mvali pednmi konetinami a e tyto
konetiny se promnili v kdla.
Nen to komick pedstavovat si dinosaura vyvjejcho perut pi bhu? Takov vci se dj jen v
pohdkch nebo kreslench filmech.
Je zde jet dleitj vc. Tito evolucionist kaj, e tento velk dinosaurus si vyvinul kdla,
kdy se snail lapat mouchy. Dobe, jak tedy vzltla do vzduchu moucha? Odkud se vzala jej kdla?
Ne se snaili vysvtlit, jak mohl ltat velk dinosaurus, nemli nejprve vysvtlit nejprve, jak toho
byl schopen malink hmyz? Jiste by mli.
Ale to je bod, kter nebudou evolucionist nikdy

114

The fossil of a bird called

Archaeopteryx, that evolutionists tried to portray as

an intermediate species,
shows that evolution is a
theory founded on deceit.
This fossil is that of a real
bird and shows that birds
have not changed for millions of years.

umt vysvtlit. Moucha je jednm z nejlepch ltajcch tvor na zemi. Dovede mchnout kidlky
500x a 1000x za sekundu. Jak v, um velice
snadno manvrovat ve vzduchu. Bez ohledu na to,
kolik pbh evolucionist vypravuj, stle nedovedou vysvtlit, jak vznikla pta kdla. Pravdou je toto: Allh stvoil pta perut i mu kidlka, spolen s jejich schopnost ltat.

Archaeopteryx, kterho evolucionist

oznauj za pechodnou formu, byl ve
skutenosti pln vyvinut ptk!
Vezmme si nkolik dalch odlinost mezi plazi a ptky.
1. Ptci maj kdla, plazi ne.
2. Ptci maj pe a plazi upiny.
3. Ptci maj jedinenou kostern soustavu a jejich kosti jsou dut. Dky tomu jsou leh a mohou
snadno ltat.

115

Toto je jen pr rozdl, kter kadho hned napadnou. Mezi tmito tvory existuje mnoho dalch
odlinost.
Kdyby se druhy plaz zmnily v ptky, muselo
by existovat mnoho tvor, kte ili mezi plazy a
ptky zastupujcch fze tto promny.
Lovci zkamenlin by mli narazit alespo na
jednu takovou zkamenlinu. To jest, musela existovat stvoen s polovinmi kdly, napl opeen a
napl upinat, s napl zobkem a napl tlamou, a
jejich zkamenliny by mly bt nalezeny, ale dn
takov stvoen nebylo nikdy objeveno mezi mnoha
Allah created human beings with different languages and with different
races and colors. This variety is a wonderful
blessing.

116

zkamenlinami na Zemi. Ty zkamenliny, kter byly nalezeny, pat bu plnmu plazu nebo plnmu ptku. To znamen, e ptci se nevyvinuli z plaz. Allh stvoil ptky, tak jako stvoil vechno iv.
Avak jeliko evolucionist toto nechtj pijmout, sna se pesvdit lidi, e to co kaj je
pravda, smylenmi pbhy. Nalezli zkamenlinu
ptka nazvanho Archaeopteryx, kter il asi ped
150 miliony lety, a tvrdili, e tento ptk byl pechodnou formou mezi dinosaury a ptky. Jene tvrzen, e Archaeopteryx byl pedkem ptk je zcela
nelogick.

117

Archaeopteryx byl pln vyvinut ptk!

Ponvad:
1. Archaeopteryx ml pe jako dnen ptci.
2. Archaeopteryx ml stejnou hrudn kost, k n
se pipojuj kdla, jako jin ltajc ptci.
3. Archaeopteryx nemohl bt pedkem vech
ptk, nebo byly nalezeny zkamenliny ptk, kter jsou star ne tato.

POHDKA O
LIDSK EVOLUCI
Evolucionist tvrd, e
lid se vyvinuli z op,
a e tut opi jsou
naimi pedky. Ani
Darwin ani jin
evolucionist
nikdy nevlastnili dkaz, kter
by podpoil tvrzen, je je naprostm podvodem.
Vlastn jednm z dvod,
pro byla evolun
teorie vbec vymylena, bylo poku-

118

sit se, aby lid zapomnli, e je Allh

stvoil. Kdyby lid
uvili, e vznikli nhodou a e jejich
pedkov byli zvata,
pak by nepoci ovali
dnou odpovdnost
vi Allhu. Postupn
by to zpsobilo, e
by zapomnli vechny nboensk hodnoty a stali se sobeckmi. Sobet lid
pichzej o dobr city jako je lska k lidem a k rodinm. V, evolucionist se pokouej
odvrtit lidi od takovch cit a proto roziuj evolun teorii. Jejich clem je pimt lidi, aby zapomnli na Allha a tak kaj kadmu, Allh t nestvoil. Jsi potomkem opic, jinmi slovy, jsi jen pokroilej zve.
Po pravd Allh stvoil lidsk bytosti. Ve srovnn s jinmi ivmi organismy je lidsk bytost jedin
tvor, kter me mluvit, myslet, radovat se a rozhodovat se, je inteligentn, me zakldat civilizace
a komunikovat na pokroil rovni. Allh je Jedin,
Kdo dal vechny tyto vlastnosti lidskm bytostem.

E
S
L
FA

119

Evolucionist nemohou poskytnout

dn dkaz, e lidsk bytosti jsou
potomky opic
Na poli vdy je velice dleit pedloit dkaz.
Uinte-li tvrzen a chcete-li, aby mu ostatn uvili, tak muste pedloit njak dkazy. Teba kdyby
ses nkomu pedstavoval a ekl, Jmenuji se Omar
a ta osoba by ekla, Nevm, e se jmenuje
Omar, tak v takovm ppad bys musel mt njak
dkaz, e se tak opravdu jmenuje. Jak by to mohl bt dkaz? Prkaz by mohl pedstavovat dkaz,
nebo rodn list, nebo pas nebo teba tvoje koln
prkazka. Kdyby jsi nco z toho ukzal dan osob, uvila by, e jsi opravdu ten, kdo tvrd, e jsi.
Nyn si uve me vdeck pklad. V osmnctm
stolet il vdec jmnem Izk Newton o nm se k, e objevil zemskou pitalivost. Kdy se ho lid
zeptali, pro si je tak jist, odpovdl: Kdy jablko
spadne ze stromu, dopadne na zem. Nezstane ve
vzduchu. To znamenalo, e existuje sla, kter
thne jablko k zemi, sla, kter kme gravitan.
Proto evolucionist musej pedloit dkaz, aby
byly jejich teorie uviteln. Napklad evolun teorie tvrd, e lovk je potomkem opic. Proto se jich
potebujeme zeptat: Jak jste na to pili a kde je dkaz?
Kdyby lidskmi pedky byly doopravdy opice,
dalo by se oekvat, e jako potvrzen najdeme
zkamenliny tvor pololidskch, poloopich. Avak
dn takov zkamenliny objeveny nebyly. Nali

120

jsme pouze zkamenliny lid nebo op. To znamen, e evolucionist nemaj absolutn dn dkaz,
e opi jsou lidskmi pedky.
Jene evolucionist se pod sna plst lidi svmi teoriemi.

Nkter triky evolucionist:

1. Evolucionist hovo o zkamenlinch vyhynulch druh op jako kdyby patily stvoenm napl lidskm, napl opim.
Jist jsi u nkde vidl obrzky jako je ten nahoe. Evolucionist je pouvaj ve snaze oklamat lidi. Pravda je, e takov tvorov nikdy neexistovali. V
minulosti existovali lid a opi, tak jako dnes, a ti
byli zcela oddlen a nebyli v dnm vztahu. dn opi mu ukazovan na obrzku nikdy neexistoval. Nikdy se to nemohlo stt. Jak jsme u uvedli, ani jedna zkamenlina, kter by dokazovala toto
tvrzen nebyla nalezena.
Avak evolucionist stle zkouej nov a nov
triky. Teba kdy manipuluj se zkamenlinou, kter nleela vyhynulmu druhu op, tvrd, e vlastn patila stvoen nkde mezi opy a lidmi. Jeliko
lid toho asto o tomto tmatu mnoho nevd, tak
maj sklon vit tomu, co tito evolucionist kaj.
2. Evolucionist zachzej se zkamenlinami
rznch lidskch ras, jako kdyby to byla napl opi stvoen.
Jak vme, na svt existuje mnoho etnickch
skupin: Afrian, an, pvodn obyvatel
Ameriky, Turci, Evropan, Arabov a mnoz dal.

121

Evidentn lid patc k rznm etnickm skupinm

maj nkdy odlin znaky. Teba an maj oi
mandlovho tvaru, Afrian maj obvykle velice
tmavou ple a kudrnat vlasy. Kdy uvidte domorodho Ameriana nebo Eskymka, ihned poznte, e
pat k jin etnick skupin. I v minulosti existovalo mnoho etnickch skupin a rysy nkterch z nich
byly mon odlin od tch dnench lid. Napklad
lebky lid patcch k rase Neandrtlc byly vt ne
lebky dnench lid. I jejich svaly byly mnohem silnj ne nae.
Evolucionist vak pouvaj tyto rozdly mezi
tmito a naimi rasami jako zpsob, jak oklamat lidi. Tvrd teba kdy najdou lebku Neandrtlce,
Toto je lebka lidskho pedka, kter il ped destkami tisc let. Nkdy jsou nalezen zkamenliny
lebek men ne prmrn velikost lebky dnenho
lovka. Ukazujc na takovou zkamenlou lebku,
evolucionista ekne, Majitel tto lebky se zrovna
nachzel v bod zmny z opa na lovka.
Ve skutenosti jet dnes existuj lid z uritch
etnickch skupin, kte maj men ne prmrn
lebky. Napklad obsah lebky domorodho
Australana je dost mal, ale to neznamen, e jsou
napl lid a napl opi. Jsou to normln lid jako ty
a vichni ostatn.
Proto tedy vidme, e zkamenliny, kter evolucionist vyobrazuj jako dkaz, e lidsk bytosti se
vyvinuly z op, pat bu ranm druhm op, nebo
lidskm rasm, kter jsou nyn vyhynul.

122

NEJVT ROZDL
Nejvt rozdl mezi opy a lidmi je, e lid maj
due a opice nikoli. Lid maj vdom: mysl, mluv
a sdluj sv mylenky ostatnm v rozumnch vtch, dlaj rozhodnut, ct, vyvjej si vkus, znaj
umn, maluj, skldaj psn a zpvaj je a jsou plni
lsky a morlnch hodnot. Vechny tyto vlastnosti
jsou vyhrazeny jedin lidsk dui. Jen lidsk bytosti maj tyto jedinen schopnosti. Evolucionist nemaj odpov na tuto otzku. Aby pipomnal lidskou bytost, op by musel projt mnoha fyzickmi
zmnami a musel by mt tyto jedinen schopnosti
vlastn lidem. Existuje v prod sla, kter me dt
schopnosti jako malovn, mylen a skldn hudby opici? Oveme ne! Allh stvoil pouze lidi s takovmi schopnostmi a zvatm dn takov
schopnosti nedal. Jak jsme vidli, je zhola nemon, aby se op zmnil v lidskou bytost. Lidsk bytosti byly lidsk ode dne svho stvoen. Ryby byly
vdycky rybami a ptci byli vdy ptky. dn tvor
nen pedkem jinho. Allh je stvoitel vech lidskch bytost a veho ivho. Dvodem, pro evolucionist tvrd, e lidsk bytosti jsou potomky
opic, je jejich vzjemn fyzick podobnost. Avak
jin tvorov na zemi pipomnaj lidi mnohem vce.
Papouek na obrzku dovede mluvit. Chobotnice
maj stejn oi jako lidsk bytosti. Koky a psi poslouchaj a pln pkazy jako lid. Co by sis pomyslel, kdyby nkdo ekl, e lid jsou potomky papouk nebo ps nebo chobotnic? Jak vid, neexistuje
rozdl mezi touto mylenkou a pohdkami evolucionist.

123

ALLH JE STVOITELEM VEHO

N Pn je jedin, Kdo uloil miliardy kousk informace do
msta tak malho, e ho nespatme bez zvltnho vybaven.
Allh je Ten, Kdo ns stvoil, nae oi, nae vlasy a nae chodidla.
On je tak Stvoitel naich rodin, rodi, bratr a sester, ptel a uitel.
Allh je Ten, Kdo stvoil jdlo, kter mme rdi, marmeldu,
obiloviny a tstoviny a tak ovoce a zeleninu, kter ns dl zdravmi a silnmi. Kdyby ji Allh nestvoil, nikdy bychom nevdli, jak
chutn jahoda.
Allh nm tak dal smysl chuti a ichu. Kdyby nm nedal tyto
schopnosti, nebyli bychom schopni vnmat chu vc, kter jme.
Bylo by to tot, a bychom jedli brambory nebo kol. Allh nestvoil jen chutn a voav potraviny, On nm tak dal takov
schopnosti, abychom je vychutnali.
Nkter vci m rd, lb se ti a mysl na n jako na legraci.
Me to bt zkusek, kter rd j, hra, kterou rd hraje nebo prochzka s lidmi, kter m rd. A je to cokoli, nesm nikdy zapomnat, e Allh je jedin, kdo ti umouje se radovat z tchto vc.
Jeliko je pln slitovn s tebou, Allh ti vdycky poskytuje radostn a krsn vci.
Pro zatek, byla doba, kdy jsi neexistoval. Jen si pomysli, nikde jsi nebyl, dve, ne jsi byl poat. Nebyl jsi nic. Allh t stvoil.
Vytvoil t z nieho.
Musme bt Allhu vdn za kad okamik ivota. Pi vem,
co mme rdi a milujeme, musme vzpomnat na Allha a kat,
Allhu, jsem Ti navky vdn za vechna Tv poehnn. Kdy se
ocitneme v situaci, kter se nm nelb, mli bychom se znovu
modlit k Allhu, nebo On jedin nm me pomoci.
Allh vdy sly nae modlitby a odpovd na n. Allh v, co si
myslme v hloubi srdce; On vysly vechny modlitby.
Co musme udlat je nabdnout nae radostn podkovn
Naemu Pnu, Jen stvoil ns, svt a vechna poehnn, kter obsahuje. A vdomi si toho, e Allh je vdy s nmi a e ns vid a nslouch nm v kadikm momentu, musme se pod chovat co
nejlpe.

124

Sl v a T ob e k li, m y m m e vd en j en o to m , e mus n s T y n au il, ne bo

Ty s j ed i n v e vdo uc,
mou d r ! .
( S r a al -B aq a r a : 3 2 )

125