Útlak Komunistické Číny Ve Východním Turkestánu. Czech Čeština

05 EASTTURKISTAN 228_306 cekce SON_00 EASTTURKISTAN146_240 3/10/13 3:19 PM Page 226
05 EASTTURKISTAN 228_306 cekce SON_00 EASTTURKISTAN146_240 3/10/13 3:19 PM Page 227
Kdy se v roce 1949 dostala k moci komunistick strana, na se promnila ve stt strachu. Tento proces stl ivoty destky milion lid kvli
represivnm a totalitnm metodm, kter komunist pouvali, aby prosadili svou krvavou ideologii.
Obecn se pedpokld, e divok zavdn komunismu skonilo. Lid
ji nedostvaj potraviny vmnou za kupony, nemus nosit uniformy,
ani nejsou mueni, pokud nejsou schopni se nauit Maovu Malou rudou
knku zpamti. Jene komunismus uzpsoben reimu novho svtovho podku je stle naivu a stejn tak i jeho nemilosrdnost.
Hlavn oblast komunistickho dn je Vchodn Turkestn, domov
muslimskch ujgurskch Turk. Lec v nejzpadnjm bod ny, Vchodn Turkestn je okupovn asi po dv stolet a zejmna bhem poslednch 50 let trp velice tlakem despotickho reimu komunistick
nsk administrativy. Muen, popravy, pracovn tbory a nboensk
tlak, to jsou ji dlouho znaky kadodennho ivota ve Vchodnm Turkestnu. Muslimov jsou zatkni, dreni po msce (nkdy dokonce
roky) v nskch vznicch, kter jsou proslul muenm, ist proto, e
chtj t podle nboenstv. Navc asimilan politika ny zabrauje
vtinov muslimsk populaci Vchodnho Turkestnu mluvit vlastnm
jazykem, t podle sv kultury. Muslimov Vchodnho Turkestnu oekvaj, e uvdoml lid po celm svt jim pomohou vst vlku ide, k
ukonen zdejho komunistickho tisku a vynalo snahy o informovn svta o jejich netst.
Clem tto knihy je jak identifikovat zkladn piny tohoto komunistickho tisku, kter probh v cel n pes pl stolet, a tak uinit,
aby byl hlas ukivdnch lid ve Vchodnm Turkestnu slyet. Iniciativa
podniknut proto, aby muslimov z Vchodnho Turkestnu poznali mr
a bezpe me uspt pouze tehdy, budou-li zsadn piny jejich
tisku zdokumentovny a uvedeny do pozornosti svta.
O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem Harun Yahya,
narodil se v Ankae v roce 1956. Studoval umn
v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii
na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let
publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a
nboenskou tmatikou. Vysoce cenn po celm
svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen
Boha a zlepen poznn sv vry mnoha lid.
Knihy Haruna Yahyi oslovuj vechny typy ten, bez ohledu na jejich vk, rasu nebo nrodnost pro sv zamen na jeden pedmt: rozit tenovu perspektivu
povzbuzenm ho nebo ji k pemlen o kritickch tmatech, jako je existence Boha a Jeho jednota, a ivot podle hodnot Jm pedepsanch.
O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA,
narodil se v Ankae v roce 1956, pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na
univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou,
vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac
odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a
temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 72 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 55 000 stran s 40 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoeno jmny Harun (ron) a Yahya (Jan
Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali
proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho
knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje
Korn (konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a
poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm
Kornu a Sunny (uench Proroka), si autor klade za cl
zkompromitovat fundamentln principy nenboenskch
ideologi a mt posledn slovo, jak zcela utichnou
nmitky proti nboenstv. Pouv pee Proroka
(pokoj a poehnn s nm), kter doshl konen
moudrosti a morln dokonalosti, jako znak zjmu
nabdnout posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl:
pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat tene k vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou, jako je Bo existence a jednota a vn ivot; a odhalovat chab
zklady nenboenskch systm a
perverznch ideologi.
Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, Od Anglie po Indonzii, z

Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do Bulharska a
Ruska. Nkter z jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin, nmin, panltin,
italtin, portugaltin, urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa, dhivehi (j
se mluvi na ostrov Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a zlepen
poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn ji
nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov ideologie od samch zklad. Vechna souasn
hnut popen jsou nyn ideologicky poraena, dky knihm napsanch Harunem Yahyou. Toto
je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit
jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a srdce a vedouc
je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv zmatek v
lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn siln a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon,
aby knihy slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt, naopak
jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e
jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu.
Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konlikt a dal
utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby lid mohli t
podle toho. Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a
konfliktu, mus bt zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto knihy prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v
Kornu.
teni
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato
teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin
odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140 let
to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st pouze
jednu z naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu ke shrnut
tohoto pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver, a
zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti
a otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a plynulm stylem
zaji uj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je
me snadno pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn
je lze pest na jedno posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat
ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledajce diskusi
velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih,
napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je
pobdnout je k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost ho
st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora, vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct a
vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty,
jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.
www.har un ya hya.com
www.en.har un ya hya.tv
TLAK
KOMUNISTICK
NY VE
VCHODNM
TURKESTNU
A kdy se odvrt zdy, chod po zemi,
aby il pohoren a niil sadbu i dobytek;
Bh vak nemiluje pohoren.
(Korn 2:205)
HARUN YAHYA
(ADNAN OKTAR)
OBSAH
VOD...............................................................................10
NA: STT STRACHU ..............................................16
VCHODN TURKESTN:
KIOVATKA CIVILIZAC ........................................26
KONTROLA
KOMUNISTICK NY NAD
VCHODNM TURKESTNEM ................................56
NSK MUEN VE
VCHODNM TURKESTNU ...................................64
POLITIKA TLAKU
KOMUNISTICK STRANY.........................................146
ZVR .............................................................................186
KLAM EVOLUCE ..........................................................192
na vstoupila do dvactho
stolet jako zbytky e rozttn pod tlakem zejmna Britnie,
Francie, Nmecka, Japonska a Ruska. Po
svren imperiln nadvldy nebyla po desetilet ustanovena dn centrln autorita. Kdy se v roce 1949 dostala k moci komunistick strana, na se promnila ve stt
strachu. Tento proces stl ivoty destky milion lid kvli represivnm a totalitnm metodm, kter komunist pouvali, aby prosadili svou krvavou ideologii. nsk komunistick strana se
uchlila k nsil, aby se udrela u moci a zavedla nejdivoej a
nemilosrdnou formu komunismu vbec, nutce jedin zpsob it
a mylen vem nskm lidem.
V prbhu tohoto obdob, ti kdo se odmtli podrobit pravidlm komunistickch vdc byli nemilosrdn vyhlazeni.
Obecn se pedpokld, e divok zavdn komunismu
skonilo. Lid ji nedostvaj potraviny vmnou za kupony, nemus nosit uniformy, ani nejsou mueni, pokud nejsou schopni
se nauit Maovu Malou rudou knku zpamti. Jene komunismus uzpsoben reimu novho svtovho podku je stle naivu a stejn tak i jeho nemilosrdnost.
V och komunistick strany maj lid hodnotu tak
dlouho, dokud produkuj, a je jim dovoleno myslet
pouze uvnit hranic vymezench komunistickou
stranou. Voln mohou vyjadovat pouze ty mylenky, kter lad se stranou. Pracovn tbory,
kter existuj po cel n, systm, kter
poniuje a vykois uje miliony lid
12
v nich, masov popravy ped zraky veejnosti, metody muen iroce rozen ve vznicch a prodej vnitch orgn tch, odsouzench
smrti,
odhaluj
oklivou
tv
komunistick
administrativy. Navzdory tomu vemu v poslednch 20 letech

mdia propagandu, e na rychle nastupuje liberln a demokratickou cestu. Jeden fakt je asto pehlen: Skutenost, e
na se pohnula ke kapitalistickm praktikm v ekonomick sfe
a otevela sv brny zahraninm investorm v mnostv oblast,
neznamen, e dolo ke zmn v politick struktue a ideologii
zem. Naopak, nelidsk praktiky nadle ukazuj, e nic se nezmnilo v mentalit vldnouc komunistick strany. To bude vyjasnno mnoha a mnoha pklady v nsledujcch kapitolch knihy.
nedvn dob se hodn mluvilo o vzrstajc svobod a osvobozen v ekonomick arn v n. Jene tato svoboda je omezen na urit oblasti a krut a
utiskujc reim v n se ve skutenosti nezmnil.
tlak komunistick ny
ve Vchodnm Turkestnu
13
Hlavn oblast komunistickho dn je Vchodn Turkestn,

domov muslimskch ujgurskch Turk. Lec v nejzpadnjm
bod ny, Vchodn Turkestn je okupovn asi po dv stolet a
zejmna bhem poslednch 50 let trp velice tlakem despotickho reimu komunistick nsk administrativy. Nsledkem nsk propagandy je Vchodn Turkestn svtu znm jako
Xinjiang, nebo Sinkiang co v ntin znamen nov hranice
a vtina lid nev nic o lidskm dramatu, kter zde probh. Jene
Vchodn Turkestn, jeho vtinovmi obyvateli jsou muslimov
ujgurskho pvodu, je scnou nsil a tlaku komunistickou nskou administrativou, jemu podobnho nelze nalzt v dnm
jinm regionu ny.
Muen, popravy, pracovn tbory a nboensk tlak, to jsou
ji dlouho znaky kadodennho ivota ve Vchodnm Turkestnu.
Muslimov jsou zatkni, dreni po msce (nkdy dokonce roky)
v nskch vznicch, kter jsou proslul muenm, ist proto, e
chtj t podle nboenstv. Mnoz z tch, kdo bojuj za svobodu
a demokracii pro Turkestn, jsou popraveni. Navc asimilan politika ny zabrauje vtinov muslimsk populaci Vchodnho
Turkestnu mluvit vlastnm jazykem, t podle sv kultury, podnikat had (pou do Mekky), vykonvat denn rituly modliteb a
pstu a dokonce jim zakazuje i urit velikost sv rodiny. Muslimov Vchodnho Turkestnu oekvaj, e uvdoml lid po
celm svt jim pomohou vst vlku ide, k ukonen zdejho komunistickho tisku a vynalo snahy o informovn svta o jejich
netst.
na promnila Vchodn Turkestn v uzavenou oblast omezenm vech prostedk komunikace, brnce vnjmu svtu, aby
uslyel o pravch rozmrech jejich lidskho dramatu. Jene to
nen omluva pro zapomnn a jednn, jako by se nic nedlo. Z tohoto dvodu je dleit, aby bylo vemi prostedky protreno
Harun Yahya - Adnan Oktar
14
ticho, kter na celm svt pevauje ohledn Vchodnho Turkestnu.

Budou-li skuten rozmry nelidskosti za zavenmi dvemi
odhaleny, nepome to jen, aby bylo slyet hlasy ukivdnch,
avak upout to pozornost svta k nastolen spravedlnosti ve Vchodnm Turkestnu.
Clem tto knihy je jak identifikovat zkladn piny tohoto
komunistickho tisku, kter probh v cel n pes pl stolet,
a tak uinit, aby byl hlas ukivdnch lid ve Vchodnm Turkestnu slyet. Iniciativa podniknut proto, aby muslimov z Vchodnho Turkestnu poznali mr a bezpe me uspt pouze
tehdy, budou-li zsadn piny jejich tisku zdokumentovny a
uvedeny do pozornosti svta.
Tato prce dokumentuje, e zsadn pinou za tiskem ve
Vchodnm Turkestnu je materialistick filosofie a komunistick
ideologie, kter vldne nskmu sttu. Nsil zpsoben materialistickou filosofi, kter povauje ivot za boj o peit (a naznauje, e pokroku lze doshnout pouze prostedky konfliktu)
me bt eliminovna pouze tehdy, pokud se lid obrt a budou
t podle morlky Boch pikzn.
Bh nadil lidem, aby ili podle pravidel spravedlnosti, tolerance, lsky, soucitu, respektu, obtovn, dlen se, sebezapen
a odputn. Bh objasnil, e etnick rozdly nejsou omluvou pro
spor, a e lid mus respektovat rasu, jazyk a pesvden druhch. Pijet takovho morlnho kodexu po svt je jedinm zpsobem k zabezpeen mru a tolerance. Intelektuln vlka mus
bt vedena s materialistickou filosofi, kter je zsadn oporou
tch, kdo utiskuj druh. Z tohoto dvodu je to nejdleitj oblast poadovan proto, aby mr a spravedlnost pevldly.
tlak komunistick ny
15
id
Vchodnho
Turkestnu jsou
drceni represivnm komunistickm reimem po
vce ne polovinu
stolet. Muslimm
je brnno t
podle nboenstv
a sna se pet
za velice obtnch podmnek.
K odporu tisku a nespravedlnosti ve svt je teba vynaloit sil k en morlky Kornu, kter je opravdovm eenm tohoto problmu. Nov doba povstane enm koranick morlky z
Bo vle, v n budou nespravedlnost a tisk nahrazeny pokojem,
bezpem a spravedlnost. Korn zvstuje tuto novou dobu:
Bh pislbil tm z vs, kdo uvili a zbon skutky
konali, e z nich uin nstupce na zemi, tak jako ji uinil nstupci ty, kdo byli ped nimi. A pislbil jim, e
upevn pro n nboenstv jejich, kter se mu zlbilo jim
dt, a e nahrad poslze obavy jejich jistotou. (Korn,
24:55)
dy
se
komunistick
strana v roce 1949 dostala k

moci, na se rychle zmnila ve
stt, kter po svt teror. Jej politika nsil a ntlaku pokrauje v nezmenen me od tchto prvnch
dn. Necitelnost a nemilosrdnost jednn komunistick strany s
lidmi a jej materialistick nzory, kter mn vztahy mezi lidmi na
pouh mechanick styky, vedla k nemilosrdnosn a krut vld namsto soucitn a spravedliv.
V komunistick n zaloen Mao Ce Tungem pevauje vra, e
podek a stabilita mohou bt udrovny pouze strachem a nsilm.
Nsledkem toho stt tsn kontroluje vechny aspekty individulnho
ivota a nemilosrdn trest ve, co se povauje za nevhodn. Nejsou
to jen oban, kte se dopoutj zloin, kdo je v n trestn. nsk stt zatk i eny, kter poslaj manelm do zahrani novinov
vstiky, vince je z vyzrazen tajemstv nskho sttu.(1) Me obvinit nkoho, kdo poskytl nekodn vyhlejc vrok zahraninmu
urnalistovi za doputn se zrady a poslat ho do pracovnho tbora.
Je jasn, e za takovch podmnek pevauje strach a nejistota msto
klidu, bezpe a stability. Stejn tak nen dovoleno mluvit o pocitech
jako jsou lska, sebeobtovn a soucit v takov sociln struktue,
nemluv o demokracii a lidskch prvech. nt oban
nemohou svobodn kritizovat omyly vldy nebo voln
vyjadovat sv mylenky a vsledkem je, e nejsou
schopni efektivn protlait zmnu nebo obnoven. Osud tch, kdo se o to pokus je obvykle dostaten odstraujc.
18
Nezle na tom, jak mnoho zpadnch mdi uvd, e v

ekonomii byly provedeny liberln reformy a tvrd, e na se navrac k demokracii, vlda Rud ny nem nejmen mysl vzdt
se sv absolutn kontroly nad lidmi. Ti, kdo ij na nskm zem
jsou dkazem, a lid jak ny tak Vchodnho Turkestnu, jsou
nyn hlavnmi ob mi tchto nemilosrdnch praktik.
Oligarchie komunistick ny
Lidov republika ny je totalitn reim. Veker jeho vkonn
a soudn tlesa jsou svzna v jeden administrativn orgn, nskou komunistickou stranu. Nrodn a lokln, hlavn vdci policie, armdy a obanskch organizac jsou vichni sprvci
komunistick strany. Takov lid jsou asto stejn vlivn po svm
penzionovn jako byli ve svm adu. Dky jejich mocn organizaci komunistick strana kontroluje veker aspekty ivota. Z tohoto dvodu je tk se od komunistick ideologie odchlit v
politickm i spoleenskm ivot. Mylenky, pesvden a skutky
kadho individula mus bt v souladu s komunistickou ideologi a instrukcemi strany. Odchlen, dokonce pouh monost odchlen, mohou bt tvrd potrestny.
Britsk novin John Mirsky, jen se stal odbornkem na nu,
popisuje tuto komunistickou vldu tmito termny:
Ale pro n [komunistickou stranu] stabilita znamen d, v nm
star a komunistick strana jsou nepopirateln odpovdn. Jakkoli hrozba se potk s tm, co tmaj nejefektivnji: silou.(2)
Nejvce zarejc pklad tohoto se objevil bhem Maovch

kampan Velkho skoku kupedu a Kulturn revoluce. Nemilosrdn a krut metody byly pouity za elem poddit lidi komunismu a vnst komunistickou ideologii do kadodennho ivota.
Rolnci byli svvoln ponechni hladovt dokud nepedali svou
tlak komunistick ny
19
produkci komunm a neakceptovali komunistickou interpretaci

produkce.
Ti, kdo oponovali komunismu v t dob, kdy tato praktika
stla miliony ivot, byli nevyhnuteln eliminovni. Bhem Kulturn revoluce, kter byla zamena na vzdlan a intelektuln
okruhy spolenosti, byly vechny hlasy odporu v n umleny
nejkrutjm monm zpsobem. Kulturn revoluce zaala Mao-
ato Maova Kulturn revoluce

vedla k barbarstv, kter je
zdka k vidn. Konkrtnmi cly
revoluce byli vzdlan lid a intelektulov. Mlad lid znm
jako Rud gardy zabjeli, obvykle muenm ped zraky veejnosti, lidi, kte sebou nenosili
Maovu
Malou
rudou
knku
nebo se nenauili zpamti komunistickou hymnu. V tomto

obdob byly zdi pokryty kopiemi
Rud knky, aby se zajistilo, e
lid si petou jej obsah.
20
vou instrukc, e Stle existuj lid na nejvy rovni sttu, kte

se zcela neobrtili ke komunismu a ti mus bt vzdlni.
Tato instrukce se stala kampan, v n byli vzdlan lid poniovni, biti a mueni, a dokonce zabjeni kvli trivilnm obvinnm, napklad, e nenos uniformu poadovanou Maem, nebo
neum zpamti komunistick vojensk pochody. Mao nakonec
doshl eho chtl a komunismus zcela zaplnil mysl vech lid. (Pro
dal detaily o barbarstv Maova obdob ti Harun Yahya, Communism in Ambush, Global Publishing, Istanbul, 2003).
tlak komunistick ny
21
prbhu Kulturn revoluce byly destky

tisc uitel, politik a umlc mueny a
zabity Rudmi gardami. V tomto procesu
byli asto znieni dob veejn ednci.
Tento prvn sekret strany je pouze jednm z tisc lid, kte mli kolem krku zaven urliv plakty a byli veejn
poniovni.
Tento reim tisku, kter trv od chvle, kdy jej Mao poprv
ustanovil v roce 1949 a do souasnosti, byl udrovn pednost
dalekoshl organizace komunistick strany. V takov atmosfe,
kde je skoro jeden tajn policista na kadch pt nebo deset lid
a kde kad je informtorem o kadm, komunistick strana udrovala svou moc silou a nsilm. To proto byly hned od zatku
zaloeny bezcitn policejn a vojensk sloky. Ozbrojen policie
lidu (PAP) a Osvobozeneck armda lidu (PLA), pipojen ke sttu
a ministerstvu veejn bezpenosti, pedpokldala tuto odpovd-
22
nost. Od chvle zaloen PLA operovala jako ozbrojen kdlo komunistick strany a je dnes nejvt armdou na svt se 6 miliony len.
Ideologie barbarstv v komunistick n

V nsledujcch kapitolch tto knihy zvme ppady tisku
muen uvalen na muslimy ve Vchodnm Turkestnu. Takt se
podvme na utlaovn nsk administrativy proti vlastnmu lidu.
Ukeme, e bezcitnost je bnm politickm nstrojem a krutost
se nepovauje za nic neobvyklho. Ve spolenostech, kde se popr existence Boha, kde lid v, e jedinou povinnost maj sami
k sob a kde neexistuje vra v posmrtn ivot, sobeckost, nemilosrdnost a krutost nahrazuj lsku, soucit a odputn.
Nejjistj cestou, jak skoncovat s krutostmi a muenm je,
aby lid s istm svdomm vysvtlovali nboensk hodnoty jako
soust sv povinnosti pobzen k dobru a zakazovn zla a zvali
druh, aby se nauili uenm Boha. V jednom veri Kornu Bh
tak zjevil, e Nech stane se z vs obec, je bude vyzvat k
dobrmu, pikazovat vhodn a zakazovat zavrenhodn. A
takov budou blaen. (Korn, 3: 104). Ve vykonvn na povinnosti je dleitm stdiem vlky mylenek naprost odhalen
vech aspekt protinboenskch ideologi a znien jejich zklad, aby je mohla nahradit nleit morlka. V ppad Vchodnho Turkestnu a ny je touto ideologi komunismus.
Podle komunistick ideologie je hmota ve, co existuje a
vechny udlosti, vetn historickch, ekonomickch a sociologickch, nejsou nim ne odrazem rznch forem hmoty. Tento
pohled m za to, e ve je v neustlm procesu zmny a vvoje.
Moc za zmnou je konflikt. Cel vesmr vetn lidskch djin se
vyvinul jako vsledek konfliktu, kter nvratem vystil v lidsk
pokrok.
tlak komunistick ny
23
Tvrzen, e tento konflikt je klem k rozvoji je krokem ve

smru nekonenho krveprolit. Pvrenci takovch ideologi
budou v neustlm konfliktu, navzjem se utlaovat a prolvat
vzjemn krev (ve jmnu pokroku). Lidsk city pozvednut nboenstvm (jako lska, respekt, ob a sdlen) zcela vymiz spolu
s monost mru a bezpenosti. Ve skutenosti komunistick filosofie u, e takov city spolenost spo uj. Mao, jen pinesl
tuto filosofii do ny, za sebou nechal 60 milion mrtvch, destky
milion muench a bezcitnou spolenost.
Avak skuten rozpory a opaky, jen existuj, neospravedluj barbarstv a vradu. Opaky existuj vude: Den a noc, tma a
svtlo, teplo a chlad, dobro a zlo. Jene tyto byly stvoeny, aby
zdraznily krsu svta a dovolily slunm hodnotm jako je tolerance, mr a odputn vzniknout. Stejn vc se vztahuje na svt
mylenek. Skutenost, e lid mysl nebo v odlin nen dvodem, aby se pro to nemilosrdn vradili. Bh pikazuje lidem, aby
spolh
K omunismus
na moc a nsil pro
sv peit. Konflikt
a boj jsou pirozenmi prvky komunismu.
24
"A good action and a bad action are not the same.
Repel the bad with something better and, if there is
enmity between you and someone else, he will
be like a bosom friend."
(Surah Fussilat: 34)
se chovali laskav, dokonce i ke svm neptelm a mluvili k

lidem dobr slova. Vechny rozpory mohou bt vyeeny v atmosfe mru a tolerance lidmi, kte jsou rozumn a maj dobr povdom o tom, co s sebou koranick morlka pin.
Komunismus vak tvrd prav opak. Ve skutenosti, kdy
konflikt, co je jeden z nejvznamjch komponent komunismu, spoj sly s darwinistickm mylenm, kter povauje lidsk bytosti za zvec druh, vsledkem je smrt milion lid a
znien mnohem vce ivot. To proto nebyla politika Maa a jeho
pvrenc ovlivnna utrpenm, kter zpsobili svm lidem, kter
povaovali pouze za stdo zvat.
Darwinistick pohled na svt, kter zpsobil, e Mao pohlel na ty, kdo odporuj komunismu jako na zvata je zdraznn
v knize na a Charles Darwin od Jamese Reevea Puseyho, historika z Harvardsk univerzity:
Mao Ce-Tung ve chvli vzteku (a v roce 1964) psahal, e vichni
dmoni budou znieni. Odlid oval sv neptele, sten v tradin nadszce, sten podle realismu socilnho darwinismu.
Tak jako anarchist povaoval reakcione za evolun nvrat, jen
tlak komunistick ny
25
zasluhuje vyhuben. Neptel lidu byli nelid a nezaslouili si, aby

se s nimi zachzelo jako s lidmi.(3)
Maova vlastn slova potvrzuj ta Puseyho. Jeden ze slogan zakladatele Rud ny v t dob znl Podstata nskho socialismu spov na Darwinovi a evolun teorii.(4)
Muslimov z Vchodnho Turkestnu se stali jednou ze spolenost, o nich si Mao, inspirovn darwinistickm pohledem na
svt, myslel, e nemaj prvo, aby se s nimi jednalo jako s lidskmi. Dvodem bylo to, e pesvden lidu z Vchodnho Turkestnu je vedlo k vnivmu odporovn komunismu. Avak
jejich oprvnn protesty byly potlaeny s krajn
neltostnost a nsledkem toho byly miliony
jejich dt zavradny komunistickm reimem. Vchodn Turkestn dodnes ije
pod tmto tlakem. Stovky tisc muslim byly mueny v nskch vznicch, vyhnny z domov a musely
opustit svou zem.
ak sm Mao dosvdil, nejdleitj ideologickou

oporou komunistickho reimu v n je Darwinova
evolun teorie. Ve sv knize na a Charles Darwin,
harvardsk univerzitn historik James Reeve Pusey popisuje velk vliv darwinismu na nu a jak pipravil intelektuln podklady komunismu.
hem 2200 let turkestnsk

historie hostila nkter z nejdleitjch civilizac svta. Oblast
je rozshlm teritoriem sahajcm od Kaspickho moe
a jin sti Uralskho poho na zpad Sibie na severu,
rnu, Afgnistnu a Tibetu na jihu po nu a Mongolsko na vchod.
Dnes je st Turkestnu zahrnujc Kazachstn, Kirgizstn, Tdikistn, Uzbekistn a Turkmenistn znm jako Zpadn Turkestn,
a oblast, kter je za uplynul dv stolet pod nskou nadvldou se
nazv Vchodn Turkestn. Geografick a strategick vznam Turkestnu je zjevn z velkho zjmu vykazovanho v oblasti Ruskem a
nou, dvma regionlnmi velmocemi. Rusko i na hrli vznamnou
roli v djinch Turkestnu, co je dvod, pro je dnes rozdlen na
dv poloviny.
Za odepenm obou zem vzdt se oblasti a udret ji za kadou
cenu, je jej stategick poloha a bohat podzemn zdroje. Pro Rusko
tureck stty na Zpad a pro nu Vchodn Turkestn jsou dleitmi zdroji surovin.
Po bolevick revoluci Rusko ustanovilo mocn kontroln mechanismus v Zpadnm Turkestnu, kde byly zaloeny stty rznch tureckch kmen. Tto oblasti bylo dno jmno
Sovtsk stedn Asie, namsto nzvu Turkestn,
pod kterm byla zem znma po stovky let. Zmrem bylo zatoit se sdlenm nrodnm
povdomm Turk. Nejdleitjm prvkem rusk politiky v oblasti bylo
zcela
eliminovat
islm.
Bhem tohoto ob-
28
Russia
Kazakhstan
Mongolia
Kyrgyzstan
East Turkestan
Tajikistan
China
Kashmir
Pakistan
India
Nepal
Bhutan
Bangladesh
dob bylo uvaleno mnostv sankc za elem zniit tureckou nrodn kulturu: meity a msta poskytujc nboensk instrukce
byla uzavena a nboenstv bylo zcela vytlaeno ze spoleenskho ivota. Krymt Turci byli shromdni a vyhotni na Sibi
bhem jedin noci a Rusov byli pivedeni, aby obsadili jejich domovy a zemi. Navc byly vyvolvny uml etnick konflikty mezi
nrody Stedn Asie. Jinmi prostedky sovtskho reimu namenmi k asimilaci Turk byl rozvoj druhho jazyka podl mateskho jazyka muslim na Kavkaze a ve Stedn Asii. Proto
zmiovan komunity nyn preferuj v komunikaci rutinu ped turetinou.
Vchodn Turkestn poznal stejn tlak jako Zpadn Turkestn, ale dokonce v jet divoej podob. V polovin 18.stolet Vchodn Turkestn napadli an. Politick zmny, ke
kterm dolo v oblasti (a ve svt jako celku) brnily touze lid z
tlak komunistick ny
29
Lid, vru jsme vs stvoili z mue a eny a uinili jsme z

vs nrody a kmeny, abyste se vzjemn poznali. Avak
nejvzneenj z vs ped Bohem je ten, kdo je nejbohabojnj - a Bh je vevdouc a dobe zpraven.
(Korn 49:13)
30
Vchodnho Turkestnu po nezvislosti, aby se stala skutenost.

na zem s celkovou rozlohou 10 milion kilometr tverench
se pokusila vyhladit lidi z Vchodnho Turkestnu (tak obrovsk nrod na ploe 2 milion kilometr tverench) svou politikou tlaku a izolace.
Tak jako Rusov na zpad i an zmnili jmno regionu.
Novm pouitm pojmenovnm je Ujgursk autonomn region
Sinkiang. Pak zaali zavdt stejn druh politiky pouit jinmi
imperialistickmi nrody. Bezcitn vlka byla vedena proti ve,
zvykm a nboenskm praktikm mstnho lidu. Etnick diskriminace se stala hojnou, poadavky na nezvislost byly zuiv potlaeny, bezbrann lid byli vyhnni ze sv zem a nt usedlci
pivedeni, aby je nahradili. Brutalita znm jako nsk muen
a krutost se brzy staly skutenost.
Dve, ne se budeme zabvat podrobnostmi tisku (kterho
si vtina lid nen vbec vdoma), podvme se na historick,
strategick a geopolitick postaven Vchodnho Turkestnu.
Vchodn Turkestn:
Kolbka turecko-islmsk civilizace
Djiny zem Turkestnu se vrac zpt do tetho stolet ped
Kristem (do doby Goturk a Hun). Oblast byla tureckm domovem od potku historie, a islmskm teritoriem po tisc let. Pestoe nikdy nebyl zaloen dn stt ani chant, kter by nesl
jmno Turkestn, zmnn oblast, tvoc velkou st Stedn Asie,
byla takto vdycky nazvna, jeliko byla oblast tureckho osdlen od starobylch dob. Badatel popisuj konkrtn Vchodn
Turkestn jako jedno z prvnch center civilizace, kde se, kvli jeho
geostrategick pozici, prolnaly zpadn a vchodn kultury.
tlak komunistick ny
31
Th
e
Bl
ac
kS
Caspian Sea
ea
By
za
nt
ine
Em
pir
e
The
Euro
pea
n Hu
ns
The Huns,
44
The
Whit
e Hu
ns
Samarkand
B.C.
Kashgar
The Huns
uns
H
The
e
Empir
hinese
The C
From 751 to 1216 A.D., East Turkestan was an autonomous region allied to the Turkis
Khanate, and enjoyed complete independence. The above map shows the routes taken by
Huns during their migrations to the south, west, and to Europe.
Hungarians
The Kyrgyz
ck
Bla
Caspian Sea
Se
UIGH
UR
pire
The Chinese Em
he Gokturks were the first people to use the name Turks, and they spread out over a
wide area, from the China Sea to the Black Sea. Turks still live in large numbers within
the former boundaries of the empire, which also includes East Turkestan.
Tyto zem, kter byly domovem velikch v prbhu historie se staly neoddlitelnou st islmskho svta pot, co se
Turkov obrtili na islm bhem vldy kalifa Abd al-Malika Marwana (p.v.646/647-z.705). Roky mezi 751-1216 n.l., konkrtn
32
potom, co Satuk Bughra Chan (-/z.955-6) pijal islm, jsou

znm jako Zlat vk Vchodnho Turkestnu. Bhem tchto obdob studenti z celho svta pichzeli, aby studovali v proslulch nboenskch kolch a vzdlvacch institucch Turkestnu.
Byli zde vzdlvni sttnci a vdci, kte dvali tvar svtu. Turci,
kte migrovali z oblasti do vech svtovch stran s sebou nesli
islm do mnoha rozlinch zem.
Qarakhan,Ghazna,
Kawarizm-
ah, Selduq a Saidsk kmeny, kter

se zrodily v Turkestnu zaloily
stty pod vlajkou islmu a poskytovaly vjimen pklady
tlak komunistick ny
rominentn islmt
uenci jako Ibn Sina
(Avicenna, nahoe),
Mahmud al-Kagari
(vedle)
a
Farabi
(velk obrzek) byli
pouze nktermi vznamnmi
postavami, kter vyly z
Vchodnho
Turkestnu.
33
turecko-islmsk kultury, ince tak velkou slubu lidskmu

druhu. Proslul sttnci jako Satuk Bughra Chan (-/z.955-956),
Selduq Bej (-/z.1007), Mahmud Ghaznavi (n.998-z.1030),
Malik ah (n.1055-z.1092), Timur (n.1336-z.1405), a Babur ah
(n.1483-z.1530) patili mezi velik osobnosti, kter se vynoily z
tchto zem. Imm Bukhari, Imm Tirmizi, Ibn Sina (Avicenna),
Abu Nasr al-Farabi (Avennasar), Naraki, Zamachari a Marginani,
kte obohatili knihovny islmu svmi dly, patili mezi velik myslitele, kte dldili cestu svtovm vdcm. Navc i Machmud alKagari, autor Diwan Lughat at-Turk, Jusuf Chass Chadib, autor
Kutadgu Bilig, a Ahmad Juknaki, pisatel velkolep Atabetul Ha-
jako Kutadgu Bilig a Atabetul Haqajiq jsou vznamn pro svtov

D la
djiny stejn jako pro turecko-islmsk svt.
34
qajiq , takt ili v Turkestnu, kolbce turecko-islmsk civilizace. Takov uenci, z nich jsme uvedli pouze pr, jsou dostaten k ukzn vznamu Vchodnho Turkestnu pro tureck a
islmsk svt.
Vchodn Turkestn nen soust ny

Jednm z tvrzench uinnch nou za elem zahalit poruovn lidskch prv a represe ve Vchodnm Turkestnu je, e
tato oblast tvo soust nskho teritoria proe je nutno udlosti ve Vchodnm Turkestnu povaovat za vnitrosttn nsk
zleitosti. Jene historick zdroje vyvracej toto tvrzen. Prvnm
a nejvznamjm je Velk nsk ze , postaven proto, aby se
an chrnili ped toky cizch nrod. Toto bylo poprv, kdy
na utvoila oficiln hranici mezi sebou a lidmi ijcmi v jejm
sousedstv. Vchodn Turkestn je za hranic.(5) Navc etn
zdroje popisuj Nefritovou brnu (zvanou tak kvli mnostv nefrit, kter se zde nachzej), jako nejzpadnj hranici ny.
Jeden z tchto zdroj popisujcch brnu jako vstup do Vchodnho Turkestnu je ve skutenosti nskou knihou, je to Nov nsk atlas, publikovan v anghaji v roce 1939.(6)
Oblast mezi Velkou nskou zd a Kaspickm moem, Sibi a
rnem, a hranicemi Afgnistnu, Pkistnu, Kamru a Tibetu
nen znma jako Turkestn jen v ranch islmskch zznamech,
ale tak v rnskch a indickch. Toto je tak pijmno mnohmi
zpadnmi djepisci. Nikita Bichurin, jeden z ran znmch turkolog podporuje historickou pravdu tmito slovy: Mezi Kaspickm moem a pohom Koh-i Nur ije nrod. Mluv turecky a v
v islm. Pedstavuj se jako Turci a popisuj svou zemi jako Turkestn.(7)
tlak komunistick ny
35
ez ohledu na to, jak moc reim komunistick ny tvrd, e VB chodn

Turkestn tvo soust jejich vlastnho zem, skutenost, e le za Velkou nskou zd, kter je akceptovna jako
pirozen hranice zem, je pouze jednm z faktor, jen podkopvaj toto tvrzen.
36
To, e tmto zemm bylo dno jmno Xinjiang nebo Sinkiang (co znamen nov hranice) po jejich okupaci nou, nezmn historickou skutenost.
Piblin 2000 let, mezi 206 p.n.l. a 1759 n.l. si Vchodn
Turkestn udrel svou nezvislost. Bhem tohoto obdob, kdy
byla spojen s tureckmi Huny a Gokturkskmi chanty, leela
mstn sprva zcela v rukou lid z Vchodnho Turkestnu. Mezi
lety 751 a 1216 byl naprosto nezvisl. V prbhu tchto obdob
THE SILK ROAD FROM SIAN
djinch
V Hedvbn
Istanbul
Ankara
sert
Gobi De
Tabriz
PO
SO
ME
Hami
Tashkent Aksu
Turfan
Ashkhabad Bukhara
Ansi
Kuche
Tehran
Samarkand
Kashgar
Marw
E
D
S
N
ERT
AKA
AM
L
AK
T
A
MI
TA
SA
UD
IA
RA
BI
A
IN
DI
AR
N
IA
AB
stezka prochzejc Vchodnm

Turkestnem
hrla vznamnou roli v nsk
ekonomice. Za
dnenm nskm pnm
udret si nadvldu nad Vchodnm
Turkestnem
le strategick vznam
oblasti.
TO ISTANBUL
A
SE
BA
YO
FB
ENG
AL
tlak komunistick ny
La
37
na periodicky napadala Vchodn Turkestn za elem vyhrt

kontrolu na Hedvbnou stezkou. Jene vechny tyto okupace mly
krtk ivot a na nikdy neovldla Vchodn Turkestn v pravm
smyslu slova. Bhem 2200 let historie Vchodnho Turkestnu,
zapotme-li okupaci, kter zaala v roce 1934 a dosud pokrauje) pouze nco mlo pes 570 let strvil pod nskou okupac.(8)
Existuj tak zempisn fakta, kter vyvracej tvrzen, e Vchodn Turkestn je soust ny. Vzhled obyvatelstva Vchodnho Turkestnu (jejich jazyk, nboenstv,
etnick pvod, plus jejich nrodn a duchovn ddistv) to ve zjevuje obraz totln nezvisl na n. Panku, velik
djepisec dynastie Han (206 p.n.l220
MONGOLIA
n.l.), vyjaduje tuto skutenost:

Co se te obleen, kroje, jdla a jazyka, barbai
(Ujgurov) jsou zcela odlin od e stedu
Hory, doliny a velik pou je od ns oddluj.(9)
BEIJING
Tento rozdl se bhem historie uchoval. Nikdy se neodehrla dn asimilace,
anchou
dokonce ani v obdobch nsk okupace.
SIAN
Dnes je 54 procent z populace Vchodnho

Turkestnu odhadovan na 17 milion
CHINA
muslim, z toho 47 procent Ujgur a 7

procent Kazach. (Tento daj je ze statistik vydanch nou v roce 1997 a nen pijmn
jako
spolehliv
mezinrodnmi
organizacemi kvli pedpojatmu postoji

ny k tomuto tmatu). Ujgurov, kte tvo
38
faktor, kter zcela podkopv tvrzen, e Vchodn Turkestn pat k n, je, e

J eden
jazyk, nboenstv, obyeje, zpsob ivota a kultura ujgurskch Turk se naprosto
odliuje od tch nskch.
tlak komunistick ny
39
Obdob nezvislosti Vchodnho Turkestnu

Prvn obdob
Obdob po 206 p.n.l.
Druh obdob
Mstn sprva pod chantem tureckch Hun, 206-108 p.n.l.
Tet obdob
Mstn sprva pod chantem tureckch Hun 86-60 p.n.l..
tvrt obdob
Mstn sprva pod chantem tureckch Hun,10 p.n.l.-73 n.l.
Pt obdob
Pln nezvislost, 74-554 n.l.
est obdob
Mstn sprva pod chantem Gokturk, 555-639 n.l.
Sedm obdob
Mstn sprva pod chantem Gokturk, 650-660 n.l.
Osm obdob
Mstn sprva pod turgisko-tureckm chantem, 699-738 n.l.
Devt obdob
Dest obdob
Mstn sprva pod Mughal, 1217-1351 n.l.
Jedenct obdob
Dvanct obdob
Mstn sprva pod kalmuckm sttem, 1679-1752 n.l.
Tinct obdob
Pln nezvislost, 1756-1759
Obdob nsk okupace Vchodnho Turkestnu

Prvn obdob
108-86 p.n.l., omezeno na jih zem
Druh obdob
60-10 p.n.l.., omezeno na jih zem
Tet obdob
74-103 n.l., omezeno na jih zem
tvrt obdob
640-649 n.l., cel zem
Pt obdob
660-699 n.l., cel zem
est obdob
738-751 n.l., cel zem a st Zpadnho Turkestnu
Sedm obdob
1753-1756, cel zem
Osm obdob
1759-1861, cel zem
Devt obdob
1879-1931, cel zem
Dest obdob
1934-dodnes
As can be seen from the table, East Turkestan has been under Chinese occupation
only a total of 570 years during its 2,200-year history. (Isa Yusuf Alptekin, Unutulan
Vatan Dogu Turkistan (East Turkestan, the Forgotten Country), Seha Nesriyat, Istanbul, 1999, pp. 90-91)
40
vt st muslimsk populace, nenesou dnou etnickou, nboenskou nebo jazykovou podobnost s any. Ujgurskou abecedu
tvo arabsk psmo, vichni v v islm a ij podle tureckch
zvyklost dle ne 1000 let.
Vechna tato historick, geografick a sociologick fakta vyjasuj, e Vchodn Turkestn nen soust ny, ale naopak oddlenm regionem, kter se na sna asimilovat. Dokonce i za
nejdrsnjch a nejobtnjch podmnek lid z Vchodnho Turkestnu nikdy nepijali nskou nadvldu a asto usilovali o zskn sv nezvislosti, co mnohdy vystilo v ozbrojen konflikt.
Kupkladu, kdy Vchodn Turkestn padl pod nadvldu Manu
v letech 1759 a 1862, muslimt lid povstali a rebelovali proti
anm vce ne 40 krt.
Pro je na tak rozhodnut udret si sv vlastnictv Vchodnho Turkestnu navzdory vem faktm? To by mlo bt diskutovno dve, ne se obrtme k dlouhm rokm nskho tlaku.
Pro se na odmt vzdt

Vchodnho Turkestnu?
Zkladn znalost zempisu usnaduje pochopen nskho
pohledu na Vchodn Turkestn. Existuj dv vznamn pekky
komunikacm mezi nou a Zpadem: prvn je 5000 kilometr
pout Taklamakan a druhou je Velk nsk ze , je se thne po
cel dlce nsk hranice.
Vchodn Turkestn je jedinm nskm zemm za pout a
Velkou zd, tvoce nsk okno na Zpad. Politick vliv a jeho
umstn (a jeho geografick a strategick vhody) in Vchodn
Turkestn pro nu nepostradatelnm. To je jeden dvod pro
namsto sthnut se z Vchodnho Turkestnu se na pokou
vynutit svou okupaci mstn populaci silou a nsilm. Na jednu
tlak komunistick ny
41
MONGOLIA
Gulja
Qapqal
AN
ZST
GY
R
Y
K
rmqi
Bezeqliq
Yubao
CHINA
Qizil
Quntura
Dandan
Luntai
t
sin eser
Ba
D
rim kan
a
T
a
am
akl
T
Old Niya
Lulan
Miran
Airports
Coal
Archaeological
Site
Gold
beds
Oil wells
TIBET
Oil pipeline
The Silk
Road
Road
Railway
Line
Peaks
Lead and
Zinc
Uranium
Oases
chodn Turkestn je
znm jako
Kuvajt
21.stolet, jeliko vlastn
bohat podzemn minerln zdroje.
Tato skutenost jej in
nepostradatelnm pro
nu.
Forbidden
region
stranu bere lidem jejich svobody, vetn tch dostvat zprvy a

komunikovat, uzavenm Vchodnho Turkestnu a udrenm oblasti tak daleko od svtovho vdom, jak je to jen mon.
Tyto zem, kter tvo nejzpadnj bod nskho zem,
byly pouvny any jako nraznkov zna proti Sovtsk
hrozb bhem Studen vlky. Tyto zem jsou tak velkm zjmem
ny pro jej vlastn bezpenost a ostatn zem v oblasti. Dokonce
i kdy Rusko ji nen pro nu hrozbou, na stle dr tuto zemi
a leteck sly v oblasti, a tak zde uchovv velkou st nuklernho arzenlu. Jinou dleitou pinou ptomnosti nskch vojsk
ve Vchodnm Turkestnu je udrovn nezbytn kontroly nad
mstn muslimskou populac.
42
Avak geostrategick zleitosti nejsou jedinmi dvody

zjmu ny o kontrolu nad Vchodnm Turkestnem. Jak uvedeno,
oblast tak vlastn vznamn prodn zdroje a pda je velmi produktivn. Vchodn Turkestn znm jako Kuvajt 21.stolet je konkrtn zajmav pro svou ropu, zemn plyn, uran, uhl, zlat a
stbrn doly a pat mezi nejvznamj nsk zdroje tchto surovin. Autority v tomto pedmtu uvdj, e s rokem 2005 je Vchodn Turkestn druhm nskm nejdleitjm stediskem
produkce ropy a zemnho plynu. Tarimsk povod, ve Vchodnm
Turkestnu, konkrtn m mt znan zsoby ropy. Povod je
znmo jako Moe nadje a je odhadovno, e jeho zsoby tvo
pes 10.7 miliard tun.(10) Vzkumy proveden geology odhalily
kapacitu 300 milion tun ropy a 220 miliard krychlovch metr
zemnho plynu.(11)
soby ropy v pouti Taklamakan uvnit

hranic Vchodnho Turkestnu pat
mezi nejbohat na svt.
tlak komunistick ny
43
eker podzemn zdroje Vchodnho Turkestnu jsou vykois ovny nou.

Muslimsk obyvatelstvo nem podl na pjmech z nich.
Zvislost ny na Vchodnm Turkestnu kvli energii nen

omezena na podlo Tarimskho povod. Vchodn Turkestn
bude tak pirozenou drhou jakhokoli ropovodu z tureckch
stt Stedn Asie, co bude nvratem zsadn bod nskho prmyslu. Nejlepm zpsobem pro nu, jak zajistit, e tento pepravn systm je inn a bezpen, je udret Vchodn Turkestn
pod svou kontrolou.
Bohat prodn zdroje, zsoby uhl a mdi jej tak in nepostradatelnm pro nskou ekonomiku. Ze 148 rozlinch minerl dobvanch v Rud n, 118 pochz z Vchodnho
Turkestnu (to je 85 procent minerln produkce ny). Z nich je
44
lato, ropa a dal minerly

Vchodnho Turkestnu jsou
peveny do ny a vyuit
tchto prodnch zdroj je
zcela pod kontrolou nsk
komunistick vldy.
uhl o vysok kvalit a energetick hodnot zvlt dleit. Zsoby uhl ve Vchodnm Turkestnu se odhaduj na 2 biliony tun,
polovinu z celkovch nskch zsob uhl. Jedna studie z roku
2000 odhalila, e nejbohat nsk doly na m jsou ve Vchodnm Turkestnu. Je znmou skutenost, e ostatn nsk oblasti
maj mlo mdi a ta co existuje nesta pokrt poteby zem. Bohat zsoby mdi jen zvyuj vznam Vchodnho Turkestnu v
nskch och.(12)
Vedle tchto dol, skutenost, e Vchodn Turkestn je nejvtm nskm producentem bavlny, je dalm dvodem, pro
tlak komunistick ny
45
na povauje oblast za dleitou. Administrativa Rud ny nem

chu odevzdat produkci bavlny, surovinu nskho textilnho prmyslu, muslimskm Ujgurm a neustle vyvj nov strategie u udren kontroly nad oblast. Clem tchto strategi, kter budou
podrobn prozkoumny v poslednch kapitolch je nedovolit Vchodnmu Turkestnu se rozvjet, ale uinit ho zvislm na Pekingu.
Strach Rud
Radikal, 24.4.01
ny z islmu
V pedchoz kapitole jsme vidli, e
Vchodn
Turkestn
m pro nu obrovsk
strategick a ekonomick vznam. Jene
ast zatkn oddanch muslim z Vchodnho Turkestnu,
nedovolen jim t v
souladu s nboenstvm a ntlak vynakldan
na
jejich
nboensk vdce vyjasuje, e jde o cosi

Jak jsou jejich zdroje bohatstv jako ropa, zlato a uran
plundrovny Pekingem, Ujgurov jsou tak vzni ve
vlastn zemi. Nezamstnanost a nzk rove vzdln
jsou hojn. Osmdest procent obyvatelstva ije pod
hranic chudoby. Malik ujgursk dti se mohou dvat
do budoucnosti s jedinou nadj, e se jejich rodin poda emigrovat do zahrani, do takovch mst jako Turecko.
vc, ne jen politiku

tlaku. V prv ad to
znamen,
Rud
na se velice zajm o
ptomnost islmu ve
Vchodnm
kestnu.
Tur-
46
Maovm uchopenm moci se

tlak lid ve Vchodnm Turkestnu zmnil v systematickou kampa genocidy.
Mao nutil muslimsk lidi,
aby se pizpsobili komunistick ideologii. Jednm z
prvnch krok k dosaen
tohoto cle bylo, e vechny
meity a masdid ve Vchodnm Turkestnu byly
pokryty obrazy Maa.
Akoli koeny nskch tok na islm a muslimy sahaj daleko do historie, tyto politiky byly zmnny v systematickou politiku tlaku a dokonce genocidu, s ustanovenm komunistickho
reimu.
Kdy Mao zaloil Lidovou republiku ny v roce 1949,
vechny projevy islmu se staly clem. Toto neptelstv vi islmu zaalo uzavrnm meit, nboenskch kol a dalch instituc poskytujcch nboensk vzdln. Situace se zhorila, kdy
byly portrty pedsedy Maa zaveny na nyn przdnch mstech
uctvn (a muslimov byli nuceni jim projevovat ctu). Kolem
tlak komunistick ny
47
znamnm ukazatelem nenvisti komunistickho

reimu k nboenstv je zpsob, jakm byly mnoh
meity uzaveny a pouvny jako skladit od prvnch dn jeho vldy. Obrzek vedle ukazuje znienou meitu Hotan.
29000 meit bylo uzaveno v tomto

obdob.(13) Nsledujc stdium sestvalo se zatkn nboenskch vdc
na zklad nepodloench a neopodstatnnch alob a obvinn. Nkte z
nich byli odsouzeni k smrti a pes 54000 nboenskch osobnost bylo odsouzeno k prci v nejhorch podmnkch nskch
pracovnch tbor.(14)
V prbhu tohoto obdob bylo zavedeno fyzick a duevn
muen mu vry. Nkte muslimov byli shromdni na veejnch nmstch a museli odpshnout takzvan bostv Pedsedy Maa. Lid byli nuceni provdt praktiky, je jsou do o
48
bijcm poruenm islmskch mylenek, jako je zpopelnn mrtvch. Zaven meity byly pouity jako vojensk skladit nebo
kasrna nebo jako msta zbavy (jako divadla a kina). Vechny
formy veejnho uctvn vetn Pten a dalch modliteb byly
zakzny a tvrd dan byly uvaleny na ty muslimy, kte se nadle
modlili v nkolika zbylch meitch. Komunistick administrativa
zkonfiskovala almuny vnovan na drbu a opravy meit a veker majetek nboenskch vdc. Studovn a vyuovn Kornu
bylo pln zakzno. Nboensk dla v domcnostech byla zabavena. Spisy v arabtin byly spleny, vetn velkho mnostv
historickch rukopis.(15)
Modern nsk tlak muslim ve Vchodnm Turkestnu je
poci ovn nejteji na poli nboenstv. Jako u vech komunistickch reim je neptelstv k nboenstv soust oficiln sttn
politiky Rud ny. Dokument s nzvem Zkladn hledisko a
politika s ohledem na nboenskou otzku bhem socialistickho obdob na zem, obhajc vnitn skrze kanly strany
po n v roce 1982 od Centrln komise nsk komunistick
strany, oteven stanovuje tuto skutenost:
Z lidsk historie nboenstv nakonec zmiz... Vechny nboensk organizace v n sklon hlavy ped vedenm strany a vldou
Skutenm zmrem nboenskch kol je vyprodukovat profesionln nboensk pedstavitele, kte podporuj administrativu
strany
socialistick
systm
Tito
nboent
pedstavitel musej zstat loajln nboensk politice strany

Fundamentlnm elem nboenskch tles je hrt vznamnou roli
v en politickho vlivu po zemi.(16)
Proslov Aliho Jing Jianga, lena Islmsk komunity Lidov republiky ny na 5.setkn Islmsk spolenosti Severn Ameriky v
USA 1.z 1986 ukazuje jak pln administrativa Rud ny zavedla rozhodnut stanoven touto deklarac. Ve sv ei Ali Jing
Jiang prohlsil, e v n je zkonem zakzno poskytovat nbo-
tlak komunistick ny
Trkiye, 29.6.97
49
Yeni afak, 13.10.01
Tarih Medeniyet
Krutost proti meitm v n.
Pimli ns krmit prasata v meit
Yeni Asya, 1.2.01
Meity jsou ztrhvny.
Uctvn zakzno
nsk krutost ve Vchodnm Turkestnu je nekonen. nt ednci zastavuj konstrukci a opravy meit, zakazuj muslimm astnit se spolenho uctvn a nut je k
praktikm oividn poruujcch islmsk mylenky.
50
ensk vdomosti, a doma nebo ve kole, mladm 18 let. Akoli

byly oteveny njak islmsk koly po ntlaku z islmskch
zem, vyuuje se v nich vce marxistickch, leninistickch a maoistickch mylenek, ne islmu.
Jiang vyjdil, e vichni uitel v takovch kolch jsou komunist a ateist a mlad lid vyrstaj bez povdom o nboenstv. V jinch kolch se nboenstv vyuuje jako cosi, co mus
bt zapomenuto, primitivn vra patc ke lenm nejni nsk
spolenosti. Tato situace rychle vzdaluje mlad lidi nboenskmu pesvden. Tak dodal, e vlda si udruje pevnou vldu
nad muslimskmi innostmi a e komunist vyuvaj islm pouze
jako nstroj ke zlepen vztah s muslimskmi nrody.(17)
Protinboensk prohlen nsk komunistick strany nejsou novinkou. Korn zjevuje, e poprai, kte oponovali proroku Noemu, pokoj s nm, se pokoueli poniovat vc slovy,
Nevidme v tob nic jinho ne smrtelnka nm podobnho. A
vidme, e t z ns nsleduj bez rozmylen jen ti nejni,
(Korn 11:27). V jinm veri Bh popisuje, jak si odprci sami
o sob mysl, e jsou hrozn chyt:
A kdy se jim ekne:Uvte, jako ji uvili tito lid!,
tu odpovdaj:Copak mme vit tak jako tito hlupci?
Zda vak nejsou prv oni hlupci, jene o tom nevd?
(Korn, 2:13)
nsk komunistick strana se sna zobrazovat nboenskou oddanost jako primitivn vru patc ke lenm nejni nsk spolenosti, co je ukzkou takov hlouposti.
Zatmco komunistick strana vyuv metody takov propagandy, souasn stupuje tlak muslim. Po iniciativ poadujc
nezvislost v 90.letech (Barenovo povstn, Guljovo povstn) byl
tlak muslim dle vystupovn. To, e se tato povstn rozila
na cel Vchodn Turkestn a skutenost, e Turkov ve veejnch funkcch takt podporovali poadavek nezvislosti, velice
vyplaila Rudou nu. Zahjila dal bezcitnou kampa proti tm
tlak komunistick ny
51
na neustle zvyuje ntlak na muslimy ve Vchodnm Turkestnu. Mlad muslimov, nboensk osobnosti, intelektulov a dokonce i dti jsou zadrovni pod bezvznamnmi
zminkami a obvykle popraveni, ani by byly jejich rodiny informovny.
52
tlak komunistick ny
avzdory
vem potm a muen,
ktermu
jsou vystaveni, lid z
Vchodnho
Turkestnu
vytrvale ij
podle svho
nboenstv
a vykonvaj
sv nboensk povinnosti.
53
muslimm, kte podpoili hnut za nezvislost. Stovky tisc lid

byly zadreny, tisce popraveny a destky tisc poslny do pracovnch tbor. Michael Winchester, jeden z mla urnalist
schopnch dostat se do regionu a vyslat odsud tajnou zprvu o
tlaku muslim sdlil toto v lnku s nadpisem Dvrn pbh
ny: Peking versus islm:
Od t doby zaveli neregistrovan meity; zakzali lekce pro mlde a dti; zakzali ciz mnu na nboensk ely; zpsnili povolen k vjezdu; vnutili vkov omezen na pout had; zakzali
neautorizovan nboensk publikace a zashli proti lenm komunistick strany chodcm do meit.(18)
Jeden obyvatel Turkestnu, se kterm Winchester hovoil (a

kter odmtl uvst prav jmno) uvedl, e od doby, co pracuje ve
sttnm ad nen schopen chodit do meity a e by byl proputn, kdyby tam byl vidn. Pinou bylo rostouc neptelstv ny
k islmu, kter zaalo koncem 80.let. lnek z roku 1997 v oficilnch novinch Vchodnho Turkestnu, Xinjiang Daily, vyjasnil, jak by ml bt nzor len strany na nboenstv:
Tito lenov strany, kte pevn v v nboenstv a odmtaj zmnit sv zpsoby po vchov, by mli dostat urit as, aby se napravili, bt pesvdeni, aby se sthli ze strany nebo byli vyloueni
podle vnosti ppadu. V uplynulch letech se tm zabvalo 98 nbonch len strany.(19)
Ve Vchodnm Turkestnu jsou ti, kdo jsou pistieni, kterak

se modl nebo studuj Korn, potrestni, zejmna ti mlad 18 let,
protoe nsk zkon vslovn zakazuje mladistvm studovn
Kornu. V roce 1999 napklad, byli zateni 12 let, za ten Kornu. Kdy jeden z nich uprchl z policejn stanice, jeho rodina
byla zatena a muena polici (a bylo oznmeno, e nebudou proputni, dokud se sm nevzd).(20) Tento incident je pouze jednm z mnoha, kter se ve Vchodnm Turkestnu odehrvaj
asto. Tisce lid bylo zateno a mueno prost proto, e ij v
54
souladu se svm nboenstvm nebo proto, e tomu u jin lidi.

Obaloby proti nboenskm osobnostem, je byly zadreny,
jsou zvlt hodny pozornosti. Kupkladu 28.jna 1999, Memet
Eli, imm meity Oybagh v Hotanu, byl zaten a tvrd pokutovn
za nboensk uen proti politice komunistick strany. Takto
byly vyjdeny jeho zloiny v obalob:
Bhem svho vkonu jako imma Memet Ali nestudoval, nevyuoval a nezavdl regule komunistick strany o nboenstv. Pedstral, e nevidl instrukce oddlen pro nboensk zleitosti. Kdy
pipojen oddlen organizovala studium a vzdlvac aktivity pro
nboensk osobnosti, neastnil se Dovolil lidem s nejasnou
identitou, aby zstvali v meit (21)
Dal lnky jako neuspl v pedvn instrukc komunistickch uen (pod stejnou zminkou bylo zateno dalch est
imm v Hotanu) jsou do o bijcm pkladem tlaku, ktermu muslimov el v Rud
n:
kali pi svch modlitbch:
Boe, ochra nae muslimsk
vc ped tlakem ateist.
Nebrnili ve vstupu lidem, kte
se pichzeli modlit ze sousedstv. Petahovali povolench 20
minut pro Pten modlitbu a
uen. Neinformovali ady o lidech, kte se dostavuj na nboensk lekce.(22)
nsk komunistick strana

zakzala vyuovn Kornu.
tlak komunistick ny
55
Maova nenvist k nboenstv
ako jin komunistit dikttoi, Mao tak popral existenci Boha a snail se zabrnit
lidem, aby v Nj vili. Hroznmu muen podrobil mnoh, kte v Boha vili, chtli
t podle jeho vle nebo brnili jeho vru, a uchlil se k mnoha druhm ntlaku, aby
lidi odvrtil od Boha. Jinou strnkou Maa je zpsob, jakm se pedstavoval nskm lidem
coby bosk bytost.
Tento spolen znak ateistickch dikttor byl odhalen v Kornu. Vere popisuj faraona,
kterak prav Velmoi, nevm o tom, e byste mli njak bostvo krom mne. Hmne, dej
pro mne vyplit z hlny cihly a postav mi v, mon e vystoupm a k bostvu Mojovu, nebo vru jej za lhe pokldm.
(Korn 28:38) Bolestn konec lid, kte se stali natolik arogantnmi,
e sami sebe povaovali za bostva byl tak zjeven v Kornu:
A pevedli jsme dtka Izraele pes moe, zatmco Faran
a vojska jeho je pronsledovali nespravedliv a nenvistn.A nakonec, kdy postihlo jej utopen, zvolal Faran:
Uvil jsem, e nen bostva krom toho, v nj v dtka
Izraele,a j jsem jednm z tch, kdo do vle Jeho se odevzdali! Avak Bh pravil: Teprve
nyn?! Ale pedtm jsi byl vzpurn a
patils mezi ty, kdo pohoren .
Vak dnes t zachrnme v tle tvm,
abys byl znamenm pro ty, kdo po tob
pijdou, vdy vru vtina z lid je lhostejn ke
znamen
Jako jin komunistit dikttoi,
Mao prohlaoval sm sebe za
boha a tato pekroucen vra
byla podtrena na jeho plaktech.
Naim.
(Korn
10:90-92)
ak jsme vidli, existuje mnoho

ekonomickch pin, pro je Vchodn Turkestn dleit pro nu.
Zjem tto zem o Vchodn Turkestn
sah tisce let dozadu a oblast byla asto obsazena
nou, bu
cel nebo st.
Posledn nsk okupace, kter dodnes trv, zaala v polovin

17.stolet. Obansk konflikty ve Vchodnm Turkestnu v 17. a
18.stolet nejene pokodily lidovou jednotu, ale oslabily stt samotn. Ve stejn dob se v n dostali k moci Manuov a zaala
jejich dynastie. Bhem jejich vldy byl Vchodn Turkestn zen
centrln ustavenmi guvernry a byrokraty. V roce 1911 byla dynastie Manu nahrazena nskou republikou pod Sun Jat Senem,
vdcem strany Kuomintang, a Vchodn Turkestn byl naprosto zotroen.
Krutost proti lidem Vchodnho Turkestnu spchan reimem
Kuomintang vedla ke znmmu povstn a vyhlen nezvislosti v
roce 1931. A dosud se muslimov z Vchodnho Turkestnu, vdom si politick skutenosti t doby, vyvarovali jakchkoli iniciativ
smujcch k zabezpeen nezvislosti. Nebyla to jen na, kdo se
po regionu ohlel, ale i sovtsk Rusko ekalo na pleitost se ho
zmocnit. Lid z Vchodnho Turkestnu o tom vdli,
(stejn jako o utrpen, kter Rusov zpsobili muslimm Zpadnho Turkestnu) a z tohoto dvodu
pijmali radi setrval stav ne pd do komunistickch rukou. Avak hnut za nezvislost v roce 1931 ponechalo muslimy
elc hrozb, kter se obvali.
58
na byla schopn hnut potlait pouze s pomoc sovtskho

Ruska a velk st oblasti se dostala pod sovtskou kontrolu.
Tento zajmav zvr byl vsledkem mnostv vvoje: na si
uvdomila, e nedoke pemoci povstn ve Vchodnm Turkestnu sama a podepsala tajnou dohodu se sovtskm Ruskem.
Nsledkem toho dostala zbran a jednotky od Rus. Navzdory tomuto tahu vak se pod ukazovalo nemonm potlait povstn.
V roce 1933 Rud armda napadla Vchodn Turkestn po zemi
a porazila muslimsk sloky. Nsledujc dka bitev v letech
1934-1937, a Vchodn Turkestn se ocitl de facto pod sovtskou nadvldou. Barbarstv a tlak uvalen na lidi v sovtskch
republikch nyn navtvil muslimy z Vchodnho Turkestnu.
Rud armda provdla masov zabjen, strhvala meity a znsilovala eny.
S propuknutm 2.svtov vlky Rusov sv jednotky z Vchodnho Turkestnu sthli.
Jeliko nacionalistick nsk
vlda byla poraena Maovmi
komunistickmi guerillami v
mnoha
oblastech
zem,
uprchla do Formosy na Taiwanu. na pipadla komunistm a Vchodn Turkestn

s n.
V prbhu procesu lid
Vchodnho Turkestnu jet
ao zdrav svou armdu pot,

co komunist dobyli Peking.
tlak komunistick ny
59
jednou uinili nvrh nezvislosti a nezvisl Republika Vchodn

Turkestn byla vyhlena v roce 1944, pestoe trvala jen do roku
1949, kdy Mao pevzal kontrolu nad nou.
Rud vk ve Vchodnm Turkestnu

Prvn komunistick vlda na svt se dostala k moci v Rusku.
Muslimov Vchodnho Turkestnu blzce sledovali vvoj na
zem Zpadnho Turkestnu (Kazachstn, Kirgistn, Turkmenistn, Uzbekistn a Tdikistn) pod sovtskou nadvldou, s
nimi sdleli stejn hranice a historick, nboensk, etnick a
kulturn spojen. Konkrtn takov jako Isa Jusuf Alptekin (kter
slouil v Zpadnm Turkestnu a byl oitm svdkem ruskho
tlaku) varoval jak nskou vldu tak muslimy ve Vchodnm Turkestnu ped komunistickou hrozbou. Bylo obvyklou komunistickou taktikou projevovat falen uznn takovm konceptm
jako rovnost, sociln spravedlnost a svoboda nrod, ne se dostali k moci, kdy se vci zmnily. Rovnost byla nahrazena pkazy
omunist povradili tisce

nevinnch lid
pi svm pevzet ny.
60
politbyra, sociln spravedlnost vykois ovnm a svobody vyhnnm, muenm, pracovnmi tbory a hromadnmi popravami.
Dozajista stejn vvoj poznali ve Vchodnm Turkestnu. Na
7.kongresu v roce 1945, pedtm, ne se dostal k moci, Mao vyhlsil, e a se komunist zmocn vldy, dovol rznm etnickm
skupinm urit vlastn charakteristiky a ustanovit vlastn
sprvu.(23) Jakmile se dostali k moci vak, ignorovali tento pslib
a vyhlsili: Po dva tisce let byl Xinjiang nezcizitelnou st nedliteln ny; proto by nemlo smysl dlit nu na federativn
republiky; toto je poadavek neptelsk k historii a socialismu
(24)
Krutost a tlak nsledovaly. Nejprve byli vdci republiky Vchodn Turkestn zabiti pi zhadnm leteckm netst na sv
cest na setkn s pedsedou Maem. Pozdji vlda Rud ny,
kter povaovala Vchodn Turkestn za soust svho zem (a
nehodlala ho nechat jt) provedla nemilosrdn vradn muslimskho obyvatelstva. Prvn boj byl sveden proti muslimskmu pesvden. koly poskytujc nboensk
instrukce byly uzaveny, nboent
vdci zateni, vtina z nich zabita.
Portrty Maa a vlajky komunistick
strany byly vyveny na meitch a
muslimm bylo nazeno jim
prokazovat ctu. Nkte muslimov byli zateni a popraveni
pod zminkou, e jsou veturet a jin, e jsou veislmt.
Jinm aspektem tlaku byl nucen exil.
Mnoz muslimov vyhnan
ze sv zem zemeli po cest,
kvli patnmu poas. Mezi
lety 1949 a 1952 bylo 2.8 milion muslim z Vchodnho Tur-
tlak komunistick ny
61
tlak, vrady a muen jsou nedlnou soust komunistickho reimu. Scny tohoto barbarstv
proti muslimm ve Vchodnm
Turkestnu jsou asto k vidn i
v samotn n.
kestnu zabito rznmi prostedky. Poet inil 3.5 milion v letech 1952 a 1957, 6.7 milion mezi rokem 1958 a rokem 1960,
a 13.3 milion v letech 1961 a 1965.
Jak byli muslimov systematicky vyhlazovni, an byli pivedeni na jejich msto, aby zabrnili oprvnnm poadavkm
muslim na prvo na vlastn zemi. Jinou metodou pouvanou v
Maov reimu, kter chtl zmnit Vchodn Turkestn na nskou
provincii, bylo plnovan rodiovstv skrze nucen potraty. Tuto
komunistickou brutalitu, kter dodnes probh, probereme po-
62
Slavn jmna boje za svobodu

Vchodnho Turkestnu
otek 20.stolet byl okamikem kdy se nacionln a

spirituln pocity ve Vchodnm Turkestnu promchaly.
Toto nrodn obrozen ujgurskch Turk pilo dky Ab
dulqadirovi Damullovi, jen zaal sv aktivity pot, co cestoval po mus
limskch zemch jako Turecko, Egypt a Srie. Jednou z nejdleitjch
poteb t doby bylo, aby si lid uvdomili sv posvtn hodnoty a his
torick ddictv. Damulla otevel kolu zvanou Matlaul Hidajat, a zaal
uit mlad lidi z Vchodnho Turkestnu jejich djinm,
stejn jako zvyoval povdom obyvatelstva kni
hami, kter publikoval. Po Damullovi byl boj ve
Vchodnm Turkestnu pevzat Temi mistry,
Isou Jusufem Alptekinem, Muhammedem Emi
nem Bugrou, a Mesudem Sabrim Bajkuzuem.
Baykuzv boj skonil jeho zatenm komunistic
kou nskou administrativou v roce 1951 (a byl
zabit smrtc injekc v nsledujcm roce). Alptekin a
Bugra pokraovali ve svm boji a do samho konce Isa Jusuf
Alptekin
ivota.
Alptekin slouil jako sekret Provinciln vldy Vchodnho Tur
kestnu, podzen n, a strvil cel ivot mluvenm o oprvnnch
poadavcch Vchodnho Turkestnu mezinrodnch pdich a snahou
osvobodit muslimy.
Zaal pracovat na nskm konzultu v Zpadnm Turkestnu ve
vku 26 let. To byla doba, kdy byl sovtsk tlak tureckch muslim v
tlak komunistick ny
63
Zpadnm Turkestnu na vrcholu a boj Alptekina byl pm nsledek

toho, e znal komunistickou mentalitu a praxi z prvn ruky. Bhem
svho pobytu v Zpadnm Turkestnu navzal styky s lidmi, kte pod
porovali nezvislost Vchodnho Turkestnu (ale tyto aktivity musel
podnikat v tajnosti).
Jednm z cl, kter Alptekina nejvce zajmaly, byla ochrana lid
ped komunismem. Dokonce navzal kontakt s nskou vldou ve ve,
e mu to umon operovat proti komunismu innji. Takt svou zemi
zastupoval v nskm parlamentu mezi lety 1936 a 1945. Kdy komu
nist nejprve uchvtili Peking a pak pochodovali na Vchodn Tur
kestn, Alptekin byl donucen opustit svou zemi. V roce 1954 se usadil
v Istanbulu a zaal pracovat odsud. Cestoval do mnoha zem, za elem
povdt svtu o utrpen ve Vchodnm Turkestnu a podal konfe
rence, astnil se diskus a dval projevy na univerzitch.
Muhammed Emin Bugra se zapsal do historie boje ve Vchodnm
Turkestnu svou rozshlou prac Dogu Turkistan Tarihi (Djiny V
chodnho Turkestnu). Osobn slouil v hnut za nezvislost v roce 1931
a byl nstrojem pi osvobozen mst Hotan a Jarkent od nsk oku
pace. Slouil jako ministr sttu Vchodn Turkestn zaloenho v roce
1944, a uchlil se do azylu v Indii krtce po nsk invazi. Odsud se pe
sunul do Turecka a bojoval odsud.
Celoivotn boj veden se ct tmito vlastenci dodnes pokrauje.
V souasnosti existuje asi 20 asociac a organizac, kter aktivn bojuj
za Vchodn Turkestn na mezinrodn arn. Tyto vechny spolupra
cuj pod ztitou Nrodn rady Vchodnho Turkestnu (ETNC), a pracuj
na tom, aby byl hlas lid z Vchodnho Turkestnu slyen vnjm sv
tem.
ylo ukzno v pedchozch sekcch, e zem Vchodnho Turkestnu byly muslimsk po uplynulch
1000 let. Jene nyn dle ne polovinu stolet ij pod
okupac nsk administrativy. Grafiti na dvech univerzity v
Urumqi, popisovan Andrew Higginsem (dopisovatelem listu The
Independent ) jako ist rasov jed jasn odr nsk pohled
na ujgursk Turky:
Udlejme z ujgurskch mu sv otroky na vnost a z ujgurskch
en prostitutky na generace.(25)
na dr v oblasti 1 milion ozbrojench vojk a kontroluje

vechno, co muslimov ve Vchodnm Turkestnu dlaj. Vechna
vozidla jsou zastavovna na vojenskch kontrolnch stanovitch
podl cest, mui jsou asto pi prohledvn aut ureni a pohlavkovni, a muslimsk eny jsou zneuvny. nsk ntlak se
neomezuje na zastavovn vozidel a domy jsou asto prohledvny armdou.
Vtisk japonskho Mainichi Daily News z 29.ervna 2000 popsal tlak takovmi slovy:
nsk kontrola nad Vchodnm Turkestnem se stv jet utaenj a mn tolerantn. Vojci Lidov osvobozeneck armdy jsou vude. Cestovn a chozen do meit je
omezeno. Komunikace jsou primitivn a kontrolovan
polici. Mlo vesnic m telefony a mstsk telefony
jsou napchnut. Jeden me bt uvznn na
cel lta pro pouh podezen z podvratnosti.(26)
66
Muslimov jsou zatkni pod falenmi zminkami a poslni do pracovnch tbor, popravovni za nepodloen obvinn,
a as od asu hromadn vradni. Nen jim dovoleno se postit a
je jim brnno v zskvn nboenskch instrukc. Metoda pouvan k zastaven rstu muslimsk populace je naprosto nelidsk: eny jsou nuceny k potratm a dti tch, kdo maj vce ne
jedno, jsou jim odebrny.
Tv k tto krutosti a tlaku nemaj lid z Vchodnho Turkestnu dn prostedky, aby brnili sebe nebo sv prva.
Muslimov po celm svt mohou pomoci tmto bezbrannm lidem mnoha rozlinmi zpsoby. Vechny prostedky dovolujc, aby bylo hlas lid z Vchodnho Turkestnu slyet a
pipoutat pozornost mezinrodnch organizac jsou dleit.
Nejvt
pomoc,
kter me bt poskytnuta
je
vst
boj
na
rovni mylenek ke znien ateismu, z nho

vechny formy tlaku
pramen a nahradit ho
spravedlivou a nleitou
morlkou. Tmto zpsobem, nejen muslimm
ve
Vchodnm
Tur-
kestnu, ale vem, kdo

jsou zlomysln zabjeni
po celm svt, nebo vyhnni ze sv vlasti, jen
pro to, e kaj Bh je
n Pn me bt pomoeno.
tlak komunistick ny
67
nsk armda kontroluje Vchodn Turkestn eleznou pa. Muslimsk ivoty jsou
psn kontrolovny a ti, kter komunistick strana povauje za hrozbu, jsou zateni.
68
Vichni vc sdl rovnocennou odpovdnost v tto vci. Bh

zjevuje ve veri, Ten, kdo ve ve se usilovn sna, ten vru
sm pro sebe tak in (Korn 29:6). V jinm veri popisuje
odpovdnost, kter pslu vcm tmito slovy: Pro bylo mezi
pokolenmi pedelmi tak mlo tch, kdo byli poctiv a brnili en pohoren na zemi? ( Korn 11:116) Brnn zlu v
tomto svt je obvyklou povinnost uvdomlch lid.
Struktura komunistick spolenosti

Komunistick ideologie tvrd, e hmota nem potku ani
konce, popr existenci Boha a odmt duchovn hodnoty. Byla
uvedena do praxe v mnoha rznch zemch, jene pokad to
skonilo vyvolnm hroznho utrpen. Pinou toho je pohled komunistick ideologie na ivot a lidsk bytosti. Toto je pohled komunistick ideologie na svt a veobecn struktura spolenost,
v nich byla praktikovna:
V komunistickch spolenostech jsou lid povaovni
za vyvinutou formu zvete, podle Darwinovy evolun teorie.
Z tohoto dvodu je spolenost vidna jako stdo zvat a jednotlivm lidem je pipisovna mal hodnota.
Pevauje logika, e ve stdu je mnoho jedinc, take o
jednoho mn, na tom nezle. Mentalita, kter pohl na
ivot jako boj o peit nevid nic patnho na eliminaci slabch.
Naopak, povauje to za nezbytn. Sobectv je jej urujc vlastnost. Postien a ti, kdo nemohou pracovat jsou vypuzeni ze
stda a ponechni smrti.
Stejn jako u zvat ve stdu je spolenost tvoena jednm typem lovka. Lid jsou nuceni se oblkat, myslet a mluvit
stejn. Existuje mlo prostoru pro rzn kultury, vry nebo mylenky.
tlak komunistick ny
69
delem komunistickho reimu je zcela homogenn spolenost. koda spchan komunistickou ideologi, kter pipisuje nepatrnou cenu lidskm bytostem a povauje
spolenost za pouh stdo zvat, se odr i lidskch tvch.
Pspvek jedinc spolenosti je dleitj ne jejich

vlastn zjmy. Nenavn dlnci a rolnci jsou idelem. Systm je
zcela postaven na materilnm konceptu prce a vroby. Logika,
e produkce posiluje stdo vldne.
Nikdy se nebere ohled na lidsk vlastnosti nebo nleitou morlku. V komunistick spolenosti existuje nepatrn
prostor pro lidsk city jako odputn, soucit, vra nebo lska.
70
komunismu maj lid cenu pouze pokud vyrbj. Proto mus pracovat jako stroje,
aby prospli systmu. Podle tohoto pekroucenho hlediska, ti, kdo nejsou produktivn, jsou odsouzeni k vyhuben.
tlak komunistick ny
71
komunistickch spolenostech jsou

idelnmi bytostmi dob
dlnci. Lid
pracuj v
hroznch
podmnkch
pod dohledem
krutch vdc
a el vnmu trestu
za nejmen
pekroen
pravidel.
Jeliko vra v Boha je systematicky niena, lid jsou zdrovni ped spchnm zloinu pouze strachem ze samotnho
systmu. Proto me bt nevhodn skutek spchn, kdy to
systm nevid, nebo pokud pachatel nebudou potrestni. Krdee, prostituce, vrady a morln degradace jsou v komunistickch spolenostech rozen.
Podle komunistick ideologie, kter odmt vru v posmrtn ivot, lid pestanou existovat, kdy zemou. To vysvtluje, pro lid uin cokoli, aby zstali naivu a zstali siln.
Jeliko se domnvaj, e se astn boje o peit a povauj kadho druhho lovka za rivala, snadno provdj vechny druhy
patnost ve svm zjmu.
72
nskou politiku ve Vchodnm

Turkestnu nelze povaovat za
nezvislou na komunistick ideologii
nsk politika ve Vchodnm Turkestnu je obecnm odrazem komunistick ideologie. Proto nelze prozkoumat, co se dje
ve Vchodnm Turkestnu nezvisle na tto ideologii. Obdobn
krutost a tisk jsou uvaleny na rzn jedince a komunity po cel
n, co ukazuje, e totalitn struktura je neoddlitelnou soust komunismu. V tto kapitole se proto budeme zabvat krutost a utrpenm vyvolanm nskou ideologi a jejm despotickm
reimem na jej vlastn lidi, stejn jako utrpenm lid z Vchodnho
Turkestnu.
Vechny reimy neptelsk k nboenstv se uchyluj k ntlaku a nsil, aby se udrely u moci. Nejvce opresivn dikttorsk reimy vdy utlaovaly, a dokonce opovrhovaly, lidmi, kte
odporovali jejich politice. Z tohoto hlu pohledu je mal rozdl
mezi faraonem a Hitlerem, Hitlerem a Stalinem, nebo Stalinem a
Maem. dn z tchto vdc nezavhal ped zabjenm nevinnch
a naizovnm hroznch vrad kvli moci a vlastnm ideologim.
brky Maovch slov byly jedinm vedenm lidu v komunistick n. Na

nkterch plaktech se Mao srovnv s Marxem, Engelsem, Leninem a
Stalinem.
tlak komunistick ny
73
en Maa zaloen na
nemilosrdnosti a brutalit vedlo ke smrti milion.
Gnaydn, 21.7.94
Souet mrt administrativy Mao Ce

Tunga: 40 milion
mrtvch
74
ic se v nsk politice tisku nezmnilo ani v dob

Denga Xiaopinga (na
stran), kter se dostal k moci po Maovi.
Tak jako ostatn, Mao

zakldal
koncentran
tbory za elem poslit

komunistick
reim,
mnil je na stediska
muen a nechal miliony
lid, kte nedovedli uvaovat jako on, nemilosrdn
pozabjet.
Lidov nsk republika
zaloen v roce 1949 byla
postavena na totalitnm despotismu, intenzivn byrokracii a systmu sttn kontroly
vech zdroj a prostedk vroby.
Katastrofy zpsoben Maovou ekonomickou politikou a jeho politikou omezenho hladomoru vedly k obrovskm ztrtm
na ivotech a veobecnmu zhroucen. Maov nslednk, Deng Xiaoping, doufal, e naprav ekonomiku provedenm
ekonomickch
reforem
otevel
zemi
tlak komunistick ny
zahraninm
75
ouze ednci komunistick strany prosperuj z ekonomick

liberalizace v n a lid
jako celek ije v hladu
a chudob.
investorm a liberln ekonomice. Jene toto ekonomick zlepen

prosplo pouze nejvym vrstvm sttn mainerie. Lidem z ny
prosplo velmi mlo. Navc navzdory trendu smrem k liberln
ekonomice existoval mlo srovnateln politick nebo sociln pokrok. Bez ohledu na to, jak mnoho toho lid namluv o starm komunistickm systmu vzhledem k n, a tvrd, e komunismus
skonil, fakta vyvracej toto tvrzen.
76
na je stle zena totalitn mentalitou, kter m koeny v

Maov vizi komunismu. Reformy na ekonomick poli nepinesly
dn vt zmny do mysl vdc nsk komunistick strany.
Velk st ekonomickho pokroku a obrozen je pouvna
ke zven tlaku na populaci a utien hlas opozice. na m v
souasnosti nejvy poet trest smrti ze vech zem na svt.
Navc je asi jedin, kde se popravy mn ve veejn spektkl a kde
jsou vnitn orgny popravench vyjmuty bez jejich svolen a prodny se ziskem a kde jsou thotn eny nuceny k potratm.
V zemi je pes 1000 pracovnch tbor a ti, kdo jsou v nich
zadrovni jsou systematicky mueni.
Popravy jsou v n rutinn zleitost

Trest smrti je vznamnm kontrolnm mechanismem reimu
Rud ny. Slavn nsk disident Harry Wu popisuje situaci ve sv
zemi takto:
Dikttorstv je zce spojeno s nsilm a dokonce se na nm stalo
zvislm. Praktikuje nsk slov Zabij kue, abys zastrail opici.
Veejn vchova provdn manifestacemi trestn a masovmi popravami ukazuje zvislost strany na veejnm nsil.(27)
Akoli je vylouen urit pesn slo, miliony lid byly popraveny reimem Rud ny. Vtina cifer je zaloen na odhadech, pestoe posledn przkum odhaluje, e mnostv zabitch
lid je mnohem vy, ne se dve myslelo.
Skutenost, e komunistick reim povauje popravy a
vradu za jeden ze zkladnch princip je dobe znm. V tajnm
dokumentu datovanm 16.kvtna 1951 Mao odhalil, e poet lid,
kte maj bt zabiti je stanoven definitivn kvtou:
Mluvce o kontrarevolucionch, kte maj bt zabiti, mus bt sta-
tlak komunistick ny
77
noveny urit pomry. Ve venkovskch oblastech by to nemlo peshnout 1/1000 obyvatelstva. Zabjen kontrarevolucion v mstskch oblastech by obecn mlo bt za hranic 1/1000 populace;
hodnota 5/1000 vypad pimen. Napklad z 2 000 000 lid v
Pekingu pes 600 bylo zabito. Dalch 300 m bt zabito. Celkov
suma 1000 bude stait Je pod nezbytn zabt velk dvky a
musme se vynasnait zabt dv tetiny tch, kdo jsou ureny k zabit, ped koncem ervence.(28)
Pi plnovn tchto masakr Mao nevidl dnou potebu

dokazovat, e osoba, kter m bt zabita, spchala zloin. Na za-
dcov
strany obvinn z podporovn
kapitalismu
jsou nejprve
vystaveni na
veejnosti a
pak jsou popraveni.
78
bjen pohlel jako na nezbytn, kvli strachu, kter vyvol ve

spolenosti a mnostv zabitch povaoval za zleitost kvt.
Jin pklad tohoto zpsobu mylen nachzme v proslulm Stalinov ren: smrt jedn osoby, to je tragdie, miliony smrt, to je
statistika.(29) Nsledkem statistickch vrad komunisty Stalina
pilo o ivot odhadem 40 milion nevinnch lid.
Mao nezavval ped vlastnorunm podepisovnm rozsudk
smrti pro ty, kdo mli bt zabiti. V dokumentu s datem 17.ledna
1951 dal nsledujc pkaz svm soudruhm vetn Denga Xiaopinga:
V 21 krajch v zpadnm Hunanu bylo zabito pes 4600 nelnk
bandit, tyran a agent Kuomingtangu. Dal dvka bude podle
plnu zabita mstnmi ady letos. Myslm, e toto odstrann je
zcela nezbytnna mstech musme zabjet velk dvkyrozpoutat krvav zsahy znamen zabt vechny reakcione, kter je teba
zabt pevnou rukou.(30)
V ranch dnech, kdy byl Mao dosud naivu, byly popravy provdny velice rychle, nkdy na veejnosti a jindy v utajen. V roce
1953 kupkladu ena jmnem Yang Pei zjisila, e jej manel byl
popraven, a kdy podala o rozvod.
Popravy pokraovaly za Denga. V te dob byly odstartovny neuviteln etc prostedky, kdy byla kulka vyplen do
lebky popravovan osoby uhrazena jeho rodinou.
Stt nalezl i jin prostedky jak vydlat na popravch: orgny
obt byly prodny a zisk el do sttn pokladny.
Je proto jasn, e souasn vldci Rud ny pouze krej ve
stopch jejich takzvanho vnho vdce Maa, kdy pedvdj
popravy na veejnosti nebo vrad lidi v pracovnch tborech.
Popravy se v n stle konaj pravideln. Nen znmo kolik
lid bylo v prbhu let popraveno, jeliko nsk vlda zachz s
tlak komunistick ny
79
tmito informacemi jako se sttnm tajemstvm. Pesto nsledujc sla mohou poskytnout veobecnou pedstavu: Amnesty International uvedla, e v n se odehrlo 2050 poprav v roce
1994. Nedvno uvolnila slo 1313 oznmench poprav v n v
prvn polovin roku 1995.(31)
sla dle rostla po roce 2000. V prvnch tech mscch roku
2001, bylo popraveno 1781 osob. Tato cifra nezahrnuje 2960 lid
na popravu ekajcch.(32)
slo je vy ne ve vech ostatnch zemch za ti roky dohromady. Mezi popravenmi jsou lid ze vech socilnch vrstev
vetn 15-16 letch dvek a nboenskch vdc. Obvyklm zlo-
80
Radikal, 19.6.01
Radikal, 7.7.01
Ani den nemine bez poprav

Obraz odstraovn v nskch ulicch
Yeni afak, 22.5.01
781 poprav za ti msce v n
na je jako stroj na popravy
Pouze nkolik poprav v n je oznmeno v

tisku, ale i ty jsou dostaten, aby odhalily
klu brutality.
Takvim, 7.7.01
Cumhuriyet, 22.5.01
29 lid popraveno za jedin den
tlak komunistick ny
New York Times 9.9.01
81
V lnku v The New York

Times s nzvem nsk
nstroje
spravedlnosti:
Muen a popravy bylo

uvedeno, e na m nejvy
poet
poprav
ze
vech zem svta. Nkte

lid odsouzen na popravu
New York Times 9.9.01
jsou nejprve pedvdni v

ulicch a pot zabiti ped
oima
veejnosti.
Cena
kulky uit pi poprav je

vybrna od rodiny obti.
82
Time, 15.5.96
Wang ouxin obvinn z korupce pi obchod s uhlm byl pouze jednm z tisc an zabitch na snhu jedinou kulkou. Rud na vybr cenu kulky od rodin obt. Takov brutln scny jsou v n asto k vidn.
Those who disbelieve and bar access to the

Way of Allah have gone very far astray. Allah
will not forgive those who disbelieve and do
wrong or guide them on any path.
(Surat an-Nisa: 167-168)
tlak komunistick ny
83
V lnku Muen uspilo

novou vlnu poprav v n
ve vydn New York Times z
9.z 2001, bylo uvedeno,
e kolem 191 poprav se
konn denn nsledkem
prohlen vydanch pi
muen. Podle zprvy bylo
nejmn 3000 osob poraveno od dubna a dalch
dvakrt nebo tikrt tolik
mlo bt popraveno potom.
lnek v New York Times

Popravy v n, bratrovma oima z 11.bezna
2001 vypravuje pbh Qui
Xuanminga, jen byl stelen zezadu do hlavy ped
oima svho bratra, nebo
nebyl schopen zaplatit
da, kterou dluil.
84
inem velk vtiny z tchto lid bylo, e chtli t svobodnm

ivotem ve vlastn zemi a povat zkladnch lidskch svobod,
svobody slova, mylen a nboensk svobody. Jene v och nsk vldy jsou zloinci i podporovatel demokracie kontrarevolucioni. Proto je mnoho lid popraveno za zloin mylen,
stejn jako za obyejn kriminln pestupky. Co je hor, nedvno bylo zavedeno mnostv novch metod popravovn politickch zloinc. Nejrozenj je to, e zadren z politickch
dvod jsou obvinni ze zinscenovanch kriminlnch pein.
nsk ady si vdycky myslely, e velk tresty jsou nezbytn, aby se veejnost udrela na uzd a vlda byla poslena. Z
tohoto dvodu se konaj prvody odsouzench ulicemi a pak jsou
zabiti ped zraky veejnosti. To, kdo maj bt zabiti jsou pivedeni
na veejnost v poutech a elem k divkm. Jejich jmna a zloiny
jsou napsny na plaktech zavench kolem krku. Tyto barbarsk zcela veejn scny jsou tak peneny televiz v pmm
penosu.
Nsledn po zveejnn scn masovch poprav v magaznu
Newsweek v roce 1984 se nsk vlda obvala, e by to mohlo
pokodit obraz zem a vydala pkaz, e odsouzen k smrti ji
nebudou provdni ulicemi. Rozkaz byl dle rozen a skutenost, e politit vzni byli popraveni, byl utajovn dokonce i ped
jejich rodinami. Tyto instrukce neznamenaly, e politick zabjen v n skonilo, ale pod spn pokraovalo, tebae z dohledu. Po udlostech na nmst Tiananmen v roce 1989 zjmy
domc politiky peshly vznam obrazu zem v zahrani a
mnoz, co se zapojili do opozice, byli veejn popraveni.
Zvyk Rud ny popravovat lidi za jejich mylenky byl k vidn
za proroka Moje a jednoho z nejkrutjch tyran v historii
egyptskho farana. Faran vyhrooval pvrencm Moje
smrt za to, e odmtli poslouchat jeho a jeho pravidla. Hrozba je
tlak komunistick ny
85
asov popravy a provdn odsouzench k smrti ulicemi bylo metodou uvanou od

prvnch dn komunistick ny.
zaznamenan v Kornu:
Faran vykikl: Jak to, e jste v nj uvili, dve ne
jsem vm dovolil? On vru vam mistrem je, jen kouzlm vs nauil. Vak zhy dm vm poznat! Dm vae
prav ruce a lev nohy usekat a vechny vs dm ukiovat! (Korn 26:49).
Popravy jsou stle provdny

Akoli nsk politika vi vlastnm lide je zcela bezcitn, vci
jsou jet hor ve Vchodnm Turkestnu. Poet popravench vchodoturkestnskch muslim je enormn. Jakkoli snaha muslimskho obyvatelstva t podle svho nboenstv a mluvit
86
Znm obrzky
poprav v
Rud n
tlak komunistick ny
87
88
vlastnm jazykem, co jsou zkladn prva, je divoce trestna.

Tak jako v cel n, popravy ve Vchodnm Turkestnu stle
pokrauj, a nevinn lid jsou zabjeni bez jakchkoli dkaz proti
nim.
nsk soudy nejsou nezvisl jako ty v demokratickch zemch, ale operuj v rmci politick agendy komunistick strany.
Proto jsou lid odsouzen k smrti vyslechnuti velice rychle a obalovanm nen poskytnut as ani prostedky, aby se mohli nleit hjit. Trest smrti je obvykle vykonn tak rychle, e rodiny
obt o tom ani nev. Podle oficilnch daj bylo 210 muslim
popraveno ve Vchodnm Turkestnu pouze v letech 1997-1999,
uslimov popravovan ve
Vchodnm Turkestnu
tlak komunistick ny
89
dy mlad lid z Vchodnho Turkestnu projev zcela

ospravedlniteln poadavek, aby jim bylo dovoleno t
podle vlastnho nboenstv a kultury, jsou komunistickm reimem potrestni smrt. Na potku byly nkter
popravy vyslny v nsk televizi jako zastraovn.
Avak nsk vlda od toho pozdji upustila kvli protestm ze zahrani.
a pot se s tm, e tento poet je ve skutenosti daleko

vy.(33) Popravy se konaj kad msc a Maova metoda zabjen podle kvt je svdomit praktikovna.
Jednou z metod, k nim se uchyluje nsk reim za elem
zastraovat muslimsk obyvatelstvo, je masov zatkn a muen zadrench. Vtina zatench muslim je odsouzena k
dlouhm trestm v pracovnch tborech a o mnohch ji nikdo
nikdy znovu neusly. Rodiny nemaj tuen, kde jsou vzni dreni, zda jsou naivu i mrtv.
90
Sovtsk plukovnk Jusuf Samilov,

kter uprchl z komunistick ny a pidal se k Turkm, byl zabit nskmi
vojsky tak, e mu nalili na krk kyselinu
dusinou.
I zvolal Faran: Jak to, e jste v Nj

uvili, dve ne jsem vm to dovolil?
Vru toto je lest, kterou jste si v
tomto mst vymyslili, abyste z nho
obyvatele jeho vyhnali, vak zhy poznte! Dm vm useknout vae prav
ruce a vae lev nohy a potom vs
vechny nechm ukiovat!
(Korn 7:123-124)
tlak komunistick ny
THE EXECUTION ON 4 EAST

TURKESTAN MUSLIMS
Akit, 28.1.01
CHINA EXECUTES 3 TURKS

Ortadou, 16.2.01
GENOCIDE OF TURKS IN CHINA

The people of East Turkestan are being exterminated as they struggle for the independence of their land. It has been reported that
one Uighur Turk leader in East Turkestan
has been sentenced to death.
Eitim Bilim Journal, 3.99
Akit, 17.3.01
91
CHINESE TORTURE IN EAST TURKESTAN!

YOUNG UIGHURS WAIT TO BE EXECUTED
92
Newsweek 1.1.90
This Newsweek article headed

"Strangers in Their Own Land," describes how the Muslims of East
Turkestan are forced to live according
to communist ideology.
Muen je hojn rozeno v nskch vznicch a pracovnch

tborech. Rzn mezinrodn organizace upozoruj na systematick muen provdn v n a jejich zprvy varovaly nskou
vldu. Jednou z nich byla 34 strnkov zprva uveejnn Amnesty International v roce 1999, kter se zabv poruovnm lidskch prv ve Vchodnm Turkestnu. Jeden z mnoha incident
popisovanch ve zprv se tk popisu chmurnch podmnek ve
vzen pbuznmi 17 letho zadrenho:
Vznice byla tak peplnn, e vzni byli dreni po 5 a 6 v jedn
cele tak mal, e jim nedovolovala v noci ulehnout. Museli se stdat pi span. Kdykoli je policejn dstojnci navtvili v cele, byli
zbiti. Ti vzni vybran k vslechu byli vzati do zvltn mstnosti,
kde byli biti, kopni a dostvali elektrick oky elektrickmi pend-
tlak komunistick ny
93
reky. Vslechov mstnost byla vybavena zbradlm pipevnnm

na ze . Nkte vzni byli poveni na zbradl za jednu nohu a
ruku pomoc pout. V tto pozici byli ponechni 24 hodin. Kdy byli
odpoutni, nemohli stt rovn. Nkterm vzm byly nehty na
rukou vytrhny kletmi. Jinm byly pod nehty nastrkny drty.(34)
Vze, kter proel touto zkuenost strvil ve vznici dva

msce a byl proputn pouze po zaplacen platku 2000 jen
svou rodinou. Muen zpsoben jinmu vzni v Kanceli veejn
bezpenosti bylo dokonce jet neltostnj. Co je hor, e jeho
jedinm zloinem bylo, e se setkal a vymoval si mylenky s
pteli:
Vedle vazebnho stediska je podzemn prostor, kde jsou nkte
podezel vyslchni. Byl zde vyslchn po veerech a muen rznmi zpsoby. Kupkadu mu ruce svzali za zdy a vyslchajc mu
zvedli pae a thli mu je vzhru v pevrcen a bolestiv pozici.
Dostval elektrick oky elektrickmi obuky do rznch st tla
vetn jeho st a penisu, co mu psobilo intenzivn bolest. Vyet-
ouze jeden z ujgurskch Turk zaten nskmi bezpenostnmi slokami v Gulja 4.nora
1997, vystavench neuvitelnmu utrpen pouze kvli jejich nboenskmu pesvden.
94
ovatel ho mltili devnmi obuky do holennch kost. Pinutili

ho kleknout a bili ho obuky do stehen a ramen. Pi muen ml nasazenu jakousi kovovou helmu, kter mu zakrvala oi. Vyetovatel tak brnili mrt vz, jeliko nkte nedokzali snst bolest
muen a pokoueli se usmrtit vrenm hlavou do zdi.(35)
Podmnky v takzvanch pevchovnch tborech, kam jsou

usvden vzni poslni jsou dokonce jet hor. Pevchova v
n znamen pimt nkoho akceptovat komunistickou ideologii
a bt svoln poslouchat pkazy
komunistick strany bez ohledu
na to, za jakou cenu. Metody zde
pro to uvan jsou zcela nelidsk:
Vzni v tboe pracuj prmrn 10
hodin denn pi vrob a noen cihel,
rozbjen a pnen kamen a pi zemdlskch pracch. Jsou tvrd potrestni pokud nejdou do postele
nebo nevstanou na as, pokud spolu
navzjem hovo, pokud zpvaj psn
nebo ki, smj se nebo pl, vezmou tajn vodu, aby se omyli k modlitb, nedokon pidlen koly nebo
odpov policii i strm. Trest zahrnuje bit do hlavy a aludku, bit elektrickmi pendreky; muset si lehnout a
nechat si lapat na hlavu; stt na
jedn noze; bt uvzn ke klu a bit
nebo bt zaven ke stropu a bit. Pi
rznch pleitostech policejn dstojnci vsunuli elektrick obuek do
Nkter ze zpsob nskho muen
tlak komunistick ny
95
nenho dne je v n pes

1000 pracovnch tbor.
Obrovsk mnostv lid
vetn muslim je nuceno
pracovat v hroznch podmnkch. Pjem z tbor je
dleitou soust nsk
ekonomiky.
vzova konenku. Mnoz vzov pili o zuby, krvcej z u, maj zlomen pae, infikovan nebo nefunkn varlata kvli muen. asto jsou
ureni a poniovni stremi. Pi jdle mus zpvat psn chvlc any,
jinak zstanou bez jdla. V tboe nen doktor. Vzni, kte jsou nemocn
mus pracovat nebo zstanou bez jdla a ti, kdo jsou neschopn zadret
stolici nebo jsou vzati do nemocnice vzdlen 36 kilometr. Nkte zemou po cest.(36)
nsk politika ve Vchodnm Turkestnu je programem masovho muen a genocidy. Podle informac z Vchodoturkestnskho informanho
centra bylo kolem 10000 ujgurskch Turk zateno za smylen obvinn
mezi potkem 1999 a beznem tho roku, zadrovno za podmnek popsanch ve a odsouzeno k tuhm trestm, zejmna k trestu smrti, soudy
pracujcmi pod kontrolou komunistick strany. Poet lid odsouzench ve
Vchodnm Turkestnu k smrti nebo tch, kdo zemeli na nsledky muen
mezi potkem 1999 a beznem 2000 se odhaduje na 2500.(37)
V genocidn kampani veden nskou vldou ve Vchodnm Turkestnu
jsou dokonce i dti zadrovny za rzn obvinn. Napklad 30.jna 1999,
Oblastn bezpenostn direktort v Hotanu zatkl tureckou dvku, studentku
stedn koly, na zklad toho, e jej psmo se podob tomu na plaktu
Gzc, 30.10.99
96
THE UIGHUR TURKS ARE OPPRESSED
Yeni Mesaj, 30.9.01
Vznice ve Vchodnm Turkestnu jsou

mucmi centry
O tisku ujgurskch Turk v n se dozvdme asto z tureckch mdi.
Milli Gazete, 14.8.01
THE CHINESE ADMINISTRATION IS ATTEMPTING TO

ASSIMILATE THE UIGHUR TURKS
THE SUFFERING OF EAST TURKESTAN GOES ON
tlak komunistick ny
97
Trkiye, 1.5.99
CHINA IS SPREADING TERROR

THROUGHOUT EAST TURKESTAN
EAST TURKESTAN UNDER MILITARY BLOCKADE

The Washington Post reported that East Turkestan, that part of China where the Uighur
Turks live, has been under a Chinese blockade for the last 10 days. The newspaper
stressed the concern that an extermination campaign was being waged against the Uighurs.
Ortadou, 23.8.01
ANOTHER MASSACRE OF MUSLIMS IN CHINA

As the slaughter in East Turkestan goes on, the Chinese Army has now fired on Muslims
living in the county of Shandong.
EXTERMINATION OF TURKS IN CHINA
98
Zahranin publikace jako Amnesty International Briefing a Mezinrodn plmsc [Crescent

International] popisuj velmi podrobn tlak a
krutost, kterm el muslimov v okupovanm
Vchodnm Turkestnu.
Crescent International 1.11.01
vylepenmu v ulici. Bhem projevu oblastnho generlnho sekrete

Wanga Le Chuana v Hotanu, kter nebyl zpstupnn tisku, dotyn
oznmil, e k zkladn koly byl zaten, nebo roztrhal obraz
Pedsedy Maa na oblce uebnice.(38)
tlak komunistick ny
99
Pevchovn stediska laogai

Laogai v n jsou ekvivalentem Hitlerovch koncentranch
tbor a Stalinovch gulag. Clem systmu laogai je zcela ovldnout lidsk mylen a zmnit je v otroky. Je to jeden z nejdleitjch kontrolnch mechanism nskho sttu. Dosud kolem 20
milion lid pilo o ivot v tchto tborech.(39) Smyslem tchto
tbor je pevchova nucenou prac. Jednm z nejvce pouvanch slogan je Nucen prce je prostedek a revoluce v mylen
konec. Jasnji eeno, zmrem laogai je pout vechny dostupn prostedky k donucen tch, kdo jsou povaovni za potenciln hrozbu pizpsobit se pnm komunistick strany. To
tovky muslim jsou zabjeni pi organizovanch popravch. Dal tisce jsou ve vznicch, kde ekaj na popravu.
100
Pklady muen v Maov stylu
a jmno Mao Ce Tung se do

naivu a pihleli. (Tamt, str. 470
dnes vzpomn kvli krutosti a
471)
brutalit. Zavedl nepedstavi
V knize ern kniha komunismu po
teln muen, nejen pro lidi z V
chodnho Turkestnu, ale i pro sv vlastn zorovatel popisuje nelidsk zachzen vy
univerzitnm
profesorm
lidi. Akce gard Rud ny podle Maovch men
zadrenm
bhem
dn
Maa:
instrukc konkrtn bhem barbarskho
obdob znmho jako Kulturn revoluce,
Kolem krku mli zaven kbelky
byly zloiny proti lidskosti. Nsleduje
naplnn kamenm. Vidl jsem edi
pouze nkolik z nich:
tele; vdro kolem jeho krku bylo tak
tk, e drt se zazl hluboko do
Upevnit zvltn pouta pevn kolem
jeho krku a byl v oku. Vichni byli
zpst vzn bylo formou muen
bos, tloukli do rozbitch gong a
bn uvanou ve vzeskm
hrnc jak prochzeli kolem a vyki
systmu maoistick ny. Nkdy
kovali: Jsem ern gangster ten a
byla dodaten pouta dvna vzni
ten. Nakonec vichni poklekli, plili
kolem kotnk. Jindy byl vze pi
kadidlo a prosili Mao Ce Tunga, aby
poutn k okenmu rmu, take se ne
jim prominul jejich zloiny... N
mohl od okna pohnout, aby se
kolik dvek skoro omdlelo. Bit a
najedl, napil, nebo el na zchod.
muen nsledovalo. Takov muen
Smyslem bylo lovka degradovat a
jsem nikdy dve nevidl: jezen pi
zniit jeho morlku Jeliko lidov
nav hlny a hmyzu, elektrick oky,
vlda tvrdila, e upustila ode vech
nucen kleknout na rozbit sklo, bt
forem muen, ednci takov me
poven jako letadlo za ruce a
tody nazvali jednodue trest
nohy. (Ken Ling, Miriam London a
nebo pesvdovn. (Nien Cheng,
Lee TaiLing, Rud gardy Od ko
ivot a smrt v anghaji, Macdonald,
lka k malmu generlovi v
Londn, 1986, str.224226, citovno
Maov n, Macdonald, Londn,
v ern knize komunismu, Harvard
1972, str.1821. citovno v ern
University Press, Cambridge, 1999,
kniha komunismu, str.525)
str.509)
Tat kniha se zmiuje o vzench:
Cel lid byl zvn na veejn soudy s
Nejrznj sadistick muen byla
kontrarevolucioni kte byli
velmi obvykl, jako zaven za z
tm nemnn odsuzovni k
pst a palce...Nejvtm lidskm be
smrti Kad astnk poprav kiel
stim bylo dovoleno pracovat
zabt, zabt na Rud gardy, jejich
beztrestn. Jeden tborov velitel
kolem bylo rozsekat obti na kusy.
zavradil nebo zaiva pohbil 1320
Nkdy byly kusy uvaeny a sndeny
lid
vedle mnoha znsilnn. (Tam
nebo jimi byly nsilm nakrmeni ro
t,
str.482)
dinn pslunci obti, co byli dosud
tlak komunistick ny
101
(nahoe) Rud gardy nemilosrdn zabjely kadho koho povaovaly za neptele

reimu. Obrzek ukazuje vzn zabit na behu eky po obsazen Pekingu.
(dole) Farmi, jejich zem byla zabrna byli vyzkoueni Maovmi ozbrojenci u Lidovch soud a pak neltostn zabiti.
102
znamen poniovn, tlak, zotroen a muen.

Tyto tbory jsou asto utajeny uvnm jinch jmen a mohou
vypadat jako tovrny, doly nebo farmy, aby se to hodilo ke jmnu.
lnek ve Washington Postu popsal jeden z tchto tbor
Zvltn tovrna Hunan na elektrick strojeneboli Oblastn vznice .1 v nich jsou 2000 3000 vz nuceny pracovat 16
hodin denn. Tovrna vyrbla prmyslov genertory, ale nyn
produkuje rozlin zbo jako paruky, krabiky na lky, rukavice
a vnon lampiky.(40)
Tbory laogai maj ve skutenosti potrestat vzn a ti jsou
vykois ovni nucenm do prce v hroznch podmnkch. Vzni v
tborech laogai nemaj dn prva. Jsou pinuceni pracovat ve
sttnch tovrnch, dolech a na farmch a dodrovat pravidla. Jedinec je dren v tboe dokud ady nerozhodnou, e byl zcela
reformovn (jinmi slovy muen a krutosti jsou aplikovny tak
dlouho, dokud nen tvrn a poslun k pnm komunistick
strany.) To me nkdy trvat cel ivot, jeliko i pokud si vze
odslouil cel trest je stle dren v tboe, aby provdl jin
koly, dokud ady nerozhodnou, e byl reformovn. Je znmo,
e s rokem 1997 bylo v n pes 1000 tbor laogai celkem s 810 miliony vz.(41)
Zisk z toho, co vzov vyrob, tvo vznamnou sloku nskho rozpotu. Jedna studie z roku 1999 odhalila, e 99 tbor
laogai zaznamealo ron obrat 842.7 milion dolar.(42)
Jinmi slovy mnoho z lid po celm svt pouvajc zbo
vyroben v n vlastn pouv vrobky nucen prce ve sttnch tborech Rud ny. Napklad je na jednm ze svtovch
velkoproducent aje a jedna tetina aje, kter vyv pochz z
tbor laogai. Dlnci otroci v tchto tborech vyrb 120 rznch
druh aje a jsou potrestni pokud vrobky nemaj dostaten
vysok standard.(43)
tlak komunistick ny
103
iliony lid zemely v nskch koncentranch tborech znmch jako laogai.

Dokonce i tch nkolik mlo knih, kter popisuj co se dje v tchto tborech sta k odhalen neltostnosti komunistickho reimu.
Ve skutenosti mezi zkladn principy komunismu pat mylenka, e lid jsou dleit dokud jsou produktivn a dleitou
vc je zvyovat produkci a to se vztahuje tak na laogai. Z pohledu nsk komunistick strany jsou lid nejdleitjm prostedkem vroby a kad mus slouit jako prostedek vroby.
Nsil je nvratem nejinjm zpsobem zvyovn produkce.
Harry Wu, jen strvil 19 let v laogai, nyn poprosil o azyl ve Spojench sttech. Od t doby pouv Asociaci laogai, kterou zaloil, jako prostedek pro boj s poruovnm lidskch prv v n.
Wu pot, e laogai pin zisk njakch 100 milion dolar
ron, co je cifra, kter byla pijata oficilnmi prohlenmi z
Pekingu.(44)
104
tlak komunistick ny
iitlerovy koncentran tbory a Stalinovy gulagy

byly v n nahrazeny laogai. Vtina lid v nich
jsou podporovatel demokracie a lidskch prv
a byli obvinni z odporovn reimu. Clem je vymodelovat je do tvaru,
jak chce komunistick
reim. Dosud jsou vzni
nuceni pracovat 10-16
hodin denn v hroznch
podmnkch a jsou poniovni a mueni.
105
106
Jak vidme, laogai nen pouze vzesk systm, ale je to dleit komunistick nstroj pro peit komunistick strany. Mao
to vyjdil tmito slovy:
Marxismus m za to, e stt je stroj nsil, kde jedna tda vldne
druh. Zzen laogai jsou jednou slokou nsil sttnho stroj.
Jsou to nstroje pedstavujc zjmy proletaritu a lidovch mas a
procviuj dikttorstv nad meninou neptelskch prvk z td vykois ovatel.(45)
Bez ohledu na to, jak moc se nsk vlda sna skrt pravou
povahu tchto tbor, ti lid, kte v nich strvili mnoho let a pot
nalezli azyl v zahrani, pokrauj ve sdlovn svtu o co kr v
laogai. Jednm z nich je Jean Pasqualini, jen proil mnoho let v
laogai. Ten tvrd, e laogai nen instituce, jak se tvrdilo, ale spe
systm muen. Popisuje, jak krajn nelidsk vci se dj v tchto
tborech. Pasqualini tvrd, e klamn jazyk je uvn Rudou
nou, kdy debatuje o laogai nebo trestn vz. Z jeho pohledu:
Vzni v n jsou stle nuceni pracovat za pestavbu socialismu
svma rukama za elem se reformovat, aby se znovu narodili
a stali se novmi lidmi. Otrot pracovnci v brigdch laogai nejene pracuj tvrd v nelidskch podmnkch, aby odinili sv zloiny, ale tak, aby pykali za svoje hchy. nsk trestn systm
m velice zvltn slovnk: skoro kad nelidsk terminologii odpovd njak lidsk. Nikdo nen potrestn ale prochz reformou. Vzen jsou asto nazvna kolami kde jedinec vnuje as
studovn a uen a reformuje se. Vze nen nikdy bit, ale dostv lekci. Nikdy nen uren, pouze kritizovn. A vzesk autority neztrcej as, aby vm dokzaly, e kritika je dkazem, e
vlda se o vs zajm. Bez kritiky nebude pokrok! Informtoi jsou
ti, kdo pomhaj vld (to jest dozorcm), aby dlali svou prci
dobe. Tak pomhaj vzm poznat sv chyby. Slovo pomoc
je nejobvanjm pojmem ve slovnku vzn! Vzni se navzjem
tlak komunistick ny
107
nepehuj pouze na sebe vzjemn dohlej. O vznch, kte odkroutili svj trest se k, e absolvovali nebo e se vrtili do spolenosti, aby dostali novou lekci o ivot nebo, aby se znovu
zaadili do lidskch ad.(46)
Tuto klamnou terminologii pouvanou nskmi komunisty

popsal George Orwell v knize 1984, kde pravm smyslem ministerstva lsky bylo psobit utrpen. Tato falen terminologie ko-
ovinov zprva nadepsan Pracuj

a bu
zticha ve francouzskm
magaznu Le Courrier International
odhalila detaily represivn povahy
tbor. Zprva hovo o mladch
18 let nucench pracovat bez mzdy
a zamench v noci v celch jako
ve stjch. lnek popisuje jak
konkrtn tbory Guangdong nejsou v niem lep ne koncentran tbory za 2.svtov vlky a
uzavel: Je to opravdu hrozn situace. Tito lid jsou ve stranm
postaven, v nm je obtn i
pouh peit
108
munistick totality je k vidn ve vech oblastech ivota. Jean Pasqualini diskutuje konkrtn pojmy:
Diktatura proletaritu je nyn lidov demokratick diktatura. Jako
by diktatura mohla bt demokratick. Nebo demokracie mohla tolerovat diktaturu. Je to bu
jedno nebo druh. Ne oboj! Termino-
logie se zmnila, ale jej smysl zstv stejn. Pern hladomor,

kter si v edestch letech vydal 20 milion ivot byl dlouho
oficiln znm jako ti roky prozatmnch ekonomickch obt
(nebo tkost). Ani slovo o obtech nsledk Velkho skoku kupedu, kter byl nadle veleben bhem katastroflnho obdob. Naopak, situace byla popisovna jako dobr a skvl.(47)
na prodv tlesn orgny vz

Pod zminkou lkask pomoci, prospn nemocnm a vzkumu po cel lta administrativa Rud ny prodvala orgny
lid odsouzench k smrti za elem zskat pjem. Ve skutenosti
jsou orgny obt prodvny s velkm ziskem. Pot, co jsou lid
popraveni, stt vydl prmrn 10 000 15 000 dolar na kadm pouitelnm orgnu. Zkonem o pouit tl nebo orgn
vz vydanm v 70.letech bylo pouit takovch orgn legalizovno. Pokud nem veze rodinu nebo pokud dal svolen k pouit orgn po smrti, jsou mu orgny odebrny a prodny pot, co
byla vykonna poprava.
To me psobit dost pijateln, ale lze vidt, jak nespravedliv tato politika ve skutenosti je, vezmeme-li v vahu pevaujc podmnky v n.
Jak jsme ji vidli, lidsk ivot je asi nejlevnj vc v n a
prmrn 300 lid je popraveno za msc. Velk vtina z nich
nem nikoho, kdo by se staral o jejich zjmy, jeliko jejich rodinm nen znmo, kde jsou vzni dreni. Dozv se, e jejich p-
tlak komunistick ny
109
buzn byli zabiti, a potom, co k tomu dojde.

Rodiny zabitch vtinou vhaj podat o tlo ze strachu z
odvety. To pak opravuje k vynt orgn tm ze vech tl
obt. Harry Wu popisuje tento fakt na pkladu z vlastnho ivota:
Je univerzln znmo, e pevninsk na je spolenost psn kontrolovan komunistickou stranou. V Lidov republice ny ihned,
jakmile jste pekingskou vldou oznaen za tdnho neptele nebo
kontrarevolucione skoro vichni pbuzn se dr stranou nebo
ho/ji tak obvin/odsoud Bhem mch dlouhch devatencti let
v systmu tbor laogai mne prakticky dn pbuzn nepijeli navtvit. Rozhodn se pak domnvm, e kdybych byl popraven, moje
tlo by pak spadalo do kategorie nikdo nepoaduje nebo rodina
odmt pevzt tlo a mohlo bt pouito vldou pro zisk.(48)
komunistick n jsou kad rok popraveny tisce lid. Tla jsou staena z
ke a ledviny jsou odebrny. Jakmile jsou orgny odstranny, tla jsou povaovna za odpadn produkt, nacpna do pytl a vyhozena na smetit.
110
Ba co vc, dokonce i kdy se rodiny doslechnou o poprav,

vlda Rud ny nect potebu zabezpeit si jejich svolen. Tak i
onak nad nimi zvtz, aby orgny svch pbuznch darovali. V
roce 1997 v New Yorku jeden nsk lka popsal, jak jsou tlesn orgny odsouzench k smrti odebrny nskmi ady bez
povolen:
Pedtm Wu Hongda (Harry Wu) dosvdil [ve Spojench sttech] e
neexistuje nic jako souhlas, ale nyn m [nsk vlda] urit formality a vzni jimi mus projt volky nevolky, take kdy se na to cizinci zeptaj, mme jim co ct. Prosm, nedlejte si starosti!(49)
Harry Wu citoval nemocninho kdra, kter mnohokrt odebral orgny na mstech poprav, kterak pravil,Kulka do hlavy mu
vystel mozek a chlap je mrtv. U nem dn mylen, pestv
bt lidskou bytost, je to jen vc a my vyuijeme odpad,(50) odhalujc postoj nsk vldy. To jest, zabjen vz je dokonale
pijateln a jejich tla lze pout na soustky.
Tyto orgny jsou pak prodny sttem do nemocnic v zahrani za vydrask ceny. Ve skutenosti lkai v n rad pacientm ze zahrani, aby pokali na obdob veejnch poprav. Jakmile
jsou orgny odebrny z tl vz, komunistick stt nek nic o
tom, jak nebo pro budou pouity. Jako vdy maj nejvy prioritu ednci komunistick strany. Pak jsou na adu zahranin oban nebo an ijc v zahrani. Mstn obyvatelstvo me
vyut tchto orgn pouze tehdy, m-li na to penze. Ti, kdo maj k orgnm nejmen pstup jsou
obyejn a chud lid, bez ohledu na to, jak akutn je
jejich poteba. To znamen, e smyslem systmu
nen prospt lidstvu, ale pouze prospt administrativ a elit komunistick strany. Vtinou jde systm
Harry Wu
tlak komunistick ny
111
pmo k vci ukradenm orgn nevinnch lid zabitch proto, e

mli odlin pesvden nebo mylenky ne strana.
Vzkum ukzal, e asi 20000 transplantac bylo provedeno v
n mezi potkem 70.let a polovinou roku 1995. Ve zprv z
roku 1996 Amnesty International uvedla, e orgny 90 procent
popravench lid byly odebrny. Ve svm vtisku z 27.ervna
2001 Washington Post otiskl tvrzen doktora zapojenho do obchodu s orgny, kter potvrzuje jak hojn rozen tento obchod
v n byl. Podle pbhu specialista na popleniny Wang Guoqi
participoval pi vce ne 100 operacch, pi nich byly odebrny
orgny z tl vz. Guoqi pomhal odebrat vzm ki a rohovky a byl svdkem toho, jak byly etn orgny prodny za pemrtn ceny v nemocnici veobecn brigdy polovojensk police
v Tianjinu, kde pracoval.
Dr.Guoqi poskytl dobu a msto poprav, jmna lka, kte se
operac zastnili a pouit lkask procedury a popsal do znanch podrobnost, jak pot, co bili zabiti, jsou vzni okamit naloeni do sanitek a jejich orgny odebrny. Tla byla pak vzata do
krematoria, kde dr. Guoqi a ostatn lkai sthli z mrtvol ki.
Dr.Guoqi vysvtluje, e:
Potom, co byly vechny odebrateln tkn a orgny odaty, zbytek
byla hnusn hromada sval, krvcejcch cv a odhalench vnitnost. Pak bylo tlo pedno pracovnkm
krematoria.(51)
Co je jet hor, nt ednci neekaj
vdy na to, a jsou vzni mrtv, aby jim
odebrali orgny. Ilustruje to jeden incident,
kter zail dr.Guoqi. Dstojnk stelil vzn
a pestoe ten byl stle naivu, lkam
bylo nazeno vzt ho do ambulance. Uro-
Dr. Wang Guoqi
Milliyet, 28.6.01
Milli Gazate, 26.6.01
112
Pimli mne sthnout ki z tl popravench vz.

Hroziv doznn nskho lkae v
exilu v USA
Trkiye , 5.2.95
Orgnov barbarstv v n
Barbarstv v n
Orgny tch, kdo byli zasteleni
za odporovn sttu byly prodny do svta
tlak komunistick ny
113
lnek s nzvem Zdka nsk

noviny odhaluj podrobnosti sklzen orgn od vz ve Washington Postu uvedl pbh z
nskho tisku o prodeji orgn
lid, je byli popraveni. Tkalo se
to bvalho vojka, kter byl popraven a jeho orgny odebrny.
Nejprve se o tom psalo v mstnch
nskch novivch a pak se to objevilo v zpadnch mdich.
lnek, kter se objevil v TheObserver nazvan na prodv orgny zabitch odsouzenc. Pbh
oznamuje, e orgny jsou obecn
prodvny bohatm pacientm ze
zahrani. Podle mnostv zdroj je
cena za ledvinu v du 10000 dolar. Skutenost, e v n jsou
popraveny tisce lid kad rok pomh ukzat, pro nsk vlda
trv na pokraovn obchodu s orgny.
114
logov mu ihned zaali odebrat ledviny a Guoqi a ostatn chirurgov sklidili ki. Pak dali zbytky napl mrtvho vzn do plastovho pytle a vyhodili ho na smetit.(52)
Plnovan rodiovstv ve stylu Rud ny:

Vrady nemluvat
na m nejvy poet obyvatel ze vech svtovch zem a
dlouho pikldala velkou dleitost plnovanmu rodiovstv za
elem zajistit sociln stabilitu, co bylo vynucovno mnostvm
prvnch sankc. Jene v kad spolenosti, kde neexistuje obava
z Boha a kde nboensk a duchovn hodnoty nemaj dn vznam, je snadn, aby se systm zmnil v opravdu hrozn. V n
namsto vzdlvn rodin a nabzen vhodnho plnovn skrze
rzn lkask alternativy je kontrola porodnosti provdna zabjenm dt v matin ln nebo dokonce krtce po narozen.
Tato vpravd dsn situace ukazuje rove necitelnosti a necitlivosti, kam a me spolenost, kter ije bez povdom o Bohu
a zniila vechny duchovn hodnoty, klesnout.
Nikdo nev pesn kolik en v n muselo projt nsilnmi
potraty, ale pokud by daj byl pouh jedno procento, pak by to
stle znamenalo miliony zavradnch dt. Gao Xiao Duan, vdce
kancele plnovanho rodiovstv, kter vyhledal azyl ve Spojench sttech v roce 1998 uinil prohlen, kter znovu upoutalo pozornost svtov veejnosti k problmu potrat v n. Na
tiskov konferenci Duan popsal celmu svtu, jak byl v n svdkem nsiln sterilizovanch en, aby nemohly mt dti a jak byly
plody odat z tl matek ponechny zemt. V jednom jm popsanm incidentu bylo dt devt msc thotn eny odebrno,
protoe v jejch paprech byla slova porodn certifikt nedovolen:
tlak komunistick ny
115
inm aspektem nsk brutality je politika nucench potrat. eny, kterm nen dovoleno mt
dti mus podstoupit potrat i kdy jsou v pokroilm stdiu thotenstv, jinak jsou dti zabity po narozen.
Na operanm sle jsem vidl jak rty potracenho dtte saj a jeho
pae se natahuj. Doktor mu vpchl jed do lebky, dt zemelo a bylo
vhozeno do ndoby na odpad.(53)
Jinm ppadem zabjen dt byl incident ve vesnici Caidian

v provincii Hubei, o kter psala svtov mdia navzory omezen
zprv a komunikace v n. Timesy uvedly pbh, kter naplnit
hrzou cel svt:
nou otsl jeden z nejhroznjch ppad ednick vrady nemluvnte z nedvn minulosti, kdy kontroloi porodnosti zdrav
nemluvn ped oima rodiny utopili Matka dostala nsilm soln
roztok, kter ml vyvolat porod a zabt dt. Avak dt se narodilo
zdrav k pekvapen kontrolor porodnosti, kte nadili injekci,
kter obvykle zni nervovou soustavu novorozence. Okamit po
porodu tak nadili otci dt mimo nemocnici zabt. Ten odmtl uposlechnout, ale byl tak vystraen z dalho trestu, e zanechal plac dt za budovou adu, kde bylo krtce nato objeveno lkaem.
Ten ho vzal do nemocnice, vrtil ho matce a poslal rodinu dom.
Pt ednk na n ekalo v obvacm pokoji. Bhem nsledujcho
116
Zprva
na
proslulm
zpravodajskm
kanlu
CNN popsala jak Gao Xiao
Duan podal dkaz ped
oddlenm zahraninch
vztah americkho sentu. Gao uvedl, e se ctil
jako pera bhem 14
let, co slouil a mezi dkazy, kter poskytl byla
videonahrvka ukazujc
centrum, kde byly eny
nuceny podstoupit potrat.
Scny z videa lze nalzt na
webov strnce CNN.
sporu ednci popadli dt, vythli ho z domu a utopili na rovm

poli ped jeho rodii.(54)
Jinm dleitm tmatem k uven pi zkoumn nsk politiky plnovanho rodiovstv je, e jej zavdn konkrtn ve
Vchodnm Turkestnu, je ospravedlnn podan nskou vldou
na obranu tto politiky. Nejvce zarejc je slogan Vytven
kvalitnjho nroda. lovk asto nar na tento slogan ve faistickch reimech a v n je to projev zavdn teorie eugeniky, kter pila na svt v devatenctho stolet. Teorie eugeniky
znamen eliminaci nemocnch a postiench a zdokonalen rasy
povzbuzovnm rozmnoovn zdravch jedinc.
Neznmjm pkladem bylo systematick zabjen provdn nacisty za elem zbudovn rijsk rasy. (pro podrobnosti
viz Harun Yahya Faismus: Krvav ideologie darwinismu, Arastirma Publishing, Istanbul, 2002).
Zpsob, jakm je politika zavdna proti muslimm nabr
tlak komunistick ny
117
Yeni Binyl, 25.8.01
Zprvy v tureckch mdich popisuj brutln metody plnovanho

rodiovstv pouvan v n.
Jakmile se dt v n narodilo
bylo zakrceno ednky
Kontrola porodnosti vradou
Sabah, 6.8.01
na nut matky k potratm

Nsiln prostedky kontroly porodnosti
Yeni afak, 12.5.01
Matky mueny
Barbarstv v n
Muslimov jsou zabjeni a kdo se modl potrestn.
Thotnm enm jsou dvny injekce, aby zabily sv dti.
118
vnjch rozmr, kdy nejsou neltostnost a krutost pod kontrolou. as od asu je nskm rodinm dovoleno mt vce, ne je
dovolen mnostv dt (nebo pouze mrn tresty jsou uvaleny na
ty, kdo maj vt rodinu, ne je povoleno). Jene muslimm nen
za dnch okolnost dovoleno mt vce ne jedno dt. Muslimsk eny thotn s druhm dttem mohou bt odebrny s domova dokonce i bhem osmho nebo devtho msce
thotenstv a jejich dt potraceno. Ve skutenosti se nsk jednotky pohybuj od vesnice k vesnici, od msta k mstu a nakldaj eny thotn s druhm dttem na vozy. Potraty se provdj
v primitivnch podmnkch a nsledkem toho matky asto umraj.
Vsledkem tto politiky je, e porodnost ve Vchodnm Turkestnu klesla o asi 19 procent za poslednch devt let.(55)
Arslan Alptekin, syn dvjho vdce Isy Jusufa Alptekina, vypravuje pbhy dvou ze stovek en, kter zemely po nucench
potratech:
6.kvtna 1986 29 let ena jmnem Turahan Aysem zemela na vykrvcen pot, co j byl proveden potrat. V srpnu 1997 ena jmnem
Cholpanham z kraje Toksu ve Vchodnm Turkestnu byla pinucena k potratu, protoe jej manel dluil 3000 juanNsilm vyvleena z domova, ena utekla z nemocnice pi prvn pleitosti,
ukryla se na hbitov, kde o samot porodila. Nkdo ji vzal dom.
Byla vak znovu zadrena po udn a dt bylo zabito vhozenm do
hork vody na policejn stanici, kam byla vzata. Neschopn snst
takovou agnii, matka t zemela.(56)
Jeden ednk z Vchodnho Turkestnu, kter si pl zstat v anonymit uvedl, e ve mst s 200000 obyvateli bylo asi 35000 thotnch en podzeno vldnm kontrolm a 686 bylo pinuceno
k potratu. U 993 bylo nsiln perueno thotenstv a 10708 en
bylo donuceno projt sterilizac. Podle tho ednka v jinm mst
o 180 000 obyvatelch bylo pouze 1000 enm dovoleno porodit
tlak komunistick ny
119
(jedna ena z 35). Souasn bylo 40 mu vyhozeno z prce, protoe jejich eny byly thotn.(57)
Podobn pklady takovch brutlnch metod kontroly porodnosti byly pouvny dokttory a despoty, aby vynutili vlastn
ideologie a zabezpeili sv reimy. Jednm z nich byl i faran,
kter se zapsal do historie utrpenm, je uvalil na lid, kter se odmtl dit jeho umle vytvoenm nboenstvm a uchoval si vru
v Boha.
Prv tak jako ateistit vdci Rud ny, i faraon se pokouel brnit rstu potu vcch a oslaben sv autority jejich utlaovnm a zabjenm jejich dt. To je popsno v Kornu:
Faran se v zemi povyoval a uinil z jejch obyvatel
strany rozlin, piem jednu skupinu z nich utiskoval
a zabjel syny jejich a nechval jen eny jejich naivu. A
byl jednm z tch, kdo pohoren ili. (Korn 28:4)
Avak Bh faraona za jeho brutalitu potrestal, zpsobil, e

zemel zpsobem, kter se stal vstrahou pro vechny. Nen pochyb o tom, e ten, kdo sdl stejn pstup s faraonem a odmt
zanechat svch krutch metod, toho ek stejn osud jako jemu
pedel. Tako jako v ppad faraonova lidu a dalch ped nimi.
A pomstili jsme se jim a utopili jsme je v moi, nebo oni znamen Nae za liv pokldali a lhostejn vi nim byli.
nsk emigrace do Vchodnho Turkestnu

Jednou z asimilanch politik zavdnch nou ve Vchodnm Turkestnu je systematick, organizovan migrace nskch
lid do regionu. Toto je vlastn posledn stdium velkho nskho
plnu s Vchodnm Turkestnem. Potom, co jsou muslimov z
Vchodnho Turkestnu zatkni, zabjeni, poslni do vyhnanstv
a nuceni opustit svou zemi, pobzen an, aby se zde usadili
120
nsk rodiny, kter zabjej sv

dti jen proto, e jsou to dvky
Od chvle, kdy komunismus pevzal moc v n psn prostedky
proti nboenskm uenm a nboenskmi ivotu dovedly nsk
lidi k materilnmu a spiritulnmu zhroucen. Podobnost mezi sttem, v nm jsou lidsk bytosti povaovny za stdo zvat (a nsledkem toho je nsil povaovno za cosi zcela normlnho) a
ateistickmi spolenostmi popsanmi v Kornu je zarejc.
Jednou z tchto podobnost je zpsob, jakm lid majc novorozen holiky je zabjej kvli nzk ct, kterou jejich spolenost
chov k dcerm. Tato brutln praxe popsan v Kornu jako znak ignorantskch spolenost je hojn rozena v dnen n, v zemi,
kter odmtla vru v Boha.
Spoj-li se vynucovan politika kontroly porodnosti s nenboenskmi zvyklostmi v n vsledkem jsou etn rodiny zabjejc
svoje dcery. nskm rodinm je dovoleno mt pouze jedno dt a
pokud je prvn dt dcera, asto ho nechaj zemit. Dvodem je to,
e podle nskch zvyklost je chlapec cenj a pokud je prvn dt
dcera, nebudou moci mt syna. Nsledkem toho rodiny dcery zabjej,
aby k tomu nedolo. Je odhadovno, e milion novorozench holiek je v n ponechno zemt kad rok. (Yeni Binyil (tureck
denk), 25.srpen 2000).
V Kornu je vak stanoveno, e kad, mu i ena, je rovnocen
v och Boha. Bh zjevil, e jedin mtko nadazenosti mezi lidmi
spov v dobrot, vyhbn se hchu a neposlunosti, kter by mohla
ublit lidem v budoucm ivot a vst k vnmu utrpen:
Lid, vru jsme vs stvoili z mue a eny a uinili jsme z vs
nrody a kmeny, abyste se vzjemn poznali. Avak nejvzneenj z vs ped Bohem je ten, kdo je nejbohabojnj - a Bh
je vevdouc a dobe zpraven. (Korn 49:13)
Je to morlka, ne pohlav dt, na em zle vcmu. Ve spolenostech, kter neuznvaj Boha vak, z Nj nemaj obavu ani nemaj vru v budouc ivot, se me odehrvat zabjen dt, jen proto,
tlak komunistick ny
121
e jsou to dvky a s postupem asu se zmnit ve zvyk. Jene diskriminace mezi dtmi muskho a enskho pohlav je v Kornu zuiv
odsouzena a Bh popsal situaci rodin, kter tak in:
Kdy vak je nkomu z nich oznmeno narozen dcery, tu zachmu se ern jeho tv a je naplnn zlost; skrv se ped
lidmi pro hanbu toho, co bylo mu oznmeno, a nev, zda pro
potupu svou si dt ponechat m, i zakopat je do zem. Co
nejsou hnusn jejich rozhodnut? Ti, kdo nev v ivot budouc, pedstavuj pklad nejhor, zatmco Bh pedstavuje
pklad nejvzneenj - a On vru mocn je i moudr.(Korn
16:58-60)
1. Yeni Binyil (Turkish Daily), August 25, 2000.
Posta, 16.2.01
Rodiny s vce ne jednm dttem

opoutj sv potomky ze strachu z
tlaku nebo exilu.
ivot pod nskou botou
Trkiye, 15.5.01
Zd se, e lidskost zemela

Fotografie zveejnn v nmeckm asopise Stern pimj lovka k podiven
zda Lidskost zemela. Mrtv nemluvn
le na ulici a ivot pokrauje, jako by se
nic nestalo!
122
"Such was the

case with
Pharaoh's
people and
those before
them. They
denied their
Lord's Signs
so We destroyed them
for their
wrong actions.
We drowned
Pharaoh's
people. All of
them were
wrongdoers."
(Surat alAnfal: 54)
postupn omezuje mstn muslimskou populaci. Tmto zpsobem budou muslimov, kte stle tvo ve Vchodnm
Turkestnu vtinu, systematicky redukovni co do potu a pozdji nebudou mt
prvo poadovat vlastn zemi.
Kdy se Mao zmocnil moci v n, ujgurt Turkov tvoili 93 procent obyvatelstva Vchodnho Turkestnu a an
pouze 6-7 procent. V prbhu nsledujcch 50 let nsk populace stoupla na 42
procent. Odhaduje se, e nyn ije ve Vchodnm Turkestnu pes 6 milion an, zatmco ped 50 lety jich bylo mn
ne 300000. Politika zdokonalovn zemdlstv a ochrany pisthovalc pila
na podporu nskm usedlkm ve Vchodnm Turkestnu potkem 50.let. Nrst etnickch tlak potkem 80.let byl
doprovzen uvolnnm oficiln politiky na
podporu nsk migrace. To vak neznamenalo, e vlda upustila

od cle zmnit region v nskou provincii. Tehdy byl nsk prvek
v populaci zven, dky mnostv kvalifikovanho personlu do
tovren instalovanho pro slubu nsk ekonomice ve Vchodnm Turkestnu.
nsk politika nahlodn ptomnosti muslimskch Turk
uinila z muslim druhoad obany v jejich vlastn zemi vi nskm osadnkm. Ti byli umstni v nejproduktivnjch oblastech a mstn lid byl donucen se pesunout na hory. an maj
veker politick, ekonomick, technologick a sociln vhody,
zatmco muslimov jsou stle chud. Rozdl v ivotn rovni
tlak komunistick ny
123
xistuje obrovsk propast v ivotnch

standardech an ijcch ve Vchodnm Turkestnu a muslimskch Ujgur.
Je to vsledek nsk politiky tisku
muslimskho obyvatelstva.
mstnch muslim a nskch usedlk popsal Arslan Alptekin:

Turci mus brt nejt zamstnn za plat sotva stac na ivobyt,
zatmco nt pisthovalci maj zvltn politick a ekonomick privilegia. Muslimsk obyvatelstvo ije ve venkovskch oblastech nebo
ve slumech, zatmco zvltn obyten oblasti s plnou infrastrukturou byly postaveny pro nsk imigranty. Sociln nerovnost je nepzniv k Turkm ve vech hlediscch.(58)
nsk pokusy zvit mnostv an

ve Vchodnm Turkestnu byly urychleny v
90.letech. Za elem ospravedlnit nrst
vlda Rud ny hovo o rznch ekonomickch investicch a zvltnch projektech, z nich vtina se vyvjela pouze s
tmto na mysli. Kupkladu jnov vydn
hongkongskho asopisu Trend z roku
1992 odhalilo tajn projekt plnujc usadit
5 milion an ve Vchodnm Tur-
124
kestnu s rokem 2000. Cifra nezahrnuje jednotky Lidov osvobozeneck armdy, kter zde trvale zstvaj, kvalifikovanho
nskho personlu, nebo odsouzench nskch zloinc, kte
byli do oblasti svvoln poslni.(59)
Role Bin tuanu ve Vchodnm Turkestnu

Nsledn po komunistickm pevratu, jednm z nejdleitjch prvk Maova Velkho skoku kupedu byly investice uinn
do etnicky se odliujcch oblast jako je Vchodn Turkestn. V
rmci programu byl v 50.letech ustanoven Xinjiangsk vrobn a
stavebn tvar (XPCC), znm jako Bin tuan, s dajnm clem rozvoje Vchodnho Turkestnu. Takzvan civiln lenov tto sly
mli pebudovat tuto zaostalou oblast ny. Nsledkem toho byli
etnit an ze vech oblast zem pivedeni a zaali pracovat v
tborech, kter byly zaloeny.
Jeliko vojensk jednotky, kter byly pivezeny, aby potlaily
muslimsk povstn proti nsk sprv, zjistily, e nemaj celkem co na prci, jednotka ustanoven na podporu zemdlskho
programu byla rozputna v roce 1975. V roce 1981 byl Bin tuan
reformovn pod zvltnm nzvem Xt zemdlsk divize a je
dosud aktivn. Sestv z asi 2.28 milion lid, z toho 1 milion jsou
dlnci. Jejich povinnosti zahrnuj nemilosrdn potlen mstnch
muslimskch hnut za nezvislost, zen tbor laogai a piven stovek tisc nskch kriminlnk a jejich usazovn ve Vchodnm Turkestnu.
Jak mnoho akademik odhalilo, skutenm smyslem Bin
tuanu je kolonizace Vchodnho Turkestnu. Ve sv knize Nov
duchov sta duchov Vzni a tbory pracovn reformy v n
kupkladu James D.Seymour z Vchodoasijskho institutu Kolumbijsk univerzity spolu s Richardem Andersonem poskytuj
tlak komunistick ny
125
znan podrobnosti o Bin tuanu a odhaluj spojen mezi organizac, vzni a pravnmi tbory.
Bin tuan je ustanoven podl hranice oddlujc sever a jih Vchodnho Turkestnu. M pod svou sprvou nkolik milion hektar zem a je pevn tvoen etnickmi any. Je nezvisl na
Ujgursk autonomn sprv a m vlastn bezpenostn sly, soudy
a zemdlsk a prmyslov spolenosti. Tak d rozshlou s
pracovnch tbor a vzen.(60)
Co je pekvapivj, takzvan vrobn jednotky Rud ny,
kter poruuj lidsk prva jsou financovny Svtovou bankou.
na zaloila mnostv program pi Velkm skoku kupedu a zabezpeila pro n podporu Svtov banky. Mnostv pracovnch
mst bylo zaloeno dajn pro regeneraci Vchodnho Turkestnu
a k npomoci pro jeho rozvoj, co by oboj pomohlo ekonomice
a vytvoilo zamstnanost mstnho obyvatelstva. Jene projekt se
ve skutenosti vyvinul velice odlinmi zpsoby, ne jak to stlo
na pape. Tato pracovn msta byly pracovn tbory k trestn nskch odsouzenc, zejmna muslim. Zskan vnosy nely do
mstn ekonomiky, ale do centrln ekonomiky. Toto byla prav
tv projektu Velkho skoku kupedu krytho Svtovou bankou.
Zprva dr. Paula George z roku 1998 zdraznila, jak Harry Wu
popsal situaci:
Svtov banka se zapletla do velk kontroverze kvli XPCC v roce
1996, kdy hlavn nsk disident Harry Wu dosvdil ped Zahranin komis sentu Spojench stt, e organizace dila 14 pracovnch tbor, neboli laogai, v Xinjiangu s podporou Banky pro
rozvojov projekty. Pjky Svtov banky byly nameny na pomoc
Ujgurm, avak podle svdectv dvou bvalch ujgurskch ednk
z XPCC ve skutenosti poslily vldn kontrolu nad regionem a
usnadnily ztah na protinsk disidenty.(61)
ednci odhaduj, e v letech, kter nsledovaly, se mno-
126
stv pdy kontrolovan Bin tuan ztrojnsobilo. To proto, e nezvisl nsk provincie se pomalu roziovaly do Vchodnho Turkestnu. na navc vdy pohlela na organizaci jako na jeden ze
zsadnch prvk zaji ovn stability ve Vchodnm Turkestnu.
Jednm z dleitch pklad tohoto byl zpsob jakm, po povstn v Gulja v roce 1997, byla 4.jednotka Bin tuanu umstna v
regionu a pouita k pochytn muslim. Dodnes tato organizace
stle vykonv svou lohu zastraovn muslim.
Reim Rud ny posl stovky tisc lid usvdench z vrad,
znsilnn a krde do Vchodnho Turkestnu, ale ti, kte si odslou svj trest nedostvaj povolen vrtit se do ny. Vtina z
tchto lid se usazuje na pd, z n byli muslimov vyhnni. Takov lid jsou znm jako reformovan sedlci a je jim dovoleno
pivst si sv rodiny a usadit se s nimi ve Vchodnm Turkestnu.
Spolu s rostoucm potem takzvanch reformovanch sedlk roste ve Vchodnm Turkestnu i rove zloinnosti, hlavn
vrad, znsilnn, krde a nos dt muslimskho obyvatelstva. Velice vzcn jsou unesen dti nalezeny. Muslimov se
obvaj, e jejich dti jsou bu vzaty do ny a prodny nebo zabity a jejich tla zneuita v obchod s orgny. Policie tvoen
hlavn any nebere muslimsk stnosti vn a mlokdy podnik nco na jejich ochranu.(62)
To, co jsme se znanmi podrobnostmi vidli, jsou pklady
darwinisticko-komunistick brutality. eny nucen projt potraty
a podzen nelidskm praktikm (jako zabjen nemluvat v kolbkch pod zminkou kontroly porodnosti) a vyuvn lid coby
morat pi jadernch zkoukch (o kterch promluvme podrobnji v dal sti knihy) jsou nsledkem darwinistick mylenky,
kter povauje lidi za zvata. Takov krutost je provdna v komunistickm stt na darwinistick nvrhy, kter vid ivot jako
tlak komunistick ny
127
boj o vlastn zjmy. Lze s tm zkoncovat pouze tehdy, bude-li

temn ideologie vymcena z tve zem.
Boha se bojte a mne poslouchejte! Neposlouchejte pestupnk nazen, kte na zemi pohoren a o npravu se
nestaraj!
nsko izraelsk model

Jeden z projekt ny na usazen dalch 5 milion an ve
Vchodnm Turkestnu byl popsn v International Herald Tribune.
Zprva neprojednv pouze projekt samotn, ale tak upozouje
na podobnosti v praktikch ny a Izraele. Pod hlavikou projektu
bylo do regionu, kde byli an po stovky let v menin (jinmi
slovy do Vchodnho Turkestnu) investovno 14 miliard dolar a
to dovol, aby byly zemdlsk a podzemn zdroje v oblasti vyuity naplno nskou ekonomikou.
Projekt byl vlastn vychytralm zpsobem, jak zakrt nskou
migraci do oblasti. Navzdory vem investicm a vhodm pro nsk pisthovalce, jejich mnostv ve skutenosti pokleslo. nsk
vlda proto zaala zakldat nsk osady naprosto stejnm zpsobem, jak to dl Izrael nyn v palestinskch teritorich. Za elem zatraktivnit pesthovn pro nsk lidi elc hladu a
"So fear Allah and obey me. Do not

obey the orders of the profligate, those who
corrupt the earth and do not put things
right." (Surat ash-Shu'ara': 150-152)
128
Izrael vyzbrojuje nskou armdu
okud srovnme nsk akce ve Vchodnm Turkestnu s

tmi Izraele v Palestin, najdeme hodn podobnho, pestoe
prvn je komunistickou formou vldy a druh je kapitalistick
stt. Avak ob zem vedou genocidn kampa proti muslimm. Oba stty okupuj zemi, kter pat muslimm a muslimsk obyvatelstvo je nuceno t pod vojenskou, politickou a
ekonomickou nadvldou. Muen, neopodstatnn zadren,
masakry a vrady jsou nkter z nejbnjch slov v obou regionech. Tato podobnost mezi nou a Izraelem vytvoila zklad pro vzjemnou spoluprci mezi nimi. na zskv nkter
zbran pro svou Lidovou osvobozeneckou armdu z Izraele.
Vojensk vztah mezi nou a Izraelem zapoal v prvn polovin 70.let. Izrael nejprve pomhal n obnovit zastaralou
sovtskou vzbroj. Ve druh polovin 80.let byla ustanovena
oficiln smlouva mezi nskm a izraelskm velvyslancem ve
Spojench nrodech. Tento vztah byl prosazovn pod zminkou zemdlsk spoluprce, ale co ho udrelo na nohou byly
zbran, kter na zskala z Izraele.
Znan poet zbran prodvanch Izraelem do ny zajistil podnikatel aul Eisenberg, kter pracoval pro Mossad. Pot,
co bylo vechno pevn stanoveno byly tajn dohody a dodvky
odpovdnost Mossadu.( 1. Dan Raviv, Jossi Melman, Every
Spice A Prince: The Complete Story of Israels Intelligence
Community, Boston, Houghton Mifflin Company, 1991, strana
346.)
Bhem nvtvy Jitzhaka Rabina v Pekingu v roce 1993
byly podepsny mezi Izraelem a nou dohody o jadernch
zkoukch a technologii. O rozsahu vojensk spoluprce mezi
obma zemmi, kter se dle rozvjela v nsledujcch letech,
debatovaly izraelsk noviny Jerusalem Post ve svm vydn z
10.z 1998:
Izrael m obrannou technologii. na ji chce. an
psob, e si vysoce cen idovskho mozku. Ale to co
opravdu chtj je technologie a obrann high-tech
systmy, kter idovsk mozky vyvinuly za 50 let konflitku a nkolik vlek Izraelsk obrann vazby s
nou sahaj zpt do konce 70.let, dlouho pedtm, ne
byly diplomatick vztahy ustanoveny v roce 1992
tlak komunistick ny
129
Stovky ikovnch izraelskch technik, inenr a odbornk na zbran se vynoily v n piem podle
zprv pouili pasy z mnoha rznch zem a brzy mli
pln ruce prce. Sino-izraelsk ptelstv se stalo veejn znmm bhem vojensk pehldky v Pekingu,
kdy si zpadn vojent atae povimli, e ukazovan
tanky jsou vybaveny v Izraeli vynalezenm termlnm
dmo-extrahovanm
pouzdrem
na
barelech
kanon.(Jerusalem Post, Vyzbrojovn nskho draka,
10.z
1998,
http://www.jpost.com/com/Archive/10.Sep.1998/Features/Article-5.html)
U zkladu tohoto sblen le neklid pociovan nou pi vzestupu islmu ve Vchodnm
Turkestnu nebo v okolnch regionech. Ve
Washingtonsk zprv o Stedovchodnch
zleitostech bylo uvedeno, e nsko-izraelsk aliance byla zaloena na pokusech
ny
neutralizovat
islmsk hnut a e na byla
znepokojena ptomnost 20 milion muslim ve Vchodnm Turkestnu. (Washington Report on
Middle East Affairs, leden 1994,
str.19.)
130
chudob v jinch oblastech bylo naplnovno mnoho ekonomickch investic. Clem bylo zabrnit vln migrace zpt do ny a naklonit rovnovhu populace ve prospch ny.
Jak vidno, pln nese vechny znaky izraelskho kolonialismu.
Vypad to, e Izrael nejene podporuje nu prodvnm zbran
a poskytovnm inteligence, ale tak doporuuje Rud n pouvat stejn metody nsil a repres (jeliko je povauje za spn), jak pouv proti muslimm v Palestin. Tak jako Izrael,
Rud na obsadila zemi, kter j nepat a stejnm zpsobem,
jakm Izrael neustle buduje sdliska na palestinsk pd nehled
na protesty celho svta, tak na zaml eliminovat muslimy v
zemi, kterou okupovala pivedenm svch vlastnch osadnk.
Historik Michael Dillon, jen vyuuje modern nskou historii na Britsk univerzit v Durhamu, nabdl nsledujc analzu zmru za touto politikou ny v lnku s nzvem na jde na
zpad: Chvlyhodn rozvoj? Etnick provokace?:
na se pout do ambiciznho projektu k rozvoji zpadnch oblast, po stalet nejchudch a nejmn obydlench oblast zem.
Neskrvan motivace je ekonomick, hlavn leva od chudoby. Ale
projekt Jdte na zpad (Xibu da kajfa) by mohl dramaticky zmnit etnickou a sociln rovnovhu v regionu a snadno vyvolat vnitroetnick konflikt.(63)
Jak Dillon stanovil, projekt je modernm kolonialismem namenm ke zven etnickho tlaku v regionu a tak ospravedlnnm represivn politiky proti muslimm ve Vchodnm
Turkestnu. Pod maskou ekonomick rekonstrukce zkou na
tento projekt financovat zpadnm kapitlem. Dillon popisuje situaci tmito slovy:
Za tchto okolnost neme bt ekonomick rozvoj nikdy pouze
pirozenm nstrojem pro levu od chudoby. Je to vdom politick nstroj navren ke stabilizaci zpadnho regionu, jen hra-
tlak komunistick ny
131
ni s Ruskem, Mongolskem, Kazachstnem, Kirgistnem, Tdikistnem, Afgnistnem, Indi a Pkistnem. Stabilizace vynucuje,
aby nsk vlda potlaila, politickmi nebo vojenskmi prostedky,
hnut poadujc autonomii nebo nezvislost. nsk vlda je tak
pistiena pi spojen. na neme pithnout zahranin kapitl
brzky z francouzskho magaznu

Le Figaro dokumentuj muen a
krutost uvalen na
lidi z Vchodnho
Turkestnu
nskou politikou.
Ti, kdo protestuj proti tisku lidu Vchodnho Turkestnu jsou pivedeni ped
zraky veejnosti a poniovni nskmi vojky. Obecn pak nsleduje muen
a smrt.
132
nskm clem ve Vchodnm Turkestnu nen ekonomick pokrok, ale naopak

zastrait, mstn obyvatelstvo pouitm vojensk sly.
na nsk zpad pi konstantnm nebezpe vtrnost, demonstrac

a sabot. (64)
Slova ekonomick rekonstrukce jsou ve skutenosti nstrojem pouvanm nou k piveden zahraninho kapitlu do
regionu. Skutenm clem je udret systm a jeho sousti, co j
dovoluje vykois ovat oblast pro vlastn zjmy. Jak jsme vidli v
pedchzejc kapitole, na dokzala vytit vhody zahraninho
kapitlu pod celou adou zminek a vyuila ho k potlaen muslim z Vchodnho Turkestnu a poruovn lidskch prv nejhorm monm zpsobem. Napklad podobn rekonstrukn
tlak komunistick ny
133
pln byl zaveden v Kagaru a muslimt sedlci byli vyhnni ze

sv pdy a pinuceni pracovat jinde.
Vlastn kad iniciativa podniknut Rudou nou k zalepen
o Zpadu vedla ve vt tlak muslim, vzestup nsil a jejich
nucen vzdt se pdy ve prospch an. Je dost zjevn, e
bude-li tento Izraelem inspirovan pln pokraovat dl, vyst
pouze ve vt utrpen a obte pro mstn muslimsk obyvatelstvo.
Klam o autonomn sprv

Vchodn Turkestn je dnes v politick literatue znm jako
Ujghursk autonomn region Sinkiang. Koncept autonomn
sprvy znamen formu vldy, kter se nezodpovd pnm a instrukcm centrln vldy, ale spe potebm a pnm vtinov
populace a je vskutku polonezvisl.
Jene forma autonomn sprvy praktikovan ve Vchodnm
Turkestnu m mlo spolenho s ve uvedenou definic. Akoli
ujgursk Turky lze najt v rznch administrativnch tlesech v
regionu, je pro n nemon, aby jednali ve svtle pn a poteb
lid, nebo , akoli mohou bt v ad odpovdn, ve skutenosti
maj malou autoritu. Kterkoli ednk, kter by se zachoval v
souladu s pnm a potebami lidu je asto potrestn vyhozenm
z msta. V ppad sporu mezi nskm a ujgurskm ednkem je
obvykle potrestn Turkestnec.
Autonomn sprva, autorita, rovnost mezi rznmi etnickmi
skupinami, prva menin a jin prva garantovan zkonem jsou
pravideln poruovna Pekingem (kter zkony pipravuje). Veker autorita spov v rukou an. Politick, ekonomick, nadzen a vojensk moc rozhodovn tchto etnickch skupin, kter
jsou ustanoveny do tles autonomn sprvy jako loutky, jsou ve
134
skutenosti pod kontrolou nsk komunistick strany. lnek

Pekingsk kampa za znien ujgursk kultury od nmeckho
spisovatele Ulricha Schmida vyjasuje pozice tmito pojmy:
Jinmi slovy opravdov vzorec moci zde v nejseverozpadnj provincii ny se nesmrn li od rov fasdy v n opravdov
moc nele ve vldnch orgnech, ale ve veden nsk komunistick
strany na rznch rovnch. (65)
Ve zprv o Vchodnm Turkestnu magazn Der Spiegel

uvedl, e region je spe nskou koloni ne samosprvnou oblast a e nsk sprva je necitliv k muslimsk ujgursk populaci:
obklen Vchodnho Turkestnu

komunistickou nou vedlo k tomu,
e mstn obyvatelstvo ije v netst
a chudob.
tlak komunistick ny
135
nsk nadvlda v Xinjiangu je v kadm

aspektu kolonilnm jevem. Akoli v tto
zemi ij po desetilet, nikdo z nskch
ednk nehovo mstnm jazykem. Nezajmaj se o zemi, v n si vydlvaj na ivobyt. Podkopvaj zvyky mstnch lid. Ve
strunosti, nt ednci mstn lidi nenvid...(66)
Jinm ukazatelem, e Vchodn Turkestn nen autonomn,

ale naopak kolonizovan zem, je
fakt, e lid pod sprvou nemohou cestovat, jak si pej, ani ve
sv vlastn zemi. Navzdory lnku
5 Komise spojench nrod pro
eliminaci diskriminanch dohod,
nsk vlda omezuje svobodu pohybu ve Vchodnm
Turkestnu. Lidem ve Vchodnm
Turkestnu
nen
dovoleno pesthovat se z
jedn vesnice do druh ani
do
jin
provincie
nebo
msta, pokud nejprve nezskaj povolen. Proto 90 procent obyvatel Vchodnho Turkestnu ije ve venkovskch oblastech. Jsou
uvaleny restrikce na jejich prvo vycestovat do zahrani. Pestoe
nemaj dn zznam, vtin lid nen povoleno cestovat do ciziny nebo jinch oblast ny.
Seznam podobnch metod tisku je dlouh. Jinm pkladem je, e
muslimm z Vchodnho Turkestnu nen dovoleno vydat se na
pou had, co je povinn pro vechny schopn muslimy. Kdy bylo
136
1200 muslim pipraveno jet do zahrani, aby se zastnili hade

v roce 1999, jejich pasy byly zabaveny polici a 122 starch Ujgur,
kte se vzprali bylo zadreno.(67)
Ekonomick ntlak ve
Vchodnm Turkestnu
Navzdory vem podzemnm zdrojm a rodn pd, je Vchodn Turkestn jednou z nejchudch oblast ny. Tento rozpor lze pochopit snadnji, budeme-li mt na pamti, e Vchodn
Turkestn je dodavatelem surovin pro nskou ekonomiku. Takov podzemn zdroje jako uran, zemn ply, ropa a zlato jsou
peveny z Vchodnho Turkestnu do ny a vechny aspekty
vyuit tchto zdroj jsou pod kontrolou centrln vldy. Muslimov z Vchodnho Turkestnu, kterm zdroje ve skutenosti
pat, nemohou ani zjistit rove produkce, ani jak je jejich podl
na zisku.
tlak komunistick ny
blast kolem Lop

Nor, nejditjho jezera ve
Vchodnm Turkestnu, vypad
jako baina. Lid,
kte zde ij,
bojuj bitvu s
nejobtnjmi
podmnkami.
137
eustl nsk posln emigrant do Vchodnho Turkestnu vede k tomu, e muslimsk obyvatelstvo mus
opustit svoje domovy a usadit se ve venkovskch oblastech. Muslimov maj mlo monost, jak vzdlvat sv
dti v tkch podmnkch.
138
Krtk pohled na statistiky bude stait k demonstraci vitlnho vznamu prodnch zdroj Vchodnho Turkestnu pro
nu. V prvnm tvrtlet roku 1989 odeslal Vchodn Turkestn
7.68 milion barel surov ropy, 906 tisc tun uhl a 444 tisc tun
surov soli do ny.(68) V roce 1993 bylo 10.4 milion metrickch
tun surov ropy zskno ve Vchodnm Turkestnu, avak veker
zisk pipadl n.(69) na vykois uje zdroje Vchodnho Turkestnu pro svou vlastn ekonomiku a obany a odsuzuje muslimskou populaci k chudob a hladu.
Ekonomick tisk je vznamnou soust genocidy, kterou
na ve Vchodnm Turkestnu provd. Vtina dnenho obyvatelstva Vchodnho Turkestnu ije v chudob a 80 procent spad
pod hranici minimlnho pjmu potravy.(70) Na et diskriminan politiky jsou sthni tak na poli vzdln a muslimt Ujgurov se nemohou vzdlvat, aby nali lep prci.
Jeliko tm vechny pracovn pleitosti ve Vchodnm
Turkestnu jsou v rukou an, muslimsk populace el vn
nezamstnanosti. Jene n
avzdory tomu nsk vlda stle po-
krauje v peven lid ze zpadu ny, aby v regionu pracovali.

Takto nejene se vlda pokou zvrtit pomr populace ve svj
prospch, ale tak se sna udret si kontrolu nad ekonomikou
Vchodnho Turkestnu. Statistiky odhaluj rove nsk politiky
tlaku:
Pouze 200000 prmyslovch dlnk v okol hlavnho msta Urumchi jsou Ujgurov, zbytek jsou an. Pouze 10 procent z pracov-
tlak komunistick ny
139
nk v textilce pobl Urumchi jsou Ujgurov. Poet Ujgur v textilce

nedaleko Kagaru, kter zamstnv 12000 je pouze 800. Tovrna
na traktory pobl Urumchi m 2100 dlnk, ale pouze 13 z toho
jsou Ujgurov. Nov petrochemick tovrna oteven ve mst Poskam v roce 1986 m 2200 pouze nskch zamstnanc.(71)
Poet nskch ropnch spolenost

pichzejcch do Vchodnho Turkestnu hledat ropu rychle vzrostl od
roku 1989, akoli tm vichni z
20000 dlnk v Tarimsk pnvi byli
vybrni
mezi
nskm
obyvatel-
stvem.(72) Tato politika diskriminace
echny prodn zdroje Vchodnho Turkestnu

jsou vykois ovny nou a dalm faktorem, s
nm mus mstn obyvatelstvo zpasit, je hlad a
chudoba.
140
Muslimsk
populace je
odsouzena k
chudob,
zatmco
mnoz
an ij v
hojnosti
tlak komunistick ny
141
Existuje obrovsk rozdl v ivotnch standardech mezi oblastmi Vchodnho Turkestnu, kter
jsou obydleny nskmi usedlky a tmi obydlenmi z vtiny ujgurskmi Turky. Urumchi (nahoe), napklad, hlavn msto s velkm potem an, vypad jako modern msto, zatmco
Kagar, kde je hlavn muslimsk populace (nalevo) trp nedostatkem infrastruktury a chudobou zpsobenou vykois ovnm prodnch zdroj. Vtina lid m problm si vydlat na ivobyt a dopravou jsou kon a vozy na hlinnch cestch. Zkladn pinou toho je pokraujc
krutost uvalovan nskou vldou na lid Vchodnho Turkestnu pes polovinu stolet. Lidem
byla odebrna veker ekonomick, politick a legln prva a jsou nuceni t podle parametr
poloench komunistickou stranou. Mlo muslim ije v Urumchi, s jeho luxusnmi hotely, nkupnmi centry, nmstmi a silnicemi a ti kdo tam ij vedou drobn bistra nebo pracuj jako
istii a uklzei atd. Lid nemaj prvo investovat nebo obchodovat a jsou proto omezeni na
urit zamstnn. To ukazuje, e s lidem Vchodnho Turkestnu, kolbky civilizace s hlubokmi koeny vlastncm bohat prodn zdroje, se zachz jako s druhoadmi obany v jejich
vlastn zemi.
142
proti lidem Vchodnho Turkestnu zala tak daleko, e nt

lid, kte nevd naprosto nic o historii regionu, kultue nebo civilizaci zaali pracovat jako turistit prvodci. Takto je na
schopn kontrolovat informace sdlovan turistm, kte oblast
navtv a brnit muslimm z Vchodnho Turkestnu, aby bylo
jejich hlas slyet.
Muslimov, kte si vydlvaj zemdlstvm mus platit vysok dan podle novch zkon vydanch Rudou nou. V nkterch oblastech mus prodvat sv vpstky sttu za polovin
cenu, zatmco nskm pstitelm se plat vce. Nkter pda pat-
jghurt rolnci strv vtinu ivota otrockou prac na vlastn pd a jsou

zbdaen vprosted hojnosti.
tlak komunistick ny
143
c muslimm je nsilm prodna a tito lid se pak mus pipojit

mezi ady nezamstnanch a chudch. Neplacen povinn sluba,
kterou mus muslimov z Vchodnho Turkestnu splnit, ztuje
ivot ji tak zbdaenm rolnkm. Podle nespravedlivho
systmu jsou muslimt Ujgurov ve Vchodnm Turkestnu nuceni pracovat v zamstnn urenm jim komunistickou stranou,
kdy jim nen zaplacen msc nebo msc a pl z kadho roku.
Jene an v kiklavm poruen obdob ustanovenho v danm
zkon neplat mstn populaci (a rolnkm zvl ) prci za pt
nebo est msc ron. Turet rolnci strv vtinu ivota otrockou prac na vlastn pd a jsou zbdaen vprosted obrovskho bohatstv.(73)
nsk pole pro jadern zkouky:

Vchodn Turkestn
Pes odpor mnoha mezinrodnch organizac na provedla
od roku 1961 mnostv jadernch zkouek v kraji Lop Nor ve Vchodnm Turkestnu. Tyto zkouky vedly k velkmu pokozen
ivotnho prosted v regionu a vnm kodm v ekologick vyvenosti ohroujcm lidsk ivot, zneistily pitnou vodu a zsoby potravin. Nsledkem toho zmizely tisce ivoich a mnoho
lid zemelo a obrovsky vzrostl poet dt narozench s deformitami.
144
Akoli poet obt jadernch zkouek ve Vchodnm Turkestnu nebyl oficiln odhalen, odhaduje se, e njakch
210000 lid zemelo na nsledky ozen. Radioaktivn spad tak
zpsobil 10 procentn nrst zaznamenanch onemocnn rakovinou.(74) Ve zprv z roku 1993 vydan Registrem lidov nemocnice v Urumchi, bylo zaznamenno pouze pr smrtelnch
ppad rakoviny v 60.letech, ale toto slo stouplo na nkolik
tuct v 70.letech. Pozdj nemocnin zprva o ppadech rakoviny v tto nemocnici uvedla nejmn 70 ppad za den z prmrn 1500 pacient denn.(75)
Jet hor skutenost je to, e pro oblast, v n jsou rakovina
a ostatn nemoci zpsoben radioaktivnm zneitnm hojn, je
zajitna uboh lkask pe.
Se svmi iny a ohromnou krutost jsou Mao a jeho pvrenci
pravm pkladem mentality, kter odmtala Boha bhem vk. Z
tohoto hlu pohledu jsou Maovy praktiky obdobn pohanm z
Mekky, kte vyhnali spolenky Proroka kvli jejich ve, Nimrodovi, jen uvrhl proroka Abrahma, pokoj s nm, do plamen,
protoe odmtal modly komunity, v n il a faraonovi, kter zabjel dti Izraelit za to, e se vzprali uznat jeho bostv a zstali
loajln k proroku Mojovi, pokoj s nm. Spolenm znakem
tchto Boha odmtajcch despot je, e povaovali prav nboenstv a ty, kdo podle nj ili za sv nejvt neptele. Toto neptelstv se pak mnilo v obrovsk hnv a nenvist a pak snahu
odvrtit vc z jejich cesty prostedky neuvitelnho muen a
tisku. Jene zapomnli na jednu vc: Bh je Pn vech a vtz-
tlak komunistick ny
145
stv pat Bohu a tch, kdo v Nj v. To je zkon

Boha a bude aplikovn stejn v budoucnosti jako
Nuclear
Casualty
byl aplikovn v minulosti. Z Bo vle vcm voj-
nsk nezkonn jadern zkouky zpsobily lidem z Vchodnho

Turkestnu dlouhodob onemocnn nsledkem ozen.
Eitim Bilim journal, 11.00
THE HUMAN TRAGEDY IN EAST TURKESTAN

According to official figures, 210,000 people have been martyred as
a result of atom and thermo-nuclear bomb tests. Independent observers put the figure at 250,000.
Akit, 12.10.00
EAST TURKESTAN, ANOTHER WORD FOR GENOCIDE

Communist China has martyred 210,000 innocent people in nuclear
tests alone.
Akit, 12.10.00
ska Nae vtzstv pinesou. (Korn 37:173)
xistovala dv hlavn stdia

nskho komunismu: Obdob
Maa a obdob Denga.
Akoli Mao a Deng se rozchzeli v teorii a v
praxi, pohled z ir perspektivy, zaloen na kritriu
lidskch prv a demokracie, odhal dv vznamn podobnosti v
obou obdobch. V prbhu obou obdob byla zem drena pod psnou kontrolou komunistick strany. Souasn vldci dl pokrauj v
utlaovn nskho lidu pod stejnm despotickm reimem.
Maovo obdob trvalo od roku 1949 do 1977 a vidlo smrt milion lid na vyhladovn a zabit milion dalch. Psn disciplna pevaovala ve vech oblastech ivota, byla dovolena nepatrn
individuln svoboda a cel komunity byly dreny v lajn nsilm a
tiskem. Jdlo se dalo zakoupit pouze za kupony, pouze jeden druh
odvu byl dovolen a lid mohli pracovat pouze na polch a v tovrnch pidlench sttem. Komunistick strana rozhodovala, kdo si
me vzt koho, kde budou t a kolik dt budou mt.
Pestoe jdlo se dnes d koupit bez kupon a lid si mohou oblkat co chtj a navtvovat sousedn msta, tyto ekonomick zmny
nevedly k dnm zmnm v mentalit strany. an maj svobodu
stle pouze v mezch urench komunistickou stranou. Ve skutenosti vechny ekonomick zmny zaaly tehdy, kdy komunistick strana dovolila soukrom investice za
elem obnovit nskou ekonomiku, kterou pivedla k bankrotu Maova politika. Navc obrozen a pokrok se neodr ve venkovskch
oblastech, kde naopak rove chudoby roste.
148
braz, jen o sob na dv vnjmu svtu se velice li od toho, co se v zemi

opravdu dje. Mrakodrapy, modern silnice a luxusn pracovn msta nesta zakrt
skutenost, e kolem 100 milion lid je nuceno k prci v nelidskch podmnkch v
pracovnch tborech, sbrn odpadk na smetitch tmi, kdo nemaj co jst nebo
hodiny strven ve frontch na prci.
tlak komunistick ny
149
Vedle toho popravy, kter jsme podrobn probrali na potku

tto knihy, pracovn tbory, prodej orgn obt, nucen plnovn rodiny a dal takov praktiky dosud pokrauj. Po masakru
na nmst v roce 1989 projev nskho prezidenta Jianga Zemina
odhalujc, e ekonomick reforma bude pokraovat, ale nikdo by
neml snt o demokracii byl vznamnm shrnutm politiky strany.
Jeden lnek v New York Times popsal nskou pedstavu o
demokracii tmito slovy:
Ministr spravedlnosti pipustil zadrovn vce ne 2000 kontrarevolucion politickch vz, mnostv, kter pokleslo v posled-
150
nch letech. Ale nespoet tisc dalch politickch a nboenskch

vz je v pracovnch tborech a institucch pro duevn chor. V
tvrd hldan spolenosti se mlo zmnilo od 1979, kdy mlad intelektulov jako Wei Jingeng a Xu Wenli rozmnoili na Zdi demokracie sv vzvy k reform...Wei el do vzen, kde je dodnes a Xu
je politick poustevnk.(76)
Jak vidno, pestoe nsk vlda tvrd, e kad me voln

vyjadovat sv mylenky, nskm obanm nen dovoleno kritizovat reim nebo star ednky strany a jejich skutky, ani jim
nen dovoleno zveejnit takovou kritiku. Strana psn monitoruje
vechny nzory, kter jsou v rozporu s jejmi vlastnmi. Lid jsou
trestni na zklad bezpenosti sttu kdykoli se odv sebemen kritiky. Ti, kdo tak uin, jsou zadreni a mohou bt zadrovni msce, ani jsou vzati k soudu a ani jsou jejich pbuzn
uvdomni o tom, kde se nachzej.
Masakr na nmst Tiananmen

4.ervna 1989 byl svt znovu svdkem brutality komunistick ny. Univerzitn studenti na nmst Tiananmen dajc
vt demokracii a svobodu stanuli proti armd vlastn zem.
nsk vlda nehledla na skutenost, e demonstrant jsou jejmi vlastnmi obany starmi pouze 19 nebo 20 let.
Z hlediska komunistick ny, dleitm faktorem byla existence potenciln hrozby sttu a polytbiro se rozhodlo, e univerzitn studenti ve skutenosti pedstavuj hrozbu. Toto
rozhodnut vedlo ke smrti tisc lid, tiscm dalm zrannm a
destkm tiscm muench ve vazb.
4.ervna 1989 Lidov osvobozeneck armda vypochodovala
proti protestujcm studentm na nmst Tiananmen a podle
daj nskho ervenho ke, zabila 2600 lid. Tato cifra nezahrnuje ty, kdo byli tajn pohbeni armdou nebo jinak zmi-
tlak komunistick ny
151
152
zeli. Jin zdroje odhaduj poet mrt na 7000 a 20000. Pes

7000 bylo pi incidentu zranno. Kolem 40000 bylo zateno (z
nich vtina byla pozdji veejn popravena).(77) Tmto zpsobem komunistick na znovu ukzala svtu, jak spn se
um vypodat se svmi oponenty.
Nmst Tiananmen bylo jednm z nejdleitjch stedisek
hojn podporovanho demokratickho hnut, kter an iniciovali proti zpadnm kolonialistm v roce 1919. Tamj protesty
maj konkrtn symbolick vznam. Skutenost, e kolem nmst
je mnoho veejnch budov, byla tak dvodem, pro bylo pro
protesty zvoleno. Demonstrace v roce 1989 zaaly, kdy univerzitn studenti z Pekingu chtli vzpomenout bvalho generlnho
sekrete komunistick strany Hu Yaobanga, jen zemel krtce
pedtm a byl znm svmi reformnmi nzory. Po smrti Yaobanga
15.dubna, mue, kter vdy pohlel vele na poadavky student, studenti univerzit podali pochody k uctn Hua v zrmutku nad jeho smrt. Tyto se eventuln vyvinuly v setkn, kde
byla poadovna vt demokracie, univerzitn autonomie, lep
pracovn pleitosti a svoboda tisku.
18.dubna se destky tisc student usadily na nmst Tiananmen a pedloily Sedm poadavk. Avak hnut a pn student byla ignorovna. 22.dubna studenti znovu dali dialog a
pedn petinho listu vld, le jejich poadavky byly znovu odmtnuty.
Studenti pak vyhlsili, e zakldaj Autonomn unii student
Pekingu. Dlnci zaali brzo podporovat federaci a Autonomn federace pekingskch dlnk se k n pipojila. Tento vvoj vn
znepokojil politbyro, jeliko federace pestvala bt prostm studentskm protestem a mnila se v hnut, k nmu se pipojuj lid
ze vech oblast spolenosti.
Pedstavovala hrozbu komunistickmu reimu a politbyro
tlak komunistick ny
153
bylo zastraeno ztrtou dikttorsk moci. 26. dubna vlda oznmila, e zakazuje vechny demonstrace. Titul Je nezbytn zaujmout zejm postor proti naruitelm v oficilnm mluvtku
vldy, Lidovm denku, ukzal, e politbyro zaml neuinit
dn stupky protestantm. vodnk, kter odsoudil studentsk hnut jako vavu a nazval ho konspirac rozlobil populaci.
Druhho dne njakch 200000 student sjednotilo na hlavnch
ulicch podporovno milionem oban.
4.kvtna studenti peetli deklaraci vyzvajc vldu, aby bojovala s korupc, zaruila stavn svobody, urychlila ekonomickou
a politickou reformu, pijala tiskov zkon a dovolila vydvn
soukromch novin. Studenti z cel zem se vydali do Pekingu, aby
podporovali sv kolegy v hlavnm mst. Lid z Pekingu vytvoili
kolem nmst ohromnou ze
a dlnci z rznch st zem vy-
hlsili, e podporuj studenty.

nsk vlda se vak bla, e pijet poadavk student by
znamenalo zatek konce jejich reimu: jakkoli prva udlen
studentm budou muset bt udlena vem sekcm spolenosti.
Toto bylo vn nebezpe pro komunistick reim, kter povauje lidi za pouh jednotky vroby, a mysl si, e je pro n mnohem dleitj pracovat, ne uvat svch prv.
Hladovka, kterou zahjili studenti 13.kvtna si zskala rozshlou podporu intelektl a uitel. Bhem nkolika tdn byla
hladovka podporovna miliony lid. Poet demonstrant na nmst doshl pl milionu. Cao Cijang, umrnn, kter se snail
navzat dialog mezi studenty a vldou, byl krtce nato pinucen
rezignovat. Nekompromisn postoj Denga Xiaopinga ho donutil
rezignovat tak jako vyhlen vlenho stavu Dengem a tm
vichni star lenov politbyra. Jejich mylenka, e nsil je nezbytn k pokoen studentskho protestu vedla k nejkrvavj
operaci od brutlnch dn Kulturn revoluce.
154
tlak komunistick ny
155
Na svitu stannho prva se velk mnostv student vlilo do

Pekingu. Podle daj ministerstva eleznice kolem 57000 student dorazilo do Pekingu mezi 16. a 19.kvtnem pouze vlakem.
Ohromn dav student, z nich vtina byla mimomstskch byl
vytvoen zstupci z 319 rznch kol.(78) Stoupajc poty na nmst zalarmovaly vldu jet vce. Vyhlen stannho prva dovolilo 40000 vojkm z 22 rznch diviz vyrazit do Pekingu
(vtin z nich bylo brnno ve vstupu do msta lidem).
Tento populrn odpor vak netrval dlouho. Rno 3.ervna
zaaly jednotky obkliovat nmst. Boj vypukl odpoledne a veer
vojensk jednotky pekonaly barikdy. Mnoz obyvatel Pekingu
pili o ivot v boji, tak jako studenti, kdy zaala nsk armda
nhodn stlet do davu a jej tanky pejely kadho, kdo stl v
cest vetn kolemjdoucch. Rno 4.ervna byly vechny cesty z
nmst Tiananmen zataraseny.
Boj trval jet den nebo
dva a 9.ervna byly tisce lid
zabity. istc operace nebyla
protest begun by
T he
university students
omezena na rozptlen davu.

Destky tisc lid byly zateny,
vetn intelektu-
in Tiananmen
Square in 1989 was
ruthlessly punished
by the Communist
Party.
156
l, dlnk, politik, student a obyvatel Pekingu.

Ti lenov politbyra, kte zaujali umrnn postoj byly vyloueni ze strany a zateni.
Scny po masakru
Masakr na nmst Tiananmen z roku 1989 byl hroznou pipomnkou tm, kdo zapomnli na divokou tv komunismu. Cel
svt znovu vidl, jak barbarsk, neltostn a brutln me komunistick ideologie bt, kdy dojde na jej obranu. asopis Asiaweek popsal nsk vldce, kte dali k masakru pkaz slovy,
Slova jako paranoidn, iracionln, krvezniv selhvaj pi
vysvtlen vzteku pekingskch svrchovanch vdc.(79) Oit
svdci masakru popsali scny takto:
na jeden rozkaz vojci pozvedli puky a vyplili jednu salvu na
obyvatele a studenty, kte padli k zemi. Jakmile vstely ustaly, lid
pospchali kupedu, aby zachrnili zrann. Schody kliniky nedaleko Xidanu byly ji zalit krv. Ale boj na kiovatce neustal.
Ozbrojen vozidla jela pes blokdy, porela auta a autobusy. Neozbrojen lid mli pouze cihly. K nim se vracely kulky Lid se
rozptlili a utkali o ivot. Vojci beli za nimi a puky lehaly. Dokonce i kdy obyvatel zabhli na dvorky a do kovisek, vojci je
dostihli a zabili.(80)
Tisce oitch svdk podali podobn svdectv, poskytujce

podrobnosti o masakru a nemilosrdnosti nsk armdy. Prohlen pbuznch tch, kdo pi masakru pili o ivot podvaj
dkaz barbarstv. Jednm z nich byla petice S obt tvrtho
ervna, zaloen pbuznmi zabitch, kter se skld z prohlen 105 jedinc, z n st zn takto:
Byl stelen zezadu do hlavy a jeho ramena, ebra a pae byly posety stelnmi zrannmi. 7 nebo 8 centimetr pod pupkem ml
zrann po bajonetu. Bylo zejm, e nezahynul hned po zasaen
nkolika kulkami a e byl ubodn k smrti. Ob jeho dlan mly hlu-
tlak komunistick ny
157
bok ezn rny od bajonetu. Musel se pokouet bajonet odrazit a

poezal se. Kdy jsme vidli jeho tlo, cel horn polovina byla zalit krv. Bylo pli hrozn to vidt. [Z prohlen rodiny Wua Guofenga, 20 letho studenta].
[Abychom nali syna] chodili jsme od nemocnice k nemocnici s
mnoha jmny, snad 400, na kadm seznamu. Lid vytveli kolem
dav ve snaze najt jmna postrdanch pbuznch. Prohledali jsme
mnoho seznam, ani bychom nali synovo jmno a tak jsem li
do nemocnic, abychom ho hledali mezi neidentifikovanmi tly.
Byla to alostn, mlad tla poskvrnn krv a masem, s divokma,
zrajcma oima. [Z prohlen rodiny Wua Xiangdonga, zabitho
kulkou do krku.]
Po rozbesku jednotky pohbily mrtv na bulvru Changan, kde
zemeli. Wang Nan a nkolik dalch zabitch pobl byli pohbeni
zpadn od trvnku ped Vysokou kolou .28 na zpad od Tiananmen. Kolem 7.ervna, protoe tla nebyla pohbena hluboko,
jejich aty odhalil pvalov d . Tak zaala pchnout. Take kola
nahlsila udlost na ad veejn bezpenosti distriktu Xicheng.
Hygienick ad a ad veejn bezpenosti spolen tla exhumovaly. Jeliko veker identifikan dokumenty byly odebrny vojky,
kte pohbili tla, stala se z nich neidentifikovan tla. [Prohlen
rodiny Wanga Nana, zabitho ve vku 19 let].(81)
Vechna tato prohlen odhaluj rozmry lidsk tragdie nmst Tiananmen v roce 1989. Stejnm zpsobem jako pi Velkm
skoku kupedu a Kulturn revoluci v minulosti, veden komunistick ny znovu ukzalo, e pipisuje mal vznam lidskmu ivotu a e komunismus je represivn a dikttorsk reim. nsk
vznice jsou dosud pecpny lidmi zatenmi bhem incidentu
na nmst Tiananmen.
Navc toto nejsou jedin faktory, kter zmnily nu ve stt
teroru. Reim komunistick ny pouv vechny mon formy
tisku a brutality, aby se udrel u moci. Vyuv sv vlastn ob-
158
any, aby udrel svou ekonomiku na nohou. Pracovn podmnky v n a veobecn

situace
obyvatelstva
jsou
hroznm dkazem neltostnosti, sobectv a bezduch

povahy komunistickch reim.
tlak komunistick ny
159
Jak jsou dti ze zkladn

koly nuceny pracovat
Stejnm zpsobem, jakm nsk administrativa nut lidi z
Vchodnho Turkestnu k prci berouce z jejich prce zisk, tak
vykois uje vlastn lidi za elem zachovat systm. Na jednu stranou provinilci a obvinn ze smylench zloin jsou nuceni do
dla v pracovnch tborech, na stranu druhou je veejnost nucena
pracovat pro stt a vdlek je sebrn. Dokonce dti ve vku zkladn koly jsou vyuvny, aby se z lid vydmala posledn
kapka krve.
Jeliko lid jsou cenn pro komunistick systm dokud produkuj, jsou vk, zdrav a pracovn podmnky tch, kdo provdj
vrobu asto nepodstatn. Je proto zcela pirozen podle komunistickho mylen, e dti by tak mly bt vykois ovny. Vyuvn dt zaji uje levnou prci a tvo serizn vhodu pro
nskou ekonomiku.
rutalita vidn na
nmst Tiananmen
pokraovala pot, co
protest sm skonil.
Mnoz z tch, kdo se
zastnili, byli popraveni a mnoz
dal byli zateni a
poslni do pracovnch tbor.
160
Dobytek je chovn, prce na poli a krejovina provdna a

dokonce i ohostroje se vyrb v nskch kolch. Nkdy dokonce dochz k masovm mrtm mezi dtmi, kter vykonvaj
takov prce, nebo dti jsou veobecn vyuvny pro takovou
nebezpenou prci jako je plnn a pipravovn rachejtl. Padest dt bylo zabito pi jednom vbuchu ve vesnici Fangling v distriktu Jiangxi ve vchodn n a dal dt bylo vn
zranno.(82) Vedle studia a dln domcch kol, 200 student
je tak odpovdnch za vrobu ohostroj. 13 let k Gao Yun
sdlil novinov agentue Reuters o prci, kterou dlaj:
Zaali jsme vyrbt ohostroje ve kole ped tymi lety, jednou
nebo dvakrt tdn. ci z vych ronk vyrbj sudy a mlad
pipojuj rozbuky. Pokud vyrobme vce, nai uitel nm daj odmny jako tuky a poznmkov bloky. Ale pokud nesplnme pln
nesmme jt dom.(83)
Komunistit ednci, kte byli schopn pimt dti pracovat na takovch nebezpench kolech, projevili pesn stejnou necitlivost,
kdy dolo na informovn rodin, jejich dti byly zabity pi explozi,
pravce jim, Nen to tak hrozn, je to jaksi druh kontroly porodnosti.(84)
Nejvce zarejc pklad zpsobu, jak jsou lid v n pouvni jako stroje, pro kter koncepty jako lska, soucit, porozumn, tolerance a a cit mlo znamenaj, jsou podmnky, pi nich
jsou nt lid nuceni pracovat.
an popisuj, jak jsou neustle poniovni, sniovni, nuceni k prci v dsnch podmnkch a bojce se trestu a jak jsou
jejich pracovn podmnky formou postupn sebevrady. Jednou
z pin je, e zdravotn podmnky pracovnho prosted v n
jsou asto velice uboh. Dlnci obvykle pracuj od sedmi rno do
pozdnho veera a asto trp rznmi smrtelnmi chorobami, protoe nejsou splnna nezbytn opaten k ochran jejich zdrav.
tlak komunistick ny
161
Zpsob, jak jsou psychologicky sniovni a zachz se s nimi

jako se zvaty na n klade obrovsk tlak. Jedna studie australskho badatele Anita Chan v roce 1998 odhalila detaily tohoto
prosted. Studie diskutovala dopis zaslan novinm 20 dlnky z
obuvnick tovrny Zhaojie v provinciji Guangdong. Konkrtn se
zamuje na udlosti zakuen dlnky pivedenmi z jinho oddlen tovrny, spolenosti z sti vlastnn sttem a z sti soukromou a zdravotn a bezpenostn podmnky v n. Podle dopisu
je v tovrn neustle ptomno 100 bezpenostnch str a sthujcm dlnkm nen nikdy dovoleno ji opustit. Jeden z pracovnk popsal, co se tam dje:
Bt bit a zneuvn jsou kadodenn udlosti a existuj i jin tresty
vetn stn na stolice, aby vs kad vidl, stt elem ke zdi a
uvaovat o svch chybch nebo muset kleet
na
kolenou.
Personl a dlnci mus
asto pracovat od 7
rno do plnoci. Mnoz
onemocnli
Nen
snadn ani dostat povolen napt se v pracovnch
hodinch
vody.(85)
odle komunistickho reimu,

kter m tendenci povaovat
lidi za pouh prostedky vroby, jsou dti asto povaovny za prvky, kter je
poteba pimt k prci, aby
pisply k produkci.
162
komunistickm
systmu maj lid
cenu pouze pokud
vyrbj a kad mus
pispt k vrob.
Nelze si pedstavovat, e toto byl vjimen ppad pramenc

z krutosti mstnch jmenovanch manaer. Obdobn podmnky
existuj v tovrnch po cel n a zejmna v tch ve Vchodnm
Turkestnu. Pokuty a tresty za cokoli pat mezi hlavn znaky takovch mst. Mezi podoby chovn, kter me vst k uvalen takovch sankc jsou smch a hovor v pracovnch hodinch,
lelkovn v budov arelu mimo pracovn hodiny a ponechn rozsvcench svtel. Dokonce i doba, kterou mohou dlnci strvit na
toalet je psn omezen. Existuj dokonce ppady, kdy byla zamstnancm strena dvoudenn mzda za to, e li na toaletu vce
ne dvakrt denn.(86)
Jako v mnoha jinch oblastech jsou brutalita a nsil natolik
soust komunistickho systmu, e jsou vymovny vojky a
tlak komunistick ny
163
polici na pracoviti. Bezpenostn ednci pouvaj elektrick

bodce, aby vynutili poslunost pravidel podniku a neustle spolupracuj s mstn polici. Toto slou k prevenci jakchkoli protest mezi dlnky proti jejich pracovnm podmnkm nebo
nevyplcen mzdy.
Sociln kolaps v n
Katastrofy, jimi komunismus navtvil nu, nejsou nikterak
omezeny na pklady, kter jsme ji vidli. na trpla lta pod
despotickm reimem a v souasnosti prochz vnm socilnm zhoucenm. Rostouc nezamstnanost, nevyplacen mzdy,
stoupajc mra zloinosti a nov protesty a srky, kter propukaj v cel zemi takka denn jsou neobyejnm zjevenm pokozen, kter komunismus me spolenosti zpsobit. Na jednu
stranu zde pokrauje poruovn lidskch prv, na stranu druhou
velice nespravedliv rozdlen pjmu a oba tyto faktory urychluj
spoleensk kolaps v n. an jsou vyuvni jako morata a
jsou vleeni od jedn pohromy ke druh.
Nedvno se v n objevila obrovsk vlna zloinosti, s
ohromnm nrstem krde, prostituce a obchodu s blm
masem, obchodem s drogami a zloinu blch lmek. Neza-
"Whenever he holds the upper hand, he goes

about the earth corrupting it, destroying
(people's) crops and animals. Allah does not love
corruption." (Surat al-Baqara: 205)
164
mstnanost a vlna pisthovalectv z venkovskch oblast do mst

vedla ke vzestupu krde a loupe v mstskch oblastech.
Jeden ze zloin, kter se v poslednch letech zvil nejvce,
je obchod s drogami. Duchovn przdnota, kterou s sebou komunismus pin vedla k obmu nrstu drogov zvislosti a
keftovn s drogami. Statistick studie odhaluj, e mra zloinosti mezi enami je vjimen vysok a stoup. Vskyt zloin
proti enm jako prostituce a obchod s blm masem tak roste.
eny a dti jsou asto zapojen do podniku prostituce. Tyto zloiny odhaluj morln degeneraci, kter v nsk spolenosti probh.
Nrst platkstv a korupce je jinm prvkem probhajcho
socilnho kolapsu v n.
nsk komunistick strana ignoruje vechny formy duchovn
vchovy a je pevn pesvdena, e je mon cviit lidsk bytosti
jako zvata. Jak vidno, nyn se pokou bojovat s perou, kterou
sama stvoila. Uchyluje se k dokonce jet vt brutalit, aby si
poradila se zloinem. Jene zatkn, popravovn a trestn jet
vce lid urit nen zpsobem, jak se vypodat s fyzickm a morlnm zhroucenm. na nyn prochz nevyhnutelnmi nsledky
vech komunistickch reim a prvn krok k tomu, jak se s problmem vypodat, spov ve vychovn siln a zdrav mlad generace. Pouze ti s duchovn tvorbou mohou doufat, e se vyhnou
nemorlnosti a zlu. Nkdo, kdo nem povdom o Bohu a nboenstv, kdo nezn lsku ani strach z Nj a neoekv, e se bude
za sebe zodpovdat, nem pevn dvod, pro se vyhbat zlu.
Pouze nboensk morlka ho udr ped ivotem v hnosti a
neslunosti. Bh zakzal neslunost:
Pn mj vru zakzal jen necudnosti veejn i tajn,
hch a bezprvnou svvoli; a dle, abyste pidruovali
k Bohu to, k emu On neseslal oprvnn, a mluvili o
tlak komunistick ny
165
chova lid komunistickou ideologi vystila ve spolenost neptelskou ke vem

morlnm a duchovnm hodnotm. Mlad komunist povauj lovka za druh zvete a ivot za bitevn pole. Nsledkem toho jsou lid v depresi, ne astn, nevyven a podporuj amorlnost.
166
Jednm z nejpodstatnjch nznak morln degenerace zakouen nou je rychl en

prostituce. Mnostv knih odhalilo pravdu temn tve ny,
svt drog, obchodu s blm
masem a perverze.
Knihy mladch anek o

drogch, sexu a enskm
trojhelnku se v zemi
prodvaj jako hork kole...
Novinov zprvy tkajc se rychlho nrstu v bran drog se

asto objevuj ve svtovch mdich. Podle pbhu v Newsweeku koncem roku 1997 se kolem
540000 drogov zvislch pihlsilo o pomoc v programech
odvykn zvislosti. Cifra nyn
stoj na zhruba 800000. Ti tvrtiny tchto lid jsou mlad 25 let.
tlak komunistick ny
Newsveek, 3.12.01
Vzkvtn obchodu
se sexulnmi otroky
Newsveek, 3.12.01
167
Po lta vystaven darwinistickmu mylen a vychovvan bez morlnch a duchovnch hodnot, mlad
lid v n v souasnosti poznvaj hlubokou morln degeneraci. Ve uveden zpva z magaznu
Newsweek odhaluje stav, do nho upadli. Li Meidin, profesor kriminologie na Lidov univerzit veejn bezpenosti prohlsil, e poet loupe vystelil bhem 90.let o skoro 3000 procent. Podle
jedn studie citovan ve zprv pachateli t tvrtin zloin spchanch mezi lety 1978 a 1998 byli
mlad lid ve vku 14-25 let.
Bohu to, o em nemte pont. (Korn, 7:33)
Ti, kdo se obvaj Boha jsou bezpodmnen vrn tmto

pkazm:
Vcmi jsou pouze ti, kdo uvili v Boha a posla Jeho
a pot nepodlehli pochybnostem, nbr bojovali majetky i osobami svmi na cest Bo - a tito jsou vru
upmn. (Korn, 49:15)
168
nsk stt otravuje vlastn obany

Nrst v prostituci a drogov zvislosti v n je tak pinou pro en nakalivch chorob vetn AIDS. Podle oficilnch
daj je znmo, e v n dnes asi pl milionu trp onemocnnm
AIDS a skuten poet se odhaduje mnohem ve. Jene nsk
stt se nechpe realistickch prostedk, aby se vyrovnal se svm
morlnm zhroucenm a nezavd dn opaten pro boj s AIDS.
Nedvn informace odhalila, e namsto, aby se snaila zabrnit en AIDS, nsk vlda fakticky pispv k jeho en. Jednou z nejdleitjch pin je skutenost, e lid prodvaj svou
krev a takov vmna se odehrv ve velice ubohch hygienickch podmnkch. nsk ady kupuj krev svch oban lacino.
Lidem je slbeno, e za pt dolar za stkaku bude extrahovna
plazma a krev jim pak bude vrcena. Avak opakovan pouvn
stejn stkaky nevede pouze k en AIDS, ale i mnoha dalch
nakalivch nemoc.
na neopout komunismus
Maov nslednk, Deng Xiaoping, se uchlil k nkolika ekonomickm reformm ve snaze stabilizovat ekonomiku. Tyto,
vetn adaptace nkterch princip volnho trhu do komunismu,
sten poslily nskou ekonomiku. Dnes, dky tmto reformm,
jsou zpadn spolenosti schopny investovat v n a soukromm
spolenostem je dovoleno operovat. (Ve skutenosti je PLA partnerem ve vtin tchto soukromch firem a v jejich radch m
sv generly).
Toto dovedlo nkter lidi k pesvden, e na se nakonec
zaala rozchzet s uenm Maa a vyvinula demokratitj men-
tlak komunistick ny
169
Po lta byly nsk ady

lhostejn k rychlmu
rstu nemocnch AIDS v
zemi. Avak zstupce
ministra zdravotnictv Jin
Dakui byl donucen veejn piznat, e v zemi
je vn problm s AIDS
na tiskov konferenci v
srpnu 2001. Ve svm
oznmen Jin uvedl, e se
odehrl 67 procentn nrst v potu ppad za
jeden rok a e prodej
krve v tom hrl vznamnou roli. Podle stanoviska
UNAIDS,
poet
nemocnch AIDS v n
doshne 20 milion s
rokem 2010.
talitu. Jene je-li to, co se dlo v n v uplynulch 20 letech, prozkoumno z ir perspektivy, vechny tyto takzvan reformy a
obnovy vlastn vyprodukovaly hloubji zakoenn komunistick
systm.
Stejn jako je zhroucen Sovtskho svazu povaovno za
zhroucen chybn aplikace marxismu zptenickmi komunisty,
tak maoist v n a jinde na svt povauj souasn sociln kolaps za nsledek nesprvn praxe.
Podle komunistick ideologie prochz ideln komunistick
spolenost mnostvm stdi. Prvnm je kapitalismus nsledovan
170
pechodem k socialismu, a potom komunismus. Opravdovm dvodem souasnho kapitalistickho zjevu ny je proto pokus dospt k ideln komunistick spolenosti. na dl, co me, aby
udrela kapitalistick obraz omezen na ekonomickou oblast a
pokrauje s oddanost maoismu na politick arn. Pro pechod
k socialismu, vznamnmu kroku na cest ke komunismu, se
zem sna opravit komunistickou stranu na socialistickou.
Navc na dnes zakou vechny aspekty divokho kapitalismu, kter se povauj za nezbytn pro pechod k socialismu.
Nerovnost v rozdlen pjmu, stle narstajc rove nezamstnanosti, kde bohat bohatnou (a chud chudnou) a morln padek, kter pichz nsledkem toho, jsou zamleny k tomu, aby
pimly obyvatelstvo k mylence, e Maovy asy byly nejlep.
Jene, pestoe je maoismus zobrazovn jako realizovateln alternativa, je to doopravdy reim krutosti a barbarstv, kter m
na rukou krev milion lid. Jinmi slovy, lid vstoup z det pod
okap.
Nedvn przkumy v n odhalily, e v zemi stle existuje
velk zjem o Maa a e velk st populace se dosud vrac zpt k
dobm Pedsedy Maa. Nejistota a kolaps dky kapitalistickm reformm potkem 70.let vedly k vrcholu protest, kter zaaly v
roce 1986, a vedly k tomu, e Mao byl znovu dosazen do agendy
zem.
Vydn asopisu Atlantic Monthly z roku 1992 popisuje nvrat ny k maoismu takto:
Ve skutenosti se koncem uplynulho roku pekvapujc nov blznn po Maov malikosti rozilo nap nou. Akoli postrdalo
politickou mnii Kulturn revoluce, bhem n slzc stoupenci Maa
pochodovali nou v jeho jmnu, bili k smrti dajn neptele jeho
revoluce a dokonce pipnali Maovy odznky do jejich nahho
tlak komunistick ny
171
masa, tato novj poetilost byla vznamn rozen Vydlvajce na tto nov poetilsoti s Maem, sttem vlastnn knihkupectv Xinhua prodalo loni 10 milion kopi novho tysvazkovho
vydn Maova sebranho dla a sttem vlastnn filmov studio chrlilo dokumentrn dramata.
Film z roku 1991 Mao Ce Tung a jeho syn, ml pedstavit Maa vypadajcho vce lidsky zdraznnm emocionln scny, v n oznamoval, e jeho syn Mao Anying byl prv zabit v korejsk vlce
Ameriany. Takov pokusy polidtit Maa pokraovaly letos vydnm
propagandistickho Pbhu Mao Ce Tunga.(87)
Promaoistick propaganda dodnes pokrauje. Kvzy vyslan

pekingskou televiz ukazuj soutc recitujc na pkaz dobe
topy pohrom, je komunismus pinesl do ny, lze

snadno vidt po cel zemi.
172
znm Maovy citty a urujc data, msta a souvislosti tchto citt. Dal jeho plakty jsou vyvovny a jeho uen je znovu a
znovu vyslno v rdiu a televizi.
Pi kle propagandy, j jsou vystaveni, velk st an
povauje Maa za spasitele a dokonce k nmu poci uj jist druh
mystick oddanosti. Mnoz z nich v, e Mao je chrn ped nehodami, zlem a nemocemi. Ve sv knize Slunce, je nikdy nezapad vak nsk investigativn urnalista Dia Lueng podtrhuje
tlak komunistick ny
liv maoismu na
nskou administrativu lze
snadno vidt na
plaktech propagandy, kde je
hlava sttu,
Jiang Zemin, zachycen. Plakt
nalevo ukazuje
Maa, Denga Xiaopinga a Jianga
Zemina.
173
ikdo nesm bt oklamn

kroky podniknutmi nou k
posunu od komunismu k
ekonomice volnho trhu.
Komunistick mentalita je
pod jasn viditeln v politice sttu a v kad oblasti
ny. Portrty Maa po cel
zemi jsou toho jasnm dkazem. Maoistick propaganda
stle
pokrauje
kupedu plnou rychlost.
ky propagand je
Mao dosud povaovn za spasitele velkou vtinou
nskho lidu.
174
dy Mao v roce 1976 zemel, zstalo za nm 60 milion mrtvch a

destky milion lid poznamenanch muenm. Jene maoist, kte v
jeho stopch pokrauj, stle zabjej lidi, o nich tvrd, e jsou to
pouze obyejn nebo politit zloinci. Tito zabit zezadu kulkou do
srdce jsou kopni a plakty s detaily jejich tazvanch zloin jsou na
n zaveny.
tlak komunistick ny
175
176
urit jin pravdy. Podle Dia, nsk oddanost Maovi odr nostalgii pro dny, kdy zem vypadala stabilnj. Pe, e uboh veden, degenerujc spolenost a rostouc zloinost pomhaj
zvyovat nostalgii pro Maa. Pli mnoho an si pedstavuje, e
slunce znovu vyjde nad nou a bude Maova ideologie transformovna do ivota.
Jak tyto analzy ukzaly, na se vbec neobvrac ke komunismu zdy a mon se dokonce pohybuje smrem k psnj
form komunismu v souladu s nastolenm programem.
Komunistick ideologie znamen, e tisk ve Vchodnm
Turkestnu bude pokraovat. To proto, e komunistick ideologie byla vdy nesmiiteln s muslimy a islmem a vdy tomu tak
bude.
nsk teroristick klam

Teroristick toky na Spojen stty 11.z 2001 s sebou pinesly nov strategick d, kter zmnil rovnovhu svta. Spojen stty zahjily globln vlku s mezinrodnm terorismem,
kter zemi povauje za hlavn cl. Nkter zem vak v tomto boji
naly vhodu a doufaj, e ho vyuij pro vlastn zmry. Nejvznamj z nich je na.
na se sna vyobrazit reakci Spojench stt na terorismus
jako vlku proti muslimm, a vydala poselstv v jnu 2001. Toto
poselstv v podstat k, e na chce spolupracovat se zpadnm svtem proti islmskm teroristm ve Vchodnm Turkestnu.
Jene prohlen ny si jasn odporuje. Lid ve Vchodnm
Turkestnu vedou zcela ospravedlniteln boj za ochranu svch
tlak komunistick ny
177
hodnot a kultury, prva t podle svho nboenstv a hovoit

vlastnm jazykem. Nyn po mnoho let byl tento boj veden na ist
demokratickm zkladu, dky dobrmu rozumu vdc Vchodnho Turkestnu. Mohou zde existovat jedinci nebo skupiny inklinujc k pouit nsil, tak jako v kterkoli jin spolenosti,
avak to nemn nic na faktu, e boj Vchodnho Turkestnu je
ospravedlniteln. Skuten teroristick sla v regionu, jak jsme vidli v tto knize, je nsk reim, kter vede dlouhodobou genocidn
kampa
proti
nevinnm
muslimm
ve
Vchodnm
Turkestnu.
Zpadn komnttoi neotleli s vyjdenm tto skutenosti.
Bval americk sentor Jesse Helms byl jednm z nich. Pkladem
je lnek nazvan Pozor na vazby ny k Talibanu ze 14.jna
2001 ve Washington Times, ihned po nsk propagandictick
iniciativ. Helms slouil po mnoho let jako sentor republiknsk strany za Severn Karolnu a byl lenem komise sentu pro
zahranin vztahy. Ve svm lnku popsal, jak klamn tah ny k
zskn podpory Spojench stt a Zpadu, doopravdy byl. Prohlsil, e existuj tajn spojen mezi nou a talibanskm reimem a e na je neptelsk jak k islmu tak k Zpadu:
Druhm odvodnnm pro spoluprci s any je podivn pedpoklad, na a Spojen stty sdl stejn zjem v boji s terorismem. Jak naivn a nebezpen fantazie. Faktem je, e vlda
komunistick ny je v posteli s kadm teroristickm a teroristy
podporujcm niemnm reimem na Stednm vchod
Ti, kdo si pedstavuj, e USA sdl stejn zjmy s any v boji s terorismem nejpravdpodobnji zakldaj svj pedpoklad na boji
ny s dajnm ujgurskm terorismem v provincii Xinjiang, dve
Yeni afak, 15.1.02
178
nsk krutost 11.z

Krutost zpsoben nou muslimm ve
Vchodnm Turkestnu doshla nepijatelnch rozmr po udlostech z
11.z
Vakit, 15.1.02
Radikal, 26.12.01
Peking drt Ujgury pod zminkou 11.z

Americk vlka s terorem zvila nsk tisk ve
Vchodnm Turkestnu. New York Times popsaly
pekingskou kampa poprav Ujgur.
Muslimov Vchodnho Turkestnu v

nskm seven...
Omezen odvu lid
nsk masakry
Amnesty International oznmila, e nsk administrativa zadrela tisce ujgurskch muslim a stovky popravila. Stanovila, e
na uvalila na muslimy Vchodnho Turkestnu restrikce v obleen a pokou se zabrnit vem formm dodrovn nboenstv.
tlak komunistick ny
Milliyet, 9.1.02
179
na postoupila ve sv kampani zastraovn Ujgurskch Turk. Obzky, svatby a pohebn obady byly zakzny.
Radikal, 12.01.02
Srden popravy z ny
Yeni afak, 15.1.02
Yeni afak, 26.12.01
na, kter popravuje vlastn

obany s divokm zaujetm,
doplnila boui v roce 2001
popravou 40 lid za jedin
tden. Peking bude drtit lidi
a do nskho novho roku
v noru.
Poplach ve Vchodnm
Turkestnu
Nboensk pst zakzn
180
znm jako Vchodn Turkestn. Ale je okliv se toho chytat:

Pokud by USA mly skonit se zskvnm podpory Pekingu pro
nae protiteroristick snahy, dozajista to pijde za cenu nskho
zkroku proti Ujgurm. To by byla morln pohroma, jeliko neexistuje ospravedlnn pro dvn Ujgur dohromady s vradcmi
fanatiky, kte nm chtj ukodit. Ujghurov jsou pouze zapojeni
do boje za svobodu od pekinsk tyransk nadvldy po vt st
mrumilovn. Proto byli zle pemoeni nskou vldou zatkajc a
muc politick vzn, nic meity a stlejc do pokojnch demonstrant.
Strategicky a morln Spojen stty nemohou a nesm pedpokldat, e na je soust een terorismu. Doopravdy je komunistick na velkou st problmu.(88)
Jak vidno, Amerian jsou si vdomi toho, co se dje v Rud

n a o hroznm tisku muslim ve Vchodnm Turkestnu a
proto povauj nu, nikoli za soust een terorismu ale za
soust terorismu samho.
Tento nzor nyn sdl mnoz na Zpad. Rzn osobnosti
upozoruj na potebu dvat pozor na povahu tah uritch zem,
kter doufaj, e vyt prospch z boje USA proti terorismu. 5.listopadu 2001 lnek Thomase Beala, jednoho z vydavatel The
Asian Wall Street Journal zdraznil nsledujc:
Falen pobouen ny ukazuje, jak vykois uje svtov odpor k
tokm na Ameriku, aby omluvila 10 let zkrok proti etnickmu
nacionalismu a nboenstv v Xinjiangu, jeho muslimt turet Ujgurov tvo polovinu z 18 milion obyvatel. Z kryt nebo pinejmenm neodporovn USA veden kampan proti Osamu bin
Ladenovi, prezident Jiang Zemin douf vydojit vt sympatie zpadnch vld kritickch k zznamu ny v poruovn lidskch prv.
tlak komunistick ny
181
(Nahoe) Vchodoturkestnt muslimov pozabjeni spolu se svmi dtmi

Maovmi bojovnky. (Nahoe napravo) Muslimov
jsou zatkni bez dvodu,
naloeni do nkla ku a
ukazovni veejnosti, pak
vzati na neznm msto a
zabiti. (Na stran) Od roku
1992 konkrtn obrovsky
vzrostl poet zatench ve
Vchodnm Turkestnu na
zklad zosnovanho obvinn a odeslanch do
pracovnch tbor.
Bushova administrativa mus odmtnout pokus ny srovnat tok

na Ameriku se svm separatistickm problmem. Nemla by podporovat, pechzenm mlenm ani jinak, nsk zneuvn muslim v Xinjiangu(89)
Dle v lnku se Beal obrac k tisku nskho reimu na lid
182
Vchodnho Turkestnu a prohlauje, e stle pokrauje. Uzavr

svj lnek tmito slovy:
USA nesm ponoukat zneuvn Pekingu proti Ujgurm, lidem,
kte vd pli dobe, pro Amerika bojuje s terorismem.(90)
Pro tuto st Turecko potebuje mt tato fakt na pamti ve

svm vztahu k n a pouvat diplomatick kanly k podpoe
oprvnnho boje svch tureckch druh a souvrc ve Vchodnm Turkestnu.
een le v odstrann
fundamentlnch zklad darwinismu
Zatm jsme zdrazovali, e filosofickmi zklady nsk
brutality jsou darwinismus a materialismus. Takt jsme se dotkli
spojen mezi darwinismem a komunismem. Mnoh pklady, kter
byly vzaty v vahu v jinch dlech tkajcch se spojen mezi darwinismem a rznmi bezbonmi ideologiemi odhaluj, jak darwinismus mn svt v msto vlky a konfliktu a vyvolv rasismus
a pokusy o etnick istky. Jakto, e darwinismus vede lidi k vlce,
anarchie, chaosu a konfliktu (a k tomu, e povauj tento stav vc
za soust pirozenosti ivota)?
Podle pekroucenho nzoru darwinist jsou lid produktem
prodnho zkona a nhody a jsou druhem vyvinutho zvete,
kter existuje pouze kvli peit nejsilnjch. Proto neexistuje
dvod, pro neprojevovat takov zvec rysy jako jsou agresivita,
neltostnost a nsil. Navc, protoe jsou lid produktem nhody
a prodnho zkona, my nejsme za takov rysy odpovdn. Tato
idea je podbzena v psanch a vizulnch mdich navzdory faktu,
e postrd jakkoli vdeck zklad. Vzdlvac instituce ji zo-
tlak komunistick ny
183
brazuj, jako by lo o prokzan fakt, co vede lidi k upadnut pod

kouzlo darwinismu, ani by si toho byli vdomi. Nsledkem toho
nejsou mlad lid vedeni k lsce, soucitu a sebeobtovn, ale inklinuj ke zloinu, nsil a zlu.
Darwinismus a materialismus tvrd, e lidsk pokrok zvis
na konfliktu, kter vys uje v peit nejsilnjch. Skutenost, e
je to pedkldno, jako by se jednalo o vdeckou pravdu a e to
bylo vyjdeno sttnky, vldci a vojenskmi pedstaviteli bhem
let vedla k milionm mrtvch, obrovskmu mnostv zmrzaench a znienm mstm a nrodm. Lidstvo prolo dvma svtovmi vlkami a potp se do konfliktu, anarchie a terorismu
kvli darwinistick chvle konfliktu, kter povauje za zklad pro
pokrok.
Darwinismus povauje ivot za neustl zpas, v nm siln
mohou pet dokud jsou nemilosrdn a proto je nespravedliv
sout ospravedlniteln. Pokud je ivot boj, pak vlka je jenom
prostedkem k peit a bt nemilosrdn je zpsobem, jak se
chrnit. Podle tto zvrhl mylenky jsou slab a oslaben odsouzeni k rozdrcen a eliminaci.
Darwinismus vede jedince a spolenosti k nemilosrdnosti a
krutosti, povauje vlku a sout za biologickou nezbytnost a
tvrd, e krveprolit a utrpen (a dokonce i zavinn utrpen) jsou
semeny pokroku. Toto ve povauje za prodn zkon. Kdy se
tato mylenka stane oficiln ideologi celho sttu, bude nevyhnutelnm vsledkem teror.
Z tohoto dvodu eliminace a odstrann ideologie darwinismu bude znamenat tak eliminaci filosofie konfliktu a jejch
rozmanitch projev. Temn tv darwinismu mus bt odkryta a
velik snaha mus bt vynaloena ku pomoci lidem rozpoznat
184
Boha a vru v Nho. Pevn morlka nboenstv mus bt pln vysvtlena spolenosti.
Bh pikazuje lidem, aby nastolovali spravedlnost za vech
okolnost, milovali mr a byli tolerantn a aby odporovali chaosu
a zkaenosti. Podstata nboensk morlky proto znamen ustanoven mru a bezpenosti. Vechna ti bosk nboenstv (kesanstv, judaismus a islm) odporuj konfliktu a nsil. Odmtnut
darwinistick filosofie a jej nahrazen nboenskou morlkou
znamen nahrazen nenvisti a konfliktu lskou, soucitem, toleranc a odputnm.
tlak komunistick ny
185
i, kdo podporuj komunismus, chtj vidt svt ovldan konfliktem, bojem

a strachem. Muslimov, kte se pidruj islmsk morlky, upednostuj
vidt svt, kde kompromis pevauje nad bojem, bratrstv nas konfliktem a
lska a pokoj nad strachem.
knize jsme prozkoumali

krutost, kterou komunistick
na uvalila na vlastn lid a dkazy pro tichou genocidu muslim
ve Vchodnm Turkestnu. Vzhledem k tomu, e katastrofa, kterou na svt uvrhl darwinismus je zcela zejm,
je odpovdnost vech lid dobrho svdom vst vn boj ide
proti ideologii, kter vedla k prolit tolik krve. Jednm podstatnm rozmrem tohoto boje je opozice darwinistick, komunistick ideologii, kter pivedla reim v n k naprost
neltostnosti. Celmu svtu je teba ct, e akoli se na obrtila smrem k ekonomice volnho trhu, to nezmnilo fakt, e stle
pedstavuje Rudou hrozbu. Je teba vst kampa proti maoistickmu komunismu, kter nadle reprezentuje politick hledisko
pekingskho reimu a proti darwinismu, na nm je zaloen.
Hrozn zloiny proti lidskosti, ke kterm komunistick ideologie
vedla v n, Kambodi, Albnii, Severn Korei a dalch zemch
mus bt neustle ped nmi.
Darwinismus a maoismus - a vechny ostatn varianty komunismu nejsou, jak si mnoho lid v n pedstavuje, ideologiemi osvobozen, ale klamy, vedoucmi k barbarstv a zotroen,
a to mus bt ozejmno. Kampa proti komunismu je stle zsadn a nesm bt zapomenuto, e kad krok k odhalen
jeho prav tve bude krokem smrem ku pomoci nevinnm nrodm, jako jsou muslimov ve Vchodnm Turkestnu, v souasnosti trpc pod
komunistickm tlakem.
Krutost a utrpen zpsoben
Ujgurm ijcm ve Vchodnm Turkestnu proto,
188
e jsou muslimov ukld velkou odpovdnost vem muslimm

na svt. Jak Bh avizuje v jednom veri:
A co je vm, e nebojujete na stezce Bo a za utitn
z mu, en a dt, kte kaj: Pane n, vyve ns z
tohoto msta, jeho obyvatel jsou nespravedliv! Dej
nm ochrnce Tebou vybranho a poli nm pomocnka
Tebou ustanovenho! (Korn, 4:75)
Jak nazeno v tomto veri je povinnost kadho muslima

vst vlku za osvobozen vech utlaench muslim. Systematick genocida provdn any ve Vchodnm Turkestnu potebuje opozici diplomacie, mdi a obanskch iniciativ.
na vynakld velkou snahu na to, aby pimla svt na region zapomenout a zobrazuje nevinn muslimy jako teroristy.
Tv v tv tomuto mus kad muslim pout vechny dostupn
prostedky, aby povdl svtu o utrpen ve Vchodnm Turkestnu
a upoutal pozornost mezinrodnch organizac. Muslimov mus
publikovat tma v novinch, asopisech a na webovch strnkch.
Musej podporovat sprvnou vc lid ve Vchodnm Turkestnu.
Politit vdci musej tma nakousnout, poadovat spravedlnost a
trval een ve svch vztazch s nou a Zpadem a lenov veejnosti je k tomu mus pobzet. Civiln organizace musej tak
tma otevt a podat semine, konference a vzpomnkov dny
Vchodnho Turkestnu. Pivedenm tmatu do mezinrodn
agendy mohou bt na nu uvaleny legln sankce a muslimm z
Vchodnho Turkestnu lze dt novou nadji ukznm, e nebyli
zapomenuti.
Mimoto, celmu svtu mus bt pedstaven islm a ukzno,
e islm nem nic spolenho s terorismem, ale ve skutenosti
zaml zkoncovat s takovmi projevy nsil.
Mluvit oteven a odsuzovat ty, kdo tvrd, e se uchyluj k terorismu ve jmnu nboenstv a vysvtlovat a praktikovat islm-
tlak komunistick ny
189
skou toleranci a mrumilovn postoj k jinm vyznnm pat mezi

nejvt odpovdnosti souasnho vku. Tmto zpsobem lze vzt
vtr z plachet utiskujcm reimm jako je na, kter se pokou
zskat sympatie svta zobrazovnm muslim, je utlauj, coby
terorist a umon to, aby skuten pravda vyla najevo. Muslimov mus uinit naprosto jasnm, e nevyhledvaj srku civilizac, ale e naopak si pej vidt mr a harmonii mezi vemi
nboenstvmi a civilizacemi a e toto je zsadn prvek morlky
Kornu.
Zkrtka muslimov mus pracovat k piveden mru a stability na svt a oponovat vem silm stojcm proti mru a stabilit,
dokonce i tm, je se skrvaj pod islmskou maskou. Nesmme
zapomenout, e vlda vlky a chaosu, jako opak k mru a bezpenosti, je popsna Kornem jako fitna (nevra a jej vnucovn
druhm), hch, kter Bh proklel.
Historick odpovdnost, j el Turecko

Hlediska, je byla vyslovena vzhledem k ve popsan situaci jak ve Vchodnm Turkestnu tak v islmskm svt, odhaluje,
e Tureck republika m v tto souvislosti konkrtn zodpovdnost.
Zvame zleitost nejprve z hlediska Vchodnho Turkestnu. Vce ne kterkoli jin nrod, Turecko potebuje podat
pomocnou ruku muslimm z Vchodnho Turkestnu, protoe ujgurt muslimov jsou Turci. To dv Turecku ohromnou mezinrodn vhodu, kdy dojde na obranu zkonnch prv
Vchodnho Turkestnu. Stejnm zpsobem jako je na Turecko
nahleno mezinrodn komunitou jako na dost oprvnn brnit
prva Turk v Makedonii a Turkmen v severnm Irku, bude tak
povaovno za oprvnn pibrat prva tureckch Ujgur ve Vchodnm Turkestnu. Navc obrana leglnch prv muslim V-
190
chodnho Turkestnu je strategickou nezbytnost pro Turecko samotn. Tureck republiky stedn Asie pihlej bitv o vliv mezi
mnostvm zem jako Turecko, Rusko a rn. Jednou cestou, jak se
Turecko me stt v regionu vlivnjm je obrtit politick iniciativy k zabezpeen lsky a dvry lid v tto oblasti. Pokud se
bude Turecko brt za vc Vchodnho Turkestnu, posl se vra v
tureckou slu a moc rozhodnut nad vemi tureckmi republikami.
Druhm aspektem vci je zobrazovn islmu jako vzoru pro
svt, jak uveno dve. Nejsilnj kandidt v islmskm svt,
kter je schopen toho doshnout je Turecko. Muslimt Turkov
pln uchopili principy lsky, cty a tolerance uchovan v islmu
jako svtost a jsou modern a souasn. Vlastn tak obrovsk kulturn ddictv a historickou vizi zddnou po Osmansk i. Ze
vech islmskch zem je Turecko nejlpe integrovno do zpadnho svta. Turecko me poskytnout nejefektivnj een uml
srky civilizac kter je prosazovna mezi islmskm a zpadnm svtem.
Mus se doufat, e dvact prvn stolet uvid een na problm Vchodnho Turkestnu a cel islmsk svt, vetn Vchodnho Turkestnu, pozn mr a bezpenost. Budoucnost
Vchodnho Turkestnu, jako i celho islmskho svta, bude, z
Bo vle, svtl a nadjn. Znamen toho se ji zaala objevovat.
Muslimov jsou rozhodnut lnout ke svm vrm navzdory krutosti a tisku a nyn existuje celosvtov trend nvratu k nboensk morlce.
A Bh zve lidi do pbytku mru a vede po stezce pm,
koho chce. Tm, kdo dobr konali, bude patit odmna
nejkrsnj a jet jim bude pidno; jich tve nepokryje ani chmura, ani ponen a budou rje obyvateli a
v nm vn bude jejich pebvn. (Korn, 10:25-26)
tlak komunistick ny
191
"Allah
calls to the Abode of
Peace and He guides whom
He wills to a straight path.
Those who do good will have the
best and more! Neither dust nor debasement will darken their faces.
They are the Companions of the
Garden, remaining in it timelessly,
for ever."
(Surah Yunus: 25-26)
arwinismus, jinak teorie evoluce, byl prosazen se zmrem

popt fakt stvoen, ale ve skutenosti se
jedn o nepravdiv, nevdeck nesmysl. Tato teorie, je
tvrd, e ivot se vyvinul nhodou z neiv hmoty, byla vyvrcena vdeckm dkazem jasnho nvrhu vesmru a ivch vc.
Takto vda potvrdila fakt, e Bh stvoil vesmr a iv vci v nm.
Propaganda dnes provdn za elem udret teorii evoluce
naivu je zaloena ist na pekrucovn vdeckch fakt, pedpojat interpretaci a lch a falch pestrojench za vdu.
Jene tato propaganda neme zakrt pravdu. Fakt, e teorie evoluce je nejvtm klamem v historii vdy byl vyslovovn
dalmi a dalmi svtovmi vdci v uplynulch 20-30 letech.
Vzkum proveden v 80.letech konkrtn dokzal, e tvrzen
darwinismu nem dn podklad, co je vc prohlen mnostvm vdc. Konkrtn ve Spojench sttech mnoho vdc z rznch oblast biologie, biochemie a paleontologie uznalo
neplatnost darwinismu a vzalo v vahu stvoen, jako pvod ivota.
My jsme prozkoumali zhroucen evolun teorie a dkazy
stvoen z vdeckho hlediska velmi detailn v mnoha naich pracch, a stle v tom pokraujeme. Kladouce
draz na tento pedmt, bude ku prospchu jej zde
shrnout.
194
Ideologick kolaps darwinismu

Aspektem darwinismu, dky nmu pestv platit tvrzen, e
m vznam pouze pro vdeck svt, a stv se velice dleitm
pro celou spolenost, je jeho ideologick rozmr. Odpov , kterou dv na otzku, jak iv vci, vetn lidstva, vznikly dl z
darwinismu podstatu mnoha filosofi, svtonzor a politickch
ideologi.
Mli bychom zde uvit vzath mezi
darwinismem a materialistickou filosofi.
Materialistick filosofie neboli materialismus je mylenkov smr sahajc a do starho ecka. Materialismus spov na
pedpokladu, e hmota je jedin vc, kter
existuje. Podle filosofie materialismu hmota
vdy existovala a bude existovat navdy.
Znovu podle tto filosofie mimo hmotu neexistuje nic.
Pirozen se materialismus odr i na
politickm kolbiti s komunismem zde neCharles Darwin
pochybn zaujmajcm msto. Karl Marx a Friedrich Engels, povaovan za zakladatele
komunismu, byli tak zakladateli dialektickho materialismu. V
kadm ppad komunismus nen nic jinho ne materialismus
aplikovan na spoleensk vdy Marxem a Engelsem.
Komunismus se dnes povauje za ideologii odhozenou na
smetit djin, vyjma faktu, e je stle nesmrn vlivn. Destruktivn prvky tto ideologie lze dosud poci ovat v mnoha zemch
svta.
Zde darwinismus pedpokld velikou dleitost. Jeliko darwinismus, neboli teorie evoluce, tvrd, e iv vci nebyly stvoeny, ale vznikly nhodou, dky emu se mu dostalo rozshlho
pijet materialistickmi ideologiemi a byl pijat jako zkladn
podstata komunismu. Vichni hlavn komunitit ideologov ak-
tlak komunistick ny
195
ceptovali teorii slovo od slova a na n zaloili sv ideologie.

V dopise Friedrichu Engelsovi v roce 1860, napklad, Karl
Marx pravil o Darwinov knize Tato kniha obsahuje zklady prodn historie pro nae nzory.(91) V jinm dopise nsledujcho
roku Karl Marx a Friedrich Engels tentokrt Ferdinandu Lassallovi, Marx pravil: Darwinova kniha je velice dleit a slou mi
jako zkladna v prodnch vdch pro tdn boj v historii.(92)
Podobn Mao Ce Tung, zakladatel nskho komunismu, oteven prohlsil Zklady nskho socialismu spovaj na Darwinovi a teorii evoluce.(93)
Tak mus bt intelektuln boj proti komunismu namen na
materialismus a teorii evoluce. Je tak jasn, e rozshl pijet
evolun teorie ve spolenosti bude dle pstovat materialismus,
a tak i komunismus.
Vdeck kolaps darwinismu

Akoli tato doktrna sah a do starho ecka, teorie evoluce
se velmi rozvinula v 19.stolet. Nejdleitj rozvinut, kter ji
vyneslo na vrchol vdy bylo uinno Charlesem Darwinem v Pvodu druh, publikovanm v roce 1859. V tto knize popel, e
Bh stvoil jednotliv druhy na zemi
zvl , jeliko tvrdil, e vechny maj
jednoho pedka a postupn se rozvinuly drobnmi zmnami v prbhu
doby. Darwinova teorie nebyla zaloena na dnm konkrtnm vdec-
ith the experiments he carried out, Louis PasW teur

invalidated the claim that "inanimate matter can create life", which constituted the
groundwork of the theory of evolution.
196
km zjitn. Jak i on piznal, byl to pouh pedpoklad. Navc,

jak se Darwin svil v dlouh kapitole sv knihy Pote teorie,
teorie neobstla mnoh kritick otzky.
Darwin vloil svou nadji do novch vdeckch objev, od
nich oekval, e vye tyto tkosti. Avak oproti jeho oekvnm, vdeck zjitn jen rozila rozmry tchto problm.
Porka darwinismu tv v tv vd me bt zhodnocena pod
temi zkladnmi tmaty:
1) Teorie nevysvtluje, jak vznikl ivot na zemi.
2) dn vdeck zjitn neukzala, e evolun mechanismus navren teori m njakou evolun moc.
3) Fosiln nlezy dokazuj pesn opak toho, co teorie naznauje.
V tto sekci prozkoumme vechny ti body v povechnm
shrnut:
Prvn nepekonateln krok:

Pvod ivota
Teorie pedpokld, e vechny iv druhy se vyvinuly z jedin iv buky, kter se objevila na Zemi ped 3.8 miliardami
let. Jak jedna buka me generovat miliony sloitch ivch
druh a, kdyby se nkdy evoluce odehrla, jaktoe nejsou pozorovny stopy ve fosilnch nlezech, to jsou otzky, na kter teorie neum odpovdt. Avak nejprve se musme zeptat, kde se ta
prvn buka vzala?
Jeliko teorie evoluce popr stvoen a jakkoli druh nadpirozenho zsahu, tvrd, e prvn buka vznikla nhodou podle
zkon prody, bez jakhokoli plnu, nvrhu nebo uspodn.
Podle tto teorie musela neiv hmota vyprodukovat ivou buku
jako vsledek srie nhod. Takov tvrzen je vak nesluiteln s
nejvce nenapadnutelnmi pravidly biologie.
tlak komunistick ny
197
ivot pochz ze ivota

Ve sv knize Darwin nikdy neodkazuje na pvod ivota. Primitivn chpn tehdej vdy se spokojilo s pedpokladem, e ivoichov maj jednoduchou stavbu. Od stedovku byla
spontnn generace, tvrdc, e neiv materily se spoj, aby vytvoily iv organismy, hojn akceptovna. Bn se vilo, e
hmyz m pvod ve zbytcch potravin a myi v obil. Zajmav pokusy byly provedeny, aby dokzaly tuto teorii. Njak obil bylo
poloeno na pinav kus pltna a vilo se, e se v nm brzy objev myi.
Podobn vvoj larev v rozkldajcm se mase ml bt dkazem spontnn generace. Le pozdji bylo pochopeno, e ervi
se v mase neobjevuj spontn, ale byly zde nakladeny mouchami
ve form larev, neviditelnmi pouhm okem. V dob, kdy Darwin
napsal Pvod druh, domnnka, e bakterie me vzniknout z
neiv hmoty, byla ve svt vdy hojn pijmna.
Jene pt let po zveejnn Darwinovy knihy, Louis Pasteur
oznmil sv vsledky dlouhch studi a experiment, je vyvrtily
spontnn generaci, zkladn kmen Darwinovy teorie. Ve sv triumfln lekci na Sorbon v roce 1864, Pasteur pravil: Nikdy se
doktrna spontnn generace nevzpamatuje ze smrtelnho zsahu
tmto jednoduchm pokusem.(94)
Po dlouhou dobu obhjci evolun teorie odolvali tmto zjitnm. Avak jak rozvoj vdy odhalil sloitou stavbu buky ivch
lexander Oparin's attempts to offer

an evolutionist explanation for the
origin of life ended in a great fiasco.
198
tvor, mylenka, e ivot me vzniknout nhodou elila jet

vtmu nporu.
Bezvsledn snahy 20.stolet

Prvnm evolucionistou, kter se kdy chopil tmatu pvodu ivota byl v 20.stolet proslul rusk biolog Alexander Oparin. S
rznmi tezemi rozvinutmi ve 30.letech se snail dokzat, e
iv buka me vzniknout nhodou. Tyto studie vak byly odsouzeny k selhn a Oparin musel uinit nsledujc doznn:
Nanetst vak je problm pvodu buky nejzhadnjm bodem
cel studie o evoluci organism.(95)
Evolucionistit pvrenci Oparina se pokoueli provdt pokusy k vyeen problmu. Nejznmj experiment byl proveden
americkm chemikem Stanley Millerem v roce 1953. Kombinovnm plyn o nich pedpokldal, e existovaly v prvotnch zemsk atmosfe v experimentlnm nastaven a dodvnm energie
smsi, Miller syntetizoval nkolik organickch molekul (amino kyselin) ptomnch ve struktue blkovin. Pouze pr let uplynulo,
ne bylo odhaleno, e tento pokus, kter byl pedstavovn jako
vznamn krok ve jmn evoluce, byl neplatn, jeliko atmosfra
pouit pi pokusu byla naprosto odlin od skutench podmnek na Zemi.(96)
Po dlouhm tichu Miller piznal, e atmosfrick prostednk, kterho pouil byl nerealistick.(97)
Vechny snahy evolucionist ve 20.stolet k vysvtlen pvodu ivota selhaly. Geochemik Jeffrey Bada, z Institutu San Diego
Scripps akceptuje tento fakt v lnku zveejnnm v asopise Earth (Zem) v roce
1998:
Stanley Miller
tlak komunistick ny
199
ezi nejvt klamy evolucionist pat pedstava, jak se

ivot spontnn rozvinul na
tom, co nazvaj primitivn Zem
(na obrzku). Snaili se to dokzat takovmi studiemi jako
byl Millerv pokus. Jene
znovu utrpli porku tv v
tv vdeckm faktm: Vsledky zskan v 70.letech dokzaly, e atmosfra tto
primitivn Zem byla naprosto
nevhodn pro ivot.
Dnes jak opoutme 20.stolet stle elme nejvtmi nevyeenmu problmu, do nho jsme ve 20.stolet zabedli: kde se vzal
ivot na Zemi?(98)
Sloit stavba ivota

Primrn pinou, pro evolun teorie skonila v takov
hrozn slep ulice ohledn pvodu ivota je, e dokonce ty iv
organismy povaovan za nejjednodu maj neuviteln sloitou stavbu. Buka ivho organismu je sloitj, ne vechny
nae technologick vrobky. Dnes dokonce i v tch nejlpe vybavench laboratoch nen mon vytvoit ivou buku spojenm
organickch chemikli.
Podmnky poadovan pro vznik iv buky jsou tak
ohromn mnostvm, aby mohly bt vysvtleny nhodou. Pravdpodobnost blkovin, stavebnch jednotek buky, syntetizovanch nhodou je 1 ku 10950 pro prmrnou blkovinu vytvoenou
200
tlak komunistick ny
eden z fakt, je
anuluje
evolun
teorii je neuviteln sloit struktura ivota. DNA
molekula nachzejc se v jdrech
bunk ivch tvor
je toho pkladem.
DNA je jaksi databanka vytvoen z
uspodn
ty
odlinch molekul
v odlinch sekvencch. Tato databanka obsahuje
kdy vech fyzickch rys ivho
organismu. Kdyby
byla lidsk DNA
zapsna, vsledkem by byla encyklopedie
o
900
svazcch.
Nepochybn takov neobyejn informace
popr koncept nhody.
201
z 500 amino kyselin. V matematice je pravdpodobnost men

ne 1 ku 1050 povaovna za nemonou v praktickm smyslu.
Molekula DNA nachzejc se v jdru buky, kter skladuje
genetickou informaci, je neskutenou databankou. Kdyby informace zakdovan v DNA byly zapsny, vytvoily by obrovskou
knihovnu skldajc se z 900 svazk encyklopedi z nich kad
m 500 stran.
Zde se vynouje zajmav dilema: DNA se me replikovat
pouze s pomoc zvltnch protein (enzym). Jene syntza
tchto enzym me bt uskutenna pouze informac zakdovanou v DNA. Jeliko na sob navzjem zvisej mus existovat
najednou pro replikaci. To pivd scn, e ivot vznikl sm od
sebe k mrtvmu bodu. Profesor Leslie Orgel, renomovan evolucionista z univerzity San Diego, Kalifornie, piznal tuto skutenost v z 1994 ve vydn Vdeckho americkho asopisu:
Je extrmn nepravdpodobn, e proteiny a nukleov kyseliny, z
nich oboje maj velice sloitou strukturu vznikly spontnn na
stejnm mst ve stejnm ase. Jene takt vypad nemon mt
jedno bez druhho. A tak na prvn pohled by lovk mohl uzavt,
e ivot nemohl nikdy vzniknout nhodou chemickmi prostedky.(99)
Nepochybn, pokud je nemon, aby ivot vznikl z pirozench pin, potom mus bt akceptovno, e ivot byl vytvoen
nadpirozenm zpsobem. Tento fakt explicitn anuluje evolun
teorii, jejm hlavnm smyslem je popt stvoen.
Imaginrn evolun mechanismus

Druhm vznamnm bodem, kter neguje Darwinovu teorii,
je e oba koncepty navren teori jako evolun mechanismy,
jak bylo zjitno, nemaj ve skutenosti dnou evolun moc.
Darwin zaloil svl evolun pedpoklad cele na mechanismu
prodnho vbru. Dleitost, kterou kladl na tento mechanis-
202
mus byla evidentn v nzvu jeho knihy: Pvod druh skrze prostedky prodnho vbru
Prodn vbr znamen, e ty iv organismy, kter jsou silnj a lpe uzpsoben prodnm podmnkm jejich pirozenho
prosted peij zpas o ivot. Napklad ve stdu jelen, na kter
za elmy peij ti nejrychlej. Proto se bude jelen stdo skldat se silnch a rychlch jedinc. Avak toto nepochybn nezpsob, aby se jeleni vyvinuli a transformovali v jin ivoin druhy,
kupkladu kon. Proto mechanismus prodnho vbru nem
amarck vil, e irafy

se vyvinuly z takovch
zvat, jako jsou antilopy. Podle jeho nzoru
krky bloravch zvat
postupn rostly del a
del, a vznikly irafy.
Podle zkon ddinosti
objevench Mendelem v
roce 1865 je dokzno,
e je nemon, aby se
monosti shromdn
bhem ivota pedaly
nsledujcm generacm.
Lamarckova iraf pohdka tak byla deponovna do popelnice djin.
tlak komunistick ny
203
dnou evolun moc. Darwin si byl tohto faktu tak vdom, proto
uvedl ve sv knize Pvod druh, e Prodn vbr nic nezme,
dokud se u jedinc neobjev nhodn prospn individuln variace a rozdly.(100)
Lamarckv vliv
Take, jak se tyto prospn variace objev? Darwin se snail zodpovdt tuto otzku z pohledu primitivnho chpn vdy
sv doby. Podle francouzskho biologa Chevaliera de Lamarck
(1744-1829), kter il ped Darwinem, iv tvorov pedvaj rysy,
kter zskali v prbhu ivota pt generaci. Trval na tom, e
tyto rysy, akumulovan z generace na generaci, zpsobuj, e
vznikaj nov druhy. Napklad tvrdil, e irafy se vyvinuly z antilop. Jak usilovaly doshnout na listy na vysokch stromech, jejich
krky se postupn z generace na generaci natahovaly.
Darwin tak uvd podobn pklady. V knize Pvod druh
kupkladu prav, e nkte medvdi hledajc potravu ve vod se
postupn transformovali na velryby.(101)
Avak zkony ddinosti, kter objevil Gregor Mendel (182284) a byly oveny genetikou, kter rozkvetla ve 20.stolet nakonec zdemolovaly legendu o zskanch rysech pedvanch
potomkm. Tak prodn vbr piel o vhodu coby evolun mechanismus.
Neodarwinismus a mutace
Za elem nalzt een darwinist vyvinuli modern teorii
synteze neboli jak je to obecn znmo, neodarwinismus, na
konci 30.let. Neodarwinismus dodal mutace, co jsou poruen
formovan geny v ivch tvorech kvli vnjm faktorm jako radiace nebo replikan chyby, jako zpsob vhodnch mutac
navc k pirozen mutaci.
204
direct effect of mutaT he

tions is always harmful.
A deformed hand, the
product of mutation.
Dnenm modelem evoluce ve svt je neodarwinismus. Teorie tvrd, e miliony ivch tvor formovan mnostvm sloitch
orgn (ui, oi, plce, kdla) proly mutacemi, to jest genetickmi poruchami. Jene existuje pm vdeck fakt, jen totln
podkopv tuto teorii: Mutace nezpsobuj, e se iv tvorov vyvjej; naopak jsou vdy kodliv.
Dvod k tomu je velice prost: DNA m velice sloitou strukturu a nhodn vlivy ji mohou pouze pokodit. Americk genetik
B. G. Ranganathan to vysvtluje nsledovn:
Nejprve, skuten mutace jsou v prod velmi dk. Za druh, vtina mutac je kodlivch, jeliko jsou to nhodn, spe ne pravideln zmny v genech; jakkoli nhodn zmna ve vysoce
organizovanm systmu bude spe k hormu ne k lepmu. Kupkladu, kdy zemtesen otese pravidelnou strukturou jakou je
budova, v koste budovy se vyskytnou nhodn zmny, kter se v
pravdpodobnost nebudou zdokonalenm.(102)
Nen pekvapiv, e dn ppad mutace, kter by byl k pouit, to jest u nho by bylo znmo, e rozvinul genetick kd,
nebyl dosud pozorovn. Bylo dokzno, e mutace jsou kodliv.
Rozum se, e mutace, kter je pedstavovna jako evolun mechanismus je ve skutenosti genetick kaz, kter pokozuje
iv tvory, a ponechv je bezmocnmi. (Nejznmjm efektem
tlak komunistick ny
205
mutace u lidskch bytost je rakovina.) Oveme destruktivn mechanismus neme bt evolunm mechanismem. Pirozen
vbr na druhou stranu nezme nic sm o sob, jak piznal i
Darwin. Tento fakt ukazuje, e v prod dn evolun mechanismus neexistuje. A pokud neexistuje evolun mechanismus,
tak potom se tento imaginrn proces zvan evoluce nemohl
nikdy odehrt.
Fosiln nlezy:
dn znmky pechodnch forem
Nejjasnjm dkazem, e scn navren teori evoluce se
nikdy neodehrl poskytuj fosiln nlezy.
Podle tto teorie se vechny iv druhy vyvinuly z pedchdce. Dve existujc druhy se asem promnily na nco jinho
a tak vznikly vechny dnen druhy. Tento proces trval miliony let.
Kdyby toto byl ten ppad, etn pechodn druhy by musely existovat a t bhem dlouhch transormanch period. Napklad by
v minulosti musely t druhy pl ryba/pl plaz majc plaz znaky
dodaten k rybm. Nebo by musely existovat plazi/ptci majc
pta znaky dodaten k plazm. Jeliko toto je pechodn stdium, tak by to musely bt neschopn, defektn, zmrzaen tvorov. Evolucionist nazvaj tato imaginrn stvoen
pechodnmi formami.
Kdyby takov zvata kdy ila, musely by existovat miliony a
dokonce miliardy rznch variac a mnostv. Co je vznamj
zbytky tchto podivnch stvoen by mly bt obsaeny ve fosilnch nlezech. V Pvodu druh Darwin vysvtluje:
Pokud je m teorie pravdiv, mnostv pechodnch variant, spojench co nejble s druhy stejn skupiny muselo existovat pospolu
Nsledn, dkaz jejich pedchoz existence lze nalzt pouze mezi
zkamenlmi zbytky.(103)
206
LIVING FOSSILS REFUTE EVOLUTION

Fossils are proof that evolution
never happened. As the fossil
record reveals, living things suddenly appeared together with all
the characteristics they possess,
and they never undergo the slightest change so long as they remain
in existence. Fish have always existed as fish, insects as insects,
and reptiles as reptiles. There is
no scientific validity to the claim
that species emerged gradually.
Sea Urchin
Period: Paleozoic Age, Carboniferous Period
Age: 295 million years
Sun Fish
Period: Cenozoic Age,
Eocene Period
Age: 54-37 million years
Crane Fly
Period: Cenozoic Age, Eocene Period
tlak komunistick ny
207
Starfish
Period: Paleozoic Age, Ordovician Period
Birch Tree Leaf

Eocene Period
Cicada
Period: Mesozoic
Age, Cretaceous Period
Age: 125 million
years
Sequoia Leaf
Eocene Period
208
Darwinovy nadje rozdrceny

Avak akoli evolucionist vynaloili usilovn snahy k nalezen zkamenlin po celm svt od poloviny 19.stolet dodnes,
dn pechodn formy nebyly odhaleny. Vechny zkamenliny
oproti oekvn evolucionist ukazuj, e ivot se objevil na Zemi
nhle pln vytvoen. Jeden slavn britsk paleontolog Derek V.
Ager, pipout tento fakt, pestoe je evolucionistou:
Vyplv z toho, e prozkoumme-li fosiln zznam detailn, a na
rovni d nebo druh, nachzme zas a znova nikoli postupnou evoluci, ale nhlou explozi jedn skupiny na et druh.(104)
To znamen, e ve fosilnm zznamu se vechny iv druhy

narz roziuj pln formovan, bez jakchkoli pechodnch
forem mezi nimi. Toto je pravm opakem Darwinovch pedpoklad. Tak je to velice siln dkaz, e iv vci jsou stvoeny.
Jedinm vysvtlenm nhl expanze pln vyvinutho druhu bez
evolunho pedka je, e byl vytvoen. Tuto skutenost uznv i
velmi proslul evolun biolog Douglas Futuyma:
Stvoen a evoluce, tm jsou vyerpny vechny mon pvody ivch druh. Organismy se bu objevily na zemi pln vyvinut i nikoli. Pokud ne, musely se vyvinout z dve existujcch druh
njakm procesem modifikace. Pokud se objevily najednou v pln
vyvinutm stdiu, pak musely bt vytvoeny njakou vemocnou inteligenc.(105)
Fosilie ukazuj, e se druhy na Zemi objevily pln vyvinut v

dokonalm stavu a najednou. To znamen, e pvod druh na
rozdl od Darwinovch pedpoklad netkv v evoluci, ale ve stvoen.
Pohdka o lidsk evoluci

Pedmtem nejvce probranm obhjci teorie evoluce je subjekt pvodu lovka. Darwinist tvrd, e modern lovk se vyvinul z opici podobnmu stvoen. Bhem dajnho evolunho
tlak komunistick ny
209
procesu, jen dajn zaal ped 4-5 miliony let, mly existovat
jaksi pechodn formy mezi modernm lovkem a jeho pedchdci. Podle zcela imaginrnho scne byly vytvoeny zkladn
kategorie:
1. Australopithekus
2. Homo habilis
3. Homo erektus
4. Homo sapiens
Evolucionist nazvaj prvn pedchdce jako Australopithekus, co znamen jihoafrick lidoop. Tyto druhy nejsou nim
vce, ne dvnmi druhy lidoopa, kter pozdji vyhynul. Rozshl
vzkum rznch druh Australopitheka dvma slavnmi svtovmi anatomy z Anglie a USA, jmenovit Lordem Solly Zuckermanem a
profesorem Charlesem Oxnardem, ukazuje, e tito lidoopov
patili k obyejnm druhm lidoop, kter pozdji vyhynuly a
vbec se nepodobaj lidem.(106)
Evolucionist klasifikuj ostatn stdia jako homo, co znamen lovk. Podle jejich tvrzen tvorov v homo srii jsou lpe
vyvinut ne Australopithekus. Evolucionist navrhli fiktivn
schma aranovnm rznch fosili do nleitho podku. Toto
schma je imaginrn, protoe nebylo nikdy dokzno, e existuj evolun vztahy mezi tmito rozlinmi tdami.
Ernst Mayr, jeden z nejvznamjch evolucionist 20.stolet
tvrd ve sv knize Jedna dlouh hdka, e konkrtn historick
hdanky jako je pvod druh nebo Homo sapiens, jsou extrmn
obtn a mohou vystit v konen a uklidujc vysvtlen.(107)
Nartnutm etzce Australopithekus > Homo habilis >
Homo erektus > Homo sapiens, evolutionist naznauj, e kad
nsledujc druh je potomkem pedchozho. Avak nedvn zjitn paleoantropolog odhalila, e Australopithekus, Homo habilis, a Homo erektus ili v rznch stech svta souasn.(108)
Navc urit segmenty tto lidsk klasifikace jako Homo
210
erektus ily a do nedvnch modernch dob. Homo sapiens neandarthalensis (neandrtlec) a Homo sapiens sapiens (modern
lovk) spolu ili v jedn oblasti.(109)
Tato situace zjevn zna neplatnost tvrzenm e jsou si navzjem pedkem a potomkem. Stephen Jay Gould vysvtluje tento
mrtv bod evolun teorie, akoli byl sm vedoucm obhjcem
evoluce ve 20.stolet:
Co se stalo s nam ebkem, kdy mme ti koexistujc rody hominid (A. afrikanus, robustn australopithecines, a H. habilis),
dn jasn odvozen od druhho? Navc dn z tch t neprojevuje jakkoli evolun trendy bhem svho pobytu na zemi.(110)
Strun eeno, scn lidsk evoluce, kter je prosazovn

rznmi kresbami poloopice, opiho mue, objevujcch se v mdich a uebnicch, co je, upmn, prostedkem propagandy, je
pouhou pohdkou bez vdeckho zkladu.
Lord Solly Zuckerman, jeden z nejslavnjch a nejuznvanjch vdc ve Velk Britnii, kter provdl vzkum tohoto
subjektu po lta a studoval zkamenliny Australopitheka po 15
let, nakonec uzavel, navzdory tomu, e je sm evolucionistou,
e ve skutenosti neexistuje rodinn strom vtvc se od opicm
podobnch stvoen k lovku.
Zuckerman tak vytvoil zajmav spektrum vdy sahajc
od toho, co je povaovno za vdeck k tomu, co je povaovno
za nevdeck. Podle Zuckermanova spektra nejvce vdeck to
jest zvisejc na konkrtnch dajch jsou oblasti jako chemie a
fyzika. Po nich jdou obory biologie a pak spoleensk vdy. Na
vzdlenm konci spektra, co je oblast povaovan za nejmn
vdeckou jsou mimosmyslov vnmn, koncepty jako telepatie
a est smysl a nakonec lidsk evoluce. Zuckerman objasuje
sv zdvodnn:
Pohybujeme se od hlen se k objektivn pravd do tchto oblast
pedpokldan biologick vdy, jako jsou mimosmyslov vnmn a
tlak komunistick ny
211
interpretace lidsk fosiln historie, kde je pro vcho [evolucionistu] vechno mon a kde vniv vc [v evoluci] je nkdy schopen uvit nkolika navzjem si odporujcm vcem souasn.(111)
Povdaka o lidsk evoluci se vyvaila v pouh pedpojat interpretace nkterch zkamenlin lidmi, kte slep lnou k tto teorii.
Darwinv vzorec!
Vedle technickch dkaz, jimi jsme se dosud zabvaly,
poj me nyn pro jednou prozkoumat jakm druhem povry je
evoluce pkladem tak prostm, e by jej pochopilo dt: Teorie
evoluce tvrd, e ivot vznikl nhodou. Podle tohoto tvrzen neiv a nevdom atomy se spojily, aby vytvoily buku, kter jaksi
vytvoila dal iv vci vetn lovka. Uvaujme o tom. Spojmeli prvky, kter jsou stavebnmi jednotkami, jako je uhlk, fosfor,
dusk a draslk vznikne pouze hmota. Je jedno, jakmi procesy
projde, kupa atom neme vytvoit jedinho ivho tvora.
Chcete-li, podnikneme experiment a prozkoumme, co opravdu
evolucionist tvrd, ani by to nahlas nazvali Darwinovou formul:
Dovolme evolucionistm, a do barel vlo vechny materily ptomn v ivch organismech jako fosfor, dusk, kyslk, uhlk, elezo, hok. Dovolme jim dokonce vloit jakkoli materil, kter v
normlnch podmnkch neexistuje, pokud ho povauj za nezbytn. Dovolme jim, a pidaj tolik aminokyselin a protein z
nich kad m pravdpodobnost vzniku 10 ku 950 kolik budou
chtt. Dovolme jim sms vystavit takovmu teplu a vlhku, jak budou
chtt. Dovolme jim ji mchat jakmkoli technologicky vyvinutm pstrojem. Dovolme jim postavit ty nejproslulej vdce vedle barel
a a odbornci ekaj miliardy nebo i biliony let. Dovolme jim, a
umle vytvo jakkoli podmnky nezbytn k vytvoen lovka. Nehled na to, co podniknou, nebudou schopni vytvoit lovka, ek-
212
nme profesora, kter zkoum stavbu vlastnch bunk pod elektronovm mikroskopem. Nebudou schopni vyprodukovat irafy, lvi,
vely, kanrky, kon, delfny, re, orchidee, lilie, karafity, banny,
pomerane, jablka, datle, rajata, melouny, dn, fky, olivy, grepy,
broskve, hrek, baanty, pestrobarevn motly ani miliony dalch
druh. Vskutku, nedostanou z nich jedinou buku.
Strun eeno, nevdom atomy nemohou vytvoit spojenm ivou buku. Nemohou znovu rozhodnout a rozdlit buku
na dv, nemohou znovu rozhodnout a vytvoit profesora, kter
nejprve vynalezne elektronov mikroskop a pak si pod nm prozkoum vlastn bunnou strukturu. Hmota je nevdom, neivotn hromada, a vstupuje do ivota svrchovanm Bom
stvoenm.
Teorie evoluce, tvrdc opak je naprostm klamem, odporujcm zdravmu rozumu. Pemlet chvli o tvrzench evolucionist odhaluje tuto realitu, tak jako ve uveden pklad.
Technologie v oku a v uchu

Jinm subjektem, jen zstv nezodpovzen evolun teori
je asn kvalita vnmn okem a uchem.
Ne pejdeme k subjektu oka, zodpovzme strun jak vidme. Svteln paprsky pichzejc od uritho objektu dopadaj
opan na on stnici. Zde jsou pevedeny do elektrickch signl
bukami a putuj do nepatrnho bodu vzadu v mozku, kter je
centrem vidn. Tyto elektrick signly jsou zde po srii proces
vnmny jako obraz. S tmto technickm vysvtlenm zauvaujme.
Mozek je izolovn od svtla. To znamen, e uvnit je naprost tma. Tak centra vidn nikdy nedoshne svtlo a me bt
nejtemnjm mstem jak si dovedete pedstavit. Pesto pozorujete osvtlen, jasn svt v tto temnot.
Obraz vytvoen okem je tak ostr a rozlien, e ani technologie 20.stolet jej nebyla schopna doshnout. Pohldnte na
knihu je tete, ruce jimi ji drte a potom zvednte hlavu a roz-
tlak komunistick ny
213
hldnte se kolem sebe. Mete nkde vidt tak dokonale ostr

obraz? Ani ta nejmodernj televizn obrazovka vyroben nejlepm vrobcem na svt neposkytuje tak dokonal obraz. Toto
je 3D, barevn, dokonale ostr obraz. Po vce ne 100 let se tisce
inenr snaily doshnout takov ostrosti. Obrovsk tovrn haly
byly postaveny, mnoho vzkumu provedeno, mnoho pln a nvrh vytvoeno. Znovu se podvejte na televizn obrazovku a na
knihu, kterou drte. Uvidte, e existuje v rozlien a ostrosti
velk rozdl. Navc televizn obrazovka poskytuje pouze 2D obraz,
kdeto vae oi maj trojrozmrnou perpektivu s hloubkou. Po
mnoho let se tisce inenr snaily vytvoit trojrozmrnou obrazovku dosahujc rozlien oka. Ano, obdreli trojrozmrn televizn systm, na kter se muste dvat specilnmi brlemi; navc
jde pouze o umlou trojrozmrnost. Pozad je rozmazan a poped vypad jako z papru. Nikdy nebude mon vytvoit vizi
espite their dozen of years of

efforts, people have not been
able to provide vision which
has the same sharpness and
high quality as the vision of an
eye.
214
kvalitou rovnou oku. Jak v kamee, tak v televizi dochz ke ztrt

kvality.
Evolucionist tvrd, e mechanismus produkujc tento ostr
a rozlien obraz vznikl nhodou. Te , kdyby vm nkdo ekl, e
televize ve vaem pokoji je vsledkem nhody, e vechny atomy
se nhodou spojily a vytvoily tento pstroj, co vytv obraz, co
byste si pomysleli? Jak mohou atomy dokzat co nedoke tisc
lid? Pokud pstroj produkujc obrazy mnohem primitivnj ne
oko neme vzniknout nhodou, tak potom je zjevn, e ani oko,
ani obrazy, kter produkuje nemohly vzniknout nhodou.
Stejn situace nastv s uchem. Vnj ucho sbr zvuky boltcem a vede je do stednho ucha, stedn ucho pedv zvukov
vibrace jejich zesilovnm a vnitn ucho je pedv mozku peloenm do elektrickch signl. Stejn jako u oka, akt slyen se
finalizuje v centru slyen v mozku. Mozek je izolovn od zvuku
stejn, jako je izolovn od svtla. Jedno jak hluk je venku, v
mozku je naprost ticho. Nicmn ty nejostej zvuky jsou vnmny v mozku. Ve vaem zcela tichm mozku naslouchte symfonim a slyte hluk peplnnho msta. Avak kdybychom mili
hladinu hluku v mozku, bylo by tam naprost ticho.
Tak jako v ppad zobrazovn desetilet snah bylo vynaloeno k vytvoen a reprodukovn zvuku vrnho originlu. Vsledkem jsou zvukov pehrvae, hi-fi systmy a systmy
zachycovn zvuku. Navzdory v technologii a tiscm inenr,
kte na tom pracovali, nebyl zskn zvuk majc stejnou ostrost a
jasnost jako zvuk vnman uchem. Pomyslete na nejvy hi-fi
systmy vyroben nejvt spolenost v hudebnm prmyslu. Dokonce je-li zvuk zaznamenvm tmito pstroji je ho st ztracena; a kdy si pustte hi-fi systm, pokad usklyte syiv
zvuk, ne hudba zane. Avak zvuky produkovan technologi
lidskho tla jsou extrmn ist a ostr. Lidsk ucho nikdy nevnm zvuk doprovzen syenm nebo s poruchami jako to dl
hi-fi; naopak poskytuje zvuk pesn a jasn. Tak tomu je od stvoen lovka.
Zatm nebyl vytvoen snmac nebo nahrvac apart, kter by
byl tak citliv a spn v zachycovn dat jako je oko a ucho.
tlak komunistick ny
215
Avak co se te slyen a vidn, skrv se za tm mnohem vzdlenj pravda.
Komu vdom, kter sly a vid pat?

Kdo sleduje svdn svt v mozku, naslouch symfonim a
cvrlikn ptk a ich k rm?
Podnty pichzejc z o, u a nosu osoby cestuj do mozku
jako elektrochemick nervov impulsy. V knihch biologie, fyziologie a biochemie naleznete mnoho podrobnost o tom, jak se
obraz vytv v mozku. Avak nikdy se nesetkte s tm nejpodstatnjm faktem: Kdo vnm tyto elektrochemick nervov impulsy jako obrazy, zvuky, vn a hmatov vjemy v mozku? Zde je
vdom, kter toto vechno vnm bez pocitu, e potebuje oko,
ucho a nos. Komu toto vdom pat? Jist nenle nervm, tukov vrstv a neuronm tvocm mozek. Kvli tomu darwinistit
materialist, jen v, e vechno je tvoeno hmotou, nemohou
zodpovdt tyto otzky.
Jeliko toto vdom je duch stvoen Bohem, kter nepotebuje ani oko, aby vidlo obraz, ani ucho, aby slyelo zvuk. Ani
nepotebuje mozek, aby uvaovalo.
Kad, kdo te tato explicitn a vdeck fakta by ml uvaovat o Vemohoucm Bohu, obvat se Jej a hledat u Nj toit,
nebo On zmkne cel vesmr do ernoernho prostoru o nkolika kubickch centimetrech v trojrozmrn, barevn, stinn a
ziv podob.
Vra materialist
Informace, je jsme dosud pedloili ukzaly, e evolun teorie nen kompatibiln s vdeckmi zjitnmi. Tvrzen teorie
ohledn pvodu ivota je rozporupln s vdou, evolun mechanismus, kter nabz nem dnou evolun moc a zkamenliny
demonstruj, e poadovan pechodn fomry nikdy neexistovaly.
Z toho plyne, e evolun teorie by mla bt odsunuta stranou
jako nevdeck mylenka. Tak jako mnoho npad jako byl model
vesmru se Zem v jeho stedu bylo vyazeno z agendy vdy v prbhu historie.
216
Jene evolun teorie se dl dr v agend vdy. Nkte lid

se dokonce sna prezentovat jakoukoli jej kritiku jako tok na
vdu. Pro?
Pinou je, e tato teorie je nepostradatelnou dogmatickou
vrou uritch kruh. Tyto kruhy jsou slep oddan materialistick filosofii a pijmaj darwinismus, protoe jde o jedin materialistick vysvtlen, kter me bt pedloeno k objasnn
fungovn prody.
Co je dost zajmav, e as od asu se piznvaj k tto skutenosti. Dobe znm genetik a proslul evolucionista, Richard C.
Lewontin z Harvardsk univerzity piznv, e je na prvnm a nejdleitjm mst materialistou a pak teprve vdcem:
Nejde o to, e vdn metody a instituce ns njak nut pijmat materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale naopak, my jsme nuceni
na pvodn oddanost materilnm pinm vytvet pstroje ke
zkoumn a sadu koncept, kter produkuj materiln vysvtlen
bez ohledu na to jak neintuitivn, jak matouc k nezasvcenm.
Navc, materialismus je absolutn, take nememe dovolit, aby se
do dve nedostala Bo noha.(112)
Toto jsou jasn vysloven prohlen, e darwinismus je

dogma dren naivu pouze kvli pchylnosti k materialismu.
Toto dogma tvrd, e neexistuje nehmotnch tvor. Proto argumentuje, e neiv, nevdom hmota stvoila ivot. Trv na tom,
e miliony rozlinch ivch druh (nap., ptci, ryby, irafy, tygi,
hmyz, stromy, kvtiny, velryby a lid) vznikly jako vsledek interakc mezi hmotou jakou jsou lijky, blesky a neiv hmota. Toto
je pouka odporujc zdravmu rozumu i vd. Jene darwinist to
budou i nadle obhajovat jen proto, aby se do dve nedostala
Bo noha.
Kdokoli se nedv na pvod ivch druh skrz prizma materialismu uvid zjevnou pravdu: Vechna iv stvoen jsou dlem
Stvoitele, kter je Vemohouc, Moudr a Vevdouc. Tento
Stvoitel je Bh, kter stvoil vesmr z nieho, naplnoval jej v nejdokonalej podob a navrhl vechny iv tvory.
tlak komunistick ny
217
omeone who looks at a landscape perceives it in his brain. Similarly, it is in his

brain that he investigates and examines the features of that view he sees in his
brain. The things he learns reveal to him the prefection of Allah's creation and
the superiority of His wisdom and knowledge.
Evolun teorie:
Nejmocnj kouzlo na svt
Kdokoli zprotn pedsudk a vliv konkrtn ideologie, kdo
pouv pouze svj rozum a logiku, jasn porozum, e vra v teorii evoluce, je pipomn povry spolenosti bez znalosti vdy
nebo civilizace, je dost nemon. Jak vysvtleno ve, ti kdo v v
evolun teorii si mysl, e atomy a molekuly vhozen do velk kd
mohou vytvoit mylen, rozumn profesory a univerzitn studenty;
takov vdce jako byli Einstein a Galileo; takov umlce jako byli
Humphrey Bogart, Frank Sinatra a Luciano Pavarotti; a rovn antilopy, citronky a karafity.
Navc, jeliko vdci a profesoi v v tento nesmysl a jin
vzdlan lid, je dost omluviteln mluvit o tto teorii jako o nejmocnjm kouzlu v historii. Nikdy dve dn jin vra nebo
mylenka nezavedla lidi tak daleko od moci rozumu, odmtajce
218
jim dovolit myslet inteligentn a logicky a skrvajce ped nimi

pravdu, jako kdyby byli oslepen. Toto je hor a neuviteln slepota i ve srovnn s Egyp any uctvajcmi boha slunce Ra a s uctvnm totem v Africe a model kmeny Abrahma, idol, kter
vyrobili vlastnma rukama, nebo s lidmi Moje uctvajcmi zlat
tele.
Ve skutenosti Bh poukzal na tento nedostatek rozumu v
Kornu. V mnoha verch zjevuje, e mysli mnoha lid budou uzaveny a oni nebudou schopni rozpoznat pravdu. Nkter z tchto
ver jsou nsledujc:
Vak vru je lhostejno pro nevc, zda napomn je, i
nikoliv-stejn neuv! Bh srdce jejich i sluch zapeetil a pes oi jejich clonu poloil a pro n je uren trest
hrozn. (2:6-7)
maj srdce, jimi nic nechpou, a maj oi, jimi nic
nevid, a maj ui, jimi nic nesly. Podobaj se dobytku,
ba jsou jet zbloudilej - a to jsou ti, kdo jsou lhostejn! (7:179)
A i kdybychom jim brnu nebeskou oteveli a oni stoupali by k n, pece by kali: Zraky nae byly opity nebo
spe jsme lid oarovan! (15:14-15)
Slova nemohou vyjdit jak udivujc je, e toto kouzlo dr

tak rozshlou komunitu v poddanstv, odvd lidi od pravdy a nezlom se po 150 let. Je pochopiteln, e jeden nebo nkolik lid
me vit v nemon scne a tvrzen pln hlouposti a neloginosti. Potom magie je jedinm monm vysvtlenm, pro
lid z celho svta v, e nevdom atomy se nhle rozhodly
spojit a vytvoit vesmr fungujc v dohonal organizaci, s disciplnou, rozumem a vdomm; planetu Zemi dokonale se hodc se
vemi svmi vlastnostmi pro ivot; a iv vci pln bezpotu sloitch systm.
Vpravd Korn vypravuje incident mezi Mojem a faraonem, aby ukzal, e lid podporujc ateistick filosofie skuten
ovlivuj ostatn magi. Kdy bylo faraonovi eeno o pravm n-
tlak komunistick ny
219
boenstv, pikzal Mojovi, aby se utkal s jeho kouzelnky. Nejprve jim nakzal pedvst sv schopnosti. Vere prav:
Odpovdl: Hzejte vy! A kdy hodili, oarovali zraky
lid a naplnili je hrzou a pedvedli kouzlo mocn.
(7:116)
Jak vidno, faraonovi kouzelnci byli schopni oklamat kadho,

vyjma Moje a tch, kdo v nj vili. Jene jeho dkaz zlomil jejich kouzlo, neboli pohltil vechno, co oni padlali, jak to vyjaduje ver:
A vnukli jsme Mojovi: Ho svou hl! a hle, ona pohltila ve, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukzalo se nicotnm ve, co oni dlali. (7:117-118)
Jak vidno, kdy lid zjistili, e byli okouzleni, pochopili, e

ve co vidli byla pouh iluze; faraonovi kouzelnci ztratili dvryhodnost. V souasnosti, pokud ti, co jsou pod vlivem podobnho kouzla, v v jeho smn tvrzen pod jejich specifickm
pevlekem a trv ivoty jejich obhajobou, opust tyto povry,
budou tak poneni, kdy pravda vyjde najevo a kouzlo bude
zlomeno. Ve skutenosti renomovan britsk spisovatel a filosof
Malcolm Muggeridge, jen byl ateistou brncm evoluci po njakch 60 let, ale nsledn si uvdomil pravdu, odhaluje postaven
v nm se evolun teorie ocitne v blzk budoucnosti slovy:
Sm jsem pesvden, e evolun teorie, obzvlt rozsah v jakm
byla aplikovna, bude nejvtm ertem v djinch v knihch budoucnosti. Potomci budou asnout, e takov nekvalitn a pochybn
hypotza mohla bt pijata s tak neuvitelnou dvivost, jak se to
stalo.(113)
Tato budoucnost nen vzdlen. Naopak, velmi brzy lid poznaj, e nhoda nen bostvo a budou se ohlet na evolun
teorii jako na nejhor klam a nejhroznj kouzlo na svt. Toto
kouzlo ji zan bt rychle zvedno z ramen lid po celm svt.
Mnoz lid elem k pravd se s asem podivuj, jak na to mohli
nkdy skoit.
220
NOTES
1. Mimodn ena je pemoena (A Remarkable
Woman is Suppressed, The
Guardian, 15.bezna 2000
2. Jonathan Mirsky, Temn odkaz revoluce
(Revolutions Dark Legacy), Asiaweek, sv. 27,
. 2, 19.ledna 2001 (emphasis added)
3. James Reeve Pusey, na a Charles Darwin
(China and Charles Darwin), str. 455 (emphasis
added)
4. M. Mehnert, Kampf um Maos Erbe, Deutsche
Verlags-Anstalt, 1977 (emphasis
added)
5. Owen Lattimore, Studie na hranici historie
(Studies in Frontier History), London, 1962, str.
59
6. Nov nsk atlas (New China Atlas), Shanghai, 1939, str. 51. Tak viz Herman Albert, Historick a obchodn atlas ny (Historical and
Commercial Atlas of China), Harvard University
Press, 1935
7. Opisanie Cuntariy I vostonogo Turkestan v
drevhem I nineflnem sostaynaniy, Prevedono s
Kitaykogo, Petersburg, 1829, sv. I, str. 10-11,
citoval Alaeddin Yalcinkaya, Somurgecilik ve
Panislamizm Isiginda Turkestan (Turkestn ve
svtle imperialismu a
panislamismu), Timas Yayinlari, 1997, Istanbul,
str. 28
8. Isa Yusuf Alptekin, Unutulan Vatan Dogu
Turkistan (Zapomenut zem Vchodnho
Turkestnu), Seha Yayincilik, Istanbul, 1999,
str.91
9. Pan Ku, The Account of Hsing-nu, HanShu,91, Sect. 2 p. 32 a-b
10. China Daily, 26.dubna 1999
11. China Daily, 4.ledna 1999
12. Chinas Largest Copper Reserve Found in
Xinjiang,
www.uyghuramerican.org/economy/chinaonlineoct62000.html
13. The Los Angeles Times, 1.prosince 1983
14. The Los Angeles Times, 1.prosince 1983
15. Yusuf Han, Sotsiyalistik Kazakhstan, Almaty,
14.ledna 1976, citovno v nsk politika,
poruovn lidskch prv a nsledky (Chinese
Policy, Human Rights Abuses and The Consequences), Informace o Vchodnm Turkestnu,
publikace Vchodoturkestnsk unie v Evrop,
www.caccp.org/et/etiu1.html
16. Lidov republika ny: Dokument 19:
Pohled na nboenskou otzku bhem socialistickho obdob zem: Vydno centrln komis
nsk komunistick strany 31.bezna 1982
17. Radio Free Europe/RL, 01.09.1986
18. Michael Winchester, Intern pbh ny
Peking versus islm (Inside Story China:
Beijing vs. Islam, Asiaweek, 24.jna 1997
19. Amnesty International Report, 4.dubna 1999
20. Ujgurt chlapci zateni, rodie mueni
(Uyghur Boys Were Arrested, Parents
Were Tortured, East Turkestan Information
Center, 30.jna 1999
21. Imm potrestn za odmtnut vyuovat komunistickou doktrnu v meit (Imam Was Punished For Refusing to Teach Communist
Doctrines in Mosque, East Turkestan Information Center, 19.listopad 1999 (emphasis added)
22. Islam Treated Same As Falun Gong, East
Turkestan Information Center, 19.listopadu 1999
23. Lydia Holubnchy, The East Turkic Review, .
4, 1960, Munich, str. 94
24. Ziya Samedi, Kommunizim Tugi, Almaty,
18.bezna 1979
25. The Independent, 20.jna 1988
26. Micheal Hoffman, Svt zapomn na
Ujgursk obti Pekingu (World Forgets Beijings Uighur Victims), Mainichi Daily News,
29.ervna 2000
27. Zabjen podle kvt, zabjen pro zisk:
Popravy a transplantace v n (Killing By
Quota, Killing for Profit: Executions and Transplants in China), Laogai Research Foundation,
www.laogai.org/reports (emphasis added)
28. Zabjen podle kvt, zabjen pro zisk:
Popravy a transplantace v n (Killing By
Quota, Killing for Profit: Executions and Transplants in China), Laogai Research Foundation,
www.laogai.org/reports (emphasis added)
29. Angus Roxburgh, Jak Rusko el sv temn
minulosti (How Russia Faced Its
Dark Past), BBC News Online
news.bbc.co.uk/mpapps/pagetools/print/news.bb
c.co.uk/2/hi/europe/2821281.stm
(emphasis added)
30. Nepokryt zabjen: Veejn popravy v n,
Laogai Research Foundation Special
tlak komunistick ny
221
Report, www.laogai.org/reports/killing.htm
(emphasis added)
31. Nepokryt zabjen: Veejn popravy v n,
Laogai Research Foundation Special
Report, www.laogai.org/reports/killing.htm
32. Myriam Marquez, Pojme se podvat, zda
jsou pekingt eznci opravdu dob sportovci
(Lets See Beijings Butchers Are Really Good
Sports), Orlando Sentinel, 16.ervence 2001
33. Hrub poruovn lidskch prv v Xinjiang
ujgurskm autonomnm regionu, Amnesty International Report, 1.dubna 1999
(emphasis added)
(emphasis added)
(emphasis added)
37. Dogu Turkistan 1999 Insan Haklari Ihlalleri
Raporu (Vchodn Turkestn 1999 Zprva o
poruovn lidskch prv),
www.doguTurkestan.net/ih/rapor99.html
39. Nova Magazine, duben 1997
40. John Chan, Vzni umraj v nskch dolech:
Obaloba reformy prac (Prisoners Die in Chinese Mines: An Indictment of Reform Through
Labour, WSWS (World Socialist Website),
20.ervna 2001
41. Libration, 28.ledna 1997
42. John Chan, Vzni umraj v nskch dolech:
Obaloba reformy prac (Prisoners Die in Chinese Mines: An Indictment of Reform Through
Labour, WSWS (World Socialist Website),
20.ervna 2001
43. Libration, 28.ledna 1997
44. Harry Wu, La Voix du Tibet, 04.1997
45. Harry Wu, nsk gulag pemoen dizident
skrze laogai (Chinas Gulag Suppressing Dis-
sent Through Laogai, Harvard International Review, zima 1997/1998 (emphasis added)
46. Jean Pasqualini, Star trik Pekingu (Beijings Old Trick), Laogai Research Foundation,
www.laogai.org/commentary.htm
47. Jean Pasqualini, Star trik Pekingu (Beijings Old Trick), Laogai Research Foundation,
www.laogai.org/commentary.htm
48. Svdectv Harryho Wua o obchodu s orgny
nskou komunistickou vldou, Laogai Research
Foundation, www.laogai.org/testimony
51. Steven Mufson, nsk doktor vypravuje o
odebrn orgn po popravch (Chinese Doctor
Tells of Organ Removals After Executions), The
Washington Post, 27.ervna 2001
52. Steven Mufson, nsk doktor vypravuje o
odebrn orgn po popravch (Chinese Doctor
Tells of Organ Removals After Executions), The
Washington Post, 27.ervna 2001
53. Ivo Dawnay, Uteenec odhaluje hrzu nskho zkona o jednom dtti (Defector Reveals
the Horror of Chinas One-Child Law, Sunday
Telegraph, 14.ervna 1998 (emphasis added)
54. Oliver August, an zabjej nemluvn,
aby prosadili pravidla porodnosti (Chinese Kill
Baby to Enforce Birth Rule) The Times, 24.srpna
2000 (emphasis added)
55. na dr na uzd lidi na zpad, ale chce,
aby se tam vce lid pesthovalo (China Curbs
Births in the West, But Wants More People to
Move There), Agence France Presse, 18.srpna
2000
56. Yeni Asya, Turkey, 3.nora 2001 (emphasis
added)
57. nsk politika, poruovn lidskch prv a
nsledky (Chinese Policy, Human Rights
Abuses and The Consequences), Informace o
Vchodnm Turkestnu, publikace Vchodoturkestnsk unie v Evrop,
58. Yeni Asya, Turkey, 3.nora 2001
59. The Trend, Hong Kong, jen 1992
222
60. James D. Seymour, Richard Anderson, New

Ghosts Old Ghosts- Prisons and Labor
Reform Camps in China, M. E. Sharpe, 1998, str.
45-70
61. Dr. Paul George, Islmsk neklid v autonomnm regionu Xinjiang (Islamic Unrest In The
Xinjiang Autonomous Region), Commentary No.
73, Spring 1998 (emphasis added)
62. Eastern Turkestan Information Bulletin, Munich, prosinec 1993
63. Michael Dillon, China Goes West: Laudable
Development? Ethnic
Provocation? 6.prosince 2000, www.cacaianalyst.org (emphasis added)
64. Michael Dillon, China Goes West: Laudable
Development? Ethnic
Provocation? 6.prosince 2000, www.cacaianalyst.org (emphasis added)
65. Ulrich Schmid, Kampa Pekingu za znien
ujgursk kultury (Pekings Campaign to
Destroy Uigur Culture), 9.ervna 2001
66. Der Spiegel, 16.srpna 1993 (emphasis added)
68. Foreign Broadcast Information Service,
20.dubna 1989
69. The Wall Street Journal, 21.jna 1994
70. Der Spiegel, No 33, 1993
71. Der Spiegel, 7.listopadu 1993
72. The Wall Street Journal, 21. jna 1994
73. Yeni Forum, Turkey, duben 16-30, 1988
74. Yeni Hayat, Almaty, 21.ledna 1995
75. nsk politika, poruovn lidskch prv a
nsledky (Chinese Policy, Human Rights
Abuses and The Consequences), Informace o
Vchodnm Turkestnu, publikace Vchodoturkestnsk unie v Evrop,
76. Patrick E. Tyler, Co se te svobod, n je
dovoleno prosperovat, ale to je ve (Concerning
Liberties, China Is Free to Prosper But Thats
All, New York Times, 30.kvtna 1997
77. James Conachy, Rodiny obt vedou kampa
za pehodnocen masakru na nmst Tiananmen
(Victims Families Campaign for Reassessment
of Tiananmen Square Massacre, WSWS,
14.ervence 1999
78. Andrew J. Nathan, The Tiananmen Papers,
Foreign Affairs, January-February
2001
79. Jonathan Mirsky, Temn odkaz revoluce
(Revolutions Dark Legacy, Asiaweek, sv.27, .
2, 19.ledna 2001
80. James Conachy, Deset let od masakru na
nmst Tiananmen (Ten Years Since The
Tiananmen Square Massacre), WSWS, 4.ervna
81. James Conachy, Rodiny obt vedou kampa
za pehodnocen masakru na nmst Tiananmen
(Victims Families Campaign for Reassessment
of Tiananmen Square Massacre, WSWS,
14.ervence 1999
82. Carol Divjak & James Conachy, Padest nskch dt zabito pi kolnm vbuchu ohostroje
(Fifty Chinese Children Killed in School Fireworks Explosion), WSWS, 14.bezna 2001
(emphasis added)
85. Berly Maurice, Pohled na pracovn podmnky vytvoen kapitalismem v n (A
Glimpse of The Working Conditions Being Created By Capitalism in China), WSWS, 11.jna
86. Berly Maurice, Pohled na pracovn podmnky vytvoen kapitalismem v n (A
Glimpse of The Working Conditions Being Created By Capitalism in China), WSWS, 11.jna
2000
87. Orville Schell, Jet jednou dlouh ivot
Pedsedo Mao (Once Again Long Live
Chairman Mao, The Atlantic Monthly, prosinec
1992
88. Jesse Helms, Pozor na nsk vazby na taliban (Beware Chinas Ties to the Taliban), Washington Times, 14.jna 2001
89. Thomas Beal, Ujgurov tou po svobod:
nsk problm Xinjiangu (Uighur Yearning for
tlak komunistick ny
223
Freedom: Xinjiangs China Problem), The Asian

Wall Street Journal, 5.listopadu 2001
90. Thomas Beal, Ujgurov tou po svobod: nsk problm Xinjiangu (Uighur Yearning for Freedom: Xinjiangs China Problem), The Asian Wall
Street Journal, 5.listopadu 2001
91. Conway Zirkle, Evoluce, marxistick biologie
a sociln scna (Evolution, Marxian Biology and
the Social Scene), Philadelphia: University of
Pennsylvania Press, 1959, str.85-87
92. Conway Zirkle, Evoluce, marxistick biologie
a sociln scna (Evolution, Marxian Biology and
the Social Scene), Philadelphia: University of
Pennsylvania Press, 1959, str.85-87
93. K. Mehnert, Kampf um Maos Erbe, Deutsche
Verlags-Anstalt, 1977
94. Sidney Fox, Klaus Dose, Molekulrn evoluce
a pvod ivota (Molecular Evolution and The Origin of Life), W.H. Freeman and Company, San
Francisco, 1972, str. 4.
95. Alexander I. Oparin, Pvod ivota (Origin of
Life), Dover Publications, NewYork, 1936, 1953
(petisk), p. 196.
96. Nov dkazy k evoluci v ran atmosfe a
ivot (New Evidence on Evolution of Early Atmosphere and Life), Bulletin Americk meteorologick spolenosti, kap. 63, listopad 1982,
1328-1330.
97. Stanley Miller, Molekulrn evoluce ivota
(Molecular Evolution of Life: Current Status of
the Prebiotic Synthesis of Small Molecules), 1986,
str. 7.
98. Jeffrey Bada, Zem (Earth), nor 1998, str. 40.
99. Leslie E. Orgel, Pvod ivota na Zemi (The
Origin of Life on Earth), Scientific American,
kap. 271, jen 1994, str. 78.
100. Charles Darwin, Pvod druh prostedky
prodnho vbru (The Origin of Species by
Means of Natural Selection), The Modern Library,
New York, str. 127.
101. Charles Darwin, Pvod druh: Faksimile
prvnho vydn, Harvard University Press, 1964,

str. 184.
102. B. G. Ranganathan, Pvody? (Origins?),
Pennsylvania: The Banner Of Truth Trust, 1988,
str.7.
103. Darwin, Pvod druh: Faksimile prvnho vydn, str. 179.
104. Derek A. Ager, Pirozenost fosilnho zznamu
(The Nature of the Fossil Record,) British Geological Association, kap. 87, 1976, str. 133.
105. Douglas J. Futuyma, Vda ped soudem (Science on Trial), Pantheon Books, New York, 1983,
str. 197.
106. Solly Zuckerman, Za v ze slonoviny (Beyond The Ivory Tower), Toplinger Publications,
New York, 1970, str. 75-14; Charles E. Oxnard,
Msto australopitheka v lidsk evoluci :zklady
pro pochybnosti (The Place of Australopithecines
in Human Evolution: Grounds for Doubt), Nature, kap. 258, str. 389.
107. Me vt s vdou zkoncovno pesvdenm
vdc, e nali konen odpovdi nebo odporem
spolenosti platit ty? (Could science be brought
to an end by scientists belief that they have final
answers or by societys reluctance to pay the
bills?) Scientific American, prosinec 1992, str.
20.
108. Alan Walker, Vda (Science), kap. 207,
7.bezna 1980, str. 1103; A. J. Kelso, Fyzick
antropologie (Physical Antropology), 1.vydn., J.
B. Lipincott Co., New York, 1970, str. 221; M. D.
Leakey, Olduvai Gorge, kap. 3, Cambridge University Press, Cambridge, 1971, str. 272.
109. Jeffrey Kluger, Nakonec ne tak dlouho vyhynul: Primitivn Homo erektus mohl pet tak
dlouho, aby il v jedn dob s modernmi lidmi
(Not So Extinct After All: The Primitive Homo
Erectus May Have Survived Long Enough To Coexist With Modern Humans), Time, 23.prosince
1996.
110. S. J. Gould, Prodn historie (Natural His-
224
Slva Tob ekli, my mme vden jen o tom,

emus ns Ty nauil,
nebo Tys jedin vevdouc, moudr! (2:32)
tlak komunistick ny

Útlak Komunistické Číny Ve Východním Turkestánu. Czech Čeština

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Útlak Komunistické Číny Ve Východním Turkestánu. Czech Čeština

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

05 EASTTURKISTAN 228_306 cekce SON_00 EASTTURKISTAN146_240 3/10/13 3:19 PM Page 226

05 EASTTURKISTAN 228_306 cekce SON_00 EASTTURKISTAN146_240 3/10/13 3:19 PM Page 227

Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, Od Anglie po Indonzii, z

NA: STT STRACHU ..............................................16

KLAM EVOLUCE ..........................................................192

administrativy. Navzdory tomu vemu v poslednch 20 letech

Hlavn oblast komunistickho dn je Vchodn Turkestn,

Harun Yahya - Adnan Oktar

ticho, kter na celm svt pevauje ohledn Vchodnho Turkestnu.

Harun Yahya - Adnan Oktar

strana v roce 1949 dostala k

Nezle na tom, jak mnoho zpadnch mdi uvd, e v

Nejvce zarejc pklad tohoto se objevil bhem Maovch

produkci komunm a neakceptovali komunistickou interpretaci

ato Maova Kulturn revoluce

nebo se nenauili zpamti komunistickou hymnu. V tomto

Harun Yahya - Adnan Oktar

vou instrukc, e Stle existuj lid na nejvy rovni sttu, kte

prbhu Kulturn revoluce byly destky

Harun Yahya - Adnan Oktar

Ideologie barbarstv v komunistick n

Tvrzen, e tento konflikt je klem k rozvoji je krokem ve

Harun Yahya - Adnan Oktar

se chovali laskav, dokonce i ke svm neptelm a mluvili k

zasluhuje vyhuben. Neptel lidu byli nelid a nezaslouili si, aby

ak sm Mao dosvdil, nejdleitj ideologickou

Harun Yahya - Adnan Oktar

hem 2200 let turkestnsk

Bhem tohoto ob-

Lid, vru jsme vs stvoili z mue a eny a uinili jsme z

Harun Yahya - Adnan Oktar

Vchodnho Turkestnu po nezvislosti, aby se stala skutenost.

Harun Yahya - Adnan Oktar

potom, co Satuk Bughra Chan (-/z.955-6) pijal islm, jsou

ah, Selduq a Saidsk kmeny, kter

turecko-islmsk kultury, ince tak velkou slubu lidskmu

jako Kutadgu Bilig a Atabetul Haqajiq jsou vznamn pro svtov

Harun Yahya - Adnan Oktar

Vchodn Turkestn nen soust ny

ez ohledu na to, jak moc reim komunistick ny tvrd, e VB chodn

Harun Yahya - Adnan Oktar

THE SILK ROAD FROM SIAN

stezka prochzejc Vchodnm

na periodicky napadala Vchodn Turkestn za elem vyhrt

n.l.), vyjaduje tuto skutenost:

Tento rozdl se bhem historie uchoval. Nikdy se neodehrla dn asimilace,

dokonce ani v obdobch nsk okupace.

Dnes je 54 procent z populace Vchodnho

muslim, z toho 47 procent Ujgur a 7

organizacemi kvli pedpojatmu postoji

Harun Yahya - Adnan Oktar

faktor, kter zcela podkopv tvrzen, e Vchodn Turkestn pat k n, je, e

Obdob nezvislosti Vchodnho Turkestnu

Obdob po 206 p.n.l.

Mstn sprva pod chantem tureckch Hun, 206-108 p.n.l.

Mstn sprva pod chantem tureckch Hun 86-60 p.n.l..

Mstn sprva pod chantem tureckch Hun,10 p.n.l.-73 n.l.

Pln nezvislost, 74-554 n.l.

Mstn sprva pod chantem Gokturk, 555-639 n.l.

Mstn sprva pod chantem Gokturk, 650-660 n.l.

Mstn sprva pod turgisko-tureckm chantem, 699-738 n.l.

Pln nezvislost, 751-1216 n.l.

Mstn sprva pod Mughal, 1217-1351 n.l.

Pln nezvislost, 1351-1678 n.l.