nightmare cekce_nightmare 5/29/11 4:39 PM Page 182

nightmare cekce_nightmare 5/29/11 4:39 PM Page 183

Hnost, nespravedlnost, zrmutek, pesimismus, pote,

osamocennost, strach, stres, frustrace, nedvra, bezohlednost,
nervozita, hnv, rlivost, z, drogov zvislost, amorlnost, hazard,
prostituce, hlad, chudoba, spoleensk korupce, zlodjna, vlka, boj,
nsil, tisk, strach ze smrti Zprvy o tchto tmatech se objevuj v
novinch a televizi kad den. Oblben tisk vnuje cel strnky tmto
pedmtm, zatmco ostatn vydvaj na pokraovn lnky o jejich
psychologickch a socilnch aspektech. Avak nae obeznmenost s
tmito pocity nen omezena pouze na tisk; v kadodennm ivot se
tak asto setkvme s tmito pocity a, podstatnji, osobn je
zakoume.
Vyeen tchto problematickch otzek je mon jen itm podle
princip pravho nboenstv. Jen kdy hodnoty pravho
nboenstv pevldnou, me radostn a klidn scna nahradit tento
chmurn a nepjemn obraz, kter je odsouzen k pokraovn,
dokud budou Bo omezen ignorovna. Jinak eeno, lid budou
zotroeni tmito komplikacemi, dokud se budou vyhbat hodnotm
Kornu. Jednodue eeno, toto je non mra nevry.
V tto knize najdete, jak ivotn omezen normami morlky
zaveden Kornem zjevenm lidstvu Bohem odstran non mru
nevry, jak mohou bt pesimismus, korupce a sociln neklid ve
spolenosti eliminovny, jak se jedinec me obklopit idelnm
prostedm, jak duchovn a materiln hodnoty pravdpodobn zsk
pilnutm k tmto normm morlky a nakonec, e jedinen
alternativa ke vem tmto problmm je koranick morlka.

O AUTOROVI
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil se v Ankae v roce 1956. pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v
Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii na
Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch
prac odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a
takovmi krvavmi ideologiemi jako faismus a komunismus.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl: pedvat
poselstv Kornu, povzbuzovat tene k vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou, jako je Bo existence a jednota a vn ivot; a odhalovat chab
zklady nenboenskch systm a perverznch ideologi.

O autorovi
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA, narodil
se v Ankae v roce 1956, pot, co dokonil zkladn a
stedn kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na
univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk
univerzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s
politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac
odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a
temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi
ideologiemi jako jsou faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 45 000 stran s 30 000 ilustracemi.
Jeho pseudonym je tvoen jmny Harun (ron) a Yahya (Jan
Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali
proti lidem s nedostatkem vry. Pee Proroka na oblkch jeho
knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje
Korn (konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a
poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a
Sunny (uench Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat
fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt posledn
slovo, jak zcela utichnou nmitky proti nboenstv.
Pouv pee Proroka (pokoj a poehnn s nm),
kter doshl konen moudrosti a morln
dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout posledn
slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl:
pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat
tene k vaze o zkladnch otzkch
spojench s vrou, jako je Bo existence
a jednota a vn ivot; a odhalovat
chab zklady nenboenskch
systm a perverznch ideologi.
Harun Yahya m
tene v

mnoha zemch, z Indie do Ameriky, od Anglie po Indonzii, z Polska po Bosnu, od

panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie do Bulharska a Ruska. Nkter
z jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin, nmin, panltin,
italtin, portugaltin, urdtin, arabtin, albntin, ntin, svahiltin, hausa,
zivehi (j se mluv na ostrov Mauricius), rutin, srbochorvattin, poltin,
malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a
zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s
odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo
tyto knihy berou vn, ji nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou
pevrcenou ideologii nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou
charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost.
Dokonce pokud v tom budou pokraovat, bude to pouze sentimentln nalhavost,
protoe tyto knihy vyvracej takov ideologie od samch zklad. Vechna souasn
hnut popen jsou nyn ideologicky poraena, dky knihm napsanch Harunem
Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti Kornu a jeho osvcen. Autor
skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn
materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrajc jejich mysli a srdce a
vedouc je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv
zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn
siln a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz
zkuenost. Je nemon, aby knihy slouc ke zdraznn autorovy literrn moci
mly takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou
vry. Ti, kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je
pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn
pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konlikt
a dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit
pouze ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky
tak, aby lid mohli t podle toho. Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do
sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt zjevn tato sluba
poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto
knihy prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst
pislbenho v Kornu.

teni
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato teorie
tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin odmtl
skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140 let to zpsobilo,
e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu,
e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st pouze jednu z
naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu ke shrnut tohoto
pedmtu.
Vechny autorovy knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver, a
zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata tkajc
se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti a
otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a plynulm stylem
zajiuj, e kdokoli, v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me
snadno pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze
pest na jedno posezen. Dokonce i ti, kdo psn odmtaj duchovno jsou
ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich
obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve
skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledaj diskusi velmi
uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih,
napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihy jsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu
zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je
pobdnou k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat
odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost
ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch, nenajdete osobn nzory autora,
vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct a vnosti
posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen vyvolvaj
pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.

OBSAH
VOD ......................................................................8
CO JE PRAV NBOENSTV? ..................................11
PRO JE
NBOENSTV ZJEVOVNO? ...................................18
VLIV NBOENSTV
NA SOCILN IVOT .............................................40
NEGATIVN VLIVY
NEVRY NA LIDSK TLO ......................................100
LNUT K HODNOTM
NBOENSTV E VECHNY
SOCILN PROBLMY ..........................................113
EEN LE V
HODNOTCH KORNU ........................................145
ZHROUCEN DARWINISMU....................................148

 VOD

nost, nespravedlnost, zrmutek, pesimismus,

pote, osamocennost, strach, stres, frustrace,

nedvra, bezohlednost, nervozita, hnv, rlivost,

z, drogov zvislost, amorlnost, hazard, prostituce, hlad,

chudoba, spoleensk korupce, zlodjna, vlka, boj, nsil,
tisk, strach ze smrti Zprvy o tchto tmatech se objevuj
v novinch a televizi kad den. Oblben tisk vnuje cel
strnky tmto pedmtm, zatmco ostatn vydvaj na

pokraovn lnky o jejich psychologickch a socilnch

aspektech. Avak nae obeznmenost s tmito pocity nen
omezena pouze na tisk; v kadodennm ivot se tak asto
setkvme s tmito pocity a, podstatnji, osobn je
zakoume.
Lid a spolenosti usiluj osvobodit se od hrozivch
zitk, nepodku a represivnch socilnch struktur, kter
ve svt pevaovaly po dlouh obdob. Sta se podvat na
star ecko; msk imprium; carsk Rusko, nebo takzvan
Osvcen, a dokonce na netst 20.stolet, kter vidlo dv
svtov vlky a celosvtov pohromy. Bez ohledu na to, na
kter stolet nebo msto zamte sv zkoumn, obraz

NON MRA NEVRY

nebude znateln odlin.

V takovm ppad, pro lid neuspli pi een tchto
problm, nebo nebyly pinejmenm vynaloeny snahy k
odstrann takovch socilnch neduh ze spolenosti?
Lid nareli na tyto problmy v prbhu vech vk,
jene v kad dob selhali pi nalezen jakhokoli een,
jeliko metody, kter k tomu pouvali, byly nevhodn.
Vyhledvali rzn een, vyzkoueli rozmanit politick
systmy,

poloili

nepraktick

totalitn

pravidla,

rozpoutvali revoluce nebo se podizovali zvrcenm

ideologim, zatmco mnoz jin dvali pednost tomu,
zaujmout lhostejn postoj a pouze akceptovali souasn
stav.
V dnen dob jsou lid tm znehybnni tmto
zpsobem ivota. Jsou pipraveni vit, e tyto problmy
pat k ivotu. Zobrazuj spolenost odolnou proti tmto
problmm jako pouhou nemonou snovou utopii. Neustle
a oteven vyjaduj svou nechu k takovmu zpsobu ivota,
pesto ho snadno pijmaj, nebo si mysl, e nemaj jinou
monost.
Vyeen tchto problematickch otzek je mon jen
itm podle princip pravho nboenstv. Jen kdy
hodnoty pravho nboenstv pevldnou, me radostn a
klidn scna nahradit tento chmurn a nepjemn obraz,
kter je odsouzen k pokraovn, dokud budou Bo
omezen ignorovna. Jinak eeno, lid budou zotroeni
tmito komplikacemi, dokud se budou vyhbat hodnotm
Kornu. Jednodue eeno, toto je non mra nevry.
V tto knize najdete, jak ivotn omezen normami
morlky zaveden Kornem zjevenm lidstvu Bohem
odstran non mru nevry, jak mohou bt pesimismus,
korupce a sociln neklid ve spolenosti eliminovny, jak se
jedinec me obklopit idelnm prostedm, jak duchovn a

VOD

materiln hodnoty pravdpodobn zsk pilnutm k tmto

normm morlky a nakonec, e jedinen alternativa ke
vem tmto problmm je koranick morlka.
Dosud se etn knihy snaily vypodat se socilnmi a
psychologickmi problmy, kterm spolenost el. Jene,
co odliuje tuto knihu od ostatnch, je jej draz na nejvce
realistick

een.

Tak

lidi

upmn

varuje

ped

nepjemnou budoucnost, j budou pravdpodobn elit,

pokud se nepokus uchlit k tomuto een.
Oekvme, e kad svdomit ten pochop, e mr,
vzjemn dvra a ideln sociln ivot jsou dosaiteln
pouze pijetm hodnot Kornu a obrt se k nboenstv,
kterm jest islm.
Pak se spokojen pipoj k adm tch, kte nikdy
netrp, duevn ani fyzicky, dnou z ve uvedench
komplikac. Okolo nich bude vdy dostatek laskavosti,
pohodl, lsky, cty, pokoje a sebevdom a morln ctnosti
budou pevaovat. Poznaj, jak zskat Bo uznn,
dodrovnm jeho limit a pkaz Kornu. Takto, majce
vru v Boha, doshnou Jeho milosrdenstv a nakonec vstoup
do Rje.
10

NON MRA NEVRY

C O JE PR AV
N BOEN S TV ?

dkud pichzm, kam jdu? Jak je vznam a smysl

mho ivota? Jak je smrt? Je jist, e po smrti
existuje ivot? Existuje Rj a Peklo? Jak je pvod

ivota? Kde je n Stvoitel? Co od ns Stvoitel poaduje?

Jak mm rozpoznat dobro a zlo? Kde naleznu odpovdi na

tyto otzky?
Po lta lid hledali odpovdi na tyto zsadn otzky,
vn o nich pemtali a podrobn je diskutovali. Jene,
oproti tomu, emu se veobecn v, ve vech dobch byly
nejspolehlivj odpovdi na tyto otzky poskytnuty, nikoli
filosofy, nbr pravm nboenstvm, kter je zjevenm od
Boha.
Mnoh nboenstv pipoutala pvrence z celho
svta budhismus, amanismus, pohanstv abychom
uvedli alespo nkter. Jene dn z nich nen zjevenm od
Boha. Proto nejsou nim vce ne filosofi nebo hnutm.
Nkter, majce pouze symbolick nebo kulturn vznam,
neposkytuj dn sociln ani psychologick een na
problmy. Ti, kdo vyvinuli tato nboenstv, tak, uvaovali

C O J E P R AV N B O E N S T V ?

11

o tchto zsadnch otzkch, jene nenalezli spolehliv

odpovdi.
Nicmn existuj nkter sprvn nboenstv je
mus bt prozkoumna oddlen od tchto falench
nboenstv. Nejdleitjm znakem tchto sprvnch
nboenstv, kter je odliuje od tchto falench
nboenstvch je jejich pvod: vechna maj sv koeny ve
zjeven. Bh informuje lidstvo v Kornu o nadazenosti
nboenstv pravdy nade vemi ostatnmi nboenstvmi,
filosofiemi a sociologickmi systmy:
A On je ten, jen vyslal posla Svho se sprvnm
vedenm a s nboenstvm pravdivm, aby mu dal
zvtzit nad kadm jinm nboenstvm. A Bh je
svdkem dostaujcm! (Sra al-Fath: 28)
A On je ten, jen seslal posla Svho se sprvnm
vedenm i s nboenstvm pravdivm, aby zvtzilo nad
vemi

nboenstvmi,

kdy

se

to

protiv

modlosluebnkm. (Sra as-Saff: 9)

Judaismus, kesanstv a islm jsou nboenstvmi,

jejich koeny tkv ve zjeven. Pvodn byla vechna zjevena
12

Bohem, jene po svch vlastnch poslech, byly kesanstv a

judaismus porueny.
lovk provedl nespoetn zmny ve Starm a Novm
zkon, tu pidvajce a tu vypoutjce a jak se originln
psma v prbhu doby poztrcela, rozlin padlan Star a
Nov zkony se vynoily. Mezitm byly originly zcela
zapomenuty. Proto se pvrenci tchto nboenstv
odchlili od pvodnho boskho zjeven, a zaloili sv
pesvden, rituly, uctvn a ivotn styl na zcela
pekroucenm chpn nboenstv padlanm kleriky a
rabny. Dnes tato pesvden a vklady stle petrvvaj.
Proto jsou tato pekroucen nboenstv velmi vzdlena od
poskytnut odpovd na ve uveden otzky.

NON MRA NEVRY

Po pekroucen tchto nboenstv Bh zjevil posledn

boskou knihu, kter zstane nezmnna a do Soudnho
dne, a On bude dozajista Ten, Kdo ji ochrn ped jakmkoli
pekroucenm:
My zajist pipomenut jsme seslali a dobe je umme
ochrnit. (Sra al-Hir: 9)

Po 14 stolet zstv Korn nezmnn a bez poruen.

Kad jednotliv psmeno pvodn rukopisn kopie Kornu
je shodn s pslunm psmenem vech dnench kopi. Ve
vech koutech svta lid tou tent Korn, co dokazuje, e
Korn je dren pod zvltn ochranou Boha.
V prbhu historie Bh vyslovoval Sv poselstv, skrze
Sv posly a Svoje knihy. Prorok Adam (pokoj s nm), prvn
lovk, kterho Bh na zem pivedl, byl povinen Bohu
stejnou odpovdnost. Jinmi slovy, prvn lid, kte se na
zemi objevili, si byli dobe vdomi existence Boha.
Nsledovali mnoh posly a knihy bhem svtovch djin. O
tto skutenosti se vypravuje v Kornu:
Lid byli nrodem jedinm a poslal Bh proroky jako
hlasatele i jako varovatele a seslal s nimi Psmo s
pravdou, aby rozsoudil mezi lidmi to, v em se
rozchzeli (Sra al-Baqara: 213)

Jak je tak zdraznno ve ve uvedenm veri, Bh se

dorozumv svm poselstvm s lovkem skrze Sv posly a
knihy. Poslov vdy varuj lidi ped Soudnm dnem a vnm
Peklem, zatmco jim sdluj dobr zprvy o vn blaenosti
v Rji. Bh, jen lovka stvoil, je tak Ten, Kdo urit zn
phodn podmnky, pi nich se lovk bude ctit co nejvce
pohodln v tomto svt. Proto ivotn styl a hodnoty, kter
Bh vyaduje od Svch sluebnk, vytv pjemn ivot na
zemi, stejn jako na vnosti. Zkrtka, z milosti Boha,
nboenstv je systmem umoujcm lovku doshnout
ideln struktury ivota, jak psychologicky tak sociologicky.

C O J E P R AV N B O E N S T V ?

13

Bh udl i l l i dem nes etn

po ehnn . Jeho po s l n po s l k
ni m a kni h, kter je v edo u na
prav o u ces tu, js o u jedn m tako v m
po ehnn m pro tento s v t.

Akoli pinela jin pikzn podle odlinho

prosted a podmnek dan doby, v n byla zjevena, bosk
nboenstv pedstavuj lovku v zsad toton vry a
14

morln pklady. Vechna Bohem zjeven nboenstv

vyjaduj fundamentln skutenosti o existenci Boha.
Vysvtluj atributy Boha, smysl stvoen lovka a vech
ivch bytost, jak bt slunm sluebnkem Boha, ideln
postoj a chovn chvlen Bohem, zpsob, jak rozliovat
mezi sprvnm a patnm, dobrm a zlm, jak vst ivot
zasluhujc si Bo schvlen a jak doshnout Rje.
Z tohoto hlediska je skuten pravm nboenstvm v
Boch och islm. Podstatou vech nboenstvch
zjevench lovku od dob proroka Adama (pokoj s nm) je
islm, co znamen podzenost Bohu. Tento fakt je
zdraznn takto:

NON MRA NEVRY

V prbhu hi s to ri e by l i l i d
s v o l v ni k v e v Bo ha. Pekl o
bude o dmno u pro ty, kdo s e
nepo dro bi l i tto v zv .

Nboenstvm jedinm u Boha jest vru Islm... (Sra Al

Imrn: 19)

Pestoe prav nboenstv patila ke vem jednotlivm

prorokm a proto podle toho ta nboenstv zvan
judaismus a kesanstv, pinesen tmito posly, byla
vechna stejn prav nboenstv. Jinmi slovy, vechna byla
islmem;
On si vs vyvolil a nepipravil vm dn obte v
nboenstv, je je vrou pedka vaeho Abrahama. A
On nazval vs muslimy ji dve (Sra al-Had: 78)

Ti, kdo dostali bosk knihy (kesan a id) pedtm,

ne byl zjeven Korn, byli prakticky muslimy. Tato
skutenost je vypravovna v Kornu slovy tch, kdo maj
mezi kesany a idy pravou vru:
Ti, kterm jsme ji pedtm dali Psmo, v v n, a kdy
je jim pedneno, hovo: Uvili jsme v n, nebo je

C O J E P R AV N B O E N S T V ?

15

to pravda od Pna naeho pochzejc. A vru jsme byli

ji pedtm odevzdni do vle Pna (muslimov).
(Sra al-Qasas: 52-53)

Bh zbavil kesany a idy jejich mylnch pesvden o

tomto tmatu v Kornu, opravujce je takto:
Abrahm nebyl ani idem, ani kesanem, avak byl
hanfem, odevzdanm do vle Bo; a nepatil mezi
modlosluebnky. (Sra Al Imrn: 67)

Kdy se znovu obrtme na Korn, uvidme, e, v

prbhu vech vk, kad prorok zprostedkoval stejn
fundamentln systm uctvn a pesvden. V Kornu se
prav o:
- Proroku Zachariovi (pokoj s nm), e andl na nj
zavolali, zatmco stl a modlil se (Sra Al Imrn: 39)
- Proroku uajbovi (pokoj s nm), e jeho lid na nj
volali pravce, uajbe, naizuje ti snad modlitba tv,
abychom opustili to, co otcov nai uctvali, anebo abychom
pestali nakldat s majetkem svm, jak chceme? Tys pece
jinak lovk mrn a rozvn! (Sra Hd: 87)
- Proroku Izmaelovi (pokoj s nm), e rodin sv
16

modlitbu a almunu pikzal a Pnu svmu se zalbil. (Sra

Marjam: 55)
- Prorocch Izkovi (pokoj s nm) a Jkbovi (pokoj s
nm), e (Bh) vnukli jsme jim konn dobrho, dodrovn
modlitby a rozdvni almuny - a byli sluebnky Naimi.
(Sra al-Anbija: 73)
- Proroku Mojovi (pokoj s nm) a jeho bratru, e jim
Bh zjevil Svou vli, kouce ... A vnukli jsme Mojovi a
bratru jeho: Zalote pro lid svj v Egypt pbytky a uite
domy sv qiblou a dodrujte modlitbu (Sra Junus: 87)
- Proroku Jeovi (pokoj s nm) e pravil: A uinil mne
poehnanm, a kdekoliv dlti budu, a modlitbu a almunu;

NON MRA NEVRY

co iv budu, mi poruil. (Sra Marjam: 31)

- Proroku Luqmnovi (pokoj s nm), e oslovil svho
syna takto: Synku, dodruj modlitbu, pikazuj vhodn a
zakazuj zavrenhodn! (Sra Luqmn: 17) a Synku,
nepidruuj nic k Bohu, vdy pidruovn je vru kivda
nesmrn. (Sra Luqmn:13)
- o Marii (pokoj s n) e j Bh pikzal toto: Marie,
bu Pnu svmu pokorn oddan, padej na tv svou a
sklnj se s tmi, kdo poklekaj! (Sra Al Imrn: 43)
Toto jsou pklady nkolika fundamentlnch zpsob
uctvn a princip vry, a mohou bt dle rozeny, jeliko
v podstat stejn prav nboenstv bylo zjeveno vem
prorokm. Zklady a nemnn znaky tchto pravch
nboenstv jsou zopakovny v nsledujcm veri:
A pitom jim bylo pouze porueno, aby uctvali Boha,
zasvcujce mu upmn svou vru jako hanfov, aby
dodrovali modlitbu a dvali almunu - a toto je
nboenstv nemnn. (Sra al-Bajjina: 5)

V dsledku toho je nboenstvm u Boha islm. Tento

nevyvratiteln fakt je sdlen v Kornu:
Kdo tou po jinm nboenstv ne po Islmu, nebude
to od nho pijato a v ivot budoucm bude mezi tmi,
kdo ztrtu utrp. (Sra Al Imrn: 85)

C O J E P R AV N B O E N S T V ?

17

PR O JE
N BOEN S TV
ZJEVOV N O?

chvle

stvoen

je

kad

lovk

obdaen

schopnost pojmout existenci Boha skrze uit

18

svho vdom a moudrosti.

Je zjevnm faktem, e ve ve vesmru a po nejmen

detail, je stvoenm Boha. Ve, co ns obklopuje je pevnm

dkazem existence Boha. Bh stvoil ptky ltajc v
oblacch; ryby v hlubinch ocenu; velbloudy v pouti i
tuky na jinm plu; bakterie ve vaem tle, neviditeln
pouhm okem, ovoce, rostliny, oblaka, planety a velkolep
galaxie v nejdokonalejm stavu, a vybaven deliktnmi
systmy a nadazenmi vlastnostmi.
Podobn i vechny systmy podporujc ivot na Zemi
jsou zaloeny na velmi deliktn vyvenosti. Velmi nepatrn
variace nebo odchlen na rovni milimetr v tto rovnovze
by uinily ivot na Zemi nemonm. Letm prozkoumn

NON MRA NEVRY

tto vyvenosti odhal neobyejn vpoty a nvrh v nich

obsaen. Napklad pokud by se Zem otela kolem
Slunce o nco pomaleji, vystilo by to v ohromn teplotn
rozdly mezi dnem a noc. Vy rychlost by naopak
zpsobovala hurikny a zplavy vn ohroujc existenci
na Zemi.
Podobn

existuje

mnoho

dalch

choulostivch

vyvenost, kter dlaj se Zem planetu vhodnou pro ivot,

a je nepravdpodobn, e by vznikly nhodou. Podle toho
nen mon, aby moudr lovk pipisoval takovou
znamenitou rovnovhu a vpoty slep nhod. Auto nebo
fotoapart pipomnaj lovku existenci vdomho
nvrhe. Obdobn lze pedpokldat, e vesmr s
velkolepou vzjemn propojenou st systm nen
samovldnouc entitou, kter vznikla sama od sebe. Bh ns
asto upozoruje na dkaz stvoen:
On je ten, jen z nebe vodu seslal, z n pro vs jsou
npoje a z n ij rostliny, na nich stda sv pasete. A
z n vyrst vm obil, olivovnky, palmy datlov a
vinn rva i vechny druhy ovoce. A v tom je vru
znamen pro lid pemliv. A podmanil vm noc i den,
slunce i msc a tak hvzdy podlhaj rozkazu Jeho. A
v tom jsou vru znamen pro lid rozumn. I v tom, co
rozsel pro vs na zemi v druzch rozmanitch, je tak
znamen pro lid myslc. (Sra an-Nahl: 10-13)
Co je ten, jen tvo, roven tomu, kdo netvoi? Co se
nevzpamatujete? (Sra an-Nahl: 17)

Pemtn o otzkch zmnnch ve ve uvedench

verch je jist dostaten, aby pimlo jedince, tebae
zbavenho nboenskho vdn, pojmout existenci Boha a
ocenit Jeho slu a moc. Prost vaha o vlastnm tle
sloenm z propojench sloitch soustav pimje jedince k
poznn nadazenho stvoen Boha.

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

19

Je to Bh, Pn vech svt,

Kdo vytvoil cel vesmr,
produ a lovka. Bh je Ten,
kdo nejlpe v, co potebuj
vechny iv organimsy vetn
lovka. Proto je ivotnm
stylem nejlpe se hodcm pro
lovka nboenstv, kter
Bh seslal. Pouze pochopenm
nboenstv islmu mohou lid
vst astn a klidn ivot.

Nsledkem toho i ten, kdo nev o psmu zjevenm

Bohem, me doshnout Boha pozorovnm a uvaovnm o
svm okol. Pro chpav lidi je svt peplnn dkazy:
Vru ve stvoen nebes a zem a ve stdn noci a dne
je znamen pro lidi rozmyslem nadan, kte vzvaj
Boha stojce, sedce i lece a kte pemlej o
stvoen nebes a zem a kaj: Pane n, Tys vru
nestvoil toto ve pro nic za nic slva Tob! Ueti
ns trestu ohn pekelnho! (Sra Al Imrn: 190-191)

V tomto bod se poteba nboenstv stv zejmj.

Je tomu tak jednodue proto, e ten kdo zpozoruje existenci
svho Stvoitele si bude dozajista pt piblit se Mu,
poznat Jej lpe a najt lep zpsoby, jak zskat Jeho lsku a
milost; a jedinm zpsobem, jak to lze uinit je dobe
rozumt hodnotm Kornu, nezmnnho slova Boho a
bosk knihy islmu, nboenstv pravdy.

Korn poskytuje znalost

nejpodstatnjch tmat,
kter jedinec potebuje znt
22

V kad dob Bh seslal lidem posly a knihy, aby se tak

pedstavil lovku, a pouil jej o postojch, chovn,
morlnch hodnotch a ivotnm stylu, jak pro ns navrhl.
Zpravili lovka o pravch vznamech koncept dobra a zla,
sprvnho a patnho, dali nm vdt o ivot po smrti,
odmnch tch, kdo poslouchaj Boha a trestu dopadajcm
na vzpurn.
Tmto zpsobem Bh vyloil kad tma, kter lovk
potebuje ve svm ivot znt prostedkem zjevench
nboenstv. Vechny informace psluejc k plnn a
odmnn ivota jak v tomto svt tak na vnosti jsou

NON MRA NEVRY

lovku poskytnuty. Tento zkladn smysl pravch

nboenstv pedanch lovku skrze posly a knihy je v
Kornu podn v mnoha verch:
A seslali jsme ti Psmo, je objasnnm je veho,
vedenm, milosrdenstvm i zvst radostnou pro ty,
kdo do vle Bo se odevzdali.. (Sra an-Nahl: 89)
A seslali jsme jej s pravdou a s pravdou tak
sestoupil. A vyslali jsme t pouze, abys hlasatelem byl
zvsti radostn a varovatelem. (Sra al-Isra: 105)
A potom jsme dali Mojovi Psmo jako dovren
dobrodin

pro

toho,

jen

kon

dobr,

jako

srozumiteln vysvtlen vc vech i jako veden a

milosrdenstv doufajce, e snad lid uv v setkn s
Pnem svm. (Sra al-Anam: 154)

Korn vysvtluje prav smysl ivota

V prbhu svtov historie se zrodily miliardy lid, ily
a zemely. Pouze menina z nich se snaila uchopit prav
smysl ivota. Zbytek prost proplouval dennm proudem
udlost a strvil cel ivot v marnm honn. V zsad se
uspokojovn vlastnch poteb stalo hlavnm smyslem jejich
ivota. Neuvdoml a nezodpovdn postoj se stal
zkladem pevldajcho zpsobu chovn tm ve vech
spolenostech vech dob. Kad generace, s nkolika
vjimkami, opakovala chyby svch pedchdc a prost
pijmala cle a hodnoty svch pedk. Tento bludn kruh se
opakuje dodnes.
Vtina lid je zotroena nemnnmi filosofiemi a
principy, je jsou vtinou zaloeny na nsledujc linii
zdvodnn: lovk se narod, dospje, zestrne a zeme.
Kad se rod jen jednou a smrt ukon ve. Proto lid mus

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

23

co nejvce ut ivota a snait se

uspokojit sv rozmary a touhy
bhem svch ivot.
Tak lid utrcej sv ivoty, o
nich v, e jsou jejich jedinou
anc, klonnm se k ivotnmu
stylu a chovn, je zddili po
pedchozch generacch. V
duchu

dnes

zcela

zbavenho vdom smrti,

in z usilovn o poten
a plnovn budoucnosti
konen

cle

svch

ivot. Bez ohledu na

kulturn nebo sociln
rozdly, tato skutenost
je platn pro vechny lidi.
Prestin

vzdln,

obdivuhodn pozice v
zamstnn,

vysok

ivotn standard, astn

24

rodina

nespoetn

podobn mety se stvaj

nemnnmi

ivotnmi

cly.
Tyto cle mohou bt
dle

rozeny

zaplnily

by

mnoho

strnek, kdyby byly

vypotvny. Jene
faktem je, e lid se
dlaj slepmi ped
jednm a jedinm

dvodem sv existence. Mezitm marn utrcej cel ivot,

kter je jedinou pleitost, nabzenou jim k dosaen
konenho cle. Tento konen smysl je bt sluebnkem
Boha. Toto je vysvtleno v Kornu takto:
A diny a lidi jsem jedin proto stvoil, aby Mne uctvali.
(Sra az-Zarijat: 56)

Zpsob, jak bt dobrm sluebnkem Boha je tak

sdlen v Kornu. Bt sluebnkem Boha znamen pijmat
jednotu a existenci Boha; znt Jeho atributy a uznvat Jeho
majestt; neslouit jinmu bostvu vedle Nho a vnovat
svj ivot dosaen Jeho schvlen. V Kornu jsou podrobn
popsny morln hodnoty a ivotn styl, kter je
upednostovn Bohem a lid jsou pivolvni k takovmu
zpsobu ivota.
Osob ijc uvnit hranic poloench tmito hodnotami
jsou poskytnuty dobr zprvy o dokonalm ivot jak v
tomto svt, tak i na vnosti. Jinak lovka oekv hok
konec.
ivotn styl, k nmu jedinec lne v tomto svt, tvaruje
jeho vn ivot. Po smrti neexistuje dn pleitost k
napraven svch trestuhodnch skutk. Proto chovn, jako
by lovk vdil za svou existenci v tomto svt nhod a
nebyl omezovn dnmi limity a jako kdyby piel na tento
svt, aby se honil za marnmi tubami, nakonec povede k
jeho vlastnmu znien. Ti, kdo se vi Stvoiteli chovaj
nezodpovdn, ignorujce skuten smysl sv existence, a
zstvaj nevdom o nsledcch v budoucm ivot budou
na vnosti vyplsnni takto:
Domnvte se snad, e jsme vs stvoili jen bezeln
a e k Nm nebudete navrceni? (Sra al-Muminun:
115)

Ve skutenosti tito lid nejsou tak nevdom o smyslu

svho ivota: Bh to vyhlsil skrze Sv posly a knihy a

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

25

poskytl veden k prav cest. Navc je lovku poskytnut cel

ivot, aby vzal vstrahu na vdom. Ltost projeven tmi,
26

kte dlali hluch ped tmito pleitostmi, odchlili se od

pravho smyslu ivota a honili se za svmi vlastnmi
tubami, je nezachrn ped mukami:
A budou tam kiet: Pane n, vyve ns odtud a
my budeme dobr skutky konat, nikoliv to, co dve
jsme dlali! Co nedarovali jsme vm vk dlouh, aby
ten, kdo uvauje, si to mohl uvit? A nepiel k vm
varovatel? Okuste tedy trestu! A nespravedliv
nebudou mt pomocnka dnho! (Sra Fatir: 35-36)

NON MRA NEVRY

Korn vysvtluje,
jak bt sluebnkem Boha
Jeliko byl lovk stvoen, aby slouil Bohu, lidsk
bytosti jsou povinovny se uit, jak Jej uctvat. Toto je tak
sdlovno v Kornu:
A kad obci jsme stanovili obady, jimi se d. Nech
se tedy s tebou nehdaj ohledn vci tto. Vyzvej k
Pnu svmu, nebo tys vru na cest pm! (Sra alHad: 67)

Korn poskytuje detailn vet typ uctvn, kter Bh

vyaduje od Svch sluebnk. lovk nalezne v Kornu
vechny odpovdi na otzky, jak asto vyvstvaj o modlen,
pravidelnm uctvn, povinnch almunch a tak dle.
Mimoto, atributy vcho, kter jsou chvleny Bohem, druh
chovn, jakho by se vc ml vyvarovat, morln hodnoty,
jak by ml vc projevovat, to ve je v Kornu podrobn
vysvtleno. Skromnost, ochota k obtem, estnost,
spravedlnost, milost, tolerance, rozhodnost a podobn
morln charakteristiky jsou ukzny coby zsadn znaky
dobrho sluebnka Boha. Hn skutky, nesprvn postoje
a nevhodn zpsoby oslovovn lid jsou oznaeny Kornem
a vc jsou ped nimi varovni.
Bh vytvoil cel vesmr a lovka z nieho. Mezi vemi
ivmi tvory byly lovku dny zvltn laskavosti, z nich
duch je nejdleitjm a nejosobitjm znakem. To je to,
co dl z lovka vdomou bytost. Hojnost laskavost
vnovanch lovku je tak velik, e tak jako nm Bh
sdluje kdyby se je lovk pokusil vypotat, nedokzal by
je nikdy sest (Sra an-Nahl: 18). Tedy, lovk mus
pemtat o vech tchto laskavostech jemu danch a o tom,
co se od nj d na opltku.

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

27


ve vod, ji Bh z nebe sesl
a kterou znovu oivuje zem po smrti jej
a na n vechna zvata se rozptyluj a v
pohybu vtru a v oblacch podrobench mezi
nebem a zem v tom vem jsou vru
znamen pro lid rozumn.
(Sra al-Baqara: 164)

lovk je vybaven schopnost chpat, e vechny

laskavosti, kterch pov, mu byly dny Bohem. Nsledkem
toho snadno pochop, e by za to ml pociovat vdnost.
Jene nemus znt zpsob, jak tuto vdnost projevit. V
tomto bod jej znovu vede Korn.
V Kornu Bh v prv ad poaduje, aby Jeho sluebnci
ctili nezbytnost zskat Jeho schvlen v prbhu celch
svch ivot. Proto v kad ivotn chvli mus jedinec
upednostovat svolen Boha ped splnnm vlastn vle
nebo poteb. Jinak se stane otrokem vlastnch tueb:
Mysl, e tomu, kdo si vzal jako sv bostvo ve
svou, jsi dozorcem? (Sra al-Furqn: 43)

Podle toho vc bhem celho ivota zkoum vechny

mon alternativy phody, mylenky nebo postoje a vybr
si takov, co nejvce pot Boha.
Nsledn vc, kter strvil cel ivot dosahovnm
souhlasu svho Stvoitele me doufat v odmnu vn
blaenosti. Proto bt sluebnkem Boha je pro jeho vlastn
dobro. Bh urit nepotebuje modlitby, uctvn ani dobr
skutky. Jak to vyjaduje Korn: Bh je sobstan vi
lidstvu vekermu. (Sra al-Ankabt: 6)

Korn rad lovku

jak rozeznvat dobro a zlo
V prosted, kde jsou koranick principy pehleny jsou
zamstnna rzn nespolehliv kritria, jak rozpoznat
dobro a zlo. Spolhn na takov rozmanit kritria st ve
patn chovn a kodliv nsledky. Napklad osoba, kter
se pokusila o zloin pouze jednou je povaovna za
nevinnj ve srovnn s ostatnmi, kte se dopustili
nkolika zloin. Lupi se m za nekodnho ve srovnn s
vrahem, zatmco vrah si mysl, e nen tak patn, jeliko
spchal vradu pouze jedinkrt v ivot. Podle nho jsou zl
ti, kdo si vradnm vydlvaj na ivobyt. Profesionln
zabijk oproti tomu dl rozdl mezi sebou a lencem a
povauje se za pomrn nevinnho. Tot plat pro ty, kdo,
a nejsou zloinci, chovaj se neeticky. Ten, kdo pomlouv
povauje tento pein za men, jeliko tak in bez zlho
myslu. Ten, kdo ke druhm chov z si v hloubi srdce
mysl, e je dobr, protoe je zlomysln pouze tehdy, kdy
m pravdu. Seznam takovch argument je nekonen.
Zkrtka vichni tito lid si mysl, e jsou nevinn a nikdy
30

nepijmou svou hnost a pestupky. Avak vechny jejich

vmluvy jsou neplatn a vichni jsou na vnm omylu. To
kvli tomu, e to, co dl jedince nevinnm, je jeho pln
oddanost knize Boha. A naopak, kdykoli jedn proti morlce
Kornu je provinil, a tvrd, co chce.
Jak vme, lidsk due m dv strany: svdom a ni
dui (ego). Svdom lovka vdycky inspiruje, aby udlal
dobrou a sprvnou vc, kdeto ni due (nafs) svd
lovka ke patnmu chovn, kter Bh neschvaluje. pln
vyuit svdom je na druhou stranu mon pouze se silnou
vrou a strachem z Boha.
Nboenstv

umouje

lovku

zskat

NON MRA NEVRY

vdom

rozliovn mezi dobrem a zlem. Pouze mt vru v to, co Bh

zjevil a bt s tm zcela v souladu, me vybavit lovka
pravou schopnost mechanismu mylen a rozhodovn.
Kupkladu vcmu, kter se obv Boha, jak ureno
Kornem, je vnovno kritrium, podle nho rozeznv
mezi sprvnm a patnm:
Vy, kte vte! Budete-li bohabojn, On d vm spsn
rozlien a promine vm vae patn iny a odpust
vm; vdy Bh je pln laskavosti nesmrn. (Sra alAnfal: 29)

Jedinen zdroj rozliujc mezi sprvnm a chybnm,

pravdou a l, je Korn:
Poehnn budi ten, jen seslal furqn (spsn
rozlien mezi dobrem a zlem) sluebnku Svmu, aby
lidstvu varovatelem byl. (Sra al-Furqn: 1)

Korn poskytuje detailn popis sprvnho a patnho a

jak vyuvat nae svdom a vdom. Napklad v konkrtnm
veri je podn souhrnn popis konceptu spravedlivosti:
Spravedlivost nespov v tom, e obracte tve sv
smrem k vchodu i zpadu, nbr spravedliv je ten,
kdo uvil v Boha, v den soudn, v andly, Psmo a
proroky a rozdv z majetku svho bez ohledu na
lsku k nmu pbuznm, sirotkm, nuznm, po cest
Bo jdoucmu, ebrkm a na otrok vykoupen, a ten,
kdo motlitbu dodruje a almunu udl. A zbon jsou ti,
kdo mluvy sv dodruj, kdy je jednou uzaveli a v
protivenstv, v netst a v dobch nsil jsou trpliv
to jsou ti, kdo vru pravou maj, a to jsou bohabojn.
(Sra al-Baqara: 177)

Kad pesvden, kter jedinec dd po rodin nebo

pedcch, nebo nasv ze svho socilnho prosted, je
neodmysliteln

nespolehliv,

nen-li

souladu

koranickmi principy. Jednm pkladem je urit frze

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

31

ubvykle pouvan ve spolenosti k popisu dobrho lovka.

Ani moue by neublil k se. Avak pokud se lovk
vyvaruje ublen moue, ale nebude splovat pkazy
Kornu, st je vhodn ho oznait za dobrho lovka. To,
na em opravdu zle, je vyvarovat se hnch skutk
stanovench jako takov v Kornu a dlat to, co je v nm
chvleno jako dobr. Pro nkoho ctit s chudmi a pomhat
jim a dtem sta k oznaen lovka za bohabojnho.
Jene Korn nm sdluje, e tyto aktivity neopravuj osobu
k tomu, aby byla zvna pravm vcm. Prav vc je osoba,
je peliv spluje nazen Kornu a vnuje cel ivot
dosahovn Boho svolen.

Korn zpravuje lovka

o prav povaze tohoto svta
V Kornu, poslednm pevajcm autenticky zjevenm
nvodu k prav cest pro lidstvo, ns Bh informuje, e
smyslem ivota je uctvat Jeho jedinho. Mezitm Korn tak
upozoruje na skutenost, e tento svt je mstem, kde jsou
vc zkoueni a testovni svm Stvoitelem. Podle toho,
32

coby poadavku tto zkouky, Bh varuje lovka ped

faktory speciln vytvoenmi, aby svdly lovka od prav
cesty, vysvtlujce povahu jako naprosto klamnou. (Sra Al
Imrn: 185) V Kornu existuje mnoho ver popisujcch
pravou povahu ivota v tomto svt. Nsledujc jsou
pklady:
Majetky vae a dti vae jsou pro vs jen pokuenm,
zatmco Bh m u sebe vru odmnu nesmrnou. (Sra
at-Taghabun: 15)
Je okrlena pro lidi lska vniv k enm, k synm, k
nahromadnm

kintrm

zlata

stbra,

istokrevnm konm, ke stdm i k polm obdlanm.

NON MRA NEVRY

33

V Ko rnu ns Bh i nfo rmuje, e tento s v t je po uze pro zat mn m m s tem pro

l o v ka, a e kad po ehnn mu v no v an je pro s tedkem jeho zko uen .

To ve je vak jen uvn ivota pozemskho, zatmco

u Boha je toit nejkrsnj. (Sra Al Imrn: 14)
Ve to, co bylo dno vm, je pouze uvnm ivota
pozemskho a jeho ozdobou; zatmco to, co u Boha je,
lep a trvalej bude. Co nebudete rozumn? (Sra alQasas: 60)

Spoleensk postaven, prosperita, dti, dobr ivotn

rove stejn jako chudoba a uboh ivotn podmnky, to
vechno jsou prostedky, ktermi je lovk v tomto svt
zkouen. Jeden z ver prav:
On je ten, jen uinil vs nstupci dvjch na zemi a
jen povil jedny z vs nad druh v hodnostech, aby
vs zkouel tm, m vs obdail; Pn tvj je vru rychl
v trestn, ale tak odpoutjc, slitovn! (Sra alAnam: 165)

To, e stvoen ivota a smrti je pouze ke zkouen

lovka je vyprvno v tomto veri:
stvoil smrt i ivot, aby vyzkouel, kdo z vs bude v
skutcch nejlep - a On mocn je i odpoutjc. (Sra
al-Mulk: 2)

34

Vechno dobr tak jako nepjemn podmnky

obklopujc lovka je navreno, aby ho v tomto svt
vyzkouelo (Sra al-Anbiya: 35). Vechny laskavosti
lovku dan nebo mu odebran jsou soust tto zkouky:
Kdy naopak jej zkou tm, e pdl obivy mu
odmuje, pak on hovo: Pn mj m poniuje. (Sra
al-Fadr: 15-16)

V tomto veri je vslovn popsn hel pohledu

nevdomho lovka, kter nedoke pochopit povahu
tohoto testu.
Vc jsou varovni ped takovm nevdomm
postojem a opakovan je jim pipomnn skuten smysl
ivota:

NON MRA NEVRY

A nevrhej zrak svj dostiv na to, co dali jsme

nkterm prm z nich v uvn - to ndhera pomjiv
je ivota pozemskho, abychom je tm uvdli v
pokuen; vdy tdrost Pna tvho lep je i trvalej.
(Sra Ta-Ha: 131)

Nicmn takov lid jsou daleci pochopit tato fakt, jsou

pokoueni klamnmi svody tchto pzn. Pipojen k tomuto
ivotu a touha po postaven zpsobuje, e se zaraz u
dosahovn svch svtskch cl. Mezitm pociuj hlubokou
frustraci a beznadje, kdykoli je potkaj problmy a obte. V
Kornu je odkaz i na takov stav mysli:
Kdy dvme lovku okusit milosrdenstv od Ns
pichzejcho a potom mu je odebereme, tu vru
zoufal je a nevdn.

A kdy mu dme okusit pzn

pot, co dotklo se jej netst, vol: Zl ode mne

odelo! a pln radosti je a vychloubn. (Sra Hd: 910)

35

Ti , kdo s i nejs o u v do mi , e Bh ko muni kuje s l o v kem s krze

Ko rn, s e o dchl i l i po t, co o bdrel i mno s tv p zn a s tal i s e
s kl es l mi a s kl enmi , kdy ji ch by l i zbav eni .

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

Vc, kte interpretuj vechny udlosti v termnech

veden Kornu se obrac k Bohu za vech okolnost, majce
na pamti Boha a vn ivot a vynakldaj vytrval sil
doshnout skutenho pbytku lovka. V souladu s
pipomnkou Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s
nm), Pebvejte ve svt, jako byste byli cizinci, i nkdo,
kdo tudy cestuje,(Al-Bukhari) vd, e v tomto svt
zstanou pouze chvli a e jejich skuten pbytek je na
vnosti. Proto se prav vc nikdy neodchl, kdy se jim
dostane hojnost pzn, ani se nestanou skleslmi a
sklenmi, jsou-li jich zbaveni. Jsou si vdomi, e jsou
zkoueni ve svch reakcch na laskavosti stejn jako na
nouzi, vdycky se sna projevovat postoje Bohem nejvce
favorizovan. Reaguj na udlosti majce na pamti tento
ver:
Kad due smrti okus; a zkoume vs zlm i dobrm
co pokuenm, a k Nm budete navrceni. (Sra alAnbij: 35)

V tomto bod jedinec pone chpat, e Korn je

vslovnou manifestac nesmrnho Boho milosrdenstv,
36

nebo vc se u nejpesnj fakta prostedky Kornu.

Bh ns informuje, e na
vnosti je prav pbytek lovka
O otzkch pesahujcch smysly je lovk neschopen
se cokoli nauit. Budoucnost pat mezi takov otzky.
Nikdo si neme bt jist, co se stane v nkolika mlo
ptch sekundch. Kvli tto omezen kapacit vnmn
byli lid v kad dob zvdav na vci spojen s budoucnost,
zejmna na povahu posmrtnho ivota.
Dozajista jsou nejpesnj odpovdi na tyto otzky

NON MRA NEVRY

poskytnuty Bohem, Stvoitelem vesmru, vech lidskch

bytost, smrti, Soudnho dne, Pekla a Rje, budoucnosti,
minulosti a vnosti. Bh vytvoil vesmr a vechny iv
bytosti z nieho a dl je tvo moment po momentu. Bh
vytvoil tak as, jeden z rozmr vesmru, kterm jsou
spoutny vechny iv bytosti. Bh vak nen asem
omezen; On jist pesahuje vechny koncepty asu a
prostoru. Bh vytvoil vechno v dimenzi nadasovosti. Bh
zn a tvo ve, co povaujeme za minulost a ptomnost v
jedinm momentu. (Pro podrobnosti se prosm obrate na
knihy Nadasovost a realita osudu a Vnost ji zaala od
tho autora).
Zahrnujce i budoucnost, ve, co je nepostehnuteln
pro nae smysly, je nazvno Nepoznatelnm. I vnost je
soust nepoznatelnho pro lidi, dokud ij. Korn zpravuje
lovka o existenci vnosti a detailn ji popisuje. V kad
dob filosofov pedloili etn pedpoklady ohledn
posmrtnho ivota spolu s rozlinmi kulturami oplvajcmi
nadpirozenmi vrami o ptm ivot. Avak nejpesnj
informace ohledn ivota po ivot poskytuje nboenstv
pravdy.
Pouze

nboenstv

pravdy

zpravuje

lovka

prozatmn povaze tohoto svta a vnho ivota, vnosti

oekvajc lovka. Pijde den, kdy bude kad odmnn
nebo potrestn Bohem podle svch dobrch anebo zlch
skutk, to tak je zjeveno v Kornu. Korn je jedinen zdroj,
z nho sbrme informace o chvli smrti, Soudnm dnu, Rji
a Pekle. Korn, posledn Bo zjeven, nm v mnoha verch
pipomn, e skutenm pbytkem lovka je vnost.
Jeden ver zn:
ivot pozemsk nen le hra a zbava, vak pbytek v
ivot budoucm je lep pro ty, kdo jsou bohabojn.
Co nikdy to nepochopte? (Sra al-Anam: 32)

PRO JE NBOENSTV ZJEVOVNO?

37

Kad i v v c zeme v pedem urenm as e a bude s tt o s amo cena ped

Bo hem, aby v y dal a po et ze s v ch s kutk na to mto s v t. Bh zjev uje
tuto s kuteno s t v Ko rnu.

38

NON MRA NEVRY

Pi Pnu nebes i zem,

toto je skutenost stejn jako to, e hovote!
(Sra az-Zrijat: 23)

V LI V
N BOEN S TV N A
S OC I LN I VOT

evra m rzn negativn vlivy na lidsk bytosti a

jejich spolenosti. Ve spolenosti dalece vzdlen

nboenstv jsou zkladnmi znaky jejch len

nespravedlnost, sobeckost a nedvryhodnost. Takov je

nevyhnuteln povaha nevcch spolenost. Jedin hodnoty

nboenstv zajist jedincm a spolenostem morln
dokonalost. Ti, kdo maj vru v Boha a vnost se chovaj
zodpovdn, jeliko ij jen proto, aby doshli Boho
40

souhlasu. Bojce se Boha, pozorn se vyhbaj hnm

inm, postojm a chovn, jak Bh neschvaluje.
Spolenost, j dominuj takov lid se stane takovou, kter
nepozn sociln problmy.
Avak nevc osoba sele v poznn, e bude nakonec
za sv skutky potrestna nebo odmnna a nedodruje
omezen dan Bohem. Nedbajc na Soudn den prost
nevid dnou nezbytnost pro dren sv zkaenosti na uzd.
Navzdory tomu, e se vyhbaj uritm pro spolenost
nepijatelnm formm chovn, mnoz lid nevhaj spchat
jin zlo, kdykoli jsou k tomu pobzeni, povzbuzovni nebo
maj pleitost.

NON MRA NEVRY

Pro toho, kdo projevuje, e dv pednost neve,

zanaj problmy jet v tomto svt, nebo kad, v hloubi
svho srdce, v, e by ml lnout k nboenskm hodnotm.
Urit je kad vybaven schopnost svdom. Jene zatmco
uvnit vcch je tento mechanismus jemn sezen, stv
se tm nefunknm u tch, kdo neij podle nboenskch
hodnot. Jinak eeno, nedbaj-li na sv svdom, lid, kte
byli odneeni od hodnot nboenstv, zakouej duchovn
tse. Kad ve skutenosti v, e m Stvoitele a e je Mu
odpovdn a e by ml projevovat morln dokonalost.
Jene toto je v podstat v konfliktu s jeho svtskmi rozmary
a touhami.
Toto je dvod, pro jedinci radji pln odmtnou
nboenstv nebo hledaj omluvy jako Jsem estn, dobr a
upmn aby se vyhnuli zpsobu ivota popsanho v
Kornu. Jene v obou ppadech si jsou lid v podvdom
stle vdomi, e by mli vst druh ivota schvlen Bohem.
Ve spolenostech vzdlench hodnotm nboenstv je
hlavnm zdrojem vech duevnch muk a psychologickch a
duchovnch problm duchovn tse, je je bolest
svdom.
Situace tch, kdo zanaj poznvat tento zrmutek,
zatmco jsou stle v tomto svt je vyjdena v nsledujcm
veri:
A kaj: Kdy spln se tato hrozba, jste-li z tch, kdo
pravdu d? Odpovz: Mon e st toho, co uspit
chcete, za vmi ji tsn stoj. (Sra an-Naml: 71-72)

Bolesti svdom jsou pouze men st vnho a

nesnesitelnho duchovnho smutku, kter vc poct na
vnosti. Dvod pro lovk trp touto bolest tohoto svta
je, e dv pednost zpsobu it, postojm a vzhledu, je
odporuj smyslu jeho stvoen. Dokud se pidruje svch

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

41

nenboenskch postoj a mentality, je odsouzen trpt

duchovnm smutkem. To proto m potebu hledat cesty, jak
utiit hlas svho svdom a poctit tak levu od duevnho
utrpen.
Duevn i fyzicky lovk pirozen inklinuje smrem k
hodnotm nboenstv. Bh dozajista nestvoil jen lovka,
ale stvoil pro nj i nleit zpsob ivota. Proto
pekraovn hranic Boha pirozen vede k osobnm a
spoleenskm komplikacm. Jak uvedeno na pedchzejcch
strnkch, tyto komplikace jsou vlastn sociln a osobn
utrpen, kter mlo bhem djin negativn vliv na lidstvo.
Jedna a jedin cesta, jak eliminovat tyto komplikace, je lnout
k hodnotm nboenstv. Nboenstv pin een na
kadou z tchto komplikac v relnm smyslu.

Lnut k hodnotm
nboenstv pek zloinm
Neexistuje dn dvod pro osobu, kter neije podle
hodnot

nboenstv,

tud

neoekv,

bude

posuzovna podle svch in a nakonec potrestna, aby

42

dodrovala hranice vymezen Bohem a pracovala pro dobro

a zjmy ostatnch za elem doshnout Boho schvlen.
Podle jejho pomlenho pesvden, e m pouze jedinou
anci t svj ivot v tomto svt, si mysl, e ho mus prot
v nejpohodlnjch podmnkch, jt za vm, co chce a bt
schopna dlat, cokoli si umane. Korn podv toto
odvodnn takto:
kaj: Neexistuje le tento n ivot pozemsk,
zememe a ijeme a pouze as ns zahub! Vak o tom,
co kaj, dnch vdomost nemaj a jenom se tak
dohaduj. (Sra Ad-Dthija: 24)

NON MRA NEVRY

Kdokoli s takovm chybnm pstupem je zraniteln

vi vem druhm hnosti a nemorlnosti. Me
nestoudn lht, krst, ruit sv sliby, uchylovat se k nsil,
povaovat lhan za samozejm, podvdt nebo vykoisovat
prci a zdroje druhch, kdykoli se mu k tomu naskytne
pleitost. Jednodue neexistuje nic, co by jej zadrelo ped
zlem.
V dob, kdy je otrokem svho ega (ni due)
poslouch jeho pkazy bez zavhn. Nevid dn
hranice pro to, nakolik je zkaen. Je-li to v jeho zjmu,
neuvid dvod pro nespchat vradu. Noviny jsou
denn pln takovch incident. Jejich strnky jsou
zaplnn zprvami o lidech, kte zabili sv sousedy
pro perky, ench zabjejcch manely v hnvu, otcch
mucch sv dti a lidech vradcch vlastn rodie pro
penze. Rozhodn se kad den odehraje nespoet
obdobnch phod, kter zstanou utajeny. Toto ve
jasn dokazuje, e lid se stali slepmi otroky svho
nzkho j. Duchovn jsou dokonce na ni rovni ne
zvata. V Kornu se takovmu jedinci k poruovatel
limit, provinilec, hnk. (Sra al-Mutaffifin: 12)

Ve spolenosti, kde mohou lid provst cokoli kdykoli

me bt osoba vedle vs v autobuse, nkupnm centru,
divadle potenciln nebezpen. Me to bt lupi, vrah,
nsilnk. Navc takov osoba me bt dobe vyhlejc a mt
brilantn vzdln. Rozhovor, jen se objevil v populrnm
magaznu, to potvrzuje:
Otzka: Pravte, e vrady vdy pitahovaly vai
pozornost. V takovm ppad, pl byste si jednoho
dne spchat vradu?
Odpov: U mnohokrt jsem se chtl dopustit
vrady. Jene jsem neml nikoho konkrtnho na mysli.
Mohl bych prost chtt zabt osm nebo devt lid za den.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

43

Osoba nei j c podl e

hodnot Kornu se
stv nevyb ravou a
asem bude cel e
ovl dnuta svm
ni m j. Neuznv
dn hrani ce v
h nosti , do kter se
zapoj . Je-l i to v
jeho zjmu, nevi d
dvod, pro nespchat
vradu. P i nou, pro
den ky petkaj
ti tul ky o takovch
i nci dentech, je
exi stence l i d , kte
nemaj strach z Boha.

Lidsk due m sklon k takovmu nsil. Ctm, to

hluboko uvnit. Jene konkrtn vrada nezn tak
dobe; nakonec je tam krev, mrtvola, sirny, policie
vecky takov vci Navzdory tomu vak mne vrady
vdycky pokouely.
Otzka: Jakou vradu byste rd spchal?
Odpov: Urit bych dval pednost pouit pistole.
Jed nevytv ten teror, kter je s vradou spojen, je
pli kradm.
Jeden je pekvapen, e dotazovan, kter je ve
spolenosti znm jako osvcen osobnost, chov
takov teroristick pocity a bez zavhn je vyjaduje.
Toto jist poskytuje jasn obraz veobecn mentality
spolenosti nedbajc na hodnoty nboenstv. Tento
pklad ukazuje, jak hrzostran je povaha lid, kte
nemaj dnou vru a strach z Boha. Pkaz Kornu o
vrad, kterou nevc pchaj tak snadno, je
nsledujc:
A kvli tomuto jsme pedepsali dtkm Izraele, aby ten,
jen zabije jednoho lovka - nikoliv pro pomstu na

46

nkom anebo za to, e il pohoren na zemi - byl

souzen, jako by zabil lidstvo veker. A aby ten, kdo
oiv jednoho, byl posuzovn, jako by oivil lidstvo
veker. (Sra al-Maida: 32)

Pklad dan ve ve uvedenm veri, v nm Bh prav,

e zabit jedin osoby je tot jako zabit celho lidstva, je
velice dleit. V jinm veri je tak uvedeno, e kdo se
dopust vrady bude potrestn vnm utrpenm v Pekle.
(Sra an-Nisa: 93) V tomto ppad osoba, kter se obv
Boha nebude nikdy uvaovat o zabit kohokoli. Toto ilustruje
Korn na pbhu dvou syn Adama, (pokoj s nm). Jeden z
jeho syn chtl zabt svho bratra pouze proto, e na nj

NON MRA NEVRY

rlil. Pokozen, jen se obval Boha, projevil pkladn

postoj:
Vzthne-li na mne ruku svou, abys mne zabil, j na
tebe svou ruku nevzthnu, abych t zabil, nebo se
vru bojm Boha, Pna lidstva vekerho. (Sra alMaida: 28)

V tomto bod se stv zjevnm zsadn rozdl mezi

vcm a nevcm. Za jakchkoli monch okolnost
nebude vc ani uvaovat o nem, co bylo zavreno
Bohem. Instrukce Proroka Muhammada (pokoj a poehnn
s nm) vcm, Nemli by ani kodit, ani oplcet kodu
(Sunan ibn Madah) toto tak velice jasn vysvtluje.
Nevc jsou oproti tomu svobodn v pchn hnch
skutk.
Morlka islmu vymt ze spolenosti krde, platky,
lhan a vradu. Ten, kdo lne k morlce islmu ije
dodrovnm omezench Boch a nenaslouch zlmu
naeptvn horho j.
Nkdo, kdo neije podle hodnot nboenstv se naopak
vdycky chov tak, jak to vyaduje jeho zjem. Toto je
pesn vede ke vem druhm patnosti. Napklad kraden
me bt v nm materilnm zjmu, avak nboenstv ho
zakazuje. Ve skutenosti krde kod pokozenmu i
pachateli. N celoivotn spory mohou bt najednou
ukradeny, zatmco na druhou stranu zlodji mou zpsobit
bolest svdom. Pro tento dvod nboenstv takovou
patnost zakazuje a otevr cestu krsnmu a klidnmu
prosted v tomto svt.
Zde pichz nevc lovk a tvrd, J sice nevm v
Boha, ale pesto nepodvdm. Vskutku je dost mon, e
tato osoba se nikdy v ivot podvodu nedopustila kvli svm
zsadm. Jene za uritch okolnost mon nebude

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

47

Po d ti tul kem, Sv to v v l ka s ko rupc a Vl ka pro ti nechutno s ti , as o pi s

Ti me ro zs hl e po kry l ko rupn s kandl y v e v ech s tech s v ta. Tako v
s kandl y pro pukl y v ude, o d Ko l umbi e po Indi i , z Franci e do Sev ern Ko ree, a
Japo ns ko a panl s ko . Jedi nm een m na ty to pro bl my, jeji ch zs adn
p i no u je nev ra, je i t po dl e ho dno t Ko rnu.

schopen odolat pokuen a pak druh lidi podvede.

48

Kupkladu me zoufale potebovat penze anebo se

nachzet v prosted, kde je podvdn povaovno za
pomrn pijateln. Rozlin okolnosti mohou bt
podhoubm pro podvod a tak uvst osobu v hch.
Jene nboenstv striktn zakazuje pivlastovn
cizho majetku. Osoba, je ije podle princip nboenstv
se nikdy nepokus podvst druh lidi. Podvod je druhem
nespravedlivosti, kter je odsouzena v mnoha verch:
Nepohlcujte

vzjemn

majetky

sv

podvodnm

zpsobem! Nedvejte z nich dary soudcm, abyste tak

hn pipravili lidi o st majetku, jsouce si toho
vdomi! (Sra al-Baqara: 188)

NON MRA NEVRY

Korn vyaduje
rozdlen odpovdnosti
mezi informovan a zkuen
V dnen dob je hlavn pinou toho, e mnoho
problm zstv nevyeeno, skutenost, e lid, kte jsou
oprvnni, aby se s nimi vypodali, nemaj kvalifikaci ani
schopnosti proto, aby si s nimi poradili. Ve spolenostech,
kde nejsou aplikovny nazen islmsk morlky, existuje
mnoho lid, kte postrdaj i zkladn schopnosti, je
vyaduje jejich odpovdnost. Navc i ti, kte schopnosti maj
postrdaj oddanost k prci pro druh nebo slub lidstvu.
asto mezi kritria, podle nich jsou jedinci jmenovni do
uritho

postaven,

nepat

jejich

zkuenost

nebo

dovednosti, ale vzjemn zjmy a privilegia.

Kupkladu jde-li vlastnk tovrny do dchodu nebo
zeme, jeho syn obecn obdr odpovdnost dit tovrnu.
Kdy je toto rozhodnut uinno nen vak vzato v vahu,
zda je ddic vzdlan a schopn, aby mohl tovrnu dit.
Navc ani nemus mt samotnou prci rd. Jenome pokud
mu jin zamstnn neme nabdnout stejn spch,
zabezpeen a ctu, kterou hled, neochotn odpovdnost
pijme. Za takovch podmnek sele i pi zvldn mench
problm, kter na pracoviti vyvstanou, u nich pi pouit
sprvnch prostedk ve sprvn as, by se mohlo vyhnout
velkm potm za njakou dobu.
Avak v prosted, kde jsou dodrovny koranick
principy se takov problmy nikdy neobjev, jeliko Korn
naizuje vcm urovat koly a povinnosti tm lidem
majcm dovednosti a znalosti, jak konkrtn kol vyaduje:
Bh vm pikazuje, abyste vraceli sven spolenosti
jejich vlastnkm, a kdy soudte mezi lidmi, abyste

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

49

soudili spravedliv. Vdy Bh a jak krasn je to k

emu vs napomn vdy Bh je slyc i jasnoziv.
(Sra an-Nisa: 58)

Ten, kdo m vru v Boha a ije podle princip

nboenstv je pamtliv pikzn Boha. Proto je spolenost
tvoen vcmi lidmi tvoen tmi, kdo a kdo sven
opatruj a mluvy sv pevn dodruj a kdo pi svdectvch
svch v pravd stoj (Sra al-Maarid 32-33) Tam kad
provd sv povinnosti na maximum svch schopnost.

Morlka islmu zbavuje

lidstvo nedvry a neloajlnosti
Nboenstv u lovka konceptm spolehlivosti a
dvryhodnosti. Bylo by chybn oekvat, e tyto koncepty
budou pevn zakotven ve spolenosti, kde hodnoty Kornu
nepevauj, jeliko jedinec zstv vrn ostatnm za vech
okolnost, v ase pot a problm stejn jako v dobrch
dobch jedin pokud usiluje zskat Bo schvlen. Jinak,
mysl-li si, e nebude skldat ty ze svch in a nebude
50

potrestn za patn skutky, bude prost ovldn vlastnmi

zjmy a stane se zcela sobeckm tvorem.
Spolenost je pln pklad. Lid opoutj toho, kdo
jde do penze z vlivn pozice, celebritu, kter ji nepitahuje
pozornost a bohe, kter zkrachoval. Podobn lovk
stien smrtelnou chorobou hoce pociuje ztrtu ptel, je
ho opoutj. V novinch se doteme o ppadech
vrolomnosti kad den. Kupkladu se partnei ve firm
vzjemn podvedou. V takovch vztazch zench zjmem
je mono bt svdkem vech forem nemorlnho chovn,
nebo penze maj v kadodennm ivot nejvt vznam.
Ptelstv je dalm spoleenskm fenomnem, kde je

NON MRA NEVRY

vrolomnost hojn. Ve spolenostech nevcch maj lid

sklon opoutt i nejbli ptele, pokud se domnvaj, e
jin ptelstv bude plodnj. Mnoz lid dozajista poznali
ztrtu ptel z podobnch dvod. Tot plat v ppad
manelstv.

Dvojice

se

opoutj

nebo

klamou

malichernch dvod. Jsou schopni takto jednat proto, e,

podle svho mylnho zdvodnn, jejich zl skutky, kterch
se dopustili zstanou skryty, pokud nebyl nikdo jejich
svdkem. Proto jim v tom nic nebrn. Zkrtka ve vtin
vztah v nevcch spolenostech existuje neloajlnost a
vrolomnost, je zapiuje, e lid k sob navzjem
pistupuj vhav.
Deformovan zdvodnn spolenost nevcch nen
omezeno pouze na tyto ppady. Lid proslul svou slvou
nebo krsou povaj lsky tisc fanouk, dramaticky ztrat
tuto pze a zstanou pln sami, kdy zestrnou a pijdou
o sv kouzlo. Ve vtin ppad ekaj na smrt v chudob a
osamn. Z nieho nic fanouci, ptel a tisk, kte je
obklopovali, prost zmiz. Toto je hok, vak nemnn tv
ivota, jak vedli
Vra vldnouc ivotm lid nemajcch vru v Boha tvrd,
e lovk se vyvinul ze tvora podobnho opici souhrou
nhod. Proto je fyzick zjev a spch hlavnmi hodnotami,
kter spolenost uinila vynikajcmi. Jakmile tyto hodnoty
zmiz, veker kredit v och druhch zmiz tak.
Samozejm, e takov filosofie nedovoluje pipisovat
vznam a hodnotu bytosti, je se vyvinula z opiho stvoen.
Veker pozornost je vnovan penzm a slv, kterou
jedinec vlastn. Mlad, krsnj a populrnj lid
nahrazuj letit a spolenost je odstrkuje, protoe u je
nepotebuje. Zbytek spolenosti je tak tvoen lidmi, kte
pedpokldaj, e pochzej z opice a skon jako prach.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

51

Jeliko takov filosofie nevyaduje vrnost, lid nechvaj

sv star rodie v peovatelskch institucch, zapomnajce,
e kdysi to byli tito sta lid, kdo je vychoval. Co je hor, v
mnoha takovch domovech se s tmito starmi lidmi
zachz hrozn.
Jak je evidentn, srdce zbaven nboenskch hodnot
me lovka pivst k osvojen si bezcitnho a nsilnho
pstupu k vlastnm rodim. Vrolomnost prostupuje
vechny druhy lidskch vztah. Tento spoleensk problm,
kter injektuje trable a bolest do lidsk due, lze vyeit
pouze dodrovnm hodnot nboenstv. Pokud lid lnou k
principm islmu, nepovauj jeden druhho za bezcenn.
Vznanmi charakteristikami jedince nejsou urit ani jeho
dobr vzhled ani majetek ani postaven. Jeho strach z Boha
a morln dokonalost, kterou projevuje ho dlaj cennm.
Tlo je pouze prozatmn sluba poskytnut lovku. lovk
je v tomto svt, aby byl zkouen. Bude zde krtce t a pak
pejde do konenho toit na vnosti. Na vnosti bude
souzen podle svch morlnch kvalit. Proto zle pouze na
dobrm charakteru. Bh vyaduje, aby si Jeho sluebnci byli
52

navzjem vrn a podle toho, odtud pramen radost vcch.

Kdy islmsk pravidla pevauj, jsme svdky
nejlepch pklad loajality a vrnosti. Dti opatruj sv
rodie. Bez ohledu na to, kolik jim je, rodie, umlci, uenci,
lid, kte slouili zemi, jsou povaovni za drah. Mlad lid
nenechvaj star rodinn pslunky o samot v jejich st.
asto je navtvuj a sna se jim co nejvce pomhat. V
takov spolenosti trv ptelstv po cel ivot. Lid se spe
ne pteli stvaj bratry a sestrami. Navc v dob nemoci,
obt a problm si lid co nejlpe pomhaj, aby doshli
Boho souhlasu. Dvojice, majc v plnu satek, udruj svj
vztah se vzpomnkou na Boha. Majce vru v existenci

NON MRA NEVRY

vnho ivota po smrti projevuj si vzjemn plnou

oddanost. Tato oddanost se nemn v zvislosti na
okolnostech, napklad, stane-li se jeden nepohyblivm
nebo na lko upoutanm pacientem. Muova oddanost,
lska a cta k jeho en zstane nedoten, kdy ztrat
vechnu dvj krsu teba kvli popleninm na tvi. Tak
je tomu proto, e vc povauje za drahho ducha a nic
jinho. Doopravdy je trplivost projevovan v takovch
tkch dobch pro vc pjemnj. Nsledujc slova
Proroka (pokoj a poehnn s nm) vysvtluj vzjemnou
loajalitu vcch velmi dobe:
Muslim je muslimovi bratrem; nekod mu a neopout jej.
Pokud se kdokoli postar o poteby svho bratra, Bh se
postar o jeho poteby; pokud kdokoli zbav svho bratra
starost, Bh ho zbav jedn ze starost Dne vzken. (AlBukhari, Muslim)

53

Mno ho s tarch l i d je dnes zanechno v pi

i ns ti tuc nebo pro s t o putno na ul i ci . To to
je jeden z ds l edk s po l eno s ti , kter
po s trd v ru a kde js o u l i ds k by to s ti
po v ao v ny za bezcenn.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

Li d i j c po dl e ho dno t
Ko rnu js o u s i nav zjem
v rn , nebo v v
budo uc i v o t, kter
po trv v n. Mo rl ka
Ko rnu je jedi nm
een m na pro bl my
v eho druhu.

Toto chpn oddanosti plat pro obchodn partnerstv a

ostatn druhy vztah do nich vc vstupuj. Dodrovn
slib a plnn smluv jsou typickmi znaky spolehlivho
charakteru vcch. Ve spolenosti, kde nepevldaj
54

hodnoty Kornu by nebylo moudr ekat, e lid budou

dret sliby a budou vrn.
Jeden bod je zde nutno zmnit: nkdo by mohl tvrdit, e
by nikdy neporuil svj slib nebo neprojevil neolajlnost,
navzdory faktu, e nem vru. lo by snad vskutku dokzat,
e se nikdy v ivot neprokzal bezohlednm jednnm. Ale
jak u jsme uvedli dve, podmnky se mohou zmnit
takovm zpsobem, e si pomysl, e by to mohlo prospt
jeho zjmm. V takovm ppad neme nebt pokouen
novmi podmnkami. Avak a jsou okolnosti jakkoli, vc
se nikdy neodv zaujmout postoj, kter popuzuje Boha.

NON MRA NEVRY

Mr a bezpenost pevauj
tam kde lid lnou k cest Bo
Bh rad lovku t v prosted, kde pevauje mr a
bezpenost. V takovm prosted vztek a hnv a dal
nemorln postoje neexistuj, jeliko jsou Bohem zakzny.
kte rozdvaj almuny ve tst i v netst a kte
krot hnv svj a odpoutj lidem. Bh vru miluje ty,
je dobro in. (Sra Al Imrn: 134)
a pro ty, kdo velkm hchm a neestem se
vyhbaj, a kdy rozhnvni jsou, odpoutj. (Sra aura: 37)

Prorok Muhammad (pokoj a poehnn s nm) tak

vyzval vc ke kontrolovn svho hnvu v mnoha ze svch
ren:
Siln mu nen ten, kdo pesahuje ostatn svou silou, ale
ten, kdo se kontroluje, je-li rozhnvn. (Al-Bukhari)

Bh takto popisuje vc v Kornu a vc peliv dbaj,

aby nejednali opan. Tak je tomu vhradn proto, e cel
ivoty investuj do dosaen Boho souhlasu. V kadm
slovu, kter promluv, v kadm postoji, kter zaujmou a
kadm kroku, kter podniknou jednodue usiluj udlat to,
co nejvce pot Boha. Bh vyaduje zpsob chovn, kter
je nadazen dokonce i slunmu chovn a definuje tak
tento zpsob chovn za nejlep. V mnoha verch ns na
to Bh upozoruje:
ekni sluebnkm Mm, aby hovoili jen to, co nejlep
je. (Sra al-Isra: 53)
Avak radji odrej zl tm, co je lep! (Sra alMuminun: 96)
Dobr a patn skutky si nejsou rovn; odplcej tm, co
lep je, a hle, ten, mezi nm a tebou bylo neptelstv,
se stane jakoby ptelem horoucm. (Sra Fussilat: 34)

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

55

V prosted, kde lid dodruj koranick principy, kad

usiluje o to, aby si vyvinul co nejlep zpsoby. V takovm
prosted se pirozenm zpsobem it stvaj pokoj a klid.
Zloba, spory, hdky a vztek prost zmiz. Vc se nikdy
nesklon k projevu takovho hrubho chovn. Ani v
rodinnm ivot, ani v podnikn, ani v dopravn zcp nelze
spatit nevhodn reakce. Takov nedokonal zpsoby,
povaovan za zcela pijateln ostatnmi lidmi, jsou vskutku
zahanbujc pro vc.
Pokud se ve spolenosti psn dodruje islmsk
morlka, zane pirozen pevldat poklidn atmosfra. V
opan situaci lid trp neklidem a obtemi. Neexistuje
jednoduch mechanismus, jak zabrnit osob neijc podle
princip nboenstv, aby se neprojevovala nevhodnm
chovnm. Je pravdpodobn, e takov osoba bude
zakouet promnliv nlady, nebo se chov pod vlivem

NON MRA NEVRY

svch rozmar a tueb; v neoekvan chvli se me prost

rozhnvat, chovat se zpsobem poniujcm druh nebo se
dokonce uchylovat k nsil. Ve skutenosti je pocit hnvu
pouze projevem individulnho a socilnho neklidu. Jak
uvedeno prve, toto je stav asto zakouen mezi dvojicemi,
pteli, v obchodnm ivot a pbuzenskch vztazch.
Existuje velice mlo lid, kte nebudou otrveni, kdy vci
nepob sprvn, kdy se ct bt pod tlakem nebo jsou-li
jejich zjmy oteseny. V takov spolenosti se d tko t v
klidu. Jej lenov se st zajmaj o to, co ct ostatn.
Mlokdo si pedstav, e lovk, na nho se hnvaj, me
bt vyerpan, trpt nespavost, nemocn nebo mt vn
problm. Lid jsou pouh lidsk bytosti a asto maj chyby.
Je nesmysl reagovat na ostatn jejich urenm, nebo
dokonce dohadovnm se o mench chybch. Jene v
nevcch spolenostech se mohou pevaen jdlo,
zapinn triko nebo opodn obsluha v restauraci stt
snadno dvodem, pro se zapojit do hdky. A naopak,
lenov takov spolenosti se mohou stt jednodue
lhostejnmi vi nespravedlivmu jednn, pokud je jeho
nsledky negativn neovlivn.
57

Morlka islmu zaruuje

vyven stav mysli
Ti, kdo se pidruj nboenskch hodnot uznvaj, e
ve, co se odehraje, je pod kontrolou Boha a tedy se Mu
podizuj. Toto vdom jim zajiuje duevn rovnovhu.
Dobr i zl, dn udlost je nepiprav o rovnovhu.
Neprojevuj unhlen reakce. Nejsou zmtni svmi
emocemi a tak se chovaj racionln za vech okolnost.
Proto jsou velmi dvryhodnmi lidmi. Konkrtn v dob

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

V Ko rnu Bh pi kazuje, Odrejte zl o t m, co

je l ep . Sebeko ntro l a a kl i d, za jakchko l i
o ko l no s t , to js o u po s to je chv l en Bo hem v
Ko rnu.

pot a problm se chop tch nejrozumjch prostedk

a minimalizuj monou kodu, kterou by lid je obklopujc
mohli utrpt. Jsouce navdn principy Kornu prvodce
zjevenho Bohem lidstvu vc reflektuje chovn podle
koranick morlky v celm svm chovn a v vech postojch.
Puntiksky dodrovat pkazy Boha a mt hlubok strach z
58

Boha vznam zvyuje jejich povdom a porozumn. Jsou

tak vybaveni schopnostmi uvaovn a rozhodovn
takovho druhu, kter je dovd k nejlepmu chovn a
sprvnmu mechanismu dln rozhodnut.
Jiste, jsouce vybaven takovmi schopnostmi, vc
nepozn paniku, smutek, beznadj nebo zoufalstv. Ani se
nestane zaujatm ve vcech, kter vypadaj nepzniv a
vdy jedn racionln. Vzdoruje potm a problmm a
nikdy se nevzdv. Dokonce i v tkch asech s lidmi mluv
co nejvce obansky a vykazuje trplivost, kter je
znamenm spolehliv a dospl povahy. Majc vnitn vru,
e ve se dje pod kontrolou Boha, vc m vdy na pamti

NON MRA NEVRY

nsledujc vere:
A nepostihne dn netst zemi ani osoby vae, aby
nebylo zaneseno v Knize dve, ne jsme je stvoili - a
to vru je pro Boha nadmru snadn. A jedn tak,
abyste si nezoufali nad tm, co vm uniklo, a abyste se
neradovali pli z toho, eho se vm dostalo. Bh
nemiluje dnho domlivce vychloubanho. (Sra
al-Hadid: 22-23)

Selhvajce v pochopen tto skutenosti vak ti, kdo

neij v souladu s nboenskmi hodnotami, se vdycky ct
zaujat, vystraen, neklidn a trpc starostmi. Stres je in
mentln a emocionln nestabilnmi. Pro toho, kdo se dv
zven, je jejich nlada dost znepokojiv. Takov lid
pokad prochzej odstraujcmi vkyvy nlad. Kdy
vypadaj astn, nhle propuknou v pl. Co je dl
astnmi nebo smutnmi je vtinou nepedvdateln.
Nkdy si pipomenou neradostnou vzpomnku a ct se
smutn. Snadno upadaj do zasmuilosti a nevhaj ct, e
jsou ve stavu naprost deprese. Kadou chvli pomlej na
sebevradu a dokonce se o ni i pokouej. Takov lid
neznaj dn meze ve svm chovn. Nemaj dnou
pedstavu o sprvnm a patnm nebo o tom, jak chovn
je vhodn nebo nevhodn, co dv smysl a co ne, jeliko
ignoruj kritria poloen pravm nboenstvm.
Nespolhaj se na Boha, nebo nev nic o nboenstv.
Prost netu nic o faktu, kter Bh vytv ve ve jedince, a
sice, e vechno se dje z vle Boha a e ve stvoen
Bohem, bez ohledu na to, zda je to dobr i zl, je pouze ke
zkouen lovka v tomto svt. Nejsouce v dren zsad
pravho nboenstv, nikdy nechpou prav smysl lec za
udlostmi, kter se jim pihod. Proto je ani nemohou
ohodnotit tak, jak by mli. Pipisujce vechny udlosti

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

59

Strach, nekl i d a s taro s ti ko nkrtn po s ti huj ty, kdo nei j

po dl e ho dno t nbo ens tv . Nes tabi l n o s o bno s t je as to
ko nenm ds l edkem.

nhod, pod se ct ohroen, zaujat a obten starostmi.

Proto dlaj myln rozhodnut a projevuj nevhodn reakce.
Lituj veho, co udlaj.
Nedovedou stanovit zdrav kritria o dn vci; ct se
60

nesmrn astn a stvaj se impulsivnmi, kdy vci jdou

tak, jak chtj. Nhle jsou arogantn a nestoudn. Kdy se
rozvesel, ztrc sebekontrolu a projevuj poniujc chovn
a hrub zpsoby. Mohou dlat neoekvan vci; najednou
mou zat jeet nebo kiet od radosti. Kdykoli jsou
rozlcen, mluv tup nebo jsou agresivn.
Takov manry vak nejsou omezeny na konkrtn lidi
z urit vrstvy spolenosti. Ve spolenostech, v nich
nepevld morlka nboenstv, dokonce i lid vyhlejc
dosple, vzdlan a rozumn maj tendenci ztrcet
sebekontrolu a zneuvat svj talent ke zlm elm. Lze

NON MRA NEVRY

bt asto svdkem toho, jak se takov lid chovaj poven

nebo jsou ton, kdykoli je jejich prospch otesen, nebo
vci nejdou tak, jak si pej.

Lid drc se nboenstv

maj siln a rozhodn charakter
V nevdomch spolenostech, dokonce a lid vypadaj
jako siln osobnosti, maj rozhodn urit hranice. Za
jistch okolnost nedovedou odolat sv slabosti. Dokonce i
ten, kdo je znm jako osoba pevnch zsad, me ctit sklon
poruit vlastn pravidla, pokud jde o jeho prospch. Pod
tlakem, v dob obtn, tk nebo v nemoci, nebo kdy si
mysl, e kolem nen nikdo, kdo by je odsoudil, nedodruj
dn pravidla ani hranice. Ochotn pijmaj atraktivn
nabdky, kdy to vypad, e neexistuje vn dvod pro
neopustit sv principy a vzdt se svm pnm.
Jene,

jak

poznamenno

bylo
dve,

nen dleit, zda se

jedinec

takovho

peinu ji dopustil i
nikoli.
bodem

Dleitm
zde

neexistuje

je,

dn

zavazujc dvod pro

toho,

kdo

se

vbec

nestar o nboensk
hodnoty, kter by mu
zabrnil vzdt se svm
sobeckm tubm. Bez

... A Bh seslal
saknu Svou poslu
Svmu a vcm a
uinil pro n
neodlunm slovo
bohabojnosti; a
zaslouili si ho a byli
ho nejv hodni. A
Bh o kad vci je
vevdouc..
(Sra al-Fath: 26)

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

61

obav z Boha takov osoba postrd slu dret se pevn sv

vle.
Avak situace je odlin pro toho, kdo pln chpe
islmskou morlku. Nic neprolom jeho rozhodnut dlat to,
co povauje za sprvn. Hlavn pinou takovho odhodln
je pouze jeho mocn strach z Boha. Je si vdom toho, e Bh
ho vid, sly a v o vem, co ukrv ve svm srdci a ct se
bt neustle v ptomnosti Boha. Ten, kdo opravdu v v
Boha m silnou osobnost a vli a peliv dodruje Bo
omezen. Nikdy se neopovauje dlat to, co Boha popuzuje.
Bez ohledu na to, co ho v ivot potk, vykazuje stlou
ochotu piblit se Bohu. To m souvislost s tmito veri:
slav Ho rno i veer mui, kter ani obchod, ani
prodej nezlk od vzvni Boha, od dodrovni
modlitby a od dvn almuen, a ti obvaj se dne, kdy
srdce i zraky se budou obracet, aby je Bh odmnil za
to, co vykonali dobrho, a aby to rozmnoil z laskavosti
Sv. A Bh utduje, komu chce, ani pot. (Sra anNr: 36-38)

62

Islmsk morlka
odstrauje sobeckost
Nen dnm pekvapenm, kdy ti, kdo nedodruj
principy nboenstv mysl pouze sami na sebe. Toto je toti
ve skutenosti filosofickm pedpokladem systmu, podle
nho ij. Ochota se obtovat, soucit a dobr zsady, to
jsou hodnoty zaveden nboenstvm a jedin nboenstv
zaru, e je bude jedinec ctt. Pouze ti, kdo v v Boha a
ivot nsledujc po tomto a ti, kdo si jsou vdomi faktu, e
na vnosti se budou zodpovdat, mohou projevovat morln
dokonalost, jak je popsna v Kornu. Proto je pro nevcho

NON MRA NEVRY

naprosto nepravdpodobn, e bude vykazovat takov

vzneen charakter. Navc by bylo zcela patn, aby nevc
kal: Existuj takov sobet lid, ale j mezi n urit
nepatm. Tak je tomu prost proto, e ten, kdo nelne k
nboenskm hodnotm, nem jinou monost, ne bt
sobeck. Pina pro to se nikterak neli od skrytch dvod
dalch typ amorlnch stav mysli; toti nemt vru ve
vnost, nemt pesvden, e kad pein v tomto svt
bude na vnosti potrestn a nemt dn strach z Boha.
Proto ti, kdo neij v souladu s nboenskmi
hodnotami, sleduj jen vlastn zjmy a nestaraj se o druh.
Hlavnm oekvnm v ivot je bt bohat, zlepit svj
profesn ivot, doshnout lep ivotn rovn... Plnit
poteby svho okol, potebnch, chudch a senior a udlat
nco ve prospch spolenosti pat obecn mezi posledn
vci, kter jim pijdou na mysl. Nebo ohodnocen ivota
nevcho postrd impuls obtovat se nebo se oddat
projevovn dobrho charakteru. Veobecn postoj, kter
pozoruj u lid ve svm okol tak nen jin; doopravdy se
cel spolenost chov vcemn stejnm zpsobem. Tato
obecn tendence vech lid ve spolenosti poskytuje jaksi
druh uklidnn svdom.
Strun

eeno

je

ve

spolenosti,

kde

nejsou

prosazovny nboensk hodnoty, sobeckost nevyhnuteln.

Bez vjimky kad je sobeck.
Jene lovk je zkouen tmito pocity sobectv, kter
Bh vloil do beznadjn patnho j (nafs). Bh upozoruje
na tyto lidsk sklony v nsledujcm veri:
A v duch je stle ptomna lakota; budete-li vak
konat dobr a budete-li bohabojn, - vdy Bh dobe
je zpraven o vem, co inte. (Sra an-Nisa: 128)

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

63

Vcelku sobet lid trvaj na sprvnosti svho

pesvden dokonce i v trivilnch zleitostech. To, co
ostatn potebuj nebo chtj pro n st nco znamen.
Pokud je sobeck lovk napklad unaven, chce si co nejdv
sednout a nebude myslet na star nebo nemocnou osobu
vedle sebe, potebujc odpoinek. Navzdory existenci
druhch chce to nejlep ze veho pro sebe. Zpsobit
druhm nepohodl pro svoje vlastn pohodl mu nikdy nevad.
Vyaduje klid, kdy pracuje, ale nerespektuje druh, kdy
pracuj oni. Jeho sobectv se projevuje rznmi zpsoby v
jeho rodin i pracovnm ivot.
I ve spolenostech nevcch existuj lid znm svm
dobrm charakterem. Napklad mohou bt velice td k
lidem ve svm okol. Jene hlavn pinou pro jejich dobrotu
nen usilovat o Bo souhlas, ale pouze slout tm, jak jsou
ctnostn. Bt chvlen, oceovn a mt dobrou reputaci
mezi lidmi, kupkladu, je to, k emu smuj. Mimoto,
pspvek tchto lid chudm je ve vtin ppad
bezvznamn

ve

srovnn s jejich pjmy.

mohou

kte rozdvaj

tak touit po dosaen

almuny ve tst

Idealist
64

odpovdnosti

anebo

veden. Jejich clem nen

doshnout
souhlasu

Boho
ani

druhm

slouit
lidem.

i v netst a
kte krot hnv
svj a odpoutj
lidem. Bh vru

Jednodue hon vlastn

miluje ty, je

sobeck rozmary a tuby,

dobro in. (Sra

usilujce

dosaen

prestie a reputace a
potvrzen

Al Imrn: 134)

svho

NON MRA NEVRY

spoleenskho postaven. Vtinou tehdy, kdy jsou jejich

zjmy ohroeny, projev svj skuten charakter.
Ve spolenostech, v nich se nboensk hodnoty
ignoruj, budou ti proslul svou tdrost vidni jako sobet,
bude-li jejich tdrost porovnna s obtmi, jak in vc.
To, co vc povauj za koncept sebeobtovn je velice
odlin od toho, jak na to pohlej nevc. Vc
upednostuje plnn poteb druhch ped plnnm svch
vlastnch poteb. Hluboko ve svm srdci pej to nejlep
svm bratrm a sestrm. Toto jist ukazuje morlku Kornu:
a krmili jdlem pes lsku svou k nmu chuasa,
sirotka i zajatce. (Sra al-Insan: 8)
Podle tohoto morlnho smyslu vc bojuje na stezce
Bo a za utitn z mu, en a dt (Sra an-Nisa:
75)

Namsto mylen na sv vlastn poteby, vc

pedpokld odpovdnost za kadho a zvauje obecn
blaho. Prorokovo (pokoj a poehnn s nm) ren, Pi tom,
v Jeho rukou je m due, lovk neuv, dokud nebude
milovat pro svho bratra to, co miluje pro sebe. (Al-Bukhari,
Muslim) velice vstin odr tohoto ducha vcch.
Kdekoli jsou nboensk hodnoty hojn rozen,
sociln vztahy budou zaloeny na obti a tam zmiz mnoho
problm.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

65

Islmsk morlka
pek svtskm ambicm
Pouze nboenstv u konceptu lsky, bratrstv a
sdlen v pravm smyslu a znovu je to pouze nboenstv,
kter me tyto koncepty navky zachovat. Je tomu tak kvli
faktu, e lidsk due je nchyln ke svtsk chamtivosti a
sobeckm tubm. Ponvad si nekladou za svj cl vnost,
lid, jim jsou nboensk hodnoty ciz se po cel ivot
namhaj, aby uspokojili svou nekonenou ctidost. Bh
vyobrazuje takovho lovka v nsledujcm veri:
jemu jsem majetek rozshl daroval a syny zde
ptomn utdil a jemu jsem ve hladce uhladil, a on
pak jet dycht, abych vce mu dal! (Sra alMuddaththir: 12-15)

V prosted, kde lid neij podle nboenskch

princip se lidskmi ambicemi stvaj vhradn mt vce
majetku a penz. Mezi leny takov spolenosti vdycky
existuje zuiv sout, jej lenov chtj bt nejbohat,
nejspnj,
66

nejkrsnj,

nejobdivovanj

nejoblbenj. Nemohou vbec vystt ostatn, kdo vlastn

dobr a krsn vci. Navc druhm zvid a usiluj zmocnit
se toho, co maj oni. Dokonce je dl astnmi pihlet, jak
ostatn pichzej o majetek.
S touto chamtivost jde ruku v ruce zkladn ivotn
filosofie; tito lid nepovauj druh za bytosti, kter Bh
stvoil a obdail je du, le za obyejn tvory, je se vyvinuli
z opiho pedka a nakonec budou redukovni na
bezvznamnost

pikrytou

hlnou.

Podle

stejnho

odvodnn, jeliko lovk ije pouze jednou v tomto svt,

ml by dostat to nejlep ze veho a jeho zmrem by mlo
bt, honit se za svmi ambicemi. Podle tto zvrcen

NON MRA NEVRY

pedstavy je nesmysl pomhat ostatnm a plnit jejich pn a

touhy. Dozajista tento chybn nhled zpsobuje, e lovk
upad do depresivn nlady.
Takov nlada me pipadat typick a nevyhnuteln
nkomu, kdo si nen vdom nboensk morlky. Jene
skutenost je, e vede lovka v obtn a stresujc ivot,
kter je zhoubn pro lidskou dui. Proto nevc nikdy
nenaleznou opravdov pokoj a tst. Navzdory sv
rozumnosti jsou pn a touhy lovka bez konce, nebo
lovk byl stvoen, aby byl soust nekonenho ivota na
vnosti. Tento ivot vak je pouhm mstem zkouky
zvlt navrenm, aby byl tak chybn a neadekvtn, aby
nikdy neukojil lidsk rozmary a tuby. Ti, kdo selou v
uchopen zsadnho tajemstv tto zkouky, dky sv
nevdomosti o nboenskch hodnotch, se sna splnit sv
tuby v tomto svt a tedy se nadle ct nepoten a
nespokojen. Nikdy nenachzejce opravdovou spokojenost,
jejich ivoty se mn v non mru. Ve stavu prosperity
nicmn trp chudobou. Neschopni nalzt poten v tom,
co u vlastn, vzdvaj se smutku nad tm, co dosud
nevlastn. Toto duchovn muen je vak pouze takto
potkem vnho utrpen.
Nboenstv pikazuje lovku, aby se dlil. Vc jsou
bratry a sestrami (Sra at-Tawba: 71) a vidt svho bratra,
kterak m dobr a krsn vci, to dl vcho astnm.
Jeliko kad uv svch schopnost a majetku pro vc Boha,
existuje zde rozshl spoluprce a duch sdlen. Jedinci,
uznvajc, e lovk je stvoenm Boha, si cen jeden
druhho a chovaj se k sob s ctou a shovvavost. V takov
spolenosti nelze ani mluvit o sociln nespravedlnosti,
zpasu a nepodku. Slova Proroka Muhammada (pokoj a
poehnn s nm), Bohatstv nespov ve velkm jmn, ale

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

67

ve vlastn spokojenosti. (Al-Bukhari, Muslim) vysvtluj

zdroj pokoje pro srdce vcch.

Vrnost k hodnotm nboenstv

vyhlazuje rlivost a zvist
Tak jako to, m jsme se v tto knize zabvali dve, i
rlivost a zvist jsou v Kornu definovny jako amorln
stav mysli. Proto se vc striktn vyvaruje rlivosti, postoji,
kter nelad s Bo vl. Jene pro nkoho, kdo nevnuje
dnou pozornost hodnotm nboenstv, neexistuje dvod,
pro by neml pociovat zvist, nebo, podle jeho vlastnho
ospravedlnn, neexistuje dn motiv, kter by tomuto citu
brnil. Sout in lidi nchylnmi k pocitm rlivosti,
sobectv a vn. Mlad dvka zvid jin dvce, kter je
elegantnj nebo pohlednj ne ona sama. Podobn
mlad mu zvid svmu pteli vt popularitu. Vk,
pohlav, zamstnn nebo postaven, neexistuje vjimky pro
takov pocity. Lid ze vech vrstev spolenosti vykazuj
konkrtn druhy rlivosti. Obzvlt druhm zvid majetek.
68

Pesthovn do lepho sousedstv, letn dovolen v

oblbenm letovisku, zbrusu nov auto, cesta do zahrani,
to mohou bt dobr dvody, pro ostatnm zvidt.
Ctidost nkter dr v tak hlubokm poddanstv, e ani
nedovedou vyjdit radost nad tm, eho ostatn doshli
nebo co zskali. Zejmna v pracovnm ivot je koda
zpsoben lidsk dui soutenm jasn pozorovateln.
Touha po prestinm postaven v zamstnn a rlivost,
kter se objevuje nsledkem toho jsou skoro bnmi vzorci
chovn v kadodennm ivot.
Ale Korn zajiuje, e vc vedou ivot oitn od
sobeckch tueb: Vc se t z spchu svch brat a z

NON MRA NEVRY

Vzte,
e ivot pozemsk je pouze
hra a zbava, marn okrasa, vzjemn
vychloubn mezi vmi a soupeen v
rozmnoovn majetku a dt.
(Sra al-Hadid: 20)

toho co vlastn:
Ti, kdo pevn sdl v tomto obvodu a utvrdili se ve ve
jet ped nimi, ti miluj ty, kdo se k nim vysthovali,
a nenalzaj v hrudch svch dnou zvist kvli tomu,
co dno bylo vysthovalcm. A dvaj jim pednost
ped sebou, i kdyby sami mli nedostatek. A ti, kdo
ochrn due sv ped lakotou, ti budou blaen.
A ti, kdo pili po nich, hovo: Pane n, odpus nm
i bratm naim, kte ns pedeli ve ve; a nevkldej
do srdc naich zlobu proti tm, kdo ped nmi uvili,
Pane n, vdy Tys vru shovvav, slitovn! (Sra alHar: 9-10)

V souladu s pikznmi Boha Prorok Muhammad (pokoj a

poehnn s nm) tak radil vcm, aby se vyvarovali
rlivosti: Vyvarujte se zvisti, nebo zvist pohlcuje
dobr skutky, tak jako ohe pohlcuje palivo. (Abu Dawd)

70

Islmsk morlka zaruuje,

e mezi lidmi pevauje
lska a cta
Nboenstv pravdy je zaloeno na zkladech dobr
morlky a lsky. V Kornu vyzv Bh lovka, aby miloval a
obtoval se. Bh je Milosrdn ke svm sluebnkm. O lsce
Boha k Jeho sluebnkm se v Kornu vypravuje takto:
On odpoutjc je, lskypln. (Sra al-Burd: 14)

Bh poaduje, aby lovk odrel tuto lsku ke druhm.

Tak si vc navzjem projevuj hlubok respekt a lsku. To,
e tmto konnm doshnou Boho schvlen je dalm
faktorem, kter je povzbuzuje k tto lsce a ct. Mimoto
vc vd, e bytost, kterou Bh stvoil a dal j dui a vru,

NON MRA NEVRY

je cenn. Skutenost, e svt je mstem, kde je lovk

zkouen, vede vc k tomu, aby se k ostatnm chovali
dobe, jeliko jsou si vdomi, e za sv dobr skutky budou
odmnni na vnosti. Intenzivn strach z Boha v jejich
srdcch je vede k tomu, aby v kadm inu, kter vykonaj,
se chovali co nejlpe smrem k ostatnm. Vid odraz Bo
krsy v kad bytosti, na n pohled, co je napluje lskou.
Navc vdom, e vechny vc oekv dal ivot a e se
vichni shledaj na vnosti zpsobuje, e tato lska a
respekt spovaj na pevnch a hluboce zakoennch
zkladech.
Tak je vel a poklidn ivot typick pro ty, kdo psn
lnou k nboenskm hodnotm. Rodinn vztahy budou lep,
s dtmi znateln ctcmi sv star a rodie. Pkaz Boha, jak
je stanoven v Kornu, tak vyaduje takov postoj:
Pn tvj rozhodl, abyste nikoho krom Nho neuctvali
a abyste rodim dobr prokazovali. A jestlie jeden i
oba z nich u tebe zestrnou, nekej jim Fuj! a
neodbvej je stroze, nbr mluv s nimi slovem
laskavm! (Sra al-Isra: 23)

Prorok (pokoj a poehnn s nm) tak upozornil na tento

bod renm, Mezi ns nepat, kdo neprojevuje

... A v duch je stle ptomna lakota;

budete-li vak konat dobr a budete-li
bohabojn, - vdy Bh dobe
je zpraven o vem, co inte.
(Sra an-Nisa: 128)

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

71

milosrdenstv naim mladm a nerespektuje nae star,

kdo

nedoporuuje

chvlyhodn

nezakazuje

zavrenhodn. (At-Tirmizi)

V jinm veri Bh rad vcm takto:

Ctte Boha a nepidruujte k Nmu nic! Chovejte se
vldn k rodim, pbuznm, sirotkm, chudm,
sousedovi pokrevn spznnmu i cizmu, pteli ze
sousedstv a jdoucmu po cest Bo a tm, jimi
vldnou vae pravice! Bh vru nemiluje ty, kdo jsou
domliv a vychlouban. (Sra an-Nisa: 36)

Kdy morlka nboenstv pevld, lid navzjem

horliv sout, aby se zdokonalili v chovn a svm zpsobu
mluvy. Dozajista pouze nboenstv me zajistit takovou
slunost:
Co nevidls, jak Bh uvd podobenstv o slovu
dobrm? Je jako strom vten, jeho koen je pevn a
k nebesm se pne jeho vtvov, a plody v kad dob
pin z Pna tvho dovolen. A Bh uvd lidem
podobenstv - snad se vzpamatuj. (Sra Ibrahim: 2425)

72

Ti lid lnouc k pkazm Boha poznvaj ty nejlep

pklady ptelstv, lsky a cty. Toto je ist lska vyjmajc
vechny ostatn zjmy, vyjma dosaen Bo pochvaly.
Vc mui a vc eny jsou si vzjemn pteli a
pikazuj vhodn a zakazuj zavrenhodn, dodruj
modlitbu, dvaj almunu a jsou poslun vi Bohu a
Jeho poslu. Nad tmi se Bh vru slituje, nebo Bh
mocn je i moudr. (Sra at-Tauba: 71)

Zvazek ptelstv zobrazovan ve ve uvedenm veri

zajiuje nedlitelnou solidaritu v cel spolenosti, kterou
intenzivn pociuj vichni jej lenov. Takov lid si pej
pro sv bratry to nejlep.

NON MRA NEVRY


Pomnte dobrodin Boho k
vm, kdy byli jste nepteli a On opt
sblil srdce vae a stali jste se
dky milosti jeho bratry;
(Sra Al Imran: 103)

Ve spolenosti, je neadoptuje nboensk hodnoty

vak lid nikdy nepoznaj lsku v pravm smyslu, jeliko to,
co miluj a respektuj je dobr vzhled, majetek a postaven.
Zvazek ptelstv nkoho, kdo si vybr sv ptele
podle svho vkusu v md nebo na zklad dobrho
vzhledu bude nevyhnuteln poloen na tchto hodnotch.
Tak v manelstv jsou hluboce pociovny negativn vlivy
tto mentality. V nevcch spolenostech rozhodnut mue
vzt si dvku asto zvis na jejm dobrm vzhledu nebo
prestinm

postaven

ve

spolenosti.

Je

velmi

pravdpodobn, e muova lska k manelce pohasne,

pokud pijde o svou krsu nebo onemocn, nebo bude teba
zmrzaena. Navc ten, kdo nem vru ve vnost nebude
chtt promarnit svj krtk ivot p o enu upoutanou na
lko. Spolenost je pln podobnch pklad.
Respekt je stejn dleit jako lska. To je jakmsi
zpsobem vyjden toho, kolik dleitosti jeden druhmu
pipisuje. Jene ve spolenosti, kde jsou nboensk
hodnoty opomjeny, aby byli lid respektovni, musej
splovat urit kritria, kter se vtinou to kolem penz,
74

postaven a moci. Pi neptomnosti tchto podmnek

nenachzej dn dvod, pro respektovat sv spoluobany.
Alternativn ztrcej ctu k tomu, kdo ji netm moc nebo
postaven.

Islmsk morlka u
ptelstv v pravm smyslu
Ve spolenostech, kde jsou lid daleko vzdleni od
nboenskch hodnot, urit uslyte, kterak kaj, Mm
spoustu ptel, ale nemm ani jedinho opravdovho
ptele, nebo Nedvuji dnmu ze svch ptel.

NON MRA NEVRY

Navzdory tomu, e vypadaj jalo blzc ptel se tito lid

hluboko ve svm nitru ct bt bez ptel. Navc je tak
pravdpodobn, e nebudou schopni nalzt spolehlivho
ptele. Vdomi si tohoto faktu, tito lid se vbec nesna,
aby vytvoili lep ptelstv. Je tomu tak jednodue proto, e
prav ptelstv vyaduje ob a sil. V problmov dob by
ml bt jedinec pipraven obtovat se pro sv ptele. Bez
zavhn by ml pipraven utrcet svj as, penze nebo
cokoli povauje za cenn, pro sv ptele. Jene ve
spolenostech, kde principy nboenstv nepevauj,
povauj lid za nesmysln konat obti.
Napklad pokud nkdo nhle onemocn, jeho ptel
pravdpodobn shled nepjemnm muset ho vzt do
nemocnice, zaplatit za jeho len nebo s nm v nemocnici
zstat a starat se o nho. Nejsp se bude vymlouvat na
svou prci nebo kolu nebo rodinu, ne aby zstal se svm
ptelem, kter potebuje jeho pomoc. Co je na tom zajmav,
e kad to povauje za dokonale normln pstup.
Toto je hlavn pina, pro lid, kte nedbaj na
hodnoty nboenstv, nemaj prav ptele. Ani jejich
partnei nejsou vrn: lska a respekt brzo vyprchaj. Po
dlouh lta se dr jeden druhho z ekonomickch pin
nebo kvli socilnmu tlaku. Zkrtka, pestoe jsou manel,
dvojice vedou oddlen ivoty. Za takovch okolnost
spolhaj na sv dti, aby zabezpeili svou budoucnost,
jene i to je zbyten snaha, nebo i dti ij vlastn ivoty. V
moci svtsk chamtivosti a sobectv asto neposkytuj svm
rodim dnou pomoc. Nsledkem toho jsou lid, kte
neij podle nboenskch hodnot odsouzeni k osamn v
tomto ivot a to je pirozenm nsledkem stavu jejich
mysli.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

75

Pidrovn se hodnot
nboenstv vymae vechny
druhy svtskch strach
Nejsou-li spolenky Boha a nespolhaj-li na Boha, lid,
kte neij podle nboensk morlky nevyhnuteln
pechovvaj

bezdvodn

obavy.

Neustle

se

ds

budoucnosti, e budou oputni, ztrat majetek a zdrav.

Stran se boj, e budou mt nehodu a nejvce ze veho se
obvaj smrti:
Rci: Smrt, ped n prchte, se s vmi vru setk!
Potom

budete

navrceni

Tomu,

jen

zn

nepoznateln i veobecn znm, a On vs ji pou o

vem, co jste dlali! (Sra al-Dumua: 8)

Pro nevc je smrt dozajista zhadou. Dokonce ani

pokud nepoml na budouc ivot, hodn uvauj o tom, jak
se setkaj se smrt, a zstvaj v seven tto mylenky.
76

Peml o vech formch smrti a ct se pli vystraen, aby

zvili monost, e jednoho dne je jedna z nich stihne. Bez
vn vry v existenci vnosti se smrt stv nesmrn
dsivou. Mysl si, e budou redukovni na bezvznamnost
pekrytou zem a nebudou mt vbec dnou anci vrtit se
znovu do ivota. Jejich strach ze smrti se v zsad to
kolem ztrty ivotnch radost a toho, e pestanou
existovat, ne reality Soudnho dne.
Lid se povtinou sna pekonat tyto pocity ohledn
redukovn na nic vytvenm monument, kter za sebou

NON MRA NEVRY

zanechaj. Tak tento postoj je zdraznn v jednom z ver:

a chcete stle zakldat stavby - hodlte snad bt
nesmrteln? (Sra a-uara: 129)

Samotn zmnka o smrti uvrhuje nevc do stavu

mizrie. Bez ohledu na to, jak tvrd se sna vyhbat
mylence na smrt, stle na smrteln scny narej kad
den v novinch a v televizi. Smrt lid v jejich okol nebo
nehody a nemoci kdekoli se stvaj konstatn pipomnkou
konce tohoto ivota. Jene, jak je veobecnm sklonem, oni
dlaj, co mohou, aby se co nejvce vyhbali pomylen na
smrt. Kdykoli se nkdo jen pokus promluvit o smrti, vyru
jej a pimj, aby nedospl ke konci.
To, e smrt na sebe me nabrat rozlin formy je ds.
Nechtj vidt hbitov nebo napklad koupit dm blzko
hbitova, aby se vyhli mylence na smrt. Avak a se
nachzej ve ktermkoli kout svta, smrt na n jednoho dne
vzthne ruku. O tomto nemnnm faktu vypravuje
nsledujc ver:
A kdekoliv budete, smrt vs zastihne, i kdybyste byli
ve vch opevnnch (Sra an-Nisa: 78)

Smrt a vnost, to jsou dv skutenosti, o nich maj

vc velmi ostr porozumn. Trv sv ivoty jejich
dosaenm. Pro n je smrt vlastn poehnn setkn s jejich
Stvoitelem a dospn do pravho toit. Uznvaj, e smrt
nen konec a dky tomu se neboj ani smrti, ani nieho jinho.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

77

Pidrovn se hodnot nboenstv

vymae strach z budoucnosti
Tm vechny lidsk bytosti, s vjimkou vcch, jsou
zvdav na to, co pro n m schovno budoucnost.
Zvaujce vechny nepzniv vci, kter by mohli v prbhu
ivota zakusit, ct se znepokojen. Nedouc udlosti, ke
kterm by mohlo dojt v budoucnosti, je znekliduj a dlaj
jim starosti. Navc k tmto trvalm obavm se objevuj
kadodenn starosti v rozlinch podobch a v rznm vku.
Pro studenta to me bt tak prost vc jako konec pololet.
Jak vak dospvaj, lid si pro sebe vytvej vemon
komplikace a strach z tchto obt me trvat cel ivot.
Mladkovi na vysok jeho vzhled, jeho vztahy s pteli,
jeho oblbenost ve skupin, spchy ve kole a jeho vztahy
s rodinou mohou pipadat jako nejdleitj problmy na
svt. Men nepjemnost se stv obrovskm zdrojem
78

stresu. Zejmna na kiovatce rozhodovn o karie

zakou tk asy. Je teba ct, e toto jsou udlosti, kde
by se lovk neml nechat tak hluboce rozruit. Je
samozejm dokonale normln, aby lovk praktikoval
profesi, o n v, e v n bude jak spn tak spokojen.
Avak pokud se nkdo sna doshnout tohoto cle a stle
selhv, potom by ml dvovat v Boha a modlit se k Nmu
o jinou pze. Dozajista jsou spchy a selhn odsouzeny
vymizet se smrt. To co zbyde, bude pouh dvra v Boha a
vra v Nho.

NON MRA NEVRY

Kad
due smrti okus; a zkoume
vs zlm i dobrm co pokuenm,
a k Nm budete navrceni.
(Sra al-Anbija: 35)

Jene ti, kdo neij podle nboenskch hodnot,

nejsouce si vdomi tohoto vznamnho faktu, se stle vce
obvaj budoucnosti m jsou star. Stranou pln ohledn
budoucnosti je znepokojuje mnoho monotnnch povinnost
a kol. Obklopuje je nespoet trabl; v prbhu doby se
stanou posedlmi rozlinmi mylenkami, jako zda budou
ve spolenosti poveni, zda pojedou v lt na dovolenou a
kde ji strv, zda si budou moci dovolit lep dm nebo jestli
budou na schzce vas.
Nejvce jsou pronsledovni strachem z pdu ve sv
finan situaci. Zda budou schopni v budoucnu ivit svou
rodinu je vn znekliduje. Maj velk svtsk ambice,
jene vlastn omezen zdroje, aby jich mohli doshnout. To
se nakonec stv nejvtm zdrojem obav. Kvli tomu,
pestoe maj dostatek penz, aby ili pohodln, vyvaruj se,
aby zbytek utrceli ve prospch ostatnch. A bohat nebo
chud, vichni se boj budoucnosti a chovaj se lakom. Ale
80

je to dozajista Bh, kdo je iv v tomto svt a nikdy

neupadnou do pot, pokud v Nj budou dvovat. Jene
jeliko se nikdy nect bezpen ve sv dve k Bohu, jsou
zbaveni takov levy. lovk je zkouen laskavostmi
vnovanmi Bohem a je odpovdn za to, aby tyto laskavosti
vyuil pi slub Jemu. Avak kvli svm obavm z
budoucna, vtina lid setrvv v seven vlastnch zjm.
Tato situace je vyjdena v nsledujcm veri:
Satan vm vyhrouje chudobou a pikazuje vm
hanebnosti, avak Bh vm slibuje odputn Sv a

NON MRA NEVRY

laskavost a Bh je velkorys, vevdouc. (Sra alBaqara: 268)

Dal

permanentn

lidskou

obavou

tkajc

se

budoucnosti je strnut. Jak strne, zakou zmny ve svm

tle; vrsky se objevuj na tvi, vlasy dnou a zanaj
edivt, a jeho smyslov orgny postupn ztrcej citlivost.
Kad z tchto ink strnut ds ty, kdo nevd nic o
morlce nboenstv. V ppad vn choroby jsou zvdav,
zda se o n dti postaraj. Peml o setkn se smrt.
Dalm hlavnm zjmem starch lid je, e zstanou sami
pot, co jejich partner odejde. Uvauj, jak zvldnou t v
neptomnosti svho druha.

Tm, kdo patnch skutk se dopustili, dostane se

odmny podobn zl a budou pokryti ponenm. Proti
Bohu pak nebudou mt ochrnce dnho a tve
jejich budou jakoby zahaleny kusem noci temn, a to
obyvatel budou ohn a v nm pebvat budou vn.
(Sra Junus: 27)

Toto jsou prost nevyhnuteln obavy a problmy,

ktermi lovk trp pi nedostatku vry. Pro vc je vak
situace odlin. Nemaj dn takov obavy. V, e ve
vem je dobro, jeliko cokoli se stane, stane se to pod
kontrolou Boha. Neekaj vce, ne Bo veden, protoe
povauj Boha za svho pravho ochrnce. Mimoto jsou si
vdomi faktu, e v tomto svt se nemaj eho obvat.
Musej se pouze poddit Bohu a vdy usilovat o Jeho
schvlen. Toto hledisko vcch je vyjdeno v tomto veri:
Rci: Budeme postieni jenom tm, co nm Bh pipsal
a On nam je Pnem a nech na Boha se vc
spolhaj! (Sra at-Taub: 51)

Siln strnky podzenosti vcch jsou vysvtleny ve

ren Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s nm) takto:
budete-li pamatovat na Boha, On bude pamatovat na vs,
a kdy vzpomnte na Boha, naleznete Jej ped vmi.
Kdykoli o nco dte, dejte to od Boha, a kdy hledte

82

pomoc, hledejte ji u Boha. Vzte, e kdyby se lid

sjednotili, aby vm prospli, mohou vm prospt pouze
tm, co pro vs Bh zaznamenal a kdyby se sjednotili, aby
vm ukodili, mohou vm ukodit pouze tm, co pro vs
Bh zaznamenal. Pera jsou odebrna a strnky jsou such.
(At-Tirmizi)

Kdy nkdo upmn ije podle princip islmu, mnoho

problm a trpen pirozen zmiz; kad vede spokojen
a klidn ivot. Nboenstv pin een na vechny
starosti. Lid ct levu a osvobozen od svch bemen. To

NON MRA NEVRY

proto, e nachzej uklidnn ve vdom, e kad ivotn

udlost je pouze zkouka od Boha. V dobch problm
nikdy nezapomnaj, e zskaj odmnu, budou-li dvovat
v Boha. Podobn, dostane-li se jim pzn, jsou vdn Bohu,
m doufaj doshnout prospchu na vnosti. Tento stav
spokojenosti je urit privilegiem poskytnutm vcm
islmskou morlkou. Ale siln vra, dvra v a podzenost k
Bohu jsou zsadn k dosaen tohoto privilegia. Pouze ti,
kdo maj tyto sly se mohou osvobodit od starost. Jin na
druhou stranu, suovan starostmi a strachy, zanaj
pobrat svj trest zatmco jsou stle v tomto svt.

Islmsk morlka
u vc skromnost
V mnoha verch Kornu Bh pikazuje lidskm
bytostem skromnost a pokoru a opakovan pipomn, e je
nespokojen s tmi, kdo projevuj aroganci. Nsledn nem
vc jinou monost ne bt skromn.
Nicmn by nemlo smysl oekvat, e osoba neijc
podle princip islmu, bude skromn. Osobn body navc
jako inteligence, majetek, atraktivn vzhled a renom se
stvaj vcmi, jimi se takov lid vychvaluj a kvli nim ct
arogantn opovren nad ostatnmi. Vdy tou po
nadazenosti bytm nejatraktivnj, vynikajc a vce
inteligentn nad vechny lidi ve svm kruhu. Mezitm jim
nikdy nepijde na mysl, e jednoho dne budou elit smrti,

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

83

ztrat ve, po em touili a e jejich krsa a tla, na n jsou

tak pyn budou hnt v hln. eho si vlastn nejvce cen je
pcha. Pro n je pcha skoro projevem osobnosti.
Pcha jim brn, aby poctili k lidem upmnou lsku a
ctu, nebo pro n je to tak vc hrdosti. ekaj ctu a lsku
od ostatnch, ale mysl si, e by vypadali hloup, kdyby ji
optovali.
Ti,

kdo

nejsou

svzni

principy

islmu

jsou

egocentrit. Pedpokldajce, e vd vechno, usiluj, aby

udreli druh pod svou kontrolou a chpou se kad
pleitosti, aby je ponili. Nejdleitjm bodem je, e
takov lid nepat mezi vjimky; mnoz lid ze spolenost,
kde nepevauj nboensk hodnoty maj takov charakter.
V Kornu je stanoveno velice deliktn kritrium pro
aroganci:
A nevykrauj si po zemi troufale, vdy zemi neme
rozpoltit a nedoshne vkou svou hor vrcholku.

84

(Sra al-Isra: 37)

Jin ver zn:

Neodvracej tv svou od lid a necho nadut po zemi,
nebo Bh vru nemiluje domliv vychloubae! (Sra
Luqmn: 18)

Prorok Muhammad (pokoj a poehnn s nm) tak

vc varoval ped aroganc:
Zl lovk je ten, kdo je pyn a vytahuje se a zapomn na
Velikho a Vzneenho. (Muslim)

Nkte lid se mon klamou tvrzenm, J jsem

NON MRA NEVRY

skromn. Avak skromnost jako vc islmsk morlky

ovlivuje kad moment ivota a veker chovn
jednotlivce. Ten, kdo je skromn v pravm smyslu vlastn
tento rys kvli skutenosti, e Vlastnkem veho, vetn jeho
samho a veho, co sm vlastn, je Bh a e Bh vechno
vytvoil. Je si vdom toho, e vechno se dje s vdomm
Boha. Takov lid nemohou bt neli vc. Osoba
postrdajc nboensk chpn se pravdpodobn nebude
chovat doopravdy skromn, jeliko nen v seven morlky a
zjevu vcho. Dokud neije podle pkaz Kornu,
skromnost, kterou projevuje nen nic vc ne pokrytectv
anebo chovn, kter pramen z mncennosti.
Je zjevn, e spolenost bohat na arogantn lidi je
nesnesiteln a je pouhm zdrojem pot a muk. Existuje
nepemostiteln propast mezi spolenost, jej lenov
neznaj dn hranice arogance, krutosti a egoismu a
spolenost pokornch a skromnch lid. Tato propast
existuje pouze kvli tm, kte se odtrhli od nboenstv.

Islmsk morlka zbavuje

spolenost nemilosrdnosti
a odcizen se
Tak jako je atributem Boha, soucit je tak ctnost,
kterou Bh vyaduje od svch sluebnk. V mnoha verch
Kornu Bh rad vcm, aby byli soucitn. Bo Posel, Prorok
Muhammad (pokoj a poehnn s nm) tak napomnal vc,

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

85

aby byli milosrdn: Tm, kdo jsou milosrdn, projevuje

milosrdenstv Nejmilosrdnj. Budete-li milosrdn k tm,

kdo jsou na tto zemi, Ten, Kdo jest na nebesch bude
milosrdn k vm. (Abu Dawd, At-Tirmizi)
Nebt oddn zskvn Bo pochvaly nebo it podle
princip islmu zanech lovka bez dvodu usilovat o
morln dokonalost. V nevc spolenosti se nedostatek
soucitu vynouje na kadm kroku a ve vech socilnch
vztazch. Nevc se me chovat nemilosrdn dokonce i ke
svm nejblim, sv matce, otci, babice, sestrm,
pbuznm atd. Snadno se rozzu nad jejich selhnmi a
chybami a zrauje je. Kad zpsob chovn se stv vc,
kter je rozlob, jeliko nev, jak se na udlosti dvat z
hlediska soucitu.
Nevc nikdy neprojevuje milosrdenstv chudm a
postienm, nebo jeho okamit a kadodenn zjmy jsou
dleitj nad vechno ostatn. Takov zjmy mu brn, aby
86

myslel na ostatn. Jiste si takov osoba vyvj vlastn vklad

soucitu, jene pevrcen Kupkladu projevuje ltost nad
ebrky a povauje to za obrovsk projev soucitu, jene za
okolnost zvoucch ke svdomitmu rozhodnut a chovn a,
co

je

podstatnj,

sebeobtovn,

zstane

prost

bezohledn a nepozorn, aby neriskoval vlastn zjmy.

Napklad bude-li svdkem vn dopravn nehody,
nezastav a nepome. Pro to si vytvo bezpoet vmluv.
Nakonec vzt zrann do nemocnice by mu zabralo cel den
a pipravilo ho o penze a as. Navc nem smysl se dostat

NON MRA NEVRY

do pot nebo se obtovat pro lovka, kterho ani nezn.

Vdy z toho nebude nic mt.
Spolenost, kde se nboensk principy nedodruj, je
pln takovch phod. Tyto nelidsk skutky opomjen zmiz
pouze tehdy, pokud lid striktn lnou k morlce Kornu.
Pouze nboenstv zajist prosted blaenosti, kde k sob
lid vzjemn pociuj soucit a milosrdenstv a jsou horliv v
projevovn slunch zpsob. Avak mlo by bt tak
zdraznno, e nen postaujc, aby pouze nkolik
vjimench lid nabylo tchto morlnch kvalit. Navc lnut
ke koranickm principm v uritch situacch a odbhn od
nich v jinch, nebo vyvarovn se uritch hnch skutk z
principu, ale svvoln dopoutn se jinch, tak nevytvo
douc

prosted.

Existence

opravdu

poklidnho

spoleenskho ivota je mon jen kdy jednotlivci

kolektivn ij podle princip nboenstv Boha a jsou
neustle ve svm postoji obtav.
87

Islmsk morlka zajiuje,

e kad pin een
Ten, kdo dodruje principy Kornu pin een na
problmy a iny moude za vech okolnost. Jednotlivec ijc
podle princip Kornu se tak nikdy nect frustrovn, bez
ohledu na to, jak komplikovan me situace vyhlet. Tak
proto ve spolenosti, kde pevauje nboensk morlka,
dn len nikdy nenar na pekku, kter by byla
nepekonateln.

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

Kruto s t, nel i ds ko s t a nemi l o s rdno s t

s e ni kdy neo bjev uje v e s po l eno s ti ,
kde l i d punti ks ky l no u k
ho dno tm Ko rnu. M s to to ho js o u
s ta l i d, dti , po tebn a chud
chrnni a je o n peo v no . Ve
uv eden o brzky js o u ns l edky
i v o ta v zdl enho mo rl ce Ko rnu.

Kdy morlka nboenstv nepevld, lid nevykazuj

takovou moudrost, jak by mli. Kvli tomu zstvaj prost
problmy nevyeeny ve spolenostech daleko vzdlench
hodnotm

nboenstv.

Vskutku

lenov

takovch

spolenost zakouej mnostv problm a pot bhem

svch ivot. Ale namsto, aby na n hledali prav een,
vleuj je do svho ivota, jako by byly odsouzeny zstat
nevyeeny. Neschopnost eit problmy nachz odezvu v
kadm aspektu ivot tch, kdo ij sv ivoty vzdleni
nboenstv. Vtinou upadaj v zoufalstv a stuj si.
Mezitm nejsou schopni pouvat svj rozum, a tak
nedospj k dnmu een. Dokonce i kdy se o to pokus,
jejich een se ukou bt iracionln, ponvad omezuj
sv mylen na velmi zkou perspektivu.
Navc ve spolenostech, kde nejsou dodrovny
nboensk hodnoty je nenalzn een tm pijmno
jako legitimn omluva pro neinnost. asto se to pouv
90

jako zminka k zakryt nezodpovdnch, lnch, lhostejnch

anebo stagnujc mrav. Zejmna na pracoviti se kad
sna prezentovat svou povinnost jako komplikovanou a
sna se vybudovat obraz toho, kdo podstupuje sloit
koly. Toto vak je pouze manvr navren k zakryt
potencilnch chyb, nedbalosti nebo selhn.
Hlavn

pinou,

pro

zstvaj

komplikace

ve

spolenostech daleko vzdlench hodnotm Kornu

nevyeeny je, e lid nejsou dokonce ani schopni si poradit
se svmi osobnmi problmy. Ten, kdo nelne k principm

NON MRA NEVRY

islmu je unen vlastnmi pnmi. V tomto smyslu se

pouze sna uspokojit vlastn tuby a vbec se nezajm o
prci pro dobro spolenosti nebo jednotlivc. Pi vech
udlostech pipisuje krajn dleitost svm vlastnm
zjmm a vyhb se upadnut do problm, utrcen energie
a penz nebo podstoupen odpovdnosti pro dobro
ostatnch.
Dokonce i tch nejtrivilnjch, snadno eitelnch
problm se kad zbavuje. Vichni se sna zapsobit na
druh, vett se do pzn nadzenm, propagovat svoje
stanovisko nebo chce bt pinejmenm tm, kdo m
posledn slovo. Takov osobn komplexy a oekvn
nakonec zpsob, e lovk sele v poskytnut een. Hlavn
pina, je se skrv za neschopnost lid neijcch podle
princip nboenstv, dovst vci k uspokojivmu zvru, je
uvedena v nsledujcm veri:
.... Jsou-li mezi sebou, je statenost jejich velk a ty je
pokld za sjednocen, avak srdce jejich jsou
rozdlena. A to proto, e jsou to lid, kte rozumn
neuvauj, (Sra al-Har: 14)

Jeden asto vid takov pklady v diskusnch poadech

v televizi. astnci debatuj o tmatu hodiny, nkdy a do
asnch rannch hodin. Jeliko kad m sklon polemizovat,
existuje obecn neshoda. astnci mohou chpat, e to, co
maj ostatn na mysli je skuten pravda, ale jejich pcha jim
brn to piznat a tak prost ct potebu druh ponit a
dokonce se oteven postavit do opozice. Tak je tomu proto,

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

91

e nezle doopravdy na tom, najt pravdu, ale bt tm, kdo

pravdu k, nebo-li jinak eeno bt tm, kdo uin posledn
rozhodnut. Ti, kdo polemizuj, zachzej do mnoha
drobnch detail jen proto, aby byli uznvni pro sv
znalosti. Hlavnm smyslem je chopit se jakkoli pleitosti
vypadat ikovn a znale. asto se odchl od hlavnho
tmatu a a o nkolik hodin pozdji si uvdom, e
nedospli k een. K naemu pekvapen bhem tchto
diskus vyvstane jen vce komplikac, spor a rozdlnch
hledisek. Ve skutenosti jejich clem vbec nen njak
een hledat. Vyvjej a hledaj toit v marnch filosofich,
drce se toho, e na em zle je debatovat, vyjadovat a
vymovat si nzory. Mysl si, e je naprosto pijateln
nedospt k dnm een po dlouhch hodinch diskuse.
Nadto to shledvaj dokonale normlnm.
Vc na druhou stranu jsou si vdomi, e Bh vechno
zaznamenv, zstvaj moud, svdomit a uvliv za
92

vech okolnost. Dlaj nejphodnj rozhodnut a

nachzej nejlep een. Hbit o vcech rozhoduj a nejsou
brdni pekkami, nebo jsou vedeni nejlep morlkou,
silnm

pocitem

odpovdnosti

schopnost

myslet

vnovanou jim Kornem. Oni zleitosti sv na zklad

porady mezi sebou vyizuj. (Sra a-ura: 38) Pokad si
zvol monost, kter se nejvce zalb Bohu. Nikdy se
neodchl od spravedlnosti a sprvnosti, pestoe to me
bt v rozporu s jejich osobnmi zjmy a touhou po
sebeuspokojen.

NON MRA NEVRY

Pouze slubou Bohu a oekvnm odmn od Nj se

vc nesn k tomu, aby ekali schvlen od ostatnch,
doshli v jejich och konkrtnho postaven, byli jimi
oceovni, upoutali jejich pozornost nebo se pedvedli.
Proto pi kadm rozhodnut, kter zaujmou neustle
dostvaj podporu, pomoc, inspiraci a poehnn od Boha.
Majce hlubok strach z Boha a jsouce puntiksky
poslun Jeho omezen vede vcho ve cvien v rozliovn
(Sra al-Anfal: 29) aby tak dospl k nejphodnjmu
rozhodnut a een. Majce tento strach a vytrvale
dodrujce Bo pikzn je mu dno vchodisko od Boha
(Sra at-Talaq: 2), a tomu Bh vc jeho uleh. (Sra atTalaq: 4)

Islmsk morlka u
lovka aby dvoval v Boha
Due tch, kdo nejsou svoln poddit se vli Boha a t
podle princip islmu, jsou vdy pesimistick, vzdorn a
sklen; to, co je postihuje, povauj za vsledek ir
nhody. V prbhu svch ivot trp pocity tlaku, nejistoty a
neklidu. Na rozdl od vcch nemaj vhodu spolehnut se
na Boha a vdom, e vechno se vyvj, jak bylo pedureno
Bohem. Nejsou si vdomi, e dobr i nemravn, ve se
odehrv z dovolen Boha, aby lovka v tomto svt
zkouel a e mohou doshnout pokoje pouze pokud jednaj
podle Boch pkaz. Takto trp nsledky svch voleb a trp

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

93

zrmutkem v kad ivotn situaci, bez ohledu na to, zda je

dleit anebo bezvznamn.
Tito lid berou sv kadodenn zitky tak vn a
zkoumaj monotnn udlosti, zachzej s nimi, jako by to
byly nejdleitj udlosti na svt. Takto, kdy se vci
nevyvjej, jak by se jim to lbilo nebo jak to plnovali prost
projevuj negativn postoj. Jsouce sreni pesimismem
okamit upadaj do beznadje a povauj to za netst,
kter je postihlo. Mezitm se ct frustrovan a nemohou
nalzt cestu ven. Pokud je potk podobn nepjemn
udlost, potop se v zoufalstv a ki a dokonce nakaj. Pi
faktu, e se neodevzdvaj Bohu, nemohou pochopit, e
kad udlost se objevuje pod Jeho kontrolou.
Podle dennch udlost jsou jejich nlady jako horsk
drha. V tomto ivot existuje mnoho drobnch detail,
kter je znepokojuj. Trv sv dny, a dokonce cel ivoty, ve
smutku a lamentovn. Tento postoj nespolhn se na Boha
94

se projevuje v kadodennm ivot za vech okolnost a

vskutku po cel ivot.
Napklad pro enu v domcnosti jsou ivotn priority
omezeny na rodinu, domov a domc prci. Pokud se setk
s problmem, s nm si neporad, nikdy nepomysl, e to je
udlost odehrvajc se z dovolen Boho a e v n nakonec
mus bt njak dobro. Pohl na triviln udlost jako na
netst a chpe to jako kivdu. Tato drobn udlost ji
pimje bdovat a zpsob, e upadne do depresivn nlady.
Jene to, co ji trp, je pravdpodobn jen jdlo, kter

NON MRA NEVRY

zapomnla na sporku nebo pokaen vysava. Avak

neodevzdvajce se Bohu a neijce podle princip
nboenstv, shledv i ty nejprost problmy velkm
zdrojem smutku.
Tat

mentalita

charakterizuje

jejho

manela,

manaera spolenosti, kter m tyt pote ve svm

obchodnm ivot. M za to, e to, co rozruuje jeho enu
doma, jsou jen men tkosti. Jene podle nj jeho vlastn
zleitosti jsou zsadn dleitosti. Selhvajce v pochopen,
e kad udlost se objevuje pod kontrolou Boha, takov
osoba postrd pozitivn postoj a psychologicky se stv
ustaranou. Tot plat pro dti, kter ij v prosted, kde se
nect nboensk hodnoty. V jejich svt omezenm
kolnmi zdmi jsou velmi posedl svm kolnm ivotem,
kter trv 10 a 15 let. Tko pekonaj zoufalstv po jedin
nespn zkouce, dokonce i po zskn vznamnho
potu jedniek. Nejvt starosti jim dlaj ptelstv a
popularita. Pesimismus, beznadj, selhn pi hledn een
a stovn si jsou z vtiny odkazem rodi a lid, kter
dvrn znaj. Toto zstv jejich permanentn nladou.
Jene jedinou pinou pro tuto nladu je jejich nelnut k
principm nboenstv. To, e neznaj svho Stvoitele a
nespolhaj se na Boha, jsou dalmi dvody jejich zoufal
situace.
Ve spolenostech, kde nejsou opatrovny nboensk
hodnoty, prv tak jako ve popsan lid ij v konstatnm
pesimismu a beznadji, myslce si, e maj ty nejdleitj

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

95

Ve s p o l e n o s t e c h , k de s e l i d n e dr h o dn o t i s l mu, z rmut e k , s mut e k , s t re s ,

trabl e, zl o s t a zko s t s e s tv aj s o us t kado denn ho i v o ta. Skuteno s t v ak je,
e v echno s e dje po d ko ntro l o u Bo ha. Pro l i di , kte v v tento fakt nen v l as tn
n i c z l . Ve s e p ro n mn v do b ro . Ne v c n a druh o u s t ran u b udo u ro z umt
bezv znamno s ti tchto udl o s t nad ktermi s e trp nebo hnv aj a po s mrti .
Je v ak mo n, e je v m nep jemn nco , co je pro v s do br, a je mo n, e
mi l ujete nco , co je pro v s patn; jedi n Bh to zn, zat mco v y to neznte.
(Sra al -Baqara: 2 1 6 )

problmy na svt, ti, kdo zaujmaj ve spolenosti uznvan

postaven, podobn trp stejnou zasmuilou nladou, kdy
setkn v ivot nespln jejich oekvn.
Avak lovk se nikdy nepotebuje potpt do deprese
a skleslosti, pokud uvd do praxe een nabdnut
Kornem kdykoli se ct frustrovan a m na pamti, e nco
pozitivnho bylo rozhodn vytvoeno Bohem ve zdnliv
negativn situaci. Pchylnost k morlce islmu vymae
vechny druhy pesimismu a pocit selhn. Jedinec pak
povauje kadou vc za drobnou a bezvznamnou a na
cokoli, co jej zashne, nahl z pozitivnho smru. Tento
postoj pin pokoj jak v osobnch tak ve spoleenskch
oblastech ivota.
Pi vrnosti morlce islmu nikdo nevid udlosti jako
pouh vsledky nhody nebo shody okolnost. Berouce v
vahu, e kad incident se odehrv jako peduren
Bohem, jednotlivec usiluje porozumt smyslu stvoen
98

spovajcho za udlost a poselstv, kter Bh pedv

lidstvu.
Proto tam, kde nboensk hodnoty pevauj, nikdo
nek slova kdyby jenom. Nikdy neuslyte prohlen jako,
Kdybych vera neel, tohle by se nestalo Kdybych se
nepihlsil na tuhle kolu, mohl jsem jt studovat do
zahrani Kdybys piel dv, mohl jsi ho vidt Pro jsme
jeli po tto cest? Je tu zcpa Kdybych si t nevzala, mohla
jsem si ut mld Kdybych si neoblkla tyto aty, nezniila
bych si cel veer Kdybych nikam neel, nebylo by mi

NON MRA NEVRY

patn Kdybych necestoval, neml bych nehoduKdyby

la k jinmu lkai, uzdravila by se dveKdyby nenastoupil
do toho letadla, mohl bt naivu. Lid utrcej sv ivoty
zapomnajce na Boha a bez ohledu na nboenstv asto
kaj kdyby jenom a nakonec eknou tot na vnosti.
Dozajista vak bude tato ltost marn:
K bys je mohl vidt, a postaveni budou ped ohe
pekeln a zvolaj: Kdybychom se mohli vrtit, vru
bychom pak ji neprohlaovali znamen Pna svho za
le a stali bychom se vru jednmi z vcch! (Sra alAnam: 27)

99

VLIV NBOENSTV NA
SOCILN IVOT

N EGATI V N I N KY
N EV RY N A
LI D S K TLO

edle mnoha svch nedoucch ink na spolenost

je nevra tak zhoubn pro fyzick a duchovn stav

100

jednotlivc. V tomto dle se budeme zabvat touto

duchovn a fyzickou kodou.

Jak zmnno dve, ti, kdo nejsou omezeni morlkou

islmu, ij v neustlm smutku, problmech a stresu. Takto

trp mnoha psychickmi onemocnnmi. Jejich tla
prochzej rychlm procesem strnut. Duchovn utrpen
me zatoit na jejich tla.
Tyto inky se stanou destruktivnmi i pro tu
nejzdravj, mladou a krsnou osobu. Fyzick zmny mdl
vlasy a oi, intenzivn ztrta vlas, pleatost - se objevuj u
mlad osoby, pestoe vc tho vku nim takovm

NON MRA NEVRY

netrp. Z psychologickch pin ke tuhne, tvrdne a

vkrtku ztrc svou prunost. Brzy zane dokonce vypadat
nezdrav. Nen pochyb o tom, e nedret se doporuen
Kornu ohledn istoty na to m velk dopad. Toto jsou rysy
bn vidn ve spolenostech, kde lid neij podle
islmsk morlky a nelnou ke Kornu jako k veden k prav
cest. Jsou tak rozen, e jsou povaovny za pirozen
kaz. Ponaj nst nsledky svho upednostnn nevry v
tomto svt, aby jet hor pilo na vnosti.
Vc vak zstvaj siln, nebo jsou psychologicky
zdrav a nejsou sreni pocity smutku, stresu nebo
beznadje. Spolhajce se na Boha hledaj dobro v kad
udlosti a slib a dobr zprvy od Boha, to ve m pozitivn
dopad na jejich fyzick zdrav. Tato situace se vztahuje na
lidi, kte si dkladn cen Boha a kte jsou svdomit v
pravm slova smyslu.
Oveme i vc mohou tak onemocnt a strnou,
jene tyto stavy nemaj psychologick piny jako v ppad
nevcch: nemoc, smrt a strnut jsou nevyhnuteln pro
cel lidstvo. Jene rychl, intenzivn a niiv povaha tchto
proces je pmo spojena s negativn psychologi a postojem,
jak osoba zaujm nsledkem nevcho zpsobu ivota,
jeho se dr. Osoba trvc cel ivot v pokojnm stavu
mysli, spolhajce se na Boha a hledajce dobro v kadm
incidentu bude pirozen astn a klidn a tak se vyhne
jm, kterou mou jinak problmy zpsobit jejmu zdrav.
Spolenost, v n se lid nepidruj nboenskch
hodnot je odsouzena zstat zbavena pokoje a pohodl, jak
poskytuje nboenstv a bude se setkvat s vslednmi
psychologickmi a fyzickmi pokozenmi. Spolenost je

N E G AT I V N I N K Y N E V RY
NA LIDSK TLO

101

pln takovch ppad.

V dnen dob jsou dv nemoci spojen s pojmem
stnosti na doby: stres a deprese. Tyto dv nejsou jen
vichni to maj stnosti, ale jsou tak ve vztahu s
psychickmi poruchami.
Nejznmj poruchy spojen se stresem a depres jsou
psychickho druhu: drogov zvislost a nespavost. Pak jsou
to kon a bin onemocnn stejn spojen s krevnm
tlakem, ledvinami a dchac soustavou, alergiemi, chipkou,
migrnou, srdenmi phodami a otokem mozku. Jiste by
bylo myln spojovat vznik tchto nemoc pouze se stresem
a depres. Avak cel souhrn vdeckch vzkum prokazuje,
e jejich koeny asto tkv v psychologickch problmech.
ivot, v nm pevauj nboensk principy, vdy
zahrnuje spolhn se na Boha a vru v osud. S vdomm, e
Bh je ptelem Svch spravedlivch sluebnk, je
jednotlivec bezpen v postoji, kter Jej nejspe pot a
zsk si Jeho schvlen. Nakonec, dlat, co je v jeho silch za
kadch okolnost pin pocit levy, jakho pov ten,
102

kdo jedn svdomit. I pi setkn s tmi nejhormi

okolnostmi vc uznv, e jde o zkouku sestrojenou
Bohem a reaguje a zhodnocuje situaci tak, jak je instruovn
Kornem. Nikdo neupad v zoufalstv ani se nect
frustrovan i sklen. Majce doclit vnosti jako
konenho cle v jeho mysli to, na em doopravdy zle, je
chovat se takovm zpsobem, jakm zsk nekonen
odmny vnosti. Kvli jeho pevn ve v Boha jej podobn
zporn udlosti nerozru ani jej neuvrhnou do zoufal
nlady. Nsledkem toho jeho klid a pozitivn stav mysli
buduj silnou konstituci.

NON MRA NEVRY

Toto je v zsad nepekonateln propast mezi itm

podle

princip

nboenstv

pidrovnm

se

nenboenskho zpsobu ivota. Hlavn ambic nevcho

je co nejvce si ut ivota, udrovat svou slu a zdrav, aby
mu chutnal ivot. V tomto smyslu je siln zamen na sv
tlo,

kter

mu

tuto

ambici

umouje.

Toto

je

nejprospnj vc, domnv se. Jene se zjevn plete.

Nebt omezen koranickmi hodnotami jej vede smrem ke
znien, namsto aby vedl okouzlujc ivot. Pedtm, ne
bude elit velikmu zrmutku na vnosti, vejde do stavu
utrpen v tomto ivot. Tmto zpsobem je tlo pstovan,
aby okusilo kadou radost v ivot neoekvan podzeno
nevyliteln jm.
Oboje, lidsk mysl a tlo, jsou stvoeny Bohem, aby byly
spojeny nboenskm zpsobem ivota. Jsou nastaveny na
systm, v nm pevldaj nboensk hodnoty a podle toho
jsou vybaveny pslunmi atributy. Kdy je tlo uvno k
jinmu elu, ne pro jak bylo sestrojeno, je odsouzeno k
pokozen a znien. Vskutku jsou lidsk mysl a tlo
propojeny. Jsouce vytvoeny Bohem je zsadn, aby byly
pouvny v souladu se smyslem svho stvoen.
V pedchozch kapitolch jsme zdrazovali, e lidsk
due je vystaven velikmu muen v tomto svt, kdykoli
jednotlivec ignoruje principy poloen Bohem. Ti, kdo tak
in tak trp vnou fyzickou jmou. Blzk vztah mezi
duchem a tlem se projevuje hojnmi pklady ve
spolenosti. Je pozorovno, e radostn a pokojn lid, kte
hodnot kad incident pozitivn a dovedou vidt dobr ve
vem, co je potk a kte neprojevuj pesimismus ani
pobouen, zstvaj siln dost dlouho ve svm ivot a

N E G AT I V N I N K Y N E V RY
NA LIDSK TLO

103

proces strnut jejich tl trv dle. Proto asopisy a novinov

sloupky o zdrav zdrazuj, e jejich teni by mli
zstvat pozitivn coby recept na spokojen ivot. To, co
obvykle doporuuj, je zstvat klidn a optimistick za
jakchkoli okolnost. Avak pokud si nkdo povimne, toto
jsou rysy, kter me lovk nabt pouze itm podle
nboenskch princip. Bez plnho dodrovn morlky
Kornu nen pravdpodobn, aby lid zvldli vechny sv
nlady.

Stres je nevyhnuteln, kdy jsou

hodnoty Nboenstv pehleny
Stres, znepokojiv rozen trpen, tak nazvan
univerzln muka, m vystopovateln psychologick piny.
Je to veobecn stav tlaku v mysli a tle zpsoben strachem,
nejistotou, beznadj, nervozitou a pocity jako je obava ze
ztrty zamstnn, starosti o zdrav nebo ztrty len rodiny.
Tlo reaguje na stres zahjenm srie biochemickch
104

reakc. Hladina adrenalinu v krvi stoup doprovzen

zvenou spotebou energie a zrychlenm tlesnch reakc.
Mezitm jsou do krevnho obhu uvolnny cukr, cholesterol
a mastn kyseliny, krevn tlak stoup a srdce se rychle
rozbhne.
Chronick stres velice pokozuje tlo, hlavn tlesn
funkce. Kvli stresu tak dramaticky rostou rovn
kortizonu a adrenalinu. Glukza mc do mozku vede k
vy hladin cholesterolu, hlavnho nebezpe pro tlo.
Chronick stres vede k chorobm srdce, vysokmu tlaku,
vedm, depresi, nemocem respiranho systmu, ekzmm,
lupence a mnoha dalm zdravotnm problmm.

NON MRA NEVRY

etn vdeck zdroje vypravuj, e existuje dleit

vztah mezi stresem a tlakem a bolest, kterou stres
zpsobuje. Podle vdeckch studi tlak vyvolan stresem
vede ke stahm v tepnch, co brn ptoku krve do urit
oblasti mozku. Tento proces vysuje ve znan omezen
mnostv krve dosahujc do konkrtnch st. Mezitm
zbaven krve po del dobu zpsobuje bolest tkn. Pi
stresu

napjat

tk

vyaduje

vce

kyslku,

jene

nedostaten zsoben krv zburcuje pslun receptory

bolesti. Mezitm, bhem napt, jsou vyluovny adrenalin a
noradrenalin, hormony ovlivujc nervovou soustavu, co
pmo i nepmo zvyuje napt ve svalech. Toto napt
vyvolv bolest. Pak zan bludn kruh bolesti vedouc k
napt, napt vedoucho k nervozit a nervozity vedouc k
vt bolesti.
Jednou z nejvnjch poruch vyvolanch stresem je
dozajista srden zchvat. Objemn soubor vzkum
ukazuje, e lid se sklonem k agresivit, nervozit a
soutivosti jsou pravdpodobnjmi obtmi srdenho
zchvatu, ne ti, kdo spe kontroluj podrdn svho
ivota. Podle vdeckch zdroj k tomuto tmatu, plin
stimulace

sympatetick

nervov

soustavy

vyvolan

hypotalamem souasn zpsobuje plin vyluovn

inzulinu a nsledn vyvolv pebytek inzulinu v krvi. Toto
je vn hrozba pro zdrav, nebo dn z podmnek
vedoucch k chorobm koronrnch il nen zhoubnj ne
pebytek inzulinu v krvi.
Toto je pro lidsk tlo nezvykl situace a jej trvn po
del dobu je kodliv pro zdrav a pirozenou rovnovhu
tla. Negativn inky stresu na lidsk tlo jsou v zsad

N E G AT I V N I N K Y N E V RY
NA LIDSK TLO

105

Sel hn dv o v at v Bo ha, po ci t neji s to ty a s trach z budo ucno s ti

neus tl e l i dem fy zi cky a ducho v n ko d . Stres a depres e js o u
n e v y h n ut e l n mi n s l e dk y t o h o t o druh u i v o t a n ap l n n h o
zko s t .

nsledujc:
Starosti a panika: pociovat nervozitu nad ztrtou
kontroly nad drdidly v kadodennm ivot;
Pocen: pehnan pocen a ast poteba pout
koupelnu;
Zmny v hlase: koktn, roztesen hlas;
106

Hyperaktivn stav: nhl vbuchy energie, uboh

diabetick kontrola;
Nespavost: non mry;
Dermatologick choroby: akn, opar, ekzm a
lupenka;
Trvic symptomy: patn trven, vedy, nevolnost;
Svalov napt: seven nebo drkotajc zuby, bolest v
elisti, zdech, krku a ramenou;
Mrn infekce: chipka atd.
Migrna;
Rychl buen srdce, bolest v hrudnku, vysok krevn

NON MRA NEVRY

tlak;
Poruchy ledvin, zadrovn vody v tle;
Poruchy souvisejc s dchac soustavou, krtkost
dechu;
Alergie;
Srden zchvat;
Oslaben imunitnho systmu;
Zmenovn velikosti mozku;
Pocit viny, nejistoty;
Zmatek, patn sudek, neschopnost vytvoit pojem,
chab pam;
Extrmn pesimismus, pevn pesvden, e vci
probhnou patn;
Problm zstat stt v klidu;
Selhn soustedit se nebo mt problm se soustedit;
Nervozita, vzntlivost;
Bt iracionln;
Anorexie nebo vl hlad.
Lid, kte si nejsou vdomi vhod vnovanch
morlkou islmu i ti, kdo jsou od nich daleko vzdleni, jsou
odsouzeni k tomu, aby sneli toto utrpen, kter nazvme
stres.

Dokud

zstvaj

nekompromisn

ve

svch

mylenkch a pohledu na ivot a udlosti, nemaj anci se

ped tmto utrpenm zachrnit. Tento fakt je evidentn i z
toho, co odbornci doporuuj k tomu, jak se vyrovnat se
stresem. Pklad vyjasn tento bod. Kupkladu jednm z
pkaz Boha je pekonat hnv. Experti in nsledujc
prohlen o hnvu, kter je povaovn za jeden z
nejdleitjch faktor psobcch stres: nerozilujte se,
bez ohledu na to, jak provokativn mohou bt podmnky.
Neuchylujte se k nsil (vyjma v ppad, e se muste brnit)

N E G AT I V N I N K Y N E V RY
NA LIDSK TLO

107

ani pokud ctte, e k nmu mte dvod.

Jak vidno, kdykoli jedinec uspje v tom, aby zstal
klidn, tich, jist a nezaujat, m vt anci, e se vyhne
mnohm chorobm. Toto je vdeck fakt. Je zjevn, e
doshnout klidnho a pjemnho stavu mysli se d pouze
skrze nboenstv.

Poruchy imunity
maj pvod ve stresu
Existuje blzk vztah mezi stresem a imunitnm
systmem. Fyziologick stres m ohromn negativn vliv na
imunitn systm. Ni ho. Pi stresu mozek zvyuje produkci
hormonu cholesterolu v tle a oslabuje imunitn systm.
Jinmi slovy mozek, imunitn systm a hormony jsou
souvztan.
Studie o psychologickm a fyzickm stresu odhaluj, e
po intenzivnm stresu trvajcm po dlouh obdob se
odolnost imunitnho systmu oslabuje ve vztahu k
108

hormonln rovnovze tla. Dnes je dobe prokzno, e

mnoho nemoc vetn rakoviny se objevuje a zhoruje v
souvislosti se stresem.
Proto pokojn mozek a klidn nlada celkov obnovuje
tlesn systm. Toto se stv pekkou pro vynoen
faktor pispvajcch k onemocnn. V zsad mt vru v
Boha buduje takov nhled, kter jedinci umouje
doshnout

silnho

duevnho

stavu

konstituce.

Zaujmajce pozitivn postoj smrem ke kad udlosti se

povauje za uctvn, je-li zajitno, e se to dl, aby se
doshlo Boho schvlen. Mt ducha plnho nadje a
spolhat se na Boha, to jsou postoje, jakm Korn u sv

NON MRA NEVRY

vc. Koranick stanovisko je vede k tomu, aby zskali pt

svt a rovn jim poskytuje astn, radostn a poehnan
ivot v tomto svt. Toto je vak pouze men st
bezmezn pzn st, kterou me lovk uvat v tomto
svt jakou Bh pislbil tm, kdo se na Nj obracej a kte
si pej bt Jm vedeni. Oveme toto neznamen, e vc
nikdy neonemocn ani se nesetk s obtemi. Je tomu
jednodue tak, e ve srovnn s ostatnmi lidmi, maj vc
men sklon si pstovat choroby, jeliko nikdy nezavaj
stres ani patnou nladu.
Jeden dleit bod si zde zasluhuje zmnku: lid urit
neij podle nboenstv, aby netrpli nemocemi. Jene pi
obecnm bhu udlost, spolhat se na Boha a dodrovat
pravidla, kter On poloil, vede k duevn a fyzick pohod.
Jinmi slovy, skutenost, e vc jsou zdrav lid je

Zl o ba a ns i l v y v o l an zl o bo u js o u nejv znamj mi charakteri s ti kami

bezbo nch s po l eno s t . Js o uce aro g antn a chamti v , ti to l i d s i s na
nav zjem ubl i t kv l i men m ko nfl i ktm zjmu. Kad s e s tv bo mbo u
p i p rav e n o u k e x p l o z i . Ve s p o l e n o s t e c h , k de l i d l n o u k mo rl n m
ho dno tm Ko rnu neex i s tuje dn z tchto po hro m. Bh po pi s uje v c
i j c po dl e tchto ho dno t takto :
kte ro zdv aj al muny v e ts t i v nets t a kte kro t hnv s v j
a o dpo utj l i dem. Bh v ru mi l uje ty, je do bro i n ,
(Sra Al Imran: 1 3 4 )

Li d, kte s e o dtrhl i o d
nbo ens tv ni kdy nezv auj
neg ati v n i nky s tres u na
s v o je tl a. Pro s t ho pi j maj
jako pi ro zen ns l edek
kado denn ho i v o ta.
Skuteno s t v ak je, e hnv,
rl i v o s t a s tres zps o buj
ps y chi ck a fy zi ck ko dy.

dsledkem jejich pevn vry a odolnho duchovnho zkladu.

Prost eeno, lovk 21.stolet potebuje uznat jednu
vc: aby se navrtil ke svmu pirozenmu charakteru, tomu,
jak pro nj Bh vytvoil, a oddal se principm nboenstv.
Jinak, v tomto svt i na vnosti, bude tm, kdo utrp ztrtu.
Stranou od mentln a psychologick bdy, kter el, ten,
kdo m uboh zdrav v tomto svt se setk s jet vtm
trpenm v tom ptm. Vc, kvli sv vrnosti Bohu a
svmu pipojen ke svmu nboenstv budou mt vdy
poehnn a ivot pln hojnosti.

Rci:
Bh zachrn vs z
tohoto i z netst kadho!
(Sra al-Anam: 64)

112

NON MRA NEVRY

LN U T K HOD N OT M
N BOEN S TV E
V EC HN Y S OC I LN
PR OBLMY

pedchozch dlech jsme podrobn probrali stav

mysli a atributy tch, kdo jsou zbaveni nboenskch
hodnot a typick lidsk charaktery, jak tyto atributy

produkuj. V tomto dle uvidme jak mohou bt letit sociln

problmy

vyeeny

ve

spolenosti,

kde

se

lne

nboenskm principm.

Kad druh degenerace skon

Nejvraznjm znakem spolenost, nejsou-li vzny
principy nboenstv, je pevaha degenerace a jej hlubok
proniknut do vech rovn spolenosti, co se stv
chronitjm s kadm uplynulm dnem. Jeliko lid
nensleduj koranick instrukce a jsou zbaveni hodnot jako

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

113

je obava z Boha nebo nezbytnost doshnout Bo pochvaly,

neexistuje nic, co by tto degeneraci zabrnilo. Existuj,
samozejm, urit tradice, zvyky a sociln zkony vyvinut
jednotlivci anebo vdci, kter tvaruj obecn chovn
spolenosti. Ale protoe tyto byly vyvinuty lovkem a
nejsou zakotveny ve strachu z Boha, jejich dopad na
spolenost je slab. Nakonec neudr na uzd chovn, je je
krut, nespravedliv a nelidsk.
Abychom uvedli pklad, neexistuje pina, pro by se
nkdo, kdo se chov amorln, nemohl chovat jet
amorlnji. Pomysleme na zamstnavatele. Nem-li vru v
Boha a nepociuje dnou obavu z Nho, ji se rozhodl
konat hanebn a stv se tak osobou ochotnou chopit se
prvn pleitosti uvst toto rozhodnut do praxe. Dvodem
pro to je, e neposlouchn pkaz Stvoitele anebo
neoceovn vhod Jm udlench je ji nejvnjm
pkladem hanebnho jednn. Proto, z jeho vlastnho
hlediska, neexistuje dvod pro by tento zamstnavatel
neml patn zachzet se zamstnanci na pracoviti, uret
je nebo je pinut pracovat na maximum za minimln mzdu.
114

Uvnit jeho vlastnho chpn svdom jsou toto rozumn

postoje k zaujmut. K rodim zaujm stejn nevhodn
postoj; podvd je nebo se uchyluje k nezkonnm cestm,
aby rychle nahromadil majetek a nic mu v tom nezabrn.
Jak stanoveno dve, nejsou-li bosk pravidla zdrojem
socilnch kritri, chpn morlky se velmi brzy bude
osobu od osoby znan liit. Postoj jednm odmtan jako
amorln, me bt dokonale normln pro nkoho jinho.
Proto, kdekoli nemaj nboensk hodnoty vliv, lid,
spolenosti, vkov kategorie, oblasti, msta a zem
nastoluj sv vlastn morln hodnoty, kter se vzjemn
odliuj. Pi nedostatku jednotn perspektivy ohledn

NON MRA NEVRY

Ho mo s ex ul o v znm s v m s kl o nem k
mrav n zkaeno s ti js o u jedn m v s l edkem v e
s po l eno s ti , kter ztrati l a v ru. Ko rn prav
k tto v ci :
Vdy v y z v n s v k mum v chz te
m s to k enm! Vy v ru js te l i d, jen v echnu
m ru pekrauje! (Sra al -Araf: 8 1 )

morlnch hodnot ve spolenosti nastvaj rozmanit hdky

a spory o tom, co je a nen sprvn. Kad nsledujc
generace je vce zvrhl ne ta pedchoz.
Morln degenerace naruuje spolenost stle rychleji
kadm rokem. Spolenosti se rychle stvaj naruenmi
tam, kde nen pln vra v Boha. Tmto zpsobem je forma
chovn povaovan jeden rok za extrmn stejnmi leny
spolenosti pijmna v roce nsledujcm. Tento pokraujc
pokles pivd ztroskotn spolenosti a amorlnost se
nsledkem nevry s kadm uplynulm dnem. Co je
zajmav, e amorlnost je prezentovna jako modernita a
stv se nejvtm tmatem indoktrinace ve spolenostech.
Zpsob mylen shrnut heslem: lovk 21.stolet by ml
bt svobodn a nespoutan je instalovn do nic netucch

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

115

mysl nevcmi ideology.

Cel generace jsou pedstaveny amorlnosti ji v ranm
vku. Vskutku existuje v Americe a v Evrop znan nrst
v potu dt, kter spchaly vradu. Z Dlnho vchodu
pichzej straliv zprvy o dtech vystavench vem
druhm sexulnho zneuit pro penze. Bhem 80.let byla
sexuln perverze tmatem, o nm se lid stydli hovoit.
Dnes vak lid pohlej na takov vztahy jako na soust
modernho zpsobu ivota a dokonce ct sympatie k tm,
kdo udruj perverzn vztahy. Ti, kdo jim odporuj jsou na
druhou stranu obviovni z toho, e nejsou modern. Tento
kritick postoj lid ijcch ve spolenostech nevcch je
odsouzen v Kornu:
Tm, kdo si pej, aby se rozila (byla publikovna)
nestoudnost mezi vcmi, tm dostane se trestu
bolestnho na tomto i na onom svt; a Bh dobe zn,
zatmco vy neznte. (Sra an-Nur: 19)

Oproti tomu je nepravdpodobn, aby morln

degenerace existovala ve spolenosti, kde pevld
nboensk morlka. Nakonec, vichni s hlubokou obavou z
116

Boha, jedinci se vyhbaj amorlnosti. K tomu postauje

dodrovat pkazy Kornu. Napklad v nsledujcm veri je
morln kritrium poloen Bohem jasn:
Bh zajist pikazuje spravedlnost, dobr skutky i
tdrost vi pbuznm a zakazuje necudnost,
zavrenhodn skutky a vzdornost a varuje vs - snad
toho pamtliv budete. (Sra an-Nahl: 90)

Vc, kter uznv tyto pkazy Kornu vnuje pelivou

pozornost zachovvn omezen poloench Bohem. Tak je
v komunit pravch vcch velmi mlo amorlnho chovn.
Pokud vyvstanou vjimen ppady a nkte jednotlivci
se zachovaj patn, pak ani to nebude problm ve

NON MRA NEVRY

spolenosti, jeliko prav vc nedovoluj tuto amorlnost.

Navc

kontrastu

spolenostech,

je

se

stavem

vc

nepravdpodobn,

v
e

nevdomch
bude

tato

nemorlnost povzbuzovna nebo se roz do cel

spolenosti. To proto, nebo mezi hlavn povinnosti vcho
pat pikazovat co je sprvn a zakazovat co je patn, jak
uvedeno v nsledujcm veri:
Vc mui a vc eny jsou si vzjemn pteli a
pikazuj vhodn a zakazuj zavrenhodn, dodruj
modlitbu, dvaj almunu a jsou poslun vi Bohu a
Jeho poslu. Nad tmi se Bh vru slituje, nebo Bh
mocn je i moudr. (Sra at-Tawba: 71)

Tedy, spolenost, kde jsou dodrovny koranick

hodnoty je komunitou morln elity, protoe zde se
sout v konn dobrch skutk. (Surah Al Imrn: 114) O
jin ctnosti vcho hovo vere:
Kdo krsnji hovo ne ten, jen k slub Bohu vyzv,
zbon skutky kon a prohlauje: J k tm, kdo do
vle Jeho se odevzdali, patm.? (Sra Fussilat: 33)
Tm, kdo horliv naslouchaj slovm Mm a nsleduj
nejkrsnj z nich! To jsou ti, kter Bh na sprvnou
cestu uvedl, a to jsou ti, kdo rozmyslem jsou nadni.
(Sra az-Zumar: 18)

Bh vysvtluje atributy komunity, jej lenov ij

podle princip nboenstv:
Vy jste nrod nejlep, jen kdy povstal mezi lidmi; vy
pikazujete vhodn, zakazujete zavrenhodn a vte
v Boha( Sra Al Imrn: 110)

V jednom svm ren n Prorok (saas) tak uvedl e vc

je zrcadlem jinmu vcmu, (Abu Dawud) a pozval vc,
aby si byli vzjemn pklady osvden dobrho
charakteru, pravce, Ti vc, jejich vra je nejdokonalej,

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

117

to jsou ti z nejlepm charakterem. (Abu Dawud)

Je zejm, e takov spolenost je morln nadazen

spolenosti nevcch.

Pchylnost k hodnotm
nboenstv posiluje
rodinn vazby
Siln a spn sociln struktura je zaloena na
rodinnch s pevnmi vazbami. Degenerace spolenosti se
stv nevyhnutelnou, jakmile se jednou rodinn vazby
rozpadnou. Ideologie jako komunismus nebo socialismus,
kter spovaj na protinboenskch zkladech, se
primrn zamuj na rodinu. Zde je zmrem eliminovat
instituce jako je manelstv; a rozruit takov hodnoty jako
je pirozen povaha matestv, vrnost, soukrom a est.
Proto filosofov a obhjci takovch teori pedstavuj tyto
hodnoty jako bezcenn a zbyten. Napklad t pospolu
bez manelstv bylo dve spolenost naprosto odmtno,
zatmco nyn se to povauje za bn. Navc prmrn vk
118

lid ijcch pohromad bez zvazku manelstv stabiln

kles.
Spoleensk pohlen na manelstv je obecn chybn.
Dvky manelstv asto povauj za druh ivotn pojistky. S
tmto na mysli je jejich zkladnm kritriem materiln
bohatstv. Tak postaven, dobr vzhled a prosted se
stvaj vznamnmi faktory v rozhodnut vzt si mue. Jene
nejastjm kritriem zstvaj penze a majetek. Nikoli
pekvapiv, prudce plhajc kla rozvodovosti odhaluje
przdnotu manelstv spovajcho na prchavch faktorech
jako jsou penze, postaven nebo dobr vzhled.
Dal bnou hrozbou pro manelstv jsou oekvn

NON MRA NEVRY

mue od jeho choti. Obecn je atraktivita tm, co mu

povauje v manelstv za nezbytn. Vysok rove
dosaenho vzdln, zvldnut rznch schopnost tak
pispvaj k muovu rozhodnut. Bezpochyby nen nic
patnho na vlastnn takovch aktiv, kter u sebe
navzjem dvojice hledaj. Avak pokud je manelstv, kter
by mlo stt na konkrtnm zkladu, zaloeno jedin na
tchto faktorech, kolaps rodiny je nevyhnuteln, kdykoli je
jeden z faktor postrdn.
Manelstv vyaduje lsku, vrnost a ctu, druh
koncept, kter se stvaj zvaznmi a pevnmi hodnotami
ist skrze nboenstv. Nsledn je to pouze nboenstv,
co zajist, e manelstv vydr.
Vybudovno

na

takovm

iracionlnm

chpn,

manelstv obecn postrd dn pedpoklad. Nsledkem

toho dvojice brzy ztrcej lsku a ctu stejn jako intimnost,
kterou k sob navzjem pociovali. Okamit, jakmile spolu
zanou t, ponou registrovat negativn strnky toho
druhho. Toto vede k hdkm, penicm a vnmu
obviovn. O nco pozdji pijmou vci takov jak jsou a
zanou poznvat tent klasick bludn kruh jako jin lid.
Narozeni do takovch rodin, mlad lid se stvaj
psychologicky nestabilnmi. V souladu s tm, co se nauili od
rodi rostou do jedinc zbavench lsky a cty.
Ve spolenostech, kde se nelne k nboenskm
hodnotm jako k vodtku, se rodinn vazby asto hrout.
Penze konkrtn hraj vznamnou roli ve vztazch mezi
nejblimi leny rodiny. tdr manel je manelkou vdy
milovn a dti mu prokazuj ctu, dky jeho penzm.
Dozajista je vak snadn pochopit pravou povahu a
upmnost takov lsky. Ale pokud jednoho dne pestane
rodinu nleit podporovat kvli upadajcmi obchodu, tato

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

119

lska a cta jsou znenadn nahrazeny hnvem. Penze se

stanou konstatnm dvodem pro tlaky a konflikty v rodin.
Neexistuje zruka, e ho manelka jednoho dne neopust,
kdy bude elit bankrotu nebo nevydl tolik penz jako
dve. V takovch ppadech manelstv obvykle kon. Toto
je jist nsledek neit podle princip Kornu.
Jak vc pohl na manelstv je naprosto odlin od
pohledu nevcho. Jsouce si vdom, e po smrti oekv
lovka vn ivot, vc m v myslu bt sezdan navky.
Co takov osoba hled u ppadnho chot je pouze
piblen k Bohu. Jinmi slovy, osoba, s n bude t navky,
mus t podle Kornu. To proto, e je znmo, e vechny
rysy, kter lovk m v tomto svt, jsou prozatmn. Kde se
oba partnei obracej ke Kornu jako k jedinmu vodtku,
lska a respekt pevldaj bhem jejich manelskho ivota
a dvojice ije v dokonal harmonii. V ppad, e jeden z
nich se dopust omylu, druh jemu nebo j pipomene
hodnoty Kornu a tak je problm vyeen, nebo je
nepravdpodobn, e vc nezareaguje na tuto vzvu. Pro
vechny tyto piny ve uveden, lid majc vru a strach z
120

Boha buduj sv manelstv na pevnm zklad.

Ale nebylo by sprvn omezovat koncept rodiny pouze
na vztahy mezi manelem a manelkou. Postoj dt k
rodim a starm lenm rodiny je tak dleit a v
prosted, kde nboensk hodnoty pevauj, vldne tmto
vztahm lska a respekt. Neuctiv a hrub zpsoby mluven,
kik a rozbroje, kter jsou dnes bn skoro v kad
domcnosti, zcela chyb. Namsto toho vldne pokoj a
radost. dn rodinn katastrofy se neodehrvaj. Kad
opatruje svoji rodinu, kter vytv neporovnateln model
rodinnho ivota. Dti povauj rodie za velik poehnn a
ct s nimi siln spojen. Podobn rodie ct, e dti jim byly

NON MRA NEVRY

Bohem sveny do ochrany. Rodina znamen teplo, lsku,

dvru a solidaritu. Jene bychom mli znovu zdraznit, e
takov zdrav rodinn prosted vyaduje naprostou a
upmnou oddanost nboenskm hodnotm a takt
znanou obavu z a lsku k Bohu.

Pouto lsky a cty

je ustanoveno mezi
leny spolenosti
Pi diskusi o nematerilnch vlivech nevry na lovka
jsem uvedli, e nevc neum rozpoznat pravou lsku a
ctu. Spolenost tvoen takovmi lidmi je jist takovou, kde
jej lenov, a mlad nebo sta, vesnian nebo obyvatel
mst, nedovedou pijmat jeden druhho vele. Za tchto
okolnost se jedinec ct vdycky osaml a pochybuje, e ho
nkdo miluje. Kad mysl sm na sebe. Lska a cta, kterou
jak si mysl k sob pociuj, nen ve skutenosti stejn, jako
ta, kter je mylena Kornem. Hlavn pinou proto je, e
nezakldaj vechny sv hodnoty na zjmu zbaven asti.
Nikdo druhho nerespektuje jen proto, e to tak ct.
Zamstanec v, e mus prokazovat ctu fovi, jinak bude
proputn. Student mus respektovat uitele, nebo v jeho
td me propadnout. Podobn ct ena nutkn chovat se
k manelovi dobe, ze strachu, e ji pestane ivit. Le je
dosti evidentn, e cta projevovan v takovch ppadech je
motivovan vlastnm zjmem.
V ivotnm stylu dominovanm koranickou morlkou
vak nikdy nebudete svdkem takovch situac. Pirozen
kad ct vcho, kter usiluje o zskn Bo chvly a jen
ije v obav z Nj. Aby byl chovn ve velik ct nepotebuje
bt celebritou ani dobe vydlvat. Pouze mt vru, bt se

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

121

Ve s po l eno s tech dal eko v zdl ench nbo ens tv s i l i d v y v jej tak
k rut o u mo rl k u, e n e maj v i t k y n ad s p c h n m v e c h druh
bezci tno s ti a nes prav edl no s ti v e jmnu v l as tn ch tri v i l n ch o s o bn ch
zjm. Tato mo rl ka m pv o d v Darwi no v teo ri i ev o l uce a pedv d
n e us t l k o n f l i k t z j m me z i l i dmi . p l at n o s t , n s i l , k rde a
k o rup c e n e v y h n ut e l n e s k al uj . Nk t e s e s t v aj v t z i v t o mt o
zpas e a mn s e v bezo hl edn, bezci tn ro bo ty. Ji n na druho u s tranu
s e c t p l i p s y c h o l o g i c k y s l ab , ab y b o j o v al i a t ak s e ut p v e
v l as tn ch pro bl mech.

Boha a usilovat o Jeho pochvalu, to sta lidem, aby ho

respektovali a milovali.
V pedchozch kapitolch jsme uvedli typ morlky a
ducha, jak lid maj ve spolenostech nevcch. Nyn
pomysleme na spolenost tvoenou takovmi lidmi. Me
toto bt spolenost, kde pevld lska a respekt? Oveme
ne. Osoba nemajc dnou lsku pro Boha, Toho, Kdo ji
stvoil a udlil j veker pednosti, pirozen neme
milovat ani Jeho sluebnky. Jedinm eenm pro to je
spolenost, kde lid ij podle princip nboenstv.

Hrza pit a hazardu kon

Jednou z vc, kter kadho zaraz nejvce je chmurn
obraz spolenosti, kde nejsou nboensk hodnoty
zachovvny, pro skutenost, e pit a hazard se stvaj pro
vtinu zpsobem ivota. Neijce podle princip islmu, jej
lenov nev, co je mnno trplivost, nebo nadj nebo
dvrou v Boha. Proto primrn hledaj levu v hazardu
nebo pit, kdykoli el utrpen.
Kdy vci nejdou, tak jak by mly, kdy se hnvaj, ct
nudu nebo ltost nebo dokonce kdy oslavuj, okamit se
uchyluj k alkoholu a, svm zpsobem, najdou levu.
Avak tmto nedlaj nic jinho ne ubliuj sob i ostatnm.
m vc pij, ztrcej svdom, zminka, kter je zbavuje
provinn. Urej ostatn a ve spolenosti jednaj nevhodn
bez jakkoli hanby. Lid se nediv, kdy se nkdo, kdo se
chov ve svm podnikn vn, se uki ke spnku, kdy je
jindy opil.
Ztrta svdom kvli pit, se vemi patnmi inky,
kter z toho plynou, je jasnm dkazem neklidu, jak to
vn do spolenosti. Nen kupkladu neobvykl, kdy

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

123

Spo l eens k neduhy jako dro g y, al ko ho l ,

hazard a ns i l js o u nev y hnutel nmi
ns l edky s el hn zams tnv at s e
v zpo m nn m na Bo ha. Ni kdo , kdo s i je
v do m p zn v no v an Bo hem a tud s v
o dpo v dno s ti v i Nmu, nen zas aen
tmi to neduhy.

lovk ztrat ve, co m za jednu noc hazardu nebo pit, aby

spchal vradu, sebevradu atd. Na tyto zla odkazuje
nsledujc ver:
Vy, kte vte! Vno, hra majsir, obtn kameny a
vrhn los py jsou vru vci hnusn z dla satanova.
Vysthejte se toho - a mon, e budete blaeni. Satan
chce mezi vmi podntit pomoc vna a hry majsiru
neptelstv a nenvist a odvst vs od vzvn Boha a
od modlitby. Pestanete s tm tedy? (Sra al-Maida:
90-91)

Ponvad nboenstv pravdy zakazuje hazard, vc

se k nmu nepibliuj. Strach z Boha v jejich srdcch
zaruuje takov vyhbn. Za jakchkoli okolnost, jakkoli
zvan nebo svdn mohou vypadat, nikdy se tomu
nevzdaj. Z hlediska nboenstv neexistuje zminka nebo
legitimn omluva, kterou by lo pedloit. Nikdo nespch
amorlnost bez nalezen zminky, nebo nedovolen skutek
v nboenstv nedovoluje prunost nebo nedbalost.
Kde lid nechovaj principy nboenstv, jejich hodnoty
a sudek se stvaj pirozen nespolehlivmi, jeliko se
mn s asem, okolnostmi a spolenky. Rozmanit vklady
se objevuj zaloeny na tchto faktorech. Hran a podobn
patn iny mohou bt na nkterch mstech nepijateln,
zatmco se stvaj dost obvyklmi dokonce i pro ty, kdo to
povauj za zlo, jakmile se to tk uritch mst jako jsou
hotely. Dokonce i ten, kdo z principu nehazarduje se ct
svobodn v zapojen do hran, kdy nalezne patin msto.
Pokud je nco pijmno jako zl a amorln, pak by se
tomu mlo psn vyhbat za vech okolnost. Jednat odlin
podle spolenosti nebo podmnek, to jeden shled
evidentnm

projevem

slabho

charakteru.

Je

nepravdpodobn, aby nkdo, kdo si nen vdom

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

125

nboensk morlky, by mohl nkdy vykazovat silnou

osobnost anebo vli.

Problm drog miz

Jak zaznamenno novinovou agenturou, zprva
pipraven Spojenmi nrody v roce 1997 ukazuje, e 200
milion lid na svt uv drogy. Kad den ns noviny a
televize do hloubky zsobuj zprvami o zneuvn drog a
zvislosti, co jakmsi zpsobem ochromuje nai mysl,
vyvolvajce, e toto tma nepovaujeme za nic nezvyklho.
Ale uvaovn o tchto zlech ns vybav pochopenm
slabosti takovho pijet: je pijateln, aby lovk, nejvce
vdom ze vech ivch bytost, mohl viset na nevratn
zvislosti na nkolika miligramech jaksi ltky nebo hmoty,
a, je-li toho zbaven, ztrcet vdom a dokonce utrpt
naprost zhroucen?
Ti, kdo jsou zvisl na drogch asto berou poten
dvku se slovy, Nic se nestane, kdy to zkusm jenom
jednou. Vdom i nemysln, tito lid si asto vyvjej
vzdornou povahu. Obecn vynalzaj rozumn omluvy pro
126

svou zvislost, je jsou nevyhnuteln od potku slab.

Ignorujce svou osobn slabou vli nebo slabosti, obviuj
lidi ve svm okol. Rodinn problmy, selhn ve kole nebo
v pracovnm ivot, neshody ve spoleenskm ivot,
finann pote, vci, kter nejdou tak jak maj nebo bt v
depresi pro takov nebo onak dvod, to se asto povauje
za adekvtn dvody, kter je sthly na scest. Jakmile jsou
napadeni takovm duchem, vyvinou si negativn pohled a
potop se do jet vtch chmur a negativity.
elce ivotnm potm, ct se sami slab. Vru, jeliko
nepovauj svho Stvoitele za svho ptele, pak nemaj

NON MRA NEVRY

komu vit. Hledaj een v zapomenut veho a ztrcej

opravdov svdom. S tmto na mysli kad den zvyuj
dvku drog, kter berou a pipravuj sv znien vlastnma
rukama. Mimoto nemajce vru ve vn ivot po smrti a
pedpokldajce, e smrt ukon samotnou jejich existenci,
jejich clem je dostat od ivota co nejvc, ale ct se vyden,
protoe ivot, od kterho chtli nejvc, se pro n mn v
non mru. Nakonec el mrtvmu bodu, jak je problmy
tce t v kadodennm ivot pivdjce jejich fyzick a
duevn stav ke zhroucen.
Tato hrozn nlada rozhoen a vzteku, kterou
zakouej, je ve skutenosti jejich odkodnnm v tomto
svt za pronsledovn svch vlastnch pn a tueb to
jest neuvdomlho chovn namsto hledn zalben Bohu.
Bh vnoval lovku moudrost, vli a vdom a slbil mu
blaen ivot v tomto svt i v tom ptm, pokud bude jeho
clem Jej potit. Jinak ho ek utrpen v obou svtech,
tomto i na vnosti. Pravdou je, jen ti, kdo hledaj zpsoby,
jak se piblit Bohu, se mohou ctit bezpeni ve sv nadji
na zskn vnho ivota v Rji a veden pokojnho a
pohodlnho ivota v tomto svt.

127

Blzkost Bohu, vnmu Vlastnkovi nebes, zem a

veho mezi tm, je dozajista tou nejvt podporou, jak se
me jednomu dostat. Proto jsou vc nejsilnj a
nejodolnj lid na svt. Maj pevnou vli a intenzivn
vdom.

Vedle

neprojevovn

slabosti,

neshledvaj

vhodnm hkn jakkoli slabosti ve svch duch. To, co je

dl tak silnmi a rozhodnmi je jejich siln vra v Boha a
upmn oddanost nboenstv Jm seslanho.

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

Neobjevuje se dn prostituce
A nepibliujte se ke smilstvu, nebo to ohavnost je i
patn cesta. (Sra al-Isra: 32)

Smilstvo, jeden ze skutk zakzanch v Kornu, je

velik zloin, kter pon oba v tomto svt i na vnosti,
vyjma jedin pokud se jedinec kaje.

NON MRA NEVRY

Kdy mo rl ka i s l mu
pev auje tako v o brzky
zmi z ze s v ta nado bro .
Radji ne v dro g ch budo u
l i d hl edat ts t v e s naze
po ti t Bo ha a pro jev o v at
mo rl n do ko nal o s t.

Smilstvo nebo prostituce vn mnostv chorob do

spolenosti i jedinci, kter se toho dopout. Pro vc je to,
e je to zakzno Bohem, dostatenm dvodem, aby se
tomu vyhbali a nenvidli to. Jednotlivec m na pamti, e
Bh povzbuzuje k manelstv, kter je legitimn ve smyslu
nboenstv.
Navc bt svdkem vznamn kody, kterou prostituce

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

Prv n pro s tedky

s amy o s o b s e
ukzal y bt
nedo s tatenmi pi
een pro bl m s
dro g o v o u
zv i s l o s t .
een m je bt s e
Bo ha a v y hbat s e
to mu, co je
zakzan.

psob spolenosti je dalm faktorem upevujcm vru

vcch. Vc dbaj na to, co postihuje ty, kte bez
zachovvn jakchkoli omezen, se astn prostituce,
kter je psn odmtnuta a odsouzena Bohem v Kornu.
Dnes kvli prostituci mnoz lid pili o svou est,
sebevdom, ctu a uvzli v poniujcm ivotnm stylu.
Prostituce zniila mnoho rodin a pinesla netst a pote
do jejich ivot. To tak dodalo jejich psychologickm
problmm. Avak dodrovn Boch pikzn, pokud
upednostuj

vechno,

co

je

dovolen,

doshnou

pokojnho psychickho stavu, znovu nabydou sebevdom a

uchovaj si vzjemnou lsku a ctu. Toto tak pojist
zakldn zdravch rodin a podle toho zdravch spolenost.
V procesu degenerace spolenost m prostituce
neoddiskutovatelnou roli, jeliko se zamuje na jdro
spolenosti, na rodinu. lenov spolenosti zborcen
prostituc ztrcej jak sebectu tak ctu k lidem, kte je
obklopuj. Bylo by myln se domnvat, e lid se zapojuj do
prostituce vhradn pro penze. asto je zapojen jaksi druh
osobnho zjmu, ale a je to na dlouh nebo krtk obdob,
je to stle prostituce. V takovch ppadech lid obecn
hledaj duevn levu v ujiovn, e neoekvaj dn
materiln zisk ve svch vztazch. Jene toto je vskutku
velik podvod, jeliko jakmile jednou jedinec sele v
dodrovn Boch omezen, u nen nadle reln hovoit o
dovolenm aktu. V Kornu ns Bh informuje, e jakkoli
druh mimomanelskho vztahu je nedovolen. Proto nelze
omezit prostituci do jedn konkrtn formy.
Ponechvajce tento fakt stranou, jsouce si vdomi, e
prostituce je nedovolen, vtina tch, kdo se dopoutj
tohoto hchu ct hluboko ve svch srdcch hrozn bolesti
svdom a velk neklid. Dokonce kdy to popraj, fakt, e

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

131

pichzej o sebevdom, je toho jasnm nznakem.

Jinou jmou, kterou prostituce pin spolenosti, je
zakldn mst ist za tmto elem. Jak se prostituce ,
poet tchto mst roste, rychle vedouce spolenost ke
znien. Mlad lid jsou do tchto mst pitahovni, rodinn
vazby se rozpojuj a tato nevra se stv bnou. Avak Bh
vol lovka k prosted, ktermu dominuj bezpe, vrnost
a dvra a uvd to mezi poehnnmi.
Bhem svtov historie mnoho lid upednostovalo
vydlvat si na ivobyt prostituc a tak si vybrali sami sebe
ponit. Tak dnes je prostituce prezentovna jako snadn
zpsob, jak vydlat penze. S touhou po luxusnm ivotnm
stylu a vydlvn vce penz, mnoz lid jsou ochotn vst
ostudn ivot. V Kornu Bh varuje lidi ped tmto
nebezpem:

132
V Ko rnu ns Bh
i nfo rmuje, e
jakko l i druh
mi mo manel s kho
v ztahu je
nedo v o l en. Ti , kdo
nepo s l o uchaj
p kazy Bo ha js o u
o ds o uzeni v s t
po ni uj c i v o t.

NON MRA NEVRY

Satan vm vyhrouje chudobou a pikazuje vm

hanebnosti, avak Bh vm slibuje odputn Sv a
laskavost a Bh je velkorys, vevdouc. (Sra alBaqara: 268)

Avak pokud si nkdo peje vzt si Boha za ochrnce a

m v myslu zskat est byt vcm, pak mu Bh poskytne
vivu z nejlepho, nabdne mu mnoho pleitost a udl
ho bohatm ze Sv milosti. Vru, z Bo vle, poestnmu a
upmnmu vcmu bude poehnno mnoha vhodami v
tomto svt i v tom ptm. V podob zkouky vak me
Bh lovku poskytnout omezen zdroje. V takovm ppad
je odmnn vt pzn v och Boha, uvauje-li o
prozatmn povaze tohoto svta.
Nezapomete, e osoba se me dopustit jakkoli
chyby v tomto svt. Je dost mon, e spch hchy
povaovan Kornem za zavrenhodn, nebo strv vtinu
svho ivota prostituc nebo jinm druhem nedovolenho
sexulnho vztahu. Le kdy je svolna na pravou cestu,
pokud se jedinec obrac k Bohu s upmnou ltost, z jedn
vle, Bo vle, jej nalezne Pijmatelem pokn. Avak
lovk by ml tak uvit skutenost, e druh pokn, o
nm douf, e ho Bh pijme, nen neupmn druh, kdy
se bl smrt. Bh uinil v Kornu takovto manifest:
A jedin Bohu pat rozhodnut o pokn tch, kdo
dopustili se patnho z nevdomosti a potom se
kajcn obrtili v krtk dob. Tm Bh vru odpust a
Bh je vevdouc, moudr.
Vak odputn nebude dno tm, kdo dopoutj se
patnost, a teprv ve chvli, kdy smrt se pro nkterho
z nich dostav, zvolaj: J nyn se kaji! A nebude tak
pro ty, kdo zemou jako nevc pro ty jsme
pipravili trest bolestn. (Sra an-Nisa: 17-18)

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

133

Pro s ti tuce, us tano v en s y s tm,

kter po ko uje mi l i o ny en na
cel m s v t, me bt
el i mi no v na po uze i t m po dl e
nbo ens kch ho dno t.

134

Nikdo si nevydlv na ivobyt za

hranicemi zkona
V pedchozch stech jsem dlouho debatovali o tom, jak
lid dalece vzdlen hodnotm nboenstv nemaj opravdov
smysl pro vn ivot a tak pipisuj pli mnoho dleitosti
tomuto svtu a nedodruj dn limity ve splovn svch
tueb. Tito lid mohou udlat cokoli, aby si splnili sv

NON MRA NEVRY

rozmary, vetn ztrty sv cti. Podle jejich zdeformovanho

odvodnn nakonec zemou a budou redukovni na prach,
proto musej co nejvce vyut ivota, kter je spe krtk.
Svm hlavnm clem in dln penz, ponvad je povauj
za kl ke vem spchm v tomto svt. Podle jejich
mylen, maj-li penze, mohou zskat, cokoli si pej. Toto
je ve skutenosti bod, kde projevuj svou morln slabost.
Zapletou se do ehokoli, co pin penze, hlavn kdy
nemusej tvrd pracovat.
Takov lid maj sklon k jakkoli pedstaviteln
patnosti

jako

podvod,

zrada,

vindlovn,

krde,

zpronevra a podn falenho svdectv. Zplava takovch

zprv v dennm tisku sta, aby nm pipomnala tento fakt.
Dobe znme historky o vradch spchanch kvli zddn
majetku, nebo lid nutcch svoje manelky, dcery a blin k
prostituci za penze nebo jinch formch podvodu.
Vc jsou si vak vdomi, e Bh, Poskytovatel (arRazzaq), poskytne vivu potebnm. Bez pochyby, se
souhlasem Boha, tak prce je ivobytm; avak netou po
svtskch statcch a ani nepomysl na vydlvn za
hranicemi zkona. Vd, e zskat Bo lsku je mon
pouze skrze estnost, jak Prorok (saas) pravil, Bh miluje ty
vc, kdo tvrd pracuj, aby si vydlali na ivobyt
dovolenmi zpsoby. (At-Tabarani) Na opltku za to, nebt
pipoutni k tomuto ivotu, jsou odmnni hojnost pzn.
Jsouce si vdomi, e skuten toit lovka je na vnosti,
vd, e, je-li zarueno, e jsou prav vc, budou
odmnni Rjem a mnohm poehnnm.

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

Kraden , pev auj c

zps o b, jak v y dl at
pen ze v nev c ch
s po l eno s tech, je
fo rmo u amo rl no s ti ,
ktero u Bh zakazuje v
Ko rnu. Bh nai zuje:
Nepo hl cujte
v zjemn majetky s v
po dv o dnm zps o bem!
Nedv ejte z ni ch dary
s o udcm, aby s te tak
h n pi prav i l i l i di
o s t majetku, js o uce
s i to ho v do mi !.
(Sra al Baqara: 1 8 8 )

136

Jak se spolenost transformuje kdy

lid lnou k islmsk morlce?
Existence nboenskch hodnot s sebou nese lsku
pociovanou k Bohu. Tato lska je nesmrn pozitivn a m
povzbudiv vliv na vechny lidi. Aby zskali souhlas Boha,
vc se t pohodl v nejslunj cest, a vzjemn lsce
a ct. Obecn milosrdenstv, tolerance a soucit prostupuj
spolenost. V souladu s Bomi pkazy, lid navzjem

NON MRA NEVRY

zvod v pospchn ke konn dobrch skutk.

Naopak, ijce v obav z Boha, lid se striktn vyhbaj
zapojen se do amorlnch nebo zlch skutk. Takovm
zpsobem kad forma zla, kter dve nelo zabrnit,
dojde rychlho konce. Velost nboenstv a jeho duch
pronikaj kadm ivotnm krokem. Dozajista, co je zde
myleno nboenstvm je pvodn vra zjeven v Kornu a
it podle n upmnm zpsobem.
Rodina m klovou funkci ve struktue a peit
kterkoli spolenosti. Kde lid ij podle princip
nboenstv v pravm smyslu, vztahy mezi leny rodiny se
znan zdokonaluj a dosahuje se prav lsky a cty. Pi
absenci rodiny koncept sttu tak ztrc svj vznam. Toto
jsou vskutku neoddliteln koncepty. Znien rodiny
pivozuje konec spolenosti a sttu. Ve spolenostech,
ktermi nboenstv nepronik se lid stvaj vzdornmi a
anarchistickmi a stav se do postaven proti sttu. V situaci,
kdy je poteba potvrzovat a chrnit morln hodnoty, lid,
kte se neboj Boha, pro to nic nedlaj. V dob, kdy jsou
spoleensk cle v konfliktu s osobnm zjmem, je
nevyhnuteln, aby ti, kdo jsou zbaveni nboenskch
hodnot, nevhali upednostnit sv vlastn individualistick a
protikladn touhy, a jsou to vldcov anebo poddan.
lovk

by

ml

tak

zvit,

tato

preference

pravdpodobn lovka pivede k vyhnut se slub lidem,

kdy na nj pijde ada. Nen vbec pekvapiv, kdy se
takov lid zapoj do teroristick innosti. Avak pro toho,

LNUT K HODNOTM NBOENSTV

E VECHNY SOCILN PROBLMY

137

kdo ije podle nboenskch hodnot, jsou rozkazy sttu

nejdleitj. Je-li to poadovno, d ivot v szku pro tyto
hodnoty. Pro takovu osobu jsou zjmy jeho sttu vdy
pednj ne jeho osobn zjmy.
Ve spolenosti, kde pevauje nboensk porozumn,
studenti taky ct lsku a ctu ke sttu. Namsto znevaovn
jeho posvtn instituce mu poskytuj podporu. Nenapadaj
vojky a policisty, jak by se jinak mohlo stt. Naopak je
povauj za ty, kdo zajiuj bezpenost sttu, ct je a
podporuj. lenov spolenosti obecn dvuj sttu,
vojsku a policii a stoj pi nich. Studentsk povstn, spory
mezi bratry, srky mezi pravic a levic skon. To proto, e
nezbv dal vc, o kter se dohadovat. Kad pone mt
vru v Knihu Boha a pijme principy Jeho Knihou uen;
nsledn nezstane nic, kvli emu se dostat do sporu. V
pinen een na problmy se kad vct do ke toho
druhho, projevuje druhm milosrdenstv a pistupuje ke
138

vem tmatm s toleranc. Tak je kad problm neprodlen

vyeen a to nejlepm monm zpsobem.
Za takovch pznivch podmnek se vldnut sttu
stv odvodnn snadnm. Zem se stv bezpenm a
prosperujcm mstem. Administrativa zem jedn s obany
spravedliv a soucitn a tak nespravedliv praktiky vymiz.
Na opltku jsou obany respektovni. Takov stty stoj na
neotesitelnm zkladu.
V neptomnosti islmsk morlky se otec stv
neptelem

syna

vice

versa,

brati

NON MRA NEVRY

se

hdaj,

 lid, nepravosti vae se

proti vm samm obrt,
vdy krtk je uvn
ivota pozemskho a
potom k Nm se uskuten
v nvrat a My vs
poume o tom, co jste
pchali!
(Sra Junus: 23)

zamstnavatel utlauj zamstnance. Sociln anarchie

pronik vemi oblastmi spolenosti, tovrny a firmy
pestvaj pracovat kvli anarchii a vykoisovn prce
chudch bohatmi. V obchodnm ivot se lid sna
podvst jeden druhho. Nepodek, spory a anarchie se
stvaj pro leny spolenosti zpsobem ivota. Pinou pro
to je, e nikdo z lid se neobv Boha. Lid, kte nemaj
strach z Boha se ct voln v pchn nepravosti a nevhaj se
uchlit k extrmm nsil a krutosti dokonce vrady. Navc
bez pociovn bolesti svdom se odvauj veejn
projevovat svj nedostatek ltosti. Naopak ten, kdo je
pesvden, e by mohl elit vnmu trestu v pekle, by se
nikdy nedopustil takovch skutk. Morlka Kornu in
vechny takov neobvykl skutky nemonmi. Vechno se
zvld v klidu, tie a nejlepm zpsobem. Nedochz k
dnm justinm omylm a policejn stanice a soudy st
najdou ppady, ktermi se zabvat.
140

Pokojn a pohodln stav mysli lid na kadm ivotnm

kroku pin prospch spolenosti jako celku. Vdeck
vzkum kvete, neprojde den bez novho objevu nebo
technologickho prlomu a vsledky jsou vyuity pro dobro
vech. Kultura prospv a vdci propaguj veejn blahobyt.
Tato prosperita vd za svou existenci tomu, e lidsk mysl
je osvobozena od tlaku. Jakmile je jednou mysl jednotlivce v
klidu, rozvj si lep schopnost mylen a tento stav mysli
roziuje svj zbr pro uvaovn. Vdom je jasn a
pouit intelektu je neomezen. t podle dobrch morlnch

NON MRA NEVRY

A co je vm, e nebojujete na
stezce Bo a za utitn z mu,
en a dt, kte kaj: Pane n,
vyve ns z tohoto msta, jeho
obyvatel jsou nespravedliv! Dej
nm ochrnce Tebou vybranho a
poli nm pomocnka Tebou
ustanovenho!?
(Sra an-Nisa: 75)

standard pin lidem prosperitu; maj spch v

podnikatelskm a obchodnm ivot. Zemdlstv a prmysl
kvete. Ve vech polch se dostavuje skuten pokrok.
V umn se tak postupuje mlovmi kroky. Lid, jejich
sny jsou redukovny na nulu a jejich horizonty jsou zeny
dennmi zkoukami a trpenm, se od tchto trabl
osvobod, kdy ij podle princip nboenstv. Nsledn
lid exceluj v umn a uspokojuj svj potencil na nejvy
stupe. lovk, je si je vdom, e Bh do nj vdechl Svho
ducha a pislbil mu vn Rj, pln slvy, umn a
nekonen pzn, bude mt dozajista ducha, aby doshl
dokonalosti v estetice a umn. Hluboko ve sv dui si bude
vmat poten od toho odvozenho a bude usilovat o
dosaen vtho porozumn. Navc lska a cta, kter ct
k lidem ze svho okol zv jeho zasvcennost ptomnosti
na maximum. V prosted, kde lid doopravdy lnou k
nboenskm principm a pkazm Kornu prospvaj
142

vechna odvtv.
Nicmn lid, kte neij podle morlky nboenstv, se
nezajmaj o obohacen svch du. Nikdy nect potebu
pijmout dobr postoje vi lidem ve svm okol, nebo je
povauj za bytosti, kter se vyvinuly z opic a kter jsou
pedureny jednoho dne zmizet. Jejich hlavnm clem v
ivot je uspokojovat touhy svho zatvrzelho sobectv a
zvecch instinkt. Vlastn zitosti vak nezlepuj lidskou
dui, naopak ji otupuj. Takov lid nemohou opravdov
pispt k umn. Navc je nepravdpodobn, e najdou

NON MRA NEVRY

Hl ad, c h udo b a, z ab j e n a n s i l n a c e l m s v t m s v o j e k o e n y v e
z dv o dn n , k t e r p o v auj e v e c h n a t at o z l a z a n o rml n n e b o
nev y hnutel n. To to zdv o dnn do v o l uje v rady ubo hch en a dt , pro to e
n l e k j i n ras e n e b o p o n e c h n j i c h z e m t h l ady z at mc o j i n i j v
l ux us u. Vechny ty to v ci s e dj , pro to e to to zdv o dnn je po v auje za
pat c k i v o tu. Jene ns i l nepat k i v o tu al e pat k nev e. Kdy
l i d i j p o dl e h o dn o t Ko rn u, v e c h n y t y t o p ro b l my z mi z n ado b ro a
mi l o s rdens tv a s prav edl no s t s e ro z s v tem.

skuten poten v estetice a umn nebo je budou umt

ocenit. V zemi, kde se veejnost net a neoceuje umn
toto nevyhnuteln ztrc pravou umleckou motivaci. Penze
a sebepropagace se tak stvaj zkladnmi povzbuzujcmi
faktory. Selou v produkovn skutenho umn.
Zvrem, pokud lid upmn lnou k hodnotm
nboenstv popsanch v Kornu, ptomn ivot se mn ve
druh Rje. Sociln harmonie po n lid touili a snaili se o
ni v prbhu vk a kterou povaovali za utopii,
neuskuteniteln sen, se stv vkrtku realitou.

144

NON MRA NEVRY

 E EN S PO V
V HOD N OT C H
KOR N U

prbhu cel tto knihy jsme se zabvali hledisky a

vzorci chovn lid, kte ij daleko vzdleni

nboenskm hodnotm a diskutovali jsme o

zkladnch atributech spolenosti tvoen takovmi lidmi.

Analyzovali jsme zpsob ivota, jen je pln problm a
trabl, na kter nejsou schopni nachzet een a fyzick a

duchovn pokozen zpben tmito problmy. Tak jsme

zobrazovali poehnan ivoty vcch. Tento pokoj a
bezpenost patc k ivotm vcch, jak uvedeno na
mnoha mstech v tto knize, jsou prost nsledky faktu, e
Korn poskytuje een na vechny druhy problm. Vskutku
Korn pin ta nejrozumj a dokonal een na jakkoli
problm, na jakkoli se ocitnut v mrtvm bod.

EEN SPOV V
HODNOTCH KORNU

145

Pidrovn se morlky Kornu vn do lidskch ivot

tst a pokoj a ukonuje nespravedlnost, konflikty,
nerovnost, boje, nefrovost, extravaganci, starosti, bigotrii,
krutost a nsil. d ekonomick, obchodn a sociln vztahy
a kon spory mezi leny rodiny, pbuznmi a ir
spolenost. Korn nabz nejzsadnj, perfektn a
racionln een.
Navc Korn vede lovka k idelnmu postoji a morln
struktue, kterou mus projevovat u libovolnho subjektu a
za jakchkoli okolnost. Spolenost, jej lenov jsou vzory
takovho nadazenho morlnho chpn urit doshne
ideln sociln struktury, o n bylo usilovno v prbhu
vk.
To, e Korn pin een na kad problm je
stanoveno ne:
A nen to pbh vymylen, nbr potvrzen toho, co
ji pedchzelo, a podrobn vysvtlen veho, sprvn
veden i milosrdenstv pro lid vc. (Sra Jusuf: 111)

Bez veden islmskch hodnot nemohou lid nikdy

vyprodukovat uspokojiv nebo ivotaschopn een na
146

osobn a sociln problmy. Vru jsou djiny zaplnny

nesetnmi problmy, kter bez koranickho veden
postrdaj een dodnes. Dokud lovk ignoruje prav
nboenstv, bude nevyhnuteln elit potm a problmm,
s nimi si nebude nikdy umt poradit. To je to, co oekv
v tomto svt bezbon lidi. Avak utrpen, kter je ek na
vnosti, bude bolestnj a nekonen.
Ten Jedin, kdo zn lovka nejlpe, je jeho Stvoitel. V
kad dob Bh vybavil lovka vemi druhy vysvtlen a
vdomost skrze nboenstv pravdy. V Kornu ns Bh
informuje, e lovk doshne nejlepho zpsobu ivota,
pod podmnkou, e se bude dret Jeho cesty:

NON MRA NEVRY

Kdokoliv zbon skutky kon, a mu i ena, a je

vc, toho vzksme k ivotu pekrsnmu a vru je
odmnme odmnou podle toho nejlepho, co uinili.
(Sra an-Nahl: 97)

Pokud vak se hon za trivilnmi zjmy, svtskm

prospchem a osobnmi tubami, lovk trv na odvracen
se zdy k Bohu a sm bude elit bolestnm nsledkm. To
proto, e pehlen Kornu znamen bt zbaven zsadnho
veden, kter Bh poskytuje. Ani vlastn zkuenost ani
nahromadn moudrost pedchozch generac nepome
lovku, aby se vypodal s problmy, jakm bude
pravdpodobn v tomto svt elit. Trable, starosti, stres,
zmatky a selhn proniknou jeho ivotem. Po chvli se tto
situaci vzd a bude t svj souasn ivot v domnn, e
nepzniv okolnosti, kter jsou ve skutenosti trestem za
nevru, jsou nevyhnutelnmi ivotnmi skutenostmi.
een je vak zjevn: obrtit se k Bohu, Stvoiteli vech
bytost a dopracovat se opravdovho tst a klidu lnutm k
nboenstv, kter pro ns Bh vybral. Bh ns informoval,
e spsou v tomto svt je obrtit se k nboenstv a
oznmil radostn zprvy Svm upmnm sluebnkm, e
nepoct strach, kdy Ho budou posluni.
Bh pislbil tm z vs, kdo uvili a zbon skutky
konali, e z nich uin nstupce na zemi, tak jako ji
uinil nstupci ty, kdo byli ped nimi. A pislbil jim, e
upevn pro n nboenstv jejich, kter se mu zlbilo
jim dt, a e nahrad poslze obavy jejich jistotou.
Uctvejte Mne a nepidruujte ke Mn nic! A ti, kdo
jet po tomto budou nevc, jsou vru hanebnci!
(Sra an-Nr: 55)

EEN SPOV V
HODNOTCH KORNU

147

KOLA PS
D A RWI N I S MU

arwinismus, jinak teorie evoluce, byl prosazen se

zmrem popt fakt stvoen, ale ve skutenosti se
jedn o nepravdiv, nevdeck nesmysl. Tato teorie,

je tvrd, e ivot se vyvinul nhodou z neiv hmoty, byla

vyvrcena vdeckm dkazem jasnho nvrhu vesmru a

ivch vc. Takto vda potvrdila fakt, e Bh stvoil vesmr
a iv vci v nm.
Propaganda dnes provdn

148

za elem udret teorii evoluce

naivu

je

zaloena

pekrucovn

ist

vdeckch

na

fakt,

pedpojat interpretaci a lch a

falch pestrojench za vdu.
Jene

tato

propaganda

neme zakrt pravdu. Fakt, e

teorie evoluce je nejvtm klamem
v historii vdy, byl vyslovovn
dalmi a dalmi svtovmi vdci v
uplynulch 20-30 letech.
Charles Darwin

NON MRA NEVRY

Vzkum proveden v 80.letech konkrtn dokzal, e

tvrzen darwinismu nem dn podklad, co je vc
prohlen mnostvm vdc. Konkrtn ve Spojench
sttech mnoho vdc z rznch oblast biologie, biochemie
a paleontologie uznalo neplatnost darwinismu a vzalo v
vahu stvoen, jako pvod ivota.
My jsme prozkoumali zhroucen evolun teorie a
dkazy stvoen z vdeckho hlediska velmi detailn v
mnoha naich pracch, a stle v tom pokraujeme. Kladouce
draz na tento pedmt, bude ku prospchu jej zde shrnout.

Vdeck kolaps darwinismu

Akoli tato doktrna sah a do starho ecka, teorie
evoluce se velmi rozvinula v 19.stolet. Nejdleitj
rozvinut, kter ji vyneslo na vrchol vdy bylo uinno
Charlesem Darwinem v Pvodu druh, publikovanm v roce
1859. V tto knize popel, e Bh stvoil jednotliv druhy na
zemi zvl, jeliko tvrdil, e vechny maj jednoho pedka a
postupn se rozvinuly drobnmi zmnami v prbhu doby.
Darwinova teorie nebyla zaloena na dnm konkrtnm
vdeckm zjitn. Jak i on piznal, byl to pouh
pedpoklad. Navc, jak se Darwin svil v dlouh kapitole
sv knihy Pote teorie, teorie neobstla mnoh kritick

Kni ha Charl es e
Darwi na Pv o d
druh publ i ko v an
v ro ce 1 8 5 9 .

KOLAPS DARWINISMU

149

otzky.
Darwin vloil svou nadji do novch vdeckch objev,
od nich oekval, e vye tyto tkosti. Avak oproti jeho
oekvnm, vdeck zjitn jen rozila rozmry tchto
problm. Porka darwinismu tv v tv vd me bt
zhodnocena pod temi zkladnmi tmaty:
1) Teorie nevysvtluje, jak vznikl ivot na zemi.
2) dn vdeck zjitn neukzala, e evolun
mechanismus navren teori m njakou evolun moc.
3) Fosiln nlezy dokazuj pesn opak toho, co teorie
naznauje.
V tto sekci prozkoumme vechny ti body v
povechnm shrnut:

Prvn nepekonateln krok:

Pvod ivota
Teorie pedpokld, e vechny iv druhy se vyvinuly
z jedin iv buky, kter se objevila na Zemi ped 3.8
miliardami let. Jak jedna buka me generovat miliony
150

sloitch ivch druh a, kdyby se nkdy evoluce odehrla,

jaktoe nejsou pozorovny stopy ve fosilnch nlezech, to
jsou otzky, na kter teorie neum odpovdt. Avak nejprve
se musme zeptat, kde se ta prvn buka vzala?
Jeliko teorie evoluce popr stvoen a jakkoli druh
nadpirozenho zsahu, tvrd, e prvn buka vznikla
nhodou podle zkon prody, bez jakhokoli plnu,
nvrhu nebo uspodn. Podle tto teorie musela neiv
hmota vyprodukovat ivou buku jako vsledek srie nhod.
Takov

tvrzen

je

vak

nesluiteln

nenapadnutelnmi pravidly biologie.

NON MRA NEVRY

nejvce

ivot pochz ze ivota

Ve sv knize Darwin nikdy neodkazuje na pvod ivota.
Primitivn

chpn

tehdej

vdy

se

spokojilo

pedpokladem, e ivoichov maj jednoduchou stavbu. Od

stedovku byla spontnn generace, tvrdc, e neiv
materily se spoj, aby vytvoily iv organismy, hojn
akceptovna. Bn se vilo, e hmyz m pvod ve zbytcch
potravin a myi v obil. Zajmav pokusy byly provedeny, aby
dokzaly tuto teorii. Njak obil bylo poloeno na pinav
kus pltna a vilo se, e se v nm brzy objev myi.
Podobn vvoj larev v rozkldajcm se mase ml bt
dkazem spontnn generace. Le pozdji bylo pochopeno,
e ervi se v mase neobjevuj spontnn, ale byly zde
nakladeny mouchami ve form larev, neviditelnmi pouhm
okem. V dob, kdy Darwin napsal Pvod druh, domnnka,
e bakterie me vzniknout z neiv hmoty, byla ve svt
vdy hojn pijmna.
Jene pt let po zveejnn Darwinovy knihy, Louis
Pasteur oznmil sv vsledky dlouhch studi a experiment,
je vyvrtily spontnn generaci, zkladn kmen Darwinovy
teorie. Ve sv triumfln lekci na Sorbon v roce 1864,
Pasteur pravil: Nikdy se doktrna spontnn generace
nevzpamatuje ze smrtelnho zsahu tmto jednoduchm
pokusem.
Po dlouhou dobu obhjci evolun teorie odolvali
tmto zjitnm. Avak jak rozvoj vdy odhalil sloitou
stavbu buky ivch tvor, mylenka, e ivot me
vzniknout nhodou elila jet vtmu nporu.

KOLAPS DARWINISMU

151

Bezvsledn snahy 20.stolet

Prvnm evolucionistou, kter se kdy chopil tmatu
pvodu ivota byl v 20.stolet proslul rusk biolog
Alexander Oparin. S rznmi tezemi rozvinutmi ve
30.letech se snail dokzat, e iv buka me vzniknout
nhodou. Tyto studie vak byly odsouzeny k selhn a
Oparin musel uinit nsledujc doznn:
Nanetst

vak

je

problm

pvodu

buky

nejzhadnjm bodem cel studie o evoluci organism.

Evolucionistit pvrenci Oparina se pokoueli
provdt pokusy k vyeen problmu. Nejznmj
experiment byl proveden americkm chemikem Stanley
Millerem v roce 1953. Kombinovnm plyn, o nich
pedpokldal, e existovaly v prvotnch zemsk atmosfe v
experimentlnm nastaven a dodvnm energie smsi,
Miller syntetizoval nkolik organickch molekul (amino
kyselin) ptomnch ve struktue blkovin. Pouze pr let
uplynulo, ne bylo odhaleno, e tento pokus, kter byl
pedstavovn jako vznamn krok ve jmn evoluce, byl
neplatn, jeliko atmosfra pouit pi pokusu byla
152

naprosto odlin od skutench

podmnek na Zemi.
Po dlouhm tichu Miller
piznal,

atmosfrick

prostednk, kterho pouil byl

S po kus y, kter pro v edl Lo ui s

Pas teur v y v rti l tv rzen , e nei v
hmo ta me s tv o i t i v o t, kter
tv o zkl ad ev o l un teo ri e.

NON MRA NEVRY

Snaha Al ex andera Opari na

naj t ev o l un v y s v tl en
pro pv o d i v o ta s ko ni l a
o bro v s km fi as kem.

nerealistick.
Vechny snahy evolucionist ve 20.stolet k vysvtlen
pvodu ivota selhaly. Geochemik Jeffrey Bada, z Institutu
San

Diego

Scripps

akceptuje

tento

fakt

lnku

zveejnnm v asopise Earth (Zem) v roce 1998:

Dnes jak opoutme 20.stolet stle elme nejvtmi
nevyeenmu problmu, do nho jsme ve 20.stolet
zabedli: kde se vzal ivot na Zemi?

Sloit stavba ivota

Primrn pinou, pro evolun teorie skonila v takov
hrozn slep ulice ohledn pvodu ivota je, e dokonce ty
iv organismy povaovan za nejjednodu, maj
neuviteln sloitou stavbu. Buka ivho organismu je
sloitj, ne vechny nae technologick vrobky. Dnes
dokonce i v tch nejlpe vybavench laboratoch nen
mon vytvoit ivou buku spojenm organickch
chemikli.
Podmnky poadovan pro vznik iv buky jsou pli
ohromn mnostvm, ne aby mohly bt vysvtleny nhodou.
Pravdpodobnost blkovin, stavebnch jednotek buky,
syntetizovanch nhodou je 1 ku 10 na 950 pro prmrnou

KOLAPS DARWINISMU

153

blkovinu vytvoenou z 500 amino kyselin. V matematice je

pravdpodobnost men ne 1 ku 10 na 50 povaovna za
nemonou v praktickm smyslu.
Molekula DNA nachzejc se v jdru buky, kter
skladuje genetickou informaci, je neskutenou databankou.
Kdyby informace zakdovan v DNA byly zapsny, vytvoily
by obrovskou knihovnu skldajc se z 900 svazk
encyklopedi z nich kad m 500 stran.
Zde se vynouje zajmav dilema: DNA se me
replikovat pouze s pomoc zvltnch protein (enzym).
Jene syntza tchto enzym me bt uskutenna pouze
informac zakdovanou v DNA. Jeliko na sob navzjem
zvisej mus existovat najednou pro replikaci. To pivd
scn, e ivot vznikl sm od sebe k mrtvmu bodu.
Profesor Leslie Orgel, renomovan evolucionista z univerzity
San

Diego,

Kalifornie,

piznal tuto skutenost v

z

1994

ve

vydn

Vdeckho americkho
asopisu:
Je
154

extrmn

nepravdpodobn,
proteiny

nukleov

kyseliny, z nich oboje

maj

velice

strukturu,

sloitou
vznikly

spontnn na stejnm
mst ve stejnm ase.
Jene

takt

vypad

nemon mt jedno bez

druhho. A tak na prvn
pohled by lovk mohl
uzavt, e ivot nemohl

Jak pi jato po zdn mi

ev o l un mi teo reti ky, pv o d
i v o ta je s tl e o bro v s km
kamenem razu pro ev o l un
teo ri i .

NON MRA NEVRY

Bh
nen bostva krom
Nho, ivho, trvalho!
Jemu nle ve co na nebesch
je i na zemi! On vzneen je
a mohutn!
(Sra al-Baqara: 255)

nikdy vzniknout nhodou chemickmi prostedky.

Nepochybn, pokud je nemon, aby ivot vznikl z
pirozench pin, potom mus bt akceptovno, e ivot
byl vytvoen nadpirozenm zpsobem. Tento fakt
explicitn anuluje evolun teorii, jejm hlavnm smyslem je
popt stvoen.

Imaginrn evolun mechanismus

Druhm vznamnm bodem, kter neguje Darwinovu
teorii, je, e oba koncepty navren teori jako evolun
mechanismy, jak bylo zjitno, nemaj ve skutenosti
dnou evolun moc.
Darwin zaloil svl evolun pedpoklad cele na
mechanismu prodnho vbru. Dleitost, kterou kladl
na tento mechanismus byla evidentn v nzvu jeho knihy:
Pvod druh skrze prostedky prodnho vbru
Prodn vbr znamen, e ty iv organismy, kter
jsou silnj a lpe uzpsoben prodnm podmnkm jejich
pirozenho prosted peij zpas o ivot. Napklad ve
156

stdu jelen, na kter za elmy, peij ti nejrychlej.

Proto se bude jelen stdo skldat se silnch a rychlch
jedinc. Avak toto nepochybn nezpsob, aby se jeleni
vyvinuli a transformovali v jin ivoin druhy, kupkladu
kon. Proto mechanismus prodnho vbru nem dnou
evolun moc. Darwin si byl tohto faktu tak vdom, proto
uvedl ve sv knize Pvod druh, e Prodn vbr nic
nezme, dokud se u jedinc neobjev nhodn prospn
individuln variace a rozdly.

NON MRA NEVRY

Lamarckv vliv
Take, jak se tyto prospn variace objev? Darwin se
snail zodpovdt tuto otzku z pohledu primitivnho
chpn vdy sv doby. Podle francouzskho biologa
Chevaliera de Lamarck (1744-1829), kter il ped
Darwinem, iv tvorov pedvaj rysy, kter zskali v
prbhu ivota pt generaci. Trval na tom, e tyto rysy,
akumulovan z generace na generaci, zpsobuj, e vznikaj
nov druhy. Napklad tvrdil, e irafy se vyvinuly z antilop.
Jak usilovaly doshnout na listy na vysokch stromech, jejich
krky se postupn z generace na generaci natahovaly.
Darwin tak uvd podobn pklady. V knize Pvod
druh kupkladu prav, e nkte medvdi hledajc potravu
ve vod se postupn transformovali na velryby.
Avak zkony ddinosti, kter objevil Gregor Mendel
(1822-84) a byly oveny genetikou, kter rozkvetla ve
20.stolet nakonec zdemolovaly legendu o zskanch rysech
pedvanch potomkm. Tak prodn vbr piel o vhodu
coby evolun mechanismus.
157

Neodarwinismus a mutace
Za elem nalzt een darwinist vyvinuli modern
teorii

synteze

neboli

jak

je

to

obecn

znmo,

neodarwinismus, na konci 30.let. Neodarwinismus dodal

mutace, co jsou poruenm formovan geny v ivch
tvorech kvli vnjm faktorm jako radiace nebo replikan
chyby, jako zpsob vhodnch mutac navc k pirozen
mutaci.
Dnenm modelem evoluce ve svt je neodarwinismus.
Teorie tvrd, e miliony ivch tvor formovan mnostvm

KOLAPS DARWINISMU

sloitch orgn (ui, oi, plce, kdla) proly mutacemi, to

jest genetickmi poruchami. Jene existuje pm vdeck
fakt, jen totln podkopv tuto teorii: Mutace nezpsobuj,
e se iv tvorov vyvjej; naopak jsou vdy kodliv.
Dvod k tomu je velice prost: DNA m velice sloitou
strukturu a nhodn vlivy ji mohou pouze pokodit.
Americk genetik B. G. Ranganathan to vysvtluje
nsledovn:
Nejprve, skuten mutace jsou v prod velmi dk. Za
druh, vtina mutac je kodlivch, jeliko jsou to
nhodn, spe ne pravideln zmny v genech; jakkoli
nhodn zmna ve vysoce organizovanm systmu bude
spe k hormu ne k lepmu. Kupkladu, kdy
zemtesen otese pravidelnou strukturou jakou je
budova, v koste budovy se vyskytnou nhodn zmny,
kter se v pravdpodobnost nebudou zdokonalenm.

Nen pekvapiv, e dn ppad mutace, kter by byl

k pouit, to jest u nho by bylo znmo, e rozvinul
genetick kd, nebyl dosud pozorovn. Bylo dokzno, e
mutace jsou kodliv. Rozum se, e mutace, kter je
pedstavovna

jako

evolun

mechanismus

je

ve

158

Franco uzs k
bi o l o g Lamarck
pedl o i l v el i ce
nero zumn
tv rzen , e i rafy
s e v y v i nul y z
anti l o p. Ve
s kuteno s ti
s tv o i l Bh i rafy
zv l s tejn jako
ji n i v
o rg ani s my.

NON MRA NEVRY

Jedn m z fakt anul uj c ch teo ri i ev o l uce je neuv i tel n s l o i t

s tav ba i v o ta. Mo l ekul a DNA v jde buky i v by to s ti je to ho
p k l ade m. DNA j e druh e m dat ab an k y t v o e n az e n m rz n c h
mo l e k ul v rz n c h s e k v e n c c h . Tat o dat ab an k a o b s ah uj e k dy
v e c h f y z i c k c h ry s i v c h b y t o s t . Kdy b y b y l a l i ds k DNA
z ap s n a, j e s p o t e n o , e b y t o v y s t i l o v e n c y k l o p e di i o 9 0 0
s v azc ch. Nes po rn tato neo by ejn i nfo rmace defi ni ti v n v y v rac
ko ncept nho dy.

skutenosti genetick kaz, kter pokozuje iv tvory, a

ponechv je bezmocnmi. (Nejznmjm efektem mutace
u lidskch bytost je rakovina.) Oveme destruktivn
mechanismus neme bt evolunm mechanismem.
Pirozen vbr na druhou stranu nezme nic sm o sob,
jak piznal i Darwin. Tento fakt ukazuje, e v prod dn
evolun mechanismus neexistuje. A pokud neexistuje
evolun mechanismus, tak potom se tento imaginrn
proces zvan evoluce nemohl nikdy odehrt.

KOLAPS DARWINISMU

159

Znetv o en dti , kter s e naro di l y po erno by l s km nets t . Tento

o b rz e k o dh al uj e , e mut ac e , o n i c h e v o l uc i o n i s t t v rd , e
v y v jej i v v ci , maj v e s kuteno s ti katas tro fi ck ns l edky na
l i ds k by to s ti .

Fosiln nlezy: dn znmky

pechodnch forem
Nejjasnjm dkazem, e scn navren teori
160

evoluce se nikdy neodehrl, poskytuj fosiln nlezy.

Podle tto teorie se vechny iv druhy vyvinuly z
pedchdce. Dve existujc druhy se asem promnily na
nco jinho a tak vznikly vechny dnen druhy. Tento
proces trval miliony let. Kdyby toto byl ten ppad, etn
pechodn druhy by musely existovat a t bhem dlouhch
transformanch period. Napklad by v minulosti musely t
druhy pl ryba/pl plaz majc plaz znaky dodaten k
rybm. Nebo by musely existovat plazi/ptci majc pta
znaky dodaten k plazm. Jeliko toto je pechodn
stdium, tak by to musely bt neschopn, defektn,

NON MRA NEVRY

zmrzaen tvorov. Evolucionist nazvaj tato imaginrn

stvoen pechodnmi formami.
Kdyby takov zvata kdy ila, musely by existovat
miliony a dokonce miliardy rznch variac a mnostv. Co je
vznamj, zbytky tchto podivnch stvoen by mly bt
obsaeny ve fosilnch nlezech. V Pvodu druh Darwin
vysvtluje:
Pokud je m teorie pravdiv, mnostv pechodnch
variant, spojench co nejble s druhy stejn skupiny
muselo existovat pospolu Nsledn, dkaz jejich
pedchoz existence lze nalzt pouze mezi zkamenlmi
zbytky.

Darwinovy nadje rozdrceny

Avak akoli evolucionist vynaloili usilovn snahy k
nalezen zkamenlin po celm svt od poloviny 19.stolet
dodnes, dn pechodn formy nebyly odhaleny. Vechny
zkamenliny oproti oekvn evolucionist ukazuj, e
ivot se objevil na Zemi nhle pln vytvoen. Jeden slavn
britsk paleontolog Derek V. Ager, pipout tento fakt,
161

Teo ri e ev o l uce hl s , e i v druhy s e po s tupn v y v i nul y jeden z druhho .

Fo s i l n z z nam v ak e x pl i c i t n v y v rac t o t o t v rz e n . Nap kl ad v o bdo b
kambri a ped njakmi 5 5 0 mi l i o ny l et s e najedno u o bjev i l y des tky napro s to
o dl i nch druh. Ty to i v by to s ti zachy cen na o brzku maj v el mi s l o i to u
s tav bu. Tento fakt znm v e v deck l i teratue jako Kambri js k ex pl o ze je
zetel nm dkazem s tv o en .

pestoe je evolucionistou:
Vyplv z toho, e prozkoumme-li fosiln zznam
detailn, a na rovni d nebo druh, nachzme zas a
znova nikoli postupnou evoluci, ale nhlou explozi jedn
skupiny na et druh.

To znamen, e ve fosilnm zznamu se vechny iv

druhy narz roziuj pln formovan, bez jakchkoli
pechodnch forem mezi nimi. Toto je pravm opakem
Darwinovch pedpoklad. Tak je to velice siln dkaz, e
iv vci jsou stvoeny. Jedinm vysvtlenm nhl expanze
pln vyvinutho druhu bez evolunho pedka je, e byl
vytvoen. Tuto skutenost uznv i velmi proslul evolun
biolog Douglas Futuyma:
Stvoen a evoluce, tm jsou vyerpny vechny mon
pvody ivch druh. Organismy se bu objevily na zemi
pln vyvinut i nikoli. Pokud ne, musely se vyvinout z

162

Fo s i l n zznam je
v el ko u pekko u
pro ev o l un
teo ri i . Fo s i l n
zznam ukazuje,
e i v o rg ani s my
s e o bjev o v al y
nhl e a pl n
fo rmo v an bez
ev o l un ch
pecho d mezi
s ebo u. Tento fakt
je dkazem, e
druhy by l y
v y tv o eny
o ddl en.

NON MRA NEVRY

IVOUC ZKAMENLINY

GARN T

1 9 5 MILION LET STAR

ZKAMENLINA GARN TA

V KA

1 5 0 MILION LET STAR

ZKAMENLINA V KY

MRAVENEC

1 0 0 MILION LET STAR

ZKAMENLINA MRAVENCE

RALOK

4 0 0 MILION LET STAR

ZKAMENLINA RALOKA

dve existujcch druh njakm procesem modifikace.

Pokud se objevily najednou v pln vyvinutm stdiu, pak
musely bt vytvoeny njakou vemocnou inteligenc.(181)

Fosilie ukazuj, e se druhy na Zemi objevily pln

vyvinut v dokonalm stavu a najednou. To znamen, e
pvod druh na rozdl od Darwinovch pedpoklad netkv
v evoluci, ale ve stvoen.

Pohdka o lidsk evoluci

Pedmtem nejvce probranm obhjci teorie evoluce
je subjekt pvodu lovka. Darwinist tvrd, e modern
lovk se vyvinul z opici podobnmu stvoen. Bhem
dajnho evolunho procesu, jen dajn zaal ped 4-5
miliony let, mly existovat jaksi pechodn formy mezi
modernm lovkem a jeho pedchdci. Podle zcela
imaginrnho scne byly vytvoeny zkladn kategorie:
1. Australopithekus
2. Homo habilis
164

3. Homo erektus
4. Homo sapiens
Evolucionist

nazvaj

prvn

pedchdce

jako

Australopithekus, co znamen jihoafrick lidoop. Tyto

druhy nejsou nim vce, ne dvnmi druhy lidoopa, kter
pozdji

vyhynul.

Rozshl

vzkum

rznch

druh

Australopitheka dvma slavnmi svtovmi anatomy z

Anglie a USA, jmenovit Lordem Solly Zuckermanem a
profesorem Charlesem Oxnardem, ukazuje, e tito
lidoopov patili k obyejnm druhm lidoop, kter pozdji
vyhynuly a vbec se nepodobaj lidem.

NON MRA NEVRY

Nejs tar v rs tv a na zemi , v n

by l y nal ezeny zkamenl i ny
i v ch tv o r je ta
kambri js k, jej s t s e
o dhaduje na 5 0 0 -5 5 0
mi l i o n l et. i v tv o ro v
nal ezen v e v rs tv z
to ho to o bdo b s e
o bjev i l i nhl e a v e
fo s i l n m zznamu
nemaj dn
pedchdce. Tri l o bi t je
jedn m z tv o r, kte s e
o bjev i l i v kambri u.

Evolucionist klasifikuj ostatn stdia jako homo, co

znamen lovk. Podle jejich tvrzen tvorov v homo srii
jsou lpe vyvinut ne Australopithekus. Evolucionist
navrhli fiktivn schma aranovnm rznch fosili do
nleitho podku. Toto schma je imaginrn, protoe
nebylo nikdy dokzno, e existuj evolun vztahy mezi
tmito rozlinmi tdami.
Ernst Mayr, jeden z nejvznamjch evolucionist
20.stolet tvrd ve sv knize Jedna dlouh hdka, e
konkrtn historick hdanky jako je pvod druh nebo
Homo sapiens, jsou extrmn obtn a mohou vystit v
konen a uklidujc vysvtlen.
Nartnutm etzce Australopithekus > Homo habilis >
Homo erektus > Homo sapiens, evolucionist naznauj, e

KOLAPS DARWINISMU

165

kad nsledujc druh je potomkem pedchozho. Avak

nedvn

zjitn

paleoantropolog

odhalila,

Australopithekus, Homo habilis, a Homo erektus ili v

rznch stech svta souasn.
Navc urit segmenty tto lidsk klasifikace jako Homo
erektus ily a do nedvnch modernch dob. Homo sapiens
n e a n d a r t h a l e n s i s
(neandrtlec)

Homo

sapiens

sapiens

(modern lovk) spolu

ili v jedn oblasti.
Tato situace zjevn
zna

neplatnost

tvrzenm

navzjem
potomkem.

jsou

si

pedkem

Stephen

Jay

Gould vysvtluje tento mrtv

bod evolun teorie, akoli byl
sm

vedoucm

obhjcem

evoluce ve 20.stolet:
Co

se

ebkem,

stalo
kdy

nam

mme

ti

koexistujc rody hominid (A.

afrikanus,

robustn

australopithecines, a H. habilis),
dn jasn odvozen od druhho?

NON MRA NEVRY

Navc dn z tch t neprojevuje jakkoli evolun trendy

bhem svho pobytu na zemi.
Strun eeno, scn lidsk evoluce, kter je
prosazovn rznmi kresbami poloopice, opiho mue,
objevujcch se v mdich a uebnicch, co je, upmn,
prostedkem propagandy, je pouhou pohdkou bez
vdeckho zkladu.
Lord Solly Zuckerman, jeden z nejslavnjch a

167

Neex i s tuj fo s i l n po zs tatky, kter by po dpo ro v al y bcho rku o l i ds k

e v o l uc i . Nao p ak , f o s i l n z z n am uk az uj e , e e x i s t uj e n e z do l at e l n
bari ra mezi l i do o py a l i dmi . el em k tto prav d, ev o l uci o ni s t fi x uj
s v nadje na uri t kres by a mo del y. Nho dn um s uj mas ky na fo s i l n
zby tky a padl aj i mag i nrn po l o o pi , po l o l i ds k tv e.

KOLAPS DARWINISMU

nejuznvanjch vdc ve Velk Britnii, kter provdl

vzkum tohoto subjektu po lta a studoval zkamenliny
Australopitheka po 15 let, nakonec uzavel, navzdory tomu,
e je sm evolucionistou, e ve skutenosti neexistuje
rodinn strom vtvc se od opicm podobnch stvoen k
lovku.
Zuckerman tak vytvoil zajmav spektrum vdy
sahajc od toho, co je povaovno za vdeck k tomu, co je
povaovno za nevdeck. Podle Zuckermanova spektra
nejvce vdeck to jest zvisejc na konkrtnch dajch
jsou oblasti jako chemie a fyzika. Po nich jdou obory
biologie a pak spoleensk vdy. Na vzdlenm konci
spektra, co je oblast povaovan za nejmn vdeckou
jsou mimosmyslov vnmn, koncepty jako telepatie a
est smysl a nakonec lidsk evoluce. Zuckerman
objasuje sv zdvodnn:
Pohybujeme se od hlen se k objektivn pravd do tchto
oblast pedpokldan biologick vdy, jako jsou
mimosmyslov vnmn a interpretace lidsk fosiln

168

historie, kde je pro vcho [evolucionistu] vechno mon

a kde vniv vc [v evoluci] je nkdy schopen uvit
nkolika navzjem si odporujcm vcem souasn.

Povdaka o lidsk evoluci se vyvaila v pouh

pedpojat interpretace nkterch zkamenlin lidmi, kte
slep lnou k tto teorii.

Technologie v oku a v uchu

Jinm subjektem, jen zstv nezodpovzen evolun
teori je asn kvalita vnmn okem a uchem.
Ne pejdeme k subjektu oka, zodpovzme strun jak

NON MRA NEVRY

vidme. Svteln paprsky pichzejc od uritho objektu

dopadaj opan na on stnici. Zde jsou pevedeny do
elektrickch signl bukami a putuj do nepatrnho bodu
vzadu v mozku, kter je centrem vidn. Tyto elektrick
signly jsou zde po srii proces vnmny jako obraz. S
tmto technickm vysvtlenm zauvaujme.
Mozek je izolovn od svtla. To znamen, e uvnit je
naprost tma. Tak centra vidn nikdy nedoshne svtlo a
me bt nejtemnjm mstem jak si dovedete pedstavit.
Pesto pozorujete osvtlen, jasn svt v tto temnot.
Obraz vytvoen okem je tak ostr a rozlien, e ani
technologie 20.stolet jej nebyla schopna doshnout.
Pohldnte na knihu, je tete, ruce jimi ji drte a potom
zvednte hlavu a rozhldnte se kolem sebe. Mete nkde
vidt tak dokonale ostr obraz? Ani ta nejmodernj
televizn obrazovka vyroben nejlepm vrobcem na svt
neposkytuje tak dokonal obraz. Toto je 3D, barevn,
dokonale ostr obraz. Po vce ne 100 let se tisce inenr
snaily doshnout takov ostrosti. Obrovsk tovrn haly
byly postaveny, mnoho vzkumu provedeno, mnoho pln a
nvrh vytvoeno. Znovu se podvejte na televizn obrazovku
a na knihu, kterou drte. Uvidte, e existuje v rozlien a
ostrosti velk rozdl. Navc televizn obrazovka poskytuje
pouze 2D obraz, kdeto vae oi maj trojrozmrnou
perpektivu s hloubkou. Po mnoho let se tisce inenr
snaily vytvoit trojrozmrnou obrazovku dosahujc
rozlien oka. Ano, obdreli trojrozmrn televizn systm,
na kter se muste dvat specilnmi brlemi; navc jde pouze
o umlou trojrozmrnost. Pozad je rozmazan a poped
vypad jako z papru. Nikdy nebude mon vytvoit vizi
kvalitou rovnou oku. Jak v kamee, tak v televizi dochz ke

KOLAPS DARWINISMU

169

ztrt kvality.
Evolucionist tvrd, e mechanismus produkujc tento
ostr a rozlien obraz vznikl nhodou. Te, kdyby vm
nkdo ekl, e televize ve vaem pokoji je vsledkem nhody,
e vechny atomy se nhodou spojily a vytvoily tento
pstroj, co vytv obraz, co byste si pomysleli? Jak mohou
atomy dokzat co nedoke tisc lid? Pokud pstroj
produkujc obrazy mnohem primitivnj ne oko neme
vzniknout nhodou, tak potom je zjevn, e ani oko, ani
obrazy, kter produkuje nemohly vzniknout nhodou.
Stejn situace nastv s uchem. Vnj ucho sbr zvuky
boltcem a vede je do stednho ucha, stedn ucho pedv
zvukov vibrace jejich zesilovnm a vnitn ucho je pedv
mozku peloenm do elektrickch signl. Stejn jako u
oka, akt slyen se finalizuje v centru slyen v mozku.
Mozek je izolovn od zvuku stejn, jako je izolovn od
svtla. Jedno jak hluk je venku, v mozku je naprost ticho.
Nicmn ty nejostej zvuky jsou vnmny v mozku. Ve
vaem zcela tichm mozku naslouchte symfonim a slyte
170

hluk peplnnho msta. Avak kdybychom mili hladinu

hluku v mozku, bylo by tam naprost ticho.
Tak jako v ppad zobrazovn desetilet snah bylo
vynaloeno k vytvoen a reprodukovn zvuku vrnho
originlu. Vsledkem jsou zvukov pehrvae, hi-fi
systmy a systmy zachycovn zvuku. Navzdory v
technologii a tiscm inenr, kte na tom pracovali, nebyl
zskn zvuk majc stejnou ostrost a jasnost jako zvuk
vnman uchem. Pomyslete na nejvy hi-fi systmy
vyroben nejvt spolenost v hudebnm prmyslu.
Dokonce je-li zvuk zaznamenvm tmito pstroji je ho
st ztracena; a kdy si pustte hi-fi systm, pokad

NON MRA NEVRY

Nkdo , kdo v y hl z o kna v l as tn

v i d o braz kraji ny, kter s e
tv o v jeho mo zku, nam s to
s amo tnho v nj ho s v ta.

LIGHT

171
ELECTRICAL
SIGNAL

AN IMAGE OF A
LANDSCAPE FORMED
BY ELECTRICAL
SIGNALS

Sv tl o do s ahuj c o
je trans fo rmo v no do
el ektri ckch s i g nl
o pti ckmi bukami a
pedno do
zrako v ho centra
v zadu v mo zku.
Vdo m v nai ch
mo zc ch v i d ty to
el ektri ck s i g nl y jako
kraji nu.

usklyte syiv zvuk, ne hudba zane. Avak zvuky

produkovan technologi lidskho tla jsou extrmn ist a
ostr. Lidsk ucho nikdy nevnm zvuk doprovzen
syenm nebo s poruchami jako to dl hi-fi; naopak
poskytuje zvuk pesn a jasn. Tak tomu je od stvoen
lovka.
Zatm nebyl vytvoen snmac nebo nahrvac apart,
kter by byl tak citliv a spn v zachycovn dat jako je
oko a ucho. Avak co se te slyen a vidn, skrv se za
tm mnohem vzdlenj pravda.

Komu vdom,
kter sly a vid pat?
Kdo sleduje svdn svt v mozku, naslouch symfonim
a cvrlikn ptk a ich k rm?
Podnty pichzejc z o, u a nosu osoby cestuj do
mozku jako elektrochemick nervov impulsy. V knihch
biologie,
172

fyziologie

biochemie

naleznete

mnoho

podrobnost o tom, jak se obraz vytv v mozku. Avak

nikdy se nesetkte s tm nejpodstatnjm faktem: Kdo
vnm tyto elektrochemick nervov impulsy jako obrazy,
zvuky, vn a hmatov vjemy v mozku? Zde je vdom, kter
toto vechno vnm bez pocitu, e potebuje oko, ucho a
nos. Komu toto vdom pat? Jist nenle nervm, tukov
vrstv a neuronm tvocm mozek. Kvli tomu darwinistit
materialist, jen v, e vechno je tvoeno hmotou,
nemohou zodpovdt tyto otzky.
Jeliko toto vdom je duch stvoen Bohem, kter
nepotebuje ani oko, aby vidlo obraz, ani ucho, aby slyelo

NON MRA NEVRY

zvuk. Ani nepotebuje mozek, aby uvaovalo.

Kad, kdo te tato explicitn a vdeck fakta by ml
uvaovat o Vemohoucm Bohu, obvat se Jej a hledat u Nj
toit, nebo On zmkne cel vesmr do ernoernho
prostoru o nkolika kubickch centimetrech v trojrozmrn,
barevn, stinn a ziv podob.

Vra materialist
Informace, je jsme dosud pedloili, ukzaly, e
evolun teorie nen kompatibiln s vdeckmi zjitnmi.
Tvrzen teorie ohledn pvodu ivota je rozporupln s
vdou, evolun mechanismus, kter nabz nem dnou
evolun moc a zkamenliny demonstruj, e poadovan
pechodn formy nikdy neexistovaly. Z toho plyne, e
evolun teorie by mla bt odsunuta stranou jako
nevdeck mylenka. Tak jako mnoho npad jako byl
model vesmru se Zem v jeho stedu bylo vyazeno z

KOLAPS DARWINISMU

173

agendy vdy v prbhu historie.

Jene evolun teorie se dl dr v agend vdy. Nkte
lid se dokonce sna prezentovat jakoukoli jej kritiku jako
tok na vdu. Pro?
Pinou je, e tato teorie je nepostradatelnou
dogmatickou vrou uritch kruh. Tyto kruhy jsou slep
oddan materialistick filosofii a pijmaj darwinismus,
protoe jde o jedin materialistick vysvtlen, kter me
bt pedloeno k objasnn fungovn prody.
Co je dost zajmav, e as od asu se piznvaj k tto
skutenosti. Dobe znm genetik a proslul evolucionista,
Richard C. Lewontin z Harvardsk univerzity piznv, e je
na prvnm a nejdleitjm mst materialistou a pak teprve
vdcem:
Nejde o to, e vdn metody a instituce ns njak nut
pijmat materiln vysvtlen fenomenlnho svta, ale
naopak, my jsme nuceni na pvodn oddanost
materilnm pinm vytvet pstroje ke zkoumn a
sadu koncept, kter produkuj materiln vysvtlen bez

174

ohledu na to jak neintuitivn, jak matouc k nezasvcenm.

Navc, materialismus je absolutn, take nememe
dovolit, aby se do dve dostala Bo noha.

Toto jsou jasn vysloven prohlen, e darwinismus

je dogma dren naivu pouze kvli pchylnosti k
materialismu. Toto dogma tvrd, e neexistuje nehmotnch
tvor. Proto argumentuje, e neiv, nevdom hmota
stvoila ivot. Trv na tom, e miliony rozlinch ivch
druh (nap., ptci, ryby, irafy, tygi, hmyz, stromy, kvtiny,
velryby a lid) vznikly jako vsledek interakc mezi hmotou

NON MRA NEVRY

jakou jsou lijky, blesky a neiv hmota. Toto je pouka

odporujc zdravmu rozumu i vd. Jene darwinist to
budou i nadle obhajovat jen proto, aby se do dve
nedostala Bo noha.
Kdokoli se nedv na pvod ivch druh skrz prizma
materialismu uvid zjevnou pravdu: Vechna iv stvoen
jsou dlem Stvoitele, kter je Vemohouc, Moudr a
Vevdouc. Tento Stvoitel je Bh, kter stvoil vesmr z
nieho, naplnoval jej v nejdokonalej podob a navrhl
vechny iv tvory.

D v ka v ee c s ro di no u v i d l eny s v ro di ny a i ch a o chutnv barev no u

po trav u na s to l e v e s v m mo zku. Ko nv erzace s ro di no u a hl as y jej ch ro di
tak v zni kaj v jej m mo zku. Zkrtka, jej ro di na a v echno na s to l e ex i s tuje
v ev ni t jej ho mo zku, ni ko l i v enku.

KOLAPS DARWINISMU

POZNMKY
1. Sidney Fox, Klaus Dose, Molekulrn evoluce
a pvod ivota (Molecular Evolution and The
Origin of Life), W.H. Freeman and Company,
San Francisco, 1972, str. 4.
2. Alexander I. Oparin, Pvod ivota (Origin of
Life), Dover Publications, NewYork, 1936, 1953
(petisk), p. 196.
3. Nov dkazy k evoluci v ran atmosfe a
ivot (New Evidence on Evolution of Early
Atmosphere and Life), Bulletin Americk
meteorologick spolenosti, kap. 63, listopad
1982, 1328-1330.
4. Stanley Miller, Molekulrn evoluce ivota
(Molecular Evolution of Life: Current Status of
the Prebiotic Synthesis of Small Molecules),
1986, str. 7.
5. Jeffrey Bada, Zem (Earth), nor 1998, str. 40.
6. Leslie E. Orgel, Pvod ivota na Zemi (The
Origin of Life on Earth), Scientific American,
kap. 271, jen 1994, str. 78.
7. Charles Darwin, Pvod druh prostedky
prodnho vbru (The Origin of Species by
Means of Natural Selection), The Modern
Library, New York, str. 127.
8. Charles Darwin, Pvod druh: Faksimile
prvnho vydn, Harvard University Press, 1964,
str. 184.
9. B. G. Ranganathan, Pvody? (Origins?),
Pennsylvania: The Banner Of Truth Trust, 1988,
str.7.
10. Darwin, Pvod druh: Faksimile prvnho
vydn, str. 179.
11. Derek A. Ager, Pirozenost fosilnho
zznamu (The Nature of the Fossil Record,)
British Geological Association, kap. 87, 1976,
str. 133.

(Science on Trial), Pantheon Books, New York,

1983, str. 197.
13. Solly Zuckerman, Za v ze slonoviny
(Beyond The Ivory Tower), Toplinger
Publications, New York, 1970, str. 75-14;
Charles E. Oxnard, Msto australopitheka v
lidsk evoluci :zklady pro pochybnosti (The
Place of Australopithecines in Human Evolution:
Grounds for Doubt), Nature, kap. 258, str. 389.
14. Me vt s vdou zkoncovno pesvdenm
vdc, e nali konen odpovdi nebo odporem
spolenosti platit ty? (Could science be
brought to an end by scientists belief that they
have final answers or by societys reluctance to
pay the bills?) Scientific American, prosinec
1992, str. 20.
15. Alan Walker, Vda (Science), kap. 207,
7.bezna 1980, str. 1103; A. J. Kelso, Fyzick
antropologie (Physical Antropology), 1.vydn.,
J. B. Lipincott Co., New York, 1970, str. 221; M.
D. Leakey, Olduvai Gorge, kap. 3, Cambridge
University Press, Cambridge, 1971, str. 272.
16. Jeffrey Kluger, Nakonec ne tak dlouho
vyhynul: Primitivn Homo erektus mohl pet
tak dlouho, aby il v jedn dob s modernmi
lidmi (Not So Extinct After All: The Primitive
Homo Erectus May Have Survived Long Enough
To Coexist With Modern Humans), Time,
23.prosince 1996.
17. S. J. Gould, Prodn historie (Natural
History), kap. 85, 1976, str. 30.
18. Zuckerman, Za v ze slonoviny, str. 19.
19. Richard Lewontin, Svt hnan dmony (The
Demon-Haunted World), The New York Review
of Books, 9.ledna 1997, str. 28.
20. Malcolm Muggeridge, Konec kesanstv,
Grand Rapids: Eerdmans, 1980, str.43.

12. Douglas J. Futuyma, Vda ped soudem

Slva Tob ekli, my mme vden jen o

tom, emus ns Ty nauil,
nebo Tys jedin vevdouc, moudr!
(Baqara, 32)