Střední průmyslová škola elektrotechnická v Brně, Kounicova 16

Jméno a vvvvvvvvv
příjmení: Petr XXX Třída: S4P Skupina: 1

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ

Název úlohy: Integrační článek Č. úl.: 5

Zkoušené předměty: Přípravek pro měření integračního a derivačního článku

Datum měření: 16.11 2005 Počet stran: 9

Datum odevzdání: Počet grafických příloh: 1

Podpis žáka: Klasifikace:

Zadání, schéma, měřící přístroje, rozbor úlohy, postup měření, zpracování měření, hodnocení výsledků

Zadaní:
• Předem určete a zdůvodněte chování integračního článku jak nezatíženého tak zatíženého rezistorem či
kapacitou.
• Spočítejte a změřte mezní frekvenci integračního článku.
• Nakreslete do přenosové frekvenční charakteristiky amplitudovou a fázovou asymptotu nezatíženého
integračního článku.
• Změřte frekvenční přenosovou charakteristiku integračního článku, nezatíženého a zatíženého
rezistorem a zakreslete je do semilogaritmického grafu, vyneste frekvenční přenosovou charakteristiku
v komplexní rovině.

Schéma zapojení:

Pro měření fáze

Pro měření napěťového přenosu

Rozbor:

1 Integrační článek
Vysoké frekvence bude kondenzátor zkratovat a článek pro ně bude
mít malý přenos, zato nízké frekvence budou omezeny jen rezistorem, protože kondenzátorem neprojdou.
Bude se chovat jako přerušený drát.

Napěťový přenos:
1 1
I⋅
U2 jωC j ωC 1
AU = = = = =
U1  1  1 + jωCR 1 + jωCR
I ⋅  + R 
 jωC  j ωC
1 − jωCR 1 ωT
= = −j
1+ω C R
2 2 2
1+ω T2 2
1 + ω 2T 2

Amplitudový přenos v decibelech:

ω 2T 2
F[DB ] = 20 log
1
+ ( ) (
= 20 log 1 + ω 2T 2 − 20 log 1 + ω 2T 2 = −10 log 1 + ω 2 T 2 )
(1 + ω T ) (1 + ω
2 2 2 2
T )
2 2

Uvažujme v přenosu nízké frekvence: 1 bude mnohem větší než ω2T2. Přenos tedy bude zhruba roven 0 dB.
Pro vysoké zase zvítězí ω2T2 a článek bude mít sklon charakteristiky –20 dB/dek.

Fázový posun:
 ωT 
− 
ϕ = arctg  1 + ω T  = arctg (− ωT )
2 2

 1 
 
 1+ω T 
2 2

Mezní frekvence:
U derivačního a integračního článku se také určuje tzv. mezní frekvence, při které přenos článku klesne o
3 decibely od maximální hodnoty a jeho fázový posun je roven +45° nebo -45° (záleží na článku). Také
platí, že při mezní frekvenci jsou napětí na odporu a na reaktanci stejně velká, z toho lze vyjít při jejím
počítání: Pro nezatížený článek stačí položit impedance děliče na jednotlivé strany rovnice (j můžeme
ignorovat – porovnáváme velikosti):
1 1 1
=R⇔ =R⇔ = f
ωC 2πCf 2πCR
Integrační článek zatížený kapacitou
Zde je podobná situace jako u derivačního článku zatíženého rezistorem. Do časové konstanty T nyní místo
kapacity C dosadíme součet kapacit C + CZ .
Z toho plyne, že kapacitní zátěží se posune mezní kmitočet k nižším frekvencím. Jestliže C = CZ , pak bude
mezní kmitočet poloviční.

Integrační článek zatížený rezistorem

Zde se bude muset při odvozování napěťového přenosu paralelně sečíst kondenzátor C s rezistorem RZ
v zátěži. Ale dá se odhadnout, jak se článek bude chovat. Pro malé frekvence se kondenzátor neuplatní a
článek se bude chovat jako dělič. Tudíž bude mít signál konstantní útlum. Vysoké frekvence pro změnu
kondenzátor svede, a proto bude mít článek pro vysoké frekvence velký útlum. Tudíž se tento rezistorem
zatížený integrační článek liší od nezatíženého pouze konstantním útlumem pro malé frekvence.

Napěťový přenos:
−1
 1 j ωC  RZ
 + 
U  RZ 1 
1 + jωCRZ RZ 1 + j ωCRZ
AU = 2 = = = ⋅ =
U1  1 j ωC 
−1
R 1 + jω CR R + R + jω CR R
 + R 1 + jωCR + R
Z Z Z Z
 +
 RZ 1  Z

=
RZ
=
RZ ( R + R ) − jωCRZ R =
⋅ Z
RZ + R + j ωCRZ R ( RZ + R ) + j ωCRZ R ( RZ + R ) − j ωCRZ R
RZ ( RZ + R ) − j ωCRZ R RZ (RZ + R) ωCRZ 2 R
2

= = −j
( RZ + R ) + ω 2 C 2 RZ R 2
2 2
(RZ + R) + ω 2 C 2 R Z R 2
2 2
(R Z + R )2 + ω 2 C 2 RZ 2 R 2
Amplitudový přenos v decibelech:

RZ (RZ + R ) ω 2 C 2 RZ 4 R 2
2 2

F[DB ] = 20 log + =
((R Z ) ((R + R ) + ω C R R )
+ R ) + ω 2 C 2 RZ R 2
2 2 2
Z
2 2 2
Z
2 2 2

= 20 log R (R + R ) + ω C R R − 20 log((R + R ) + ω C R R ) =
2 2 2 2 4 2 2 2 2 2 2
Z Z Z Z Z

= 10 log (R ⋅ ((R + R ) + ω C R R )) − 20 log ((R + R ) + ω C R R ) =

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
Z Z Z Z Z

= 20 log R − 10 log((R + R ) + ω C R R )
2 2 2 2 2
Z Z Z

Tady je to trochu složitější, ale jen na první pohled. První člen je totiž konstanta (a je obvykle větší než
jedna). Podívejme se do závorky ve druhém členu. Pro malé ω se uplatní jen první konstantní část, která ale
bude větší než první člen (ten 20 log RZ ). Výsledný přenos pro malé frekvence tedy bude menší než 0 dB.
Pro vyšší frekvence se neuplatní v druhé části druhého členu konstanty, takže přenos bude přibližně
= 20 log RZ − 20 log(ωCRZ R ) a článek tedy bude mít pro vysoké frekvence sklon charakteristiky
–20 dB/dek.

Fázový posun:
 ωCRZ R 
2
− 
 ( R Z + R )2 + ω 2 C 2 R Z 2 R 2   ωCRZ 2 R   ωCRZ R 
ϕ = arctg  = − 
 R ( R + R )  = arctg  − R + R 
 
RZ ( RZ + R )  arctg
   Z Z   Z 
 ( RZ + R )2 + ω 2C 2 R Z 2 R 2 
 

2 Rozbor měření na integračním článku

Při měření se vychází z předpokladu, že měřícím přístrojem a zdrojem nesmíme ovlivnit měřený
obvod. Proto se použije napěťový zdroj na vstupu, který by teoreticky měl mít nulový odpor. Protože odpor
na vstupu by se sériově přičetl k odporu v integračním článku a tím nám posunul mezní frekvenci. Při
reálném měření použijeme výstup generátoru s co nejnižším vnitřním odporem (75 Ω). Při měření
osciloskopem použijeme osciloskopickou sondu – konkrétně 1:10, která 10x zvětší vstupní odpor
osciloskopu a 10x zmenší vstupní kapacitu osciloskopu. To vše děláme z důvodu snížení ovlivnění obvodu.
Ovšem od teď veškeré odečítané napětí na osciloskopu je 10x větší než ukazuje osciloskop.
Osciloskopická sonda je kompenzovaný dělič. Viz. Schéma:
Vychází se z toho, že aby se dělící poměr zachoval pro všechny frekvence tak poměr reaktancí Rs s Cs a Ri s
Ci musí být pro všechny frekvence stejný, tudíž se musí rovnat jejich časové konstanty (RsCs=RiCi).
Sériovým sečtením kondenzátorů se sníží vstupní kapacita a sériovým sečtením rezistorů se zvýší vstupní
odpor.
Měření mezní frekvence integračního článku lze provést několika způsoby. Jedním z nich je
sledovaní napěťového výstupu integračního článku při přelaďování frekvence na generátoru; jakmile totiž
poklesne vůči vstupu o 3 decibely, pak je tato frekvence mezní. Nebo můžeme sledovat fázový posun vstupu
vůči výstupu integračního článku na osciloskopu. Jak bylo výše uvedeno, jakmile dosáhne -45° tak jsme
taktéž na mezní frekvenci integračního článku. Druhý způsob je jednoduší (nemusí se nic počítat).
V prvním případě musíme spočítat, jaké napětí na výstupu odpovídá poklesu o 3 decibely pomocí
vzorce pro napěťový přenos v decibelech:
 U výstupni  U  U 
AU [Db ] = 20 log  ⇒ −3Db = 20 log výstupni  ⇔ − 3 = log výstupni 
U  U  20 U 
 vstupní   vstupní   vstupní 
Dále vzorec odlogaritmuji
−3
 U výstupni 
10 20
=  ⇒ 0,708 ⋅ U vstupní ≅ U výstupni Tento poměr vstupu ku výstupu platí pro pokles o 3 Db.
U 
 vstupní 

Postup měření:
Před vlastním měřením je třeba zkontrolovat funkčnost přístrojů a zahřát je. Po zahřátí je třeba
ozkoušet a popřípadě doladit osciloskopickou sondu. Doladění osciloskopické sondy probíhá pomocí
kalibrátoru, který generuje obdélníkový signál se zvlášť strmými náběhovými hranami. Tento kalibrátor je
přímo na osciloskopu. Doladění neboli kompenzace sondy probíhá tak, aby sonda s osciloskopem dělili
neustále ve stejném poměru pro všechny frekvence - jinak řečeno, aby se obdélníkový průběh odebíraný
sondou zobrazil na osciloskopu přesně jak má, viz obrázek:

Pozn.: Dolaďovací kapacitní trimr je přímo na sondě popřípadě u některých typů v konektoru sondy.
Dále změříme pomoci RLC můstku hodnoty jednotlivých součástek (kondenzátoru, rezistoru a zatěžovacích
rezistorů). Obsluha RLC můstku je jednoduchá. Tlačítkem zvolíme co má měřit (R, C, L, G) volbu rozsahu
provede sám. Pokud bude neustale prohazovat rozsahy (nebude se moci rozhodnout) pak stačí ve správný
okamžik vypnout automatickou volbu.
1
Z naměřených hodnot spočteme mezní frekvenci. Dle výše odvozeného vztahu: f Mezní = .
2πCR
Dle vypočítané mezní frekvence zakreslíme do semilogaritmického papíru přenosové frekvenční
asymptotické charakteristiky, jak amplitudovou tak i fázovou. Fázová asymptota prochází při mezní
frekvenci hodnotou -45° a dekádu před mezní frekvencí má zlom na 0°, dekádu po mezní frekvenci má zlom
v 90° viz graf.
Zapojíme obvod dle hodícího se schématu uvedeného výše.
Změříme bod zlomu jak amplitudově tak fázově. Změříme fázovou a amplitudovou charakteristiku.
Vhodně vybereme body. Nejlépe 5 naměřených hodnot okolo mezní frekvence a 2 naměřené hodnoty na oba
kraje charakteristik (2 z důvodu odchylky měření). Charakteristiky dále zakreslíme do semilogaritmického a
logaritmického grafu s vhodnou volbou měřítek.
Zpracování měření:

Naměřené hodnoty součástek pomocí RLC můstku jsou:

R = 10kΩ
C = 10nF
R1 = 21,5kΩ
R2 = 3.35kΩ

Výpočet mezní frekvence:

1 1 1
f Mezní = = = = 1591,55 Hz
2πCR 2π ⋅ 10nF ⋅ 10kΩ 2π ⋅ 0,0001
Měření mezní frekvence:
Frekvence měřená pomocí amplitudového útlumu vyšla: 1528 Hz
Frekvence měřená pomocí fázového posunu vyšla: 1562Hz

Tabulky naměřených hodnot:

Nezatížený integrační článek

frekvence Au Au φ
[Hz] [-] [Db] [°]
100 0,95 -0,4 4
200 0,94 -0,5 8
700 0,86 -1,3 21
1000 0,79 -2,0 30
1591 0,60 -4,4 48
3000 0,44 -7,1 56
5000 0,28 -11,0 63
20000 0,08 -21,5 86
40000 0,04 -27,0 90

Zatížený integrační článek zátěží R1

frekvence Au Au φ
[Hz] [-] [Db] [°]
50 0,62 -4,1 -
200 0,62 -4,2 -
1000 0,56 -5,0 -
1500 0,51 -5,8 -
2340 0,45 -7,0 -
5000 0,28 -11,0 -
70000 0,02 -32,2 -
100000 0,02 -36,0 -

Grafická prezentace výsledku měření je na následujících stránkách. Modře je Fázová asymptota a průběh
posunu fáze na nezatíženém integračním článku. Černě je amplitudová asymptota na nezatíženém
integračním článku a šedě je její skutečný průběh. Zeleně je skutečný průběh amplitudy na zatíženém
integračním článku rezistorem o hodnotě R1 = 21,5kΩ .
 Frekvenční přenosová a fázová charakteristika integračního článku
Au[Db] φ[°]
5 Db 0°

0 Db -10 °

-5 Db -20 °

-10 Db -30 °

-15 Db -40 °

-20 Db -50 °

-25 Db -60 °

-30 Db -70 °

-35 Db -80 °

-40 Db -90 °
100 Hz 1000 Hz f [Hz] 10000 Hz 100000 Hz
 Frekvenční charakteristika v komplexní rovině
(nezatížený integrační článek)
Au[Im]
0
40 kHz
100 Hz
-0,1 20 kHz
200 Hz
-0,2
5000 Hz
-0,3 700 Hz
3000 Hz
-0,4 1000 Hz

-0,5
1591 Hz
-0,6

-0,7

-0,8

-0,9

-1
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1
Au[Re]
Resultát:
Všechny body zadání byly splněny. Chování integračního článku jak nezatíženého tak zatíženého rezistorem
i kapacitou bylo zdůvodněno. Mezní frekvence byla vypočtena i změřena a to jak fázově tak amplitudově.
Do přenosové frekvenční charakteristiky byly nakresleny asymptoty nezatíženého integračního článku.
Frekvenční přenosová charakteristika nezatíženého integračního článku a zatíženého rezistorem byla
změřena a vynesena do semilogaritmického grafu a i do komplexní roviny.
Charakteristiky integračního článku jak zatíženého tak nezatíženého vyšli dle očekávání až na fázi.
Jediná nesrovnalost je vidět ve frekvenční přenosové charakteristice u vysokých frekvencí. Zatížený tak
nezatížený integrační článek měl nižší pokles přenosu než, bylo předpokládáno. Naměřená data se nedali při
prokládaní grafu zanedbat, systematicky vycházely nad asymptotu. Příčina tohoto chování mohla být buďto
v chybě měřících přístrojů a nebo pravděpodobněji se při vyšších frekvencích začali projevovat parazitní
kapacity a indukčnosti, které pozměnili frekvenční závislost měřeného obvodu.
Fáze byla měřena s velice velkou chybou. Nevím z jakého důvodu.
 POUŽITÉ MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE A POMŮCKY

Přístroj Výrobce
Označení Rozsah Evidenční číslo Poznámka
Pomůcka Typ přístroje

OSC Osciloskop BM 556 - 84-23-321 -

Tesla
G generátor
BM 492
10Hz-10MHz 107-23-321 -
Tesla
V milivoltmetr
BM 579
1mV-300V 91-23-321 -
Tesla
M Měřič RCLG - 1721 -
BBM 591

- - - - - -