Niccol

Machiavelli

Vlada

http://atheneum.zde.cz

Translation and Prologue Josef Hajn, 1986, 1995 a 1997

ISBN 80-237-3544-6

PEDMLUVA
Rozhodn je zcela namst vydat vsouasn dob Vladae. Je
to jedno ze zkladnch dl svtov politick literatury. Navc dlo,
jeho vznam zdaleka pesahuje svou historickou hodnotu. Ta
tkv pedevm vtom, e vedle Zuivho Rolanda Lodovika Ariosta
vytvoil Machiavelli dlo, kter je druhou polovinou tve svho
stolet.
Niccol Machiavelli (narozen 3. kvtna 1469) pochzel ze star
florentsk rodiny, kter dky tomu, e nepodnikala ani vobchod,
ani ve vrob, ani vpennictv, ale spolhala na pozemkov
majetek, nepodlhala promnlivm podmnkm, je se nevyhnuly
ani vldnoucm Medicejm. Dky tomu ale tak nepatila mezi
vrazn bohat. Nicmn mlad Machiavelli se hodn podobal
mladm lechticm svho msta, vetn mladho Lorenza
Medicejskho. Byl to pr pohledn mladk, kter snadno nalzal
tst uen, rd se astnil veselch verk rznch bratrstev
aakc, jim se kalo brigate spendereccie, co by se dalo peloit
jako rozkazovan pitky, kter konvaly tm, e pouit ndob,
lhostejno zjakho materilu, se neumvalo, nbr prost
vyhazovalo zoken. Fungoval zde jako bavi, skldal toti velmi
snadno krat bsn apopvky ve stejn lehkm, mrn ironickm
aposmvkovskm duchu, jak nachzme uBoccaccia, nebo
konen iu Lorenza Medicejskho. Zt doby pochzej jeho
Karnevalov psn aKapitoly, co jsou drobn bsn aepigramy,
vydan ovem pozdji, a vletech 1514-1524.
Jak ji eeno, financemi zrovna neoplval. Akdyby se ve
vyvjelo normlnm tempem avlogice doby apvodu, byl by
skonil jako nmezdn litert mocnho rodu, jakch jeho doba
znala celou adu, anejen ve Florencii.
V roce 1498 ale dolo kpodstatn zmn vhistorii Florencie,
kter se jako stt prakticky od roku Machiavelliho narozen zmtala
3

vnerovnovze. Cosimo Medicejsk een Star, il Vecchio,

zakladatel rodu, zemel rohu 1464 ajeho nstupce, syn Pietu, se
projevil jako neschopn vhavec, take vroce 1469 jmenovali
patricijov msta za vldce sttu oba jeho syny - Lorenza
aGiuliana. Nedosti na tomto pevratu, roku 1478 se rodina Pazzi,
soupec sMediceji ovldu nad mstem, kde proslula vlivem
zaloenm na bohatstv zobchodu azbankskch aktivit jako
uMedicej, pokusila ospiknut, jeho clem bylo zavradit oba
bratry azaujmout jejich msto. Giuliano byl zabit, kdeto Lorenzo
nael podporu aoporu vdrobnm lidu. Krut ztoval se spiklenci
anerozpakoval se poslat na ibenici ijednoho zosnovatel spiknut
- Salviatiho, arcibiskupa vPise. Pape Sixtus IV. Lorenza
exkomunikoval anad Florenci vyhlsil interdikt. Cl tohoto
opaten byl jasn, ale jeho uskutenn nepomohlo ani spojenectv
sjinmi panovnky amsty. Naopak, kdy Lorenzo zskal jako
stoupence Miln aBentky, nezbylo papei ne roku 1480
podepsat mr. Avak ani Lorenzova snaha vytvoit vItlii jakousi
rovnovhu sil mezi pti nejsilnjmi sttnmi tvary - neapolskm
krlovstvm, milnskm vvodstvm, Bentkami, papeskm sttem aFlorenci - nemla valn vsledek. Turkm, kte se doasn zmocnili msta Otranto na poloostrov salentskm apustoili jadersk pobe, se Itlie mohla brnit jen chab, akdy
roku 1494 vpadl na poloostrov Karel VIII., projevily se vechny
vady nejednotnosti italskch mst. Jet tho roku byli
Medicejov vyhnni zmsta aFlorencie vyhlena republikou.
Devtadvacetiletho Machiavelliho revolun vr vynesl na
vznamn msto sekrete adu, ktermu se kalo Dieci di Balia,
co bylo ministerstvo zahraninch vc avlky. Ve svm ad
setrval a do roku 1511, kdy byla republika, vjejm ele stl
doivotn gonfaloniere - praporenk Pier Soderini, vyvrcena
ajej znik znamenal nvrat Medicej. Mezi lety 1507-1511 byl
poven tymi misemi do Francie ajednou mis do Nmecka,
4

krom mnoha jinch vItlii. Mezi nimi se za posln, kter

nejvraznji anejvznamnji formovalo Machiavelliho mylen
anzory na politiku, povauje nvtva uCesara Borgii, jeho
rozhodnost, energinost anenavnost na mladho diplomata
hluboce zapsobily. Prvotn impulz ksepsn velkch politickch
pojednn Machiavelli snad nael ve chvli, kdy na Silvestra roku
1502 Alessandro Borgia sezval sv spojence, kte se proti nmu
spikli, azbavil se jich.
Tato posln avznamn ad znamenaly konec obdob, kter
nazval svm zlatm vkem, apinesly mu znanou politickou
erudici. Kdy se vak vrtili Medicejov, upadl do podezen, e
je astnkem spiknut Pietra Paola Boscoliho aAgostina
Capponiho. Byl uvznn, muen, ale nakonec jako nevinn
proputn. (Boscoli aCapponi byli 22. nora 1513 popraveni.)
Od t doby trvil Machiavelli, zbaven monosti zastvat veejn
ad, ivot vstran vrodinn vile SantAndrea uSan Casciana
pobl Florencie. Zde se vnoval studiu historickch pramen
ameditoval nad osudem msk e anad osudem Florencie acel
Itlie.
Florencie vt dob byla stle jet srdcem Itlie, kde sice
pohasly mylenky hnut guelf aghibellin, ale kde se znovu
rozhoela mylenka republiky po vzoru republiky msk. Vztah
Machiavelliho kn velice dobe charakterizuje jeden ver zjeho
sbrky Desetilet:
La voce dun Cappon tra cento Galli,
kter by se dal voln peloit:
Hlas jednoho kapouna mezi stovkou kohout,
kdy slovo Cappon se vztahuje na Agostina Capponiho aGalli
je teba chpat jako Galov = Francouzi, kte Itlii ohroovali
ajim se neumla ubrnit. Nezvislost aslva Florencie alska
ke svobod mu byly morln vzpruhou aposilovaly jeho
pesvden, e Itlie me bt znovu velkou svobodnou zem
5

pouze za pedpokladu, e bude mt vele silnho vladae. Uvme-li Machiavelliho situaci po nvratu Medicej, je paradoxn,
e prv tento rod povaoval za nstroj osvobozen. Byla to myln
pedstava, jak se ukzalo, ale souasn idkaz sly jeho osobnosti,
ikdy Machiavelliho tehdej vliv neodpovdal jeho zsluhm.
Povaovali ho sp za literta ne za sttnka amue inu. Navc
jeho chudoba (kdy zemel, zanechal manelce Mariett Corsiniov
apti dtem jako jedin ddictv sv jmno), celkem nezzen
ivot ani plebejsk nvyky jeho reputaci nijak nepidvaly. Avak
jeho vliv na potomstvo byl ohromn ajeho jmno se stalo
praporcem, kter zdvhaly nad hlavu rzn generace pokouejc
se mnohdy oprapodivn pevraty azmny sttnch tvar.
Za urit as se mu podailo dostat se do slueb Medicej
adoshnout titulu oficilnho historiografa Florencie, ato za plat
sto zlatch ron. Kdy roku 1525 odevzdval sv osmidln
Florentsk letopisy papei Klimentu VII. (ten jet jako kardinl
Giulio deMedici, atud hlava florentsk univerzity, ho tou prac
povil), pedval vnich vlastn prvn italsk djiny, sice
nedokonen, ale rozvren asepsan podle velkorysho plnu.
Vynesly Machiavellimu uznn apo letech znovu iad: stal se
inspektorem opevnn Florencie. To bylo roku 1526, ale tm na
den orok pozdji byli Medicejov znovu vyhnni, vyhlena
republika aMachiavelli, opt vpodezen, tentokrt e je
pvrenec Medicej, se znovu dokal nevdku. Osmapadestilet
Machiavelli se vak po vyhlen druh florentsk republiky u
dlouho netrpil. Zemel 22. ervna 1527.
A jak u to bv, cizinec musel Italm pipomenout velikost
jejich krajana. Zsluhou lorda George Cowpera vystavli
Machiavellimu vlechtickm kostele Santa Croce ve Florencii
nhrobek snpisem Tanto nomini nullum par elogium (Takovmu jmnu se dn chvla nerovn).
A budi eeno, e takov hodnocen si Niccol Machiavelli
6

zaslou plnou mrou. Ato jak pro mylenkovou bohatost, tak

pro literrn rozmr jeho prce. Kdo zn jeho dlo (poetick Karnevalov psn, Kapitoly, Desetilet, divadeln - Mandragora,
prozaick - Belfagor, historick - Florentsk letopisy,
korespondenci, lingvistickou prci Dialog ospisovnm jazyce, i
politick spisy - Oumn vlenm, Rozpravy oprvnch deseti
knihch Tita Livia, ivot Castruccia Castracaniho, Vlada), uzn,
e Machiavelli poloil zklady italsk przy. Objevil vdom
aodraz ivota.
Stalo se, bohuel, e jedno dlo, navc nejmn rozmrn, toti
Vlada, ukrylo ve svm stnu vechny ostatn svazky. Co vc, autor
byl ven podle tohoto dlka, kter samo osob bylo posuzovno
nikoli podle sv hodnoty logick avdeck, ale morln. Seznalo
se, e tato kniha je kodexem tyranie, zaloenm na spojen cl
ospravedluje prostedky aspch je zavrenm achvlou dla.
Tuto doktrnu nazvali machiavellismem.
Mnoz se sice pokusili oobranu Machiavelliho tm, e mu
pipisovali takov i onak historicky limitovan zmry, ale
vsledkem byla pouze velice omezen diskuse asniovn kreditu autora.
Itlie vjeho dob, to znamen vpln renesanci, byla stle jet
naplnna svou tradin pchou apohlela na Evropu oima Danta
nebo Petrarky jako na barbarsk kraj lec za Alpami. Fakt je, e
severn sousedy pevyovala svou kulturou, bohatstvm,
umleckmi dly atvrm duchem. Jak ale bylo pekvapen Ital,
kdy zjistili, e maj tyto barbarsk cizince pmo vdom aneda
se jim vyhnat je silou ducha. Tito cizinci si vdivu prohleli
zzraky ducha ve Florencii, Bentkch, m ajinde aciz vladai
si navykli zvt ke svm dvorm, atak bohat odmovat, umlce,
kte a dosud obletovali pouze italsk mocn, avak te zcela
bez vitek zaali oslavovat Frantika I. nebo Karla V. Znkdej
pyn Itlie se vMachiavelliho ostrm pohledu stv nemocn
7

dma ohroovan zhoubou zevnit - izven. Nen to u vlast, jak

ji ct act demokrat Machiavelli, nen to u spolenost svobodn
zvlastn vle, vlda vech vzjmu vech, ale spolek svobodn
leda zvle azmilosti papee nebo csae.
Lorenzo zaujal Machiavelliho mon proto, e se pokouel
ovytvoen rovnovhy mezi jednotlivmi stty asystmu vzjemn
obrany abezpenosti, aproto si ho vyvolil za vladae schopnho
vybudovat vlast odpovdajc jeho pedstavm, toti ne u malou
obec, ale jeden stt jednoho nroda. Pro Machiavelliho je vlast
bostvem ajej vle azjem je suprema lex -nejvy zkon. Tuto
mylenku neformuluje Machiavelli jako svj objev, ale jako
mylenku, kterou pinesla klasick kulturn tradice. sn ml
monost se dkladn seznamovat prv vstran vSan Cascianu.
Souasn stouto formulac dochz ikpoznn, e svt nen
zen nadpirozenmi silami nebo nhodami, ale lidskm duchem,
kter se d neprosnmi zkony. Historick fakt nen inem
prozetelnosti i vsledkem nhody, ale vslednic psoben sil
vc, podzench zkonm lidskho ducha aprody. Poznv,
e djiny nejsou shlukem, ale zetzenm pin ansledk,
vsledkem sil pohnnch nzory, vnmi azjmy lid.
Proto politika nebo umn vldnout se nerozvj videlnm svt
morlky, ale vrelnm svt, co tedy znamen, e vldnut
znamen pedevm poznn azvldnut sil, kter hbou svtem.
Sttnkem je lovk, kter si um rozvrhnout vlastn monosti
potebn ke zvldnut tchto sila kjejich vyuit pro svj cl. Neboli
nebt jen siln jako slon, ale umt bt iopatrn jako lika. Umn
politika spov vtom, e si um pesn vymezit cl azvolit
prostedky. Takov je logika vldy nad svtem.
A prv aplikac tto neprosn logiky je Machiavelliho Vlada.
Kdokoli ped nm se pokusil stanovit pravidla vldy, vychzel
zetickch, nikoli praktickch arelnch skutenost, vjimkou
nebyl ani k Tome Akvinskho apreceptor francouzskho krle
8

Filipa Slinho, pslunk jednoho znejslavnjch anejstarch

italskch rod Egidio Colonna ve svm dle De regimine principum,
kter Machiavelli bezpochyby znal. Zejmna porovnnm se
zmnnm dlem Colonny vyvstane vrazn duch Vladae, kde
nachzme krut logick svt zaloen na studiu apoznn lovka
aivota. lovk vtomto dle d podobn jako proda sv iny
nemnnmi zkony nikoli podle morlnch, ale podle logickch
kritri, co ho vede ktomu, aby si kladl otzky, nikoli zda to, co
in, je dobr anebo krsn, ale zda je to rozumn nebo logick,
zda je souvislost mezi prostedky, jich pouv, aclem, kter
sleduje. Samotn Itlie Machiavelliho stolet nebyla obrazem
etickho svta, nbr svta logiky. Jedin, co vn nebylo otrveno,
byl intelekt, nikoli morlka. AMachiavelli podv ve Vladai (na
rozdl od Rozprav, kter jsou sp zamylenm nad tm, co je oban ve svt, jak jej pedstavuje Vlada) obraz tohoto svta,
zbavenho vn apedstav.
Machiavelliho je tud poteba posuzovat prv ztohoto
hlediska. Jeho hrdinou je lovk, kter pochopil aum regulovat
sly prody alovka auin znich nstroje sv vldy. Cl me
bt chvlyhodn nebo zavrenhodn, apokud je hodn zavren,
Machiavelli jako prvn zved hlas proti avarovn iprst. Morln
odpovdnost je tedy vcli, nikoli vprostedcch. Ty jsou hodny
odsouzen, pokud se jejich volba d libidem, vn nebo
fanatismem, kter nemaj cl. Apohrdn si zaslou iten, kdo nem
pevn charakter, co mu nedovoluje sledovat cl, rozumem uren
kdosaen. Jinmi slovy, Machiavelli tou po jednotn Itlii, po
svobod spsnou, ale rozumnou vldou dc se pravidly tm
konstitunmi. Ostatn k to ve svch Politickch aobanskch
pamtech: Ti vci chci spatit ped svou smrt, ale pochybuji, e
uvidm alespo jednu znich, by bych il sebedle: republiknsky
uspodan adn ivot vnaem mst, Itlii osvobozenou od
vech barbar asvt zbaven tyranie tch niemnch kn.
9

Jeho program, jak jej vyloil ve Vladai, tedy zn: spodan

svobodn spolenost, autonomie nrod, osvobozen od
niemnch kn (co peloeno do souasnho jazyka znamen:
nzorovou svobodu apluralitu), ili idely, ktermi se do znan
mry vdy d isouasn liberln ademokratick spolenosti
Evropy.
Josef Hajn

10

NICCOL MACHIAVELLI VZNEENMU LORENZOVI

MEDICEJSKMU
Ti, kdo usiluj opanovnkovu pze, pedstupuj obvykle ped
jeho tv stm, co je jim nejdra, ppadn stm, oem v, e
mu udl nejvt radost. Pinej mu kon i zbran, nebo vzcn
ltky, klenoty arzn ozdobn pedmty, je jsou dstojn knec
velikosti. Ij, ve snaze pedstoupit ped Vai Vsost snjakm
dkazem sv oddanosti, hledal jsem anael to, co je mi nejmilej
anejdrahocennj: sv vdomosti oosudech ainech slavnch
mu. Zskal jsem je pozornm studiem udlost souasnch
iminulch, etbou historie amnohaletm uvaovnm otom, co
jsem se doetl. Sv zkuenosti jsem pak shrnul do svazeku, kter
si dovoluji poslat Va Vsosti.
Akoli sv dlko nepovauji za dstojn Va velikost
aproslulosti, doufm, e je pijmete slaskavou shovvavost, nebo
nemm vtho daru ne svou nadji, e Vm umonm, abyste se
vkrtkm ase dozvdl ipochopil to, co j po mnohaletm
bdn, je nebylo bez tkost apekek. Sv vahy jsem
nepikraloval ani nezatoval vzneenmi frzemi, nadutmi slovy
i dekorativnmi obraty avnj okzalost, jak to spisovatel rdi
dlvaj, nbr jsem si pl, aby vynikaly pouze avhradn svm
rozsahem azvanost zkoumanho pedmtu. Nerad bych tak,
aby kdokoliv povaoval za namylenost zm strany, od lovka
zneurozenho anevznamnho rodu1, e si troufm posuzovat
avznet soudy ozleitostech vlada. Nedlm toti nic jinho
ne mali: aby poznali povahu hor avrch, zstvaj vdol,
avystupuj na vrcholky, aby lpe pehldli krajinu vnin. Stejn
tak mohou pochopit charakter nrod jen ti, co sed na knecm
stolci, zatmco ten, kdo chce zkoumat dl mocnch, mus t
mezi lidem.
11

Nech Vae Vsost pijme mj skromn dar svldnm pochopenm. A si dlko pozorn petete, odhal Vm, jak vroucn
si peji, abyste doshl on velikosti, ji Vm osud aVae ctnosti
pedurily. Ashldne-li nkdy Vae Vsost knm do nin, shled,
jak nespravedliv m osud soustavn sth.

12

KAPITOLA PRVN
O rznch formch vld ao rznch zpsobech,
jimi se moc zskv
Vechny stty avldy, jim lid byli ajsou poddni, jsou bu
knectv, nebo republiky. Knectv pak jsou bu ddin, kde
urit rod vldne velmi dlouho, nebo nov nabyt. Znich pak
nkter jsou cel nov, jako napklad Miln za vldy Franceska
Sforzy2, anebo bvaj pipojena kddinm, jako napklad
Neapolsk krlovstv spravuje panlsk krl.3 Takto zskan zem
jsou pivykl t bu pod vldou jinho pna, anebo dosud ila
svobodn. Zskvaj se bu spomoc cizch zbran, nebo jen vlastn
silou4, zenm tstny i vynalzavost.

13

KAPITOLA DRUH
O ddinch knectvch
O republikch zde nebudu pemlet, nebo jsem onich psal
obrn u jinde.5 Omezm se jen na knectv apodle vlastn osnovy
budu uvaovat otom, jak je spravovat audret si vnich vldu.
Soudm, e tyto ddin stty, pivykl na vlastn dynastie, se
spravuj daleko snadnji ne zem nov dobyt. Sta nenaruovat
star podky, zachovvan vzemi po generace, ajednat prun
podle okolnost. Vldce, teba ijen prmrn nadan, se doke
za tto situace udret celkem snadno umoci, pokud ho ovem
nezbav trnu njak zcela mimodn anezadriteln sla. Ale
ivtakovm ppad se po ase opt kvld vracv, jakmile
vetelce postihne nepedvdan komplikace.
U ns vItlii je pkladem pro m tvrzen vvoda ferrarsk6,
kter si spn poradil jak stokem Bentek vroce 1481, tak
spapeem Juliem7 vroce 1510. Jeho rod panoval ve Ferrae
odnepamti. Ddin panovnk m toti mn pin komukoli
zoban ubliovat, proto bv ivce milovn, pokud ovem proti
sob nevzbud z anenvist zcela mimodnou patnost nebo
neestnm ivotem. Ctnostnmu kneti jsou lid vtinou
naklonni, ato ivtom ppad, kdy se kmoci nedostal prvem
ddinm. Protoe m dle vldne, tm vc pohasnaj vzpomnky
na potky jeho panovn, je se bez kivd nikdy neobejdou, atak
pomjej ipiny ke vzpoue. Jen pevrat plod dal pevrat.

14

KAPITOLA TET
O smench knectvch
Naopak vnov dobytch knectvch vdycky nastvaj tkost. Zejmna tehdy, nen-li nov stt samostatn, je-li soust
vtho celku. Takov knectv nazvme smenm ajeho
promna nar pirozen na pekky, snimi se potkaj vechny
nov vldy. Lid toti rdi mn vldu vdomnn, e si tm polep,
ateprve zkuenost je pou, e si vlastn pohorili. Boue
avzpoury jsou nevyhnutelnm prvodnm jevem kad nov vldy
avznikaj ztoho, e kad vldce za takov situace vdycky
poddanm ubliuje - jak samotnm pobytem vojska vzemi, tak
jinmi nesetnmi pkomi, provzejcmi vldu na novm zem.
Postupn se stanou jeho nepteli vichni ti, jim ublil pi dobvn
zem, ale iti, kte mu pvodn pomhali, paklie jim neme
nabdnout vodmnu to, co si od nho slibovali. Neme vak
proti nim tvrd zakroit, protoe je jim zavzn aprotoe dn
kne, ani ten sebelpe vyzbrojen, se neobejde bez pzn alespo
urit sti obyvatel na novm zem.
Tak napklad francouzsk krl Ludvk XII.8 ztchto dvod
pozbyl Miln stejn rychle, jako ho nabyl, aLodovico na nj stail
jen vlastnmi silami. Obyvatel, kte mu sami zprvu oteveli brny
msta, se toti ve svch nadjch, je do nho vkldali, zklamali.
Vlda francouzskho krle jejich pedstavy nesplnila, atak se jeho
tyranie stala pro n nenosnou.
Piznejme si vak, e nvrat kmoci vodbojn zemi ajej
podroben bv napodruh leh, protoe vldce vyuije pleitosti, ji mu vzpoura poskytla, apotrest nejen jej pm astnky, ale dr pod dohledem ivechny nespolehliv apojist si
nejslab anejohroenj oblasti. Stailo-li na prvn vyhnn
15

Francouz zMilna pouh haraen Lodovikovch zbran na

hranicch, pak podruh u musela vzniknout siln koalice, aby je
zItlie vyhnala. Ktomu vemu dolo zpipomenutch dvod.
O pin prvnho nespchu Francie jsme si u povdli, te
tedy zbv uvst dvody druh porky apipomenout si
monosti, jak francouzsk krl ml ajak m kad vpodobn
situaci, kdy si chce dobyt zem pevn podret.
Jsou zem (po dobyt pipojen kpvodn vladaov drav),
kter le vte zemi amluv se vnich stejnm jazykem, ajsou
jin, kter tuto podmnku nespluj. Vprvnm ppad je lehk si
je udret, zejmna tehdy, jestlie nejsou zvykl t svobodn.
Posta odstranit vldnouc rod ajinak ponechat ve pi starm.
Nezmn-li se mravy, lid ij klidn dl jako dv. Za pklad slou
Burgundsko, Bretasko, Gaskosko aNormandie, kter u dlouho
pat Francii. Pestoe vtchto krajch existuj jist rozdly
vnech, jejich zpsob ivota je podobn, take dokou t
klidn vedle sebe bez zvltnch spor. Tedy meme shrnout, e
pro tento ppad sta splnit dv podmnky: 1. odstranit dosud
vldnouc rod a2. nemnit ani zkony, ani vi dan. Tm je cesta
ke splynut vjeden celek oteven.
Prav pote nastvaj tehdy, staneme-li na pd zem odlinho
mravy, zkonodrstvm ajazykem. Pak je teba obratnosti, ale
itst ktomu, abychom se vnm udreli. Nejosvdenj
anejinnj zpsob vtakovm ppad je trval pesdlen
knecho dvora do nov zem. Panovnkova moc se tak upevn.
Tak si ponali napklad Turci vecku9. Kdyby se tam sultn
nebyl usadil, dn zdalch opaten na udren si tto zem by
se nebylo setkalo sspchem. Jen tehdy, ijeme-li pmo na
dobytm zem, meme ihned zaznamenat zdroje nepokoj
aokamit jim elit. Jinak se onich panovnk dozvd a tehdy,
kdy u je pozd anen moci, kter by jim udlala ptr. Navc si
mstodrc nedovol odrat poddan ati jsou spokojeni, e se se
16

svmi stnostmi mohou obracet pmo na hlavu sttu, v si

vldce, anaopak rebelanti se ho vc boj adr se zptky. Ale iproti
vnjmu nepteli je stt takto bezpenj akad si tok dobe
rozmysl.
Jin osvden zpsob je pesdlen jedn nebo dvou koloni
vlastnch oban na dobyt zem. Bez tohoto opaten mus
panovnk vyslat do zem znan poet jzdnho ipho vojska,
co je nkladnj. Naopak kolonie ho nestoj vlastn nic ai
nsledn nutn kivdy jsou men. Ubl jen tm, jim zabere
pozemky adomy, aby zaopatil nov obyvatele. Aztch nemus
mt strach, protoe jich nen mnoho aij rozptlen, zbaveni opory
majetku. Aprotoe se ostatnm nic zlho nedje, vtinou se
vkrtku upokoj, nebo naopak maj strach, aby se njak neprovinili,
neupadli vnemilost anemuseli rovn odejt oebrck holi ze
svch domov. Udrovn koloni je levn, bvaj spolehlivj,
nebezpe vzpoury imnostv kivd je men.
Nemli bychom zapomnat, e mon protivnky bu musme
zahrnovat laskavostmi, nebo je zniit, protoe za mal urky aza
mal pko se mohou jet mstt, za velk vak u nikoli.
Udruje-li vak panovnk vzemi msto koloni vojsko, vdaje
jsou daleko citelnj, zpravidla to pohlt veker vnos
zdotynho zem. Co jednou rukou pijme, druhou zas rozhz,
kody zpsoben armdou jit nlady mezi obyvateli, posdka je
mus krotit hned zde, hned jinde arozhoen se tak pozvolna
po cel zemi. Nakonec nen lovka, kter by neml dvod
kroztrpen, avldce m proti sob vechny. Atakov neptel
jsou oto nebezpenj, e jsou na vlastn pd avodporu
sjednocen. Sprva prostednictvm koloni je tedy po vech
strnkch lep ne spomoc armdy.
Dle by ml panovnk na dobytm zem peovat oochranu
slabch ahledt potlait vliv mstnch mocnch, ale pedevm
bedliv steit siln, nebo dokonce silnj sousedy. Na ty by se
17

toti mohli nespokojenci nebo ctidostivci obrtit opomoc. Tak

napklad Aitlov10 podali many opomoc proti ekm.
Avbec, kamkoli man vstoupili, vdycky na zavoln mstnch
obyvatel. Ktakovmu zachrnci se pak pidvaj dal adal
ublen azem mu spadne doslova do klna. Panovnk si mus jen
dt pozor, aby mu ti slab tak asem neperostli pes hlavu
anenabyli plinho vlivu. Kdo nedb tchto zkuenost, brzy
ztrat, co nabyl, ai kdy se nakonec njak udr umoci, pak jen
snejvtmi obtemi.
man tyto zsady velmi dobe znali apsn se jich dreli.
Pro pklad bych se rd zastavil vecku: m poskytoval ochranu
Achjm aAitlm, pokoil makedonskou i avyhnal Antiocha.
Le pes vechny zsluhy Achj aAitl jim nikdy nedovolil
zvtit dravy; nedal se zviklat vemlouvavmi emi Filipa anestal
se jeho spojencem dotud, ne ho patin oslabil: anikdy
nepipustil, aby si nebezpen siln Antiochus pivlastnil sebemen
st eckho zem. Konal tak, jak by si ml ponat kad moudr
vlada: vmat si toti nejen problm souasnch, ale pedvdat
ibudouc apedchzet jim.
Potme-li snm pedem, mme as si vechno rozmyslet
azavas jednat. Kdy se vak pohroma neekan pibl, bv u
na lk pozd. Jak kaj lkai osouchotinch: zpotku je nesnadno
rozpoznme, ale lehko vylme, kdeto zanedban poznme sice
na prvn pohled, ale pomoci u nen. Atot plat io sttnch
zleitostech: postehneme-li vas nebezpe (a to doke jen
obezetn aschopn mu) klc ve stt, snadno arychle si snm
poradme; nechme-li je vak rozrst tak, e u je vid islep,
bv veker nmaha marn.
man vdycky vas vdli ohrozcch nepokojch anevhali
nikdy okamit zakroit. Nedopustili, aby se rozrostly, protoe
dobe vdli, e stetnut je stejn nevyhnuteln, aodkld-li se,
pak ztoho me mt prospch jedin neptel. Proto se pustili do
18

vlky vecku proti Filipovi aAntiochovi, aby ji pozdji nemuseli

vst na svm zem, ikdy ob mohli bezpochyby po njak as
odkldat. Nikdy nedali na zsadu dnes do omrzen opakovanou
lecjakmi naimi mudrci, e as hraje pro ns. Moc dobe vdli,
jak vratk je to berlika. Ten opvovan as toti me pinst
jak zlo, tak dobro, jak vhodu, tak zkzu. Radji vdycky spolhali
jen na vlastn sly ana svou prozravost.
Vrame se vak na chvli kFrancii apodvejme se, jak ta si
ponala. Nebudu hovoit oKarlu VIII11, nbr oLudvkovi XII.,
protoe ten se vItlii zachytil na del as ameme proto lpe
posoudit jeho ponn. Dlal prav opak toho, co ml.
Do Itlie ho pivedla ctidost Bentan12, kte si od jeho
pchodu slibovali zskn poloviny Lombardie pro sebe. Nemm
vmyslu tohoto krle soudit za vpd do na zem. Chtl
apoteboval uchytit se vItlii, kde ho snikm nepojilo spojenectv aptelstv, anaopak vdsledku ponn Karla VIII. tu
ml vechny brny zaven. Nemohl si tedy vybrat amusel
pijmout takov spojenectv, jak se mu nabzelo. Apiznejme si,
e jeho zmr ml relnou nadji na spch, kdyby se nebyl pozdji
dopustil mnoha vnch chyb.
Jakmile se zmocnil Lombardie, zskal presti, oni tu pedtm
Karel piel. Poddal se mu Janov13, Florencie se stala jeho
spojencem, ojeho pze se uchzeli markz zMantovy, vvoda
zFerrary14, Bentivogliov, hrabnka zForli15, vldcov zFaenzy,
Pesara, Rimini, Camerina, Piombina, Pisy, Sieny iobyvatel Lukky.
Teprve te Bentan vidli, jak krtkozrace si ponali: za dv
msta vLombardu, po nich prahli, vydali francouzskmu krli
dv tetiny Itlie.
Situace francouzskho krle byla tedy vc ne optimln amohl
si tu udret vnost velmi snadno. Stailo, aby poskytl bezpenost
aochranu svm spojencm, jich nebylo mlo abyli slab - jedni
se bli papee, druz Bentan16 -, nemli na vybranou amuseli
19

dret snm. Sjejich pomoc pak mohl snadno zdolat ty nebezpen,

siln. Msto toho okamit pot, co vstoupil do Milna, udlal
pesn opak apomhal papei Alexandrovi VI. pi dobvn
Roman. Neuvdomil si, e se tak sm oslabuje, e se zbavuje
spojenc apznivc, kte se knmu utekli. Jako by si ani nebyl
vdom, e posiluje crkev tm, e j pomh podprat duchovn
moc svtskou, kter u beztoho byla dost velk! Prvn chyba
aomyly pak nutn plodily dal, a mu nezbvalo nic jinho ne
osobn vthnout do Itlie, aby zchladil Alexandrovy choutky stt
se pnem Tosknska. Ajako by mu jet nestailo, e poslil crkev
aztratil spojence, vtouze zskat Neapolsk krlovstv podlil se
on se panlskm krlem. A do t chvle byl svrchovanm pnem
nad Itli sm, nyn si pibral spolenka, aby se mli na koho obrtit
ti, kdo baili po thle krajin, i byli snm nespokojeni. Msto
toho, aby zde zanechal poplatnho mstodrcho, dosadil sem
druhho krle, kter ho nakonec vyhnal. Touha po vbojch je
pirozen aobvykl. Pust-li se do nich lid schopn, nikdo je za
to nezatracuje ani nekr. Ale vyslou si pohanu avtky, kdo se
do nich pust, akoliv na n nem.
Mohla-li tedy Francie jen vlastnmi silami dobt Neapolsko,
mla tak uinit. Pokud nikoli, nemla je rozdlovat. Lze
ospravedlnit rozdlen Lombardie mezi ni aBentky, nebo to bylo
nutn, aby se dostala do Itlie. Vppad Neapolska vak byl
takov postup neprozeteln.
Ludvk se tedy17 dopustil tchto pti chyb: zniil men vldce,
poslil vItlii moc u tak dost silnho pna, pivedl sem silnho
cizince, neusadil se zde, ani sem neposlal kolonisty. Za jeho ivota
vak mu ani tchto pt chyb nemohlo zvl ukodit, nebt chyby
posledn, est: oloupil Bentky omoc. Kdyby nebyl poslil crkev
anepivedl do zem panly, byl by tento krok celkem pirozen,
adokonce nevyhnuteln. Vzhledem kbudoucnosti bylo nezbytn
je pokoit. Avak kdy zvolil prvn cestu, nikdy neml pipustit
20

jejich oslaben. Siln bentsk republika toti brala ostatnm chu

na vpd do Lombardie. Bentan by nikdy nebyli dovolili, aby si
tuto st zem kdokoli pivlastnil, protoe po n sami prahli, aty
druh by zas nikdy ani nenapadlo obrat oni Francii adt ji
Bentanm, nebo se dokonce pustit do boje sFranci iBentkami
zrove. Akdyby mi snad chtl nkdo namtnout, e Ludvk
postoupil Romau Alexandrovi aNeapolsko panlskmu krli
vzjmu zachovn mru, aby zabrnil vlce snimi, pak odpovdm
argumenty u jednou zmnnmi: uhbat ped nepznivmi okolnostmi nelze, ani vzjmu momentlnho zachovn mru. Vlka
se tm nezaehn, jen se kvlastn kod oddl. Apokud by se
nkdo chtl odvolvat na slovo, kter francouzsk krl dal papei,
e pro nj podnikne tuto vpravu vmnou za kardinlsk klobouk
pro arcibiskupa zRouenu aza zruen svho stvajcho manelstv,
tomu odpovm pozdji, a budu rozebrat zvazky mezi panovnky
apojednm io tom, jak je maj zachovvat.
Krl Ludvk tedy ztratil Lombardu, protoe jednal proti vem
zsadm, jich je teba se dret, kdy chceme zskat audret si
njak zem. Nejde odn zzraky, jen oobyejn advno
znm skutenosti, obnou praxi.
Mluvil jsem otom vNantes srouenskm kardinlem, kdy
Valentino (tak lid kal synovi papee Alexandra, Cesaru Borgiovi)
obsadil Romau. Kardinl tvrdil, e Italov nejsou vlenci. J
mu na to opil, e Francouzi se zase nevyznaj vpolitice, protoe
jinak by nikdy nebyli mohli dopustit, aby papesk stt zskal
takovou moc. Opevahu papee apanlskho krle vItlii se
zaslouila jedin Francie asama se pak stala jejich obt.
Z toho veho vyplv jedno obecn pravidlo, kter nikdy nebo
jen mlokdy zklame: kdo jinmu dopomh kuchopen moci, sm
sob podezv vtev, na n sed. A mu pome lst nebo zbran,
oboj je novopeenmu panovnkovi stejn nepohodln.
21

KAPITOLA TVRT
O tom, pro se Dreiova e18 po smrti svho podmanitele
Alexandra Velikho nevzbouila
Uvme-li vechny problmy spojen sudrenm se vdobyt
zemi, nememe se podivit, jak se mohlo podait po smrti Alexandra Velikho, kter zemel krtce po dobyt Asie19, e se jeho
nstupci proti vemu oekvn aprakticky bez jinch pot, ne
kter si sami vlastn malichernost nadrobili, pece jen vzemi
udreli. Ne odpovm na otzku, m to bylo zpsobeno, musm
pipomenout, e existuje dvoj druh vldy: bu stoj vele zem
panovnk sm avichni jeho ministi spravuj krajinu zjeho milosti
avle, nebo vldne spolu sbarony, kte si sv postaven
zachovvaj nikoli zmilosti vldce, ale jako vsadu svho
starobylho rodu. Ti pak maj sv vlastn panstv avlastn poddan,
jimi jsou respektovni jako svrchovan pni akte knim lnou
vitou pchylnost. Tam, kde je vldce svrchovanm pnem, bvaj
jeho zmocnnci, ministi aednci naopak ve velk neoblib.
V na dob slou za pklady tchto dvou typ vld, jak u
bylo eeno, e tureck afrancouzsk krlovstv. Turecko je
zeno jedinm suvernnm pnem, sultnem, avichni ostatn jsou
jeho poddanmi. e je rozdlena na sandaky20, kterm stoj
vele sprvcov, je sultn sm uruje apodle poteby std.
Francouzsk krl je obklopen mnoha lechtici ze starch rod,
kte maj sv vlastn panstv, poddan aadu rozlinch vsad,
je jim panovnk neme libovoln odejmout bez nebezpe. e
ohroz svou i.
Porovnnm tchto dvou stt lze zjistit, jak obtn je dobt
tureckou i, ovem kdyby se to nkomu pece jen zdailo, velice
snadno si ji udr. Ztoho, co jsem u uvedl, je zcela jasn, e
piny obtnho dobvn tto e nutno hledat ve faktu, e
22

dobyvatel neme pijt na zavoln mstnch mocnch, ani neme

doufat, e by si ulehil svou lohu tm, e by vyvolal vzpouru lid
kolem sultna. Nen lehk je ani podplatit, apokud by se ipodplatit
dali, nevyplynul by ztoho dobyvateli uitek, nebo nejsou sto
strhnout za sebou obyvatelstvo. Aproto ten, kdo chce na Turecko
zatoit, mus vdt, e se stetne se sttem sjednocenm, amus
tud spolhat na vlastn sly sp ne na ciz nepodky. Komu se
vak poda tuto i pemoci aporaz ji na bojiti, nemus se u
bt nikoho, leda vldnoucho rodu, apokud smete iten, nenajde
se u jin obvan protivnk, nebo ostatn nemaj na obyvatelstvo
dn vliv. Atak jako se ped vtzstvm nemohl spolehnout na
nikoho znich, nemus se jich u jako vtz obvat.
Jin, ba opan je to ve sttech jako Francie. Je celkem snadn
je pepadnout spomoc nkterho zbaron, nebo vdycky se
mezi nimi najde nespokojenec touc po novotch. Takov pak
me otevt vstup do zem aulehit vtzstv. Ovem bude-li se
tam nov vldce chtt udret, zpsob mu mnoho starost aobt
prv ti, kte mu kvtzstv pomhali, iti, kter pemohl. Anesta
odstranit panovnick rod, nebo stle jet zstv lechta, kter
je ochotn postavit se do ela novch pevrat anepokoj, apokud
si ji nov pn nezsk (nebo ji nezni), zemi ztrat pi prvn vhodn
pleitosti.
Kdo zkoum Dreiovu i, zjist, e se podobala tureck,
aproto ji musel Alexandr napadnout aporazit vdn bitv. Po
vtzstv asmrti Dreiov si ji pak Alexandr snadnji udrel zpin,
kter jsem uvedl. Kdyby jeho nstupcov byli zstali svorn, byli
by si ji udreli, nebo vi by nevznikly jin rozbroje ne ty, kter
sami zpsobili avyvolali. Naopak stty zen jako Francie nelze
udret vklidu. Proto vznikaly ast vzpoury21 proti manm
vHispnii, vGalii avecku. Ohniskem byla mnoh knectv
petrvvajc vtchto zemch. man, co pam sah, nemohli si
bt jisti, zda vt kter zemi vydr, nebo ne, dokud ila vzpomnka
23

na bval pny. Jakmile se jich vak zbavili azniili ivzpomnku

na n - moc, silou astlost mskho panstv -, svou moc znan
upevnili. Apestoe man pozdji bojovali imezi sebou, mohli
si to dovolit dky sv vnosti. Jakmile toti panovnick rod
vymizel, neuznvalo obyvatelstvo jin vldce ne many.
Zvme-li tyto okolnosti, neme se nikdo divit, e si Alexandr tak snadno i udrel, anepekvapuj ns ani tkost jinch,
kdy se pokoueli uchovat to, co dobyli. Pkladem budi Pyrrhos
amnoz dal. Vechno to zapinila nikoli men i vt
zpsobilost vtz, nbr odlin okolnosti.

24

KAPITOLA PT
O tom, jak vldnout mstm aknectvm, je ila svobodn,
pod vlastnmi zkony, ne byla dobyta
Pokud jsou stty, dobyt zmnnmi zpsoby, zvykl t pod
vlastnmi zkony asvobodn, lze je spravovat trojm zpsobem.
Prvn monost je zniit dobyt zem. Druh - pesdlit na n
svj dvr. Atet - ponechat jim jejich zkony, vybrat poplatky
adosadit vldu nkolika tamnch, novmu vldci oddanch mu.
Ti potom dobe vd, e obstoj jen spzn novho knete, ae
tud mus vynaloit veker sil anmahu na udren jeho panstv.
Msto pivykl svobod se udr omnoho snadnji vldou vlastnch
oban ne jakmkoli jinm zpsobem.
Mme zde pklad Sparty ama. Sparan se snaili zachovat
si vldu nad Thbami aAthnami prostednictvm oligarchie,
kterou sami dosadili, ale pece nadvldu nad nimi ztratili. man22
zase ve snaze uchovat si Capuu, Kartgo aNumantii je vyvrtili
anepili on. ecko naopak spravovali jako Sparan, dali mu
svobodu aponechali mu jeho zkony. Neuspli, aproto byli
pinuceni vyvrtit mnoho mst vtto zemi. Pak si je udreli. Nen
skuten osvdenjho prostedku, jak si udret vldu, ne je
zkza. Kdo se stane pnem msta pivyklho svobod anezni
je, a pot stm, e msto zni jeho, nebo bude znovu aznovu
zvedat prapor vzpoury ve jmnu svobody astarho du, na n
nikdo ani asem, ani prokzanm dobrodinm nezapomn. Dlej
co dlej, lid nikdy na svobodu aminul podky nezapomenou
api kad vhodn pleitosti se jich znovu budou dovolvat jako
Pisa po stu ltech23 florentsk nadvldy.
Pokud jsou msta nebo zem zvykl t pod vldou jedinho
knete ajeho rod vyme aobyvatel zvykl poslouchat se neumj
25

dohodnout na novm, svobodn vak t tak nesvedou, pak

nastv ta prav chvle pro dobyvatele: snadno je zsk aovld.
Republiky vak maj vt ivotn slu, nepestv vnich doutnat
nenvist kjedinmu vldci asiln touha po pomst. Vzpomnka
na ztracenou svobodu jim nedv spt, atak nejjistjm zpsobem
je zniit je, anebo se vnich usadit.

26

KAPITOLA EST
O novch knectvch dobytch vlastn zbran
a vlastnmi schopnostmi
A se nikdo nediv, uvedu-li vpojednn oerstv dobytch
knectvch, kde se ujm moci nov mu avznik nov sttn
zzen, jen ty nejznmj pklady. Lid jsou u toti takov: radji
se vydvaj po prozkoumanch avylapanch cestch asvm
konnm napodobuj ty ciz vzory, kter jsou u oven
azaveden. Jenome, pipomnm, nelze jt nikdy navlas stejnou
cestou adojt dokonalosti tch, je napodobujeme. Aproto moudr
lovk pjde cestou prolapanou jen znamenitmi pedchdci
anapodob ty nejvt, aby se jim alespo vnem podobal, kdy
u se jim zcela nevyrovn. Moudr mu si m ponat jako zrun
lukostelec: aby zashl pli vzdlen cl, nam radji mnohem
v, nikoli vak proto, aby p vyletl vysoko, nbr proto, aby
vym zamenm spe zashl zvolen cl.
A proto tak tvrdm, e nov knectv se zachovvaj stakovmi obtemi, kter vyplvaj zmen nebo vt zpsobilosti
anadn toho, kdo je zsk. Astane-li se vldcem nkdo zadov
lechty, co pedpokld bu um anadn, anebo sdostatek tst
apzn osudu, zd se, e iobte se vyskytuj pimen kjednomu
idruhmu. Nicmn je jist, e ten, kdo spolhal mn na vrtkavost
tstny, udrel se umoci dle. Ve se vtakovm ppad
usnaduje itm, e vldce je nucen vonom kraji se usadit, nebo
nem jinou dravu.
Nejschopnjmi ztch, kdo se stali vladai vlastnm piinnm
asvmi mimodnmi vlastnostmi, byli Moj, Kros, Romulus
aThseus24. Moj, akoliv byl vlastn jen vykonavatelem pkaz
boch, zasluhuje obdiv prv pro tuto milost, je ho uinila
27

hodnm rozmlouvat sBohem. Posuzujeme-li Kra ajin, kte

dobyli e i je zaloili, zjistme, e vichni byli vynikajc ahodni
obdivu, azhodnotme-li jejich skutky, poznme, e se nepli liili
od Moje, za nm stl tak velik rdce auitel. Pezkoummeli jejich ivoty ainy, zjistme, e osud jim pouze nabdl monost
apleitost, vlastn jen jaksi materil, jemu pak oni dali tvar
podle svch pedstav. Bez tto monosti apleitosti by sla jejich
ducha byla neplodn, stejn jako bez on sly by poskytnut
pleitost byla promarnn azstala by nepromnn. Moj
musel nalzt izraelsk lid vEgypt vporob aotroctv, aby ho
odtud mohl vyvst na svtlo svobody. Ml-li se Romulus jednou
vbudoucnu stt zakladatelem akrlem ma, nesmlo bt pro
nj msto vAlb amuseli ho hned po narozen pohodit. Kros
zase musel najt Perany nespokojen svldou Md25, zentilch
azhkanch dlouhm mrem. AThseus by nikdy neukzal svou
velikost, kdyby nebyl nael Athany rozptlen. Vichni tedy
mohli dkovat osudu za astn sbh okolnost, ale ty nemusely
samy osob jet nic znamenat. Oni museli umt pochopit
nabdnutou pleitost, aby pinesli sv vlasti blahobyt aproslulost.
Pro ty, kte zskali vldu vlastnm piinnm, je obtn
knectv zskat, ale mnohem leh si je udret. Obte vyplvaj
sten ze zavdn novch podk azvyklost pi zakldn
sttu azajiovn jeho bezpenosti. Anesmme zapomnat, e nic
se nezan tak obtn anic nepin tak pramalou nadji na
spch jako zavdn novho du. Tomu, kdo jej zavd, jsou
nepteli vichni, kte se dv mli dobe. Jeho stoupenci ho hj
opatrn avlan, ikdy si vbudoucnu od nj mnoho slibuj.
Opatrn jsou proto, e se obvaj odprc, anedviv proto, e
je vlidsk pirozenosti nevit novotm, dokud lovka zkuenost
nepesvd nezvratnmi dkazy ojejich uitenosti. Vsledkem
pak bv, e odvaha odprc roste aoni vyraz do toku pi prvn
pleitosti, zatmco ti druz se jen chab brn, take vldce ijeho
28

pvrenci jsou pak narz ve smrtelnm nebezpe. Kvyjasnn

tto otzky je zapoteb zjistit, zda ti, co pinej novoty, tak in
zvlastn vle azcela samostatn, nebo zda svj zmr uskuteuj
spomoc nkoho jinho. Vdruhm ppad dopadnou vdycky
patn anieho se nedomohou. Stoj-li vak na vlastnch nohou
amaj dostatek vlastnch sil, jen mlokdy podlehnou. To je tak
dvod, pro proroci smeem vruce uspli, kdeto ti neozbrojen
podlehli.
A nadto je lidsk povaha vrtkav: je snadn nkoho onem
pesvdit, ale tk ho vpesvden udret. Proto je zapoteb
bt pipraven prosadit vlastn zmry silou, jakmile lidi vra opust.
Nebyl by se udrel ani Moj, ani Kros, ani Thseus, ani Romulus,
kdyby nedreli vrukou me. Ktomuto trpkmu poznn doel
vna dob imnich Girolamo Savonarola26. Jakmile mu lid pestali
vit, nebo neml prostedky, jak udret ve ve kolsajc, jeho
d ztroskotal. Strjci zmn se stetvaj svelkmi obtemi,
neustle jim hroz rzn nebezpeenstv,je musej pekonvat
statenost aopatrnost, avak jakmile je pemohou, zni sv
odprce azskaj vnost, stvaj se mocnmi, bezpenmi, ctnmi
aastnmi.
K tmto velikm pkladm bych rd pidal jeden men, kter
se snimi d pomit anahrad mnoh jin. Mm na mysli Hierna
Syrkskho27, kter se znieho vyvihl na prvn msto ve stt.
Ijemu osud nabdl pleitost. Utlaovan Syrksan si ho zvolili
za vdce aon se pak svm vlastnm piinnm azpsobilost stal
jejich vldcem. U dve vynikal do t mry, e spisovatel onm
kali, e ktomu, aby se stal krlem, mu schz jenom krlovstv.
Hiern rozbil starou organizaci armdy azavedl novou, opustil
star ptele azskal si nov, akdy ml spojence ivojsko, stanul
na dostaten pevnch zkladech, aby si mohl dovolit postavit
jakoukoli budovu. Neboli svelkou nmahou zskval, ale smalou
pak dobyt udrel.
29

KAPITOLA SEDM
O knectvch zskanch sciz ozbrojenou pomoc
ase tstm
Pro ty, kte se dostanou kmoci dky nhod ase tstm, je
snadn vldu zskat, ale velmi obtn ji udret. Na cest vzhru
vtinou nemvaj pekky, doslova let kcli. Pote jim nastvaj
teprve ve chvli, kdy se chop vldy.
Moci lze doshnout beze zbran bu za penze, nebo darem,
jako tak mnoz vecku, vinskch mstech, vHellespontu, kde
Dreios dosazoval knata28, mstodrc, aby zde vldli pro jeho
slvu abezpenost. Podobn se kvld dostali inkte mt
csai, kdy jako soukromnci podplatili vojsko. Takov vlada je
ovem zvisl na vli apzni tch, kdo ho pozdvihli, atyhle dv
vci pat knejnestlejm anejpromnlivjm, take vtinou
neumli ani nemohli udret sv postaven. Jestlie toti takov
mu nen sdostatek udatn amoudr, je pirozen, e se vumn
vldnout nevyzn, protoe se to ani neml kde nauit. Navc nem
za sebou ozbrojenou moc, kter by mu byla bezvhradn
aspolehliv vrn aoddan.
A potom, na psku apes noc vznikl stty dopadaj stejn jako
vechno vprod: co rychle roste, nem monost zapustit koeny
dost hluboko, aby prvn boue nezpsobila kody. Akdy se takov
mu stane knetem takkajc znieho, nebv obvykle schopen
zachovat to, co mu astn spadlo do klna, apoloit byteln
zklady sv moci, jak to uinili jeho pedchdci, ne se stali vldci.
K tomu, co jsem prv vyloil, bych rd uvedl dva pklady:
Franceska Sforzu aCesara Borgiu. Francesco Sforza se zcela po
prvu povznesl pro svou velkou udatnost aobratnost a na knec
stolec astal se milnskm vvodou, ikdy ho to stlo nemlo
sil pi pekonvn tkost. Zato Cesare Borgia, obecn zvan
30

vvoda Valentino, se vyvihl dky svmu otci. Akdy ho tst

opustilo, piel io moc, akoliv nic nezanedbal adlal vechno,
co m rozumn, moudr aopatrn mu dlat, aby zapustil koeny
vzemi, kterou zskal zbran atstm nkoho jinho. Jak u jsem
ekl: ten, kdo nezapust koeny vas, me je zapustit ipozdji,
pestoe je to spojeno smnoha tkostmi anebezpem pro
stavitele.
Budeme-li sledovat postup tohoto vvody, poznme, e sv
budouc moci poloil pevn zklady, aproto nepovauji za zbyten se tm zabvat, nebo nevm, jak lep nvod dt novmu
kneti ne ten, e popu Borgiovy iny. Jestlie pes to vechno
nieho nedoshl, nebylo to jeho vinou, nbr vinou osudu, jeho
svrchovan nepzni podlehl.
Alexandr VI. ml zpotku nemlo pot stm, aby ze svho
syna udlal vvodu amocnho vldce. Pedevm tko pro nho
hledal zem, kter by nepatilo crkvi, ale uvdomoval si zrove
ito, e kdyby j odal kterkoli kousek zem, milnsk vvoda
aBentan by se brnili, nebo Faenza iRimini byly pod sprvou
Bentek. Krom toho vdl, e vojsko vItlii, azejmna to,
kterho by mohl pout, je sice vrukou lid, kte se musej bt
papeovy velikosti, nicmn nemohl se na n spolehnout, nebo
patilo Orsinim aColonnm ajejich stoupencm. Musel tedy
tento stav zmnit avytvoit rozbroje mezi italskmi stty, aby si
st pak mohl podmanit. Nebylo to tak snadn, nebo Bentan
prv pomleli na to. e opt povolaj do Itlie Francouze. Apape
se proti tomu nepostavil, nbr jim jet pomohl tm, e zruil
Ludvkovo manelstv.
Krl tedy vthl do Itlie spomoc Bentek ase souhlasem
papeovm, ale sotva vstoupil do Milna, vydal si pape pomoc
jeho vojska ktaen proti Romani. Ta se mu okamit, ze strachu
ped krlem, podrobila. Valentino tedy dobyl Romau, porazil
Colonny, ale vtom. aby si zachoval dobyt amohl se pustit do
31

dalch vboj, mu brnily dv pekky: tou prvn bylo jeho vlastn

vojsko, kter mu nepipadalo dostaten vrn, adruhou byly plny
Francouz. Obval se, e vojsko Orsini sele anejen mu zabrn
pokraovat ve vbojch, nbr ho zbav itoho, eho ji dobyl,
afrancouzsk krl e uin tot. Orsiniov mu cosi podobnho
u naznaili, kdy po dobyt Faenzy zatoil proti Boloni: li do
toku nadmru vlan. Apokud jde okrle, jeho zmry pochopil,
kdy se po dobyt vvodstv urbinskho pustil proti Tosknsku,
ale musel se svho myslu na pokyn krle zci. Tehdy se vvoda
rozhodl, e se zbav zvislosti na cizch zbranch abude jednat na
vlastn pst. Zaal tm, e oslabil vm Colonny apethl na
svou stranu vechny jejich stoupence zmsk lechty tm, e je
pijal do sv druiny, dal jim velik platy apoctil je podle tehdejho
zvyku vojenskmi hodnostmi arozdal jim civiln ady. Tak se
stalo, e se vprbhu nkolika msc zcela piklonili na jeho
stranu. Potom u jen ekal na pleitost, jak zniit Orsinie.
Pleitost se mu nabdla aon ji dokonale vyuil: Orsiniov toti
zpozorovali, e spojen moc vvody acrkve je pro n smrtelnm
nebezpem, aproto svolali sv spojence do Maggione uPerugie.
Vsledkem tohoto shromdn byla nejprve vzpoura vUrbinu
avRomani. Vvodovi se podailo je zaehnat jen spomoc
Francouz. Kdy se opt sebral arozhldl, rozhodl se pout lsti
anaoko se sOrsinii prostednictvm pana Paola smil. Vylkal je
do Senigalie aoni naivn vlezli pmo do pasti. Kdy se tedy
konen zbavil itohoto nebezpe azskal na svou stranu jejich
spojence, poloil konen zklady vlastn moci. Ml vt dob
celou Romau isurbinskm vvodstvm azdlo se, e si dobyl
dokonce ipzn obyvatel Roman, nebo si zaali t vblahobytu.
Vsledky jeho ponn si zasluhuj pozornost ansledovn,
aproto je teba onich podrobnji pojednat. Kdy dobyl Romau,
zjistil, e dosavadn vldci kraj spe oebraovali, okrdali, ne
ho spravovali, take tu vldlo loupeen, spory aboje. Uvdomil
32

si, e je zapoteb dt zemi dobrou vldu, aby si ji zskal apinutil

kposlunosti. Proto postavil do ela pana Ramira de Orco, mue
tvrdho abezohlednho, jeho vybavil neomezenou moc. Ten tam
vkrtkm ase zavedl kvlastn chvle acti podek, klid
asvornost. Poslze vak vvoda usoudil, e takov tvrdost u
nen potebn abud sp nenvist ne oddanost. Proto vkraji zdil
austavil civiln soud, jemu pedsedal vynikajc mu avnm
mlo kad msto svho zstupce. Vdl, e dosavadn psnost
obyvatele proti nmu do jist mry popudila, achtl jim tedy
dokzat, e pvodcem veho zla nebyl on, nbr drsn povaha
jeho zstupce. Ipikzal ho jednoho rna zabt. Nali ho
rozseknutho vedv snoem vboku na nmst vCelen. Hrznost
pohledu na mrtvolu obyvatelstvo uspokojila asouasn vyvolala
strach.
Vrame se vak kna vci. Nyn, kdy ml vvoda pln moc
vrukch amohl se ctit bezpen, poteboval, ba musel si
zabezpeit ctu arespekt francouzskho krle, aby se mohl pustit
do dalch vboj. Byl si vdom toho, e jakmile krl zpozoruje
svou chybu, nedovol mu postupovat. Pustil se tedy do hledn
novch spojenc avhal pidat se kFrancouzm, kdy thli do
Neapolskho krlovstv proti panlm, kte oblhali Gaetu. Ml
toti vmyslu zskat29 na svou stranu prv panly, co by se mu
bylo izdailo, nebt Alexandrova mrt. Tolik tedy uinil pro
ptomnost.
Pokud vak lo obudoucnost, ml se j co obvat, nebo musel
potat stm, e nov pape mu nebude prv naklonn ae bude
sp hledt zbavit ho veho, co doposud dky otci zskal. Proto
pojal mysl zabezpeit se proti tomu hned nkolikerm zpsobem.
Za prv: vyhubit rody pn, kter oloupil, aby se pape nemohl
snimi spojit. Za druh: zskat si vechny msk lechtice, aby
sjejich pomoc mohl dret papee na uzd. Za tet: naklonit si
kolegium kardinl. Aza tvrt: natolik rozit svou moc, jet
33

ne pape Alexandr zeme, aby byl sto odolat prvnmu toku

jeho nstupce.
Z tchto ty cl stihl do Alexandrovy smrti naplnit ti. tvrt
byl na dosah. Zpn usmrtil vechny, kter dostihl, azachrnilo
se jich jen mlo, msk lechtice si zskal avkolegiu kardinl
ml silnho spojence aoporu. Pokud jde onov vboj, zamlel
zmocnit se Tosknska, kdy u ml pod svou moc Perugiu,
Piombino apod svou ochranou Pisu. Na Francii u nemusel brt
ohledy, protoe panl Francouze zNeapolskho krlovstv
vyhnali aob strany nyn potebovaly jeho ptelstv. Rozhodl se
proto napadnout Pisu. Navc se mu pi tom poddaly Lucca aSiena,
jednak ze strachu, jednak ze zti vi Florencii. Florenan byli
bezradn, akdyby se vvodovi bylo podailo msta dobt hned,
jet toho roku, co Alexandr zemel, byl by si zskal takov respekt
amoc, e by se byl postavil na vlastn nohy anebyl by zvisl na
nklonnosti apomoci druhch. Jenome Alexandr zemel pt let
pot, co vvoda poprv tasil me. Zanechal ho jen spanstvm
upevnnm vRomani, kdeto vechno ostatn viselo ve vzduchu
mezi dvma silnmi neptelskmi armdami. Avvoda sm navc
ulehl, na smrt nemocn. Byl to mu bezohledn, anebo chcete-li
staten aobezetn, kter uml dret druh vachu nebo je zniit,
vdl, e zklady, kter vtak krtk dob poloil, jsou dostaten
pevn, akdyby nebyl ml ty dv neptelsk armdy za zdy abyl
zdrv, vechny pote by bezpochyby pekonal. Jak pevn to byly
zklady, ukazuje ito, e Romaa na nj ekala vc ne msc.
Dokonce ivm, akoliv polomrtv, byl zcela bezpen, protoe
Baglionov, Vitelliov aOrsiniov, kte se mezitm vrtili do
msta, nenali zde jedinho spojence proti nmu. Nemohl sice
prosadit na papesk stolec vyvolence, ale ml dost dlouh prsty
na to, aby dokzal zabrnit kandidatue sob nepohodlnho mue.
Kdyby byl vdob Alexandrovy smrti zdrv, ml by vechno lehk.
Ve dnech, kdy Julia II. volili za papee, mi ekl, e rozmlel
34

ovem, co by se mu mohlo pihodit po otcov smrti, atak se na

ve pipravil, e vak nikdy nepomyslel na to, e by vrozhodujc
chvli mohl ion sm stt na hranici ivota asmrti.
Kdy tedy zvm, co vechno vvoda vykonal, nemm mu co
vytat ani za ho krat. Aprv naopak ho chci vyzvednout na
prvn msto mezi tmi, kdo dosedli na trn a u zenm osudu,
nebo za pomoci zbran nkoho jinho. Nebo ml velk cl
adostatek odvahy, nemohl konat prozravji aplny mu zhatily
pouze dv okolnosti: krtkost Alexandrova ivota avlastn
choroba.
A proto ten, kdo pokld za uiten ve svm novm knectv
znekodnit neptele, zskat si nov ptele, zvtzit nsilm anebo
lst, vzbudit lsku arespekt obyvatel, oddanost actu vojk, zniit
vechny, kdo mohou nebo by mu museli bt nebezpen, pozmnit
nevyhovujc star d, rozprit nevrn vojsko azdit nov,
udret si ptelstv krl aostatnch knat tak, aby mu bu
prokazovali zdvoilou ctu, anebo vyslovenou pze, ten tedy
neme najt lep pklad ne Cesara Borgiu. Jedin, co mu lze
vytknout, je volba papee Julia II. Ta nebyla vhodn, nebo, jak
jsem u pravil, kdy nemohl doshnout toho, aby byl zvolen ten,
koho by si vybral sm, ml mt dost sil pekazit tuto volbu. Nikdy
neml dopustit, aby se stal papeem ten zkardinl, ktermu dve
njak ublil, nebo nkdo, kdo znj mohl mt oprvnn strach.
Kprvnm patili sprvci chrmu sv. Petra vetzech asv. Ji,
Ascanio Sforza aGiovanni Colonna. Aktm druhm vichni
ostatn svjimkou rouenskho kardinla apanl: panl mu
byli naklonni pro pbuzenstv atak znutnosti, rouensk kardinl
pak pro sv postaven, nebo za nm stla cel francouzsk e.
Proto ml vvoda pedevm doshnout volby nkterho ze
panl, akdyby to nebylo mon, alespo se spokojit svolbou
Francouze, nikdy vak sprvce chrmu sv. Petra vetzech. Je
velmi naivn amyln domnvat se, e mocn pro nov dobrodin
35

zapomenou na star kivdy. Atak se tedy vvoda pi tto volb

dopustil omylu azavril svoji zhubu.

36

KAPITOLA OSM
O tch, kdo doshli moci zloinem
Je mon stt se knetem jet dalmi dvma zpsoby, je
nememe pist ani tstn, ani vlastnm zsluhm. Nemohu
tyto monosti pejt, pestoe alespo ojedn znich by se dalo
obrnji hovoit vkapitole, kde budu probrat republiky. Bu je
mon dostat se do ela sttu zloinem aneestnmi praktikami,
nebo zvle spoluoban. Kprvnmu zpsobu znm dva pklady,
jeden star ajeden novj, vc jich uvdt nehodlm, protoe jsou
nad jin vmluvn.
Agathokls30 Sicilsk byl lovk nzkho rodu apatnho
charakteru, apesto se stal vldcem vSyrksch. Byl synem
hrne acel ivot proil ve zloinu. Nicmn podl charakter se
unho pojil stakovou silou ducha itla, e to varmd dothl a
kpretorsk hodnosti vSyrksch. Jakmile doshl tohoto
postaven, umnil si, e se stane ivldcem, teba zloinem ansilm,
neohleje se na zvazky apsahy, ktermi je i bude vzn.
Domluvil se proto sHamilkarem31 zKartga, kter vt dob
pobval svojskem na Siclii, ajednoho rna nechal svolat sent
alid Syrks pod zminkou, e snimi potebuje projednat
zleitosti tkajc se republiky. Na smluven znamen pak byli
pobiti vichni sentoi asnimi inejvt bohi, apo jejich smrti
se u snadno abez odporu ze strany lidu stal vldcem. Pestoe
ho Kartginci dvakrt porazili anakonec oblehli, ubrnil nejen
sv msto, ale doshl jet mnohem vc: zanechal ve mst st
posdky, sdruhou pistl vAfrice, zahnal Kartgince do bran
Syrks apinutil je, aby snm uzaveli mr, odstoupili Siclii
aponechali si jen panstv vAfrice.
Z vahy ovlastnostech ainech tohoto mue vyplv, e bylo
37

jen velice mlo nebo sp tm nic, co by se dalo pipisovat

tstn, nebo se nevyvihl knejvy moci n pzn, ale
prostednictvm kariry varmd. Jiste nelze oznait za ctnost
vradn spoluoban, zradu ptel, vrolomnost, bezbonost
abezohlednost, tm lovk me sice zskat moc, nikdy vak slvu.
Na druh stran vak nememe pehldnout jeho statenost
avynalzavost vboji, jimi se postavil po bok nejslavnjm
vojevdcm. Pes to vechno vak jeho ukrutnosti, nelidskost
azloiny jsou tak velk, e nedovoluj, abychom ho ctili jako
velkho lovka. Nic ztoho, eho doshl, nebylo zsluhou jeho
dobrch vlastnost nebo tst.
Za naich dn, vdob, kdy vldl Alexandr VI., osiel jako dt
Oliverotto da Fermo32 aujal se ho Giovanni Fogliani, strc
zmatiny strany, kter ho u vranm vku poslal do vojensk
sluby kPaolu Vitellimu33, aby se unho vycviila pozdji mohl
zaujmout vznamnj postaven ve spolenosti. Kdy Paolo
zemel, slouil Oliverotto pod Vitellozzem, Paolovm bratrem,
aprotoe byl jak velmi nadan, tak udatn, ve velice krtkm ase
se stal jednm zjeho prvnch vojk. Sluba mu vak pipadala
nedstojn, aproto se rozhodl, e se spomoc nkterch oban
Ferma, kterm byla milej poroba ne svoboda vlasti, zmocn
rodnho msta. Potal rovn spodporou Vitellozza. Atak napsal
Giovannimu Foglianimu, e se chce po mnoha letech neptomnosti
pijet podvat do rodnho msta atrochu se porozhldnout po
svm ddictv. Po celoivotn din apachtn otce chce pr
dokzat svm spoluobanm, kam a to dothl, aproto se pr
rozhodl, e do msta vstoup ve v slv, ato vdoprovodu stovky
ptel asluebnk, vichni na konch. Dle Giovanniho poprosil,
aby ion mu pipravil ze strany oban Ferma okzal pivtn,
protoe to bude zadostiuinn pro n oba. Ten jeho pn do
puntku splnil, Oliverotto vthl do msta aubytoval se ve svm
dom. Po nkolika dnech pak byl hotov sppravami kuchvcen
38

moci. Uspodal okzalou hostinu, na ni pozval Foglianiho

avechny pedn mue msta. Po hostin azbav zavedl mysln
e na vn tmata, akdy se rozproudila diskuse ovelikost
papee Alexandra VI., ojeho synu Cesarovi ajeho vpravch,
nhle vstal aprohlsil, e otchto vcech je teba hovoit na
bezpenjm mst, apozval vechny ptomn do jedn ze soukromch komnat. Jakmile usedli, zkryt vyskkali vojci
aGiovanniho aostatn pobili. Nato Oliverotto vsedl na kon, projel
mstem, vradnici oblehl nejvy ednky ati se mu ze strachu
podrobili aodsouhlasili vldu vele sOliverottem. Ten ji pozdji
upevnil tm, e nechal vyvradit vechny, kdo mu mohli bt jakkoli
kodliv, avyhlsil nov obansk avojensk zkony, take po
roce ml neotesitelnou pozici ve mst asouasn vzbuzoval
obavy iu soused. Abyl by se udrel inadle jako Agathokls,
nebt toho, e se nechal vylkat Cesarem Borgiou do Senigalie,
jak jsem u vyprvl: tam Borgia vechny Orsiniovce aVitelliovce
pochytal adal je pobt, vetn Oliverotta ajeho uitele
vpodlostech Vitellozza.
Me se zdt velmi podivn, e Agathokls ajemu podobn
byli sto po tolika ukrutnostech azradch vldnout dlouho
abezpen. Vdy kolika jinm se nepodailo tyrani udret ani
vmru, natopak vdob vlky. Jak se tedy mohlo stt, e se jejich
spoluoban proti nm nevzbouili anesvrhli je?
Domnvm se, e to vyplv ztoho, zda je nsil uito
vnejnutnj me, i ne. Pokud je vbec lze ospravedlnit, pak
pouze zpotku, jako akt sebeobrany, anarz. Ve chvli vak, kdy
vlda je upevnna, nen dn rozumn dvod vnsilnostech
pokraovat aje naopak teba peovat oblaho poddanch. Za
patn aneospravedlniteln nsil bych oznail to, jeho pibv,
pestoe se ho zpotku pouilo mlo, opakuje se, namsto aby
ho ubvalo. Ti, kte budou postupovat prvnm zpsobem, se
mohou sbo alidskou pomoc udret, kdeto ti druz jsou pedem
39

odsouzeni ke zkze.
Z toho soudm, e ten, kdo se chce udret umoci, mus u
pedem zvit vechny potebn tvrdosti aprovst je narz, aby
se knm pozdji u nemusel vracet, aby se dokzal bez nich obejt
azskvat poslunost jinak, rozumnmi avtin prospnmi iny.
Pon-li si vak jinak, a u ze strachu, nebo ze zpupnosti, nesm
pustit dku zruky aspolhat na ptele nebo poddan. Atak jako
je ppustn vpolitice shnout knsil zpotku anarz, tak naopak
dobrodin je nutn udlovat postupn atrvale, aby si je lid stle
uvdomovali. Vldce mus spoddanmi zachzet tak, aby sv
chovn nemusel mnit, protoe mohou pijt itk chvle vivot
zem, kdy stvrdost nepochod, anaopak nenadl mrnost je
kniemu, protoe ji oban povauj jen za chytraen.

40

KAPITOLA DEVT
O obansk vld
A te pr slov osituaci, kdy se njak oban stane panovnkem
nikoli zloinnm zpsobem nebo jinm nesnesitelnm nsilm,
nbr zvle spoluoban. Tomuto druhu panovn lze pisoudit
nzev obansk aktomu, aby ho nkdo doshl, nen zapoteb
ani zsluh, ani tst, nbr sp obratn diplomacie apznivch
okolnost. Dochz ktomu dvojm zpsobem: bu pzn lidu,
anebo pzn mocnch. Vkadm stt se stetvaj dv tendence
- lid se vzpr nadvld boh ati si zas neodpust, aby lid
neporunkovali aneutiskovali ho. Ztchto dvou proti sob
stojcch vl se dve nebo pozdji zrod nkter ze t forem
sprvy: knectv, svoboda, nebo anarchie.
Knectv vznik bu zvle lidu, nebo zvle mocnch, ato
podle momentlnch okolnost. Bu se bohat obvaj, e neodolaj
ntlaku lidu, avyzvednou jednoho ze svch ad na knec stolec,
aby pod jeho ochranou mohli popustit uzdu vlastnm choutkm,
nebo naopak lid hled vchodisko znesnesitelnho tlaku boh
ve volb nkterho zoban apot sjeho ochranou. Vyvolenec
mocnch se obvykle udr daleko obtnji ne ten, kterho si
vybral lid. Ten prvn m toti kolem sebe spoustu lid, kter mus
pokldat za sob rovn, atud jim neme rozkazovat avldnout,
jak by chtl apoteboval. Pedstavitel lidu vldne sm akolem
sebe m jen velmi mlo tch, anebo sp tm nikoho, kdo by
nebyl ochoten ho poslouchat. Krom toho mocnm neme
vychzet vstc bez kivd na mnoha ostatnch, zatmco lidu me
vyhovt smle, protoe jeho cle jsou pnm vtiny. Bohat
vdycky chtj amaj potebu utlaovat, kdeto lid se utlaovn
brn. Prost lid je vpoetn pevaze asnsilm by vldce daleko
41

nedoel, zatmco boh je mlo, leheji je zvldne. Nejhor, eho

se panovnk me nadt od lidu, je ztrta dvry apzn, bohat
vak maj prostedky, aby zorganizovali odboj, protoe vd, jak
na to, maj pehled aumj si najt spojence tam, kde kyne nejvt
nadje na spch. Lidu se vldce zbavit neme, bohatch ano.
Jednoho odstran, druhho vyzvedne, nebo jen na as nkoho
potla apo urit dob ho zas omilostn podle poteby.
Vlivn azmon obany je teba posuzovat zdvojho hlediska.
Bu zcela podizuj sv zjmy panovnkovm, pracuj bez
postrannch mysl abez ziskuchtivosti jen vjeho prospch, atch
si mus vit ahledt si jich; nebo se dr stranou, atady je zas
nutn rozliit, zda se tak chovaj ze strachu aopatrnictv - ti bvaj
pouiteln, mohou se stt uitenmi rdci ave zlch dobch se
jich panovnk nemus bt; nebo mu slou zvypotavosti
aneuspokojen ctidosti, mysl vc na sebe ne na svho pna,
atakov spolupracovnky si mus dret dl od tla, protoe jsou
stejn nebezpen jako oteven neptel ave zlch dobch bez
vitek zrad.
Kdo se chop vldy zvle apzn lidu, mus si ji pedevm
hledt udret. Ato je snadn, nebo lid poaduje jedin, aby nebyl
utlaovn. Ale iten, kdo dosedne na trn piinnm mocnch,
mus usilovat oto, aby si lid naklonil azskal, eho doshne lehko,
vezme-li ho pod svou ochranu. Lid toti vokamiku, kdy mu dobe
in ten, od koho oekval jen zlo, se oto vc pimkne ke svmu
dobrodinci aum mu bt vdn. Nato, jak zskat pze
poddanch, nen jednotn nvod amonost je bezpoet. Proto se
tm nebudu zabvat.
Tvrdm vak, e vlada mus bt ptelem lidu, jinak vnm nem
oporu vtkch dobch. Spartsk vldce Nabis34 odolal toku
ek apozdji injezdu mskho vojska aobhjil proti nim vlast
itrn. Stailo mu jen znekodnit nkolik velmo, jakmile se blilo
nebezpeenstv. Kdyby vak lid nestl na jeho stran, nebylo by
42

mu toto opaten zdaleka stailo. Jen a se nikdo nepokou toto

m tvrzen vyvracet omelm poekadlem Kdo stav na lidu, stav
na psku. Je toti platn pouze tehdy, kdy njak pslunk
vych vrstev oekv, e ho lid osvobod, zanou-li ho
pronsledovat neptel nebo ady. Vtakovm ppad se nutn
mus zklamat, jako se to stalo bratm Gracchm35 nebo panu
Giorgiovi Scalimu36 ve Florencii. Jin je vak situace, kdy na lid
spolh vldce, kter dobe svj stt spravuje, je neohroen,
pedvdav aum si vnouzi poradit apro sv plny zskat obany.
Ten me pevn potat stm, e ho lid nikdy nezklame, apozn,
e poloil skuten pevn zklady.
Knectv zanikaj obvykle ve chvli ohroen, kdy chce panovnk
pejt od vldy demokratick kabsolutistick. Vzemi, kterou a
dosud spravoval prostednictvm ad, je jeho postaven nejistj
alabilnj, nebo je zcela zvisl na vli tch, kte ady dili,
ati ho mohou, zejmna vkritick situaci, lehko zbavit trnu bu
vzpourou, nebo odepenm poslunosti. Na pevzet vldy do
vlastnch rukou nebv zpravidla as ani nadje, nebo oban
apoddan, navykl pijmat rozkazy od ad, nemaj za novch
okolnost chu poslouchat nkoho zcela jinho, atak zstane
takka sm, jako kl vplot. Moudr panovnk nikdy nespolh
na to, jak hladce vechno probh vdobch mru, kdy jsou to
oban, kdo potebuj stt. Tehdy se mohou vichni dobrou vl
petrhnout, slibuj hory adoly, kad by pro svho pna poloil
ivot, protoe smrt je daleko. Ale vdobch zlch, kdy naopak
stt potebuje sv obany, nachz pomocn ruce jen zdka. Proto
se mus moudr vldce postarat, aby si oban jeho vldu stle
uvdomovali. Jen tak mu budou za vech okolnost vrni.

43

KAPITOLA DEST
O knectvch vasech ohroen
V takovch situacch je podstatn, zda je panovnk schopen se
udret sm, anebo pouze sciz pomoc. Sobstan kne je takov,
kter m dostatek obyvatel aprostedk, aby postavil vojsko
amohl vyrazit do pole vstc nepteli. Kdo je odkzn na ciz
pomoc anem dost sil, aby se sneptelem stetl na otevenm
bojiti, m jedinou monost: hjit se za hradbami. Prvnm ppadem
jsem se u obral, ajet se knmu vrtm, odruhm ppad se
d ct jen tolik, e by si kad vldce ml pro vechny ppady co
nejlp opevnit sv hlavn msto, zsobit je vm potebnm azbytek
zem prost pustit zhlavy. Jen ten, kdo bude mt dobe opevnn
hlavn msto abude spoddanmi nakldat podle mch rad, tomu
se hned tak nkdo nedostane na kobylku. Je vlidsk pirozenosti
vyhbat se riskantnm podnikm, atak si kad dvakrt rozmysl
zatoit na nkoho, kdo pevn dr msto anen vnenvisti
upoddanch. Bylo by to pli velk sousto.
Nmeck msta34 jsou velmi svobodn acsae poslouchaj jen
vnejnutnj me. Ato nikoli ze strachu. Stejn tak se neboj
dnho ze soused, protoe jsou skvle opevnn, obehnan
hlubokmi pkopy apevnmi hradbami. Vechna maj dobr
dlostelectvo, zsoby jdla, pit apaliva na cel rok. Krom toho
maj vdy zsobu surovin pro emesln prce, nutn pro ivot
msta apro obivu obyvatel. Peliv dbaj ina vojensk vcvik
azajiuj jej adou pedpis.
ekli jsme si, e podmnkou panovnkovy bezpenosti je dobe
opevnn msto aoddan obyvatelstvo. Odv-li se nkdo pesto
zatoit, se zlou se pote ashanbou odthne. Kdo by si tak
mohl dovolit zahlet celoronm oblhnm? Nkdo me
44

namtnout, e lid pece maj majetek imimo msto, ajakmile

tento majetek vid vplamenech, ztrat trplivost, u tak dost
nahlodanou dlouhm oblhnm, azapomenou na celek. Takovmu
pochybovai odpovdm: pevn aodhodlan vldce pekon tyto
tkost tm, e povzbud sv poddan, dod jim vru vbrzk
konec, nebo vnich probud strach zneptele, poppad zkrot ty
nejmalomyslnj. Krom toho neptel obvykle pusto pozemky
amajetky hned zpotku, vdob, kdy jsou obyvatel jet plni
elnu bojovat, atak si tm nemus vldce lmat hlavu. Vdob,
kdy odvaha obrnc slbne, bv zkza u hotov anen pomoci.
Vt dob se naopak ke svmu pnu jet vc pimknou, nebo
vd, e je jim zavzn, protoe obtovali domy apozemky pro
jeho obranu.
Takov je u povaha lid: pichl se sp ktomu, komu
dobrodin prokazuj, ne ktomu, od koho je pijmaj. Aproto,
zvme-li toto vechno, vidme, e pedvdav panovnk doke
odolat iprvnmu nporu obleen, mysl-li na to, aby ml dostatek
potravin aprostedk na obranu.

45

KAPITOLA JEDENCT
O crkevnch panstvch
Nakonec nm zbv promluvit ocrkevnch knectvch. Stmi
je pot jedin - jak je zskat. Jsou jen dv monosti: bu bojem,
nebo astnm zenm osudu. Uchovvaj se vak nesmrn lehce,
nebo se opraj ovit nboensk podky, je jsou tak siln, e
se jejich vladai udr bez ohledu na to, jak ij ajednaj. Oni jedin
toti dr stty, ani je chrn, maj poddan, ani jim vldnou.
Akoliv jejich panstv jsou zcela bez ochrany, nikdo je zevnit
neohrouje apoddan nechtj ani nemohou touit po jinm vldci.
To jsou vskutku jedin astn abezpen panstv na tomto svt.
Protoe se vak d audruj vym principem, nepslu mi
se jimi obrat. Zizuje azachovv je Bh aode mne by bylo
nadutost aopovlivost se onich zmiovat.
Nicmn bych chtl vysvtlit, pro crkev nabyla takov moci,
kdy pece ped Alexandrem italsk knata, ba dokonce kdejak
hrabtko i ryt mli vldu crkve ajej svtsk panstv vpramal
ct, ajak to, e dnes se ped n tesou itakov jako francouzsk
krl, jeho dokzala zItlie vytlait aBentany rozdrtit. Povauji
proto za nutn se nakrtko uotzky crkve zastavit, ikdy vm,
e historie rstu jej moci avlivu je vem notoricky znma.
Ped vpdem francouzskho krle Karla VIII.38 do Itlie byla
tato zem pod vldou papee, Bentan, neapolskho krle,
milnskho vvody aFlorenan. Vichni tito panovnci peliv
dbali na ochranu proti cizmu vpdu azrove stehli jeden
druhho, aby dn nenabyl pevaujcho vlivu. Nejvc byli pod
dozorem Bentan, museli vytvoit spolek napklad pi obran
msta Ferrary - apapee zas dreli vmezch spomoc mskch
lechtic. Ti byli seskupeni kolem dvou lechtickch rod, Orsini
46

aColonn. Vldly sice mezi nimi neustl spory, atak zdnliv

posilovaly papeovu moc, pesto ho vak drely vachu.
Kdy pak nkdy nastoupil na papesk stolec energitj mu,
jako napklad Sixtus39, nikdy se dnmu nepodailo ani tstm,
ani obezetnost tuto pekku pekonat. Pinou byla vdy
krtkost jejich ivota, nebo za tch zhruba deset let, co kad
znich vprmru vldl, nemohl pokoit ob strany narz. Jestlie
napklad jeden vyhladil Colonny, jeho nstupce byl zas neptelem
Orsini, atak Colonnm opt dopomohl kveslu. To bylo pinou
toho, e papeova moc nepovala vItlii velkou ctu.
Potom se objevil pape Alexandr VI., kter jako jedin zpape
ukzal, co se d svojskem apenzi dokzat. Prostednictvm
vvody Valentina asvyuitm pchodu Francouz vykonal ve,
co jsem kal, e m uinit vojevdce. Apestoe jeho clem nebylo
zvten moci crkve, nbr vvodv prospch, vechny jeho iny
prosply nakonec crkvi, ata po jeho smrti apo pdu vvody
Valentina sesbrala plody jeho prce.
Po nm nastoupil Julius II.40 au tak znanou slu crkve jet
znsobil. Vlastnil u celou Romau, mt lechtici byli
vyachovni. Alexandr nael izpsob, jak zskvat penze, co se
ped nm nikdy nedlo. Julius vjeho politice pokraoval, ba
zdokonalil ji: chtl zniit Bentany avyhnat Francouze zItlie.
Vechny tyto podniky se mu zdaily akjeho chvle je teba ct,
e to vechno nedlal proto, aby prospl njakmu jednotlivci,
nbr jen ajen pro slvu avelikost crkve. Itbory Orsini
aColonn udrel vtom stavu, vjakm je zddil, apestoe se
mezi nimi nali itakov, kte byli schopni rozdmchat pevrat, ze
dvou pin ktomu nikdy nedolo: za prv proto, e jim nahnla
strach velikost crkve, za druh proto, e nemli tehdy ve svch
adch kardinly. evnivost actidost tchto duchovnch
hodnost byly toti vdycky zdrojem neklidu, penely se mezi
lechtice avedly krozbrojm.
47

Lev X.41 nael tedy pontifikt siln amocn avm, e ho

dobrotou adalmi ctnostmi udr azveleb to, co jeho pedchdci
dobyli zbranmi.

48

KAPITOLA DVANCT
O druzch vojsk ao oldnch
Nyn, kdy jsem podle svho myslu pohovoil ovech druzch
vldy, kdy jsem rozebral, pro se jednomu vede dobe ajinmu
patn, auvedl zpsoby, jak se lid dostvaj kmoci, zbv
prozkoumat obrannou atonou slu, ji tyto stty nevyhnuteln
potebuj. U jsme hovoili opoteb kadho vldce poloit pevn
zklady moci, jinak mus padnout. Ale hlavnmi zklady vech
stt - starch, novch nebo smench - jsou dobr zkony adobr
vojsko. Kde nejsou dobr zkony, tam nen dobr vojsko, atam,
kde je dobr vojsko, jsou idobr zkony. Budu tedy hovoit
ovojsku.
Vojsko, snm kne brn svj stt, me bt bu jeho vlastn,
nebo najat, pomocn, anebo smen. Pomocn aoldnsk
vojska jsou nevhodn, protoe jsou nespolehliv. Kdo opr svj
stt ozbran oldn, nikdy nebude pevn vsedle. Takov vojsko
nen svorn, je nedisciplinovan, nespolehliv ahamin; m sice
pln sta statenosti, ale tv vtv nepteli vezme pi prvn
pleitosti do zajech; nedb zkon boch ani lidskch.
Vmrovch dobch zemi vysvaj oldci, vdob vlky ji zas
pusto neptel. Na bojit je vede jen ta trocha penz, ata nesta
na to, aby pimla vojka slskou umrat pro zjmy pna. Do
sluby se vichni hrnou, pokud se nevede vlka, jakmile ovem
vypukne, hledaj cestu kniku. Tento nzor mi jist vichni potvrd,
protoe souasnou bdu Itlie zpsobilo prv dlouholet spolhn na oldnsk vojsko. Mon kdysi nkomu vnem pomohlo avarvtkch mezi sebou prokazovalo teba iodvahu
astatenost, ale jak se objevil ciz neptel, ukzalo se vpravm
svtle.
49

Proto spadla Itlie francouzskmu krli Karlu VIII. do klna.

Kdo tvrd, e to zavinily nae hchy42, nem pravdu. Zavinily to
hchy panovnk - ato ne proti bom pikznm, ale proti
zdravmu rozumu.
Vylom te, vem jsou nedostatky tohoto vojska. Jeho veliteli
mohou bt bu schopn vojevdci, nebo bdilov. Vprvnm
ppad jim nen co vit, protoe mysl na svou vlastn slvu amoc
apodman si asem bud svho vlastnho pna, nebo nkoho jinho,
iproti vli svho panovnka. Aje-li velitel neschopn, zni vladae
oto rychleji adve.
Tomu, kdo namtne. e takov jsou rizika ukadho vojska,
uvedu pklady zhistorie. Panovnk m pedevm velet svmu
vojsku sm; republika vybr nejlepho ze svch mu - kdy se
neosvd, me ho kdykoli odvolat, aproke-li vjimen
schopnosti, m sv zkony, aby ho udrela vmezch. Zkuenost
nezvratn ukazuje, e pouze knata arepubliky svlastn
ozbrojenou silou dosahuj nejvtch spch ae njemn vojsko
nadl pouze kody. Omnoho obtnji tak jednotlivec uchvt
moc vrepublice svlastnm vojskem ne vrepublice chrnn
oldky.
m aSparta mly po stalet vlastn ozbrojen sly - abyly
svobodn. vcai maj tak vlastn siln vojsko, ajsou svobodn.
Ve starovku mlo njemn vojsko Kartgo apo prvn vlce
smany mlem podlehlo vlastnm oldkm, pestoe velitel
byli Kartginci. Po smrti Epameinnda se velitelem thbskho
vojska zvle oban msta stal Filip Makedonsk43. Jakmile
zvtzil, pipravil je osvobodu. Milan si po smrti vvody Filipa
najali proti Bentkm Franceska Sforzu, kter je sice vskutku
uCaravagaia porazil, ale pak se snimi spojil apodmanil si vlastn
pny, Milany. U jeho otec byl oldnem uneapolsk krlovny
Giovanny, atak ji zradil. Zanechal ji bez vojska, atak ona, aby
neztratila krlovstv, musela vzt zavdk ochranou aragonskho
50

krle.
A pokud Bentan aFlorenan zvtili kdysi sv zem
pomoc oldnskho vojska, ani se vzpt stali obt svch
vlastnch velitel, pak jenom proto, e mli vc tst ne rozumu.
Ti velitel, kte byli znamenit amohl znich jt strach, nezvtzili,
jin narazili na odpor adal svou ctidost obrtili jinam. Nezvtzil
napklad John Hawkwood, ajeho vrnost tedy neprola zkoukou.
Ale kad mi asi d za pravdu, e kdyby byl zvtzil, byli by mu
Florenan vydni na milost anemilost. Sforza ml stlho rivala
vBracciovi aoba se navzjem hldali. Nakonec Francesco Sforza
obrtil svou ctidost do Lombardie aBraccio proti crkvi
aNeapolskmu krlovstv.
Ale vrame se ktomu, co se udlo teprve nedvno, tm
vsouasnosti. Florenan zvolili za svho vojevdce Paola Vitelliho, velmi nadanho mue, kter se vyvihl astnm zenm
osudu velmi vysoko. Kdyby byl dobyl Pisu adal se proti
Florenanm najmout neptelem, bylo by to snimi dopadlo velice
patn. Apokud by si ho byli podreli, museli by se mu podrobit.
Podvme-li se bl na spchy Bentan, uvidme, e se jim
ve dailo jen potud, dokud vedli vlky vlastnm vojskem (dokud
se nepustili do vboj na soui). Jakmile zaali svlkami na
pevnin, upustili od provenho zpsobu anapodobili ostatn
Itlii. Zpotku se pi svch vbojch na soui nemuseli bt velitel,
nebo nemli velk zem atili se velk prestii; jakmile vak
dky Carmagnolovi44 rozili panstv, ochutnali prvn hokost
svch omyl. Carmagnola byl sice vynikajc vojevdce, za jeho
velen porazili milnskho vvodu, ale potom zjistili, e vlku
protahuje, ausoudili, e nem na dalch vtzstvch zjem.
Propustit ho vak nemohli, aby neztratili, co zskali, aproto ho
radji pro svou bezpenost zavradili.
Po nm nsledovali45 Bartolomeo zBergama, Robeno ze San
Severina, hrab zPitigliana adal. Ti vak jako velitel za moc
51

nestli. Vbitv uVail nakonec Bentan pili vjedin bitv

ove, co za osm set let stolikerou nmahou nabyli. Spomoc
oldnskho vojska se dobv pomalu, zdlouhav amlo, zato
rychle amnoho se ztrc.
Kdy u jsme uitalskch zkuenost snmezdnmi vojsky, chci
se unich zastavit, vysvtlit koeny zla, atak poslouit nprav.
V dob, kdy vItlii csask moc upadala apapesk zaala
vzrstat, se Itlie rozpadla na mnoho stt, nebo mnoh velk
msta se chopila zbran avystoupila proti vlastn lecht, kter je
pedtm, podporovna csaem, utlaovala. Navc jim nadrovala
crkev, kter tak hledla poslit svou svtskou moc. Na knec
stolec tu dosedli mui zad oban. Tak se stalo, e Itlii
vpomrn krtk dob zaala ovldat crkev ankolik republik.
Man vak nejsou zvykl vldnout meem, aproto si najmali
do svch slueb ciz vojska. Prvnm, kdo dodal tomuto typu
ozbrojen moci prestie, byl Alberigo da Conio zRoman. Zjeho
koly vyli Braccio aSforza, kte svho asu rozhodovali
oosudech cel Itlie. Po nich pili dal, ahor, a nakonec nai
zemi zaplavilo vojsko Karla VIII., vydrancovali ji Ludvkovi vojci,
pokoil ji Ferdinand azneuctili vcai. Jak ktomu mohlo dojt?
Velitel nmezdnch vojsk pedevm zniili pchotu, protoe
nemli prostedky na jej vydrovn (jejich jedin majetek byl
old), advali pednost jzd, kter nemusela bt tak poetn.
Dolo to tak daleko, e ve dvacetitiscovm vojsku nebyly ani dva
tisce pk. Navc vechen svj um vynakldali na to, aby ani
oni, ani jejich vojci pli nestrdali, aaby uhjili hol ivot, dvali
pednost zajet. Zajatce pak vymovali bez vkupnho. Pevnosti
vnoci nedobvali akolem vlastnch nestavli ani pkopy, ani valy.
Avzim se vbec nevlilo. Acelou tuhle pohodlnou vlku jim
dovolovaly pedpisy, kter si sami urovali. Tak zavlekli Itlii do
otroctv ado obecnho opovren.
52

KAPITOLA TINCT
O pomocnm, smenm avlastnm vojsku
Pomocn vojsko, kter rovn nen nijak ideln, je takov,
kter pole na podn nkter vlada na pomoc jinmu, jen se
octl vzkch. Nedvno si tak chtl pomoci pape Julius II., kdy
zpozoroval, jak bdn azbable se chov jeho oldnsk vojsko
pi taen proti Ferrae46. Obrtil se sprosbou na panlskho krle
Ferdinanda. Takov vojsko me bt samo osob teba iuiten,
ale jeho nevhody jsou obrovsk. Nebojuje spravm zaujetm,
atak kdy je neptel vskutku siln, je vldce pedem ztracen,
akdy sjeho pomoc zvtz, stane se jeho zajatcem. Pestoe
pklady toho, co jsem prv ekl, najdeme ive starovkch
djinch, pidrm se pkladu Julia II., kter je jet viv pamti.
Ve snaze dobt Ferraru se nemohl zachovat nerozumnji, ne
se vydat do rukou cizince. Nsledky jen dky astn souhe nhod
nepoctil, nebo kdy byli jeho pomocnci uRavenny47 poraeni,
objevili se vcai aproti veobecnmu oekvn vtze porazili.
Pape se tak nestal obt neptele, nebo byl zahnn, ani svch
spojenc, nebo vyhrl nakonec dky pln jinmu vojsku.
Florenan zas nemli dn vojsko, aproto si kPise48 zavolali
na pomoc deset tisc Francouz. Dostali se zblta do loue.
Caihradsk csa si zavolal do ecka deset tisc Turk, aby elil
sousedm, ale po skonen vlky Turci odmtli odejt, ato byl
zatek ujamen ecka nevcmi.
Kad jen trochu prozrav mu tedy vid, e pomocn vojsko
je nakonec mnohem nebezpenj ne vojsko njemn, protoe
je nadmru soudrn asvorn ana slovo poslouch sv velitele,
zatmco njemn vojsko nikdy netvo jednolit celek avelitel,
uren mu panovnkem, si nedoke zpravidla vtak krtk dob
dobyt uvojk takovou moc apresti, aby ho mohl ohrozit.
53

Uoldn je nejvtm nebezpem jejich nedbalost alenost,

upomocnho vojska dokonal kze.
Proto kad moudr vlada d vdycky pednost vlastnmu
vojsku. Lpe prohrt svlastnm ne vyhrt scizm. Vhra spomoc
cizinc je vdycky oemetn.
A znovu se musm odvolat na Cesara Borgiu ajeho iny. Vtrhl
do Roman spomocnm vojskem, sloenm pevn
zFrancouz, asjeho pomoc dobyl Imolu iForli. Pak ale zpozoroval, e pestv bt spolehliv, atak je vymnil za njemn,
je se mu zdlo mn nebezpen. Za velitele uril mue zrodu
Orsini aColonn. Akdy ani ti neprokazovali vc vrnosti
aspolehlivosti, rozpustil je azaloil si vlastn vojsko. Mezi rstem
jeho spch apostupnm zdokonalovnm vojska je pm
mrnost.
Chtl jsem se pvodn dret jen novjch adomcch pklad,
ale nemohu obejt Hierna Syrkskho, onm tu u byla e.
Kdy si ho Syrksan postavili do ela, okamit zpozoroval, e
oldnt velitel jsou pln neschopn dobrodruzi - prv tak
jako ti nai dnen, italt. Protoe je vak nemohl ani propustit,
ani si je ponechat, dal je jednodue povradit. Pot u vedl vlky
jen se svm, nikdy scizm vojskem.
Jet bych rd pipomnl jednu postavu ze Starho zkona:
kdy David nabdl Saulovi, e pjde bojovat sfilitnskm
Goliem, Saul mu nabdl vlastn zbroj, aby mu dodal odvahy.
David ji vak odmtl, nebo ve chvli, kdy si ji oblkl, prohlsil, e
se vn neme voln pohybovat ae zato radi jen vlastnm
prakem anoem. Zkrtka, ciz kabt na ns bu pland, anebo je
pli tk i tsn.
Kdy otec krle Ludvka XII., Karel VIII.49, osvobodil spomoc
osudu avlastn udatnosti Francii od Anglian, rozhodl, e je teba
mt vlastn vojsko, aproto zavedl vzemi setniny jezdc apk.
Jeho syn Ludvk pky zruil azaal snajmnm vcar. Jeho
54

nsledovnci vte chyb pokraovali, ajak uvidme, promnila

se vhrozbu krlovstv. Dodali prestie vcarm, aodali ji
vlastnm vojkm. Zcela zruili pchotu asvou jzdu pivtlili
apoddili cizincm. Ta si toti u zvykla bojovat jen po jejich
boku apostupn nabyla pesvden, e bez nich neme zvtzit,
e vcai jsou lep vojci ne oni ae se bez nich neobejdou.
Francouzsk vojsko bylo tedy smen - zsti njemn, zsti
vlastn. Bylo sice lep ne pomocn, ale hor ne vlastn.
Francouzsk e by byla nepemoiteln, kdyby se bylo dle
zdokonalovalo Karlovo opaten. Nebo alespo zachovalo. Jene
lidsk neopatrnost svd kmnoha vcem, kter zpotku chutnaj
sladce ateprve mnohem pozdji prozrad sv erviv jdro.
Jestlie ten, kdo stoj vele sttu, nerozpozn rodc se zlo,
nen skuten moudr. Dar moudrosti m vak mlokdo. Kdybychom hledali pvod rozpadu e msk, zjistili bychom, e
pinou bylo najmn Gt do vlastnch ad. Od t doby zaala
zdatnost mskch vojk upadat anaopak gtskch narstat.
Tvrdm tedy, e dn stt nen bezpen bez vlastnho vojska.
Je zcela vrukou osudu, nebo nem slu, kter by ho vkritick
chvli ochrnila.
Vlastn vojsko je vhradn takov, kter je sloeno zpoddanch, oban, anebo zlid na vldci zcela zvislch. Kad jin
je bu njemn, nebo pomocn. Zpsob organizace vlastnho
vojska si meme odvodit zpraxe zmnnch ty vlada apidat
ktomu zkuenost otce Alexandra Velikho, vojevdce Filipa
imnoha republik ajejich vldc.

55

KAPITOLA TRNCT
O kolech panovnka ve vcech vojenskch
Vlada nesm mt jin cl, jinou starost ajinou povinnost ne
vlku, jej zkonitosti ad, nebo vlen umn je pedpoklad
nejvy hodnosti aneoddliteln kn pat. Nejen udruje umoci
ty, kte se narodili jako vldci, ale dovede povznst na trn
iprostho obana. Naopak vidme, jak snadno pozbvaj moci ti,
co dbaj vc na slasti spojen strnem ne na nezranitelnost svho
zem.
Takov Francesco Sforza se stal vvodou milnskm zprostho obana jen proto, e byl znamenitm vojevdcem. Jeho
nstupci se naopak nmaze astrznm vojenskho ivota vyhbali,
aprv proto osv hodnosti pili.
Nejhor prvodn jev bezbrannosti je veobecn opovren.
Ke ztrt respektu nesm panovnk nikdy nechat dojt. Ale otom
pozdji. Mezi ozbrojenm aneozbrojenm nen rovnovha. D
pece zdrav rozum, e ozbrojen nebude poslouchat
neozbrojenho, nebo e vldce beze zbran neme bt bezpen
ped svmi ozbrojenmi oldni. Bezbrannost vzbuzuje pohrdn
anavc podezravost. Panovnk bez vojensk prpravy
amaterilnho vybaven neme mt respekt ani usvch vojk,
ani uneptel, anikomu ze svch neme vit.
Proto nikdy nesm zapomnat na vcvik avmru onj mus
dbt jet daleko vc ne za vlky. Cvien jsou jednak praktick,
jednak duevn. Mus dbt na vcvik vojska audrovat je
vpodku, ale ion sm mus asto jezdit na lov, atak si otuovat
tlo, aby pivyklo strznm. Krom toho se mus seznamovat
skrajinou, poznvat jej charakter, vmat si, kde se ty vrchy,
kde kon dol, jak rozlehl jsou roviny, mus se seznamovat stoky
56

ek. Na tom vem neobyejn zle, nebo tyto znalosti mu

pinej hned dvoj uitek. Podrobn poznn vlastn zem mu
umon lpe ji brnit. Kdo dobe zn vlastn kraj, snz se vyzn
ivcizm, kudy bude muset za vlky thnout, protoe vrchy, dol,
roviny, eky amoly jsou si do znan mry vude podobn.
Vlada, kter nem takov praktick znalosti, nikdy neme bt
dobrm vojevdcem, anaopak, m-li je, vdycky si v rady: jak
na neptele, kde ubytovat vojsko, kam smrovat jeho pochod,
jak dit bitvu nebo oblhat pevnost.
Achjsk vdce Filopoimn50 byl vemi veleben prv za to, e
ani vmru nemyslel na nic jinho ne jak vst pt vlku. Kdy se
spteli prochzel po kraji, asto pr se zastavoval avyptval se
jich: Kdyby neptel leel na tomto kopci amy se svm vojskem
tady, kdo zns by byl ve vhod? Jak nejlpe bychom bez poruen
ik na nj udeili? Ajak bychom si mli ponat vppad stupu?
Akdyby naopak protivnk musel zat ustupovat, kudy ho nejlp
pronsledovat? Tak si vyslechl jejich mnn, ekl sv nzory
azdvodnil je, adky tomuto neustlmu procviovn taktiky se
nikdy nemohlo stt, e by ho jakkoli situace zastihla
nepipravenho abezradnho.
Pokud jde oduevn prpravu, m vlada pedevm studovat
djiny aivotopisy proslulch mu, zkoumat piny jejich
vtzstv aporek, aby si uml pro sebe vybrat pklady hodn
nsledovn aaby vdl, eho se vyvarovat. Tak si pece ponala
vtina slavnch mu vhistorii: umli si vybrat pro sebe vzor.
Tak napklad Alexandr Velik Achillea, Caesar Alexandra, Scipio
Kra. Kdo zn Krv ivotopis, jak jej sepsal Xenofn, najde
nejeden jeho rys vponn Scipia. Jeho spravedlnost, lidskost
atdrost bezpochyby pramenily prv ztohoto vzoru. Atak by
si ml ponat moudr vldce: Vmru nezahlet asbrat poznatky,
aby uml elit jakkoliv situaci.
57

KAPITOLA PATNCT
O vcech, za n se lidem, apedevm knatm,
dostv pochvaly nebo potupy
Nyn je teba zamyslet se nad tm, jak m vlada zachzet
spoddanmi ase spojenci. Vm, e otom psali u mnoz, anerad
bych byl pokldn za domlivce, e se tm chci obrat ij, zvlt
budu-li se odchylovat od jinch. Mm vak vmyslu napsat
uitenou knku, take pokldm za vhodnj dvat se na vci
tak, jak se maj ve skutenosti, ne jak se zvnjku jev. Je toti
velk rozdl mezi tm, jak ivot je ajak by ml bt. Ten, kdo si
nevm reality anechce vidt, jac lid jsou, astav spe na svch
pnch apedstavch, jak by svt vypadat ml, nedopadne dobe.
Alovk, kter se chce za vech okolnost chovat ulechtile ajevit
se vem jako dobr lovk, se zlou se pote mezi tolika lidmi,
kte dob nejsou. Proto tak vlada, kter se chce udret, se mus
nauit ve vlastnm zjmu zachovat se nkdy teba ine zrovna
ulechtile apesn vdt, kdy si me dovolit dobrotu.
Proto pusme ze zetele ideln lidsk vlastnosti, jimi by ml
vldce oplvat, ahleme si praktick strnky ivota. m v
lovk vhodnostech stoup, tm vc se onm mluv, avldce,
protoe stoj na samm vrcholu, pat knejpetsanjm. Vem
jedni unho vid hospodrnost, druz zas lakotu, voprvnn
psnosti ukrutnost, vsoucitu avldnosti naopak slabost
azbablost. Co jeden na nm povauje za eln apraktick, druh
me mt za vrolomn abezzsadov, ve velkorysosti lze vidt
ilehkomyslnost, vuzavenosti azdrenlivosti teba pchu
anafoukanost, pmost se me hodnotit jako mazanost, pevnost
jako nestupnost, vn lovk me nkomu pipadat jako
morous anelida, zbon jako pokrytec atak dle.
58

Bylo by jist douc, aby byl kad panovnk obdarovn jen

tmi nejkrsnjmi vlastnostmi, kter se obecn za dobr povauj.
Vme vak, e je proti lidsk pirozenosti, aby ml vechny
avdycky se jimi dil. Proto, chce-li bt nkdo dobrm aspnm
vldcem, mus se pedevm vyhbat tm vlastnostem, kter jeho
moc ohrouj, anesm dt na lidsk ei. Vdy lechetnost by ho
mohla vurit situaci uvrhnout do zhuby, anaopak, co na prvn
pohled vypad jako patnost, me znamenat prospch
abezpenost pro celou zem.

59

KAPITOLA ESTNCT
O tdrosti askouposti
Jist mi dte za pravdu, e tdrost je velk ctnost. Apesto,
je-li okzal, nevede kniemu dobrmu. Kdy se vak prokazuje
diskrtn acudn - jak by se uplatovat mla - nikdo se on nedozv
astejn m povst skrblka. Aby si panovnk dobyl povst
tdrho mue, mus si pi vech pleitostech ponat svelkou
pompou. Jenome pirozen nsledek takovho pepychovho
ivota je, e promrh cel sv jmn, achce-li si rove, na ni je
zvykl, udret, me si pomoci jen na kor poddanch
prostednictvm novch anovch dan apoplatk. Ti ho zanou
pochopiteln nenvidt. Akdy se ktomu neuchl azvol naopak
cestu omezen askromnosti, ztrat veker respekt.
Z toho plyne, e moudrmu panovnkovi nesm zleet na tom,
zda je povaovn za skrblka, i ne. A lid poznaj, e dky sv
hospodrnosti vysta svlastnmi pjmy ajet znich doke
zajistit vppad poteby, abez zatovn lidu, obranu sv zem,
poppad idal dobyvanou vpravu vzjmu sv bezpenosti,
svj nzor zmn azanou ho povaovat za tdrho. tdrost je
ctnost jen potud, pokud jde zvlastn kapsy ana pravm mst.
Stoj za povimnut, e znaich souasnk jen ti panovnci, co
byli povaovni za skoup, to nkam dothli. Pape Julius II. byl
nadmru etrn, ne doshl papeskho stolce, ale jak pozdji dolo
kvlkm, ml dla otevenou. Nynj francouzsk krl vedl
mnoho vlek, ale nikdy na et svch poddanch. Asouasn
panlsk krl51 by byl bezpochyby nikdy neuskutenil tolik
spnch taen, kdyby ml pedtm lehkou ruku na penze.
Hromadn penz se obecn nepovauje za ctnost. Slou-li
vak ktomu, aby vldce nemusel odrat poddan nebo jinde loupit,
60

potal-li snimi ke sv ajejich obran, mn se patn vlastnost

vdobrou.
Nkdo mi teba namtne, e Caesar se stal vldcem ma dky
sv tdrosti. Anejen on. Tomu bych chtl pipomenout, e je
rozdl ovldu usilovat - tehdy je tdrost eln - au vldcem
bt - pak na mst nen. Caesar rozdval, dokud nedoshl svho
cle, ale kdyby byl pot dle zstal naivu avdaje nepibrzdil,
neuskrovoval se, byl by svou velkou i dozajista zniil. Akdo
by mi chtl pipomenout, e bylo mnoho panovnk proslulch
tdrost52, kte pesto se svmi vojsky doshli velikost, tomu
mohu opit jedin: vldce me dvat bu ze svho, nebo zkapsy
svch poddanch, anebo zcizho. Vprvnch dvou ppadech mus
bt nadmru etrn, ve tetm nesm na tdrost nikdy zapomenout.
Na vlenm taen vojsko ije zkoisti, zplenn apoplatk.
Tehdy mus bt vojevdce tdr, jinak by za nm vojsko nelo.
Rozdv-li zcizho, na povsti mu to neubr, naopak sp pidv.
Jinak je vak tdrost vdycky zhubn. Kad mec m sv dno
ajednoho dne u nen zeho dvat. Zchudl panovnk je vem
pro smch, nikdo si ho nev, akdy se sna znouze vybednout,
vyslou si povst vydiducha anenvist. Pdomek skrblk nen
jist nic lichotivho apjemnho, ale neplod ani opovren, ani
nenvist.

61

KAPITOLA SEDMNCT
O tvrdosti ashovvavosti, azda je lep bt oblben,
nebo obvan
Idelem panovnka by vdycky mla bt shovvavost alidskost.
Jenome ne vdy je to mon aprospn. Cesara Borgiu povaovali za nsilnka, ale jeho tvrdost pinesla Romani podek,
svornost, mr ajistotu. Porovnme-li vak zpsob vldy
sflorentskou mkkost53 ajej nsledky vpodob zpustoen
Pistoie, musme dt za pravdu Borgiovm metodm. Je-li clem
tvrdost podek, svornost ablahobyt, pak proti n nelze vbec
nic namtat. Obasn, by ipsn tresty jsou pro obany daleko
milosrdnj ne shovvavost vi nepodkm arozbrojm, kter
nutn mus skonit zle pro vechny - vradnm aloupenm. Trest
postihuje jen jednotlivce.
Zejmna pi zakldn sttu haj na panovnka etn skal
atvrdosti se neme vyhnout. Ale vtomto ppad mus postupovat uvliv alidsky, peliv vit, komu vit akomu ne, nedat
se strhnout vlastn zbrklost apanikou, protoe od naivn
dvivosti kneopatrnosti aod podezvavosti ke krutovld je
vdycky jenom krok.
emu tedy dt pednost - popularit, i respektu? Oboj toti
slouit vjedno nelze, tak jako ohe avodu. M-li se tedy panovnk
jednoho ztoho zct, pak je lep oelet to prvn. Vichni dobe
vme, e lid jsou nevdn, pokrytet, zbabl aziskuchtiv,
apokud je ruka pn oteven, petrhli by se dobrou vl, slibuj
hory doly - cel sv jmn, ivoty vlastnch syn, svou krev. Jakmile
vak dojde klmn chleba, na tyrku obrt. Ajestlie na n
panovnk spolhal, se zlou se pote. Koupen oddanost nemv
dlouhho trvn, protoe na rozdl od pozemskch statk nen
62

nam majetkem avprav as sn nememe libovoln nakldat.

Jen oddanost zaloen na duchovnch hodnotch, na nadosobnm
cli apesvden je spolehliv.
Lid klidn ubl tomu, koho miluj, protoe lska je morln
zvazek aten pro svj prospch klidn poru. Prv proto, e
jsou patn aslab. Ale strach ztrestu je pece jen dr na uzd.
Panovnk m budit respekt, nikoli vak strach, protoe ten vede
zase knenvisti. Arespekt si udr potud, dokud neshne
poddanm na majetek ana jejich eny. Kdy u mu nezbv ne
nkoho popravit, pak to mus pdn zdvodnit. Lid sp
zapomenou na smrt teba ivlastnho otce ne na ztrtu majetku.
A stoj-li vldce sm vele sv armdy, pak u vbec nesm
hledt na to, k-li se onm, e je krut. Bez toho by nikdy
neudrel ve vojsku kze, jednotu abojeschopnost. Hannibal velel
rznorodmu vojsku, zverbovanmu kde se dalo, apesto vnm
nikdy nevzplanula proti nmu vzpoura nebo rozbroje mezi
jednotlivmi skupinami, ato dokonce ani tehdy, kdy mu tst
neplo. Doshl toho eleznou kzn, kter ve spojen sjinmi
jeho vynikajcmi vlastnostmi budila uvojk hrzu aobdiv.
Samotnou tvrdost by toho byl ovem nedoshl. Nkte ivotopisci
veleb jeho vojevdcovsk schopnosti avytkaj mu krutost. Jsou
slep, kdy nevid, e prv spojen vech tchto rys vjedno bylo
podstatou jeho mimodnch vsledk.

63

KAPITOLA OSMNCT
Jak m vldce plnit dan slovo
I vtomto ppad by jist bylo ideln, kdyby byl vldce za
vech okolnost charaktern aestn avdycky drel slovo.
Nicmn zkuenosti zna doby ns u, e mnoz vborn panovnci si splnnm slova nelmali zrovna hlavu, umli se znj
vyzout azskat vrch nad tmi, co vdycky zkostliv dbali osvou
est.
Na tomto svt existuj dva zpsoby jednn: jedno je ve shod
se zkony lidskmi, druh se zkony prodnmi. Akdy nesta
kdosaen cle to prvn, pak se ned nic dlat amus se shnout
ikdruhmu. Skuten panovnk mus ovldat oboj. Tomu obrazn
uili u antit spisovatel, napklad ve vyprvn oAchilleovi
(ale io jinch vldcch), jak byl sven do vchovy kentaura
Cheirna, zpola zvete, zpola lovka. Nemlo to znamenat nic
jinho ne prv metaforick nvod, e vldce se mus umt chovat
tak itak. Jedno bez druhho nevede kniemu.
Panovnk ovem mus umt izivoin e vybrat. Ml by
dvat pednost lice alvovi. Lev nepostehne lku, lika si
neporad svlky. Ml by tedy bt bystr jako lika asiln jako lev.
Kdo mysl, e vysta se silou, tomu nepat do ruky ezlo.
Moudr mu tedy neme stt vslov, je-li mu to na kodu
ajestli pominuly okolnosti, za nich je dal. Kdyby vichni lid byli
estn, moje rada by byla patn. Ale protoe nejsou asami dan
slovo nepln, rozumn panovnk je neme dodrovat. Byl by sm
proti sob. Ovhodn zminky nen nikdy nouze.
V nov dob najdeme pro to dostatek pklad. Kolikrt byl,
navzdory vem smlouvm aslibm, vrolomn poruen mr! Proto
kdo chce bt dobrm vldcem, mus bt mazan jako lika, mus
64

to vak umt zastt amst protivnka. Lid jsou tak naivn, e

rdi uv tomu, co slyet chtj.
Uvedu jen jeden znedvnch pklad. Alexandr VI. cel ivot
kdekoho idil avdycky mu to vichni spolkli isnvnadou.
Nenajdeme druhho lovka, kter by byl tolik nasliboval atak
mlo dodrel. Kad lest mu vyla, protoe vlidech etl jako
voteven knize.
Vldce tedy nemus nutn mt vechny kladn vlastnosti, ale
ml by umt vzbudit zdn, e je nepostrd. Anaopak m-li je, je
krajn nedouc, aby se jimi vdycky aza vech okolnost dil.
A si je shovvav, lidsk, zbon, upmn, ale veho do asu.
Jakmile vznikne poteba opaku, nesm zavhat. Zejmna od novho
vldce se neme ekat sam dobrota. Bv okolnostmi doslova
pinucen jednat proti vem pikznm bom ilidskm, ohnout
se po vtru, kdy nen zbyt ad si to zjem koruny.
U obyejnch lid, ale zejmna upanovnk vdycky rozhoduje
vsledek jejich konn. Je-li spn, iprostedky, jimi spchu
doshl, se lidem nakonec zdaj zcela vpodku. Tak u to na svt
chod, lid vtinou vid jen vnj podobu vc.
Jeden ze souasnch vldc, jeho nechci jmenovat, m pln
sta mru avrnosti, ale oboj je mu vpraxi zcela ciz. Kdyby
usiloval jen omr, nikdy nemohl doshnout takovho vhlasu,
akdyby vdy dbal na plnn svch slib, dvno by na trn nesedl.

65

KAPITOLA DEVATENCT
Jak se chrnit ped nenvist aopovrenm
Zmnil jsem se ovech pro vldce nejdleitjch vlastnostech ate zbv dodat jet pr slov opodrunch. Lid ij
spokojen aklidn, dokud jim nikdo nesah na majetek, na jejich
eny aest. Atch pr ctidostivc, sktermi si panovnk mimoto
mus njak poradit, zvldne snadno. Existuje bohat kla zpsob,
jak toho doclit.
Dalmi vlastnostmi, jimi si panovnk me vyslouit opovren, je nestlost, lehkomyslnost, slabost, zbablost anerozhodnost. Celm svm vystupovnm mus dvat najevo opak,
nemnit rozhodnut, bedliv vit kad ustanoven apak stt na
svm. Jen tak si uchov ctu avichni si daj dobr pozor jt na
nho snjakm chytraenm.
Vldce stakovou povst pov pak veobecn vnosti na
vech stranch, e proti nmu ani vnitn, ani vnj neptel nic
nezmohou. Je respektovn vlastn lechtou iostatnmi monarchy.
M-li dobr vojsko aspolehliv spojence, nem se eho bt.
Adobr spojence bude mt tehdy, bude-li mt spolehliv vojsko.
Vnitn pomry pak bude mt uspodan tehdy, jestli
ivzahraninch vcech bude sklzet spchy.
Jedin, co by ho jet mohlo ohrozit, je spiknut, od nepamti
postrach vech trn. Aproti tomu se zabezpe prv tm, e
jeho vlda aosoba nebudou vyvolvat nenvist aopovren alid
nebude mt piny knespokojenosti. To je naprosto neselhvajc
prostedek proti spiknut, protoe vzbouenci vdycky potaj
spodporou reptajcho lidu. Kdy se vak naopak mus obvat, e
pevrat vyvol hnv lidu, riziko je pli velik apekky takka
nepekonateln.
66

Spiknut proti mocnm zn historie mnoho. ale jen mlokter se podaila. Spiklenec nebv, aani neme bt sm, mus
hledat spojen sdalmi nespokojenci. Jakmile vak svj pln
vypust zst, vydv se vnebezpe, e ho dotyn pro svj vlastn
prospch za odmnu ud. Nadje na spch je tedy sice lkav,
ale pochybn, arizika nezmiteln. Jen uvrnho ptele nebo
stejn zatvrzelho odprce trnu mu nehroz zrada.
dlem spiklenc je tedy vn strach apodezvavost, ato
bere odvahu. Za panovnkem stoj majestt trnu, zkony,
prostedky sttn moci ajeho stoupenci. Poj-li se ktomu vemu
jet pze lidu, je neotesiteln anadje na spch spiknut je
miziv.
V takovm ppad se toti vzbouenec nezbav strachu ani po
vykonanm zloinu, protoe se nem kde schovat ped hnvem
lidu. Mohl bych to doloit nesetnmi pklady, ale posta jeden
ze zcela nedvn minulosti, zdoby ivota naich otc. Pana
Annibala Bentivoglia, tedy dda dnenho pana Annibala
atehdejho vldce Bolon, zavradili Canneschiov. Zstal po
nm pouze Giovanni, kter vak byl vt dob jet vplenkch.
Po vrad lid povstal avechny Canneschie povradil, protoe
Bentivogliov povali vBoloni velik vnosti. Nklonnost lidu
byla tak hlubok, e se Bolot vypravili a do Florencie, kde
ml dajn podle jejich zprv t njak potomek jejich vldnoucho
rodu. Skuten ho nali apovili vldou do t doby, ne Giovanni
dospje.
Znovu tedy opakuji, dn strach ze spiknut, m-li lid na sv
stran. Nem-li - mus se bt veho akadho. Star zkuenost
dobe vedench stt ukazuje, e nesta dobe vychzet svlivnmi
abohatmi, ale pedevm se irokmi vrstvami.
K takovm dobe spravovanm auspodanm sttm pat
dnes Francie. M adu dobrch instituc, jim krl vd za svou
bezpenost azem za svobodu. Prvn je parlament ajeho
67

pravomoci. Kdo budoval francouzsk prvn d, dobe znal

ctidostivost abezohlednost lechty anenvist lidu vi n avdl,
e je nutn postavit hrz prvnm aposkytnout ochranu druhm.
Kdyby to bylo ponechno na krli, lechtici by na nho soili, e
nadruje lidu, anaopak lid by se mu bouil, kdyby ustupoval
bohatm. Proto byl ustanoven tet, nestrann soudce, kter bez
jmy pro krle mocn krot aslab zatiuje. Neznm lep
amoudej instituci nad tuto. Je zatm nejlepm opatenm, jak
chrnit trn abezpenost e, jak sejmout zpanovnkovch beder
povinnosti nepopulrn aponechat mu jen ty lbiv, atm mu
odstranit zcesty monou nenvist.
Me se zdt, e ivot asmrt leckterho mskho vldce mmu
nzoru odporuje. Nkte toti, pestoe ili bezhonn
aprokazovali ivelkou slu ducha atalentu, pili omoc io ivot.
Lehko to vyvrtm tm, kdy vyslm nkter jejich vlastnosti
aosvtlm piny jejich pdu. Omezm se pouze na ty csae, kte
se vystdali umoci od filozofa Marka Aurelia55 po Maximina:
Marcus Aurelius, jeho syn Commodus, Pertinax56, Iulianus,
Severus, jeho syn Antonius Caracalla, Macrinus, Elagabalus,
Alexandr aMaximinus.
Pedevm je teba pipomenout jednu mskou zvltnost:
zatmco jinde museli krotit ctidost lechty adivokost lidu, mt
csai mli jet tet nebezpenou slu proti sob: byla to zpupnost
achamtivost vojk. To byl hlavn kmen razu amnoh znich
onj kloptl. Vyhovt toti vojkm aobyvatelstvu souasn,
dvma slokm stak protichdnmi zjmy, nen vbec snadn.
Lid tou t vklidu, aproto m voblib umrnn vldce, zatmco
vojci si libuj vpnu bojovnm, zpupnm, tvrdm ahlavn
loupeivm. Chtj, aby se tak choval ivi poddanm ana jejich
kor jim zdvojnsobil old, atak ukojil jejich chamtivost apchu.
Proto tamn csai, kte nebyli od prody nadni velkou
autoritou, tento rozpor nedokzali vyeit avtina znich, ze68

jmna pak ti, co se povznesli zad oban, li cestou nejmenho

odporu - vyhovovali vojkm. Anezbvalo jim vlastn nic jinho.
Jestlie hledli nevyvolat proti sob nenvist, pak rozhodn jim
byla nebezpenj ze strany t silnj vrstvy, atou byli samozejm
vojci. Zejmna nov csaov, kte teprve formovali ady svch
stoupenc, dvali bez ohledu na lid pednost vojsku. Nkdy jim
to pineslo prospch - kdy si souasn umli dobt unho respekt
- jindy kodu.
Marcus Aurelius, Pertinax aAlexandr ili neokzale, milovali
spravedlnost, nenvidli krutost, byli lidt ashovvav ale jen jedin
znich, Marcus, doil azemel ve veobecn ct. Ostatn dva
skonili zle. Pertinax se stal csaem proti vli vojk, kte si za
jeho pedchdce Commoda ili zcela nespoutan, apoestn ivot,
jej jim chtl vnutit nov pn, jim byl proti srsti. Vedle nenvisti
knmu ctili navc ipohrdn, protoe u byl star. Pr msc
pot, co nastoupil na trn, ho zavradili. Jak vidme, za uritch
okolnost me vyvolat nenvist izcela bezhonn panovnk.
OAlexandrovi se k, e byl tak spravedliv, e za celch trnct
let svho panovn nedal nikoho bez dnho rozsudku popravit,
pesto skonil rukou kladnho vraha, protoe se zdl vojkm
slabosk, vytali mu, e za nho vlastn vldne matka,
opovrhovali jm.
Marcus Aurelius byl od potku do konce ctn, protoe na
trn dosedl ddinm prvem anemusel se podbzet ani vojkm,
ani lidu. Mimo to dostal do vnku adu ctnost, pro n ho vichni
uznvali, atak ob vrstvy udrel vpatinch mezch.
Vimnme si nyn vldy Commoda, Severa, Caracally
aMaximina. Jeden jako druh to byli krutovldci, kte se nettili
dn zvle na lidu, jen aby se zalbili vojkm. Tak skonili
patn - a na Severa57, kter si ponal tak vychytrale, e akoli
neslchan tral lid, aby se vojkm zavdil, pesto neskonil
nsilnou smrt. Navc to byl mu jistho osobnho kouzla. Vojci
69

se mu obdivovali, lid jm byl oslnn. Kmoci se dostal svmi

vojenskmi spchy avimnte si, jakmi cestami.
Severus odhadl slabost csae Iuliana apiml sv legie, aby
snm thly na m pomstt smrt Pertinaxe. Ve skutenosti mu
vak nelo onic jinho ne urvat pro sebe csaskou hodnost.
Dorazil tam dv, ne se vbec rozneslo, e se vydal na cestu,
asent ho ze strachu zvolil csaem aIuliana nechal usmrtit. Chtlli se vak Severus stt pnem celho mskho impria, musel zdolat
dv pekky: prvn byla vAsii, kde se tamn vrchn velitel legi
dal provolat csaem, druh na zpad, kde zase Albinus touil po
nejvy hodnosti. Protoe Severus dobe vdl, e se neme
vypodat sobma narz, vrhl se na Nigera ana Albina el prozatm
lst. Pislbil mu spoluvldu, aten uvil. Jakmile vak byl
Pescennius Niger poraen azabit, vznesl kmskmu sentu na
Albna stnost, e msto vdnosti usiluje ojeho ivot, ase
souhlasem vech vythl do Galie, kde ho pipravil ovelen adal
ho zavradit.
Podvme-li se vcelku na ivotn drhu tohoto panovnka,
najdeme vnm ony u zmnn vlastnosti lva aliky. Vichni se
ho bli aobdivovali ho.
Jeho syn Caracalla58 byl tak mimodn mu. Jeho vojensk
iny udivovaly lid ivojky. Byl to vojk kadm coulem, kter si
neliboval vdvorskch lahdkch arozmailostech, odkn
vojckho ivota snel hladce sostatnmi, atm si vyslouil jejich
lsku. Jenome to byl zas neslchan krut aprudk lovk, kter
se nezastavil ped nim. Vyhladil vtinu obyvatel ma
aAlexandrie. Svm ponnm si proti sob potval kdekoho
atsla se ped nm ijeho vlastn druina. Proto musel skonit
tak, jak skonil - uprosted vlastnho vojska rukou obyejnho
setnka.
Podle tohoto pkladu by se mohlo zdt, e ped nsilnou smrt
si neme bt jist dn vldce, stoj-li proti nmu zavil neptel,
70

jemu na vlastnm ivot vbec nesejde. Nen to tak. Podobn

ppad je velice vzcn apanovnk se me inn chrnit tm, e
neubliuje nikomu ze svho bezprostednho okol. Caracalla se
tto osudn chyby dopustil. Dal popravit bratra onoho setnka,
jemu samotnmu bez ustn vyhrooval, apece si ho ponechal
vosobn stri. Byla to neuviteln poetilost anakonec ho stla
ivot.
Commodova59 nstupn situace byla naprosto pzniv. Jako
syn Marka Aurelia nastoupil na trn ddinm prvem abvalo
by mu stailo kret ve stopch ctnho otce. Jenome Commodus
ml odpornou krutou povahu aneltostn odral lid, aby si naklonil
vojsko. Navc nedbal na majestt, po arnch zpasil sgladitory
apovoloval svm nzkm pudm, take to nakonec dopracoval
tak daleko, e vojsko jm opovrhovalo alid ho nenvidl. Spiknut
pak bylo zcela pirozenm nsledkem abyl zabit.
Maximinv60 pbh je ztrochu jinho kadlubu. Byl to mu
nesporn udatn, proto si ho tak legie - znechucen zmkilost
Alexandrovou - zvolily po jeho zavradn za nstupce. Nevldl
vak dlouho. Pedevm byl pli nzkho pvodu (byl paskem
ovc vTrkii) akdekdo otom vdl, aza druh pli dlouho vhal
se vstupem do ma po svm provoln csaem. Jeho ednci
tam, ipo cel zemi, zatm bez zbran neltostn vldli avytvoili
mu tak povst krutovldce. Cel svt jm tedy opovrhoval avichni
se bli jeho dajn surovosti. Nejprve propukla vzpoura vAfrice,
pak vm anakonec se rozhoela po cel Itlii. Ve chvli, kdy
bezvsledn oblhal se svmi Aquileiu, obrtili se ioni proti nmu,
protoe vidli, e m vechny proti sob. ekala ho smrt zrukou
tch, kte si ho sami zvolili.
O Elagabalovi61, Macrinovi62 aIulianovi neteba ztrcet slov.
Vldli krtce ana vech stranch sklzeli jen hlubok opovren.
Nai souasn vldcov maj situaci oto leh, e se nemus
vyrovnvat snadmrnmi nroky vojska. Nemohou je zajist
71

pehlet, ale tak si snimi nemus pli lmat hlavu, protoe nikdo
dnes nem tak celistvou ozbrojenou moc pod jednotnm sttnm
velenm, jako mval m. A na tureckou aegyptskou i nikde
nen vojsko nebezpenou silou. Tou je dnes lid.
Moc obou sultn se opr opoetn vojsko. anavc sultant,
podobn ponkud kesanskmu pontifiktu, se vrazn li od
vech ostatnch souasnch vldnch forem. Trn tam nen ddin,
sultn je volen oprvnnmi volii actn vemi jako n ddin
panovnk, protoe se dostv kmoci podle vitho prastarho
du.
Ale vrame se do naeho svta. Pinou pdu azhuby mskch csa byla nenvist nebo opovren. Nkdy oboj dohromady. Pertinax aAlexandr chtli jt, navzdory zmnn situaci
abez vhody ddinho prva na trn, ve stopch Marka Aurelia;
Caracalla, Comodus aMaximinus si zas nikdy nemli chodit pro
vzor kSeverovi, protoe nemli ani jeho udatnost, ani vychytralost.
Panovnk neme slep napodobit dnho jednotlivho
slavnho mocne, ale podle svch vlastnch okolnost jt na radu
tu kjednomu, tu kdruhmu. Severus me poslouit za pklad
pi kladen zklad nov vldy, Marcus Aurelius pro zachovn
aupevovn u stabilizovan vldy.

72

KAPITOLA DVACT
O budovn pevnost, jejich uitenosti inevhodnosti,
a ojinch pomocnch prostedcch kudren panstv
Panovnci si na dobytm zem ponaj po uchopen vldy
rzn, podle danch pomr vt kter zemi. Jedni tamn poddan
odzbrojuj, jin iv spory soupecch skupin, nkte hled zskat
na svou stranu zprvu neptelsk i nespolehliv ivly, druz zas
vid podmnku bezpenosti vpevnostech - bu je buduj, anebo
naopak bo. Ani jednomu ztchto pstup nelze dt jednoznan
pednost bez dkladn znalosti mstnch pomr, aproto chci
vechny co nejpodrobnji rozebrat.
dn nov vldce nikdy, co pam sah, neodzbrojil mahem
vechny poddan. Nael-li je po vstupu do zem neozbrojen,
hledl je naopak vyzbrojit. Tm si zavzal kvrnosti vhav aposlil
svazek se svmi pznivci (neprozeteln by ovem bylo dt zbran
do rukou vem poddanm). Vyvolen budou tv rozhodnut
povaovat pro sebe za est aostatnch se tm nedotkne, protoe
uznaj, e povinnosti vojka jsou nebezpenj azodpovdnj,
azasluhuj si tedy ivt odmnu. Kdy ale odzbroj vechny,
smrteln je uraz oividnou nedvrou, nebo si to vylo tak, e
je m za zbabl i neschopn. A tak i onak - podnt proti
sob nenvist. Navc panovnk neme vdnm ppad zstat
bez ozbrojen sly amus pak hledat vchodisko vnajmn
oldn. Jak jsou jeho klady azpory, jsme si u povdli: proti
vskutku silnmu nepteli amstnm podvratnm ivlm jsou jen
chabou ochranou. Kad panovnk mus mt na novm zem sv
vlastn vojsko. Historie ns tomu u na kadm kroku.
Pipoj-li je vak ke sv kmenov zemi, je situace jin amus
odzbrojit vechny svjimkou tch, co mu pi dobvn pomhali.
Ale itehdy opatrnost ke pozvolna je zbran zbavit aoprat svou
73

vldu jen ajen ovlastn pvodn vojsko.

Nkte nai pedkov si pojiovali moc vdobytch mstech
tm, e vnm ivili spory, podle starho pslov Kdy se dva
hdaj.... Vtehdejch klidnjch dobch mohl tento zpsob splnit
svj el, dnes vak rozhodn ne. Vokamiku pepadu vskutku
nebezpenm neptelem se takov vnitn nahlodan msta
rozpadnou, slab strana vkld do budouc neptelsk vldy
nadje asilnj zas nesta sama msto ubrnit. Tuto trpkou
zkuenost udlali napklad Bentan. Njak as se jim tato praxe
vdobytch mstech osvdovala, ale pak pila porka uVail,
jedna ze soupeovch stran si dodala odvahu abentskou moc
svrhla. Co docela dobe slou vmru, za vlky neobstoj. Tk
asy pekon jen stt siln, celistv.
Povst apresti panovnka bezpochyby roste pekonvnm
pekek avyhranmi vlkami. Zejmna ti, kte na trn nedosedli
ztitulu ddinho prva, se ochotn chpou kad pleitosti
zruky osudu ahled se vtkch situacch osvdit. Mnoz maj
dokonce za to, e je vhodn osudu napomhat, neptele, a
vnitnho i vnjho, patin vyprovokovat avtznou situaci si
tak pipravit.
Pokud jde vak oneptele vnitnho, zkuenost leckterho
novho panovnka u, e daleko vt pote bvaj postupem
asu stmi zprvu spolehlivmi ne sodprci. Siensk vldce
Pandolfo Petrucci63 opral svou moc prv oty druh adailo se
mu to. Neplat to vak veobecn, rozhodujc jsou dan pomry,
anem tedy smysl tento postup iroce rozebrat. Dodm jen tolik,
e odprce nen tak tk si zavzat, protoe panovnk je m vhrsti
pro jejich minulost. Aby si udreli dvj postaven, mus se
uchzet ojeho pze, slouit horlivji ne druz. Naopak ti, co
mu kmoci dopomohli, sp na vavnech aslubu konaj jen tak,
aby se neeklo.
Tady se slu pipomenout vldcm, aby vdycky dobe uvili,
74

jak pohnutky tyto lidi ke spoluprci snimi pivedly. Byla-li to

zitnost, neukojen poadavky zvldy pedchoz, nebude mt jejich
nklonnost dlouhho trvn, protoe vldce nebude stait jejich
nroky uspokojit. Pklady ze star inovj historie pesvdiv
dokldaj, e je vdycky snaz pozen stmi, kte proti pvodn
vld nic nemli, knovmu pnu se chovali zdrenliv nebo
dokonce neptelsky, ne stmi, co oteveli uchvatiteli brny do
vlastn zem zosobnho prospchu.
A konen kotzce pevnost. Stavly se odedvna ajist ne
nadarmo. Pro odstraen monho tonka nebo jako toit ve
chvli nejt vykonaly jist sv. Ale tak znme znedvn doby
ppady pana Niccola Vitelliho, kter dal vCastellu zboit dv
pevnosti, protoe to povaoval za bezpenj, nebo urbinskho
vvody Guida Ubalda64, jen po nvratu na sv zem, odat mu
Borgiou, el dokonce tak daleko, e zboil vechny vcelm kraji.
Zjevn povaoval za snaz udret se tu napt bez nich.
IBentivogliov tak postupovali po nvratu do Bolon.
Jednoznan stanovisko tedy neexistuje, mn se od ppadu
kppadu.
eknme si alespo tolik, e pro panovnka, kter se vc boj
vlastnch poddanch ne toku zven, maj svj smysl. Vopanm
ppad a na n nespolh. Nejspolehlivj pevnost je takov
vlda, kter nevyvolv nenvist lidu. Ped tou stejn panovnka
nezachrn sebepevnj tvrz, protoe se vdycky najde piinliv
soused, jen jeho lidu nabdne svou zbra.
V posledn dob pinesla pevnost uitek jen hrabnce zForli
po zavradn jejho manela. Utekla se do n avykala tam pomoci
zMilna proti vzbouenmu lidu amla velk tst, e se prv
nenael nikdo ciz, kdo by se chopil pleitosti. Kdy ji vak pozdji
napadl Cesare Borgia, byla j pevnost kniemu, protoe lid se
pidal na jeho stranu. Stavt tedy pevnosti i nestavt, tak vlun
otzka nestoj.
75

Spolh-li vak panovnk na opevnn anedb pitom nenvisti

poddanch, takovmu nen rady ani pomoci.

76

KAPITOLA JEDENADVACT
Jak am se zskv cta lidu
Nic nen vtomto smru innjho ne velk vtzstv avlastn pklad statenosti, jak si meme ovit na naem souasnkovi, panlskm krli Ferdinandu Aragonskm65. Akoli zpotku
nesedl pli pevn na svm trn, neustlmi aspnmi vboji
se postupn stal prvnm mezi kesanskmi krli. Dobyl si respektu
islvy.
Hned na potku sv vldy zatoil proti Granad ajej dobyt
se stalo zkladem pt moci. Souasn tm dokonale zamstnal
kastilsk barony, take nemli ani as pomyslet na vzpouru, ane
se pozdji staili rozkoukat, drel moc u pevn vrukou. Bhem
dlouh vlky si pozvolna vybudoval spolehlivou azdatnou armdu,
ji ivil zprostedk crkve adobvanch zem. Aby se pozdji
mohl pustit do plnn dalch, mnohem draznjch pln, vyhnal
ze sv e Maury aidy, aby si naklonil crkev. To byl tak jeho
jedin politovnhodn anemoudr tah. Ve jmnu crkve pak
zatoil proti Africe, vtrhl do Itlie anapadl Francii. Jedna vprava
sthala druhou. Ne lid stail strvit div aobdiv nad jednm
vtzstvm, u zanalo dal taen. Na vzpoury neml nikdo ani
pomylen.
Lesku avnosti vak nedodvaj vldcm jen ajen vlen
spchy, ale iobratn sprva zem. Napklad takov Barnab
zMilna se dobe vyznal vlidech avdl, jak si zjednat povst
spravedlivho aschopnho mue. Nikdy neopomnl ocenit njak
mimodn in nebo potrestat pein, ato tak, e se otom dlouho
mluvilo.
Jen takovho panovnka si vichni v, kter nezaujm obojak
stanoviska, bez vhrad se stav na tu nebo na onu stranu, je bu
77

ptelem, nebo neptelem. Neutralita se pli nevyplc. Kdy se

dva perou, mus vdt, vtzstv by ti vc ublilo. Ale ikdy to
nev, je poctivj ivhodnj zaujmout oteven stanovisko ajt
do boje. Neudl-li to, bude prvn obt vtze kvelk radosti
poraenho anikomu nebude stt za to, aby ti pomohl. Po
spojenci, kter stoj vkritick chvli se zaloenma rukama, netou
ani vtz, ani poraen.
Antiochos vthl do ecka na podn Aitl, aby jim pomohl
proti mu, asouasn vypravil posly kAchjm, aby jim rozmluvil
vmovn ve prospch man. man odpovdli tm, e je
naopak vyzvali ke spolenmu boji. Vachjsk rad, kde vyslanci
obou stran vystoupili, ekl msk legt: Je sice pohodlnj
nemchat se do vlky, ale na druh stran nen pro vs
nevhodnjho postoje: piprav vs ovnost avai zemi
osvobodu - vtz vs pohlt.
Jen neptel nalh na panovnka, aby zachoval neutralitu, ptel
naopak d, aby ses mu nezasten postavil po bok. Ve snaze
vyhnout se momentlnmu nebezpe vol nkte krtkozrac
monarchov - sob ke kod - neutralitu. Jin, moudej, se
nevhaj postavit na stranu jednoho ze soupe, protoe kdy pak
spolu snm zvtz, a by byl sebemocnj aoni mu byli vydni
na milost, je vzn vdnost aspojeneckmi ohledy. Tak patn
toti ten n svt zas nen, aby byl schopen tak ernho nevdku,
adn vtzstv nen tak drtiv, aby pehluilo hlas spravedlnosti.
A ikdy ten, komu panovnk pispch na pomoc, pece jen
prohraje, nezapomene na prokzanou slubu, ze vech sil svmu
spojenci vnouzi pomh anikde nen psno, e se karta
vbudoucnu neme obrtit - pak sdl e vtzstv snm. Ale
tak vtom ppad, e se ani jedn zobou bojujcch stran nemus
obvat, je vhodn na jednu znich vsadit. Pispje-li panovnk
kvhe - m svho spojence do budoucna vhrsti -, vopanm
ppad mu vak pomoc tak nezapomene.
78

Jen jedno mus mt moudr vldce vdycky na pamti: vyhbat

se spojenci silnjmu, ne je sm, pokud to nen nezbytn nutn.
Vtzstv bv hok, upadne nakonec do jeho podru. Tak
doplatili Bentan na spolek sFranci proti milnskmu vvodovi.
Naopak Florenanm nezbylo nic jinho ne vsadit na jednu ze
stran, kdy pape apanl thli proti Lombardii.
Kad sebeuvlivj rozhodnut je vak vdycky spojeno
srizikem. Tak u je ten n svt zazen, e vdobr ve vykon
to, co je vdan situaci nejmoudej, abys zaehnal nebezpe,
avzpt upadne do novho, mnohem horho. Proto uvliv
mu vol zmonch zel to nejmen.
Dal prostedek, jak si zskvat ctu svch poddanch, je pe
oumn avdu, ojejich neustl rozvoj. Oceovn
avyznamenvn vdc, umlc, ale iprostch oban za piinlivost pat knejinnjm. Vdy spch vktermkoli oboru
lidskho konn slou krozkvtu aposlen sttn moci vbec.
Podpory se mus dostat vem, co se splnm zaujetm vnuj svmu
povoln - a je to obchod, zemdlstv i cokoli jinho -, aje
teba dt jim zruky, e co vytvo, nepijde vnive, nebo e to
nezhltnou zven dan. Pro spokojenost obyvatel jsou tak
dleit ve vhodnch ronch obdobch rzn slavnosti azbavy.
Kad msto m sv cechy aspolky, kter podaj pravideln
shromdn. Ani tm by se panovnk neml vyhbat, ml by
pichzet mezi lid, projevovat vpravou chvli tdrost auznalostsamozejm bez hony na sv hodnosti prvnho mue ve stt.
Jej dstojenstv je prvn azkladn podmnkou za vech okolnost.

79

KAPITOLA DVAADVACT
O ministrech
Vbr vhodnch mu pro dleit funkce ve stt m rovn
nemal vznam. Podle jejich kvalit bv posuzovn ipanovnk.
Jsou-li patn, nestoj ani panovnk vtinou za nic, anaopak,
obklop-li se schopnmi mui, kad ho m za mue na svm mst,
protoe um rozeznat skutenou hodnotu od pozltka.
Pro pklad nemusme chodit daleko: tak znamenitho ministra,
jako byl pan Antonio da Venafro66 vsienskm vvodstv Pandolfa
Petrucciho, si mohl zvolit jen prozrav vldce.
Zpsobilost i nezpsobilost lovka pro vykonvn urit
sttn funkce lze pedem odhadnout podle tchto t podmnek:
bu rozum sv vci sm anikoho dalho nepotebuje, nebo si
um dt od jinch schopnch poradit, anebo sm nic nedovede
posoudit, niemu nerozum ana rady nesly - aten nen kniemu.
Pandolfo mon nepatil do skupiny prvn, ale bezpochyby do t
druh. Umt ocenit, kolik chytrost nebo naopak hlouposti je
vponn toho druhho, schopnost rozliit sprvn tah od
nesprvnho, na to nen teba dn zvltn geniality, ale je to
zruka, e na takovho panovnka si ministr spodfukem alst
nepijde ad si pozor.
Poznat, zda me bt nkdo dobrm ministrem, lze snadno
atakka neomyln podle zkladnho mtka: mysl-li vdy ave
vem hlavn na sebe asvj prospch, pro takovou funkci se nehod.
Mu ve slubch sttn moci nikdy nesm myslet na sebe, ale na
prospch zem avladae aprojednvat sttn zleitosti snm. Na
druh stran si mus panovnk dobrho ministra umt vit, nesm
ho pehlet, m ho vyznamenvat apatin oceovat, aby si ho
zavzal vdkem kvrnosti aoddanosti. Jen tehdy, nasyt-li jeho
80

ctidost ipirozenou lidskou touhu po pimen ivotn rovni,

bude mu slouit dobe aodpovdn, protoe bude vdt, e kad
mon pevrat ohroz nejen panovnka, ale ijeho.
Jsou-li ministi estn avldce uznal - mohou se na sebe
navzjem spolehnout advovat si. Nechov-li se vak jedna ze
stran podle tohoto pravidla, urit na to doplat.

81

KAPITOLA TIADVACT
Komu naslouchat akdy
Kad dvr obchz smrteln nebezpe patolzalstv apochlebovn aodolat mu doke jen stzliv mu adobr znalec lidskch
povah. Ti, co se pli zabvaj sami sebou avlastnmi skutky,
podlhaj snadno sebeklamu, anejsou tud imunn ani vi
lichocen. Je jen jedin zpsob, jak se nestat jeho obt - dt lidem
najevo, e t pravdou neuraz. To ovem neznamen, e si me
pijt kdekdo avykldat vldci bez obalu, co ho napadne. Takov
pn pijde ovnost jedna dv.
Moudr vol vdycky stedn cestu: rad se jen szkm kruhem vyvolenc, ato jet jen tehdy, kdy on sm chce. M se
dovolvat jejich nzoru ve vem dleitm achovat se klenm
rady tak, aby je podncoval kco nejvt otevenosti, ale pak m
rozhodnout sm ana svm postoji setrvat. Kdo dopv sluchu
kdejakmu snaivci, mn sv rozhodnut kam vtr tam pl, ten
je vem pro smch. Akdo podlh tomu, co sm chce slyet,
nedopadne lp.
Pter Luca67, vyslanec nynjho csae Maxmilina, jednou
utrousil, e se Jeho Velienstvo nikdy snikm nerad, nicmn e
stejn nerozhoduje podle svho. Chov se tedy prv opan, ne
j doporuuji. Je to tajnstksk vldce, kter ml osvch
plnech amnn druhch ho nezajm. Kdy pak sv rozhodnut
zane uvdt ve skutek, vjeho okol se proti nim zvedne odpor
aon, nevda kudy kam, od nich sten nebo pln upout. Nikdo
vak nev, co vlastn chce, co sleduje, ana jeho slova nen
spolehnut.
Panovnk se m radit ve vech dleitch zleitostech, trpliv
vyslechnout iprotichdn mnn - dt najevo hnv, kdy vyct
82

klikovn, ale na druh stran si ponat tak, aby nepovolanm

rdcm zala chu.
Mnoz se domnvaj, e vlada vd za svj spch dobrm
rdcm. To je velk omyl. Kdo sm nen moudr, ned na dobr
rady. Vjimka potvrzuje pravidlo, ato tehdy, odevzd-li se do
rukou jedinho mimodn schopnho mue. Vtom ppad vak
dlouho vldnout nebude ajeho vyvolenec ho zbav trnu.
Neschopn panovnk nic nesprav ani tm, e se bude radit sjinmi,
schopnjmi, protoe nebude vdt, jak sjejich nzory naloit
asladit je, neum oddlit zrno od plev aprohldnout, kdy sleduj
vlastn zjmy. Je teba brt lidi takov, jac jsou, avdt, e jsou
dob jen tehdy, pimje-li je ktomu nutnost. Proto plat, e dobr
rada nedl dobrho vldce, ale naopak e moudr vldce je
prapinou apvodcem dobrch rad.

83

KAPITOLA TYIADVACT
Pro italsk knata pila omoc
iny kadho novho panovnka jsou daleko vc stedem pozornosti ne iny pna ddinho, aprojev-li se jako zdatn, zsk
si mnohem vc avrnjch stoupenc. Souasn stav vc toti
lidi zajm daleko vc ne minulost, akdy se jim da dobe, po
niem jinm neba. Tak doshne vldce dvoj slvy: e nabyl vldy
vnov zemi ae ji spomoc dobrch zkon, spolehlivho vojska
arozumnmi opatenmi zvelebil. Naopak sklid dvojnsobnou
hanbu ten, co se na trn narodil, ale vlastn neschopnost ho pozbyl.
U jsem se zmnil otom, e neapolsk krl, milnsk vvoda
amnoz jin italt panovnci pili omoc proto, e si bu neporadili
svojky, jin zas slidem nebo lechtou. Vldce, kter se vyhne
tmto chybm am prostedky na to vydrovat vojsko vpoli, toho
nikdo moci nezbav. Filip Makedonsk, ne otec Alexandra
Velikho, nbr ten, kter utrpl porku od Tita Quintia, nevldl
sice tak velkou asilnou jako ekov amani, kte ho
ohroovali, rozuml vak vojenskmu umn, uml si naklonit lid
audret dvru lechty, atak jim dokzal odolvat dlouhou adu
let audret svou i, ikdy ochuzenou onkter msta.
Za ztrtu trnu me kad podkovat jen sm sob. Vmru
nepomysleli, e mohou pijt zl asy (koho napadne potat
sboukou, kdy je nebe jako vymeten?), akdy nastala doba
zkouek, vzali do zajech, msto aby honem budovali obranu,
akojili se nadj, e je jednoho dne povol lid zptky, a petee
e vtzovy zpupnosti. Ito se samozejm me stt, ale rozhodn
se na to ned spolhat. lovk nem padat na zem apotat stm,
e ho nkdo zvedne. Bu ktomu nikdy nedojde, anebo dojde-li,
nen to zrovna bezpen, protoe takov nvrat je poniujc,
84

nezvis na vldci.
Jen takov vlda je spolehliv atrval, kter spolh sama na
sebe avlastnmi silami se dovede ubrnit.

85

KAPITOLA PTADVACT
Jakou roli hraje vlidskm ivot osud ajak mu elit
Mnoho lid vilo adosud v, e pozemsk dn d Bh
aosud aani sebevt chytrost na tom neme nic zmnit. Ztoho
plyne pohodlnick zvr, e kad nmaha je marn anejlep je
prost se svmu losu poddit. Zejmna te, kdy jsme dnes adenn
svdky obrovskch zmn anenadlch zvrat, tento nzor obecn
panuje. J si vak myslm, e svobodn vle lovka nen jen
przdn slovo. Vechno je zpoloviny dlem osudu azpoloviny,
anebo alespo zsti, dlem lovka.
Pirovnal bych osud krozvodnn ece, kter zaplavuje roviny, vytrhv stromy, bo domy, splavuje hlnu ajinde ji ukld.
Vichni ped n utkaj, vzdvaj se ped nezkrotnost ivlu anesna
se vzdorovat. To je vechno pravda, ale zdaleka to neznamen, e
by lid vdob, kdy pokojn tee svm korytem, nemli budovat
hrze, hloubit eit azvyovat behy, aby omezili jej niiv
bezuzdn nsledky, a pijde doba povodn.
Stejn je tomu sosudem. Uke svou zhoubnou moc vude
tam, kde mu nestoj vcest organizovan sla, anape se prv
tam, kde nejsou behy ahrze, kter by ho zadrely. Rozhldnete-li se po dnen Itlii, piznte mi, e si ty pevratn zmny
zavinila sama. Zaskoily ji, protoe byla bez hrz ansp. Kdyby
byla opevnn jednotnou hradbou statenosti jako Nmecko,
panlsko nebo Francie, povode pevrat by nenatropila tolik
kod, nebo by se nm vyhnula. Jen tolik tedy ktomu, jak elit
osudu.
Podvme-li se na jednotliv ppady, na prvn pohled se zd,
e akoliv ten kter panovnk vniem nezmnil po lta sv chovn
aponn avldl pod stejn, pesto takka pes noc zpln slvy
86

aprosperity upadl do naprost bdy. Pohled zblzka nm vak ekne,

e se dopustil nkter zchyb (vtinou ivce pehmat narz),
on jsem vpedchozch kapitolch podrobn pojednal. Strun
akrtce: nezajistil se pro patn asy, adokud vl dobr vtr, jeho
loka hladce plula. Jakmile se vtr utiil, musel ztroskotat. Trvale
spn me bt jen ten, kdo se pizpsob mncm se
podmnkm.
Lid dospvaj kvytenmu cli rozlinmi cestami: jeden
opatrn, druh zbrkle, nkdo nsilm ajin zas lst, jeden trplivost adruh bezohlednou rznost. Vichni maj stejnou anci
doshnout svho. Apesto vidme, e kdy dva dlaj tot,
nedopadnou stejn, anebo akoliv jednaj naprosto rozdln,
pochod do puntku shodn. Pina je prv vhistorickch
okolnostech, snimi jednaj bu ve shod, nebo vrozporu.
Postupuje-li panovnk obezetn atrpliv ajeho postup
odpovd dob, vechno jde dobe. Zmn-li se vak podmnky
aon svj zpsob vldy nepizpsob, pijde ovechno. Jenome
kdo je tak prozrav aprun? Kdo se doke pinutit opustit
osvden zpsoby? Kdo doke proti sv pirozenosti jednat
podle poteby teba nsiln abezohledn? To je dno jen
mlokterm.
Vezmme napklad takovho papee Julia II.: jednal vdy
avude bezohledn, aprotoe doba jeho zpsobm pla, slavil
jeden spch za druhm. Pi jeho prvn vprav proti Boloni, jet
za ivota Giovanniho Bentivoglia, se zn Bentan snaili
vykroutit. Ani panlskmu krli se moc nechtlo, atak otom
jednal nejprve sFranci. Pape se vak nedal nim zastavit asmle
vythl do pole, panl aBentan honem nevdli,jak se
zachovat, jedni se ho bli, druz zas chtiv pokukovali po
Neapolskm krlovstv, je by byli rdi zskali zpt. Francouzsk
krl se na jeho stranu pidal, protoe potal sjeho pomoc
kpokoen Bentan. Atak pape Julius svou rznou troufalost
87

doshl toho, eho dn zjeho moudrch pedchdc. Kdyby byl

staenm pokal, a bude mt vechno uspodno azabezpeeno,
nebyl by se hnul zmsta. Francouzsk krl by se byl vytel
avhavost ostatnch by mu byla vzala odvahu. Ive vech svch
dalch krocch jednal naprosto stejn aml spch, protoe il
pli krtce anedokal se zmn doby, jim by se byl musel
pizpsobit ajednat proti sv povaze. Nikdy by to nebyl dokzal
abyl by peduren kzhub.
Zruka trvalho spchu je tedy prv vpizpsobovn.
Apesto si myslm, e je vdycky plodnj jednat rzn ne
opatrnicky, protoe tstna je ena, ajen dokud ji ovld pevnou
rukou, udr si ji. Peje mladm, prudkm asmlm, aodvrac se
od chladnch pot.

88

KAPITOLA ESTADVACT
Vzva k vysvobozen Itlie od barbar
Pohled na stav dnen Itlie ukazuje, e mlokter doba byla
kdy pznivj pro nstup schopnho aprozravho panovnka.
Pmo po nm vol aslibuje slvu jemu atst vem obanm.
Byla nezbytn poroba izraelskho nroda, aby se ukzala
Mojova zdatnost, rozptlenost Athan, aby se projevila
velikost Thseova, tlak Peran Mdy, aby vynikla zmuilost
Krova, atedy zcela katastrofln stav dnen Itlie, porobenj
ne id aPeran arozptlenj ne tehdy Athan, zbdaen
azpustoen zem nabz anci, aby mohl zazit italsk gnius.
Obas se sice vyskytl mu, kter se zdl dvat jiskiku nadje
na lep pt, ale vdycky byl sraen vrozletu azaskoen osudem,
anae zem dodnes ek, kdo zhoj jej rny, ukon pustoen
adrancovn Lombardie, Neapolskho krlovstv aTosknska,
kdo vyzne vedy, je ji tak dlouho vysiluj. Doslova otvr svou
nru tomu, kdo pozvedne prapor zprachu, aje schopna jt za
nm ve jmnu ehokoli.
A nen povolanjho nad pslunka Vaeho vzneenho rodu,
za nm stoj Bh acrkev, pro kol vykupitele. dn ztch
slavnch mu minulosti, a byli jakkoli vjimen, neml tak
pznivou situaci, jako je ta nae dnen, jejich cl nebyl onic
spravedlivj aBh jim nepl tolik jako Vm. Spravedliv je
takov vlka, kter je nevyhnuteln, apoehnan ty zbran, kter
jsou posledn ajedinou nadj. Nedopuste, aby vylo nazmar to
obrovsk veobecn odhodln, je doke smst zcesty kadou
pekku, nepehldnte nevdan bo znamen, rovnajc se
vznamem rozestupujcmu se moi, oblaku ukazujcmu cestu, ze
skly vytryskl vod aznebe padajc man, kter vst Vai
velikost. Ve ostatn je ve Vaich rukou. Bh ns nezbavil svobodn
89

vle at sti slvy, je nm pslu, atak sjeho pomoc abohat

orady historie nemete kloptnout.
dn div, e nikdo zpipomnanch Ital nedokzal to, co lze
oekvat od Vaeho slavnho rodu, e po bezpoetnch pevratech
avlkch vyprchala italsk vojensk zdatnost. Pinou je patn
politick uspodn zem anenael se zatm nikdo, kdo by zavedl
nov. Nen slavnjho posln pro panovnka ne zaveden novch
podk azkon, jejich velkorys apevn zakotven. AItlie je
poddajn materil, kter jen ek na ruku toho, kdo by ho uhntl.
Nemaj-li Italov dostatek udatnosti vmyslch, vdech ji maj,
jsou zrun, obratn asiln, jen se podvejte na souboje, tam tyto
vlastnosti vyniknou. Ve vojsku zanikaj, protoe se jim nedostv
schopnho vojevdce vele. Ti dnen velitel nic nechpou,
niemu nerozumj, nikoho neposlouchaj amysl si, e spolkli
vechnu moudrost svta, do veho se pletou. Jak div potom, e
se nedokzali prosadit avynutit si autoritu, e vojska sloen jen
zItal vdn ztch mnoha vlek vposlednch dvaceti letech
neobstla (Taro68, Alessandria, Capua, Janov, Vail, Boloa iMestre).
Prvn, co by tedy V slavn rod musel na cest kosvobozen
zem vykonat, by bylo zaloen vlastnho vojska. Nen vrnjch,
udatnjch alepch vojk nad Italy, aje-li kad znich dobr,
dohromady tvo celek skvl, postav-li se jim velo sm vldce
abude-li on peovat, jak nle. Pak si na nm kad neptel
vylme zuby.
Akoli vcarsk apanlsk pchota nahnj vem strach,
ani jedna nen bez slabin: panl si neporad sfrancouzskou jzdou
avcary udol mnohem houevnatj pchota panlsk. Svd
otom bitva uRavenny, kde se panl stetli snmeckou
pchotou, kter bojuje ve stejn formaci jako vcarsk. Pohybliv
panl se svmi kulatmi tty pronikali nmeckmi adami jako
n mslem adokzalo je zatlait a jezdectvo.
90

Znme-li tedy Achillovu patu jedn idruh pchoty, musme

postavit vojsko jinak: aby odolalo jzd avydrelo npor
sebepohyblivj pchoty. d to zmnu taktiky boje anov
zbran. Prv takov novinky dobvaj vojevdcm vhlasu.
Itlie ek. Ujmte se tohoto kolu soptimismem avrou, kter
lovku dodv vdom spravedlivho cle, aby se nae zem pod
Va korouhv znovu zaskvla vpln slv aslova Petrarky se stala
skutenost.69
Ctnost proti zuivosti
se chop zbran, vkrtku ji smete.
Vdy pedk udatnosti
kvt vitalskch srdcch dosud kvete.

91

POZNMKY
1

z neurozenho anevznamnho rodu - Machiavelli si sice

dlal nroky na vzneen pvod, dajn sahajc a kmarkzi Ugovi Tosknskmu, ale skutenost je, e jeho otec
Bernardo byl doktorem prv aneil si zrovna na vysok
noze amnohdy byl nucen prosit opjky, jak ostatn sm
piznv ve svch Knihch vzpomnek.
Francesco Sforza - (1401-1466) svou moc zskal dky vojensk sle svho otce. Po tech letech obrany Milnu proti
Bentkm se sBentany spojil astal se pnem Milnu.
panlsk krl - je jm mnn Ferdinand Aragonsk, ktermu se podailo Granadskm mrem pipojit ke panlsku
nejprve Neapolsko (1501) ao ti roky pozdji iSiclii.
vlastn silou - voriginle se hovo ovirtu, co doslova znamen ctnost. Pro M. (i jin renesann spisovatele) je toto
slovo synonymem pro vysokou hodnotu morln, intelektuln imateriln, kter povzn jedince nad ostatn.
u jinde - pravdpodobn narka na jin dv dla N. M.,
toti ivot Castruccia Castracaniho zLukky aFlorentsk
letopisy.
vvoda ferrarsk - jde oAlfonsa I. dEste (1476-1534), tetho manela Lucrezie Borgie. Vstoupil do Cambraisk ligy
asJuliem II. aLudvkem XII. bojoval proti Bentanm,
kter roku 1509 porazil uPolicelly. Zsluhou Julia II. ho
vak Liga ipes tento spch zbavila velen. Byl to skvl
vlenk, kter proslul zejmna tm, e vytvoil nejlep dlostelectvo Evropy. Byl trvalm protivnkem Medicej
apape Lva X. (vl. jm. Giovanni deMedici) aKlementa
VII. (vl. jm. Giulio deMedici). Byl ochrncem aptelem
92

9
10

11

12

13

14

15

bsnka Lodovika Ariosta, kterho povil diplomatickmi

koly.
pape Julius - jde obojovnho Julia II., vlastnm jmnem
Giuliano della Rovere, kter vytvoil spolu sBentany, vcary. Angliany apanly Svatou ligu, je si vytkla za cl
vyhnn Francouz zItlie.
Ludvk XII. - (1462-1515) se sice roku 1499 zmocnil Milnska, ale Lodovico il Moro je zskal roku 1500 nazpt.
Francouzm se vak podailo Lodovika zajmout, ato zradou vcar. Pevezli ho na zmek Loches, kde zemel r.
1508.
Turci vecku - M. m na mysli dobyt Konstantinopole
Turky, Mohamedem II. (1453).
Achjov aAitlov eck kmeny, kter povolaly many
na pomoc proti Filipovi Makedonskmu, atak jim poskytly
pleitost zachytit se vecku aovldnout je.
Karel VIII. - dobyl neapolsk krlovstv, ale za vtzstv
vdil vlastn jen tomu, e se mu podailo roku 1495 uniknout za cenu velkch ztrt ped vojskem ligy italskch knat.
ctidost Bentan - mn se tm snaha Bentan, kte
ovldli u Bresciu aBergamo, rozit panstv ina Cremonu
ajin msta.
Janov - zskali Francouzi aFlorencie se zavzala Ludvkovi
XII. pomhat pi dobvn Neapolska opltkou za to, e
Francouzi j pomohou vboji sPisou.
vvoda zFerrary - je jm Francesco Gonzaga, manel nejznmj eny italsk renesance Isabelly dEste, kter pedtm vedl vojska proti KarloviVIII.
hrabnka zForli - Kateina Sforzov (1463-1509) po smrti
93

16

17

18
19

20

manela Girolama Riaria zskala moc nad Imolou aForli.

Provdala se potom za Giovanniho deMedici, snm mla
syna, znmho jako Giovanni delle Bande Nere.
jedni se bli papee, druz Bentan - papeem je mnn
Alexandr VI., vl. jm. Rodrigo Borgia, panl, kter roku
1492 usedl na papesk stolec. Zaal vyhlaovat iprovdt
prakticky svtskou moc papee aza pomoci syna Cesara
Borgii ovldl celou stedn Itlii. ABentek se bla vlastn
cel Itlie, protoe se rozpnaly ipo soui smrem kLombardii aRomani. Kdy se roku 1502 Cesare Borgia rozhodl
thnout proti Florencii, upustil od myslu jen pod hrozbami
ze strany Francouz.
Ludvk se tedy... - vstoupil do ligy mrem vCambrai roku
1508, roku 1509 porazil Bentky vbitv uAgnatelle, atak
Serenissima pila ovechno arepublice hrozilo nebezpe.
Navc se Ludvkovi XII. podailo zskat od Alexandra VI.
zruen manelstv sdcerou Ludvka XI. Johannou, kter
byla sestrou Karla VIII. List spapeskm zruenm satku
krli pivezl syn papee Cesare, sm u kardinl, kter navc
pivezl kardinlsk klobouk ipro arcibiskupa rouenskho
Ambroise (Machiavelli ho poznal pi sv prvn diplomatick
misi ufrancouzskho dvora roku 1500). Cesare opltkou
dostal od francouzskho krle vvodstv valencesk, odtud
jeho pdomek duca Valentino.
Dreiova e - jde oDreia III. (337-330 p. n. l., vldl
vPersii), kterho porazil Alexandr Velik.
krtce po dobyt Asie... - bylo to vletech 344-327 p. n. 1.
Po jeho smrti se oimprium podlilo sedm jeho velitel, ale
astmi rozbroji je pivedli krozpadu.
sandak - administrativn jednotka tureckho impria, zruen teprve roku 1921.
94

21

22

23

24

25

26

...vzpoury... - Machiavelli m na mysli vzpoury proti mu,

zejmna galsk povstn zlet 53 a 52 p. n.1., kter potlail
G. I. Caesar. Ale jako bylo odlin postaven Galie aFrancie, tak se zmnily ipodmnky apiny odporu.
man - sice zniili roku 146 p. n. 1. Kartgo, nicmn
Capua zstala zachovna aspo materiln, ikdy ztratila
samosprvu.
Pisa po stu ltech... - Florencie zskala Pisu na Gabriellu
Ciscontim roku 1405, ztratila ji po vpdu Karla XIII. roku
1494, ale znovu ji dobyla roku 1509, kdy se boje zastnil
iMachiavelli ve funkci tajemnka Rady deseti.
Moj, Kros, Romulus, Thseus - Machiavelli asto klade
vedle sebe legendrn iskuten postavy astejn nakld
isudlostmi.
vlda Md - mezi VII. aV. stoletm p. n. 1. nejrozshlej
e vzpadn Asii, teprve porka krle Astyaga r. 559 p.
n.1. Krem znamenala zatek vldy Peran, kter skonila Dreiem III. Kros nejprve porazil ldskho krle Kroisa, pak si podmanil Malou Asii, Srii, Arbii, st Asrie
aroku 538 p. n. 1. dobyl iBabylon. Dovolil idm vrtit
se do Judeje aznovu vystavt jeruzalmsk chrm. Patil
knejosvcenjm monarchm starovkho Vchodu.
Zahynul pi vprav proti Sktm r. 529 p. n. 1.
Girolamo Savonarola- proslul postava florentskch djin.
Pochzel zFerrary, kde se narodil roku 1452, ale jako dominiknsk mnich zskal proslulost jako kazatel vkostele sv.
Marka ve Florencii. Kdy byli roku 1494 vyhnni Medicejov, vyhlsil sPierem Soderinim Florentskou republiku,
kter trvala a do roku 1512. Dostal se vak do sporu se
stoupenci Medicej afrantikny, ale zejmna spapeem
Alexandrem VI., ato ho stlo ivot. Byl oben ajeho tlo
95

27

28

29

spleno na hranici 23. kvtna 1498. Pd Florentsk republiky fakticky znamenal konec mylenky stedovkho komunlnho zzen.
Hiern Syrksk - tyrani toho jmna byli na Siclii dva.
Hiern I. vldl vSyrksch od r. 478 p. n. 1., vyznamenal
se tm, e podporoval vdy, umn (nap. Pindara, Aischyla
ajin) asport. Bitvou uKmy r. 474 p. n. 1. zniil moc
Etrusk. Vnaem ppad jde oHierna II. (306-214 p.
n.1.). Ten byl neptelem Kartgian, nicmn zaslouil
se ovypuknut prvn punsk vlky. Pronsledoval toti
Mamertiny, kampnsk oldne, kte loupili na Siclii,
akdy ti vtsni podali opomoc m, zavdali podnt
kvlce sKartgem. Ve druh punsk vlce stl na stran
man. Jinak proslul jako vldce peujc okulturn ihospodsk rozkvt Siclie, kter se jako prvn msk provincie stala obilnic Itlie. Jeho styky sArchimdem jsou pipomnny legendou ojeho zlat korun, vn Archimdes
objevil pms stbra, kdy aplikoval svj objev - hydrostatick zkon.
Dreios dosazoval knata - Dreiovo imprium bylo rozdleno na 20-30 satrapi, jim vele stli satrapov. Jeho
snaha po uchvcen ecka skonila krutou porkou uMarathnu r. 490 p. n. 1.
ml vmyslu zskat... - pape Alexandr VI. Borgia skuten pi oblhn Gaety, kdy hrozilo vtzstv panl, zaal
se panly vyjednvat proti Francouzm, ale plny mu pekazila smrt (podlehl pravdpodobn mrtvici). Vzhledem
ktomu, e souasn onemocnl iCesare Borgia, vznikly
povsti otom, e byli otrveni. Na msto Alexandra VI. nastoupil Pius III., vl. jm. Francesco Todeschini Piccolomini,
kter vldl pouhch 15 dn. Po nm nastoupil Giuliano della
96

30
31

32
33

34

35

Rovere jako pape Julius II., aten se ukzal bt velkm

odprcem Borgi, pestoe se sjejich stoupenci dohodl ped
volbou, aby zskal ijejich hlasy.
Agathokls - syrksk tyran vletech 301-289 p. n.1., kter
sjednotil Siclii.
Hamilkar-punt vojevdcov tohoto jmna byli dva. Prvn
znich velel kartginskmu vojsku proti Agathokltovi, vdci
demokrat vSyrksch, kter sKartgem ti roky bojoval
ivAfrice. Byl snm nucen uzavt mr vr. 306 p. n. 1.
Druhm, onm se zmiuje Machiavelli, je Hamilkar spjmenm Barka (punsky Blesk), kter bojoval smany
vprvn punsk vlce nejprve vtzn, ne byl poraen r. 242
p. n. 1. vnmon bitv uAegatskch ostrov.
Oliverotto Eufreducci - se zmocnil Ferma roku 1501, ale
orok pozdji byl na pkaz Cesara Borgii zardouen.
Paolo Vitelli - psobil jako hlavn velitel florentskch milic
proti Pise, ale za zradu byl roku 1499 ve Florencii popraven.
Nabis - spartsk tyran vletech 205 - 192 p. n. 1., kter si
zskal lidov masy avyuil patn situace Filipa Makedonskho. Nakonec ho vak msk konzul Flaminius obklil
adonutil podat omr.
Gracchov - Gracchus bylo pjmen vrodu Semproni,
znich vynikli dva brati - Tiberius Sempronius aGaius
Sempronius. Star znich se roku 133 p. n. 1. stal tribunem
lidu azahjil taen proti vnitn krizi ve stt prosazovnm
nvrhu pozemkov reformy, podle n by nikdo neml mt
vc ne pt set jiter pdy. (Jitro msk byla plocha zhruba
tvrt hektaru, jinak plocha, kterou pr vol zoral za jeden
den.) Uvolnn pozemkov fond ml bt rozdlen mezi bez97

36

37

38

39

zemky, m Tiberius Sempronius zamlel zabrnit prohlubovn majetkovch rozdl azvyujc se zadluenosti,
kter mla za nsledek iuvren do otroctv. Pot byla
ovem vtom, e nebylo snadn urit, co je pda soukrom
aco sttn. Tiberius Sempronius zamlel prosadit idal
prvn reformy azkrtit dlku vojensk sluby, kter trvala
20 let. Patricit vak zabrnil tomuto radiklovi, aby se stal
tribunem podruh, abhem vypuknuvch nepokoj byl
Tiberius Sempronius zabit istemi sty svch pvrenc.
Odeset let pozdji se stal tribunem jeho mlad bratr Gaius
Sempronius, kter pokraoval vbratrovch pozemkovch
reformch. Dle se mu podailo prosadit opaten, e chud
dostvali obil zobecnch zsob, azmnu zkona
osoudnictv, m zskal na svou stranu ijezdce.
Neprozetelnm poadavkem oudlovn obanskho prva
latinskm obcm aprovincim latinskho prva ztratil valnou
vtinu podprc. Vnastlch nepokojch zahynul istemi
tisci stoupenc. Machiavelli bratry Gracchy chvl za jejich
mysly.
Giorgio Scali - tento bohat florentsk man se po povstn esa vlny - ciomp - stal roku 1378 spolu sTommasem Strozzim vdcem lidu.
Nmeck msta- akoli Machiavelli nikdy Nmecko nepoznal (zdrel se pouze vTyrolch udvora csae Maxmilina), nic mu nebrnilo vtom, aby se onm nezmnil sobdivem.
vpd Karla VIII. - dolo knmu vroce 1494. Bentky byly
vroce 1484 nuceny uzavt vBagnoli mr sligou mst, kter se proti nim spojila.
napklad Sixtus - jde opapee Sixta IV., vlastnm jmnem
Francesco della Rovere (1414-1484). Jako syn rybe vstou98

40

41

42

43

44

45

46

pil do frantiknskho du, pozdji se stal generlem du

Mench brat - minorit, a nakonec pod jmnem Sixtus
IV. usedl na Petrv stolec. Znm je jeho portrt od Tiziana
Vecellia apo nm je pojmenovna ikaple sMichelangelovm
Poslednm soudem.
Julius II. - se nejprve zmocnil Perugie po dohod sBeglionim aroku 1500 vthl do Florencie, odkud vyhnal Giovanniho Bentivoglia.
Lev X. - vldl prv vdob, kdy Machiavelli psal toto dlo.
Vlastn jmno tohoto papee je Giovanni Medicejsk (byl
synem Lorenzovm). Roku 1516 podepsal konkordt sFrantikem I. aproslul jako ptel litert auenc.
to zavinily nae hchy - slova ze Savonarolova kzn 1.
listopadu 1494, kdy Karel VIII. ohrooval Florencii: Tv
zloinnost, bezbonost, smilnost, oberstv aukrutnosti, Itlie, me, Florencie, jsou pinou naeho utrpen.
Filip Makedonsk - nejprve za pomoci Thessalc aThban sv taen vyhrl, pak se vak obrtil iproti nim apodrobil
si je.
dky Carmagnolovi - jde ohrabte Francesca Bussoneho,
hrabte zCarmagnoly, jen od Filipa Viscontiho peel
kBentanm, kte ho vak po porce Milnskch uMaclodia zaali podezrat ze zrady, akdy se dostavil do Bentek, byl popraven. Je hrdinou vznamnho dramatu Alessandra Manzoniho Hrab zCarmagnoly.
po nm nsledovali - jde oslavn bentsk kondotiry Bartolomea Colleoniho, kter pochzel zBergama ail vletech
1400-1476, Roberta San Severina aNiccola Orsiniho.
proti Ferrae - Julius II. zde byl poraen Alfonsem dEste
amusel opustit idve dobytou Bolou (1510). Nakonec se
99

47

48

49

50
51
52

53

54

55

spojil sFerdinandem Aragonskm.

u Ravenny - panl byli poraeni 11. dubna 1512 Francouzi, ale smrt generla Gastona de Foix byla pinou toho,
e Francouzi odthli zRoman iLombardie, kdy ve slubch papee pipochodovalo vojsko vcar.
deset tisc Francouz kPise - ti vak byli ve Florencii sp
na obt, jak to zakusil sm Machiavelli ve funkci tajemnka
Rady deseti, take je pro neplnn zvazk sionorie vrtila
francouzskmu krli.
Karel VIII. - il vletech 1422-1501, ukonil vtzn stoletou vlku, vn bojovala iJohanka zArku, aosvobodil Francii od Anglian.
Filopoimn - nazvan Pltarchem posledn ek, byl nelnkem Achjsk ligy.
souasn panlsk krl - Ferdinandova skoupost byla povstn.
proslulch tdrost - Cesare Borgia vynikal tdrost, kter
hraniila srozkazovanost. Bohatmi pennmi dary, obilm astavbou dom si zjednval popularitu aoblibu.
s florentskou mkkost - Florencie rozdmchvala nesvornost vPistoii, stranila vdycky tomu slabmu vkonkrtnch situacch ajen dky tomu se j podailo zskat Pisu.
Prvn je parlament - francouzsk parlament, tj. soudn dvr.
zahjil svou innost za panovn Ludvka IX. atrval sdlo
ml vPai na pkaz Filipa Slinho od r. 1302, kdy do nj
vstoupil itet stav, adolo tak ke zmn feudlnho charakteru parlamentu.
Marka Aurelia - adoptivn syn Amonia Pia, Marcus Aurelius Antonius, vldl osm let (161-169 n. l.) spolu sLuciem
Verrem aod roku 180 n. 1. pak sm. Tento posledn vznam100

56

57

58

59

60

61

n stoik napsal ecky uprosted vojenskho taen dlo, jm

zahjil nov literrn proud - hovory se sebou samm - nazvan Ta eis heaton (Hovory ksob). Je to soubor vah
opovinnostech, slabostech arezignaci lovka, jako ivyznn dk autorm, jim vd za svj mylenkov vvoj.
Podobn psali pozdji Augustin, Petrarca ajin.
Pertinax, Publius Elvius - msk csa, kter vldl pouze 86
dn abyl zabit pretoriny stejn jako Alexander Severus
(vldl 222-235).
Septimius Severus - vldl od roku 193 do roku 211 aprovedl
rozshl reformy vmskm vojsku. Prohlen byl za csae
svmi vojky, kte zabili po dvoumsn vld Pertinaxova
nstupce csae Marka Didia Iuliana. Avak musel se
vypodat se vzdorocsaem Gaiem Pescenniem Nigerem,
kterho prohlsili za csae legti vAntiochii. Niger byl po
porce uNicei zabit vlastnmi vojky. Sdalm zjemcem
ocsaskou hodnost, jm byl velitel britskch legi Decius
Claudius Albinus, se Severus nejprve naoko dohodl, ale pak
ho pemohl aroku 197 nechal vm stt.
Antonius Caracalla - kter vldl vletech 211-217, proslul
svou ukrutnost: nejprve zabil vlastnho bratra, aby vldl
sm, aposlze odstraoval kadho, kdo mu pipadal
podezel.
Marcus Aurelius Commodus - kter nastoupil na csask
trn roku 180 avldl ukrutn do roku 192, byl synem Marka Aurelia Antonia.
Julius Verus Maximinus - vldl sice ti roky, ale nikdy se
neukzal vm. Roku 238 ho vlastn vojci zabili uAquileie. Stejn dopadl ijeho pedchdce Varius.
Avitus Bassianus Elagabalus - Syan, kterho jako trncti101

62

63
64

65

66
67
68

letho dosadili na trn vojci roku 218, nebo pr byl synem

mezi vojky oblbenho Caracally. Jeho tylet vlda se
vyznaovala ukrutnostmi arozpadem mrav. Zabili ho
vlastn vojci roku 222. Jeho jmno vzniklo ze semitskho
slova El Gabal, znamenajcho Slunce.
Macrinus - prefekt pretoria Marcus Opellius Macrinus vldl jako msk csa jeden rok (217-218) aproslul etrnost.
Zabili ho vzbouen vojci.
Pandolfo Petrucci - Siean, kter patil knejzavilejm neptelm Cesara Borgii.
Guido Ubaldo - da Montefeltro. Byl synem Federika da
Montefeltro, vldce Urbina, odkud byl vypuzen Cesarem
Borgiou. Do rodnho msta, kde Montefeltrov vldli od
12. stolet, se vrtil a po smrti papee Alexandra VI. Borgii. Rod Montefeltr jm vymel roku 1508 po mei.
Ferdinand Aragonsk - een Katolick, manel Isabely
Kastilsk, dobyl na Maurech Granadsk krlovstv teprve
po desetilet vlce roku 1492. Podle Machiavelliho vydroval sv vojsko zcrkevnch penz, protoe svou vlku prohlsil za kovou vpravu. Po obsazen severoafrickho pobe od Oranu po Tripolis roku 1509 provedl Ferdinand
dal krok kupevnn katolick crkve vzemi, toti vyhnal
ze panlska Maury aidy.
Antonio Giordani da Venafro - prvnk aMistr Siensk univerzity (il vletech 1459-1530).
pter Luca - knz, kter byl vyslancem csae Maxmilina
X.; Machiavelli ho znal osobn.
Taro - eka uFornovy, kde Karel VIII. porazil vojsko italskch knat. Potom Francouzi dobyli postupn Alessandrie (1499), Capuy (1509), Janova (1507) anakonec
102

69

Bolon (1511).
slova Petrarky - Machiavelli se odvolv na 90. a93. ver
kancny Italia mia.

103

OBSAH
Pedmluva

Niccol Machiavelli vzneenmu

Lorenzovi Medicejskmu

11

KAPITOLA PRVN
O rznch formch vld ao rznch zpsobech,
jimi se moc zskv

13

KAPITOLA DRUH
O ddinch knectvch

14

KAPITOLA TET

15

O smench knectvch

KAPITOLA TVRT
O tom, pro se Dreiova e po smrti svho
podmanitele Alexandra Velikho nevzbouila

22

KAPITOLA PT
O tom, jak vldnout mstm aknectvm, je ila svobodn,
pod vlastnmi zkony, ne byla dobyta

25

KAPITOLA EST
O novch knectvch dobytch vlastn zbran
a vlastnmi schopnostmi

104

27

KAPITOLA SEDM
O knectvch zskanch sciz ozbrojenou pomoc
ase tstm

KAPITOLA OSM

30
37

O tch, kdo doshli moci zloinem

KAPITOLA DEVT

41

O obansk vld

KAPITOLA DEST

44

O knectvch vasech ohroen

KAPITOLA JEDENCT

46

O crkevnch panstvch

KAPITOLA DVANCT

49

O druzch vojsk ao oldnch

KAPITOLA TINCT
O pomocnm, smenm avlastnm vojsku

KAPITOLA TRNCT
O kolech panovnka ve vcech vojenskch

53
56

KAPITOLA PATNCT
O vcech, za n se lidem, apedevm knatm,
dostv pochvaly nebo potupy

KAPITOLA ESTNCT

58
60

O tdrosti askouposti

105

KAPITOLA SEDMNCT
O tvrdosti a shovvavosti, a zda je lep bt oblben,
nebo obvan

62

KAPITOLA OSMNCT
64

Jak m vldce plnit dan slovo

KAPITOLA DEVATENCT
Jak se chrnit ped nenvist aopovrenm

66

KAPITOLA DVACT
O budovn pevnost, jejich uitenosti inevhodnosti,
a ojinch pomocnch prostedcch kudren panstv

73

KAPITOLA JEDENADVACT
Jak am se zskv cta lidu

77

KAPITOLA DVAADVACT
80

O ministrech

KAPITOLA TIADVACT
82

Komu naslouchat a kdy

KAPITOLA TYIADVACT
Pro italsk knata pila omoc

84

KAPITOLA PTADVACT
Jakou roli hraje vlidskm ivot osud ajak mu elit

86
KAPITOLA ESTADVACT
Vzva kosvobozen Itlie od barbar

89

Poznmky

92
106

Z italskho originlu Opere complete (Il Principe), vydanho

nakladatelstvm Feltrinelli v Miln roku 1966, peloil, upravil,
poznmkami opatil a pedmluvu napsal Josef Hajn.
Vydalo nakladatelsv Ivo elezn v Praze roku 1997.
Vechny knin tituly nakladatelstv Ivo elezn si mete objednat na
adrese: Sluba tenm, nakladatelstv elezn, Tuchorazsk 17,
282 01 esk Brod (tel.: 0203/650 150)