Makroskopická Stavba Dřeva

Makroskopick stavba deva
urovn dev podle makroskopickch znak
stav nauky o dev 2007
vod do stavby deva
Devo
je organick materil rostlinnho pvodu

jde o soubor rostlinnch pletiv, jejich pevn st bunk
(anatomickch element) m zdevnatlou bunnou stnu
vtina bunk, kter tvo devo rostoucho stromu, je mrtv
devo se nachz pedevm u devin
Tmto termnem oznaujeme povrchovou strukturu (stavbu)

deva, charakterizovanou typickmi znaky, kterou meme
pozorovat pouhm okem, ppadn s pouitm lupy.
Znaky pro makroskopick urovn dev jsou nsledujc:
zkladn (letokruhy, deov paprsky, cvy, pryskyin kanlky,

jdro a bl, barva);
doplkov (deov skvrny, suky, zvltnosti textury, lesk, vn);
ostatn (fyzikln a mechanick vlastnosti deva ve vztahu
k makroskopickmu urovn deva hustota, tvrdost).
Znaky jsou popisovny na tech zkladnch ezech devem:
Pn ez (P) je ez veden kolmo na podlnou osu kmene.
Radiln ez (R) je podln ez veden rovnobn s osou kmene,

prochzejc den.
Tangenciln ez (T) je ez veden rovnobn s osou kmene

v urit vzdlenosti od den (tena k nktermu z letokruh).
P
Letokruhy
zkladn znaky
Letokruh zpravidla pedstavuje tloukov prst deva bhem

jednoho vegetanho obdob.
letokruh
Viditelnost letokruh na ezech
P soustedn krunice nebo jejich sti

R rovnobn psy
T zvlnn parabolick tvary
Struktura letokruhu
Kad letokruh se skld ze dvou strukturn a asto i barevn
odlinch st:
jarn devo barva svtlej (m funkci vodivou; tvoeno kambiem na
zatku vegetanho obdob);
letn devo barva tmav (m funkci mechanickou; tvoeno kambiem na

konci vegetanho obdob);
jarn a letn devo nen vdy barevn odlieno.
zkladn znaky
jarn devo
letn devo
devo jehlinatch devin;
devo listnatch devin s kruhovit provitou stavbou deva;
devo listnatch devin s roztrouen provitou stavbou deva.
zkladn znaky
Na zklad struktury letokruhu na pnm ezu, lze rozdlit deva

naich devin do nsledujcch skupin:
hranice letokruh zeteln
v letokruhu je mon rozliit jarn a letn devo
v letokruhu pevauje zastoupen jarnho deva
V rmci letokruhu pozorujeme rzn ostr pechod mezi jarnm

a letnm devem. Devo jehlinan lze podle vraznosti tohoto
pechodu seadit nsledovn:
modn, douglaska, borovice , tis, jedle, smrk, jalovec, vejmutovka
velmi ostr
ostr
stedn ostr
pozvoln
zkladn znaky
Devo jehlinatch devin
v letokruhu je mon rozliit znu jarnho a letnho deva
v letokruhu pevauje zastoupen letnho deva
zkladn znaky
Devo listnatch devin s kruhovit provitou

stavbou deva
jarn devo
letn devo
Devo listnatch devin s roztrouen

provitou stavbou deva
zkladn znaky
viditeln hranice mezi letokruhy (pomrn dobe zeteln a mlo

zeteln)
v letokruhu nelze rozliit znu jarnho a letnho deva
?
?
jarn devo
letn devo
buk
topol
zkladn znaky
Devo listnatch devin s polokruhovit

hranice letokruh zeteln (tee, vestka) a mlo zeteln (oek)
v letokruhu lze rozliit znu jarnho a letnho deva (tee, vestka)
v letokruhu nelze rozliit znu jarnho a letnho deva (oek)
?
jarn devo
letn devo
tee
oek
Deov paprsky
zkladn znaky
soubory parenchymatickch bunk orientovanch kolmo na osu kmene

jsou ptomny ve dev jehlinatch i listnatch devin
ve dev pln funkci zsobn (+ pomocnou vodivou v radilnm smru)
Podle mohutnosti se deov paprsky dl na:
irok viditeln na vech zkladnch ezech (dub, pajasan, buk,
platan, habr*, ole*)

P zk psky probhajc kolmo na hranici letokruhu (v radilnm smru)
R rzn velk leskl ploky (zrcadla)
T rzn vysok tmavji zbarven svisl rky (dlouh 1 mm a nkolik cm)
* tato deva maj neprav DP, jsou tvoeny seskupenm zkch deovch paprsk
zk viditeln pouze na radilnm ezu jako leskl ploky (jilm,

jasan, akt, javor, tee, oek aj.)
velmi zk nejsou viditeln (devo vech jehlinan, vrba, topol,

hrue, jrovec aj.)
Vzhled irokch deovch paprsk na zkladnch ezech
zkladn znaky
Vzhled deovch paprsk na R ezu
dub
jilm
platan
buk
Cvy
pouze ve dev listnatch devin
jemn kapilry orientovan rovnobn s osou kmene
pln funkci vodivou
zkladn znaky
m
10
0
<
Cvy lze rozdlit podle pnch rozmr na:
makrocvy
makroskopicky pozorovateln (prmr vt jak 100 m)
P pry (vpichy)
R a T rhy (podln rozezan cvy)
do 100 m
mikrocvy
nejsou makroskopicky nezeteln (prmr do 100 m)

Na zklad ptomnosti jednotlivch typ cv se devo listnatch devin dl na devo:
skruhovit,polokruhovitaroztrouenprovitoustavboudeva.
Devo listnatch devin s kruhovit provitou stavbou deva

makrocvy v jarnm dev
mikrocvy v letnm dev, tvo zpravidla charakteristick seskupen
zkladn znaky
Viditelnost cv na ezech
P makrocvy v jarnm dev vpichy, mikrocvy v letnm dev charakteristick
kresby
R, T rhy makrocv v jarnm dev
Ukzka vzhledu makrocv u deva jasanu

T
vpichy
rhy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
zkladn znaky
Charakteristick seskupen mikrocv v letnm dev na pnm ezu
radiln seskupen
V dub
radiln seskupen tangenciln seskupen

W katanovnk
jilm
dn seskupen
jasan
zna letnho deva

zna jarnho deva
hranice letokruhu
radiln seskupen mikrocv
makrocvy
tekovn
akt, morue, pajasan
Devo listnatch devin s roztrouen provitou stavbou deva

ve dev pouze mikrocvy makroskopicky nezeteln
P, R, T ezy hladk!
zkladn znaky
Ukzka vzhledu deva bzy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
Devo listnatch devin s polokruhovit provitou stavbou deva

A) ve dev pouze makrocvy (jejich prmr se postupn sniuje); dobe
viditeln jako rhy na R a T rozptlen po celch letokruzch - oek
zkladn znaky
B) ve dev pouze mikrocvy makroskopicky nezeteln (vy etnost

v jarnm dev); na P vyliena zna jarnho deva, R a T hladk - tee
A) oek
P vpichy
R, T - rhy
B) tee
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
P, R, T ezy hladk
vpichy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
Pryskyin kanlky
mezibunn prostory, kde je vyluovna a ukldan pryskyice
(ochrann funkce)
ptomny ve vech druzch tchto rod: smrk, modn, borovice a
douglaska
u vech ostatnch chyb (nap. jedle, tis, jalovec)!
zkladn znaky
Orientace v kmeni
orientovny rovnobn s osou kmene pryskyin kanlky vertikln
(makroskopicky zeteln)
orientovny kolmo na osu kmene pryskyin kanlky horizontln
(makroskopicky nezeteln)
Viditelnost pryskyinch kanlk u jednotlivch dev
VJ
BO
DG
MD
SM
P, R, T (velmi etn)
P, R, T (velmi etn)
P, R, T
R, T
R, T
VJ
BO
DG
zkladn znaky
Viditelnost vertiklnch pryskyinch kanlk na ezech

P svtlej body v letnm dev
R a T tmavji zbarven svisl rky medov barvy
Ukzka vzhledu pryskyinch kanlk deva borovice lesn
Jdro
zkladn znaky
Jdro a bl
tmavji zbarven centrln st kmene

m obvykle pravideln tvar
je tvoeno pouze mrtvmi bukami a ucpanmi vodivmi cestami
je tm nepropustn
Bl
svtleji zbarven obvodov st deva

v rostoucm strom je charakterizovna ptomnost ivch bunk a
volnmi vodivmi cestami (pesto je velk st bunk mrtv)
je propustn pro vodu (v rostoucm strom) ppadn impregnan
ltky
jdro
bl
jdro
bl
U nkterch dev nejsou jdro a bl barevn odlieny, ale vykazuj

typick vlastnosti obou st.
zkladn znaky
Na zklad uvedench rozdl je mon deva naich devin rozdlit do

nsledujcch skupin:
Deva blov
na P ezu kmenem stejn barva deva po celm polomru
jdro v centrln sti kmene nen barevn vylieno
do tto skupiny pat nap. devo smrku, jedle, bzy, ole, habru, javoru,
hruky a osiky
Deva jdrov
maj ve stedn sti kmene vrazn zbarvenou tmav znu jdra a na
obvodu svtlej vrstvu bli
do tto skupiny pat nap. devo borovice, modnu, dubu, aktu,
ten, oeku
Neprav jdro
temnji zbarven centrln st kmene zpravidla nepravidelnho
tvaru a ohraniena tmavou lini

vznik u blovch dev v dsledku pokozen stromu vlivem abiotickch
faktor (vzduch, mrz aj.) nebo biotickch initel (houby)
je zaazovno mezi vady deva
asto se vyskytuje u buku, bzy, javoru, hrun
zkladn znaky
Neprav jdro (BR)

Barva deva
je zrakov vjem
je charakteristick pro jednotliv deviny, ale znan promnliv!
ovlivuje ji stanovit deviny, svtlo, vlhkost, technologick postupy
(paen, moen, pvrchov pravy) nebo degradan zmny deva
zbarven deva zpsobuj ltky uloen v bunnch dutinch nebo
bunnch stnch
mezi ltky zpsobujc zbarven deva pat barviva, tsloviny, pryskyice
a produkty jejich okysliovn
zkladn znaky
lutobl barva (SM)
narovl barva (OL)
edohnd barva (OR)
svtle hnd barva (DB)
Deov skvrny
jedn se o hojiv parenchym vznikajc po pokozen kambia
vyskytuj se pouze ve dev listnatch devin
ptomny pedevm u blovch dev (ole, bza, javor, hrue, jrovec)
doplkov znaky
Viditelnost deovch skvrn na ezech

P skvrnky tmav barvy, kter jsou rovnobn s hranic letokruh
R a T rzn dlouh tmav zbarven svisl rky
hrue
T
Suky
pedstavuj pozstatky ivch nebo odumelch vtv
vyskytuj se ve dev vech dev
maj tmav barvu ne okoln devo (pedevm u jehlinatch devin)
peslenit uspodn vtv tvo na P ezu rice (nap. borovice)
jedn se pouze o doplkov znak, pedevm pro devo jehlinan
Viditelnost suk na jednotlivch ezech
P ovln tvar
R psy prochzej pod uritm hlem k ose kmene
T ovln tvar
jedle suk nesrostl s okolnm devem (R ez)
doplkov znaky
Textura deva
kresba na povrchu deva, typick pro urit ez a druh deva
pozorujeme ji nejlpe na opracovanm povrchu deva
vytv se kombinac jednotlivch makroskopickch znak
hlavn vliv na texturu maj letokruhy (podl a struktura jarnho a letnho deva) ,
deov paprsky, cvy, barevn odlinost jdra a bli, suky,
ptomnost pryskyinch kanlk aj.
zkladn textura deva me bt obohacena ptomnost zvltnost
textury deva
ovlivuje dekoran hodnotu deva
doplkov znaky
radiln textura (BO)
fldrov textura (BO)

nevrazn textura (KS)
Zvltnosti textury deva

Oka
jedn se o zarostl pupeny, kter po rozezn deva vytvej tzv.
okovou texturu
okov devo je cenno v nbytkstv
vyskytuj se pouze u nkterch dev: javor klen, bza, dub, oek,
topol aj.
okov textura dha javoru
doplkov znaky
Svalovitost
vlnitost devnch vlken ve smru osy kmene
na ezech se projevuje matnmi a lesklmi plochami nebo psy
svlalovitost je cenna pi vrob nbytku a hudebnch nstroj
vyskytuje se nap. ve dev oeku, jasanu, habru, tisu a jalovce
vlnitost devnch vlken dha jasanu
doplkov znaky
Lskovcov devo
pozorujeme na P ezu jako mstn zvlnn letokruh
na podlnch ezech vytv leskl ikm skvrny nebo psy
vyskytuje se ve dev smrku, jedle, buku, jasanu aj.
pravdpodobn se jedn o genetickou rstovou odchylku
je cenno pi vrob hudebnch nstroj
lskovcov devo devo smrku
doplkov znaky
Koenice
propleten devn vlkna a vrostl konky do deva oddenkov
sti kmene
vyhledvan surovina pro vrobu dekoranch dh
cenny jsou koenice oek, dub, jasan, bz aj.
koenice devo oeku
doplkov znaky
Reakn devo
pedatvuje rekaci stromu na mechanick namhn (vtrem, snhem,
hmotnost koruny aj. faktory)
u jehlinatch devin se tvo reakn devo tlakov
u listnatch devin se tvo reakn devo tahov
charakteristickm znakem je excentrick rst kmene a zmna
struktury deva
doplkov znaky
jehlinany
listne
de
CW tlakov devo (compression wood)

TW tahov devo (tension wood)
Tlakov devo
ve dev jehlinatch devin
na spodn stran ikm rostoucch strom a spodn stran vtv
Vylien tlakovho deva
excentrick rst kmene (de nen ve stedu kmene)
tmav zbarven zna srpovitho tvaru na P ezu
ir letokruhy s vym podlem letnho (= tlakovho deva)
pn ez devem smrku tlakov devo
doplkov znaky
detail tlakovho deva
Tahov devo
ve dev listnatch devin
na horn stran ikm rostoucch strom a horn stran vtv
Vylien tahovho deva
excenrick rst kmene (de nen ve stedu kmene)
vtinou makroskopicky he zeteln na P ezu; stbit leskl
podln ezy
ir letokruhy na P ezu
pn ez devem pajasanu tahov devo
doplkov znaky
Lesk deva
je schopnost deva smrov odret dopadajc svteln paprsky
nejvce odrej svteln paprsky deov paprsky na R ezu (tvo zde
doplkov znaky
rzn velk hladk ploky - zrcadla)
radiln ezy se vyznauj nejvym leskem

mezi leskl deva pat javor (pouv se termn hedvbn lesk), platan,
buk, jilm, z tropickch dev nap. mahagon
mezi matn (bez lesku) pat nap. habr, jablo a hruka
buk
habr
Vn deva
ovlivnna chemickm sloenm deva (zejmna terpenickmi a
fenolickmi ltkami)
vonn deva erstv skcench jehlinan s obsahem pryskyice (BO,
MD, DG), jalovce
nepjemn vn dev s vym obsahem tslovin (DB, AK); kysel vn
LP; vn po plsni mokr devo BR, TP
doplkov mn vznamn znak
vlivuje vyuit deva nap. pro obaly na potraviny apod.
doplkov znaky
Hustota deva
doplkov znaky
(meme tak zskat piblinou informaci o hustot deva)

definovna jako podl hmotnosti a objemu (jednotkou je gcm-3; kgm-3)
je
pi odhadu hustoty deva je nutn vzt do vahy velikost vzorku a jeho vlhkost
podle hustoty pi vlhkosti 12 % (odpovd pokojov teplot) se deva dl do t skupin:
nezjiujeme pesnou hustotu, ale pouze odhadujeme hmotnost vzorku
a) deva s nzkou hustotou (12 < 550 kg.m-3) lehk

SM, JD, BO, TP, OL, LP aj.
b) deva se stedn hustotou (12 = 550750 kg.m-3) stedn tk

MD, BK, DB, JM, JS, PL, OR aj.
c) deva s vysokou hustotou (12 > 750 kg.m-3) tk

AK, HB aj.
Tvrdost deva
je schopnost materilu odolvat vnikn cizho tlesa do jeho struktury
z hlediska tvrdosti dlme deva do nsledujcch skupin:
doplkov znaky
a) mkk deva (HJ < 40 MPa)

SM, JD, BO, TP, LP aj.
b)
stedn tvrd deva (HJ = 4080 MPa)

c)
tvrd deva (HJ = 81100 MPa)

AK, HB aj.
d) velmi tvrd
zimostrz
deva (HJ = 100150 MPa)

urovn dev podle makroskopickch znak
vod do stavby deva
Devo
je organick materil rostlinnho pvodu

jde o soubor rostlinnch pletiv, jejich pevn st bunk
(anatomickch element) m zdevnatlou bunnou stnu
vtina bunk, kter tvo devo rostoucho stromu, je mrtv
devo se nachz pedevm u devin
Tmto termnem oznaujeme povrchovou strukturu (stavbu)

deva, charakterizovanou typickmi znaky, kterou meme
pozorovat pouhm okem, ppadn s pouitm lupy.
Znaky pro makroskopick urovn dev jsou nsledujc:
zkladn (letokruhy, deov paprsky, cvy, pryskyin kanlky,

jdro a bl, barva);
doplkov (deov skvrny, suky, zvltnosti textury, lesk, vn);
ostatn (fyzikln a mechanick vlastnosti deva ve vztahu

k makroskopickmu urovn deva hustota, tvrdost).
Znaky jsou popisovny na tech zkladnch ezech devem:
Pn ez (P) je ez veden kolmo na podlnou osu kmene.
Radiln ez (R) je podln ez veden rovnobn s osou kmene,

prochzejc den.
Tangenciln ez (T) je ez veden rovnobn s osou kmene

v urit vzdlenosti od den (tena k nktermu z letokruh).
P
Letokruhy
zkladn znaky
Letokruh zpravidla pedstavuje tloukov prst deva bhem

jednoho vegetanho obdob.
letokruh
Viditelnost letokruh na ezech

P soustedn krunice nebo jejich sti
R rovnobn psy
T zvlnn parabolick tvary
P
Struktura letokruhu
Kad letokruh se skld ze dvou strukturn a asto i barevn
odlinch st:
jarn devo barva svtlej (m funkci vodivou; tvoeno kambiem na
zatku vegetanho obdob);
letn devo barva tmav (m funkci mechanickou; tvoeno kambiem na

konci vegetanho obdob);
jarn a letn devo nen vdy barevn odlieno.
zkladn znaky
jarn devo
letn devo
devo jehlinatch devin;
devo listnatch devin s kruhovit provitou stavbou deva;
devo listnatch devin s roztrouen provitou stavbou deva.
zkladn znaky
Na zklad struktury letokruhu na pnm ezu, lze rozdlit deva

naich devin do nsledujcch skupin:
v letokruhu je mon rozliit jarn a letn devo
v letokruhu pevauje zastoupen jarnho deva
V rmci letokruhu pozorujeme rzn ostr pechod mezi jarnm

a letnm devem. Devo jehlinan lze podle vraznosti tohoto
pechodu seadit nsledovn:
modn, douglaska, borovice , tis, jedle, smrk, jalovec, vejmutovka
velmi ostr
ostr
stedn ostr
pozvoln
zkladn znaky
Devo jehlinatch devin
v letokruhu je mon rozliit znu jarnho a letnho deva
v letokruhu pevauje zastoupen letnho deva
zkladn znaky
Devo listnatch devin s kruhovit provitou

stavbou deva
jarn devo
letn devo
Devo listnatch devin s roztrouen

zkladn znaky
viditeln hranice mezi letokruhy (pomrn dobe zeteln a mlo

zeteln)
v letokruhu nelze rozliit znu jarnho a letnho deva
?
?
jarn devo
letn devo
buk
topol
zkladn znaky
Devo listnatch devin s polokruhovit

hranice letokruh zeteln (tee, vestka) a mlo zeteln (oek)
v letokruhu lze rozliit znu jarnho a letnho deva (tee, vestka)
v letokruhu nelze rozliit znu jarnho a letnho deva (oek)
?
jarn devo
letn devo
tee
oek
Deov paprsky
zkladn znaky
soubory parenchymatickch bunk orientovanch kolmo na osu kmene

jsou ptomny ve dev jehlinatch i listnatch devin
ve dev pln funkci zsobn (+ pomocnou vodivou v radilnm smru)
Podle mohutnosti se deov paprsky dl na:
irok viditeln na vech zkladnch ezech (dub, pajasan, buk,
platan, habr*, ole*)

P zk psky probhajc kolmo na hranici letokruhu (v radilnm smru)
R rzn velk leskl ploky (zrcadla)
T rzn vysok tmavji zbarven svisl rky (dlouh 1 mm a nkolik cm)
* tato deva maj neprav DP, jsou tvoeny seskupenm zkch deovch paprsk
zk viditeln pouze na radilnm ezu jako leskl ploky (jilm,

jasan, akt, javor, tee, oek aj.)
velmi zk nejsou viditeln (devo vech jehlinan, vrba, topol,

hrue, jrovec aj.)
Vzhled irokch deovch paprsk na zkladnch ezech
zkladn znaky
Vzhled deovch paprsk na R ezu
dub
jilm
platan
buk
Cvy
pouze ve dev listnatch devin
jemn kapilry orientovan rovnobn s osou kmene
pln funkci vodivou
zkladn znaky
m
0
10
<
Cvy lze rozdlit podle pnch rozmr na:
makrocvy
makroskopicky pozorovateln (prmr vt jak 100 m)

P pry (vpichy)
R a T rhy (podln rozezan cvy)
do 100 m
mikrocvy
nejsou makroskopicky nezeteln (prmr do 100 m)

Na zklad ptomnosti jednotlivch typ cv se devo listnatch devin dl na devo:
skruhovit,polokruhovitaroztrouenprovitoustavboudeva.
Devo listnatch devin s kruhovit provitou stavbou deva
zkladn znaky
makrocvy v jarnm dev

mikrocvy v letnm dev, tvo zpravidla charakteristick seskupen
Viditelnost cv na ezech
P makrocvy v jarnm dev vpichy, mikrocvy v letnm dev charakteristick
kresby
R, T rhy makrocv v jarnm dev
Ukzka vzhledu makrocv u deva jasanu

T
vpichy
rhy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
zkladn znaky
Charakteristick seskupen mikrocv v letnm dev na pnm ezu
radiln seskupen
V dub
radiln seskupen tangenciln seskupen

W katanovnk
jilm
dn seskupen
jasan
zna letnho deva

zna jarnho deva
hranice letokruhu
radiln seskupen mikrocv
makrocvy
tekovn
akt, morue, pajasan
Devo listnatch devin s roztrouen provitou stavbou deva
zkladn znaky
ve dev pouze mikrocvy makroskopicky nezeteln

P, R, T ezy hladk!
Ukzka vzhledu deva bzy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
Devo listnatch devin s polokruhovit provitou stavbou deva

A) ve dev pouze makrocvy (jejich prmr se postupn sniuje); dobe
viditeln jako rhy na R a T rozptlen po celch letokruzch - oek
zkladn znaky
B) ve dev pouze mikrocvy makroskopicky nezeteln (vy etnost

v jarnm dev); na P vyliena zna jarnho deva, R a T hladk - tee
A) oek
P vpichy
R, T - rhy
B) tee
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
P, R, T ezy hladk
vpichy
hranice letokruhu
zna jarnho deva
zna letnho deva
Pryskyin kanlky
mezibunn prostory, kde je vyluovna a ukldan pryskyice
(ochrann funkce)
ptomny ve vech druzch tchto rod: smrk, modn, borovice a
douglaska
u vech ostatnch chyb (nap. jedle, tis, jalovec)!
zkladn znaky
Orientace v kmeni
orientovny rovnobn s osou kmene pryskyin kanlky vertikln
(makroskopicky zeteln)
orientovny kolmo na osu kmene pryskyin kanlky horizontln
(makroskopicky nezeteln)
Viditelnost pryskyinch kanlk u jednotlivch dev
VJ
BO
DG
MD
SM
P, R, T (velmi etn)
P, R, T (velmi etn)
P, R, T
R, T
R, T
VJ
BO
DG
zkladn znaky
Viditelnost vertiklnch pryskyinch kanlk na ezech

P svtlej body v letnm dev
R a T tmavji zbarven svisl rky medov barvy
Ukzka vzhledu pryskyinch kanlk deva borovice lesn
Jdro
zkladn znaky
Jdro a bl
tmavji zbarven centrln st kmene

m obvykle pravideln tvar
je tvoeno pouze mrtvmi bukami a ucpanmi vodivmi cestami
je tm nepropustn
Bl
svtleji zbarven obvodov st deva

v rostoucm strom je charakterizovna ptomnost ivch bunk a
volnmi vodivmi cestami (pesto je velk st bunk mrtv)
je propustn pro vodu (v rostoucm strom) ppadn impregnan
ltky
jdro
bl
jdro
bl
U nkterch dev nejsou jdro a bl barevn odlieny, ale vykazuj

typick vlastnosti obou st.
zkladn znaky
Na zklad uvedench rozdl je mon deva naich devin rozdlit do

nsledujcch skupin:
Deva blov
na P ezu kmenem stejn barva deva po celm polomru
jdro v centrln sti kmene nen barevn vylieno
do tto skupiny pat nap. devo smrku, jedle, bzy, ole, habru, javoru,
hruky a osiky
Deva jdrov
maj ve stedn sti kmene vrazn zbarvenou tmav znu jdra a na
obvodu svtlej vrstvu bli
do tto skupiny pat nap. devo borovice, modnu, dubu, aktu,
ten, oeku
Neprav jdro
temnji zbarven centrln st kmene zpravidla nepravidelnho
tvaru a ohraniena tmavou lini
vznik u blovch dev v dsledku pokozen stromu vlivem abiotickch
faktor (vzduch, mrz aj.) nebo biotickch initel (houby)
je zaazovno mezi vady deva
asto se vyskytuje u buku, bzy, javoru, hrun
zkladn znaky
Neprav jdro (BR)

Barva deva
je zrakov vjem
je charakteristick pro jednotliv deviny, ale znan promnliv!
ovlivuje ji stanovit deviny, svtlo, vlhkost, technologick postupy
(paen, moen, pvrchov pravy) nebo degradan zmny deva
zbarven deva zpsobuj ltky uloen v bunnch dutinch nebo
bunnch stnch
mezi ltky zpsobujc zbarven deva pat barviva, tsloviny, pryskyice
a produkty jejich okysliovn
zkladn znaky
lutobl barva (SM)
narovl barva (OL)
edohnd barva (OR)
svtle hnd barva (DB)
Deov skvrny
jedn se o hojiv parenchym vznikajc po pokozen kambia
vyskytuj se pouze ve dev listnatch devin
ptomny pedevm u blovch dev (ole, bza, javor, hrue, jrovec)
doplkov znaky
Viditelnost deovch skvrn na ezech

P skvrnky tmav barvy, kter jsou rovnobn s hranic letokruh
R a T rzn dlouh tmav zbarven svisl rky
hrue
T
Suky
pedstavuj pozstatky ivch nebo odumelch vtv
vyskytuj se ve dev vech dev
maj tmav barvu ne okoln devo (pedevm u jehlinatch devin)
peslenit uspodn vtv tvo na P ezu rice (nap. borovice)
jedn se pouze o doplkov znak, pedevm pro devo jehlinan
Viditelnost suk na jednotlivch ezech

P ovln tvar
R psy prochzej pod uritm hlem k ose kmene
T ovln tvar
jedle suk nesrostl s okolnm devem (R ez)
doplkov znaky
Textura deva
kresba na povrchu deva, typick pro urit ez a druh deva
pozorujeme ji nejlpe na opracovanm povrchu deva
vytv se kombinac jednotlivch makroskopickch znak
hlavn vliv na texturu maj letokruhy (podl a struktura jarnho a letnho deva) ,
deov paprsky, cvy, barevn odlinost jdra a bli, suky,
ptomnost pryskyinch kanlk aj.
zkladn textura deva me bt obohacena ptomnost zvltnost
textury deva
ovlivuje dekoran hodnotu deva
doplkov znaky
radiln textura (BO)
fldrov textura (BO)

nevrazn textura (KS)
Zvltnosti textury deva

Oka
jedn se o zarostl pupeny, kter po rozezn deva vytvej tzv.
okovou texturu
okov devo je cenno v nbytkstv
vyskytuj se pouze u nkterch dev: javor klen, bza, dub, oek,
topol aj.
okov textura dha javoru
doplkov znaky
Svalovitost
vlnitost devnch vlken ve smru osy kmene
na ezech se projevuje matnmi a lesklmi plochami nebo psy
svlalovitost je cenna pi vrob nbytku a hudebnch nstroj
vyskytuje se nap. ve dev oeku, jasanu, habru, tisu a jalovce
vlnitost devnch vlken dha jasanu
doplkov znaky
Lskovcov devo
pozorujeme na P ezu jako mstn zvlnn letokruh
na podlnch ezech vytv leskl ikm skvrny nebo psy
vyskytuje se ve dev smrku, jedle, buku, jasanu aj.
pravdpodobn se jedn o genetickou rstovou odchylku
je cenno pi vrob hudebnch nstroj
lskovcov devo devo smrku
doplkov znaky
Koenice
propleten devn vlkna a vrostl konky do deva oddenkov
sti kmene
vyhledvan surovina pro vrobu dekoranch dh
cenny jsou koenice oek, dub, jasan, bz aj.
koenice devo oeku
doplkov znaky
Reakn devo
pedatvuje rekaci stromu na mechanick namhn (vtrem, snhem,
hmotnost koruny aj. faktory)
u jehlinatch devin se tvo reakn devo tlakov
u listnatch devin se tvo reakn devo tahov
charakteristickm znakem je excentrick rst kmene a zmna
struktury deva
doplkov znaky
jehlinany
listne
de
CW tlakov devo (compression wood)

TW tahov devo (tension wood)
Tlakov devo
ve dev jehlinatch devin

na spodn stran ikm rostoucch strom a spodn stran vtv
Vylien tlakovho deva

excentrick rst kmene (de nen ve stedu kmene)
tmav zbarven zna srpovitho tvaru na P ezu
ir letokruhy s vym podlem letnho (= tlakovho deva)
pn ez devem smrku tlakov devo
doplkov znaky
detail tlakovho deva
Tahov devo
ve dev listnatch devin

na horn stran ikm rostoucch strom a horn stran vtv
Vylien tahovho deva

excenrick rst kmene (de nen ve stedu kmene)
vtinou makroskopicky he zeteln na P ezu; stbit leskl
podln ezy
ir letokruhy na P ezu
pn ez devem pajasanu tahov devo
doplkov znaky
Lesk deva
je schopnost deva smrov odret dopadajc svteln paprsky

nejvce odrej svteln paprsky deov paprsky na R ezu (tvo zde
doplkov znaky
rzn velk hladk ploky - zrcadla)
radiln ezy se vyznauj nejvym leskem

mezi leskl deva pat javor (pouv se termn hedvbn lesk), platan,
buk, jilm, z tropickch dev nap. mahagon
mezi matn (bez lesku) pat nap. habr, jablo a hruka
buk
habr
Vn deva
ovlivnna chemickm sloenm deva (zejmna terpenickmi a
fenolickmi ltkami)
vonn deva erstv skcench jehlinan s obsahem pryskyice (BO,
MD, DG), jalovce
nepjemn vn dev s vym obsahem tslovin (DB, AK); kysel vn
LP; vn po plsni mokr devo BR, TP
doplkov mn vznamn znak
vlivuje vyuit deva nap. pro obaly na potraviny apod.
doplkov znaky
Hustota deva
nezjiujeme pesnou hustotu, ale pouze odhadujeme hmotnost vzorku

(meme tak zskat piblinou informaci o hustot deva)
je definovna jako podl hmotnosti a objemu (jednotkou je gcm-3; kgm-3)

pi odhadu hustoty deva je nutn vzt do vahy velikost vzorku a jeho vlhkost
podle hustoty pi vlhkosti 12 % (odpovd pokojov teplot) se deva dl do t skupin:
doplkov znaky
a) deva s nzkou hustotou (12 < 550 kg.m-3) lehk

SM, JD, BO, TP, OL, LP aj.
b) deva se stedn hustotou (12 = 550750 kg.m-3) stedn tk

c) deva s vysokou hustotou (12 > 750 kg.m-3) tk

AK, HB aj.
Tvrdost deva
doplkov znaky
je schopnost materilu odolvat vnikn cizho tlesa do jeho struktury

z hlediska tvrdosti dlme deva do nsledujcch skupin:
a) mkk deva (HJ < 40 MPa)

SM, JD, BO, TP, LP aj.
b)
stedn tvrd deva (HJ = 4080 MPa)

c)
tvrd deva (HJ = 81100 MPa)

AK, HB aj.
d) velmi tvrd
zimostrz
deva (HJ = 100150 MPa)

Makroskopická Stavba Dřeva

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Makroskopická Stavba Dřeva

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Makroskopick stavba deva

urovn dev podle makroskopickch znak

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

vod do stavby deva

je organick materil rostlinnho pvodu

vtina bunk, kter tvo devo rostoucho stromu, je mrtv

devo se nachz pedevm u devin

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

Makroskopick stavba deva

Tmto termnem oznaujeme povrchovou strukturu (stavbu)

Znaky pro makroskopick urovn dev jsou nsledujc:

zkladn (letokruhy, deov paprsky, cvy, pryskyin kanlky,

doplkov (deov skvrny, suky, zvltnosti textury, lesk, vn);

ostatn (fyzikln a mechanick vlastnosti deva ve vztahu

k makroskopickmu urovn deva hustota, tvrdost).

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

Znaky jsou popisovny na tech zkladnch ezech devem:

Pn ez (P) je ez veden kolmo na podlnou osu kmene.

Radiln ez (R) je podln ez veden rovnobn s osou kmene,

Tangenciln ez (T) je ez veden rovnobn s osou kmene

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

Letokruh zpravidla pedstavuje tloukov prst deva bhem

Viditelnost letokruh na ezech

P soustedn krunice nebo jejich sti

stav nauky o dev 2007

letn devo barva tmav (m funkci mechanickou; tvoeno kambiem na

jarn a letn devo nen vdy barevn odlieno.

Makroskopick stavba deva

devo jehlinatch devin;

devo listnatch devin s kruhovit provitou stavbou deva;

devo listnatch devin s roztrouen provitou stavbou deva.

Makroskopick stavba deva

Na zklad struktury letokruhu na pnm ezu, lze rozdlit deva

stav nauky o dev 2007

hranice letokruh zeteln

v letokruhu je mon rozliit jarn a letn devo

v letokruhu pevauje zastoupen jarnho deva

V rmci letokruhu pozorujeme rzn ostr pechod mezi jarnm

Makroskopick stavba deva

Devo jehlinatch devin

stav nauky o dev 2007

hranice letokruh zeteln

v letokruhu je mon rozliit znu jarnho a letnho deva

v letokruhu pevauje zastoupen letnho deva

Makroskopick stavba deva

Devo listnatch devin s kruhovit provitou

stav nauky o dev 2007

Devo listnatch devin s roztrouen

Makroskopick stavba deva

viditeln hranice mezi letokruhy (pomrn dobe zeteln a mlo

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

Devo listnatch devin s polokruhovit

hranice letokruh zeteln (tee, vestka) a mlo zeteln (oek)

v letokruhu lze rozliit znu jarnho a letnho deva (tee, vestka)

v letokruhu nelze rozliit znu jarnho a letnho deva (oek)

stav nauky o dev 2007

Makroskopick stavba deva

soubory parenchymatickch bunk orientovanch kolmo na osu kmene

platan, habr, ole)