slo jednac: 3A 102/2015 - 53

ESK REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMNEM REPUBLIKY
Mstsk soud v Praze rozhodl v sent sloenm z pedsedkyn JUDr. Ludmily Sandnerov
a soudc Mgr. Milana Taubera a Mgr. Ivety Postulkov v prvn vci alobce: Mgr. M. K., bytem xxx,
zastoupen JUDr. Ludvkem evkem ml., advoktem se sdlem Koblin 19, Brno, proti alovan:
Kancel prezidenta republiky, se sdlem Prask hrad, Praha 1, o alob proti rozhodnut vedoucho
Kancele prezidenta republiky ze dne 5. 8. 2015, . j. KPR 4954/2015,

takto:

I. Rozhodnut vedoucho Kancele prezidenta republiky ze dne 5. 8. 2015,

. j. KPR 4954/2015, se zruuje a vc se vrac alovan k dalmu zen.

II. alovan je povinna do 1 msce od prvn moci tohoto rozsudku zaplatit alobci na
nhrad nklad zen 11 228K, a to do rukou jeho zstupce JUDr. Ludvka evka
ml., advokta.

Odvodnn:
I.
Pedmt sporu

Vedouc Kancele prezidenta republiky zamtl rozhodnutm ze dne 5. 8. 2015,

. j. KPR 4954/2015, odvoln alobce a potvrdil rozhodnut alovan ze dne 31. 7. 2015, . j. KPR
4954/2015, kterm nebylo vyhovno dosti alobce nahldnout do registru oznmen podle zkona .
159/2006 Sb., o stetu zjm, z toho dvodu, e alovan nem registr oznmen o innostech,
oznmen o majetku a oznmen o pjmech zzen (dle jen registr oznmen nebo registr).
alovan v rozhodnut I. stupn uvedla, e pedmtn registr vede dle 13 uvedenho zkona
pslun evidenn orgn, kterm vak alovan nen. Pedevm poukzala na skutenost, e vet
evidennch orgn v 14 odst. 1 zkona o stetu zjm je taxativn a alovan v nm uvedena nen.

Vedouc Kancele prezidenta republiky (dle t vedouc) v napadenm rozhodnut

k odvoln uvedl, e nelze vyut analogicky 14 odst. 1 psm. c) zkona o stetu zjm tak, aby byla
pokraovn 2 3A 102/2015
alovan zaloena povinnost zdit registr oznmen a povinnost umonit nahlet veejnosti do tohoto
registru. Vedouc v danm kontextu odkzal i na l. 2 odst. 3 stavy esk republiky. Uvedl, e
alovan je sttnm orgnem, ale dn pedpis nestanov, e by byla orgnem sttn sprvy. S ohledem
na pedmt innosti alovan ji nelze povaovat za orgn sttn sprvy ani za pouit kritria materilnho
prvnho sttu.

Jestlie alobce odkazoval na mysl zkonodrce, lze o nm pouze spekulovat. Akoli zkon o
stetu zjm byl ji sedmkrt novelizovn, dn z tchto novel evidenn orgn pro vedoucho
Kancele prezidenta republiky nestanovila. Teprve nyn svd o zmn postoje vldy a poslanc
nvrhy novely zkona projednvan Poslaneckou snmovnou jako tisky . 524, . 556 a . 564. Vedouc
je sice veejnm funkcionem podle zkona o stetu zjm, tento zkon se vak na nj nevztahuje dle
2 odst. 3 psm. a), b) a c) tohoto zkona, ale pouze na zklad 2 odst. 3 psm. c), a to z toho dvodu,
e rozhoduje o odvolnch podle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm.

Pokud vedouc Kancele prezidenta republiky vyplnil oznmen o innostech, oznmen o

majetku a oznmen o pjmech, darech a zvazcch za roky 2013 a 2014 a odevzdal je editeli Odboru
legislativy a prva, jednalo se o kon nad rmec zkona o stetu zjm a alovan se tm samozejm
evidennm orgnem nestala.

II.
Obsah aloby a vyjden alovan

alobou podanou dne 21. 8. 2015 u zdejho soudu napadl alobce nadepsan rozhodnut.
alobce tvrd, e sprvn rozhodnut vychz z chybnho prvnho nzoru, e Kancel prezidenta
republiky nen evidennm orgnem dle 14 odst. 1 zkon o stetu zjm. Vedouc Kancele
prezidenta republiky je dle 2 odst. 2 psm. d) zkona o stetu zjm ve spojen s 124 odst. 3 zkona
. 262/2006 Sb., zkonk prce, veejnm funkcionem. Vedouc Kancele prezidenta republiky je
vedoucm zamstnancem 4. stupn zen v organizan sloce sttu, piem je minimln splnna
podmnka 2 odst. 3 psm. c) zkona o stetu zjmu. Na uvedenho funkcione se proto bezpochyby
vztahuje povinnost podat oznmen dle 9 a 11 a 12 odst. 2 zkona o stetu zjm.

Pokud existuje veejn funkcion s povinnost podat oznmen, mus existovat i pslun
evidenn orgn, kter vede registr oznmen. alobce souhlas s vedoucm Kancele prezidenta
republiky, e prostm jazykovm vkladem nelze dovodit, e by alovan byla evidennm orgnem v
14 odst. 1 zkona o stetu zjm. Dle ale poukazuje na judikaturu stavnho soudu, e jazykov
vklad je pouze prvotnm zpsobem pro piblen se k obsahu prvn normy. Rovn namt, e
mechanick aplikace prvnch norem bez zohlednn jejich smyslu a elu in z prva nstroj odcizen
a absurdity (nlez stavnho soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. S 33/97). Na zklad
teleologickho a systematickho vkladu zkona o stetu zjm naopak dospv k zvru, e bylo
myslem zkonodrce, aby vedouc Kancele prezidenta republiky ml svj evidenn orgn. Bylo by
toti neeln, aby zkonodrce stanovil povinnost podat oznmen podle zkona o stetu zjm a
souasn neml v myslu zkonstruovat pslun evidenn orgn. Takov vklad by odporoval
principu racionlnho zkonodrce, ke ktermu se napklad vyjadoval Nejvy sprvn soud
v rozsudku ze dne 13. 5. 2004, . j. 1 As 9/2003-90.

Pro sprvn vklad 14 odst. 1 zkona o stetu zjm je nezbytn vyut analogie (analogie legis),
nebo se jedn o pklad mezery v prvu. Nejblim ustanovenm je 14 odst. 1 psm. c) zkona o
stetu zjm. Jestlie se dan norma pouije pro jin stedn orgn sttn sprvy, nutn se mus pout i
pro orgn sttn sprvy, kterm je alovan. alovan se ostatn za pslun evidenn orgn povauje,
protoe pevzala oznmen vedoucho Kancele prezidenta republiky za rok 2014, o em svd
protokol ze dne 3. 4. 2015 a rozhodnut Mstskho adu Uhersk Hradit ze dne 14. 5. 2015, . j.
MUUH-PO/35686/2015/VACM.
pokraovn 3 3A 102/2015

alobce navrhuje, aby soud rozhodnut obou stup zruil a alobci piznal proti alovan
prvo na nhradu nklad zen.

Ve vyjden ze dne 13. 10. 2015 alovan uvd, e vet evidennch orgn v 14 odst. 1
zkona o stetu zjm je taxativn a jednoznan, a proto nepichz pouit analogie v vahu. Namt,
e meze pouit analogie kladou rovn l. 3 a 4 stavy esk republiky a l. 2 odst. 2 a 3 Listiny
zkladnch prv a svobod. Pokud alobce odkazuje na 14 odst. 1 psm. c) zkona o stetu zjm,
alovan oponuje, e Kancel prezidenta republiky nepat mezi ministerstva nebo jin stedn orgny
sttn sprvy, kter vymezuje zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn
sttn sprvy esk republiky. Postaven a psobnost Kancele prezidenta republiky jsou dny
zkonem . 114/1993 Sb., o Kanceli prezidenta republiky, z nho ani pi pouit kritria
materilnho prvnho sttu nelze dovodit, e je kancel orgnem sttn sprvy. Zvrem alovan
uvd, e mezeru v prvu nelze peklenout vkladem, na zklad nho by byla zaloena nov
psobnost sttnho orgnu a jeho povinnosti. Pro tento zvr svd dokonce 3 nvrhy novel zkona o
stetu zjm pedloen Poslaneck snmovn, kter krom jinho zapluj i pedmtnou mezeru
zkona. alovan proto navrhuje, aby soud alobu zamtl.

V replice ze dne 17. 2. 2016 alobce poukazuje na 2 odst. 2 zkona o Kanceli prezidenta
republiky, z nho dovozuje, e kancel zastupuje stt pi vkonu veejn sprvy a vykonv sttn
moc. Vkon sttn moci potvrzuje, e kancel je orgnem sttn sprvy, a proto spad pod 14 odst. 1
zkona o stetu zjm. Akoli je vet v citovanm ustanoven taxativn, nevyluuje pouit analogie,
napklad ve smyslu usnesen stavnho soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. I. S 2395/10. Uveden
analogie je v mezch l. 3 a 4 stavy a l. 2 odst. 2 a 3 Listiny. Omezen sttn moci zkonem je toti
jinm pojmem, ne pouit analogie.

Vzvou ze dne 15. 10. 2015, . j. 3A 102/2015-36, byl dle 34 zkona . 150/2002 Sb., soudn
d sprvn (dle jen s. . s.), vyrozumn Ing. Vratislav Myn o probhajcm zen. Zrove byl
vyzvn ke sdlen ve lht 14 dn, zda bude v tomto zen uplatovat prva osoby zastnn v zen.
Ppisem ze dne 10. 11. 2015 Ing. Vratislav Myn soudu sdlil, e se vzdv prv osoby zastnn na
zen.

III.
Posouzen aloby

Mstsk soud v Praze pezkoumal alobou napaden rozhodnut v rozsahu uplatnnch

alobnch bod, ktermi je vzn [ 75 odst. 2 vta prvn zkona . 150/2002 Sb., soudn d sprvn
(dle jen s. . s.)], a vychzel pitom ze skutkovho i prvnho stavu, kter tu byl v dob rozhodovn
sprvnho orgnu ( 75 odst. 1 s. . s.).

Dne 27. 1. 2016 probhlo u zdejho soudu jednn. alobce, resp. jeho zstupce se z asti na
jednn omluvil s tm, e o jeho odroen nedal. alovan setrvala na svm nvrhu i argumentech,
zejmna poukzala na l. 2 odst. 3 stavy a na to, e odkazy alobce na judikaturu i doktrnu podporuj
alovanou v nzoru, e v dan vci nelze analogie vyut. Dle upozornila na posledn novelu zkona o
stetu zjm, podle n bude evidence centralizovna v elektronick podob u Ministerstva
spravedlnosti. alovan takt zdraznila, e nen orgnem sttn sprvy, co brn analogickmu
pouit 14 odst. 1 psm. c) zkona o stetu zjm. Dle alovan by uit analogie vedlo v posuzovan
vci ke zzen registru nad rmec zkona, a tedy k nezkonnmu vynaloen veejnch prostedk.
Zvrem alovan poukzala na to, e obdobn postaven jako ona maj kancele komor Parlamentu,
piem ani ony nevedou registr a od potku nejsou povaovny za evidenn orgny.

aloba je dvodn.
pokraovn 4 3A 102/2015

Pedmtem sporu je posouzen prvn otzky, zda je Kancele prezidenta republiky ve smyslu
14 odst. 1 zkona o stetu zjm evidennm orgnem. Zatmco alovan trv na doslovnm vkladu
zkona o stetu zjm, alobce se na zklad teleologickho a systematickho vkladu domnv, e je
nutn vyut analogie, aby bylo mon stanovit evidenn orgn i pro registraci oznmen vedoucho
Kancele prezidenta republiky.

Podle 2 odst. 2 psm. d) zkona o stetu zjm, ve znn innm do 31. 12. 2015, [p]okud
nejde o veejnho funkcione podle odstavce 1, rozum se pro ely tohoto zkona veejnm funkcionem tak vedouc
organizan sloky sttu, kter je sprvnm adem, a vedouc zamstnanec 2. a 4. stupn zen podle zvltnho
prvnho pedpisu v organizan sloce sttu, s vjimkou zpravodajskch slueb.

Podle 2 odst. 3 zkona o stetu zjm [p]ovinnosti podle tohoto zkona se na osobu uvedenou
v odstavci 2, kter podv oznmen podle 9 a 11 a 12 odst. 2 evidennmu orgnu ( 14 odst. 1), vztahuj pouze
tehdy, jestlie v rmci vkonu sv innosti

a) nakld s finannmi prostedky orgnu veejn sprvy jako pkazce operace ve smyslu zkona o finann
kontrole, pokud hodnota finann operace peshne 250 000 K,

b) bezprostedn se podl na rozhodovn pi zadvn veejn zakzky nebo na rozhodovn pi vkonu prv a
povinnost zadavatele pi realizaci zadvan veejn zakzky,

c) rozhoduje ve sprvnm zen, s vjimkou blokovho zen, nebo

d) se podl na veden trestnho sthn.

Podle 12 odst. 4 zkona o stetu zjm [o]znmen podle 9 a 11 a podle odstavce 2 podv veejn
funkcion evidennmu orgnu ( 14 odst. 1).

Podle 14 odst. 1 psm. c) zkona o stetu zjm [v]eden registru zabezpeuj evidenn orgny,
ktermi jsou ministerstvo nebo jin stedn orgn sttn sprvy, v jeho ele nen len vldy, a v jeho oboru psobnosti
vykonv funkci veejn funkcion uveden v 2 odst. 2 psm. a) a d).

Soud se pedn zabval otzkou, zda se z hlediska osobn psobnosti zkon o stetu zjm
vbec vztahuje na vedoucho Kancele prezidenta republiky. Kancel prezidenta republiky
je organizan slokou sttu ( 3 odst. 1 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm
vystupovn v prvnch vztazch), kter zajiuje servis prezidentu esk republiky pi vkonu jeho
pravomoc a protokolrnch povinnost ( 2 odst. 1 zkona . 114/1993 Sb., o Kanceli prezidenta
republiky). Podle 2 odst. 2 psm. d) zkona o stetu zjm se rozum veejnm funkcionem i []
vedouc zamstnanec 2. a 4. stupn zen podle zvltnho prvnho pedpisu v organizan sloce sttu. Zkon .
262/2006 Sb., zkonk prce, v 124 odst. 3 vslovn uvd, e vedouc Kancele prezidenta republiky
je vedoucm ve 4. stupni zen. Vedouc Kancele prezidenta republiky stoj v ele tto kancele ( 4
odst. 1 zkona o Kanceli prezidenta republiky). Je tedy vedoucm dan organizan sloky sttu ( 7
odst. 1 zkona o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch) a zrove je
vedoucm ve 4. stupni zen. Soud proto dospl k zvru, e vedouc Kancele prezidenta republiky
je veejnm funkcionem dle 2 odst. 2 psm. d) zkona o stetu zjm.

Aby vedouc Kancele prezidenta republiky podlhal povinnostem stanovenm zkonem o

stetu zjm, musel by pi sv innosti splovat alespo jednu z podmnek stanovench v 2 odst. 3
uvedenho zkona. Mezi stranami je nesporn, e vedouc Kancele prezidenta republiky vystupuje
v ad ppad jako odvolac orgn. Soud namtkou uvd vyizovn dost o informace podle zkona
. 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, nebo poukazuje i na nyn napaden rozhodnut.
Z tchto skutenost m tedy soud za to, e vedouc Kancele prezidenta republiky napluje
pokraovn 5 3A 102/2015
minimln podmnku uvedenou v 2 odst. 3 psm. c) zkona o stetu zjm, co je dostaten pro
uinn zvru o tom, e zkon o stetu zjm se na vedoucho Kancele prezidenta republiky pln
vztahuje, resp. e je veejnm funkcionem podle tohoto zkona a podlh mimo jin povinnosti
podvat oznmen o osobnm zjmu, jinch vykonvanch innostech, majetku nabytm v prbhu
vkonu funkce a pjmech, darech a zvazcch.

Soud pro plnost poukazuje na skutenost, e dle 2 odst. 2 psm. a) zkona . 137/2006 Sb., o
veejnch zakzkch, mus Kancel prezidenta republiky vystupovat jako veejn zadavatel veejnch
zakzek. Vedouc tak me naplovat i podmnku stanovenou v 2 odst. 3 psm. b) zkona o stetu
zjm.

Soud dle konstatuje, e si je vdom a mezi stranami ani nen sporu o tom, e 14 odst. 1
zkona o stetu zjm vslovn nevymezuje evidenn orgn, u kterho by vedouc Kancele
prezidenta republiky mohl dle 12 odst. 4 zkona o stetu zjm podat oznmen ( 9 a 11 a 12
odst. 2 tamt).

Nastv tak situace, kdy zkon ukld vedoucmu Kancele prezidenta republiky povinnost
podvat oznmen dle zkona o stetu zjm, z eho jako pandn tto povinnosti nutn vyplv i
kompetence takovto oznmen evidovat (registrovat), avak zkonem nen vslovn uren orgn, kter
by takovouto kompetenci ve vztahu k vedoucmu Kancele prezidenta republiky vykonval (tj. kter
by byl ve vztahu k vedoucmu Kancele prezidenta republiky evidennm orgnem).

Jedn se tedy o ppad, kdy aplikace prvn normy pedpokld dal nvaznou prvn pravu,
kter vak chyb. Tato nezamlen, protiplnov neplnost zkona pedstavuje tzv. pravou mezeru
v zkon. Soud proto pikroil k hledn racionlnho een souladnho s hodnotovou orientac zkona
i prvnho du.

Soud poukazuje na ji notorick nlez stavnho soudu ze dne 17. 12. 1997, Pl. S 33/97,
. 30/1998 Sb., kter stanovuje meze jazykovho vkladu: [j]azykov vklad pedstavuje pouze prvotn
piblen se k aplikovan prvn norm. Je pouze vchodiskem pro objasnn a ujasnn si jejho smyslu a elu (k emu
slou i ada dalch postup, jako logick a systematick vklad, vklad e ratione legis atd.). Mechanick aplikace
abstrahujc, resp. neuvdomujc si, a to bu mysln, nebo v dsledku nevzdlanosti, smysl a el prvn normy, in z
prva nstroj odcizen a absurdity. Vyuit pokroilejch vkladovch metod je proto bnou soust
instrumentria soudce.

Vyuitm analogie v prvu se podrobn zabval Nejvy sprvn soud v rozsudku ze dne
14. 9. 2011, . j. 9 As 47/2011-105, v nm uvedl, e [a]nalogi aplikace prva je teba rozumt een prvem
neupravench vztah podle prvn pravy vztah podobnch. Teorie prva rozliuje tzv. analogii legis, tedy situaci,
kdy se na skutkovou podstatu zkonem neeenou aplikuje prvn norma, kter je obsaena ve stejnm zkon a kter
upravuje skutkovou podstatu nejpodobnj, a tzv. analogii iuris, tzn. situaci, kdy lze vjimen aplikovat prvn
zsady pslunho prvnho odvtv, ppadn dokonce obecn prvn zsady, kter obsahuje cel prvn d, ovem pouze
za pedpokladu, e nen mon postupovat prostednictvm analogie legis. Pouit analogie iuris je ve veejnm prvu
znan nedouc, zatmco pouit analogie legis lze za elem vyplnn mezer v procesn prav za pedpokladu, e je
to ve prospch ochrany prv astnk zen, pout []. Rovn konstatoval, e [d]oktrna pipout ve veejnm
prvu pouit analogie legis pouze v omezen me, a to navc pouze pro pouit v situacch, kdy zkon danou prvn
problematiku vbec nee. V takovm ppad je ppustn pro vklad chybjc prvn pravy i pojmu podprn ut
zkonnho ustanoven svou povahou a elem nejbliho.

Pravdpodobn nejkomplexnji se v recentn prvn doktrn problematikou mezer v prvu a

analogi zabv publikace Filipa Melzera Metodologie nalzn prva. vod do prvn argumentace. 2. vydn.
Praha: C. H. Beck, 2011. Nezbytnm pedpokladem vyuit analogie je jist nedokonalost prvn
pravy, k emu pistupuje hodnotov soud, e to, co zde nen, zde vlastn bt m. Jedn se tedy o
protiplnovou, technickou neplnost zkona. Pro uritou otzku chyb z jazykovho hlediska
pokraovn 6 3A 102/2015
aplikovateln prvn norma, kter by vak musela existovat, kdyby byl zkonodrce dsledn vzhledem
k plnu zkonodrstv, celistvosti prvnho du a k jeho hodnotovmu pozad [Pi hledn mezery
v zkon tedy porovnvme jazykov vznam ustanoven prvnch pedpis s tm, jak by tento vznam ml bt, aby
jednak byla respektovna existujc hodnotov rozhodnut v prvnm du, a nedolo tak k hodnotovm rozporm, a
jednak aby byla respektovna hierarchick vstavba prvnho du []. Pokud jsme mezi tmito vznamy objevili
rozpor, pokud dn z jazykov monch vznam ustanoven prvnch pedpis nen sluiteln s hodnotovm pozadm
prvnho du, tj. s existujcmi hodnotovmi rozhodnutmi, kter jsou soust prvnho du, pak jsme souasn objevili
mezeru v zkon (meme t hovoit o neplnosti zkonodrstv i zjednoduen neplnosti zkona); cit. dlo, s.
223].

alovan tvrd, e je mon vychzet toliko z jazykov dikce zkona, kter Kancel prezidenta
republiky dle 14 odst. 1 zkona o stetu zjm za evidenn orgn neoznauje. Soud pi posouzen
platn prvn pravy shledal, e absence oznaen Kancele prezidenta republiky v 14 odst. 1 zkona
o stetu zjm odpovd prav mezee, bez jejho pemostn analogi zkona (analogia legis) by prvn
prava ve vztahu ke Kanceli prezidenta republiky a jejmu vedoucmu nedvala smysl a neodpovdala
hodnotov orientaci zkona.

elem zkona o stetu zjmu je vylouen, respektive snen rizika, stetu zjm u vybranch
veejnch funkcion. Zkon tento el napluje jednak tm, e ukld veejnm funkcionm
povinnost podvat adu oznmen (o osobnm zjmu, o innostech, o majetku, pjmech, darech a
zvazcch), dle tm, e zajiuje evidenci tchto oznmen a monost veejnosti tato oznmen
kontrolovat. Vedouc Kancele prezidenta republiky je veejnm funkcionem a m celou adu
povinnost, kter vymezuje zkon o stetu zjm. Oznmen v 9 a 11 a 12 odst. 2 zkona o stetu
zjm mus dle 12 odst. 4 tamt pedvat veejn funkcion evidennmu orgnu. Pokud by takov
evidenn orgn neexistoval, ztratila by povinnost vypracovvat tato oznmen vznam. Prv voln
kontrola oznmen ze strany veejnosti zajiuje dohled nad innost veejnch funkcion. Povinnost
veejnho funkcione vypracovat a pedloit oznmen a povinnost evidennho orgnu oznmen
evidovat a v mezch zkona zpstupovat jsou proto komplementrn. Jedna bez druh by nezajistila
smysl sledovan zkonem o stetu zjm. Je proto zjevn, e absence oznaen evidennho orgnu pro
vedoucho Kancele prezidenta republiky je ve zjevnm rozporu s hodnotovou orientac zkona. Soud
neshledal dn legitimn dvod, pro by ostatn veejn funkcione mli kontrole veejnosti podlhat,
zatmco vedouc Kancele prezidenta republiky by poval zvltnho, exkluzivnho postaven.

Nezbytnosti vyut v posuzovan vci analogie pisvduje t judikatura stavnho soudu,

kter v nlezu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. I. S 318/06 (N 221/47 SbNU 911) konstatoval: Z hlediska
principu prvn jistoty plat pro interpretaci a aplikaci ustanoven prvnch pedpis pro ely zjitn psobnosti (v
nejirm smyslu, tj. jak pravomoci, tak i vcn i mstn pslunosti) orgn veejn moci zvltn prvnmetodologick
pravidla. Zatmco pi vcnm een m soudce k dispozici zsadn cel prvnmetodologick instrumentrium, jedn-li se
o zjitn psobnosti orgnu veejn moci, je nutn obzvlt zohlednit princip prvn jistoty. Z tohoto dvodu
vjimen me bt ppustn jen analogie k uzaven tzv. prav (logick i technick) mezery v zkon. Tato mezera je
dna tehdy, pokud prvn d upravuje urit zen, avak vbec nestanov, kter orgn je k jeho veden pslun..

Obdobn i Filip Melzer v citovanm dle (s. 240) v ppad kompetennch pravidel uvd:
...[J]e vak ppustn dotven prva pomoc analogie u tzv. pravch mezer v zkon. Ponechn prav mezery toti
v dnm ppad prvn jistotu nepodporuje, nbr prv naopak..

Jestlie alovan tvrd, e v 14 odst. 1 zkona o stetu zjm je obsaen taxativn vet
evidennch orgn, zdej soud tuto skutenost nerozporuje. Smyslem analogie nen doslovn aplikace
prvn normy, ale aplikace prvn normy, kter sice na zklad doslovnho znn na urit ppad
nedopad, vzhledem k uritm silnm dvodm je ji vak pesto nutn aplikovat. Je bn, e pi
analogick aplikaci norem dochz k rozen taxativnch vt. Poukazuje-li alovan na to, e een
ohledn jejho vedoucho pin aktuln projednvan novela zkona o stetu zjm, dle nzoru
soudu tato novela jen potvrzuje stvajc existenci mezery v prvu, kterou usiluje odstranit. Stejn tak
pokraovn 7 3A 102/2015
neobstoj ani porovnvn s Kancel Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky a Kancel
Sentu Parlamentu esk republiky; postaven jejich vedoucch nen pedmtem tohoto zen, pesto
soud na okraj konstatuje, e i oni z obdobnch dvod jako vedouc alovan spluj definin kritria
vedoucch funkcion dle 2 odst. 2 a 3 zkona o stetu zjm.

Soud uvil, e ustanovenm nutnm pro pouit analogie je v posuzovan vci 14 odst. 1
psm. c) zkona o stetu zjm. Vedouc Kancele prezidenta republiky je dle 2 odst. 2 psm. d)
zkona o stetu zjm veejn funkcion, tedy dikce 14 odst. 1 psm. c) tho zkona na toto
ustanoven vslovn odkazuje, akoli nestanov vslovn pslun evidenn orgn. Z konstrukce
danho ustanoven je zejm, e evidennm orgnem je vdy dan instituce, ve kter je veejn
funkcion zamstnn. Pi vyuit analogie je tedy evidennm mstem pro vedoucho Kancele
prezidenta republiky prv Kancel prezidenta republiky. Vzhledem k analogickmu pouit danho
ustanoven se soud nemusel zabvat nadbytenou otzkou, zda alovan vykonv psobnost
sprvnho adu i zda je orgnem sttn sprvy. Podstatou analogie je prv to, e u prvn normy
nemus bt naplnny veker v n obsaen znaky, aby mohla bt aplikovna na jin ppad.

alovan tak je ve vztahu k svmu vedoucmu evidennm orgnem a mus zajiovat dle 13
odst. 2 zkona o stetu zjm zpstupnn registru oznmen.

IV.
Zvr a rozhodnut o nkladech zen

Soud uvil, e aloba je dvodn, a proto napaden rozhodnut dle 78 odst. 1 s. . s. zruil
pro nezkonnost. Soud vc vrtil alovan k dalmu zen ( 78 odst. 4 s. . s.), ve kterm je alovan
vzna prvnm nzorem vyslovenm v tomto rozsudku ( 78 odst. 5 s. . s.).

O nkladech zen soud rozhodl dle 60 odst. 1 s. . s., podle kterho m astnk, kter ml ve
vci pln spch, prvo na nhradu nklad zen ped soudem, kter dvodn vynaloil, proti
astnkovi, kter ve vci spch neml. V zen ml pln spch alobce, a proto soud rozhodl, e
alovan je povinna zaplatit alobci na nkladech zen 11 228 K, a to do 1 msce od prvn moci
tohoto rozsudku. Ve nklad zen o alob sestv ze zaplacenho soudnho poplatku ve vi
3 000 K [poloka 18 bod 2 psm. a) sazebnku poplatk k zkonu . 549/1991 Sb., o soudnch
poplatcch] a z nklad na zastoupen advoktem, kter pedstavuj 2 kony prvn sluby (pevzet a
pprava zastoupen, aloba) po 3 100 K za kon dle 11 odst. 1 psm. a) a d) na zklad 9 odst. 4
psm. d) ve spojen s 7 bod 5 vyhlky Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb., advoktn tarif.
Dle k nkladm za zastoupen pat i 2 reijn pauly po 300 K ( 13 odst. 3 advoktnho tarifu).
Jeliko zstupce alobce doloil, e je pltcem DPH, zvyuj se nklady zen za zastoupen ve smyslu
57 odst. 2 s. . s. o 21%.

Soud nepiznal nhradu nklad zen za repliku alobce k vyjden alovanho, protoe
v tomto podn alobce prakticky jen zopakoval argumenty uveden v alob, a nejednalo se tak
z hlediska procesn ekonomie o vynaloen prostedk k dvodnmu uplatovn alobcova prva.

P o u e n : Proti tomuto rozhodnut lze podat kasan stnost ve lht dvou tdn ode dne jeho
doruen. Kasan stnost se podv ve dvou (vce) vyhotovench u Nejvyho
sprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno. O kasan stnosti rozhoduje
Nejvy sprvn soud.

Lhta pro podn kasan stnosti kon uplynutm dne, kter se svm oznaenm
shoduje se dnem, kter uril potek lhty (den doruen rozhodnut). Pipadne-li
posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhty nejble
nsledujc pracovn den. Zmekn lhty k podn kasan stnosti nelze prominout.
pokraovn 8 3A 102/2015

Kasan stnost lze podat pouze z dvod uvedench v 103 odst. 1 s. . s. a krom
obecnch nleitost podn mus obsahovat oznaen rozhodnut, proti nmu smuje,
v jakm rozsahu a z jakch dvod jej stovatel napad, a daj o tom, kdy mu bylo
rozhodnut dorueno.

V zen o kasan stnosti mus bt stovatel zastoupen advoktem; to neplat, m-li

stovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje,
vysokokolsk prvnick vzdln, kter je podle zvltnch zkon vyadovno pro
vkon advokacie.

Soudn poplatek za kasan stnost vybr Nejvy sprvn soud. Variabiln symbol pro
zaplacen soudnho poplatku na et Nejvyho sprvnho soudu lze zskat na jeho
internetovch strnkch: www.nssoud.cz.

V Praze dne 27. ledna 2017

JUDr. Ludmila Sandnerov, v.r.

pedsedkyn sentu

Za sprvnost vyhotoven: Hrzov, DiS.