... alebo o tom, ako liberli a socialisti pohnojili (takmer) vetko. (pozn. red.

)
Z anglickho originlu peloil Ondej Novk

First published in the United States by Ivan R. Dee, Inc.,

Lanham, Maryland, U.S.A.
Translated and published by permission. All rights reserved.
Poprv bylo vydno v USA nakladatelstvm Ivan R. Dee, Inc.,
Lanham, Maryland, a to pod nzvem Life at the Bottom:
The Worldview That Makes the Underclass.
Vechna prva vyhrazena.

Theodore Dalrymple: Life at the Bottom

(The Worldview That Makes the Underclass)
Ivan R. Dee, Inc., Lanham, Maryland, USA
Translation Ondej Novk, 2011
L E D A spol. sr.o., 2011

ISBN 978-80-7335-275-2
 OBSAH

vod 7

Pochmurn realita 19
Ten n se do nj zabod 21
Sbohem, krut svte 34
teni, ona si ho vzala - bohuel 49
Drsn lska 62
Bol to, tud jsem 77
Zbava a nebezpe 90
Nechcem dn vzdln 103
Obhroubl vkus 117
Cit bezcitnho svta 131
Nen v tom dn proklat zsluha 147
Zvolili nespch 163
Svobodn volba 176
Co je to chudoba? 188
Dl svink prasata? 202
Ztraceni v ghettu 217
A tak kolem ns kad den umraj 233

A jet pochmurnj teorie 249

tk od sudku 251
Jak jsou piny zloinu? 269
Jak kriminologov podporuj zloin 286
 Policie v i div 304
Nulov netolerance 319
Vidt neznamen vit 333

Jmenn rejstk 349

 VOD

Zpadn svt pronsleduje straidlo: spodina spo

lenosti.
Tato spodina nen chud, pinejmenm brno
mrou, kter platila po vtinu djin. V t i on
me se nachz v kad zpadn spolenosti a po
dobn jako kad spoleensk tda i ona t z roz
shlho nrstu veobecnho bohatstv za posled
nch sto let. V nkterch ohledech se skuten t
takovm vymoenostem a takovmu pohodl, jak
by mskmu csai i absolutnmu monarchovi
vyrazily dech. Nen nikterak politicky utlaovna;
me svobodn dvat najevo, co m na srdci, ani
nem strach, e o plnoci nkdo znenadn zakle
pe na dvee. Pes to vechno je jej existence zou
falou przdnotou doprovzenou beznadj, je je
vlastn prv jen j.
Pracuji jako lka u cel desetilet v run ne
mocnici v jedn britsk chudinsk tvrti a tak
v nedalekm vzen, a proto jsem ml privilegium
ivot tto spodiny pozorovat zblzka. Hovoil jsem
s bezmla deseti tisci lidmi, kte se pokusili (by
nkdy jen chab) o sebevradu, a kad mi vypr
vl pbhy ty i pti dalch lid ze svho oko
l. A tak u jen z tohoto zdroje mm informace
o ivotech njakch padesti tisc lid, o ivotech
tm bez vjimky ovldanch nsilm, zloinem
a padkem. Mj vzorek je samozejm omezen,
jako mus zkonit bt omezen kad vzorek vy
chzejc z osobn zkuenosti, ale rozhodn nen
zanedbateln.
Psobil j sem tak j ako lka v nej chudch oblas
tech Afriky, Tichomo a Latinsk Ameriky, a tak
nevhm prohlsit, e ve srovnn s tmito oblast
mi svta je mentln, kulturn, citov a duchovn
zbdaen spodiny zpadn spolenosti na t nej-
hor rovni.
Jako lka samozejm musm jednat s kadm
pacientem jako s individualitou. Tko by to lo ji
nak. Kdy hovom s lidmi o tch nej intimnjch
podrobnostech jejich ivota, sotva je mohu pova
ovat za nco jinho ne za vdom konatele, tedy
v podstat za stejn lidi, jako jsem j sm.
Pesto se asem objevuj jist stereotypy chov
n - v ppad tto spodiny tm vhradn sebe-
destruktivn. Den co den slchm o stejnm nsi
l, o stejnm zanedbvn a trn dt, o stejnch
rozpadajcch se vztazch, o stejnm ikanov
n zloinci, o stejnm nihilismu a stejnm tupm
zoufalstv. Pokud je kad lovk ve sv individua
lit jedinen, odkud se toto chovn bere?
Odpovd zjevn nebude ekonomick determi
nismus, jen vyznv bezvchodn kruh chudo
by. Nejene tato spodina nen chud, ale miliony
mnohem chudch lid na svt se teprve nedvno
vymanily z bdy - napklad v Jin Koreji. Pokud
by z chudoby neexistovalo vchodisko, dodnes
bychom ili v jeskynch.
Mnoho nm nepomohou ani genetick i ra
sov determinismus. Pro americk tene bude
nejsp pekvapenm, e vtina britsk spodiny je
bl pleti a e se u n projevuje stejn sociln pa
tologie jako u ern spodiny v Americe - samo
zejm z velmi podobnch dvod. Genetika na
vc me jen sotva vysvtlit takov fenomn, jako
je od poloviny 20. stolet v djinch dosud nevda
n masov prstek nemanelskch dt.
Rovn je pli peceovna role, kterou pi
nrstu (pokud je toto slovo vhodn) spodiny se
hrv sociln stt. Jeho role me bt nanejv
nutnou podmnkou: nrst spodiny umouje,
ale nikoli nevyhnuteln. Sociln stty existuj u
dlouho, ani by se u nich vyvinula takovto mo
dern spodina spolenosti. Nepochybn bude te
ba pidat jet petku neho jinho.
Takovou drobnost meme najt v i nzor.
Lidsk chovn se ned vysvtlit bez ohledu na v
znam a zmry, kter lid pisuzuj tomu, co d
laj nebo co zanedbvaj. Kad lovk m njak
Weltanschauung, njak svtonzor, a u si toho
je i nen vdom. A prv nzory mch pacient
m fascinuj - a upmn eeno - i okuj, nebo
prv ony jsou zdrojem jejich utrpen.
Jejich nzory se projevuj dokonce ve zpso
bu vyjadovn. Zarejcm pkladem je et
nost vraz, kter je stav do pasivnho posta
ven. Alkoholik vysvtlujc sv patn chovn
v opilosti ekne: To pivo se ve mn prost zblz
nilo." Narkoman zvisl na heroinu vysvtluje,
pro shl po stkace: Heroin je vude." Jako by
pivo opilo onoho alkoholika a heroin se narkoma
novi sm vstkl do ly.
Jin vyjden maj jednodue ospravedlujc
funkci, popraj jednn initele a jeho osobn zod
povdnost. Vrah tvrd, e ten n se do nj za-
bod" nebo e ta pistole vystelila". Mu, kter bije
svou milenku, tvrd, e dostal zchvat" nebo e
u to neudrel", jako by byl obt njakho dru
hu epilepsie, z n ho m lka za povinnost vyl
it. A dokud lba nezane, me samozejm dl
svobodn trat svou druku - takov innost m
pro nj jist vhody -, piem je bezpen pe
svden, e skutenou obt je on sm, nikoli jeho
druka.
Zaal jsem odhalovn tto nepoctivosti a toho
to sebeklamu povaovat za zklad sv prce. Kdy
mi nkdo zane vysvtlovat sv asociln chovn
slovy, e se nech snadno svst, zeptm se ho, jest
li se nkdy v ivot nechal tak snadno svst tak ke
studiu matematiky i konjunktiv francouzskch
sloves. Dotyn se bez vjimky zane chechtat,
najednou mu dochz absurdita jeho slov. A sku
ten i asto uzn, jak nesmysln toto pedstrn
celou dobu tak bylo, a nkdy i to, e mu z nj ply
nuly urit psychologick a sociln vhody.
Pedstava, e lovk nen konatel, ale jen bezmoc
n ob okolnost i njakch rozshlch okultnch
sociologickch i ekonomickch sil nepichz
sama od sebe jako nevyhnuteln prvodn jev zku
enosti. Naopak, teprve za extrmnch okolnos
t lovk pijm bezmoc stejn jako pijm mod
r nebe. Jednn je naopak spolenou zkuenost
ns vech. Ve skutenosti dobe vme, e nae vle
je svobodn a e zle jen na ns, jak dalece ji
vyuijeme.
Opanou pedstavu vak donekonena propa
guj intelektulov a vzdlanci, kte ji samozejm
nevztahuj na sebe, ale jen na ty druh, kte nem
li takov tst jako oni. V tom hraje znanou roli
povenost, toti pesvden, e nkte lid ne
dosahuj zcela rovn lovka. Typickm pkla
dem popen osobnho vlivu je napklad pojmov
rozsah termnu zvislost", kter tak rychle pro
skl z akademick pdy do podsvt a jm se ozna
uje nedouc, nicmn pjemn a stle se opa
kujc chovn. Jakmile kriminologov pili s teori,
e recidivist jsou na zloinu zvisl (dokldali sv
teorie psobivmi diagramy nervovch obvod
v mozku), netrvalo dlouho a jist zlodj aut ome
zen inteligence a jet menho vzdln m po
dal, abych lil jeho zvislost na krdech aut.
Kdy ovem, jak jinak, jsem mu recept nenapsal,
ctil se morln ospravedlnn i nadle ulehovat
vlastnkm vozidel od jejich majetku.
Ve skutenosti vtina sociln patologie, ji
projevuje spodina, pochz z nzor, kter k n
pronikly od inteligence. Nejvce to snad plat o n
zorech na pevldajc sexuln vztahy, jejich v
sledkem je 70 % nemanelskch dt narozench
u ns v nemocnici a bylo by to jist tm 100 %,
nebt znanho mnostv pisthovalc z Indie.
Literatura i selsk rozum dokldaj, e sexuln
vztahy mezi mui a enami jsou obtkny prob
lmy u odpradvna prv proto, e lovk je mys
lc spoleensk tvor, nositel kultury, a nikoli jen
pouh biologick bytost. Jene intelektulov
20. stolet se rozhodli nae sexuln vztahy osvobo
dit od vech spoleenskch, smluvnch i morl
nch povinnost i od vekerch dalch vznam,
aby konen mla v naem rozhodovn vznam
pouze samotn ryz sexuln touha.
Tito intelektulov jsou asi tak upmn jako
Marie Antoinetta, kdy si hrla na pastku. Po-
dvme-li se na jejich vlastn nepochybn uvoln
nj sexuln nvyky, pesto zjistme, e jet st
le uznvaj nevyhnuteln povinnosti vi dtem.
A u pvodn tvrdili cokoli, naprost rozpad ro
dinnch vztah si jist nepli, tak jako si Marie
Antoinetta ve skutenosti nechtla vydlvat na
ivobyt hldnm ovc.
Jejich nzory ovem pijala doslova a ve vel
km mtku prv ona nejni a nejzranitelnj
spoleensk vrstva. Pokud chce nkdo vidt, jak
sexuln vztahy osvobozen od smluvnch a spo
leenskch povinnost vypadaj, nech se podv
na chaos v osobnch ivotech lid ze spoleensk
spodiny.
Zde lze v klidu studovat celou klu lidskho
blznovstv, zloinnosti a utrpen - a to v podmn
kch, na to nezapomnejme, prosperity, jak nem
historickou obdobu. Zde se potraty provdj po
moc binho kung-fu, zde dti plod dal dti,
a to dokonce v potech nevdanch ped pcho
dem chemick antikoncepce a sexuln vchovy,
zde od en odchzej otcov jejich dt msc ped
porodem nebo msc po nm, zde funguje neped
staviteln brutln rlivost, obrcen strana min
ce veobecn promiskuity, kter kon nej odpor
njm tlakem a nsilm. Nespoet nevlastnch
otc tu masov sexuln a fyzicky tr dti a na
konec se tu i znan uvoluj rozdly mezi tm, co
je a co nen sexuln ppustn.
Pinn souvislost mezi tmto uvolnnm
a strdnm mch pacient je zejm. Ty, kte ne
estn tvrd opak, poznte podle znan sloit in
telektuln rafinovanosti jejich argumentace.
Klima morlnho, kulturnho-a intelektuln
ho relativismu - relativismu, kter se objevil jako
pouh mdn hka intelektul - se spn
peneslo na ty, je nemaj slu brnit se jeho de
vastujcm praktickm dopadm. Kdy nm pro
fesor Steven Pinker ve svm bestselleru Jazykov
instinkt (The Language Instinct), samozejm na
psanm gramaticky sprvnou anglitinou bez
pravopisnch chyb, sdluje, e neexistuje dn
gramaticky sprvn forma jazyka, e se dti nepo
tebuj ve svm vlastnm jazyce vzdlvat, nebo
jsou pedureny k tomu, aby se jm nauily mlu
vit pimen svm potebm, a e vechny for
my jazyka jsou stejn vznamn, tak tm pom
h dt ze spodiny uvznit do svta, v nm se
narodilo. Nejene se pak jeho uitel ct osvobo
zeni od namhavho kolu jeho chyby opravovat,
ale zvst o gramatick toleranci profesora Pinkera,
e toti to, co je, je vdycky sprvn, se rychle do
nese a k dtti sammu. Takov dt pak nsled
n odmt, aby bylo vbec opravovno, jeliko
v tom vid nco nezkonnho, a tud poniujc
ho. Eppur si mouve:* a si profesor Pinker k, co
chce, jak chce, svt vyaduje sprvnou gramatiku
a pravopis od tch, kte to v nm chtj nkam do
thnout. Navc je nade vi pochybnost nepravdi
v, e vyjadovn kadho lovka se rovn jeho
potebm. Tohle v kad, kdo nkdy etl alost
n pokusy lid ze spodiny psemn komunikovat,
pedevm s ady. Lingvistick a vzdlvac rela
tivismus napomh transformovat tdu v kastu -
(pseudoindickou) kastu tm Nedotknutelnch.
Stejn jako se k, e neexistuje dn sprv
n gramatika i pravopis, tak se prosazuje nzor,
e neexistuje dn vy i ni kultura. Tm je
dinm, co je rozliuje, je rozdl sm. Tenhle n
zor intelektulov zejm touc si navzjem
pedvdt sv velk oteven demokratick ctn.
Tak napklad denk The Guardian, kter je doslo
va batou britsk liberln inteligence a kdysi po
adoval, aby ve jmnu rovnosti a obecn slunos
ti mla cel populace pstup k vy kultue, dnes
pe, e se v New Yorku seli velikni Ameriky".
Tute, kdo asi jsou ti velikni? Snad drite
l Nobelovch cen, fyzikov a molekulrn bio-
* A pece se to. [Pozn. pekl.]
logov? Nebo snad nejlep souasn amerit vd
ci a spisovatel i snad amerit podnikatel na
poli elektroniky, kte za posledn plstolet tolik
zmnili n svt?
Ale kdepak, nejvt duchov Ameriky tu byli
zastoupeni, podle nzoru Guardianu, rapovmi
zpvky, jako je napklad Puff Daddy, kte se seli
v New Yorku (na summitu", jak Guardian uvedl),
aby ukonili vlnu nesmyslnho vzjemnho vra
dn mezi rapery na vchodnm i zpadnm pobe
a aby tak vylepili image" rapu. lnek dopro
vzely fotografie tchto duevnch gigant, aby ti,
kdo dosud netu, e texty rapovch psn obhaju
j brutln a zrove idiotsk postoje, okamit po
znali, e ony hlubok intelekty pinleej lidem,
kte jsou k nerozeznn od poulinch gangster.
Pokrytectv takovch lichotek je jasn kad
mu, kdo se alespo minimln seznmil s velikos
t spch lidstva. Je zcela nepedstaviteln, e by
vzdlan lid jako pisatel i redaktor tchto novin
skuten vili, e Puff Daddy a spol. pedstavu
j jedno z nejvtch vzept Ameriky. Ovem sku
tenost, e se poklesl kultue, jejm produktem
rapova hudba nepochybn je, dostv takov po
zornosti a chvly, dv jejm poslucham fale
nou iluzi pedpokldat, e vlastn neexistuje nic
lepho ne to, co u sami znaj a co se jim lb.
Takov pochlebovn pak zabj sil a nedostatek
sil je samozejm jednou z pin lidsk pasivity.
A zle vlastn vbec na osudu nejni spoleen
sk vrstvy? Pokud nm le na srdci utrpen milion
lid, pak odpovd mus bt dozajista ,ano'. Ale i kdy
bychom se smili s tm, e ponechme tolik naich
spoluoban v oistci chudinskch tvrt, cel tato
zleitost tm jet nekon. U te existuj zeteln
nznaky, e se nm tato spodina jednou pomst.
V dnenm svt toti nelze patn nzory
a jejich nsledky uzavt do ghetta. M ptel ze
stedn tdy nedvno s hrzou zjistili, e jejich
dcera m velmi patn pravopis. Jak zden je
vak ekalo, kdy o tom informovali editele koly
a dozvdli se, e to nevad, jeliko pravopis jejich
dcerky je piblin sprvn, a e u tch patn na
psanch slvek stejn vichni vd, co znamenaj.
I dal instituce jsou podkopvny pijmnm
nzor, kter podporuj a udruj spoleenskou
spodinu. Kdy se poulin prostitutky houfn pe
sunuly na rohy ulic na tvrti, ve postaven po
licista na dost mstnch obyvatel, aby s tm nco
udlal, odtuil, e s tm nebude dlat nic, jeliko do
tyn eny pochzej ze patnho prosted a jsou
to vechno nejsp narkomanky. Prohlsil, e je
nehodl jet vc diskriminovat. A je jenom na ns
obanech, abychom si posbrali pouit kondomy
z naich r. Tak se ije v reimu nulov netole-
rance. Jet hor je, jak snadno se i kulturn
relativismus. Zliby, chovn a zvyky spodiny po
stupuj s obdivuhodnou rychlost vzhru po spo
leenskm ebku. Jednm z takovch projev
je dnes tak mdn heroin, akoli nikdo, kdo sku
ten v, co heroin doke, nenachz nic mdn
ho ani na tto droze, ani na jejch dopadech. Kdy
 VOD

jedna lenka krlovsk rodiny prozradila, e se ne

chala ovlivnit mdou chudinskch tvrt a te m
na pupku piercing, nikoho to ani v nejmenm
nepekvapilo. Pokud jde o mdu v oblkn, tles
n ozdoby a hudbu, udv dnes tn prv nejni
spoleensk vrstva. Jet nikdy v djinch nesm
ovalo lidstvo ve sv kulturn aspiraci tak dol.
Katastrofln model mezilidskch vztah, kte
r existuje mezi spodinou, se rovn stv bnm
na vych stupnch spoleenskho ebku. m
dl astji za mnou chod zdravotn sestry, kter po
chzej pevn ze slun ni stedn vrstvy (ales
po od dob Florence Nightingaleov*) a kter maj
nemanelsk dti s mui, ji je nejprve traj a pak
je opoutj. Sklony k trn a k pozdjmu odcho
du se daj velmi dobe pedvdat z minulosti a cha
rakteru dotynch partner, jene zdravotn sestry,
kter se staly obmi takovho zachzen, piznvaj,
e nechtly sv partnery nijak posuzovat, nebo sou
dit je pece patn. Jene pokud si neudlaj nzor
ani na mue, s nm chtj t a mt dt, jak budou
schopny v ivot vbec nco poznat a pochopit?
Ono to prost nefungovalo," kaj, piem
ono" je v jejich ppad onen vztah, kter dle je
jich pedstav existuje nezvisle na dvou lidech,
kte ho tvo, co jejich ivoty nsledn ovlivu
je asi tak jako konjunkce nebeskch hvzd. ivot
je osud.

* Britsk zdravotn sestra, prkopnice pe o nemocn, v roce

1860 zaloila prvn kolu pro oetovatelky v Londn. [Pozn.
pekl.]
 Na nsledujcch strnkch jsem se pokusil nej
prve bez pkras popsat realitu ivota spodiny a pak
odhalit podstatu tto reality - propagaci patnch,
trivilnch a velmi asto neupmnch nzor.
Nemusme chpat veker piny tragickho stavu
spodiny, abychom s nm mohli bojovat, sta, kdy
se alespo vyhneme eenm, kter jej tragdii jen
dl prohloub. A pokud vytvm obraz ivota, kte
r je zcela bez pvabu i hodnot, a popisuji mno
ho odpudivch lid, je dleit nezapomnat, e po
kud by ml bt nkdo obvinn, pak je to pedevm
inteligence. To oni mli mt vce rozumu, ale vdy
radji uhnuli ped jejich pohledem. Povaovali za
mnohem dleitj istotu svch nzor ne jejich
skuten dopady. Neznm vt samolibost.

To u je vrch lidsk pitomosti, e kdy nm

pijde nanic ze sam dobroty - zpravidla, e jsme
o sv jm pebrali - e pak vinu na svch
pohromch dvme slunci, msci a hvzdm.
Jako bychom byli padouchy z nezbyt,
blzny z nebeskho ponuknut, lumpy, zlodji,
a zrdci pro njakou siderickou konstelaci,
ochlasty, lhi a cizolonky ze sam poslunosti
vlivu planet. Zkrtka vechno, co jsme nejhorho,
jsme z boho pistren. Skvl vmluva,
jen co je pravda, propna kurevnka lovka,
takhle pipsat svou kozl nturu na vrub
njak hvzdy.

William Shakespeare: Krl Lear,

peklad E. A. Saudek
POCHMURN
REALITA
 TEN N SE DO NJ ZABOD

Je chybou domnvat se, e vichni lid, nebo pi

nejmenm vichni Anglian, chtj bt svobodn.
Naopak, pokud svoboda znamen zrove zodpo
vdnost, pak ji mnoz lid nechtj - ani co by se
za nehet velo. Ochotn by vymnili svou svobodu
za skromn (by iluzorn) pocit bezpe. Dokonce
i ti, kte o sob tvrd, e si svobody nesmrn v,
nemaj zrovna nej vt radost, aby uznali nsledky
svho jednn. Clem milion lid je dlat si, co se
jim zachce, a nechat za sv iny pykat jin.
V poslednch desetiletch se v Anglii rozil pra
podivn a zvltn druh novho mylen. To tam je
zdvoil chovn, houevnat nezvislost a obdivu
hodn stoicismus, tedy vlastnosti, je Anglianm
pomohly pet vlku. Namsto nich nastoupilo ne
ustl nakn, vmluvy, stnosti a jaksi zvlt
n doproovn. Rozpad britskho charakteru byl
stejn rychl a kompletn jako rozpad britsk moci.
Kad den mi lid vyprvj o svch ivotech
a mne a zar, jakou nepatrnou st v nich pi
taj svm vlastnm snahm, volbm a skutkm.
Vdom tm vyjaduj nesouhlas s Baconovm
slavnm prohlenm, e nae tst je pevn
v naich vlastnch rukou". Naopak se povauj za
hku v rukou osudu.
Je velmi poun naslouchat jazyku, jm po
pisuj sv ivoty. Poun je jazyk vz. Do jak
mry vyjaduje nepoctiv fatalismus, s nm se po
kouej vysvtlovat sv jednn lidem kolem sebe,
zvl kdy jsou dotyn v postaven, e by jim
mohli pomoci. Jako lkae, kter se setkv s pa
cienty ve vzen jednou i dvakrt tdn, m na
prosto fascinuje, jak asto vzni pouvaj pasivum
a vrazy poukazujc na svou bezmoc. Popisuj
se sami jako loutky veden nhodnmi shodami
udlost.
Pednedvnem vstoupil do m ordinace ve v
zen vrah, kter se sem dostal teprve nedvno a kte
r m dal, abych mu pedepsal metadon, na
nm byl zvisl. Sdlil jsem mu, e mu pede
pi snenou dvku a e bhem relativn krtk
doby mu metadon pestanu pedepisovat pln.
Nebudu pedepisovat udrovac dvku lovku
odsouzenmu na doivot.
Chpu," prohlsil, to je ta m smla, e jsem
se sem dostal."
Smla? U sedl snad tucetkrt, vtinou za n
sil; v inkriminovanou noc ml pi sob n a zcela
jist z vlastn zkuenosti dobe vdl, e mu nein
problm ho pout. Pesto ten, kdo zavdal pinu
k jeho jednn, byla jeho ubodan ob; kdyby tam
ten lovk nebyl, tak by ho neubodal.
Mj vrah nebyl v dnm ppad jedinm, kdo
vysvtluje sv jednn jako shodu okolnost mimo
svou kontrolu. irou nhodou tu mme ti vzn
za nsiln napaden noem a dva z nich, kte tak
sv obti ubodali, pouili navlas stejn vraz, kdy
mi popisovali, co se stalo. Ten n se do nj za-
bod," prohlsili, kdy jsem nalhal, aby se pokusili
oivit si svou dajn ztracenou pam.
Ten n se do nj zabod" - zejm jej pi tom
nevedla lidsk ruka. To, e sv dlouho nenvidn
obti sami vyhledali a na msto zloinu pili vy
zbrojeni noi, nebylo nic ve srovnn se silou vle,
j oplvaly samy neiv noe, a proto to tak ne
astn skonilo.
Psychologov by samozejm mohli namtnout,
e skutky tchto mu byly tak ohavn, e se je
jich psychika pirozen a snad i nevyhnuteln br
n, a proto pipisuj smrt svch obt silm mimo
vlastn kontrolu. Pli rychl uznn vlastn zod
povdnosti by skonilo psychickm kolapsem
a mohlo by skonit i sebevradou. Jene oni se
v duchu vyhbali zodpovdnosti za sv iny pl
n stejn, jako to dlaj i men zloinci - pacha
tel zmocujc se majetku i pesnji pipravuj
c o nj jin.
Nkolik pklad za vechny. Jist vze, nedv
no u bhvpokolikt odsouzen, mi piel vy
svtlit, e m deprese od t chvle, kdy se zase ob
jevily ty jeho pote. A o jak pote se jedn, tzal
jsem se, e se tak pravideln objevuj? lo o vykr
dn kostel, zcizovn cennch pedmt a n
sledn zapalovn msta inu, aby nezstaly d
n dkazy. A pro zrovna kostely? Byl snad jako
dt svmi pokryteckmi rodii vlen na zdlou
hav bohosluby a te se chtl pomstt? Vbec ne;
bylo to kvli tomu, e kostely jsou vtinou pat
n zabezpeeny, snadno se do nich pronik a jsou
v nich cenn stbrn pedmty.
Kupodivu na zklad tohoto pragmatick
ho, rozumnho a pravdivho vysvtlen, pro se
rozhodl pro kariru zlodje crkevnch pedm
t, vbec nedokzal dojt k zvru, e jen on sm
je zodpovdn za problmy, kter ho tak tajupl
n pemohou pokad, kdy jej propust z vze
n. Obvioval crkev z laxnho pstupu k zabezpe
en svch objekt, nebo prv tento jej pstup
u nho vdy nejprve vyvolal a pak poslil nutkn
krst. Tento zlodj, stejn jako policie, kter m
dl astji svaluje vinu za krdee na majitele -
nebo neuinili patin kroky, aby zcizen ma
jetku zabrnili -, msto aby obviovala pedevm
ty, kte se krdee dopust, prohlsil, e by crkev
mla o jeho sklonech vdt a podniknout nezbyt
n opaten, aby mu v krdech zabrnila.
Jin zlodj se ode mne doadoval vysvtlen,
pro se pravideln vloupv do dom a krade vi
dea. Ptal se agresivn, jako by ho systm" dosud
nechval na holikch a odmtal mu sdlit odpo
v, jako by bylo mou lkaskou povinnost po
skytnout mu ono zakopan psychologick tajem
stv, kter jej, jakmile bude odhaleno, samo od
sebe neochvjn povede po cest ctnosti. Do t
doby se bude dl vloupvat do dom a krst vi
dea (a bude zase na svobod) a vina bude na mn.
 Kdy jsem odmtl prozkoumat jeho minulost,
rozlil se: Ale nco m k tomu mus nutit!"
A co takhle chamtivost, lenost a touha po
vzruen?" namtl jsem.
A co teba moje dtstv?" ptal se.
To s tm nem nic spolenho," odpovdl
jsem pevn.
Podval se na mne, jako bych mu chtl ublit.
Pochopiteln jsem povaoval celou zleitost za
mnohem sloitj, ne jsem pipoutl, ale nechtl
jsem, aby si myln vyloil m hlavn poselstv, e
pece on sm je autorem svch vlastnch in.
Dal vze tvrdil, e m neustle siln, zkrtka
neodolateln nutkn krst auta - nazval to zvis
lost. Dokzal ukrst a tyicet aut tdn, nicm
n se povaoval v podstat za dobrka, protoe ni
kdy nikoho nenapadl a vechna jm ukraden auta
byla navc pojitna, take jejich majitel vlastn
ani o nic nepili. Avak nehled na finann po
hnutky tvrdil, e krade auta hlavn kvli vzrue
n, kter to pin. Jakmile mu bylo v tto aktivi
t zabrnno, zaal bt u po pr dnech roztkan
a pln zkosti. asto opakoval, e jde o skute
nou zvislost, abych to nhodou mezitm snad
nezapomnl.
Veobecn pevldajc koncepce zvislosti dnes
hls, e jde v podstat o nemoc, je se neu-
rochemicky a mon je svou podstatou ddin,
e jde o neodolateln nutkn uvat drogu i n
jakou jinou ltku nebo opakovan a neuvdom
le jednat sebedestruktivnm i protispoleenskm
zpsobem. Takov zvisl lovk si prost neme
pomoci, a jeliko jeho chovn je projevem nemo
ci, vykazuje stejnou morlku asi jako poas.
Mj zlodj mi vlastn sdloval, e jeho chorob
n kraden aut nen jen jeho chybou, ale e zod
povdnost za to, aby se u takto nechoval, nesu j
jako lka, kter ho m v pi. A dokud lkask
profese na to nenalezne njak ekvivalent antibio
tik, bude on muset nadle psobit nevysloviteln
pote a tkosti majitelm aut, ani by se pitom
pestal povaovat za v podstat slunho lovka.
To, e zloinci asto penej thu zodpovd
nosti za sv iny jinam, se d ilustrovat nkoli
ka vrazy, je nejastji pi konzultacch se mnou
uvaj. Tak napklad pravidelnou ztrtu ovldn,
kter kon tm, e napadnou kadho, kdo se jim
dostaten znelb: Ztratm hlavu" nebo prost
jsem ztratil hlavu".
Co tm pesn mn? To, e trp epilepsi i ji
nou mozkovou poruchou, jejm jedinm proje
vem je bezdn zuivost, a e jejich lka m po
vinnost je vylit. Velmi asto m varuj, e pokud
nenajdu na jejich chovn lk nebo jim alespo ne-
pedepi drogu, ji poaduj, tak nkoho zabij i
zmrza. Zodpovdnost pak ponesu j, nikoli oni,
nebo jsem pece vdl, e to udlaj, a pesto jsem
jim v tom nezabrnil. A tak jim jejich domnl ne
moc jejich dosavadn nesprvn ponn nejen
vysvtluje a zbavuje v zodpovdnosti, ale rovn
je u pedem oiuje od vekerho budoucho ne
sprvnho ponn.
 Navc se z nich tm, e m ped svmi mys
ly provdt dal zloiny varuj, stvaj obti, a ni
koli pachatel. ekli adm (mn), e to udlaj,
a pesto ady (opt j) nehnuly ani prstem, a tak
kdy se po dalm hrznm zloinu zase octnou
ve vzen, budou se ctit doteni, e je systm",
pedstavovan mnou, opt nechal na holikch.
Kdybych zkusil opan pstup a navrhl preven
tivn vazbu, dokud se nebudou s to ovldat, nespra
vedlnost takovho rozhodnut by je rozzuila na nej-
vy mru. A co habeas corpus? Co takhle nevina,
dokud nen vina dokzna? Zajmav, e nic ne vy
vozuj ze skutenosti, e se obvykle dokou per
fektn ovldat, stoj-li proti nim dostaten pevaha.
Pachatel nsilnch zloin si asto vedle vra
zu ztratil jsem hlavu" pi popisu svch in po
mhaj slovy: to jsem nebyl j "V tomto ppa
d jde o psychologick argon chudinskch tvrt,
o doktrnu skutenho J" nahlenou objekti
vem mstsk degradace. Toto skuten J nem
nic spolenho s onm projevujcm se J, s tm J,
kter krade taky staenkm, vloupv se do ci
zch dom, bije enu a dti i se opakovan opj
a astn rvaek. Ne, to skuten J je neposkvrn
n, nedoten lidskm jednnm, je to ono nena
padnuteln jdro ctnosti, je mi umouje udret
si sebectu, a dlm co dlm. To, co jsem, toti
nen urovno tm, co dlm, a pokud to, co d
lm, m vbec njak morln vznam, je povin
nost ostatnch zajistit, aby ono druh, projevujc
se J jednalo v souladu s mm skutenm J.
 Z toho vychz tak nsledujc vraz, kter vzni
asto uvaj: Musm si to nechat srovnat v hlav."
Domnvm se, e si svou dui pedstavuj jako dtsk
kostky rozhzen kolem dokola a doktor, kter se pak
prohrabv v jejich lebce, m schopnost a povinnost
uvst je do dokonalho podku a zajistit, aby veke
r jejich dal chovn bylo automaticky estn, dbal
zkon a ekonomicky vhodn. Dokud nebude to
hoto uspodn docleno, setkvaj se vechny kon
struktivn nvrhy - nco se naute, zapite se na dl
kov studium - se stle stejnou psnikou: Udlm
to - jen co se mi to srovn v hlav."
Samu podstatu v tto pasivity a odmtn
zodpovdnosti tvo hlubok nepoctivost - ji by
Sartre nazval patnou vrou. Nebo jakkoli se zlo
inci sna obviovat druh a jakkoli se jim pi
tom da budit zdn upmnosti, alespo obas
sami dobe vd, e nekaj pravdu.
To se d dobe pozorovat na tom, jak narkoma
ni mn svj jazyk podle toho, s km prv mluv.
Lkam a socilnm pracovnkm - tedy vem,
kte jim mohou dt njak pedpis i doporue
n - zdrazuj svou zdrcujc a nepekonatelnou
touhu po droze, nesnesitelnost abstinennch p
znak a zhoubn nsledky, kter to m na jejich
povahu, sudek a chovn. Mezi sebou se vak vy
jaduj zcela jinak, sp optimisticky ne sklesle
a vyprvj si, kde se d zskat nejkvalitnj droga,
kde je nejlacinj a jak umocnit jej inky.
Mm podezen (kter mohu dokzat leda n
jakou veselou phodou), e tak tomu je i mezi
vzni. Nen dnou novinkou, e vzen jsou uni
verzitami zloinu. Pesto vzni neustle lkam
a psychologm l, jak obtn byla jejich vcho
va (s tm se pi tto pleitosti vytahuj tm jako
s rodinnmi klenoty), jak mli agresivn otce i je
vbec nemli, jak byli chud a s jakmi se setkvali
potemi a nevhodami, tak typickmi pro mst
sk obyvatelstvo. Jak ale asi mluv mezi sebou,
kdy se vzjemn seznamuj, u se nov techniky
a posmvaj se tm ubohm blznm, kte si est
n vydlvaj na ivobyt, ale nikdy nezbohatnou?
To, e jejich ivotn postoj je nepoctiv a vy
potav, je zejm z jejich postoj vi tm, kte
jim podle jejich pesvden ukodili. Tak nap
klad o policistech, o nich tvrd (asto vrohodn),
e je zmltili, z jejich st nikdy neuslyte: Uboz
poldov! Byli vychovan v autoritskch rodi
nch a nyn si vybjej zlobu, kter vlastn smu
je proti jejich tyranskm otcm, na mn. Potebuj
poradit. Potebuj si to nechat srovnat v hlav."
Naopak, razantn a s vbunmi emocemi vyki
kuj: Bastardi!" Domnvaj se, e policie jedn
z pozice svobodn, i kdy zlomysln vle.
To, jak se vze pedstavuje veejnosti, se velmi
asto podob tomu, jak jej vyobrazuj liberlov. Jako
by kal: Mm bt obt okolnost? Dobr, tak tedy
pro vs budu obt." Jak svj pbh dokola oml,
nakonec mu uv, tedy alespo na njakou dobu
a jistou st sv due. Pi t nejnepatrnj vzpomn
ce na okolnosti zloinu me tud dojt k popen
viny - prvnmu i morlnmu.
 lovk m odjakiva schopnost klamat dru
h a samozejm i sm sebe. Byl to Nietzsche, kdo
proslul postehem, e pcha a sebecta dokou
bez sebemench problm pemoci pam; a ka
d mechanismus psychick obrany znm dne
nm psychologm najdete u Shakespeara. Pesto
m lovk pocit, e lehkost, s n se lid zbavuj
zodpovdnosti za sv iny - jejich intelektuln
a citov nepoctivost vi vlastnmu jednn -, se
v poslednch nkolika desetiletch znan zvtila.
Pro k tomu dochz prv ve chvli, kdy, ob
jektivn vzato, m kad takovou svobodu a ple
itost, jak dosud nikdy nezail?
Tak za prv, dnes existuje mnohem vt okruh
lid s liberlnmi nzory: cel legie pomocn
k a opatrovnk, socilnch pracovnk a tera
peut, jejich pjmy a kariry zsadnm zpso
bem spovaj na dajn neschopnosti velkho
mnostv lid postarat se o sebe i se chovat ro
zumn. Nebt domnl neschopnosti narkoma
n, zlodj a jim podobnch dlat nco se sv
mi vlastnmi nedoucmi sklony, nemli by tito
profesionln spasitel nic na prci. Ohromn se
zajmaj o psychopatologii a cel jejich terapeu
tick svtov nzor povaujc pacienta za pasiv
n, bezmocnou ob njak choroby legitimizu-
je prv takov chovn, jeho by jej mli zbavit.
Hmatateln vhody, kter pro provinilce z toho,
e vypad bezmocn, plynou, jsou dnes opravdu
natolik velk, e ho k nim sta vlastn jen tro
chu popostrit.
 Za druh, objevila se nm tu irok kla psy
choterapeutickch koncepc, avak v ponkud
zkomolen i myln vykldan form. Tyto kon
cepce zaali uznvat dokonce i nevzdlanci, a pro
to nm tu pevn zakoenil nzor, e pokud nkdo
nezn i nechpe nevdom motivy svch vlast
nch in, nen za n pln zodpovdn. To samo
zejm plat jen pro takov jednn, kter lze po
vaovat za nedouc; nad vlastnmi zslunmi
iny se takhle nikdo nepozastavuje. Jeliko ale ne
lze s konenou platnost vysvtlit vlastn nic, pak
lovk vdy me tvrdit, e o svch motivech nic
netu. nikov cesta je stle otevena.
Za tet, pedevm vinou obtkan stedn
tda dnes iroce pijm sociologick determinis
mus. Statistick daje jsou nekriticky pijmny
jako nco, co uvd pinu, a pokud je trestn cho
vn mnohem bnj mezi chudmi vrstvami,
mus ke zloinu vst prv chudoba.
Nikdo sm sebe samozejm za sociologicky
determinovanho nepovauje - rozhodn ne d
n sociolog. Jen mlo liberl, kte takov pohled
obhajuj, zrove uznv jeho hluboce dehumani-
zan nsledky. Pokud ke zloinu vede chudoba,
nerozhoduj se lupii k vykrdn dom o nic vc,
ne se amby rozhoduj k pohybu panoek za po
travou. Jsou to roboti - a podle veho by se s nimi
mlo tak tak zachzet.
Zde na povrch vyvr podprahov vliv marxis
tick filozofie, tedy pojet, e byt lid nen urov
no jejich vdomm, ale naopak, e jejich vdom je
urovno jejich socilnm bytm. Kdyby tomu tak
bylo, dosud bychom ili v jeskynch. e zloin je
morln problm, nikoli problm morlky, je pro
hlenm dostaten vrohodnm, aby otslo d
vrou stednch vrstev.
Sociln historikov chtj tento hust vvar ne
jistot a neuritost jet okoenit poukazovnm
na to, e stedn vrstvy spatovaly ve zloinu mo
rln problm u v 18. stolet, kdy byl zloin pro
vtinu pachatel nm pln jinm, jeliko n
kdy se k potravinm skuten mohli dostat jedin
tak, e je kradli. kat nco takovho samozejm
znamen pehlet zkladn zmnu v monostech,
k n od t doby dolo. Tak napklad v georgin-
skm Londn ped sebou mli novorozenci pr
mrn njakch 25 let ivota, zatmco dnes je to
75 let. Na samm vrcholku viktorinsk ry se
prmrn dlka ivota krlovsk rodiny pohybo
vala o 50 % ne ne u t nej chud vrstvy dnen
populace. Dret se vysvtlen, kter kdysi mohla
mt njakou slu, ale dnes jsou nepijateln, je jist
v tom nej zkladnjm slova smyslu zptenick.
Sama forma vysvtlen, kterou liberlov pro
zloiny dneka nabzej - spoleensk podmn
ky pmo ovlivuj chovn, ani by pitom cokoli
prochzelo lidskou du -, poskytuje pachatelm
pedem vmluvu, o n sice vd, e je falen, ale
zrove je pro n uiten a bjen se jim hod
pi jednn s ady.
Nakonec je teba vzt v vahu, jak inky na
populaci m teze o tdn nespravedlnosti, neustle
omlan v masmdich. Lid pak snadno uv, e
ve srovnn s naimi pedky vbec nemme mno
hem vt tst, nbr e ijeme v t nejhor dob
a za nej nespravedlivjho zzen. Kad omyl sou
d, kad pestoupen zkona ze strany policie jsou
tak siln petsny na veejnosti, e nejen profe
sionln zloinci, ale i pachatel otesnch zloin
nabvaj a priori pocit, e i s nimi bylo zachzeno
nespravedliv nebo pinejmenm pokrytecky.
A k rozvoji zloinnosti pomh i velmi rozen
nzor, e materiln nerovnost je sama o sob znm
kou institucionalizovan nespravedlnosti. Pokud
je majetek zloinem, pak je krde jistou formou
spravedliv odplaty. To vede k jednomu z nejpozo-
ruhodnjch kaz: k morlnmu typu zlodje, kte
r me bt sm na sebe pyn, e bere jen tm, kte
dle jeho odhadu mohou takovou ztrtu unst. Proto
mi mnoz lupii v zi vlastnho sebeuspokojen sd
lovali, e by pece nikdy neokradli star, dti i chu
d, protoe to by bylo patn.
Take vy vlastn jen okrdte lidi, jako jsem
j," km jim. (Sousedi ve vedlejm dom byli vy
kradeni za posledn dva roky tyikrt.)
Souhlas, a co je opravdu zvltn, oekvaj, e
jim jejich umrnn nezkonn chovn schvlm.
Tak a takhle daleko to zalo.
 SBOHEM, KRUT SVTE

U ns v nemocnici mme jedno oddlen pro pa

cienty, kte se zmrn otrvili pedvkovnm.
Ron se tam zabvme asi dvancti sty ppad,
a tak kad den chodm do prce s pevnm pe
svdenm, e u jsem si vyslechl ve, co jen lidsk
blhovost, zkaenost, nezodpovdnost a krutost
mohou nabdnout. Bohuel je m vra ve schop
nost lidskch bytost niit sebe sama den co den
obnovovna. Tolstoj nenapsal na zatku Anny
Kareninov jen tak pro nic za nic, e kad ast
n rodina je astn stejnm zpsobem, ale ka
d neastn rodina je neastn svm vlastnm
zpsobem. Je zajist pemrtn nazvat sociln
uspodn, v nm vtina mch pacient ije, ro
dinami, pesto to nco nzorn ukazuje. Zpsoby
lidskho utrpen jsou opravdu nekonen.
V krtkosti si toto oddlen prohldnme a pro
zkoumejme verej lovek z velkho moe lidsk
ho netst, kter se rozprostr vude kolem ns.
Na prvnm ze esti lek le mlad ena z ka
ribskch ostrov ve vku jedenadvaceti let, kter
si obarvila vlasy na oranovo a namalovala nehty
jasn lutou. Dozvdm se od n, e byla kdysi ui
telkou v matesk kole, ale pak zaala marodit"
s nemoc, na ni by bylo netaktn se vyptvat, je
liko jde oividn o nemoc zcela vymylenou - ji
nmi slovy o produkt, a nikoli o nezbytn ped
poklad k zskvn nemocenskch dvek z veejn
kasy. Mla hrozn monokl a na ele velkou podli
tinu. Pr si vzala prky potom, co ji jej bval de
vatenctilet ptel udeil.
Pro to udlal?" ptm se.
Telefonovala jsem mu," zn odpov. Povdal,
e mi ek, e nechce, abych mu volala."
Take k vm pijel a udeil vs?"
Ano."
Bije vs asto?"
Ne," odpovd. Obvykle mi d jen elo."
Na vedlejm lku le asi padestilet mu,
kter se u ns u lil. Tehdy zaal brt prky,
protoe jeho bratr - jeho nejlep ptel a od jeho
vlastnho rozvodu doslova jeho jedin spolehliv
kontakt se spolenost - zemel. Tentokrt se vak
piotrvil ze zcela jinho dvodu.
Njak cikni mi rozbjeli okna, tak jsem na n
vyth bouchaku a jeden z nich to dostal."
Zranil jste ho?" ptm se.
Ne, ne vn. Trochu na noze. Vte, byly to
jen podomcku vyroben patrony, trochu prachu
a kousky kovu."
A eila to policie?"
Ne."
Po zmnnm incidentu nemla ani jedna stra
na sporu pli chu vyhledvat ochranu i zsah
ruky zkona.
 Te se ale bojte jt dom, protoe oni pijdou
znovu a tentokrt u to nebudou jen okna, co bu
dou chtt rozbt, e?"
Pesn tak."
Postarm se, aby ho pijali na psychiatrickou
kliniku, azyl dle jeho vbru.
Na dalm lku le thl patnctilet dvina.
M ziv rudou rtnku a pilhav obleen, pe-
cpv se a pak ihned zvrac, u mnohokrt si pod
ezala zpst. Spodala prky nevlastnho otce
proti sren krve, kter bral po operaci srdce. Je
to problmov dcko a matka ji pivlekla do ne
mocnice jako njak pytel brambor a kvli dcei
n pokusu o sebevradu te pijde pozd na bin-
go. Trucovit napulen a vn navztekan dcko
k, e se dom u nevrt.
To kvli matce nebo nevlastnmu ttovi?" ptm
se.
Ne, odpovd. Nechce se vrtit dom, protoe
byla ped temi msci znsilnna kdesi na sdliti,
kde ije, a navc se tam objevilo grafitti s npisem -
e se j znsilnn lb a e je pna" (tedy dvka
mrav volnjch, ne bv obvykl pro jej vk,
spoleenskou tdu a vzdln). Stejn nzor pr
ostatn sdl jej matka, a tak se pacientka rozhod
la utct a t radji na ulicch, ne se vrtit dom.
Nechce ani do mstskho dtskho domova, e
mu se pli nedivm. Chce si pr najt pstou
ny, jene od sociln pracovnice vm, e se to ned
zadit rychle a e si ji dn rodina nebude chtt
vzt, jakmile se dozv o tom, e chod za kolu, e
m bulimii a e si podezv zpst. Jedin mo
n een by pro ni bylo t s tetou (matinou sest
rou), kde u kdysi ila a byla tam spokojen, take
se chovala dobe. Jene jej matka, kter uplatu
je rodiovsk prva, kdy u ne povinnosti, se pro
ti tomu rozhodn postavila prv proto, jak ped
pokldm, e se tam dcera chov dobe. Matka se
j chce zbavit, stejn jako se ona chce zbavit sv
matky, ale matka chce zrove zachovat zdn, e
jej zmr vyvr vhradn z nemonho chovn
dcery. Aby zamaskovala vlastn vinu na cel situa
ci a lhostejnost vi vlastnmu potomkovi, je pro
ni nesmrn dleit, aby jej dcera nenalezla d
n natolik pjemn msto, kde by se jej chovn
zlepilo.
A tak se ocitme ve slep ulice. Moje pacientka
pipomn Rusko ze starho pslov, kde vechny
cesty vedou ke katastrof.
Pejdme k dalmu lku. Le zde asi ticetile
t mu mohutn postavy a zlho vrazu v oblie
ji - ne prv nejastnj kombinace, jak u jsem
zjistil. Pedvkoval se antidepresivy sv eny a ne
potebujeme Sherlocka Holmese, abychom odha
lili, e prv on je dvodem, pro je ona potebuje.
Ty prky spolykal pot, co ji chytil za krk a pitla
il ke zdi, a te tvrd, e m na krku modiny jen
asi jako cucfleky". Ona si podle nj zaala, take je
to jej chyba, vdy u ho bolely ui z jejho neust
lho lteen, take cel den jen nasv.
U jsem to dl nevydrel, take jsem musel
z barku pry, jene ona m nechtla pustit. No
tak, jist, pitlail jsem ji k t zdi." Mimicky mi na
znauje, jak to udlal. Kadmu nkdy petee
pohr trplivosti, i vm."
Vyprv mi, e se neustle hdaj. Kvli emu?"
zajmm se. Kdy jsem byl ve vzen, mla po
mr s njakm ernochem, co ji mltil, a pak taky
potrat."
Jak dlouho jste byl ve vzen?" ptm se.
Ti roky."
Dlouh pobyt za memi manelstv pli ne
prospv," podotkm.
To ne, ale j j nekal, e si m lehnout na zda
s roztaenejma nohama, ne?"
Take jste stle spolu?" ptm se.
M moj e dti, j sou j edin, co j sem kdy ml. Kdy
by mi je vzala, zase by se ze m stal zloinec, proto
e tam venku pro m nic jinho nen. Bombardoval
bych veejnost a policii, a by nechpali, co se jim
dje. Jsou pro m jen jako njak vbi. A to vm
km, e brzo bych ml v kapse tolik penz, vc,
ne jste kdy ml vy."
Poukazuji na to, e jeho minulost svd o n
em jinm: strvil pece estnct let ivota ve vzen.
No ale te u bych udlal nco opravdu velk-
ho. Nem cenu udlat nco, za co bych vyfasoval
jen ti nebo pt rok." Jeho oi svt jasnm, nel
tostnm svitem t nejryzej psychopatie.
Jsem to, co ze m tahle spolenost a vlda ud
laly. Tta se mnou vyjebal. oupnul m do polep-
ovny, kdy jsem byl jet kluk, a prv tam se ze
m stal jet vt zloinec. Te teda maj, co chtli,
take by si mli radi dvat podnho bacha, jestli
mi vezmou m dti."
Nem smysl pokraovat v tto konverzaci dl,
a tak meme pejt k dalmu lku, na nm le
huben, sedmadvacetilet ena z Karibiku, kter
vypila pl lhve metadonu. Ten dostala od ptele,
kter ho dostal tak od ptele (ten, komu byl sku
ten pedepsn, je jaksi vzdlen pedek, jeho
by mohl vyptrat jen piln genealog). Vzala ten
metadon, aby se zbavila zvislosti na cracku, kter
bere nkolikrt denn u dva roky. ije s matkou
a s devtiletou dcerkou.
A jej otec?" ptm se deliktn, jako bych se
ptal na historii pohlavn choroby.
U ho nevdm."
Podporuje ji njak?"
Obas se na ni pijde podvat*?
Jak asto?"
Kdy m zrovna nladu."
Dotyn pacientka pracovala jako sekretka
v jedn advoktn kanceli, ne ji jej ptel pi
vedl ke cracku.
Nemusela jste ho brt," km j. Byl zadar
mo," odpovd.
Chcete tm ct, e kdybych vm te nabdl
zdarma padest njakch pilulek, tak byste je spo
lykala?"
Kdybych vidla, e je taky berete a e je vm
po nich skvle."
Crack samozejm nebyl pod zadarmo a brzy
za nj musela platit. A kdy pila o msto, mohla si
crack u dl opatovat jedin tm, co New England
Journal oj Medine a The Lancet nyn nazvaj
sexuln prac".
Zajmm se, jestli te m njakho ptele. Je
ve vzen."
Za co?"
Vloupaky. Dostal dva roky."
Na oddlen pichz jej matka, kter se j sta
r o dcerku. Je to padestnice obleen v modrm
kostmu, na hlav m staromdn klobouk se z
vojem a na rukou bl rukavice. Jako osoba t
c se nejvt vnosti, hlava rodiny a pravideln
nvtvnice kostela, kter o nedlch ke v nbo
enskm vytren, je hluboce otesena, jak jej dce
ra zabedv do neesti a zvislosti, akoli se to ze
vech sil sna nedvat najevo. Brzy dceru pems
tme na oddlen pro drogov zvisl.
Na poslednm ze esti lek le osmnctilet
dvka s oima upenma na strop. Pedvkovala
se, sdluje mi, jeliko nenvid ivot. Ze zkuenos
ti ale vm, e lid, kte nenvid ivot, si jen vzc
n dlaj takov starosti se svm vzhledem jako
ona, z eho usuzuji, e ji trp nco mnohem kon
krtnjho. Odela z domu a zaala t s ptelem.
Pedvkovala se po hdce s tmto muem, kter
je o deset let star ne ona a byl potupn vylou
en z armdy za kouen marihuany. Te u s nm
chod devt msc (cel svj polodospl ivot),
ale dosud s nm nezaala t. Jene on je velmi r
liv, chce kadou minutu vdt, kde je, obviuje
ji z nevry, prohledv j vci, pokad kovm
vslechem zjiuje, co dlala v jeho neptomnosti,
a hrabe se j v penence. Akoli na ni dosud ne
vzthl ruku, u s tm nkolikrt vyhrooval. Te
m strach jt nkam sama, protoe se boj jeho re
akce. Kdy jdou spolu, nikdy ji nespust z o.
Vte nco o jeho pedchozch ptelkynch?"
ptm se. il s jednou, ale ta ho nechala, kdy zjis
tila, e j chod s jinou."
Co vaeho ptele zajm, tedy krom vs?" za
jmm se. Vlastn nic," odpovd.
A co zajm vs?" ptm se znovu. dn z
jmy nemm," k na to.
Nenvid svou patn placenou prci, kter ne
vyaduje dn dovednosti - tedy ne e by vbec
mla njak dovednosti, kter by mohla nabd
nout. Ze koly odela, jak jen to lo, a akoli bych
ekl, e je nadprmrn inteligentn, nikdy se ne
snaila nco nauit, protoe to zkrtka nebylo spo
leensky pijateln. V kostce j km, e si vdyc
ky vybrala cestu nejmenho odporu, a jak prav
Shakespeare, nic nepochz z nieho.
Co mm dlat?" pt se m.
V ptel vs uvzn," odpovdm. Naprosto
ovldne v ivot, a pokud se s nm rozhodnete t,
zane pouvat nsil. Nkolik let s vmi bude pat
n zachzet a trat vs; nakonec ho sice opustte,
pesto nebudete v tomhle ppad obt. Naopak
budete spoluautorkou vlastnho netst, protoe
j jsem vm te ekl, co mete oekvat, stejn
jako vm to ekli vai rodie a vai ptel."
Ale j ho miluju."
 Je vm osmnct. Podle zkona jste tedy dosp
l. Muste se rozhodnout sama. Tady je mj tele
fon, zavolejte mi, kdybyste potebovala pomoc."
Nae exkurze po esti lkch je kompletn;
dnes nic neobvyklho i mimodnho, jen bn
lovek z moe sociln patologie, neznalosti ivo
ta a zmrnho vyhledvn utrpen. Ztra je dal
den a stejn pliv netst znovu dospje k na
im prahm.
Pokusy o sebevradu - tedy to, co je v marn
snaze najt dokonal vdeck termn rovn zn
mo pod neologismem parasuicide" nebo emu se
k zmrn sebepokozovn" - jsou v Anglii
nejastj pinou nalhav hospitalizace u en
a druhou nejastj u mu. V Anglii mme pes
120 000 ppad ron, take se meme pochlu
bit jednm z nejvych mst na ebku takov
ho chovn na svt. Mra dokonench sebevrad
je u ns - podle mezinrodnch standard - na
opak pomrn nzk. Nemyslm, e by to svdi
lo jen o veobecnm padku technick zdatnos
ti u Anglian (Made in England koneckonc u
dvno neoznauje kvalitu i spolehlivost, ale sp
e jejich opak), neznamen to nic jinho, ne e
mnoz z naich rdoby sebevrah vlastn zemt
nechtj.
To je tak nco zcela novho. Pokusy o sebe
vradu se tily, d-li se to tak ct, vbunmu
nrstu na konci 50. a na zatku 60. let 20. sto
let. Do t doby byl takov akt v Anglii zloinem
a zstval pomrn vzcnm kazem. Nebyla to
jen liberalizace zkon, co spoluvytvelo ivnou
pdu, aby lid trvili sami sebe, nebo tato ivn
pda se zaala objevovat vude na Zpad. Bhem
nkolika let se tedy pedvkovn zmnilo ve stej
nou tradici jako Vnoce.
Sebevrada a pokusy o sebevradu pitahuj
pozornost sociolog, psycholog a psychiatr od
roku 1899, kdy vylo velk dlo Emila Durkheima
Sebevrada. Dnes vzkvt akademick disciplna
znm jako suicidologie. V pevn vtin dl
suicidolog se to matematikou jen hem; jejich
spisy petkaj hutnmi statistickmi tabulkami
spojujcmi mru nezamstnanosti, spoleensk
postaven, pjem, a dokonce fze Msce se sebe
vradami i s pokusy sebevradu.
Pokud se sname nezapomenout, e vzjem
n vztah nemus nutn znamenat pinu a nsle
dek, celkov dopad tohoto dla naznauje, e po
kud bychom prozkoumali dostaten mnostv
promnnch, kdybychom shromdili dostate
n mnostv dat a s dostatenou sofistikovanost
je analyzovali, pak bychom pinu" sebevrad i
sebevraednch pokus nali. Dleitost toho, co
se odehrv v dui lidsk bytosti, je tak implicitn
poprna ve prospch rozshlch neosobnch sil,
je statistick pravidelnosti dajn odhaluj a kte
r dajn determinuj lidsk chovn. Suicidologie
se tud pipojuje k dalm velkm intelektulnm
hnutm 20. stolet - freudismu, marxismu a k ne
dvno se objeviv sociobiologii - prv v tom,
e upr vdom jakoukoli dleitost v lidskm
jednn. Dle tohoto nzoru je mylenka pi jedn
n nepodstatn a obyejn lid, kte bez rozmyslu
pijmaj intelektuln proudy sv doby, skuten
zanaj povaovat sami sebe za neschopn ovliv
nit sv vlastn chovn. Mnoz pacienti mi popiso
vali, jak si vzali ty prky, protoe jim nic jinho
nezbvalo, asi tak jako Lutherovi, kdy pibil sv
teze na dvee katedrly.*
Statistick pravidelnosti nicmn skuten exis
tuj, a jsou-li citliv pouvny, meme dky nim
nahldnout do du lid. Tak napklad poet pa
cient pijatch na nae oddlen bhem prvnch
dn vlky v Perskm zlivu a v dob konn mis
trovstv Evropy ve fotbale prudce klesl. Lid byli
na njak as natolik pohlceni jinmi problmy
ne tmi svmi - tebae to bylo jen prostednic
tvm televize -, e pestali uvaovat o sebevra
dch. Nuda vychzejc ze soustedn na sebe je
tud jednm z faktor, kter pokusy o sebevradu
podporuj, a bt na njakou dobu pipoutn na sr
den monitor i mt zapchnutou kapaku do jed
n ruky ji tud pomh odlehit. Jsem len, tu
d jsem.
Kadodenn pliv novch pacient na nae ru
n oddlen, kde lme pedvkovn, m rovn
sv pravideln kazy. Tak napklad tu mme pe
dvkovn ped soudnm pelenm, pesn naa
sovan tak, aby dotynmu znemonilo objevit se

* V listopadu 1517 si Luther zvolil tehdy bnou metodu pro

dost o otevenou disputaci: Pibil svch slavnch Devadest pt
tez na dvee zmeck kaple ve Wittenbergu. [Pozn. pekl.]
na lavici obalovanch, a vypotan tak, aby vyvo
lalo sympatie v jeho prospch, a se tam nakonec
objev, nebo nyn bude mt zznam z psychiat
rie. Kad, kdo takov zznam m, samozejm
mus mt pochybnou zodpovdnost za sv vlast
n skutky, a me tedy oekvat mrn tomu sn
en trest.
A pak tu mme takzvan pedvkovn ped
nstupem do zamstnn. Pekvapiv znan po
et nezamstnanch, jim se konen poda na
jt zamstnn, se pedvkuje veer ped prvnm
nstupem do prce; jejich absence nsledujcho
rna jim vyslou vyhazov jet dv, ne praco
vat zaali, a tak se mohou znovu pipojit k adm
nezamstnanch.
Dle tu mme mlad Indky, kter se pedvku-
j, aby se vyhnuly pedem vyjednanm satkm i
zlob svch otc, kdy ti odhal, e oproti zkonu
stanovujcmu pravidla chovn jejich spolenosti
si jejich dcery vybraj mue podle vlastnho vb
ru, m povolvaj neodinitelnou hanbu na sv
vlastn rodiny.
Jene vzory a statistick daje nm samy o sob
kaj jen velmi mlo, pokud nejsme pipraveni
ptrat po jejich vznamu, a ten se vdy nachz
v dui mu a en.
Pro tedy tolik lid sah po prcch? Pedv-
kovat se bez vnho myslu zemt je koneckon
c ponkud zvltn a tk se vhradn modern
zpadn i pozpadnl spolenosti. V Senegalu
nebo v Mongolsku nic takovho nedlaj.
 Gesto smujc ke smrti, by je to jenom ges
to, je silnm signlem strdn. Jene v devti p
padech z deseti (podle m zkuenosti) si tito lid
sv utrpen zpsobuj sami nebo jim je zpsobuje
prost to, e nevd, jak t. Emoce, kter obklopu
j vtinu pedvkovanch, jsou intenzivn a plyt
k zrove.
V dnench socilnch sttech se u nevede d
n boj o hol peit. V Africe, kde jsem tak pra
coval, se chud astn nelidsky nronho boje,
aby zskali vodu, potravu, dv na otop a njak
pste, a to dokonce i ve mstech. Tento boj dv
smysl jejich existenci a dal den proit bez hla
du eknme v takov Kinshase je svm zpsobem
osobnm vtzstvm. Tam je skuten peit sp
chem a dvodem k oslavm.
V naem mst tomu tak nen, nebo zde je bez
ohledu na chovn existenn minimum vcemn
zajitno. Na druhou stranu tu ije plno lid, kte
jsou zcela bez ambic i bez zjm. Nemusej se
nieho obvat, nemaj v co doufat, a pokud vbec
pracuj, pak dlaj nco, co poskytuje jen miniml
n uspokojen. Bez nboensk vry, kter by napl
nila jejich existenci vznamem zven, sami sob
nedokou poskytnout zhola nic.
Co jim tedy zbv? Zbava a osobn vztahy.
Zbava, ji pasivn absorbuj, jim prosted
nictvm televize a film pin informace o ma
teriln hojnjm a atraktivnjm zpsobu i
vota, a tud v nich iv permanentn z. Pocit
vlastn nicoty a nespchu vyvolv tak mocn
emoce - pedevm je to rlivost a intenzivn tou
ha dominovat nad nkm nebo vlastnit nkoho ji
nho a tm zskat kontrolu alespo nad jednm
aspektem svho ivota. Je to svt, v nm mui
vldnou enm, aby poslili sv ego, a eny cht
j dti, abych mla nco vlastnho" i nkoho,
koho bych milovala a kdo bude milovat m".
Osobn vztahy v tomto svt slou pouze jako
nstroj uspokojen momentln poteby. Jsou po
mjiv a kaleidoskopick, by odpovdajcm zp
sobem intenzivn. Koneckonc dn zvazky i
tlaky - finann, prvn, sociln i etick - lidi
pohromad nedr. Jedinm pojivem v osobnch
vztazch je poteba a touha okamiku a nen nic
silnjho a zrove nestlejho ne poteba a tou
ha zbaven okov povinnosti.
Bohuel vrtochy dvou jedinc splvaj jen vzc
n, a tak citov ivoty lid - kte, nezapomnej
me, maj jen minimum neho, co by je potilo
i zajmalo - jsou v neustl krizi. Lid se stva
j hvzdami svch vlastnch telenovel. Nej snazm
zpsobem, jak si odlehit od neustlch kriz ve
vlastnm ivot, je pak pedvkovn - provzeno
jistotou, e pomoc je pi ruce. Nemocnice je laska
v a zamstnanci maj soucit. Kam jinam se ve sv
t, kter popisuji, m lovk obrtit? Rodie jsou
asto neptelt a znm bvaj na stejn lodi.
Vtina tch, kte se pedvkovali - samozejm
ne vichni - ij v existennm vakuu. Jejich hlasy vo
laj z propasti, propasti do znan mry vytvoen
nzorem, roziovanm generacemi intelektul,
e materiln zabezpeen a lidsk vztahy neome
zovan dnou nutnost daj lidstvu takovou svo
bodu, o n se minulm neosvcenm i mn
astnm dobm ani nesnilo. Bt, i nebt? Lid,
kte se pedvkuj, si vybraj nco mezi tm.
 TENI, ONA SI
HO VZALA-BOHUEL

Mm takov podezen, e kdy si multikultura-

list pedstavuj budoucnost, vid jaksi ndhern
rozmanit restaurace nabzejc vechny kuchy
n svta, jak to lze dnes najt ve vtin velkomst.
V pondl si mete dt thajskou specialitu, v te
r italskou, ve stedu seunskou, ve tvrtek ma
arskou - a tak dl, ani byste s tm mli sebe
men pote. Kad, kdo peil strohost anglick
kuchyn, jist takov vvoj pivt.
Jene pedstavy multikulturalist o dobr spo
lenosti mi pipadaj stejn hlubok a realistic
k jako slavn Marxv popis ivota v komunis
mu, kdy u spolenost pestane bt rozdlena na
soupec tdy. V komunistick spolenosti, psal
Marx, nikdo nebude mt jen jedno vhradn pole
psobnosti, naopak, lovk bude moci rno lovit,
odpoledne rybait, veer se starat o dobytek a po
veei bude moci pronet sv soudy, jak se mu
zamane, ani by se kvli tomu musel stt lovcem,
rybem, pastevcem i kritikem. V epoe multi-
kulturalismu se lovk me rno obrtit smrem
k Mekce, odpoledne obtovat kue a veer jt na
mi svatou, ani by se musel stt muslimem, ani-
mistou nebo katolkem.
 Jako lka pracujc v chudinsk tvrti, kde byd
l mnostv pisthovalc, vidm multikulturalis-
mus sp odzdola ne jako teoretik nahlejc ze
shora. A z toho, co se mi tm kad den odehr
v ped oima, je mi jasn, e ne vechny kultur
n hodnoty jsou sluiteln i mohou bt uvedeny
v soulad pronenm otepanch frz. Pedstava,
e spolu meme vichni vychzet, ani by zkon
diskriminoval jeden soubor kulturnch hodnot
vi druhmu, je hor ne falen, nedv toti
vbec dn smysl.
Nejprve bych chtl uvst, e povauji imigraci
za zdrav fenomn, pedevm pro jinak izolova
nou a do sebe zahlednou zemi, jakou je Britnie.
Pisthovalci obvykle tvrd pracuj, jsou podnika
v a obohacuj kulturn ivot - tedy samozejm za
pedpokladu, e jim ex officio nen dn statut ob
ti a jejich kultura nen vystavena takovmu druhu
blahosklonn pzn, s n sovtsk stt zahrnoval
sv meniny.
Velk mnostv pisthovalc ve skutenosti
spn ije ve dvou kulturch najednou, a to ni
koli proto, e jim to nkdo k, ale proto, e cht :
j a e mus.
Pes to vechno vak mezi jednotlivci a skupi
nami asto dochz ke konfliktm kvli odlinm
kulturnm nvykm, vrm a oekvn. My tyto
konflikty dokeme eit tm, e se odvolvme na
hluboce zakoenn vy princip spravedlnosti
ztlesovan zkonem, podle kterho maj jedin
ci prvo (bez definovanch hranic) vybrat si, jak
budou t. Jene toto zpadn pojet individualis
mu a tolerance nen v dnm ppad koncepc
vyskytujc se ve vech kulturch.
Pichz za mnou velk mnostv mladch en,
jejich rodie pili do Anglie z Indie nebo P
kistnu a jsou stle hluboce pipoutni k hodno
tm, kter pevaovaly v odlehlch vesnicch, je
opustili ped dvaceti i ticeti lety. Navzdory od
vnmu duchu, kter je sem z jejich vlasti pi
vedl, jsou mon kulturn mnohem konzervativ
nj ne jejich krajan, kte zstali doma, nebo
migrace pes polovinu svta vyvolv velk stres
a dezorientaci, a star zvyky se tud stvaj tm,
m jsou plyov hraky pro dti na noc - zdrojem
velk tchy.
A je tomu jak chce, jejich dcery, kter vyrostly
v odlinm prosted, nyn odmtaj zvyky, k nim
se jejich rodie tak urputn upnaj a kter jim pi
padaj jednoznan sprvn a pirozen. Obvykle
se konflikty to kolem problm vzdln, kari
ry a lsky.
Navtvila m jedna estnctilet muslimka,
kter se zaala v noci pomoovat. Doprovzel ji
otec, nekvalifikovan tovrn dlnk pkistnsk
ho pvodu; byla pekrsn obleena v satnu a si
fonu, kolem kotnk mla zlat nkotnky a na
zpstch zlat nramky. Otec mi nechtl dovolit
mluvit s n o samot, nakonec vak na m nalh
n svolil.
Okamit mi dolo, e dvka je velmi inteligent
n a hluboce neastn. Jeliko jsem ml s takovmi
ppady zkuenosti, zanedlouho jsem objevil zdroj
jejho netst.
Jej otec rozhodl, e si za nkolik msc vezme
jednoho mue - bratrance -, jeho vbec nezn.
Ona by naopak nejradji la studovat anglickou li
teraturu, aby se mohla stt novinkou. Akoli se
skvle ovldala - za danch okolnost pmo hr
dinsky -, absolutn jsem nepochyboval o vni
v intenzit jejho zmru i o jejm zoufalstv. Jej
otec o nich vak neml sebemen pont. Nikdy se
mu neodvila svit, protoe by ji nejspe zamkl
doma a vychzet by j povolil leda s psnm do
provodem. Vzdln, karira i vbr manela ne
pipad pro dvata v vahu.
Svou budoucnost vidla jako nekonen utrpe
n, kdy je vdna za mue, jeho nemiluje, vykon
v nevdnou a mornou domc prci, a to nejen
pro nj, ale pro vechny nov pbuzn, kte, po
dle danho zvyku, budou t s nimi, a pitom bude
stle snt o irm svt, kter na tak krtk a mui
v okamik zahldla ve kole.
Pak jsem si o samot pohovoil tak s jejm ot
cem. Ptal jsem se ho, co podle nj jeho dcei chyb.
Nic," odpovdl. Je to astn, normln dv
ka. Jen se v noci pomouje."
Nemohl jsem udlat nic jinho, ne pede
psat j njak lky. Kdybych se pokusil zashnout,
jen bych tm z jeho strany vyprovokoval extrm
n reakci. Dviny obavy z domcho vzen neby
ly v dnm ppad pehnan i absurdn. Znm
mnoho podobnch ppad, kdy pbuzn dvku
vznili doma, nkdy i nkolik let. Mstn poli
cie m dokonce speciln jednotku, kter m na
starosti takov eny, zadrovan proti sv vli,
zachraovat.
Jenome ani tk od rodi nemus bt v tako
v situaci eenm, a to z mnoha dvod. Za prv,
dviny pocity vi nim budou nejspe velmi am
bivalentn. Rodinn pouta jsou nesmrn siln
a nesnadno se petrhvaj. Tyto dcery sv rodie
miluj, ct, poslouchaj a respektuj, i kdy ti jim
pipravuj budoucnost nesmrn dlouhho a ne
vyslovitelnho utrpen. Rodie je ani nezanedb
vaj, ani nejsou nezpsobil, jako tomu je u rodi
bl spodiny; rodie se podle svch pedstav maxi
mln staraj o to, co pro n povauj za nejlep.
Navc jejich komunita" takovou dvku, kte
r utee z domova, odsoud a doslova ji zane po
vaovat za prostitutku. A protoe se zbhl dvky
zcela neintegruj do zbytku britsk spolenosti, ve
dou nsledn velmi skryt ivoty, nemaj kam jt
a nemaj ani nikoho, na koho se obrtit.
Na hodnotovm ebku jejich rodi stoj re
spekt spoleenstv, v nm ij, v ne individuln
tst vlastnho potomstva a vlastn je jeho zklad
n podmnkou. Poteba udrovat si tento respekt
tvo zklad chovn, ovem na potomstvu je, aby
bez nmitek vykonvalo povinnosti, kter mu ro
die ulo. Tud jakmile je satek domluven, u
jej nelze odvolat - rozhodn ne ze strany dvek.
Vm o ad mladch en, s nimi jejich mane
l zachzej krut a brutln, ale jim rodie jet
doporuuj, aby se s tm smily, pece nemohou
veejn zostudit celou rodinu tm, e by od nj
odely.
Jedna moje mlad pacientka se pokusila obsit.
Jej manelstv bylo pedem domluveno a jej cho
o svatebn noci doel k nepochybn mylnmu n
zoru, e nen panna, a surov ji zbil, s m zby
tek jeho rodiny pirozen souhlasil. Pak ji zamkl
a pravideln ji bil dl, a navc jet plil zapalova
em. Navzdory jeho vhrkm, e ji chyt a za
bije, protoe by v komunit ztratil tv, se vrti
la k matce, jenome ta, vydena jejm chovnm,
j nadila, aby se okamit vrtila ke svmu mui
(pestoe ji chtl zabt), jen aby uchrnila dobr
jmno rodiny. Jej sestry by si toti po takov afe
u nikdo nechtl vzt, pokud by se rozkiklo, e m
jejich rodina k takovmu chovn sklony. Jestlie
by se pesto rozhodla, e se ke svmu manelovi
nevrt, pak ona - jej matka - spch sebevradu.
Rozpolcen mezi matkou vyhroujc j sebevra
dou a vyhldkou na smrt z rukou vlastnho mane
la shla sama po provaze.
V na tvrti existuj dokonce soukrom detek
tivn kancele, kter se specializuj na vyhled
vn pisthovaleckch dvek, je utekly od svch
manel i rodi. Jakmile jsou nalezeny, nejsp
je pak unesou jejich pbuzn i lenov tzv. vbo
ru bdlosti - zkuenost, kterou nkolik z mch pa
cientek zailo na vlastn ki. Je to a pekvapujc,
jak malou reakci spoutn njakho lovka na uli
ci a jeho nsledn nos v aut dnes vyvolv - lid
se nechtj zaplst do problm, kter se jich net
kaj. A policie nen ve vyetovn takovch ppa
d pli dsledn, protoe by mohla bt obvin
na z rasismu.
asto se setkvm s mladmi enami, jejich
rodie jim, v pkrm rozporu se zkonem, brn
chodit do koly. Tito rodie se uchyluj k etnm
uskokm, aby sv dcery ochrnili ped nkazou
zpadnch vzor. slun lkai ze stejn rasov
a kulturn skupiny, kte sdlej obavy rodi, po
skytuj potvrzen o vymylench nemocch kyn
i jej matky, kvli nim mus dve zstat doma.
Jinou, rafinovanj metodou je npad poslat dv
ku do koly vdy na jeden tden ze ty a dret tak
koln inspektory v achu. I ti se toti chovaj ost
rait z obavy, aby nebyli obvinni, e jednaj z ra
sovch pedsudk.
Jedn z mch pacientek tmto zpsobem rodi
e brnili ve koln dochzce vytrvale u od jede
ncti let, jen aby se nenakazila zpadnmi nzo
ry. Dokonce ji poslali na nkolik msc do Indie,
take kola ztratila jej stopu. Jene tahle vysoce in
teligentn aka tajn a vniv etla, a tak nyn (ve
vku osmadvaceti let) zvaovala studium prv na
univerzit. Jej nikterak netypick pbh je v kon
textu toho, co dnes nkdy slyme, velmi poun.
Kdy j bylo patnct, opt odjela do Indie, ten
tokrt v doprovodu rodi a estnctiletho chlap
ce, kter byl a do t doby vychovvn u nich doma
jako jej bratr. Jakmile dorazili do jedn vesnice
v Gudartu, odkud jej rodie kdysi odeli, sdlili
j, e jej bratr" je ve skutenosti jej bratranec a e
si ho nazt m vzt. ekla, e to neudl, a otec ji
zmltil dofialova. I po tch letech bylo vidt jizvy,
kter j po vprasku zstaly na tvi, a jej obliej
zstal lehce asymetrick, nebo j otec jet pera
zil lcn kost. Pesto trvala na svm, a otec zaal
vyhroovat, e pokud ona nebude se satkem sou
hlasit, rozvede se s jej matkou, m ji v ptaty
iceti letech vypud na ulici. Tato hrozba se nemi
nula clem.
teni, ona si ho vzala. Ani to vak nestailo:
pbuzn chtli ujitn, e jejich manelstv dolo
naplnn. Jeliko byl tento astn prek vychov
vn jako bratr a sestra, pipadala jim konzumace
manelstv jako incest, avak pbuzn nechtli sly
et dn ne a zamkli je na dva tdny do jednoho
pokoje. Pod postel jim umstili magnetofon, aby se
ujistili, e spravedlnosti bylo uinno zadost. Kdy
vak odhalili, e mezi nimi pod k niemu nedo
chz, zaali vyhroovat nsilm, a tak nsledoval
astn konec a ona nakonec othotnla.
Po nvratu do Anglie ila se svm manelem
dvanct let, nikdy ho nemilovala, ale bla se ho
opustit kvli reakci svho otce. Manel, kter ji
rovn nemiloval, se od n zase bl odejt kvli ode
zv sv rodiny. Nakonec se jim podailo se od sebe
odlouit, ale zachovvali zdn, e pod ij spo
lu, zdn, kter udrovali jen s velkm silm a vy
nalzavost - mrhn ducha ve pn zhanoben*.

* Odkaz na Shakespearv sonet 129 (W. Shakespeare: Sonety,

Praha 1986, pel. Z. Hron). [Pozn. pekl]
 Jednou z bjench pedstav multikulturalis-
mu je to, e netolerance, na ni je multikulturalis-
mus sm dajn tm nejlepm lkem, je typick
vhradn pro hostitelskou spolenost. V ubohch
pedstavch multikulturalist vechny lidi, kte
od narozen nepat k pevldajc kultue, spoju
je spolen boj proti jej utlaovatelsk a nezkon
n hegemonii.
Ze zkuenosti vm, e realita je ponkud odli
n. Tak napklad vztahy mezi pisthovalci z in
dickho subkontinentu a z Jamajky, tedy alespo
v naem mst, vbec nejsou ptelsk, piem
neptelstv se tk generace narozen v Anglii.
Indick rodiny jsou vydeny (vyjdeno mrn),
kdy se jejich dcery zahled do njakho Jamajana.
Vm o dvou, kter jejich blzc pbuzn zavradi
li, aby byla v och jejich komunity vrcena jejich
rodinm est. Prvn byla povena doma, ta druh
odvezena zpt do Pkistnu, kde byla ubita k smr
ti, co mstn policie vzhledem k okolnostem po
vaovala za sprvn postup.
Nboensk tolerance nen univerzln obl
benou hodnotou. Nejene ji lid nenapodobuj,
ani se o ni nepokouej a uhlazen skepse (ve sku
tenosti nedostatek vry), k n vede, je mnohmi
naopak povaovna za proklet. Napklad vzta
hy mezi hinduistickmi sikhy a indickmi musli
my jsou obzvl napjat a jen zdka me rodi
nu postihnout vt katastrofa - v och t kter
komunity -, ne kdy se nkdo z jejch len za
miluje do pslunka rodiny vyznvajc to druh
nboenstv. Pozemsk emoce vyvolan takovm
vztahem asto kon nsilm. Jen vzcn ubhne
tden, ani bych se nedozvdl o dalm hroznm
i tragickm ppad.
Pjemnou a inteligentn sikhskou osmncti
letou dvku podala jej rodina, aby doprovodi
la babiku zpt dom v taxku, jm se pak mla
vrtit. Dotyn taxiksk firma pat sikhm, kte
funguj nejen jako veejn pepravci, ale zro
ve jako dozor a ostraha ve slubch cti vlastn ko
munity. idi pi nvratu dom bratrovi dotyn
ohlsil, e ta na zpten cest tvrt obvanou pe
devm muslimy zamvala na jakhosi muslim
skho chlapce. Bratr, kter se obval nejhorho,
si ji zavolal k sob do pokoje a vyptval se, jestli
to skuten udlala. Akoli to poprala, stle j ne
vil. Vzal baseballovou plku (v Britnii se prak
ticky dn baseball nehraje, ale hodn baseballo
vch plek se prodv jako zbran a detektory li)
a snail se z n vytlouct to, co povaoval za prav
du. Pozdji se objevila u ns v nemocnici s tuze
rozbitou hlavou; po uzdraven vak vytrvale tvrdi
la policii, e ji u domovnch dve napadla nezn
m osoba i osoby.
Jist sikhsk chlapec navzal vztah s jednou
muslimkou. Byl to spoleensk hoch, dobr stu
dent a skvl sportovec, kter reprezentoval ko
lu a msto v nkolika rznch sportech. Stkal se
se svou dvkou tajn v byt jistho mladho mus
limskho ptele - i nkoho, koho za ptele po
vaoval. Tenhle ptel vak asem zavolal bratrm
dotyn dvky a zeptal se jich, jak dlouho jet ne
chaj svou rodinu takhle zneuctvat.
Kdy el mlad sikh veer do prce, napadli ho
ti brati jeho mil maetami. Srazili ho k zemi, vy
hroovali mu, e mu pt podeou hrdlo, a n
kolikrt ho zranili na obou rukou. To se odehrlo
jen nkolik set metr od hlavnho vchodu do na
nemocnice. Ml komplikovanou zlomeninu pa
nch kost a pesekali mu tolik lach, e zstane na
pae a ruce nadosmrti sten mrzk.
Vichni ti brati byli nsledn dopadeni a sou
zeni. Bohuel byli proputni na kauci, a kdy jim
dolo, e je soud urit obvin, nedostavili se k pe
len a byli v neptomnosti odsouzeni k mnoha
letmu vzen. Mj pacient se ukryl ve mst vzd
lenm 650 kilometr a od t doby se boj opustit
svj byt a sp s noem pod poltem. Z vrohod
nho zdroje se k nmu donesly informace, e ho ti
ti uprchl brati stle hledaj, a pokud ho najdou,
e ho zcela jist zabij. Snad nejvc alarmujcm as
pektem celho pbhu je skutenost, e ti ti to
nci nebyli ostatnmi leny sv komunity povao
vni za delikventy, ale za lidi, kte se chovali zcela
ctyhodnm a pimenm zpsobem. To, e po
ruili pi provdn sv vendety zkon, a tm ris
kovali vzen, jim jen dodalo na cti. Jsou to odv
n chlapci, na n je teba bt hrd.
Jist, moje prce m pivd do styku s nej dra
matitjmi okolnostmi takov kastovn, nbo
ensk a kulturn netolerance, ale mohl bych vy
prvt dal a dal pbhy, jejich protagonist
sami vd o mnoha podobnch ppadech, o nich
j nic nevm, z eho plyne, e vidm jen vrcholek
ledovce, a nikoli - abychom tu metaforu zmni
li - posledn peiv jedince vzcnho a ohroe
nho druhu.
V dnm ppad tm nechci ct, e kultury,
z nich tito pacienti pochzej, jsou bezcenn, e se
od nich nemme emu nauit (napklad o roli, ja
kou v n hraje rodinn solidarita, dky n mohou
mnoh dti ijc v materiln chudch podmn
kch dokonit kolu) nebo e se ned ct vbec nic
kladnho o hodnotch, kter vyznvaj. Vdycky
kdy hovom s rodii, kte v takov hodnoty v,
asto mi velmi vmluvn a inteligentn popisuj
spoleenskou devastaci, ji vid kolem sebe mezi
blou spodinou, pro ni jsou mezilidsk vztahy ka-
leidoskopicky rozttn a jej ivoty jsou posta
veny na tekutch pscch. Velmi dobe chpu, e
to ve je jen utvrzuje v jejich odhodln t podle
vlastnho pesvden a e nechtj, aby jejich dti
ily jako tahle pern spodina.
Pesto tu zstv onen bolestiv a nepominu
teln fakt, e mnoh aspekty jejich kultur, kter se
sna zachovvat, jsou nesluiteln nejen s mravy
liberln demokracie, ale rovn s jejm prvnm
a filozofickm pedpokladem. Sebevt mno
stv spis i eufemism tento fakt nedoke zvr
tit. Dovolit uritm skupinm neposlat sv dvky
do koly, protoe je to nesluiteln s jejich kultu
rou, znamen poskytnout tmto skupinm kolek
tivn prva, kter by jednou nevyhnuteln vystila
do vlekl obansk vlky, pi n by si kad skupi
na dlala na takov prva nrok. Jedinci by se mu
seli zcela vzdt svobod, v n v zpadn liberl
n demokracie.
Pedstava, e lze zaloit spolenost bez kultur
nch i filozofickch a historickch pedpoklad
nebo e veker takov pedpoklady lze povaovat
za rovnocenn, take si mezi nimi nen teba vyb
rat, je prost absurdn. Pisthovalci obohacuj -
a vdy obohacovali - nai kulturu, ale dlaj to tm,
e k n nco pidvaj, a ne e z n nco ubraj, i ji
dokonce rozdluj.
 DRSN LASK

Minultden jsme knm na oddlen pijali sedm

nctiletou dvku s tak silnou otravou alkoholem,
e bez ciz pomoci dokzala jen st dchat, ne
bo alkohol dchn utlumuje. Kdy se konen
po dvancti hodinch probrala, ekla mi, e pije
u od svch dvancti let.
Sdlila mi, e te sice u tyi msce abstinova-
la, ale e z dvodu krize opt shla po lhvi. Jej est
nctilet chlapec nedvno dostal ti roky nepodm
nn kvli srii vloupn a pepaden. Dle jejch
slov to byl jej tet dlouhotrvajc vztah" - prvn
trval tyi a druh est tdn. Po tyech mscch
ivota strvench s mladm lupiem pro ni byla vy
hldka na odlouen tak bolestiv, e zaala opt pt.
Nhodou jsem znal tak jej matku, chronickou
alkoholiku se zlibou v nsilnickch partnerech.
Tomu poslednmu kdosi ped nkolika tdny pi
hospodsk rvace zabodl do srdce dku. Nai chi
rurgov mu zachrnili ivot, avak on sv vyle
n a proputn z nemocnice el oslavit rovnou do
hospody. Odtud se vrtil opil dom a matku m
pacientky zmltil.
Moje pacientka byla sice inteligentn, bohu
el nevzdlan, jak jen produkt britskho vzd-
lvacho systmu po jedencti letech povinn
koln dochzky me bt. Domnvala se, e dru
h svtov vlka se odehrvala nkdy v 70. letech
20. stolet, a nedokzala mi sdlit jedin sprvn
historick datum.
Zeptal jsem se j, jestli je onen mlad a nsilnic-
k lupi zrovna tm nejlepm druhem pro ivot.
Piznala, e ne, ale e ona m takov typy rda,
a krom toho - v em si trochu protieila - pr
jsou vichni chlapi stejn.
S vekerou svou vmluvnost jsem ji varoval, e
u je tak daleko na ikm ploe k chudob a utr
pen - e, jak jsem vdl ze zkuenosti nespotu
pacient, bude mt brzy za sebou nkolik uzur-
ptorskch partner, kte ji budou vykoisovat
a budou se k n chovat nsilnicky, pokud sama
svj ivot nezmn. ekl jsem j,e jsem jen za
posledn dva dny vidl dv pacientky, jim part
nei vrazili hlavu do zchodov msy, jednu, j
partner rozbil hlavu o okno, piem si jet poe
zala krk od step, jet dal se zlomenou rukou,
elist a rozraenou lebkou. A dokonce jednu,
kterou partner drel povenou za kotnky z okna
v destm pate a pi tom j notoval: Zhebni, ty
mrcho!"
J se o sebe postarat doku," ekla mi na to ta
sedmnctilet dvka.
Jene mui jsou mnohem silnj ne eny,"
odtuil jsem. Kdy dojde na nsil, jsou ve v
hod."
To je ale sexistick vrok," odvtila.
 Dvka, kter se ve kole nenauila vbec nic,
se tam nicmn nauila otepan frze o politick
korektnosti veobecn a o feminismu pedevm.
Uvedl jsem jen jasn, pm a nevyvratiteln
fakt," povdm.
Je to sexistick," zdraznila pevn.
Zaryt odmtn nepohodlnch fakt, by nad
slunce jasnjch, nyn m dl vc ovlivuje postoj
ke vztahm mezi mui a enami. Ideologick filtr
zbonho pn odstrauje ve, co o tchto neko
nen sloitch a spornch vztazch s pedvdatel
nmi katastroflnmi nsledky radji nechceme
uznat.
Setkal jsem se s tmto postojem u vude, do
konce i mezi sestikami u ns na oddlen. Akoli
jsou inteligentn a schopn, akoli tvo tu nejslu-
nj a nejoddanj skupinu lid, kterou znm,
posuzuj povahy mu tak myln, a se zd, jako
by to dlaly zmrn.
Teba jen na naem toxikologickm oddlen se
98 % ze vech 1 300 pacient, s nimi se tu ro
n setkvme, pokusilo o sebevradu pedvkov-
nm. Vc ne polovinu tvo mui a z tto vt"
poloviny se alespo 70 % v nedvn dob dopusti
lo domcho nsil. Pot co pobodali, krtili nebo
jen zmltili ty, kter se te v lkaskch zzna
mech objevuj jako jejich partnerky, nebo se sami
pedvkovali nejmn z jednoho ze t uvedench
dvod a nkdy ze vech t, aby se vyhnuli sou
du, sv obti citov vydrali nebo prezentovali sv
vlastn nsil jako zdravotn stav, kter m lka za
povinnost vylit. Co se te naich pacientek, kte
r se pokusily o sebevradu, njakch 70 % je ob
t domcho nsil.
Za tchto okolnost nen pli pekvapiv, e
jsem schopen pi prvnm pohledu odhadnout (do
znan mry sprvn), e se njak mu chov vi
svmu protjku nsilnicky. (Samozejm z toho
nevyplv, e doku ct, kdy vi sv partnerce
nsilnicky nen.) Kle k takovmu odhadu prav
da nejsou pli sloit. Sta tm vyholen leb
ka s mnoha jizvami ze zpas s rozbitmi lhve
mi i sklenicemi, zlomen nos, modr tetovn na
rukou, pach a krku, kter vyslaj do svta zpr
vy o lsce, nenvisti a vzv svtu. Pedevm je to
vak tv vyzaujc koncentrovanou zlobu, zui
vou samolibost a nezkrotitelnou podezravost - to
ve jejich hru prozrazuje. Takov indicie u nen
teba dle analyzovat a mohu z nich vyvodit ne
klamn zvr: sklony k nsil se daj, stejn jako
jin jasn zeteln charakterov rys, z tve a cho
vn dotynho okamit vyst.
Tm vc m proto pekvapuje, e to nae sest
iky vid zcela jinak. Nevid muovy sklony k n
sil v jeho tvi, gestech, chovn a tlesnch ozdo
bch, akoli s tmito pacienty maj stejn zkue
nosti jako j. Sly stejn pbhy, vid stejn zna
ky, ale nedlaj stejn sudky. A co vc, zdaj se bt
nepouiteln; nebo zkuenost - stejn jako ts
t ve slavnm vroku Louise Pasteura - peje jen
pipravenm. A kdy j pi prvnm pohledu od
hadnu, e njak mu opakovan bije eny (a to
pouvm slovo eny" ponkud voln), jsou nae
sestiky vydeny krutost mho sudku, i kdy
se uke bt znovu sprvn.
J se v ppad tchto sestiek nezajmm o je
jich postoje pouze teoreticky, nebo mnoh z nich
se v soukromm ivot samy ochotn stvaj ob
mi nsilnickch mu. Napklad milenec jedn
ze sluebn starch sester, atraktivn a energick
mlad eny, na ni nedvno mil pistol a vyhro
oval j smrt pot, co j v pedchozch mscch
nkolikrt udlal na oku monokl. Jednou jsem
se s nm setkal, kdy ji piel hledat do nemocni
ce. Byl to pesn ten typ zuivch mladch sobc,
jim bych se oklikou vyhnul i za blho dne.
Pro tyto oetovatelky za kadou cenu odm
taj dojt ke stejnm nevyhnutelnm zvrm? Je
sice pravda, e se mus dit povinnost starat se
o kadho bez ohledu na jeho osobn kvality i z
sluhy. Jene jak to, e nedlaj rozdl mezi potla
enm sudku za jistch okolnost a neinnm
dnho sudku za dnch okolnost? Jako by se
mnohem vc bly vynst o nkom nepzniv ver
dikt, ne dostat rnu do oblieje - mimochodem
velmi pravdpodobn dsledek nedostatku soud
nosti. Sotva meme ci o nkom, e bije eny,
ani bychom ho za to v tichosti neodsuzovali, a tak
kdy se odsuzovat nesm, je zejm bezpenj ho
za takovho pedevm vbec nepovaovat.
Tato neschopnost rozpoznvat je mezi mmi
tce zneuvanmi pacientkami tm univer
zln, ale v jejich ppad to cel funguje ponkud
jinak ne u naich sestiek. Ty si potebuj ucho
vat pozitivn postoj k pacientm, aby mohly vy
konvat svou prci. Ovem neschopnost tranch
en pedem rozpoznat nsilnick povahy svch
partner je m jen zprostit veker zodpovdnos
ti za to, co se poslze stane. Tato neschopnost jim
umouje povaovat se vlun za ob, msto aby
se povaovaly tak za spolupachatele, jm v pod
stat jsou. Navc je to opravuje i nadle jednat
podle vlastnch popud a nlad, a tak mohou po
vaovat sexuln pitalivost za mru veho a do
mnvat se, e opatrnost ve vbru muskho pro
tjku nejene nen mon, ale nen ani douc.
Neopatrnost en by asto byla smn, kdyby
nelo o tragdii. Mnohokrt jsem u ns na odd
len sledoval, jak mezi tranou pacientkou a agre
sivnm pacientem zan vznikat vztah ani ne pl
hodiny po jejich prvnm setkn. Nyn u asto
doku vznik takovch vztah pedvdat a se stej
nou jistotou, jako e ztra vyjde slunce, pedpov
dt, e skon nsilm.
M pacientky samozejm zprvu popraj, e se
nsilnick chovn partner dalo pedvdat. Kdy
se jich ale zeptm, jestli si mysl, e bych je j dok
zal pedem rozpoznat, pak pevn vtina - de
vt z deseti - odpov, e samozejm ano. A kdy
se jich zeptm, jak bych k takovmu zvru do
el, vypotaj mi pesn ty faktory, kter by m
k nmu vedly. Jejich slepota je tedy mysln.
Dnen katastrofln bezstarostnost ve vci tak
vn, jako jsou vztahy mezi mui a enami, je
v djinch jist nm zcela novm. Jet ped ti
ceti lety lid projevovali pi seznamovn mno
hem vt opatrnost, ne je tomu dnes. Tato zmna
je samozejm dovrenm sexuln revoluce, jej
proroci si pli odstranit z partnerskch vztah
veker morln hodnoty a zniit zvyky a institu
ce, jimi se vztahy dily. Entomolog Alfred Kinsey
reagoval na svou vlastn puritnskou vchovu tm,
e doel k zvru, e vechny formy pohlavnho
omezovn jsou nespravedliv a z psychologick
ho hlediska kodliv, spisovatel Norman Mailer,
kter pijal rasov stereotypy stejn vn jako
kterkoli len Ku-Klux-Klanu, spatoval v dajn
nevzan sexualit ernoch nadji svta na mno
hem hojnj a bohat ivot a cambridgesk socil
n antropolog Edmund Leach informoval intelek
tuln britskou veejnost z rozhlasu, e za vekerou
lidskou nespokojenost zodpovdaj nejbli p
buzn (a to ve stolet Hitlera a Stalina). Psychiatr
R. D. Laing dokonce o uspodn rodiny prohl
sil, e instituce rodiny trp vnou duevn choro
bou, a Norman O. Brown, Paul Goodman, Herbert
Marcuse a Wilhelm Reich se kad svm zpso
bem zapojili do propagan kampan, e v ne
spoutan sexualit spov tajemstv tst a e se
xuln tlak a buroazn rodinn ivot, kter kdysi
sexualitu potlaoval a usmroval, nejsou nic jin
ho ne patologick pznaky.
Vichni tihle nadenci vili, e pokud se poda
osvobodit erotick vztahy od umlch spoleen
skch zbran a prvnch omezen, objev se nco
pekrsnho - ivot, v nm nebude dn touha
frustrovna, ivot, v nm se lidsk malichernost
rozplyne jako jarn snh. Konflikty a nerovnos
ti mezi pohlavmi samozejm tak zmiz, jeliko
kad i kad dostane to, co chce, a to kdykoli
a kdekoli. Zmiz dvody pro takov banln bur-
oazn emoce, jako jsou rlivost nebo zvist, a ve
svt dokonalho sexulnho naplnn bude kad
jedinec stejn astn jako ten druh.
Program tchto sexulnch revolucion se v
cemn uskutenil, pedevm v nich vrstvch
spolenosti, ovem s vsledky znan odlinmi
od tch, je byly tak blhov slibovny. Tato revo
luce ztroskotala na jedn nepiznan skutenosti:
e eny se u jen ze sam sv biologick podsta
ty daj trat mnohem snz ne mui a e touha po
vlunm sexulnm vlastnictv druh osoby z
stala stejn siln jako dv. Ona touha se samozej
m absolutn nesn se stejn silnou touhou -
v lidskch srdcch vnou, ale dosud ovldanou
spoleenskm a prvnm omezenm - po naprost
sexuln svobod. Kvli tmto biologickm a psy
chologickm skutenostem nen plodem zmnn
sexuln revoluce ideln svt lidskho tst, ale
spe ohromn nrst sexulnho nsil.
Dvody, pro nsil pibv, se samozejm je
t ped vlastnm vysvtlenm okamit setkvaj se
zuivmi protesty z st tch, kdo pedevm maj
ideologick zjem na tom, aby zstaly skryty v
sledky zmn, jim tolik pomhali na svtlo a kte
r s takovm nadenm vtali. Zanou mlit stejn,
jako to u tak dlouho dlaj liberln kriminologo-
v, kte se ns sna pesvdit o tom, e sp pi
bv strachu ze zloinu ne zloin sm. eknou
(docela sprvn), e nsil mezi mui a enami
existuje odjakiva a vude, ale e n postoj vi
nmu se zmnil (to je mon tak pravda), tak
e se o nm dozvdme mnohem astji ne kdysi.
Pesto zstv skutenost, e kad podobn
nemocnice, jako je ta nae, zaznamenala v posled
nch dvou desetiletch obrovsk nrst potu zra
nnch en, vtinou nsledkem domcho nsil,
asto s tak vnm porannm, e vyaduje lka
skou pi. Tento nrst je skuten, tud nen v
myslem mdi. Piblin kad pt ena ve vku
mezi estncti a padesti lety, kter ije v okol
na nemocnice, navtv bhem roku pohotovost
kvli zrann, kter j pi hdce zpsobil partner i
manel, a nen dvod pedpokldat, e zkuenosti
na nemocnice se njak zsadn li od zkuenost
dal mstn nemocnice, kter spolu s tou na po
skytuje lkaskou pi polovin msta. V posled
nch pti letech jsem lil pinejmenm dva tis
ce mu, kte se chovali nsiln ke svm enm,
dvkm, milenkm i konkubnm. Zd se mi, e
nsil tak obrovskho rozsahu nemohli lid dve
snadno pehlet - mou osobu nevyjmaje.
Navc existuje velmi dobr dvod, pro b
hem dnenho sexulnho uvolnn k takovmu
nrstu nsil dochz. Pokud toti lid vyadu
j sexuln svobodu pro sebe, ale sexuln vrnost
od druhch, je vsledkem rozdmchn plamen
rlivosti - nebo je pirozen pedpokldat, e se
mi dje to, co sm inm ostatnm - a rlivost je
nej astj rozbukou nsil.
rlivost byla vdy silnou soust vztah me
zi mui a enami: Othella, a byl napsn ped ty
mi stoletmi, dodnes okamit chpeme. J se vak
setkvm s nejmn pti Othelly a pti Desdemo-
nami tdn a to je nco zcela novho, pokud tedy
uebnice psychiatrie vydan ped nkolika lety ne
lhaly, kdy tvrdily, e zuiv rlivost je vzcnm
kazem. Dnes u vzcn nen, naopak se zd bt
bnou zleitost pedevm u mu ze spoleen
sk spodiny, jejich kehk pocit vlastn ceny je
zaloen vhradn na vlastnictv eny, piem toto
sebevdom se zrove ocit na okraji propastn
ho ponen, pokud by tato jedin ivotn opora
nhle zmizela. ^
Pesvden, e musk rlivost je msi ne
vyhnutelnm, je jednou z hlavnch pin, pro
m krut tran pacientky sv tyrany neopout
j. Tyto eny zakusily ti tyi takov mue za se
bou, take sotva vid smysl v tom mnit jedno
ho za druhho. Lep je trn, kter znte, ne to,
kter jet neznte. Kdy se jich ptm, jestli by se
jim neilo lpe samotnm ne s njakm tyranem,
odpovdaj, e samotnou enu v jejich tvrti kad
povauje za snadnou koist a e by bez svho do
tynho, by nsilnickho ochrnce byly vystave
ny naopak jet vtmu nsil.
rlivost tchto mu - tento cit se mnohem
bnji vyskytuje u mu, akoli je eny dnes
rychle dohnj a tak se zanaj chovaj nsiln -
je projekc vlastnho chovn na eny. Velk vt
ina rlivc, s nimi se setkvm, je do o bij
cm zpsobem nevrn objektu svch dajnch
cit, a nkte dokonce se stejnou rlivost utla
uj dal eny v jinch stech msta, nkdy i jen
pr stovek metr od sebe. Vbec je nehrye sv
dom, e nasazuj parohy jinm mum, a vlast
n je to nesmrn bla, nebo tm skvle podporu
j sv vlastn kehk ego. Vsledkem je, e vechny
ostatn mue povauj za sv rivaly. Rivalita je to
ti recipronm vztahem.
V hospod pak jen letm pohled na dvku n
kterho z mu okamit rozpout hdku nejen
mezi dvkou a jejm partnerem, ale jet dv mezi
obma mui. Vnch nsilnch zloin v Anglii
neustle pibv a mnoh z nich m na svdom
sexuln rlivost. Cherchez la femme nebylo ni
kdy smysluplnjm vodtkem k vysvtlen poku
s o vradu ne dnes a nesmrn prchav povaha
vztah mezi mui a enami je dvodem, pro je
tato vzva tak smyslupln.
Nsiln chovn rlivho mue vbec nemus
bt zpsobeno domnlm zjmem jeho mil o n
koho jinho. Naopak, m preventivn funkci a po
mh enu udrovat zcela v jeho zajet a do dne,
kdy se ho rozhodne opustit. Jedinm clem jejho
ivota je tedy vyhbat se jeho vzteku. Jene vyh
bat se mu nelze, jeliko dotynou dr v partne
rov zajet prv nhodnost vbuch jeho zui
vosti. Kdy tedy od pacientky slym, e ji partner
surov bije z malichernch dvod - teba e mu
podala peen brambory, kdy chtl vaen, nebo
e nesetela prach z televize -, okamit je mi jas
n, e je to zuiv rlivec; takov mu tou za
mstnat kadou mylenku sv druky, k emu
nevede lep cesta ne svvoln teror. m je n
sil z jeho strany nahodilej a nepimenj, tm
je z jeho pohledu funknj, a proto si asto klade
nesplniteln podmnky - napklad e na nj m
tepl jdlo ekat, a se vrt dom, ani by partner
ce ekl, kdy se v nejblich tyech hodinch vr
t -, pesn proto, aby ml dvod ji zmltit. Tato
metoda je vskutku tak inn, e se mentln i
vot mnoha mch krut tranch pacientek po lta
soustedil jen a jen na jejich partnery - na to, kde
asi jsou, na jejich pn, na jejich pohodl a nlady.
Kdy svho tyrana takov ena konen opus
t, jako e to tm vdycky udl, povauje to on
za projev maximln vrolomnosti a dochz k z
vru, e se svou dal drukou mus zachzet jet
tvrdji, aby se nic takovho u neopakovalo. Tm,
e kolem sebe vid prchlivost sexulnch vztah
a peml o sv posledn zkuenosti, stv se ob
t permanentn sexuln paranoie.
Jet hor je, e si sociln trend tchto vzta
h pipravuje svou vlastn ivnou pdu, protoe
dti zrozen z takovch vztah vyrstaj v pedsta
vch, e vechny vztahy mezi mui a enami jsou
jen doasn a lze je snadno mnit. Tyto dti ij od
nejtlejho vku v atmosfe napt mezi piroze
nou touhou po stabilit a citovm chaosem, kter
spatuj vude kolem sebe. Netu, jestli mu, kte
r s nimi ije - mu, jemu dnes kaj tatnek" -
zde bude tak ztra. (Jedna m pacientka to pi ob
jasovn svho rozhodnut opustit poslednho
ptele vyjdila nsledovn: Jet minul tden
byl otcem mch dt." Nen snad teba dodvat, e
nebyl vbec jejich biologickm otcem; ti odeli u
dvno ped nm.)
Syn se doma u, e eny jsou stle na odcho
du od mue, dcera, e na mue se nelze spoleh
nout a e jsou to surovci. Dcera je budouc mat
kou; jeliko se nauila, e vechny vztahy s mui
jsou nsiln a doasn, dochz k zvru, e co
se vbru partner te, nem pli smysl mys
let na ztek. Nejene mezi mui neexistuj prak
ticky dn rozdly, tedy krom nhodn kvality
jejich fyzick pitalivosti, ale chyby lze napravit
jednodue: odejt od partnera i partner, jich se
to tk. Tm pdem lze sexuln vztahy navazo
vat, ani by o nich lovk uvaoval hloubji ne
o tom, co si d k sndani - pesn idel Kinseyho,
Mailera a spol.
Pro ale ena dotynho mue, jakmile vi n
projev sklony k nsil, ihned neopust? Je to sice
zvrcen, ale jeho nsil je pro ni jedinou znmkou,
e o ni stoj. On chce, aby byla jeho vhradnm se
xulnm vlastnictvm, ona s nm zase chce mt st
l vztah. V jejch pedstavch - falench - je der
do tve i krcen znamenm, e ho stle zajm,
jedinm znamenm, krom sexulnho styku, je
ho se j v tomto smru dostv. V neptomnosti
svatebnho obadu je monokl dlunm pisem ls
ky, cti, opatrovn a ochrany.
K odchodu od takovho mue enu nedohn
nsil, kter na n pch, ale to, e si konen uv
dom, e on tm vlastn vi n nevyjaduje svou
oddanost. Objev, e je j nevrn nebo e jeho
pjem je vy, ne pedpokldala, a e ho utr
c mimo domov, a teprve tehdy se jeho nsiln
chovn nhle stv nesnesiteln. Pesto je nad
le hluboce pesvdena, e nsil je natolik vlast
n a neoddlitelnou soust vztah mezi pohla
vmi, e kdy nhodou naraz na mue, kter ji
nebije, trp akutnm znepokojenm a dezorienta-
c; me ho dokonce opustit proto, e o ni dost ne
stoj. Mnoh z mch krut tranch pacientek mi
kaj, e mui, kte je nebij, jsou podle nich ne
snesiteln lhostejn a citov przdn, jeliko zui
vost je jedinm citem, kter kdy vidly mue pro
jevovat. Tyto mue pak opoutj jet rychleji ne
mue, kte je bij a velijak traj.
Nai sexuln revolucioni chtli sexuln vzta
hy ode veho osvobodit a ponechat jim jen pou
h biologick obsah, aby nebyly partnersk vztahy
pedmtem omezujcch buroaznch smluvnch
dohod i - nedej bh - svtost manelstv. dn
spoleensk stigma nemlo omezovat takov dru
hy sexulnho chovn, je byly dosud povaov
ny za trestuhodn. Jedinm kritriem pro pijatel
nost sexulnch vztah ml bt vzjemn souhlas
zastnnch stran a naplnn touhy nemla br
nit dn mylenka povinnosti k jinm (teba
vlastnm dtem). Sexuln frustrace, kter vych
zela z umlch spoleenskch povinnost a ome
zen, byla nazvna neptelem, a pokrytectv -
nevyhnuteln nsledek nucen k standardnmu
chovn - zaalo bt povaovno za nejhor mys
liteln hch.
To, e si srdce d vci protichdn a vzjem
n nesluiteln, e spoleensk konvence vznikly,
aby vyeily nkter z rozpor naich vlastnch po
hnutek, e je civilizace nevyhnuteln doprovzena
vnou frustrac, jak vypozoroval Freud - ani jed
na z tchto nepoddajnch pravd nestla propag
torm naprost sexuln svobody za povimnut,
a tak svou vlastn revoluci odsoudili ke konen
mu nespchu.
Tento nespch ovem nejhe zashl spodinu
spolenosti. Sexuln osvoboditel ani na okamik
nepemleli o tom, jak to bude mt dopady na
chud, pokud dojde ke znien pevnch rodinnch
svazk, nebo prv ony umonily, aby se tolik lid
zbavilo chudoby. Zajmali se jen o malichern dra
mata svch vlastnch ivot. Tvrdojnm pehl
enm zejmch fakt, jako to uinila m sedm
nctilet pacientka domnvajc se, e nadazen
fyzick sla mu je vykonstruovan sexistick m
tus, nemalm dlem pispli k neeitelnosti chu
doby v modernch mstech, a to navzdory znan
mu nrstu bohatstv cel spolenosti. Prv tahle
sexuln revoluce promnila chudou tdu v kas
tu, z n nen niku, dokud bude tato revoluce
pokraovat.
 BOL TO, TUD JSEM

Pina kriminality mezi bloskou populac Ang

lie je dokonale zejm kad rozumn uvaujc
osob, akoli kriminologov ij teprve budou mu
set vimnout. Tou pinou je tetovn.
Pomalu se c virus, podobn svrbivce u ovc,
pronik tetovac jehlou do lidskho tla a postupu
je a do mozku, take postien za nkolik mlo let
zanou krst auta, vykrdat domy a napadat lidi.
Svou virovou teorii kriminality jsem poprv
formuloval, kdy jsem si viml, e nejmn devt
z deseti blch anglickch vz m tetovn, co
je ti- a tyikrt vc ne u celkov populace. Jsem
pesvden, e statistick souvislost zloinu s teto
vnm je mnohem silnj ne mezi zloinem a ja
kmkoli jinm faktorem, s jedinou monou vjim
kou - a tou je kouen. Doslova vechny anglick
kriminln ivly kou, co je skutenost, ji socio
logov rovn nesetnkrt pehldli.
Existuj dv koly tetovn: udlej si sm a pro
fesionln. Vzjemn se vbec nevyluuj, naopak
jejich vztah sp pipomn vztah mezi alternativ
n (i okrajovou) a klasickou medicnou. Oddan
stoupenci jedn bvaj asto zrove oddanmi
stoupenci t druh.
 Rozdly mezi obma kolami jsou patrn na
prvn pohled. Podomcku udlan tetovn m je
dinou barvu, barvu nsk tue, zatmco profesio
nln tetovn je vcebarevn. Vzory t prvn ko
ly jsou prost, ale o nic mn zarejc. Vzory t
druh jsou propracovan a bvaj vyvedeny s vy
nikajc zrunost, akoli si v tto souvislosti vzpo
mnm na star lkask okdlen prohlen, e
pokud vc nestoj za to - napklad radikln am
putace prsu - pak nem smysl ji dlat dobe. A na
konec domc tetovn se provd nedokonalou
technikou, kdeto profesionln tetovn techni
kou profesionln.
Po cel Anglii se mlde z nejni vrstvy ve
vku mezi trncti a osmncti lety pout do po
divnho a primitivnho rite de passage* v potech
mnohem pevyujcch poty tch, kte takov ri
tuly provdj jinde na svt. Vezmou obyejnou
ic jehlu, obal ji bavlnnou gzou a namo do
nsk tue. Pak si ji zabodnou do ke, m si do
kry zavedou kapiku tue. Opakuj to tak dlou
ho, dokud se jim ken vzor i slova nesmazatel
n nevryj do ke.
Stejn jako chirurgick operace ped objevenm
anestetik se i toto tetovn asto provd pod vli
vem alkoholu a ped davem divk, kte doty
nmu dodvaj odvahy, aby tento bolestiv proces
vydrel. V kadm ppad se bolest vtinou po
nkolika vpichch jehlou mrn a k znecitlivn,

* Pechodov ritul. [Pozn. pekl.]

tedy alespo tak to kaj m pacienti, kte se sami
tetovali. Zarudlost ke za pr dn zmiz.
Jak poselstv tito mlad lid chtj sdlit svtu?
Obvykle jsou velmi strun a jdou pmo k vci.
Vechna jadrn vyjaduj svj vrazn nihilistic-
k postoj k ivotu. Nejastji se tetuj dv slova po
jednom psmeni na kadm ze ty kloub: LOVE
a HATE (lska a nenvist). Dal velmi ast teto
vn se skld z teek na kloubech jedn ruky, a to
s psmeny A C A B nebo bez nich. Tato psmena
zastupuj slova ALL COPPERS ARE BASTARDS
(Vichni poldov jsou bastardi).
Zmnn nzor na policii vdvm vyjden
mnohem vraznji ve form ibenice, na n se
houpe oben polda. Pokud by nhodou v
znam takovho tetovn nebyl vem pihlej
cm ihned dostaten jasn, bvaj pod obrzkem
umstna slova HANG ALL COPPERS (Povste
vechny poldy). Bohuel toto oteven a mu
n vyjden vlastnch nzor neprokazuje jeho
nositeli vdy dobrou slubu, ponvad sm bv
asto v pi policejn stanice a takovhle tetov
n na pedlokt se ped oima policist jen patn
skrv. Pozdji se vrtm k nkolika dalm nev
hodm tetovn.
Pekvapiv velk poet lid, kte se tetuj sami,
si k projevu svho dermatografickho umn vyb
r hlavn moto britskho prmyslu slueb, jmeno
vit FUCK OFF (Jdi do hajzlu). Pro si nkdo tato
slova chce nesmazateln vrt do ke, je pro m
tajemstvm, kter jsem zatm nerozlutil, pestoe
mj vzkum pokrauje. Vzpomnm si na jedno
ho pacienta, kter ml zmnn slova vytetov
na na ele zrcadlov, bezpochyby proto, aby si je
mohl st kad rno v koupeln v zrcadle a aby
mu pipomnala marnost pozemskch zleitost.
Britnie samozejm nepokulhv jen v pr
myslu slueb. Tato bval dlna svta u dnes vy
rb tak mlo, e lovk jen zdkakdy spat nkde
napsno MADE IN ENGLAND - tedy pokud tato
slova nejsou vytetovna kolem bradavky i pupku
tch intelektuln mn zdatnch absolvent na
ich neslavnch kol.
Pirozen, takov tetovn me rovn slou
it romantickm elm. Mui, jak je znmo, jsou
asto tak pipraveni trpt kvli lsce, take ni
koho asi nepekvap, e jmno sv dvky nema
j vyvedeno jen perem na pape, ale i tu v ki.
Bohuel bvaj romantick city ve vku sebeteto-
vn ponkud tkav, take lze pomrn asto vi
dt celou milostnou historii vepsanou popoad
na pai a obas je nkter jmno pekrtnuto, to
kdy byl rozchod obzvl hok.
Jeden z mladk, s nm jsem se setkal, si vyte
toval sp sv romantick touhy ne historii svch
vztah. Na prstech jedn ruky ml hrub vyteto
vno L T F C, na prstech druh E S U K. Kdy slo
il ob ruce dohromady - aby bylo jasn, e jedna
na to nesta, ale dv u tvo celek - vznikla z ps
men slova LETS FUCK (Zaukejme si). Zabr to
nkdy? Ptal jsem se s jistou skeps. No jist," od
povdl velmi ochotn. Obas."
 Tetovn asto vyjaduje njakou pinleitost.
Tak napklad mal modr teka na lcn kosti ozna
muje, e jej nositel pobval v Borstalu, npravnm
zazen pro nezvladatelnou mlde, pojmenovanm
po jist vesnici v Kentu, zahrad Anglie, kde se zm
nn instituce nachz. Toto modr znamen rebel-
stv se nos jako star koln vzanka, aby se vichni
Sta borstalini vzjemn rozpoznali - a byli rozpo
znni. Nebo v kruzch, v nich se pohybuj, je v
znam tto modr teky velmi dobe znm a chpn:
Noli me tangere.*
Jene nkte mlad lid jsou stejn jako ty po
divn mry a motli, o nich nm prodovdci
s takovm nadenm vyprvj, jak bjen se br
n ped monmi predtory tm, e imituj barev
n vzezen jedovatch druh, ani by byli sami
jedovat. Tak si tak tito lid nechvaj vyteto
vat modrou teku, ani by kdy Borstal navtvili,
a nos ji jako ochranu a prostedek k zskn obdi
vu mezi vrstevnky. Abychom tuto metaforu lehce
pozmnili, eknme, e toto ocejchovn bylo brzy
znehodnoceno, a to, co kdysi mlo znanou hod
notu, je nyn tm bezcenn.
A tak nm studium zdnliv bezvznamnho
socilnho jevu, jako je tetovn, umouje ales
po trochu nahldnout do hobbesovskho amo-
rlnho svta** t sti populace, s n obvykle

* Nedotkej se mne! [Pozn. pekl.]

* * Podle anglickho filozofa T. Hobbese (1588-1679) vpodstat ne
existuj ptel, ale jen spojenci a zjmy; ve svt jde o boj vech
proti vem. [Pozn. pekl.]
mme jen minimln kontakt a kter skuten
chce bt povaovna za psychopaty. Tetovn, ni
koli jejich oi, jsou okny do jejich du.
Dalm oblbenm vzorem - akoli lovku
bh mrz po zdech pi pomylen na proces,
jm je zanesen do ke, i na nsledky, pokud
se udl chyba - je vytetovan pavouci s na jed
n stran krku. Obas se s rozprostr po celm
oblieji, dokonce i po lebce. Nejdv jsem se do
mnval, e tento vzor mus mt njak symbolic
k vznam, ale kdy jsem byl jeho nositeli ujitn,
e dn takov vznam neexistuje, iji nyn spo
kojen s vdomm, e to, co lidi lk, aby se tmto
vyobrazenm ozdobili, je jeho vlastn krsa a jist
vgn hroziv vznam spojen s pavoumi stmi.
Dosud mm jasn ped oima scnu ze soudn
ho pelen s vrahem. Soudce a advokt tam ved
li uenou pi o jemnch pedivech zlho myslu,
j pihlel vze z lavice obalovanch a jeho ro
dina z lavic pro veejnost - vichni a po n-tou ge
neraci mli na krku viditeln vytetovanou pavou
ci s. Nikdy nebyly tdn zklady (jak jim kali
marxist) britsk justice zetelnj: stly tu ved
le sebe dv tdy, kter, krom jinho, oddloval
i vztah k sebeznetvoen.
Znan poet tch, co se tetuj sami, si na tle
zobrazuje svastiky. Nejprve jsem to povaoval za
obzvl odporn, za odraz jejich politickho pe
svden, ale ve svm zden jsem jaksi opome
nul, jak hlubok jsou historick neznalosti tch,
kte jsou neho takovho schopni. Lid, kte si
mysl (jako jeden z mch nedvnch pacient), e
druh svtov vlka zaala v roce 1918 a skonila
v roce 1960 (a to se ten mu piblil ke skutenm
datm mnohem vce ne ostatn, jich jsem se t
zal), nejsp vbec netu, co nacist a jejich tak
asto uvan symbol vlastn pedstavovali, tedy
krom kadodenn brutality, s n jsou dobe obe
znmeni, kterou obdivuj a o ni usiluj.
Piblin kad dvact lovk v Anglii, kter
se sm tetoval, se ozdob tekovanou linkou kolem
krku i zpst, k n pro divky dod CUT HERE
(Zde useknte / odstihnte), jako by lo o nja
k kupony v novinch i asopise. Na pkaz tako
v instrukce je vtina jejich znmch velmi dob
e vybavena, jeliko s sebou pravideln nos velmi
ostr noe.
Podobn tetovn me mt ovem vn dopa
dy. Nedvno se ke mn dostavil vze s vytetova
nmi slovy NO FEAR (bez bzn, nemm strach)
viditeln na stran krku, ml jist pote a j se
optal na jeho chorobopis. Ml vyholenou hlavu
a jeho lebka mi pipomnla hlavu jednoho starho
kocoura od soused, kter ml jedno oko, chybla
mu st ucha a lebku ml samou jizvou.
Ml jste nkdy njak vn zrann?" ptal
jsem se. Ne," odpovdl.
A byl jste nkdy s nm v nemocnici?" vypt
val jsem se dl.
Ano, tyikrt."
A dvod?"
Praskl lebka."
 Zde bych ml vysvtlit, e tetovan tdy Anglie
nepovauj fraktury lebky za vn zrann, teba
e kon operac, ocelovmi destikami vsazen
mi do zbytku lebky a dlouhmi pobyty v nemoc
nici. Je pro n toti tk povaovat kadodenn
phody za vn, a tak kdy napklad ml jeden
pacient lebku promklou od baseballov plky,
komentoval cel incident slovy, e to byla jen ob
vykl sousedsk rvaka", tud nic, s m by si po
licie i lkai mli dlat hlavu.
A jak jste k tm frakturm lebky piel?" zeptal
jsem se ho.
Mohlo za n jeho tetovn. Vzva svtu Ne
bojm se" pivedla v hospod kadho, kdo se
o sob domnval, e vzbuzuje strach, a kdo pova
oval nedostatek strachu za osobn urku, k n
zoru, e je teba, aby byl vyzvn k boji. Navc jej
kvli tomuhle tetovn v hospodch asto nkdo
vzal sklenic pes obliej nebo po hlav.
Kdy se tetovanch ptm, pro na sebe berou
Kainova znamen, uvdj tlak okol a nudu. Snad
je bolest, ji pi tom ct, ujiuje, e jsou naivu -
bol to, tud jsem.
Nudil jsem se," piznal jeden mu, jeho ruce
byly cel potetovan a kter tvrdil, e kvli tomu
neme u plno let sehnat prci. Bu jsem se
(sm) tetoval, nebo jsem nkde kra." dn jin
monost se ped jeho patn vybavenou du ne
objevila, a protoe rozptlen zpsoben tetov
nm brzy vyprchalo, el znovu krst.
Stejn jako mnoz z tch, co zanou s marihua
nou, pejdou asem na crack, tak rovn mnoz
z tch, kte se nejdve tetuj sami, nakonec na
vtv profesionly. V Britnii je nelegln teto
vat nkoho, komu jet nen osmnct (kdyby vak
vlda byla v omezovn potu tetovanch skute
n dsledn, zavedla by tetovn povinn). Salony
tch, jim bych asi ml kat tati s morlkou -
tedy ti, co napklad odmtaj tetovat klientm pe
nisy - pravideln kontroluje ministerstvo zdra
votnictv kvli istot a steriln technice. Tito lid
maj na zdech vyvena obdren povolen spolu
s dokladem o svm lenstv v rznch organiza
cch zabvajcch se umleckm tetovnm, jako to
maj se svmi diplomy lkai v Americe.
Salony zabvajc se tetovnm a piercingem -
u jsem jich navtvil nkolik - jsou si vybavenm
i celkovou atmosfrou vtinou podobn jako vej
ce vejci. Ve vstupn mstnosti jsou plakty se vzory,
z nich si vtina klient vybr, piem tetovn
dle specilnch pn zkaznk je mnohonsobn
dra. Tyto vzory jako by vychzely ze sub wagne
rovsk seversk mytologie, ensk postavy se in
spiruj Brunhildou i Ursulou Andressovou, mui
Siegfriedem a Arnoldem Schwarzeneggerem.* Ha
di se propltaj kolem lebek, oblben jsou rovn
avlozub tygi a buldoci s vycennmi tesky.
Sami majitel jsou rovn siln potetovni,
i kdy nkte mi v soukrom piznali, e by se

* Valkra Brunhilda (i Brynhild) a jej zachrnce Siegfried (t

Sigurd) jsou postavy ze seversk mytologie. Herci U. Andresso-
v a A. Schwarzenegger se prv ztlesnnm podobnch po
stav na filmovm pltn proslavili. [Pozn. pekl.]
nikdy takhle nepoletovali, tedy alespo ne tolik,
kdyby si to mohli jet jednou rozmyslet. Jene
byznys je byznys a poptvka je vc ne dostau
jc, aby jim zajistila prci. Odhaduji, e u ns ve
mst, kde ije jeden milion obyvatel, profesion
lov ron tetuj kolem 300 000 lid; klientelu tvo
pedevm ta st populace, kterou epidemiolo
gov nazvaj populace v ohroen", tedy mlad
mui mezi osmncti a ticeti lety.
Vskutku se zd, e obliba tetovn v nkterch
tvrtch sp roste ne upad. Je podivnm rysem
na doby, e kulturn vlivy zejm vzlnaj z ni
ch spoleenskch td vzhru, msto aby prosa
kovaly z vych td, take se pslunci stedn
tdy nechvaj tetovat mnohem astji ne d
ve. A to, co bvalo vhradn hjemstvm mu, u
jm zdaleka nen - tak jako padla vlunost ban
kovnictv a pnskch klub, tak padla i dal ba
ta patriarchtu.
Akoli je Britnie kulturn nej zkaenj zem
v Evrop, jej kulturn vliv v tomto ohledu neustle
roste. Ve Francii bvalo tetovn vzcnost, a navc
nm velmi diskrtnm, ale jak jsem se nedvno
dozvdl od nkolika lid, kte umleck tetovn
provdj, te je tam m dl populrnj. Jeden
z tchto salon dokonce otevel nedvno pobo
ku i ve panlsku, pedevm - ale bohuel ne v
hradn - pro opil britsk spratky.
Mal tetovn netrv dlouho ani nen pli dra
h, akoli hodina i dv takov operace je maxi
mum, co lid vtinou dokou vydret. Lze se
tedy naprosto stigmatizovat za jedinou hodinu,
a to za pouhch ptadvacet liber. Kdo si vak chce
nechat potetovat cel tlo (85 % potetovanho po
vrchu tla nen vzcnost), me v tetovacm salo
nu strvit roky ivota. Kdy sleduji, jak si dosud
nepotetovan mlad mui prohlej vzory v pi
jmacch mstnostech teto vacch salon, ctm se
jako viktorinsk kazatel i bojovnk proti prosti
tuci, ve to ve mn touhou zat je nabdat, aby se
zekli zla, jene oni, s typickm vrazem mstsk
spodiny (kombinace tup przdnoty a drav z
ti), s mm filantropickm nutknm hned defini
tivn skoncuj.
Jen hrstka tetovanch nakonec zane sv mladic
k nerozvnosti litovat, a z estetickch, i prak
tickch dvod. Jist pacient mi popisoval, jak ho
kvli tetovn nakonec nikdy nepijmou do pr
ce, jak se mu pi pohovorech da zakrvat sv te
kovan ry na krku pomoc lmce, stejn jako se
okrum v 16. a 17. stolet zakrvala skrofulza, ale
tetovn kolem zpst ho vdy nakonec prozrad.
Jist, mon se mu do prce zrovna dvakrt ne
chce, jene posledn kapka - dvod jeho zoufal
stv - byla, kdy ho kvli tetovn odmtli pustit do
jednoho nonho klubu. Jakmile je na nm vyha
zova zpozoroval, stoupl si ped nj a nevpustil ho
dovnit; dokonce i ve svt, kde prakticky neexis
tuj rozdly, a pokud ano, tak jen hrub, bylo jeho
tetovn zcela nepijateln.
Blznovstv blhovch jsou samozejm ple
itost chytrch. Ve Zlatch strnkch jsem zjistil,


e na kadch pt profesionlnch tetovacch sa

lon existuj ti kliniky na odstrann tetovn la
serem (tm se zvyuje n hrub domc produkt).
Ty nejlep maj hned nkolik laser, kter dok
ou odstranit rzn barvy citliv na rzn vlno
v dlky svtla. Lasery rozdrt steky pigmen
tu a makrofgy v tle pak tyto steky zlikviduj.
Odstraovn tetovn nabzej zrove i mno
h tetovac salony, ale metoda, ji nejastji pou
vaj, tedy vstknut rozpoutdla do tetovanho
msta, zanechv na pokoce jizvy a vsledky ne
jsou nejlep.
Zkladn nevhodou laserov lby je jej cena
a dlka trvn. Jedin desetiminutov sezen stoj
85 liber. Ke to dle nevydr a mezi kadm se
zenm by mlo uplynout est a osm tdn. Zcela
odstranit prmrn tetovn na bicepsu osm krt
osm centimetr si d pt a osm takovch se
zen. Jeliko m vtina lid potetovan mnohem
vt plochy ke, musela by do jejich odstrann
investovat mnoho tisc liber, jenome obvykle po
chz z chudch vrstev spolenosti.
Pesto poptvka po lb pevyuje nabdku,
take jedna spolenost v Britnii provozuje u ty
i kliniky a dv dal otevr. Tato lba nen ob
vykle soust zesttnn medicny*, tedy pokud
nejde o pacienty, jim jejich tetovn zpsobu
je vn psychologick i psychiatrick poruchy.
Zoufalstv nad tetovnm me vst i k pokusm

* Britsk systm sttn zdravotn pe (National Health Service).

[Pozn. pekl.]
o sebevradu, dokonce ke snahm odstranit je
z ke pomoc kuchyskch no. Jist pacientka,
kter si tetovn pokusila odznout iletkou, se
mi svila, e po lta nemohla myslet na nic jin
ho. Jej posedlost vlastnm tetovnm (mimocho
dem - nechala ije udlat na ntlak spolubydlcch
v enskm sirotinci) vysvala jej vli t a tepr
ve po jeho odstrann byla schopna zat norml
n ivot.
To, e nae zdravotnictv dl v takovch ppa
dech vjimku (vlastn vkon zadv soukromm
klinikm), nen veobecn znmo a urit to ni
kdo nepropaguje z obavy, e by se mezi spoivmi
tetovanmi zvedla vlna psychologickch poruch.
Je toti politovnhodn, e psychologick krize
narst asto jen proto, aby zskala rovn veej
nch financ urench k jej redukci.
Napadlo m, by v okamiku netypick slabos
ti, e i vzen, kde pracuji, by mlo zdarma od
straovat tetovn svm nedobrovolnm hostm.
Nakonec by i recidivist bez svch Kainovch zna
men dostali mnohem vt anci najt slunj
zamstnn.
Pak jsem si ale vzpomnl, e kad metoda
m sv nechtn dopady. Pokud by tetovn byla
ve vzen odstraovna zdarma, pak by tetovan
mohli pchat zloiny pedevm proto, aby tto
pleitosti vyuili. A vztah mezi tetovnm a kri
minalitou by byl jet silnj, ne je dnes.
 ZBAVA A NEBEZPE

Anglian, viml si u v 18. stolet jist francouz

sk aristokrat, si uvaj sv radovnky smut
n. V dnen dob je rovn pijmaj pasivn,
jako narkomani snac se doshnout tst a z
rove zapomnn tm nejjednodum monm
prostedkem.
Nechci tu tvrdit, e Anglian pi vyhledvn
zbavy nevyvjej dn snahy, zcela naopak, stej
n jako narkoman vyhledv svou drogu, je honba
za zbavou asto jedinou serizn innost v jejich
ivot. Jakmile ji ti, kdo se nechvaj bavit, najdou,
vyaduj, aby k n museli co nejmn aktivn du
evn pispt - jen tak pro n me bt skuten
zbavn.
Primm inter pares* je samozejm televize.
Prmrn Anglian dnes sleduje obrazovku sedma
dvacet hodin tdn, tedy dvakrt vc ne ped
dvaceti lety. V tomto ohledu se Anglian nikte
rak neli od mnoha ostatnch nrod, tak teba
Amerian promarn ped televizn obrazovkou
tm stejn dl svho ivota jako nai ostrovan.
Uveden sla vak mohou bt velmi zavdj
c. M zkuenost z nvtv u pacient doma m

* Prvn mezi rovnmi. [Pozn. pekl.]

pesvdila, e zapnut televize nemus bt nutn
televiz sledovanou. Blik si nkde v pozad, boju
jce o trky rozdlen pozornosti s rdiem a mo
n i domc hdkou. A i kdy je sledovna, tak to
jet vbec neznamen, e z n nco pronik ales
po o p dl ne za zrakov nervy. Kolikrt jsem
podal pacienty, kter jsem navtvil a kte pr
v sedli ped obrazovkou, aby mi popsali, co pr
v sleduj - a odezvou mi vdy bylo jen neten ti
cho pramenc bu z neschopnosti to vyjdit, i
z nepochopen. Stejn tak bych se mohl ptt st
lho nvtvnka opiovho doupte na obsah jeho
vdom.
Kdy jsem byl jet mlad a nezkuen, vti
nou jsem pacienty i jejich pbuzn podal, aby
televizi v m ptomnosti vypnuli, co v Anglii
znamen (pinejlepm) jen mrn snen hlasi
tosti. M to zkrtka ru, kdy mm provdt l
kask vyeten s pohybujcm se obrzkem vr
hajcm promnliv svtlo po cel mstnosti
a s pacientem, kter se mi sna zrat pes rameno
nebo se vykln, aby zachytil alespo nco, a pi
tom si plete m otzky s dialogem hrdin teleno-
vely. Jednou jsem pijel k nemohouc star dm,
kde tak bela televize. Poprosil jsem jej dceru,
aby ji vypnula.
Nevm jak," odpovdla. A nechala ji zapnutou.
Dnes u jednodue vpochoduji do mstnosti
a vypnm televizi sm. To je jedin zpsob, jak
zskat pacientovu plnou pozornost, zvlt kdy je
vn nemocen a nejsp bez lkaskho oeten
zeme.
V nemocnicch se dnes povauje za krut pi
pravovat pacienty o jejich denn pdl televiznho
zen, dokonce to dolo tak daleko, e sledovn
televize se stalo doslova povinnm nebo pinej
menm nevyhnutelnm pro ty, kte se sami ne
dokou pemstit jinam. Dvno pry jsou doby,
kdy nemocnice byla tichm (v rmci monost)
a klidnm mstem. Dnes u tu nikdo neumr bez
dvky televiznho zbavnho programu.
Mnohokrt jsem provedl nsledujc pokus: Na
oddlen plnm nemohoucch pacient jsem vy
pnul televizi nebo televize a na pt minut jsem
odeel. Ne jsem se stail vrtit, byl pijma i
pijmae spolehliv opt zapnuty, avak kdo ji i
je znovu zapnul, to se mi nikdy nepodailo zjistit.
Pacienti to bt nemohli a sestry to popraly; je to
stejn zhada jako Turnsk pltno*. Sestry poka
d kaj: Pacienti ji chtj mt zapnutou," a bu
dou to tvrdit navzdory tomu, e hlasovn nemoc
nch obvykle odhal prav opak.
Pipad mi na prvn pohled naprosto neprav
dpodobn, e by osmdestilet pan, po mrtvi
ci ochrnut na pravou polovinu tla, kter s obt
emi polyk vlastn sliny, skuten chtla sledovat
poad Mr. Motivator (Pan Motivtor), fanatika

* Pruh pltna, do nho dajn bylo po smrti zabaleno tlo Jee

Krista. Radiokarbonov metoda prokzala, e jde o tkaninu po
chzejc ze 13. nebo 14. stolet. Od 16. stolet je pltno uloeno
v Turn. [Pozn. red.]
kondinho cvien v tsn obepnajcm dresu
kiklavch barev, jak za vytrvalho dunn disko
tkov hudby pedvd cviky, s jejich pomoc se
me zbavit celulitidy na stehnech. Na oddlen je
vak nkdo (zejm postmodernista), kdo je pe
svden o opaku, kdo v, e okamik bez zba
vy je okamikem promrhanm a e due nenapl
nn vsty je przdnotou, kterou si vldn Proda
okliv.
Nejlpe se vak d pozorovat neuhasiteln ze
Anglian po zbav v sobotu veer v centru n
jakho provinnho msteka - tedy alespo mezi
mladmi. Dot se sobotn noci je vrcholem ambic
vtiny anglick mldee. Nic nenapluje jejich
due takovm oekvnm a takovou nedokavos
t. dn karira, dn zbava, dn zjmy ne
mohou soupeit s radovnkami sobotn noci, kdy
se centrum promn v Sodomu a Gomoru njak
ho kovitho filmu, kter Bh nezni jen proto
(to se mus piznat), e na svt existuj hor ms
ta, kter volaj po okamit likvidaci.
Sted msta m o sobotn noci zcela odlinou
atmosfru. Je pln lid, ale ti tam jsou kupujc, pa
souc se po vkladnch sknch jako ovce na pa
itu; nepotkte tu tm nikoho, komu by bylo
pes ticet. Jako by se zem pehnala njak zke
n epidemie, kterou nepeil nikdo, kdo doshl
stednho vku.
Vzduch je prodchnut slavnostn nladou,
ale rovn hrozbou. Pach lacinho parfmu se
ms s pachem rychlho oberstven (smaenho
a mastnho), zvtralho alkoholu a zvratky. Mla
dci - pedevm ti s vyholenmi lebkami a elez
stvm v nosech a v oboch - si zuiv m svt,
jako by na n ml nhle nkdo zatoit i jako by
jim bylo uprno nco, na maj prvo. Skuten
nen radno zahledt se jim do o na vc ne zlo
mek vteiny, del on kontakt je okamit vn
mn jako vzva, vyvolvajc ozbrojenou odpov.
Dokonce i nkter dvky vypadaj agresivn.
Dv, kter m mjely na ulici, vmluvn probraly
sv soupeen o Darrenovu nklonnost.
Ty po nm jede," zavrela prvn.
Hovno po nm jedu," odplila ji druh.
Kurva e jo."
V co, polib mi."
Vzpomnm si na jednu nedvnou pacientku,
jej zrak natrvalo pokodila skupinka dvek v jis
tm klubu, kdy ji takzvan vzaly sklenic po hla
v (tedy rozbily njak sklenice a jejich ostr kraje
j vrazily do oblieje a krku), jeliko se dvala p
li dlouho a s pli intenzivnm zjmem na chlap
ce jedn z tonic.
Ped klubem Ritzy, kolem nho prochzm, se
nachz kalu erstv krve, vedle n le rozbit
lhev od piva. Zbra je zejm, pokud ne motiv.
Njak ubok nedostal po hlav sklenic, ale rov
nou lhv.
Nikdo z fronty do klubu Ritzy si vak krve ne
vm, tmhle si svj veer nikdo kazit nehod
l. Blikajc rov neon na n vrh peruova
n kiklav svtlo, zatmco je vyhazovai po dvou
prohledvaj, jestli nemaj noe, kter pi jinch
pleitostech alespo polovina z nich nos.
Vechna kolem projdjc auta vyslaj vytrva
l dunn kvadrofonick hudby, je pronik dl
dnm chodnku do nohou lid, kte po nm jdou
nebo na nm stoj. Nohy se mi od tch vibrac p
mo chvj. Nkdy si km, jestli to ti, kte nm
tak nahlas vyhrvaj, vlastn nepovauj za slubu
veejnosti.
Jdu dl. Skupinka mladk se vypotc ven z ba
ru (jeden z mnoha v etzci znmm jako Newt and
Cucumber) a opile skanduje - lovk tomu nem
e kat zpv - njakou obscnn psniku. Tento
zvuk nahn hrzu lacinm pobenm letoviskm
Evropy a kadmu kontinentlnmu mstu posti
enmu netstm, e tam hostuje njak anglick
fotbalov tm. r

Vstupuji do zmnnho baru Newt and Cu

cumber. Vichni tu ki, ale nikdo nikoho nepo
slouch (co mon vyjde nastejno), je tu dva
cet televiz, osm hraje jednu, osm druhou psniku
(rock a reggae) a tyi penej zpas v ringu. Po
deseti vteinch m lovk pocit, e m v hlav mi
xr lehajc plnou rychlost jeho mozek; a tak se
vymotm ven. Pata nedalekho sloupu poulinho
osvtlen byla bhem m krtk nvtvy dotyn
ho loklu pohnojena zvratky.
Krm dl a asnu nad ndhernou vulgari
tou anglickch dvek. km si, jestli nm v tto
zemi nhodou nechybj zrcadla. Nebo snad mla
d Anglianky postrdaj oi ? Oividn si vybraly
obleen s velkou p, nebo tak kiklav nesou
lad nen pirozen. Sv tlust a pekovit tla - v
sledek znan nekvalitnch potravin konzumo
vanch ped televizn obrazovkou - narvou do
tsnch, vemi duhovmi barvami hrajcch od
v, kter zvrazn kad fald, i do extra krtkch
suknek, kter si o centimetr stahuj, kdy zava
ne poryv podzimnho vtru a ony se zanou tst.
thl dvky jsou jedin ty, kter kou padestku
denn, ppadn jsou to anorektiky.
Objevuji p znu, kde kad dvee vedou do
njakho klubu. Tato oblast je uzavena pro vech
na auta a na jedno jasn erven B M W hlavn
ho vyhazovae, kter si dv zleet, aby rozptylo
val dav. Ostentativn parkuje na zkazu parkovn
a s patinm nadhledem si vykrauje, aby se po
zdravil se svmi podzenmi.
Je metr osmdest vysok a metr padest iro
k - prvotdn exempl svho druhu. Udeit ho
by bylo stejn, jako se pokouet proniknout ps
t do zavenho sejfu. M tdenn strnit (km
si, jak se jim vdycky poda mt ho nachlup stej
n vzrostl?) a nunici. Zlat etz se vln ko
lem jeho b je, vyholen lebka nese stopy po
jizvch. Slaj z nj anabolick steroidy a oivid
n trv v posilovn mnohem vc asu ne vtina
Anglian ped televiz. Pn veho, na jeho oko
padne - a on oima pejd sv okol neustle -,
zahajuje sloit ritul potsn rukou se svmi
podzenmi, kter by jist zajmal antropology
zabvajc se studiem ritul primitivnch kmen.
 Pravda je, e bt vyhazovaem v nonm klu
bu je sten prce, sten ochrana zloinec
kch podnik. Jeden mu, kter u ns pracoval na
psychiatrii a mimo slubu jako vyhazova, mi
kal, e men kluby - kter nepat velkm podni
km - si mezi sebou rozdluj gangy vyhazova,
kte nabzej udren podku a zrove vyhro
uj, e klub pevrt vzhru nohama a zdemolu
j, pokud zde nebudou zamstnni. Pak tyto kluby,
kter je zamstnvaj, chrn proti ostatnm gan
gm vyhazova. Gangy verb uj sv leny ve v
zench, kde se zloinci, kte se dopustili tkho
ublen na zdrav i ozbrojench loupe, zdoko
naluj ve svch dovednostech a posiluj ve vze
sk tlocvin.
Sobotn noc v provinn Anglii pat tmto vy
hazovam. Z njakho dvodu ye mn pohled
na n vyvolv vzpomnku na dtstv, kdy BBC
vyslalo vchovn rozhlasov program pro dti,
v nm byli reporti vyslni o 60 milion let na
zpt, aby pinesli zprvy o vzhledu a chovn dino
saur. Reporti pak vyprvli, jak se mal a zra
niteln ctili mezi hrzostranmi jetmi obry!
Pesn tak jsem se ctil tuhle sobotn noc.
Vybral jsem si svj klub, zdlo se mi, e vypa
d slunji ne ostatn (dn dny, dn ke),
a vyhazovai se zdaj bt klidnj a sebejistj ne
jinde, akoli i jim se saka napnaj muskulaturou.
Od jednoho z nich se pozdji dozvdm, e jsem si
vybral dobe, tady k vnm potm dochz tak
jednou za dva tdny.
 Tak tohle je ta Mekka vech mladch, kte mi
kaj, e jejich jedinm zjmem v ivot je navt
vovat kluby! Tak tohle je sted zjmu milionu ang
lickch ivot!
Hudba je hlasit, ale aspo se tu hraje vdy jen
jedna psnika. Svtla kaleidoskopicky blikaj. Na
parket se jde po schodech nahoru, ke hlavnmu
baru po schodech dol. Prv tam vechny ekan-
ky sed, s oima zoufale upenma do svch drin
k jako na njakm Degasov obraze. Dv dvky,
jedna tlust a druh tak opil, e urit zane brzy
zvracet, se kymcej zcela mimo rytmus hudby.
Na parketu se velk kypjc masa lid pohybuje
jako larvy v plechovce. U tak velkho potu lid na
makanch na tak malm prostoru je vlastn po
zoruhodn, e mezi nimi neexistuje dn socil
n kontakt. Vtina pr si dokonce ani nehled
do o, ostatn kvli hluku je verbln komunika
ce zcela vylouena. Solipsisticky soustedn, tan
jakoby kad ve svm vlastnm izolovanm sv
t, doslova unesen rytmem a neustlou fyzickou
aktivitou. Tan ze stejnho dvodu, jako Skotov
navtvuj bary: vymazat si z pamti vzpomnky
na svj ivot.
Nkte vyhazovai prochzej klubem s vys
lakou v ruce, jin hldkuj na mst. Pibliuji se
ke dvma z nich - jednomu blochovi a jednomu
ernochovi - a ptm se jich na jejich prci: musme
vt, abychom se vbec slyeli. Svou prci miluj
a jsou hrdi na to, e ji dlaj dobe. Jsou to vrtn,
ne vyhazovai. Maj kurz prvn pomoci a haen
por. Studuj lidskou povahu (jejich slova, ne
moje).
My u vme, s km budou pote dv, ne v
bec vejde," k ernoch.
Sname se problmm pedchzet, a ne se
s nimi zabejvat, kdy u je pozd," dodv bloch.
Tady jeden nepotebuje slova," vysvtluje er
noch. ,Tady se nediskutuje. To pin jen zase po
te, kdy zanete diskutovat, vichni si toho vim
nou a pidaj se."
Bleskov chirurgick zkrok a jsou venku.
Pouijete tu nejmen monou slu, jak to jen jde."
Ptm se, jak vn pote oekvaj.
Mme ve mst takovej gang, kaj si Zulov
a hrozn rdi demolujou kluby," vysvtluje er
noch. Je jich stran moc, ty nezvldneme."
Ale pozor," dodv bloch, kter se na to dv
z t lep strnky, oni ns znaj, take ns nezabi-
jou nebo tak."
Ne, jen od nich dostaneme pr kopanc, nic
vc." Kdybych chtl nakopnout nkoho z nich -
a to nejsem dnej trpaslk -, asi bych si zlomil pa
lec na noze, ne bych jim nco udlal.
A co dlte, kdy vm daj nakldaku?" ptm
se. Urit si pak hledte jinou prci?"
Ne, lovk mus bt dal noc zptky, jinak
ztrat respekt," odpovd ernoch s smvem, ale
vn.
Na parket dolo k potyce. M dva vyhazova
i okamit b asistovat pi vyhazovn potis-
ty. Pohybuj se s pekvapivou hbitost a unisono.
Takovou koordinaci jsem u vidl dve mezi
mui, kte jsou v mnoha ohledech jako oni: v
zet dozorci - ti se s vtrnostmi v celch vypo
dvaj podobnm zpsobem.
Menho mladka, pipomnajcho lodivoda me
zi raloky, eskortuje na vzduch osm vrtnch. Jak
prochz kolem m, vmm si, e to je tak kultu
rista: bicepsy mu mohou kadou chvli roztrhnout
krtk rukvy trika. Je opil, ale ne zase tolik, aby
nerozeznal ohromujc slu, kdy ji m ped sebou.
Jdu za nm ven. Jedna dvka v krtkch pastelo
vch satnovch kalhotch s tlustma nohama, b
lma jako lilie, a ernmi sametovmi botami na
vysokm podpatku zde vis jako pytel pes rameno
svho ptele, kter ji jako svat Krytof nese pes
silnici, protoe sama by to u nezvldla. Je opil
a zvrac, natst ne na jeho zda, ale na chodnk.
Zvratky budou do rna odstranny; lovk je hrd
na to, e plat dan.
Jsou dv rno. Kousek opodl se pod oknem
v prvnm pate vytvoil men hlouek. Neupraven
peroxidov blondna s cigaretou pilepenou such
mi slinami ke koutku st vykikuje jmna mst
skch tvrt na dav dole. Je to dispeerka taxislu
by a takhle jim sdluje, kam m taxi, kter prv
pijd, odsud nameno. Nkte rdoby pasai
jsou natolik opil, e nedokou rozpoznat, kterm
smrem vlastn jedou taxky, kter si sami objedna
li, take dispeerka se mus neustle opakovat.
V sobotu v noci pracuj jen taxiki, kte jsou
v beznadjn finann situaci. Vichni u byli
samozejm nkdy okradeni, kdy na n milo
ost noe, a neformln przkum, kter jsem jed
nou provedl, odhalil, e asi tetin dokonce ukrad
li i auto. Vzpomnm na jednoho taxike - praco
val v sobotu v noci, aby zaplatil za rozvod -, jemu
pasai polmali sedm eber, nebo je podrdil
jeho poadavek, aby mu za odvoz zaplatili. Stejn
jako ti vrtn po podn nakldace i dotyn ta
xik se okamit vrtil do prce.
V pondl rno jsem opt zptky u ns na od
dlen. Na prvnm lku sed osmnctilet dvka
ve zlatm satnovm upanu a s vytetnma oi
ma civ do prostoru. M vysok krevn tlak, pli
rychl puls, rozen panenky. Kdy s n mluvm,
nesly m nebo alespo nereaguje. Zkoum ti
jednoduch otzky, pak se nakln dopedu a ki
: Pomoc!" a znovu se sesouv do polt, vy
erpna a vystraena.
V sobotu veer byla v XL klubu, tanrn veli
kosti stodoly, kde vichni berou extzi - metylen-
dioxymetamfetamin rznorod istoty - a dost
vaj se do transu. Z tohoto klubu mme pravideln
pliv pacient; pednedvnem byl jeden u mrt
v, kdy ho pivezli, a jeho ptel, kter k nm do
razil s nm, utrpl trval pokozen mozku. Tahle
dvka se pot, co odela z klubu, zaala chovat po
divn - divoce gestikulovala smrem, kde nic ne
bylo -, take ji do nemocnice dopravil njak
kamard.
Hned vedle n je dal produkt XL klubu. Po
dailo se j, aby se njak dostala v sobotu v noci
dom, ale pak se pokusila vyskoit z okna, protoe
si myslela, e ji neptel jejho chlapce pili za
bt. Bere extzi kadou sobotu v noci u pl roku
a vtinou je z toho paranoidn. U nechala prce
v kanceli, protoe mla pocit, e se tam proti n
vichni spikli. Kupodivu si velmi dobe uvdomu
je, e j extze kod, e j tm zniila ivot.
Tak pro ji tedy berete?"
Chci njak peklepat noc."
V jinm kdle nemocnice le estnctilet
dve, kter se pedvkovalo, nebo chtlo donu
tit mstn ady, aby mu pidlily byt. Takov byty
jsou pidlovny potebnm a bezbrannm, a kdo
me bt potebnj ne mlad dvka, kter se po
kusila o sebevradu? Nenvid svou matku, proto
e se celou dobu jen hdaj, a tak odela z domo
va, aby ila na ulici. Ani nev, kdo je jejm otcem,
a je j to jedno. Samozejm nenvid kolu, kterou
opustila dv, ne to zkon dovoluje - ne e by se
o to zkon pli zajmal.
Co vs zajm?" ptm se.
Nev, co tm mnm, a pul sta. Snam se
otzku peformulovat.
,0 co se zajmte?"
Pod nev, na se ptm. Je to jedno, je dost in
teligentn - vlastn velmi inteligentn.
Co dlte?"
Chodm ven."
Kam?"
Do klub. Vechno ostatn stoj za hovno."
 NECHCEM DN
VZDLN

Vzdln nikdy nestlo v poped zjm obyvatel

Anglie. Anglian vtinou radji udrovali kv
ty sv nevdomosti v neporuenm stavu a celkem
vzato si v tom nadle vedou pozoruhodn dob
e, pestoe je zde vzdln u jedno a tvrt stole
t povinn.
V minulosti mla nevzdlanost Anglian ist
pasivn charakter: byla to pouh neptomnost v
domost. Nedvno vak zskala mnohem aktivnj
a zhoubnj kvalitu: hlubokou averzi ke vemu,
co jen trochu zavn inteligenc, vzdlnm i kul
turou. Nen tomu tak dvno, co tuhle veobecnou
atmosfru neptelstv spn zachytila prvn
slova jedn oblben psn: Nepotebujem dn
vzdln / nepotebujem omezovn na intelek
tuln svobody." Ped nkolika msci jsem si viml
nkolika plakt, kter propagovaly novou pse:
Chud, bl a pitom."
Jak rd bych ekl, e jsou ta slova mylena s
ten ironicky, jene kult stupidity se v Anglii
stal tm, m ve Spojench sttech kult celebrity.
kat o nkom, e je chytr, nebylo v Anglii jed
noznanm komplimentem nikdy, ovem dnes u
takov hodnocen dostv pmo zvltn ndech
perverze. Tak napklad studenti stedn koly,
kter stoj tyi sta metr od na nemocnice, ek
li jedn ze svch spoluaek, kter se pedvkova
la kvli tomu, jak ji neustle tyranizovali: Jsi pito
m, protoe se chytr.
Co chtli tmhle zejmm paradoxem vyjdit?
e kad, kdo se ve kole sna a m dobr vsled
ky, mrh asem, zatmco by se mohl vnovat sku
tenmu ivotu, ulej vat se kupkladu v parku nebo
se poflakovat po mst. V jejich slovech je skry
t hrozba: Pokud se nesrovn a nepid k nm,
kali, tak to schyt. Nelo o dnou planou v
hrku, asto se toti ve sv nemocnin praxi st
km s dvaceti- i ticetiletmi lidmi, kte to ve
kole pod takovm ntlakem vzdali a nsledn si
uvdomili, e si nechali uniknout pleitost, kte
r, kdyby ji bvali vyuili, mohla zmnit cel bh
jejich ivota. A ti, kte navtvuj u ns ve mst
tu hrstku kol, v nich se jet udruje akademick
standard, riskuj nakldaku pokad, kdy vstou
p do tvrt chudch blch pitomc. V poslednm
roce jsem po takovm napaden lil dva chlapce
na pohotovosti a dva, kte se ze strachu, e je je
jich soused zmlt, radji pedvkovali.
Stejn jako se lovk nemohl mlit pi podce
ovn vkusu americk veejnosti, tak dnes ani
neme dostaten pehnt pi popisu propast
nch hlubin nevzdlanosti, do nich velk st
Anglian spadla, co je patnm znamenm pro
budoucnost na zem na celosvtovm trhu. Jen
hrstka mch estnctiletch pacient doke bez
problm st a pst; otzku, jestli vbec st a pst
umj, nepovauj ani v nej menm za pekvapi
vou nebo urlivou. Dnes si testuji zkladn gra
motnost tm kadho mladistvho, s nm se
setkm, nebo prv zde by mohla bt jedna z hlav
nch pin jeho netst. Nedvno jsem tu ml pa
cienta, jeho bratr radji spchal sebevradu, ne
by se vystavil veejnmu ponen na sprv socil
nho zabezpeen, kde by vyla najevo jeho ne
schopnost st formule, kter by tam musel vy
plnit. lovk pi pouhm pohledu na to, jak tihle
mlad lid dr pero nebo knihu, okamit pozn,
e tyto nstroje jsou jim tm ciz. Dokonce i ti,
kte ij v domnn, e dostaten st a pst um
j, kapituluj ped tslabinmi slovy, a i kdy je
obas dokou pest, nerozumj jim o nic vce
ne staroslovntin. 4

Nevzpomnm si na to, e bych se nkdy se

tkal s estnctiletm blochem z nkterho sdli
t v okol na nemocnice, kter by dokzal vyn
sobit devt sedmi (nepehnm). U jen ti krt
sedm bv asto nad jejich sly. Jeden sedmncti
let kluk mi vysvtlil: Tak daleko jsme se nedosta
li." To po dvancti letech povinn koln dochzky
(nebo sp povinn nvtvy koly).
Znalosti v ostatnch oborech zcela odpovdaj
rovni nastaven matematikou. Vtina mladch
bloch, s nimi mm tu est, nedoke jmeno
vat jedinho spisovatele a urit nesvede odrecito
vat jedin dek poezie. Ani jeden z mch pacien
t nevdl, kdy zaala a skonila druh svtov
vlka, o t prvn ani nemluvm, a nkte o obou
vlkch dokonce ani nikdy neslyeli, i kdy mi ne
dvno jeden mlad pacient, kter o druh svtov
vlce slyel, ekl, e podle nj se odehrla v 18. sto
let. V pevaujc atmosfe naprost nevdomos
ti na m velmi zapsobilo, e o njakm 18. sto
let vbec slyel, jmno Stalin pro tuto mlde nic
neznamen, a dokonce v nich nevzbuzuje ani tu
nejmen pedstavu tak jako (nkdy) jmno Shake
speare. Rok 1066 pro n znamen sp cenu ne
datum.*
A tak jsou tito mlad lid odsouzeni t ve v
n ptomnosti, ptomnosti, kter pouze existu
je, ani by byla spojena s minulost, je by ji moh
la vysvtlovat, i s budoucnost, kter by se od n
mohla vyvjet. Jejich ivot je skuten ivotem
jedn podlan vci za druhou"**. Navc nemaj
dn pimen vzorec srovnn, podle nho by
sv strasti posuzovali. Povauj se za zanedbvan,
jeliko jedin srovnn maj s tmi, kdo se objevu
j v reklamch i v televizi.
Pouhopouh pologramotnost a nevdomost
nemus mladm lidem nutn brnit sloit rz
n zkouky, tedy alespo na ni rovni. Jeliko
dnes povaujeme nespch za osudov pokozen

* Letopoet 1066 je pro Brity vznamn tm, e jejich pedky teh

dy ve slavn bitv u Hastingsu porazil normansk vvoda Vi
lm Levoboek (pozdji Dobyvatel), kter se tho roku nechal
ve Westminsteru korunovat krlem. Zaalo dob vldy Nor
man v Anglii, tzv. normansk zbor. [Pozn. pekl.]
** Elbert Hubbard (1856-1915) - americk spisovatel. [Pozn.
pekl.]
sebecty, tak kad, kdo se k takov zkouce ales
po dostav, ji s nejvt pravdpodobnost tak
slo. Setkal jsem se nedvno u ns na klinice se
estnctiletm chlapcem, kter psal Dear Sir [v
en pane] jako deer sur a Vm [jsem ] jako ime (a je
ho vtn skladba zcela odpovdala jeho pravopi
su) a kter udlal sttn zkouku - z anglitiny.
Je zejm, e se na naich kolch dje nco vel
mi podivnho. Nae vzdlvac praktiky jsou dnes
tak bizarn, e by je snad nedokzalo satirizovat ani
pero Jonahana Swifta. V rozlehl mstsk oblasti,
kde pracuji, obdreli napklad uitel instrukce,
e by dtem nemli vtpovat tradin disciplny,
jako je pravopis a gramatika. Malichern bazro-
vn na detailech vtn skladby a pravopisu pr
tlum dtskou tvoivost a schopnost sebevyjad-
ovn. Ba co vc, domnvat se, existuje sprvn
zpsob mluven i psan, znamen libovat si v jis
tm druhu buroaznho kulturnho imperialismu,
protoe kat dtem, e maj njakou chybu, je
nutn zatuje vysilujcm pocitem mncennosti,
z nho se u nikdy nevzpamatuj. Setkal jsem se
s hrstkou kantor, kte se tmito instrukcemi ne
d a z obavy o svou prci ij v atmosfe utaje
n, kter pipomn atmosfru, v n se pohybova
li lid, kte se tajn snaili it pravdu za nedvno
padnuv eleznou oponou.
Dozvdl jsem se o jedn kole, kde editel
uitelm dovolil ky opravovat, ale povolil jim
jen pt oprav na lohu bez ohledu na poet sku
tench chyb. Chtl si tm samozejm uchovat
nklonnost svench dt, zejm ale vbec ne
pochopil, e takov pravidlo bude mt neblah n
sledky. Uitel se napklad me rozhodnout ur
itou chybu v pravopisu njakho slova jednou
opravit a pesn tut chybu v dal prci zase pe
hldnout. Jak si potom m dt vysvtlovat opravy
zaloen na principu onoho editele? Dt mn
inteligentn to snad bude povaovat za jaksi druh
pirozenho hazardu, stejn jako poas, s nm
zme jen minimum, zatmco to inteligentnj
nejsp dojde k zvru, e takov princip opravo
vn je z podstaty svvoln a nespravedliv.
Alarmujc ovem je, jak tato svvole podporu
je pesn takovou disciplnu, k n se v mm okol
kad den uchyluj rodie, jejich pstup k vcho
v dt je nesmrn liberln a jen obas jej zmr
uje brutln zuivost. Mal dcko hlun pobh
sem a tam a nechv za sebou spou a zkzu; mat
ka - otec vtinou chyb - dt nejprve ignoruje,
pak je okikne, a toho nech, pak je opt ignoruje,
pak je pros, znovu ignoruje, smje se mu, a a na
konec ztrat nervy, zane na n vykikovat nadv
ky a vlep mu facku.
Co se z takovho pstupu m dt nauit?
Nau se nespojovat disciplnu s pravidlem a trest
se svm vlastnm chovnm, nbr s podrd
nou nladou sv matky. Tato nlada sama zvi
s na mnoha promnnch, z nich m jen mini
mum pod kontrolou samo dcko. Matka me bt
popudliv vinou posledn hdky se svm nejno-
vjm ptelem, kvli zpodn sociln podpoe
nebo me bt pomrn tolerantn, jeliko ji pr
v nkdo pozval na verek i j zrovna potvrdi
li, e nen thotn. Jednu vc se vak dotyn dt
urit nenau nikdy, toti e by disciplna mohla
mt njak hlub vznam, kter by pesahoval fy
zickou zpsobilost a pn jeho matky, mimo sm
fakt, e ji chce prosazovat.
Vechno je zredukovno na pouh souboj vl,
a tak se dt nau, e veker omezen jsou svvol
nm bemenem, kter na n uvalil nkdo i nco,
kdo nebo co je vt a silnj ne ono samo. Jsou tak
poloeny zklady ke tvrdohlavmu odmtn ka
d autority, by by se tato autorita zakldala na jas
n nadazen a benevolentn znalosti a moudrosti.
Jakkoli autorita je vnmna jako urka vlastnho
j, a je tedy teba se j postavit jen proto, e je auto
ritativn. Svt je tud svtem neustle popuzench
eg, kter si sob navzjem sna vnucovat svou vli.
Mal dti se dnes u neu pospolu v jedn t
d, ale v mench skupinch. in se tak v nad
ji, e se nco nau metodou objevovn a hry.
Tabule se nepouvaj a mechanick uen se rov
n nekon. Snad by mohla tato metoda vyuov
n hrou fungovat, pokud by byl uitel dostaten
talentovan a dti u sociln pipraveny se uit.
Jene kdy, jak tomu obvykle bv, nen ani jedna
z obou podmnek splnna, jsou vsledky katastro
fln, a to nejen z krtkodobho hlediska, ale nej
sp navdy.
Dti nakonec pece jen pochop, e tu nco
nefunguje, by to samy nejsou s to vyjdit. Je a
zarejc, jak velk mnostv inteligentnjch
dt, kter byly uvedenmi pedagogickmi meto
dami vzdlvny a vychovvny, zhy po dvac
tch narozeninch vyct, e jim v ivot nco chy
b. Nevd, co to je, a ptaj se m, co by to mohlo
bt. Cituji jim Francise Bacona: Je to ubohost,
kdy udl sm sebe stedem veho svho snae
n."* Ptaj se m, co tm mnm, a j odpovdm,
e se nezajmaj o nic jinho ne o sebe, e jejich
svt je stejn mal, jako byl toho dne, kdy do nj
vstoupili, a e jejich obzory se ani v nej menm
nerozily.
Jak se ale mme zat o nco zajmat?" tou
se.
A prv v takovm okamiku lze zhoubn vliv
vzdln jako pouh zbavy poctit nejvce. Nebo
rozvoj zjm vyaduje soustedn a schopnost
snet uritou dvku nudy, protoe nkter prvky
dovednosti se osvojuj kvli plnohodnotnmu cli.
Jen mlokoho pitahuj vrtochy anglickho pravo
pisu i pravidla zklad aritmetiky, pesto je nut
n je zvldnout, pokud m bt kadodenn ivot ve
stle sloitjm svt spn zdolvn. A je na
prosto zejmou povinnost dosplch, jeliko oni
maj vt vdomosti a zkuenosti, sdlovat dtem,
co potebuj vdt, aby pozdji mohly uskutenit
opravdov vbr. Demagogick smovn veker
autority, dokonce i nad tm nejmenm batoletem,

* F. Bacon: Eseje ili Rady mravn, Odeon, Praha 1985; esej

O moudrosti, kter se star jen o sebe", pel. A. Bejblk. [Pozn.
pekl.]
s nenosnm politickm autoritstvm vede leda
k osobnmu a spoleenskmu chaosu.
elbohu vk dvaceti let nen prv tou nej-
vhodnj dobou, kdy se lovk m uit soustedit
i snet trpliv nmahu, kter sama o sob nen
pjemn. Tihle mlad dospl, kte nikdy nezai
li radost, ji pin zvldnut njak dovednosti,
kter pedchzela disciplinovan snaha, a jejich
due hluboce ovlivuj rychle se mhajc a po
vrchn vzruujc obrzky v televizi, shledvaj, e
nyn je stl zjem o nco u nad jejich sly. A ve
svt modernch mst je kad, kdo se nedoke
soustedit, opravdu ztracenou du, nebo v tako
vm svt existuj jen takov spoleenstv, kter
vyrstaj ze spolench zjm. Ve vku stle na
rstajcch technickch zmn budou ti neschopn
se stle uit zstvat m dl vc pozadu.
V 60. letech 20. stolet se v Anglii rozil bez
cenn pedagogick nzor, e vzdln by se mlo
tkat" ivot dt. e se tm dti omez pouze
na svt, kter u znaj - co byl navc pkn po
chmurn svt, jak potvrd kad s alespo mini
mln znalost dlnick tdy -, oividn nikdy ne
pilo na mysl pedagogm, kte dvali najevo tak
vjimen sympatie s tmi, je jsou relativn v ne
vhod. Vsledek se zhy dostavil. Cesta ke spole
enskmu postupu - mon ta nejastji vyuva
n - jim byla jet vc ztena.
Bohuel je stle nesmrn obtn tyto pedago
gick (i nepedagogick) tendence zvrtit, pesto
e si nae vlda jejich katastrofln dopady poslze
uvdomila. Pro? Za prv proto, e uitel a ui
tel uitel v uitelskch stavech jsou zcela pro
stoupeni pedagogickmi teoriemi, kter ns do
tto situace dostaly. Za druh proto, e v Anglii
postupn vznikl mohutn pedagogick ednick
apart (jeden ednk na jednoho uitele - a mno
se dl jako admirlov v njakm jihoameric
km vlenm nmonictvu), kter vyuv ve
monch uskok, aby zabrnil zmnm, falzifikac
daj ponaje a zmrn patnmi vklady vld
n politiky kone. Ministr kolstv me mnit, ale
ednci mn. A tak Britnie sice vynakld na
vzdln vt procento HDP ne kterkoli z je
jch konkurent, avak kon s katastrofln ne
vzdlanou populac. Nedostatek inteligence oby
vatel se projevuje v tom, e zraj jako pevkavci,
co u ns lze spatit na kadm kroku a na co m
upozoruj vichni m zahranin ptel.
Akoli je vzdlvac politika patn, svou roli
v tomto problmu hraje jet jeden dleit a ne
prosn kulturn faktor. Lze snadno - tedy alespo
konceptuln - ct, co bychom mli udlat z poli
tickho hlediska, jene anglick pohrdn vzdl
nm se jen tak snadno vykoenit ned.
Ve tvrti, kde pracuji, ij etn skupiny pi
sthovalc. Ta nejvt pochz ze severozpad
n Indie, Banglade a z Jamajky. Je tu rovn vel
k a usazen domc dlnick tda. Dti ze vech
tchto skupin navtvuj tyt patn koly s tmi
patnmi uiteli, ale jejich vsledky jsou diamet
rln odlin. Dti chudch a nezamstnanch
pisthovalc ze severozpadn Indie nikdy nez
stvaj negramotn i pologramotn; ctyhodn
poet jich pokrauje v dalm vzdlvn, dokonce
i na t nejvy rovni, navzdory stsnnm pod
mnkm doma a oividn chudob. Ostatn skupi
ny se sna petrumfnout jedna druhou v zvodu,
kdo doshne t nej ni rovn vzdln.
Smutnou skutenost zstv, e znan st
anglick populace si potebu vzdln jednodu
e neuvdomuje. Jako by se zastavila ve viktorin
sk pedstav, e Anglie je prvem a z Bo pro
zetelnosti dlnou svta, e Anglian, protoe se
narodili v Anglii, pichzej na svt a vd ve, co
vdt potebuj, a e pokud neexistuj pracovn
msta, kter by zamstnala jejich nekvalifikovan
(a navc znan neochotn) dlnky, pak je to chy
ba vldy spolen s plutokraty v cylindrech a se
osy, kte se spikli, aby vyuvali lacinou pracov
n slu odjinud. Jedna vc, kterou nezamstnan
mlad Anglian v dnm ppad udlat nehod
l, by byla snaha vyvinout mimodn sil, aby si
osvojil dovednost, kter by mu pomohla uspt na
trhu prce.
S dvacetiletmi mladky, kte byli bez prce
od odchodu ze koly a jejich veobecnou rove
vzdln jsem ji nastnil ve, jsem nesetnkrt
vedl podobn rozhovor:
Pemlel jste nkdy, e byste si doplnil
vzdln?"
Ne."
Pro ne?"
 Nem to smysl. Nen prce."
Mohl by existovat njak jin dvod ke
vzdln?"
Ne." (Po rozpacch, co jsem tm asi tak mohl
myslet.)
Pi takovm rozhovoru si lze vimnout dvou
vc. Za prv, nezamstnan mlad lovk pova
uje poet pracovnch mst za nemnn. Stejn
jako je nrodn dchod kol, kter se rozkr
j rovnmi i nerovnmi dly, tak ani poet pra
covnch mst nem nic spolenho s ponnm
lid, kte zde ij, ale je jednou provdy dan. Tato
koncepce (jak to na svt chod) je vytrvale rozi
ovna, a to nejen ve kolch bhem sociologic
kch studi", ale rovn v masmdich.
Druhou vc, kter stoj za povimnut, je na
prost absence pedstavy, e duevn kultura je
dobr sama o sob, e m njakou cenu bez ohle
du na monosti jedince uspt. Stejn jako se rz
n reakce na tyt nemoci a tlesn omezen podle
predispozice a charakteru pacient, tak se tak rz
n lidsk reakce na nezamstnanost. lovk, kter
m o nco zjem nebo je alespo mentln vyba
ven schopnost njak zjem mt, nen v tak bez
vchodn situaci jako ten, jeho tabula rasa jeho
due nut neptomn civt do tyech zd po ne
konen tdny, msce a roky. Je u nj vt prav
dpodobnost, e pijde s njakm npadem, m
by se zamstnal, nebo alespo pinejmenm vy
hledv prci na mstech a v odvtvch, kter jsou
pro nj nov. Nen odsouzen ke stagnaci.
 V pohrdn vzdlnm existuje pro blou spodi-
nu jedna velk psychologick vhoda: umouje
j to t ve falen pedstav, e spolenost kolem
n je neomluviteln, dokonce hnusn nespraved
liv a e ona sama je obt takov nespravedlnos
ti. Pokud by naopak tito lid vzdln povaovali
za prostedek dostupn vem, aby ve svt neho
doshli, jak by tomu ostatn bt mlo a jak tomu
v mnoha spolenostech tak je, cel jejich stano
visko by se pirozen zaalo mnit. Msto aby sva
lovali sv netst na ostatn, museli by se podvat
sami na sebe, co je vdy bolestiv proces. Zde vi
dme dvod, pro jsou dti od spchu ve kole
tak zuiv zrazovny a pro ty, kter po nm tou
, jsou tak perzekvovny prv ve kolch spodi
ny, nebo spch ve kole je bezpochyby v samm
zrodku povaovn za hrozbu celmu svtov
mu nzoru. spch jednoho je vlastn polkem
ostatnm.
A v szce tu nen nic menho ne cel styl i
vota. Ten se podob drogov zvislosti, kde je he
roinem zloin a metadonem sociln zabezpeen.
A na tento druh metadonu, jak vme, se pomale
ji zvyk a radosti, kter pin, sice nejsou tak in
tenzivn, zato trvaj mnohem dle. Trpk satisfak-
ce, e je lovk zvisl na socilnm zabezpeen,
tkv v tom, e je mu tm automaticky udlen statut
Obti, kter sm o sob zrove vysvtluje jeho ne
spch a zbavuje jedince povinnosti nco se sebou
dlat. Hypoteticky vzato to vlastn ani nelze vzhle
dem k nespravedliv povaze spolenosti, kvli n
pedevm se lovk stal obt. Vykupitelsk hod
nota vzdln je tm zcela smetena se stolu, a tak
nen divu, e nepotebujem dn vzdln".
V jistm smyslu (a prv jen v nm) vak lep
svt ze spodiny skuten ob udlal, nebo ji mo
n zradil. Pedagogick absurdity vnucovan ni
m tdm nebyly npadem nich td samch,
ale tch, kdo byli v postaven vyhnout se jejich
zhoubnm dopadm, ili stedostavovskch inte
lektul. Kdybych ml sklon k paranoii (co na
tst nemm), ekl bych, e snahy pedagog jsou
soust monumentlnho spiknut stedn tdy,
j jde o to, udret si sv chud v takov kondi
ci a tm omezit sout o tepl msta pro nkter
ze svch nepli schopnch a prbojnch len -
pedevm zmnnch pedagog. Pokud si ale
stedn tda tmhle udruje svou nadvldu, pak to
bude v m dl slab a chud zemi.
 OBHROUBL VKUS

Loni v ervnu vstoupil jeden mlad Anglian do

jednoho paskho baru, kter navtvuj Britov,
kde ml schzku se svou dvkou. Cel den se me
zi nimi schylovalo k hdce, a kdy ji vyzval, aby
s nm z baru odela, mla nmitky. Dobe se ba
vila. Tak ji odvlekl nsilm do vedlej mstnosti,
srazil ji k zemi a zkopal tak zbsile, e mla hlavu
a bicho samou podlitinu. Zamstnanci baru ho
od n nakonec odthli a vyhodili ven; ne se tak
stalo, dostal od galantnho tamgasta glasgowsk
polibek" - jinak t zvan - elo.
Neuplynuly ani dva msce, co jej soud osvo
bodil po toku na svou pedchoz ptelkyni, mat
ku jejich dvouletho dtte. Ve sporu lo o pstup
k dcku a ena uvedla jako pdn argument, e ji
bije. Kdy se jeho nov ptelkyn - ta, kterou na
padl v Pai - o jeho astnm a nejsp nezaslou
enm proputn dozvdla, prohlsila: Pro ka-
dho ttu by to, m si proel on, byla non mra,
ale na n vztah to v dnm ppad vliv mt ne
bude." (Pravdpodobn mla, jakoto matka t
letho dtte z pedchozho vztahu, jedinen po
chopen pro rodiovsk city.) Kdy se vak jeho
bval ptelkyn dozvdla o tom, co provedl jej
nslednici, tolik sentimentln nebyla. Po prav
d eeno," komentovala, vbec m nepekvapu
je, e to te schytala jin."
Kdy ml dotyn mladk as o cel udlos
ti popemlet, prohlsil: Moc lituju veho, co se
stalo" - jako by to, co se stalo, byl njak tajfun
v jihovchodn Asii, kter pece on nemohl sebe
mn ovlivnit.
Krom toho, e se ve odehrlo v Pai, nen ta
kov pbh pro badatele anglick spodiny dnm
pekvapenm: snadno rozplen ego, rychl ztrta
sebekontroly, sklon k nsil, nkolik nemanelskch
dt, sebeospravedlovn pouvnm neosobnch
vraz. Jene n mladk nen vbec lenem anglic
k spoleensk spodiny a nepat k n ani ena, ji
napadl. Jeho ron vdlek dosahuje 650 000 liber
a ona byla slavnou televizn rosnikou, z n se sta
la modertorka talk show. Chudoba tedy jejich cho
vn nevysvtluje.
Dotyn je slavn profesionln fotbalista. Prav
da, fotbalist asto pochzej z vrstvy, kter nem
ke spodin pli daleko a do n lze sklouznout
bez vtch problm. Jene v minulosti se lid,
jim se podailo uniknout svmu obyejnmu p
vodu, obvykle velmi snaili, aby byli pijati mezi
stedn i vy vrstvu a pizpsobovali sv chov
n stedostavovsk rovni.
N mlad fotbalista dn takov impulz ne
poctil a pro tak, kdy se jeho chovn na veej
nosti nesetkalo nejen s dnm prvnm postihem,
ale ani s vyobcovnm ze spolenosti i alespo
s ostrm nesouhlasem? Je toti smutn pravda, e
se smr kulturn aspirace v dnen Britnii obr
til. Poprv v historii usiluje o pijet mezi ne po
staven stedn a vy tda, co si (dle jejich n
zoru) nutn d, aby se chovali patn. A tak nen
divu, e mladho fotbalistu ani nenapadlo, e by
jeho nov nabyt bohatstv mohlo znamenat nja
kou povinnost, aby sv chovn zmnil.
Znamen - velk i mal - takovho pevrce
n hodnot lze najt na kadm kroku. Nedvno si
krlovnina vnuka nechala propchnout jazyk ko
vovm cvokem a hrd ho ukzala tisku. Podobn
piercing zaal nejprve jako mda psn omezen
na spodinu, potom se vak rozila do prmys
lu popkultury - kam se samozejm monarchie
rychle transformuje.
Dvky ze stedn tdy dnes povauj za ik chlu
bit se tetovnm - dal mda spodiny, jak ostatn
kad nvtvnk britskho vzen rychle pozn.
Pedstava, e by se ena nechala tetovat, by jet
ped deseti lety pslunky stedn tdy pmo vy
dsila. Dnes nos mlad eny z tto vrstvy tetov
n na znamen otevenho vzdoru i intelektuln
nezvislosti a tak aby se ztotonily s dajn utis
kovanmi - kdy u ne celho svta, tak alespo
s tmi z naich mst.
Pedevm reklama te ivot spodiny a jej po
stoj ke svtu idealizuje. Jedna z nej slavnjch brit
skch modelek Stella Tennantov, navzdory skute
nosti, e pochz z aristokratick rodiny, pijala za
obchodn znaku postoj a vraz tve univerzln
tup nenvisti ke vemu a ke kadmu, tak typick
pro vtinu mch pacient ze spodiny spolenos
ti. Z nedvn reklamy na jakousi znaku sportov
n koile na ns shl mladk s navztekanm v
razem, kter se pt: Na co zrte?" - pesn tato
slova s naprosto stejn vyjdenm egem rozncu
j mlde k rvakm na noe. Takhle byl vynalezen
nov mdn styl: obhroubl vkus.
Dikce mluvy byla v Britnii vdy dleitm
znakem, do jist mry dokonce tm, co uruje ms
to na spoleenskm ebku. Zdali jde o zdrav
fenomn, je mon diskutabiln, nicmn je to ne
zvratn fakt. Jet dnes sociln psychologov shle
dvaj, e tm vichni Britov zetelnou vslov
nost anglitiny spojuj s vy inteligenc, dobrm
vzdlnm a kulturnm ivotnm stylem. A pr
vem, i neprvem, vid v n znamen sebedvry,
bohatstv, cti, a dokonce i istoty. Regionln p-
zvuk je obvykle povaovn za nositele opanch
kvalit, a to dokonce i tmi, kte takto mluv.
Stoj proto za povimnut, e lid, pro n by
na zklad jejich vchovy mla bt kultivovan
vslovnost samozejmost, se ji dnes sna nepo
uvat. Jinmi slovy, obvaj se vypadat ped sv
mi spoluobany inteligentn, vzdlan a kulturn,
jako by to bylo nco ostudnho i nevhodnho.
Tam, kde se kdysi ctidostivci snaili napodobo
vat dikci lid spoleensky jim nadazenjch, tam
dnes horn tdy napodobuj dikci svch podze
nch. Dokonce i rodie, kte poslaj sv dti do
drahch soukromch stav, asto tvrd, e jejich
absolventi z nich odchzej s pzvukem a slovn
kem, kter se jen o mlo li od argotu sttn koly.
BBC, kter jet donedvna svm hlasatelm
povolovala jen minimum vjimek z ist vslov
nosti, se nyn me petrhnout, aby mluven slo
vo, kter po rozhlasovch vlnch, bylo demo
graficky reprezentativn. Za rozhodnutm povolit
vulgrn a primitivn jazyk se skrv politick ideo
logie, kter pedstavuje neblah ddictv marxis
mu: toti e vy spoleensk vrstvy jsou prohnil,
e to, co je tradin povaovno za vysokou kultu
ru, je jen fkovm listem, jm tyto nadazen vrst
vy zakrvaj tlak dlnick tdy, a e tato dlnick
tda je jedinou tdou, jej dikce, kultura, chov
n i nvyky jsou ryz a autentick a maj cenu samy
o sob, a ne jako prostedek k udren spoleensk
hierarchie. Komunistick utopie je v Rusku mo
n mrtv, ale v BBC ije dl - iven vhradn in
telektuly z hornch a stednch vrstev.
Ohromnou promnu kultury, kterou pines
la liberln stedostavovsk sebenenvist, dokona
le symbolizuje rozdl mezi dvma nedvnmi pre
miry Thatcherovou a Blairem. Pan Thatcherov,
niho pvodu, se sama nauila mluvit jako pa
nlsk grand, pan Blair, panlskmu grandu p
vodem bli, si ne zcela pesvdiv pohrval
s rznmi hlasovmi manrami nich td, jako
je napklad krtk a" ve slovech class" a pass".
A jedin kluby, k jejich lenstv se pan Blair v al
manachu Kdo je kdo piznv, jsou Dlnick klub
v Trimdon Colliery a Klub fishburnskch dlnk.
Vskutku tou nej exkluzivnj spoleenskou orga
nizac, k jejmu lenstv se nkdo z jeho kabinetu
v almanachu Kdo je kdo hls, je Spoleensk ste
disko Covent Garden. Jinak to ovem vypad, e
vldn kabinet omezuje sv spoleensk styky na
Klub pro blahobyt hornk. Opravdu pozoruhod
n kaz u lid vyznaujcch se pedevm svm
bohatstvm.
Po svm zvolen pan Blair okamit konsta
toval, e m v podstat lidov vkus, co se pon
kud liilo od dojmu, kter vyvolal prodejem svho
domu za pl milion liber. Na svj prvn ve
rek do Downing Street si pozval jednoho z brat
Gallagherovch z popov skupiny Oasis, jako by
to byla zleitost celonrodnho vznamu.
Brati Gallagherovi jsou toti neblaze proslul
svou vulgaritou. Jejich dovdn me bt samo
zejm jen reklamnm tahem a je mon, e v sou
krom jsou roztomilost sama, co si vak myslet,
kdy je jeden z nich jako vznamn osobnost po
zvn do vldnho sdla v Downing Street? Stal jsem
se oitm svdkem jejich chovn, kdy jsem na
podn novin navtvil jejich koncert, kter bych
si za normlnch okolnost rd nechal ujt. Do haly,
kde se mlo pedstaven konat, se za nemalou st
ku patncti liber natlailo devt tisc fanouk, vt
inou ze spodnho spoleenskho patra. Reklamn
agenti Oasis mi poskytli ucpvky do u, pro hu
debn produkci dozajista prapodivn projev pod-
bzivosti. Ne e by mi hrozilo sebemen nebezpe,
e bych neslyel - zvuk byl toti tak siln, e jsem
siln vibrace ctil a v hrdle a dokzal jsem si je t
m nahmatat.
Brati Gallagherovi byli obleeni pesn tak,
jak se oblk spodina, a jejich manry se navlas
shodovaly s chovnm mch pacient z tto vrst
vy. Mezi songy vdy prohodil jeden z nich nkolik
slov, mezi nimi se to hemilo vrazy fuck a ve
mi jeho odvozeninami. Myslm, e to nekal ani
tak proto, e by chtl nco sdlit, ale aby vyjd
il vzdor svho egoistickho j. Nkdy v polovin
koncertu se jeden z brat zeptal poslucha: M
nkdo z vs fucker (sr) njak fucking (zasra-
n) drogy?"
Jeho postoj vyzaujc nedotknutelnou navzte-
kanou nestydatost se u posluchastva samozej
m neminul inkem a ani se nemusme obvat,
e je mine doporuen, kter svm pozvnm jed
noho z len kapely projevil n pan premir. Jak
smysl m sebekze a ctnost prozravosti, kdy ta
kov oteven proud vulgarity me zskat nejen
bohatstv a slvu, ale pedevm spoleensk pi
jet? Statisce mladch mu a en, kte navtvili
koncerty Oasis, si eknou, e co je dost dobr pro
Gallaghery a premira, bude nepochybn dobr
i pro n.
Tm, e n premir tak ostentativn oficil
n pozval jednoho z Gallagher, rovn podpoil
pesvden o hudb, kter dnes Anglii veobecn
vldne, toti mnn, e u nen dn lep i hor
, je jen populrn a nepopulrn. Rozdl tedy ne-
tkv v kvalit hudby, nbr v potu posluchastva
a jeho spoleensk skladb, take snadn a popu
lrn, kter bylo kdysi povaovno za mncen
n, je nyn povaovno nejen za rovn, ale do
konce za lep. A tak i lid, od nich by lovk
oekval obranu vy kultury, serviln podlha
j populismu - dokonce rozdmchali jeho plame
ny svm multikulturnm zpalem. Nedvno jsem
slyel profesora z Oxfordu prohlaovat, e pokud
jde o kvalitu, jen st si lze vybrat mezi Mozartem
a posledn produkc rapov skupiny (klidn bych
se vsadil, emu skuten pod touto pzou a ve
zlm myslu dv pednost). Kdykoli se dnes n
kdo zmn o slavnch psnikch, mus spojit
Beatles se Schubertem, aby dal najevo sv liberl
n a demokratick mysly. Midlandsk banka do
konce nedvno pestala sponzorovat Krlovskou
operu v Covent Garden - protoe ta je menino
vm zjmem - a msto toho d penze na festival
populrn hudby. Mecenstv se zmnilo v pouh
stn hlas a kuplstv.
Dokonce i chovn vech td dnes ovld nov
pravovrnost. Kdy u neexistuje rozdl mezi lep
m a horm, je to hor vdycky lep, protoe je
lidovj. Vichni vd, e britt fotbalov fanou
ci maj nejhor chovn v Evrop, ne-li na svt.
Ovem jen mlokdo v, e tyto davy netvo v
hradn, a dokonce ani pevn, mlde ze spod
nch pek spoleenskho ebku - ve skute
nosti se v tom nejhorm svtle projevuj ven
oban stedn tdy. To, co kdysi bylo zbavou
proletaritu, je dnes vhradn zbavou buroazn
a pitom se chovn pi zpasech vbec nezlepi
lo, ba naopak zmna ve spoleenskm sloen fa
nouk zpsobila obrat k hormu.
Vidl jsem to na vlastn oi v m bhem p
telskho zpasu s Italy, kam jsem odjel na dost
jednch novin, abych napsal lnek o britskm fot
balovm chulignstv. Po cel trvn anglick in
vaze ml m atmosfru oblhanho msta (tento
krt byli barbai skuten uvnit jeho bran). Tisce
policist mlo pohotovost, aby zabrnili vtrnos
tem opilc a rabovn, k nmu se anglit fanou
ci, ponechni svmu osudu, tm vdy uchl.
Bhem samotnho zpasu na olympijskm sta
dione se anglick dav choval typicky rozladn.
Asi tak ti hodiny - ped zpasem, bhem nj a po
nm - vyvval unisono na italsk fanouky na
dvky. Neustle se vzduchem neslp: Kdo si, kur-
va, myslte, e jste?" a Jste hovna a moc dobe to
vte," a to s velmi dkmi pestvkami. Pokud jsem
mohl sledovat, byl jsem v anglick sekci stadionu
jedin, kdo se nepipojil. A pesn kvli tomuhle
ty tisce pijely do ma. Jet hor mi pipadalo,
e tihle svobodn narozen Anglian doprovzeli
sv vkiky nm, co nehorzn pipomnalo fa
istick pozdravy - jako by chtli z britskho p
slov: Kdo v m jest, a se jak man chov"
vytvoit humornou nadszku.
Tch deset tisc Brit, kte jeli do ma - ne
blaze proslulho svou drahotou -, mlo dob
e placen zamstnn, nleit vzdln a vcho
vu. Tak napklad mu vedle mne pracoval jako
programtor a ml na starosti informan vyba
ven mstsk rady. Vichni, jich jsem se ptal, za
stvali kvalifikovan msta; dozvdl jsem se, e
v davu je tak jeden licittor aukn sn Sothebys.
Zeptal jsem se nkolika soused, pro se takhle
chovaj. Nen pece jen ponkud nemstn cestovat
tisce kilometr jen proto, aby mohli pokikovat
obscnn nadvky na cizince? Do jednoho tvrdili,
e je to hrozn legrace a zrove nutn uvolnn.
Uvolnn od eho? Od frustrace, odpovdali, po
kud vbec odpovdli. Nikoho z nich ani nenapad
lo, e banln fraky jejich soukromch ivot ne
mohou ospravedlnit asociln jednn. Domnvali
se, e frustrace je nco jako ved a hnis nesm z
stat uvnit, mus ven. A tak jsem si vzpomnl na
jednoho vraha, kter mi kdysi ekl, e svou ob
prost musel zabt, jinak pr by za sebe neruil.
Na mskm letiti jsem byl svdkem, jak da
leko me nkoho zavst touha vzbuzovat ales
po zdn pibliovat se masm. Asi ticetilet
Anglianka, kter stla ve front pede mnou a ne
pochybn patila k horn stedn vrstv, hovoila
pi odbavovn velmi slun a s perfektn vslov
nost. O chvli pozdji jsme se znovu setkali v au
tobusu, kter ns odvel k letadlu. Te kdy byla
opt mezi ostatnmi fotbalovmi fanouky a ka
mardy, nasadila pzvuk nej nich vrstev a chr
lila vulgarismy.
Fotbalov fanouci nejsou v dnm ppad
jedinmi zmonmi Brity, kte ovlivuj chuli-
gnstv spodiny v zahrani. Nedvno rezignoval
britsk vicekonzul na ostrov Ibiza, protoe u
ho nebavilo zachraovat obany sv zem ped
prvnmi dsledky jejich vlastnho nespoutanho
chovn.
Jak je mon, e se z Brit bhem t nebo ty
desetilet stali tak nestoudn plebejci? Pro dnes
plat jaksi obdoba Greshamova zkona*, tedy e
patn chovn vytlauje to dobr?
Podobn jako mnostv dnench nevar, i ob-
hroublost ducha a chovn vyrstaj z koktejlu
ideologi namchanch na akademick pd a mezi
intelektuly, kter nakonec pronikly ven a nyn
ovlivuj celou spolenost. Relativismus, kter u
tolik let ovld akademii, nyn zaal ovldat du
cha populace. Britsk stedn vrstva pijala za sv
multikulturalistick frze, e existuj pouze roz
dly, a nikoli hodnocen na lep a hor. V pra
xi to znamen, e si nelze vybrat mezi dobrm
a patnm chovnm, kultivovanost a obhroub-
lost, bystrost a tupost, dvtipem a sprostotou,
armem a chrapounstvm. Nemoit na vchod do
domu tm pdem nen o nic lep ne na nj moit,
je to jen jin a upednostovn nezapchajcch
dve je buroaznm peitkem bez jakhokoli in
telektulnho i morlnho ospravedlnn. Jeliko
je snaz a mnohem pjemnj chovat se bez z
bran - a protoe u pro takov omezovn ve pro
spch slunho chovn na veejnosti neexistuje
dn obecn sdlen dvod i pedsudek -, zanikl
dvod vulgaritu kritizovat.

* patn penze vytlauj dobr. [Pozn. pekl.]

 Britsk spolenost a kultura byly vystaveny to
ku ze strany intelektul o to vc, e v minulos
ti byly oteven elitsk, a tud zdnliv nede
mokratick. Jako bychom pzran zapomnli na
velkolepou anglickou kulturu, kter vyproduko
vala Newtona a Darwina, Shakespeara a Dickense,
Humea a Adama Smithe, kte nehovoili jen k n
rodn elit, nbr k celmu lidstvu. A z ideologic
kch dvod ani nevadilo, e by elitsk, neby
la britsk spolenost ani kultura nikdy uzaven,
ale e j naopak mohl obohatit kad talentovan
lovk, e Britnie snadno pijmala cizince, vzpo
meme jen na osobnosti, jakmi byli sir Anthony
Van Dyck, Joseph Conrad, sir William Herschel,
sir Karl Popper, Georg Friedrich Hndel nebo sir
Ernst H. Gombrich. Zan se roziovat zjedno
duen vklad britsk historie, kter je vlastn jen
vyprvnm o tlaku, vykoisovn a snobismu
(i kdy to ve tak bylo). Odmtnut tradice vyso
k kultury se stalo samo o sob chvlyhodnm po
litickm inem, znamenm solidarity s tmi, kte
byli v historii utlaovni a vykoisovni.
Prvnm poinem takovho popen byla meta-
morfza vikomta Stansgatea v Tonyho Benna, le
vicovho politika, jen se perodil v Anthonyho
Wedgwooda Benna. Byl donucen zci se svho
ddinho titulu, aby mohl zasedat v Doln sn
movn, avak plebejsk zkrcen vlastnho p
jmen bylo jeho vlastnm vynlezem. Levicov ve
vem krom svch financ, poslal sv dti za vel
kho zjmu mdi do mstn sttn koly, ani by
se zmnil o rozshlm soukromm douovn, je
ho se jim dostvalo. Dokonale tm vyeil mo
rln dilema, ped nm stoj kad levicov rodi
hornch a stednch vrstev: zaujmout vysok mo-
ralistick stanovisko a odmtnout soukrom vzd
ln, ale zrove se vyhnout katastrofln nzk
rovni ve sttnm systmu, jeho vinou je nejm
n tvrtina britsk populace doslova negramotn.
Kombinace relativismu a antipatie k tradin
kultue sehrla znanou lohu ve vytven spodi
ny, a tm pdem v pemn Britnie z tdn v kas-
tovn spolenost. Nejchud lid byli oloupeni ne
jen o povdom kulturn hierarchie a o morln
imperativ pizpsobit sv chovn vymu stan
dardu. A tak nakonec to, co maj, a to, co dlaj, je
vdycky dobr, protoe vechny kultury a veke
r kulturn vtvory jsou si rovny. Aspirace pesta
la mt vznam, a tak ve sv chudob - materiln,
duevn a duchovn - totln ustrnuli jako prokle
t v Dantov Pekle.
Britsk inteligence s pocitem viny vi svm
dajn nedemokratickm pedkm ct povinnost
lichotit spodin, ji z velk sti vytvoila, a ne
jene ji napodobuje, dokonce pesvdila zbytek
stedn tdy, aby inila tot. A tak stejn jako
v carskm Rusku mlo kad msto a kad vesni
ce svho proska boho, jeho sobectv a pat
n chovn bylo povaovno za mystick znamen
kesansk duchovnosti, my v Britnii mme dnes
mon miliony stedostavovskch oban, jejich
nkolikahodinov pokikovn na Italy: Thnte
do prdele!" je ivoucm dkazem istoty jejich de
mokratickho ctn.
Pro kadho, kdo by nerad vidl vtzstv nej-
niho kulturnho spolenho jmenovatele, ale
zrove zastv idel liberln demokracie, je po
hled na britskou vulgaritu velmi zneklidujc.
Stle existuje vc hlas, kter vulgarit lichot, ne
tch, je ji odsuzuj.
Znamen to tedy, e bude vtzit i nadle?
 CIT BEZCITNHO SVTA

Uprosted nmst ped mm domem stoj vikto

rinsk gotick kostel majesttnho vzhledu, kter
se vypn s neuvitelnou smlost vzhru. M in
terir v dokonalm stavu a pekrsn barevn vit
re. Je tm stle przdn.
Architekt, kter jej kdysi stavl, se mon do
mnval, e v kameni vyjaduje vru, kter petrv
vn. Ani ve snu ho nemohlo napadnout, e zave
den crkev, kter si od nho skvostnou stavbu ob
jednala, bude o jeden a tvrt stolet pozdji na po
kraji vymen, e jej biskupov se budou marn
snait jt s dobou a hlsit se k mdnm, jen nko
lik desetilet starm sociologickm nepravdm, e
budou tvrdit, e Je byl homosexul nebo e jeho
zmrtvchvstn je teba chpat obrazn. A u vbec
by si nedokzal pedstavit, e se lenov anglikn
skho synodu jednoho dne budou mnohem vce za
jmat o oddluen tetho svta i o globln oteplo
vn ne o hch. Angliknsk crkev svm typicky
vlanm a ustraenm zpsobem pijala (a zedila)
tezi, e mus bt politicky aktivn, tezi, kter urych
lila erozi katolick nadvldy v Latinsk Americe.
Jene angliknsk crkev je crkev tolerantn
a n pan vik je pozstatkem jet z dob, kdy
Bh stl na stran hornch vrstev. Tento bva
l vojk nos monokl a v druhm oku m jiskru.
Pat k nej zbavnjm hostm u obda a je pli
zdvoil, ne aby se pi konverzaci zmioval o n
boenstv. Nechce mt nic spolenho se svm bol
evickm biskupem a stle v na dobr skutky le
chetnho srdce, co je dnes povaovno za naprosto
zptenickou, dokonce reakcionskou pedstavu
charitativn innosti. Jednou nael v kostele prci
pro mho pacienta, alkoholika proputnho z v
zen, kter se chtl dt na sprvnou cestu, a s las
kavm smvem komentoval, e pokud by crkev
nedokzala dt napravenm hnkm anci, kdo
jin by to ml dlat?
Vikova tolerantn zdrenliv vra vak nen
s to zaehnout nboenskou obrodu a on dobe v,
e je jednm z poslednch svho druhu. Moc crk
ve nad spolenost je jako losk snh: jak jednou
zmiz, u se nikdy nevrt.
Vra v nadpirozeno se vak v Anglii stej nou ces
tou jako nvtvnci kostela nevydala. Jet done
dvna jsem pirozen pedpokldal, e Anglian,
kte pat mezi nejmn zbon lidi na svt,
prost k nebeskmu svtu andl, bl, zlch du
ch a podobn zlhostejnli. Z mho pli lehko
vn uinnho sudku m vak nedvno vyvedl
televizn diskusn poad o exorcismu, kde jsem
ml zastupovat Vdu - i alespo Racionalitu.
Mezi dal zastnn patil samozvan biskup,
kter zaloil vlastn katolickou crkev jako opozici
crkve ovldan tm ejdem v m, dle aktivn
len Britsk humanistick spolenosti, takov ten
typ, co trv detiv nedln odpoledne v Hyde
Parku pronenm plamennch kzn proti Bohu
ped shromdnm tajcm jedinou osobu.
Po mm boku sedl mu, kter si odpykal n
kolik trest za nsiln zloiny, jasn psychopat,
kter se vak napravil, kdy bhem exorcismu vy
zvracel do plastovho kbelku malho zelenho
dablka. Od t chvle u nikdy nebyl vznn a j
ml za kol - jakoto jedin legitimn pedstavitel
Rozumu - celou debatu komentovat.
Samozejm se mi nechtlo poniovat exorcis-
mem vylenho psychopata ped oima deseti mi
lion divk. Natst to nebylo zapoteb. Reakce
divk, kter do studia dopravil autobus z mstn
tovrny, byla naprosto neekan. Povaovali to
ti zvst o malm zelenm blkovi, kter ml na
svdom jeho patn chovn, za dokonale vro
hodnou, nikoli z podstaty absurdn. To m oprav
du pekvapilo.
Od t chvle si u ns ve mst vce vmm symp
tom nboensk obrody. Velk (a soupec) n
pisy vyzvaj kolemjdouc, aby etli korn, po
sledn Bo pikzn nebo Bibli ped pchodem
Kristovm. Ve Zlatch strnkch najdete vc ne
z poloviny tolik modliteben jako hospod - vetn
Meity prezidenta Saddma Husajna, j mstsk
rada nedvno pidlila 40 000 liber na rozen jej
parkovac plochy, kter je dnes podle veho mat
kou vech parkovi. Vn posvtn d cheru-
bnsk a serafnsk naopak v seznamu nefiguruje,
nebo telefon nem - akoli hlavn apotol m
mobil. Kaple tohoto du se nhodou nachz sot
va dv st metr od kostela naproti mmu domu,
a akoli j ponkud chyb velkolepost a stle nese
architektonick rysy chladn utilitsk koln
haly, j kdysi byla, nen pochyb o velch poci
tech, jimi to v n bhem bohosluby jen kyp.
Poprv jsem se setkal s tmto dem ve vchod
n Nigrii pobl msta Port Harcourt, kde byl za
loen. Kadou nedli davy vcch v dlouhch se-
rafnskch rbch proudily bujnm porostem po
cest z udusan rud hlny k velkmu kostelu ze
kvrobetonovch tvrnic, kde s vervou zpvali,
modlili se a alespo na pr okamik zapomna
li na nebezpe ivota v zemi, v n policie a voj
ci pronajmaj na noc sv zbran ozbrojenm lupi
m, a kde alespo jeden ze ty apokalyptickch
jezdc nen nikdy pli daleko.
A tak tedy dv st metr od kostela, kde n
boenstv anglick horn vrstvy uhlazen vyd
v svj posledn sten, si shromdn nigerijskch
pisthovalc (vichni ze sttu Rivers ve vchod
n Nigrii) oblk sv rby (nyn satnov), zpv
a provolv aleluja. Vzduch v kapli je prosycen ka
didlem a proezvaj ho nalhav prosby. Policie
v Anglii nepjuje sv zbran ozbrojenm lupi
m, alespo zatm ne, ale i tak je ivot tchto pi
sthovalc pln nejistot. Mstn obyvatel je vbec
nevtaj s otevenou nru, klmaje tu chladn, i
votn nklady neoekvan vysok a morln ne
bezpe pro jejich dti rznorod a vudyptomn.
 Ach, Pane," vzdych sluebn mlad apotol
(sluebn star apotol odjel prv do Jeruzalma),
mnoz nemt prce, mnoz nemt matky a otce,
mnoz nemt domov. Prosme t, Pane, najt jim
prci, najt jim domovy, ut ty, co nemt matka
a otce."
Vc kle obrceni vemi smry a jednohlas
n vyslovuj proctn amen, piem nkte bij
hlavami o zem, aby tomu dodali na vze. Pak jed
na z vcch - eny mezi shromdnmi tvo
dv tetiny - vystupuje kupedu a modl se ze
teln starozkonnm jazykem za nemocn na ce
lm svt, pedevm za sestru Okwepho, kter
le v nemocnici z bolest bicha. d Pna, aby
vedl lkae a vdce, kte se sna zbavit svt ne
moc, a odsud se pirozen dostv ke druhmu
Kristovu pchodu, kdy pominou utrpen i bolest
bicha, kdy pominou nemoci a hlad, kdy zmiz ne
spravedlnost a vlky, dn nezamstnan a chu
doba, ale jen dobro, bratrstv a spokojenost. Vc
te u stoj s rukama nad hlavou a zanaj se ryt
micky pohybovat, oi zaven, no se do blaen
ho svta bez zkench nemoc, podezravch imi
granch ad, do svta, kde dospvajc mlde
neohrouje patn parta.
Schopnost dt njak vznam kadodennmu
existennmu trpen a pekonvat je, alespo tedy
ve vlastnch pedstavch, je jednou z typickch
vlastnost, je spojuje nesetn vzkvtajc crk
ve, kter pi troe dobr vle naleznete mezi chu
dmi. Asi sto metr od vzen, kde tak pracuji,
stoj dal crkevn budova, ji ve Zlatch strn
kch rovn nenajdete. Ona ohromn osmihl
stavba je jakousi duchovn utilitaristickou obdo
bou na vznice. Vejde se tam osm set lid a byla
postavena z pspvk chudch vcch.
Jsou to buto Jamajan, nebo potomci jamaj-
skch rodi, kte ij fyzicky i sociln v samm
centru divokho vru udlost vnitnho msta.
To, co jsou pro m pouh udlosti, kter pozoruji
a o nich teoretizuji, jsou pro n problmy kado
dennho ivota. Dva dny pedtm, ne jsem jejich
bohoslubu navtvil, zastelil mladho dealera
cracku dvacet metr od vzeskch vrat zabijk,
kter tudy projdl v aut, a jen o pr minut poz
dji byl zastelen dal dealer ani ne tyi sta metr
odtud. Celkem tu bylo za posledn msc zastele
no pt mladk, co mon nen nic ve srovnn se
zloinnost ve Washingtonu, ale i tak to sta, aby
mstn obyvatel ili v obavch.
S podezelmi vrahy jsem se setkal ve vzen
den ped svou nvtvou bohosluby; byli to ti asi
dvacetilet ernoi, pro n zabjet nebylo z morl
nho hlediska o nic problematitj ne telefono
vat. Pi rozhovoru se mnou dvali najevo natolik
siln pesvden o hrub nespravedlnosti svta,
e vlastn dn z jejich in ke konenmu sou
tu nemohl nic pidat.
V kostele se shromdilo asi tyi sta v
cch a opt dv tetiny tvoily eny - sam er
noi. Obleeni byli v tom nejlepm, co na sebe
mli. Pili bez poskvrnky ve svch elegantnch
kloboucch a oslnivch atech, star eny v zvoji
a rukavikch. Nkomu by mon pipadala tako
v kurizn krejovsk ozvna ctyhodnch a dv
no zalch as smn, j jsem vak ji dvno b
hem krtk praxe ve mstech Jin Afriky zjistil,
e touha chudch po respektu, touha bt na veej
nosti dobe obleen a ist, nen v dnm p
pad smn, ale naopak vzneen a inspirativn.
Je vsadou nekriticky bohatch lid ohrnovat nad
buroaznmi ctnostmi nos a j sm dnes vzpom
nm na vechna sv gesta a petvky, k nim jsem
se bhem dospvn uchyloval, s velkm odporem.
Vichni shromdn mli hlavy pln nedv
nch vrad, nebo obti a vrazi mohli bt syny,
bratry i druhy en v kostele (nekm manely,
abych nebyl povaovn za netolerantnho), kter
nyn mezi vzlyknm pronely v, kostelnch lavi
cch sv improvizovan modlitby. Mlad kazatelka
vyzvala shromdn k veejnmu vyznn vry
v Boha a jedna star kulhav dma, kterou jsem u
nkolikrt potkal na ulici, vystoupila vped a te
soucm se hlasem dkovala Bohu za vechna po
ehnn a pedevm za velk dar ivota samho,
jimi ji, jeho sluebnici, zahrnul.
Dkujeme Ti, Pane! Dkujeme Ti, Pane! D
kujeme Ti, Pane!"
Bylo to neuviteln poslouchat tuhle pan, kte
r jindy vypadala uzaven a rezervovan, jak do
stv shromdn do varu opakovnm jednodu
ch vty se stle stoupajc intonac. A pak, jako
lovk instinktivn ovldajc davovou psychologii
(co sdlela s mnoha dalmi, kte vystoupili poz
dji), pokala, a hmot vzruen vdnosti umlk
ne, a pesn v ten sprvn okamik opt pokrao
vala ve veejnm vyznn sv vry.
Dkujeme Ti, Pane, za dar len."
Amen!" zamumlali shromdn. Chvalte Bo
ha!"
Minul tden jsem upadla na schodech a roz
zla si nohu. la jsem do nemocnice" (do t, v n
pracuji a z n se tu nachzelo nkolik sester),
piel doktor a vid, e krvcm. ekl, e to zai
je, a zail, jene mi to pod krvcelo." (To skute
n zn jako od ns, pomyslel jsem si.) Tak doktor
povd: ,Zavu to obvazem,' jene ono to krvce
lo i pes ten obvaz. A tak jsem se trochu pomodli
la k Pnu, aby to krvcen zastavil, a vte, co se sta
lo? Pestala jsem krvcet."
Vichni byli hluboce dojati.
Doktore Jei! Doktore Jei! Doktore Jei!"
vykikovala star dma.
Vzruen mladk napravo ode m - tak trochu
exhibicionista, kal jsem si - vstal a vyrel ex-
tatick vkiky. Garabalaga ingerolipola singapa-
tola hamagaruga!" vykikl (tedy vcemn). Star
pan ho nechala mluvit, dokud mu nedoel dech,
a kdy skonil, pokraovala dl ve svm veejnm
vyznn.
Jene vichni jsme hnci, Pane. Proto T
prosme o odputn. Ne vdy krme Tvmi ces
tami, Pane; jsme hrd, tvrdohlav, chceme jt po
svch cestch. Myslme jen na sebe. Prv proto
je vude kolem ns tolik hchu, tolik krde, to
lik nsil."
Vzpomnl jsem si na tve tch z vrady obvi
nnch mladch mu ve vzen, na jejich zatvr
zel a bezvrazn oi - na mladky, kte neuzn
vali dn jin zkon ne svou vlastn momentln
touhu. Tato star pan popisovala (a vysvtlovala)
jejich radikln sobectv nboenskm zpsobem.
Ze vech kout se ozvalo souhlasn mruen.
Najednou to nebyla chyba policie, rasismu, syst
mu, kapitalismu, lo o selhn hnk, neschop
nch uznat jinou vy morln autoritu ne vlastn
rozmar. Tmhle prohlenm dvali tito vc na
jevo svou vlastn svobodu a dstojnost bez ohledu
na svou chudobu a ivot v opovren. Povaovali
se za lidsk bytosti, protoe se sami byli schopni
rozhodovat mezi dobrem a zlem v A tak nabze
li nadji ostatnm: jestlie se nkdo rozhodne ko
nat zlo, me se pozdji rozhodnout konat dobro.
Nikdo nemus ekat, a bude svtu vldnout spra
vedlnost nebo a budou vechny okolnosti p
hodn, aby sm konal dobro.
Nkolik set metr odtud je dal, tentokrt let
nin kostel. Na jeho bon zdi je metrovmi ps
meny napsno BO LSKA NEN LOTERIE.
Uvnit, jakoby kvli zdraznn, e Bh pomh
jen tomu, kdo si pomh sm, nabd oznmen
vcm, aby neparkovali na ulici, ale na kostelnm
parkoviti steenm bezpenostn kamerou.
jak je tato rada, bohuel, dleit! Obrubnky
vech ulic v okol se tpyt stepy skel z tisc
ukradench (nebo vykradench) aut. Od svch
pacient ale vm, e krde je to nejmen, co se tu
lovku me pihodit. Jedna m pacientka byd
l od tohoto kostela na dohled, a pesto je doma
doslova uvznna. Ukradli j nejen auto, jen v mi
nulm roce j u tikrt vyloupili byt a jej dcera,
kter ji kad den navtvuje, si koupila mobil
n telefon proto, aby mohla matce zavolat poka
d, kdy vystupuje z autobusu. Matka pak vyhl
z okna v prvnm pate potenciln zlodje a dv
dcei signl - vzduch je ist. I tak ale mus dce
ra celch tch dv st metr od autobusov za
stvky ke vchodu do domu utkat. U ji tu jednou
okradli s vytasenm noem a stejn jako si jedna
francouzsk ob nmeckch koncentranch t
bor vimla, e jakmile lovka jednou nkdo mu
il, bude jej muit a do konce ivota, tak jakmi
le vs jednou okradli s vytasenm noem, budou
vs okrdat s vytasenm noem tak a do kon
ce ivota.
Nad kostelem dle n - skuten se nad nm
vypn - dvacetipatrov blok obecnch byt, je
mu lid z ubytovacho adu se smyslem pro iro
nii dali jmno pln venkovskch reli (zjistil jsem,
e m venkovtji jsou tyhle stavby pojmenov
ny, tm vt st okol pokrv beton). Zmnn
blok znm velmi dobe, jeliko jsem tam byl dva
krt pivoln k pacientovi - v doprovodu ochran
ky, co se ukzalo jako nezbytn. Dal z mch
pacientek, kter tam ije, se opakovan bodla do
bicha (zatm ptkrt) pi pokusu, dosud marnm,
pimt ubytovac ad - ve srovnn s jeho z
jmem o njemnky vypad prmrn aristokratic
k domc z 18. stolet jako hluboce soucitn lo
vk -, aby ji pemstil nkam, kde vldne mn
nsil. ad se zatm stle dr svho nzoru, e je
ubytovna pimen, m se mysl, e m kolem
sebe tyi zdi a nad hlavou stechu, kter nepro
pout alespo vodu, kdy u se to neda v ppa
d hluku i vetelc.
Te u vm, co ml Marx na mysli, kdy na
psal, e nboenstv je povzdechem utlaovanch,
citem bezcitnho svta, opiem lidu. Marx samo
zejm nesprvn uril utlaovatele, rozhodn to
v dnen Anglii nen dn nadut plutokrat, je
to v soused, co prodv drogy, ohrouje vs e
vem rockov hudby a baseballovou plkou. A tak
se pastor obrac k velkmu davu letninch, kte
a pli dobe vd, jak to je t ve stnu bezprv,
kde vldne psychopatie. Hovo o ppadu sedmi
letho dvtka, kter matka posadila v hospod
na stl s tm, e kdo zaplat nejvc, bude si s nm tu
noc moct nakldat dle libosti - pbh, jemu bych
nikdy neuvil, kdybych neslchal stejn straliv
pbhy v nemocnici.
Shromdn m jeden pekvapiv rys: tvo
je napl ernoi a napl bloi. Jev o to pozoru
hodnj, e v okruhu nkolika set metr jsou ra
sov oddlen hospody, kde je lovk patn rasy
vtn asi jako rouha v rnu. Pesto vak tady
vechny rasy spojuje nejen sdlen vudyptomn
zkuenost s morln bdou, ale rovn naprost se
lhn ad, kter nechtj ani uznat jej existenci.
I tady v kostele vyhledvaj ujitn, e jejich
utrpen m njak smysl. Jeden za druhm hovo
o poruovn zkon a narkomanii, o neman
elskch dtech a domcm nsil, o zloinnos
ti a krutosti. Vichni se modl za zmnu ve svt
a rozjsni okamitmi vyhldkami na lep bu
doucnost vykikuj. Tato paralingvistick hatma-
tilka je vyslovovna s tmi nejhlubmi city. Je to
katarze a osvobozen.
Pi zoufalm hledn du uprosted anarchie
se vak lid asto stvaj bezmocn vi samozva
nm autoritm, kter se pihrnou, aby morln
przdnotu vyplnily. Jeden z mch pacient mi ne
dvno odhalil svt nboenskch sekt, kter dnes
v naem mst vzkvt, anonymn a mimo zraky
ns ostatnch.
Dotyn pacient skonil v nemocnici proto, e
se mu tm podail pokus o sebevradu. Ta byla
v jeho och jedinou monost, jak uniknout sekt,
kter ho pijala, kdy proval zl asy.
Kdy jsem nedokzal odstranit tuto crkev ze
svho ivota," prohlsil, alespo jsem mohl od
stranit svj ivot z tto crkve."
lo o velmi inteligentnho mue, kter v ml
d kvli satku zanechal studi. O nkolik let poz
dji od nho ena odela za jinm a on se dal na
pit. Zanedlouho byl v alostnm stavu a piel ne
jen o manelku i dt, ale tak o domov a prci.
Rodie ho vyddili, protoe ml v opilosti sklony
k agresivit. Sklouzl po spoleenskm ebku
jako blesk a ocitl se v ubytovn pro mue se stej
nm osudem.
Prv chtl spchat sebevradu - kdy tu se na
ulici setkal s mladou misionkou ze sekty, kter si
k Jeova armda. Vzala ho na setkn do jed
noho ze spolench dom, kter tato Armda ve
mst vlastn.
Lid mu tam pipadali asn spokojen, ast
n, stle se smli a pi kadodennch setknch
tleskali a zpvali. Projevili o nj hlubok zjem
a zdlo se, e mu nabzej svou nim nepodm
nnou lsku, o n pozdji zjistil, e je velice pod
mnn, manipulativn a falen. Kdy byl po
dn, aby se pipojil k jednomu z jejich spolench
dom, domnval se, e nael svou spsu, a okami
t souhlasil. /-

Vtina ostatnch spolubydlcch byla v podob

n situaci, do n se dostali nsledkem pit i drog.
Nebylo pochyb, e vstupem do Jeovy armdy se
zbavili sv zvislosti (m navzdory tvrzen mno
ha expert prokzali, e zvislost je pedevm
morln problm). Akoli mu Jeova armda za
chrnila ivot, povznejc nakonec nebyla.
Pokouela se o obnovu primitivnch kesan
skch komunit v modernm svt a za zkladn
text si vzala Skutky apotol. Vechny statky mly
bt spolen, avak jejich uvn urovali hierar
chov sekty. Nikdo nesml mt dn penze a i ty
nejmen vdaje, teba na jzdenku na autobus,
musely bt teologicky odvodnny. Tak napklad
dost o tabulku okoldy se setkala s nezodpov-
ditelnou otzkou: Jak to m uitek pro spasitel-
sk posln na crkve?" Bezvznamnost existence
ped vstupem do sekty nahradil stejn deprimujc
hlubok vznam tch nej trivilnjch tueb a jed
nn, jako by se dost o tabulku okoldy stala z
pasem mezi silami Dobra a Zla. Byla zde zakzna
veker zbava: dn rdio, dn televize, dn
hry, dn asopisy ani knihy. Crkev byla naz
vna Krlovstvm a vechno, co k n nepat, bylo
nazvno Svtem. Kad len ml svho osobnho
Paste, o stupnek v v hierarchii, kter pracoval
jako pion pro crkevn hodnoste a ped nm
nesmlo bt nic skryto. V Krlovstv nesmlo exis
tovat dn tajemstv.
Jeova armda mla sv vlastn podniky, vet
n prvnickch kancel a lkaskch ordinac,
kter zven vypadaly naprosto normln. Pacient
ordinace Jeovy armdy (dotovan minister
stvem zdravotnictv) by si nieho neviml, vypa
dala jako kad jin. Jene vplaty zamstnanc
tchto ordinac a kancel, vetn vplat lka
a prvnk, ly pmo do pokladen sekty; vplat
n psky figurujc v etnictv byly tedy ist for
mln. A pokud se njak zamstnanec sekty vrtil
ke starm pochybnm zvykm a rozhodl se opus
tit Krlovstv pro Svt, okamit o svou prci pi
el. A protoe ho stt povaoval za lovka, kter
zmrn ztratil zamstnn, dostal jen minimln
vpomoc v nezamstnanosti, co ovem elm
Jeovy armdy znamenit slouilo.
 Lid, kte vstoup do Krlovstv, jsou samozej
m nuceni, aby peruili veker kontakty se le
ny sv rodiny, kte zstvaj ve Svt. Novek je
v Krlovstv bhem nkolika msc polapen jako
moucha v pavouci sti. Bez penz, majetku, pr
ce i vlastn rodiny je pro lena takov sekty vel
mi obtn Krlovstv opustit. A pokud jeho touha
odejt vejde ve znmost, okamit je na nj nasa
zena metoda nskho vymvn mozku. Sna se
u nho vzbudit pocit, e pat ke skupin Jide
Ikariotskho. Nikdo se nevyman z moci sekty je
dinm ezem; vdycky zstvaj pochyby, e sek
ta nakonec mon tou Cestou, Pravdou a ivotem
je. I odpadlk mus vit, e sekta nen pli pat
n, jinak by toti musel dojt k zvru, e se choval
jako naivn blzen - do eho se nikomu z ns po
chopiteln nechce. -

V naem mst ije v komunitch Jeovy ar

mdy nkolik set lid. Viditelnou znmkou exis
tence tto sekty jsou ohromn autobusy, v nich
jej misioni vyhledvaj na ulicch sv obti.
A nen to ani jedin takov sekta ve mst a ani to
nen ta nej extrmnj. Jin sekta napklad vysl
sv paste pmo do ovch ohrad. Takov Past
pak ije u novho stoupence a cel jeho rodina se
stv Pastovm vznm, dokud nen uznna za
dostaten indoktrinovanou, aby mohla bt pone
chna sama sob.
Navzdory zdnliv nboensk lhostejnosti se
u ns ve mst vede kupodivu velmi intenzivn
nboensk ivot. Ve vku relativismu lid vyhle-
dvaj jistoty, a kdy nsil neekan ude, hledaj
v tom transcendentln vznam, kdy zloin pro
chz nepotrestn svtskou moc, hledaj toit
v bom zkon, kdy vldne lhostejnost, hleda
j spoleenstv. Kad, s km jsem mluvil, si mys
lel, e v naich chudinskch tvrtch existuje n
jak podzemn nboensk obroda. A fenomn
Jeovy armdy? m degradovanj Svt, tm
bohat atva pro takov Krlovstv. Stejn jako
Lenin i Mao i tato Armda v, e rozpory mus
narstat. eeno s Leninem: m h, tm lip.
 NEN V TOM DN
PROKLAT ZSLUHA

Britov maj k bohatstv zvltn vztah: sami pro

sebe je chtj, ale jinm by je nejradji upeli. A tak
asi nikoho nepekvap, e k zskn bohatstv exis
tuje jen mlo cest, s nimi souhlas. Tou jednou je
napklad hazard.
Kdy v roce 1991 zdila vlda Nrodn loterii,
Britov j okamit propadli. Pilo jim, e koup
vtznho losu je dokonale legitimn - mon je
din opravdu legitimn zpsob, jak pijt k velk
mu mnostv penz. Vdy kad,*kdo si koup los,
m stejnou anci. Nmaha a talent, kter je k hro
madn majetku obvykle zapoteb, tady neplat.
Vichni maj stejnou anci vyhrt: mentln po
stien lovk stejn jako gnius, ln marnotrat
nk jako pracovit spoil. Prv to chtj Britov
vyjdit, kdy hovo o rovn pleitosti - ako
li jet zcela neklesli na rove nigerijskho auto
ra nvodu na svpomoc, kter potebu tvrd prce
jakoto zkladnho pedpokladu k spchu ilus
troval eikou otzkou: Jak mete vyhrt v lo
terii, kdy nevyplnte szkov tiket?"
Celostrnkov reklamy v britskm tisku vytru
buj ohromn spch Nrodn loterie. Bhem sv
krtk existence (naparovala se reklama) zskala
vc penz ne podobn mnohem dle fungujc
sazky v Japonsku, Francii a panlsku a rozhodn
k tomuto spchu nedolo nhodou".
Ne, to vskutku nedolo, nebo britsk popula
ce pat v zpadn spolenosti k nejmn vzdlan,
a jak jeden komenttor napsal, kad nrodn lo
terie je nco jako da z hlouposti. Ve skutenosti
je to jet navc da z bezmocnosti a netrplivos
ti. Nejvc za szkov tikety utrat nejchud a nej
mn vzdlan st obyvatelstva, a to jak v relativ
nch, tak absolutnch slech. Lid, kte maj pocit,
e jim dn snaha nepome, aby unikli ze sv
tk ivotn situace, szej v loterii nejvc. Tden
co tden - brzy mon u dvakrt tdn - vbr
nhodnch sel rozdmchv hav uhlky nad
je mezi nespotem zoufalc.
Nrodn loterie je forma szen a skuten da,
jejm prostednictvm plat chud za poten
bohatch. Jaksi vbor rozdluje vnosy orches
trm, galerim, tanenm souborm - dokon
ce i divadelnmu spolku radiklnch feministek,
bvalch trestanky. Nejvce z tchto penz za
tm tila Krlovsk opera v Covent Garden, kde
i lstek do znan subvencovanho kesla me
stt dv st liber. Jene ti, co sz, jsou stejn jako
vichni hazardn hri a nemysl na to, kam jejich
prohran penze pjdou, nbr na to, jak si uij
svch vher.
Pokud by Britov s povdkem pijmali majet
kovou nerovnost jako naprosto pirozen stav vc,
jako pedpoklad a dsledek svobodn spolenosti,
nebyl by zhoubn inek Nrodn loterie na mo
rlku nroda tak velk. lo by jen o nevinnou z
bavu. Jene vtina Brit pokld majetkovou ne
rovnost za patnost a nespravedlnost. A tak svou
vlastn touhu po rychlm obohacen chpe jako
potebu pomsty na nefrovm zzen, kter do
voluje talentovanm dm hromadit velkou st
svtovho majetku. Proto se v Britnii lid tak ra
duj, kdy zbankrotuje milion, jen se sm vy
pracoval od pky, ne aby je potilo zven ivot
n rovn devtadevadesti chudch.
Spoleensk legitimita szen m v Britnii
relativn krtkou historii. Za mho dtstv obas
nkdo z rodiny zlovstn naznail, e mj strc
promrhal svj majetek szkami na dostihy, ee
no s panem Mantalinim z Dickensova Mikule
Nicklebyho: odeel za proklatho afn a vsadil
na n jmn - a prohrl ho. Szkov kancele
mimo zvodn drhu (po sv legalizaci deliktn
nazvan Dostihov trny, aby dostaly ndech
profesionln ctyhodnosti) byly a do roku
1963 nelegln. Mj prvn kontakt s hazardem
se skuten odehrl v holistv, je vlastnil ne
legln bookmaker. Nhle na m ji (dodnes c
tm to brnn) utichl zvuk strojku na vlasy a ho
li se hnal k telefonu, do nho tlumen hovoil
nesrozumitelnm argonem - devt ku tyem,
jde to zvolna, ti ku jedn na vhru i na umst
n a tak dle.
Mezitm jsem si mohl na pultu ped sebou
prohlet tajupln vypadajc nachovo-krmov
oblky, kter, jak mi mj star a lpe informovan
bratr vysvtlil, obsahovaly kondomy. Takhle se mi
sex a szen spojilo v pedstavu ehosi nezkonn
ho a zakzanho. A dodnes m sex i szen v m
dui uritou spojitost a tak mnoh z mch mlad
ch pacientek vysvtluj existenci jednoho i dvou
nemanelskch dt slovy, kter se v tto tvrti daj
slyet na kadm rohu: Uhnala jsem si dt" nebo
Uhnala jsem kluka". Ped oima mm obraz m
dl pomaleji se tocho kola rulety, a se kulika
uveleb nikoli na slici, ale na chlveku se slovem
chlapec" nebo dve".
Nkolik spoleenskch zbran proti szen pe
ce jen zstv. Zlat strnky uvdj kasina a herny
binga pod stejnou kategori jako spolky vetern,
politick kluby a spolenosti dobrovolnk, kte
poskytuj zbavu star generaci. Szkov kance
le maj vak sekci sami pro sebe a ta je mnohem
del ne oddl tsn nsledujc, kde jsou uvede
ni knihkupci.
Krom Nrodn loterie a stracch los, kte
r promnily kad supermarket a erpac stanici
v cel zemi v hernu, existuj u ns ve mst ti hlav
n podniky, kde se sz, a kad m vlastn kliente
lu. Nejmn spoleensk charakter m herna bin
ga, nsleduje szkov kancel a nakonec kasino.
Prmysl binga zaal expandovat u v 60. letech
a to, co kdysi bvala celkem nezvazn hra nanej
v jednou ron na pobe bhem dovolen, se
stalo stednm bodem spoleenskho ivota sta
tisc Brit. dn msto i msteko nen bez
nkolika heren binga, tm vdy vytvoench
z bvalch kin, se jmny jako Ritzy, Rex i Roxy.
Podobn jako maliny, kter dnes celoron dov
me z nejzazch kout planety, aby nm nikdy
nechybly, je bingo takovou trvalkou. A si pr,
nebo heje, chod hri do herny binga se stejnou
dochvilnost, s jakou chod alkoholici po otevrac
hodin do lokl.
Zven tyto budovy zdob rov a jablkov ze
len neony, kter jim propjuj vzhled lacin a na
bubele okzal elegance. Avak atmosfra uvnit
slu ve stylu art deco je zcela odlin. Demograficky
se dav podob shromdnm ruskch pravoslav
nch vcch za Chruova. Vyskytuj se tu pe
vn star eny, vtinou vdovy o holch. Vichni
mui - ani ne ptina celho osazenstva - jsou po
mrn sta. Na prvn pohled je patrn, e vtina
trp nkdejm prokletm anglick dlnick tdy:
chronickou bronchitidou.
Nen divu, i tady je vzduch prosycen nikotino
vm kouem tak hustm, e ctm, jak mi zadrhv
hrdlo jako pi plynovm toku. Zanaj m plit
oi. Podobn vzduch jsem u nevidl a nedchal
od dtstv, kdy museli kvli londnsk listopadov
neproniknuteln mlze chodit ped autobusy mui,
aby jim ukazovali cestu, a j kvli tomu nemohl jt
do koly.
Zdravotn korektnost a sprvnost do heren binga
jet nedorazila. Mm jist poten - ne-li pmo
radost -, kdy sleduji eny s postavami a pohybli
vost na pli uvznuvch velryb, jak se nepetrit
oberstvuj (ani by musely pestat oznaovat ti
kety) hromadami smaenho jdla napchovan
ho cholesterolem a znanm mnostvm vlanho
vodnatho piva. Ztra samozejm pjdou ke sv
mu lkai a budou tvrdit, e a dlaj co dlaj, ne
mohou oividn zhubnout, sta, aby se na jdlo
jen podvaly, a hned maj kilo navc.
Vichni tady okamit vid, e sem nepatm,
a to jednak kvli mmu pomrnmu mld, jed
nak pro mou neznalost. Jeden postar vdovec m
bere pod kdla a ukazuje mi co a jak. Rad mi,
abych si vdycky bral jen dva tikety: novek jako
j by vc nezvldl. Z tstm, e me do kultu
ry binga zasvtit mlad generaci, zejm spoko
jen, e bingo bude t dl i po jeho smrti.
Stydm se trochu pi pohledu na star dmy,
u nich bych normln hledal Alzheimerovu cho
robu, kdyby se objevily v m ordinaci, jak dr
v rukou osm, deset, dokonce i dvanct tiket, je
souasn a sebejist oznauj. Dokonce maj je
t as na humorn poznmky ke svm sousedm.
Vnmaj a 180 sel narz a odkrtvaj vyvol
van sla s takovou lehkost, e si musely vech
ny tikety zapamatovat. Je mon, e tohle duev
n cvien spojen s oznaovnm tiket, kter
provdj hodinu za hodinou, den za dnem, jim
udruje mozek v mlad kondici? Je vbec mo
n, e by nadje, rodc se znovu s kadm r
nem a poskytujc iluzi, e prv dnes zskaj jack-
pot - tden pro dva s plnou penz na Kanrskch
ostrovech nebo kompletn sadu hrnc a pnv od
firmy Le Creuset -, brnila degeneraci strnoucch
neuron?
Mladk ve zlatm satnovm obleku, kter vy
volv potaem nhodn zvolen sla, se zou
fale sna prodchnout cel proces lidskou ast.
Tv se, jako by ho nkter sla pekvapila, jin
v nm zase vyvolvaj pobaven. Urit sla maj
dokonce sv pezdvky, napklad 11 se k no
iky". Soutc je vtaj se souhlasnm mrue
nm, jako by byli dobrmi pteli.
Brzy nkdo vykikne: Bingo!" J a vichni
ostatn jsme prohrli, ale zd se, e vtzv triumf
tady nevzbuzuje zvist, jen ryz radost, a dokonce
pin i gratulace, vdy to mohl bt kdokoli z ns
a pt tak nejsp bude. U lord Melbourne,
britsk premir v 19. stolet, vysvtlil vhody pod-
vazkovho du, nejvyho britskho rytskho
du, kter byl tehdy udlovn vhradn pslu
nkm vysok aristokracie, slovy: Nejde o d
nou proklatou zsluhu." Vtzstv bez zsluh, to
je ono, sen poloviny lidstva a t tvrtin vech
Brit.
Nkolik prvnch kol binga jet udr mou po
zornost, ale kad kouzlo zeslbne a zfdn. Jako
by vyvolvajc vyctil, e se zanm nudit, tak po
dokonen druhho kola prohls, e m veled
leit sdlen: Beryl m narozeniny." Odevad se
ozv potlesk a vichni pod taktovkou vyvolva
jcho zpvme Beryl Hodn tst, zdrav" a on
ji pod, aby si k nmu pila pro ampask -
ve skutenosti jeho lacinou nhraku -, kter by
j pozorn management u pleitosti tto astn
udlosti velmi rd pedal. Dal hromov potlesk.
Vichni jsou dojati. Beryl se ukln, jako by n
eho doshla. Ve skutenosti se v hernch binga
slav nejmn jedny narozeniny denn, nkdy do
konce pt a est, jeliko kad, kdo se chce stt
lenem klubu (zkon zakazuje vstup do herny p
mo z ulice), mus sdlit veden datum svho naro
zen. Pota pak vyplivuje pozvn lenm klubu,
aby sv narozeniny pili do herny oslavit, jeliko
m klub pes ti tisce len, najde nejmn jed
noho oslavence denn. A kad narozeniny, jako
kad lhev falenho ampaskho, vyvolvaj
nejen poten, ale tak pekvapen a kad naro
zeniny mohou sklidit velk aplaus, protoe v tom
nen dn proklat zsluha, nebo narozeniny
mme vichni.
Beryl te opt miz do sv anonymity, kdy jako
kometa zazila na nebesk bni herny, a shro
mdn se me vrtit k vn innosti. Te
jsem k smrti uondn.
Jak asto sem chodte?" ptm se svho rdce.
Tikrt tyikrt tdn," odpovd. J ale nejsem
fanatik jako nkte z nich."
Je to bn?" ptm se dl. Ano," odpovd,
Takhle ty lidi maj kam jt a co dlat."
ivot se z tohoto pohledu jev jako fdnch
sedmdest let mezi dvma vnostmi zapomnn.
Opoutm hernu binga s podivnou smsic myle
nek a pocit. Herna pece jen nabz mnoha star
m lidem jaks taks zdn spoleenskho ivota
a bingo, tedy krom ppad, kdy mu nkdo pro
padl a utrat za nj veker svj pjem, je celkem
nekodn. Atmosfra v hern je vel, pvtiv,
dodv pocit bezpe a hri jsou slun lid, kte
se chtj jen trochu pobavit. Jene dokola se opa
kujc bezduch hra jako by vypovdala o mentln
a duchovn przdnot, kter, vezmeme-li v potaz
vk hr, je oividn ptomna v Anglii u mno
ho let. Neplat tu chlb a hry, mme zemi brambo
rovch lupnk a binga.
Szkov kancel je naopak vlun muskm
hjemstvm, jako kdysi bvaly londnsk kluby.
Nae nemocnice le v oblasti s vysokou nezamst
nanost (24 % ) , a tak se v okruhu nkolika set met
r od hlavnho vchodu nachz szkovch kancel
hned nkolik. Nikdy jsem v dn z nich nevidl
jedinou enu a jejich klientelu vtinou tvo chu
d a nezamstnan. lovk snad ani nemus bt re-
volucionskm marxistou, aby si viml, jak jsou
chud obrni - samozejm s vlastnm dychtivm
pispnm - o to mlo, co maj, kapitalisty, v tom
to ppad majiteli szkovch kancel, kter pat
mezi poboky jednoho ze dvou velkch etzc.
Chud, jak v 16. stolet poznamenal jist nmeck
biskup, jsou zlat dl - i kdy vichni m pacienti
kupodivu tvrd, e na dostizch vdycky jen vyhr
vaj a nikdy neprohrvaj.
Uvnit szkov kancele, jej okna do ulice jsou
neprhledn (pozstatek z doby, kdy bylo szen
tabu), se schzej houfy mu, aby prodiskutova
li mstn drby a hav szkov tipy dne. Hdaj se
 o relativnch zsluhch kon jako Kevinv panto
fel a Aladinova jeskyn, kte pob v 15:30 v Uto-
xeteru. Jsou to tit, kter dobe znm ze sv lka
sk praxe, mui, jejich chronick bolesti ptee
jim brn astnit se vdlen innosti, a pes
to jsou za sprvnch okolnost, jakou je napklad
hospodsk rvaka, schopni pekvapivch fyzic
kch vkon.
Na zdi vis soupisky dnench dostih. Mui
ve stednm vku je piln protaj, zrajce na
n pedantskmi plmscovmi brlemi. Mm
znan pote sledovat jejich odborn jazyk, te
ba pi tomhle popisu kon: Osaml tanenk:
potomek vtzcho sprintera, ale ve stji Pipa
Payna se moc neprojevil, v dnm dostihu ne
zvtzil, a tak el na prodej (na to se skvle ho
dil), od t doby nezvodil a tohle je jeho prvn
dostih za novou stj." Jazyk uvan pi psch z
vodech je jet strunj a stejn nesrozumitel
n: Skvle vechny ohromil, ale rozlouil se pi
zakopnut," nebo Jde na to skvle z ,erven', to
se mus uznat."
Dokonce i tikety, na n se szky zapisuj, vy
aduj od szejcho technick znalosti podle
typu szky: Duo, Victoria, Kombintor, Gradace,
Maxikombi atd. Szkov kancel nen ani tak for
mou zbavy jako spe tm, emu amerit socil
n antropologov kaj kultura. Je to zpsob ivo
ta, vdy jen u ns trv v szkov kanceli tisce
lid cel dny i tdny. V tch, kter jsem navtvil,
bylo vdy alespo patnct lid, a jeliko mme ve
mst takovch kancel nejmn dv st, mus
v nich bt dohromady v kadm okamiku nejm
n ti tisce lid - a to mluvm jen o naem mst,
kter nem ani milion obyvatel -, take v szko
vch kancelch mme neustle asi jedno procen
to veker musk dospl populace.
Televize u stropu penej pm penosy z
vod; kakofonie soupecch koment se ms
s hlasem z mstnho rozhlasu, kter ohlauje nov
typy szek - nejen na kon a psy - s monost v
hry a 80 000 liber pi szce pouhch osmdesti
penc. Szet mete asi pln na vechno - na v
sledky jednotlivch fotbalovch i boxerskch z
pas, na pt volby, na vsledek hlasovn v Doln
snmovn, na poet vtzstv v drze slo 3 dnes
veer na psm zvoditi Planinka, i dokonce na
pravdpodobnost, e v roce 2000* nastane konec
svta, akoli v tomto ppad by bylo vyzvednut
vhry znan obtn.
Pistupuje ke mn mu v kabt z velbloud
srsti s hochtaplersky napomdovanm knrkem
a ukazuje na jednu z televiznch obrazovek. Prv
na n njak k vtz v dostihu na jednu mli.
Mu se se mnou dv do ei, nebo ho nezajm
chtra v rohu, kter fetuje (centrum mstnch dea
ler cracku je pmo v szkov kanceli).
To je pardn k," povd hluboce zasvce
nm hlasem. Minule vyhrl jako nic. Asi si na nj
v klasickm dostihu vsadm. Co vy na to?"
J... no..." Nevm, co ct. Chov se ke mn
ptelsky a chce se se mnou pustit do dlouhho
a zasvcenho rozhovoru o ancch Blho admi
rla v klasickm dostihu, jene brzy zjist, e o tom
nemm ani pru, e jsem naprostm cizincem,
hostem na jeho zem. J szm jak kdy," odpov
dm a peji mu hodn tst - co se v tchto kru
zch nejsp povauje za vrchol nevkusu. Vtzn
tiket v loterii je velk tst, vtzstv v szen na
kon je vak vsledkem dlouh studie a nadaze
nho dvtipu. Studium formul je pro szejc
ho filologi, filozofi, umnm a literrn kritikou
zrove. Takov szka investuje do permutace
promnnch initel - chovn, handicapy, minu
l vsledky, okejov, pozice na startu a tak dl -
obrovsk sil a moe asu, asi jako alchymista
snac se s bezvslednou pedantinost vyrobit
z obecnho kovu zlato. A nevili byste, s kolika
slamnmi vdovami szka, kter vid sv man
ely, jen kdy maj szkov kancele zaveno, se
setkvm v nemocnici!
Tet druh szkovho hazardu pedstavuje kasi
no. Dv stoj nedaleko mho domu a j jsem nyn
lenem toho, je se zd bt zdrav prospnj.
Obas pi prochzce mjm prostitutky, kter se
kadou noc nabzej na rohu na ulice, a pokrau
ji dl kolem tohoto kasina, zrenovovan viktorin
sk budovy ozdoben bordelovou rovou a lust-
ky jako z harmu tureckho pai. Na parkoviti
se ve vech dennch i nonch hodinch setkvaj
jagury a BMW, jejich majitel s nezbytnm mo
bilem u ucha vdy jet vyizuj nco dleitho,
ne vykro k ruletm. Jsou to podnikatel, kte si
mohou dovolit rozhazovat a bez nejmenho po
hnut prohrt ped sob rovnmi nkolik tisc, co
jim pin presti. Urit se jim da dobe, kdy
si bez problm mohou dovolit prohrt tolik pe
nz za nkolik minut.
Nejsou jedinmi zkaznky. Hem se to tu tak
malm potrem, obvykle obleenm ve stylu lesk
l bda, kter pichz poloit na stl sv sotva po-
stradateln pjmy. Nikdo nen vylouen, kasino je
demokratick instituce.
U ns ve mst mme pt kasin a zkon pra
v, e muste bt lenem nejmn osmatyicet ho
din, ne mete vstoupit. Ukazuji svj pas a do
zvdm se nsledujc pravidla lenstv: 1. dn
trika s krtkm rukvem, 2. dn kecky (tedy
boty na bhn).
Slibuji, e se pizpsobm, a o^dva dny poz
dji u jsem dritelem lensk karty a dopisu od
lenskho vboru, co zn pln jako vmysl
G. K. Chestertona. lensk vbor vm s rados
t sdluje, e vm bylo udleno doivotn lenstv
v ... klubu." Nemohu si pomoci, ale ctm se poli
chocen, i kdy pozdji zjiuji, e vce ne ti pro
centa obyvatel naeho msta, ili ticet tisc lid,
je stejn jako j doivotnmi leny prv toho
to kasina. Manaer jinho kasina mi vak vysvt
lil, e otzkou je, kolik len je skuten aktivnch.
Pesn stejnou otzku kladou crkve: Na ktech
a pohbech se da, ale co se dje mezi tm?
Kasina se bhem vk zmnila pramlo. Vech
no, co mohu pozorovat v kasinu, jeho jsem do-
ivotnm lenem, se d najt v jedn Dostojevsk-
ho novele z roku 1866. Hran v kasinu je samot
sk, asociln a atomistick neest. Sleduji mue,
jak zoufale hz ticet liber krupirovi, kter po
nich s jetr bitost chapne, zasouv je do trob
stolu a vrac mu pr drobk. Bhem dvou minut
dotyn vyhrl - a zase prohrl - osm set padest li
ber. Podobn jako ona star dma v Dostojevskho
Hri vyhrl dvakrt za sebou na jedin slo.
I j, stejn jako ten pihlejc, kdy protagonis
ta Hre vyhraje obrovskou sumu, chci tohoto
mue zoufale pimt k odchodu, dokud vyhr
v. Bohuel u v dal minut pichz o vechno.
A jak poznamenv Dostojevskij, dn jin lid
sk aktivita neposkytuje tolik a tak silnch emoc
za tak krtkou chvli: horenatou nadji, zoufal
stv, euforii, radost, utrpen, vzruen i zklamn.
Je to crack bez chemie.
Vdovy s velkmi diamantovmi prsteny krou\
kolem stol s poznmkovmi bloky, kter ka
sino poskytuje zdarma, poznamenvaj si sla
a sna se vymyslet njak systm. Samozejm
dn systm neexistuje a ani nikdy neexistoval,
a to u od doby, kdy eny, jako ty v Hri, chodi
ly tak kolem stol s bloky, kter kasino zdarma
poskytovalo, a snaily se vymyslet njakou kom
binaci. ...
Nejlep zkaznci kasin se zmnili. Kdysi to b
vali id, pak ekov, pozdji an a dnes m
dl vc pevldaj Indov. Ruleta odstrauje veker
rasov a spoleensk bariry. Muslim a hinduista,
podnikatel a nekvalifikovan dlnk, ti vichni se
u otejcho se kola stvaj bratry a sob rovnmi.
Kdyby lev a bernek dokzali hrt ruletu, leeli by
vedle sebe v dokonalm mru.
Sleduji asi padestiletho mue, oividn ne
pli bohatho a ountle obleenho, jak si ku
puje etony za dvacet liber. Vechny je za pr
minut prohrv. Vytahuje z kapsy dalch de
set liber a prohrv je jet rychleji. Nakonec po
chvli hledn vylov z kapes jet pt liber. Kdy
prohrl i ty, je vorc. Do jeho tve jsou veps
ny zoufalstv a zklamn - ze sebe, ze svta. Jene
on se vrt, nejsp u ztra, anebo jen co mu pi
jde podpora.
el jsem na setkn Sdruen anonymnch hr
, kter probhalo v ponurm a chladnm spole
enskm stedisku. Je u ns pt takovch sdrue
n, tolik co kasin. Vtina ptomnch mla pote
se zkonem. Bu zpronevili penze z firmy, pro
ni pracovali, nebo lhali, podvdli, kradli, a idili
dokonce i sv vlastn pbuzn a milovan, jen aby
mli penze na svou drogu. Byli pipraven kles
nout jakkoli hluboko, protoe mus jedinm po
dnm tahem zskat vechno nazpt.
Sdruen anonymnch hr nezastv na s
zen dn nzor," prohlsil jeden z nich, kter byl
zvisl" na hracch automatech. Hrl a osm ho
din denn, ne se vzpamatoval - i musel vzpa
matovat, kdy mu hrozilo sthn za zpronevru.
Miliony lid pece hraj, ani by jim to njak
ukodilo."
Mli bychom hazard podporovat, nebo mu
naopak brnit?"
Mlel.
 ZVOLILI NESPCH

Dti pisthovalc z Indie tvo asi tvrtinu vech

student medicny, co je dvanctinsobek jejich
podlu na celkov populaci. Stejnou mrou jsou za
stoupeny na prvnickch, prodovdnch a eko
nomickch fakultch naich univerzit. Mezi indic
kmi pisthovalci, kte pijeli tm s przdnou
kapsou, je nyn dajn nkolik tisc milion.
Akoli se o anglick spolenosti traduje, e je
zkostnatl a tdn, je Britnie stle zem, v n
je spoleensk vzestup mon tedy samozej
m za pedpokladu, e takov pesvden, e brit
sk spolenost je zkostnatl a tdn, zcela neudu
s osobn sil. Okovy, kter dr lidi pipoutan
k jejich netst, kuje due, nikoli spolenost.
Jene vude tam, kde je mon spoleensk
vzestup, je rovn mon i spoleensk pd. A tak
se dti indickch pisthovalc dl na dv skupi
ny: jedna si vybr cestu vzhru a druh cestu dol
mezi spodinu.
Nkdy si protichdn cesty vol dokonce leno
v te rodiny. Napklad minul tden jsem se se
tkal se dvma vzni indickho pvodu, jejich sou
rozenci li studovat a stali se z nich bu odbornci,
nebo podnikatel. Jejich brati a sestry si vybrali
prva, medicnu a obchod, oni sami si zvolili he
roin, zlodjnu a zastraovn svdk. Finann si
tuace jejich rodi neme jejich volbu nijak vy
svtlit: Otec jednoho je idi autobusu, otec druh
ho spn majitel cestovn kancele a oba nejene
chtli a mohli, ale navc touili financovat vzdln
svch ratolest.
Poprv jsem si vznikajc indick spodiny viml
ped nkolika lety ve vzen, kde pracuji, nebo
tam dolo k nebvalmu nrstu vz indickho
pvodu, a to v absolutnch i relativnch slech. Za
poslednch osm let se pomr indickch vz vc
ne zdvojnsobil, a pokud to bude takto pokrao
vat, za dalch osm let procento vz indickho
pvodu pekro procento Ind v celkov popu
laci. Jeliko se pomr Ind v ohroenm vku ne
zmnil, pak ist demografick ukazatel tento po
sun vysvtlit neme.
Ped osmi lety vtina indickch vz sedla
za zloiny blch lmek", jako napklad nepla
cen dan, tedy za nco, co by nevzbuzovalo oba
vy chodit v noci po ulicch. To ve se ale zmni
lo. Vloupn, krdee aut a prodej drog provzen
nsilm se u nich staly nm tak bnm, e zmn
ka o vnosti tchto in v nich vyvolv jen unu-
dn a nechpav pokren ramen. Pro dlat po
vyk kvli nemu tak obvyklmu, jako je poulin
krde? Dlaj to pece vichni. Liberlov, ped
nimi jsem se o tomto kazu zmnil, tomu tleskaj,
protoe to podle nich dokazuje, e se etnick men
ina asimilovala a pijala vtinovou kulturu.
 Maj nepochybn pravdu, kdy tento vvoj po
vauj za kulturn kaz. Existuje mnostv vnjch
pznak, e se Indm nov kultura dostv skute
n hluboko pod ki. Akoli se na to jejich pokoka
zrovna nejlpe nehod, stle mezi nimi pibv po-
tetovanch. Dal ozdoby - krouek v obo nebo
v nose - jsou znakem pslunosti k uritmu klanu.
Zlat ezk - buto cel zlat, anebo alespo se zla
tou korunkou - je pmo viditelnm symptomem
zvislosti na heroinu a zloinu. Takov zkrlujc
zubask zkroky napodobuj styl ernoosk spo
diny a jsou mnny jako signl spchu i nebezpe.
Mlad Indov rovn pijali ohavn zpsoby
tdy, k n by rdi pinleeli. Proto se dnes pohy
buj stejnmi nenucenmi houpavmi kroky jako
jejich bl spoluoban, jeliko takov protel
zpsob chze vyjaduje hrozbu. Stejn jako bloi,
i oni si hol lebky, aby odhalili jizvy a rny z vlky
vech proti vem.
Pejali toti gesta a pzy svch blch a ernch
vzor. Kdykoli je u mne v poradn nkdo z in
dick spodiny, sesune se na kesle do tak ostrho
hlu vzhledem k podlaze, e povauji tm za ne
mon (o nepohodl nemluv), aby lovk v tako
v poloze vbec vydrel. Jene dotynmu pece
o pohodl nejde, chce jen dt najevo nectu vi
autorit. Jeho kehk j vyaduje, aby ve vekerm
spoleenskm styku zaujal dominantn postaven
a nepodroboval se dn konvenci.
V oblieji nos tak vraz pznan pro britskou
spodinu. Na otzku odpovd napl zavrenm,
napl klebkem, piem zved polovinu horn
ho rtu a krout j. Vyjaduje tak pohrdn a hrozbu
zrove. Nen snadn se to nauit, jak jsem zjistil,
kdy jsem se o to bezspn pokouel ped zrca
dlem. Souasn tm klade otzku: Pro se m na
tohle ptte?" a varuje: Netlate pli na pilu!" Je
to odpovdna vechny, jakkoli nevinn otzky, je
liko ve svt, kde se pi kadm kontaktu odehr
v boj o moc, je nejlep dt okamit vem jasn
najevo, e nen radno si s nm zahrvat.
Narstajc indick spodina se pevn dr pseu-
dohodnot bl spodiny a zrove na nich intenziv
n lp. Byl jsem jednou svdkem pelen se tymi
mladmi Indy obalovanmi z vrady svho ka
marda bhem rvaky kvli teniskm. Posmvali
se mu, protoe jeho obuv nepatila k t nejmd-
nj znace, take se do nich frustrovan mladk
nakonec pustil. Bhem nsledujc potyky ho za
bili a jeho tlo pohodili u vchodu do inovnho
domu, kde bydlel.
Mezi Indy zan dnes tak pibvat nemanel
skch dt, akoli nco takovho bylo prv mezi
nimi jet nedvno pmo nemysliteln. Te u to
neplat a v indick populaci v Britnii je 5 % ne
manelskch dt. A pesn z takovho, 5% po
dlu nemanelskch dt v domc britsk popu
laci v 60. letech 20. stolet vzrostl jejich poet na
souasnch 33 %. Nevidm dn dvod, pro by
bhem nkolika let nemli tohoto celosttnho
prmru doshnout tak Indov, nebo kdy se
historie opakuje, jej tempo se obvykle zrychluje.
 Nejprve nemanelsk dti produkovali jen mui
indickho pvodu, kte se podle tradice a doho
dy oenili s Indkami, ale v jin sti msta se dl
stkali s jinou enou, obvykle s blokou, vzcn-
ji s ernokou. Tato konkubna - bez sebemenho
povdom o minulosti, ivot i kultue dotyn
ho mue - vbec netuila, e ten je enat. Povila
mu pak dt v katastrofln klamn pedstav, e
prv toto dt k n obrt jeho nestlou pozornost.
Teprve nedvno se vak rozen nemanelskch
dt zaalo it i mezi Indkami. Kdy utee indic
k dvka z domova z dvodu dlouhodobch kon
flikt kvli make-upu, oblkn, povinnmu n
vratu z nonch klub a podobn, netrv dlouho
a padne do nrue njakho mladka - blocha,
ernocha nebo Inda -, kter stvrd sv mustv
tm, e ji oplodn a pak, jak jinak, ppust.
Ona se vak z tto zkuenosti nepou ani v nej-
menm. Je osaml, potebuje spolenost a -
v krutm svt, v nm se nyn ocitla, i muskou
ochranu. Cyklus se opakuje, a m nakonec ti
dti se temi rznmi partnery, take na konci sv
reprodukn kariry je stejn izolovan a bez p
tel jako v den, kdy opustila domov. Zdlo by se, e
mlad Indky udlaj tm ve, aby se tak hrozi
vmu a pedvdatelnmu osudu vyhnuly. Nikoli.
m dl vc se k nmu uchyluj, jako by to bylo
nco zvidnhodnho. Akoli je jich zatm mlo,
pat jim budoucnost.
Jak je mon, e indick spodina vznikla tak
rychle? A pro nkte Indov pijmaj ivot spo-
diny s tak oividnm nadenm? Odpov bude
klov k pochopen na dnen sociln filozofie.
Liberl by bezpochyby tvrdil, e vznik indic
k spodiny je nevyhnutelnou zoufalou reakc na
chudobu a spoleensk pedsudky. A jeliko ces
t vzhru brn rasistick spolenost, utkaj mlad
Indov ze koly, hol si hlavu, nechvaj se tetovat,
pchaj si heroin, plod nemanelsk dti a pcha
j zloiny.
Pokud jsou ale Indov obmi bludnho kru
hu chudoby a pedsudk, pro je tak velk poet
jejich krajan spnch, a to dokonce triumfl
n? Pro vak i nkter dti z nejlepch indickch
rodin zanou t ivotem spodiny? A jak je vbec
mon, e v jedn a te rodin dochz k neuvi
telnm spchm i zarejcm nespchm?
K vysvtlen je jist nutno vzt v vahu vdomou
lidskou volbu. Mlad Indov se toti mezi spodinu
nikdy nepropadnou njakm omylem nebo silou
rodiovskho pkladu, jak je tomu v dnes Anglii
u ve tet generaci mladch bloch. Neznm je
din ppad, e by rodie mladch Ind takovou
volbu svch dt schvalovali nebo j nebyli napros
to zdeni.
Kdy rodie s rostoucmi obavami pozoruj,
jak se jejich ratolest vydv na cestu k mstsk
mu zatracen, asto za mnou pichzej pro radu.
Kupkladu taxik, kter m nkdy voz dom,
m nedvno nalhav prosil, abych si promlu
vil s jeho synem. Dotyn mu je samozejm ty
pickm malomkem, kterm intelektulov,
pokud nejde pmo o nenvist, pohrdaj jako ne
zajmavm sluhou bez fantazie, jeho snem je jimi
tolik vysmvan poctiv nezvislost. Ocit se tm
mimo jakkoli soucit, nebo brnit lze jen takov
ho, kdo dobrovoln zstv obt a potebuje pi
z veejnch prostedk.
Jeho syn (natst jedin z jeho pti dt) si zaal
pchat, m otci zpsobil takov trpen, e ten to
ani nedokzal anglicky vyjdit. Doma kradl, lhal,
podvdl, mmil, vyhrooval, a dokonce pouval
nsil, jen aby od rodi a sourozenc zskal pen
ze na drogy. Otec ho nechtl vyhodit nebo pedat
policii, ale ani nechtl nekonen dt, jen aby sv
ho synka zsoboval drogami, kter by ho jednou
mohly zabt.
Zeptal jsem se jeho syna - se zlatm pednm
zubem, v irokch volnch kalhotch, v teniskch
posledn mdy a baseballov epici nasazen kil-
tem dozadu, kterou si nesundal ani v ordinaci -
pro s heroinem zaal.
Venku se ned nic jinho dlat," odpovdl.
To spolenost do toho lovka dostane." Jeho
pisuzovn sv vlastn volby spolenosti nebylo
nim neobvyklm. Zeptal jsem se ho, jestli vdl,
jak nebezpen heroin je, ne ho zaal brt.
Jo," odpovdl.
Pesto jste ho zaal uvat?"
Ano."
Pro?"
Bez urky, doktore, ale lidi, co mi ho dali,
znaj ivot o dost vc ne vy. Vd, jak to je, jak
to je na ulici. A nemaj dn pedsudky ani to ne
jsou rasisti."
il pod silnm vlivem pedstavy, e nkter as
pekty reality jsou relnj ne jin, e ountl
strana ivota je mnohem skutenj, mnohem au
tentitj ne ta uhlazenj kulturnj strana -
a rozhodn mnohem atraktivnj ne ta mc-
ky poctiv strana. Tuto pedstavu lze povaovat za
zkladn pedpoklad dnen obecn rozen kul
tury. Pokud jde o jeho odkaz na rasismus, byl jas
n mnn jako univerzln sebeospravedlnn, ne
bo jeho bratr je pomrn spnm prvnkem.
Jin rodie se na m obrtili kvli osmnctile
tmu synovi, kter si vybral podobnou cestu. Oba
rodie mli prci blch lmek" a nebyli ani bo
hat, ani chud. Jejich syn zaal asi ve tincti cho
dit za kolu, kouit marihuanu, pt a nakonec z
stval pes noc venku a zapletl se se zkonem.
Kdy u nkdy dorazil do koly, vyvolval hdky
a za napaden uitele byl ze koly vylouen. V est
ncti odeel z domu, aby il se svou thotnou p
telkyn, jej jmno si vytetoval na pedlokt dve,
ne ji nadobro opustil, protoe zjistil, e jet nen
na rodinn ivot zral. Dal se do kolportu s drogo
vmi dealery a te se potuloval, vyhbal se zko
nm, oddval se cracku a obas s pedvkovnm
konil v nemocnici, ne e by se chtl zabt, nbr
proto, e poteboval doasn toit ped nsled
ky svho ivotnho stylu.
Otec tvrdil, e syn skonil pesn tak, jak dou
fal, e se nikdy nestane. Jako pslunk pern
anglick spodiny. Sledoval, jak se z nj postupn
stv m dl vt primitiv a s hrzou si uvdo
moval svou vlastn bezmoc. panlsk inkvizice by
pro nj nevymyslela dsivj muen.
Jeho syn byl toti velmi inteligentn a uitel mu
kdysi slibovali skvlou budoucnost. Zeptal jsem se
syna, z eho pramenila jeho nechu vi kole.
Chtl jsem si vydlat njak penze."
A k emu?"
Abych si trochu uil. Koupil si nco na sebe."
Obleen, po kterm tolik touil, je ona neele-
gantn, avak drah (a stle se mnc) uniforma
mldee z chudinskch tvrt. Uvat si zname
nalo nvtvy klub, kam chod tisce stejn na
ladn mldee. Jeho pedstava Dobrho ivota
obsahovala neustl vzruen a okamit uspo
kojen, nco jako ivot z televize-populrn hud
by (MTV*).
Nekal jste si nkdy, e by stlo za to nemu
se jet nauit?"
To ne.
Jinmi slovy, ve tincti se povaoval za doko
nale zformovanho a kompletnho. Pedasn do
spl byl uvznn v nedosplosti. V jistm smyslu
byl obt nikoli chudoby, rasismu i bdy, ale pop-
kultury, kter ho nalkala a pak pohltila. Pokad
vak lo o jeho vlastn rozhodnut.
Vysvtlen takovch mladch Ind, pro zaa
li t ivotem spodiny, jsou hroziv pedvdateln,

* M T V , Music Television - televizn kanl zamen na populr

n hudbu. [Pozn. pekl.]
nebo se shoduj s dvody svch bloskch pro
tjk. Nechal jsem se svst," kaj. Dostal jsem
se mezi nesprvn kamardy." Slyel jsem to u ti
sckrt. A vdycky pedstraj, e si nevimli sebe-
ospravedlujc povahy svch odpovd, a oek
vaj, e jejich pravdu pijmu bez dalho zkoumn.
A tak tedy pro, kdy se nechte tak snadno
svst," ptm se jich, jste se nenechali stejn snad
no svst svmi rodii? A nebylo to nhodou tak,
e jste si sp sami vybrali ty nesprvn lidi, ne e
jste mezi n spadli jako njak kmen?"
A pokud jde o heroin, udvaj pro to stejn
dvod jako sir Edmund Hillary ve sv odpovdi
na otzku, pro se vyplhal na Everest: Protoe
tam byl." Jene v ppad heroinu tam" zname
n vude". Heroin je vude," kaj, jako by to byl
vzduch na dchn a oni si nemohli pomoct.
Chcete mi snad ct, e tady kad kolem vs
bere heroin?"
Ne, samozejm e ne."
Pak jste se k tomu rozhodl, ne?"
Ano, asi ano."
Pro?"
Stejn jako bloi i oni podvaj dalekoshl v
klady, jen ne to, e se jim to lb, e nali poten
v tom, o em moc dobe vdli, e to nemaj dlat.
Umel mi dda," nebo Opustila m holka,"
nebo Byl jsem ve vzen"; nikdy nepiznaj vdo
mou volbu i rozhodnut. A pesto dobe vd, e
nekaj pravdu, okamit to toti pochop, kdy
jim eknu, e tak mn zemel dda a pitom
neberu heroin, stejn jako ho nebere velk vtina
lid, kter ztratila ddu.
Ve skutenosti se pizpsobili mstnmu kul
turnmu a intelektulnmu klimatu, v nm se
neustle veejn vysvtluje lidsk chovn v pro
tikladu k veker zkuenosti, je to le, kter tkv
v samm srdci na spolenosti, le, kter podpo
ruje rozkvt destruktivn nestidmosti, nebo pi
pisuje kad jednn tlakm zven. Nabd ns
poslouchat kad vrtoch a podporuje ns, aby
chom sami sob udlili volnou ruku a chovali se,
jak se nm zlb. Ctme se dobe, e se chovme
patn.
Tm samozejm nechci poprat, e sociln fak
tory pi vchov neovlivuj, jak lid mysl a jak
se rozhoduj. Pokud lern a nkdy brutln ne
schopnost mnohch blch britskch rodi (sta
rostliv ospravedlovna liberlnmi intelektuly
a podporovna socilnm sttem) vysvtluje exis
tenci i expanzi bl britsk spodiny, ne-li jej p
vod, je mon, e nesmlouvav psnost indick
vchovy a vben sirn britsk subkultury instant -
nho uspokojen vysvtluje vznik indick spodiny?
Skutenost, e zloinnost v muslimsk populaci je
estkrt vy ne mezi hinduisty a tikrt vy ne
mezi sikhy, naznauje, e na tom asi nco bude,
nebo prv muslimov z Indie maj nejvt pot
e, aby se tvrm zpsobem dohodli na kompro
misu se zpadn kulturou. Tento zarejc rozdl
je dalm argumentem proti tm, kdo chtj vidt
v rstu indick spodiny nevyhnutelnou reakci na
rasov pedsudky, nebo je vysoce nepravdpo
dobn, e by si lid s rasovmi pedsudky dlali
tkou hlavu s rozliovnm mezi muslimy, sikhy
a hinduisty. Muslimt rodie se na rozdl od sikh
a hinduist zdrhaj uznat, e jejich dti vychov
van ve velmi odlinm prosted, ne ve kterm
vyrstali oni sami, chtj t jinak. Zatmco mno
z muslimt rodie poslaj dvanctilet dcery do
zem svho pvodu, aby nebyly infikovny mst
nm vlivem (jezuit by jim vysvtlili, e u je pli
pozd - mli sv dcery poslat pry, kdy jim bylo
sedm), in tot jen nepatrn poet sikh a hin-
duist to nedlaj vbec.
Rodiovsk zatvrzelost je vzvou ke vzpou
e dospvajcch, take neme bt pekvapenm,
e v rostouc indick spodin tvo muslimov sil
nou vtinu. Nepochybn lze reagovat rzn, bo
huel vak maj rebelujc adolescenti po ruce roz
porupln pklad existujc britsk bl spodiny.
Populrn kultura jim k, e plivnout do oka ka
dmu, na koho doplivnou, je znamenm svobodn
morln volby - tedy pokud lze bt morln vyvo
lenm ve svt bez morlky. ivot spodiny jim na
bz vyhldky na svobodu bez zodpovdnosti, za
tmco jejich rodie jim nabzej jen zodpovdnost
bez svobody. A tak je jen na nich samch, aby ob
jevili, e svoboda vyaduje ctnosti, pokud se nem
zmnit v non mru.
Rst indick spodiny v Britnii m mnohem
vt vznam, ne napovdaj statistick sla.
Nebo tu nejde o dnou automatickou reakci na
ekonomick podmnky, na rasov pedsudky i na
jinou formu tlaku, je maj v oblib liberln so
ciln ineni. Jde o naprost popen nekonen
zhoubn marxistick doktrny, kter u zkazila to
lik intelekt, toti teze, e lidsk byt nen ve sku
tenosti urovno vdomm, ale naopak, vdom
je utveno danou spoleenskou situac". Lid -
dokonce i dospvajc - peml a na vsledku je
jich uvaovn bude do velk mry zviset smr je
jich ivota.
 SVOBODN VOLBA

Minul tden k nm do nemocnice pivezli mu

e stednho vku ve zbdovanm stavu. Navzdory
radm lka se ped temi tdny nechal propus
tit z lebny pro duevn chor, ale po nvratu do
m zjistil, e vyhldky na ivot s manelkou ne
jsou o nic pitalivj ne ivot v lebn. Odebral
se tedy do stedu msta, kde zaal tboit v ma
lm parku hned vedle luxusnho hotelu. Zstal
tam bez jdla a tm bez pit, a ho nakonec na
li v bezvdom a dehydrovanho. Krev mu nato
lik zhoustla, a mu ucpala ly v jedn noze, do n
se mu pak dostala sn a bylo nutn ji amputovat.
Jak jin pbh by mohl lpe ilustrovat zdnli
v necitelnou lhostejnost a krut individualismus
spolenosti ne pbh mue, kter tm zahy
nul kvli troce vody uprosted msta hned vedle
hotelu, kde stoj pokoj nejmn sto liber, a to p
mo pod nosem nejen hotelovch host, ale tisc
spoluoban?
Jene zmnn pbh lze interpretovat i jinak.
Mon si ty tisce kolemjdoucch, kte vidli, jak
ten ubok pomalu kr vstc smrti, u tak zvykli
na mylenku, e stt zashne (nebo e by ml zash
nout), e nectili sebemen osobn povinnost hnout
pro dotynho prstem. Neodvdme snad polovinu
svho pjmu na danch jen proto, abychom pijmali
soukromou zodpovdnost za blaho jednoho ze svch
soused? M dan by mly pece ochrnit ped pe
hlenm nejen m, ale vechny ostatn. Stejn jako
nikdo nen vinen, kdy jsou vinni vichni, nen ni
kdo zodpovdn, kdy jsou zodpovdn vichni.
Je docela mon, e se kolemjdouc domnva
li, e dotyn jen vyuv svho prva t podle
vlastn volby, za n bojovali prvn odprci hos
pitalizace duevn chorch psychiati Thomas
Szasz a R. D. Laing. Jak si vbec meme dovolit
ve svobodn zemi posuzovat, jak by lid mli t?
Dotyn pece krom jist mry nepodku na ob
t veejnosti nebyl. Mon si kolemjdouc mys
leli, e pestoe skoro zemel, si vlastn chce t
po svm, a mezi pkazem jednat jako Samaritn
a pkazem respektovat autonomii ostatnch zvt
zil ten druh. V rozpoloen modern doby prva
vdycky trumfnou povinnosti.
I tak je ovem existence lid, kte ij na ulici
nebo nemaj stl bydlit, veobecn povaovna
(alespo liberly) nikoli za pznak, e je nae spo
lenost oddna svobod, ale za dkaz o jej nespra
vedlnosti a lhostejnosti k lidskmu utrpen. Snad
dn problm tak jako existence bezdomovc
nevyvol takov kik, aby vlda zashla a skandl
n situaci vyeila, a dn jin tma se lpe nehod
k soucitnmu a potitelnmu rozhoen.
A pece, jak u tomu u socilnch problm as
to bv, pesn povaha a odhalen dajn kivdy,
nespravedlnosti, nerovnosti a lhostejnosti k utrpen
zanaj bt nejasn, kdy se na vc podvme zblz
ka, ne kdy se dvme optikou zeveobecujcch,
moralistickch soud. S pedstavou, e by v bohat
spolenosti nikdo neml bt bez domova, nebo jen
se statistickm soudem, e s pibvnm nezamst
nanch pibv i bezdomovc, si nevystame.
Na prvnm mst je teba zmnit, e vbec nen
evidentn, e by nae spolenost byla k bezdomov
cm lhostejn, ti jsou toti ve skutenosti zdro
jem nezanedbateln zamstnanosti, bezdomovec-
tv pin prci znanmu mnostv lid ze stedn
tdy. Chud, napsal jist nmeck biskup v 16. sto
let, jsou zlat dl a jsou jm, jak se ukazuje, i bezdo
movci.
Tak napklad jsem zjistil, e v jednom tulku
pro bezdomovce, kter jsem navtvil a kter sdl
v pomrn impozantnm, ale nevyuvanm a od-
svcenm viktorinskm kostele, je jedenadeva-
dest bydlcch a jedenatyicet len personlu,
z nich jen hrstka byla v pmm styku s pedm
tem sv innosti.
Bezdomovci spali ve spolench lonicch, kde
nemli dn soukrom. Vude to tu bylo ctit za-
tuchlinou, kterou kad doktor rozpozn (ale do
lkaskch zznam neuvd) jako zpach bez-
domovectv. Kdy pak lovk projde chodbou
a dvemi se zmkem na heslo, aby se zabrnilo ne
vtanm nvtvm, nhle vstoup do jinho svta:
do dezinfikovanho, klimatizovanho (a vzducho
tsnho) svta byrokracie soucitu.
 Poet kancel - v dn nechybl pota -
byl ohromujc. Personl v elegantnm neforml
nm obleen byl zcela pohlcen svmi koly, lid
tu pesvdiv zrali do svch monitor, tiskli do
kumenty a vybhali na urgentn konzultace s n
kterm z koleg. Pozoruhodn intenzivn aktivita,
smysl evidentn, a tak jsem musel vynaloit jist
sil, abych si vzpomnl na obyvatele, s nimi jsem
se pi pchodu do tohoto zazen setkal, na bez
domovce roztrouen po bvalm hbitov, kte
se kolbali, kdy stli, a chrpali, kdy leeli, ob
klopeni przdnmi plechovkami a plastovmi lah
vemi od 9procentnho jablenho vna (z hledis
ka pomru cena/procento alkoholu dnes v Anglii
lpe nepodte). Nero hrl pi poru ma na ci
teru a tady sprvci tulku sestavovali sloit gra
fy, zatmco jeho obyvatel se upjeli,do bezvdom.
Zlat strnky msta uvdj sedmadvacet ta
kovch tulk a mnoh dal, o nich vm, tam
uvedeny nejsou. Nkter jsou men a maj mn
zamstnanc ne ten, kter jsem prv popsal,
nicmn je jasn, e nkolik stovek lid - a mon
i nkolik tisc - vd bezdomovcm za svou pr
ci. K zamstnancm tulk je teba jet pipo
tat sociln pracovnky a kancele, kter se staraj
o jejich ubytovn, a tak speciln kliniku s lkai
a sestrami, a dokonce mme i ptilenn psychiat
rick tm, veden lkaem s pjmem 50 000 liber
ron, kter se star o mentln postien bezdo
movce. Tento lka je vdec a polovinu svho asu
trv vzkumem. Klidn bych se vsadil o slun
penz, e problm mentln nemocnch bezdo
movc v pomru k potu strnek, kter lka po
pe, i k potu vdeckch konferenc, kter na
vtv, neubude.
Jeliko nae msto nen v dnm ppad ne
typick a ij v nm piblin dv procenta brit
sk populace, d se docela dobe odhadnout, e si
v na ostrovn zemi na bezdomovcch vydlv
na ivobyt bezmla padest tisc lid. To lze pova
ovat za nevkonnost, neschopnost, a dokonce za
marnotratnost, ale st za lhostejnost, jak to ch
pou liberlov, kterm se vyvolvn soucitu ne
pochybn skvle hod jako nstroj ke karirnmu
postupu.
Pesto lze tvrdit, e veker tato innost je leda
nplast na zlomeninu i aspirinem na malrii.
Prac dobroinnch a vldnch agentur spolenost
ulehuje svmu svdom, piem me bt i na
dle slep k zsadnm pinm neuten situace
bezdomovc.
Samozejm se povauje za axiomatick, e ne
uten situace bezdomovc je zoufal. Kdo z ns
se doke podvat na vzhled a okol takovch tul
k, ani by to v nm nevzbudilo pocity hnusu?
Kdo by chtl vidt stravu, kterou dostvaj z v-
vaoven, ani by se mu pi tom nezvedal aludek?
Nevyplv z toho, e ti, kdo v takovch podmn
kch ij, jsou ty nej neastnj bytosti, kter mu
sme zachrnit?
Kdykoli j sem j et j ako dt vidl nj akho pna,
jen obleenm pipomnal Tolstho hrajcho
si na rolnka, s rozcuchanm edm vousem, jak
muml sv nadvky a prokln svt, vbec jsem ho
nelitoval, ale naopak jsem ho povaoval za vy
bytost, tak trochu za starozkonnho Boha i ales
po za jednoho z jeho Prorok. Tihle mui byli
bezpochyby schizofrenici a j byl brzy zbaven bl
hov pedstavy, e jejich podivn chovn vych
z z njak ezoterick moudrosti dostupn jenom
jim, a nikoli, napklad, mm rodim. A dokon
ce i v dnen dob takzvan veejn pe o duevn
chor tvo tihle schizofrenici jen meninu bezdo
movc. Poslze jsem zjistil, e tyto bezdomov
ce nelze litovat jen jako porann jeky i ptky
s polmanmi kidlky, kter uzdrav vestran
n dobe mnn pe profesionlnch pomocn
k. Bezdomovci trp, zcela jist, ale ne vdy tak i
z tch dvod, jak si to my pedstavujeme.
Jist ptapadestnk, kter proil polovinu ivo
ta na cestch z jednoho tulku do druhho, se ocitl
u ns na oddlen, protoe trpl deliriem tremens.
Jeho stav byl tehdy skuten alostn. Ml hrzu
z malch ivoich, kter vidl vylzat z pokrvek
a zd, jeho tas byl tak siln, e nedokzal ani stt,
bylo vyloueno, e by dokzal udret hrnek nebo
pbor, a jeho postel vypadala, jako by ji postih
lo dlouhodob a siln zemtesen. Pomooval se
a musela mu bt zavedena cvka a pot z nj kapal
jako d z korun detnho pralesa. Tden jsme
ho museli opakovan koupat, ne jsme odstrani
li zpach bezdomovectv, a tden dostval seda-
tiva, aby se uklidnil. Jist, mysleli byste si, kad
zpsob ivota byl lep ne ten, kter vedl k tako
vmto koncm.
Jakmile se mu ale zdrav vrtilo, najednou pe
stal bt tm politovnhodnm stvoenm jako je
t ped nedvnem. Naopak, ukzalo se, e jde o in
teligentnho, humornho a okouzlujcho lovka.
V oku ml ibalskou jiskru. Ani nepochzel z pro
sted, u nho se veobecn (a myln) pedpokl
d, e nutn pivolv chmurnou budoucnost bez
vyhldek. Jeho sestra pracovala v nemocnici jako
vrchn sestra a bratr byl editelem jedn velk ob
chodn spolenosti. On sm byl vynikajc student,
ale pi prvn pleitosti zanechal studi a utekl
na moe. Brzy se oenil, zplodil syna a s nechu
t si vzal hypotku. Zakrtko zatouil po nvratu
k pedmanelsk svobod, a kdy objevil, jak ra
dosti mu pin ivot bez jakkoli zodpovdnos
ti, opustil enu, dt i prci a sv dny trvil pitm.
Zanedlouho klesl na ubytovacm ebku z by
tu do pronajatho pokoje a nakonec na lko
v tulku. Nieho ale nelitoval a tvrdil, e od t doby
m vce phod, zjm a zbavy, ne kdyby se drel
zk cesty ctnostnho ivota, kter vede pmo do
penze. Kdy se zcela uzdravil, podal jsem se ho,
aby mi popsal njakou phodu ze sv minulosti,
a tak mi vyprvl o sv prvn noci v noclehrn:
Lilo jako z konve a ada pobud ekala ped vstu
pem do tulku Armdy spsy. Dolo ke rvace, pi
n jeden mu tahal druhho za vlasy. Najednou se
ozval zvuk, jako kdy se nco trh, a tonk drel
v ruce skalp sv obti.
 Mho pacienta to zdaleka nevydsilo natolik,
aby se chtl napravit, naopak ho ta rvaka pmo
fascinovala. Byl toti rozen vyhledva senzac,
nenvidl nudu, rutinu a manipulaci od ostatnch.
Pipojil se k velkmu bratrstv vandrk, kte ij
na okraji zkona, jezd vlaky naerno, vysmvaj
se obyvatelm malch msteek svm urlivm
chovnm, k zuivosti dohnj smr soudce,
kdy je stav tv v tv jejich vlastn neschop
nosti, a asto se bud pr set kilometr od msta,
kde veer zaali, ani by si pamatovali, jak se tam
vbec dostali. ivot chronickho bezdomovce je
zkrtka ivotem vzestup i pd.
Jene m dle lovk takhle ije, tm t je to
vzdt, nejen kvli sle zvyku, ale protoe je pro nj
postupn m dl sloitj, aby se znovu zalenil
do normln spolenosti. Ptapadestilet mu by
asi tko vysvtloval ppadnmu zamstnavateli,
co dlal poslednch sedmadvacet let. Jene s pi
bvajcm vkem lovk fyzick strdn takovto
existence m dl h sn a mj pacient mi ekl,
e si mysl, e pokud potulovn nezanech, bude
s nm zanedlouho amen. Pln jsem s nm souhlasil.
Nael jsem mu protialkoholn lebnu pro lidi,
kte se zavzali, e u pt nebudou. Zpotku se
mu dailo skvle, chodil dobe obleen a pravidel
n ke mn dochzel na schzky. Dokonce vypadal
astn a spokojen. Byl pekvapiv setl a vedli
jsme spolu pjemn literrn rozhovory.
Asi tak po tech mscch tto stabiln existen
ce se mi vak svil, e v nm u zase roste neklid.
Byl docela spokojen a ctil se i fyzicky docela dob
e - vlastn mnohem lpe ne v poslednch le
tech. Jene mu v ivot zaalo nco schzet: vzru
en, poulin honiky s polici, smr soudy, teplo
a spolenost vep. Dokonce postrdal i onu d
leitou otzku, s n se dve kad rno probou
zel: Kde to jsem? Budit se den co den na stejnm
mst nebyla zdaleka takov zbava.
Jednoho dne na schzku nedorazil a j u jsem
ho nikdy nevidl.
Vbec to nebyl ojedinl ppad, prv naopak.
Lid jako tento pacient pat mezi obyvateli tulk
k nejpoetnjm. Kad tden pijmme na od
dlen nejmn dva. Dnes jsem napklad hovoil
s ptatyicetiletm muem, jeho jsme ped pr
dny pijali v deliriu tremens, kter kdysi zastval
zodpovdn msto vedoucho obchodu. Souhlasil,
e jeho potuln ivot, kter te vedl u dvanct let,
nebyl zase tak pln bdn. Tento pacient, kter
nepil o nic vc ne m ostatn pacienti, byl hrd
na to, e u poslednch sedm let neml problmy
s polici, akoli to nebylo proto, e by neporuo
val zkony. Penze ze socilnho zabezpeen mu
na jeho spotebu lihovin zdaleka nestaily, a tak
se z nho stal zkuen zlodj, akoli jen pro svou
potebu, doktore". Bylo naprosto jasn, e umn
krst a nenechat se pi tom chytit mu psob ne
smrn poten. Piznal, e ho ke krdem ne
dohnala nutnost. Dozvdl jsem se, e je slunm
portrtistou a doke si za pr hodin vydlat dost
penz na to, aby mohl bt v lihu cel tden.
 Ml jsem svho asu fru penz, doktore.
Penze, to pro m nen problm. Mu jich mt zase
dost. Jene m vc jich mm, tm dl chlastm."
I on dobe vdl, e se vrt ke zpsobu ivo
ta, kter vedl, bez ohledu na to, co mu nabdneme
nebo co pro nj udlme.
Tito bezdomovci tud uinili nco, co lze po
vaovat za existenciln volbu. ivot, kter si zvo
lili, jim pin sv odmny. Jakmile se jim poda
pekonat poten odpor k podmnkm, v nich
se rozhodli t, zjist, e jsou zabezpeeni, vlast
n mnohem vc zabezpeeni ne vtina popula
ce, kter tce zpas, aby si udrela svj ivotn
standard bez sebemenho zajitn spchu. Tihle
lid napklad vd, e vude, v kadm menm
i vtm mst, existuj tulky, kter je pijmou
i nakrm a kde bude teplo, a u se stane cokoli, a
u trh s akciemi stoup nebo kles. Nemaj dn
obavy z nespchu a neomezuje je dn reim.
Jedinou jejich kadodenn povinnost je objevit se
vas k jdlu a jejich jedinm kolem je jednou td
n zajt na sociln ad pro podporu. Navc se au
tomaticky stvaj soust bratrstva - nepochybn
asto hatevho a nsilnickho, ale rovn tole
rantnho a asto zbavnho. Maj sice rzn ne
moci, ale veobecn nemocnice nen nikdy daleko
a lkask pe je zdarma.
Vtina z ns jen obtn pijm, e si nkdo
me tak zjevn nevbn zpsob ivota svobodn
zvolit. Jist, myslme si, s tmi, kdo si takovto i
vot vyberou, urit nen vechno v podku. Mus
trpt njakou nemoc nebo duevn poruchou, kte
r jejich volbu vysvtluje, a proto bychom je mli
litovat. Nebo, jak v sociln pracovnci, kte
pravideln do tchto tulk dochzej, zdej klien
tela pedstavuje samozejm obti netst, kter
dotyn sami nezavinili a kter je tedy zcela mimo
jejich kontrolu. Spolenost zastupovan sociln
mi pracovnky je proto mus zachrnit. A tak se
vybere nkolik tch nejdle setrvvajcch obyva
tel k takzvan reintegraci, co v praxi znamen, e
je pesthuj a obda nkolika stovkami liber, aby
si mohli nakoupit pedmty dlouhodob spote
by, bez nich je dnes lovk povaovn za chuase.
Vsledek si um kad snadno pedstavit. O msc
pozdji nen njemn za byt stle uhrazeno a p
spvek je dvno utracen, nikoli vak za ledniku i
mikrovlnnou troubu. Nkte z tch zkuenjch
bezdomovc byli takto reintegrovni u tikrt
nebo tyikrt, co jim pokad v hospod zajistilo
krtk, avak nesmrn slavn obdob obrovsk po
pularity na nklady daovch poplatnk.
km-li zde, e jejich volba je svobodn, nezna
men to, e ji povauji za dobrou nebo za moudrou.
Nen pochyb, e tito lid ij zcela parazitickm i
votem, piem nijak nepispvaj ke veobecnmu
blahu a zneuvaj tolerance spolenosti. Kdykoli
maj hlad, sta, aby se objevili v jdeln tulku,
kdykoli jsou nemocn, maj k dispozici nemocnici.
Jejich chovn je hluboce protispoleensk.
A tvrdm-li, e jejich volba je svobodn, ne
znamen to vbec, e je zcela bez vnjch vliv.
Vznamnou st socilnho kontextu tchto bez
domovc tvo spolenost pipraven od nich
nic nedat. Je vlastn pichystna podporovat je
v tom, aby se upjeli do bezvdom, dokonce a
k jist smrti. A vichni tito lid bez vjimky po
vauj za soust pirozenho a nemnnho du
vc, e spolenost m takovou povinnost. Kdy si
jdou pro sociln podporu, do jednoho kaj, e si
jdou pro vplatu".
ady tchto dentlmen ulic roziuje m dl
vt poet mladch lid prchajcch ze svch katas
troflnch domov, pro n rodina znamen jen
nemanelsk pvod, nkolik hrubinskch ne
vlastnch otc a naprostou absenci autority. Dne
n liberlov, jejich zzran velk v minulosti
k tto zoufal situaci tak bohat pispl, nm stle
opakuj, e spolenost (m mysl vldu) by mla
pro tyto uboky dlat jet vc. Nepedstavuj
vak nhodou bezdomovci, alespo v souasn
spolenosti, zvltn ppad zkona, kter popr
v formuloval jeden mj britsk kolega, podle n
ho utrpen soustavn pibv, aby doshlo pro
stedk dostupnch k jeho zmrnn? A nepibv
nhodou asocilnho chovn mrn k mnostv
omluv, kter pro n intelektulov vymlej?
 CO JE TO CHUDOBA?

Co chceme vyjdit, kdy ekneme chudoba? Jist

ne to, o em psali Dickens, Blake i Mayhew.*
Nikdo v Anglii dnes vn nepedpokld, e bu
de hladovt nebo t bez tekouc vody, lkask p
e, i snad dokonce bez televize. Pojet chudoby
bylo v prmyslovch zemch pedefinovno, tak
e kad na spodnm konci rozdlovn pjm je
takkajc chud z edn moci - je chud, protoe
m mn. A samozejm z pohledu takov logiky
lze odstranit chudobu jedin rovnostskm pe
rozdlovnm vekerho bohatstv - i kdyby spo
lenost nsledkem neho takovho mla jako ce
lek znan zchudnout.
Takov perozdlovn bylo clem socilnho
sttu. A pestoe stt na tento cl vynaloil astro
nomick stky, chud, i kdy jsou na tom pod
statn lpe a brno tradinmi mtky nejsou
chud vbec, jsou tu i nadle. Vymtit chudobu se
nepodailo. Dokud existuj bohat, pak tak muse
j existovat chud.

* Charles Dickens (1812-1870) a William Blake (1757-1827) -

vznamn anglit spisovatel; Henry Mayhew (1812-1887) -
novin, kter psal o ivot londnskch prostitutek, zlodj
a ebrk. [Pozn. pekl.]
 Samozejm e ij v bd - toto slovo vystihuje
situaci mnohem lpe ne chudoba -, a to navzdo
ry tomu, e od konce posledn svtov vlky dolo
k trojnsobnmu zven pjmu na hlavu, chud
nevyjmaje. Pro ij v takovch podmnkch, to
vyaduje vysvtlen - a kat tmto podmnkm
chudoba, tedy pouvat vraz mnohem vhodnj
pro Londn za as Mayhewa ne pro dnen rea
litu, nm brn pochopit, jak dalece se dl chu
dch" od t doby zmnil. Chud tu budeme mt
vdycky, o tom nen pochyb, ale oni dnes nejsou
chud onm tradinm zpsobem.
Chud Anglian maj krat a mn zdrav i
vot, ne je tomu u jejich spnjch spoluob
an. I kdybyste neznali statistick daje, patn
zdravotn stav chudch lid byste pi pleitostnm
pozorovn tvrt, kde ij, ve srovnn s tmi bo
hatmi okamit rozpoznali. U viktorint pozo
rovatel si vimli, e chud jsou v prmru o hlavu
men vinou dlouhodob patn vivy a tvrdch
ivotnch podmnek. Jene dvody dnench roz
dl ve zdravotnm stavu vbec nejsou ekonomic
k. V dnm ppad nen situace takov, e by si
chud nemohli dovolit lky i vivnou stravu, do
konce neij ani v pelidnnch domech bez socil
nho zazen jako za as Mayhewa, ani nepracuj
trnct vyerpvajcch hodin denn ve zkaenm
vzduchu dol i tovren. Epidemiologov odha
duj, e pinou rozdlu v prmrn dlce ivo
ta mezi tmi nejbohatmi a nej chudmi tdami
v Anglii je pedevm vt spoteba cigaret mezi
chudmi - nemluv o tom, e nruiv kouen
nen zadarmo.
Nechvaln znm je rovn skutenost, e dt
sk mrtnost je u nejni spoleensk tdy dva
krt vy ne u t nejvy. Dle je dtsk mrt
nost v ppad nemanelskch dt dvakrt vy
ne u dt manelskch a u nemanelskch dt
prudce narst s pdem na spoleenskm eb
ku. Tedy za plinou dtskou mrtnost me bt
rovn do znan mry zodpovdn sniujc se
poet manelstv, kter se u nejni spoleensk
vrstvy bl tm nule. ili nezabj chudoba sama
o sob, nbr ivotn styl. Nejastj pinou smr
ti mezi patncti- a tyiatyicetiletmi je dnes se
bevrada, piem poet sebevrah stoup nejstr
mji prv mezi tmi, kte ij ve svt spodiny,
ve svt doasnho nevlastnho rodiovstv, ve
svt, kde chovn nen omezovno zkonem ani
konvencemi.
Je mnohem snaz rozpoznat patn zdravotn
stav u nkoho, koho jste njakou dobu nevidli,
ne u nkoho, koho vdte denn, a tak i cizinec
doke vidt povahu urit spolenosti vtinou
mnohem jasnji ne ti, kdo v n ij. Kadch pr
msc k nm do nemocnice na ron st pij
dj lkai ze zem, jako jsou Filipny a Indie. Je fas
cinujc pozorovat jejich reakci na britskou bdu.
Zpotku bvaj bez vjimky nadeni p, j
se tde a okamit dostv kadmu bez ohledu
na jeho ekonomick postaven. Oni sami pochzej
z mst - Manily, Bombaje, Madrsu -, kde by mnoz
lid, kter vidme u ns v nemocnici, byli jednodue
ponechni svmu osudu, asto bez jakkoli pomo
ci. Imponuje jim, e nae pe je vc ne jen strikt
n lkask, e nikdo nezstane bez jdla, bez od
vu i bez pste, a dokonce ani bez zbavy. Zd
se jim zprvu, e tu existuje jaksi veejn agentura,
kter e tm kad mysliteln problm. Nkolik
tdn se domnvaj, e to ve pedstavuje vrchol ci
vilizace, zvl kdy si vzpomenou na horory doma.
Chudoba - jak ji znaj oni - zde byla odstranna.
Zanedlouho vak zanou mt nejasn stsnn
pocit. Jedna filipnsk lkaka se m zeptala, pro
tak mlo lid projevuje vdk za to, co se tu pro n
dl. K otzce ji piml jist narkoman, kter byl
po zkolabovn v dsledku nhodnho pedv
kovn heroinem pivezen k nm do nemocnice.
Jeho oivovn vyadovalo intenziyn pi a lkai
i sestry na nj museli dohlet celou noc. Jeho prv
n slova k doktorovi, kdy konen nabyl vdom,
byla: Ubal mi, kurva, cgo." Jeho panovan hru
bost nevychzela jen z njakho zmaten. I nadle
se k personlu choval, jako by ho snad unesli a dr
eli v nemocnici proti jeho vli, aby na nm moh
li provdt pokusy. Puste m u, kurva, vocu!"
Neprojevil za nic, co pro nj bylo uinno, ani se
bemen uznn, o vdku nemluv. Pokud se do
mnval, e mu lba pinesla nco dobrho, no tak
zkrtka dostal, co si pece zaslou.
Lkai z Bombaje, Madrsu i Manily pozoru
j toto chovn s otevenmi sty. Nejprve ped
pokldaj, e ped sebou maj statistick vjimky,
jaksi vbrov chyby, a e za njak as se se
tkaj s lepm a normlnjm vzorkem populace.
Postupn jim ale dochz, e to, co vid, je napros
to typick. Kdy je kad zskan vhoda prvem,
u tu nezbv msta pro dobr chovn, nato pro
vdk.
Jeden ppad za druhm je nut revidovat svj
prvotn pzniv nzor. Zanedlouho u maj zku
enosti se stovkou ppad a jejich nzor se pl
n zmnil. Minul tden ohromila lkae, kter
nedvno dorazil z Madrsu, ena tsn ped ti
ctkou, ji jsme pijali na zklad toho, co k nm
pacienty nejastji pivd, ili po zmrnm pe-
dvkovn. Stle dokola opakovala, e chce tento
svt opustit, e u ho m po krk.
Zaal jsem se j vyptvat. Tsn ped pedvko-
vnm jej bval ptel, otec jejho osmimsnho,
nejmladho dtte (to je te u matky dotynho),
rozmltil vstupn dvee a nsilm pronikl k n do
bytu. Zdevastoval veker nbytek, rozbil vechna
okna, ukradl edest liber a utrhl telefonn ru.
Je hrozn agresivn, doktore." Vyprvla mi,
e j bhem ty let, co s nm byla, zlomil palec, n
kolik eber a elist a jej obliej bylo mnohokrt
poteba set. Loni jsem na nj u musela zavo
lat policii."
Co se stalo pak?"
Zase jsem to obvinn sthla. Jeho matka tvr
dila, e se polep."
Dal jej problm spoval v tom, e byla u
v ptm tdnu thotenstv a dt nechtla.
 Chci se toho zbavit, doktore."
Kdo je otec?"
Byl jm samozejm jej bval agresivn ptel.
Take vs znsilnil?"
Ne."
Take jste se sexem dobrovoln souhlasila?"
Byla jsem jen oral, nebyla v tom dn ls
ka. Tohle dt je jako blesk z istho nebe, ani ne
vm, jak se to stalo."
Zeptal jsem se j, jestli povauje za dobr npad
mt pohlavn styk s muem, kter ji opakovan bil
a od nho se podle vlastnch slov chtla odlouit.
Kdy to je sloit, doktore. V ivot to prost
nkdy takhle chod."
Co o nm vlastn vdla, ne se s nm dala do
hromady? Potkala ho v klubu; okamit se k n na
sthoval, protoe neml kam jt. Ml dt s jinou
enou, ale ani ji, ani svho potomka nepodporoval.
Sedl kvli vloupn. Bral drogy. Nikdy nepraco
val, leda bokem. Samozejm j nikdy dn pen
ze nedal, naopak j zvratn vzrostly telefonn ty.
Ona se nikdy nevdala, ale mla u pedtm dv
dti. Prvn, osmilet dcera s n stle ila. Otcem
byl mu, kterho opustila, kdy zjistila, e sp
s dvanctiletmi dvaty. Jejm druhm dttem
byl syn, jeho otec byl idiot" a s nm se vyspala
jen jednou. Tohle dt, ktermu te bylo est, ilo
s tm idiotem" a ona u ho nikdy nevidla.
A co ji jej zkuenost nauila?
Nechci na to radi ani myslet. Ubytovac kan
cel po mn bude za tu kodu chtt penze, a j
dn nemm. Mm deprese, doktore, a jsem ne
astn. Chci jinam, nkam od nj pry."
Pozdji tho dne se ctila tak trochu osaml,
a tak zavolala svmu bvalmu pteli, a on ji pi
el navtvit.
Probral jsem jej ppad s onm lkaem, co ne
dvno dorazil z Madrsu a kter ml pocit, e pi
jel do svta lenc. Ani v nej divoejch snech ho
nenapadlo, e by to tady mohlo takhle chodit. Nic
s tm srovnatelnho v Madrsu neexistovalo. Ptal
se m, co bude s tm astnm prkem dl.
Najdou j nov byt. Koup j nov nbytek, tele
vizi a lednici, protoe je nepedstaviteln, aby dnes
byl nkdo tak chud. dn kody j nenatuj,
protoe je stejn neme zaplatit, a nebyla to ona,
kdo je zpsobil. On z toho vyvzne se zdravou k,
a jakmile se ona usad v novm byt, aby mu unik
la, pozve ho tam, on to tam zase rozmlt a pak j
najdou njak jin bydlen. Vlastn neexistuje nic,
co by mohla udlat, aby ji to pipravilo o povinnost
sttu opatit j bydlen, nakrmit ji a bavit ji."
Zeptal jsem se kolegy z Madrsu, jestli chu
doba je tm slovem, jm by popsal jej situaci.
Odpovdl, e nikoli, e cel problm tkv v tom,
e se nikdy neomezovala ve svm vlastnm cho
vn, e nem strach ani z hladu, ani z toho, e ji
odsoud vlastn rodie, soused nebo Bh. Jinmi
slovy, bda v Anglii nen ekonomick, ale duevn,
morln a kulturn.
asto beru nae lkae ze zem tetho sv
ta na krtkou prochzku od ns z nemocnice do
nedalekho vzen. Na tchto osmi stech metrech
se lovk me neuviteln pouit. Kdy je dob
r den - to znamen vhodn pro poznvac el -,
povaluje se tu ve karp sedm nebo osm hromdek
rozttnho skla (jet se nestalo, e by tu nkdy
dn nebyla, tedy krom toho nejnevldnjho
poas, kdy dokonce i ti nejvce zvisl na vykrd
n aut dokou sv choutky ovldnout).
Kad z tchto hromdek step pedstavu
je auto, do nho se nkdo vloupal," pouuji je.
Ztra tu budou dal, pokud to dovol poas."
Domky podl cesty jsou, jak je jen u obecnch
domk mon, docela slun. Mstn ady nako
nec pily na to, e nahnn lid do obrovskch, ne
foremnch, lecorbusierovskch betonovch sdli
byla chyba, a rozhodly se pro stavbu jednotlivch
dom. Jen nkolik oken je zabednnch. Ve srov
nn s tm, v em ij chud v Bombaji, Madrsu i
Manile, jsou tyto domky prostorn a luxusn. Kad
m malou travnatou pedzahrdku s ivm plotem
a mnohem vt dvorek vzadu a asi polovina z nich se
honos satelitem. Bohuel ob zahradn plochy jsou
tm stejn pln odpadk jako mstsk skldka.
km svm kolegm, e za tch bezmla devt
let, co tudy tyikrt tdn prochzm, jsem ani
jednou nevidl nikoho, kdo by se pokouel svou
zahradu vyistit. Vidl jsem ale plno lid odpadky
vyhazovat, a kdy mm obzvl tst, tak dokon
ce zahldnu, jak nkdo na autobusov zastvce
nco odhod na zem, i kdy stoj sotva pl metru
od odpadkovho koe.
 Pro si ty zahrdky nevyist?" pt se lka
z Bombaje.
Dobr otzka, vdy vlastn ve vtin tchto
dom ije alespo jedna osoba, kter m spoustu
asu. Kdykoli jsem tuto otzku poloil, byla odpo
v nachlup stejn. U jsem to hlsil mstn spr
v, ale nikdo nepiel. Zdej njemnci maj pocit,
e udrovat sv zahrdky ist je zleitost pro
najmatele, a nehodlaj dlat za obecn ad jeho
prci, i kdy to znamen, e se mus prodrat od
padky - co skuten mus. Na jednu stranu jim
msto neme kat, co maj dlat, a na druhou
stranu m vi nim nekonen povinnosti.
dm nae lkae ze zem tetho svta, aby si
odpadky ble prohldli. Zskaj tm pedstavu, e
dn Brit neuraz ani deset metr, ani by pitom
nekonzumoval nco nezdravho. Kad kov, ka
d trvnk, dokonce i kad strom je ozdoben oba
ly od okoldy i sky od rychlho oberstven.
Plechovky od piva a rznch nealkoholickch n
poj se povaluj v pkopech, na zhonech i na i
vch plotech. A kdy je ten sprvn den, tak do
konce spatme, jak nkdo odhazuje plechovku,
jej obsah prv zkonzumoval, asi jako pijk rus
k vodky odhazuje lhev.
Krom protispoleenskho chovn, jm je ka
d takov odhozen odpadku vrazem (tdn jich
jsou v prostoru pouhch osmi set metr odho
zeny stovky), m obrovsk mnostv potravin
konzumovanch na ulici hlub vznam. km
zahraninm lkam, e bhem svch nvtv
v bloskch domcnostech v tto oblasti, jich
jsem vykonal stovky, jsem nikdy - ani jedinkrt -
nezaznamenal njak stopy po vaen. Nejvce se
tto innosti blilo oht ji hotovch a zmraze
nch pokrm, obvykle v mikrovlnn troub. A ze
stejnho dvodu jsem ani nikdy nevidl, aby jdlo
fungovalo jako spoleensk aktivita - tedy pokud
za spoleensk chovn nepovaujeme to, kdy
spolu dva lid jdou po ulici a ukusuj hamburgry.
Tm nechci tvrdit, e bych nevidl nikoho jst
doma, naopak velmi asto pi m nvtv jed.
Jene sami, dokonce i za ptomnosti ostatnch le
n domcnosti, a navc nikdy ne u stolu, sesunou
se vdycky na gau ped televizi. Kad len do
mcnosti j podle svho vlastnho vrtochu a du.
Take dokonce ani v tak zkladn vci, jako je jd
lo, neexistuje dn sebekze, alej en imperativn
okamit impulz. Nen snad teba dodvat, e p
leitost k rozhovoru i k drunosti u spolenho
stolu je promarnna. Stravovn se stalo v Anglii
osamlou, chudou, odpornou, nekulturn a chvil
kovou zleitost.
dm hostujc lkae, aby porovnali obchody
v oblastech, kde ij chud bloi, s obchody, kde
ij chud pisthovalci z Indie. Je to velmi poun
srovnn. Obchody, kam chod nakupovat Indov,
jsou pln nej rozmanitjch lkavch erstvch
potravin, kter jsou navc v porovnn se super
markety pekvapiv levn. eny si s nkupy dla
j nesmrn starosti a vmaj si nepatrnch roz
dl. Tady dn polotovary neexistuj. Naproti
tomu obchody, kam chod vtinou bloi, nabze
j omezen vbr pedevm relativn drahch ho
tovch pokrm, k jejich pprav sta vtinou-
jen hork voda.
Rozdl mezi obma skupinami lid se ned vy
svtlit rozdly v pjmech, jeliko ty jsou zane
dbateln. Problm tu vbec nen chudoba. To,
e Indm zle na jejich kulinsk tradici a e
sv stravovac nvyky povauj za spoleenskou
udlost, co ukld povinnosti a nkdy vyadu
je i podzen osobnho zjmu, svd o celkovm
postoji k ivotu, kter jim asto navzdory nzkm
pjmm umouje stoupat po spoleenskm eb
ku. Je bohuel znepokojiv, e pirozen tou
ha dt pisthovalc pinleet k majoritn mst
n kultue zan vytvet indickou spodinu (tedy
pinejmenm, co se te mladch mu) a obliba
rychlho oberstven a veho, co s nm souvis, se
mezi nimi rychle .
Jakmile se toti takov ledabylost ve strav pro
mtne do vech sfr ivota, kdy se kad lidsk
chtn uspokoj s minimln snahou a bez jakch
koli povinnost, nen divu, e pak uvznou v bd.
Hrav ukazuji naim lkam z Indie a Filipn, e
vtina naich pacient m ke kadmu pote
n v ivot stejn postoj jako k rychlmu oberst
ven a chce je zskat nemn pomjiv a bez n
mahy. Nevyvjej dnou kulturn aktivitu, ji by
mohli nazvat svou vlastn, a jim samm pipad
jejich ivot beze smyslu. V socilnm stt nen
pouh peit spchem, jako je tomu, eknme,
v africkch mstech, a tud neme vyvolvat se-
bectu, kter je zkladn podmnkou k vlastnmu
zdokonalovn.
Neuplynou ani ti msce a m kolegov bez v
jimky zmn svj pvodn nzor, e sociln stt,
v tomto ppad Anglie, pedstavuje vrchol civi
lizace. Naopak, te v nm vid pinu nakaliv
a dotovan apatie nic ivoty tch, jim by daj
n ml pomhat. Uvdomuj si, e sociln stt,
kter se pi rozdlovn materiln pomoci ne
d morlnm sudkem, jen podporuje antisociln
egoismus. Duevn chudoba populace jim pipa
d dsivj ne bda, kterou znaj z domova. A to,
co vid, je samozejm o to hor, nebo by to mlo
bt lep. ivotn rove, kter poskytuje kad
mu dostatek stravy, by mla bt osvobozujc, ni
koli svazujc. Msto toho vytvoil sociln stt vel
kou kastu obyvatel, jim se ivot zastavil, kte u
nemaj v co doufat a eho se obvat ani nemohou
nic zskat i ztratit. Je to ivot zbaven smyslu.
Celkem vzato," komentoval to jeden filipn
sk lka, ivot v manilskch slumech je nakonec
lep." A to vykl lovk, jen neme mt o ivot
v Manile sebemen iluze.
Tito lkai proli stejnou cestou jako j, ale
v opanm smru. Kdy jsem ped ptadvaceti lety
jako mlad doktor pijel do Afriky, byl jsem zpr
vu vyden podmnkami, jak jsem nikdy ped
tm nezail. Pacienti se srden vadou uli osm
dest kilometr pod spalujcm sluncem, dorazili
nakonec tm bez dechu a s nateklma nohama,
jen aby byli oeteni - a pak se museli vrtit zase
pky dom. Hnisajc a podebrajc se rakovin
n ndory byly bnou zleitost. Bos lid se as
to nakazili tetanem od bleivce pobenho, kter
kladl vajka mezi jejich porann prsty na nohou.
Chodc tuberkulzn lidsk kostry. Dti utknut
zmijemi a dospl pokousni levharty. Vidl jsem
malomocn s uhnilmi nosy a lence, kte se pro
chzeli naz v pvalovch detch.
Dokonce i nehody tu byly pozoruhodn. V Tan
zanii jsem lil zrann, kte jednu takovou ne
hodu peili. Dolo k n, kdy nkladn auto - bez
brzd, jak je tu bn a za danch okolnost oek
van - zaalo sjdt pozptku po svahu, na kter
se snailo vyjet. Bylo pln pytl s kukuic, na nich
sedlo dvacet pasar vetn mnoha dt. Jak auto
ujdlo pozptku, nejdv spadli pasai, pak ku
kuice. Kdy jsem dorazil na msto netst, podl
cesty leelo deset mrtvch dt, vyrovnanch podle
velikosti hledn jako paly u varhan. Vechny
byly rozdrceny nebo udueny pytli kukuice, kter
na n spadly; pochmurn ironick smrt v zemi, kde
je tak chronick nedostatek potravin.
Politick moc v zemch, kde jsem pracoval,
byla svvoln, nevypoitateln a zkorumpovan.
V Tanzanii jste mohli poznat pedstavitele jedi
n a vemocn politick strany, Revolun strany
Tanzanie, u jen podle obvodu pasu. Tanzaan
jsou thl, funkcioni strany vypasen. Stranick
pedstavitel z na vesnice poslal jednoho mue do
vzen jen proto, e se s nm manelka dotynho
odmtla vyspat. V Nigrii pronajmala policie na
noc sv zbran ozbrojenm lupim.
Pesto nic z toho, co jsem vidl - ani chudoba,
ani nesnesiteln tlak -, nemlo takov devastuj
c dopad na lidskou osobnost jako n antidiskri-
minan sociln stt. Nikdy jsem nevidl takovou
ztrtu dstojnosti, takovou sebestednost, duev
n a citovou przdnotu, i dokonce naprostou ne
vdomost jak t, jich jsem kadodenn svdkem
v Anglii. Opanou cestou jsem se j i m kolegov
z Indie a Filipn dopracovali ke stejnmu dsn
mu zvru, e ta nejhor bda existuje v Anglii -
a nen to chudoba materiln, ale chudoba ducha.
 DL SVINK PRASATA?

Jet nedvno jsem se domnval, e okliv vzhled

naeho msta m na svdom Luftwaffe. Myslel
jsem si, e lacin a fdn vysokopodlan stavby,
je tolik hyzd panorama, byly postaveny z nut
nosti ve velkch zejcch drch, kter po sob za
nechaly bombardry typu Heinkel. V dtstv jsem
si asto hrval v oputnch leteckch krytech
v parcch, a akoli jsem se narodil nkolik let po
vlce, onen velk svtov por stle siln ovlivo
val pedstavivost britskch dt m generace.
Svj hlubok omyl jsem odhalil a v jednom ob
chod, jeho zdi byly ozdobeny velkmi fotogra
fiemi msta z doby ped druhou svtovou vlkou.
Bvalo to pkn msto, i kdy v ponkud nabub
elm, viktorinskm stylu. Kad budova vypo
vdala o vzdouvajc se - bezpochyby lehce pom
pzn a smn - mstsk hrdosti. Prmysl a prce
byly oslavovny sochaskm umnm a etn stav
by ve stylu eckch chrm a italskch renesan
nch palc vnely odlehen mezi jinak pevau
jc napodobeniny bentsk gotiky.
Proklet vlka," ulevil jsem si ped prodava
kou, kter byla ve vku, e by mohla ty star asy
pamatovat. Podvejte, jak to tady dnes vypad."
 Vlka?" podivila se. Vlka s tm nem nic
spolenho. To vechno radn."
Ukzalo se, e mstsk rada - lid zvolen jako
nai zstupci - napchala v 50. a 60. letech 20. sto
let ve mst mnohem vce kod ne Gringovo le
tectvo. Vskutku se jim podailo, a to dokonce i pro
ty, kdo neoplvaj vizulnm ctnm, petvoit po
hled na msto v hroziv muka.
Dlouhotrvajc architektonick vandalismus za
al odporem proti vemu, co pipomnalo viktorin
skou ru. V Britnii se tato nechu projevovala pe
devm po druh vlce, protoe najednou bylo nade
vi pochybnost zejm, jak hluboko nae zem ze
svho viktorinskho vrcholu svtov moci a vlivu
klesla. Takov padek se dal alespo z psychologic
kho hlediska lpe snet pi neutuchajcm a ne-
stoudnm oerovn nejen viktorinc samch,
ale tak vech jejich idel a vtvor.
Stal jsem se svdkem takovho zarejcho pro
jevu odporu i v na rodin. Mj otec komunista
vidl minulost v odpudivm svtle (zvl ve srov
nn s nevyhnutelnou porevolun slvou, kter
mla pijt), a pesto nakoupil bhem vlky nko
lik viktorinskch plten u Sothebys po deseti i
lincch za kus a uskladnil je na pd. (Komunist
nemusej nutn bt proti vyuvn doasnho po
klesu cen.) Jednoho dne roku 1960 se ale znieho
nic rozhodl, e tam zabraj moc msta - na rozdl
od ovocnch konzerv, kter tam za korejsk vlky
nahromadil v oekvn, e bude eskalovat ve tet
svtovou vlku, a kter sice zaaly explodovat, ale
jich se zbavit nechtl. A na jeden vechny obrazy
popadl a hodil do ohn, co jsem, pestoe mi bylo
teprve deset, u tehdy povaoval za hrozn barbar
stv. pnliv jsem ho prosil, a to nedl - a je
nkomu d, kdy se mu nelb - ale on, e ne, mu
sely bt znieny.
Tehdy existovala modernistick arogance nejen
vi viktorinsk minulosti, ale vi vem stale
tm, kter j pedchzela - ve mst byly streny
mnoh budovy z 18. stolet spolu s viktorinsk
mi a edvardinskmi*. Britt architekti konen
dohnali italskho futuristu Marinettiho, kter od
soudil vekerou minulost a poadoval, abychom
se od minulch dob naprosto odzli. Vysmval se
vem pedchozm stylm a uctval jen dva atributy
modern doby: rychlost a rozmry. Krom jinho
chtl napklad zasypat bentsk kanly a nahradit
tamj palce modernmi tovrnami.
Jene stejn tak jako byla Itlie za jeho ivota
technologicky zaostal, tak ani Britnie moder
nizujcch architekt nebyla u dlouho avantgar
dou a slva modernosti se u dvno pesunula do
Ameriky. Architekti se domnvali, e sama mo-
dernost je hodnota, kter pevyuje vechny ostat
n pednosti, a domnvali se, e dokou probu
dit nai zemi z jejho nostalgickho podimovn.
Chtli ji vthnout do 20. stolet tm, e vechny jej
kouty vypln nejmodernjm ze vech stavebnch
materil - elezobetonem. Ze stejnho dvodu,

* Obdob vldy (1901-1910) Edvarda VIL ( 1 8 4 1 - 1 9 1 0 ) ; edvar-

dinsk styl zahrnoval lta 1904-1919. [Pozn. pekl.]
krom mnoha jinch zloin, strhli elegantn vik
torinsk tepan ornamenty z budovy hlavnho
ndra s jeho ndhernou klenutou stechou nad
nstupiti a kolej iti. Namsto n zde vztyili bru-
talistickou konstrukci z oceli a surovho betonu,
kter zhy ztratil barvu, a to ve podle plnu, kte
r nakonec nebyl o nic praktitj i funknj
ne ten star.
Nae msto nebylo zdaleka vjimkou mezi
msty, je zachvtila bakuninovsk demolin ho
reka moderniztor (jak pravil Bakunin*, nutk
n niit je tak tvrm popudem). Dokonce ani
venkovsk msteka j neunikla: V Huntingdonu,
kde se narodil Oliver Cromwell, byl vybudovn
tak ohyzdn a nefunkn mstsk obchvat, e bylo
velmi obtn a nebezpen vbec do msta vj
dt nebo z nho vyjdt, a tak semechvaln pro
slavil, e jej studuj architekti a mstt plnovai
po celm svt jako odstraujc pklad. Estetick
dojem ze Shrewsbury, Darwinova rodit a msta,
jemu se po nkolik stolet dailo spn spojit ty
nej rozmanitj architektonick styly, take jeho
panorama jako celek bylo velkolepj ne souet
jeho st, byl znien hrstkou nepehldnutelnch
modernch kancelskch budov a vcepodlanch
parkovi. Bylo by pli deprimujc vyjmenov
vat vechna anglick msta a msteka zohyzdn
tmto pstupem.

M. A. Bakunin (1814-1876) - jeden ze zakladatel a ideolog

anarchismu. [Pozn. pekl.]
 Nejlpe vak ilustruj mylen tch, kte
v 50. a 60. letech 20. stolet pemnili panorama
britskch mst, obecn sdlit. Zde toti nov es
tetika a socialistick reformn zpal spojily sv sly,
aby vyprodukovaly mnohavrstevnou katastrofu.
Bien pensants* se po vlce jednomysln sho
dovali, e pedvlen britsk spolenost byla ne
omluviteln nespravedliv. Dlnick tda, kalo
se, byla nestoudn vykoisovna, co se proje
vovalo zejmna v nzkch pjmech a stsnnch
podmnkch bydlen. Mlo se za to, e progresiv
n da z pjmu (v jistm obdob doshla 95 %) na
prav sociln nerovnost a e odstrann chudin
skch tvrt a sttem dotovan rozshl vstavba
byt zlep kulturu bydlen.
Tihle reformtoi ze stedn vrstvy uvaovali
o chudob vlun ve fyzickch pojmech - nedo
statek potravin, nedostatek tepla, nedostatek pro
storu. Avak jak mohou lid sv ivoty zkvalitnit,
kdy jejich zkladn poteby jsou tak nedostaten
naplovny? Co me znamenat svoboda (pes
n tak se ptval mj otec) pi nedostatku slunho
bydlen? Jeliko spoleensk problmy jako zlo
in a kriminalita (brzy jsme objevili, e byly tepr
ve v plenkch) byly pitny vlun fyzickmu
strdn - za vechno me prosted, nikoli zlo
inci i delikventi - mla vstavba slunho bydle
n vechno vyeit.
Co to ale znamen slun bydlen? Sttn ed
nk Parker Morris nm poskytl odpov: urit
* Sprvn smlejc. [Pozn. pekl.]
nezbytn poet krychlovch metr ivotnho pro
storu na jednoho obyvatele. Ministerstvo pro byto
vou vstavbu pijalo na vekerou vstavbu sttnch
byt Morrisovy parametry, kter ovem urovaly
jen velikost, poet mstnost - a nic vc.
Za danch okolnost jen mlokoho pekvap, e
ve veejn bytov vstavb zaal pevaovat archi
tektonick styl (pokud se tomu vbec tak d kat)
vychzejc z nzor Le Corbusiera, a to pestoe
se u vdlo, jak katostrofln se projevil v Mar-
seilles, kde dostal volnou ruku. Byl to ten nej-
jednodu a nejlacinj prostedek, jak vyhovt
nyn ji posvtnm standardm Parkera Morrise.
Navc byl slavn architekt spznnou du byro
krat a mstskch plnova - byl toti tak vizio
nem a rdoby socilnm reformtorem. O Pai
jednou napsal: Pedstavte si vechny tyhle sta
r krmy, kter se dosud ily po zemi jako su
ch krusta, jak jsou odstranny a nahrazeny ob
rovskmi istmi krystaly skla, vypnajcmi se a
do tistametrov vky!" V tomto duchu byla pe
vn zstavba naeho msta, pedevm adov
dlnick domky, odstranna a nahrazena Le Cor-
busierovm vertiklnm mstem... koupajcm
se ve svtle a vzduchu". Mon nco svtla, nco
vzduchu!
Nikomu z ednk nepilo na mysl, e d
vaj odstranit mnohem vc ne jen suchou krus
tu. Pokud by tito reformtoi mli pravdu, pak by
lid, kte v takovch patnch podmnkch ili, na
n mli vzpomnat s hokost, a nikoli s nostalgi.
I kdy vezmeme v vahu rov ndech, jm ub
hajc as zahaluje nae vzpomnky, pak to, co mi
pacienti vyprvj o ulicch svho mld, reform
torm rozhodn za pravdu nedv.
Ano, v domech asto chybla zkladn hygienick
zazen, kter dnes bereme jako samozejmost -
vhodn vodovodn a plynov veden. adov dom
ky byly pecpan lidmi a vtina z nich nebyla z es
tetickho hlediska pli pvabn. Vichni se vak
shodovali, e npaditou pravou a lecjakm vylep
enm (dnes opodn probhaj tam, kde z tako
vho bydlen nco zstalo) se dalo vytvoit vc ne
adekvtn, ba dokonce pjemn bydlen, a to hlav
n bez likvidace spoleenstv, k n dolo po bezo
hledn demolici v 50. a 60. letech.
Ze slov mch pacient jasn vyplv, e na uli
cch kolem tchto ervench domk existoval jis
t pocit sounleitosti, e lid, kte ili jen nko
lik ulic odsud, u byli povaovni tm za cizince.
Bezpochyby s sebou tento pocit sounleitosti pi
nel jistou zkoprsost, ale rovn znamenal, e
na rozdl od dnench corbusierovskch neosob
nch sdli nebyl tehdej ivot permanentn vl
kou rozvnnch eg - tch zuivch obyvatel,
kter tvrci sociln politiky povauj za anonym
n, zamniteln sla, je mohou svoji individua
litu prosadit jedin asocilnm chovnm. Bojuji,
tud jsem.
Tento pocit sounleitosti, kter ovem dnes u
neexistuje, umonil lidem snet skuten strd
n - strdn, kter si nezpsobili sami, jak tomu
dnes tak asto bv. Pamatuji si na jednoho pa
cienta, kter popisoval s velm citem ulici, na
n bydlel jako dt - dokud", dodal, ns Adolf
Hitler nerozehnal". Jak obdivuhodnou hloubku
charakteru, kter si nestuje tv v tv netst,
tato slova vyjaduj! Dnes by obti takovho bom
bardovn nejdv obviovaly vldu za to, e vy
hlsila vlku nacistm.
Betonov sdlit byla vystavna (na Britnii)
v rekordnm tempu a kad, kdo chce na vlastn
oi vidt reductio ad absurdum* materialistick
a racionalistick koncepce lidskho ivota, nem
e udlat nic lepho ne jeden z dom na takovm
sdliti navtvit. Pedstava, e tst a blaho tvo
nkolik prostch fyzickch poteb, a tud je lze
jmnem spolenosti naplnovat a spravovat, je zde
deprimujcm zpsobem zesmovna.
Jene architekti si bohuel nedokzali ani spo
tat, e prostory mezi rozlehlmi, geometricky
tvarovanmi corbusierovskmi inovnmi domy
budou fungovat jako ventilan tunely, mnc
i ten nej slab vnek v uragn. Znm jednu starou
pan, kterou tam vichr porazil tolikrt, e se u ne
odvauje chodit na nkupy. Sama proda se zm
nila v dalho neptele. zk cesty pro p jsou
izolovan a patn osvtlen, aby tu nsilnci mli
usnadnnou prci. Dv z mch pacientek, kdy ly
na kliniku, byly na takov cest pro p znsiln
ny sotva sto metr odsud. Upozornn umstn
na trvnku kolem jednoho z tchto inovnch

* Redukovn a do absurdity; zesmnn. [Pozn. pekl.]

dom dodvalo tomuto mstu orwellovsk ndech,
ne je jeho obyvatel zlikvidovali: NEVSTUPUJTE
NA TRVNK. JE TU PRO POTEN VECH.
Pokud jde o samotn budovy, jsou ty hrzn
lecorbusierovsk jenom stroje na pevn" -
i kdy by se mon vce hodil vraz na pouhou
existenci". Pm linie a prav hly zde maj na
prostou pevahu - dn kivky, dn lehkov
n dekorativn ozdoby, dn zmkujc materi
ly, aby dodvaly trochu tepla oceli, sklu a betonu.
Neexistuje tu nic, co by Mies van der Rohe, dal
dikttor pevleen za architekta, odsoudil jako
estetickou spekulaci".
Co si obyvatel tchto blok o svch pbytcch
mysl? Vyjaduj svj nzor mo. Veker veej
n prostory a vtahy tchto dom jsou j tak sil
n prosyceny, e je jej zpach neodstraniteln.
A vechno, co se d rozbt, je dvno rozbito.
Obyvatel zdejch byt jsou naprosto izolo
vni. Jedin, co je spojuje, je hluk, asto znan,
kter neustle vytvej a kter pronik tenkmi
zdmi, stropy a podlahami. Jsou vtinou bez pr
ce a tm bez vzdln, nepizpsobili se ivo
tu a prci ve spolenosti ani nemaj dn zjmy.
Bydl zde svobodn matky, m je zarueno dal
zbdaen spoleenskho prosted pro jejich dti,
a v Britnii nyn nastupuje u druh generace dt,
je dn jin prosted neznaj.
V takovch podmnkch nelze vst obansk
ani kolektivn ivot, a tak tu neexistuje dn mo
del slunho chovn, zkonem je tu jen vrtoch
jednotlivce a ten, kdo je fyzicky nejsilnj a nej-
brutlnj, ten je tak tm, kdo udv krok a pravi
dla. Kdy jednu mou pacientku povsil jej rliv
ptel za kotnky z okna jejho bytu v jedenctm
pate, nikdo si toho neviml a nikdo ani nepova
oval za svou povinnost zashnout. Dokonce ani
ona sama si neuvdomovala, e by na jednn je
jho partnera bylo nco morln zavrenhodnho
(leda snad nepjemnho).
Kdy jednou jin mj pacient seplhal po zdi ze
svho bytu ve trnctm pate, podala m poli
cie, abych uril, m-li jeho chovn njak lka
sk vysvtlen. To, co jsem shledal, m pesvdi
lo, e dn mnich ijc na pouti nen osamlej
ne dotyn obyvatel anglickho sdlit.
Tento mu strvil posledn roky ivota fetov
nm lepidla ve svm byt. Kvli .neplacen t
mu byly zastaveny dodvky vody a elektiny. il
v neustl tm, pinav zvsy zataen. V byt u
neml ani kousek deva z nbytku, ale uprosted
obvacho pokoje - podle parametr Parkera Mor-
rise - stl star sud od nafty, v nm plil rzn
pedmty, aby mu nebylo zima. Jet tam doutna
ly uhlky posledn sti jeho postele.
Pro, tzal jsem se, shl po lan a slezl po vnj
zdi tto budovy?
Protoe pr se bl, e by ten ko na ohe mohl
zaplit cel byt, a tak si vlastn testoval nikovou
cestu.
A co na to ostatn obyvatel jeho bloku? Ptal
jsem se.
 Obliejem mu peltl lehce zmaten vraz. Na
co e se to ptm?
Do due britsk byrokracie nakonec pronikly
zl pedtuchy, e mon parametry Parkera Mor-
rise ke kultivovanmu ivotu ve mst nesta.
A een? Kulturn stediska.
I ta jsou ovem postavena z betonu. Jejich roz
lehl, ed a pochmurn mstnosti jsou nevytopi-
teln, nepjemn chladn, a to dokonce i v lt.
V suternu, kter by mohl slouit jako murna,
byly instalovny pingpongov stoly. Vechno, co
se dalo ukrst, bylo ukradeno, a u to bylo zlodji
k uitku, i nikoli, protoe se tu krade i kvli cvi
ku. Co by koneckonc lovk dlal s pingpongo-
vou skou, kdy nem doma pingpongov stl?
Brzy zaalo bt jasn, e recept Parker Morris plus
ping-pong tak nefunguje. Kulturn stediska se
stala mstem, kam si nezamstnan mladci a chro
nit schizofrenici chodili vymovat sociln dv
ky za marihuanu.
Kdy jsem sv nzory na tato sdlit vyjevil
jistmu britskmu architektovi - jemu v hlou
bi srdce pipisuji rovn st kolektivn viny za
tuto kalamitn situaci -, okamit vyplil: Jist,
ale dl svink prasata, anebo dlaj prasata svin
k?"
Hlubokomysln otzka, mon ta nejhlub, ja
kou lze poloit. Koneckonc mete pivst lupie
k obti, ale nemete ho donutit krst.
Uprosted jednoho obzvl odpornho sdli
t, kam jsem byl jednou zavoln - svobodn
matka tam chtla obtovat sv dt -, stl obytn
blok zeteln o nco mn otesn ne ty ostatn.
Bydleli v nm vhradn dchodci. Vypadalo to,
e bu u jim nezbvala dn energie na vanda
lismus, nebo k nmu prost neinklinuj. Paklie
Morrisovy parametry nebyly dostatenmi pod
mnkami pro slun bydlen, nebyly ani dostate
nmi podmnkami pro jeho opak.
Doel jsem k zvru, e skuten rozdl je v so
ciln politice, na jejm zklad jsou tyto ne
dostatkov byty, navzdory ti desetilet trvajc
konjunktue ve stavebnictv, pidlovny. V pod
mnkch nedostatku si spravedlnost d, aby
byly byty pidlovny podle stupn potebnosti,
a co by mohlo lpe dokazovat potebu ne socil
n patologie?
Nezamstnan svobodn matka se temi dtmi
od t otc, z nich ani jeden svho potomka nijak
nepodporuje, m pece vt nrok, je mnohem
potebnj ne zamstnan manelsk pr s jed
nm dttem, u nho se d oekvat, e se dok
e sm o sebe postarat. Mirabile dietu* zakrtko
jsme tu mli vt mnostv sociln patologie, ne
se dalo vtstnat do vech sdli, kter byla po ruce.
V sociln patologii bylo najednou zahjeno nco
jako zvod ve zbrojen: M nsiln chovn vi
ostatnm m vt palebn slu ne tv pokusy se
zabt.
Vsledky tto politiky jsou skuten bizarn.
Jeliko jsou sdlit dotovna, tou po takovm
* To se lehko ekne. [Pozn. pekl.]
bydlen kdekdo. Mstsk ady v roli pronajma
tel se k vyhazovn socilnch njemnk stav
u tradin velmi laxn, bez ohledu na to, jak se
dotyn chovaj nebo zda plat ini. sten to
dlaj proto, aby pilkaly pozornost k ideologic
km rozdlm mezi veejnm a soukromm sek
torem, samozejm ve prospch toho prvnho.
Na rozdl od bezcitnho, vykoisujcho majitele
domu, jemu jde jen o jeho vlastn prospch, po
skytuje mstsk ad benevolentn sociln slu
bu. Pro psychopaty je pak njemn smlouva k so
cilnmu bytu tot co pro profesory definitiva;
jen st si lze pedstavit lep vzvu k nezodpo
vdnmu chovn.
Zvltn, e tomu, co bylo a doposud pova
ovno za protispoleensk chovn, byla najed
nou poskytnuta podpora ve jmnu dal toleran
ce: je neppustn init morln soudy. Jeliko ale
ti, kte se kvli svmu vlastnmu chovn dost
vaj do postaven nejvce potebnch a byli uped
nostovni ped tmi, jim se toto nezdailo,
vznikl vlastn implicitn na hlavu postaven ofi
ciln rdoby morln soud, jeho zvrcenost je
evidentn ze dost pacient, abych podpoil je
jich dost o byt.
V tchto ednch listinch, vysvtluj mi pa
cienti, bych ml klst draz na jejich zvislost na
alkoholu nebo na drogch, na to, jakou maj v
bunou povahu a jak snadno napadaj lidi ko
lem sebe - nepochybn v dsledku nevhodnho
ubytovn. Ml bych zmnit jejich opakovan pe
dvkovn, dle to, e se uchyluj k nelegln zs
kanm sedativm, u en e mly nkolik potrat
a jsou popt thotn, e jejich ti posledn part
nei byli nsilnky a alkoholiky, e neovladateln
(nebo nezzen) szej a podobn. Ani v jedinm
ppad m nikdo nepodal, abych napsal, e je
slun, tvrd pracujc, estn oban, kter by byl
dobrm njemnkem. To by takovho lovka po
slalo rovnou na konec poadnku.
Tato zvrcen kritria, podle nich jsou sttn
byty v poslednch dvou i tech desetiletch pi
dlovny, jet poslila tendenci podporovanou
mnoha dalmi faktory dnen kultury ili ne
prosn narstajc procento mladch lid, kte
ij osamocen. Za vldy Margaret Thatcherov se
poet tch, kte jet nejsou v pokroilm vku,
a pesto ij sami, a svobodnch rodi v absolut
nch potech zdvojnsobil a tm se zdvojnso
bil i v pomru ke vem bytm. Takka denn se se
tkvm s osmncti- i devatenctiletm mladkem
bez prce, bez penz, bez dovednost, bez kvalifi
kace, bez rodinn podpory, bez duevnch schop
nost a pitom dostal na sttn traty byt. Bydlen
se stalo prvem a vlda m tud povinnost ubyto
vn poskytovat. Jestiie vak je ochotna tak uinit
jen za podmnky, e se lovk bude chovat pat
n nebo impulzivn, potom funguje v domcch
vztazch jako drdidlo. Jestlie se kad me
z domcch ptek vysthovat, me si tak dovolit
nechat kadou malichernou neshodu eskalovat a
do nenapravitelnho rozpadu.
Take dlaj prasata svink, anebo svink dl
prasata? Mm podezen, e mezi tm bude, jak
kval mj otec, dialektick vztah.
 ZTRACENI V GHETTU

Lidskou bytost, zvlt je-li inteligentn a citliv,

neme postihnout hor osud, ne kdy se dnes
narod do anglick chudinsk tvrti. Bude dlouho,
pomalu a intenzivn trpt na muidlech vynaleze
nch njakm sadistickm bostvem, z jeho ne
nvistnch spr takka nen niku.
A pesto tomu tak vdycky nebylo. Mj otec
se ped prvn svtovou vlkou v takov chudin
sk tvrti narodil. V jeho okol se kad osm dt
nedoilo prvnch narozenin. Jene v t zaostal
dob, kdy nkter londnsk dti nemly ani na
boty a do koly chodily asto bosy, onen blud
n kruh chudoby" teprve ekal na sv objeven.
Vldcm na zem tehdy jet nepilo na mysl,
e podmnky, do kterch se dt narod, by mly
navdy zpeetit jeho osud. A tak se mj otec, ui
teli povaovn za chytr dt, uil latinsky, fran
couzsky, nmecky, vzdlval se v matematice, p
rodnch vdch, v anglick literatue i v historii,
jako by ml vechny schopnosti, aby vstoupil do
proudu vy civilizace.
Kdy zemel, nael jsem v jeho pozstalosti
dvn uebnice. Byly tak nron a pedpoklda
ly takov sil, e by z nich dnes kadmu uiteli
vstvaly vlasy hrzou, o cch ani nemluv. Jene
mj otec, pestoe nikdy nikoho nechvlil a asto
podezral lidi z nejhor motivace, vzpomnal na
sv uitele s nejhlub ctou a lskou, protoe oni
nejen vyuovali, ale vnovali svj voln as inteli
gentnm chudm dtem, s nimi chodili do mu
ze a na koncerty, aby jim ukzali, e chudinsk
tvr nen cel svt. I tak mmu otci oteveli oi
pro existenci mnoha monost.
Dt, kter se narod v chudinsk tvrti dnes a je
stejn inteligentn jako mj otec, m m dl men
nadji takovho kantora vbec najt. Protoe
maj dnen uitel pedstavu, e je patn posu
zovat civilizaci, kulturu i ivotn styl podle nja
k hierarchie hodnot, popraj bu existenci, nebo
hodnotu vy civilizace a vlastn by ji ani nedo
kzali vysvtlit. Pro n u neexistuj dn vi
ny i hlubiny, podadnost i nadazenost, hloub
ka nebo povrchnost, existuje u jen pouh rozdl.
Dokonce pochybuj, zda lze sprvn i patn pst
nebo vytvet slovosled - nzor propagovan au
toritou profesora Stevena Pinkera, jeho populr
n Jazykov instinkt je kniha napsan samozej
m bez pravopisnch i gramatickch chyb. Dnen
uitel pedpokldaj, e dt z chudinsk tvrti je
kulturn zcela vybaveno prostedm, v nm ije.
Jeho stn projev je logicky pimen jeho pote
bm, jeho zliby jsou samozejm pijateln a ne
mou bt o nic hor i povrchnj ne jakkoli
jin. Nen tud dn dvod takov dt do ne
ho zasvcovat.
 Dt z chudinsk tvrti u nebude mt takov
kantory, jako ml mj otec, protoe vra v rovnost
kultur, dvno zaveden pedagogick ortodoxie, u
proskla do povdom cel populace. Obyvatel
dnench chudinskch tvrt jsou bezvhradn
pesvdeni o naprosto dostaten rovni svch
znalost i svho vlastnho kulturnho ivota bez
ohledu na jakoukoli normu. Moji star pacien
ti jet vrazem vzdlan" vyjaduj chvlu, ti
mlad u ne. Kdy byl mj otec jet mal dt,
nikdo nejene nepochyboval, e se m vzdlvat,
nikdo by se ani neodvil zpochybovat hodno
tu vzdln, jeho se mu dostvalo. Kdy dnes ale
uitel i rodie povauj veker projevy kultury
a lidskho poznn za rovnocenn, nevid dvod,
pro mrhat silami na tak rigorzn, obtn a ne
pirozen vzdln, jakho se dostalo mmu otci.
Vdy je to jedno. A navc, co je neppustn, by
takov snaha zase mohla zavst despotick stan
dard dleitosti a maskovala by hegemonii tradi
n elity, tm pdem by opt podrvala sebedvru
vtiny a posilovala sociln rozdly.
Bohuel je kultura chudinskch tvrt pro inte
ligentn dt z dlouhodobho hlediska hluboce ne
uspokojiv. Tragdie tkv v tom, e prmrn in
teligence je tady skuten zejm ni ne jinde,
a tak m mnoho inteligentnch lid smlu, kdy se
do nich narod. A my dlme vechno, abychom
zajistili, e se odtamtud nikdy nedostanou.
Oni si vak dve nebo pozdji uvdom, e na
prosted, kter je obklopuje, je nco divnho.
Nkte si to uvdom u v pubert, jin a kdy
zanou do koly chodit jejich vlastn dti. Mnoz
okolo tictky pociuj vgn nedostatek ehosi
a nedokou tomu pijt na kloub. Takovm nedo
statkem je toti totln absence neho, co by za
mstnvalo mysl, tedy krom kadodennho ply
nut jejich existence.
Vichni velmi dobe vme, e inteligentn dti,
kter kola nedoke dostaten zamstnat a je
jsou nuceny dokola opakovat osvojenou ltku,
protoe ji jejich pomalej spoluci jet nezvld
li, asto zanou vyruovat, zlobit, a dokonce se
z nich nkdy stvaj delikventi. Mlokdo si je vak
vdom, e tato destruktivn cesta pokrauje hlubo
ko do dosplosti. Jsou v ivot pern znudn,
protoe rove jejich inteligence je v pkrm roz
poru s prostedm, ve kterm ij, a asto e tento
problm tak, e ve svm osobnm ivot vyvolvaj
krize, jim by se dalo snadno vyhnout a kter jsou
naprosto pedvdateln. Duch, stejn jako pro
da, nesn vzduchoprzdno, a pokud si v dtstv
i dospvn nevypstujeme dn zjem, kter by
ns pohltil, je takov zjem brzy vytvoen materi
lem, kter je po ruce. lovk je tvorem, kter do
ke problmy vytvet stejn tak jako eit. Lep
krize ne nepetrit nuda pramenc z nedostatku
jakhokoli smyslu.
Navzdory oficilnmu poklonkovn ped to
leranc a rozmanitost ivota je smutnm faktem,
e kultura chudinskch tvrt je tvrd monolitick
a hluboce netolerantn. Dt, kter se sna vzept
jejm svodm, neme potat se sebemen pod
porou i obranou ze strany uitel i jinch do
splch, kte nyn stav svobodu a demokracii na
rovinu s vtinovou tyrani ghetta. Mnoz inteli
gentn pacienti mi vyprvli, e jakmile projevi
li ve kole sebemen zjem o uen, zakusili od
svch vrstevnk okamit vsmch, ostrakiza-
ci, nebo dokonce pmo ikanu. Jedna inteligentn
patnctilet dvka, kter se pedvkovala pi poku
su o sebevradu, se mi svila, e se j jej spoluci
neustle poklebuj a vn ji traj. Nadvaj mi,
e jsem pitom, protoe jsem chytr."
Uitel jsou dnes jen vzcn schopni takov dti
ochrnit, nato je podporovat, aby se nenecha
ly pohltit prostedm, kter je uvzn ve spoleen
skch podmnkch, do nich se narodily. Uitel
sami toti nekriticky pijali nzor, e sociln spra
vedlnost - znamenajc jen o mlo vc ne rovn
rozdlovn pjm - je summum bonm* lidsk
existence. Slyel jsem dokonce dva uitele vykl
dat, e sociln mobilita, kter posiluje existujc
hierarchii spolenosti, zrove brn v dosaen
sociln spravedlnosti, nebo nejni vrstvy zba
vuje radikl, a tm i potencilnch vdc. Take
dodvat dtti odvahu, aby se dokzalo vymanit
z ddictv nekonench telenovel, popu, bulvr
nho tisku, ze pny a chudoby a domcho nsil,
znamen v och mnoha uitel podporovat tdn
zradu. Rovn je to pohodln zbavuje navn zod
povdnosti za prospch jejich svenc.

* Nejvym dobrem. [Pozn. pekl.]

 Pesto se nkdy na tch nejmn pravdpodob
nch mstech objev dti s velmi odlinou ambi
c v porovnn se svmi neastnmi vrstevnky
a natst ne vichni uitel jsou pesvdeni, e
se dn dt nedoke vyprostit z chudinsk tvr
ti, pokud se z n nevyman vechny. }edna z mch
pacientek kupkladu zhy pojala lsku k fran
couzsk kultue a literatue (nikdy k nm do ne
mocnice nepijde bez njakho Huga, Balzaca i
Baudelaira, co je pravdpodobn asi tak jako po
tkat lednho medvda v dungli). U v tlm vku
se rozhodla, e bude studovat francouztinu na
univerzit, a mla tst - vezmeme-li v vahu
kolu, ji navtvovala -, e nala uitele, kter ji
od toho aktivn neodrazoval. Jene cena, kterou
musela v nenvistnm prosted zaplatit, byla ne
zmrn. Musela ve td sedt stranou a uprosted
neustlho nepodku a hluku si vytvoit svj
vlastn uzaven mikrosvt. Neustle se j posm
vali, utahovali si z n, vyhroovali j a poniovali ji.
Poklebovali se j, kdy ekala na autobus, nemla
dn kamardy a nakonec ji i sexuln obtova
li, protoe pohrdali jej lskou ke knihm. Do bytu
j schrnkou ve dvech hzeli exkrementy, jak je
u ns obvykl vyjadovat spoleensk nesouhlas.
Mon se jej nestupnosti dokonce trochu bli.
Akoli mla velk tst, e mla doma oba vlast
n rodie, s pochopenm se nesetkala. Pro nem
e bt jako vichni ostatn - a nechat je v t klidu?
Vdy ani lska k francouzsk literatue nevede
k lpe placenmu zamstnn.
 Dostala se na univerzitu a ti roky byla astn.
Poprv v ivot se setkala s lidmi, jejich duevn
svt sahal dl ne omezen zkuenost. Jej studijn
vsledky byly chvlyhodn, by nikterak vynikaj
c, nebo jak sama doznvala, chybla j originali
ta. Vdy chtla uit, domnvajc se, e nen vznee
nj posln ne probouzet mlde ke kulturnmu
bohatstv, o nm by jinak nemla ani potuchy.
Po absolvovn univerzity se z nedostatku finan
c musela vrtit k rodim.
Nedaleko si nala msto uitelky francouzti
ny, v podobn kole, do jak kdysi sama chodila.
Vrtila se tak zptky do svta, v nm vdomos
ti neplat vc ne ignorance a kde upozorovat na
chyby v pravopisu, i dokonce v chovn plat za
osobn urku, za nepijateln nsil vi egu. Co
si o sob vbec myslela - jak si vbec nkdo me
myslet, e m kat dtem, co se maj uit nebo co
maj dlat? (Dobr otzka, na ni se ned odpo
vdt, vte-li v rovnocennost veker lidsk in
nosti.) Znovu se j vysmvali, poklebovali se j
a poniovali ji, ani by mla sebemen monost
obrany. Nakonec se ji jeden z k - d-li se tak
to dotynho mladka popsat - pokusil znsilnit,
a tak ji pinutil k pedasnmu ukonen uitel
sk kariry.
Te u by vzala kadou prci, kter by ji vytrhla
z prosted podobnmu tomu, v nm se narodi
la. To ovem vyluuje pinejmenm tetinu zem
Velk Britnie. Ne se j poda uniknout, zsta
ne uvznna u svch rodi, zbavena monosti si
s nkm promluvit o nem, co ji zajm. Mon,
nkdy pochybuje, by vechno bylo mnohem lep
, kdyby se byla ve kole podvolila vtin, vdy
ji jej heroick bitva pinesla pouh ti roky oddy
chu od vnho trpen.
Jej ppad nen vbec ojedinl. Navzdory ob
rovskmu apartu sociln pe, je pohlcuje asi
ptinu nrodnho dchodu, zbv tak mlo i v
bec nic pro osmnctiletou dvku, kter za mnou
pila minul tden a kter s takovou odvahou
zpas, aby unikla ze svho chmurnho proste
d. Jej otec opilec kad den bil jej matku a asto
tak sv ti dti, a se konen rozhodl, e eho je
moc, toho je pli a nadobro je opustil. Uvolnn
msto po otci nanetst zaujal mlad bratr m pa
cientky, kter pokraoval v nsilnictv svho otce.
Mltil svou matku a jednou ostrm stepem ze
sklenice zpsobil m pacientce tak vn poran
n na ruce, e se z nho za dva roky dosud zcela ne-
vylila a nejsp se u ani nikdy nevyl.
A protoe lo o velmi energickou osobu, trvala
nejen na pivoln policie, ale rovn vznesla pro
ti svmu, tehdy trnctiletmu bratru obvinn.
Soudce ho vak podmnen zprostil viny. Matku
takov nedostatek rodinn solidarity vydsil nato
lik, e ji vyhodila z domu (bylo j estnct), aby se
pkn starala sama o sebe. Tm zhasly vechny jej
na mru dsivho prosted tak odvn plny -
chtla se dl vzdlvat a stt se prvnickou.
V estncti ji ovem sociln sprva povaova
la za pli starou na sirotinec a pli mladou na
samostatn sociln dvky a jedin ubytovn, kte
r j dokzali najt, byl pokoj v stavu na zaleo
vn kriminlnch ivl do spolenosti. Zatmco
jejmu bratrovi se dostalo od socilnch pracov
nk veker pe, ona zstala bez pomoci. Vdy
s n bylo vechno v podku. Jej spolubydlc
v on mezistanici pro kriminln ivly byla heroi
nov feaka a profesionln zlodjka.
Jeliko vak m pacientka oplvala inteligenc
stejn jako rozhodnost, nastoupila jako kancel
sk sla v mstn advoktn kanceli. Tm pdem
ale musela zat njemn za svj uboh krcl hra
dit v pln vi a jej prosby o obecn byt byly od
mtny na zklad toho, e u adekvtn ubyto
vn m a e tak jako tak nen zpsobil starat se
o sv vlastn zleitosti. Zskat finann podporu
pro denn studium bylo zcela nernysliteln, pro
toe by se odchodem ze zamstnn stala v och
ad mysln nezamstnanou, a tm i bez prva
na podporu. Ovem kdyby se nhodou rozhodla
othotnt, pak by finann podpora byla po ruce,
a to velmi tdr.
Pouen z jejho pbhu by jen sotva mohlo
bt jasnj. Za prv, v tomto prosted se povau
je povinnost neinformovat ady za nadazenou
ublen na tle. Za druh, ady samy povaova
ly tok proti jej osob za nehodn serizn pozor
nosti. Za tet, spolenost j odmtla pomoci unik
nout z podmnek, do nich se narodila. Zachzet
s n jako s ppadem, kter vyaduje zaslouilou
pozornost, by v dsledku znamenalo, e existuj
tak ppady, kter si velkou pozornost nedaj.
A prohlsit, e existuj ppady, kter si pozornost
nezasluhuj, by se rovnalo piznn, e jeden zp
sob ivota je lep - morln, ekonomicky, kultur
n, duevn - ne druh. A to je mylenka natolik
nepijateln, e mus bt za kadou cenu dre
na v patinch mezch, jinak by se cel ideologie
modernho vzdlvn a sociln politiky zhrou
tila. Jist, lze tvrdit, e ducha m pacientky (stle
ji neopout rozhodnut stt se prvnickou) zoce
lil pedevm nedostatek pomoci ze strany spole
nosti, jene to je pece odpovdna zcela jinou otz
ku a krom toho je to na mj vkus trochu drsn.
Ob svm zpsobem pozoruhodn dvky,
o nich jsem se prv zmnil, alespo na okamik
zahldly jin, lep svt, by se ani jedn dosud ne
podailo do nj proniknout. Ob si ji v tlm vku
uvdomily, e kultura chudinskch tvrt k uspo
kojen nesta -, jak a pro jim to dolo, u si ani
jedna nepamatovala.
U vtiny mch inteligentnch pacient doch
z k prozen mnohem pozdji - kdy u je jim
pes ticet a vzruen z mld je to tam, zanaj si
stovat na vgn, neutuchajc a hlubokou nespo
kojenost se svm dosavadnm ivotem. V chudin
skch tvrtch jsou mui a eny za svm zenitem
u kolem ptadvaceti. Jejich osobn ivoty jsou ne
uspodan, mm-li to vyjdit mrn, mui se
stali otci dt, s nimi maj jen minimln i nulo
v kontakt, a eny, pli zamstnan plnnm m
dl panovanjch poadavk dorstajcch dt,
se dou ve patn placenm, nudnm a nestlm
zamstnn. Poet nemanelskch dt v Britnii
nedvno pekonal hranici 40 %, a akoli jsou pi
vtin porod stle uvdna jmna obou rodi,
vztahy mezi partnery jsou m dl mn stabiln.
Rzn zbava, kter se mum i enm kdysi zd
la bt tak pitaliv - a vlastn jedinm smyslem
ivota - se u takovou nejev. Pozoruji, jak jsou
pacienti apatit, podrdn a rozladn. Te u
jsou ve vleku svch sebedestruktivnch, antisocil-
nch a iracionlnch nvyk. Opjej se a poutj
se do nesmyslnch hdek, opoutj prci, ani by
si to mohli dovolit, zadluuj se kvli zbytenos
tem, udruj si oividn katastrofln vztahy a st
huj se jinam, jako by jejich problm padal se stn,
kter je obklopuj.
Diagnzou je nuda, velmi podceovan faktor
pi vysvtlovn nedoucho lidskho chovn.
Jakmile toto slovo padne, zuiv po nm chap
nou a nsleduje leva, protoe okamit rozpo
znali, o co jde, akoli je to dve ani nenapadlo. No
jist, nud se - nud se kadm coulem.
Jene pro se nud, ptaj se m. Odpov je jed
noduch - nikdy nepouili svou inteligenci na pr
ci, osobn ivot i voln as. A inteligence je zetel
nou nevhodou, nen-li vyuvna, zane lovka
srat. Kdy pezkoumaj svj ivotn pbh, popr
v v ivot zjiuj, e si v kadm okamiku vybrali
cestu nejmenho odporu, cestu nejmn namha
vou. Nikdy je nikdo nevedl, nebo vichni byli za
jedno, e kad cesta je stejn. Nikdy nepochopili,
e ivot probh jako souvisl dj, a ne jako ada
nesouvisejcch okamik, jenom vce i mn p
jemnch, ale postupn m dl navnjch a mn
uspokojivch, pokud nemaj el a smr.
Jejich vynucen vzdln se zdlo bt zcela bez
vznamn. Nic z toho, co jim jejich rodie i ui
tel ekli, nic z toho, co pijali z prosted kolem
sebe, je nevedlo k pedpokladu, e jejich pote
n snaha i absence ve kole bude mt vliv na jejich
ivot. Zamstnn, do nho tak brzo nastoupili, si
vybrali vhradn s ohledem na penze, aby mli na
okamit povyraen. Vztahy s opanm pohla
vm vytveli nevyzpytateln, bez jedin mylen
ky na budoucnost. Dti se jim rodily jako nstroje,
bu k nprav pokozench vztah, i k naplnn
citov a duchovn przdnoty a brzy se ukzalo, e
ani v jednom ohledu nevyhovuj. Sv ptele tepr
ve te zaali vnmat jako nudn osoby s ni in
teligenc. A kdy konen v ivot zatouili unik
nout umlm, autostimulovanm krizm, kter je
u dl nebavily, trp nezastranou navou ze ivo
ta, taedium vitae* chudinskch tvrt.
Inteligence samozejm nen jedinou kvalitou,
kterou novodob kultura chudinskch tvrt trest.
Tm kad projev jemnjch cit, kad nznak
slabosti, kad pokus sthnout se do soukrom sv
ho svta je nemilosrdn porn a vykoisovn.
Kultivovan chovn, slun vyjadovn, intelek
tuln zjem, odmtn hrubosti i protest proti po
hazovn odpadk jsou vystaveny vsmchu a ne-

* Omrzelost ivotem. [Pozn. pekl.]

ustalmu zostuzovn. K normlnmu slunmu
chovn je tady zapoteb odvahy a nkdy dokon
ce i hrdinstv.
Jedna m pacientka, korpuletn padestnice,
kterou by kdysi nazvali starou pannou, je na
prosto nekodn a vlastn velmi citliv ena. Je tak
plach, e sta drsnj slovo a propukne v pl.
Neustle se mi omlouv za nesnze, je mi do
mnle psob u jen svou existenc, a nikdy se mi
nepodailo ji pesvdit o opaku.
Nen snad teba pipomnat, e ivot takovho
lovka v chudinsk tvrti je pro nj kadodenn
non mra. Dti z ulice, jakmile je nucena vyth
nout paty, se j neustle poklebuj a do schrn
ky na dopisy na dvech j pro legraci strkaj ex
krementy. U dvno se pestala doadovat u jejich
matek pomoci, jeliko ty jsou vdycky na stran
svch potomk a kadou vtku vi jejich chov
n povauj za osobn urku. Msto aby pokra
ly sv ratolesti, jet j vyhrouj dalm nsilm.
Neutuchajc kodolib komente v tisku, v roz
hlase a televizi pi kadm pochyben ad a pro
fes, ani by se v nich objevila tak kritika pacha
tel, pispv nejen k tomu, e zakrnla schopnost
sebekritiky, ale tak k tomu, e lid neustle hle
daj pinu nespokojenosti a trestn innosti ve
vnjm svt, a nikoli sami u sebe. Vox populi,
vox dei - piem kad je bohem ve svm vlast
nm panteonu.
M pacientka je samozejm snadnou koist
pro lupie a zlodje. Jen za posledn rok ji vykradli
ptkrt a na ulici byla za stejnou dobu okradena
tikrt, a to dokonce dvakrt v ptomnosti kolem
jdoucho.
Takov osoba neme od ad oekvat dn
soucit. Policie j nkolikrt sdlila, e si za to me
sama, protoe lovk jako ona by neml t na ta
kovmto mst. Jinmi slovy, ulice bychom mli
ponechat na pospas chulignm, vandalm a zlo
djm, aby se tu v klidu mohli vnovat sv nevy
hnuteln profesi, a na povinnost je, abychom se
jim vyhbali. Stt u zejm nem povinnost zaji
ovat bezpenost veejnch ulic.
Za tchto okolnost je slunost tm synony
mem zranitelnosti, a ady s n dokonce ani ne-
sympatizuj. Jin moje pacientka, mlad ena bez
honn povahy ze slun dlnick rodiny, kter se
u vzdala veker nadje, e si nkdy najde vhod
nho manela, m v tomto ohledu ostatn katast
rofln, le naprosto typickou zkuenost. Rozhodla
se tedy t jako star panna a svj ivot zasvti
la zchran zatoulanch zvat. Jej dm stl bo
huel v ulici, kde se nachzej obecn domy, kte
r byly postupn oputny po opakovanm toku
vandal a nyn mly okna a dvee zatlueny. Ulice
se poslze stala mstem schzek drogovch deale
r, kte bez vhn vnikali do domu m pacient
ky, aby si zatelefonovali (a uetili za hovory ze
svch mobilnch telefon) a mohli si tak dopt
nco k jdlu z jejch zsob. Lezli j do domu, do
konce i kdy byla doma, vysmvali se j a pokle
bovali se jej neschopnosti se brnit a vyhroovali
j smrt, obrt-li se na policii. Brzy se jejm nejvt-
m vdajem staly horentn telefonn ty.
Nakonec pece jen navtvila policii i ubytovac
ad. Bylo j eeno, e si m koupit hldacho psa.
Uposlechla jejich rady, ale nijak j to nepomohlo,
psa si sice oblbila, ale on si zase oblbil drogov
dealery, kte ho krmili rznmi pamlsky.
Dotyn podala ubytovac ad, aby j pid
lili bydlen nkde jinde. Nejprve - to znamen po
dvou letech - jej poadavek zamtli, protoe pro
jej dost neshledali dostaten zvan dvody.
Kdy nakonec souhlasili, e j njak jin bydlen
najdou, nabdli j byt, v nm vak nesmla dret
zvata. M pacientka marn vysvtlovala, e m
psa, jedinho milovanho tvora na svt, co by
okamit pochopil kad, kdo by s n ztratil ales
po pr slov. ednci vak byli neoblomn: Berte,
nebo nechte bt. Marn poukazovala na to, e pr
v oni j poradili, aby si psa podila. Argumentace
adu znla: jestlie to mysl vn a chce se ze
svho souasnho pekla, jak k, vysthovat, jis
t vezme zavdk, co se nabz. Koneckonc sta ti
sce britskch otc opustily sv potomky bez je
dinho zavhn. Co m vlastn znamenat tenhle
sentimentln povyk kvli tupmu zveti?
ivot v britskch chudinskch tvrtch uka
zuje, co se stane, kdy vtina spolenosti, ady
nevyjmaje, ztrat vekerou vru v hierarchii hod
not. M to nejrznj patologick dopady: Tam,
kde vdomosti nejsou upednostovny ped
nevdomostmi a vy kultura ped ni, trp
inteligentn a citliv lid naprostou ztrtou smyslu
ivota. Inteligentn ni sami sebe, citliv jsou zou
fal. A kde nen pstovna, povzbuzovna, podpo
rovna a chrnna slunost, tam zavldne brutali
ta. Neptomnost norem, jak poznamenal Ortega
y Gasset*, je potkem barbarstv a dnen Britnie
se u nachz daleko za startovac rou.

* Jos Ortega y Gasset (1883-1955) - panlsk filozof, socio

log, estetik a esejista; zakladatel tzv. madridsk filozofick ko
ly. [Pozn. pekl.]
 A TAK KOLEM NS
KAD DEN UMRAJ

Lednov soud s Mari Therese Kouaovou a je

jm milencem Carlem Manningem, kte byli ob
vinni z vrady sv osmilet svenkyn Anny
Climbieov, zpsobil v Anglii senzaci nejen pro
to, e patolog, kter provedl pitvu, ped soudem
prohlsil, e to byl jeden z nej stranjch ppad
tranho dtte, jak kdy vidl, ale pedevm kvli
neuviteln nekvalifikovanosti a ustraenosti stt
nch ednk, jejich kolem je takov zachzen
odhalovat a pedchzet mu.
Snad by ns nemlo pekvapovat, e schopnos
ti naich sttnch ednk upadaj s tm, jak upad
veobecn rove vzdln nroda, ovem v tom
to ppad ady jednaly s tak zarejcm nedostat
kem zdravho rozumu, e se za tm mus skrvat
nco jinho ne pouh neznalost. Abych lehce para
frzoval doktora Johnsona*, takov hloupost v p
rod zkrtka neexistuje. Na n je teba pracovat nebo
j zmrn doshnout. Jako obvykle musme hledat
vysvtlen ve zhoubnm vlivu nesprvnch nzor.

Samuel Johnson (1709-1784) - filolog, satirik, bsnk a prozaik.

Autor prvn normy spisovn anglitiny A Dictionary ofthe Eng-
lish Language. [Pozn. pekl.]
 Anna Climbieov zemela na podchlazen
v noru 1999. Jej tlko vykazovalo 128 stop po
nsil, zpsobenm koenmi opasky, kovovmi
ramnky na aty, etzem od kola a kladivem. Mla
popleniny od cigaret a znmky opaen horkou
vodou. Jej prsty byly poezan iletkami. est m
sc musela spt ve van v ernm plastovm pyt
li na odpadky (msto obleen) a nkdy byla po
nechvna tyiadvacet hodin ve studen vod se
svzanma rukama a nohama. Byla vyzbl hla
dy; ohnut noky mla tak strnul, e kdy ji den
ped smrt pijali do nemocnice, nemohli j je ani
narovnat.
Nelo tu vak o to, e by na Annin hrozn stav
nikdo nikoho neupozornil. Bhem nkolika m
sc ped smrt ji do nemocnice pijali u dvakrt
a lkai upozornili peovatelskou slubu nejmn
estkrt, e je dve trno, i policie byla na p
pad nkolikrt upozornna. Nikdo vak nehnul
ani prstem.
Marie Therese Kouaov pochzela z Pobe
slonoviny, byla francouzskou obankou a vti
nu ivota proila ve Francii. Obas se na Pobe
slonoviny vracela a snaila se pesvdit nkoho
z pbuznch, aby j svil sv dt, e je vycho
v v Evrop a zajist mu lep budoucnost, ne ja
kou mu, podle jejch slov, nabz zpadn Afrika.
Tvrdila, e m skvle placen msto na letiti
Charlese de Gaulla v Pai.
Dti, kter j byly postupn svovny do pe,
ve skutenosti potebovala k erpn pspvk od
sociln pe, nejprve ve Francii a pozdji v Anglii.
S Annou se pesthovala do Anglie, protoe fran
couzsk ady od n poadovaly nhradu ve vi
1 500 liber, kter vyinkasovala jako podporu, na
ni nemla nrok. Pi pjezdu do Anglie j byla
okamit pidlena podpora, shodou okolnost
dalch 1 500 liber.
Kdy j penze doly, seznmila se s idiem
autobusu, jm cestovala, podivnm a osamlm
mladkem z Karibiku jmnem Carl Manning. Byl
to lovk postien autismem, ztracen existence,
jeho zajmaly pouze autobusov linky a interne
tov pornografie. Okamit se k nmu nasthovala.
Je mon, e se pak u nich spolen vyvinu
la zvltn psychick porucha znm jako folie
deux, ji poprv popsali dva francouzt psychiat
i v 19. stolet. V tomto stavu dva lid, kte jsou
na sob zvisl a jsou v neobvykle tsnm kontak
tu, nakonec zanou spolen sdlet stejn bludy.
Pvodcem takovch blud obvykle bv ten, kdo
je silnj osobnost, m vy inteligenci a kdo je
o svch bludech naprosto neotesiteln pesvd
en. Ten druh, mn inteligentn lovk toho
prvnho nsleduje, protoe nem slu, aby se ubr
nil. Jakmile se od sebe tito dva oddl, pestane ten
se slab osobnost pedchozm bludm vit.
Kouaov - mnohem silnj osobnost ne Man
ning - jej potebovala, ml toti byt a ona nemla
kde hlavu sloit; Manning poteboval Kouaovou,
protoe se stala krom prostitutek jedinou enou,
s n kdy ml sexuln vztah. Kdy Kouaov zaala
vit, e Anna je posedl blem, Manning pij
mal, co kala, a pipojil se k jejm snahm sata
na z Anny vyhnat. Vzali ji k nkolika fundamen
talistickm pastorm, kte provdli exorcismus,
a prv v den ped Anninou smrt si taxik, kte
r je k jednomu takovmu exorcistovi vezl, viml,
e Anna je st pi vdom. Trval na tom, e ji od
veze na ambulanci, odkud byla pevezena do ne
mocnice, kde zemela.
Chovn obou obalovanch ped soudem dia
gnzu folie deux podporuje. Manning byl tich
a pijal svou vinu. Kouaov drela v rukou Bibli
a asto musela bt odvedena z lavice obalova
nch kvli svm nboenskm vlevm. Chovala
se jako skuten blzen.
Dva vzdlen pbuzn Kouaov, kte ij v Ang
lii, pi vpovdi uvedli, e se na Annin stav sna
ili sociln pracovnky upozornit. Marn. Opat
rovnici, kter se o Annu starala, kdy si Kouaov
nala prci, jej celkov stav, jej pomoovn a r
my na ki vydsily natolik, e ji odvedla do ne
mocnice. Tam se Kouaov podailo pesvdit
zkuenou lkaku, e hlavn pinou vekerch
Anninch problm je svrab. Kouaov tvrdila, e
Anna ke rmm pila v dsledku toho, jak moc
se drbala, aby si ulevila od svdn.
O devt dn pozdji vak bere Annu do jin ne
mocnice u sama Kouaov. Tam tvrd, e opae-
niny od hork vody na Annin hlavice pochzej
od toho, e se sama polila vodou, kdy se jako
len pokouela zbavit svdn. Lkai a sestry se
tentokrt u ale obalamutit nedali. Vimli si nejen
Anninch erstvch ran, ale rovn jejho dlouho
dob podvyivenho tla a npadnm rozporem
mezi hadry, kter mla na sob, a pelivm vzhle
dem eny, o n se domnvali, e je jej matkou.
Pokrm hltala, jako by nebyla zvykl na dostatek
jdla, co ostatn nebyla. Zamstnanci nemocnice
si vimli, e se zaala pomoovat pokad, jakmi
le se dozvdla, e ji tato ena navtv, a jedna ses
tra nahlsila, e pi pchodu Kouaov stla v po
zoru a tsla se.
Annina oetujc lkaka o svm dvodnm
podezen informovala sociln pracovnky a poli
cii. Sociln pracovnice a policistka (ob ern ple
ti), kter dostaly Annin ppad na starosti, doslo
va mahem lkaino podezen bez dostatenho
proeten ppadu zamtly, nebo4uvily vysvt
lenm Kouaov - pedevm tomu, e Anna m
svrab, jen je pinou vech jejch pot. Dotyn
sociln pracovnice a policistka se nepodvaly ani
na dt, ani na fotografie, jimi nemocnice Annin
stav zdokumentovala. Trvaly na tom, e Anna m
bt vrcena zpt do pe (pokud to tak lze vyjd
it) Kouaov - sociln pracovnice vysvtlila An
nin zjevn strach z Kouaov jako projev hlubok
ho respektu, kter afrokaribsk dti chovaj vi
starm a zkuenjm lidem. To, e Pobe slono
viny le v zpadn Africe, a nikoli v Karibiku, do
tyn sociln pracovnici zejm nevadilo, jeliko
jej multikulturalismus oividn vychzel z tuhch
ideologickch stereotyp.
 Kdy Annina oetujc lkaka zjistila, e bylo
dvtko Kouaov vrceno, napsala socilnm
adm dva dopisy, v nich vyjdila sv nejhlub-
obavy o bezpe dtte, a tak dotyn instituce
vyslaly do Manningova bytu stejnou sociln pra
covnici, kter jenom zjistila, e byt pecpan je, ale
ist. To bylo tak to jedin, co dle jejho nzo
ru stlo za poznmku. Tou dobou u Annu dreli
v noci ve van a pravideln ji tloukli (nejen) kladi
vem do prst u nohou. Manning si poznamen
val do denku, e Anna si sv porann zpsobila
sama, v dsledku svho arodjnictv".
Zmnn sociln pracovnice ani policistka se
tam u nikdy nevrtily. Chab se ospravedlo
valy tm, e maj strach, e od Anny chyt svrab.
Nakonec Kouaov sama dotynou sociln pra
covnici navtvila s tvrzenm, e Manning Annu
sexuln obtuje, ale krtce nato sv obvinn
zase sthla. Sociln pracovnice a policistka usou
dily, e lo jen o manvr, aby Kouaov zskala
mnohem prostornj byt, a pi svm eten se
Annou oividn nijak nezabvaly.
O dva msce pozdji byla Anna mrtv.
Tento ppad pirozen vyvolal mnostv ko
ment, kter se vtinou vbec netkaly hlavn
ho problmu. Dotyn sociln pracovnice a po
licistka se staly obtnmi bernky, tak to alespo
oznaoval Guardian - hlsn trouba britskch le
vicovch liberl. Skutenm problmem pr
byl nedostatek financ; sociln pracovnci jsou
pli pepracovni a patn placeni, aby mohli
vykonvat svou prci dobe. Je a neuviteln,
jak se dnes tm ze veho dl poadavek na vy
mzdu.
Jist bval sociln pracovnk vak do Guardia-
nu napsal, e hlavnm problmem je ideologie,
pedevm pi kolen socilnch pracovnk. Zde
samozejm trefil hebek na hlaviku. Rasov
otzka a oficiln postoj k n se propltaly ppa
dem Anny Climbieov jako pohebn alozpv.
Tak rychle pronikla politick korektnost do na
ich instituc a dnes si v otzkch rasy doslova ni
kdo nedoke zachovat chladnou hlavu. Instituce
socilnho zabezpeen se rasou zabvaj v takov
me, e to hrani s posedlost. Oficiln antira-
sismus dodal rasovm otzkm kardinln dle
itost, ji dosud postrdaly. Sociln instituce dl
lidi na rasov skupiny kvli statistickm elm
tak puntiksky, e jsem nco takovho naposle
dy poznal ped tvrtstoletm bhem svho krtk
ho pobytu v apartheidem rozdlen Jin Africe.
U nen mon, i dokonce douc, aby lid v so
cilnch slubch pracovali nestrann od ppadu
k ppadu, jak to situace vyaduje, a to bez raso
vch pedsudk (nakolik je to v lidskch silch).
Nedvno jsem od na nemocnice dostal pozvn
ku do kurzu o rasovm povdom, kter vychzel
z pedpokladu, e nejhorm a nej nebezpenj
m rasistou je lka ijc v iluzi, e l vechny
pacienty stejn, tedy podle svch nejlepch schop
nost. Jete ten kurz o rasovm povdom ne
byl (zatm) povinn, ale jeden mj ptel prvnk,
kter se nedvno stal soudcem, u musel projt ta
kovm kurzem pro nov zvolen soudce a byl o v
kendu zadrovn v ountlm venkovskm hotl
ku na setkn s pedstaviteli hlavnch komunit",
aby korektn odpovdal na jejich obecn obaloby.
Pi posledn veei zstupce muslim odmtl sedt
vedle jednoho z nov jmenovanch soudc, pro
toe to byl id.
Vsledek ppadu Anny Climbieov by dozajis
ta nebyl jin, kdyby policistka a sociln pracovni
ce byly bloky, jene dvody vedouc ke stejnmu
konci by byly ponkud odlin. Jakoto ernoky
reprezentujc sttn orgny - ve spolenosti, v n
jsou vichni serizn myslitel pesvdeni, e
utlaovan ernoi svdj permanentn boj s utla-
ovatelskmi blochy - spojily tyto pracovnice sv
sly s agresorem, tedy pinejmenm v pedstavch
tch, kte v podobn naivn rozpory v. Za da
nch okolnost by tedy nebylo vbec pekvapiv,
kdyby sami ernoi pi jednn s ernochy vhali
energicky prosazovat zkony, a to ze strachu, aby
nevypadali jako strek Tom a nevykonvali za b
lho mue jeho pinavou prci. Ve svt rozdle
nm na My a Oni (a vezmeme-li v potaz nladu
doby, pak by bvalo opravdu pro onu sociln pra
covnici a policistku bylo obtn tomuto zpsobu
mylen zcela uniknout) jsme My nerozluiteln
spojeni proti Nim, a pokud jeden z ns utlaench
zachz s jinm z ns patn, je to skandl, kter
musme skrt ve jmnu spolenho dobra. Jeden
mj ern africk ptel, uprchlk ze Zambie, kdysi
napsal lnek, v nm odhaloval zkorumpovanost
tamnho reimu. Jeho afrit ptel mu ekli, e
lnek (akoli ve, co v nm uvedl, je naprost
pravda) pst neml, protoe tm pere africk pi
nav prdlo ped rasistickmi zraky Evropan.
Jinmi slovy, dotyn sociln pracovnice a po-
licistka uvily Marii Therese Kouaov, protoe
se chtly vyhnout nutnosti zashnout proti er
noce ze strachu, e by v och ostatnch erno
ch vypadaly jako pli bl". Uchlily se tud
k absurdnm racionalizacm, e Pobe slonovi
ny je ostrovem v Karibiku a e tamj dti b
n stoj v pozoru, kdy je jejich matky navtv
v nemocnici.
Bl lkaka, kter se nechala oklamat smnm
pbhem Kouaov o svrabu (tuto diagnzu teh
dy nepotvrdil ani dermatolog a pozdji ani pitva),
se zase obvala, e by mohla ve svm stanovisku
vi Kouaov vypadat pli psn, a tak se snaila
pedem vyhnout obvinn - neustle vynenho
v dnen dob snadnho rozhoen - e je rasist-
kou. Pokud by nepedstrala, e Kouaov v, b
vala by musela uinit dal kroky k ochran Anny
a riskovat, e ji Kouaov obvin z rasov motivace.
A jeliko (abych citoval z dalho obnku od ns
z nemocnice) rasov obtovn je jednn, kte
r ob za takov povauje", pipadalo j lep po
nechat Kouaov jej ramnka na aty, kladiva, hor
kou vodu atd. Prv proto by cel ppad dopadl
navlas stejn, kdyby sociln pracovnice a policist-
ka byly bloky; jejich obavy by se od obav jejich
ernch kolegy sice liily, jene vsledek by byl
stejn.
S Kouaovou, Manningem a Annou Climbieovou
nebylo zachzeno jako s lidskmi bytostmi, ale jako
se leny njak masy, navc ist teoretick masy,
na hony vzdlen realit. dn zavil rasista by
nebyl schopen podat tak nelichotiv obraz vzta
h mezi ernmi dtmi a ernmi dosplmi, ne
byl ten, kter sociln pracovnice a policistka pi
jaly v ppad Kouaov a Anny Climbieov za nor
mln. A kdyby se prvn lkaka, sociln pracov
nice a policistka mn soustedily na problm rasy
a vce se zabvaly tm, aby ppad po ppadu od
vdly tu nejlep prci, byla by Anna Climbieov
dosud naivu a Kouaovou a Manninga by neeka
lo tolik let za memi.
U jsem takovch rasov uvdomlch" - ideo
logicky pesvdench, e rasov zetele stoj nad
vm ostatnm - vidl aa. Pednedvnem jsem
byl podn, abych zastoupil lkae, kter odjel
na dlouhou dovolenou a kter byl povstn svmi
ideologickmi sympatiemi vi ernochm jamaj-
skho pvodu. Z jeho pohledu vysok mra uvz
nnch a psychzou stiench jamajskch mla
dk je dkazem jevu, jen v dsledku jednoho
neblaze proslulho oficilnho hlen o chovn
londnsk mstsk policie veel ve znmost jako
institucionalizovan rasismus".
Jedna zdravotn sestra m podala, abych na
vtvil jednoho z lkaovch pacient, mladho
ernocha, kter bydlel v adovm domku pobl
nemocnice. Ml dlouh zznam o psychzch
a odmtal brt lky. Peetl jsem si jeho chorobo-
pis a vyrazil za nm.
Na mst mi jeho soused, ernoch ve stednch
letech, ekl: Doktore, muste s nm nco udlat,
jinak to tady nkdo odnese." Naprosto len mla
dk toti vil, e ho pbuzn pipravili o nesmr
n ddictv.
Teprve pozdji jsem se dozvdl o nsilnostech,
kter u v ivot spchal. Kdy ho naposledy na
vtvil lka, jeho jsem te zastupoval, mladk jej
ohrooval s maetou v ruce. Pacient tak napadl
nkolik svch pbuznch a vyhnal z domu mat
ku, pestoe j dm patil. Kvli jeho vhrkm
si musela najt bydlen jinde.
O jeho sklonech k nsil, a dokonce ani o onom
incidentu s maetou se v jeho zznamech neobje
vila ani rka. Mj kolega se domnval, e by uve
denm tchto incident danho pacienta stig-
matizoval" a jet vc pitil jeho chronickmu
utrpen, kter musel pociovat jako pslunk stig-
matizovan skupiny. Kdyby ho v jeho nebezpe
nm lenstv poslal na len proti jeho vli - co
anglick zkony povoluj - dl by tm rozil u
tak nenosn ady mladch ernoch, kte se po
vinn musej lit z psychz zpsobench (jak by
jist prohlsil mj kolega) anglickm rasismem.
Zato na mladkovu matku nikdo dnm ta
kovm jemnocitem nemrhal, pestoe spodan
pracovala mnoho let jako zdravotn sestra a plati
la za dm, z nho ji jej syn te vyhnal. Sympatie
byly projevovny vhradn synovi, kter doko
nale zapadal do pedstav jako nkdo, kdo po
tebuje chrnit ped nechpajc a neptelskou
spolenost. To, e kdyby nikdo nezashl, pravd
podobn by nkoho zabil i vn zranil, a tak by
skonil na cel ivot v zazen pro len zloince,
nikoho pli nezajmalo. Mj kolega by to inter
pretoval jako dal dkaz utlaovatelsk a rasistic
k povahy na spolenosti a jako dkaz, e prv
takov lidi, jako je tento mladk, je teba lit s je
t vtm jemnocitem. Neexistuje jedin pbh,
z nho by se nedalo dojt ke patnm zvrm.
Dokonce ani j, akoli se neochvjn stavm
proti tomu, aby rasov zetele ovlivovaly m my
len i jednn, jsem nedokzal duchu doby zce
la odolat. Dopustil jsem se jednou nej vt chyby
prv tm, e jsem bral ohled na rasu, kde dn
takov ohled bt neml.
Jist mlad ernoch, kter dosud il se svou
matkou, se zaal psychicky stahovat jakoby do uli
ty. Nikdy nebyl pli komunikativn i spoleen
sk, dl chodil do prce, pestal vak mluvit. Pi
jedn pleitosti se svou matkou skuten pro
mluvil - o tom, jak m naloit s jeho majetkem,
kdyby nhodou zemel.
Jednoho dne se matka vrtila a zjistila, e dm
je zabarikdovan. Syn byl uvnit, ale nbytkem
zatarasil dvee i okna. Matka zavolala hasie, kte
mli co dlat, aby se dostali dovnit. Tam na
li jejho syna v bezvdom s poezanm zpstm
a v kalui krve. Tak se pedvkoval prky.
 Ztratil tolik krve, e mu lkai museli nejprve
dt transfuzi, ne mohli vbec zat sevat jeho
lachy. pornj snaha se zabt se d jen tko
pedstavit. Navrhl jsem jeho matce, e ho, a se
po operaci vzpamatuje, pevezeme na psychiatric
k oddlen.
Nejprve souhlasila a oividn se j po mm n
vrhu ulevilo. Jene pak dorazil do nemocnice jej
dal syn s ptelem a atmosfra se okamit zm
nila. Z jejich chovn vi mn byste mohli usou
dit, e to j mu snad podezal ly, zabarikdo-
val ho v dom a tm zabil. Mj argument, e
jeho chovn v poslednch tdnech svd o nja
k mentln porue, kterou je teba zjistit, e hro
z vn nebezpe, e se zabije, byl nazvn rasis
mem. Nic takovho bych si pr nedovolil tvrdit,
kdyby byl dotyn pacient bloch. Ostatn i ne
mocnice byla rasistick, doktoi byli rasisti a pe
devm j jsem byl rasista.
Bohuel matka, s n m vztahy do pchodu
obou mu byly srden, se nyn postavila na je
jich stranu. Za dnch okolnost nedovol, aby
jej syn byl pevezen na psychiatrick oddlen,
kde obvykle (a zmrn) podvaj mladm erno
chm drogy, take zemou. Bratr a jeho ptel m
varovali, e budu-li trvat na svm, pivedou si ka
mardy - a to pak teprve nco uvidm.
Zkon mi umooval nebrat rozhodnut mla
dkovy matky, bratra a ptele v potaz, ale zaalo
jt do tuhho. Sjednal jsem si s nimi na druh den
schzku v nadji, e lo z jejich strany jen o projev
doasnho strachu, ale oni se naopak jet vc za
tvrdili. Nakonec jsem kapituloval, ale jet jsem
donutil matku, aby podepsala prohlen, e jsem
ji varoval ped nsledky odmtnut dalho vyet
en a len syna, za n nebude ani m, ani ne
mocnici popohnt k zodpovdnosti. Tento doku
ment neml vbec dnou prvn hodnotu, ml
jen vznam ist morln.
pln jsem to vak jet nevzdal. Poslal jsem
k mladkovi dom zdravotn sestru, jene ji tam
nepustili s obvinnm, e jej (rasistick) sluby
nikdo nepotebuje. Nkolik dn nato se mladk
obsil.
Dotyn rodina natst nemla tu drzost, aby
m hnala ped soud, e jsem neuplatnil sv pr
vo (co jsem po zral vaze udlat rozhodn ml).
Netvrdili nakonec ani, e jsem ho nehospitalizo-
val z rasistickch dvod nebo e jsem se nestaral
o osud bezvznamnho ernocha - argument, kte
r by jist nkomu pipadal naprosto vrohodn.
Skuten jsem zkon nedodrel z rasovch dvo
d, ale nikoli z rasistickch dvod, protoe kdy
by se jednalo o blochy, zcela jist bych jejich n
mitky zamtl. Jene j kapituloval ped souasnou
ortodoxn zsadou, e je teba se za kadch okol
nost vyhnout rasovm konfliktm, e je teba ctt
tuto zsadu nade ve vetn dobra jedince. Nebo
v naem svt je kad bloch rasista, pokud se ne
proke opak.
Nikterak tm samozejm nechci zpochybo
vat pevn rasistickch nlad. Jel jsem nedvno
taxkem, kter dil mlad Ind, jemu se nelbilo,
jak ped nm jede jaksi mlad Jamajan. Vem si
radi do ruky bann!" vykikl bez rozpak. Jeho
spontnn vbuch hlasit prozrazoval jeho skute
n pocity.
Jene pevn takovho postoje st vya
duje i ospravedluje pedpoklad, e vechny ve
ejn sluby jsou z podstaty a zlomysln rasistic
k, a e ohledy na rasovou spravedlnost by proto
mly v poskytovn slueb hrt vt roli ne ohle
dy na potebu jednotlivc. V tto situaci jsou er
noi a bloi spojeni ve svm vlastnm folie a deux,
ernoi se boj, e vichni bloi jsou rasist, a b
loi se boj, e vichni ernoi je z rasismu obvin.
A zatmco ns toto blznovstv pohlcuje, nevin
n jako Anna Climbieov umraj.
A JET
POCHMURNJ
TEORIE
 TK OD SUDKU

Nedvno jsem se zeptal jednoho pacienta, jak by

popsal svou vlastn osobnost. Na chvli se odmlel,
jako by prv polykal njak vten sousto.
Beru lidi takov, jac jsou," odpovdl po chv
li. Nikoho nesoudm."
Jeho dva spolubydlc mu nedvno vechno, co
mlo njakou cenu, ukradli a prskli do bot. Je
din, co mu zanechali, byli dluhy, take jeho neut
ralita vi lidsk povaze nevypadala nijak velko
ryse, ale sp hloup, jako obrana proti schopnosti
pouit se ze zkuenosti. Nikoho nesoudit se dnes
stalo veobecn uznvanou a jedinou ctnost, tak
e to vypadalo, jako by si msto popisu sv skute
n povahy pipnal na prsa medaili za mimod
n zsluhy.
Neubhl ani tden a pila za mnou pacientka,
kter trpla mnohem hormi nsledky ctnosti ni
koho nesoudit, i kdy tentokrt si ve nezavinila
jen sama. Vedla typick ivot modern obyvatel -
ky chudinskch tvrt: ti dti od t otc (ani je
den na dt neplatil), a ten posledn byl navc kru
t, nsilnicky opilec. Utekla od nho s dvouletm
dttem do tulku pro tran eny a krtce nato si
nala byt, jeho adresu mu utajila.
 Bohuel musela jt po njak dob na operaci.
Nemla nikoho, komu by dt svila, a tak po
dala o pomoc sociln slubu. Pracovnci sociln
sluby - navzdory jejm zoufalm prosbm - trva
li na tom, e dt bhem jejho pobytu v nemocni
ci mus zstat u svho biologickho otce. Byli zce
la hlu k jejm nmitkm, e to nepipad v vahu
ani na dva tdny, protoe on bude dt povao
vat za nesnesitelnou zt a zsah do svho denn
ho kolobhu pit, kurevnictv a rvaek. Sdlili j, e
takto soudit nesm, a pohrozili j tvrdmi sankce
mi, nebude-li s jejich plnem souhlasit. A tak jej
dvoulet dt skonilo u otce, jak dali.
Dt bylo za tden mrtv. Otec spolu se svou
novou ptelkyn je dreli za kotnky a rozteli
nad hlavou a s nm nkolikrt udeili o ze a roz
bili mu hlaviku. Te, ponkud pozd na kritickou
reflexi, spolenost vhav vynesla soud: Oba vrazi
dostali doivot.
Dnen mda nikoho neposuzovat je nepochyb
n sten reakc na kritick a bezmylenkovit
moralizovn zsad v minulosti. Jeden mj ptel
nedvno objevil devadestiletou enu, kter byla
u vc ne sedmdest let pacientkou" v ohrom
nm stavu pro choromysln, pestoe jej jedi
nou nemoc - podle toho, co se mu podailo odha
lit - bylo to, e porodila nemanelsk dt. Nikdo
si dozajista nepeje, aby se vrtilo takov oblud
n trn en a aby byly takto arogantn maeny
ivoty, ale pesto nelze tvrdit, e dnes tak zvrat
n poet nemanelskch dt (obecn v cel zemi
33 %, u ns v nemocnici 70 %) je nco dobrho
nebo e to pinejmenm nen nic patnho. Soud
je pesn jen tm, m je - soudem. Nejsme schop
ni urit mru vekerho jednn njakm neomyl
nm a pesnm nstrojem.
Obhjci zsady nikdy nesoudit pedevm pou
kazuj na to, jak je takov jednn dajn soucitn.
lovk, kter nad nkm vyn morln soud, mu
vtinou odepe pomoc a podporu, zatmco lovk,
kter soudit odmt, ze svho veobjmajcho sou
citu nikoho nevyjm. Nept se, odkud utrpen po
chz a jestli si ho ten lovk nezpsobil sm. Bez
ohledu na situaci projevuje pochopen a podporu.
Bytov odbor u ns ve mst se tto doktrny
dr zuby nehty. Vychvaluje se, e rozdluje nedo
statkov obecn bydlen vhradn na zklad po
teby (plus minus njakou tu protejcci nebo dv -
vdy i ti, kdo nesoud, jsou tak jen lid). ady
maj pomhat, a nikoli soudit, a proto se nikdy ne
ptaj, jak poteba vznikla.
Praxe je samozejm ponkud odlin. Je prav
da, e ad nerozliuje a nehodnot adatele po
dle zsluh, jene to je prv ten dvod, pro nen
schopen vyjdit ani petku lidskho soucitu, jeho
odhady poteb jsou ist matematick, zaloen
na perverzn algebe sociopatologie.
Vrame se vak k ppadu pacientky zavrad
nho dtte. Z bytu ji po udlosti okamit vyhna
li soused, kte ji vinili za smrt dtte, a tud jed
nali jako sprvn, rozhoen oban, kdy se jej
byt pokusili dvakrt vyplit. ena si nala levn
ubytovn v dom, kde rovn bydlel nsilnick
narkoman, kter si zaal vynucovat jej pozornost.
Kdy podala bytov odbor o pomoc, byla jej
dost zamtnuta, nebo pr u je pimen ubyto
vna, to znamen, e m kolem sebe tyi stny
a stechu nad hlavou (a je naprosto nemysliteln
stigmatizovat narkomany jako nedouc souse
dy). V zamtavm stanovisku se rovn uvdlo,
e na n nejsou zvisl dn nezletil osoby - je
din na n zvisl nezletil osoba byla zavrad
na, a pestala bt proto soust rovnice. Nad sv
zelnou situac m pacientky by se ustrnul i kmen,
nikoli vak bytov odbor, jen pece nikoho ne
soud, tak pro by se ml ustrnout?
Je dost pekvapiv, e m pacientka - za mr
nho povzbuzen - dokzala pijmout skutenost,
e jej netst nepilo jak blesk z istho nebe,
e mu sama dopomohla svm chovnm a nebyla
zcela nevinnou i neposkvrnnou obt. Cel ivot
se dila zsadou nejmenho odporu, a tak i ten
tokrt souhlasila mt dt s muem, o nm vd
la, e je jako rodi absolutn nevhodn. Moc dob
e vdla, e je to surovec a alkoholik, a to dvno
pedtm, ne s nm zaala t, ale i tak j pipadal
atraktivn. Navc ila ve spolenosti, kter svou
vlastn verzi Kzn na hoe* - Blahoslaven, kte
si vysta s radostmi dne. Ze zkuenosti se ji pou
ila (pozd, ale pece) - co by nikdy nemohla ui
nit, kdyby odmtla soudit sebe i ostatn. A tak se

* Kzn na hoe (Nov zkon, Evangelium podle Matoue,

kap. 5-7), Blahoslavenstv chudch, pokornch, tichch atd.
zbavila dalho surovho milence, zanechala pra
videlnho pit a zaala studovat na univerzit.
Na klinice plat a samozejm by mlo platit, e
se tu pacienti do jist mry nesoud: Lkai by ni
kdy nemli odmtat lbu na zklad morlnch
zvad. Maimonides, rabn a lka, ve 12. stolet na
psal: K nikdy nevidm ve svm pacientovi ni
koho jinho ne blinho v bolestech" - vznee
n zvazek, i kdy se v praxi nkdy tak nesnadno
dodruje.
Medicna vak nen jen pasivn meditac nad
utrpenm - je to pokus, ne vdy zcela spn, utr
pen odstranit. A pozornosti lkae neme unik
nout, e npadn mnoho bolestivch problm m
velmi rozpoznateln pznak vlastnho zavinn.
Te nemluvm o nemocch zpsobench nvyky,
jako je kouen, ale o chronickm utrpen z nezna
losti, jak sprvn t, nebo jet lpe z pedstavy,
e ivot lze prot jako jeden velk mejdan, jako
nekonen video, jako pouhou adu chvilkovch
poten. }enome kolobh asu se mst - zvlt
v chladnm klimatu, jako je to nae.
Jestlie je lkaovou povinnost zbavit pacien
ta utrpen, mus mt slun pont, odkud se vzalo,
a to vyaduje zdrenlivost v sudku, vetn morl
nho. A pokud, doke-li to v dobr ve vyjdit, je
trpen jeho pacient dsledkem jejich ivotnho
stylu, m povinnost jim to pmoae sdlit - co
znamen vce i mn odsoudit jejich nvyky, pro
toe se neshoduj s uspokojivou existenc. Jestlie
se lka takovmu problmu vyhb, nen vi
pacientm laskav - je to zbablec. A pokud od
mtne pacienta varovat a thu len penst na nj,
vytv v nm myln dojem, e m k dispozici is
t technick nebo farmakologick recept, a prob
lmy tak zstvaj dl neeeny.
Tak napklad za mnou jednou i dvakrt den
n - tden co tden, rok co rok - pichzej eny,
kter si stuj na zkostn stavy a deprese. V je
jich ivotnch pbzch lze vak pro tyto nep
jemn pocity najt zcela jasn vysvtlen. Dotyn
eny asto proily jeden nebo vce nsilnch se
xulnch vztah, nkdy a tyi za sebou, a m
lokdy maj jen jedno dt, o kter se mus starat.
Akoli se boj osamlosti ivota bez partnera a bez
pomoci, doly k zvru, e vichni mui jsou ne
spolehliv psychopati. Ped sebou maj neeitel
n dilema: Co je lep? Mm se nechat mltit, ane
bo t radji sama?
Sta nkolik prostch otzek - a zhy dokou
svou situaci perfektn rozebrat, akoli na zatku
bezvhradn svalovaly sv netst na smlu nebo
patn osud. Sebeklam m takovou slu, e mu
unikaj dokonce i pln samozejmosti. Ped n
kolika tdny ke mn pila ena, kter si stova
la, e je poslednch dvacet let velmi neastn a ne
spokojen se svm ivotem. Manel s n jedn jako
s otrokyn, a kdy ho neuposlechne, chov se agre
sivn, rozbj ndob, okna nebo ji bije.
Pro ho neopustte?" zeptal jsem se.
Je mi ho lto."
Pro je vm ho lto?"
 No protoe, doktore, on nen moc chytr,
vdy neum ani st a pst. Nedokzal by se po
starat sm o sebe, nic si nedoke udlat. Dokonce
za nj musm vytet telefonn sla, protoe neu
m pest ty slice."
A pracuje nkde?"
Jo, cel ivot pracuje."
Co dl?"
Je fem ochranky v Hall." (Jednalo se o ma
jesttn albtinskou budovu na pedmst, kter
pat mstu).
Kolik lid tam v ochrance pracuje?" ptal jsem
se dl. estnct."
To mi chcete vn ct, e pokad, kdy si
chce zavolat, pod nkoho z podzench, aby to
udlal za nj? Nebo e vdycky, kdy dostane do
pis, mu ho nkdo mus pest?"
Moje pacientka na m chvli civla s vytet
nma oima. Na takovou samozejmost nikdy ani
nepomyslela.
Nen ani moc pravdpodobn, e by takov
ho lovka udlali fem, co myslte?" dodal jsem.
Vinou zbablosti a shovvavosti vi sob sam
se nikdy nezmohla na to, aby pemlela o tak do
o bijcm protikladu mezi manelovou karirou
a jeho dajnou bezmocnost doma. Kdyby si to
piznala, nemohla by se u dl povaovat za ob
(s vekerm psychologickm pohodlm obti), ale
sp za spolupachatelku vlastnho utrpen. Chtla
se vyhnout bolestivmu dilematu: buto pijmout
situaci, jak je, nebo s n nco udlat.
 Po dvou dalch nvtvch u m v ordinaci
s tm kupodivu skuten pohnula. Dala svmu
mui ultimtum: Buto zmn sv chovn, nebo
od nj odejde. A jet mu pohrozila, e jestli na ni
jet jednou shne, zavol policii a poene ho ped
soud. Od t chvle se zaal chovat celkem norml
n, a dokonce zvldl nco, co by ho za tch dva
cet let ani ve snu nenapadlo: Sm si uvail lek
aje. Ona mezitm zaala navtvovat kurzy um
n, msto aby se vznila doma a ekala na jeho des
potick rozkazy.
Tato pacientka bojovala jen s jednm krutm
partnerem, avak mnoh jich mly nkolik za se
bou. Ptm se jich, kde se s nimi seznmily, a tm
bez vjimky to bylo v baru nebo v nonm klubu,
kdy se oba nachzeli v bezvchodn situaci, ka
d po rozpadu svho partnerstv z minulho tdne
i tho dne. Ptm se, co mli spolenho krom
pocitu ztrty a osamn. Pokad odpovdaj stej
n: sexuln pitalivost a touhu ut si noc.
Na tom samozejm nen nic zavrenhodnho,
ale jako zklad dlouhotrvajcho vztahu a rodiov
stv je to ponkud mlo a brzy se uke, e to abso
lutn nesta. Kladu dal otzku, jak jet zjmy
maj se svmi milenci spolen, a zpravidla se do
zvm, e dn. Celm jejich svtem je kadodenn
neustl zmna: nakupovn, vaen, klid a hlav
n televize, nezbytn nvtva socilky a pr ho
din v hospod, dokud sta penze. Bezcln rutina,
kter brzy zevedn a pitom zstv pinou neu
stlch a zavilch hdek. Navc tu neexistuje dn
tlak - a u morln ze strany spolenosti, i alespo
ekonomick, jakm by mohlo bt daov a socil
n zvhodnn, kter by partnery drelo pohroma
d. Zanedlouho je neudr pohromad ani nutnost,
ani touha - pouze ochablost, peruovan nsilm.
Jedin ena, kter se ped nsilnkem tese strachy,
mu poskytuje zruku a pocit osobnho vznamu.
Jene jak, ptaj se m dotyn eny, maj potkat
mue, kte takov nejsou? Jak si m ena najt n
koho, kdo ji nebude stdav vyuvat jako kucha
ku a pedmt pro uvolnn svho sexulnho pe
tlaku, kdo nebude utrcet sociln dvku bhem
jedin noci a pak si vynucovat tu jej, pestoe ji
potebuje tak pro sv dti? Jak si m najt mue,
kter j skuten nco opltkou poskytne, teba
spolenost a naprostou podporu?
Mm-li jim odpovdt, musm nejdve pro
zkoumat, jak ily od dtstv a do souasnosti.
Jestlie, jak j tvrdm a ony souhlas, vztah nikdy
neme doshnout urit hloubky bez spolench
zjm, pak jde o to, jak takov zjmy v prvn ad
vznikaj.
alostn nedostatky v jejich vchov, vzdln
a rozhledu jim najednou, mon poprv v ivot,
pipadaj zejm.
Co vs zajm?" ptm se. Otzka pichz jako
varovn vstel.
No... vlastn nic," odpovdaj. Okamit jim
dochz, jak straliv je jejich odpov neuspoko
jiv - a alostn pravdiv.
Snaila jste se ve kole?"
 Ne."
Co jinho jste tedy dlala?"
Jen tak se poflakovala, jako kad."
Jejich vrstevnci toti tch nkolik, kter pro
jevily sebemen chu pracovat, odradili, nkdy
i pouitm fyzickho nsil. Postavit se proti pe
vaujcmu tosu by vyadovalo vjimenou od
vahu a podporu rodi, jene to vtinou chyb
lo. Bylo lep jt s davem a uvat si nedovolench
radovnek okamiku. Vlastn na tom ani moc ne
zleelo, koneckonc bude dky podpoe od sttu
vdycky dost stravy, stecha nad hlavou i zbavy
z televize. Krom toho, a to je v chudinskch tvr
tch univerzln pijmno za pravdu, pro n stej
n neexistuje nic, co by se dalo zskat individuln
snahou, protoe svt je tak nespravedliv zazen.
A v neptomnosti obav i nadje m jedinou rea
litu ptomnost: lovk v kad chvli dl, co ho
nejvc bav nebo nejmn nud.
V neptomnosti zjm i kariry se zd bt
dobrou volbou matestv, a na to, e pozdji za
ne bt jasn, jak je to past, zvl kdy se otec -
jak pedvdali pln vichni krom dotyn - na
rodiovskch povinnostech absolutn nepodl.
Bez zkuenost i poznatk ze svta vdy, umn
i literatury a bez nutnosti vydlvat si na ivoby
t nemaj m pacientky krom volnho asu nie
ho nazbyt, a tak se poutj do Nebezpench zn
most* chudinskch tvrt. Jene vztahy, do nich

* Slavn francouzsk romn v dopisech, kter v roce 1782 napsal

Pierre Ambroise Francois Choderlos de Laclos, se stal pedlo-
se zapltaj, nedokou dlouhodob nst ti, kte
r je na n naloena, a tak na sebe utrpen, dina,
bda a strach nenechaj dlouho ekat.
Kdy se jim bl tictka, tak mi ty inteligent
nj z nich kaj: Nco mi v ivot chyb, ale ne
vm, co to me bt." Pipomnaj mi mlad lidi,
s nimi jsem se setkal za eleznou oponou, kte
nikdy nepoznali jin ivot ne v komunistic
k spolenosti a prakticky neznali okoln svt, ale
pesto bezpen vdli, e jejich zpsob ivota je
nenormln a nesnesiteln.
Moje pacientky sv vlastn netst i otesn
chovn svch nsilnickch partner identifikuj
i kategorizuj jako poruchu, kter vyaduje l
bu. Vlastn se tm sna vysvtlit nespokojenost
se svou existenc, aby se zbavily vlastn zodpovd
nosti. Jene nen zapoteb ztrcet as, abych je vy
vedl z jejich mylnch pedstav. Skutenost, e as
to od samho zatku naeho rozhovoru umm
odhadnout, jak se k nim jejich partnei chovali,
je pekvapuje. Minul tden za mnou pila jed
na pacientka, kterou ptel zmltil, a tak se pe
dvkovala. N rozhovor probhal podle ustlen
ho vzoru.
A samozejm vs nkdy popadne za krk a po
kou se vs ukrtit?" ptm se.
Jak to vte, doktore?"
Protoe to poslednch sedm let slchm skoro
denn. Navc mte na krku podlitiny."

hou nkolika filmovch verz, mimo jin reisra Miloe For

mana. [Pozn. pekl.]
 Nedl to ale pod, doktore." Tmito slovy se
obvykle sna zlehit zvanost situace.
A samozejm se pak omluv a k, e se to u
nikdy nestane. A vy mu vte."
Ano. Opravdu si myslm, e potebuje po
moct, doktore."
Pro to kte?"
No, kdy m mlt, tak se pln zmn, je to
pak pln nkdo jin, oi mu svt, jako by ml z
chvat. J si opravdu myslm, e se tomu nedoke
ubrnit; nem nad tm kontrolu."
Udlal by to tady, pede mnou, v thle mst
nosti?"
Ne, to samozejm ne."
Take s tm doke nco udlat, e ano?"
enina touha vyhnout se bolestivmu dilema
tu - milovat ho a nechat se mltit, nebo ho opus
tit a postrdat jej - j zabrnila, aby si sama poloi
la tak zejmou otzku: Pro se tyto jeho zchvaty"
odehrvaj jen v soukrom jejich bytu? Nhle, ne
vyhnuteln, le zodpovdnost za odstrann jej
ho netst na n: Mus se rozhodnout.
Jene j ho miluju, doktore."
Vtzstv citu nad rozumem by zajist nadchlo
romantiky, bohuel je zdrojem nepedstaviteln
ho lidskho netst.
V ptel se s nejvt pravdpodobnost ne
zmn. krt vs, protoe se mu to lb a zskv pi
tom pocit nadvldy. Ct se jako opravdov chlap:
.krtm ji, ale ona m pod miluje, take musm
bt urit bjen.' Kdy od nj odejdete, najde
si bhem tdne njakou jinou, kterou bude taky
krtit."
Kdy ono je to tak tk, doktore."
J nekm, e je to snadn, km, e je to nut
n. Nen dvod, aby to, co je nutn, bylo zrove
snadn. Tko mete oekvat, e vs lkai ud
laj astnou, kdy vs bude v ptel dl krtit,
nebo e mu v tom zabrn. Ani jedno nen mon.
Muste se rozhodnout. Zkrtka to nelze obejt."
ci takov pacientce, e je zodpovdn, jak
prakticky, tak morln, za svj vlastn ivot, ne
znamen odept j pomoc, znamen to jen sdlit j
pravdu. Donutit ji, aby si piznala spoluvinu za sv
netst, neznamen ponechat ji jejmu osudu. Pi
mnoha pleitostech jsem takov eny zkontakto
val s prvnky, nael jsem jim bezpen ubytov
n, nkdy jsem jim nael i msto na vysok kole.
Ani od nich nedm okamit rozhodnut, pro
toe to, co se rozvjelo tolik let, se d jen tko od
init bhem jedn nebo dvou hodin. Nicmn se
snam, abych se drel zkladn pravdy, e toti
dn lka, dn sociln pracovnk, dn po
licista neme ivot takov eny zlepit, pokud se
sama dobrovoln odmt zci poten, jeho se j
od nsilnickho ptele dostv. Vyeit takov di
lema bezbolestn nelze.
Tm pokad se tyto eny o nkolik tdn
pozdji vracej v mnohem lep nlad. Lska, o n
se domnvaly, e ji ke svm trznitelm ct, se na
jednou vypaila a pi pohledu zpt je te pro n
obtn ji odliit od strachu, kter ctily.
 A co mme dlat te?" ptaj se.
Jak jim mm ale odpovdt? Mm se petva
ovat jako agnostik, e nevm, co by mohlo jejich
ivot i ivot jejich dt zlepit? Mm se opravdu
petvaovat a tvrdit, e promiskuita ili zait zvyk
vnovat nklonnost na pokn prvnmu, jeho
potkaj v hospod, m stejnou cenu, jako kdyby se
trochu zamyslely, ne si nco zanou? Nebyla by
to ta nejhor zrada?
Radm jim, e na prvnm mst maj udlat ma
ximum pro dti, aby za dnou cenu nepokraovaly
v jejich stopch. Mly by se alespo pokusit, aby dti
zskaly jinou perspektivu, ne je skliujc a vulgr
n horizont chudinsk tvrti. To znamen, e s nimi
budou muset trvit vc asu, zajmat se o jejich pro
spch ve kole a pedevm se nauit kat dtem ne,
kdykoli se takov pleitost naskytne. A postarat se
o to, aby se u nikdy nestaly svdky domcho nsil.
Pokud jde o n sam, mly by se jet pokusit
o dal kvalifikaci, a pestoe to z nich automaticky
neudl danj osobu na pracovnm trhu, zs
kaj pocit, e neho doshly, a mon se v nich
probud i njak dlouhodob zjem. A pokud tm
poru pravidla socilnho adu - kter vyadu
j, aby byly stle k dispozici nastoupit do prce,
m vyluuj denn studium - tak se mohou spo
lehnout, e j ady informovat nehodlm, nebo
(jak se zd) takovou politikou usiluj o to, aby p
jemci dvek zstali navdy pasivn.
eny m nvrhy kupodivu asto pijmaj. (Jed
na z mch pacientek, kter od rznch partner
snela bit snad dvacet let, je dnes zdravotn sest
rou a mnoh dal pracuj jako oetovatelky v pe
ovatelskch domech, co svd o tom, e tou
ha pomhat druhm a touha pomoci sob spolu
souvis.) Jsem pravdpodobn jedinm lovkem,
s nm se v ivot setkaly, kdo nepovauje nsil za
stejn pirozen jako vzduch a kdo jim vysvtlil, e
je to vc lidsk volby a e se mohou chovat jinak
ne doposud.
Nemlo by smysl tvrdit, e tento pstup funguje
pokad. Kad ppad je nutno posoudit jednotli
v. Nkter pacientky jsou u pli star, pli psy
chicky slab i naopak pli mlad, aby dokzaly
snet bolest za to, e pijmou stenou zodpo
vdnost za sv vlastn netst. Bohuel v klesajc
spirle sebenien existuje obdob, kdy nelze skoro
nic dlat, jako by sebenien mlo samo o sob pi
rozen prbh. Stejn jako alkoholikm a narko
manm me trvat lta, ne si vbec piznaj zvis
lost, ne uznaj, e zvislost ani neomlouv jejich
chovn, ani nen osudem neprosnch okolnost,
tak je i zmrn sebedestrukce silou lidskho sebe
klamu, kterou sleduji kolem sebe, velmi dlouhodo
b a mlokdy ji lze udusit v zrodku.
V tomto tdnu, kdy za mnou pila matka za
vradnho dtte, jsem si viml dvou mladch
en, z nich ani jedna nevnovala sebemen my
lenku budoucnosti i minulosti a kter prochzely
souasnost jako nmsn.
Prvn bylo st estnct, byla to bloka a byla ve
druhm msci thotenstv s muslimskm zlodjem.
Byla jedna velk modina. Poznali se, kdy vykr
dal dm, kde ji zanechala pes noc jej svobodn
matka, s n bojovala jako koka se psem ve sporu,
kdy se m vracet z nonch klub a diskotk (mat
ka navrhovala odporn asnou hodinu - plnoc).
Zlodj ji podal, aby s nm utekla, a od t chvle
ji drel zamenou ve svm byt. Zakzal j veke
r kontakt s lidmi, bil ji, a byla cel modr, kopal
ji pravideln do bicha, nutil ji pestoupit na islm
(sm pil jako duha) a podle veho pedpokldal, e
bude jeho otrokyn.
Teprve kdy musel do nemocnice na men
operaci - dal si set lachu na ruce, kterou si po
ranil pi vloupn - naskytla se j pleitost uprch
nout. Nabdl jsem j veker prostedky, aby tak
uinila, od bezpenho ubytovn a po placenou
prvn pomoc.
Nemu ho opustit," ekla mi. Miluju ho a on
se zabije, jestli ho opustm."
Ze zkuenost vm, e takov mu me pout
pedvkovn jako formu citovho vydrn. Velk
vtina mu na naem oddlen, kte se pedv-
kuj, pat k tm, kte bili sv eny - pedvko
vn m pi vydrn en dvoj funkci: Jednak je
nut, aby s dotynm zstaly, jednak se tm sami
prezentuj jako obti, a ne jako pachatel nsil.
Rovn ze zkuenosti vm, e tento muslimsk zlo
dj se zabt nehodl. Jene kdy mlad ena ekne,
e se boj, e jej mil spch sebevradu, tak ve
skutenosti k, e ho jet neopust a e ji nic na
svt nedonut, aby sv rozhodnut zmnila.
 Po celou dobu, kdy byl muslimsk zlodj v ne
mocnici, za nm kad den dochzela, obleen
v hbitu en z Pandbu. Peovala o svho trzni-
tele-milence, pinela mu jeho indick pochout
ky a poskytovala mu vekerou tchu.
Druh mlad pacientka, dnes u sedmnctile
t ernoka, mla vztah s o rok starm blochem,
o nm se jej rodie dozvdli teprve tehdy, kdy ji
uitel ve trncti pivedl dom, protoe ji jej hoch
zbil na kolnm hiti. Po nkolika mscch poro
dila dt a od t doby ili spolu. (Budouc sociln
historici se nepochybn podiv nad rozporem mezi
naimi obavami ze sexulnho zneuvn a nam
tichm souhlasem s pedasnou sexuln aktivitou
a lhostejnost vi n. Bude jim to nepochybn pi
padat stejn podivn, jako se my podivujeme nad
protikladem mezi viktorinskou pruderi a jejm
ohromnm polosvtem zhralosti.) Otcovstv do
tynho mladka nikterak nezmnilo. Perazil dvce
elist, zlmal j ebra, krtil ji, pravideln od nj do
stvala pst a nakonec jej hlavou rozbil okno a pak
ji z nho vyhodil. Nepracoval, zabavoval j penze
na chlast, trvil noci s jinmi dvaty a vyadoval,
aby ml jdlo na stole, kdykoli mu to vyhovovalo.
Tak tto tran pacientce jsem nabdl anci
odejt i vekerou prvn ochranu. Jenome ani jej
pohr hokosti, stejn jako v pedchozm ppad,
jet nepetekl (Jo, vm se to ekne, vy ho nemi
lujete!"), a proto jet nenastala pleitost ho vy
przdnit. Mohl jsem j nanejv nabdnout, e j
pomu, a o to sama pod.
 Ani jedna z dvek nepostrdala inteligenci, sp
naopak, a a se za nkolik let znovu objev v ne
mocnici, jakoe se zcela urit objev, budou u
pipraveny zkoumat pinu svho utrpen. koda
e mezitm promarn tolik asu. A tak jen doufm,
e nkdo bude mt tu odvahu a soucit jim skute
nou pinu ukzat. Nikdy toti svj ivot nezlep
, dokud si z o nestrhnou zvoj sebeklamu.
Zkuenost m nauila, jak je patn a krut ni
koho nesoudit, v nejlepm ppad jde o lhostej
nost k utrpen druhch, v nejhorm o skrytou
formu sadismu. Jak meme mt k lidem jakoto
lenm lidskho rodu ctu, pokud od nich nevy
adujeme lidskou normu jednn a pravdomluv
nosti? Jak se mohou lid ze zkuenost pouit, po
kud jim nikdo nek, e se mohou a maj zmnit?
Od laboratornch my nemusme poadovat, aby
jednaly lpe, avak lovk nen my a neexistuje
nic opovrlivjho ne jednat s lidmi, jako by mli
my zodpovdnost.
V kadm ppad nen pravda, e kdy ne
vyslovme dn soud, tak nesoudme. Soudme,
ale tak, jak to vyjaduje hok argentinsk tango,
todo es igual, nada es mejor": vechno je stejn,
nic nen lep. To je ta nejhor barbarsk a liv
doktrna, kterou kdy zplodil plodn lidsk duch.
 JAK JSOU PINY
ZLOINU?

Kdy jsem si bhem nedvn nvtvy na Novm

Zlandu prochzel knihkupectv, narazil jsem na
knihu s nrodnmi statistickmi daji, v nich
jsem ke svmu divu objevil, e se zde poet vz
na hlavu opt zvil na polovinu potu osob uvz
nnch v Britnii. A tak se pro lovka se zjmem
o kriminalitu, jako jsem j, nhle tento vzdlen
nrod, kter je od Britnie zempisn tak daleko
a kulturn tak blzko, stal velkou hdankou.
U vce ne sto let povaujeme 4tut o nai bva
lou kolonii za jakousi lep, ist Britnii. V roce
1900 byl Nov Zland tm nej zdravjm mstem
na svt. Dosahuje tm stejn rozlohy jako Velk
Britnie, ale obyvatel m jen jako Manchester
a jeho okol. Nen tu takov bda a padek, jimi se
tolik vyznauj anglick msta i msteka, a ako
li tu nen mnoho bohatch, nen tu ani moc chu
dch. Je to jeden z prvnch socilnch stt na sv
t a vzn se nad nm tos rovnoststv. lovk
tu podle zpsobu ei a oblkn na prvn pohled
nerozpozn montra od neurochirurga. ije se tu
velmi neformln, nen to zem svzan psnmi
spoleenskmi pravidly. A kdy k tomu pidme
impozantn daje o hrubm domcm produktu,
zjistme, e Nov Zland m jednu z nej vych i
votnch rovn na celm svt.
Takov spolenost - prosperujc, demokratick,
rovnostsk - by mla bt doslova bez zloinu, po
kud by obvykl liberln objasnn kriminality bylo
pravdiv, jene nen a Nov Zland je dnes zamo
en zloiny tm stejnou mrou jako jeho mate
sk zem, kter m spolu s prosperujcm, demo-
la-atickm a rovnostskm Holandskem nejvy
kriminalitu v zpadn Evrop. Nov Zland v ne
ustlm rstu zloinnosti za Britni skuten po
kulhv u jen nkolik let, a co se te vrad, je
dokonce nkolik let pedn. Tato skutenost je z teo
retickho hlediska velmi zajmav, nebo by velmi
zajmavou bt mla, zsadn toti popr liberln
vysvtlen pin.
Jak jsem se tak prochzel knihkupectvm, ne
byl jsem ani v nejmenm pekvapen, kdy jsem
objevil knihu od liberlnho kriminologa, kter
zarejc vzesk statistiky vysvtluje posed
lost" novozlandskho trestnho prva trestem.
Jeliko poet vnch zloin na Novm Zlandu
(jako vude) stoupl mnohem vt mrou ne po
et uvznnch, bylo by vlastn mnohem logitj
obviovat systm z posedlosti zkon rigorzn
neprosazovat, uvdt polehujc okolnosti, hledat
vmluvy - tedy z posedlosti dlat ve, jenom ne
psn trestat.
Kdy jsem z obchodu odeel, m hostitelka
ve Wellingtonu u veee vzpomnala na zvlt
n pbh z dtstv, kter zaila v Christchurchi.
Vyprvla, jak ji estiletou vzala matka na pro
chzku do parku, aby se tam podvala na msto,
kde ped esti lety, v roce 1954, dolo k vrad,
kterou spchaly dv kolaky, njak Parkerov
a Hulmeov. Tato vrada se stala pedlohou nedv
no oslavovanho novozlandskho filmu Nebes
k stvoen & v poslednch dvou desetiletch byla
pedmtem velmi liberln - to znamen sveep
tolerantn - nov interpretace zloinu, j dnes no-
vozlandsk inteligence tm jednotn a bezmy
lenkovit podlh. M to velk kulturn vznam
a zan osvtlovat zhadu, kter m za pobytu na
Novm Zlandu tolik fascinovala.
Juliet Hulmeov a Paulin Parkerov, ob na
dan a inteligentn dvky, prv odmaturovaly na
prestin dv kole v Christchurchi. Byly si v
jimen blzk, jene rodina Juliet Hulmeov se
zanedlouho mla sthovat zptky do Anglie, tak
e jim hrozilo naprost odlouen. Kdy matka
Paulin Parkerov sv dcei nedovolila, aby nsle
dovala Juliet Hulmeovou, dvata se rozhodla, e
ji zabij. Nejdve ji vylkaly na aj a na prochzku
do parku a tam ji ubily cihlou navleenou v pun
oe. Vrada byla dkladn promylena, jak pro
zrazoval rozvern tn, jm Parkerov tuto ast
nou udlost u naped popisovala ve svm denku.
Cel Nov Zland ztuhl hrzou a dotklo se to
i znan sti svta. Matka m hostitelky vzala
svou dceru na msto tto vjimen vrady fasci
novna zlem jako vichni, kte s nm pijdou do
kontaktu. Christchurch byl v t dob poklidnm,
vzkvtajcm provinnm malomstem, hrdm na
svou anglickou uhlazenost, kde krom hotel ne
byla jedin restaurace a kde mlo nejbl k hchu
nanejv denn povolen opjen do esti", podiv
n institut zakazujc prodej alkoholu v barech po
est veer. A tak se nkte mui snaili vypt co
nejvc a co nejrychleji mezi odchodem z kancel
e a estou hodinou, co nemlo pokad povzn
ejc nsledky. V Christchurchi se a do vraedn
udlosti dlo tak mlo, e jet dnes jeho vkov
pokroilej obyvatel dokou neomyln ukzat
na msto vrady, pestoe poet tkch zloin
od t doby vzrostl.
Posun v interpretaci zloinu obou dvek svd
o monumentln zmn v novozlandskm postoji
vi kriminalit, o zmn, k n dolo i v ostatnch
stech zpadnho svta. Veejn mnn tehdy po
vaovalo vradu za monstrzn zloin zkaench
dvek oddanch zl vni. Dnes m odlin inter
pretace tm stejn univerzln dopad. Souasn
pevldajc nzor pesn vyjaduje proslul kni
ha o ppadu Parkerov a Hulmeov: lesbick po
hled, dlo dvou lesbickch univerzitnch profeso
rek Julie Glamuzinaov a Alison Laurieov.
Podle nich nebyl ppad Parkerov a Hulmeov
brutln a nesmyslnou vradou, ale docela piro
zenm, nevyhnutelnm nsledkem velk vn, j
se postavily do cesty zkoprs spoleensk ped
sudky a netolerance. Nov Zland byl tehdy utla
ovanou a utlaovatelskou spolenost a nco mu
selo ustoupit. Autorky bezpodmnen pijmaj
hydraulick model lidsk dostivosti, podle n
ho je ve nco jako hnis ve vedu, kter mus
pry, jinak zpsob otravu krve, delirium a smrt.
Jestlie spolenost zabrauje lesbickm adolescent-
km, aby se oddaly vni, pak lze jen oekvat, e
ubijou k smrti matku jedn z nich. e je v prvn
ad principiln nesprvn mltit lidi cihlou do
hlavy, o tom nepadlo v knize ani slovo.
Aby ob autorky svou hypotzu podpoi
ly, vyptvaly se nkolika lesbiek, kter vyrstaly
v dob, kdy k vrad dolo, jak na ni reagovaly.
Ano, odpovdaly, chpou ty dvky a pli dob
e, nebo i ony samy mly nkolikrt chu sv ro
die zabt. Autorky i jejich respondentky pehld
ly znan morln rozdl mezi obasnm pnm
v pedstavivosti, aby matka padla mrtv k zemi,
a skutenou snahou j k tomu dopomoci. Tato
omezenost se vak nevztahuje jen na lesbiky. Los
Angeles Times napsaly, e Peter Jackson, reisr
zmnnho novozlandskho filmu, povauje svj
film za nestrann. To samozejm zcela odhalu
je prapodivnou morlku na doby: Nen u pat
nost umltit cihlou nevinnou enu k smrti, ale je
patnost skutek a jeho pachatele odsuzovat.
Ob dvky, kter byly kdysi oznaeny za amo-
rln monstra, se dnes v nov interpretaci jev vc
jako muednice. Veejnost je obdivuje - ne vak
proto, e se jim po odpykn pti let ve vzen po
dailo doshnout v ivot spchu, co ukazuje
na nadji a monost vykoupen (Juliet Hulmeov
se stala mezinrodn uznvanou spisovatelkou
detektivek pod jmnem AnnPerryov). Obdivuje
je proto, e - jak se domnv - provaly lesbic
k romnek v dob, kdy Nov Zland ovldala
psn spoleensk pravidla a upjatost (pesto
e to Hulmeov jednoznan vyluuje). Lid se
domnvaj, e jednaly pod vlivem tehdy zakza
nch tueb, co byl velk heroick in, jak si
bien-pensants* na doby dokou pedstavit.
Jene pokud by emocionln represe byla sku
ten pinou zloinu, pak by se dalo oekvat,
e pi odstraovn prvnch a spoleenskch z
bran bude zloin ubvat. Nen ani pochyb, e
Nov Zland u dvno nen senrovn prude-
ri jako v 50. letech. Tolerance dnen spolenosti
nechv na kadm, aby se choval, jak chce, take
tu vlastn probh pirozen experiment, kter by
ml hydraulick model emocionln represe po
tvrdit nebo odmtnout.
V dob, kdy Parkerov a Hulmeov spcha
ly svj zloin, hlsila novozlandsk statistika jen
stovku vnch a nsilnch napaden ron. Mezi
brutalitou jejich zloinu a poklidem tto zem
vskutku panoval nesmrn a zarejc kontrast.
Kdyby k nemu takovmu dolo v Kolumbii, ni
kdo by se tm vbec nezabval. Po tyiceti letech
let neustlho odstraovn zbran a morlnch
odsudk stojcch v cest bezuzdnm vnm po
et nsilnch in na Novm Zlandu stoupl ty-
ista- a ptsetkrt. Pitom se poet obyvatel ani
nezdvojnsobil.

* Sprvn smlejc. [Pozn. pekl]

 Montrochuvzrostlastatistikahlenkrimi-
nality, ale nikdo neme vn pochybovat o tak
astronomickm nrstu nsilnch pepaden
(o 400 % jen mezi roky 1978 a 1995) a tak o jejich
m dl vt brutalit. Neexistuje dn typ mo
dernho zloinu - od nkolikansobnho znsil
nn po masov vrady -, ped nm by byl Nov
Zland dnes uchrnn. Dvno ty tam jsou asy
(lid si na n stle pamatuj), kdy tu nikdo svj
dm nezamykal a penn vklady v mench ven
kovskch mstech mohly bt klidn ponechny
pes noc na chodnku ped bankou.
Ppad Parkerov a Hulmeov nen na Novm
Zlandu zdaleka jedinm ppadem, jeho vysvt
len neprosn sklouzlo do morln neutrlnho
postoje a poslze do naprostho omlouvn zloi
nu. Morln neutralita, kter zan u intelektu-
l, rychle pronik do cel spolenosti a u pedem
poskytuje rozheen vem, kdo maj sklony jed
nat impulzivn. Funguje jako edidlo zbylch pe
kek. Zloinci se tak u nepohlet na sv zloi
ny jako na dsledek vlastnho rozhodnut, ale jako
na psoben abstraktnch a neosobnch sil, na n
nemaj sebemen vliv.
Nej znmj novozlandsk ppad, kter tak
nyn prochz exkulpan interpretac, je ppad
Gay Oakesov, kter si v souasn dob odpyk
v doivotn trest za vradu Douga Gardena, man
ela a otce jejich esti dt. Jednoho dne jej v roce
1994 otrvila kvou s jedem a zakopala na dvorku
za domem.
 Tento ppad se stal cause clbre*, protoe
Doug Garden byl podle veho, co o nm vypr
vli (i kdy zdaleka ne vichni), odpornm chla
pem, jen Gay Oakesovou bhem celho jejich de
setiletho manelstv nemilosrdn bil a zneuval.
Oakesov te vydala svj ivotopis, k nmu je
pipojen krtk esej jej prvnicky Judih Ablett-
-Kerrov, jedn z nejznmjch advoktek na
Novm Zlandu. Tato advoktka, kter bojuje za
zmrnn trestu pro svou klientku, tvrd, e podle
n Oakesov trpla takzvanm pznakem tran
eny", a tud neme bt hnna k pln zodpovd
nosti za sv jednn, vetn travistv. eny, kte
r jsou dlouhodob zneuvny, pokrauje v argu
mentaci, neuvauj zcela jasn i racionln, a je
tedy teba na n vztahovat odlin normy.
Nen vbec pochyb, e eny, kter jsou dlouho
dob trny, se asto nachzej ve zmatenm sta
vu mysli. Nejmn jedna takov za mnou pichz
kad den do ordinace. Jene pedstava, e tran
ena trp syndromem, kter automaticky omlouv
jej jednn, m katastrofln logick dopad: toti
ten, e mui, kte je trzn, rovn mus trpt n
jakm syndromem, a proto ani je nememe hnt
k zodpovdnosti za jejich iny. V takovm svt
nen potom u nikdo osobn zodpovdn za to,
co dje. Tohle, prosm, nen jen njak teoretic
k hrozba, mm musk pacienty, kte pesn
tohle tvrd. A po mn daj, abych jim pomohl
pekonat jejich syndrom, kter je nut bt ostatn.

* Slavnm ppadem. [Pozn. pekl.]

Jednou z mnoha znmek, e maj sv chovn pev
n pod kontrolou, je skutenost, e o pomoc daj
vhradn tehdy, kdy jim hroz soud nebo separa
ce, a ke svmu destruktivnmu chovn se okami
t vracej, jakmile tato hrozba pomine.
Pojet pznaku tran eny nekompromisn
popr osobn zodpovdnost. Pravda je, e vtina
opakovan tranch en (zdaleka ne vechny) pi
spla ke sv neastn situaci tm, e si takov ivot
sama vybrala. ivotopis Gay Oakesov zcela jas
n, by bezdky, ilustruje jej spoluvinu na vlast
nm osudu, ona toti naivn zaznamenv nechut
n a do znan mry vlastn vinou vyvolan krize
svho ivota, jako by kad z nich existovala sa
mostatn a nemla vbec nic spolenho s tm, co
v ivot udlala, nebo naopak udlat opomenu
la. Dokonce i ve vzen, kde m dostatek asu na
pemlen, projevila naprostou neschopnost uva
ovat o smyslu sv minulosti. ije tak jako vdyc
ky, ve stlm, krizemi zmtanm, nevysloviteln
ubohm ptomnm okamiku. Jej ivotn pbh
vypad jako chmurn telenovela podle scne
Ingmara Bergmana. A m vc lid si zvol - a stt
jim to finann umouje - takov zpsob ivo
ta, jako si vybrala ona, tm vce podobnho nsi
l tu bude. Pouen, kter z jejho ppadu vypl
vaj, jsou mnoh, avak nikoli ta, kter vyhlauj
liberlov.
Oakesov se narodila v Anglii a v dob jejho do
spvn se rodina pesthovala do Austrlie. Akoli
j nechybla inteligence, rozhodla se jt s davem,
zanedbvat kolu a nakonec se v estncti bezmy
lenkovit provdala. Manelstv nevydrelo (ne
byli jsme na to pipraveni") a ve dvaceti u mla
dv dti od rznch otc. Tvrdila, e toho druh
ho m rda, nicmn se mu odcizila nhodnou af
rou s dalm muem, protoe okamit rozmar j
byl zkonem. Pak, stle jet v Austrlii, potkala
svou budouc ob. Na potku jejich vztahu byla
dokonce u toho, jak v zchvatu opileck zuivosti
roztskal bar.
Zanedlouho, vzpomn, u byl opil tm ne
ustle, rlil a choval se k n drsn. Opakovan ji
obral o penze, aby mohl szet, vyprvl nehorz
n a prhledn li, nic nechtl dlat, a dokonce za
al obas krst. Stle dokola poruoval sv sliby, e
se naprav. Pesto Oakesovou nikdy nenapadla z
kladn otzka (a soud z jejch pamt, nenapadla
ji ani te), jestli je takov mu vbec vhodn, aby
se stal otcem jejch dt.
Po tyech letech souit - tou dobou u mu po
rodila dv dti - ji opustil a odjel na svj rodn
Nov Zland. O nco pozdji j napsal, e zane
chal pit a uznv, e s n zachzel velmi okliv.
Nechtla by te pijet za nm na Nov Zland?
Akoli u slyela takovch slib bezpoet, a
koli se dvno projevil jako ln, nespolehliv, ne
estn a krut lovk - pokud se jejmu vyprv
n d vit - pesto zaala o jeho nvrhu uvaovat.
Celou dobu obvioval Doug za sv chovn m
a jeho neekan doznn, e je za sv iny zodpo
vdn on sm, m zblblo," napsala. Pod jsem
ho mla rda a vila jsem, e si konen uvdo
mil, e se mnou nezachzel dobe. Bojovala jsem
sama se sebou, jestli na Nov Zland mm odjet...
Nakonec jsem si musela piznat, e mi chyb a e
s nm chci bt."
Kdy po esti letech (a dvou dalch dtech)
Oakesov svho milho otrvila, zjistila, e jeho
tlo je pli tk, aby je sama dokzala zakopat.
Kdy byla jma asi tak z poloviny hlubok (co pro
zradila teprve o trnct msc pozdji, kdy poli
cie tlo nala), zaala mt obavy, e je s Jo (jej p
telkyn) nkdo chyt in flagranti, a zachvtilo ji zl
tuen. Hrozn jsem litovala, e jsem ji do toho za
thla," vzpomn. kala jsem si, e jsme ho mly
radi nkde shodit z tesu."
Tak takovhle je ena, ji pr mme (a novo-
zlandsk soudy s nmi) povaovat za bezmocnou
ob, za enu, kter, akoli nen slabomysln, nej
sp nikdy v ivot nemyslela dl ne deset minut
dopedu, a to dokonce ani v zleitosti pivdt
dti na svt. Z tohoto hlediska je skuten oprav
dovm vkvtem modern kultury, kter uctv
spontnnost a autenticitu a kter trv na tom, e
zkat se okamitho uspokojen nen nutn, do
konce e nen ani nutn vyhbat se zlu. V tomto
smyslu - a pouze v tomto smyslu - byla obt ona.
Zatmco se liberln novozlandt intelektu
lov sna zloiny jako ten jej lehkovn bagate
lizovat, dostv se cel novozlandsk systm trest
nho prva pod palbu hned ze dvou stran. Vznik
toti jet problm justinho omylu - jeden
ppad pouvaj liberlov k buiskm a destruk
tivnm clm a druh vrh stn pochybnosti na
zdrav rozum soud, ponvad vyvolv pochyb
nost, zda vbec lze odliit vinu od neviny. Pokud
se vina a nevina daj tak snadno zamnit, pokud je
tak tk rozliovat v teorii i praxi, jak smysl pak
m sebekontrola?
Justinm omylem, jm liberlov mvaj jako
praporem, je ppad Davida Baina, mladka, kter
strd ve vzen, nebo dajn jednoho rna roku
1994 vyvradil celou svou rodinu. Aucklandsk
podnikatel Joe Karam od t chvle vnuje veke
r svj as a finann prostedky, aby odhalil laj-
dckou policejn prci, slab msta v obalob,
chyby v obhajob a zkostnatlost odvolac in
stance, jejich vinou dostal zmnn mladk doi
vot. Karamovi se podailo pesvdit u mnoho
Novozlanan a jeho teorie o smrti Bainovy ro
diny - e je postlel jejich otec a spchal sebevra
du - se stala vrohodnj ne verze oficiln.
Karam ve sv knize o tomto ppadu dochz
k zvru, e rozsudek dokazuje zkladn neschop
nost cel justice. Je to pochopiteln, i kdy myln
reakce lovka, kter se po mnoho let zabval je
dinm ppadem nespravedlnosti. Avak jeho z
vr uinn v dobr ve ve patn ve opakovali
a podpoili liberlov.
Ti na zklad Bainova ppadu (a jednoho i
dvou dalch) tvrd, e Nov Zland nezkon
n vzn tisce lid, a e je proto zapoteb od z
klad zmnit systm trestnho prva. Co ovem
dobe vd a umn zakrvaj, je skutenost, e ka
d systm, kter se potk s velkm potem ppa
d, obas udl chybu, nkdy i znanou, nebo lid
sk instituce jsou nedokonal. Nov systm, kter
by star nahradil, by tak jist dlal chyby a v
bec nen jist, e by jich bylo mn. Co tedy li-
berlm opravdu vad, nen tento, ale kad sys
tm trestnho prva. Nebo z liberlnho pohledu
jsme vichni stejn vinni, a tud stejn nevinni.
Kad pokus rozliovat mezi iny je ipso facto ne
spravedliv. Parkerov a Hulmeov byly vlastn
jen nevinn kolaky, kter provedly nco, co by
v jejich situaci uinily vechny nevinn kolaky.
Dal ppad nespravedlnosti, ve svch dsled
cch dokonce jet destruktivnj ne ten Bainv,
je ppad Petera Ellise, mladka, kter byl v roce
1996 obvinn z hrzostranho sexulnho zneu
vn dt v mstskm centru peovatelsk slu
by v Christchurchi a odsouzen. Tento ppad m
adu stejn dsivch analogickch rys s neblaze
proslulm ppadem, kter se odehrl v msteku
Wenatchee ve stt Washington.
Bylo prohleno (a dajn t dokzno ped
soudem), e Ellis nasazoval dtem oprtku, pro
vdl na nich sodomii, nutil je k orlnmu sexu
a pt mo. To trvalo znanou dobu, ani si n
kdo viml njakch fyzickch znmek jeho akti
vity. Nikdo z rodi neml sebemen podezen
na njak nepravosti a do chvle, kdy bylo vzne
seno prvn obvinn, po nm nsledovala dal
jako epidemie.
 Nyn se ukzalo, e vtina dkaz nen zce
la jednoznanch. ena, kter pila s obvinnm
jako prvn, byla fanatick, kter vlastnila a peet
la velk mnostv literatury o satanickm zneu
vn. Detektiv, kter dostal vyetovn na sta
rost (a kter mezitm od policie odeel), ml s n
a s dal alujc matkou pomr. Hlavn porotce
je pbuzn jedn ze alujcch. Mnoh dti od t
doby sthly sv svdeck vpovdi, kter z nich
sociln pracovnci vymmili bhem dlouhch
hodin vyetovn. A homosexuln ntlakov
skupina dnes tvrd, e Ellis byl obalovn pe
devm proto, e je homosexul a e byl tm p
dem podezel, jeliko jako mu pracoval v peo
vatelsk slub. Polemika kolem celho ppadu
zdegenerovala v diskusi o tom, kdo je politicky
korektnj.
Novozlandsk soud uvil obvinnm, kter
by i panlsk inkvizice povaovala za absurdn,
co je zvltn znamen asu, a tak daleko soudy
zaly pod vlivem bien-pensants a obav z jejich ne
souhlasu. Je to o to absurdnj, e sexuln zne
uvn je jedin zloin, kter se vlastn vymyk
veobjmajcmu chpn a shovvavosti liberl;
je to zloin, jeho pedpokldan odvk vudy-
ptomnost vrh pokryteck svtlo na pedstra
n projevy buroazn slunosti a morlky, ale da
leko vc dokld, e by kdokoli z ns mohl v rukou
dostaten citlivho terapeuta odhalit, e je vlast
n sm skrytou obt, a tak se zbavit zodpovd
nosti za svj ivot a konn. Sexuln zneuvn
se tak stalo intelektulnm beranidlem, s nm lze
diskreditovat tradin sebeomezovn a odstrao
vat osobn zodpovdnost jedinc, a dn soud
ce si v och tch sprvn smlejcch neukod,
kdy vi obalovanmu z takovch in zaujme
ten nejtvrd a nejpsnj postoj, a u se jich do
tyn dopustil, i nikoli.
A pokud jde o kriminalitu, pedstavuje Nov
Zland pro nvtvnka z Britnie (a nejspe by
tomu tak bylo i v ppad americkho nvtvnka)
podivuhodn znm schma: dramaticky stoupa
jc zloinnost, liberln ochotu ospravedlovat ty
nejhor zloiny vyjma tch, kter se vztahuj k po
hlavnmu zneuvn, a vytrvale pstovan pokles
dvry veejnosti ve schopnost prvnho syst
mu odliit vinu od neviny. Nov Zland, vzdle
n, ale u ne izolovan, je nyn pln soust hlav
nho proudu modern kultury.
Novozlandt liberlov samozejm dl om
laj i starou psniku, e za zloiny mohou chudo
ba a nerovnost. Na prvn pohled zejm nepomr
v tom, jak se na novozlandsk zloinnosti pod
lej Maorov a pisthovalci z tichomoskch ost
rov, to pece jasn vysvtluje. Maorov a domo
rodci z Tichomo jsou relativn (nikoli absolutn)
chud a trp diskriminac (nikoli sttn), a pesto
e tvo jen osminu celkov populace, maj na sv
dom polovinu zloin. Take - za zloiny mohou
chudoba a diskriminace.
Avak ani tento argument neobstoj. Pokud
by byla mra zloinnosti u Maor a domorodc
z Tichomo stejn jako u bloch, celkov mra
zloinnosti na Novm Zlandu by byla stle jen
o tetinu ni ne dnes. Pesto by platila drama
ticky rostouc kivka zloinnosti v poslednch de
setiletch. Odeten zloin spchanch Maory
a pisthovalci z ostrov z tto rovnice by pedsta
vovalo nanejv jen nkolikalet zpodn stoupa
jcho trendu.
Navc tu v letech, kdy byla kriminalita na vel
mi nzk rovni, byl pomr Maor vi celko
v populaci tm stejn a byli tehdy podstatn
chud a trpli mnohem otevenj diskriminac.
Chudoba a diskriminace tud nrst zloinnosti
na Novm Zlandu nevysvtluj.
Nrst kriminality nepotvrzuje ovem ani libe
rln teorie zloinnosti, ani neme dt za prav
du lidem, kte dokazuj svj soucit tm, e se na
poruovatele zkon dvaj jako na roboty jednaj
c mechanicky a bez vle a vdy pod tlakem okol
nost. Je samozejm pravda, e rozhodnut zlo
inc pchat zloiny mus nco pedchzet, ale
to nco nelze na Novm Zlandu najt v chudo
b, nezamstnanosti ani nerovnosti. Meme to
hledat ve zpsobu, jakm takov zloinci uvau
j a racionln kalkuluj (s pravdpodobnost, e
je chyt, uvzn a podobn), a tak v typickch ry
sech kultury, pedevm popkultury, z n erpa
j sv nzory na svt. A tato kultura nejene pohr
d tradic i vm, eho bylo dosaeno v minulosti,
a podncuje ignorantskou egoistickou samolibost,
ale je rovn hluboce rozporupln - jak nejlpe
ilustrovaly stovky plakt, je m ve Wellingtonu
a Christchurchi zvaly na koncert rockov kapely,
kter se jmenovala Ben Harper and the Innocent
Criminals*.

* Ben Harper a Nevinn zloinci. [Pozn. pekl.]

 JAK KRIMINOLOGOV
PODPORUJ ZLOIN

Minul tden jsem se zeptal jednoho mladka ve

vzen, pro je te podle svho nzoru za memi.
Jen normln vloupaky," odpovdl.
Normln pro koho?" zajmalo m.
Znte to, prost normln."
Mnil tm, domnvm se, e vloupn je nco jako
ediv obloha anglickch zim, nco nevyhnuteln
ho, nco, co se d oekvat. Z ist matematickho
hlediska ml pravdu. Britnie je dnes v potu vlou
pn hlavnm mstem svta, jak vm potvrd tm
kad obyvatel bytu i domu. Jene jeho slova mla
jet hlub smysl, nebo statistick normlnost se
v naich duch rychle mn v normlnost morln.
eny tchto zlodj se mnou asto hovo o pr
ci" svch manel, jako by vykrdn pbytk bylo
pouhou non ichtou v tovrn. Normln" je po
dle nzoru pachatel nejen vloupn. Jen normln
pepaden," tak zn dal ast odpov, ji mi vzni
poskytuj na mou otzku, piem slovkem jen"
zdrazuj nekodnost svho zloinu.
Jak k tomu ale dolo, e zloin zaal jeho pa
chatelm pipadat normln? Je to pouh uznn
krutho faktu, e zloinnost vrazn stoup? Nebo
jde naopak o hlavn pinu takovho rstu, jeli
ko to znamen, e dolo k oslaben zbran pro
ti zloinnosti?
Jako vdy, chceme-li vystopovat pvod zmny
spoleenskho klimatu, je teba se nejprve pod
vat na akademickou pdu. To, co mon zaalo
jako pouh zajmav hypotza, kter mla zajis
tit akademick postup, kon asto jako iroce pi
jman pedstava, z n se stv nejen ortodoxie,
proti kter nelze protestovat, ale pmo kli, a to
dokonce i mezi nevzdlanmi lidmi. Byli to uni
verzitn profesoi, kte spojili dva spolu nesouvi
sejc dvody, aby ze zloinu ze statistickho i mo
rlnho hlediska uinili zleitost normln, a tak
mohli nsledn prohlsit sankce trestnho prva
za nelegitimn. Za prv tvrd, e vichni jsme zlo
inci, a kdy je kad vinen, je kad tak nevinen.
Druh argument, inspirovan marxismem, k,
e zkon neobsahuje morlku, je pouhm vyjd
enm moci nadvldou zjmovch skupin - na
pklad bohatch nad chudmi i kapitalist nad
dlnky. Jeliko zkon je vrazem hrub sly, ne
existuje dn morln rozdl mezi zloinnm
a nevinnm chovnm. Je to jen otzka, kdo m
v ruce hl.
Takov kriminologie je zrcadlovm obrazem
Hamletova slavnho vkiku, e m-li kad do
stat, co mu pat, nikdo neujde vprasku". Kri-
minologov, kte jsou mnohem liberlnj ne
dnsk princ (bezpochyby kvli svmu nimu
socilnmu pvodu), jej obrtili na ruby na: nikdo
by neml bt trestn. Tato mylenka zloincov
dui pmo lahod. Jestlie je jeho chovn napros
to normln, k si, tak pro se kvli jeho ppa
du dl tolik povyku nebo pro m vbec bt tam,
kde se nachz - to znamen ve vzen? Je zjev
n nespravedliv, e sed za memi za nco, co
vichni ostatn, kte jsou stle na svobod, nad
le provdj. Je obt nezkonn a nespravedliv
diskriminace, pipad si jako Afrian v aparthei
du a je jen pochopiteln, aby se po svm propu
tn pomstil nespravedliv spolenosti samozej
m tm, e bude v kriminln innosti pokraovat.
Tko urit, kdy pesn se duch doby zmnil
a zloinec se stal v pedstavch intelektul obt,
vznik a vvoj idej bv nkdy zahalen neproniknu
telnm hvem. Rd bych se tu vak zmnil o jednom
ppadu, kter je star vc ne tetinu stolet. V roce
1968 (tedy piblin v dob, kdy Norman Mailer
v Americe a Jean-Paul Sartre v Evrop vylili zloin
ce jako existenciln hrdiny revoltujc proti neltost
nmu, neautentickmu svtu) vydal psychiatr Karl
Menninger knihu s nzvem Zloin trestu*. Autor
vychzel ze ti roky starch pednek Isaaca Raye,
kter se jako prvn americk psychiatr zabval prob
lmy zloinu. Menninger tam mimo jin napsal:
Zloin je pokuenm kadho. Je snadn pohrdat

* The Crime of Punishment, Viking Press, New York, 1968.

K. Menninger (1893-1990) - jeden z rodiny lka psychiat
r, kter v Kansasu zaloila nadaci a vybudovala kliniku. [Pozn.
pekl.]
lidmi, kte byli chyceni - ti hloup, ti neastn, ti
npadn. Kdo z ns ale neznervzn, kdy tsn za
nm jede policejn auto? Kroutme se nad daovm
piznnm a sname se v nm leccos ukrt. kme
celnkovi, e nemme nic k proclen - no, skoro nic.
Mnoz z ns nebyli nikdy souzeni kvli krdem,
a pesto za minul rok zmizelo ze vech obchod,
a my jsme tak stlmi zkaznky, zbo v hodno
t pes dv miliardy dolar. Zamstnanci firem loni
zpronevili vce ne miliardu dolar."
Z tohoto vyplv, e kdo jde ped soud a do v
zen, je pinejlepm obt nhody a pinejhorm
pedsudk - pedsudk proti obyejnm, pina
vm, nevzdlanm, chudm - tm, je literrn
kritici nabubele nazvaj ti Druz. Pesn tohle mi
kaj mnoz m pacienti z vzen. Dokonce i kdy
byli polapeni in flagranti, s lupem Y.ruce i pmo
s krv na dlani, jsou pesvdeni, e si na n poli
cie zasedla. Takov postoj jim samozejm brn
pemlet o vlastnm pispn ke sv nepjemn
situaci, nebo tst a pedsudky nejsou sly, nad
nimi m jedinec osobn kontrolu. Kdy se vz
ptm, jestli m budou i po proputn dl navt
vovat, tak jen hrstka odpov e ne a tak rozhod
n, e by se jim to dalo vit. To jsou tak jedin,
kdo v duchu spojuj sv chovn se svm osudem.
Vtina prohls, e nev, e nikdo nezn budouc
nost, e to zle na soudech, e vlastn vechno
zle - na ostatnch, ale nikdy na nich samch.
Netrvalo dlouho a Menningerovy postoje pro
nikly do oficilnho mylen. V roce 1968 vydalo
britsk ministerstvo dokument o kriminalit ml
dee Dti v nesnzch [Children in Trouble], ve
kterm stlo: Snad jen mlokter dt se nikdy
nedopustilo nieho, co by nemohlo bt v rozpo
ru se zkonem. Pesto je takov chovn vtinou
jen pouhou epizodou v normlnm vvoji dtte."
V jistm smyslu je to pravda, nebo za nep
tomnosti sprvnho veden a kontroly lidsk by
tosti svou pirozenost ke zloinu a k asociln
mu chovn inklinuj a kad lovk nkdy poru
pravidla. Jene v dobch stle laxnjho pstu
pu k vchov a spoleenskm normm mnoz lid
dochzej ke patnm zvrm. Komenttoi vt
inou patn lidsk sklony uvdj jen proto, aby
dospli k pedem danmu liberlnmu zvru:
Vzhledem k tomu, e je kriminln chovn nor
mln, nemly by kvli tomu vzrstat sankce.
Dokument Dti v nesnzch nakld s krimi
nalitou normlnch dt tak, jako by mla odeznt
sama, jako by byla vsledkem ist biologickho i
pirozenho procesu, a nikoli spoleensk vcho
vy. Kriminalita je tu posuzovna asi jako mln
zuby, je pedem urena k tomu, aby se v urit fzi
dtskho vvoje objevila a zase zmizela.
Jet nedvno by takov nzor pipadal kad
mu naprosto absurdn. Jet nedvno vichni in
stinktivn vdli, e lidsk chovn je vsledkem
vdomho uvaovn a e vdom dt mus bt
formovno. Mohu to nejlpe ilustrovat z vlastn
zkuenosti. V osmi letech jsem v krmku na rohu
na ulice sebral tabulku okoldy za jednu penci.
Krde pro m byla velkm vzruenm a okol
da mi chutnala o to vc, e neudlala dru do mho
tdennho kapesnho (est penc). Bohuel jsem
tento skvl in nemoude vyzradil svmu star
mu bratrovi, abych si u nho zskal respekt, nebo
mou odvahu asto zpochyboval. Bohuel jsem
pln zapomnl, e znal mj pestupek, a kdy
jsem rozezlen jeho neustlm otravovnm alo
val matce, e pronesl slovo, kter v t dob bylo
ve slunch domcnostech naprosto nepijateln,
bratr na opltku matce prozradil, e jsem ukradl
okoldu.
Matka se k tomu nepostavila jako k pechod
n delikventn phod, kter asem sama pejde.
Instinktivn vdla (nebo tehdy jet nikdo niko
ho nemtl, e by tomu mlo bt jinak), e nema-
j li m zloineck choutky nade, mnou zvtzit,
mus proti nim okamit zakroit. Nedomnvala
se, e m krde byla pirozenm projevem sebe
vyjden i vzpoury proti nerovnosti mezi dtmi
a dosplmi, nbr vdla, e to byla jen a jen m
touha po okold, za kterou jsem nechtl zaplatit.
Mla samozejm pravdu. Mj skutek byl nemo
rln, a aby mi to dala najevo, odvedla m k maji
telce obchodu pan Marksov, kde jsem se ke sv
mu hchu musel zkrouen piznat a zaplatit dv
pence jako odkodnn. Tm m karira zlodje
v obchodech jednou provdy skonila.
Dnes ovem chpeme krdee a dal zloiny
mnohem sloitji, i kdy to nutn neznamen, e
pesnji i realistitji. Byli to kriminologov, kdo
mon zmrn vrhli na zloin nov stn zhady;
nkdy mm z nesrozumitelnosti jejich spis po
chybnost, jestli se jejich autoi vbec nkdy se zlo
incem i s obt zloinu setkali. Nepochybn je
v jejich profesionlnm zjmu, aby pina zloinu
zstala nepochopitelnm tajemstvm, protoe jak
jinak by mohli pesvdovat vldu, e zloinem
zamoen zem jako Britnie pedevm potebuje
dal vzkum s jet vtm potem kriminolog?
Nejsp to nen nhoda, e profese krimino-
logie prola mohutnou expanz tm ve stej
nou dobu, kdy se zloineck aktivita dokala str
m kivky svho exponencilnho vzestupu. Kdysi
byste kriminolog v Britnii napotali pr destek
a kriminologie, je byla povaovna za nevhod
nou pro ty, kte jet nedoshli vysokokolsk
ho vzdln, byla pednena na jednom i dvou
mstech. Dnes u ns najdete sotva njak men
i vt msto, kter by studium kriminologie ne
nabzelo. Polovina z osmi set kriminolog, kte
dnes v Britnii psob, zskala sv vzdln (pede
vm v oboru sociologie) koncem 60. a na zatku
70. let, tedy na samm vrcholu radiklnho aktivis-
mu, a sv vdomosti pedala t druh polovin.
Jist, je docela mon, e problm zloinu volal
po novch studentech. Jeliko ale maj spoleen
sk problmy asto dialektickou povahu, nemohlo
tomu bt i tak, e problm vytvoili sami studen
ti? (Britsk ekonom John Vaizey jednou napsal, e
kad problm, kter se stane pedmtem vzku
mu, je peduren k dleitosti.) Jeliko pinou
zloinu je rozhodnut zloinc zloiny pchat,
nen to, co se odehrv v jejich hlavch, bezv
znamn. Nov mylenky vak pronikaj z akade
mick pdy velmi selektivn, diskuse v novinch
i v televizi je popularizuj (asto v znetvoen po
dob) a ty se tak stvaj intelektulnm obivem
vech. Z tohoto pohledu by nzory kriminolog
skuten mohly bt pinou rstu zloinu. Navc
tyto nzory kodliv ovlivuj mylen policie. Po
cel na nemocnici napklad policie vylepila pla
kty varujc zamstnance, pacienty a nvtvnky
ped nebezpem krdee aut. idii! hlsaj tato
oznmen, Vae auto je v nebezpe! To je typicky
kriminologick vyjadovn, kter naznauje exis
tenci jaksi tajupln sly - jako je napklad zem
sk pitalivost - proti n je pouh lidsk vle,
v tomto ppad projevovan zlodji a policisty,
zhola bezmocn.
Nzory cestou z akademick pdy k lidem mo
hou nkdy prodlat tm nepostehnutelnou
zmnu. Kdy proslul kriminolog Jock Young
napsal, e normalizace uvn drog odpovd
normalizaci zloinu", take kriminln chovn
jedinc u dl nevyaduje dal speciln vysvt
len, urit tm nemnil, e by mu nevadilo, kdy
by si jeho vlastn dti zaaly pchat heroin nebo
okrdat staenky na ulicch. Ani by nebyl lhostej
n k tomu, kdyby se mu do domu vloupali zlod
ji, a jist by jejich jednn nepovaoval za nladu
doby a za morln neutrln zleitost. Jene pes
n tak ti, kte jen" kradou v obchodech, jen"
loup, jen" to na ostatn, kte se jen" pokusili
0 vradu, pijmaj sv vlastn iny a pesn takto
na n budou pohlet (i alespo pohleli), kdy
li s dobou a vlastn dn zlo nepchali. A ne
pekvapuje, e zloiny, kter jsou nyn omlouv
ny slovkem jen", stouply na vnosti dokonce
1 bhem tch deseti let, kdy dochzm do vzen
jako lka. Opravdu jsem slyel jednoho vzn, jak
mv rukou nad obvinnm jen z uboh vradi-
ky". Tot plat o drogch: Zatmco kdysi kali,
e kou jen" hai, dnes u kaj, e kou jen"
crack, jako by tm chtli vyjdit, e jsou ztlesn
nm sebezapen a sebedisciplny.
Je typick, e liberln intelektulov, jako je
Jock Young, vbec nemysl vn to, co kaj, a vy
jaduj se, ne aby ili pravdu, ale aby vystavili na
odiv lechetnost svho zmru. Nedvno jsem se
zastnil rozhlasov diskuse s vznanm filmo
vm kritikem o spoleenskch (i protispoleen-
skch) dopadech faktu, e prostednictvm filmu
a televize jsou dti neustle vystavovny nsil. Ze
vech sil popral, e by to mlo nebo vbec mohlo
mt njak neblah vliv, ale zrove piznal, e by
takovou krmi nsil svm dtem nedovolil. Mon
si neuvdomil, e tmto zdraznnm vlastnho
vzjemn si odporujcho postoje v podstat vyjd
il sv nevslovn pohrdn polovinou lidstva. Ve
skutenosti k, e proleti jsou tak vzdleni vy
koupen, tak u od prody zkaen, e u nen nic,
co na n me psobit morln nebo nemorln,
mt lep i hor vliv. Oni si pece nevybraj ani
nereaguj, jsou z podstaty nsilnci a zloinci, za
tmco jeho vlastn dti budou pece vhodn reago
vat na jeho starostliv veden.
Nen teba pipomnat, e ne vichni kriminolo-
gov jsou ve vysvtlovn kriminality zajedno, aka
demick disciplna potebuje teoretick disputace,
stejn jako ozbrojen sly potebuj potenciln ne
ptele. Jene nad tou v kakofoni nabzench vy
svtlen zn jedna idea hlasit a jasn, tedy alespo
pro zloince: vysvtlit ve znamen omluvit ve.
Studie kriminolog vtinou prezentuj zloince
jako pouh pedmty, jako kulenkov koule rea
gujc mechanicky na nrazy ostatnch kulen
kovch koul. A dokonce i kdy se o nich uvauje
jako o konatelch, zstvaj nevinn, protoe jejich
iny jsou vsledkem uvaovn a jejich uvaovn
je pochopiteln a pirozen za okolnost, v nich
se nachzej. Je pece naprosto normln, e chu
d lovk bude chtt pedmty dlouhodob mate
riln spoteby, zvlt v tak materialistick spo
lenosti, jako je ta nae.
Nedvno se do mdy znovu dostaly biologick
teorie zloinu. Takov teorie maj hlubok koe
ny; italt a francouzt kriminologov a forenzn
psychiati v 19. stolet vypracovali teorii ddin
degenerace, aby vysvtlili neschopnost podvolit
se zkonu. Jet donedvna vak byly biologick
teorie zloinu - obvykle okoenn silnou dvkou
pseudogenetiky - hjemstvm neliberln pravice
a vedly k nucen sterilizaci a k dalm eugenickm
zsahm.
 Posledn biologick teorie zloinu vak zd
razuj, e zloinci se svm chovnm opravdu
nic nezmou. Vechno se nalz v genech, v je
jich neurochemii i ve spnkovch lalocch. Tyto
faktory neposkytuj dnou odpov, pro byl n
rst zaznamenanch zloin v Britnii v letech
1990-1991 vy ne celkov poet vech zloi
n spchanch v roce 1950 (a to se nezmiujeme
o stoupajc tendenci od roku 1991); pesto tento
nedostatek badatele nijak neodradil. Uen knihy
s tituly jako Genetika zloineckho a protispoleen-
skho chovn [Genetics ofCriminal and Antisocial
Behavior] se objevuj jako houby po deti a u ku
podivu nevyvolvaj mezi intelektuly tut zu
ivost, s n se v roce 1964 setkalo vydn stu
die Zloin a osobnost [Crime and Personality] od
H. J. Eysencka, jen zde naznauje, e kriminali
ta je ddinm rysem. Po mnoho let pohleli li
berlov na Eysencka, profesora psychologie na
Londnsk univerzit, doslova jako na faistu, pro
toe pedpokldal ddinost tm kadho lid
skho rysu, a si poslze uvdomili, e genetick
vysvtlen zloinu me bt bjenou vodou na je
jich ospravedlujc a ve promjejc mln, stejn
jako me pohnt i mln konzervativc.
Nedvno dokonce jeden televizn seril v Bri
tnii piel s pedstavou, e je zloin vsledkem
dysfunkce mozku. Autoi v knize, kter seril do
provzela, tvrdili: Vme - jeliko pijmme
nlezy klinickch lka, ani bychom si na nich
pihvali vlastn trestn polviku -, e mnoz
zloinci jednaj tak, jak jsou jejich mozky uspo
dny. V poslednch dvou desetiletch se znan
rozil obzor lidskch vdomost a my se domn
vme, e nastala doba vyuvat prce endokrino-
log, biopsycholog, neuropsycholog, biostatis-
tik, genetik a mnoha dalch."
I kdy si nepihvali vlastn trestn polvi
ku, jejich konen poselstv jen potvrzuje to, co je
u notoricky znm: To, co z doslova stovek po
jednn a studi o rznch typech zloinc pmo
tr, je obecn rozen a pdn dkaz o duev
nch poruchch, kter pramen z mozkovch dys
funkc. ... Jene nae spolenost nic takovho ne
uznv, nae spolenost jen odsuzuje. alovn
je velmi nkladnou a nespornou reakc."
Ob strany tto zprvy se skvle hod mm pa
cientm ve vzen; jsou vlastn neniocn a pote
buj njakou lbu, navc je vzen nejen zbyten,
ale jet k tomu krut a morln neospravedlni-
teln - vlastn mn ospravedlniteln ne jejich
zloiny. Koneckonc soudci, kte je do vzen
poslaj, se nemohou sami oistit vinou vlastnch
dysfunknch mozk.
Nen tedy divu, e mi vzni tden co tden ka
j: Vzen mi, pane doktore, nesvd, vzen nen
to, co potebuju." Ptm se jich, co tedy potebuj.
Pomoc, lbu, terapii.
Pedstava, e vzen je v prvn ad terapeu
tickou instituc, je dnes doslova nevyvratiteln
a zdrazovn vysok mry recidivy ili men
terapeutickch spch i nespch, jak to dlaj
lnky o vzen, kter se objevuj v tisku, tento n
zor posiluje, stejn jako jej posiluje teorie pedkl
dan kriminology, e zloin je duevn poruchou.
Psychopatologie zloinu [The Psy chop athology oj
Crime] od Adriana Raina z Univerzity v jin Ka
lifornii tvrd, e recidiva je tak duevn poru
cha jako kad jin, asto doprovzen mozko
vou dysfunkc. Zvisl na zloinu? [Addicted to
Crime?] je souhrnn dlo osmi psycholog z jed
noho z mla britskch stav pro duevn chor
zloince. Odpovd na otzku vznesenou na titulu
je samozejm ano; zvislost tu je - falen - po
vaovna za nutkn, u nho je zbyten oek
vat, e mu nkdo odol. (Pokud vyjde druh vy
dn tto knihy, otaznk bezpochyby z jejho titulu
zmiz, stejn jako zmizel z druhho vydn kni
hy Beatrice a Sidneyho Webbovch o Sovtskm
svazu - Sovtsk svaz: nov civilizace? [The Soviet
Union: A New Civilisation?] - v n bylo o Rusku
ve vyjma pravdy.)
Pekvap po tom vem jet nkoho, e recidi
vist z ad lupi a zlodj aut nyn daj o tera
peutickou lbu sv zvislosti, jisti si tm, e d
n takov terapie nen i nebude k dispozici, a oni
tm pdem budou moci i nadle ospravedlovat
sv chovn? Podal jsem o pomoc," stuj si mi
asto, jene jsem dnou nedostal." jist jedna-
dvacetilet mladk, kter si odpykval estimsn
trest (ti msce s odkladem za dobr chovn) za
krde edesti aut, se mi svil, e ve skutenosti
jich ukradl pes pt set a vydlal na tom njakch
85 000 liber. Bylo by jist zbytenou mystifikac
vysvtlovat jeho chovn pomoc sloitch neuro-
fziologickch proces.
Zlodji, kte mi kaj, e jsou na svm jednn
zvisl, a tm vlastn naznauj, e j jako lka se
lu, pokud na svobod zanou znovu krst, vdyc
ky na mou otzku, kolik vykrdaek jim prolo
bez potrestn, reaguj navlas stejn: na tvi se
jim objev astn, ale (z pohledu majitele domu)
ne prv uklidujc smv, jako by si pipomna
li ty nej astnj okamiky svho ivota - kter se
u brzy vrt.
Zloinci volaj po terapeutick lb svho pro-
tispoleenskho chovn - kupodivu vhradn
pot, co je takov chovn dostalo a do vzen.
Minul tden se mi jist mladk, kter se konen
dostal do vzen za opakovan napaden sv dvky
a matky (krom jinho), svil, e vzen mu ne
dl dobe, e by sp poteboval lbu na ovld
n vzteku. Viml jsem si, e jeho chovn ve vzen
bylo pmo pkladn: choval se slun a vykon
val, co mu bylo eeno.
Tam dol (na korekci) pece nechci," prohl
sil, m se ovem prozradil. Choval se nsilnic-
ky ke sv dvce a matce, protoe a dosud mu jeho
chovn pinelo vhody, nikoli nevhody. Nyn,
kdy se rovnice ponkud zmnila, neml sebe
men problm svj neovladateln hnv zvldat".
Dnen zplava kriminologickch teori vede
k ospravedlovn kriminlnch ivl, a ti se jich
dychtiv dr v touze pedstavit sami sebe jako
obti, a nikoli jako zloince. Pednedvnem se kri-
minologi jako vichice prohnala teorie nlepko-
vn". Podle n tu jde o kriminalizaci a kategorie
spchanch zloin, typologie trestnch in a lid
pouvan pi popisu a vysvtlovn deviantnho
chovn jsou pouh bezcenn sociln konstrukce.
Zloin i deviace jako objektivn zleitost" vbec
neexistuje. Dosud jsem na svch bezhonnch pa
cientech, jejich domy jsou vykrdny tikrt ro
n - nebo byli alespo jednou pepadeni na ulici,
co je tady bn - tuto teorii nevyzkouel, ale do
mnvm se, e si jejich odpov doku dobe ped
stavit. Pro zloince je samozejm teorie, e je zloin
nahodilou spoleenskou kategori bez skutenho
morlnho obsahu, teori velmi pjemnou - tedy a
do momentu, ne se sami stanou obt zloinu, po
tom ovem reaguj jako vichni ostatn.
Jeliko kriminologov a sociologov u dnes
nemohou pipisovat zloin vhradn chudob, sa
haj po relativnm nedostatku", aby vysvtlili n
rst zloinu v asech prosperity. V tomto svt
le vid zloin jako sten politick protest proti
nespravedlivmu rozdlovn materilnch stat
k svta. Nkolik kriminologickch komentto
r bdovalo nad oividn si odporujcm faktem,
e zloinci pchaj nejvce kod chudm, a dokon
ce je pipravuj o majetek, m naznauj, e by
bylo zejm pijatelnj, kdyby zloinci okrdali
bohat. V rozhlasov diskusi o astch nepokojch
v chudinskch tvrtch levicov akademick a mi
nistryn souasn vldy povaovala za nejvt
tragdii skutenost, e si lid ni vlastn proste
d. Na otzku, zda by bylo lpe, kdyby napadli jej
tvr, ale neodpovdla.
V diskusi o politice nulov tolerance krimino-
log Jock Young tvrd, e bychom ji mohli pouvat
selektivn k pokrokovm" clm: Meme bt,"
k, nulov tolerantn k nsil pchanm na e
nch a tolerantn k inm vyvlastnnch." lovk
by se na zklad tohoto tvrzen mohl domnvat,
e vyvlastnn se dnho nsil na ench nikdy
nedopustili.
Navc sm termn vyvlastnn" m emocionl
n a ideologick vznam. Takov terminologie na
znauje, e chud neselhali ve svm ivotnm si
l, ale msto toho byli okradeni o to, co jim prvem
nle. Zloin je tud vyvlastnnm vyvlastova-
tel - take z morlnho hlediska, dnm zloi
nem nen. A prv s tmto postojem jsem se mno
hokrt setkal mezi lupii a zlodji. V, e kad,
kdo nco vlastn, si o to ipso facto me dovolit
pijt, zatmco nkdo, kdo nevlastn nic, m ipso
facto prvo si to vzt. Zloin nen nim jinm ne
formou perozdlovn majetku zdola.
Pokud zloin spchaj eny, lze na nj pohlet
jako na nco oslavnho, protoe jde o nezvislost
na much", abych citoval Elizabeth Stankoovou,
americkou feministickou kriminoloku pedne
jc na jedn britsk univerzit. Tady u proplou
vme kalnmi vodami Frantze Fanona, psychiatra
z Karibiku, kter se domnval, e takov vradi-
ka doke v psychice utlaovanch udlat pmo
zzraky, a kter doshl ohromnho vhlasu pesn
v dob, kdy kriminologie zaznamenala velk roz
mach jako univerzitn disciplna. Spravedlnost"
mnoz kriminologov nemysl prostedky, ji
mi je jedinec za sv jednn v ivot odmnn
i potrestn. Maj na mysli spravedlnost socil
n. Kriminologov vtinou nedokou rozliit
mezi nefrovost a nespravedlnost, a tak doch
zej k zvru, e kad spolenost, v n nefrovost
petrvv (jeliko mus), je tud nespravedliv.
A otzka sociln spravedlnosti obvykle znamen
v podstat rovnost. Jock Young to vyjaduje jed
noznan: Pokud m mt nulov tolerance zlo
inu njak vznam, pak mus znamenat nulovou
toleranci nerovnosti." Jestlie hrz proti zloinu
(jak je zloin veobecn chpn lidmi, kte se stali
jeho obt nebo kte se j s nejvt pravdpodob
nost stanou) je pedpokldan legitimita prvn
ho systmu, v nm potenciln zloinec ije, pak
ti, kte hlsaj, e ijeme v nespravedliv spole
nosti, zloin povzbuzuj. Chud sklzej, co intelek
tulov zavaj.
Nikdo v kriminologickm bratrstvu nezsk
presti tvrzenm, e civilizovan spolenost po
licii a trest nutn potebuje. Nevypadal by toti
jako liberl, nbr jako lovk, kter nev v lid
sk prapvodn dobro. Chce-li zskat reputaci, je
mnohem lep oznaovat americk vznice vra
zy jako americk gulag", jako by mezi bvalm
Sovtskm svazem a Spojenmi stty dn zsad
n rozdly neexistovaly.
 Zloinci dobe vd o sle trestu. Chpou jeho
zastraujc i rehabilitan inek. Vzen je toti
spolenost jasn rozdlen na dva svty mezi do
zorci a vzni. Vzni udruj toto striktn rozd
len svm vlastnm drastickm kodexem trest.
Pokud se nkter z nich pokus toto rozdlen po
ruit, ostatn ho okamit, psn a veejn potres
taj. Proto se toto rozdlen udr, i kdy by mno
z vzni radji stli na stran svch dozorc ne
spoluvz.
Kriminologie u nen tak monoliticky jednot
n, jak jsem popsal, a je v n dnes mnohem vce
odpadlk ne dve, jak sm Jock Young pizn
v. Tento posledn trend (kriminolog, kte v
v odhalen a trest) je v pmm protikladu s gene
rac liberlnch nzor a uen, jejich clem bylo
minimalizovat policejn represi a poty policist.
Takov posln lze povaovat za skrytou agendu
akademick kriminologie od 19. stolet."
Ano, kriminologie zloincm bjen prospla.
 POLICIE V I DIV

Dlouh pochod* nap institucemi - jm se ra

dikln intelektulov tajn snaili pemnit spo
lenost, ani by museli na barikdy - byl v Britnii
natolik spn, a se nkdy zd, e tu dolo
k nietzschovskmu pehodnocen vech hodnot.
Nzornm pkladem takovho jevu je pem
na policie. Jej eln pedstavitel se dnes tak zou
fale sna, aby si zskali chvlu liberlnch kritik,
e se mnohem vce zamuj na vztahy s veejnos
t ne na prevenci a odhalovn zloinu - vnuj
mnohem vt sil na obranu sv reputace ne na
ochranu veejnosti. A tak nen divu, e Britnii za
chvtila vlna zloinu, kter u zasahuje i donedv
na bezpen mstsk tvrti, jako je londnsk West
End. Poet poulinch krde v hlavnm mst jen
za poslednch dvanct msc vzrostl ptinsobn.
Policie obvajc se kritiky liberl se chov
pesn opan, ne by mla - jak dokazuje poli
cejn strategie v New Yorku a v dalch americ
kch mstech, kde dolo k dramatickmu snen

* T Velk pochod - manvr nsk Rud armdy, kter se

v jnu 1934 probila z kuomintangskho obklen. Dlouh po
chod skonil v roce 1936, pot co armda prola 11 provinciemi
a urazila asi 12 500 km. [Pozn. pekl.]
potu spchanch zloin. Je pitom pln jed
no, do jak mry policist pijmou liberln pe
svden i se jm nechaj ovlivnit, liberlov je ni
kdy nebudou povaovat za plnohodnotn leny
lidstva ani je nepestanou zasypvat malichernou
kritikou, protoe jim vad a jejich svdom ur
sama existence policie. Nezbytn policejn represe
je toti dkazem, e lidstvo nesmuje k dokona
losti a spoleensk harmonii, nbr e vnj tlak
na udren podku a slunho chovn je nutnou
soust kad civilizovan spolenosti. A piznat
si, e tomu tak je (co je zejm kadmu, kdo nen
v zajet pubertln utopie), podrv pedpoklad,
na nm stoj snaha modernch liberl, aby byla
odstranna veker vnj omezen. Nic ns nedo
ke tolik rozzuit jako zsadn dkaz, jen vyvra
c nmi hkan pesvden.
Nemli bychom vak ani pehnt, jak dalece se
podailo policii rozvrtit, vdycky zle, kterm
koncem dalekohledu se na vc dvme a jak a na
em nm zle. Z pohledu vzesk sprvy poli
cie nepochybn odvd svou tradin prci dobe.
Jak by jinak bylo tolik zloinc za memi? Kad
den prochz vzeskmi branami nov a st
le hojn sklize. Ppady neprvem uvznnch
jsou opravdu vzcn - pestoe se kvli tm n
kolika kauzm, kter vyly na svtlo a mly zniit
dvru veejnosti v systm", ztropil takov povyk.
Pomoc osvden rtorick metody suppressio
veri a suggestio fali* se predtoi spolenosti jev

* Zatajen pravdy a zmrn klam. [Pozn. pekl.]

jako jej obti a sympatie se zloinci se v ortodox
nm pojet elity stv prubskm kamenem soucit
nho srdce. Jene o vin naprost vtiny uvzn
nch nen pochyb a prv policie se zaslouila, e
byli pohnni ped spravedlnost.
Pohldneme-li na to ale z opanho konce,
ze svta za vzeskou zd, vypad cel zleitost
ponkud odlin. Zde velk obavy nevzbuzuj ti,
kdo jsou neprvem uvznni, ale ti, kdo jsou ne
prvem na svobod. Nebo na kadho neprvem
uvznnho mme doslova stovky tch, kdo si pi
jt o svobodu oividn zaslou. Nejene je i tohle
nespravedlnost (nikdy jsem nepochopil onen libe
rln pedpoklad, e kdyby vldla na svt sprave
dlnost, bylo by uvznnch mn), ale pedevm
se tm ivot milion lid stv utrpenm.
Tm, kdo ij ve svt beztrestnosti - ta chud
polovina obyvatel -, policie nepipad jen nemo
houc, ale naprosto neochotn uinit nco pro n
pravu situace. Chybovat je lidsk, odpoutt bo
sk. Policie dnes pijala roli bostva a na zloince
bere ohledy, msto aby je zatkala. Policie zloin
cm odpout, nebo nevd, co in.
Jeliko se nae nemocnice nachz ve tvrti, kde
policie na zloin pohl z takovho laskavho so
ciologickho hlediska - a chpe kriminalitu jako
pirozen odsouzen nehodn nsledek bdy, kte
r nelze snit postihem ze zkona - stvm se
velmi asto svdkem neochoty se strany policie
zabvat se trestnmi iny, pestoe jsou spch
ny v ptomnosti vrohodnch svdk. Ohledy,
kter berou na tonka (patn vchova, byl
u psychiatra, m zejm psychickou poruchu, je
nezamstnan), jsou vrazem neochoty pustit se
do nekonenho paprovn, kter dnes po ka
dm zaten nsleduje a je bylo na jejich bedra
naloeno jako odpov na neustlou kritiku z st
ochrnc lidskch prv a svobod. A proto je tolik
starch a chudch lid po setmn a nkdy i ped
nm uvznno ve svch bytech.
Tak napklad tm ticetilet mu byl pijat
k nm na oddlen pot, co se pedvkoval nele
gln zskanmi prky a pravideln inhaloval bu
tan. Znal jsem ho u dlouho a ml jsem podezen,
e mi jednou ukradl nco z m kancele. Ml ob
jemn trestn rejstk - za vloupn a nsilnosti -
a tak jsem se s nm setkal ve vzen.
Podal jednoho ze starch lka o recept
na lky, kter chtl jen tak pro sv poten. Od
mtnut pacienta tak rozzuilo, e zaal na lkae
hrub doret a nakonec jej pirazil ke zdi a sest
ry zavolaly policii.
Policist vak povaovali svj kol za splnn,
jakmile dostali lkae z bezprostedn tsn. Z je
jich pohledu nemlo smysl zatkat lovka, kter
byl na hlavu, kter nevdl, co dl, a kter nemohl
bt za svj zloin zodpovdn. Jak obdivuhodn
soucit a kolik paprovn se uetilo, aby mohli jt
it svj soucit zase jinam!
O tyi tdny pozdji se dotyn mlad mu
vloupal do domu postarho knze, a kdy byl pi
stien pi inu, utloukl ho brutln k smrti. Po
tomto incidentu byl samozejm zaten, butan
nebutan.
Vm o mnoha dalch mn zvanch ppa
dech, kdy policie odmtla zakroit proti zcela jas
nmu poruen zkona, pestoe dkazy byly
nezpochybniteln a pein byl jasnm pedzna
mennm toho, co teprve pijde.
U ns na oddlen leela jedna prostitutka, kte
rou piel navtvit jej pask. Byl to mu zavilho
vzhledu a chovn, zlat pedn zuby se mu hrozi
v blskaly a oholen lebka nesla stopy po nkoli
ka zsazch maetou. V minulosti perazil dotyn
prostitutce elist a zlmal ebra, ml dlouh trest
n rejstk. dal od sestry, aby mu sdlila diagn
zu, zpsob lby a oekvanou dobu hospitalizace
pacientky, kdy to vak sestra odmtla, protoe ne
sm sdlovat dvrn informace, zatlail ji do rohu
(v ptomnosti kolegyn) a vyhrooval, e j pod
pl v noci dm, a bude manel a dti spt.
Policie sice na msto inu dorazila a paska vy
provodila z nemocnice, ale opt nic jinho podnik
nout nezamlela, akoli lo nepochybn o trest
n in. Ohroovanou sestru u od t doby nikdo
u ns na oddlen nevidl.
Uveme jet jeden pklad: Jeden mladk po
slabm pedvkovn skonil u ns na pohoto
vosti, protoe se zuiv pohdal se svou dvkou.
Dvod k pedvkovn je v takovch ppadech
obvykle troj: pimt ji, aby zavolala zchranku,
a nikoli policii, varovat ji, aby ho neopoutla, pro
toe by mohl spchat sebevradu, a pak bys teprv
litovala, mrcho", a prezentovat se jako ob sv
ho vlastnho jednn, za kter nezodpovd, a pro
to potebuje lbu. Jeho dvka dorazila krtce po
nm s vcmi, kter by mohl v nemocnici potebo
vat. Okamit pokraoval v hdce a zaal ji znovu
bt, tentokrt ped zraky sester. Ty zavolaly policii,
kter prohlsila, e vzhledem k nezvaznosti na
paden - dvka nebyla dosud tce zranna - s tm
nemohou nic dlat, zvl proto, e maj plno pr
ce jinde. Policist oividn nemli sebemen z
jem pemlet o tom, eho mus bt nsilnk scho
pen v soukrom, kdy se takto chov na veejnosti,
a to i ped svdky. Jak pklad pro vechny, zvl
t mlad mue, kte incident sledovali!
Jednou se doadoval jeden mlad mu od mst
nho praktickho lkae receptu na prky, k je
jich pedepsn z lkaskho hlediska neexistoval
jedin dvod. Lka - co je za takovch okolnos
t dost neobvykl - prky pedepsat odmtl a pa
cient mu zaal vyhroovat a chovat se nsilnicky.
Recepn zavolala policii, kter mladka zadre
la, jene msto aby ho odvezli na stanici a obvinili,
dopravili ho k nm na pohotovost, jako by byli jen
njak dodvkov sluba.
U ns se ovem rovn marn doadoval lk,
a tak se znovu zaal chovat nsilnicky a vyhro
ovat. Sestry zavolaly nemocnin ochranku, ale
kdy se na dost ochranky, aby nemocnici opus
til, po jednom z jejch len rozmchl, znovu pi
volali policii. Policist ho jen vyvedli a vysadili za
rohem na ulici.
 J sm jsem se stal ve vzen obt menho na
paden, pozoruhodnho proto, e to s nejvt
pravdpodobnost byla pedzvst budouc vra
dy. Jeden mlad vze se m zeptal, kdy dostane
svj pdl tabku, na co jsem po pravd odpov
dl, e nevm. Nae vysunul ruku z oknka svch
dve od cely a pokusil se m udeit. Pokrbal mi
trochu obliej a strhl brle, kter nsledn rozdrtil
a vyhodil z okna.
Byl vznn za napaden policie, kter byla pi
volna na ochranu jeho dvky, ji ohrooval, stejn
jako tm kadho od svho pchodu do vze
n. Jednoho dozorce zmltil tak dkladn, e z
stal est tdn v pracovn neschopnosti. Dozorce
informoval o napaden policii, ale tam mu ekli,
e toky vz na dozorce se pece daj oekvat,
take s tm nemohou - lpe eeno nechtj - nic
udlat. Napaden policist samch, by sebemen,
je pirozen zleitost naprosto odlin.
M sil, aby byl tonk, kter m napadl, ob
vinn, vylo tak naprzdno. Nebyl jsem vlastn
zrann a neutrpl jsem ani dnou psychickou
jmu. Chtl jsem ho obvinit, aby zstal za me
mi dle, a tm chrnit veejnost, by na neposta
ujc dobu, ped tak nebezpenm muem. Jene
policie mi sdlila, e podle n nen v zjmu veej
nosti zahjit trestn zen, nebo je jasn, e to
nk je psychicky naruen. Marn jsem se snail po
ukzat na to, e prv to je dvod, aby proti nmu
bylo vzneseno obvinn. Jak by mohlo bt v z
jmu veejnosti, aby se takov lovk prochzel po
ulicch? A kdo bude trpt? Samozejm e chud,
mezi nimi se pohybuje.
Nsilnk si te uv svobody, ale nen neprav
dpodobn, e jeho svoboda je terorem a vzenm
nkoho jinho: v jeho blzkosti je te doma uvz
nn hrzou. Mu jen doufat, e bude opt zaten
dv, ne nkoho zabije, ale moc bych za to nedal.
Lze bezpochyby namtnout, e to vechno jsou
jen historky. Ovem kdy je jich tolik a vechny
nachlup stejn, jde u o slunou typologii. A krom
toho m zkuenost pesn odpovd zkuenosti
mch pacient, jich je nkolik tisc. Nedvno mi
jedna slena ekla, e jej bval ptel se k n v opi
losti snail nsilm vniknout u nejmn desetkrt
(co se mu nkdy podailo) a e pokad zavola
la policii. Policist ho vdycky jen odvezli k nmu
dom, take fungovali jako bezplatn taxisluba.
Vypad to, e kdy se v Britnii ocitnete bez penz
a potebujete odvzt dom, sta nkoho napad
nout. Je to rychlej ne jt pky.
Nefunguje to samozejm automaticky, mu
ste u mt u policie njak kraloup, bt narko
man, tce opil nebo mt alespo velmi patnou
povst. Policist, tak neuviteln liknav v jedn
n se skutenmi zloinci, se jinak chovaj jako po-
mstychtiv andl. Sta, aby vyctili nepatrn n
znak podezen, e by slun oban mohl mt za
lubem nco nekalho, a budou ho pronsledovat
a na kraj svta. Policie asto obviovan z ped
sudku vi chudm si toti mysl, e tmhle zpso
bem dokazuje liberlm, e je nem.
 Nedvno jsme k nm do nemocnice pijali pa
cienta, kter se v siln podnapilm stavu pedvko-
val sedativy. Nemocnin personl ho dobe znal,
protoe v rznm ase sv kariry vn se vra
cejc pacient se k vtin z nich choval neurvale.
Ml nekonen trestn rejstk. Bhem jeho hos
pitalizace zavolaly sestry policii, protoe napadl
pacienta na vedlejm lku. Policie jako obvyk
le nehnula ani prstem, vdy lo o pacienta, a tu
d trpc lidskou bytost. Neme pece zatknout,
nato obvinit trpcho. (Policie samozejm nedo
volila, aby zdroj jeho utrpen ovlivnil jej nediskri
minujc soucit.)
Pi posledn hospitalizaci u ns na oddlen se
odebral na toaletu, aby si zakouil, a odmtal ji
opustit. Jeliko poteboval protiltku proti pr
km, kter spolknul, jinak mu hrozila smrt, se ho
sestry snaily pesvdit, aby se vrtil na lko. To
naprosto odmtl, a tak sestry zavolaly nemocni
n ochranku, je ho pes jeho zuiv odpor nsilm
dopravila na lko, kde dostal protiltku, a jeho
ivot byl zachrnn.
O dva tdny pozdji se objevil na mstn poli
cejn stanici a obvinil nai ochranku z napaden.
Policie dobe vdla, e jde o recidivistu, krimi
nlnka, opilce, lhe a otrapu se sklony k nsil,
a pesto vzala jeho stnost vn. Akoli policis
t odmtli zakroit, kdy napadl pacienta, nyn vy
slchali mue z ochranky, a to dokonce opakovan
a s varovnm, e cokoli eknou, me bt pouito
proti nim. Vyslchali i dal personl, aby vysldili
sebemen dkaz, kter by mohl vst ke sthn
nkoho z ochranky. Zatm toto vyetovn st
le pokrauje dokonce navzdory tomu, e jedinm
dkazem je tvrzen nsilnka, kter ale mezitm
v opilosti spchal sebevradu, take u neme bt
pedvoln jako svdek. Policie nicmn naznaila,
e by pesto mohla nkoho z ochranky zatknout.
Policist veden nemocnice sdlili, e maj po
vinnost brt kadou stnost vn a podrobn ji
vyetit, akoli jim samm mus bt zejm, e ne
stydat a hloup lou, nebo za tch deset let, co
v nemocnici pracuji, ani jednou nevzali dnou
stnost naeho personlu vn. Msto toho se
postavili za opilho psychopata a ignorovali bez
penost naeho personlu - jen proto, aby ukza
li, e nemaj sociln pedsudky, kter by mohly
urazit liberln mnn. A tak se te nemocnin
ochranka z pochopitelnch dvod znan zdr
h zasahovat vi agresivnm pacientm a nemoc
nin personl je bez ochrany. A to v dob, kdy je
m dl astji napadn.
Tento ppad nen zdaleka ojedinlou zle
itost, kdy policie sth nkoho, kdo je nade vi
pochybnost nevinn a slun. Zmnm se tu je
t o jednom z mnoha dalch ppad. Jist mj
pacient, syn indickch pisthovalc, pijel dom
z univerzity, kde studuje fyziku, aby vypomohl
svm rodim v menm rodinnm obchdku se
smenm zbom. Byl to velmi pjemn mla
dk istho charakteru. Byl tak ctidostiv a ml
ped sebou zejm vynikajc budoucnost.
 Jednou se v obchod objevili ti bl mldenci,
e chtj njak pivo. Pipadali mu nezletil, a tak
je podal o prkaz totonosti. Zaali na nj vy
kikovat rasistick nadvky, jimi jsou zasypvni
vichni indit prodavai od novch hord nevzd
lanch, hrubch a morln zkaench britskch
mladk. Jeden pak vythl njak pivo z chladic
ho boxu a vichni ti odeli se smchem ven.
Snad bylo od mho pacienta blhov, e se za
nimi pustil a vyzval je, aby mu pivo vrtili. Trojice
ho napadla a straliv ztloukla. Jeden z tonk
se ale bhem potyky netrefil a prorazil pst v
kladn sk jejich obchodu. (Pekvapiv mnostv
britskch zloinc si poee lachy na pedloktch
a zpstch o sklenn tabule; holt riziko povol
n", jak tmto zrannm zloinci kaj.) tonk
ml hlubokou rnu a operace jeho ruky trvala est
hodin. Jakmile se dotyn poranil, bitka okami
t pestala a mj - znan tolerantn - pacient po
zval zrannho mladka do obchodu, odkud za
volal pohotovost a bhem ekn mu porannou
ruku obvzal, jak nejlpe jen mohl.
Samozejm se do toho brzy vloila policie a o t
den pozdji u mj pacient nevil svm om, byl
toti zaten a obvinn z tkho ublen na zdrav,
vnho zloinu, kter mohl skonit dlouhm v
zenm. Ti ti tonci, vichni s dlouhmi zzna
my rznch pestupk, tvrdili, e je tento a dosud
zkon dbal, a dokonce plach mu bezdvodn
zaal sledovat a napadl je, piem jednoho z nich
vn poranil. Policie brala tuto absurdn historku
se v vnost, jako by to mohla bt pravda. Nikdo
s minimln inteligenc by tomu ani na vteinu ne
uvil, a pesto mho pacienta vleli po soudech.
Mezitm se jeho ivot ocitl v troskch. Byl u jen
stnem svho bvalho j, dvakrt se pokusil o se
bevradu a proces se stle vlee pomalu kupedu,
e by se mohl pokusit (tentokrt spn) o sebe
vradu jet jednou ped vynesenm rozsudku, a
koli je tm jist, e soud s nejvt pravdpodob
nost cel ppad jako nepatin zamtne.
Vysvtlen tto pozoruhodn epizody nelze
hledat v rasismu, nbr v dalm prniku liberl
n ideologie do policejn prce. Ti ti nebezpen
nsilnci, neestn, pologramotn a zejm neza-
mstnateln, potebuj ochranu policie ped zlmi
mysly a pedsudky slunch. V, e jejich vi
nou jsou ochuzeni, v na nespravedlivou struk
turu spolenosti, z n ti slun tak nefrov profi
tuj. Policie tm, e vn pijala tak do o bijc,
falen a konspirativn tvrzen t tonk, libe
rlnmu volistvu demonstrovala, e se automa
ticky nestav na stranu slunch proti tm, o nich
labouristit pohlavi svatoukovsky hovo jako
o spoleensky vylouench jedincch.
Jak funguje a jak priority m britsk policie, se
d vypozorovat na nsledujcch dvou pkladech.
Prvn se tk nesmrn drahho, supermodern-
ho satelitnho systmu na odhalovn idi pe
kraujcch povolenou rychlost, a to u nroda, kte
r jezd s tak velkm ohledem vi ostatnm. Pro
se slun chovn omezuje pedevm na silnici,
nechpu, ale zkrtka tomu tak je. Po mnoho let
je poet nehod na naich komunikacch mnohem
ni ne v kterkoli zemi s podobnou hustotou
provozu a mrtnost na naich silnicch je daleko
ni ne ve Francii, v Nmecku nebo Itlii.
Dalo by se usuzovat, e bude policie spokoje
n, e m - pokud jde o dopravn pedpisy - co
do inn s nrodem relativn zkona dbalch lid,
take se me soustedit na mnohem dleitj
zleitosti. Chyba lvky. Policie se stle narsta
jc horlivost rozmsuje kamery na vechny sil
nice a sousteuje sv sil na sebemen nznak
pekroen rychlosti a kad malichern pestu
pek dopravnch pedpis. Drah satelitn systm
je dalm stadiem v jejm taen.
Druh pklad je osud policejnho nelnka ve
mst Middlesborough. Ve stejnou dobu byl veli
tel policejn stanice v Middlesborough mu jm
nem Ray Mallon suspendovn na nejmn esta
dvacet msc. Nejprve jeho nadzen tvrdili, e
faluje daje o vdajch, ale pak se ukzalo, e je
din, co podcenil, jsou vdaje, kter naopak dlu
oni jemu. Jeho neptel v policejn hierarchii za
hjili zoufal a zatm bezspn ptrn po dka
zech njakch dalch jeho pein. Jak sm pro
hlsil, jednali s nm h ne se zloincem.
Pro takov sthn? Z jednoduchho dvodu.
Mallon je toti charismatickm policistou, hlubo
ce pesvdenm, e policie je schopna snit ro
ve kriminality, a to i pes veker pekky, kter j
kladou do cesty dobe mnn zmry. Kdy se mu
podailo s pekvapivm spchem snit rove zlo
inu v malm Hartlepoolu - a stal se mstnm hrdi
nou - byl poven do vtho msta Middlesborough.
Po nstupu prohlsil, e odstoup, pokud se mu do
osmncti msc nepoda i zde snit kriminalitu
o ptinu. Stailo mu jich k tomu jen devt.
Stal se tak nej slavnjm policistou v zemi.
Nebyl toti tm typem velitele, kter by po svch
much dal, aby konali nco, co nebyl pipra
ven dlat i on sm. Jeho nasazen bylo obdivuhod
n a mon (pro nkoho jako j) a trochu dsiv.
Podailo se mu ale zkvalitnit ivot mnoha lid a ni
kdo nedokzal, e by tak inil nezkonnmi i ne
istmi prostedky. Zkrtka jen aplikoval zkon.
Jeho suspendovn bylo vsledkem strachu, kte
r vzbudil, ovem nikoli u veejnosti, ale u ostat
nch vych policejnch dstojnk. Pokud to
dokzal Mallon v tak drsnm rajonu, jako je Mid
dlesborough - dokonal model souasn bdy
mstskho ivota - pro by to nemohli dokzat
tak dal velitel policejnch stanic? Byl to pro n
pro vechny patn a nebezpen pklad. Pokud
by Ray Mallon mohl dl zastvat sv msto, pak by
irok veejnost mohla nabt dojmu, e vysok zlo
innost nen nevyhnutelnm aspektem modern
ho ivota i zsahem vy moci. Proto musel ode
jt a hodila se k tomu kad zminka. Cel estina
obyvatel Middlesborough po jeho odchodu pode
psala petici za jeho okamit nvrat.
Kdy se podvme na prci policie z jednoho
hlu pohledu, vidme, e dl to, co konala vdy.
Kdy se vak podvme z opanho hlu, pak ji uvi
dme, jak podkopv sm smysl sv existence, a to
pedevm ze strachu z liberln kritiky. Liberlov
se chlub svm dobrm srdcem, jenome za teplou
zi, v n se koupou, zaplat chud lid, kte mus
trpt v bd veejnho a soukromho chaosu a kte
r s kadodennm rozechvnm pozoruji u cel
posledn desetilet svho profesionlnho ivota.
 NULOV NETOLERANCE

Policie nebyla mezi chudmi lidmi nikdy zvl

oblben. Pesto je zajmav, jak dalece se dnes n
zor, e vichni poldov jsou bastardi, rozil i me
zi buroazn intelektuly. Docela nedvno se mi
jeden novin jen tak mimochodem svil, e ne
nvid policisty. Optal jsem se ho pro, jestli jej
snad protiprvn nezatkli nebo s nm hrub a ne
spravedliv nezachzeli, nebo ho snad vyetovali?
Ne, odpovdl, nem k tomu dn osobn dvod,
prost je nenvid za to, m jsou.
Zkrtka jak prohlsil krl Lear, z nieho nepo
chz nic, a tak se nenvist dotynho novine
vi policii nejsp neobjevila nhodn ani nebyla
v jeho vdom odjakiva. Ml jsem podezen, jak
tomu asto bv u snadno pijmanch a pevn za
stvanch nzor, e i tento se zrodil z kombina
ce nevdomosti, nepoctivosti a mdy. Vyjdenm
averze vi policii se toti intelektul solidarizuje
s chudmi. Ve vku empatie nemete pt nko
mu dobro, ani byste nesdleli jeho pocity.
Jene buroazn intelektul potebuje sv n
zory odvodnit, pemlet je koneckonc jeho
emeslem. A vymyslet si dvody, zvlt kdy se
jedn o policisty, nen obtn. Jejich poslnm je
pece brnit spoleensk d, a jeliko spoleen
sk d je z velk mry povaovn za pinu chu
doby, je naprosto logick, e za chudobu je s
ten zodpovdn i policie. Policist tedy nejsou
soust trestnho prva, nbr systmu sociln
nespravedlnosti.
Intelektul nikdy nepizn, jak dalece poli
cii vd za svou svobodu - poniujc mylenka,
ped n dv radji pednost pedstav, e rela
tivn klid a mr, v nm ije a jen mu umou
je pracovat, se spontnn sm vytv z dobr vle
jeho okol, ani by bylo teba vnjho ntlaku ten
to pjemn stav udrovat. Jeliko - v pedstavch
intelektula - chud nejene nenvid policii, ale
navc jako obti nemaj ani patn mysly, logicky
z toho vyplv, e jim slab policejn dohled bude
jen ku prospchu.
irou nhodou se nco takovho jako piroze
n experiment slabho policejnho dohledu ode
hrv zrovna v na tvrti, kde je policie ptom
na jen minimln a zasahuje jen v nej zvanjch
ppadech. Tady nepistoupili na politiku nulov
tolerance jako v New Yorku, ale pijali naopak
nulovou netoleranci a jejich pstup ke zloinu
je tm stejn abstraktn - stejn terick - jako
pstup liberlnch kriminolog. Je tud z prak
tickho i teoretickho hlediska zajmav prozkou
mat, jestli se v takovm laxnm policejnm reimu
ivot chudch zlepil i zhoril. Politika nulov
netolerance se nejsp zrodila v hlavch vysoce po
stavench policist naeho msta, jejich veejn
prohlen jsou m dl vc k nerozeznn od n
zor socilnch pracovnk. Jejich klientelou u
nejsou jejich spoluoban, ale liberln inteligen
ce. Jeden policista, kter nedvno bhem sv ob
chzky navtvil nae oddlen, mi sdlil, e spo
lu s kolegy dostali rozkaz nezatkat a neobviovat
nikoho, kdo u u policie nem alespo zznam za
pokus o vradu. Jako star praktik u nedokav
vyhl odchod do penze - a od prce, kterou kdy
si miloval -, povaoval toti takov pkaz za vel
mi demoralizujc. Vdl, e to vlastn pmo na
bd k pchn zloin.
Politika nulov netolerance nen jen jakousi
mstn anomli. Policejn nelnk jinho policej
nho sboru nedvno vysvtloval, pro je nezbytn
zatkat co nejmn lid. Uvedl, e paprovn ko
lem kadho zaten zabere tyi hodiny, a tak od
vd policii od ostatnch povinnost. Nikde nevy
svtlil, jak policejn koly mohou bt dleitj
ne zatkn delikvent, dokonce ani nevolal po
vt efektivit zatkn (kter prmrn zahrnu
je vyplnn tiatyiceti formul). Krom toho,
dodal, pouh potlaovn zloinnosti, to znamen
snaha pochytat a zatknout co nejvt poet zloin
c, samo o sob zloinnost stejn nevymt. Jako by
tm chtl naznait, e by bylo mnohem lep nechat
zloince, aby ve sv innosti vesele pokraovali.
A nikoho snad ani nepekvap, e tak pokra
uj. Denn se setkvm s ppady policejn ne
innosti tv v tv zloinu. Piel k nm nedv
no na pohotovost asi ticetilet mu, jen spolykal
znanou, nikoli vak ivot ohroujc dvku pr
k. Zatmco ekal na lkask vyeten, objevi
la se jeho ena. Okamit se mezi nimi rozpouta
la hdka, kter byla i pinou jeho pedvkovn,
a zakrtko u zase pouil svj obvykl a nezvratn
argument - svou pst. dery dopadajc na man
elinu hlavu pivolaly zdravotn sestry. Ne vak
staily en pomoci, leela u na zemi a marn se
snaila vyhnout kopancm do oblieje a bicha.
Sestry zavolaly policii. A skuten dorazili dva
policist, co nen v dnm ppad samozej
most. Zakrtko ale odeli, ani by manela na
pomenuli, e je zcela neppustn, aby se takto
choval. Sestrm sdlili, e lo o soukromou zle
itost, a proto nemohou zashnout. Veejn e
krna na pohotovosti je zejm te pro Angliana
jeho soukromm hradem - a jeho manelka jeho
majetkem.
To, e je zloin soukromou zleitost - dle slov
zloinc jenom privtn zleitost -, je u dlouho
tou nejastji uvdnou vmluvou, ji policie po
uv, aby mohla neinn pihlet. Obvykl neo
chota policist zasahovat do veho, co v podstat
povauj za soukrom spory, je bezpochyby v
sledkem nkolika vah. Pat mezi n chvlyhod
n, by ne zcela promylen touha oddlit oblast
osobn morlky od zkona. Jist, mus existovat
jist mez sttnho dohledu nad vztahy mezi lidmi,
a ne kad morln hanebn in by ml vyvolat
prvn sankci. Policie pohl na zsah do soukro
m (bez ohledu na jeho marnost, nebo obti asto
odmtaj vypovdat u soudu) jako na neppustn
a tm totalitn rozen svch pravomoc. Avak
i pi velkorys interpretaci vznamu soukrom -
kdysi jeden vysoce postaven britsk policista
o jedn vrad slavn i neblaze poznamenal, e
nebyla vn, kdy jen manel zabil manelku -
to, co se stalo na pohotovosti, nebyla soukrom
zleitost. Nebyl to tok pouze na enu, ale na ve
ejn podek. Pesto policie nehnula prstem.
V jistm ohledu policist pochopili situaci
sprvn, kdy toti manelku zvedli ze zem, od
pustila svmu mui a urit by odmtla proti nmu
svdit. Odmtla i veker nabdky, e j pomohou
zskat samostatn ubytovn (stejn by si ji nael,
prohlsila), a nechtla ani prvnka. Nejvt sta
rost mla o to, jestli mu pinesla vechno, o em si
myslel, e bude v nemocnici potebovat.
Jene policist svdectv zbit eny k spn
mu sthn vbec nepotebovali. Nae sestry sly
ely a vidly dost, aby mue usvdily dvacetkrt.
Posledn sebeospravedlujc slova policist, kdy
odchzeli ze scny, byla, e maj pli mnoho pr
ce, ne se zabvat takovou banalitou. Bohuel se
nezmnili, co je vlastn tolik zamstnv.
Ptomn sestry chovn policist nemohly v
bec pochopit, vdy lo o vdom zanedbn slu
ebnch povinnost - a mlo to na n na njak
as, ne je pohltila prce, hlubok a demoralizuj
c dopad. Nejene mly oprvnn pocit, e poli
cie povauje dkazy, kter mohly tak snadno po
dat, za bezcenn (jako by nebyly dvryhodnmi
svdky), ale rovn mly pocit, e tm bylo zne
hodnoceno jejich postaven zkon dbalch oba
n, kte chtj konat svou povinnost.
Mnoh sestry navc ij ve svt nepli vzd
lenm, a u fyzicky, i morln, situaci on eny
zbit na pohotovosti. Mnoh z nich za mnou as
to pichzej se svmi problmy. Dcera jedn ze
sester, kter tehdy mly na pohotovosti slubu, je
narkomanka a mla u nkolik rznch agresiv
nch partner, jin se m ji dve ptala, co si m
pot s domcm nsilnkem. Kdy potom vid,
jak njak mu na veejnosti beztrestn zmlt
svou enu a jet je mu mlem poskytnuta poli
cejn ochrana, na okamik spat hrzn obraz sv
vlastn zranitelnosti.
A konen tento incident se pece odehrl na
pohotovosti velk mstsk nemocnice, jej pacien
ti vtinou jsou, tm a priori, ve stejnm duev
nm rozpoloen jako agresor. Je vylouen, e by
si nevimli ponn policie vi takovmu chov
n a nedoli k jasnmu zvru - a na vradu pro
jde pln vechno.
A nen ani pochyb, e sm pachatel bude bez
pochyby takov dobr zprvy it po hospodch
a celou phodu pikrl, aby svm poslucham
pipadal ve svm vtzstv nad poldy jako ten nej-
vt hrdina. Kdy jsem s nm po odchodu poli
cie mluvil, ekl mi, e i jeho pekvapuje, e ho je
t nikdy nepedvolali, aby vysvtlil etn napaden
nejen sv eny, ale i mnoha dalch lid. (Poprv ji
zbil pi svatebn hostin ped zraky svateban.)
Jednm z kritri pro diagnzu psychopatie je ne
schopnost pouit se z vlastn zkuenosti, jene ten
to mu bohuel dosud nezskal dnou zkuenost,
z n by se pouit mohl.
Police projevuje a zvrcenou genialitu, kdy
vyml dvody, pro v ppad domcho nsil
nezasahovat. Jist moje pacientka nedvno kone
n odela od rlivho, vn opilho a agresivn
ho otce svch t nemanelskch dt. Nala si svj
vlastn byt a ila tam po njak as klidn a do
chvle, kdy uspodala jednomu ze svch dt na
rozeninovou oslavu. Jej bval ptel njak piel
na to, kde ije, a prv v ono odpoledne zazvonil
u jejch dve. Kdy je otevela, nsilm vnikl do
vnit. Odthl ji za vlasy do mstnosti, kde dti sla
vily narozeniny, nkolikrt ji udeil, a padla na
zem, a ped vydenmi dtmi ji zkopal a odeel.
ena zavolala policii. Byla potluen a sam
modina a dti, kter to napaden vidly, byly st
le ptomny. Policist prohlsili, e s tm nemohou
nic dlat, protoe sama otevela tonkovi dvee.
Policie se nejsp domnv, e kdy nkoho
pustte k sob dom, me se tam pak takov lo
vk chovat, jak chce. M pacientka s touto pozoru
hodnou policejn doktrnou nic nezmohla dokon
ce ani po svm uzdraven. Pat toti do dnes u
rozshl skupiny, kter se nikdy nenauila sprv
n st a pst. Neschopna psemn se vyjdit, mu
sela dt na slova policie.
Kdy jsem tento ppad pednesl ped druhm
nej vym velitelem policejnho oddlen, vyjdil
pekvapen. Chovn svch podzench si dok
zal vysvtlit jedin tak, e dotyn tonk ml
soudn zkaz se s n stkat, kter ona ovem po
ruila tm, e mu otevela dvee. A prv to, do
mnval se, vedlo k tomu, e policie nezashla. e
tak vysoce postaven policista (oividn slun
lovk) je tak mdlho rozumu, by mlo vzbuzovat
hrzu u zkon dbalch oban a je nepochybn
tchou pro provinilce.
Ve sv snaze zstat pasivn policist asto pou
kazuj na nco, co poslouchm s jistou dvkou po
chopen, toti e sthn zloinc nestoj za tako
vou nmahu, protoe tresty jsou nedostaten. Tak
napklad jist vze, jeho znm a kter nkoli
krt zbil a mlem ukrtil svou dvku - tikrt j vy
hrooval smrt a jednou ji unesl -, dostal pouhch
patnct msc nepodmnn (devt u si odsedl
pi ekn na soud) msto deseti let vzen, kter
zkon umouje. Vem dal naprosto jasn na sro
zumnou, e bude dotynou dl pronsledovat, a
u bude rozsudek jakkoli. Ostatn jeho pedcho
z zznamy - zaplil auto jin sv ptelkyn, kter
byla v t dob thotn, kdy se ho pokouela opus
tit - by kadmu, tedy vyjma soudce, napovdly,
e pedstavuje nebezpe nejen pro dotynou t
hotnou dvku, ale pro kadou enu, s n se v bu
doucnu setk.
Soudce tak ve sv shovvavosti projevil extrm
n lhostejnost k dobru spolenosti. Jet hor
by snad u mohlo bt jen tvrzen, e vzhledem
k neadekvtnosti patnctimsnho vzen by
bylo lep, kdyby dotyn nebyl odsouzen vbec.
Nicmn prv toto, by nepmo, policie tvrd
a tak to zstv helnm kamenem jej tak zna
n pasivity.
Jeden opilec u ns na pohotovosti zmrn
tpl svou cigaretu o tv star sestry a poplil ji.
Policist dorazili, ale kdy si jej porann pro
hldli, prohlsili, e to snad za sthn ani nesto
j. Mon si kali, e opilec, kter si po vystzli
vn nebude sv jednn pamatovat, se vlastn ani
nepou. Jako zstupci sttu tm dali jasn najevo,
jakou hodnotu stt pisuzuje fyzick bezpenosti
zdravotn sestry: prost nulovou.
Dal standardn vmluvou pi objasovn pa
sivity policie bv argument, e delikvent je len
nebo jde o pacienta psychiatrie (co samozejm
nen pln tot). Sebemen zmnka o lb na
psychiatrii - sta jedin nvtva psychiatra ped
pti lety - naprosto vysvtl a omluv v och poli
cie tm ve a tak to ospravedln jej neinnost.
Nen to tak dvno, co jsem byl pivoln na poli
cejn stanici, abych vyetil mue, kter byl zaten
za pokus zabt svho prvnka. Ml dlouh zznam
o psychzch - pod vlivem drog - a o poruovn
zkon. Vtrhl ke svmu prvnkovi se zapiat
lm nabrouenm kladivem a vykikl: Mus ze
mt!" a pokusil se ho zashnout do hlavy. Natst
si toho prvnk vas viml, stail uhnout a utrpl
jen lehk zrann. Agresivn klient se ho pokusil
zashnout jet jednou, ale kdy se opt netrefil,
utekl z kancele a prvnk zavolal policii.
 Nebylo dnch pochyb, e je tonk blzen,
jene j jsem ze zkuenosti vdl, e pokud dopo
rum okamitou hospitalizaci, policie na cel po
kus o vradu zapomene. Trval jsem tedy na tom,
aby proti nmu bylo vzneseno obvinn, policist
to vak odmtli na zklad - samozejm falen
ho - tvrzen, e blzny sthat nesmj. Prohlsili,
e nebude-li hospitalizovn, budou ho muset pus
tit - co tak uinili. A to mu jet vrtili kladi
vo, nebo nemaj prvo konfiskovat mu majetek.
A tak se zase jeden pokus o vradu nedostal do
kriminlnch statistik a policie si mohla gratulo
vat, jak skvle se j da udrovat veejn podek.
Nen teba dodvat, e dotyn lenec moc
dobe vdl, e je kvli svmu lenstv beztrest
n. Dvakrt u jsem slyel schizofreniky kiet na
polici: M se nesmte ani dotknout, j jsem schi
zofrenik!" Tho dne jsem hovoil s pacientem -
alkoholikem -, kter se jednou ve stavu hlubok
opilosti pokusil ukrtit svou druku. Na padr j
rozmltil auto, zazen bytu a vyhrooval, e j za
bije dceru. Ne dorazila policie, napadl u i jej
ho souseda, kter j pispchal na pomoc. Policist
vak doli k zvru, e takto by se dn duevn
zdrav lovk nechoval, a odvezli ho do nemoc
nice. Z jejich pohledu byla zleitost uzavena.
A takov zloiny v policejnch statistikch nejsou.
Takhle drme v Anglii kriminalitu pod kontrolou.
Domc nsil nen to jedin, co se bere na leh
kou vhu. V poslednch dvou tdnech jsem si po
viml t nsledujcch ppad. Jedna m znm,
obchodnice, vystavovala perky na veletrhu se sta
roitnostmi. V noci se do vstavn haly vloupal
zlodj a ukradl j exponty v hodnot 64 000 li
ber. Tentokrt policie chytila zlodje hned druh
den, byl prv proputn na kauci (ve vazb sedl
za vyloupen osmi venkovskch sdel), co je samo
o sob znmkou policejn lehkovnosti. Kdyby
se policie proti proputn na kauci energicky po
stavila, byl by dosud ve vzen. Navzdory rychl
mu dopaden vinka vak policie nezskala jedi
n perk (takovou vc by soukrom detektiv hrav
zvldl) a jet tvrdila, e je to nad jejich sly, proto
e maj pli mnoho prce. Nen divu, e jsou po
jistky na staroitn perky tak vysok a e na n
mal obchodnci nemaj. A tak se m znm mus
s celkovou ztrtou smit - co je pro ni naprost
katastrofa.
Jin moje pacientka upadla do hlubok depre
se pot, kdy se j dvojice mladch zlodj, dob
e znmch po cel tvrti, vloupala na zahrad do
klny a dtem ukradla nov kola. Sousedm se
nhodou podailo podit kvalitn videozznam,
a pesto - ani po dvou tdnech - policie nereago
vala na dosti m pacientky a soused o pomoc.
Krde kol pece nen vn zloin.
Jeden vze s dlouhou histori nsilnch zlo
in, krde a vloupn ml bt brzy proputn
po odpykn svho poslednho trestu. Oteven
mi piznal, e je mnohem astnj ve vzen ne
na svobod, vynucen disciplna vzeskho ivo
ta mu umouje t v klidu. Piel za mnou cel
zoufal, zda bych pro nj nemohl nco udlat, aby
nemusel na svobodu, jinak brzy spch dal ne
bezpen in, mon vradu? Zael za vzeskm
dozorcem a dal, aby ho nepropoutli. Dozorce
mu sdlil, e to legln prost nejde. Po marn
snaze zstat ve vzen se nakonec doznal k v
nm zloinm, z nich nebyl obvinn. Nov do
znn bylo mon potvrdit a dozorce zavolal poli
cii. Jene ta se tm odmtla zabvat, protoe tvrdila,
e to nen v zjmu veejnosti. Vze pak napadl
a vn zranil svho spoluvzn. Policie znovu
pijela a znovu odmtla zleitost vyetovat, pro
toe pece nejde o veejn zjem. A tak se neast
nk ocitl na svobod.
Policie ztrc odvahu i vli prv v dob, kdy
slbnou nebo pmo miz neformln, kdysi tak
siln spoleensk zbrany, je z Anglie inily ci
vilizovanou zemi, zbrany, jako napklad obava,
co tomu eknou soused. Nedostatek vnitnch
i vnjch omezen umonil, aby se vynoil p
rodn" lovk. Jak neradostn pohled, tenhle od
puzujc psychopat. Jestlie kdysi mon platilo
lovk lovku vlkem, tak dnes to plat pedevm
o chovn tohoto prodnho mue k enm.
Pochopiteln spoleensk trendy neovlivu
j celou spolenost rovnomrn. Slab policejn
dozor m dopad pedevm na chud - prv na
ty, jejich dobro mlo podle nzoru inteligence za
slabho policejnho dozoru vzkvtat. Je ale prav
da, e ani stedn tda z toho nevyla naprzdno
a plat stle rostouc poplatky za pojitn svch
dom i aut a ije te v neustlch obavch z vlou
pn. St dnes v Britnii najdete nkoho - do
konce i mezi zlodji sammi -, jeho prvn my
lenka pi nvratu dom nen: Nevykradli m?"
To jsou ovem jen malichern zleitosti ve
srovnn s vudyptomnm pocitem osobnho
ohroen, kter pociuj na kadm kroku m pa
cienti. Ti mus t v neustlm strachu z naruite
l zkona, protoe vd, e jim policie neposkytu
je dnou ochranu. Mra, do jak strach ze zloinu
ovld ivoty lid v chudinskch tvrtch, je nco,
emu se mm ptelm ze stedn tdy nechce v
bec vit, nato aby to chpali. Tolik mch pacien
t se mi u svilo, e ze strachu z napaden opou
tj sv pbytky jen minimln. Kad tden se se
tkvm s lidmi, kte byli pepadeni i vykradeni
nkolikrt za rok. Minul tden j,sem tu ml pa
cientku, po n dti soused hzej kamen - doslo
va sprku kamen - kdykoli vythne paty z domu.
Nespotukrt j u rozbily okna a rozmazaly po
stnch domu exkrementy. A nikdo za tyto pe
stupky nebyl nikdy zaten, a tak to nakonec vzda
la a pestala to na policii hlsit.
Tvrzen intelektul - maj bohuel velmi prak
tick dopad na n skuten svt -, e policie je
jen vkonnou moc pokryteck buroazie, kter si
chce uchrnit sv nekale nabyt zisky, je plytkost
sama. Sta srovnn se zkuenost lid, kte pod
slabm policejnm dozorem trp. Pedstava, e
ve spravedlivm spoleenskm du bude policie
zbyten, je naprost nesmysl a utopick hloupost.
Spolehliv a dvryhodn policejn sla nen po
penm svobody, ale nezbytnm pedpokladem
jej existence. Tm, kte o tom snad jet pochy
buj, mohu jedin doporuit posledn dky bsn
Pabla Nerudy o obansk vlce ve panlsku:

Poj a podvej se na krev,

jak tee po ulicch!
Poj a podvej se na krev,
jak tee po ulicch!
Poj a podvej se na krev,
jak tee po ulicch!
 VIDT NEZNAMEN VIT

George Orwell napsal, e zkladn povinnost no

vodobho intelektula by mla bt obhajoba sa
mozejmost a neustl boj proti malm smrdu-
tm ideologim..., kter zpas o nai dui". Orwell
tm mnil totalitn ideologie, kter oslovaly inte
ligenci jeho doby a brnily j vidt zejm a evi
dentn pravdy o spolenosti. Jeho napomenut
plat i dnes, pestoe faismu a komunismu u
dvno odzvonilo. Znik totality toti zdaleka ne
vedl k upmnmu a estnmu hodnocen reali
ty, ale pouze rozmnoil ideologick brle, jimi li
d pohlej na svt. Jestlie plat, e lidstvo, jak to
vyjdil T. S. Eliot**, nesnese pli mnoho pravdy,
oividn doke snet jakkoli mnostv nepravd.
Zpas poprat samozejmosti nen nikdy zou
falej ne ve chvli, kdy je realita obzvl nep
jemn a li se zsadn od intelektulnch ped
sudk i povr a kdy by uznn skutenosti podrylo
zklady hjenho svtonzoru. Vezmeme-li v po
taz faktickou sociln historii Anglie za poslednch

* V originlnm znn: Seeing is not believing; modifikace pslo

v Seeing is believing - Vidt znamen vit. [Pozn. red.]
** T. S. Eliot (1888-1965) - vznamn kesansk bsnk, drama
tik a literrn kritik. [Pozn. pekl.]
tyicet let, nikoho nepekvap, e kolektivn po
prn skutenosti je jednou z nej patrnjch rys
naeho nrodnho intelektulnho ivota.
J sm jsem se ocitl ve velmi neobvyklm posta
ven. Jako vzesk lka trvm sice velkou vt
inu svho profesionlnho ivota na dn spole
nosti, ovem dky svmu psan mm pstup i do
spolenosti literrn. To, jak tato spolenost samo
lib pehl sociln katastrofu, k n dolo v nej-
nich vrstvch, m ds nemn ne katastrofa
sama. Jet nikdy se tak straliv lhostejnost ne
skrvala za soucitem, jet nikdy neexistovala ta
kov zmrn slepota. Je to, jako kdyby se prag
matit Anglian zmnili v nrod nmsnk.
Nedvno m pozvalo na obd jedno slavn
a ctihodn liberln nakladatelstv, kam obas pi
spvm lnky, kter se neshoduj s jeho ideologic
km postojem. Majitelem je mimochodem znm
bonvivn a vynikajc hostitel, kter si vydlal mi
liony za okolnost, je stle vzbuzuj znan zjem
veejnosti. Kolem stolu (s potenm konstatuji, e
se nepodvala britsk proletsk strava) sedl je
den nepochybn liberl vedle druhho, tedy a na
moji nepatrnou vjimku.
Po m pravici sedl inteligentn a kultivovan
tm sedmdestilet mu. Byl to uznvan za
hranin korespondent BBC, kter strvil vti
nu sv kariry ve Spojench sttech. Prohlsil, e
v poslednch letech te se zjmem m tdenn ko
mente - vydvan konkurennm, konzervativ
nm nakladatelstvm - v nich popisuji duchovn,
kulturn, citov a morln chaos souasnho mst
skho ivota, a po celou tu dobu doufal, e se se
mnou nkdy setk, aby mi poloil jednoduchou
otzku: To vechno jste si vymyslel?"
Jestli jsem si to vechno vymyslel? U jsem tuhle
otzku prkrt slyel od stedostavovskch liberl
nch intelektul, kte snad doufaj, e takov n
sil, nedostaten pe a krutost, pokiven uvao
vn, naprost beznadj a totln nihilismus, kter
tden co tden popisuji, jsou vplodem m buj
n fantazie. Jistm zpsobem mi lichot, pokud se
opravdu domnvaj, e jsem schopen vymlet tak
absurdn, a pesto podivuhodn poetick vroky
svch pacient - napklad onoho mue, kter mi
ekl, e se ct jako ten kluk, co ztropil plan po
plach a snail se prstem ucpat hrz.* Jde ovem z
rove o znepokojivou otzku, kter mi pipomn
Thackerayv vrok o spisech Henryho Mayhewa,
kronike londnsk chudiny: Stailo by pece ujt
sto yard a podvat se vlastnma oima - ale ne,
tohle my nikdy neudlme.
Na otzku, jestli jsem si to vymyslel, odpov
dm, e vbec ne, e naopak zlehuji hrzu situace

* Odkaz na knihu americk autorky M. E. M. Dodgeov

(1831-1905) Stbrn brusle. V pbhu, kter se odehrv v Ho
landsku, osmilet Peter, synek strnho plavebn komory, za
slechne crc vodu. Nhle spat, e voda proud drkou v hr
zi. Tlak vody by otvor pomalu rozil a voda by zaplavila ms
to Haarlem. Hoch vyleze na hrz a drku ucpe prstem. Rno ho
tam najde knz, ktermu Peter vysvtl, e jen zadruje vodu.
Na chlapcovu poest byly v Holandsku vztyeny dv sochy.
[Pozn. pekl.]
a vynechvm ty nejhor ppady, abych tene
pli nevyvedl z rovnovhy. Realita ivota anglic
k spodiny je mnohem hrozivj, ne jak ji dok
u popsat. Tzajc pak vtinou zdvoile pokv
hlavou a pejde na jin tma.
Po obd podanm tmto slavnm a cty
hodnm liberlnm nakladatelstvm je dobrm
zvykem, e jeden z host krtce pohovo o n
em, co ho v souasn dob nejvce zamstnv.
Tentokrt se ujal slova prv bval korespondent
BBC ve Spojench sttech, a jak se dalo pedpo
kldat, mluvil vmluvn a vborn.
A jak byl nmt, o nm se il s takovou v
mluvnost? Nespravedlnost trestu smrti ve Spo
jench sttech.
Nen nijak snadn popsat spokojenou nladu,
kter se bhem jeho proslovu kolem stolu rozhos
tila. Byla to sms dobe iven morln pove
nosti (jeden z nejpjemnjch pocit) a spraved
livho rozhoen (dal asn pocit). Vichni se
shodovali v tom, e tam jsou ti zaostal divoi, za
tmco my tady, strci civilizace, u snad cel vky
nepouvme tak primitivnch a barbarskch me
tod - pesnji eeno ptaticet let.
Vichni s bvalm reportrem BBC vele sou
hlasili a pak pila ada na m, abych tak nco
dodal. Piznm, e nejsem nadenm zastn
cem trestu smrti, i m pipad, e monost omy
lu a historick skutenost, e k takovm justinm
pehmatm dochzelo (a to nejen ve Spojench
sttech, ale i v Anglii a jinde, kde lze mluvit
o spravedlivm procesu), jsou silnm, ne-li rozho
dujcm argumentem proti trestu smrti. Sm jsem
vidl fotografie popravch mstnost vybavench
jako operan sly v nemocnici, kde odsouzen
dostvaj smrtc injekce, a nikdy jsem se nezba
vil pocitu, e se tady odehrv nco hrzostran
ho. Toti e se tu pedstr, e poprava je jakousi
terapeutickou procedurou. Proto dobe chpu ar
gumentaci doktora Johnsona, e popravovat se m
veejn a na otevenm prostranstv, anebo vbec
ne, aby nevznikl nebezpen dojem, e jsou po
pravy nm jinm, ne m ve skutenosti jsou.
Jene j dostal chu rozptlit tu pjemnou, leh
kou a nezaslouenou atmosfru poestnosti a po
svtn nadazenosti. ekl jsem, e bychom se m
li podvat na vlastn prh, toti na skutenost, e
a na jedinou (a nepochybn dleitou) vjim
ku, jako jsou vrady, je mra kriminality v Britnii
vy a v nkterch ppadech mnohem vy ne
ve Spojench sttech a e hlavn pinou selh
n naeho trestnho prva nen jeho krutost i n
chylnost k nezkonnmu vznn, ale naopak jeho
vyloen neschopnost zkon a ochranu oban
prosazovat i ped tm nej nestydatjm poruov
nm zkona. A proto se ivot naich nesetnch
spoluoban zmnil v ivouc peklo.
Krtce jsem nastnil dvody, pro to tvrdm.
Znm z lkask praxe velmi mnoho lid - tisce,
mon desetitisce - kte mi vyprvli o svm ivo
t v prosted plnm nsil a zloin, kde nemaj nej-
men nadji na ochranu ze strany policie a soud.
 Naproti mn sedl dobe znm pacifista, mu
sprvnch zsad, ale dn puritn, pokud jde
o jdlo a pit. Bodr tv mu zila dobrosrdenos
t a sebeuspokojenm a snobsk tn, jakm mluvil,
prozrazoval anglickou vy stedn vrstvu.
Vy ale znte divn lidi," poznamenal a lehce
se ke mn nahnul pes stl.
Tak j znm divn lidi, co mi pipomnlo ka
marda z lkask fakulty, jemu matka, kdy j
pedstavoval svou dvku, eptla do ucha: NZNTD"
(smluvenou zkratku pro Ne Zcela Nae Tda,
Drah). Ponkud divn ti lid, co znm, mon
jsou, odpovdl jsem ptomnmu pacifistovi, ale
je jich hodn a krom toho ij v na zemi, asto
jen pr krok od naeho prahu a od lupie.
Samolibost dotynho nebyla v dnm ppad
nm neobvyklm. Ped nkolika dny jsem byl na
obd se svm nakladatelem s hovoili jsme spolu
o veobecn rovni kultury a vzdln. Mj nakla
datel je kultivovan lovk, velmi setl a hlubo
ce oddan literatue, pesto jsem ml pote, abych
jej pesvdil, e existuj vn dvody k obavm.
Skutenost, e naprost negramotnost a neznalost
zkladnch poetnch kon jsou znan roze
ny, mu ani v nejmenm nedlala vrsky na ele,
nebo - jak tvrdil - takhle to bylo vdycky. (To, e
dnes kad strv ve kole tyikrt tolik hodin ne
ped padesti lety a e by z toho snad mohl vypl
vat pinejmenm vzestup gramotnosti a znalosti
zkladnch poetnch kon, ho nijak nezviklalo.)
Prost mi nevil, e devt z deseti mladch lid
mezi estncti a dvaceti roky, s nimi se v ordinaci
setkvm, nedoke bez problm st a nen s to
vynsobit est krt devt nebo e z nkolika stovek
z nich na otzku, kdy se odehrla druh svtov
vlka, znaj sprvnou odpov jen ti. Odpovdl
uhlazen tm bez poteby pemlet, jako by si
to u mnohokrt nacviil - e jeho sedmilet sy
nek to v u te.
Problm je v tom," prohlsil se v vnost,
e v vzorek nen objektivn."
A ml samozejm pravdu. Zkuenost kadho
lovka je zaloena na subjektivnm vzorku. Pesto
ani na chvli nezapochyboval, jestli jeho vzorek -
jedin syn nakladatele ve tvrti, kde domy ob
vykle maj cenu bezmla 800 000 liber - skuten
me vyvrtit mou zkuenost se stovkami ppa
d, a k tomu jet zkuenost podepenou seriz
nm vzkumem. Obvinil m z panikaen, jako
by jedinou alternativou k jeho naprostmu sebe
uspokojen (svou vyrovnanost pipomnal mni
cha kontemplativnho du) bylo vhradn iracio
nln, hysterick panikaen.
Samolibost a zaprn jsou dnes na veejnosti
i v soukrom, kdykoli pijde na petes njak ne
pjemn strnka souasn anglick reality, oka
mit po ruce, jako by lo o prostedky na oka
mit haen poru.
jedny noviny m nedvno podaly, abych odjel
do Blackpoolu, severoanglickho letoviska na be
hu Irskho moe, a popsal chovn lid, kte tam
trv vkendy. Blackpool nikdy nebyl kultivovanm
mstem a u dlouho vb jen ty, kte si nemohou
dovolit atraktivnj dovolenou. Tady msto hote
l pevauj omel penziony impozantnch ma
jitelek. Nen to tak dvno, co byl Blackpool v
letnm mstem nevinn zbavy, s vyjkami na
oslku, maskovm divadlem na pli a ilm
prodejem lehce oplzlch humoristickch pohled
nic, o nich se s takovou sympati a pochopenm
zmiuje i George Orwell. Vychrtlm mum na
nich vldnou velk, tlust manelky v koupacm
boru, tchyn jsou straliv semetriky, svobodn
mui se stle sna uniknout osidlm manelstv,
je pro n spdaj mlad eny, a doprovodn text
vdy skrv njak nestydat dvoj smysl. Soudce
v rozvodovm zen k obalovan stran: Vy
klikujete, pane. Spal nebo nespal jste s tou e
nou?" a obalovan odpovd: Ani oka jsem ne
zamhouil, slavn soude!"
Tato rafinovan nevinnost se naprosto vytra
tila. Bez instituce manelstv jsou vtpky na tchy
n a rozvody pln nesmysln a pas. Zbava dnes
znamen orat se na veejnosti, hulkat po ulicch
nebo vystrkovat nahou zadnici na kolemjdouc.
Kdy jsem doel na promendu podl ple, kter
byla po kotnky poseta obaly od rychlho oberst
ven (pach zatuchlho tuku tu vtzil nad slanm
moskm povtm), vidl jsem enu se staenmi
kalhotami, na zadnici pipevnn plastick prsa
a po chodnku za n lezl po tyech mu a ta prsa
j olizoval. O plnoci jsem na te ulici - za do
provodu rockov hudby, kter bez pestn dunla
ze dve kadho klubu hldanho dvojic steroidy
napumpovanch vyhazova, mezi mui zvracej
cmi do kanl a nespotem przdnch pytlk od
marihuany - vidl dti, jim mnohdy bylo sotva
est, jak bez dohledu ekaj na sv rodie, a se vy
no ze svch nonch zotavoven.
Druh den po vydn mho lnku jsem se
krtce objevil v rannm rozhlasovm programu
BBC, kter u sndan poslouch nkolik milion
lid. Redaktorkou byla inteligentn a kultivovan
ena, kter mi po preciznm shrnut mho lnku
o Blackpoolu poloila otzku: Nehrajete si vy n
hodou na aristokrata?" - m chtla vyjdit, e
jsem spoleensk a kulturn snob.
Byla to samozejm velmi zludn otzka, kte
r v sob skrvala mnoho hanlivch a zlehujcch
monost. J se j proto na opltku zeptal, jestli by
ona sama odhalila svou zadnici na kolemjdouc,
a pokud ne, pro? Na mou otzku neodpovd
la, jako bych ji nemyslel vn. Stejn se zachova
la i jedna budouc ministryn, s n jsem se jed
nou objevil v rozhlase, kter nejprve prohlsila, e
tragdie nedvnch mstskch nepokoj spov
pedevm v tom, e k nim dolo v chudinsk tvr
ti, ale pak odmtla odpovdt na mou otzku, jestli
by tedy byla radji, kdyby k nepokojm dolo v jej
vlastn zmon tvrti.
Nedlouho po tomto rozhovoru o mch zkue
nostech z Blackpoolu etli na BBC dopisy nkoli
ka poslucha, kte m obviovali, e jsem nepo
chopil kulturu dlnick tdy. Kulturu" tu mnili
v ist antropologickm smyslu, jako pouh sou
hrn bnch aspekt ivota, zrove ale maza
n a nepoctiv zneuili vznam kultury, aby jej
mohli spojit s Bachem a Shakespearem, aby moh
li naznait, e nosit plastick adra na promend
v Blackpoolu m stejnou hodnotu jako Me h moll
i slavn sonety.
Liberlov v tto stejn jako v mnoha dalch
vcech pedpokldaj, e chpat znamen schva
lovat (nebo pinejmenm omlouvat), a proto mj
nesouhlas svdil o nedostatenm pochopen. Je
vak s podivem, e dopisy, kter mi BBC a noviny,
je otiskly mj lnek, zaslaly - ty neodvyslan
a neotitn - s mmi komenti naprosto souhla
sily. Byly od obyvatel Blackpoolu a tak od p
slunk dlnick tdy odjinud, kte vehement
n poprali, e by se dlnick kultura mla skldat
vhradn z bezduch obscnnosti. Nkolik pisate
l se vyjadovalo velmi pohnut o tom, jak stra
nou chudobu zavali v dtstv, a pesto si dokzali
zachovat sebectu a usilovali o duevn rozvoj, aby
v ivot neho doshli. To, e bylo tmto hlasm
zmrn zabrnno, aby se veejn vyjdily, dv
dokonal pklad, jak se dnes britsk inteligence
sna o kulturn destrukci.
Nsil, vulgarita a nevzdlanost - ti aspekty
souasnho anglickho ivota - jsou u tak ve
obecn rozen a evidentn, e nikdo nepotebu
je pli velkou pozorovac schopnost, aby je roz
poznal. Je zapoteb daleko vtho sil a bystrosti
intelektu, aby je lovk naopak nevidl a vylouil
z vlastnho vdom, vdy scny z Blackpoolu ne
jsou o nic hor ani extrmnj, ne co lze spat
it ve stedu kadho anglickho msta kadou so
botn noc.
Cenzura, j intelektulov zakrvaj pravdu,
a to i ped sebou, stoj proto za prozkoumn a mu
sme se ptt, pro tak vlastn in.
Nejprve je tu fenomn vdomho poprn rea
lity. Nrst zloinnosti byl dlouho odmtn jako
njak nereln vtvor statistiky, dokud nesmrn
vha dkaz nezdolala monost takovho odmt
nut. kalo se, e ve skutenosti nepibv zloi
nu, zvila se jen vle a schopnost lid informo
vat policii - dky rozen telefonu. A pokud jde
o nevzdlanost, ta byla dlouho poprna statisti
kami, kter dokazovaly, e m dl vc dt sp
n skld maturitu, co je klasick polopravda,
kter zamluje, e tato zkouka je dnes tak snad
n, e je tm nemon ji nesloit (pojem propa
du u maturity byl toti odstrann), tedy pokud se
k n uchaze alespo dostav. U i ti nejliberlnj-
univerzitn profesoi si vimli, e jejich studenti
dlaj chyby v pravopise i v interpunkci.
Za druh, ongluje se s tendenn ahistorickou
analogi neboli jakmkoli precedentem. Ano, pi
pout se, e nsil a vulgarita tvo znanou st
souasnho ivota v Britnii, ale tak tomu pr
bylo vdycky. Kdy anglit fotbalov fanouci ve
Francii bhem finle Evropskho pohru propad
li nepetn zuivosti (chovali se tak, jak se od
nich veobecn oekv), dokonce i konzervativn
Daily Telegraph tvrdil, e tomu tak bylo vdycky
a e za vldy hannoversk dynastie* byla Anglie
sam vtrnk a opilec - m autor naznaoval,
e si kvli tomu nemme dlat tkou hlavu. Z ja
khosi nejasnho dvodu se objevil utujc, ba
dokonce ospravedlujc pedpoklad, e asociln
chovn u ns existuje v nezmenen sle u stov
ky let. Dlat si starost, nebo dokonce bt na po
plach kvli rstu kriminality je naprost hloupost,
a navc to dokazuje, e takov alarmista nem do
staten historick znalosti, jeliko lze snadno na
jt historick epochy, kdy byla zloinnost na je
t vy rovni. Byl jsem dokonce svdkem, jak se
kdosi vysmval obavm z rstu hrdelnch zloi
n, nebo ve stedovku k nim v Anglii dochzelo
mnohem astji ne dnes. A tak je historick srov
nn s obdobm ped stovkami let, o nm nem
me pesnou pedstavu, povaovno za mnohem
relevantnj ne srovnn se stavem ped ticeti,
i dokonce deseti lety. A prv takov argumenta
ce podporuje tu zvltn samolibost vi kadmu
nedoucmu socilnmu jevu.
Za tet, jakmile jsou fakta pod thou nevyvra
titelnch dkaz konen pijata, je popen nebo
pekroucen jejich morln vznam. Odchzej dti
ze koly bez znalost zkladnch fakt, jako kdy do
n nastoupily? Ale ovem, jist, protoe u dvno
nemus mechanicky biflovat, dnes je pece ume,

* Panovnick rod, jeho vlda se datuje od roku 1714, kdy na

britsk trn nastoupil hannoversk kurfit jako krl Ji I. Kon
roku 1901 smrt krlovny Viktorie. [Pozn. pekl.]
aby si dovedly informace samostatn vyhledvat.
Jejich neschopnost iteln pst jim pece vbec ne
ubr na schopnosti se vyjadovat, ale naopak ji
jet vyzdvihuje. Pinejmenm byly dti ueteny
memorovn jakchkoli pravidel. Vulgarita osvo
bozuje od nezdravch a psychologicky deformuj
cch zbran, jde jen o obrodu lidov jadrnosti, kte
r me pipadat oplzl jen elitm a sucharm.
A pokud jde o nsil, je nesmysl je kvantifikovat, tak
jako nelze kvantifikovat pmomrn strukturl
n nsil" kapitalistick spolenosti, kter je vytv.
Jeden producent televize BBC mi nedvno na
stnil, jak takov liberln zaprn me prob
hat. Jeho kolegov, sdlil mi, ho povauj za nekon-
formnho, za ryte bojujcho s vtrnmi mlny
a mon tm za blzna. A jak e se projevuje to
jeho blznovstv? Chtl, aby BBC natoila nepi-
krlen dokumenty o ivot ve spodn tetin spo
lenosti, o masov (a vzrstajc) negramotnosti,
o masovm (a narstajcm) nemanelskm pvo
du dt, o rodinch s jedinm rodiem, o masovm
(a narstajcm) chulignstv, nsil, bezprv, nar
komanii, zvislosti na socilnch dvkch a bezna
dji. Chtl, aby si lid uvdomili, co se u nich za
rohem vlastn odehrv. Doufal, e upozorn na
devastujc inky fragmentace, lpe eeno, ato
mizace rodiny, ji liberln legislativa, sociln in
enrstv a neblah zmny v kulturnm vnmn od
konce 50. let 20. stolet tak siln podporuj.
Jeho nadzen v B B C pivtali jeho nvrhy bla
hosklonn. Nejprve ovem popeli fakta. Kdy
piel s nevyvratitelnmi dkazy o existenci zm
nnch jev, obvinili ho z amorlnho en pani
ky. Kdy dokzal, e jevy, na n fakta poukazu
j, jsou vn a e se rychle celou spolenost,
sdlili mu, e se s tm ned nic dlat, protoe jde
o nevyhnutelnou soust modernho ivota. Kdy
namtl, e jsou vsledkem zmrn politiky, cht
li vdt, jestli tou po nvratu starch patnch
as, kdy rozhdan manel byli nuceni t spolu.
A kdy na to odvtil, e co se napchalo, lze rovn
alespo zsti opravit, vytasili nakonec svj trumf.
Na tak nezajmav tma nem smysl nco nat
et. Britskou veejnost pece nebude nikdo ruit
pi jej neoblomn nmsn chzi ke spoleen
sk katastrof, ped n ji jej kehk ekonomick
prosperita zcela jist neuchrn.
Pro lid, jejich hlavnm poslnm, zdlo by
se, je bt tm, emu Rusov kali nositel pravdy,
tak tvrdojn popraj zejm fakta?
Odpov je nutno hledat v pinnm vzta
hu mezi liberln ideologi a prax ili v katastro
flnm spoleenskm vvoji poslednch tyiceti
let. Intelektulov (vrazn od 60. let) zaali po
hlet na svou spolenost jako na nco z grun
tu nespravedlivho, take z n nen teba nic za
chrnit, a domnvali se, e veker lidsk netst
pochz z despotickch a naprosto umlch man
tinel vztyench proti pirozen lidsk touze po
uspokojen. Jsou dodnes svou dokonalou viz tak
oslnni, e si nedovedou ani pedstavit monost
padku.
 A ponvad rodinn ivot nen vdycky rj se
vemi svmi nevyhnutelnmi zkazy, frustracemi
a pokrytectvm, volali po znien rodiny jako in
stituce. K tomu bylo zapoteb zlikvidovat stigma
nemanelskho pvodu, usnadnit rozvody, roz
it manelsk prva na jin formy souit a od
stranit veker ekonomick vhody manelskho
svazku. Instituce manelstv dnes taje jako snh na
slunci. Destrukce rodiny je samozejm dleitou
soust a dsledkem sexulnho osvobozen, je
ho utopick program ml za cl zvit monost
nevinnch smyslnch radost, pinejmenm mezi
osvoboditeli sammi. Msto toho se v lidech pro
budil sexuln egoismus, nejistota, nsil a maso
v zaaly bt zanedbvny dti, protoe okamit
uspokojen dosplch m pednost.
Pokud liberln intelektulov nemli ty nejlep-
vzpomnky na kolu, chtli, aby se uilo stylem
dtinsk zbavy. asto slyme, jak si jen mohou
dospl dovolit vnucovat sv pedstavy svm stej
n schopnm vnmajcm bytostem - svm dtem?
Nejsou gramatika a aritmetika - vlastn vechny
pedmty - jen buroazn (v Americe rasistick)
nstroje na udren spoleensk hegemonie? A je
liko sebecta je absolutn nesluiteln s nesp
chem, musel bt odstrann i nespch. To vak
u znamenalo odstranit vyuovn jako takov -
experiment, kter mohl bt proveden v pln me
pouze v chudinskch tvrtch, na lidech, kte maj
o vzdln jen minimln zjem, a tak se podailo
vytvoit ddinou kastu nevzdlavatelnch.
 A problm zloinu? Jen nespravedliv spole
nost nut ke zloinnosti, take trest pedstavu
je hned dvoj nespravedlnost, diskriminuje toti
skutenou ob. Jakm prvem chce nespravedli
v spolenost nkomu vnucovat svou verzi spra
vedlnosti? Potebujeme jen empatii a pochopen.
A proto je nutn zbavit zloince zodpovdnos
ti. K vykoenn zloinu musme vytvoit univer
zln pedpoklad konat za vech okolnost dob
ro, a ne vytvet strach z nsledk zla. Nen divu,
e takov zprvy uvtali vichni, kter kriminali
ta tak neodolateln pitahuje, a e ony zprvy z
rove naprosto demoralizovaly obhjce a ochrn
ce zkona.
Liberln recept jen vdycky zhoril kad prob
lm, kter ml dajn vyeit. A proto musej libe
rln intelektulov tyto zejm nsledky poprat,
jinak by se jim zhroutila jejich vra. Jak si me ta
kov lovk piznat prostou pravdu a pijt o svj
svtonzor? A miliony trp, jen kdy jeho nepe
stane ht pocit vlastn spravedlivosti a morln
nadazenosti. A budou-li miliony opravdu trpt,
tm vce ivn pdy pro soucit, tm vce bolesti pro
soucit lechetn due.
A proto: jet vce tho. Na nedvnm ka
doronm sjezdu Liberln demokratick stra
ny, ovldan britskou stedostavovskou levicovou
inteligenc, byly pedloeny dal dleit nvr
hy. Zkonn uznn homosexulnho manelstv
a jet krat tresty pro zloince.
Ve srovnn s nimi byl csa Nero uinn hasi.
 JMENN REJSTK
Ablett-Kerrov, Judith 2 7 6
Bacon, Francis 2 1 , 110
Bain, David 2 8 0 - 2 8 1
Bakunin, M. A. 2 0 5
Balzac, Honor de 222
Baudelaire, Charles 222
Benn, T o n y 128
Blair, T o n y 1 2 1 - 1 2 2
Brown, Norman O. 68
Climbieov, Anna 2 3 3 - 2 3 4 ,
239, 240, 242, 247
Conrad, Joseph 128
Dante Alighieri 129
Darwin, Charles 128, 205
Dickens, Charles 1 2 8 , 1 4 9 ,
188
Dostojevskij, F. M. 160
Durkheim, Emile 43
Eliot, T. S. 333
Ellis, Peter 2 8 1 - 2 8 2
Eysenck, H. J. 296
Fanon, Frantz 301
Garden, Doug 2 7 5 - 2 7 6
Glamuzinaov, Julie 272
Gombrich, Ernst H., sir
128
Goodman, Paul 68
Hndel, G. F. 128
Herschel, William, sir 128
Hugo, Victor 222
Hulmeov, Juliet 2 7 1 - 2 7 5 ,
281
Hume, David 128
Chesterton, G. K. 159
Jackson, Peter 273
Johnson, Samuel 233, 237
Karam, Joe 280
Kinsey, Alfred Ch. 68, 74
Kouaov, Marie Therese
233-238, 241-242
Laing, R. 68,177
Laurieov, Alison 272
Le Corbusier 207
Leach, Edmund 68
Lenin, V. 1.146
Luther, Martin 44
Mailer, Norman 68, 74, 288
Maimonides 255
Mallon, Ray 3 1 6 - 3 1 7
Manning, Carl 233, 2 3 5 - 2 3 6 ,
238, 242
Marcuse, Herbert 68
Marinetti, F. T. 204
Marx, Karel 4 9 , 1 4 1
Mayhew, Henry 1 8 8 , 1 8 9 , 335
Menninger, Karl 2 8 8 - 2 8 9
Mies van der Rohe, Ludwig
210
Morris, Parker 2 0 6 - 2 0 7 ,
212-213
Neruda, Pablo 332
Newton, Isaak 128
Nietzsche, Friedrich 30
Nightingaleov Florence 17
Oakesov, Gay 2 7 5 - 2 7 9
Ortega y Gasset, Jos 232
Orwell, George 333, 340
Parkerov, Paulin 2 7 1 - 2 7 2 ,
2 7 4 - 2 7 5 , 281
Pasteur, Louis 65
Perryov, Ann 274
Pinker, Steven 1 3 - 1 4 , 2 1 8
Popper, Karl, sir 128
Raine, Adrian 298
Ray, Isaak 288
Reich, Wilhelm 68
Sartre, Jean-Paul 28, 288
Shakespeare, William 18, 30,
4 1 , 5 6 , 1 0 6 , 1 2 8 , 342
Smith, Adam 128
Stankoov, Elizabeth 301
Swift, Jonathan 107
Szasz, Thomas 177
Thatcherov, Margaret 121,
215
Tolstoj, L. N. 3 4 , 1 8 0
Vaizey, John 292
Webbovi, Beatrice a Sidney
298
Young, Jock 2 9 3 - 2 9 4 ,
301-303
 Theodore Dalrymple
ZTRACENI V GHETTU

Z anglickho originlu peloil Ondej Novk

Vydalo v roce 2011 nakladatelstv L E D A spol. s r.o.,
263 01 Voznice 64

Oblka Robin Brichta

Grafick prava a sazba C A D I S Praha

Druh, revidovan a opraven vydn

(prvn vydn vylo pod nzvem ivot na dn),
v nakladatelstv L E D A vydn prvn
Vytiskl E U R O P R I N T a.s.
Poet stran 352

ISBN 978-80-7335-275-2 (LEDA)

ISBN 978-80-87440-21-6 (Rozmluvy)

Knihy nakladatelstv L E D A dejte

u svch knihkupc nebo na adrese:
prodej@leda.cz

Aktuln informace o na nabdce

a monost nkupu pes internet:
www.leda.cz