UKZKA

UKZKA

Chorvatsk
PELJEAC
o vn a jdle

Jan Svoboda
Jaroslav Vrba
ISBN 978-80-906451-0-3
Vce informac naleznete na strnkch knihy

http://peljeskovino.eu
Motto:

Vno je odpov zem na slunce

Margaret Fuller

http://peljeskovino.eu 5
 Tato kniha je urena vem milovnkm dobrho
vna a jdla.
Vznikla z lsky autor k Peljeaci, kterm inspiraci
dodala lahev dobrho Plavace, domny zdejho kraje,
kterm Vs bude tato kniha spolu s nm provzet.
Velk podkovn pat vinam za pohostinnost a
poskytnut informace vedouc k zrodu tto knihy.

http://peljeskovino.eu 6
 Poloostrov Peljeac
Chorvatsk poloostrov, kter se nachz v jin
Dalmcii 55 km severn od svtoznmho Dubrovnku,
je druhm nejvtm jadranskm poloostrovem po Istrii.
Poloostrov je ze severu ohranien ztokou eky Neretvy,
na vchod Malostonskm zlivem a na jihu Mljetskm
kanlem.
Je dlouh 65 km a plon rozloha je 348 km2.
V dalek minulosti byl Peljeac s nejvt
pravdpodobnost ostrovem a jeho spojen s pevninou
dolo sedimentac moskho psku v oblasti tzv.
Stonsk Prevlaky. Relif poloostrova je skalnatho rzu
s rodnmi dolmi. Nejvy horou je Sv. Ilja tyc se
nad mstem Orebi do vky 961 m nad moem.
Podneb je mrn stedomosk s typickm detivm
zimnm obdobm a suchmi horkmi lty. Podneb
vrazn ovlivuj typick vtry s nzvy Bura a Jugo.
Prmrn teplota v lednu je 7oC a v ervenci 26oC.
Prmrn ron slunen svit je 2589 hodin.
Na poloostrov trvale ije cca 9000 obyvatel a
spad do Dubrovnicko-neretvansk upanje. Za mstn
centra lze oznait msta Ston, Orebi, Trpanj a Janjina.
Peljeac nen zaten prmyslovou vrobou, obivou
obyvatelstva je tradin zpracovn oliv a vna, po stalet
rybolov a v souasnosti je vznamnm odvtvm
rozvjejc se turistika.
Poloostrov Peljeac byl historicky soust republiky
Dubrovnik, kter byla aristokratickou mstskou
republikou od 14. stolet do roku 1808. Republika
postupn vystdala vazalsk pomr k Byzanci,
Bentsk republice, Uhersku, Habsbursk monarchii,
Osmansk i a stala se vznamnou nmon mstskou
republikou konkurujc Bentsk republice. K jejmu
zniku dolo 31.ledna 1808, kdy ji zruil francouzsk
marl Auguste Marmont, velc francouzskm
jednotkm, kter zem republiky okupovali od r. 1806.

http://peljeskovino.eu 7
 VNO

http://peljeskovino.eu 8
Oblast Putnikovii - Janjina
V tto oblasti jsou vinice situovan jak k moi, tak
i ve vnitrozem. Vznamn vinask obce jsou
Putnikovii, uljana, Drae, Janjina a Trstenik.

Vinastv spadajc do tto oblasti:

1. Vinarija PZO Putnikovi
2. Vinarija DUBRAVA - Dubrava
3. Vinarija AKELI - Miljenko akeli, uljana
4. Vinarija ILIN - Vlaho Ilin, uljana
5. Vinarija IVKUI - Ing. Matko ivkui,
Trstenik
6. Vinarija IRKOVI - Robert irkovi, Trstenik
7. Vinarija GRGI - Miljenko Grgi, Trstenik
8. Vinarija PLJEKI VRHOVI - PZO JANJINA -
Drae
9. Vinarija OPG GRGUREVI - Anto Grgurevi,
Janjina - Drae
10. Vinarija BEZEK - Ivo Bezek, Janjina

Pozn.: sla na map oznauj vinastv v oblasti (mapa

nen soust tto ukzky).

Pohled na vinice v okol obce Janjina

http://peljeskovino.eu 9
OPG GRGUREVI
Anto Grgurevi, Janjina 30 20246 Janjina

Anto Grgurevi je pokraovatelem rodinn vinask

tradice 5. generace. Potky jsou datovny ped 200 lety.
Plocha obhospodaovanch vinic je 2,5ha pevn
s jin orientac v okol obce Janjina. Terasovit vinice
jsou ve vnitrozem a na jedn z nich je prost kamenn
domek, kde je mono penocovat a tak degustovat vno
v mst jeho zrodu pi zpadu slunce. Podle vyjden
vinae je plnovno zdit takovchto mst vce. Na jedn
z teras je mono spatit vce jak 50 let star kee, u nich
se mnostv hrozn vrazn redukuje, aby mohla
vyrbn vna z tchto ke nst oznaen grand cru. Na
vincch je oszeno 21 tisc hlav vinn rvy odrd Plavac
mali (80%) a bl Rukatac (20%), z kterch se vyrob 15
tisc lahv vna.
Vno se vyrb metodou zenho kvaen, st
produkce blch vna za pouit metody sur lie. Polovina
produkce vna je filtrovna. Bl vno je skladovno
v nerezovch tancch. erven vno zraje v devnch
sudech a st v sudech typu barrique.
Vno je mon degustovat a zakoupit v prodejnm
mst v obci Drae. Pstup je z hlavn silnice viditeln
oznaen poutaem.

Adresa:
OPG Grgurevi
Anto Grgurevi, Janjina 30 20246 Janjina
www: vinagrgurevic.com

Prodej: Drae pstup z hlavn silnice znaen

viditelnm poutaem

GPS: N 42o 5550 E 17o 2653

http://peljeskovino.eu 10
http://peljeskovino.eu 11
 JDLO

http://peljeskovino.eu 12
Stonsk sl

Stonsk sl je jeden z nejznmjch a

nejvznamnjch produkt poloostrova Peljeac.
Mstn saliny nazvajc se Stagnum
(z latinskho Stamnum stle zatopen) byly a do 18.
stolet hlavnm zdrojem pjm Dubrovnick
republiky. Zisky z prodeje soli pedstavovaly 1/3 jejch
pjm. Podle archeologickch przkum se v tto
oblasti sl tila ji 2 tisce let ped nam letopotem.
Solivar ston rozlhajc se pi ztoce na jin
stran msta Ston je podle dostupnch zdroj nejstar
a doposud funkn solivar tohoto typu na svt. Metoda
produkce zstala po stalet nezmnna, co garantuje
naprosto ekologicky zdravou vrobu soli. V solivaru
je 58 bazn sdruench v pti skupinch. Produkce
z jednoho baznu in 30-100 t run sbran soli.
V souasn nabdce je k dostn v rznch balench sl
prodn neitn a mlet itn sl.
Zajmavost jsou letn kempy pro sklize erstv
zkrystalizovan soli v obdob ervenec a z, kdy se
lze aktivn zastnit pi sbru soli.
(www.solanaston.hr)

http://peljeskovino.eu 13
Recept:

Mosk vlk (brancin) v soln krust ze stonsk soli

pipravovan pod pekou
Vykuchanou rybu zbavme upin a aber, oplchneme a
osume. Do bin dutiny vlome vtviku rozmarnu.
Blky ze ty vajec vylehme v tuh snh a smchme
s hrubou stonskou prodn sol. Rybu vlome do
spodnho dlu peky (nebo do peke) a pokryjeme
solnou sms. Dbme na to, aby ryba byla rovnomrn
pokryta solnou sms. Peeme pod pekou cca 30 min.
(podle velikosti ryby). V troub pi 180o peeme cca 20
min. Po upeen z ryby sundme krustu, zbavme kost
a ke a podvme s citronem.
K tto prav ryby doporuujeme podvat bl vno
Poip Mili z vinastv Miho Rozi Ston.

Ingredience:
1kg ryb (mosk vlk), 1,2 kg hrub stonsk soli, blky
ze 4-5 vajec, rozmarn, citron

stice a mule (slvky)

Oblast Stonu je znma rovn chovem kultur mul

a stic. Prvn zmnky jsou z antickch dob. Prvn
psemn zmnky o jejich chovu se datuj do potku 17.
stolet.

stice je ml, kter povrch svho tla chrn vpnitou

skopkou tzv. lasturou, kter m obvykle prothl a
hrukovit tvar a skld se ze dvou rozdlnch st.

http://peljeskovino.eu 14
stice pat mezi hospodsky hojn vyuvan mosk
plody, kter se chovaj na moskch farmch a to
pevn pro vyuit v gastronomii, kde se servruj jako
delikatesa. Nejastjm zpsobem konzumace je
stice iv, kdy je syrov stice pokapna pr kapkami
citrnu. Dalm monm zpsobem je tepeln prava
zapeenm nebo pravou na grilu.

http://peljeskovino.eu 15
 Vce informac naleznete na strnkch knihy

http://peljeskovino.eu

http://peljeskovino.eu 16