Partyznsk boj

Podle CHE GUEVARY

(Tento revolucion slouil ku prospchu komunistick moci na Kub a leckde jinde ve svt. Jeho bojov
znalosti tedy slouily k nastolen a podpoe totalitnch reim L Proto berte uveden text se znanou rezervou.
Metodika tohoto typu partyznskho boje vznikala ji ped nkolika desetiletmi a proto jsou nkter taktick
postupy zastaral. Pesto se d stle v textu nalzt mnoh pouen.)

V prvnm obdob partyznsk vlky budou jet do hloubky vzboueneckho zem pronikat
neptelsk jednotky. Partyzni na n budou toit dvma rznmi zpsoby, podle toho, jak siln
jednotky to budou. Prvn zpsob, kter obvykle chronologicky pedchz druhmu, je systematick
provokovn, kter bhem nkolik msc me nepteli zpsobit znanou ztrtu bojov sly. to
se na pedvoje proud. Tern, pro neptele nepzniv, nedovoluje pochodujcm jednotkm
zajiovat si dostaten boky. Proto vyslaj vdy kupedu pedvoj, kter tm, e postupuje ped
jednotkou a vystavuje se smrtelnmu nebezpe, zajiuje bezpenost jednotky pochodujc za nm.
Dokud nemaj partyzni jet dosti mu, dokud nemaj zlohy a je-li krom toho neptel pli siln,
je teba toit vdy na jeho pedvoj. Zpsob, jakm takov tok provdme, je jednoduch a
vyaduje pouze uritou souinnost. V okamiku, kdy se na pedem vybranm, co mon
nejnepehlednjm mst objev pedvoj, nechme na toto msto dojt takov poet mu, na jak
chceme zatoit a zahjme na n zniujc palbu. Mal jednotka mus pak na nkolik okamik
zadret ostatn neptelsk jednotky, aby mezitm mohly bt posbrny zbran, stelivo a jin
vzbroj pepadench neptel. Vojk partyzn mus mt vdy na pamti, e jeho dodavatelem zbran
je neptel a e krom bitev za vyjmench okolnost m mt kad boj za cl opaten vzbroje.

Kdy to pak poetnost partyznsk jednotky dovoluje, obkl se cel neptelsk pochodujc
jednotka, nebo se v n alespo vzbud dojem obklen. V takovm ppad musme uvit tonou slu
neptele a jeho bojovou morlku a eln st na jednotky mus bt tak siln a tak dobe zakopan, aby
odolala elnmu deru neptele. V okamiku, kdy pochodujcho neptele zadrme na dobe zvolenm
mst, pepadne druh st na jednotky jeho zadn pochodovou ztitu. Vzhledem k tomu, e msto bude
vybrno tak, aby neptel jen tko mohl manvrovat bon, kde budou rozestaveni nai stelci, bude
mono udret cel proud, poetn teba osmkrt i desetkrt silnj, v kov palb. V takovchto
ppadech, mme-li dost mustva, musme zajistit lkami vechny cesty, kudy by mohly pijt neptelsk
posily. Kruh obkliujcch se bude postupn okolo neptele zuovat, a to zejmna v noci. Partyzn zn
msta, na nich bojuje, zatmco neptelsk proud je nezn , sla partyzn v noci roste, zatmco v nepteli
roste v noci strach.

Takto je mono pomrn snadno pln zniit jednotku na pochodu, anebo j zpsobit alespo tak
velk ztrty, e ji nebude schopna vrtit se na bojit , nebo alespo bude potebovat mnoho asu
k optnmu zformovn sv bojov sly.

Kdy je sla partyznsk jednotky pli mal, a pesto chceme za kadou cenu zastavit i zpomalit
postup neptelskho proudu, je nutno rozestavit skupiny stelc, jejich poet by se pohyboval od dvou do
deseti, na vechny tyi svtov strany kolem proudu. Pak meme zahjit boj teba na pravm boku, a
jakmile sousted neptel svou innost na tuto stranu a zato tm smrem, zaneme jej postelovat z lev
strany, pak opt zepedu a zezadu a tak dle.

Tak meme pi minimln spoteb steliva dret neptele neustle v achu.

Technika toku na neptelsk proud i postaven mus odpovdat charakteru msta zvolenho k boji.
Vtinou je teba zajistit, aby prvn obkliovac der byl pekvapiv a neptelsk pedsunut postaven aby
bylo pepadeno v noci. Pekvapivm pepadem mohou speciln vycvien skupiny snadno zlikvidovat
neptelsk postaven, nebo pekvapivost toku je pro n velikou vhodou. Pi sprvnm obklen mohou
bt stupov cesty obsazeny malm potem mu a na psunov cesty mohou bt nastraen lky tak, e
jakmile pejdou neptelsk posily pes prvn, naraz na druhou, zatmco autoi prvn se sthnou. V tch
ppadech, kdy pi toku na neptelsk tbor nedojde k momentu pekvapen, bude spch zleet hlavn
na schopnosti obkliujcch zadret neptelsk posily. Mnohdy mv neptel na sv stran krom tank tak
podporu dlostelectva, minomet i letadel. V ternu pznivm pro partyznsk boj je tank mlo
nebezpenou zbran. Mus postupovat po zkch cestch a stv se snadnou koist min. Obvykle tu tanky
ztrcej svou dernou schopnost, kterou maj v bojov sestav, nebo mus jet jeden za druhm nebo
v nejlepm ppad dva vedle sebe. Nejvhodnj a nejspolehlivj zbran proti tankm je mina, ale v boji
zblzka, kter je v tko pstupnch ternech pro partyzny snadn, je rovn mimodn innou zbran
zpaln lhev. O bazooce ani nehovome, ta je pro partyznsk vojsko neocenitelnou zbran, d se vak,
alespo v prvnm obdob, velmi nesnadno zskat. Proti minometm je nejlep ochranou zkop s nakrytm.
Proti obklenm postavenm je minomet vysoce innou zbran, ale je-li situace opan, to jest pouv-li
se ho proti obkliujcm, kte mohou mnit sv postaven, je jeho innost ni, neme-li bt palba
hromadn. Dlostelectvo nen v boji proti partyznm pli dleit, nebo jeho palebn postaven mus
bt umstna na pohodln pstupnch mstech a dlostelci nevid sv cle, kter jsou pohybliv. Letectvo
je prvoadou zbran utlaovatelskch ozbrojench sil, ale i jeho dern sla je v tomto ppad velice
snena, protoe jeho jedinm clem mohou bt jen malik okopy, vybudovan vtinou na mstech
krytch proti pozorovn. Letectvo me svrhovat trhav nebo zpaln napalmov pumy, co vechno je
spe nepjemn ne opravdu nebezpen. Krom toho piblme-li se co nejvc k neptelsk obrann linii,
je pak pro letectvo velmi tk napadnout nae pedsunut jednotky.

Kdy obkliujeme neptelsk tbor, v nm jsou objekty ze deva i jinch holavch ltek, a
meme-li se piblit na krtkou vzdlenost, je opt velmi dleitou zbran zpaln lhev, o n jsme se u
zmnili. Na vt vzdlenost je mono lhve naplnn zpalnou ltkou a opaten ji zaplenou zpalnou
rou vystelovat z brokovnic zpsobem ji dve popsanm.

Ze vech druh min, jich je mono pout, nejinnj, ale tak technicky nejsloitj je mina
odpalovan na dlku. Ale i miny dotekov, miny se zpalnou rou a zejmna miny odpalovan elektricky
jsou velmi dobr a na horskch cestch se z nich d vybudovat takka nepekroiteln obrann ps ped
lidovmi jednotkami.

Dobrm obrannm opatenm proti obrnnm vozidlm jsou zamaskovan protitankov pkopy na
cestch, vykopan tak, aby tank snadno vjel do jmy, avak ven aby se nemohl dostat, jak je naznaeno na
obrzku. Protitankov pasti se daj ped neptelem snadno zamaskovat, take je neobjev, zejmna ne
v noci, kdy si neme dovolit vyslat ped tanky pchotu.

Jinm zpsobem neptelskho postupu v ternu ne zcela nepstupnm je doprava vce i mn

otevenmi nkladnmi automobily. Ped proudy obvykle jede nkolik obrnnch vozidel, za ktermi
nsleduje pchota na nkladnch automobilech. Podle sly partyznsk jednotky je mono bu proud
obklit cel, nebo jej zdecimovat tm, e napadneme jeden z nkladnch voz a souasn nechme pod
zbytkem proudu vybuchovat miny. V takovm ppad je nutno jednat bleskov, sebrat zbran padlch
neptel a odejt. Jestlie to okolnosti dovoluj, meme, jak jsme ji ekli, proud obklit pln, piem se
budeme dit veobecnmi zsadami tohoto druhu boje.

Pi pepadech otevench nkladnch voz je velmi dleitou zbran brokovnice, jej innost je zde
mono pln vyut. Brokovnice s nbojnicemi plnnmi sekanm olovem me pokrt prostor deseti
metr, tedy celou dlku nkladnho automobilu, a jeden vstel me nkolik mu zabt a nkolik dalch
poranit a vyvolat mezi nepteli chaos. Tak granty jsou pro tento ppad skvlou zbran, mme-li je
k dispozici.

Zkladnm pedpokladem vech tchto kol je moment pekvapen, kter je jednm

z charakteristickch a zsadnch prvk partyznsk taktiky. Pekvapiv mus bt alespo prvn vstel. A
ten neme pekvapit, jestlie rolnci sdlc v mst , kde operujeme, vd o ptomnosti povstaleckho
vojska. A proto vechny pesuny pedchzejc toku mus bt provdny v noci. Pouze lid, jejich
mlenlivost a oddanost byla ji prokzna, smj vdt o naich pohybech a bt s nmi ve spojen. K mstu
bojov operace je teba jt s tlumoky plnmi jdla, abychom na mst, kde chystme lku, vydreli dva, ti,
tyi dny.
 Nikdy nememe pli vit v mlenlivost vesnian,protoe maj pedevm pochopitelnou tendenci
povdt nkomu v rodin i nkomu, komu dvuj, co se dovdli , komentovat udlosti. Za druh
bestialita, s jakou obyvatelstvo traj neptelt vojci, kdy utrp porku, rozsv mezi lidmi hrzu, a to
me vst k tomu, e nkdo, kdo si chce pedem zachrnit ivot, pov vc, ne by ml, a prozrad i vci pro
neptele dleit.

Pro lky je vtinou nutno vybrat msta vzdlen alespo den pochodu od obvyklho rozmstn
partyznsk jednotky, je neptel ji vcemn zn.

Podle zpsobu palby v boji lze urit polohu bojujcch stran: z jedn strany zuiv siln palba
vojka pravideln armdy, kter m dostatek steliva a je tak palb zvykl, a z druh strany
metodick, sporadick palba partyzna, kter zn cenu kadho nboje, rozhodne se ho pout vdy
jen s dokonalm myslem pro hospodrnost a nevystel o jedin nboj vc, ne je nutno. Pesto
pese vechno nen rozumn nechat neptele uniknout, nebo pln nevyut nastraen lky jen
proto, abychom uetili stelivo. Je vak nutno pokad pedem propotat, kolik munice meme
v dan situaci vystlet a dit se tmto vpotem.

Munice je velkm problmem partyznsk vlky. Zbran se opat snadnji a jakmile je jednou
partyznsk jednotka zsk, ji j zstanou, zatmco munice se vystl. Krom toho se obvykle zmocnme
zbran a jejho steliva, ale nikdy nebo jen mlokdy se zmocnme samotn munice. Kad zbra, j se
zmocnme, m nanejv pln zsobnk, kter sta pro ni, nikoliv vak pro dal zbran. Taktick zsada
hospodrn palby je tedy zkladn taktickou zsadou partyznsk vlky.

Partyznsk velitel, chce-li bt dobrm velitelem, nesm nikdy promekat vasn odchod. Odchod
mus bt vdy rychl a mus bt proveden v prav as tak, aby umonil zachrnit vechnu vzbroj
jednotky, tlumoky, munici, rann, atp. Partyzn se pi odchodu nesm nikdy dt neptelem pekvapit,
natopak obklit.

A proto mus bt cesta, po n ustupujeme, steena na vech mstech, kudy by ppadn mohl neptel
vyslat sv jednotky s kolem pokusit se o obklen. Je teba mt s spojek, abychom mli monost rychle
upozornit na nebezpe obklen tu jednotku, k n by se blil neptel.

V boji budeme mt i nebojujc mue. Jejich kolem bude sebrat zbran padlch a rannch a zbran
odzbrojench neptel, budou mt na starosti zajatce , odnos rannch, pedvn zprv.