Brozurka Blondynky 2010 PDF

VAE CESTY K BEZPE
ANEB CHYTR BLONDNKY RAD
Informan vzdlvac projekt

Hasiskho zchrannho sboru Jihomoravskho kraje,
Krajskho editelstv policie Jihomoravskho kraje
a Dieczn charity Brno
Hasisk zchrann sbor Jihomoravskho kraje

Zubatho 1, 614 00 Brno Hasisk zchrann sbor Jihomoravskho kraje
www.rebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci 2011
VAE CESTY K BEZPE

VODN SLOVO
Ven teni,
do rukou se Vm dostv brourka s uitenmi radami, jak elit nepjemnm nebo i nebezpe-
nm udlostem, kter Vs v bnm ivot mohou potkat.
Obsah brourky vychz z informanho projektu Hasiskho zchrannho sboru Jihomoravskho

kraje (dle jen HZS JMK) Vae cesty k bezpe. Tento projekt vznikl v roce 2008 ve spolupr-
ci s Krajskm editelstvm policie JMK a Dieczn charitou Brno a v souasn dob ji probh
i v Libereckm a Stedoeskm kraji.
Projekt zahrnuje 3 okruhy tmat ochrana obyvatelstva, porn prevence a bezpenost obana
a obsahuje celkem 33 tmat. Tmata jsou doprovzena fotograemi, kter pomohou zejmna tm
obanm, kte maj lep vizuln pam. Sname se zaruit Vm vdy aktuln informace, take
jednotliv tmata prbn dle poteby v elektronick verzi na webu HZS JMK www.rebrno.cz/
vase-cesty-k-bezpeci aktualizujeme.
Na tchto internetovch strnkch naleznete krom vech vypracovanch tmat v. informanch

letk (se ktermi se mete setkat i na vvskch obecnch a dalch ad na zem naeho kraje),
informan nstnn kalende z roku 2009 a 2010 s vybranmi informacemi z oblasti ochrany
obyvatelstva a porn prevence, a mnoho dalch zajmavch informac. Veker materily jsou
voln ke staen na ve uveden internetov adrese. Lze je vyut tak jako podprn vukov
materil do kol monost vyuit pi povinn vuce tmat Ochrana lovka pi mimodnch
udlostech. Na naem webu naleznete tak vybran tmata z tohoto projektu v nmeckm i
anglickm jazyce (www.rebrno.cz/DE, www.rebrno.cz/EN).
Touto brourkou, stejn jako celm projektem, Vs provzej pslunice Krajskho editelstv
HZS JMK, Krajskho editelstv policie JMK a pracovnice Dieczn charity Brno oblastn charity
Beclav, znm t jako chytr blondnky.
Nam hlavnm clem je pomoci Vm pipravit se na stle astj a rozmanitj formy ohroen,
kter nm ivot pin. Tmto projektem chce HZS JMK tedy m.j. pispt k Va lep informova-
nosti, pipomenout zsady sebeochrany a vzjemn pomoci.
Jmnem vech partner projektu Vm pejeme klidn dny bez mimodnch udlost,
pracovnci
odboru ochrany obyvatelstva a krizovho zen
HZS Jihomoravskho kraje
(Zubatho 1, 614 00 Brno)
OBSAH
OCHRANA OBYVATELSTVA
Jak sprvn nahlsit mimodnou udlost 4
Jak se zachovat pi niku nebezpen ltky 6
Jak se pipravit na povodn 9
Jak se ochrnit ped extrmnmi klimatickmi jevy 13
Co udlat, kdy zazn sirny 17
Jak se ochrnit v zamoenm prosted 19
Improvizovan ukryt - kde a jak se ukrt v ppad nebezpe 22
Co m obsahovat evakuan zavazadlo 24
Jak sprvn postupovat pi oputn domcnosti/objektu pi evakuaci 26
Jak pet v prod 28
PORN PREVENCE
Jak pedchzet porm a co dlat pi jejich vzniku 34
Por v domcnosti oteven ohe 36
Jak pedejt poru v prod 39
Por v domcnosti dti a jejich bezpenost 41
Jak pedchzet poru pi kouen 42
Jak pedchzet porm od elektrickch spotebi 44
Por v domcnosti vytpn 46
Jak hasic pstroj na co pout 49
Pro mt doma hlsie poru 52
Co byste mli vdt o nikovch vchodech 54
Jak mte povinnosti vi hasim 56
BEZPENOST OBANA
Jak vybavit a bezpen pouvat automobil 60
Co udlat pro sv bezpe pi cestch v zahrani 63
Jak se sprvn zachovat pi dopravn nehod 67
Jak se zachovat, stanete-li se svdky trestnho inu 69
Co dlat v ppad pepaden 71
Co dlat v ppad domcho nsil 73
Jak eit problm ikany a sexulnho obtovn 75
Co dlat v ppad kapesn krdee 79
Jak pedchzet kriminalit pchan na seniorech 81
Jak hroz nebezpe v oblasti informanch technologi 83
Jak se zachovat v ppad nlezu podezelho zavazadla nebo jinho pedmtu 85
Jak zabezpeit Vai domcnost pi odjezdu na dovolenou 87
JAK SPRVN NAHLSIT KDY ALE KTER SLO VOLAT?
MIMODNOU UDLOST Pro co nejrychlej vyzen dan udlosti doporu-

ujeme volat na sloku, kter m k dan situaci
Kad z ns se me dostat do situace, kdy se stane nejble.
svdkem nebo pmm astnkem (v horm ppa-
d i postienm) njak udlosti, kter ohrouje 150 Hasii por, vbuch, iveln pohroma, nik
nae zdrav, ivot, majetek nebo bezpenost. Tato nebezpench ltek, technick havrie, vyproovn
kapitola vm poskytne nkolik rad, jak se zachovat osob, atd.
v okamiku, kdy je teba pivolat pomoc.
155 Zdravotnick zchrann sluba nhl ohro-
Mli byste vdt, e v esk republice existuje n- en ivota nebo zdrav osob.
kolik telefonnch sel tsovho voln, na kter je
mon mimodnou udlost ohlsit. V povdom se 158 Policie R krde, nsil, nlez mrtv oso-
nm asi vybav sla 150, 155, 158, mon i 112. by, zvan dopravn nehoda, nlez podezelho
pedmtu (nevybuchl munice), atd.
150 Hasisk zchrann sbor 156 Mstsk (obecn) policie (pokud je v obci/
mst zzena) vandalismus, drobn kriminalita,
patn parkovn ohroujc bezpenost, ruen no-
155 Zdravotnick zchrann sluba
nho klidu, atd.
158 Policie R 112 Jednotn evropsk slo tsovho voln

vdy pi zvanjch mimodnch udlostech,
potebujete-li pomoc vce sloek. Tato linka je zvlt-
Jednotn evropsk slo tsov-
112 n i tm, e obsluhujc opertoi hovo i bnmi
ho voln
svtovmi jazyky. Provozuje ji Hasisk zchrann
sbor R.
156 Mstsk (obecn) policie
Jak si ale zapamatovat, kter sloce pat kter slo?
pln jednodue: posledn slice u hasi je 0

pedstavte si ji jako stoenou hadici k haen.
Posledn slice u zchranky je 5 lze si ji vyba-
vit jako invalidn vozk. A konen posledn slice
u policie je 8 pipomn policejn pouta.
Zdroj: www.hasik.cz
Ale jak si zapamatovat 112? Na to existuje tak

velice jednoduch pomcka: 1+1=2.
4 www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci
Na vechna sla lze volat 24 hod. denn. Linky jsou KDE SE TO STALO?
pro volajcho bezplatn a d se na n volat i z mo- - pokud mono pesn adresa nebo popis msta
bilnch telefon bez kreditu a SIM karty. udlosti, nap.:
V Brn-Ln na Vlkov ulici slo 90 (vzhledem
Pokud zavolte na patn slo, nic se nedje. Jednotliv ke shodnm nzvm ulic v mnoha obcch R je nutn
sloky si voln pedaj mezi sebou. Jen budete muset uvdt i nzev obce, ve kter se nachzte, pop.
teba opakovat stejn informace, kter jste ji ped i okres!)
chvli kali jinmu opertorovi. To ale stoj drahocen-
n as a zchrani vyjedou pozdji.
KDO VOL?
- jmno a kontakt na volajcho, nap.:
JAK SPRVN NAHLSIT Jmenuji se Lea Bauerov, moje telefonn slo
UDLOST? je
Ne zavolte na tsov slo, udlejte ve pro sv Nezavujte, je mon, e opertor bude mt dal
vlastn bezpe (dostaten vzdlenost od poru dotazy. Po ukonen hovoru nevypnejte telefon.
nebo msta nehody,)! Uklidnte se, zorientujte se Opertor me volat zpt pro oven nebo upes-
v okol (opertor bude chtt vdt, kde se pesn nn daj!
udlost stala). Bhem hovoru se snate mluvit po-
malu, klidn a srozumiteln.
ZNEUIT TSOVCH LINEK
OPERTOROVI NAHLASTE: Zneuit tsovch linek je trestnm inem. Dky mo-

dern technologii lze volajcho dohledat. Linky ts-
CO SE STALO? ovho voln jsou zzeny pouze pro pijet stavu
- popis udlosti, rozsah, poet postiench nebo nouze. Zchrani, kte jsou vzni na een nee-
ohroench osob, nap.: xistujc udlosti, mohou chybt jinde!
Hlsm por bytu ve 4. pate panelovho domu,
dm m 8 pater V roce 2009 pijala telefonn centra tsovho vol-
n HZS R pes 4 miliony hovor, piem zhruba
70 % z nich bylo zlomyslnch. Dosavadn opaten
ke snen potu zlomyslnch voln nebyla inn,
avak od 1. ervence roku 2010 v tomto smru na-
stala dost zsadn zmna tou je zmna ustanoven
33 odst. 11 zkona . 127/2005 Sb., o elektro-
nickch komunikacch: Pokud astnk, poppa-
d uivatel, uskuteuje zlomysln voln na sla
tsovho voln, je podnikatel (napklad mobiln
opertor), v jeho sti bylo takov voln zapoato,
povinen na dost subjektu (napklad HZS R),
kter provozuje pracovit pro pjem voln na sla
tsovho voln, znemonit ve sv sti provozovn
telekomunikanho koncovho zazen, ze kterho
jsou tato voln uskuteovna. O zptnm uveden
telekomunikanho koncovho zazen do provozu
rozhodne esk telekomunikan ad na dost
astnka.
Zlomysln voln na tsov linky se me hodn pro-

drait. esk telekomunikan ad me za takov
voln uloit pokutu ve vi 100 000 K.
www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci 5
JAK SE ZACHOVAT PI k tomu, e lid ijc v blzkosti tohoto jadernho za-

zen jsou poueni, co maj v ppad vzniku havrie
NIKU NEBEZPEN dlat (viz. Kalend s prukou JE Dukovany), nebu-
deme se tomuto nebezpe zde dle vnovat.
LTKY
pavek (amoniak) je drdiv a rav ltka. Na
Rzn nebezpen ltky (NL) se chovaj odlin jeho nik Vs upozorn jeho typick tiplav zpach.
v zvislosti na skupenstv a prosted, ve kterm Velmi siln drd oi, sliznice, dchac cesty, plce
uniknou. V tto kapitole se dozvte, jak postupovat a ki. Vysok koncentrace me zpsobit otok plic
v rznch ppadech niku NL a s jakmi NL se a zstavu dechu.
mete nejastji setkat.
Pouit pavku:
pavek se pouv mj. jako chladc mdium na
KDY ME DOJT K NIKU NL starch typech zimnch stadion, dle v mrazrnch
a v potravinskm prmyslu.
K niku NL do prosted me dojt chybou obsluhy,
poruchou technologie vroby, pi skladovn nebo Chlor je intenzivn drdiv ltka lutozelen barvy
pi peprav. s typickm oste tiplavm zpachem. Psob dusiv.
Drd zejmna dchac cesty (zpsobuje drdiv
kael), oi a ki. Vy koncentrace me zpsobit
S JAKMI NL SE METE otok nebo znt plic.
NEJASTJI SETKAT
Pouit chloru:
Nejastjmi NL, se ktermi se mete setkat, jsou Chlor se pouv mj. jako desinfekce k prav
pavek a chlor. S tmito ltkami Vs podrobnji vody. Setkat se s nm mete na koupalitch, pla-
seznmme dle. Nesmme opomenout tak zemn veckch baznech, aquaparcch, v pravnch
plyn, pi jeho niku me dojt za uritch podm- vody apod.
nek i k vbuchu.
PRVN POMOC PI ZASAEN

PAVKEM NEBO CHLOREM:
- postienho dopravte na ist vzduch,
- zasaen oi vymyjte proudem vlan vody,
- odstrate potsnn odv,
- zasaen msto dkladn omvejte vodou,
- udrujte postienho v klidu a teple,
- pi potch volejte tsovou linku 155.
JAK SE ZACHOVAT - PKLADY

RZNCH SITUAC
P.1: NIK ZEMNHO PLYNU.

Jestlie uctte plyn ve Vaem dom nebo okol, pp.
zjistte poruchu na plynovm zazen, postupujte
podle nsledujcch zsad:
V neposledn ad zmiujeme tak radioaktivn ltky,
se ktermi se nakld zejmna v jadernch elektrr- - ihned zhasnte vechny plameny,
nch (pro obyvatele jin Moravy toto nebezpe - otevete vechny okna a dvee a dkladn
pedstavuje JE Dukovany, kter se sice nachz na vyvtrejte,
zem kraje Vysoina, nicmn jej dopady mohou - uzavete vechny uzvry plynu, pp. hlavn uz-
zashnout i zem Jihomoravskho kraje). Vzhledem vr plynu,
- ochrate si dchac cesty (pilote si na nos a sta

kapesnk, runk, tek, mikinu apod.; pokud mte
monost, navlhete ltku ve vod),
- zachovejte klid a opuste budovu podle nikov-
ho znaen a pokyn pracovnk zazen nebo
zchran,
- pomozte tak osobm se snenou pohyblivost,
- v ppad poteby poskytnte prvn pomoc (viz.
ve),
- volejte tsovou linku 150 nebo 112.
P.3: NIK NL V DSLEDKU HAVRIE

V CHEMICKM PRMYSLU.
Objekty, kde se nakld s nebezpenmi chemic-
kmi ltkami, pedstavuj v ppad havrie velk
riziko pro okol. Doporuujeme lidem, ijcm v blz-
kosti tchto objekt, pouit se o tom, co maj dlat
v ppad vzniku zvan havrie (dle druhu nebez-
pen ltky v objektu). Nevte-li, jestli se v blzkosti
Vaeho bydlit takov objekt nachz, informujte
se na Vaem obecnm / mstskm ad.
- nepouvejte oteven ohe (zpalky, zapalova,

svky, apod.),
- nekute,
- nepouvejte el. spotebie, nijak s nimi nemani-
pulujte,
- nepouvejte elektrick zvonky u dve a netele-
fonujte,
- nepropadejte panice, varujte ostatn obyvatele
domu a opuste v klidu budovu, pomozte osobm
se snenou pohyblivost,
- informujte pohotovostn a poruchovou slubu do-
davatele zemnho plynu (telefonujte mimo dm
nebo msto, kde unik plyn),
- telefonn slo, kam volat, je 1239 (jednotn s-
lo pro celou R, funguje nepetrit 24 hodin
denn).
P.2: NIK PAVKU NA ZIMNM STA-

DIONU NEBO CHLORU NA KOUPALITI.
Jestlie jste na zimnm stadionu a uctte typick
zpach pavku, pp. na koupaliti chlor, postupuj-
te takto:
- pokuste se co nejdle zadret dech,
Jak jsou tedy obecn zsady? Neprodlen se UN kd 4 mstn slo, kter je pidleno kad
schovat v nejbli budov a dle postupovat jako pepravovan ltce).
v kapitole Improvizovan ukryt kde a jak se ukrt
v ppad nebezpe.
Pi pekonvn zamoenho prostoru si nezapo-
mete chrnit dchac cesty (nos a sta).
Jestlie dojde k havrii takto oznaenho vozidla,

ihned se vzdalte od msta nehody ve smru kol-
mm na smr vtru a ukryjte se v nejbli budov.
Dle postupujte dle zsad uvedench v kapitole
Improvizovan ukryt kde a jak se ukrt v ppad
nebezpe.
Volejte tsovou linku 112. Pi voln na tsovou linku

nahlaste tak sla, kter jsou vyznaena na oran-
ov tabulce (dbejte vak na svoje bezpe, volejte
z dostaten vzdlenosti od msta nehody).
Je mon, e se budete muset nsledn z ohroe-

nho msta evakuovat, proto pouijte prostedky
improvizovan ochrany (viz. kapitola Jak se ochrnit
v zamoenm prosted). Jestlie se pedpokld
dlouhodob evakuace, nezapomete si sbalit eva-
kuan zavazadlo (vce v kapitole Co m obsahovat
evakuan zavazadlo).
P.4: NIK NL PI PEPRAV.

Kad vozidlo pevejc NL, mus bt vdy d-
n oznaeno oranovou reexn tabulkou, kter je
rozdlena do dvou st (nahoe je Kemler kd
udv, jak nebezpe ltka pedstavuje, dole je
JAK SE PIPRAVIT V posledn dob pedstavuj vn ohroen tak

nhl pvalov det, kter zpsobuj tzv. bles-
NA POVODN kov povodn. Bhem nkolika minut tak dochz
k zaplaven i takovch zem, kter se nachzej
Povodn jsou jednou z nejastjch krizovch situ- mimo zplavov oblasti. Vce informac o pvalo-
ac u ns. V tto kapitole se dozvte jak se na n vch detch a o monch zpsobech ochrany na-
pipravit a co dlat, kdy voda opadne. leznete v kapitole Jak se ochrnit ped extrmnmi
klimatickmi jevy.
CO JE POVODE?
Povodn rozumme pechodn vrazn zven hla-

diny vodnch tok nebo jinch povrchovch vod, pi
kterm voda ji zaplavuje zem mimo koryto vodn-
ho toku a me zpsobit kody anebo voda neme
doasn pirozenm zpsobem odtkat z uritho
zem nebo je jej odtok nedostaten, ppadn
dochz k zaplaven zem pi soustednm odtoku
srkovch vod.
JAK ROZLIUJEME STUPN

POVODOV AKTIVITY (SPA)
1. SPA = BDLOST
- nastv pi nebezpe povodn a zanik, pomi-
nou-li piny takovho nebezpe,
- stav bdlosti rovn nastv vydnm vstran
informace pedpovdn povodov sluby,
- pi 1. SPA jet nedochz k vybeen toku
a jeho rozlivm, a tedy ani k hmotnm kodm
na majetku.
2. SPA = POHOTOVOST
- vyhlauje jej pslun povodov orgn, kdy
DLEN POVODN nebezpe povodn perst v povode a v dob
povodn, kdy vak jet nedochz k vtm roz-
Rozliujeme 2 typy povodn: livm a kodm mimo koryto,
- pi 2. SPA ji dochz k prvnm rozlivm, kter
- pirozen povode: zpsoben prodnmi jevy vak nepchaj vt kody na majetku,
(tn, deov srky, chod led), - dochz vtinou k zaplavovn pbench luk
a porost,
- zvltn povode: zpsoben civilizanmi vlivy - aktivuj se povodov orgny a dal sloky po-
(porucha vodnho dla, kter me vst a k ha- vodov sluby.
vrii nap. protren hrze).
3. SPA = OHROEN
Zvanj je povode zvltn, kter me nastat - vyhlauje pslun povodov orgn v dob po-
znenadn a jej dopady by byly katastrofln. Vznik vodn pi bezprostednm nebezpe nebo pi
zvltn povodn je vak mn pravdpodobnj vzniku vtch kod, ohroen majetku a ivot
ne vznik pirozen povodn. v zplavovm zem,
JAK SE NA POVODN
PIPRAVIT
Bydlte-li v zplavov oblasti, pipravte se na povo-

de pedem (jak dlouhodob opaten, tak okamit
kroky k een pi ji hrozcm zaplaven obydl).
a) dlouhodob pprava:
- pro stavbu obydl si vytipujte msto, kter nebude
zaplaveno. Jste-li odhodlni stavt v mst, kde
hroz povode (pasivn zna, v aktivn zn je to
zakzno), potejte s dodatenmi nklady na
protipovodov pravy obydl (a tak s mon-
mi problmy s neochotou pojioven pi pojitn
domu),
- zjistte si na Vaem obecnm (mstskm) ad,
do jak vky me bt zaplaveno Vae obydl
pi pirozen povodni a za jak dlouho do Va
obce doraz prlomov vlna pi zvltn povodni
(pokud v mst Vaeho bydlit hroz),
- pokud ji V dm stoj, zvate mon dodaten
stavebn pravy, kter ochrn V majetek (nap.
izolace, zptn klapky v potrub) tyto infor-
mace naleznete u specializovanch rem (nap.
kadoron na veletrhu Envibrno - Watenvi).
- pi 3. SPA dochz k zaplavovn mst a obc,
a proto se provdj zabezpeovac i zchran-
n prce. b) krtkodob pprava (tsn ped oputnm
obydl):
- pokud jste majiteli auta, pipravte jej k evakuaci
nebo ho vas odvezte na bezpen msto,
- odvete do bezpe domc a hospodsk
zvata,
- pipravte si prostedky pro zabezpeovac prce
(pytle s pskem ),
Aktuln informace o prtoku a odpovdajcch

stupnch povodov aktivity na Jin Morav zs-
kte na webov strnce Povod Morav y, s.p. - uzavete pvod vody, plynu a elektrick energie,
www.pmo.cz. - uhaste oteven ohe v topidlech,
- pipravte evakuan zavazadla pro vechny le-

ny rodiny,
- informujte se o zpsobu a mst, kam se v ppad
evakuace pemstte,
- pesthujte majetek v dom do mst, kter nejsou - v budov ani mimo budovu nenechvejte v dosa-
ohroena povodn (vy podla), hu vody nebezpen ltky (chemiklie, apod.),
- utsnte kanalizaci a odpady v pzem a ve - ite se pokyny orgn obce a zchran (zvl.
sklepech, pi evakuaci),
- pi odchodu z domu zabezpete vchod a okna.
Jak se chovat pi oputn domcnosti, jak sbalit

evakuan zavazadlo a kde se ukrt pi povodni
naleznete v kapitolch Jak sprvn postupovat pi
oputn domcnosti / objektu pi evakuaci, Co m
obsahovat evakuan zavazadlo a Improvizovan
ukryt kde a jak se ukrt v ppad nebezpe.
NA CO BYSTE SE MLI ZAMIT

PO POVODNI
- sledujte zprvy sdlovacch prostedk, Zkontrolujte sv obydl, zejmna:

- odstrate nebo dn zajistte snadno odplavi-
teln pedmty v okol budovy, - statickou naruenost,
- obyvatelnost bytu/domu, - povolen hygienika o pouvn obnovenho zdro-

je pitn vody.
- rozvody energi (plyn, elektina),
Kontaktujte Vai pojiovnu ohledn nhrady
- stav studny, kody:
- stav kanalizace a rozvod vody, - ohlaste pojistnou udlost pojiovn v souladu

s pojistnmi podmnkami,
- pokud neklesne hladina spodn vody, neerpejte
vodu ze sklep dom (pomr tlak nebezpe - vyhotovte soupis kod, ppadn je zdokumentujte
zborcen). (fotograe, znaleck posudek, ty, svdectv),
Podle pokyn hygienika: - pi een pojistn udlosti postupujte podle po-

kyn pojiovny,
- zlikvidujte potraviny zasaen vodou,
- po uzaven eten bude nsledovat odkodnn
- zlikvidujte poln plodiny zasaen vodou, (nhrada kody).
- zlikvidujte uhynul domc zvectvo, kter bylo Pokud mono aktivn se zapojte pi likvidaci n-
usmrceno povodn (vdy pouvejte ochrann sledk povodn:
prostedky!),
- informace o monosti zapojit se do obnovova-
- nahlaste hygienikovi vskyt hynu cizch dom- cch prac lze obdret od obecnho (mstskho)
cch a divokch zvat, adu,
- nepijte vodu z mstnch zdroj, pokud hygienik - jednejte s rozvahou, pomhejte sousedm, starm
vodu jako pitnou neschvlil. a nemocnm lidem,
Informujte se o mstech humanitrn pomoci a v p- - dodrujte pokyny zemn pslunch sprvnch

pad poteby si u obecnho (mstskho) adu ad,
vydejte:
- dbejte dodrovn hygienickch zsad pi pracch
- nann pomoc, na zem zasaenm povodn a nechte si dn
oetit kad oteven zrann,
- pitnou vodu, potraviny, seznn obleen, hygie-
nick poteby, - odstrann kod zpsobench povodn lze v ad
ppad zvldnout svpomoc; nepodceuj-
- potebn nad (pro likvidaci povodovch te nebezpe dlouhodob prce v extrmnch
kod), podmnkch,
- dal potebn prostedky (dezinfekn, ochran- - odstrann kod zpsobench povodn je dlou-
n atd.). hodob proces nron na materiln, nann
a psychologickou podporu; vzjemn pomoc
Pi obnov studn a zdroj pitn vody se ite po- a sociln pe o postien je vtinou nezbytn
kyny odbornk a zabezpete: a je vhodn ji co nejvce vyuvat.
- vyitn studny a oderpn zneitn vody,
- chemick oeten vody ve studni,
- laboratorn proven kvality vody,
JAK SE OCHRNIT Nebezpe spov krom ve uvedenho tak

v monm dlouhodobjm vpadku el. energie,
PED EXTRMNMI peruen dopravnch komunikac, apod.
KLIMATICKMI JEVY
Proda ns v poslednch nkolika letech asto pe-
kvapuje rznmi extrmy. Tato kapitola Vm nabdne
nkolik rad, jak se mete pipravit na nebezpen
klimatick jevy jako je bouka, vichice, pvalov
d nebo krupobit.
KDE ZSKAT INFORMACE

O AKTULN HROZCM
NEBEZPE
Vtinu ne popsanch extrmnch klimatickch

jev je mon pedpovdt dostaten pedem.
esk hydrometeorologick stav v ppad pe-
pokldanho vskytu nebezpenho klimatickho
jevu vydv vstranou informaci, kter obsahuje Torndo jedn se o lokln atmosfrick vr s plo-
krom charakteru nebezpenho jevu tak asov nm rozsahem v du stovek metr s velkou intenzi-
a prostorov rozsah platnosti vstran informace, tou boukov innosti. V krtkm asovm obdob
mru rizika (nzk, vysok, extrmn) a doporuen, (minuty nebo destky minut) me napchat znan
jak nebezpe eliminovat. Krom pedpovdnch kody (nap. v Litovli - erven 2004).
relac v mdich se o aktuln vydanch vstrahch
dozvte vce na www.chmi.cz. V Jihomoravskm kraji Snhov kalamita dlouhodob intenzivn snen,
dostvaj od HZS JMK tyto vstrahy formou SMS jeho nsledkem me dojt k vcedennmu peruen
a e-mailu i vichni starostov obc. I u nich se tedy dopravn obslunosti zem, k peruen zsobovn
mete informovat. V mnoha obcch navc funguje potravinami a el. energi, k pokozen stech budov
systm informovn oban (nejen) o hrozcm ne- a vozidel vahou snhu, ke zven potu zrann
bezpe pomoc bezplatnch SMS zprv, sta se jen osob (uklouznut na kluzkm povrchu, pdy snhu
zaregistrovat na Vaem obecnm ad. a ledu ze stech, vznik lavin v horch, apod.).
Pvalov d tko pedvdateln intenzivn d

CO A JAK NS ME (nemus bt doprovzen boukou) s nsledkem n-
NEJASTJI OHROZIT hlho zaplaven sklep obytnch dom, komunikac,
ucpn kanalizace a zkch prol most bahnem,
Bouka nejvt riziko pedstavuj blesky, kter listm apod., eroze na nezpevnnch cestch a tak
mohou pi pmm zsahu zpsobit smrt nebo tk polch a zahradch, sesuv pdy, protren hrz
zrann (poplen) a tak por porostu nebo obyt- rybnk, odplaven a pokozen nedostaten upev-
nch budov. Dalm nebezpem jsou mon poryvy nnch pedmt, pokozen beh vodnch tok.
vtru (pdy strom, sloup nebo drt el. veden,
st budov nebo pevrcen automobil). Krupobit krtkodob a lokln vypadvn srek
s ledovmi kroupami o rzn velikosti. kody na
Vichice jedn se o dlouhodobj atmosfrick majetku (okna, sklenky, karoserie vozidel, vegeta-
jev na rozshlm zem (zvlt ast v horskch ce) zpsobuj kroupy od velikosti 2 cm v prmru.
oblastech), vtinou spojen se zmnou tlaku a pe- Kroupy nad 5 cm v prmru (pomrn vzcn v-
chodem atmosfrick fronty. Intenzita se udv v me- skyt) mohou zpsobit i vnj zrann osobm
trech za sekundu vichice od 25 m/s (90 km/h). a zvatm.
JAK SE OCHRNIT
JSEM DOMA:
V ppad vech ve uvedench klimatickch jev
doporuujeme zstat doma a pokud to nen nezbyt-
n nutn, nikam nevychzet a nevyjdt.
bleskem, dal kody zpsoben detm nebo

vtrem).
- v ppad vichice zejmna dvejte pozor na

nvtrnou stranu domu hroz pokozen oken
a dve poletujcmi pedmty.
Pokud mte as udlat ochrann opaten, doporu- - v ppad tornda se drte dl od oken a nezdr-
ujeme ve vech ve uvedench ppadech zkontro- ujte se v mstnostech tsn pod stechou. Najdte
lovat uzaven vech oken a dve a v blzkosti domu si bezpenou mstnost v nich podlach nebo ve
(zahrada) upevnit voln poloen pedmty (nebo je stedu budovy. I kdy je torndo na prvn pohled
uschovat, je-li to mon), odvst do bezpe zvata, atraktivn jev, nikdy neopoutjte domov a neot-
ukrt automobil do gare, apod. Navc: vrejte okna kvli lepmu vhledu! Torndo Vs
snadno me pipravit o ivot. Po skonen torn-
- v ppad bouky dle odpojte antnu a elektrick da zkontrolujte stav svho domu a ovte si, zda
spotebie od st (mimo ledniky a mrazniky) i soused v okol pestli torndo bez hony na
a pipravte se na mon vpadek el. proudu (sv- ivot a zdrav. Pomozte vem postienm (vy-
ka a zpalky v pohotovosti). Po bouce zkont- protn z trosek, prvn pomoc, pivoln zchra-
rolujte okol domu (monost poru od zsahu n a havarijnch slueb).
- v ppad hrozc snhov kalamity si snate jet s dostatenm prostorem pro ukryt, apod.). Dle
vas opatit zsoby trvanlivch potravin (pokud se zamme na ppad, kdy jste nuceni pekat
mte obchod v dochzkov vzdlenosti), ne- nebezpenou situaci pod irm nebem.
vyjdjte automobilem zbyten, pipravte se
na mon dlouhodobj vpadek el. proudu. V dnm z ve uvedench ppad se nezdrujte
Pravideln kontrolujte vku snhov pokrvky zbyten na otevench a vyvench mstech v kra-
na stee domu (zvl. u plochch stech) a pesh- jin. Ve vtin ppad je nebezpen i zdrovat
ne-li 50 cm, odstrate ji. se v blzkosti vodnch tok nebo ploch. Pokud dojde
k pdu drt el. veden na zem, v dnm ppad
- v ppad pvalovho det kontrolujte prbn se jich nedotkejte a ani se k nim nepibliujte. Jste-li
pevnost a vod odolnost stechy a oken. Je-li V v jejich bezprostedn blzkosti, snate se od nich
dm na svahu, bute pipraveni na mon nhl vzdlit tm, e budete dlat drobn krky. Dle:
pval vody a bahna s pokozenm pilehl stny
domu (v krajnm ppad i zcen). Po skonen - v ppad bouky mjte na pamti, e dn
pvalovho det se snate co nejrychleji zkont- msto nen dost bezpen ped zsahem bles-
rolovat statiku budovy a kody v okol. Pomhejte ku. Nebezpe mete pedejt tm, e nebudete
i ostatnm postienm. mt pi sob kovov pedmty (nap. i detnk),
neschovvejte se pod osamlmi stromy nebo
v blzkosti vodivch pedmt. Pi bouce nete-
lefonujte. Pokuste se najt chrnn msto v ne
poloenm prostoru (dol, pat kopce) s ni
vegetac, dostaten daleko od stor a veden
el. proudu. Vykejte do konce bouky. Vzdlenost
bouky poznte podle asovho rozmez mezi z-
bleskem a zahmnm. Pro piblin odhad plat,
e poet sekund mezi zbleskem a zahmnm
vydlte temi a zskte poet kilometr, jak dale-
ko od Vs je bouka. Neopoutjte kryt, dokud
doba mezi zbleskem a zahmnm nepeshne
alespo 15 sekund (tj. bouka je ve vzdlenosti
cca 5 km).
- v ppad vichice se nepohybujte na okrajch

prudkch srz nebo beh ek, hroz pd pi
poryvu vtru. Dal nebezpe hroz od pedm-
- v ppad krupobit pedevm chrate sten t, unench vtrem, snate se tedy najt kryt
okna (deka, upevnn kusy obleen) a automo- pod pevnm pstekem. Pozor v lese hroz pd
bil, pokud parkujete na ulici (plachta, pikrvka). nestabilnch strom. V lese se schovejte u kmene
Po skonen zkontrolujte zejmna vechna okna dostaten pevnho a rozloitho stromu (nen-li
a stav sten krytiny. vichice doprovzena boukou). V obydlench
mstech hroz tak pd st budov (sten krytina,
U vech ve uvedench ppad navc plat, e vdy, kvtine, okapy, leen) a el. veden.
pokud jste utrpli njakou materiln kodu, peliv
si ve zdokumentujte (fotoapart, kamera) pro po- - v ppad tornda se snate co nejrychleji dostat
teby pojiovny (nhrada kody). z jeho dosahu. Pokud nen v blzkosti pevn bu-
dova, utkejte kolmo na smr, kterm se torndo
pohybuje, ppadn vyhledejte kryt nap. v p-
JSEM VENKU: kopech i jinch ternnch nerovnostech.
Jste-li venku, snate se ve vech ppadech co nej-
dve najt kryt v nejbli budov (obchod, ad, - v ppad snhov kalamity se snate co nej-
restaurace, v nouzi i nap. psteek v lese, most dve dostat do obydlenho msta, hroz ztrta
orientace, vyerpn a prochladnut. Pohybujte se mst, kde nehroz pd pedmt na vz a pokej-

opatrn, pozor na zasnen nebezpen msta te, a torndo skon.
(pkopy, vodn toky, led). Pokud nejste schopni
zvldnout pesun do bezpe, volejte linku 112 - v ppad snhov kalamity zvate stav vozovky,
nebo 155. vzdlenost a prol silnice po kter jedete. Je-li
nemon bezpen projet, pokuste se zaparko-
- v ppad pvalovho det (nen-li doprovzen vat a pokat na silnie. Pokud jste ji uvzli
boukou) se pokuste najt kryt dostaten dale- na silnici, postarejte se o to, aby byl V vz vi-
ko od vodnch tok a prudkch svah, kde hroz dt (vstran svtla, trojhelnk). Pokud V vz
nhl vzedmut hladiny, resp. sesuvy. pek provozu, informujte policii (linka 158).
V ppad, e je komunikace zcela zatarasena
- v ppad krupobit se ukryjte pod nejblim vozidly a hroz, e budete muset zstat nkolik ho-
stromem nebo mostem, jste-li ve zcela oteven din ve voze, etete pohonnmi hmotami. Vypnte
krajin, chrate si rukama nebo takou i bundou veker zbyten spotebie (klimatizace, rdio,
alespo hlavu. svtla) a pouze topte motorem. Dochzej-li Vm
pohonn hmoty, motor zapnejte jen na nezbyt-
Pokud v kterkoli z ve uvedench situac utrp- n nutnou dobu k vytopen vozu. ekejte klidn
te zrann a nejste schopni se dostat do obydle- v aut na pjezd zchran.
n oblasti, pivolejte pomoc (linka 112 nebo 155).
Nemte-li monost pivolat pomoc, postupujte podle - v ppad pvalovho det radji zastavte na
zsad v kapitole Jak pet v prod. bezpenm mst, kdy V vz neohroz proud
vody nebo bahna na silnici a ekejte na snen
intenzity srek.
JSEM V AUTOMOBILU:
Jste-li v uzavenm automobilu (ne kabriolet s pl- - v ppad krupobit (kroupy vt ne 2 cm v pr-
tnou stechou), me Vm vz slouit jako dosta- mru) v kadm ppad zastavte, hroz vn po-
ten pechodn kryt nebo prostedek niku pro kozen elnho skla a karoserie. Mte-li ve voze
vechny popisovan klimatick jevy. Rizikem pro deku nebo nepotebn odvy, pokuste se zakrt
Vs a V vz je pouze siln krupobit (pokozen alespo eln sklo, kter je nejvc ohroeno.
karoserie a oken) a torndo nebo vichice (hroz
pevrcen vozu). Po skonen uvedench klimatickch jev nejprve
zkontrolujte stav Vaeho vozu, zejmna pneumatik,
Ve vech ppadech je teba dobe vyhodnotit situ- elnho skla a karoserie. Pokud je ve v podku,
aci. Pi blcm se klimatickm jevu je bezpenj velmi opatrn pokraujte v jzd komunikace mo-
rychl nik, pokud jste ji danm jevem zasaeni, hou bt pokozeny nebo zataraseny.
jete velmi pomalu nebo zastavte na bezpenm
mst, kde nehroz zejmna pd strom nebo srka
s jinm vozidlem pi zhoren viditelnosti. Dle:
- pi bouce se nedotkejte kovovch st automo-

bilu a nevystupujte ven (hroz zsah el. vbojem
nap. pi vstupu do loue).
- pi vichici snite rychlost jzdy nebo radji zastav-

te, nejlpe elem ke smru vtru (pi bonm vtru
hroz vt pravdpodobnost pevrcen vozu).
- pi torndu se snate pokud mono co nejrychleji

dostat mimo smr pohybu tornda, protoe V
vz Vs pi znan sle tohoto vzdunho vru
nemus ochrnit. Jste-li u zasaeni, zastavte na
CO UDLAT, KDY Cel systm slou k okamitmu varovn obyva-

telstva pi ohroen takovho charakteru, kdy je ne-
ZAZN SIRNY zbytn okamit ukryt nebo evakuace. V esk
republice od r. 2001 plat pouze jeden varovn
Sirny jsou prostedkem k varovn obyvatel pi hro- signl Veobecn vstraha, kter Vm sdl, e
zcm nebezpe. Kad oban by ml vdt, jak se nco dje a je na Vs se rychle dostat na bez-
druhy signl existuj, co kter znamen a hlavn pen msto a zjistit dal informace.
jak se v ppad ohroen zachovat
JAK DRUHY SIGNLU METE

JAK FUNGUJE VAROVN SLYET
SYSTM A K EMU SLOU
Veobecn vstraha tento signl oznamuje hro-
V esk republice je zaveden systm varovn oby- zc nebezpe a me zaznt kdykoli, v kteroukoli
vatelstva, kter pokrv tm 100% vech trvale denn i non dobu. Signl Veobecn vstraha
osdlench oblast na zem. Je tvoen pevn je kolsav tn po dobu 140 sekund a me zaznt
sirnami, ale tak obecnmi rozhlasy, napojenmi 3x po sob. U mluvcch sirn nsleduje informa-
na dlkov ovldn nebo ovldanmi run/mst- ce o druhu ohroen, nap. Nebezpe ztopov
n. Nkter sirny (elektronick) umj mluvit, tj. vlny, v kadm ppad ale pslun tsov in-
po zaznn signlu je automaticky sdlena tsov formace zazn v nejbli mon dob po odezn-
informace. Obdobn to plat i pro nkter obecn n signlu zpravidla v obecnm rozhlase, vyslaj ji
rozhlasy (pln funkci mstnch informanch syst- radiovozy policie/hasi nebo tak zazn v televizi
m). Vtina sirn je vak starho typu (rotan), a rozhlase.
pouze houkaj a po zaznn signlu nen mon
prostednictvm sirny sdlit obyvatelm obce druh
ohroen. Proto je dleit umt rozliovat jednotliv
druhy signl.
Zkouka sirn tento signl uslyte nejastji,

a to kadou prvn stedu v msci ve 12.00 hodin.
Ovuje se jm funknost systmu a tak slyitelnost
sirn. Pokud v tuto dobu neslyte svoji sirnu
v mst Vaeho bydlit, nahlaste to na pslun
obecn ad nebo hasim. Signl Zkouka sirn
je neperuovan tn sirny po dobu 140 sekund.
U mluvcch sirn a nkterch obecnch rozhlasech
je doplnn informac Zkouka sirn. Zkouka sirn
nen tedy varovnm signlem!
Porn poplach tento signl slou pouze ke svo-

ln jednotek porn ochrany k vjezdu na zsah.
Signl Porn poplach je 1x peruen tn po
dobu 60 sekund, u elektronick sirny napodobujc
zvuk trubky H-, H-. Porn poplach tak
nen varovnm signlem! Pi tomto signlu doporu-
ujeme pouze zjistit, jestli se ppadn por nebo
jin mimodn udlost nedje ve Vaem bezpro-
stednm okol a pokud Vs neohrouje, zachovejte
klid a nic nedlejte, nebudete-li k tomu zchrani

vyzvni.
Jak skuten jednotliv signly znj, si mete vy-

zkouet na www.rebrno.cz/jak-zni-sirena (v MP3
formtu).
JAK SE ZACHOVAT PO SPUTN

VAROVNHO SIGNLU Jak sprvn postupovat pi zajitn improvizovan-
VEOBECN VSTRAHA ho ukryt, naleznete v kapitole Improvizovan ukryt
kde a jak se ukrt v ppad nebezpe.
Vyhledat kryt
Pedevm se okamit snate najt kryt v jakkoli Zajistit si informace
blzk zdn budov (i tehdy, jedete-li autem, za- Co nejdve se snate zjistit, jak druh nebezpe
stavte a vyhledejte kryt). Budova, do kter se ukry- hroz. V dnm ppad zbyten netelefonujte,
jete, mus mt uzavrateln prostory. Dejte pednost pedevm ne na tsov linky. V ppad rozshl
mstnostem ve stedu budovy bez oken, vyhnte se mimodn udlosti se ve dleit dozvte z televi-
sklepnm prostorm. Nkter chemick ltky jsou ze a rdia pedevm T 1 a Ro 1-Radiournl,
t ne vzduch a msto pod rovn ternu by bylo pop. z obecnho rozhlasu nebo od zasahujcch
ivotu nebezpen. Pokud se nachzte v cizm pro- zchran. Pokud nemte v budov TV nebo radi-
sted, nebojte se podat kohokoli o pomoc a vpu- opijma, pravdpodobn nkdo z ukrytch bude
tn do budovy. A naopak poskytnte vlastn kryt mt discman, MP3 pehrva nebo mobiln telefon
vem, kte jej potebuj. s pjmem FM rdia. Dle postupujte podle pokyn
z TV a rdi nebo zasahujcch zchran.
Pozor v nkterch ppadech se do budov neukr-
vejte! V ppad hrozby povodn najdte vhodn
vyven msto (kopec, bo kopce). Voln pro-
stranstv vyuijte i nap. pi rozshlm (nap. lesnm)
poru, sesuvu pdy, zemtesen (ast nap. ve
Stedomo) atp.
Zodolnit kryt
Mstnost, ve kter se ukryjete, je teba co nejlpe
izolovat od okolnho prosted. To je dleit zvl-
t pi niku chemickch nebo radioaktivnch ltek.
Pedevm zavete dvee a okna. Vypnte vtrn
i klimatizaci a ucpte ventilan otvory a okenn
rmy. Nezapomete utsnit i otvor pod dvemi do
mstnosti. Pouijte k tomu izolan psky nebo nap.
deky. Pokud nemte jinou monost, k ucpn pouijte
vlastn obleen.
JAK SE OCHRNIT 2. pouitm prostedk improvizovan ochrany

- pravdpodobnj zpsob ochrany dchacch
V ZAMOENM cest a povrchu tla je prv pouitm prostedk
improvizovan ochrany
PROSTED - o tomto zpsobu ochrany Vs podrobnji
seznmme
nik nebezpen ltky (NL) do prosted me v-
n ohrozit Vae zdrav, ale i ivoty! Proto je velmi d- CO TO JSOU PROSTEDKY
leit vdt, jak se proti tomuto nebezpe chrnit. IMPROVIZOVAN OCHRANY
Jedn se prakticky o veker odvn sousti a pro-

KDY VYUT IMPROVIZOVAN stedky, kter jsou dostupn v kad domcnos-
OCHRANY ti. Zkladn prostedky, kter mete pout, Vm
zde popeme, vetn jednotlivch krok pi jejich
Improvizovanou ochranu lze vyut pi niku NL do oblkn.
prosted, ke ktermu me dojt chybou obsluhy,
poruchou technologie vroby, pi skladovn nebo
pi peprav NL. V ppad vzniku havrie budete
varovni sirnami (veobecn vstraha viz. kapito-
la Co udlat, kdy zazn sirny) a provedete patin
opaten (viz. kapitola Improvizovan ukryt kde
a jak se ukrt v ppad nebezpe).
Jestlie muste pekonat zamoen prostor, pp. je

vyhlena evakuace obyvatelstva ze zamoenho
msta, mete se chrnit dvma zpsoby:
1. pouitm prostedk individuln ochrany

- nap. ochrann masky, ochrann odvy apod.
- v souasn dob se vak nepot s vdejem
tchto prostedk obyvatelstvu v ppad havri
nebezpench chemickch ltek
- mete si je vak podit ve specializovanch
prodejnch
1. Ochrana dchacch cest

V prvn ad muste ochrnit Vae dchac cesty
(tzn. nos a sta). K tomu pouijte:
- kus ltky (peloen kapesnk, runk, utrka,

apod.), kterou navlhete.
K navlhen mete pout:

- obyejnou vodu,
- v ppad niku pavku pidejte kuchysk ocet
(1 lce octu/1 litr vody),
- v ppad niku NL kysel povahy pidejte za-

vac sodu (2 lce sody/1 litr vody).
Takto navlhenou ltku pilote na nos a sta a upev-
nte v ztylku lou, i tkem.
2. Ochrana o
Po ochran dchacch cest nsleduje ochrana o.
K tomu pouijte:
- brle uzavenho typu (lyask, potpsk,

plaveck, motocyklov),
- ppadn vtrac prduchy pelepte lepic pskou,
- jestlie nemte doma dn brle podobnho
typu, mete pout obyejn prhledn igelito-
v sek, kter pethnete pes hlavu a sthnete
tkanic, pp. gumou v rovni lcnch kost (nad
nosem).
4. Ochrana povrchu tla

K ochran povrchu tla mete pout:
- kombinzu, kalhoty, sportovn soupravu atd.,

- pes n pouijte nap. pltnku do det, pp.
dlouh kabt,
- tyto odvy dostaten utsnte u krku (pouijte
nap. lu), rukv a nohavic (sthnte nap. pro-
vzkem nebo gumou).
3. Ochrana hlavy
K ochran hlavy pouijte:
- epici, kuklu, lu, klobouk, tek, apod.,

- pi jejich nasazovn dbejte na to, aby vlasy byly
pln zakryty,
- tot plat i u ela, krku a u.
ZKLADN ZSADY
POUIT PROSTEDK
IMPROVIZOVAN OCHRANY
- cel povrch tla mus bt zakryt, dn msto

nesm zstat nekryt,
- brle a dal ochrann prostedky co nejvce uts-
nit, rukvy a nohavice svzat provzkem nebo
gumikou,
- vce vrstev ochrannho odvu = vy ochrana.
5. Ochrana rukou a nohou

Ruce mete chrnit:
- rukavicemi (pryov, koen).
Na ochranu nohou pouijte:

- nejlpe vysok boty (kozaky, holnky).
CO DLAT PO NVRATU ZE
ZAMOENHO PROSTED
- odlote na chodb, pp. v pedsni veker svrch-

n odv vetn vech ochrannch prostedk, kter
jste pouili,
- ve ulote do igelitovho pytle a zavate jej,
- jestlie je to mon, peliv se osprchujte, utete
do sucha a oblknte na sebe ist odv,
- nezapomete vyistit ui, nos a provst vplach
o.
IMPROVIZOVAN UKRYT - a dvemi. Jako kryt rozhodn neme slouit au-

tomobil nebo jin dopravn prostedek. Mete jej
KDE A JAK SE UKRT vak pout k rychlmu pesunu k krytu. Pi vbru
budovy dejte pednost takov, kter m vce ne
V PPAD NEBEZPE jedno podla a vce ne jednu mstnost. Zvlt pi
niku nebezpench ltek je dleit ukrt se v nad-
Zazn-li varovn signl Veobecn vstraha, je zemnm podla, protoe nkter chemick ltky jsou
teba se okamit ukrt ped hrozcm nebezpem. t ne vzduch. Pokud je patrn, ze kter strany
Zkladn informace o tom, jak by ml vypadat bez- vane vtr, ukryjte se v mstnosti na zvtrn stran,
pen kryt a co dlat pro zven odolnosti vybra- kde nebudou okna pmo vystavena vlivu proudn
nho krytu, se dozvte v tto kapitole. vzduchu s nebezpenou ltkou.
Nebezpem mohou bt i samotn povtrnostn jevy

nap. blesky, nhl pvalov d, kroupy, torndo
apod.). V tchto ppadech me bt nebezpe-
n ukryt v budov tsn pod stechou (zejmna
v mstnostech se stenmi okny). Ukryjte se v ni-
ch patrech budovy a drte se ve vt vzdlenosti
od oken.
PPAD 2 VODA
Nap. povode, sesuv, kaverna
Zcela odlin ukryt je teba vyhledat, kdy nebez-

pe pin VODA. Nejastjm nebezpem u ns
je povode, kdy je nutn vyhledat kryt na vyve-
nm mst v okol (zvlt v ppad pvalov vlny
mimo budovy!). Pirozen povode nemus zname-
nat nebezpe pro masivn a kvalitn stavn budo-
vy, pesto doporuujeme vyhledat kryt tam, kde ze
zkuenosti vte, e voda neme doshnout. Pozor
na osaml vyveniny v rovinatm ternu voda
Vm me odznout cestu a uvznit Vs.
Mjte na pamti, e pokud jsou povodn dopro-

KDE JE TEBA SE UKRT vzeny dletrvajcm detm, me dojt na nesta-
bilnch svazch k sesuvu, proto se vyhnte krytu
Uslyte-li varovn signl Veobecn vstraha, oka- pod prudkmi svahy, i kdy jsou mimo zaplaven
mit hledejte nejbli mon kryt. Jak vypad ten- zem.
to signl a jak dal varovn signly v R existuj,
naleznete v kapitole Co udlat, kdy zazn sirny. V ppad zvltn povodn (pvalov vlna v dsled-
ku pokozen hrze vodnho dla) je nutn okamit
vyhledat co nejvy msto v ternu a co nejrychleji
PPAD 1 VZDUCH se tam pemstit. V tomto ppad je V ivot ohro-
Nap. nik nebezpench ltek, iveln pohroma en nejvce a jde o minuty. Pvalov vlna ni ve,
(mimo Ppad 2) podobn jako vlna tsunami na pobe moe.
Jedin vhodn kryt ped vtinou monch druh

nebezpe, kter pichzej VZDUCHEM je pevn PPAD 3 OHE
(zdn, panelov) budova s uzavratelnmi okny Nap. por v budov, lesn por
V ppad nebezpe, kter Vm hroz od OHN, je

dleit se vzdlit kamkoli, kde budete z dosahu jak
ohn samotnho, tak i ru a zplodin hoen.
Pokud jste v budov, pokuste se dostat ven pes

prostory, kter nejsou porem zasaeny. Mte-li
odznutou cestu ven, zstate v bezpen mstnosti
a zamezte pstupu vzduchu k ohni, ppadn ustu-
pujte do vych podla nebo na stechu. Pouze ve
zcela nevyhnutelnm ppad, kdy Vs ohe bezpro-
stedn ohrouje v nim nadzemnm podla, se
pokuste dostat ven oknem. Ped skokem ale zvate nebezpen ltky po budov. Nezapomete na
sv schopnosti a dkladn prozkoumejte tern pod utsnn klov drky a zejmna otvoru pod dvemi
Vmi. Venku se okamit vzdalte od hoc budo- do mstnosti. K utsnn pouijte lepc psky, na-
vy, me dojt k jejmu sesuvu nebo pdm st moen kusy ltky (deky, prostradla) a v krajnm
budovy. ppad i vlastn obleen.
Jste-li ohroeni porem ve voln krajin, vdy se Zvltnm ppadem je nik radioaktivnch ltek, kdy
snate uniknout ve smru kolmm na smr vtru je nutn vyhledat mstnost nejlpe v suternu, bez
tak, aby Vs krom plamen neohrozily zplodiny oken, kter m co nejsilnj stny. Aby nedolo
hoen. Jste-li daleko od obydlench mst, ukryjte se k prniku radiace, mimo ve uveden utsnn by
u nejbliho vodnho toku nebo alespo v oteven vechna okna a dvee mly bt pekryty nasklda-
krajin, kde mte pehled o en poru. nmi cihlami, pytli s pskem, deskami, plechem nebo
jinmi neprostupnmi materily. Nesm vak bt zne-
monno se bezpen z krytu dostat ven.
JAK JE TEBA SE UKRT
Odoln kryt je dleit zejmna v Ppad 1, kter-

mu se dle budeme podrobnji vnovat. Pedevm
pi hrozb niku nebezpench ltek je teba vy-
bran kryt upravit tak, aby nedolo k prniku ohro-
ujc ltky dovnit. V mstnosti, kde se ukrvte, je
teba uzavt okna a dvee, vypnout vtrac pstroje,
utsnit vechny otvory, zejmna vvody vtrn a kli-
matizace, dle utsnit rmy oken a dve. Pedtm
vak (mte-li dostatek asu), zkontrolujte uzaven
vech dalch oken a dve v budov, aby nevznikal
prvan a komnovm efektem nedolo k rozen
CO M OBSAHOVAT JAK BY MLO VYPADAT

EVAKUAN ZAVAZADLO
EVAKUAN ZAVAZADLO
Pokud dojde k takovmu druhu ohroen, kdy je
Evakuan zavazadlo a jeho obsah je v nkterch nutn na vce ne jeden den opustit domcnost, je
ppadech ohroen to jedin, co Vm po oputn teba si pipravit evakuan zavazadlo pro sebe
domcnosti zstane. i ostatn leny domcnosti. Plat zsada, e kad
osoba by mla mt jen jedno zavazadlo (dospl do
25 kg, dti do 10 kg), ideln je kufr na kolekch
CO JE EVAKUACE (dobr skladnost, snadn manipulace), se kterm
A EVAKUAN ZAVAZADLO lze manipulovat jen jednou rukou, dle batoh (mte
ob ruce voln) a nebo taka (nejmn vhodn).
Evakuace je souhrnem opaten pro rychl, bezpen Nezapomete, e pi pesunu se zavazadlem nen
a inn pemstn osob, zvat a majetku z ohroe- vdy mon pout vlastn automobil (nap. povod-
nho objektu nebo oblasti do prostoru, kde nebez- n). V mnoha domcnostech je tak domc zve,
pe nehroz. Jak sprvn postupovat pi oputn kter je teba vst (nst) s sebou.
domcnosti a evakuaci objektu nebo ohroenho
prostoru, naleznete v kapitole Jak sprvn postupovat
pi oputn domcnosti / objektu pi evakuaci. OBSAH EVAKUANHO
ZAVAZADLA
Pro snadnj zapamatovn lze obsah zavazadla

rozlenit do nkolika logickch skupin:
1. jdlo a pit + ndob,

2. cennosti a dokumenty,
3. lky a hygiena,
4. obleen a vybaven pro pespn,
5. pstroje, nstroje a zbava.
Do prvn skupiny pat zejmna trvanliv a dobe

zabalen potraviny, pitn voda (ve na 2-3 dny pro
kadho lena domcnosti), krmivo pro domc
zve, kter berete s sebou, hrnek nebo miska, p-
bor a otvrk na konzervy. V ppad, e mte in-
dividuln dietetick reim (nap. bezlepkov dieta,
vegetarinstv apod.), potejte s tm, e v mstech
nhradnho ubytovn s hromadnm zajitnm stra-
vovn bude mon Vm vyjt vstc jen v omezen
Evakuan zavazadlo je batoh, kufr nebo taka s vc-

mi, kter jsou nezbytn pro pechodn oputn
domova, kter lze v okamiku evakuace odhadnout
na vce ne jeden den. Pi evakuaci, resp. oput-
n objektu na krat dobu (nap. nahlen bomby
v objektu, nik plynu nebo jin nebezpen ltky)
lze oekvat nvrat bhem nkolika hodin, tud je
evakuan zavazadlo zbyten.
emi, svtilna, zavrac n, it, psac poteby a dle

pedmty pro vyplnn volnho asu knihy, hraky
pro dti, spoleensk hry.
me. Mjte tedy sv speciln potraviny s sebou
v dostatenm mnostv.
JAK BALIT EVAKUAN
Do druh skupiny adme osobn dokumenty (rodn ZAVAZADLO
list, obansk prkaz, cestovn pas, kartu zdravotn
pojiovny), jin dleit dokumenty (pojistn smlou- Je velmi pravdpodobn, e pi vyhlen evakuace
vy, stavebn spoen, smlouvy o investicch, akcie) budete v asov tsni a stresu. Pi balen proto zva-
a penze v hotovosti + platebn karty. ujte priority. Obecn nejdleitj jsou pedmty,
zaazen do druh a tet skupiny. Ve ostatn Vm
Ve tet skupin nesm chybt pedevm pravideln me v ppad nouze nkdo v mst nhradnho
uvan lky nebo zdravotn pomcky, tak dopo- ubytovn pjit.
ruujeme vitamny a bn doplky stravy. Dle si
vezmte bn hygienick poteby v pimenm Pi balen se snate vyut co nejlpe omezen
mnostv. prostor zavazadla (ponoky do bot, konzervy do
ndob apod.), pokud Vm zbude msto, pibalte
tvrt skupina zahrnuje obleen odpovdajc dan- vci, kter jste ochotni pjit nebo vnovat jinm
mu ronmu obdob, nhradn prdlo a obuv, spac (potraviny, obleen, hraky).
pytel, karimatku, pltnku nebo detnk.
Kad zavazadlo opatete cedulkou se jmnem,
V pt skupin je dleit pedevm mobiln telefon adresou a slem mobilnho telefonu majitele.
s nabjekou, FM rdio (sta ve form MP3 pehr- Cedulku se jmnem a adresou dejte do kapsy i ma-
vae, discmanu apod.) s nabjekou nebo bateri- lm dtem.
JAK SPRVN POSTUPOVAT JAK SE DOZVTE

O PIPRAVOVAN EVAKUACI?
PI OPUTN DOMCNOSTI/
Hroz-li nebezpe z prodlen nap. hrozba v-
OBJEKTU PI EVAKUACI buchu, niku nebezpen ltky, destrukce objek-
tu, pvalov vlna pi zvltn povodni dozvte se
V ppad vyhlen evakuace, a u se nachz- z mstnho rozhlasu, nen-li zzen, tak z radiovo-
te doma, v kanceli nebo nkupnm stedisku, je z policie / mstsk policie, od zamstnavatele i
dleit vdt, co udlat ped odchodem a jak se sprvce objektu.
chovat pi oputn objektu.
Nehroz-li nebezpe z prodlen nap. pirozen po-
vode, dlouhodob kolaps dodvek energi krom
ve uvedench zpsob se dozvte tak z mdi,
zvl. z esk televize a eskho rozhlasu.
JAK SPRVN POSTUPOVAT PI

KRTKODOBM OPUTN
DOMCNOSTI / OBJEKTU?
Pokud lze pedpokldat, e se budete moci vrtit

do svho domova / kancele ji za nkolik hodin,
postupujte takto:
- vypnte vechny plynov a elektrick spotebie,

kter mte v provozu,
- elektrick spotebie odpojte ze zsuvky (mimo
ledniky a mrazniky),
KDO ROZHODUJE
O PIPRAVOVAN EVAKUACI?
Evakuace je souhrnem opaten pro rychl, bez-

pen a inn pemstn osob, zvat a majetku
z ohroenho objektu nebo oblasti do prostoru, kde
nebezpe nehroz.
Evakuaci je oprvnn nadit (v rmci svch kom-

petenc) velitel zsahu pi zchrannch pracch,
zamstnavatel pro svj objekt, starosta obce v rmci
zem sv obce, starosta obce s rozenou psob-
nost pro svj sprvn obvod ORP a hejtman kraje
pro st zem svho kraje.
- uhaste oteven ohe (krb, kamna, svky),

- vypnte topen (plynov kotel),
- zhasnte ped odchodem vechna svtla,
- vezmte s sebou i sv domc zvata,
- uzamknte byt / kancel,
- ovte, zda i ostatn v budov vd o evakuaci,
- opuste budovu podle nikovho znaen nebo
podle pokyn toho, kdo evakuaci d.
Pi opoutn budovy se chovejte klidn, pomhej-

te osobm se snenou pohyblivost a po oputn
budovy se shromdte na mst, urenm k eviden- Pokud mte sbaleno evakuan zavazadlo a byl dn
ci evakuovanch. Je nezbytn se zaevidovat, aby pokyn k oputn domcnosti, postupujte tak, jak je
zchrani pi ppadn havrii po Vs neptrali uvedeno v pedchoz podkapitole.
zbyten v troskch budovy.
Mimo to ale pi dlouhodob evakuaci tak vypnte
i hlavn uzvr plynu a vody (v ppad povodn
JAK SPRVN POSTUPOVAT PI i elektiny) a na vchodov dvee bytu umstte zpr-
DLOUHODOBM OPUTN vu o tom, kdo, kdy a kam se evakuoval a kontakt, na
DOMCNOSTI / OBJEKTU? kterm budete k zastien. Toto plat zejmna pro
ppad, kdy hodlte pobvat mimo ociln msta,
Pi dlouhodobm oputn domcnosti je Vam uren k nouzovmu ubytovn evakuovanch (nap.
nejdleitjm kolem si sbalit evakuan zavaza- na sv chat, u pbuznch).
dlo. Jak sprvn postupovat pi balen evakuan-
ho zavazadla a co m toto zavazadlo obsahovat, Nemjte strach o Vai domcnost, evakuovan ob-
naleznete v kapitole Co m obsahovat evakuan last bude hldna polici i armdou a nepovolan
zavazadlo. osoby nebudou do tto oblasti vputny.
JAK PET V PROD

Kad z ns se me jednou dostat do situace, kdy
se ocitne v neznmm prostoru nebo v ohroen
ivota a bude se muset spolehnout sm na sebe,
poppad na osoby ve svm nejblim okol. V tto
kapitole se dozvte, jak se na takov situace pipravit
a jak se v takovch situacch zachovat.
CO VS ME POTKAT
Je jasn, e Vs pi pobytu v prod me potkat

nepebern mnostv rznch situac, pi kterch
vm tzv. vyschne v hrdle. My se zamme pede-
vm na nsledujc situace:
- ztrta orientace v neznmm prostoru,

- zrann,
- pd laviny,
- prolomen ledu,
- tonut.
DOPORUEN VBAVA
Pokud se vydvte do prody na dobu del ne jed-

no odpoledne, je vhodn bt vybaven a pipraven
na neoekvan udlosti, kter vs mohou potkat.
Je tedy dobr mt u sebe a v batohu:
Obleen a obuv: Je velmi dleit vybrat si vhodn

obleen pro pohyb v prod dle ronho obdob. Potraviny: lehk, skladn a energeticky vydatn
V zim termoprdlo, vce tench vrstev, svrch- (chlb, salm, sr, okoldov nebo msli tyinky,
n vrstva vod odoln, kvalitn nepromokav boty suenky, v lt ovoce).
a batoh, nhradn rukavice, epici a ponoky. V lt
pokrvka hlavy, slunen brle s UV ltrem, kvalit- Ohnivzdorn ndoba na vodu nebo na jdlo (eus) +
n boty do prody, nhradn teplej obleen pro lce: Nepostradateln pi pevaovn vody (kdy
ppad nouzovho penocovn. nejsou k dispozici desinfekn tablety na itn
vody) nebo k pprav potravy. V zim pibalte i tab-
Aktuln mapu dan oblasti nebo i GPS navigaci lety suchho lhu pro snadnj rozdln ohn.
(kompas)
Baterka (svtilna) + nhradn sada bateri
Kvalitn n: nap. vcarsk typ.
Osobn lkrnika: Mla by obsahovat nplasti,
Vodovzdorn zpalky, kesadlo, nebo zapalova obvazy, krtidlo, dezinfekci, lky na tien bolesti,
gel na zastaven krvcen, ppravky na potpn
Dostatek tekutin: V zim termolhev s horkm n- hmyzem, opalovac krm s UV ltrem, ppravek na
pojem, V lt - doporuujeme neslazenou minerlku, splenou ki od slunce, apod.
kter nevyvol ze a dodv potebn ltky, kter
ztrcte pi pocen. Przdnou lhev uschovejte, me- Mobiln telefon + nabit baterie: V ppad ztrty
te ji doplnit vodou u studnky, v nouzi i z potoka. orientace a neptomnosti signlu jej nevypnejte,
mete bt pesto podle nj zameni a vyhledni svahu. Na vrcholu kopce toti bv vtrno a chlad-
zchrani. V zimnm obdob jej chrate co nejlpe no. V dol zase bv vlhko a v noci tak chlad-
ped mrazem, zabrnte rychlmu vybit. no. Nikdy si nestavte psteek pod osamocenm
stromem, zde hroz nebezpe uhozen blesku. Pro
Dle se vm me hodit nap. spac pytel (nebo stavbu psteku je vhodn najt msto mezi dvma
celta a karimatka), termofolie, zavrac pendlky, stromy. Na toto msto nejprve nahromate spous-
alobal, provzek (klubko min. 10 metr), vlasec tu chvoj (zelen nebo such), a to zejmna kvli
a hky na ryby, blok a obyejn tuka nebo teba izolaci od zem. m vt vrstva, tm tepleji Vm
drtov pilka. bude.
Na ji zmiovan dva stromy pidlejte kldu nebo

ZTRTA ORIENTACE V PROD silnou vtev, jako oporu pro stechu. V ppad, e
u sebe nemte lano nebo podn kus provzku,
V nsledujc sti Vm nastnme pomrn extrmn vyuijte nap. tkaniky od bot. V krajn nouzi pou-
ppad ztrty orientace v neznmm prosted, kdy ijte tenk koeny strom. Pot oprejte o kldu mezi
nejste schopni si pivolat pomoc, neznte cestu dvma stromy vtve tak, a vznikne psteek ve
zpt do civilizace, a pravdpodobn budete muset tvaru psmene A. Je lep vtve zabodvat do zem
v prod strvit noc. kvli vy pevnosti psteku.
Na stechu improvizovanho psteku nahromate

STAVBA NOUZOVHO PSTEKU chvoj, kter nepust vodu dovnit. Jeden z konc
Nemte-li stan, poohldnte se po prodnm p- psteku ucpte chvojm (nebude skrze psteek
steku (jeskyn, skaln pevis) nebo po krmelci, profukovat vtr). A psteek mte hotov.
mysliveckm posedu, apod.
Pamatujte stavba psteku Vm zabere nejmn
Pokud nen nic takovho v okol, je mon postavit hodinu asu, proto se pro stavbu rozhodnte vas,
nouzov psteek. Psteek je vhodn stavt ve abyste jej stihli dokonit jet ped setmnm.
OHE
Pozor obecn plat, e v lese je zakzno rozd-
lvat ohe, zejmna v obdob extrmnho sucha
a za silnho vtru. Pokud lze pedpokldat teplou
noc a mte dostatek nezvadn vody a potravin,
kter nevyaduj tepelnou pravu, ohe vbec
nerozdlvejte.
Pokud nezbytn potebujete ohe k zaht a p-

prav jdla nebo hork vody, peliv vyberte msto
pro ohnit:
- nejlpe v blzkosti vody (nebo mjte dostatek vody

na uhaen),
- nikdy v lese nebo v hustm porostu, pod vt-

vemi strom, na suchm list, such trv nebo
raelin,
- msto pro ohe zbavte list, trvy (odstrate

drny a vytvote jamku) a ohranite tento prostor
kameny,
- po zaplen nenechvejte ohe bez dozoru, POTRAVA

Monost zskn potravy v prod je dost podstat-
- ped odchodem z msta (nebo ped spnkem) n ovlivnno ronm obdobm. Na jae, v lt a na
peliv uhaste ohe vodou nebo pskem (pp. podzim se daj se sbrat rzn plody jako jsou lesn
hlnou, drobnm kamenm) a ujistte se, e nehroz jahody, borvky, maliny a ostruiny, jablka, hruky,
samovoln rozhoen z ohnit se nesm kouit ten, atd. Me vm pomoci tak sbr hub. Dal
a popel mus bt chladn, monost je lov ryb.
- vychladl ohnit pikryjte opt drny trvy. V zim mte jen velmi omezen monosti zskn
potravy. V krajnm ppad lze jet jst:
- jdlo z vnitn kry strom (nap. bzy, osiky, to-

polu, vtiny borovic, vrby a javoru ervenho)
- je dobr syrov, vaen, a poslou na ppra-
vu aje. Skladujte do zsoby nasuen prouky
kry.
- borovice: Hledejte semena a koeny kter jsou bo-

hat na tuk a proteiny a mjte je prvn na seznamu
rostlin pro peit. I semena v ikch dalch jehli-
natch strom jsou bohat na tuk a proteiny.
- erstv jehli jehlinatch strom: svate je na

aj, m vysok obsah vitamnu C.
- aludy, oechy, katany: Ze vech jsou dobr syro-

v a peen jdla. Pokud jsou hok, vyluhujte (ro-
zemelte je a namote) kyselinu tselnou (tanin).
VODA
Mte-li nedostatek vody, pouijte vodu z nejbliho
pramene nebo vodnho toku. Naleznete jej obvykle ZRANN PI POBYTU
v kadm vtm dol. Pi hledn se zamte na V PROD
charakter vegetace a vlhkost pdy (m zelenj
trva a vlh pda, tm ble je vodn zdroj). V naich Pi pobytu v prod me v dsledku Va neopatr-
klimatickch podmnkch se stv jen vjimen, nosti nebo neastn nhody dojt k mnoha typm zra-
e potoky nebo prameny vyschnou. Pokud ale nann, zejmna pdm s nsledkem podvrtnut nebo
jdete vyschl potok, vydejte se po proudu, voda se zlomeniny, v horm ppad spojen s bezvdomm
jist brzy objev v nkterm ptoku. Vodu nejprve nebo krvcenm. Pi kadm zrann, kter nejste
prozkoumejte (zrakem a ichem, nap. je-li v koryt schopni oetit vlastnmi silami tak, aby zrann bez
naloutl pna, voda je chemicky zneitn), pojmy mohl pokraovat v cest, volejte zchrannou
tom ochutnejte. Mte-li monost, vodu ped poitm slubu 155. Jak sprvn nahlsit mimodnou udlost
kadopdn pevate. naleznete v kapitole Jak sprvn nahlsit mimod-
nou udlost. Do pjezdu zchran udlejte nezbyt-
V zim je mon zskat vodu rozputnm snhu n kroky pro zabezpeen prvn pomoci. Soustete
nebo ledu. Po rozputn tuto vodu pevate. Podle se pedevm na 5 T teplo, ticho, tekutiny, tien
zkuenost je lep rozpoutt led ne snh, jeho bolesti a transport. Podrobnosti o zsadch poskyt-
rozpoutn je efektivnj pi stejn spoteb tepla nut prvn pomoci naleznete na na webov strnce
v pomru k zskanmu mnostv. v sti Poskytovn prvn pomoci.
Dalm monm zpsobem zskn vody je zachyt- Zde se zamme na ppad, kdy ke zrann dojde
vn deov vody a jej nsledn pevaen. v situaci, kdy nen mon zchrane pivolat nebo
Zran-li se jednotlivec a nen-li mon pivolat po-

moc telefonicky nebo kikem, je odkzn jen na
sebe a sv sly. Pokud se nachzte na cest nebo
v jej blzkosti, nikdy ji neopoutjte. Nejdve se
pomoc mapy zorientujte a vyberte si ten nejprav-
dpodobnj smr, kterm se nejsnadnji dostane-
te do obydlenho msta, k silnici nebo ece. Podle
typu Vaeho zrann se snate pomalu pohybovat
(nap. plazenm) vybranm smrem. asto odpo-
vejte a kontrolujte sv zrann. Potejte s tm, e
Vm sly musej vydret nkolik hodin. Mte-li papr
a tuku, nechejte na nkolika mstech (nap. roz-
cest) vzkaz, co, kdy a kde se Vm stalo a kterm
smrem pokraujete, aby Vs mohli nalzt nhodn
prochzejc.
PD LAVINY
Lavina je denovna jako rychl a nhl sesuv vt-

je jejich pstup obtn a situace vyaduje nouzov ho mnostv snhu, kter me s sebou strhnout
transport zrannho. i kamen a kmeny strom. Me nastat na mstech
s uritm sklonem ternu, uritm povrchem, mno-
Je-li Vs vt skupina, lze udlat improvizovan stvm a typem snhu. V horch v R jsou pesn
lehtko nebo sedtko z vtv, na kterm lze rann- vymezeny lokality lavinovho nebezpe, kter jsou
ho penet. Penejte rannho jen na nezbytn v zimnm obdob oznaeny a je zakzno do nich
nutnou vzdlenost (transport je vyerpvajc jak vstupovat (riskujete nejen svj ivot, ale i pokoze-
pro rannho, tak pro zachrnce). Proto si ped n ivotnho prosted). Pesto me nastat situace,
zatkem transportu ujasnte smr a tern, kterm kdy Vs lavina ohrouje. Pokud lyujete v oblasti
budete s nostky postupovat nejkrat nemus bt s monou hrozbou laviny, bute vybaveni pstrojem
nejpohodlnj. Dleit je penst rannho k nej- na vyhledvn osob v lavinch a pilbou (existu-
bli lesn cest, kam lze pijet s ternnm vozem je i lavinov airbag). Pi zimnm (ski)alpinismu se
nebo alespo na oteven msto v krajin, kde me nevydvejte do nebezpen oblasti sami, udruj-
pistt vrtulnk (nebo spustit zchrane na lan). te bezpen rozestupy a v nebezpench mstech
Pokud ji Vae sly na dal transport nesta, jeden bute navzni na lano. V ppad nepznivho
ze zachrnc se vyd pro pomoc a ostatn se posta- poas se okamit vrate na zkladnu nebo vbec
raj o rannho a ekaj na smluvenm mst. nevyrejte do ternu.
CO METE DLAT, CO METE DLAT, KDY SE DO LAVI-

KDY SE DOSTANETE DO LAVINY NY DOSTANE JIN OSOBA
- ve chvli, kdy se lavina d do pohybu, si nepo- - uklidnte se a sledujte zasaenho v lavin.
kouejte uvolnit vzn ly nebo snowboardu, Oznate si v duchu msto (pomoc spojnic vraz-
naopak se pokuste ujet z drhy laviny, nch bod), kde jste ho naposledy spatili,
- kdy u Vs lavina zachyt, pokuste se udret na - zavolejte pomoc mobilnm telefonem nebo vylete
povrchu pomoc plovacch pohyb. Pokuste se nkoho pro pomoc,
vyplavat do strany mimo hlavn proud. Ppadn
se pokuste zbavit batohu, hlek, ly, - pokud se vydte hledat zasypanou osobu do la-
vinovho pole, pamatujte na svoji bezpenost,
- dle se snate za kadou cenu chrnit si obliej pozor na dal lavinu,
svma rukama. Ppadn se pokuste stoit do klu-
bka a hodn se nadechnte, a to hlavn jet - prostor pravdpodobnho zasypn byste mli
dve, ne se lavina zastav, prohledvat nejmn 20 minut. Hledejte polohu
zasypanho pouitm lavinovch pstroj, lavi-
- po zastaven se pak pokuste vytvoit si vzducho- novch sond, ppadn hlek, ale nezapome-
vou kapsu ped svmi sty a nosem a vyistit si te zrove pouvat k prohledvn svj zrak
sta od snhu, a sluch,
- nejste-li vn ranni, pokuste se sami vyhrabat - pokud urte pozici zasypanho, upesnte ji po-
z laviny nejprve si vak zjistte, kterm sm- moc lavinov sondy a urete piblinou hloubku
rem je povrch (sundte si hodinky, etzek, apod. zasypn,
a spustte jej dol).
- okamit zante vykopvat vemi prostedky,
kter mte k dispozici. Ne pmo dol, ale bo-
kem ze strany.
PROLOMEN LEDU
Kadoron je zaznamenvno nkolik ppad

prolomen ledu, nap. pod bruslcmi osobami, po
kterm nsledovalo utonut tchto osob. Je proto
dobr znt nkolik zsad, kterch je dobr se dret
pi pohybu po zamrzl vodn hladin.
ZJITN SLY LEDU

Slu ledu je mon zjistit jednoduchm testem.
Vezmte dostaten tk kmen, hote ho do
vky a sledujte jak dopadne. Na led vstupte jen
v ppad, e kmen jen zadun a neozve se dn
zapraskn. Obecn pravidlo k, e led by ml
bt siln alespo 20 centimetr.
ZCHRANA PI PROPADNUT
Pokud se propadnete do vody, mli by jste se za
kadou cenu snait vyhoupnout zptky na led, leh-
nout si na nj a doplazit se ke behu. Lehnutm prv - v silnm proudu smovat sv tlo nohama po
rozlote tlak na led a snte tak pravdpodobnost proudu,
dalho propadnut ledu. - pokud se Vs nkdo pokou zachrnit, chovejte
se klidn a nechte se odthnout ke behu.
Pokud se propadnete v mst, kde je vodn hladina
pod ledem odputna (nap. pehradn ndr), jste Pokud se ocitnete v roli zachrnce:
odkzni na pomoc okol. Snate se zstat v mst,
kde jste se propadli. - zvate sv schopnosti (pokud si netroufte za-
chraovat, pivolejte pomoc),
Jste-li v roli zachrnce, nabz se nkolik zpsob, - mte-li na sob odv, svlknte si ve nezbytn
jak tonoucmu pomoci. Pokud je to mon, zkuste a plavte k tonoucmu,
nejdve tonoucmu se pomoci ze behu, napklad - uchopte tonoucho zezadu pod krkem tak, aby
podnm dlouh vtve a vytaenm. Pokud k z- ml hlavu nad hladinou a polote si jej na sebe
chran nesta dlouh vtev, ml by zachraujc a plavte k behu,
lehnout na led a piblit se k tonoucmu. Zde najde - pokud tonouc nedch, poskytnte prvn pomoc
velmi dobr uplatnn ebk, kter jet vce roz- (uml dchn).
lo tlak na led a navc se tonouc za nho me
zachytnout.
Vdy je dleit zavolat i zchrannou slubu z d-

vodu silnho podchlazen tonoucho.
TONUT
Pi koupn (plavn) dobe zvaujte sv plaveck

schopnosti a podmnky v mst, kde se koupete (sla
proudu, hloubka ). Navc:
- nikdy nechote do vody pod vlivem alkoholu,

- pi peht neskkejte do studen vody,
- neskkejte do msta, jeho dno neznte.
Pokud se ocitnete v roli tonoucho (nap. ke v tle),

je teba:
- zat volat o pomoc a mvat rukama,

- uklidnit se a pokusit se lehnout si na hladinu,
PORN PREVENCE
JAK PEDCHZET - nesprvn manipulace s otevenm ohnm (pi

pouvn zbavn pyrotechniky, pi svaovn,
PORM A CO DLAT svky ponechan bez dozoru v blzkosti holav
ltky apod.),
PI JEJICH VZNIKU - skladovn holavch a jinch nebezpench ltek
(nap. benzin) na nevhodnch mstech a nesprv-
Kad je povinen ponat si tak, aby nedochzelo n manipulace s nimi.
ke vzniku poru. Tato kapitola Vm nastn nkolik
zkladnch rad, jak se chovat, aby k porm ne- Proda:
dochzelo a co dlat v rznch situacch. - der blesku,
- vypalovn trvy a suchho klest,
- rozdlvn otevenho ohn na nesprvnch
KDE NEJASTJI DOCHZ KE mstech (pod vtvemi strom, mimo vyhrazen
VZNIKU PORU ohnit apod.),
- odhozen nedopalku v prod (such trva, lesn
Nejastji k poru dochz v domcnostech a v p- porost).
rod (pedevm v letnm obdob). Jedn se o pory
vznikl zejmna lidskou nedbalost, poruovnm Dal msta:
porn bezpenostnch pedpis, nesprvnou - kouen na mstech, kde je to vslovn zakzno
manipulac s otevenm ohnm, ale tak pory (nap. erpac stanice).
zpsoben dtmi.
JAK PEDCHZET PORM

JAK JSOU NEJASTJ
PINY VZNIKU PORU Domcnost:
- zdroje otevenho ohn (svky) nenechte hoet
Domcnost: bez dozoru,
- nedbalost pi vaen (zapnut spork bez dozoru, - domcnost vybavte hasicmi pstroji a instalujte si
ponechn holavch materil v blzkosti zapnu- hlsie poru (vce v kapitolch Pro mt doma hl-
tho sporku apod.), sie poru a Jak hasic pstroj na co pout),
- nechte si pravideln kontrolovat a istit komny,
- nedopalky cigaret dn uhaste,
- zamezte dtem v pstupu ke zdrojm oteven-
ho ohn,
- udrujte dobr technick stav el. spotebi,
elektroinstalace, plynu, topidel a kouovod, el.
rozvod,
- dodrujte nvody na pouvn el. spotebi,
zbavn pyrotechniky apod.,
- el. spotebie nakupujte vhradn u autorizova-
nch prodejc,
- holav, vbun a toxick ltky skladujte pouze
v uritm mnostv a v prostorech mimo spolen
prostory obytnch dom.
Proda:
- rozdlvejte ohe jen na vyhrazench mstech
(ohnit),
- kouen a nevhodn odloen nedopalky cigaret, - nikdy nevypalujte trvu, je to zakzno,
- zanedbn drby topidel a kouovod, - nekute v prod (zejmna ne v lese) a v mstech,
- hra dt se zpalkami, kde je to zakzno.
PORN PREVENCE
JAK SE SPRVN ZACHOVAT, - znemon-li Vm cestu ven ohe, zstate v bez-

pen mstnosti, opt ucpte prduchy ltkou,
jestlie doma uctte v noci kou? pootevete okno, vyvste z nj kus ltky, aby
- chrate si dchac cesty pokud mono navlhe- zchrani vdli, kde Vs maj hledat, volejte
nm kusem ltky (kapesnk, triko), tsovou linku 150,
- pohybujte se pi zemi (istj vzduch),
- nerozsvcujte svtla (zvlt, je-li ctit plyn), - jste-li v pzem a brn-li Vm por v bezpenm
- dvee neotevrejte (nejprve vyzkouejte hbetem odchodu ven, mete vyskoit oknem (dbejte vak
ruky, jestli nejsou dvee hork), na svoji bezpenost a ped skokem se podvejte,
- pokud jsou hork, dvee neotevrejte (ve druh zda se pod oknem nenachz nap. odloen
mstnosti me hoet), ucpte prduchy pod dve- nad a dal pekky, kter by Vm mohly zp-
mi kusem ltky (ltku v idelnm ppad navlhe- sobit jmu na zdrav).
te), volejte tsovou linku 150, vykejte pjezdu
zchran, kdy zane hoet na sporku jdlo naleznete v ka-
- jestlie dvee nejsou hork (pravdpodobnost, e pitole Por v domcnosti oteven ohe.
ve druh mstnosti neho), jdte pro ostatn leny
rodiny a spolen opuste domcnost (pomozte pi poru v prod naleznete v kapitole Jak pe-
i osobm se snenou pohyblivost), dejt poru v prod.
pi poru vozidla naleznete v kapitole Jak vy-

bavit a bezpen pouvat automobil.
OBECN ZSADY
- jestlie spatte zanajc por, je Va povinnost

jej uhasit, je-li to ve Vaich silch, nebo provst
nutn opaten k zamezen jeho en,
- pokud nemete zamezit en ohn, snate se

dostat co nejdl od nj, pp. pomozte i dalm
osobm a volejte linku 150,
- zanajc por uhaste nejlpe pomoc vhodn-

ho hasicho pstroje (vce v kapitole Jak hasic
pstroj na co pout),
- jste povinni oznmit pslunmu Hasiskmu z-

chrannmu sboru kad por, kter vznikl, i kdy
se Vm jej podailo uhasit (linka 150).
PORN PREVENCE
POR V DOMCNOSTI 133/1985 Sb., o porn ochran, ve znn poz-

djch pedpis stanov: Fyzick osoba nesm
OTEVEN OHE provdt prce, kter mohou vst ke vzniku po-
ru, pokud nem odbornou zpsobilost poadova-
Oteven ohe je ast zdroj poru v domc- nou pro vkon takovch prac zvltnmi prvnmi
nosti. Tato kapitola Vm porad, jak jej bezpen pedpisy. V ppad, e toto ustanoven fyzick
pouvat. osoba poru me j bt uloena pokuta a do
ve 25 000,- K.
CHARAKTERISTIKA Zkladn bezpenostn opaten pi svaovn a dal-

OTEVENHO OHN ch pracch s otevenm ohnm e vyhlka .
87/2000 Sb., kterou se stanov podmnky porn
Jednou z nejastjch pin poru v domcnosti bezpenosti pi svaovn a nahvn ivic v tav-
jsou innosti, pi kterch se vyuv oteven ohe nch ndobch.
(svaovn, plen plamenem, hoc svky, zbavn
pyrotechnika apod.). Zkladnm bezpenostnm opatenm je v ppad
prce s otevenm ohnm odstrann veho hola-
Vechny tyto innosti maj jedno spolen, vyskytuj vho materilu, a to nejen v bezprostednm okol
se pi nich zdroje tepla dostaujc pro zaplen provdn prce, ale nejlpe v celm prostoru. Dle
bnho holavho materilu. je nutn zkontrolovat, zda neme dojt k penosu
jisker nebo havch okuj k holavmu materilu
v jinm prostoru (nap. otvory v podlaze nebo ve
SVAOVN stnch). Rovn nelze zanedbat penos tepla ve-
denm (nap. trubka prochzejc stnou do jinho
Svaovat lze kovy elezn (nap. ocel), ale tak prostoru, kter je v pmm kontaktu s holavmi
neelezn (nap. hlink a m). Takzvan svaovat ltkami). Pokud jsou provdny prce s otevenm
lze vak tak plasty a lepenku. Samostatnou kapi- ohnm v dom nebo v byt za provozu, je nutn
tolu v prci s otevenm ohnm tvo pokrvask spoluprce majitele nebo njemnka na bezpenost-
prce, pi kterch dochz k manipulaci s holav- nch opatench. Lidem, kte tyto prce provdj,
mi ltkami (lepenkami), kter se svauj napklad mus bt poskytnuty sprvn informace o holavch
plynovmi hoky. materilech v okol provdnch prac. Pi pracch
s otevenm ohnm, zejmna pi svaovn a plen,
mus bt ptomna dal osoba, kter sleduje kam
hav stice odletuj a v ppad poteby me
ohe v zrodku uhasit pipravenmi hasebnmi
prostedky. Pi peruen prce mus vdy alespo
jedna osoba msto prce steit a po ukonen pr-
ce je povinnost msto prce a jeho okol kontrolo-
vat. Nejkrat doba pornho dohledu je 8 hodin.
Obdobn opaten se vztahuj tak nap. na prci
s otevenm ohnm pi lepen izolan nebo jin
sten krytiny otevenm plamenem.
Rzn zazen pouvajc otevenho ohn je nutn

pouvat pesn dle nvodu vrobce. Pokud se pi
prci s otevenm ohnm pouvaj souasn holav
kapaliny (benzin, petrolej apod.) je nutn nejvy
Pedpisy stanov, e prce, pro kter je nutn odbor- opatrnost, nebo me dojt ke zrannm i smrtelnm
n kvalikace, nesm provdt ten, kdo poadovanou razm. Proto je nutn se vdy nejprve seznmit se
kvalikaci nem. Kdo chce provdt nap. svesk sprvnmi postupy vhodnmi pro pouvn tchto
prce, mus mt platn svesk prkaz. Zkon . zazen a tyto postupy dle dodrovat.
PORN PREVENCE
SVKY, PRSKAVKY ky. I u nich bychom mli dodrovat zkladn bezpe-

A ZBAVN PYROTECHNIKA nostn pravidla a na stromek instalovat pouze takov
osvtlen zakoupen nejlpe v bn prodejn sti,
Svky si v poslednch letech naly sv pevn msto kter je opaten eskm nvodem, ve kterm jsou
v naich domech i bytech. Jejich obliba neustle uvedeny srozumiteln informace jak s vrobkem bez-
stoup, ale jen mlokdo si uvdomuje, jak velik pen zachzet a jak jej sprvn pouvat. Hasii
nebezpe v sob skrvaj. eviduj ppady, kdy kvli elektrickmu zkratu el.
svek dolo k porm byt.
Bhem adventn doby se ji prodv zbavn py-

rotechnika, kter se pouv pedevm pi oslavch
pchodu novho roku. Pi jejich prodeji a skladovn
je nutno dodrovat veker zkladn bezpenostn
pravidla takovm zpsobem, aby nedolo ke vzniku
poru, vbuchu, nebo jinmu ohroen. Ped poui-
tm zbavn pyrotechniky si pozorn pette nvod
k pouit, kter by ml bt piloen. Tam se dozvte,
jakm zpsobem byste mli s pyrotechnikou zach-
zet, aby nedolo k poru i ohroen ivota.
Nezapomete, e hoc svka nebo prskavka je

oteven ohe a s jako takovm by se s n mlo
zachzet. Jet ve vzdlenosti 810 cm od plamene
svky teplota dosahuje 200 C, co sta k zaplen
papru, plast, textili a dalch pedmt, kter po-
nechte v blzkosti hoc svky. Zaplenou svku
proto nelze poloit kamkoliv a na cokoliv. Svka
by mla bt umstna na stabiln neholav podlo-
ce brnc pmmu kontaktu svky s podkladem
(nap. chvojm v adventnm vnci, ubrusem apod.).
Svky umsujte v dostaten vzdlenosti od ho-
lavch materil, rozhodn je nedvejte k oknm
do prvanu, blzko zclon, v tsn blzkosti textili,
nenechvejte je na police ani na skni, nebo se
ohe me rychle penst na nbytek a ostatn za-
zen bytu. Zaplen svky nesmte nechat bhem
jejich hoen bez dozoru. Zhasnte je vdy, kdy
opoutte domov nebo jdete spt. Pod stlou kont-
rolou by mla bt i zaplen vonn aromalampa,
u kter hroz vyheznut holavin pmo na podloku.
Dvejte pozor na dti, aby si bez dozoru nehrly
se zpalkami svkou, nebo prskavkou.
Pory vnonch stromk se v poslednch letech

objevuj spe ojedinle, protoe vtina domcnost
pouv k jejich osvtlen elektrick rovkov sv-
PORN PREVENCE
POZOR PI VAEN! poru. Zpravidla se vypracovv nkolik nikovch

cest a slou k vasnmu a bezpenmu oputn
Vnoce jsou tak obdobm astjho peen a va- ohroenho prostoru. DP by ml bt znm vem
en. Nenechvejte bez dozoru oteven plamen lenm rodiny a ml by bt alespo dvakrt ron
plynovho sporku a dbejte zven opatrnosti, aby procviovn. Dleitou soust DP je Msto se-
nedochzelo ke vzncen pipravovanch potravin. tkn len rodiny (u stromu na zahrad, u lampy
Pamatujte, e nap. hork olej na pnvi a jin ho- poulinho osvtlen ...). Rodina m ureno msto
lav kapaliny se nesm hasit vodou, jinak me dojt setkn mimo dm (nap. u stromu ped domem i
k poplen nebo opaen nezkuenho hasie. jin zchytn bod), kde se vichni sejdeme a odkud
budeme volat hasie. Lze tak zskat pehled o vech
Pokud se Vm na pnvi vznt potraviny, zakryjte lenech rodiny v ppad poru a pomete tm
pnev poklikou a ohe uduste, poslouit k tomu tak zasahujc jednotce.
me mokr hadr nebo hasic rouka. Vbornm
pomocnkem je pi tchto bytovch porech uni- Pi prci s otevenm ohnm si hlavn pamatujte:
verzln hasic pstroj ve spreji, kterm por uhaste
v zrodku ne se sta rozit a napchat velk - Nenechvejte bez dozoru oteven plamen plyno-
kody. Je nutn jej vak mt uloen nadosah od vho sporku, krbu a dbejte zven opatrnosti
sporku. Naopak, v tsn blzkosti sporku neu- pi vaen, aby nedochzelo ke vzncen pipra-
kldejte holav pedmty jako utrky, paprov vovanch potravin.
runky a chapky na hork ndoby.
- S otevenm ohnm zbyten neriskujte. Zdroje
otevenho ohn jako jsou svky nebo teplomet
nenechte hoet bez dozoru, umstte je tak, aby
nemohly zaplit materily v okol.
- Pi kouen cigaret a odhazovn nedopalk do

odpadkovch ko dbejte na dokonal uhaen
nedopalk cigaret, pozor na pokldn cigaret
na holav materil. Velmi nebezpen je pak
kouen v posteli, zvl pokud jste pod vlivem
alkoholu nebo jinch drog.
- Skladujte holav, vbun a toxick ltky pou-

ze v urench mnostvch a prostorch, mimo
spolen prostory obytnch dom. Opatrn na-
kldejte s holavmi kapalinami (benzn, nafta,
barvy apod.).
Pi vaen na plynovm sporku doporuujeme ne- - Kdy opoutte domov, nezapomete zhasnout
nosit na sob voln obleen (irok rukvy apod.), svtla, vypnout elektrick spotebie, vypnout
jeho sti se mohou snadno dostat do kontaktu elektrick nebo plynov spork, uhasit oteven
s ohnm. ohe (krb), zastavit vodu. Ujistte se, e jsou za-
ven okna a dvee.
DOMC NIKOV PLN
Pro bezpen zvldnut poru v domcnosti je dob-

r si pedem pipravit domc nikov pln.
Domc nikov pln (DP) je pedem smluven zp-

sob niku i oputn objektu (bytu, domu) v ppad
PORN PREVENCE
JAK PEDEJT - Pi rozdlvn ohn v prod ohnit bezpen

oddlte od okolnho prosted nap. obloenm
PORU V PROD kameny, obsypnm pskem, vyhloubenm zeminy
apod. V ppad vtch oh je vhodn ohnit
Vte, jak bezpen rozdlat ohe v prod nebo oddlit a metr irokm pruhem, kter bude zba-
pro nevypalovat trvu? Tato kapitola Vm poskyt- ven vekerch holavin. Podrobnji o bezpenm
ne nkolik rad, jak vechny tyto udlosti bezpen zapalovn ohn Vs informujeme v kapitole Jak
zvldnout. pet v prod.
- K zaplen nebo udrovn ohn v dnm ppa-

HLAVN PINY PORU d nepouvejte vysoce holav ltky jako nap.
V PROD benzn, naftu i lh. Ohe se pak velmi snadno
vymkne kontrole a me zpsobit i vn pop-
Pokud vznikne por v prod, m tato udlost vdy leniny. Navc podle zkona o ochran ovzdu
jednoho z nsledujcch vink: v otevench ohnitch nelze pod hrozbou vyso-
kch pokut spalovat dn chemick ltky (nap.
- produ hlavnm zdrojem por jsou blesky. plasty, pneumatiky).
Dle se me jednat o pdy hocch kosmickch
tles, vbuchy plyn nebo sopenou innost. - Ohe nenechvejte ani chvli bez dozoru .
Nachystejte si pedem dostatek vody (pop.
- lovka v tomto ppad se vtinou jedn psek, hlnu), kdyby se ohe vymykal kontrole.
bu o mysln zaplen, nedbalost pi zach- Nejlep je umstit ohnit v blzkosti vodnho
zen s ohnm, pi kouen nebo pi pouvn zdroje.
techniky.
- Dti by nemly bt u ohnit ponechny bez do-
zoru plnolet osoby.
BEZPEN ROZDLVN OHN
V PROD - Msto opuste jen tehdy, a je ohe dn uha-
en - nejlep je ohnit podn prolt vodou,
Lto, dovolenou a przdniny si vtina z ns nedo- poppad zasypat zeminou. Pi odchodu se z oh-
vede pedstavit bez tborku a opkn pekk nit nesm kouit a popel i pda pod ohnitm
i grilovn. Ale ani u tchto pjemnch innost mus bt chladn. Pamatujte, e i ve zdnliv
bychom nemli zapomnat, e ohe je nebezpe- zcela vyhaslm ohniti se mohou skrvat hav
n ivel a me se velice snadno vymknout na oharky a poryv vtru je znovu rozdmch a ohe
kontrole, ohrozit ivoty a zpsobit velk majetkov roznese do okol.
kody.
- Za silnho vtru nebo v obdob extrmnho sucha
Pro bezpen rozdlvn ohn v prod doporu- bychom v prod nebo na volnm prostranstv
ujeme dodret nsledujc zsady: nemli ohe rozdlvat vbec.
- Vhodn msto pro ohnit by mlo bt vzdle- - V obdob zvenho nebezpe por me
no nejmn 50 m od okraje lesa a v dostaten hejtman kraje vyhlkou zcela zakzat rozd-
vzdlenosti od budov a vech dalch hola- lvn oh.
vch vc (stoh, such list, koeny strom, vt-
ve, apod.). Pamatujte, e v lese lze rozdlvat Pokud dojde k rozen ohn mimo ohnit, zvate,
ohe jen na vyhrazench mstech a kouen je jestli jste schopni danou situaci zvldnout vlastnmi
ze zkona zcela zakzno (v ppad poruen silami. Na uhaen ohn mete pout jakoukoli
tohoto zkazu mohou vinci dostat pokutu a do vodu, kterou mte k dispozici, lopatu, psek nebo
ve 15 000 K, pokud dojde k poru a nejed- jinou zeminu, kterou ohe uduste. Pokud si nejste
n se o trestn in, sankce se me vyplhat a jisti, je lep utci do dostaten vzdlenosti od ohn
do ve 25 000 K). a neprodlen zavolat hasie na linku 150.
PORN PREVENCE
Pokud se na vs vznt odv a nen k dispozici do- Negativn dopad vypalovn trav se tk tak rost-
statek vody k uhaen, neutkejte tm jen podpote linnch spoleenstev a pdnch mikroorganizm
hoen. Okamit si lehnte na zem a chrate si (snen druhov rozmanitosti spoleenstev rostlin).
obliej. Kutlejte se, dokud plameny neuhasnou Nkte zahrdki se domnvaj, e popel, kter tak-
tm se zamez pstupu kyslku potebnho k hoen. to vznikne, je dobrm hnojivem. Popel je vak velmi
Je-li po ruce deka, nebo jin vhodn textilie (nesm asto rozfoukn vtrem nebo jej splav d, take
to bt materil z umlch tkanin), tak ji pouijte se potebn iviny do pdy stejn nedostanou. Ve
k uhaen hocho odvu. vech ohledech je lepm zpsobem ponechn star
trvy, kter se rozlo a iviny se pozvolna uvoluj
Jak poskytnout prvn pomoc v ppad poplen na- a navc obohat pdu o velmi dleitou organickou
leznete na na webov strnce v sti Poskytovn sloku. Aby trvnk dobe vypadal, je nejlep trvu
prvn pomoci. vyhrabat a zkompostovat.
VYPALOVN TRVY PLEN ROSTLINNHO ODPADU
S pchodem jara nkte zahrdki msto pracnj- Mnoz asto tak pl na svch zahradch rostlinn
ho, zato vak ekologitjho vyhrabn star trvy odpad. Toto plen nen zakzno zkonem, ale je
a jejho kompostovn, vol jednodu vypalovn. teba se informovat na obecnm ad, kdy je plen
Nejene je to ponn nebezpen, ale pokozuje obecn vyhlkou povoleno.
i faunu, ru a zneiuj ovzdu. Z tchto dvod
je vypalovn trvy zakzno hned nkolika zko- Povinnost ohlen plen odpad maj ze zkona
ny, zkonem o porn ochran zkonem o ochra- . 133/1985 Sb., pouze podnikajc fyzick a prv-
n prody a krajiny a dle zkonem o ochran nick osoby. Oban tuto povinnost nemaj, ale je
ovzdu. dobr, pokud dochz k dlouhodobmu plen
nebo plen mimo obytnou znu, nahlsit tuto in-
Za poruen zkona hroz vinkovi vysok pokuta, nost na linku 112 nebo 150 a mt na mst plen
kter se me ve sprvnm zen vyplhat a do ve mobiln telefon a jednoduch hasebn prostedky
25 000,-K. Zkaz vypalovn a spalovn trvy je (lopatu, vdro s vodou apod.). V Jihomoravskm
navc zakotven i v obecn zvaznch vyhlkch kraji je tak mon nahlsit plen klest pomoc
nkterch obc. internetovho formule na strnce www.rebrno.
cz/paleni-klesti.
Vtina lid nebezpe, kter vypalovn ped-
stavuje, znan podceuj. V, e maj ohe
pod kontrolou a neme se nic stt. Na tento
omyl ji doplatila spousta lid, kte pi vypalo-
vn zemeli nebo utrpli vn zrann. Hroz
zde velik nebezpe, e dojde k rychlmu a ne-
kontrolovatelnmu rozen poru i na dal
porost nebo objekty. Ohe se pi dobrch pod-
mnkch doke it tak rychle, e lid nemaj
asto nejmen anci na danou situaci adekvtn
zareagovat.
Pomineme-li nebezpe vzniku poru, je teba uv-

domit si jakm zpsobem ohrouje tento zpsob jar-
nho klidu produ. Velk r, kter pi hoen trvy
vznik (a 800C) me zpsobit znien vtiny
vvojovch stdi hmyzu, smrt nebo poplen ma-
lch zvat (nap. jek), kouov zplodiny ohrouj
i ivoichy na stromech a kech.
PORN PREVENCE
POR V DOMCNOSTI Z hlediska prevence je nejdleitj aktivita

rodi.
DTI A JEJICH BEZPENOST
Rodie by mli zejmna:
Jednou z astch pin vzniku poru v domcnos-
tech je i neopatrnost dt. Tato kapitola Vm porad, - zamezit pstupu dt k monm zdrojm oteven-
jak zabrnit dtem zpsobit por. ho ohn, zpalkm, zapalovam apod.,
Dti mohou velmi asto svm jednnm zpsobit - vysvtlit dtem nebezpe, kter jim hroz pi ne-
por, nebo si pi he vtinou neum pedstavit sprvnm zachzen se zbavnou pyrotechnikou
mon nebezpe, kter jim hroz. a upozornit je na monost zpsoben poru jejm
nevhodnm pouvnm,
Dti zakldaj pory nejastji v mstech, kter jsou
snadno pstupn a kde se mohou pohybovat bez - vysvtlit dtem zsady bezpenho pouvn
dozoru dosplch osob. Krom domcnost se jedn pedmt v domcnosti jako jsou mikrovlnn trou-
nap. o oputn objekty nebo stohy slmy a lesy. ba, krb, plynov spork a dal,
- varovat dti ped kouenm nejenom ze zdravotn-

ho hlediska, ale tak z pohledu porn ochrany.
Odhozen zaplen cigareta nebo zpalka je
astm zdrojem vzniku poru,
- vysvtlit dtem zsady sprvnho chovn v mi-

modn situaci oznmen poru na tsovou
linku, oputn domcnosti atd.
Velkm nebezpem pi zaloen poru dtmi je

jejich ohroen na ivot. Nedovedou toti vas re-
agovat a pln rozpoznat vznikl nebezpe.
Faktor, kter vedou k zakldn por dtmi je

nkolik. U tch mench je to neschopnost pedsta-
vit si mon nebezpe pi he se sirkami, zapa-
lovai apod. U tto skupiny vznikaj pory nej-
astji jako nsledek touhy poznat nco novho
a neznmho.
S narstajcm vkem pichz touha po poznn

ink ohn, nemn asto i touha vidt zasahovat
hasie. Star dti zpsobuj pory pevn pi
snaze nauit se kouit, pi konstrukci jednoduchch
vbunin nebo pi zkoumn holavosti rznch
ltek.
PORN PREVENCE
JAK PEDCHZET
PORU PI KOUEN
Statisticky nejastj pinou por je ji tradi-
n nedbalost. Touto nedbalost se v souvislosti se
vznikem poru rozum mimo jin kouen nebo
manipulace s otevenm ohnm. Tato kapitola
Vm nabz nkolik rad, jak pedchzet poru
pi kouen.
DSLEDKY KOUEN
Krom faktu, e kouen je pinou mnoha onemoc-

nn (nap. rakovina plic, hrtanu, st, jcnu, moov-
ho mche, ledvin, infarkt myokardu a m vliv na
vznik nemoc obhov soustavy), je tak vznamnou
pinou mnostv por. Odhaduje se, e ron
na svt zahyne pi porech od hoc cigarety
asi 100 000 lid.
VZNIK PORU
V SOUVISLOSTI S KOUENM
Hlavnmi pinami vzniku por v souvislosti s kou-

enm cigaret jsou: KOUEN NA ERPAC
STANICI POHONNCH HMOT
Kouen na erpacch stanicch je psn zakzno.
ODHOZEN NEDOPALKU V LESE, Bezpenostn tabulka Zkaz kouen by mla bt
POP. DO SUCH TRVY na kad erpac stanici. Riziko poru je toti velmi
V lese je kouen zcela zakzno. Odhozen vysok. Pory na erpacch stanicch nejsou sice
nedopalek cigaret y by mohl zpsobit kody tak ast, o to jsou ale nebezpenj.
nejen na lesnm porostu, ale tak na ivotech
zvat, ijcch v lese, ivotech lid a samozej-
m na dalch materilnch hodnotch. Prv
v letnch mscch bv zven etnost por
lesa a trvy.
ODHOZEN NEDOPALKU DO
ODPADKOVHO KOE KOUEN V POSTELI, POP. V KESLE
Tak odhozen nedopalek v odpadkovm koi je
S NSLEDNM USNUTM
astou pinou poru. A pitom sta tak mlo,
takzvan tpnout cigaretu jet ped vhozenm Je znmo mnoho ppad, kdy kuk po zaplen
do odpadkovho koe, nebo pout popelnk. Je cigarety nsledn usnul, a pot ji bylo nalezeno
teba si uvdomit, e hasii, kte has hoc od- pouze jeho ohoel tlo. Svou roli v tchto ppadech
padkov ko, mohou pijet o pr minut pozdji nkdy sehrl tak alkohol. Ne vdy takov ppady
k zvanj situaci, kdy je budete potebovat mus konit smrt, popleninami to ale skon tm
prv Vy. vdy. Kouen v roce 2009 zpsobilo v domcnos-
PORN PREVENCE
tech v R 800 por, pi kterch zemelo 18 lid

a 69 bylo zranno.
KOUEN VE VBUNCH PROSTO-

RCH A PROSTORCH, VE KTERCH
JE MANIPULOVNO S HOLAVMI
LTKAMI
Kouen v tchto prostorech (sklady, sila, gare,
autoopravny, lakovny) je zakzno bezpenost-
nmi tabulkami. Tyto bezpenostn tabulky maj sv
opodstatnn a je nutn je striktn dodrovat.
- nekute v situaci, kdy Vm hroz usnut (v posteli,

v kesle)
- nedvejte svm dtem pleitost se dostat k Vaim

cigaretm a zpalkm nebo zapalovai.
Zvate pln ukonen kouen, zskte tm prmr-

n 8 a 16 let ivota navc, uette penze v du
tisc korun ron a snte riziko vzniku poru ve
ZSADY, KTER DODRUJTE PI sv domcnosti i v prod.
KOUEN
- nekute na mstech, kde je to bezpenostn tabul-

kou nebo pedpisy zakzno (v lese, v nebezpe-
nch prostorch),
- nekute v blzkosti holavch materil,
- nikdy neodhazujte hoc nedopalky,
- neodkldejte hoc cigarety na holav materily,
PORN PREVENCE
JAK PEDCHZET
PORM
OD ELEKTRICKCH
SPOTEBI
Elektrick pstroje jsou bnou, ale asto podce-
ovanou pinou por v domcnostech. V tto
kapitole se dozvte, jak bezpen pouvat elektrick
spotebie.
ELEKTRICK PSTROJ
PINA PORU
Bez elektrickch spotebi si dnen ivot ani neu-

mme pedstavit, ale jen mlokdo si uvdomuje, jak
mohou bt tyto pstroje nebezpen. Neopatrn
zachzen s elektrospotebii me ohrozit lidsk
ivot a zdrav.
Inicitorem poru me bt tepeln nebo elektrick

spotebi, elektrick, technick nebo technologick
zazen, nebo jeho soust. Bn v domcnosti 3. Spotebie pouvejte pouze k tm elm, pro
jsou to jak velk spotebie (lednice, praky, tele- kter jsou ureny a zpsobem uvedenm v je-
vizory...), tak i drobn vci jako jsou fny, kulmy, jich nvodu.
rychlovarn konvice, toustovae, domc pekrny
na chlb, ehliky, vysavae, brusky, vrtaky apod.
Por me zpsobit i vadn elektrick veden nebo
zapojen elektrickch zsuvek.
Nejastjm dvodem, kter me zpsobit

por je technick porucha na elektrickm p-
stroji nebo lidsk nedbalost pi zachzen
s elektrospotebii.
BEZPEN POUVN
ELEKTRICKCH PSTROJ
1. Elektrick spotebie kupujte pouze u odbornch

prodejc a vyhnte se zbo pochybnho pvo-
du bez zrunho listu a oznaen CE. 4. Nepetujte el. zsuvky (nkolik zapojench
pstroj pes rozdvojku me petit zsuvku
2. Kdy si pinesete dom nov elektrick pstroj, a zpsobit zkrat nebo i por).
je nezbytn si peliv pest nvod k obsluze,
kter je piloen. Pi prvnm sputn i nslednm 5. Spotebie nenechvejte pi provozu bez do-
uvn pstroje vdy postupujte pesn podle hledu (to plat zvlt pro ty, kter je nutn po
tohoto nvodu. ukonen provozu vypnout).
PORN PREVENCE
6. Elektrick spotebie by nemly pijt do styku 11. Mimodn i bn opravy a drbu elektroin-
s vlhkost a vodou, zejm. v mstech napojen do stalace a spotebi svte jen odborn rm.
st.
12. Zabezpete spotebie a elektroinstalace ped
7. Pi uvn pstroje prbn kontrolujte jeho lidmi se snenou schopnost rozeznat nebezpe
stav (nap. jestli nen proden elektrick kabel, (dtmi, mentln postienmi apod.), napklad
nepepaluj se soustky apod.). Pokud by se zaslepenm zsuvek i uzamenm vypna.
vm nco nezdlo v podku, neprodlen nechte
pstroj zkontrolovat odbornm servisem. V ppad vzniku poru elektrickho spotebie jej
nikdy nehaste vodou! Sprvn typ hasicho pstroje
8. Nebezpe poru znamenaj i siln zapren a postup haen naleznete v kapitole Jak hasic
pstroje, proto povrch i vnitek pstroj pravi- pstroj na co pout.
deln istte.
9. Pokud to vyaduje nvod k pstroji (sekaky, el.

kotel), provdjte u nj pravideln servisn pro-
hldky, kdy vm odbornk zaru sprvn a bez-
pen fungovn pstroje na dal obdob.
10. Pi bouce a dlouhodob neptomnosti v byt

odpojte spotebie vytaenm pvodn ry ze
zsuvky. Pstroje s reimem vypnn stand-by
(svtc dioda) doporuujeme vdy vypnat i tla-
tkovm vypnaem na pstroji (hroz mon
zkrat a por).
PORN PREVENCE
POR V DOMCNOSTI robce, kter mus bt pipojen k vrobku. V dnm

ppad neinstalujte topidla bez odborn pomoci.
VYTPN
Jednou z astch pin mrt pi porech je neopa-
trnost lid pi vytpn svch domov. Tato kapitola
Vm porad, jak bezpen vytpt.
VYTPN JAKO PINA

PORU
Jednou z pin vysokho potu mrt pi porech je

tak neopatrnost lid pi vytpn svch domov. Pi
provozu topidel lid ne vdy dodruj potebn bez-
penostn pravidla, mnohdy zanedbvaj drbu topidel
a kouovod. Jednotky porn ochrany tak bhem topn
sezny kad tden vyjdj k porm komn, stech,
zazen k topen nebo nevhodn uskladnnch topiv.
Mezi nejastj zvady v tto oblasti pat:
- nedodren bezpen vzdlenosti 1 m od tlesa

komnu, Vdy je teba dodrovat zsadu bezpen vzdle-
nosti topidla od dalch pedmt v mstnosti, staveb-
- neomtnut komn, spry v komn, nch konstrukc a podlahovch krytin. Podrobnosti
lze nalzt v ploze vyhlky . 23/2008 Sb. na
- nesprvn proveden prostup kouovodu hola- www.hzscr.cz/vyhlaska. Pokud nen mon bezpe-
vou stnou, n odstup dodret, muste zajistit alespo kvalitn
tepelnou izolaci. Jakkoliv holav ltky a pedmty,
- nedodren bezpen vzdlenosti od topidla. kter se mohou vzntit, (ba i obyejn hadr), skladuj-
te pokud mono co nejdle od topidel. V dnm
Podrobnosti k bezpenm vzdlenostem lze nalzt v ploze ppad neodkldejte na topn i ohevn plochy
vyhlky . 23/2008 Sb. na www.hzscr.cz/vyhlaska. jakkoliv holav pedmty. Pozor zejmna na bar-
vy nebo laky!
Od 1.1. 2011 nabylo innosti nazen vldy
. 91/2010 Sb., o podmnkch porn bezpenosti pi Topn tleso na pevn paliva zabezpete ochran-
provozu komn, kouovod a spotebi paliv, kde je nou (neholavou) podlokou pod topidlem, kter
napklad stanoveno, jak asto a km se provn itn znemon vzncen podlahy tvoen holavmi ma-
spalinovch cest, ppadn kontrola nebo vbr pev- terily a zabrn tak havm uhlkm vypadlm
nch (tuhch) zneiujcch st a kondenzt. z kamen zaplit okoln pedmty. Ochrann pod-
loka by u vech spotebi na pevn paliva mla
Nov postaven komny mus bt dle normy SN pesahovat pdorys spotebie nejmn o 30 cm
73 4201, oznaeny identikanm ttkem. ped pikldacm a popelnkovm otvorem a 30 cm
na bonch stranch, v ppad tepelnho spote-
bie k vaen se jedn o 60krt 30 cm. U krbu jsou
ZKLADN BEZPENOSTN zsady jet psnj (izolan podloka o 80 a 40
ZSADY PI VYTPN centimetr).
Zvenou pozornost je teba vnovat sprvn insta- Pokud mte plynov vytpn, dodrujte lhty re-
laci a drb topidel. Vdy se ite nvodem v- viz plynovch spotebi (zpravidla 1 krt za 3
PORN PREVENCE
kotle, kamen, kouovodu nebo komna, m roste

tak nebezpe vzniku poru.
Dvejte si pozor i na spalovn vlhkho deva, ko-

mn se pitom zan vtm mnostvm saz a tm
se zvyuje i riziko poru. Kles jeho vhevnost,
odpaen voda navc negativn psob na tepelnou
techniku a proces spalovn.
Kamna na pevn paliva nesmte nikdy zapalovat po-

moc vysoce holavch kapalin (nap. benznu), vdy
hroz vzncen holavch par a vn zrann.
V ppad topidel na pevn paliva dvejte bedliv

pozor na hav popel. Nechte jej zcela vychladnout
a pak ulote do neholavch ndob (nap. kovu),
kter jsou neporuen, uzavrateln a umstn
v bezpen vzdlenosti od holavch ltek a sta-
vebnch konstrukc z holavch hmot. Vyvarujte se
ukldn havho popela do plastovch popelnic,
ty se toti pak mohou rem zdeformovat. Kvli
patnmu uloen popela kadoron dochz k po-
rm nejen popelnic a kontejner, ale i obytnch
a hospodskch budov.
roky) a pravideln kontrolujte, zda sprvn funguj.

Nebezpe hroz zejmna u otevench spotebi,
kde pi samovolnm uvolovn plynu me dojt
k otrav. Uivatel plynovho kotle mus minimln
jednou ron zajistit kontrolu celho spalovacho
procesu, istotou hok ponaje a funkc pojistko-
vho ventilu i termostatu kone.
Topidla potebuj pro svou sprvnou funkci dostate-

n pvod vzduchu. U nkterch druh topidel (nap.
u karmy) hroz v ppad nedostatenho odvtrn
otrava oxidem uhelnatm.
Kad topidlo a komn je konstruovno na urit

druh paliva a jeho pouvn je nutn dodrovat.
Pokud pejdete z jednoho druhu paliva na druh
(nap. z plynovho vytpn na topen devem),
vdy si nechte u odbornk zkontrolovat, zda je v
komn pro tuto zmnu vhodn.
Pro topen nepouvejte nic, co do kamen nepat -

nap. biologick i jin odpad (slma, umlohmotn
lahve apod.). M to nejen nezanedbateln ekolo-
gick dsledky, ale zvyuje se i riziko pokozen
PORN PREVENCE
Nesm se vak zapomnat ani na k tepelnm spote- na me mt zanedbn neblah nsledky. patn
bim pipojen komny (zpravidla svisl konstrukce (netsn) zastn kouovodu do komnovho tlesa
s jednm nebo vce otvory, kter slou k odvodu me dky nekontrolovatelnmu uvolovn zplodin
koue z tepelnch spotebi) a kouovody (roura zpsobit vn pokozen zdrav. Neudrovan ko-
spojujc kamna se spalivovou cestou, respektive mn rovn zvyuje riziko vbuchu kamen.
komnem).
Pamatujte, e sebemen neistota v komn me
Komny a kouovody s pipojenmi tepelnmi spo- zpsobit velk nepjemnosti, a ji dlouhodob
tebii se mus udrovat v dnm stavebn tech- hnut a nsledn oteven por nebo otravu lid
nickm stavu. Konkrtn to znamen napklad jedovatm oxidem uhelnatm. Pravideln vymetn
udrovn celistvosti a neprodynosti komnovho saz v komn a vybrn odpadu by mlo bt proto
plt, i star komn by ml bt dn vysprovn samozejmost, stejn jako kontrola jeho technickho
a pokud mono omtnut. Pory asto vznikaj na- stavu. Pro jet pijateln zajitn bezpenosti byste
pklad hnutm trm zazdnch v komn (obvykl mli provst itn a kontroly komn a topidel ales-
zejmna u starch staveb). po ped zatkem topn sezny a po jejm skone-
n. Pry jsou ty doby, kdy komink obchzel dm od
Kouovod vedouc z topidla do komnovho tlesa domu a sm si hldal svj rajn. Dnes dn itn
mus bt sprvn izolovn. a kontrolu komn si prostednictvm kominick rmy
mus zajistit majitel objekt sami.
Dbejte na dn zastn kouovodu do komna,
dodrujte nvody a technick podmnky stanoven Akoliv itn vlastnch komn lze teoreticky prov-
vrobcem tepelnch spotebi. I v ppad kom- dt svpomoc, lep je se spolehnout na odbornky
- kominky. Ti by mli provst revizi komnu i v p-
pad, e se chystte ke komnu pipojit jakkoliv
spotebi, nebo hodlte zmnit druh paliva. O pro-
veden itn vyd komink doklad.
K poru me dojt i od nedostaten zajitnch

i netsnch komnovch dvek, z nich pak mo-
hou vyltat jiskry i hav materily. Vybrac dv-
ka u paty komnu by nemla bt nikdy umstna
v obytnch mstnostech, pevn uzavena mus bt
i vymetac dvka na pd.
Pouvn komn, u nich byly zjitny zvady, je

zakzno.
Zsada bezpen vzdlenosti plat tak pro kom-

nov tleso, holav ltky by od nj mly bt v pd-
nch prostorch vzdleny nejmn 1 metr - riziko
zvyuj zejmna textil a seno. Do komnovho zdiva
nesm zasahovat ani k nmu tsn pilhat dn
holav stavebn prvky (jako konstrukce krovu, stro-
pu, obloen apod.). Za nezvadn stav komn
nese odpovdnost sprvce nebo majitel objektu,
ne komink.
Pamatujte, e zkontrolovan a dobe vyitn a se-

zen tepeln spotebi pin nejen spolehlivj-
provoz a poadovan vkon, ale i vznamnou
sporu paliva.
PORN PREVENCE
JAK HASIC Sprvn volba hasicho pstroje je podmnna dru-

hem holav ltky ty se dl do tzv. td poru:
PSTROJ NA CO POUT
A: hoen pevnch ltek hocch plamenem nebo
Nedejte ohni anci zniit V majetek a zastavte ho hnutm
hned na zatku! Tato kapitola Vm nabdne nkolik
informac o hasicch pstrojch, jak zvolit sprvn B: hoen kapalnch ltek a ltek, kter do kapal-
typ a jak s nm sprvn zachzet. nho skupenstv pechzej
C: hoen plynnch ltek hocch plamenem
D: hoen lehkch alkalickch kov
JAKM HASICM PSTROJEM

CO HASIT
PNOV HP
nesm se
vhodn nevhodn
pout!
Pevn holav Holav kapa- Elektrick

ltky liny msc se zazen pod
s vodou proudem
Benzn, nafta, Holav plyny Lehk
minerln a holav
oleje a tuky alkalick kovy
K EMU SLOU HASIC

PSTROJE
Hasic pstroj je uren k haen zanajcho po-

ru, tj. pro prvotn protiporn zsah. Obsahuje
urit druh hasiva a je opaten zazenm, kterm
se pstroj uvd do innosti. Hasic pstroje dlme
na penosn, pojzdn a pvsn.
JAK ROZLIUJEME TYPY

HASICCH PSTROJ
Hasic pstroje dlme dle typu npln na:
- pnov,
- vodn,
- prkov,
- snhov,
- halotronov.
PORN PREVENCE
VODN HP SNHOV HP (CO2)
nesm se nesm se
vhodn nevhodn vhodn nevhodn
pout! pout!
Papr, devo Benzn, nafta, Elektrick Elektrick Pevn holav Lehk a ho-
a dal pevn lh, edidlo zazen pod zazen pod ltky typu de- lav alkalick
holav ltky proudem proudem va, textil, uhl kovy
Alkoholy Holav plyny Lehk a ho- Holav plyny Holav prach

lav alkalick Holav Sypk ltky
kovy kapaliny
Jemn
Cenn materi- Ltky prudce
mechanika
ly (archivy) reagujc s
a elektronick
vodou (nap.
zazen
kyseliny)
Rostlinn a
POZOR! Pi potsnn pokoky CO2 hroz nebezpe
ivoin tuky
vzniku omrzlin!
a oleje
PRKOV HP HALOTRONOV HP
D se pout pro haen vech materil s vjimkou
nesm se pevnch hnoucch ltek.
vhodn nevhodn
pout!
Je vhodn k haen:
Elektrick Devo, uhl, Lehk a ho- - automobil,
zazen pod textil lav alkalick - jemn mechaniky a elektroniky, pota,
proudem kovy - elektrickch zazen pod proudem,
Holav plyny - archiv a cennch materil.
POZOR! Nepouvejte v uzavench prostorech bez

vtrn hroz pokozen Vaeho zdrav!
Benzn, nafta,
oleje Do Va domcnosti doporuujeme pout prkov
hasic pstroj ABC (tento je univerzln - d se pout na
pevn ltky, kapaliny, plyny, elektinu apod., nevho-
dou je vak jeho nsledn odstraovn). Nejvhodnj
Pevn hasivo na haen pevnch ltek je voda, avak hasic
materily pstroj s touto npln nesmte pout na elektinu!
Potae, tele-
vizory a dal JAK SPRVN UMSTIT
elektronika A POUVAT HASIC PSTROJE
- HP se umsuj tak, aby byly snadno viditeln a vol-

n pstupn.
- V nepehlednch, pp. ve skrytch prostorech se

k oznaen umstn HP pouije i pslun porn
znaka umstn na viditelnm mst.
PORN PREVENCE
- HP se umsuj v mstech, kde je nejvy pravd-

podobnost vzniku poru.
- Penosn HP se umsuj na stnu tak, aby rukoje

HP byla nejve 1,5 m nad zem.
- HP umstn na podlaze mus bt zajitny proti

pdu.
- V dopravnch prostedcch se HP umsuj tak, aby

neohrozily bezpenost osob.
NCO MLO Z NAICH

PRVNCH PEDPIS
Na zklad vyhlky 23/2008 Sb., o technickch

podmnkch porn ochrany staveb, mus bt pro-
story ve vech novch objektech sloucch k bydlen
(rodinn domy, stavby bytovch dom, ubytovac
zazen a dle gare) od 1. 7. 2008 vybaveny
penosnmi hasicmi pstroji s hasic schopnost min.
34A (tzn., e tento HP je peduren k haen pevnch
Sprvn pouit HP je gracky znzornno na ka- holavch ltek a pi zkouce svm hasicm inkem
dm hasicm pstroji a doplnno krtkm popiskem. uhas por devn hranice uritho rozmru). Tento
Ped jeho pouitm si jej pozorn pette. poadavek se netk staveb realizovanch ped in-
nost tto vyhlky, avak doporuujeme podit si
hasic pstroje i do Va domcnosti!
PAMATUJTE!
Hasebn zsah provdjte vdy po smru vtru a ho-

c plochu haste od kraje. Hasic pstroj lze pout
opakovan, proto po kadm (i sebekratm) pouit
hasicho pstroje zajistte jeho optovn naplnn.
V ppad vzniku dalho poru se tak vyhnete
komplikacm souvisejcm s nedostatkem hasiva.
Kontrola HP se provd po kadm jeho pouit

nebo pi mechanickm pokozen, jinak zpravidla
1x ron odbornou rmou.
PORN PREVENCE
PRO MT
DOMA HLSIE PORU
Hlsi poru spolehliv zachrnce Vaich ivot
i Vaeho majetku. V tto kapitole se dozvte nkolik
informac o tomto pstroji a tak dvody, pro si jej
podit dom a jak a kde jej nainstalovat.
CO JE HLSI PORU?
Existuj hlsie poru, kter se pouvaj v rmci

elektrick porn signalizace (EPS). Jejich vyuit je
zejmna ve vrobnch a kancelskch prostorech, JAK VLASTN HLSIE
obchodnch domech apod. Hlsie jsou pipojeny FUNGUJ?
na specializovanou stednu, kter pijm signly
a pedv poplachov signl dl. Instalovan autonomn hlsi poru (dle jen AHP)
reaguje nap. na vskyt koue sputnm akustickho
poplanho signlu. Je napjen bateri, jej ivot-
nost je v prmru jeden rok (nkter a 10 let). Je
mon propojen vcero hlsi s tm, e v ppad
vstran reakce jednoho hlsie, jsou zapnuty i hl-
sie ostatn (nap. idlo reagujc na kou v gari
spust idlo u Vs v lonici). O podrobnostech Vs
bude informovat prodejce. Nkup hlsie drazn
doporuujeme realizovat u specializovanho pro-
dejce, vrobek mus odpovdat platnm normm
a mt oznaen CE.
NEJVHODNJ MSTA PRO

JEJICH UMSTN
Instalace AHP je rychl a jednoduch, take to

zvldne prakticky kad. Sta k tomu hmodinky
a bn nad. Pi jejich instalaci postupujte vdy
podle nvodu vrobce.
Vhodn umstn:
- v idelnm ppad ve vech obytnch mstnostech

bytu / domu + gari,
- v ppad monte jednoho hlsie v byt vdy

Dle existuj autonomn hlsie poru (koue). v centrln sti bytu, nap. chodb (kam st jed-
Jedn se o jednoduch pstroje, kter vas detekuj notliv mstnosti),
vznikajc por a vyvolaj poplach. Tyto hlsie jsou
ureny pro instalaci ve Vaich domcnostech. Nen - v mstnosti vdy doprosted stropu (dle doporuen
nutn pipojen na stednu. O tomto typu hlsi min. ve vzdlenosti 60 cm od stny a ve vce
Vs chceme podrobnji informovat. max. 6 m od podlahy),
PORN PREVENCE
5. napjen bateri (vhodn i pro prostory bez

elektrick st),
6. monost propojen vcero hlsi,

- v bytovch domech, ubytovnch apod. i ve spo-
lench prostorech kadho podla domu, 7. jednoduch a rychl instalace,
- v mstech s pedpokldanm vznikem poru 8. dostupn poizovac cena (cca od 200 K),
(gare, dlny).
9. monost vbru typu hlsie dle Va poteby,
Nevhodn umstn:
10. monost jednodue svpomoc provst kontrolu
- pran a vlhk prostory (kuchyn, koupelny) funknosti.
- blzkost ventiltor, tepelnch zdroj, svtidel nebo

jinch zdroj tepla NCO MLO Z NAICH
PRVNCH PEDPIS
- vrcholy pdnch prostor stech tvaru A
Na zklad vyhlky 23/2008 Sb., o technickch
- prostory s vysokou koncentrac cigaretovho podmnkch porn ochrany staveb, mus bt do-
koue, vpar barev, rozpoutdel a vfukovch mcnosti ve vech novch objektech (rodinn domy,
plyn byty v bytovch domech, ubytovny, zdravotnick za-
zen) od 1. 7. 2008 vybaveny autonomnmi hlsii
Pozor na piplen jdla pi vaen mn kvalitn poru (min. 1 kus hlsie) a navc rodinn domy
hlsie reaguj i na tyto zplodiny!!! penosnmi hasicmi pstroji (min. 1 kus hasicho
pstroje s hasic schopnost nejmn 34A). Tento
poadavek se netk staveb realizovanch ped
DESATERO DVOD, PRO SI innost tto vyhlky, avak doporuujeme insta-
HLSI PODIT laci hlsi i ve Vaich domcnostech!
1. vasn detekce vznikajcho poru, Pamatujte: Je lep, kdy Vs bud hlsi, ne-li
hasi.
2. upozornn pomoc zabudovan sirny,
V ppad, e si poizujete hlsi do starho domu
3. monost uhaen poru v jeho zrodku, nebo bytu, doporuujeme souasn i pozen pe-
nosnho hasicho pstroje. Vce o sprvnm vbru
4. monost vasn zchrany Vaeho ivota a umstn hasicho pstroje naleznete v kapitole
a majetku, Jak hasic pstroj na co pout.
PORN PREVENCE
CO BYSTE MLI VDT Nechrnn nikov cesta - je kad trvale vol-

n komunikan prostor smujc k v chodu
O NIKOVCH na voln prostranstv nebo do chrnn nikov
cesty. Nechrnn nikov cesty nemus bt od
VCHODECH ostatnch prostor v objektu oddleny stavebnmi
konstrukcemi.
Pi poru je nezbytn rychle opustit hoc objekt.
K tomuto elu slou nikov cesty a vchody, jak Chrnn nikov cesta - je trvale voln komunika-
je ale rychle najt? Tato kapitola Vm porad, jak n prostor vedouc k vchodu na voln prostranstv
poznat nikovou cestu a jak m mt zkladn pa- a tvoc samostatn porn sek, chrnn proti
rametry pro bezpen oputn objektu. poru porn dlcmi konstrukcemi. Za chrn-
nou nikovou cestu povaujeme tak komunikace
(pavlae, schodit), pokud jsou od vnitnch pro-
CO JE NIKOV CESTA stor protiporn oddleny obvodovmi stnami
z neholavch hmot.
nikov cesta je komunikace, kter umouje bez-
penou evakuaci osob ze stavby nebo z jej sti
ohroen porem na voln prostranstv, kde ne- JAK M VYPADAT NIKOV
mohou bt ohroeny. CESTA
nikov cesty a vchody mus svm potem, polohou, Na nikov cest mus bt zeteln oznaeny nikov
kapacitou, technickm vybavenm a konstruknm vchody, evakuan vtahy a smry niku osob, (toto
provedenm odpovdat normovm hodnotm a tm oznaen nemus bt provedeno v objektech s vcho-
vytvet pedpoklady k bezpenmu niku osob. dy do volnho prostoru, kter jsou zeteln viditeln
a dostupn z kadho msta). Bezpenostn znaen
Za nikovou cestu lze tak povaovat: se umsuje pedevm tam, kde se mn smr niku,
kde dochz ke ken komunikac a pi jakkoli
- rampy; zmn vkov rovn. Dvee na nikovch cestch
mus bt opateny odblokovacm zmkem.
- eskaltory;
- evakuan vtahy, kter slou pedevm k eva-

kuaci osob s omezenou nebo dnou schopnost
pohybu a osob z vkovch objekt.
nikov cesty mus mt zajitno dostaten osvt-

ZKLADN DRUHY len. Chrnn nikov cesty, sten chrnn
NIKOVCH CEST nikov cesty (pokud nahrazuj chrnnou nikovou
cestu), cesty slouc k evakuaci osob se snenou
Podle stupn ochrany, kterou nikov cesty posky- schopnost pohybu a orientace a osob neschopnch
tuj unikajcm osobm, rozliuj se nikov cesty samostatnho pohybu mus bt vybaveny nouzovm
nechrnn a chrnn. osvtlenm.
PORN PREVENCE
Nejmen ka nechrnn nikov cesty je 550 mm

a nejmen ka chrnn a sten chrnn
nikov cesty je 825 mm se kou dve alespo
800 mm.
Chrnn nikov cesty a vechny jejich sousti

nesm bt vyuvny zpsobem zvyujcm porn
riziko.
Ve stavbch s vce ne temi nadzemnmi podlami,

ve kterch se trvale nebo pravideln vyskytuje vce
ne 10 osob s omezenou schopnost pohybu a ori-
entace nebo osob neschopnch samostatnho pohy-
bu, mus bt zzeny evakuan vtahy. V ostatnch
budovch se evakuan vtahy zizuj v zvislosti na
normovch hodnotch. Funkce evakuanho vtahu
mus bt zajitna dodvkou elektrick energie ze
dvou na sob nezvislch zdroj.
Mus bt trvale voln prchodn komunikan pro-

story (chodby, schodit apod.), kter jsou soust
nikovch cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohro-
ena evakuace nebo zchrann prce.
Jak pesn postupovat pi rychlm oputn ohro-

ench prostor naleznete v kapitole Jak sprvn
postupovat pi oputn domcnosti / objektu pi
evakuaci.
PORN PREVENCE
JAK MTE POVINNOSTI Pracovn povinnost: povinnost fyzick osoby vykon-

vat po nezbytn nutnou dobu urenou prci, kter
VI HASIM je nutn pro een krizov situace a kterou je tato
osoba povinna konat v mst urenm orgnem kri-
Neznalost zkona neomlouv. Jako oban mte zovho zen.
vi hasim urit povinnosti. Tato kapitola Vs
s Vaimi povinnostmi seznm. Pracovn vpomoc: povinnost fyzickch osob vy-
konvat jednorzov a mimodn koly nezbytn
pro een krizov situace, kter jsou povinny konat
ZKLADN POJMY v mst urenm orgnem krizovho zen.
Mimodn udlost: kodliv psoben sil a jev

vyvolanch innost lovka, prodnmi vlivy a taky ZKON O PORN OCHRAN
havrie, kter ohrouj ivot, zdrav, majetek nebo (133/1985 SB.)
ivotn prosted a vyaduj proveden zchrannch
a likvidanch prac (dle jen ZaLP). Dle tohoto zkona jste povinni:
- ponat si tak, aby nedochzelo ke vzniku po-

ru, zejmna pi pouvn tepelnch, elektric-
kch, plynovch a jinch spotebi a komn,
pi skladovn a pouvn holavch nebo po-
rn nebezpench ltek, manipulaci s nimi
nebo s otevenm ohnm i jinm zdrojem
zaplen,
- zajistit pstup k rozvodnm zazenm elektrick

energie a k uzvrm plynu, vody a topen,
- plnit pkazy a dodrovat zkazy tkajc se po-

rn ochrany na oznaench mstech,
- obstarat porn bezpenostn zazen a vcn

prostedky porn ochrany v rozsahu stanove-
Zchrann prce: innost k odvrcen nebo omezen nm zkonem,
bezprostednho psoben rizik vzniklch mimod-
nou udlost, zejmna ve vztahu k ohroen ivota, - zajistit pstup k porn bezpenostnm zazenm
zdrav, majetku nebo ivotnho prosted, a vedouc a vcnm prostedkm porn ochrany za e-
k peruen jejich pin. lem jejich vasnho pouit a dle udrovat tato
zazen a vcn prostedky v provozuschopnm
Likvidan prce: innosti k odstrann nsledk zp- stavu; uveden povinnosti se vztahuj na osoby,
sobench mimodnou udlost. kter maj uveden zazen a vcn prostedky
ve vlastnictv i uvn,
Osobn pomoc: innost nebo sluba pi provdn
ZaLP a pi cvien na vzvu velitele zsahu, hejtma- - vytvet v prostorch ve svm vlastnictv nebo
na nebo starosty obce. Osobn pomoc se rozum uvn podmnky pro rychl zdoln poru a pro
tak pomoc poskytnut dobrovoln. zchrann prce,
Vcn pomoc: poskytnut vcnch prostedk pi pro- - umonit orgnu sttnho pornho dozoru pro-
vdn ZaLP a pi cvien na vzvu velitele zsahu, veden potebnch kon pi zjiovn piny
hejtmana nebo starosty obce. Vcnou pomoc se vzniku poru a v odvodnnch ppadech mu
rozum tak pomoc poskytnut dobrovoln. bezplatn poskytnout vrobky nebo vzorky
PORN PREVENCE
k proveden porn technick expertizy ke zji-

tn piny vzniku poru,
- oznamovat bez odkladu kad por (linka

150),
- pokozovat, zneuvat nebo jinm zpsobem zne-

moovat pouit hasicch pstroj nebo jinch
vcnch prostedk porn ochrany a porn
bezpenostnch zazen,
- omezit nebo znemonit pouit oznaench n-

stupnch ploch pro porn techniku,
- dodrovat podmnky nebo nvody vztahujc se - pouvat barevn oznaen vozidel, lod a letadel
k porn bezpenosti vrobk nebo innost, jednotek porn ochrany,
- provst nutn opaten pro zchranu ohroench - provdt vypalovn porost.

osob,
- uhasit por, jestlie je to mon, nebo provst ZKON O INTEGROVANM

nutn opaten k zamezen jeho en, ZCHRANNM SYSTMU
(239/2000 SB.)
- poskytnout osobn pomoc jednotce porn ochra-
ny na vzvu velitele zsahu, velitele jednotky po-
rn ochrany nebo obce. Z tohoto zkona pro Vs plynou nsledujc
povinnosti:
Co nesmte:
- strpt omezen vyplvajc z opaten stanovench
- vdom bezdvodn pivolat jednotku porn pi mimodn udlosti a omezen nazen veli-
ochrany nebo zneut linku tsovho voln, telem zsahu pi provdn ZaLP,
- provdt prce, kter mohou vst ke vzniku po- - poskytnout na vzvu starosty obce nebo velitele
ru, v rozporu s pedpisy o porn bezpenosti, zsahu osobn nebo vcnou pomoc,
PORN PREVENCE
- pokud jste vlastnkem, uivatelem nebo sprvcem Od osobn pomoci jsou dle osvobozeny:
nemovitosti, jste, pokud je to nutn k provdn
ZaLP, povinni strpt vstup osob, kter tyto prce - osoby ve vku do 18 let a od 62 let,
vykonvaj na V pozemek nebo do objektu, str-
pt pouit nezbytn techniky, proveden ternnch - osoby zdravotn nezpsobil k vkonu poado-
prav, budovn ochrannch staveb, vyklizen po- vanch innost,
zemku a odstrann staveb, jejich st, zazen
a porost, - pln invalidn osoby,
- poskytnout veliteli zsahu informace o skutenos- - poslanci a sentoi Parlamentu R a lenov

tech, kter by mohly ohrozit ivoty nebo zdra- vldy.
v osob, kter provdj zsah nebo ostatnho
obyvatelstva (zejmna informace o vbuninch, Pokud byste vystavili vnmu ohroen sebe nebo
nebezpench chemickch ltkch, zdrojch io- sv blzk anebo pokud Vm v tom brn dleit
nizujcho zazen, dravch i nebezpench okolnosti, kter by zjevn zpsobily zvanj n-
zvat), sledky, jste od tto povinnosti tak osvobozeni.
- strpt umstn zazen systmu varovn a vy- Samozejm mete poskytnout dobrovolnou pomoc
rozumn (sirny apod.) na nemovitostech, kter (avak vdy s vdomm velitele zsahu, hejtmana
mte ve svm vlastnictv a umonit k nim pstup nebo starosty obce).
HZS kraje nebo jm zmocnnch osobm za e-
lem pouvn, kontroly, drby a oprav. Pokud nesplnte povinnosti, kter Vm ukld ten-
to zkon, me Vm bt uloena pokuta ve vi
20 000 K.
ZKON O KRIZOVM ZEN

(240/2000 SB.)
V dob krizovho stavu jste povinni:
- uposlechnout vzvy oprvnnch orgn krizo-

vho zen k zaevidovn na stanovenm mst
z dvodu uloen pracovn povinnosti nebo pra-
covn vpomoci,
- hlsit pechodnou zmnu svho pobytu v obci,

v jejm sprvnm obvodu budete pobvat, pokud
Vm tato povinnost vyplyne z krizovch opaten
nazench orgnem krizovho zen,
- strpt omezen vyplvajc z krizovch opaten

stanovench v dob krizovho stavu,
- vykonvat uloenou pracovn povinnost nebo

pracovn vpomoc,
- poskytnout poadovan vcn prostedky.

Osobn nebo vcnou pomoc nemus poskytnout
osoby, kter povaj vsady a imunity dle mezi- Plnn tchto povinnost mete odmtnout, pokud
nrodnho prva. byste jejich plnnm ohrozili ivot nebo zdrav vlastn
PORN PREVENCE
covn vpomoc ostatnm cizincm lze uloit, pokud

mezinrodn smlouva schvlen Parlamentem esk
republiky a vyhlen ve Sbrce zkon nebo ve
Sbrce mezinrodnch smluv nestanov jinak.
Od pracovn povinnosti a pracovn vpomoci jsou

dle osvobozeny:
- osoby ve vku do 18 let a od 62 let,
- osoby zdravotn nezpsobil k vkonu poado-

vanch druh prce,
nebo jinch osob anebo pokud jsou povinnosti Vm - pln invalidn osoby,
ukldan v rozporu se zkonem.
- poslanci a sentoi Parlamentu esk republiky,
Obsah, rozsah a msto prac v rmci pracovn po-
vinnosti v dob nouzovho stavu a stavu ohroen - lenov vldy,
sttu Vm stanov hejtman pracovnm pkazem (ten
obsahuje: jmno, poppad jmna, pjmen, datum - osoby, kter by tm vystavily vnmu ohroen
narozen a bydlit, den a msto nstupu pracovn sebe nebo osoby blzk,
povinnosti, druh prce, pedpokldanou dlku pl-
nn povinnosti, pouen a oznaen orgnu, kter - eny a osaml mui peujc o dt do 15 let
pracovn pkaz vydal). vku,
Pracovn vpomoc v dob krizovho stavu Vm ukl- - thotn eny,

d hejtman nebo obec, kter Vm po ukonen tto
povinnosti vydaj potvrzen (to obsahuje: jmno, - eny do konce tetho msce po porodu, jestli-
poppad jmna, pjmen, datum narozen a byd- e se dt narodilo mrtv, zemelo anebo ena
lit, den zahjen a ukonen pracovn vpomoci, o nj nepeuje.
poet odpracovanch hodin, druh a msto prce,
pouen o nhrad a oznaen orgnu, kter po- Orgn krizovho zen me osvobodit od pracovn
tvrzen vydal). povinnosti a pracovn vpomoci tak osoby, kterm
by v tom brnila dleit okolnost, jej opominut
V ppad, e nejste schopen ze zdravotnch d- by mohlo vst k ohroen ivota, zdrav nebo ma-
vod uloenou pracovn povinnost nebo pracovn jetku. Zvanost dleit okolnosti posuzuje orgn
vpomoc konat, dolote tuto skutenost lkaskm krizovho zen.
posudkem, kter vystav zdravotnick zazen ur-
en orgnem, kter vydal pracovn pkaz nebo enm lze uloit pouze takovou pracovn povinnost
uloil pracovn vpomoc. Toto zdravotnick zazen nebo pracovn vpomoc, kter nen v rozporu se
je povinno Vm pednostn provst lkaskou pro- zvltnm prvnm pedpisem.
hldku a posoudit Vai zdravotn zpsobilost k ped-
pokldan prci. hrada nklad vynaloench na Osoby osvobozen od pracovn povinnosti a pra-
proveden prohldky bude vytovna k ti orgnu, covn vpomoci mohou poskytnout dobrovolnou
kter vydal pracovn pkaz nebo uloil pracovn pomoc.
vpomoc.
Za nesplnn povinnost, kter plynou z tohoto
Od povinnosti poskytnout vcn prostedky, vykonat zkona Vm me bt uloena pokuta do ve
pracovn povinnost nebo pracovn vpomoc jsou 20 000 K, pokud vak porute povinnost v dob
osvobozeni ti, kte povaj vsady a imunity podle krizovho stavu, me Vm bt uloena pokuta a
mezinrodnho prva. Pracovn povinnost nebo pra- 50 000 K.
BEZPENOST OBANA
JAK VYBAVIT A BEZPEN Mjte ve Vaem vozidle tak formul o zznamu do-
pravn nehody (vzor ke staen na www.mdcr.cz).
POUVAT AUTOMOBIL
Pesn znn toho, co byste mli mt ve Vaem vo-
Statistiky hasi neustle poukazuj na velk poet zidle v. vjimek, naleznete v poslednm znn vy-
dopravnch nehod a tak por vozidel. Dalm hlky . 341/2002 Sb., o schvalovn technick
velkm problmem je tak znemonn volnho pr- zpsobilosti a o technickch podmnkch provozu
jezdu vozidel s prvem pednostn jzdy k zchran vozidel na pozemnch komunikacch.
lidskch ivot. Tato kapitola Vm nabdne nkolik
rad, jak pedejt dopravn nehod, poru vozidla, I kdy nen soust povinn vbavy hasic pstroj
co dlat, kdy k tomu dojde, jak se sprvn chovat (prkov nebo halotronov), i hasic sprej, dopo-
na cestch, a dal uiten informace. ruujeme jm Vae vozidlo takt vybavit. Veker
informace o typech hasicch pstroj a jejich pou-
it naleznete v kapitole Jak hasic pstroj na co
CO BY NEMLO VE VAEM pout.
VOZIDLE CHYBT
Hasic spreje se vyznauj snadnou manipulac,
V poslednch letech dolo k nkolika zmnm v ob- vhodnou cenou a spolehlivost. Dal vhodou je
lasti povinn vbavy vozidel. Co by tedy nemlo to, e jm mete hasit v jakkoliv poloze (i dnem
ve Vaem vozidle chybt: vzhru). Hasic sprej zstv funkn i po nkolika-
nsobnm pouit. Jeho nevhodou vak je to, e pi
- lkrnika s pslunm obsahem (od 1.1.2011 nich teplotch dochz k jeho zamrznut a tak
zmna ve vybaven lkrniky!) a informan letk to, e pi rozshlejm poru v dnm ppad
s pokyny o sprvn proveden prvn pomoci, nesta k plnmu uhaen.
- vstran trojhelnk, Je tedy na Vaem zven, kterm prostedkem V

automobil vybavte.
- nhradn kolo (vjimky u nkterch novch typ
voz!), Umstn hasicho pstroje ve vozidle:
- nhradn elektrick pojistky, Hasic pstroj umstte tak, aby neohrozil bezpe-
nost pepravovanch osob (nap. upevnn v zava-
- sada nhradnch rovek, zadlovm prostoru), hasic sprej nejlpe v dosahu
idie (nap. pihrdka ped spolujezdcem apod.).
- prun zvedk, Dbejte na to, abyste mli k tmto prostedkm snad-
n pstup!
- kl na matice kol,
- reexn vesta.
BEZPENOST OBANA
Hasic pstroj ve vozidle je dleit nejen pro z- Pi haen poru dodrujte nkolik zsad:
chranu Vaeho hocho vozu, ale hlavn pro pomoc
ostatnm astnkm silninho provozu. m vce - k hocmu vozu pistupujte ze smru po vtru,
hasicch pstroj se sejde u poru, tm innj
bude zsah. - dodrujte bezpenou vzdlenost, chrate se ped
rem,
JAK PEDEJT PORU VAEHO - dbejte na to, aby se k poru dostalo co nejm-
VOZIDLA n kyslku (neotvrejte kapotu motoru a vce ne
jedny dvee auta),
- udrujte Vae vozidlo v dobrm technickm stavu
(pravideln kontrola, dkladn drba), - na samotn haen bute pipraveni, po aktivaci
hasicho pstroje se jeho obsah vyprzdn bhem
- vt opravy (zvl. tkajc se palivovho sys- nkolika destek sekund,
tmu) ponechvejte autorizovanm servism
a opravnm, - por motoru haste ze spodu od podvozku, nedo-
tkejte se hork kapoty (nezvedejte ji).
- bute obezetn pi manipulaci s otevenm oh-
nm uvnit vozidla a pi peprav holavch ltek,
nikdy nemanipulujte s ohnm v blzkosti oteven
ndre a motorovho prostoru vozidla,
- v zimnch mscch, kdy jsou teploty hluboko pod

nulou, nepouvejte k rozmrazovn vozidla ote-
ven ohe,
- v letnch mscch, kdy jsou naopak teploty vyso-

k, nenechvejte ve vozidle (zejmna na palubn
desce) zapalova, spreje a jin tlakov ndoby
(me dojt ke vzncen nebo vbuchu),
- mjte Vae vozidlo vybaven hasicm pstrojem nebo

hasicm sprejem (u zanajcho poru je to jedin
zpsob, jak zabrnit velkm kodm na aut).
CO DLAT V PPAD PORU

VOZIDLA HASII JEDOUC K ZSAHU
- hoc vozidlo ihned odstavte na bezpenm Vozidla s prvem pednostn jzdy (hasii, policie,
mst, zchrann sluba a dal vozidla, kter vyjmeno-
vv silnin zkon) uvaj pi plnn svch kol
- zajistte, aby se vechny osoby dostaly vas do zvltnho vstranho svtla modr barvy, p-
bezpen vzdlenosti, je-li teba, pomozte jim, padn doplnnho o zvltn zvukov vstran
znamen. Vi tmto vozidlm je teba pizpsobit
- pivolejte hasie (linka 150) a po jejich pjezdu Vai jzdu na silnicch. Pokud spatte na silnici tato
informujte velitele o dalch rizicch (peprava ne- vozidla se zapnutm vstranm svtlem, dodrujte
bezpench ltek, pohon na LPG, atd.), nkolik zkladnch pravidel. Zejmna:
- ped haenm poru svpomoc zvate sv - muste umonit vozidlm s prvem pednostn jzdy
schopnosti a zkuenosti. a vozidlm jimi doprovzenmi bezpen a ply-
BEZPENOST OBANA
nul prjezd, a jestlie je to nutn, i zastavit, a to Myslete na to, e se mete i Vy ocitnout v situaci,
na takovm mst, abyste jim nepekeli, kdy budete potebovat pomoc hasi!
- pi vytvoen kolony na dlnici a silnici pro moto-

rov vozidla jste povinni ped zastavenm uvolnit JAK BEZPEN POUVAT
jeden prjezdn jzdn pruh, kter je irok nej- MOTOROV VOZIDLO
mn 3 m, a to takto:
Podle statistik je nejastjm dvodem, kdy hasii
- na silnici o dvou jzdnch pruzch se vytvo vyjdj k zsahu, dopravn nehoda. Proto uvdme
prjezdn jzdn pruh uprosted, tak nkolik obecnch zsad bezpenho pouvn
motorovho vozidla:
- na silnici o tech jzdnch pruzch se vytvo
prjezdn jzdn pruh mezi pravm a stednm - mjte vozidlo vdy v bezvadnm technickm
pruhem; stavu,
Pokud jedete v krajnch pruzch, mete vjet na kraj- - vdy vybavte Vae vozidlo tak, aby to odpovdalo
nici, pp. stedn dlic ps. danmu ronmu obdob nebo aktulnmu poas,
cli a elu Va cesty (zvl. zimn vbava),
Co nesmte:
- peliv upevnte a zajistte peven nklad,
- vjdt do takto uvolnnho pruhu a pouvat jej
k jzd (to neplat pro vozidla vlastnka pozemn - nikdy nesedejte za volant pod vlivem nvykovch
komunikace a vozidla technick pomoci), ltek, lk, kter mohou ovlivnit Vai pozornost,
pi nav a jinch tlesnch indispozicch,
- zaazovat se do skupiny tvoen vozidly s prvem
pednostn jzdy a vozidly jimi doprovzenmi. - pi jzd bute pedvdav (potejte i s chybami
dalch astnk provozu a neekanmi pek-
kami na vozovce),
CO BYSTE MLI JET VDT
- chovejte se iteln a dvejte vas najevo sv mys-
Hasii maj v mnoha ppadech velk problm do- ly (odboen, brzdn, apod.),
stat se k zsahu (zejm. u por byt na sdlitch).
Brn jim v tom patn zaparkovan vozidla, kter - svou jzdu vdy pizpsobte stavu a povaze
znemouj jejich voln prjezd. Pitom ale: vozovky,
- pi stn mus zstat voln alespo jeden jzd- - pi dlouhch jzdch pravideln odpovejte,
n pruh irok nejmn 3 m pro kad smr
jzdy, - pi jzd vdy pouvejte bezpenostn psy
a schvlen zdrn systmy pro peven
- pi zastaven mus zstat voln alespo jeden dti a zvata.
jzdn pruh irok nejmn 3 m pro oba smry
jzdy. Jak se zachovat v ppad dopravn nehody nalez-
nete v kapitole Jak se sprvn zachovat pi dopravn
Dle: nehod.
- nesmte parkovat na mstech urench jako nstup-

n plocha pro jednotky porn ochrany,
- pi parkovn dbejte na to, abyste neznemonili

pouit pornch hydrant (pozor, existuj i po-
rn hydranty podzemn!).
BEZPENOST OBANA
CO UDLAT PRO SV
BEZPE PI CESTCH
V ZAHRANI
Pi cestch v zahrani elme asto nebezpe
odlinho charakteru ne v esk republice. Tato
kapitola Vm poskytne nkolik rad, jak se mete
pipravit na svoji zahranin dovolenou nebo pra-
covn cestu tak, abyste minimalizovali riziko ohroen
Va bezpenosti.
CO HROZ NA ZAHRANINCH
CESTCH V ppad individuln dopravy je uiten si po-
drobn zjistit trasu Va cesty (plnova trasy, nap.
Cesta pi individuln cest autem hroz pedevm na: www.skoda-auto.com) a pedpisy, vztahujc se
porucha a dopravn nehoda, odcizen vozidla nebo k doprav, clu, pojitn vozu a osob (ve nalezne-
vloupn do nj, zrann nebo mrt pi dopravte nap. na: www.globalassistance.cz). Ujistte se
n nehod a tak monost pokuty pi nedodren tak, e mte:
mstnch pedpis. Pi cest hromadnmi dopravn-
mi prostedky me dojt ke ztrt nebo k odcizen - platnou zelenou kartu (pojistnkem podepsa-
zavazadel, problmm pi stle psnjch bezpenou!), kter je ve vtin evropskch zemch po-
nostnch prohldkch, okraden ve veejnch doprav- vinnm dokladem o pojitn vozu,
nch prostedcch nebo pi ekn na n.
Pobyt pi pobytu me dojt k odcizen vozidla,

zavazadla nebo cennost z nj, ke zrann nebo
zdravotnm potm zpsobenm mstnm klimatem
a hygienickmi podmnkami, ke ztrt orientace
(nap. pi p te), pepaden v nebezpen lo-
kalit, nedostatku penz (nap. problmy s platebn
kartou), problmm s polici nebo mstnmi obyvateli
pi nedodrovn mstnch pedpis a zvyklost, za-
saen mimodnou udlost nm neznmho typu
(tsunami, zemtesen, sopen innost, apod.).
JAK SE PIPRAVIT NA CESTU
V kadm ppad je dleit zskat co nejvce

informac o zemi, kterou chcete navtvit a o zp-
sobu dopravy, kter chcete pi cest a pobytu po-
ut. Doporuujeme Vm navtvit webov strnky
Ministerstva zahraninch vc www.mzv.cz, kde - vozidlo v bezvadnm technickm stavu, s povin-
se dozvte informace o pslun zemi. Pokud se nou vbavou, poadovanou v zemch, kam mte
jedn o zemi, kde aktuln hroz njak nebezpe- a kudy projdte,
, dbejte doporuen Ministerstva zahraninch
vc (nap. odlote cestu, pokud to ministerstvo - platn doklady pro sebe, sv dti, ppadn do-
doporuuje). mc zve, kter cestuje s Vmi,
BEZPENOST OBANA
- sjednan cestovn pojitn osob a zavazadel (n- me bt alkohol v krvi pitujc okolnost. Co dlat
kdy je ji soust pojitn Vaeho vozidla), v ppad dopravn nehody najdete v kapitole Jak se
sprvn zachovat pi dopravn nehod. Pro pivoln
- potebn okovn a lky, pomoci volejte v Evrop jednotn slo tsovho vo-
ln 112, v USA a Kanad 911. V kadm ppad je
- kontakty na dleit organizace v ppad nou- pi nehod v zahrani douc mt doklad o neho-
ze (na nejbli zastupitelsk ad R nebo jin d od mstn policie pro svoji pojiovnu. Pokud jste
zem EU, na asistenn slubu pro ppadn odtah vinkem nehody, potejte s tm, e asto je nutn
Vaeho vozu, na Vai banku pro ppad problm okamit zaplatit pokutu, protoe pi nezaplacen
s platebn kartou, na pbuzn pro ppad jinch hroz zabaven vozidla nebo i krtkodob vzen
osobnch problm). (nap. v USA).
V ppad individuln dopravy hromadnmi do- Pi cest letadlem je nezbytn dodrovat asov
pravnmi prostedky a organizovan dopravy (nap. a bezpenostn poadavky pepravn spolenosti.
s cestovn kancel) Vm odpadaj starosti o vo- Na letit je nutn se dostavit vas (cca 2 hod.
zidlo, trasu cesty a bezpenost pi jzd. Avak pedem) kvli absolvovn odbavovacch a bez-
krom ve uvedench bod, tkajcch se doklad, penostnch procedur. Informujte se vdy o kon-
pojitn a okovn muste dbt navc o: krtnch bezpenostnch poadavcch pepravce
(max. hmotnost zavazadla, v. prunho, peprava
- bezpenost svch zavazadel (vybavte je zmky, no, nek, tekutin v prunm zavazadle, pou-
jmenovkou, vnujte jim neustlou pozornost), vn elektroniky za letu, apod.). Pi startu leta-
dla vnujte pozornost instrukcm o bezpenosti pi
- rozumn poet zavazadel (potejte s monmi letu. Vdy pouvejte bezpenostn ps, nad-li to
problmy, mjte jen to, co najednou unesete), kapitn nebo posdka. I kdy je leteck doprava
statisticky nejbezpenj, je teba vdt, co dlat
- dostatenou nann a asovou rezervu pro nvrat v ppad hrozc nehody nebo nouzovho pistn.
do R pro ppad problm s dopravou nebo Vdy dbejte pokyn posdky. V ppad nouzo-
solventnost cestovn kancele. vho pistn (mon technick zvada nebo po-
dezen na ni) zachovejte klid a neopoutjte sv
sedadlo, nebudete-li k tomu vyzvni. Nouzov v-
JAK SE CHOVAT PI CEST chody otevete pouze na pokyn posdky. Pokud
A POBYTU V ZAHRANI hroz nouzov pistn na hladinu moe, oblete si
pedem plovac vestu, ale aktivujte ji a na pokyn
Bezprostedn ped odjezdem peliv zkontroluj- posdky. V ppad poruen trupu letadla (nap.
te Vai domcnost, podrobnosti najdete v kapito- teroristick tok, vbuch) a snen tlaku vzduchu
le Jak zabezpeit Vai domcnost pi odjezdu na se automaticky spust dchac pstroje nad Vam
dovolenou. sedadlem. Nejdve si nasate svj pstroj, pak
pomhejte ostatnm okolo sedcm. Co nejdve se
Pi cest autem pedevm jezdte opatrn, asto oblete nebo zabalte do deky, teplota mimo letadlo
odpovejte a neriskujte dlouh non-stop non pesu- je v bn letov vce hluboko pod bodem mrazu.
ny. Dodrujte mstn pedpisy, ve vtin evropskch V ppad poru na palub si chrate pedevm
zem a v USA je policie na cizince velmi psn. dchac cesty a organizovan ustupte do prostor,
Hldejte si sv vozidlo pi pestvkch na odpo- kde por nehroz.
vadlech, vdy pi oputn jej zamykejte (ideln je
automatick zmek vozu i pi jzd, zlodji Vm Pi cest autobusem / vlakem dbejte zejmna na sv
nemohou ukrst vci z auta pi zastaven na sema- osobn bezpe (monost pepaden, okraden).
foru, apod.), parkujte jen na bezpench a osvt- Vyberte si bezpen msto (pobl idie, prvod-
lench mstech. Ve vozidle nenechvejte viditeln ho), hldejte sv zavazadla, ani zamen kup ve
poloen cenn vci (taky, navigace, fotoapar- vlaku Vs ped zlodji neochrn. Cennosti mjte
ty). Neriskujte jzdu pod vlivem alkoholu, i kdy ukryt pi tle na vce mstech. V ppad okraden
je to v mnoha zemch povoleno. V ppad nehody nebo pepaden co nejdve kontaktujte pracovnka
BEZPENOST OBANA
pepravn spolenosti a vydejte si asistenci mstn konat vlastnmi silami, se obrate o pomoc na
policie, v. zpisu o udlosti pro pojiovnu. nejbli zastupitelsk ad R nebo jin zem
EU. Zde Vm pomohou nap. vystavit nhradn
Pi pobytu v zahrani mimo ve uveden bez- doklady a zprostedkovat pomoc z R nebo trans-
penostn opaten dodrujte zejmna nsledujc port do R.
pokyny:
- dejte vdy nkomu vdt, kam se v nejbli dob JAK SE CHOVAT PI HROZBCH,
chystte (mailem pbuznm, stn delegtovi ces- KTER V R NEZNME
tovn kancele, recepnmu hotelu nebo chaty),
me to urychlit ptrn po Vs, pokud budete mt Sopen innost
nehodu nebo budete nezvstn,
Vtina aktivnch vulkn je velkou turistickou atrak-
- vyhbejte se nebezpenm mstm ve mstech (chu- c. Ve vysplch zemch je pohyb turist dobe or-
dinsk tvrt, centrum v noci), na pobe (msta ganizovn mstnmi ady, ale pesto je vdy dobr
s nebezpenmi moskmi proudy nebo tesy), vdt, jak se chovat v ppad erupce. Chcete-li se
v horch (klimaticky extrmn oblasti s dkou civili- pohybovat v bezprostedn blzkosti, pedevm je
zac). Pokud ale prv sem mte, bute adekvtn teba zjistit, o jak typ vulknu jde. Strun eeno
vybaveni a pokud mono nechote nikdy sami, existuj dva typy vulkn typ erven a typ ed.
Typ erven (nap. Kilauea, Piton de la Fournaise)
- respektujte mstn zvyklosti (styl oblkn nebo sto- je mn nebezpen pi erupci dochz vtinou
lovn, nboensk a spoleensk tradice, mstn jen k vronu lvy, v nkterch ppadech i nepetr-
svtky a posvtn msta), pedchzte tm mnoha itmu (havajsk sopky), co je atraktivn podva-
zbytenm koniktm, n. Vzhledem k vysok teplot magmatu je nutn
dostaten vzdlenost k pozorovn (destky a
- jste-li pepadeni, chovejte se klidn a pokud nem- stovky metr v zvislosti na smru vtru) a respek-
te anci se ubrnit, radji odevzdejte ve poado- tovn uzavench oblast. Pi vronu lvy hroz
van, V ivot je cennj. Podrobnosti o tom, co toti i dal nebezpe lesn pory (stromy se
dlat pi okraden nebo pepaden najdete v ka- mohou vzntit i rem), zplavy (tajc snh nebo
pitole Jak se zachovat pi pepaden, led), sesuvy a kamenn laviny. Typ ed (nap.
Vesuv, Krakatoa) je mnohem nebezpenj, pro-
- pokud se ztratte v neznmm ternu, volejte toe dochz mimo vronu lvy i k zemtesen,
v Evrop jednotn slo tsovho voln 112, chrlen havho popela, kamen a nebezpench
v USA a Kanad 911 a pokuste se popsat msto, plyn, kter mohou ve velmi krtk dob zashnout
kde se nachzte nebo cestu, jak jste se tam dostali. irok okol. U podmoskho vbuchu me dojt
Ideln je mt s sebou GPS navigaci, v nouzi Vs k tsunami viz dle.
zchrani vyhledaj i pomoc zamen Vaeho
mobilnho telefonu. Vce o peit v prod najdete V ppad turistiky v sopen oblasti je teba ma-
v kapitole Jak pet v prod, ximln opatrnost pi pohybu na lvovch polch.
Povrch je velmi lenit a asto nestabiln, hroz zra-
- zjistte si ve dostupn o monch rizicch v dan nn a pdy do trhlin. Teplota zemskho povrchu
lokalit. Nap. pokud lezete na vrchol inn sop- me msty dosahovat vysokch teplot. Blc se
ky, mli byste znt aktuln stav seismick aktivity sopenou innost (pokud pijde bez varovn odbor-
v dan oblasti, v horch obecn i aktuln ped- nk) lze odhadnout st, lze si nap. vmat chovn
pov poas, v zalesnnch oblastech vskyt divoce ijcch zvat, kter nebezpe vyct dve,
por, nebezpench zvat a rostlin, u moe nhlho zpachu, zchvv zem, apod. V tchto
dobu plivu a odlivu, smr a rychlost moskch ppadech se okamit snate dostat co nejdle od
proud, apod. vrcholu sopky. Ustupujte kolmo na smr vtru nebo
lvovho proudu. V krajnm ppad lze podat
Obecn lze doporuit, e pi kad mimodn pes tsovou linku o evakuaci vrtulnkem (pokud to
udlosti, kterou nejste schopni zvldnout a pe- situace umouje).
BEZPENOST OBANA
Zemtesen jsou ninn oblasti (korlov atoly, st ek) a p-

mosk sdla a rekrean oblasti. Na volnm ocenu
Toto nebezpe ve sv niiv podob hroz v mno- me vlna dosahovat jen vky nkolika centimetr,
ha turisticky oblbench oblastech (nap. vchodn vka vlny se zvyuje a u pobe vlivem charakteru
Stedomo, zpadn pobe obou Amerik, horsk zvedajcho se moskho dna. Vku vlny na pobe
oblasti Turecka, rnu, Pakistnu, stedoasijskch lze st odhadnout pedem, me to bt nkolik
republik, Indie a ny, ostrovy jihovchodn Asie, decimetr, ale i pes 20 metr.
Japonsko).
Pi akutn hrozb tsunami (sputn pobenho va-
Hlavnm vodtkem pro Vai ostraitost by mla bt rovnho systmu) je nutn co nejdve najt vyve-
existence niivho zemtesen v minulosti. Pokud se n msto nebo vy patro pevn budovy, nejlpe
vyskytlo, je na mst zven opatrnost pi pobytu alespo nkolik set metr od pobe. Ani mn
v budovch. Zjistte si, jak bezpenostn opaten pevn budovy nemusej vydret tlak plivov vlny.
m V hotel, kde jsou evakuan trasy, nikov v- Ta me zashnout i oblast vzdlenou i nkolik ki-
chody, shromadit nebo kryty, apod. Jak sprvn lometr od moe (nap. v dol eky, stc do moe).
opustit budovu pi evakuaci najdete v kapitole Jak Krom utonut pedstavuje velk nebezpe i zrann
sprvn postupovat pi oputn domcnosti / ob- pedmty, kter vlna un a zptn nvrat vlny do
jektu pi evakuaci. moe. Bhem jedn udlosti mohou pijt i nsledn
vlny (slab nebo i silnj).
V ppad zchvv zem nebo budov se pokuste
okamit dostat na voln prostranstv mimo dosah
pdu okolnch budov, strom a sloup el. veden.
Pokud je otes tak siln, e ji dochz k naruen
stn a strop budov, snate se najt kryt v nich
podlach, pokud to nelze, ukryjte se ve vklencch
stn, u sloup a mezi dvemi, kde je men pravd-
podobnost, e na Vs spadne strop mstnosti. Vdy
si chrate pedevm hlavu a dchac cesty (velk
mnostv prachu).
Pokud se ocitnete v zvalu pod troskami budovy

a nejste vn zranni, nepanikate. Pokuste se zo-
rientovat a dostat ven z trosek. Je-li to nebezpen
nebo nemon, ekejte na zchrane. Pokuste se
stabilizovat msto, kde se nachzte pro ppad, e
dojde k dalm otesm. Dejte o sob vdt. Pokud
nemte mobiln telefon nebo nefunguje s, vydvejte
hluk (tluen do trubek topen, pskn, kik).
Tsunami
Pojem tsunami znamen mohutnou plivovou vlnu,

obvykle vyvolanou podmoskm zemtesenm,
podmoskm sesuvem nebo vbuchem podmosk
sopky.
Bezprostedn nebezpe hroz zejmna na pobe

otevench mo a ocen v seismicky aktivnch ob-
lastech. Tsunami me zashnout i vzdlen pobe
na opan stran moe nebo ocenu. Zde vak je ji
dost asu na varovn a evakuaci. Nejohroenj
BEZPENOST OBANA
JAK SE SPRVN ZACHOVAT Pokud je evidentn, e zrann osoby potebuj bez-

odkladnou prvn pomoc (krvcen, zstava dechu),
PI DOPRAVN NEHOD vnujte se nejprve zrannm. Teprve po stabilizaci
zrannch pivolejte zchrane.
Vichni potebujeme dojdt do zamstnn, do ko-
ly, o vkendech jezdme na chalupu a o przdninch
na dovolenou. Stle vzrstajc provoz na silnicch
a eleznicch pin zven riziko dopravnch ne-
hod. Tato kapitola Vs seznm s nkolika dleitmi
radami a postupy, jak zvldnout zkladn kony
pi dopravn nehod, a u jste pmmi astnky
nebo svdky.
PIVOLN POMOCI
Pokud ji nevolal na tsov linky nkdo z ostatnch

NEJDLEITJ JE ZCHRANA astnk nehody nebo svdk, pivolejte pomoc.
IVOTA A ZDRAV ASTNK Nemte-li u sebe mobiln telefon, zastavte jin vo-
NEHODY zidlo, pomoc zrannm nebo ohroenm je zkon-
n povinnost kadho! Pokud jde o vnou nebo
Vypnte chod motoru havarovanho vozidla (vyn- hromadnou nehodu, vdy volejte tsovou linku 112,
dejte kle nebo kartu ze spnac skky), je-li to jejm prostednictvm budou pivolni:
s ohledem na aktuln situaci mon.
- hasii (uhaen poru, vyprotn osob, likvidace
Opuste havarovan vozidlo a pokud je to mon, niku ltek),
pomote ostatnm opustit vozidlo a msto nehody.
- zdravotnick zchrann sluba (oeten a odvoz
Dbejte na vlastn bezpenost, co nejdve zajistte rannch),
msto nehody tak, aby nedolo k jejmu rozen
pouijte vstran osvtlen vozu, vstran troj- - policie (zabezpeen msta nehody, organizace
helnk, reexn vesty. dopravy, vyeten nehody).
BEZPENOST OBANA
Jak sprvn nahlsit opertorovi, co se stalo, nalez-

nete v kapitole Jak sprvn nahlsit mimodnou
udlost.
Pi drobnch nehodch (pomakan plechy) ne-

muste volat zchrane ani policii vbec, pokud
se vechny strany dohodnou na vyeen situace,
nedolo ke zrann osob, nehoda vn neohro-
uje ostatn astnky provozu, a pokud nevznikla
koda tet osob.
INNOST NA MST NEHODY

DO PJEZDU ZCHRAN
Pedevm si rozdlte innosti, kter je teba ud-

lat. Nebojte se podat kolemjdouc o pomoc
a spoluprci.
Zajistte pouenou osobou provizorn regulaci nebo

odklon dopravy. V ppad poru, odvodnnho
podezen na mon vbuch nebo nik nebezpe-
nch ltek opuste msto nehody spolen se vemi
astnky, vetn zrannch, kte snesou transport
(tj. kterm nehroz porann ptee, kter by moh-
lo zhorit zrann). Ujistte se, e opravdu vichni
jsou v bezpen vzdlenosti. Nezapomete ani na
pepravovan zvata, kter je teba po vyprotn Pot lze eit mn dleit innosti, nap. zabezpe-
uklidnit. en vraku proti dalmu pokozen, zajitn stop po
nehod, kter upesn vyetovn (zakreslen pozice
Pokud vozidlo ho a mte k dispozici hasic pstroj havarovanch vozidel, pokud je teba s nimi dle
vhodnho typu, pouijte jej. Jak sprvn pout ha- manipulovat). Nezapomete na zabezpeen ma-
sic pstroj, naleznete v kapitole Jak hasic pstroj jetku uvnit i vn vozidel. Vdy si zapite kontaktn
na co pout. daje astnk i svdk nehody.
Haste z bezpen vzdlenosti a nikdy se nedo-

tkejte st vozidla. Odklopit kapotu vozu nem NA CO NEZAPOMENOUT
smysl, hoen by bylo silnj. Haste zespodu do PO PJEZDU ZCHRAN
motorovho prostoru, pop. otevenm oknkem do
prostoru kabiny. Bute k dispozici veliteli zsahu (velitel t sloky,
kter doraz jako prvn nebo d zsah, obvykle
Teprve pokud nikomu na mst nehody nehroz ne- hasi). Popite mu, jak hroz nebezpe a co jste
bezpe, mete se zat vnovat dalm innostem. ji udlali pro jejich omezen. Upozornte na osoby
Nejdve zajistte volnou cestu pro pjezd zchran- i zvata, kter jste nebyli schopni vyprostit a na-
. Pokud lze pedpokldat plet vrtulnku zchran- hlaste jejich poet a Vmi zjitn daje o jejich
n sluby, vytipujte bezpen msto pro pistn (bez stavu. Vdy se ite pokyny zchran a bute
strom, elektrickho veden a kovinatho porostu). jim npomocni.
Pi pletu vrtulnku signalizujte nap. reexn vestou
nebo za zhoren viditelnosti svtilnou svoji pozici A jako jeden z poslednch krok se postarejte o svo-
a mon msto pistn (to vak pedevm mus vy- je havarovan vozidlo kontaktujte svoji pojiovnu
hodnotit pilot). a zajistte si odtahovou slubu.
BEZPENOST OBANA
JAK SE ZACHOVAT, - krde, loupe, pepaden,
STANETE-LI SE SVDKY - podvod,
TRESTNHO INU - ale tak neposkytnut pomoci, en poplan

zprvy a dal.
Nkdy se mete dostat do situace, kdy se stanete
svdkem nepjemn udlosti souvisejc s protiprv- S tmito situacemi se mete setkat nejastji.
nm jednnm. Tato kapitola Vm nabdne nkolik
rad, jak se v takov situaci zachovat a konkrtn
typy udlost, ve kterch se mete ocitnout i Vy JAK POSTUPOVAT,
sami a co v takovm ppad dlat. JESTLIE SE STANETE
SVDKY TRESTNHO INU
CO JE TO TRESTN IN - je-li ohroen ivot, zdrav i majetek, provete z-

kladn opaten k odstrann bezprostednho ne-
Trestn in je pro spolenost nebezpen in, jeho bezpe (volejte linky tsovho voln zejm. 158
znaky jsou uvedeny v Trestnm zkon (zkon . Policie R, 156 mstsk (obecn) policie a 155
40/2009 Sb.). Mimo jin se jedn o: Zdravotnick zchrann sluba Jm kraje),
- vtrnictv,
- trn (osoby ijc ve spolenm obvanm dom

nebo byt, zvat),
- nos,
- vrada, ublen na zdrav,
- znsilnn, pohlavn zneuvn,
- poskytnte zrann osob prvn pomoc,
- mete se pokusit pachatele zadret (dbejte vak

na sv bezpe), neprodlen informujte policii
a vykejte se zadrenou osobou na mst zadr-
en (zkon toto umouje),
BEZPENOST OBANA
- pokuste se zdokumentovat dleit informace

(zapite si registran znaku vozidla, vyuijte
mobiln telefon k pozen fotograe, podejte
dal svdky udlosti, aby vykali do pjezdu
policie) neohrozte ale sami sebe!
- je mon, e budete podni o vysvtlen na

sluebn policie (nebo pozdji o svdeckou
vpov).
ZKONN
POVINNOSTI A PRVA
- jako svdek trestnho inu jste povinni dostavit se

na pedvoln, pravdiv a pln vypovdat o okol-
nostech, kter jsou dleit pro trestn zen,
- muste bt upozornni na nsledky v ppad ki-

v vpovdi,
- jestlie si netroufte zashnout do protiprvnho

jednn, volejte tsovou linku Policie R, kde ve
oznamte,
- pokuste se zapamatovat si skutenosti dleit

k dopaden pachatele:
- registran znaku a typ vozidla,
- asov souvislosti,
- vzhled pachatele, popis jeho obleen,

- povinnost svdit je veobecn, vjimky stanov
- smr, kterm pachatel unikl, zkon,
- zda byl ozbrojen apod. - pokud se nedostavte na pedvoln ve vci sv-

deck vpovdi bez nleit omluvy nebo bez z-
vanch dvod, mete bt pedvedeni k vslechu
nebo Vm me bt uloena podkov pokuta,
- jste povinni svdit osobn,
- v ppad zvl nebezpen trestn innosti je

mon vyut institutu utajen totonosti a podoby
svdka, ani by se o tom pachatel dovdl,
- jako svdek mte nrok na nhradu nutnch v-

daj a na svden.
BEZPENOST OBANA
CO DLAT - pi tankovn nebo nap. pi oprav defektu

pneumatiky vdy zamknte vz (hroz krde
V PPAD PEPADEN cennost),
Okraden, fyzick napaden, znsilnn a ada dal- - nezastavujte podezele vypadajcm stopam.
ch trestnch in ke kterm dochz, m velmi
asto spolenho jmenovatele - tm je neopatrnost Jedete-li hromadnou dopravou:
i nezodpovdnost lid. V tto kapitole se dozvte,
jak pedejt pepaden a co dlat, stanete-li se obt - pozorujte sv spolucestujc a vmejte si pode-
i svdkem pepaden. zelch osob,
- pi jzd tramvaj v nonch hodinch nastupujte

JAK SE CHRNIT vdy do prvnho vozu,
PED NAPADENM
- pi jzd vlakem nezstvejte (zejmna v noci)
Omezte alespo sten monost toho, e se pr- sami v kup, pokuste se najt kup s dvryhod-
v Vy stanete obt trestnho inu, a ite se podle n psobcmi spolucestujcmi nebo vyhledejte
nsledujcch doporuen. prvodho a podejte ho o obasnou kontrolu
Vaeho kup,
- pi nonm cestovn se snate neusnout (zvl. jste-

li sm / sama).
Jdete-li pky:
- pozorujte sv okol a vmejte si podezelch

osob,
- mte-li pocit, e vs nkdo sleduje, vyhledejte

ptomnost lid nebo pomoc u nejbliho domu.
Pokud to nen mon, zavolejte nkomu blzkmu
nebo to alespo pedstrejte,
- nechote temnmi prchody, bute obezetn pi

cest neosvtlenmi a nepehlednmi msty,
- nezkracujte si cestu pes neosvtlen parky a tem-

n msta,
- zvyte svoji opatrnost pokud prochzte kolem

Jedete-li autem: zaparkovanho vozidla s osdkou,
- ped nstupem do svho vozu se rozhldnte, - dbejte na ostraitost, kdy vstupujete do vchodu
nen-li nkdo podezel v blzkosti (hroz krde domu a do vtahu,
vozu nebo nos za pomoci Vaeho vozu),
- nepijmejte odvoz ani doprovod od neznmch lid,
- po nstupu do vozu zamknte zevnit vechny
dvee, - nevyuvejte pi cestovn autostopu,
- jedete-li sami, zejmna v noci, nezastavujte na - v nonch hodinch se vyhnte ekn na oput-
osamlch a temnch mstech, nch zastvkch (radji vyuijte vozidel taxislu-
BEZPENOST OBANA
by nebo si pedem dohodnte odvoz s nkm - vdy si vmejte vzhledu tonka kvli ppadn
blzkm), pozdj identikaci (vka, postava, barva vlas,
obliej),
- perky, kter mte na sob, se snate ukrt pod
odvem, - i v ppad pouhho pokusu o pepaden volejte
policii (tsov linka 158) nebo se dostavte na nej-
- na vyzvav aty si v nonch hodinch radji bli mstn oddlen policie, pamatujte pokud vc
oblknte mn npadn obleen. neoznmte, me bt brzy obt nkdo dal,
- v ppad znsilnn pokejte s umytm a pevlk-

nutm a do doby, ne Vs prohldne lka (do-
lo by ke znien dleitch dkaz k usvden
pachatele),
- nemte se za co stydt, svte se nkomu blzkmu

nebo psychologovi.
Mon nty k odvrcen inu nebo zastraen

pachatele:
- udlejte nco neoekvanho nap. zante

Pokud chodte asto dom v pozdnch nonch hodi- kiet H,
nch, zvate monost absolvovn kurz sebeobra-
ny nebo pozen si njakho prostedku k zastraen - snate se zdrovat (Chce sex? Pjdeme ke
tonka nebo k obran (nap. pepov sprej, slzn mn),
plyn, n, apod.). Mjte ale na pamti, e v ppa-
d nepimen sebeobrany mete vn zranit - pedstrejte mdloby, silnou nevolnost, hysterick
nebo i usmrtit tonka! Dal nepjemnost me zchvat,
bt to, e neodhadnete sv sly a tonk Vai zbra
vyuije proti Vm! - mjte u sebe palku a zante hlasit pskat,
- psychologick pstup pokuste se rozmluvit pa-

CO DLAT chateli jeho in.
jste-li obt pepaden i jinho nsil: jste-li svdkem pepaden i jinho nsil:
- m-li tonk zbra, neodporujte mu a odevzdej- - nebute lhostejn a pomozte pokozenmu, je-li
te vechny poadovan cennosti V ivot je to ve vaich silch,
pednj,
- v ppad, e tak neuinila ob, volejte policii
- nem-li tonk zbra, pokuste se zvit sv (tsov linka 158),
schopnosti a snate se brnit nebo utct,
- vmejte si vech detail, abyste pozdji mohli
- k obran mete pout nap. kabelku, svazek kl- uvst vechny informace, kter by mohly pomoci
nebo detnk, psek, kamen, lak na vlasy, pi vyetovn,
- zkuste siln vykiknout, nkter tonky to me - pokuste se situaci vyfotografovat mobilnm

zastrait, telefonem,
- nemte-li anci se ubrnit, v dnm ppad nevy- - spolupracujte s polici, svdek je velmi dleit
hroujte tonkovi, e ppad oznmte policii, osoba.
BEZPENOST OBANA
CO DLAT V PPAD Domc nsil nen nap.: italsk domcnost, jed-

norzov tok v afektu, nsil mezi osobami, kter
DOMCHO NSIL nesdl obydl.
Domc nsil je problm, kter se me dotkat I kdy se v tchto ppadech nejedn o domc nsi-
i Vs. Tato kapitola Vm nabdne nkolik rad, co l, me jt i o jinou formu protiprvnho jednn!
mete udlat jako ob domcho nsil, pp. jak
mete tto obti pomoci.
CO ME NSILN
CHOVN VYVOLAT U OBTI
CO JE A NEN DOMC NSIL
- stres a strach z nvratu dom,
Domc nsil je zejmna dlouhodob psychick,
fyzick nebo sexuln nsil mezi blzkmi osobami - pocit viny,
(manel manelka, partner partnerka, syn
rodi/prarodi, rodi x dt, bratr x sestra, apod.). - patn spnek, opakujc se non mry,
D se oznait i jako trn.
- nedvra, nzk sebevdom, sthnut se do sebe,
K domcmu nsil dochz zpravidla v soukrom.
Tm pdem je sneno odhalen, pp. pomoc obti - tendence maskovat sv zrann, hledn vmluv
domcho nsil. (spadla jsem ze schod, apod.),
Nsil m postupn vvoj, intenzita se zvyuje: - sklony k sebevrad,
- urky, poniovn, - pocity bezmoci a beznadje.
- facky, rny pst,

CO DLAT
- tok proti ivotu.
jste-li obt domcho nsil:
- jestlie Vm hroz akutn nebezpe, volejte oka-

mit policii (tel. 158),
- v ppad zrann vyhledejte lkae a podejte

o zpis do zdravotn dokumentace,
- pipuste si, co se dje a pokuste se vvoj probl-

mu zastavit vas,
- nikdy si nedvejte za vinu situaci, ve kter jste

se ocitl(a),
- svte se znmm, ptelm nebo lidem, na kter

je mon se spolehnout,
- kam se mete obrtit:
- DONA linka (tel.: 251 511 313) 24 ho-

din denn, Inter venn centrum v Brn,
tel.: 739 078 078, - 24 hodin denn,
BEZPENOST OBANA
- Bl kruh bezpe, o. s. tel.: 257 317 110 Zajitn osoby( 26):

(www.bkb.cz), v Brn tel.: 541 218 122, Policista je oprvnn zajistit osobu, kter:
- Obansk poradny (www.obcanskeporadny.cz), - svm jednnm bezprostedn ohrouje svj ivot,

atd. ivot nebo zdrav jinch osob anebo majetek,
V tchto intervennch centrech pracuj prokolen - byla pistiena pi jednn, kter m znaky sprv-
pracovnci, kte Vm bezplatn porad, co mte nho deliktu, je-li dvodn obava, e bude v pro-
dlat. tiprvnm jednn pokraovat anebo mait dn
objasnn vci.
jste-li podni o pomoc / mte-li podezen na
domc nsil: Pominou-li dvody zajitn, je policista povinen
osobu neprodlen propustit. Zajitn me trvat
- vyslechnte ohroenou osobu (co se stalo, jak nejdle 24 hodin od okamiku omezen osobn
asto, jakou formou, apod.), svobody.
- nenute ji vyprvt detaily, pokud sama nechce, Vykzn ( 44):

Lze-li na zklad zjitnch skutenost, zejmna
- podpote ji (dodejte odvahu, projevte pochopen, s ohledem na pedchzejc toky, dvodn ped-
vnujte dostatek asu), pokldat, e se osoba dopust nebezpenho toku
proti ivotu, zdrav anebo svobod nebo zvl z-
- nabdnte pomoc (informujte o monostech e- vanho toku proti lidsk dstojnosti, je policista
en situace, nabdnte doprovod do poradny, oprvnn vykzat tuto osobu z bytu nebo domu
k lkai, na policii), spolen obvanho s tokem ohroenou osobou,
jako i z bezprostednho okol spolenho obyd-
- nechejte ohroenou osobu vyslovit svoje vlastn l. Policista je oprvnn tuto osobu vykzat i v jej
rozhodnut, do nieho ji nenute, neptomnosti.
- veker krok y k een situace pedem Zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk
naplnujte.
Trn osoby ijc ve spolenm obydl ( 199):
Vce informac tkajcch se domcho nsil naleznete Kdo tr osobu blzkou nebo jinou osobu ijc s nm
nap. na internetovch strnkch www.domacinasili.cz. ve spolenm obydl, bude potrestn odntm svo-
body na est msc a tyi lta.
PRVN NSTROJE POLICIE R Odntm svobody na dv lta a osm let bude pa-
chatel potrestn, jestlie:
Zkon . 273/2008 Sb., o Policii R
- spch ve uveden in zvl surovm nebo
Vstup do obydl, jinho prostoru nebo na pozemek trznivm zpsobem,
( 40):
Policista je oprvnn vstoupit bez souhlasu uiva- - zpsob takovm inem tkou jmu na zdrav,
tele do obydl, jinho prostoru nebo na pozemek
a provst tam potebn kony nebo jin opaten - spch takov in nejmn na dvou osobch, nebo
jen tehdy, jestlie vc nesnese odkladu a vstup tam
je nezbytn pro ochranu ivota nebo zdrav osob - pch takov in po del dobu.
anebo pro odvrcen zvanho ohroen veejn-
ho podku a bezpenosti. Policista je oprvnn Odntm svobody na pt a dvanct let bude pacha-
za elem vstupu na msto toto msto otevt nebo tel potrestn, zpsob-li ve uvedenm inem:
jinm zpsobem si do nj zjednat pstup, v ppad
nutnosti i za pouit sly. - tkou jmu na zdrav nejmn dvou osob, nebo smrt.
BEZPENOST OBANA
JAK EIT PROBLM IKANA VE KOLE NEBO

JINDE V DTSKM PROSTED
IKANY A SEXULNHO
Nejastj obt ikany je dt, kter:
OBTOVN
- neum nebo se neme brnit,
V tto kapitole se dozvte nkolik rad, jak rozpoznat
rzn druhy ikany (v. sexulnho obtovn) a jak - jakkoliv se odliuje od prmru (nap. nos brle,
se tmto tokm brnit. m nadvhu, pesthovalo se, je slab),
- je duevn zaostalej nebo naopak je nadpr-

CO VE ME BT mrn vyspl,
POVAOVNO ZA IKANU?
- je jin barvy pleti nebo nrodnostn meniny.
ikanou rozumme:
Kdo bv dtskm agresorem:
- jakkoliv chovn, jeho zmrem je opakovan
ubliovat, ohroovat nebo zastraovat jinho lo- ikany se dopout asto dt star ne jeho ob,
vka, ppadn skupinu lid, a kter je agresivn ke svmu okol. ikanujc sklony
vak me skrvat za oblbenost v kolektivu, velk
- fyzick tok (bit, pokozovn vc druhch) nebo sebevdom a temperament. V kolektivu si agresor
slovn napadn (vydrn, nadvky, pomluvy, vy- vydobv pozici vdce.
hroovn, poniovn).
Typov me bt agresor:
ikana je nebezpen kvli zvanosti a dlouho-
dobmu psoben, co mv za nsledek naruen - hrubin primitivn, nsiln, s kzeskmi pro-
duevnho a fyzickho zdrav obti. blmy, ijc ve patnm rodinnm zzem, ika-
novnm zastrauje ostatn,
- elegn vystupuje velmi slun a kultivovan,

ikanuje ranovan a skryt beze svdk,
- vtiplek velmi sebevdom, vmluvn, v kolek-

tivu oblben a vlivn, ikanuje pro pobaven sebe
a ostatnch, nem vytvoeny mravn hodnoty.
Varovn signly, kter Vm napov, e se nco dje:
- dt nem kamardy,
- dt je zaraen, vyhb se mluvit o tom, co se

dje ve kole, patn sp, je plativ,
- prospch dtte se zhoril, nedoke se soustedit,

nem o nic zjem,
- ped odchodem do koly nebo po pchodu ze

koly si dt stuje na zdravotn problmy,
- pi cest do nebo ze koly dt chod oklikami

nebo chod za kolu,
BEZPENOST OBANA
- po nvratu ze koly m dt roztrhan obleen IKANA NA PRACOVITI

nebo znien koln i osobn vci,
Se ikanou se nemusme setkvat jen ve kole, ale
- dt potebuje asto penze, ztrc kapesn, tak na pracoviti mezi lidmi, kter bychom mohli
kupuje ktivn koln pomcky, neplat si obdy oznait jako inteligentn a kultivovan. Oproti dtsk
ve kole, ikan, kde se projevuje agrese fyzick a psycho-
logick v jednodu podob, ikana na pracoviti
- dt nedoke pesvdiv vysvtlit sv zrann. je mnohem ranovanj a zkenj. Vyznauje
se vysokm stupnm psychologick agrese, don-
enm nadzenm a intrik, ale mizivm procentem
CO DLAT PROTI IKANOVN fyzickch tok. Psychologick, psychosomatick
VAEHO DTTE VE KOLE? a sociln nsledky jsou vak stejn.
- jednejte okamit (s uiteli, editelem, pp. v- Mobbing a bossing

chovnm poradcem nebo odborem sociln-prv-
n ochrany dtte), V ppad mobbingu se jedn o systematick in-
trikovn a ikanovn ze strany spolupracovnk
- ujistte sv dt, e jste pln na jeho stran a e s clem nkoho pokodit, znemonit a zpsobit mu
m Vai plnou podporu a ochranu, kodu.
- zjistte od dtte co nejvce informac, se ktermi Bossing znamen prakticky tot, ale k ikanovn
se obrtte na kolu, dochz ze strany vedoucho pracovnka s vyuitm
jeho nadazenho postaven v zamstnn.
- v situaci, kdy je dt fyzicky napadeno, nechte jej
oetit a doasn jej neposlejte do koly (zamezte Dvody k ikan:
kontaktu s agresorem),
- zvist (lep pozice v zamstnn, rodinn zzem,
- nechtjte po dtti, aby bylo siln a toky vracelo penze, vzhled, apod.),
samo nem na to slu, jednat muste Vy,
- touha ovldat druh,
- ikanovn Vaeho dtte jednejte okamit s ui-
teli nebo editelem ihned po takovm zjitn, - sexuln motiv.
- s uiteli jednejte osobn, ne telefonicky, Jak jsou strategie mobbingu:
- mete zadat o peloen dtte do jin tdy - izolace postienho pracovnka (nezvn na osla-
nebo na jinou kolu, vy, ptelsk posezen, ale tak na ociln akce,
jako nap. porady apod.),
- pokud se kolou nenajdete een, obrate se na
kolsk ad nebo eskou kolskou inspekci, - en pomluv,
- povdejte si s dttem, bute mu oporou a dvejte - sabotovn prce (postien pracovnk nedost-
mu nvody, jak se vyhnout, i jak se zachovat, v dleit informace dochz k nemyslnmu
v nebezpench situacch, neplnn kol),
- v ppad podezen na pchn trestn innos- - znevaovn vkonu a schopnost (dobe odvede-
ti na Vaem dtti informujte neprodlen Policii n prce nen vidt, naopak sebemen chybi-
R. ka se nafoukne do obrovskch rozmr),
Vce informac naleznete nap. na www.minimali- - v ppad bossingu ni nebo dn osobn

zacesikany.cz. ohodnocen, prmie,
BEZPENOST OBANA
- pokozovn soukrom (rozebrn manelskho osoby. Sexuln obtovn je jedna z forem diskri-
ivota, anonymn telefonty apod.). minace, pi kter se vyuv a zneuv nerovnosti
mezi osobami.
Kdo bv nejastji obt mobbingu i bossingu:
- nov pracovnci, DRUHY SEXULNHO

OBTOVN
- lid, kte prci potebuj z existennch dvod,
Obtovn pro nco
- lid, kte jsou nm npadn,
lovk je sexuln obtovn s podmnkami poskyt-
- pli aktivn a spn lid (vzbuzuj obavy u ko- nut nebo naopak zabrnn postupu v zamstnn.
leg, u vedoucch pracovnk strach o svoji Obtovn me bt i podmiovno udrenm pra-
pozici). covn pozice nebo zamstnn samotnho.
CO DLAT, JSTE-LI OBT

MOBBINGU I BOSSINGU?
- vdy jednejte a ete vznikl problm,
- schovvejte si dkazy (psemn dokumentace,

e-maily, nahrvka na diktafon, zznam na mo-
bil, apod.),
- zajistte si osobn svdectv v momentech, kdy jste

diskriminovni (nap. kolega),
- zapisujte si veker udlosti do denku (tyto d-

kazy mohou bt rozhodujc v jednn s vede-
nm rmy, s odbory nebo v ppadnm soudnm
procesu),
- nezstvejte s problmem sami, promluvte si s n-

km blzkm, i s odbornkem,
- zvate rizika a rozhodnte se, zda zstat v prci

a problm eit, i odejt.
CO JE SEXULN OBTOVN?
Zkonk prce popisuje sexuln obtovn jako

jednn sexuln povahy v jakkoliv form, kter je
zamstnancem oprvnn vnmno jako nevtan, Obtovn vytvejc neptelsk prosted
nevhodn nebo urliv, kdy takov jednn vede
ke snen dstojnosti dotenho lovka. Jednn sexuln nebo jin povahy, kter znepjem-
uj a znesnaduj prci nebo vytvej zastraujc,
Za sexuln obtovn se povauje tak jednn neptelsk nebo toc pracovn prosted (nap.
sexuln povahy, kter me bt vnmno jako pod- sexuln npisy, pornograck fotograe, kalende
mnka pro rozhodnut, kter ovlivn prci obtovan nebo asopisy vystaven na pracoviti).
BEZPENOST OBANA
Sexuln ntlak trestn in
Od 1. ledna 2010 je zvan forma sexulnho

obtovn kvalikovna jako trestn in sexuln
ntlak. Dopust se ho ten, kdo jinho pimje k po-
hlavnmu styku, k obnaovn nebo podobnmu
chovn a zneuije pitom jeho zvislosti, bezbran-
nosti nebo svho postaven a vlivu.
Za spchn trestnho inu sexuln ntlak hroz

pachateli ze zkona trest vzen od pl roku do
ty let nebo zkaz innosti.
Pokud by zamstnavatel nezjednal npravu, mohl

by bt za neinnost postien.
Pedevm tedy:
- vyzvte svho nadzenho nebo jeho pmho

vedoucho, aby zjednal npravu,
- informujte odborovou organizaci,
- dejte pomoc na adu prce,
- podejte psemnou stnost (vce na webu

Ministerstva prce a socilnch vc: www.por-
tal.mpsv.cz),
- podejte alobu (mete poadovat majetkovou

nhradu kody za znemonn postup, nevypla-
cen prmie atd., mete tak poadovat od-
kodnn nemajetkov jmy podle toho, jakm
zpsobem jste byli pokozeni),
- uschovvejte dkazy (nap. SMS zprvy, e-maily,

podejte kolegy o svdeck vpovdi),
CO ME DLAT OBTOVAN
OSOBA? - pokud jste se stali obt trestnho inu, nevhejte
a oznamte to neprodlen Policii R.
V ppad, e jste ve svm zamstnn sexuln
obtovn/a mte sv prva. Vedouc zamstnanci Jednejte, brate se, nenechte dojt ikanu nebo se-
jsou povinni vytvet pzniv pracovn podmnky. xuln obtovn a do zvanjch stadi!
BEZPENOST OBANA
CO DLAT V PPAD - stren kabelky z ramene obti pachatelem na

motocyklu,
KAPESN KRDEE
- vytaen kabelky z auta nebo zavazadlovho
Ke kapesnm krdem dochz dnes a denn. Tato prostoru pi stn na semaforu,
kapitola Vm nabdne nkolik rad, jak mete pe-
dejt nechtnmu okraden a co mte dlat, jestlie
se tak stane.
KDE HROZ KAPESN KRDEE
- vude, kde je velk koncentrace lid (dopravn

prostedky, obchody, centra mst, trit, ndra,
nstupit MHD, koncerty, apod.),
- tam, kde nechvte odloen vci (ekrny u l-

kae, kancele, nkupn vozky, automobily, re-
staurace, koupalit, vlak apod.).
- spoluprce rodinnch gang dti kradou, do-

spl ukryj koist a zni dkazy.
JAK PEDEJT KRDEI
- nenoste cenn vci pohromad (zvl penze,

doklady, mobil),
- dvejte pozor na svoje vci, kter pi ekn od-

lote vedle,
- v tlaenici bute ve stehu (zvlt v prosted-

cch MHD),
JAK FINTY
MOHOU KAPSI POUT - jestlie pi nkupu odlote kabelku do koku,
mjte ji neustle na och,
- odlkat Vai pozornost (nap. zinscenovan hd-
ka spolupachatel), - nenoste cennosti ve vnjch kapsch batoh a ka-
belek, v zadnch kapsch kalhot, apod.,
- nabdky rznch slueb a vrobk na ulici s clem
zjistit, kam si po zaplacen dvte penenku, - prbn pohmatem kontrolujte, zda mte sv
cennosti na mst,
- dost o rozmnn penz na ulici,
- nenoste u sebe velk mnostv penz v hotovosti
- vyvoln tlaenice pi nstupu do dopravnho (jestlie je to nezbytn nutn, rozdlte stku na
prostedku, nkolik dl a kad uschovejte zvl),
- krde kabelky nenpadnm odznutm ucha - pi vbru penz z bankomatu kontrolujte situaci
kabelky, kolem Vs,
BEZPENOST OBANA
- mobil zaheslujte tak, aby pi kadm pouit vy- - proti pesile nezasahujte, snate si ale vimnout pa-
adoval zadn PIN kdu, chatel, pp. podejte kolemjdouc o pomoc,
- mjte zapsan vrobn slo mobilu a jin elek- - jste-li svdkem kapesn krdee, upozornte po-
troniky, kterou noste u sebe, stienho, poskytnte pomoc,
- PIN kd od platebn karty mjte uloen mimo kartu, - jestlie nejste schopni pachatele zadret, pokuste
se ho alespo vyfotografovat mobilem nebo za-
- kabelku nenoste pes rameno, ale pod pa nebo pamatovat si jeho podobu a obleen pro dal
vpedu, monou identikaci,
- v prostedcch MHD sundejte batoh ze zad a dejte - jestlie je okraden osoba zrann, poskytnte
si jej dopedu, j prvn pomoc a v ppad poteby volejte linku
155,
- ledvinku nenoste vzadu, ale vpedu nebo na boku,
- v ppad krdee platebn karty kontaktujte Vai
- kufk zajistte zmkem nebo selnm kdem, banku a kartu zablokujte,
- vmejte si okol, podezel osoby obejdte - jestlie Vm byl odcizen mobil, zajistte jeho za-
obloukem, blokovn u Vaeho opertora,
- v ppad, e Vs nkdo na ulici pod o nja- - krde ohlaste na linku 158 a postupujte podle
kou laskavost, bute maximln obezetn. instrukc opertora.
CO DLAT V PPAD KRDEE
- pokud vidte, e se Vs sna nkdo okrst, vystu-

pujte rozhodn, okiknte pachatele, brate svoje
vci (pokud odhadnete, e mte alespo njakou
anci na spch),
BEZPENOST OBANA
JAK PEDCHZET - neotevrejte dvee, pokud nevte, kdo je za nimi

(ani kdyby Vs dal o pomoc nap. zatelefo-
KRIMINALIT PCHAN novat si, apod.),
NA SENIORECH - jste-li sami doma, nikdy do bytu nevpoutjte oso-

by, kter neznte,
V poslednch letech pibv ppad, kdy je pch-
na trestn innost na seniorech. Tato kapitola Vm - zvon-li oprav, pracovnk plynrny i jinch
porad, jak tomu pedejt. slueb, nechte si ped jeho vputnm do bytu
pedloit jeho sluebn prkaz a pokud mono
pro oven zatelefonujte na pslun ad,
SENIOI A KRIMINALITA
- nepodlhejte lkav vidin snadnho zbohatnut.
Star lid se asto stvaj terem zjmu kaps, Podomn nabdky vher a vhodnch koup odm-
zlodj, podvodnk i nsilnk. Pachatel vyuvaj tejte v naprost vtin jde o podvod.
asto nejen jejich hor fyzick kondice, ale tak
jejich dvivosti.
Podvodnci se dok pod rznmi zminkami ve-

tt a do bytu, a pak vyut vhodnho okamiku
a okrst je i o celoivotn spory. Navc vystupuj
asto velmi serizn a psob natolik pesvdiv,
e si dok zskat dvru starho lovka.
Jak pedejt podvodu nebo okraden doma:
- bute obezetn pi komunikaci s neznmmi

lidmi,
Pro Vae bezpe si poite dven panoramatick

kuktko a pojistn etzek (ten zabrn ppadnmu
pachateli vniknout do Va domcnosti). Na dvee
Vaeho bytu si dejte jmenovku v mnonm sle, a to
i v ppad, e ijete sami, nap. Novkovi msto
Novkov. Jak inn zabezpeit Vai domcnost
proti vloupn naleznete v kapitole Jak zabezpeit
vai domcnost pi odjezdu na dovolenou.
BEZPENOST OBANA
Preventivn:
- pokud nemte doma bezpen trezor, nemvejte

vce penz v hotovosti i cenn vci,
- penze mjte uloeny na bankovnm tu nebo Pokud si vimnete, e se po dom pohybuje pode-
v bezpenostn schrnce v bance, zel osoba, nevhejte a pivolejte Policii R (ts-
ov linka 158).
- sv cennosti si vyfotografujte (pi ppadn krdei
Vm tyto fotograe usnadn jejich identikaci), Jak pedejt podvodu nebo okraden mimo domov:
- u elektroniky a cennjch spotebnch vrobk si - opt je nezbytn bt opatrn a nedvat se zby-

opite jejich vrobn sla, ten do ei s cizmi lidmi,
- nikdy nikomu nekejte, kolik mte doma penz - nekupujte nic vhodn na ulici od neznmch
a jak vlastnte cennosti. lid.
Pachateli tto trestn innosti bvaj jak mui tak Dal rady, jak pedejt okraden a co dlat, pokud
i eny a pracuj jednotliv i skupinov. Vybraj k nmu ji dojde, naleznete kapitole Co dlat v p-
si msta, kde ije hodn senior, jako jsou star pad kapesn krdee.
domy ve stedu msta, ppadn rodinn domky
na vesnicch. V ppad, e se stanete obt trestnho inu,
oznamte ve co nejdve na nejbli sluebn po-
Vynalzavost podvodnk nezn mez, proto bute licie. Pokuste se policistm sdlit co nejvce infor-
maximln obezetn pi tom, koho pustte do Va mac (popis pachatele, smr, kterm opustil msto
domcnosti. inu apod.).
BEZPENOST OBANA
JAK HROZ NEBEZPE Obrana:
V OBLASTI INFORMANCH - obezetnost,
TECHNOLOGI - ovovat pedkldan tvrzen,
Potaov podvody, niky dat, pomluvy, kodliv - nenechat se zlkat nesmyslnmi nabdkami.
kdy a viry, spamy tyto vechny pedstavuj ne-
bezpe, kter si mnohdy neuvdomujeme. Tato ka- Phishing (nebo-li lov informac)
pitola Vm porad, jak se vyhnout nepjemnostem,
spojench s tmto nebezpem. Jedn se o snahu vylkat z dvivho uivatele sou-
krom informace (nap. pihlaovac jmno a heslo
k bankovnmu tu). Za vyuit falench webovch
strnek nebo dvryhodnch pbh (bezpenostn
oven, selhn hardware apod.) se tak hackei
dostanou k Vaim dvrnm informacm.
Obrana:
MON NEBEZPE
A OBRANA PROTI NIM - maximln obezetnost, zejmna v oblasti inter-
netovho bankovnictv
Podvody
Potaov podvody mohou mt rzn podoby

(podvodn aukce, snaha vylkat z lid rzn plat-
by, atd.).
Proslul jsou pedevm tzv. nigerijsk podvody, kdy

je dvivcm nabzen podl z stky ve vi destek
milion za pomoc s pevodem penz do zahrani.
Kdy vyhldnut ob na nco podobnho kvne,
dostv se do nekonenho kolotoe nutnosti platit
rzn manipulan poplatky, platky, neekan v-
daje apod. lovk tak neustle vkld m dl vc
penz, protoe si nepipout, e by mohl pedchoz
investici prohrt (syndrom gamblera).
BEZPENOST OBANA
- ovovat informace, pota a smazat z nj njak data, se vyvinuly

nesmrn siln aplikace, kter jsou schopn zjistit
- vyuvat pouze oficiln informan kanly hesla k internetovmu bankovnictv, provdt pr-
bank (nap. neklikat na odkazy, kter pijdou myslovou pion, instalovat na pota dal n-
v emailu), stroje apod.
- nesdlovat citliv informace (slo tu, PIN, hes- Pkladem mohou bt tzv. dialery programy, kte-
lo) na telefonick dotaz (me se jednat o voice r modikuj volan slo v ppad internetovho
phishing), spojen realizovanho pes telefonn linku. Namsto
nkolika korun za hodinu je pak spojen s internetem
- hldat si pravideln stav svho bankovnho tu realizovno pomoc linky teba na Kajmanskch ost-
(a to i v souvislosti s monmi neoprvnnmi rovech a sazba je v du destek korun za minutu.
opravnmi platbami kartou, kdy si obchodnk
me bez Vaeho vdom strhnout z tu dopla- Obrana:
tek za ji dve dodan a zaplacen zbo i
sluby). - obezetnost,
Pomluva / hoax - vyhbat se nebezpenm webovm strnkm

a zdrojm,
Prostednictvm elektronick poty se mohou it
rzn pomluvy. Takovm pkladem jsou nap. et- - pouvat legln software,
zov dopisy o zvadnch potravinch v nkterch
hypermarketech, zaruen zprvy o blcm se kra- - pouvat kvalitn antivirov program.
chu njak banky a nutnosti vybrat z bankomatu
co nejvt hotovost a dal podobn zprvy. Na Spam (nevydan elektronick pota)
zvru kad z nich se zpravidla objev: Polete
co nejvce lidem. V dnen dob pedstavuje 7090 % celkovho ob-
jemu veker elektronick poty. Jedn se o zprvy,
Podobnm zpsobem funguje tzv. hoax, vymylen o kter nikdo nestoj, nicmn boj s tmto fenomnem
zprvy senzanho charakteru, a na n asto nav- je velice obtn. Jak pedstavuj spamy nebez-
zan rzn petice proti popisovanmu jevu (nap. pe? Krom toho, e zbyten vytuj kapacitu
ppad kotka ve zkumavkch). elektronick poty, mohou bt spamy nositeli vir,
podvod anebo slou k przkumu bojem pro hac-
Obrana: kery apod.
- nepomhat en nesmyslnch nebo livch Obrana:

zprv,
- snait se o to, aby se Vae e-mailov adresa ne-
- ovovat informace, dostala do rukou tonk (nezveejovat ji na
webu, nevyplovat internetov formule, nepe-
- jestlie se stanete obt pomluvy, zatnte zuby poslat hromadnou potu s kontakty na pedchoz
a ppad nerozmazvejte, odeslatele atd.),
- nepipojovat se k pochybn vypadajcm peticm, - neotvrat zejmna odkazy a plohy podezelch

slou jen k zskn daj o Vs. zprv od Vm neznmch odeslatel a ihned
takovou zprvu odstranit,
kodliv kdy a viry
- instalovat specializovan program k filtraci
Pat k nejstarm nebezpem. Prvn viry se obje- e-mail.
vily ji ped tvrt stoletm. Z pouhch vandalskch
nstroj, jejich clem bylo napadnout co nejvce
BEZPENOST OBANA
JAK SE ZACHOVAT
V PPAD NLEZU
PODEZELHO
ZAVAZADLA NEBO
JINHO PEDMTU
Nkdy se me stt, e nap. v tramvaji objevte kuf-
k, ke ktermu se nikdo nehls. Tato kapitola Vm
porad, co mte v takovm ppad dlat.
PODEZEL ZAVAZADLO
S podezelm pedmtem zavazadlem se mete

setkat v prostedcch mstsk hromadn dopravy,
v ekrnch, na ndra, na zastvkch, v parku,
v supermarketech a na dalch mstech. Zpravidla
se jedn o balek, kufk, apod. Zavazadlo me
vedle chemickch, biologickch a radioaktivnch - pokud naleznete zavazadlo v prostedcch MHD,
ltek obsahovat tak nstran vbun systmy. neprodlen o nm informujte prvodho, idie,
Nikdy ale nevte stoprocentn, co je uvnit, take pp. jinho odpovdnho pracovnka MHD,
postupujte podle naeho doporuen.
- jestlie zavazadlo naleznete nap. v ekrn,
volejte tsovou linku 112, kde uvete vechny
potebn informace (mimo zkladnch daj
uvete popis zavazadla - vzhled, npisy, znaky
apod.),
CO BYSTE MLI UDLAT:
- zachovejte klid a ustupte do bezpen

vzdlenosti,
- v dnm ppad se zavazadla nedotkejte, ne-

otevrejte a nepemisujte jej (nevte, co je uvnit
a neodbornou manipulac by mohlo dojt k vbu-
chu, en nebezpench ltek, ke ztrt krimina-
listickch stop - otisky prst apod.),
BEZPENOST OBANA
dlat, jestlie naleznete rozsypan bl prek

nebo Vm pijde podezel zsilka?
- jestlie naleznete na veejnm mst nebo doprav-

nm prostedku vysypan (nejen bl) prek, ne-
pibliujte se k nmu (nevte, co to je me se
jednat v lepm ppad jen o cukr, ale me to
bt tak vysoce nebezpen ltka),
- neprodlen volejte tsovou linku 112, pp. 150,
- upozornte ostatn osoby v okol,
- vykejte v bezpen vzdlenosti pjezdu zchra-

n a poskytnte daje o sob pro ppad mon
pozdj vzvy k lkask prohldce,
- jestlie Vm potou pijde podezel zsilka, ne-

otevrejte ji, netepejte s n, volejte tsovou linku
112 a ite se pokyny opertora.
- ite se pokyny opertora,
- upozornte i ostatn osoby ve Vaem okol.
DAL PODOBN PPADY:
Nlez blho prku
Po 11. z se zaaly ve Spojench sttech objevovat

ppady, kdy lidem byly zaslny balky s blm
prkem. Tenkrt se jednalo o velmi nebezpenou
biologickou ltku antrax, dky kter onemocnlo
nkolik lid. U ns vechna podobn podezen byla
vdy plan. Ale pesto musme bt opatrn. Co tedy
Nlez nevybuchl munice
- ustupte od msta nlezu do bezpen vzdlenosti

(alespo 100 m a vce),
- volejte tsovou linku 112 nebo 158,
- ite se pokyny opertora,
- varujte i ostatn osoby v okol, aby se k mstu ne-

pibliovaly a vykejte pjezdu policie i zchra-
n, kte msto nlezu zabezpe do pjezdu
pyrotechnik.
BEZPENOST OBANA
JAK ZABEZPEIT VAI - v panelovch bytech vylit zrubn dkm beto-

nem proti roztaen.
DOMCNOST PI ODJEZDU
Dvee (dven kdla):
NA DOVOLENOU - proti vyraen - zpevnn celho obvodu dve
(nap. pomoc kovovho psku),
Chcete si ut dovolenou bez starost o V dm
i byt? V tto kapitole se dozvte, jak jej sprv- - proti vyhkovn, zejmna u dvoukdlch dve,
n zabezpeit ped nedoucmi nvtvnky pout nap. zpadky, kolky, vzpry,
nebo jinm nebezpem (por, nik vody, ply-
nu apod.) - proti proraen nebo prokopnut - oplechovn
dvenho kdla,
CO ZLODJE PILK - v idelnm ppad instalace kvalitnch bezpe-

nostnch dve.
Obdob przdnin a dovolen je rj pro zlodje.
Jak jsou nejastj chyby, kter lid ped odjez- Zvsy a panty:
dem na del dovolenou dlaj a m tak zrove - kdlo dve zaven na 3 pantech umstnch
nahrvaj zlodjm: uvnit bytu,
- zveejnn termnu odjezdu a dlky pobytu na - panty opatit zarkou proti vysazen.
dovolen (chluben, j na to mm!),
Zmky:
- velk divadlo pi odjezdu (dlouh nakldn - pout kvalitn zmek s prolovou cylindrickou
auta, mnoho zavazadel), vlokou, kter by mla bt zakryta kovnm,
- zatahovn zvs, rolet a aluzi, - zmek opatit bezpenostnm ttem,
- ponechn prdla na e,
- pln potovn schrnka,
- neustle zaven okna,
- uschovn kl pod rohokou, v truhlcch

atd.,
- v noci dlouhodob tma v oknech,
- ticho v dom nebo byt,
- neuklizen nad.
JAK SPRVN ZABEZPEIT VAI

DOMCNOST PED VLOUPNM
Vstupn dvee do objektu
Rm a ostn dve:
- ukotven bezpenostn zrubn,
BEZPENOST OBANA
- pout vcebodov uzamykateln systm po celm

obvodu dve.
Potovn schrnky uvnit panelovch a obytnch

dom:
- rekonstrukce vstupu,
- oddlen potovnch schrnek od dalch prostor
objektu.
Venkovn osvtlen:
- osvtlen vybavit idlem na pohyb, kter svtlo
automaticky rozsvt.
Doplkov mechanick zabezpeen:

- pdavn zmek,
- pojistn etzek nebo vymezova oteven dve,
- panoramatick kuktko. JAK SPRVN ZABEZPEIT VAI
DOMCNOST PED POREM
Okna, balkony a lodie (zejmna v pzem)
- tvrzen nebo vrstven sklenn vpln,
- bezpenostn folie, Jestlie odjdte na del dovolenou, nezapomete:
- me,
- stahovac kovov rolety, aluzie nebo okenice, - zkontrolovat, zda jsou vypnuty vechny elektrick
- uzamykateln uzvry a kliky, spotebie (mimo ledniky, mrazniky a elektro-
- zvsy oken vybaven pojistkami proti vysazen, nickho zabezpeen),
- zasklen balkonu a lodi.
- zkontrolovat kamna, krb, plynov kotel (v lt
Elektronick zabezpeen vypnout, v zim pevst do reimu temperovn
- detektory s mikrospnai (pohybov, destrukn, domcnosti),
vibran, infrazvukov, tepeln apod.),
- kamery a kamerov systmy, - uzavt hlavn pvod vody,
- signalizan zazen,
- stedny s monost zasln SMS zprvy - elektrospotebie, u kterch to lze, zcela odpojit
o naruen. z elektrick st,
CO DLE METE UDLAT - televizi odpojit i z antny,
- poproste nkoho z Va rodiny, pp. dobrho kama- - zkontrolovat, zda jsou vypnuta svtla a uzaveny
rda, kter k Vm bude po dobu Va neptomnosti vodovodn kohoutky,
chodit (zalvn kvtin, vtrn, apod.), nezapomete
jej informovat o ppadnm elektronickm bezpe- - okna dkladn zavt a zajistit.
nostnm zazen (plan poplach),
Ponechejte u soused nebo u znmch rezervn kl-
- domluvte se s dobrm sousedem, kter Vm bude e od bytu pro ppad, e by dolo k poru, pp.
vybrat potu, k jin nemil udlosti. Sdlte jim tak kontakt na
Vs, abyste se mohli v ppad poteby urychlen
- zadokumentujte si cenn vci (perky, staroitnos- vrtit dom.
ti, znmky, mince, atd.),
- zapite si na papr vrobn sla elektroniky (TV,

rdia, potae, apod.).
VAE CESTY K BEZPE

Hasisk zchrann sbor Jihomoravskho kraje

Zubatho 1, 614 00 Brno Hasisk zchrann sbor Jihomoravskho kraje
www.rebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci 2011

Brozurka Blondynky 2010 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Brozurka Blondynky 2010 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VAE CESTY K BEZPE

ANEB CHYTR BLONDNKY RAD

Informan vzdlvac projekt

Hasisk zchrann sbor Jihomoravskho kraje

Informan vzdlvac projekt

Obsah brourky vychz z informanho projektu Hasiskho zchrannho sboru Jihomoravskho

Na tchto internetovch strnkch naleznete krom vech vypracovanch tmat v. informanch

JAK SPRVN NAHLSIT KDY ALE KTER SLO VOLAT?

MIMODNOU UDLOST Pro co nejrychlej vyzen dan udlosti doporu-

158 Policie R 112 Jednotn evropsk slo tsovho voln

Jak si ale zapamatovat, kter sloce pat kter slo?

pln jednodue: posledn slice u hasi je 0

Ale jak si zapamatovat 112? Na to existuje tak

OPERTOROVI NAHLASTE: Zneuit tsovch linek je trestnm inem. Dky mo-

Zlomysln voln na tsov linky se me hodn pro-

JAK SE ZACHOVAT PI k tomu, e lid ijc v blzkosti tohoto jadernho za-

PRVN POMOC PI ZASAEN

JAK SE ZACHOVAT - PKLADY

P.1: NIK ZEMNHO PLYNU.

- ochrate si dchac cesty (pilote si na nos a sta

P.3: NIK NL V DSLEDKU HAVRIE

- nepouvejte oteven ohe (zpalky, zapalova,

P.2: NIK PAVKU NA ZIMNM STA-

Jestlie dojde k havrii takto oznaenho vozidla,

Volejte tsovou linku 112. Pi voln na tsovou linku

Je mon, e se budete muset nsledn z ohroe-

P.4: NIK NL PI PEPRAV.

JAK SE PIPRAVIT V posledn dob pedstavuj vn ohroen tak

Povodn rozumme pechodn vrazn zven hla-

JAK ROZLIUJEME STUPN

Bydlte-li v zplavov oblasti, pipravte se na povo-

Aktuln informace o prtoku a odpovdajcch

- pipravte evakuan zavazadla pro vechny le-

Jak se chovat pi oputn domcnosti, jak sbalit

NA CO BYSTE SE MLI ZAMIT

- sledujte zprvy sdlovacch prostedk, Zkontrolujte sv obydl, zejmna:

- obyvatelnost bytu/domu, - povolen hygienika o pouvn obnovenho zdro-

- stav kanalizace a rozvod vody, - ohlaste pojistnou udlost pojiovn v souladu

Podle pokyn hygienika: - pi een pojistn udlosti postupujte podle po-

Informujte se o mstech humanitrn pomoci a v p- - dodrujte pokyny zemn pslunch sprvnch

- vyitn studny a oderpn zneitn vody,

- chemick oeten vody ve studni,

- laboratorn proven kvality vody,

JAK SE OCHRNIT Nebezpe spov krom ve uvedenho tak

KDE ZSKAT INFORMACE

Vtinu ne popsanch extrmnch klimatickch

Pvalov d tko pedvdateln intenzivn d

bleskem, dal kody zpsoben detm nebo

- v ppad vichice zejmna dvejte pozor na

- v ppad vichice se nepohybujte na okrajch

orientace, vyerpn a prochladnut. Pohybujte se mst, kde nehroz pd pedmt na vz a pokej-

- pi bouce se nedotkejte kovovch st automo-

- pi vichici snite rychlost jzdy nebo radji zastav-

- pi torndu se snate pokud mono co nejrychleji

CO UDLAT, KDY Cel systm slou k okamitmu varovn obyva-

JAK DRUHY SIGNLU METE

Zkouka sirn tento signl uslyte nejastji,

Porn poplach tento signl slou pouze ke svo-

klid a nic nedlejte, nebudete-li k tomu zchrani

Jak skuten jednotliv signly znj, si mete vy-

JAK SE ZACHOVAT PO SPUTN

JAK SE OCHRNIT 2. pouitm prostedk improvizovan ochrany

Jedn se prakticky o veker odvn sousti a pro-