1.

KAPITOLA – Finanční trhy, jejich vymezení a funkce v

ekonomice

 peněžní prostředky mohou potřebovat všechny druhy ekonomických subjektů

-domácnosti
-firmy
-stát
 posláním finančních trhů je přemístění peněz od přebytkových subjektů (=ti, kteří jich mají
nadbytek) k subjektům deficitním (=ti, kteří mají nedostatek) a to především k těm, jež pro
ně mají nejefektivnější využití

FINANČNÍ SYSTÉM A JEHO FUNKCE

 finanční trh je nedílnou součástí finančního systému
 finanční systém je nedílnou součástí ekonomiky
Finanční systém je mechanismus, prostřednictvím něj se prostředky k zapůjčení dostávají
k těm, kteří si je chtějí vypůjčit

Funkce finančního systému

1)depozitní funkce – umožňuje ukládání (investování) úspor, tím jsou akumulovány peněžní
prostředky potřebné pro investiční, spotřební výdaje firem, domácností i státu
2)kreditní funkce – umožňuje poskytovat volné peněžní prostředky všem ekonomickým
subjektům
3)funkce uchování hodnoty (bohatství) – prostřednictvím finančních instrumentů je
ekonomickým subjektům umožněno uchovávat svoji kupní sílu, s minimalizací důsledků
inflace
4)funkce likvidity – jedná se o přeměnu jednotlivých druhů finančních aktiv na peněžní
hotovost, hotové peníze = žádná výnosnost, ale jsou vysoce likvidní
5)platební funkce – umožňuje provádět všechny druhy plateb
6)funkce ochrany proti riziku – zajišťuje ochranu jednotlivých ekonomických subjektů proti
různým druhům rizika prostřednictvím pojistných smluv
7)funkce regulace finančního systému státem – stát prostřednictvím fiskální a monetární
politiky působí na finanční systém
 všechny funkce působí společně a navzájem se podmiňují

VZÁJEMNÉ VZTAHY EKONOMICKÉHO A FINANČNÍHO SYSTÉMU

Základní toky v ekonomickém systému
Základní výrobní faktory:
 práce
 půda a přírodní zdroje
 kapitál (kapitálové statky)

Tržní ekonomikou rozumíme takové uspořádání společenské výroby, ve kterém jsou struktura
spotřeby, výroby i způsob použití výrobních zdrojů řízeny trhem na základě nezávislého
rozhodování domácností, firem i státu
 všechny tyto ekonomické subjekty vstupují do vzájemných vztahů
 tím jsou určovány:
-struktura vyráběné produkce a poskytovaných služeb – určovány poptávkou
kupujících
-kombinace používaných zdrojů (technologie) – dosáhnutí nejvyšší efektivnosti
 a co nejvyšších zisků
-rozdělování důchodů – vychází z velikosti tržeb za prodané výrobky a
poskytnuté služby, z tržeb jsou uhrazovány náklady na výrobní faktory

Dvousektorový tokový diagram

 toky plateb jsou protisměrné proti tokům fyzickým
 nepromítají se toky meziproduktů, které plynou od jedné produkční jednotky ke druhé

1)domácnosti (spotřebitelské jednotky)

 vlastní výrobní faktory a ty poskytují firmám a inkasují za ně peněžní příjmy
 peněžní příjmy využívají na nákupy zboží a služeb

2)firmy (produkční jednotky)

 mohou inkasovat od domácností platby za prodej svých výrobků a služeb konečné spotřeby
 za utržené peníze od nich nakupují potřebné výrobní faktory

Základní druhy trhů působících ve zjednodušeném dvousektorovém modelu

ekonomického systému
 ve vyspělých zemích funguje ekonomika na tržním principu, takže jsou to trhy, které
zajišťují efektivní alokaci omezených zdrojů
 na trzích zboží a služeb se na základě nabídky a poptávky určují ceny obchodování
produkce – veškeré změny těchto cen mají následně zpětný vliv na chování ekonomických
subjektů
 tak je určováno, jaké zboží se bude vyrábět, jaké služby budou poskytovány a v jakém
množství
 trhy distribuují důchody, jejichž výše odpovídá tomu, jak jednotlivé ekonomické subjekty
přispívají k tvorbě produktu

 tok zboží a služeb, tok VF mají fyzickou podobu (=reálná ekonomika)

 tok příjmů a výdajů mají peněžní podobu (=finanční systém)
 fyzické a peněžní toky jsou navzájem závislé

 peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním

 finanční investice – jedná se o jejich směnu za finanční instrumenty (právní dokumenty),
jsou méně likvidní, zaručují svým majitelům právo na peněžní výnos

Kapitál
a)fyzický (kapitálové statky) – kapitál zahrnující dlouhodobé kapitálové statky (fixní kapitál) a
zásoby vstupů (hotových výrobků)
b)finanční (investovaný peněžní majetek držený v takové formě, aby vlastníkům vynášel
peněžní výnos

Trhy
a)fyzického kapitálu
b)finančního kapitálu – jsou směňovány peníze za jiné, méně likvidní investiční nástroje
nesoucí určitý budoucí peněžní výnos (=finanční trh)
Základní vztahy na finančních trzích

Působení trhů zboží a služeb konečné spotřeby, trhů VF a finančních trhů v rámci
ekonomického systému

Jak finanční systém, tak i finanční trh jsou nedílnou součástí ekonomického systému, zajišťují
jeho obsluhu a tím se podílejí na jeho fungování
TYPY FINANČNÍCH TRANSAKCÍ

1)Přímé financování
 dlužníci si přímo půjčují peníze od spořitelů tak, že jim sami prodávají své vlastní „cenné
papíry“
 nejjednodušší metoda provádění finančních transakcí
 jedná se o primární cenné papíry (směřují přímo od emitenta ke konkrétnímu investorovi)
 je provázeno řadou problémů

2)Polopřímé financování
 je kompromisem mezi financováním přímým a nepřímým, kdy se investoři a vypůjčovatelé
střetávají za přispění prostředníků:
a)brokerské firmy – pouze poskytují informace o možných nákupech a prodejích příslušných
cenných papírů nebo mohou též samy přímo kontaktovat potenciální kupce a prodejce a
zprostředkovat jim jejich obchody
b)dealerské společnosti – mohou samy obchodovat na vlastní účet

Nepřímé financování
 zajišťují obchodní banky, pojišťovny, investiční společnosti, investiční a penzijní fondy
 tyto instituce prodávají svým věřitelům své vlastní tzv. sekundární cenné papíry a přijímají
dluhové tzv. primární cenné papíry od konečných vypůjčovatelů
sekundární cenné papíry – nízká míra rizika případné insolvence jejich emitentů regulovány
státem, emitována v nízkých nominálních hodnotách, vysoká likvidita

Finanční zprostředkovatelé
 provozují tuto činností za účelem dosažení zisku
 získávají ho tím, že si z poskytnutých úvěrů a půjček účtují vyšší úrok, než je ten, který platí
z vkladů, jež získali od svých vkladatelů
Důvody existence finančních zprostředkovatelů:
a)informační náklady - identifikace věřitelů a dlužníků je nákladné
b)transakční náklady - poplatky za sepisování smluv, vyžadují právníka
 bez finančního zprostředkování by finanční trhy nebyly plně efektivní a nedávaly by
plný užitek, přičemž největší význam je všeobecně přikládán financování nepřímému

Úspory
a)domácností – vznikají jako rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji na běžnou spotřebu
b)firem – představují čisté zisky podniků snížené o podíly na zisku vyplacené jeho
vlastníkům
c)státu – vznikají v případě kladného salda státního rozpočtu

Investice
a)firem – představují výdaje na udržení resp. zvýšení produkčních činností (udržování
budovy a strojního zařízení, nákup zásob, surovin nebo zboží)
b)státu - výdaje na obranu, infrastrukturu, bezpečnost
c)domácností – výdaje na pořízení nemovitého majetku

VYMEZENÍ FINANČNÍCH INVESTIC, JEJICH ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

 investice je záměrné obětování určité přesně známé dnešní hodnoty za účelem získání vyšší,
i když ne zcela jisté hodnoty budoucí. Jsou realizovány prostřednictvím nákupů různých
investičních aktiv

1)finanční investice
 jedná se o kombinaci vlastních peněz, majetkových aktiv a dluhových instrumentů
 mají povahu pouhé majetkové, obvykle jen finanční transakce mezi dvěma ekonomickými
subjekty, která je zaznamenána na určité listině, kde jsou uvedeny její podmínky
 listiny (právní dokumenty) zaručují jejich majitelům různá práva
 finanční investice mají především formu investic do finančních investičních instrumentů,
nejčastěji pak do převoditelných a obchodovatelných cenných papírů

2)reálné investice
 jsou vždy vázány na určité konkrétní činnosti nebo předměty, mající charakter hmotných
aktiv
 nejdůležitější jsou investice do podnikání a v oblasti výroby a služeb
 jejich atraktivita stoupá v období hospodářské či politické nejistoty nebo při očekávání
(existenci) vysoké míry inflace
 představují zakončení každého finančního toku – bývají konečným cílem investorů
FINANČNÍ AKTIVA
 ekonomické subjekty vlastnící peněžní přebytky (investoři) vstupují na finanční trh s jejich
nabídkou, usilují o získání finančních aktiv
 nároky na příjem nebo jmění, představované vlastnictvím určitých právních dokumentů
 svým vlastníkům slibují návratnost jimi investovaných peněžních prostředků v budoucnosti,
slouží jako prostředek uchování hodnoty (kupní síly)
1)Peníze – nejvýznamnější finanční aktivum, plní tři funkce
a)prostředek směny
b)míra hodnoty, zúčtovací jednotka resp.měřítko cen
 peníze slouží k oceňování všech druhů zboží a služeb, ostatních finančních aktiv a
finančních toků, probíhajících mezi jednotlivými ekonomickými subjekty
 peníze umožňují převádět do peněžní podoby celý ekonomický koloběh
c)uchovatel hodnoty
 peníze slouží k uchování kupní síly v čase (překlenutí času mezi příjmem důchodu a jeho
spotřebou)
 lze je uschovat v podobě úspor držených buď:
-v hotovosti (vysoce likvidní, nenesou žádný úrok)
-ve formě bankovních vkladů (úrok přinášejí, snížení likvidity)
 peníze nejvíce podléhají inflaci

 funkci peněz mohou plnit taková aktiva, která splňují určité požadavky:
-vysoký stupeň likvidity (likvidita je rozhodující vlastnost peněz, hotovými penězi lze
okamžitě platit, aniž by bylo nutno vykonávat jakékoli dodatečné náklady – čím je aktivum
méně likvidní, transakční náklady spojené s platbami realizovanými jeho prostřednictvím se
zvyšují)
-neexistence výrobní substituce (peníze nelze nekontrolovatelně vyrábět nebo je nahrazovat
jinými statky – staly by se dostupnými a ztratily by svoji vzácnost)

2)Finanční majetkové instrumenty

 představují doklad o vlastnictví právního dokumentu
 jsou spojeny s nárokem na podíly na zisku, výnosech

3)dluhové (dlužní) instrumenty

 zaručují jejich majitelům jak navrácení zapůjčených peněz, tak úroky jako odměnu.

PROCES TVORBY A UŽITÍ FINANČNÍCH AKTIV

 rozvaha musí být vyrovnaná – celková aktiva (akumulované používaní zdrojů) se musí
rovnat celkovým pasivům skládajících se z jeho vlastního kapitálu (akumulovaných zdrojů
peněžních prostředků) a zdrojů cizích
celková aktiva = vlastní kapitál + cizí zdroje
hmotná aktiva + finanční aktiva = vlastní kapitál + cizí zdroje
celková finanční aktiva = celkové cizí zdroje
celková hmotná aktiva = celkový vlastní kapitál
 společnost bohatne reálnými investicemi, neboli zvyšování hmotných aktiv – umožňují
ekonomice vytvářet potřebné zboží a služby
ČLENĚNÍ FINANČNÍHO TRHU

1)Peněžní trh
 krátkodobost prováděných finančních operací (do jednoho roku)
 vlastnosti finančních nástrojů – krátká doba jejich splatnosti (do jednoho roku)
 nástroje se vyznačují menším rizikem, nižším výnosem a poměrně vysokou likviditou ,
cenné papíry méně podléhají cenovým fluktuacím
a)trh krátkodobých úvěrů – poskytování krátkodobých úvěrů obchodními bankami a jinými
licencovanými finančními institucemi

b)trh krátkodobých CP – ekonomické subjekty poptávající peníze se obracejí s nabídkou

cenných papírů na vhodné zájemce, a to buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaných
finančních institucí, využívá se zejména směnek, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky

2)Kapitálový trh
 trh určený pro finanční operace s dlouhodobými finančními nástroji, které mají povahu
dlouhodobých finančních investic
 jedná se o poskytování dlouhodobých úvěrů a dlouhodobých cenných papírů
 nástroje jsou rizikovější než na peněžním trhu ale poskytují vyšší výnos
 riziko každé investice stoupá jak s dobou její životnosti, tak i s velikostí peněžní částky,
která byla do ni vložena
a)trh dlouhodobých úvěrů – poskytují je obchodní banky i jiné finanční instituce, úvěry bývají
ručeny reálným majetkem (nemovitostí), na trhu se poskytují i dlouhodobé vklady s dobou
splatnosti delší než jeden rok
b)trh dlouhodobých CP – nejvýznamnější, akcie, dlouhodobé dluhopisy (obligace), bývají
převoditelné resp. obchodovatelné (můžeme je prodat kdykoli), cenné papíry tím, že je
nakupuje velké množství různých investorů, umožňují rozložit riziko
3)Trhy s cizími měnami
a)trhy devizové
 jedná se o trhy s bezhotovostními formami cizích měn, na kterých dochází ke vzájemnému
směňování různých konvertibilních měn (tím dochází k tvorbě jejich kurzů)
 nejvýznamnější subjekty jsou dealeři obchodních bank, dealeři centrálních bank, dealeři
některých investičních fondů (např. tzv. brokeři, neboli zprostředkovatelé devizových
operací)
b)trhy valutové
 jde o trhy s hotovostními formami cizích měn (pevné termínové kontrakty typu futures a
opční kontrakty), které se obchodují za tzv. valutové kurzy
 valutové kurzy se liší od devizových kurzů a jsou od nich odvozeny
 nemají kurzotvorný význam
 vykazují maloobchodní charakter

4)Trhy drahých kovů

 nejdůležitější trhy – zlata, stříbra, platiny a paladia

STRUKTURA TRHU CENNÝCH PAPÍRŮ

1)primární trhy CP
 funkce primárního trhu spočívá v získání nových peněžních zdrojů a v jejich přeměně ve
zdroje dlouhodobé
 jedná se o nové emise cenných papírů poprvé uváděné na finanční trh (prodej prvním
nabyvatelům)
a)veřejné trhy
 obchodování se můžou zúčastnit všichni potenciální zájemci
 CP jsou prodávány za nejvyšší nabídnutou cenu
 tři základní techniky uvádění CP na primární trh:
-tendr (korespondenční úpis CP)
-aukce:americká (vyvolávací cena se postupně zvyšuje)
holandská (vyvolávací cena se postupně snižuje)
-úpis za předem určenou fixní cenu
b)neveřejné trhy
 jsou zde obchodovány tzv. uzavřené emise, kdy emitent předem dojedná s potenciálními
investory prodej svých nově emitovaných CP
 zvláštním případem je situace, kdy emitent nabídne všechny nově emitované CP pouze
jedné osobě tzv. emisnímu tvůrci

2)sekundární trhy CP
 obchodování s CP již dříve vydanými
 funkce sekundárního trhu spočívá ve stanovení jejich tržních cen a v zajišťování jejich
likvidity
 objemově rozsáhlejší
A)veřejné trhy – jsou obchodovány již dříve vydané, v oběhu existující cenné papíry
a)veřejné sekundární organizované trhy
 jsou reprezentovány burzami nebo jinými mimoburzovními licencovanými organizátory
veřejného trhu
 trhy burzovní – jejich činnost přispívá k tvorbě tržních cen (kurzů), i k utváření cenového
systému finančních i reálných investičních instrumentů, které se na nich obchodují
 trhy mimoburzovní – nemají statut burzy
b)veřejné sekundární neorganizované trhy
 nejsou silně regulované
 obchoduje se pouze část cenných papírů, prostřednictvím bank nebo jiných institucionálních
či soukromých obchodníků s cennými papíry
 jedná se o tzv. prodej přes přepážku (OTC trhy – over the counter markets)

B)neveřejné trhy
 obchody jsou uzavírány přímo, neboli smluvní dohodou zúčastněných stran, a to za
individuálně dohodnutých podmínek

FAKTORY INTEGRACE JEDNOTLIVÝCH SEGMENTŮ FINANČNÍHO TRHU

1)aktuální podmínky pro získání peněz a pro investování peněžních prostředků
 peněžní prostředky jsou základní a zároveň také jedinou společnou „komoditou“
obchodovanou současně na všech segmentech finančního trhu

2)Spekulace
 spekulanti, kteří ovlivňují tržní ceny jednotlivých investičních instrumentů tím, že kupují ze
svého pohledu podhodnocené a prodávají nadhodnocené investiční instrumenty
 spekulace jsou postaveny na faktoru očekávání budoucího vývoje tržních cen (kurzů)
obchodovaných investičních instrumentů
 rizikové operace

3)Arbitráž
 investoři při obchodování s jednotlivými druhy investičních nástrojů využívají jejich
rozdílných cen existujících v příslušném okamžiku na různých trzích
 pro arbitrážní operace jsou charakteristické cenové rozdíly, stejná doba, rozdílná místa
 investoři přecházením mezi trhy napomáhají sbližování cen na všech trzích, kde se uvedené
instrumenty obchodují
 u arbitrážní operace nejde o časové očekávání budoucího vývoje tržních cen (kurzů)
obchodovaných investičních instrumentů
 méně rizikovější
OTÁZKY
122. Finanční systém.
Mechanismus, jehož prostřednictvím se prostředky k zapůjčení dostávají k těm, kteří si je chtějí vypůjčit.
Souhrn všech dílčích segmentů finančního trhu i všech na nich obchodovaných finančních nástrojů
(instrumentů) a všech ekonomických subjektů, které na finančních trzích obchodují nebo k fungování finančního
systému napomáhají.
21. Současné trendy vývoje finančního systému.
 Rostoucí konkurence mezi jednotlivými dodavateli finančních služeb, mezi domácími kapitálovými trhy
 Rozšíření finančních trhů po celém světě, integrace národních a regionálních finančních systémů
 Rychlý růst zadluženosti domácností, podniků a vlád
 Fůze bank a velkých finančních institucí pro snížení rizika
 Rozvoj nových služeb a nových technologií
 Větší promyšlenost rozhodování, znalost alternativních zdrojů finančních služeb, rostoucí citlivost na
riziko
 Sladění a koordinace prováděné regulace ze strany vyspělých států
35. Funkce finančního systému.
 Depozitní - Ukládání (investování) úspor
 Kreditní - Poskytování volných peněžních prostředků
 Funkce uchování hodnoty (bohatství) - Překlenutí času mezi příjmem důchodu a jeho spotřebou
 Funkce likvidity - Přeměna finančních aktiv na hotovost
 Platební funkce - Umožňuje provádět všechny druhy plateb
 Funkce ochrany proti riziku - Prostřednictvím pojistných smluv nebo diverzifikováním portfolií
 Funkce regulace finančního systému státem - Prostřednictvím monetární a fiskální politiky
2. Součástí čeho je trh krátkodobých cenných papírů?
Trh krátkodobých cenných papírů je součástí peněžního trhu. Na trhu krátkodobých se obchodují krátkodobé
cenné papíry (krátkodobé dluhopisy – do 1 roku - směnky, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky…) buď
přímo, nebo prostřednictvím finančních institucí.
22. Co je nejméně výhodné, když prodávám cenné papíry na veřejném primárním trhu?
Prodej za fixní cenu z důvodu podhodnocení či nadhodnocení.
104. Co je užší pojem, finanční trh nebo kapitálový trh?
Kapitálový trh spadá pod finanční trh.
126. Primární a sekundární trh.
Primární trh – prvotní prodej cenných papírů
Sekundární trh – prodej již dříve obchodovaných cenný papírů, zde se stanovují tržní ceny a zajišťuje se likvidita
daných cenných papírů
146. Může být akcie podle české legislativy cenným papírem peněžního trhu?
Ne – má nekonečnou dobu splatnosti (peněžní trh je krátkodobý).
173. Kam byste šla, kdybych Vás vyhnal, ať jdete na OTC trhy?
Do nejbližší banky. Obchodují se zde cenné papíry, nejsou zde tak přísná pravidla jako na burzách.

2. KAPITOLA – Finanční instituce, jejich produkty a služby

KATEGORIZACE SUBJEKTŮ PŮSOBCÍCÍH NA FINANČNÍCH TRZÍCH

 finanční instituce = subjekty finančního zprostředkování
 jsou to licencované a státem regulované společnosti mající právní subjektivitu
 většina institucí finančního zprostředkování bývá oprávněna „přijímat peníze“, s nimiž
mohou stanoveným způsobem podnikat

Nejvýznamnější finanční instituce

 obchodní banky
 nebankovní spořitelní instituce
 pojišťovací instituce
 instituce kolektivního investování
 penzijní fondy
 burzy
 organizované mimoburzovní trhy

OBCHODNÍ BANKY
 nejvýznamnější podnikatelské subjekty finančního systému

Bankovní systém (bankovní soustava)

 systém tvořený centrální bankou a všemi obchodními bankami působícími v dané zemi
 bankovní systém je relativně samostatným, otevřeným systémem
 základními subjekty každého bankovního systému jsou obchodní banky, které mají ze
zákona pověření provádět bankovní operace a bankovní služby
 jsou specializovány především na obchodování s penězi a poskytování různých bankovních
služeb

Funkce centrální banky

 centrální banka je relativně nezávislou finanční institucí
 jejím posláním bývá zabezpečování kvality národní měny a dlouhodobé stability kupní síly
peněz

1)Funkce makroekonomická
 základním cílem centrální banky je zabezpečování stability domácí měny a tím vytváření
příznivých podmínek pro udržitelný hospodářský růst
 stabilitu domácí měny lze chápat ve dvou dimenzích: jako stabilitu cenovou (projevující se
pouze v mírné dlouhodobé inflaci) a stabilitu kurzovou (lze chápat jako stabilitu kurzu
domácí měny vůči cizím měnám)
a)měnová politika
 měnová, neboli monetární politika představuje regulaci nabídky peněz centrální bankou za
účelem dosažení určitých makroekonomických cílů (např.udržení stability tuzemské měny,
zabezpečení vyrovnanosti platební bilance, dosažení plánovaného ekonomického růstu a
udržení únosné míry nezaměstnanosti)
 k prosazování své měnové politiky používají centrální banky celou řadu různých nástrojů

b)emise hotovostních peněz

 emitování hotovostních peněz je výsadou centrálních bank
 disponují emisním monopolem

c)devizová činnost
 do devizové činnosti centrálních bank patří především shromažďování devizových rezerv
státu, finanční operace na devizových trzích a provádění devizové regulace pro bankovní i
v některých případech nebankovní subjektů
2)Funkce mikroekonomická
 zajišťování bezpečnosti, efektivnosti, spolehlivosti a důvěryhodnosti příslušného
bankovního systému
 k dosahování tohoto cíle provádí centrální banka celou řadu činností
a)regulace obchodních bank a provádění bankovního dohledu
 bankovní regulace znamená stanovení pravidel a podmínek pro založení a činnost
obchodních bank
 bankovní dohled je kontrola dodržování těch pravidel obchodními bankami i přijímání
opatření k nápravě v případě jejich nedodržování
 bankovní regulace i bankovní dohled jsou orientovány především na následující oblasti:
1)regulace vstupu do bankovní sféry
 každý zájemce o získání licence pro působení jako obchodní banka musí splnit stanovené
vstupní podmínky (např. minimální výše základního kapitálu 500 mil. Kč., kvalifikační a
morální způsobilost bankovního managementu)
2)základní pravidla činnosti obchodních bank
 jde o pravidla, která postihují celou oblast bankovní činnosti (např.přiměřenost kapitálu,
přiměřenost likvidity v domácí měně, likvidity devizové, limity úvěrů)
3)povinné pojištění vkladů klientů obchodních bank
 ochrana vkladatelů pro případ úpadku některé obchodní banky
b)působení jako banka bank
 centrální banky vystupují vůči obchodním bankám ve funkci jejich bankéřů (vedou jim účty,
přijímají od obchodních bank vklady a poskytují jim úvěry)
c)působení jako banka státu (vlády)
 centrální banky vedou účty vlád příslušných států a provádějí pro tyto vlády různé finanční
operace
d)reprezentace státu v měnové oblasti
 centrální banky zastupují své země ve všech významných mezinárodních finančních
institucích (např. ve Světové bance, v Mezinárodním měnovém fondu)

Nástroje monetární politiky centrální banky

 z hlediska času – nástroje krátkodobé působnosti, nástroje dlouhodobé působnosti
 dle adresnosti – nástroje přímé, nástroje nepřímé
 dle četnosti – nástroje běžné, nástroje výjimečné

1)Nepřímé nástroje monetární politiky

 působí plošně, na všechny obchodní banky stejně (usměrňují činnost všech obchodních
bank)
 působí na celý bankovní, finanční, ekonomický systém
A)diskontní nástroje
 jde o úrokové sazby a další podmínky krátkodobých úvěrů, které poskytuje centrální banka
obchodním bankám v domácí měně
 zvýšení úrokových sazeb centrální bankou lze považovat za restrikci
 snížení úrokových sazeb centrální bankou lze považovat za expanzivní politiku

a)diskontní úvěry
 jedná se o jedny z nejlevnějších úvěrových zdrojů obchodních bank
 jsou úročeny diskontní sazbou (považuje se za nejnižší úrokovou sazbu z úvěrů)
vyhlašovanou příslušnou centrální bankou, bývají vždy krátkodobé
 jsou poskytovány bezproblémovým obchodním bankám, proto nevyžadují centrální banky
žádné zajištění
b)reeskontní úvěry
 jde o tzv.odvozené diskontní úvěry, které centrální banky poskytují za reeskontní sazbu
(bývá mírně vyšší než sazba diskontní)
 centrální banka odkoupí od obchodních bank směnky a příslušné částky snížené o úrok
(diskont) připíší příslušným obchodním bankám na účet (jedná se o kvalitní směnky)
c)lombardní úvěry
 jedná se o úvěry úročené lombardní sazbou
 jsou zajištěny zástavou na věci movité nebo na práva
 jako zástava jsou cenné papíry (směnky, dluhopisy)
 centrální banka poskytuje lombardní úvěry obchodním bankám za účelem zvýšení nabídky
peněz na příslušném finančním trhu
 lombardní sazba bývá ve srovnání s diskontní sazbou podstatně vyšší

B)operace na volném trhu

 jejich předností jsou nízké náklady, operativnost a jednoduchost
1)nákupy a prodeje cenných papírů – jde o standardní tzv.jednosměrné obchody dvou
ekonomických subjektů nevratného charakteru, mají dlouhodobý účinek
a)nákupy cenných papírů
 centrální banka nakupuje cenné papíry od jednotlivých obchodních bank (státní dluhopisy,
dluhopisy centrální banky)
 centrální banka je stahuje z oběhu
 pokud jde o nákupy cenných papírů centrální bankou od obchodních bank, jsou jimi
zvyšovány jejich likvidní rezervy a zároveň je zvyšována jejich úvěrová kapacita (jedná se o
expanzivní monetární politiku centrální banky)
b)prodeje cenných papírů
 jde o politiku restriktivní

2)repo obchody a reverzní repo obchody - forma zpětného odkoupení, jde o prodej a nákup
krátkodobých státních dluhopisů, pro úročení těchto obchodů vyhlašuje centrální banka tzv.
repo sazbu (bývá vyšší než sazba diskontní, ale naopak nižší než sazba lombardní)
a)repo obchody
 z pohledu centrální banky jde o prodej cenných papírů komerčním bankám, které později od
nich zase odkoupí zpět
b)reverzní repo obchody
 jedná se o nákup cenných papírů výměnou za peněžní hotovost se současným závazkem
jejich vrácení původním vlastníkům (k přesnému datu, stejná částka, úroky)

 nákup cenných papírů zvyšují likvidní rezervy a úvěrovou kapacitu obchodních bank –
podporuje expanzi ekonomiky
 prodej cenných papírů obchodním bankám úvěrové možnosti obchodních bank snižuje

C)povinné minimální rezervy

 jsou povinně vytvářeny stanoveným procentem z celkové sumy primárních vkladů bank
 zvýšení povinných minimálních rezerv – restrikce
 snížení povinných minimálních rezerv – expanze
D)konverze a swapy cizích měn
 nákupem cizích měn od obchodních bank může centrální banka zvýšit úvěrovou kapacitu
 prodejem cizích měn komerčním bankám za domácí měnu úvěrovou kapacitu snižuje
a)konverze
 nákup zahraničních měn centrální bankou od obchodních bank nebo naopak prodej za měnu
domácí
 působí na nabídku peněz trvale
b)swapy
 centrální banky od obchodních bank nakoupí, nebo jim naopak prodají cizí měnu za měnu
domácí
 v budoucím, předem přesně dohodnutém termínu a za předem dohodnutých podmínek
proběhne zpětná operace
 působí na nabídku peněz pouze dočasně

E)intervence ve prospěch (resp.v neprospěch) devizového kurzu

 jde o ovlivňování devizového kurzu domácí měny centrální bankou, a to buď vzhledem
k jedné nebo i všem cizím měnám zároveň
 záměrem intervencí bývá dočasné zhodnocení (znehodnocení) devizového kurzu domácí
měny – snaha ovlivnit vývoj obchodní bilance státu a míru inflace
a)přímé intervence – jedná se o konverze, různé druhy termínových devizových obchodů
(např. pevné termínové devizové kontrakty, swapy)
b)nepřímé intervence – mohou být realizovány nákupem nebo prodejem zlata, úpravami
úrokových sazeb
 oslabení domácí měny se příznivě promítne do vývoje obchodní bilance státu, na druhé
straně však způsobí tlak na zvyšování domácí cenové hladiny a tím na zvyšování míry
inflace

2)Přímé nástroje monetární regulace

 používány k usměrňování činnosti těch bank, na něž je regulace centrální banky právě
konkrétně zaměřena
A)pravidla likvidity
 používá se z důvodů zajištění likvidity obchodních bank
 pravidla likvidity mohou být jednotlivým bankám určována různými formami: např.
stanovením závazné struktury jejich aktiv a pasiv
B)úvěrové kontingenty
 nejtvrdší, avšak vysoce účinný nástroj centrálních bank, spočívající v direktivním
stanovování limitů úvěrů resp. úvěrových stropů
a)relativní úvěrový kontingent – představuje maximální výši úvěru, kterou je centrální banka
příslušné obchodní bance ochotna poskytnout
b)absolutní úvěrový kontingent – stanovuje maximální celkovou výši úvěru, kterou může
konkrétní obchodní banka poskytnou svým klientům
C)úrokové limity (úrokové stropy)
 prostřednictvím úrokových limitů může centrální banka předepsat obchodním bankám buď
maximální úrokové sazby, které mohou z poskytovaných úvěrů požadovat, nebo naopak
minimální úrokové sazby z přijímaných depozit
D)povinné vklady
 některým subjektům může být uložena povinnost otevírat běžné účty, ukládat vklady a
provádět platby výhradně přes centrální banku
Funkce obchodních bank
 obchodní banky jsou základními subjekty bankovního systému
 orientují se na tzv. klasické bankovní obchody, neboli na přijímání vkladů (depozit),
poskytování úvěrů a realizaci platebního styku
1)finanční zprostředkování
 jde o přijímání peněžních vkladů a jejich následné alokování ve formě poskytovaných
bankovních úvěrů na principu ziskovosti a návratnosti
2)emitování bezhotovostních peněz
 jde o vytváření peněz v podobě zápisů na různých druzích bankovních účtů, které obchodní
banky vedou svým klientům
3)provádění bezhotovostního platebního styku
 jedná se o realizaci bezhotovostních plateb

Zásady činnosti obchodních bank

1)zásada rentability
 banky jsou podnikatelskými institucemi, usilujícími o dosažení zisku
 rentabilita (ziskovost) je základním atributem bankovního podnikání
2)zásada likvidity
 jedná se o její schopnost dostát kdykoli svým závazkům, a to jak v objemové tak i v časové
struktuře (vždy mít peněžní prostředky pro své klienty)
3)zásada jistoty (solventnosti)
 banky podstupují celou řadu specifických rizik, s nimiž se musejí vyrovnat

Vymezení pojmů
1)bankovní operace
 veškeré druhy finančních operací, které obchodní banka při své činnosti provádí
 cokoli, co se odrazí v účetnictví banky (tedy i interní účetní operace)
2)bankovní obchody
 jde o operace, jejichž vyústění je směrováno vně vlastní banky (bankovní operace na
mezibankovním trhu či operace směřující k vlastním klientům)
3)bankovní produkty
 obchody směřovány vně banky (jsou zacíleny výhradně na klienty)
 termín bankovní produkt může představovat buď finanční investiční instrument (dokladuje
poskytnutí peněz) nebo může mít podobu finanční služby

Jednotlivé druhy bankovních produktů a jejich systemizace

1)úvěrové bankovní produkty
 z pohledu klientů umožňují získat různé druhy bankovních úvěru
2)vkladové bankovní produkty
 produkty, které klientům umožňují realizaci finančních investic
3)ostatní druhy bankovních produktů

Úvěrové bankovní produkty

1)členění úvěrů podle toho, zda banka poskytne klientovi peněží prostředky, nebo za něj
pouze převezme záruku
A)Peněžní úvěry a půjčky
 klient od obchodní banky obdrží peníze a následně je dohodnutým způsobem splácí
a)kontokorentní úvěry
 krátkodobé peněžní úvěry, vysoké úročení, vysoký sankční úrok v případě překročení
úvěrového rámce
 jedná se o úvěr, který poskytuje banka v pohyblivé výši na kontokorentním účtu klienta
 účtuje mu veškeré jeho peněžní úhrady, platby od odběratelů a jiných plátců
 banka přezkoumá úvěrovou způsobilost a stanoví přípustný debet, který nesmí překročit

b)lombardní úvěry
 jedná se o peněžní, krátkodobý úvěr
 sjednávaný na konkrétní fixní částku s pevně stanovenou lhůtou splatnosti a zajištěný
zástavou movité věci nebo práva
 plno druhů: lombardní úvěr na cenné papíry, na zboží, pohledávky
 lombardní úvěry požadovány na delší časová období jsou poskytována formou
revolvingového úvěru (banky poskytnou krátkodobý úvěr, který v okamžiku splatnosti
obnoví)

c)eskontní úvěry
 krátkodobý peněžní úvěr, založený na existenci směnky jako převoditelného dluhového
cenného papíru (indosamentem)
 banka odkoupí směnku od jejího majitele před termínem její splatnosti (eskontuje)
 banka si sráží určitou peněžní částku tzv.diskont, neboť směnka ještě není splatná
 při dospělosti směnky ji předkládá k proplacení příslušnému směnečnému dlužníkovi
vlastní směnka – výstavce směnky (hlavní směnečný dlužník) se sám zavazuje zaplatit
majiteli směnky (remitentovi) ve stanoveném termínu předmětnou směnečnou částku
cizí směnka (trata) – výstavce směnky (vedlejší směnečný dlužník) přikazuje svému
dlužníkovi (hlavní směnečník) zaplatit ve stanoveném termínu majiteli směnky (remitent)
předmětnou směnečnou sumu

 pokud se jedná o eskontovanou směnku vlastní, předkládá ji obchodní banka k proplacení

přímo hlavnímu směnečnému dlužníkovi (výstavci směnky)
 v případě cizí ji je povinen proplatit směnečník
 v případě odmítnutí směnky může banka požadovat její proplacení od předchozího majitele

d)malé osobní a spotřební úvěry

 krátkodobé a střednědobé, určené především fyzickým osobám pro nákup předmětů
dlouhodobé spotřeby nebo služeb (dovolená, vzdělání) nejčastěji ve formě hotovosti, šeku

e)emisní půjčky
 bývá půjčkou dlouhodobou, jejíž podstatou je odkoupení dluhopisů (nejčastěji obligací),
které dlužník emituje za účelem získání peněžních zdrojů
 může být poskytnuta buď jednou bankou, klubem bank, konsorciem bank
 pro emitenty je výhodou, že mohou získat velké a dlouhodobé peněžní zdroje
 pro věřitele je výhodou, že v případě potřeby hotovosti mohou zakoupené obligace odprodat
před lhůtou jejich splatnosti na sekundárním trhu cenných papírů

f)hypoteční úvěry
 jedná se o druh dlouhodobého finančního úvěru, který je zastaven nemovitostí
 žádost musí být doložena dokladem, potvrzujícím vlastnictví
 banka zajistí odhad ceny nemovitosti a prověří zda na předmětnou nemovitost není
v katastru zaneseno břemeno
 banka ještě požaduje splnění dalších podmínek (pojištění nemovitosti, zanesení vkladu
zástavního práva do katastru nemovitostí)
 hypoteční úvěr na výstavbu (opravu) či pořízení nemovitosti – poskytovaný účelově na
financování výstavby (opravy) či zakoupení předem přesně určené nemovitosti
 americká hypotéka – jde o neúčelový hypoteční úvěr, poskytování bez udání účelu

B)Závazkové (ručitelské) úvěry

 banka se zaváže za svého klienta splnit jeho závazek vůči třetí osobě, pokud tak klient
neučiní sám (poskytne mu ručení)
 neznamenají pro klienta bezprostřední získání peněžních prostředků

1)akceptační úvěry
 je úvěrem krátkodobým
 používá se v situacích, kdy klient banky není pro svého dodavatele buď dostatečně známý,
nebo dostatečně důvěryhodný
 banka akceptuje cizí směnku, kterou na ni vystavil její klient (komitent)
 banka se za jeho směnku zaručuje a stává se hlavním směnečním dlužníkem (tím činí
směnku důvěryhodnější a účtuje si tzv. akceptační provizi)
 v okamžiku splatnosti směnky pokud klient nezaplatí ji banka uhradí (poskytne úvěr)

2)avalové (ručitelské) úvěry

 není zde nezbytné spojení se směnkou
 jedná se o úvěr závazkového typu
 může být krátkodobý, střednědobý nebo i dlouhodobý
 při poskytnutí avalového úvěru přejímá banka záruku za určitý závazek svého prvotřídního
klienta (komitenta) vůči třetí osobě
 za vystavení avalu si banka účtuje tzv. avalovou provizi (nebývá vysoká, neboť se jedná o
prvotřídní klienty)
a)směnečný aval – banka avaluje směnku doložkou „per aval“ a jejím podepsáním, ručí za
směnku stejně jako směnečník (cizí směnka) nebo výstavce směnky (vlastní směnka)
b)ručitelský úvěr – obchodní banka vystaví záruční listinu, v níž se zaručí za svého klienta
(ručení nákupní, dodávková, dopravní)

C)Speciální finančně úvěrové produkty

a)faktoring
 představuje převzetí a odkup drobnějších krátkodobých pohledávek specializovanou
faktoringovou firmou od jejich majitelů bez zpětného postihu
 mezi věřitelem (prodávajícím) a faktorem je uzavřena faktoringová smlouva před dodávkou
zboží, banka zaplatí fakturu a následně vymáhá pohledávku
 cenou faktoringu je faktoringová sazba, pokrývající diskont, náklady za obchodní případ a
rizikovou prémii

b)forfaiting
 představuje odkup střednědobých, dlouhodobých pohledávek specializovanou
forfaitingovou firmou bez zpětného postihu původního věřitele
 přebírá veškerá rizika příslušné úvěrové operace
 na všechny druhy pohledávek
 se střednědobými i dlouhodobými úvěry bývají spjata vyšší rizika, žádají forfaitingové
firmy zajištění

c)finanční leasing
 vztah mezi prodejcem a nájemcem, mezi něž vstupuje leasingová společnost
 leasingová společnost odkoupí od výrobce předmět a pak pronajme na splátky nájemci a
následně prodá za zůstatkovou cenu

2)Členění úvěrů podle délky období, na které jsou klientům poskytovány

a)úvěry krátkodobé – maximálně do jednoho roku
b)úvěry střednědobé – s délkou splatnosti od 1 roku do 4 let
c)úvěry dlouhodobé – splatnost bývá delší než 4 roku

Vkladové (depozitní) bankovní produkty

 umožňují obchodním bankám získávat potřebné peněžní zdroje, jejím klientům pak
umisťovat své disponibilní peněžní prostředky do finančních investic, jedná se o obchody
pasivní (cizí kapitál)
A)nákupy vkladů od klientů obchodních bank
1)vklady na bankovních účtech
 bankovní účet lze charakterizovat jako účet pohledávek a závazků banky vyplývající
z jejich vztahů s klientem
a)běžný účet
 označovaný jako „konto“, je nejvýznamnější
 slouží k likvidnímu uložení dočasně volných peněžních prostředků a k provádění
bezhotovostního platebního styku
 běžné účty jsou bankou sice úročeny, ale úroková sazba bývá nízká
 na běžných účtech musí být uložené peněžní prostředky volně disponibilní (tzv. na viděnou)
 jednotlivé vklady: -vklady na běžných podnikatelských účtech
-vklady na požádání obyvatelstva
-vklady na požádání vlády a místních samosprávních celků
-vklady na požádání bank u jiných bank

b)vkladový (depozitní) účet

 slouží k ukládání jejich dočasně volných peněžních prostředků s cílem dosáhnout úrokového
výnosu (firmám slouží k akumulaci peněz, domácnostem ke spoření)
 je na nich možno vést vklady na požádání (na viděnou) a vklady termínové (komitent se
dobrovolně zavazuje, že po určité časové období nebude s vkladem disponovat)
 rozlišujeme:
-termínové vklady na pevně sjednaný termín splatnosti – jejich vyplacení bývá předem
sjednáváno k přesně stanovenému datu, lze sjednat i jejich automatické obnovování
-termínové vklady s výpovědní lhůtou – chce-li si vkladatel vyzvednu svůj vklad, je povinen to
bance předem oznámit, vklad má k dispozici až po uplynutí stanovené výpovědní lhůty, čím
delší je dohodnutý termín, tím vyšší úročení vkladu mu banka poskytne, úrokové sazby bývají
odstupňovány i podle výše objemu, pokud dojde k předčasnému výběru tak banka účtuje
vysoký poplatek
2)vklady na vkladních knížkách
 jde o bankovní dokument, který umožňuje jeho majiteli disponovat s obnosem, uvedeným
v knížce
 jedná se o formu úsporných vkladů fyzických osob
a)vkladní knížky úročené – velikost jejich úročení závisí na stanovené úrokové sazbě, která
může být zvýšena sjednáním příslušné výpovědní lhůty, čímž se z vypovězené částky stává
termínovaný vklad
b)vkladní knížky výherní – úročení je nahrazeno připisováním výher

3)speciální druhy úsporných vkladů

 může se jednat o různé kombinace standardních bankovních produktů s jinými finančními
produkty
a)spoření účelová (účelové vklady) – jedná se o různé druhy účelově zaměřených spoření
b)majetková spoření – neslouží pouze ke spoření, nýbrž i k investování naspořených úspor do
různých druhů finančních investičních instrumentů (především cenných papírů)
c)spoření spojená se životním pojištěním – jedná se kombinaci spoření se životním pojištěním,
obsahují dvě složky (složku pojistné ochrany a složku spořící)
d)strukturované vklady

B)Prodej bankovních dluhopisů bankovním klientům (emise bankovních dluhopisů)

1)vydání depozitních certifikátů
 cenný papír, kterým banka potvrzuje přijetí určitého vkladu, majícího pouze kratší lhůtu
splatnosti
 banka se v něm zavazuje vyplatit ve stanoveném termínu částku uvedenou v certifikátu
(většinou se jedná o diskontovaný CP zahrnuje i odpovídající úrok)
 úročení bývá stanoveno s přihlédnutím ke lhůtě
 splatnost těchto certifikátů se pohybuje od jednoho měsíce do 1 roku
a)na majitele – vklad je vyplacen majiteli (doručiteli) certifikátu
b)na jméno – vklad je vyplacen na jméno uvedené v certifikátu
c)neobchodovatelné – první majitel si je ponechává po celou dobu jejich životnosti
d)obchodovatelné – mohou být prodány během doby jejich životnosti na veřejném
sekundárním trhu

2)vydání vlastních směnek

 banka vystaví proti přijetí vkladu vlastní směnku (označovaná jako směnka depozitní), která
pro ni představuje směnečný závazek

3)emitování bankovních obligací

 bankovní obligace představují střednědobé a dlouhodobé dluhopisy emitované obchodními
bankami s cílem opatřit si větší objem peněz na delší dobu bez rizika toho, že by je mohl
někdo požadovat před termínem jejich splatnosti

4)emitování hypotečních zástavních listů

 jedná se o zvláštní druh dlouhodobých bankovních obligací, jež mohou emitovat hypoteční
banky (byla jim udělena speciální licence)
 peněžní prostředky které banka prodejem hypotečních zástavních listů získá, mohou být
použity výhradně na poskytování hypotečních úvěrů

Ostatní druhy bankovních produktů

 jedná se o mimobilanční bankovní aktivity, při nichž banka nevystupuje ani jako dlužník,
ani jako věřitel (operace pokladní, platební, zúčtovací, směnárenské)
Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu
 obchodní banky na tomto trhu poptávají i nabízejí dočasně volné peněžní prostředky, na
tomto trhu provádí své obchody i centrální banka
 mezibankovní trh je charakteristický tím, že se obchoduje pouze s krátkodobými
instrumenty peněžního trhu
 nelze je považovat za bankovní produkty
Z hlediska účastníků je dělíme:
1)mezibankovní obchody uzavírané mezi obchodními bankami
 slouží pro vyrovnání úvěrových aktiv a pasiv
 mezibankovní trh slouží obchodním bankám:
a)k prodeji přebytečných peněžních prostředků – je nevýhodné držet nevyužité peníze, za
které platí poskytovatelům úrok
b)k nákupu potřebných peněžních prostředků od jiných bank – snaha zvýšit své úvěrové
zdroje, potřebou vyrovnat peněžní pozici a tím udržovat bankovní likviditu

2)mezibankovní obchody mezi obchodními bankami a bankou centrální

 centrální banka svou činností přispívá k vyrovnání aktiv a pasiv jednotlivých bank
(úvěry poskytované CB komerčním bankám jsou součástí bilancí OB tak i bilance
celého bankovního systému)

Obchody komerčních bank s cennými papíry na sekundárním trhu

 jedná se o nákupy a prodeje cenných papírů v rámci správy vlastních portfolií za účelem
získání co nejvyšších výnosů z nich plynoucích

NEBANKOVNÍ SPOŘITENÍ INSTITUCE

 konkurují svou činností obchodním bankám
 jedná se o menší ekonomické subjekty různých právních forem, jež bývají nejčastěji
zřizovány na základě tzv. principu vzájemnosti, neboli v rámci určité sociální skupiny lidí
 tyto nebankovní (tzv.vzájemné) spořitelní instituce bývají zakládány se záměrem vyhnout se
přísným regulačním pravidlům platným pro banky

1)spořitelní a úvěrní družstva

 lze je charakterizovat jako právnické osoby s neuzavřeným počtem členů, fungující na
členském principu
 jsou zakládána se záměrem umožnit občanům a drobným podnikatelům nejen výhodně
ukládat peníze ale i získat poměrně výhodné úvěry
 jsou přísně regulovány státem
 mohou svým členům vyplácet podíly na zisku, ale jsou považována za nevýdělečné asociace

2)ostatní druhy nebankovních spořitelích institucí

 v různých zemích světa existuje celá řada dalších druhů nebankovních spořitelních institucí
 mohou se lišit právní formou, nebo z hlediska svého poslání a činnosti
 hypoteční banky, pozemkové banky, železniční banky atd.

POJIŠŤOVACÍ INSTITUCE
 poskytují ekonomickým subjektům možnost se pojistit a tím zvýšit svoji finanční
bezpečnost jak pro případ vzniku nepředvídatelných událostí, kdy pojištěným subjektům
 vyplácejí náhradu formou pojistného plnění, tak i tím, že jim poskytují možnost zajistit si
příjmy v budoucnosti

1)Pojišťovny
 poskytují klientům ochranu před finanční ztrátou, vzniklou v důsledku tzv. pojistných
událostí
 pojištění musí platit dohodnuté pojistné
 princip pojištění spočívá na vzájemném rozložení rizika mezi velké množství pojištěných

A)rozdělení pojišťoven z hlediska šíře zaměření jejich činnosti

a)pojišťovny specializované
 specializují se buď na určitý druh nebo odvětví pojišťoven, nebo na pojišťování pouze
určitých druhů rizik, nebo jen na některé skupiny pojištěných
b)pojišťovny univerzální
 pojišťují všechny druhy rizik (neboli rizika v odvětví životních i neživotních pojištění)

B)rozdělení pojišťoven z hlediska jejich právní formy

a)pojišťovny s právní formou akciových společností
 jedná se o standardní komerční podnikatelské subjekty
 jsou licencovány a velmi přísně regulovány státem
b)vzájemné pojišťovny
 konkurují komerčním pojišťovnám fungujícím formou akciových společností
 jedná se o finanční instituce, pro něž je charakteristická vzájemná pomoc při krytí rizika
 škoda, která se stane jednomu členu společenství, má být nesena jeho ostatními členy,
kterým nevznikla (riziko nesou členové společenství, kteří jsou i jeho klienty)
 hospodaří s nižšími náklady, do cen poskytovaného pojištění nekalkulují zisk
c)státní resp.veřejnoprávní pojišťovny
 zakládány zpravidla pouze v oblastech zdravotního a sociálního pojištění

C)rozdělení pojišťoven z hlediska předmětného zaměření jejich činnosti

1)pojišťovny působící v odvětví životních pojištění
 v rámci životního pojištění bývají pojišťována dvě základní rizika (riziko smrti a riziko
dožití), která bývají často vzájemně kombinována (tzv. smíšené pojištění), bývají i
zahrnována rizika úrazu, invalidita
a)pojištění pro případ smrti
 je určeno ke krytí rizika úmrtí
 pokud v době platnosti pojistné smlouvy pojištěný zemřel, bude osobám, jež určil v pojistné
smlouvě, vyplacena sjednaná pojistná částka
 jedná se o druh tzv. rizikového pojištění neobsahující spořící složku
b)pojištění pro případ dožití
 pojišťovna poskytuje pojistné plnění v případech, pokud se pojištěný dožil dohodnutého
věku
 jedná se o rezervotvorné pojištění založené na spořící složce
c)smíšené životní pojištění
 kombinace předešlých pojištění
 pojišťovna je povinna realizovat pojistné plnění vždy (jedná se o rezervotvorné pojištění)
 kapitálové životní pojištění (pojišťovna garantuje určitou minimální výnosnost vložených
prostředků, klient nemůže investování svých dočasně volných peněžních prostředků nijak
ovlivňovat)
 investiční životní pojištění (klient si sám volí svoji vlastní investiční strategii a tím ovlivňuje
výnosnost spořící složky svého pojištění, pojišťovna negarantuje minimální výši)

2)pojišťovny působící v odvětví neživotních pojištění

 společnosti pro neživotní pojištění nabízejí pojistné produkty zaměřené na poškození
majetku nebo zranění osob
 pojistné plnění poskytne pojišťovna pouze v případech vzniku pojistných událostí
 je rizikovější než životní pojištění
 ceny majetku a služeb ovlivňuje inflace
a)pojištění úrazová
 plnění, pokud v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození,
případně smrti pojištěného
b)komerční zdravotní pojištění
 uplatňuje buď jako doplněk všeobecného zdravotního pojištění nebo nemocenského
pojištění, nebo pokud má pojištěný zájem o vyšší rozsah pojistného krytí
c)pojištění majetková
 zahrnují krytí rizik, souvisejících s případným vznikem škod na majetku (např.požární
pojištění, havarijní pojištění, pojištění hospodářských zvířat, pojištění nemovitostí)
d)pojištění odpovědnostní
 krytí rizika v případech, kdy pojištěný subjekt může způsobit svou činností škody jinému
subjektu (na majetku, zdraví, na životě)

 2)Zajišťovny
 specializují se na poskytování zajištění, neboli „pojišťování pojišťoven“
 zajištění nezmenšuje rozsah škod, ale jeho sjednáním se riziko dělí mezi více institucí

INSTITUCE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

 kolektivní investování je podnikáním, spočívajícím ve shromažďování peněžních prostředků
od veřejnosti, v jejich následném investování na principu rozložení rizika
 jsou přísně regulovány specializovanými institucemi
 drobní střadatelé formou kolektivního investování přeměňují svá krátkodobá finanční aktiva
na finanční aktiva dlouhodobá

1)Investiční fondy
 jsou samostatnými právními subjekty kolektivního investování
 investoři vkládají peněžní prostředky, jež pak investiční fond investuje do různých druhů
investičních instrumentů
 mohou je i spravovat investiční společnosti
 předmětem podnikání je investování peněžních prostředků získaných od drobných
investorů, vztahují se na ně přísná regulační pravidla (regulačním orgánem investičních
fondů v ČR je Česká národní banka )
 investiční fondy mívají podobu akciových společností (investoři svými vklady nakupují
akcie a stávají se tak akcionáři investičního fondu, o jehož činnosti následně rozhodují na
valných hromadách)

a)uzavřené investiční fondy

 počet jimi vydaných akcií bývá omezen, není s nimi spojeno právo jejich zpětného
odprodeje (jejich přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na
sekundárním trhu cenných papírů (pokud je to zakotveno ve statutu a stanovách fondu)
b)otevřené investiční fondy
 mohou prodávat akcie investorům po celou dobu svého trvání, která nebývá legislativně
omezována
 jimi emitované cenné papíry jsou na požádání jejich držitelů kdykoli odprodatelné (cena, za
niž je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá na příslušnou akcii
v době odkupu)

2)Investiční společnosti
 jsou to licencované finanční instituce, mající právní subjektivitu (akciová společnost)
 vytvářejí a obhospodařují podílové fondy
 podléhají přísné státní regulaci (dozor České národní banky)
podílové fondy nejsou samostatnými právními subjekty, musí být tedy zakládány a
spravovány některou investiční společností
 investoři nakupují od investičních společností podílové listy (jsou podílníky na majetku těch
podílových fondů, jejichž podílové listy nakoupili)

a)uzavřené podílové fondy

 držitelé podílových listů nemají v době fondu právo na jejich zpětný odprodej
 zpětná přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na sekundárním
trhu cenných papírů, pokud je to zakotveno ve statutu fondu (v ČR max. na 10 let)
b)otevřené podílové fondy
 podílové listy jsou na požádání kdykoli odprodatelné investiční společnosti, jež fond
spravuje (cena, za niž je odkup realizován, musí odpovídat hodnotě majetku, který připadá
na příslušný podílový list v době odkupu)
 v ČR nejrozšířenější druh kolektivního investování

PENZIJNÍ FONDY
 licencované finanční instituce, jejichž posláním je spravování penzijních úspor
 jsou akciové společnosti podléhající přísné státní regulaci
 slouží ke dvěma účelům: k penzijnímu pojištění a k penzijnímu připojištění (v obou
případech se jedná o shromažďování peněžních prostředků

1)Penzijní pojištění
a)bezfondové – vyplácení dávek důchodcům prostřednictvím státního rozpočtu z průběžných
příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů (penzijní fondy se nijak nepodílejí)
b)fondové – placené příspěvky se shromažďují v penzijním fondu a vydávají se s časovým
zpožděním
c)kombinované – kombinace dvou předchozích

2)Penzijní připojištění
 jedná se o odklad části příjmu do penzijního fondu pro spotřebu v důchodovém věku
 penzijní fond peněžní prostředky investuje do kvalitních dlouhodobých investičních
instrumentů (především do státních obligací) s cílem jejich zhodnocení a vytvoření většího
objemu spravovaného majetku

BURZY A ORGANIZOVANÉ MIMOBURZOVNÍ TRHY

 jejich podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními instrumenty
 jedná se o licencované instituce (akciové společnosti), jejichž podnikatelskou činností je
agregace nabídky a poptávky zde obchodovaných investičních instrumentů, párování
zavedených objednávek a následné zabezpečení jejich vypořádání
 tato činnost přispívá k tvorbě tržních cen

1)Burzy
A)z hlediska předmětu činnosti
a)burzy cenných papírů
 představují vysoce organizované sekundární trhy, na nichž se obchodují již dříve vydané
veřejně obchodovatelné cenné papíry
b)burzy devizové
 realizují se na nich rozsáhlé nákupy a prodeje jednotlivých měn mezi významnými
finančními institucemi
 jsou zde obchodovány především termínové devizové kontrakty (jedná se o pevné
termínové kontrakty typu futures, případně o kontrakty opční)

B)z hlediska časové prodlevy ve vypořádání obchodů (délka mezi okamžikem uzavření
obchodu a termínem jejich skutečného vypořádání)
a)burzy promptní (spotové)
 vypořádání na nich uzavíraných obchodů probíhá s poměrně krátkým časovým odstupem
 na nich obchodují ti, kdo si přejí cenné papíry skutečně (fyzicky)nakoupit či prodat
b)burzy termínové
 jsou zde uzavírané termínové obchody
 kontrakty, jejichž skutečné vypořádání se uskutečnění až s poměrně značným časovým
odstupem od jejich uzavření
 rozlišujeme burzy financial futures (obchoduje se na nich se standardizovanými pevnými
termínovými kontrakty) a burzy opční (obchoduje se s standardizovanými opčními neboli
podmíněnými kontrakty, jejichž vlastník má právo v předem dohodnutém termínu
zakoupenou opci uplatnit a tím požadovat plnění uzavřeného kontraktu druhou stranou)

2)Organizované mimoburzovní trhy

 do jisté míry konkurují burzám
 mohou účtovat nižší poplatky, upravovat hodiny provozu svého obchodního systému,
přijímat k obchodování i cenné papíry na burzách neobchodovatelné
 musí mít vždy příslušnou licenci a respektovat zákony dané země

OTÁZKY
43. JAK JSOU POJIŠTĚNÉ VKLADY V ČESKÝCH BANKÁCH V SOUČASNÉ CHVÍLI A DO JAKÉ MÍRY?
Vklady jsou pojištěné 100%, ale max. do 100 000 eur na 1 klienta u 1 banky

106. Směnky, směneční obchod, co mi může banka nabídnout?

- směnka je úvěrový cenný papír
- když půjdu se směnkou do banky, tak mi můžou nabídnout akceptační úvěr anebo eskontní úvěr a
zároveň, čím je směnka mladší, tak tím je větší diskont
- se směnkou se nedá obchodovat na burze, protože není standardizovaná

4. Jaké znáte sazby centrální banky?

 Povinné minimální rezervy (2%)
 Lombardní sazba (0,25%)
o Lombardní úvěry
o Podstatně vyšší než diskontní sazba
  2T Repo sazba (dvoutýdenní) (0,05%)
o Repo obchody, reverzní repo obchody
o Vyšší než diskontní sazba, ale nižší než lombardní sazba
 Diskontní sazba (0,05%)
o Diskontní úvěry, Reeskontní úvěry
o Nejnižší
9. Co udělá centrální banka, aby zmenšila množství peněz v oběhu?
 Vydá státní obligace a státní pokladniční poukázky
 Zvýší úrokové sazby (Diskontní, Repo, Lombard, PMR)
15. Přímé a nepřímé nástroje centrální banky.
 Přímé nástroje monetární regulace
- Jsou používány pouze k usměrňování činnosti některých bank, málo používané, svědčí o selhání
nepřímých nástrojů
o Pravidla likvidity
 Stanovení závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank
 Stanovení vzájemných vazeb mezi aktivy a pasivy
o Úvěrové kontingenty - Úvěrové stropy
 Relativní úvěrový kontingent – maximální výše úvěru poskytovaného
centrální bankou
 Absolutní úvěrový kontingent – maximální výše úvěru poskytovaného
obchodní bankou
o Úrokové limity (úrokové stropy)
 Centrální banka může předepsat obchodním bankám maximální úrokové sazby, které
mohou požadovat nebo minimální úrokové sazby, které mohou poskytovat
o Povinné vklady
 Centrálním institucím nebo orgánům místní samosprávy může být uložena povinnost
otevírat běžné účty, ukládat vklady a provádět platby přes centrální banku
 Nepřímé nástroje monetární regulace
- Působí na celý bankovní, finanční a ekonomický systém
o Diskontní nástroje
 Úrokové sazby a další podmínky krátkodobých úvěrů (diskontní úvěry, reeskontní
úvěry, lombardní úvěry)
o Operace na volném trhu
 Nákup a prodej cenných papírů (nákup – expanzivní, prodej – restriktivní)
 Repo obchody a reverzní repo obchody (dohoda o zpětném odkoupení)
o Povinné minimální rezervy
 Procento z celkové sumy primárních vkladů obchodních bank uložené u centrální
banky
o Konverze a swapy cizích měn
 Nákup a prodej domácí měny za měnu cizí
 Konverze – nákup nebo prodej zahraniční měny od obchodních bank
 Swapy – nákup nebo prodej zahraniční měny od obchodních bank se
zpětným odkupem za předem stanovených podmínek
o Intervence devizového kurzu
 Záměrné ovlivňování vývoje devizového kurzu domácí měny
 Přímé intervence – konverze, pevné termínové devizové kontrakty, swapy…
 Nepřímé intervence – nákup nebo prodej zlata, úpravy úrokových sazeb…
18. Rozdíl mezi lombardní a repo sazbou.
 Lombardní sazba
o Nejvyšší
 o Lombardní úvěry jsou zajištěny zástavou na movité nebo nemovité věci (prakticky vždy cenné
papíry – nejčastěji směnky a dluhopisy)
 Repo sazba
o Nižší než lombardní, vyšší než diskotní
o Prodej (repo obchody) a nákup (reverzní repo obchody) cenných papírů obchodními bankami
se zpětným odkupem
30. Konverze a swapy.
Nepřímé nástroje centrální banky.
 Konverze – nákup nebo prodej zahraniční měny od obchodních bank
 Swapy – nákup nebo prodej zahraniční měny od obchodních bank se zpětným odkupem za předem
stanovených podmínek
83. Jaké je jištění vkladů u bank?
 100 000 Euro.
101. Jaká opatření přijme centrální banka, aby podpořila ekonomiku?
 Odkoupí státní obligace a státní pokladniční poukázky od obchodních bank
 Sníží úrokové sazby (Diskontní, Repo, Lombard, PMR)
 Prodá cizí měny (intervence v neprospěch devizového kurzu)
103. Kontokorentní úvěr.
 Drahý krátkodobý úvěr (vysoké úročení nebo sankční úrok)
 Alespoň jednou ročně musí být kreditní zůstatek nebo 0
 Je-li na účtu vyšší hodnota debetních, než kreditních operací, banka automaticky poskytuje úvěr
112. Akceptační úvěr.
 Půjčka úvěru
 Klient vydává tratu, banka ji akceptuje, klient ji použije k úhradě závazků, těsně před okamžikem
splatnosti zaplatí nominální hodnotu směnky na svůj účet, banka z těchto peněz tratu proplatí (zaplatí
klientův závazek)
151. Když centrální banka sníží úrokové sazby, je to dobře, nebo špatně?
 1. úhel pohledu – je to dobře, protože se nám zlevní externí financování.
 2. úhel pohledu – je to špatně, protože to znamená, že ekonomika je v nesnázích.
63. Prudce stoupne inflace a bude pokračovat 2 roky, uplatním 3 měsíční revolvingový úvěr nebo 2 letý
revolvingový úvěr
- uplatním 3 měsíční, protože později vzroste úroková sazba

7. PŮJČÍM 20 MIL. – PRŮBĚH LOMBARDNÍM A REPO ÚVĚREM

- lombardní: dám do zástavy movitou věc nebo právo
- repo: dají mi 20, já dám cenný papír a až 20 vrátím, oni mi vrátí cenný papír

19. CO JE TO KONTOKORENT
- krátkodobý úvěr, ve kterém lze jít do mínusu do stanovené částky. Jednou za rok musí být učet buď na
nule, nebo v plusu
30. KDYŽ MÁM CP A VYDÁM NA TO LOMBARDNÍ ÚVĚR, CO TO ZNAMENÁ
- dám ten CP do zástavy za ten úvěr
40. CO JE REVOLVINGOVÝ ÚVĚR?
- Úvěr se v určitých periodách nahradí novým úvěrem, čímž se mění fixní úročení na variabilní, podle
referenční úrokové sazby.

147. Jaký je rozdíl mezi cenným papírem a dluhovým cenným papírem?

Cenný papír (majetkový cenný papír) je akcie (jsme společníci,jsme zodpovědní za akcie a staráme se o ně),
dluhový cenný papír jsou dluhopisy (poskytneme firmě úvěr a máme nárok na úmor+úrok, ale o chod firmy se
nestaráme).

79 Devizové swapy, co tam dělám? Jaké tam jsou sazby?

 - devizové swapy jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich aktuální kurz a
posléze jejich zpětný prodej
- žádné úrokové platby tam nejsou, hodnota úročení je zahrnuta v termínovém kurzu zpětné operace

45. Co udělá guvernér ČNB dle teorie zápůjčního kapitálu, aby aprecioval (zhodnotil) korunu?
Vyšší úrokové sazby než v okolních státech> zahraniční investoři, kteří mají volné peněžní prostředky,
upřednostní uložení peněz v našem státě (příliv zahraničního kapitálu), tuzemští investoři si budou půjčovat v
zahraničí >nedostatek české měny > zvýšení poptávky po české měně > zvýšení kurzu koruny

50. Co je to swap, druhy.

Termínovaná smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď
dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“ stanovených podmínek.
 Úrokové swapy - Převedení finančních toků (úrokových plateb) ve stejné měně
 Měnové swapy - Převedení finančních toků (úrokových plateb) + nominální hodnoty v odlišných
měnách
 Devizové swapy - převedení nominální hodnoty v odlišných měnách

1. Jaký produkt nabízí svým klientům penzijní fond?

Penzijní fondy jsou licencované finanční instituce, které spravují penzijní úspory. Shromažďují peněžní
prostředky, obhospodařují je a vyplácí příslušné peněžní dávky. Podléhají přísné státní regulaci.
 Penzijní pojištění (dnes důchodové spoření)
o Bezfondové
 Povinné příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů
 Penzijní fondy příspěvky neinvestují
o Fondové
 Povinné příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů
 Penzijní fondy příspěvky investují (zejména do státních obligací, někdy do
nemovitostí)
 Státní pomoc (daňové úlevy, přímé dotace pojištěným)
o Kombinované
 Penzijní připojištění (dnes doplňkové důchodové spoření)
 Povinné příspěvky zaměstnanců
 Nepovinné příspěvky zaměstnavatelů a státu
 Penzijní fondy příspěvky investují (zejména do státních obligací, někdy do
nemovitostí)

3. V čem spočívá princip pojištění?

Pojištění je založeno na vzájemném rozložení rizika mezi velké množství pojištěných.

100. Kam byste dal peníze, do investičního nebo do kapitálového životního pojištění?
 Kapitálové - méně výnosné, málo rizikové bez možnosti investování ovlivňovat
 Investiční - vlastní investiční strategie, není nic garantováno, určitá doba nebo věk klienta
115. Proč připojištění a ne pojištění?
Pojištění je vypláceno prostřednictvím státního rozpočtu, připojištění je vypláceno prostřednictvím fondů
134. Které pojištění je pro pojišťovnu bezpečnější – životní nebo neživotní?
Životní (pro případ smrti, dožití), Neživotní (mnoho různých produktů). Životní je pro pojišťovnu bezpečnější.
135. Jak pojišťovny kompenzují to, že poskytují neživotní pojištění, které je pro ně riskantní?
Poskytují zároveň i životní pojištění.
10. ROZDÍL MEZI POJIŠTĚNÍM A HEDGINGEM
- hedging tj. zajištění = riziko se nerozkládá (jak u pojištění, kde se rozkládá na velké množství
pojištěných), ale přenáší se na jiný ekonomický subjekt
- jde o riziko kolísání cen podkladového aktiva
31. NA ČEM JE ZALOŽENA SPOŘÍCÍ SLOŽKA U INVESTIČNÍHO POJIŠTĚNÍ
 - nákup podílových listů popřípadě akcií předem určených fondů kolektivního investování
- volím si sám strategii a tím ovlivňuji výnosnost
- spořící složka = výplata v případě dožití

43. JAK JSOU POJIŠTĚNÉ VKLADY V ČESKÝCH BANKÁCH V SOUČASNÉ CHVÍLI A DO JAKÉ MÍRY?
Vklady jsou pojištěné 100%, ale max. do 100 000 eur na 1 klienta u 1 banky

61. Kapitálové životní pojištění, do čeho investují?

- do státních obligací

62.Investiční životní pojištění, do čeho investují?

- do podílových listů popř. akcií (předem určených fondů kolektivního investování)

69. Jaké strategie si mohou zvolit u investičního pojistění?

- 1. konzervativní, 2. Progresivní, 3. Vyvážená

116. Jaký podíl mi vyplatí z podílového fondu?

- závisí to na tom kolik podílových listů vlastním

34. PODÍLOVÉ FONDY – ZMĚNÍ SE LIKVIDITA, JAK SE ZMĚNÍ VH + PŘÍKLADY

- změní se jmenovatel, protože se tam zahrnuje prémie za likviditu a riziko
- Když se likvidita sníží, tak se jmenovatel zvýší, (když je málo likvidní, tak si dávám velkou prémii za
likviditu), – celková VH se tedy sníží
- Když se likvidita zvýší, tak se jmenovatel sníží, (když je hodně likvidní, tak si dávám malou prémii za
likviditu) – celková VH se tedy zvýší
- V rd( diskotní míra) je zahrnutá prémie za riziko a likviditu

50. DO ČEHO VKLÁDÁM PENÍZE, KDYŽ SE ZAJIŠŤUJU

- do fondů

86. Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným fondem?

- z otevřeného mohu vystoupit, společnost odkoupí zpět

87. Proč je v ČR nyní i možný otevřený investiční fond?

- Podle nové legislativy???

88. Jak zjistím kolik je můj podíl v otevřeném podílovém fondu?

- Vydělím majetek fondu počtem podílových listů

89. Komu patří majetek v podílových fondech?

- patří mě, podílové fondy se o ně pouze starají za úplatu

90. Komu patří majetek v investičních fondech?

- patří firmě

99. Podílové fondy – změní se rizikovost, kde se to ve vzorci projeví a jak se změní VH
- V rd( diskotní míra) je zahrnutá prémie za riziko a likviditu
- změní se jmenovatel, protože se tam zahrnuje prémie za likviditu a riziko
- čím větší je rizikovost, tím větší prémii za rizikovost si nasadím, takže se zvedne jmenovatel a tím
pádem VH klesne
- čím menší je rizikovost, tím menší prémii za rizikovost si nasadím, takže se sníží jmenovatel a tím
pádem VH vzroste

116. Jaký podíl mi vyplatí z podílového fondu?

- závisí to na tom kolik podílových listů vlastním

6. Na kterou Valnou hromadu byste raději šli, na investičního nebo podílového fondu?
Investiční fondy jsou samostatné právní subjekty (investoři nakupují akcie), podílové fondy nejsou samostatné
právní subjekty (investoři nakupují podílové listy), ale jsou spravovány investičními společnostmi, tudíž na
valnou hromadu podílového fondu jít nelze, protože podílový fond valnou hromadu nemá.

7. Diskont u eskontu směnek, u podílových fondů.

 Diskont u eskontu směnek
o Banka si sráží určitou peněžní částku (diskont), protože směnka ještě není splatná (dospělá)
o Čím mladší je směnka (čím delší doba je do její dospělosti), tím vyšší je diskont
 Diskont u podílových fondů
o Rozdíl mezi vlastním kapitálem na jeden podílový list a jeho kursem na veřejném trhu
13. Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem.
 Uzavřené podílové fondy
o Téměř nejsou, je omezena doba, na kterou jsou zakládány
o Držitelé podílových listů nemají v době existence fondu právo na jejich zpětný odprodej
investiční společnosti, která je vydala
o Prodej podílových listů je realizovatelný pouze na sekundárním trhu (obvykle se ztrátou)
 Otevřené podílové fondy
o Je možné výhodně přecházet v „rodině fondů“
o Držitelé podílových listů mají právo na jejich zpětný odprodej investiční společnosti, která je
vydala
o Cena při zpětném odprodeji musí odpovídat aktuální hodnotě majetku, který na podílový list
připadá
31. Kdo je depozitář a valná hromada podílových fondů?
Depozitářem u podílových fondů jsou investiční společnosti spravující dané fondy. Valná hromada u podílových
ondů neexistuje, protože podílové fondy nejsou samostatné právní subjekty.
33. Kdo provádí dohled nad činností podílových a investičních fondů?
Česká národní banka (dříve komise pro cenné papíry)
99. Do čeho může investovat penzijní fond?
Penzijní fondy nejčastěji investují do státních obligací a do nemovitostí.
127. Diskont akcie u uzavřeného investičního fondu.
Rozdíl kurzu akcie (na sekundárním trhu) uzavřeného investičního fondu a její aktuální hodnoty.
157. Je pro penzijní fond investice do padesátileté obligace rozumná?
Je, potřebuje držet kvalitní, málo rizikové cenné papíry.
169. Existují v ČR podílové fondy uzavřeného typu?
Téměr nejsou.
176. Pokud investujete do investičních fondů, co koupíte za CP?
Akcii.
2. TYPY TERMÍNOVANÝCH BURZ
- termínové kontrakty = uzavřu obchod, k vypořádání dojde později, v této době se mění kurzy tržních
cen, termínování = vypořádání až potom
o Futures kontrakty – uzavřu kontrakt a čekám, ale je to k pevnému datu, čas vypořádání, místo
(zajišťuji se proti výkyvům kurzu a dle podmínek buď vydělám, nebo prodělám)
- opce = kupní (trh jde nahoru, rozhodnu se ji uplatnit -> vydělám), prodejní (je to hodně dole, tak to
mohu prodat a buď uplatním, nebo ne)
- opce mi dává právo koupit nebo prodat v dohodnutém termínu nebo období podkladové aktivum za
předem sjednanou cenu
- cena opce = opční prémie
3. CO SE OBCHODUJE NA PROMPTNÍ A TERMÍNOVANÉ BURZE
Promptní
- vypořádání na nich uzavíraných obchodů probíhá s poměrně krátkým časovým odstupem
- na nich obchodují ti, kdo si přejí cenné papíry skutečně (fyzicky)nakoupit či prodat
- devizy, cenné papíry, které skutečně chci , (warranty?)
Termínové
 - jsou zde uzavírané termínové obchody
- kontrakty, jejichž skutečné vypořádání se uskutečnění, až s poměrně značným časovým odstupem od
jejich uzavření
- futures a opce
55. Dá se prodat futures na jiné burze než na které jsem ji koupil?
- Nedá se prodat na jiné burze

58. Kdo vydává investiční certifikáty a kdo je kotuje na burze

- vydává a kótuje sám emitent investičních certifikátů

68. Jak vzniká futures?

- otevíráním pozic na termínové burze

74. Mohu něco koupit na jedné burze a prodat na druhé?

- ne nemohu

8. Proč se nedá se směnkou obchodovat na burze?

Směnka není standardizovaná.
34. Specifika burzovních obchodů.
 Způsob obchodování je založen na metodě oboustranné aukce
 K provozování burzovního obchodování je potřeba zvláštního povolení
 Jednotlivé druhy burzovních obchodů jsou přesně stanoveny
 Předměty obchodu se na burzách fyzicky nenalézají
 Musí být přesně stanovena nejnižší přípustná obchodovatelná množství
 Čas a místo burzovního obchodování jsou předem určeny
 Obchodování na burzách se může účastnit pouze přesně vymezený okruh osob
48. Termínované obchody (v čem spočívá standardizovanost kontraktu futures)?
Kontrakty futures jsou standardizované z toho důvodu, že k nim dochází na burzách.
92. Co je to otevírání pozic?
Vznik termínovaných kontraktů na burze.
136. Co je to agregace nabídky a poptávky?
Na burzu se může přihlásit neomezený počet obchodujících. (Na burze obchodujeme skrze obchodníka
s cennými papíry, u RM systému obchodujeme sami).
137. Máme v Brně burzu?
Ne, burza je v Praze.

3. KAPITOLA – Úrokové sazby a jejich význam v ekonomice

FUNKCE ÚROKOVÝCH SAZEB

 uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích
 mají vliv na objem úspor a investic = regulační nástroj státu
 napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic
úrokem rozumíme cenu, za niž jsou na finančním trhu poskytovány volné peněžní prostředky
výše úrokových sazeb ovlivňuje chování a rozhodování všech účastníků finančního trhu
základní úroková sazba (=bezriziková úroková sazba) je cena, která musí být zaplacena za
vypůjčení peněz v případech, kdy jejich poskytovateli (investorovi) nehrozí žádná rizika
spojená s jejich zapůjčením

KLASICKÁ TEORIE ÚROKOVÝCH SAZEB

 nejstarší úroková teorie
 úroková sazba je determinována dvěma silami: nabídkou úspor (pocházejí z domácností) a
poptávkou po penězích (ze strany podnikového sektoru)
 hlavním přínosem klasické teorie úrokových sazeb je pochopení dlouhodobě působících sil,
jež ovlivňují úrokové sazby
 nedostatkem je ignorace všech ostatních faktorů

Nabídka úspor
 skládá se ze tří dílčích zdrojů (součtem dostaneme celkové úspory)
a)úspory domácností – abstinence od spotřebních výdajů
 klasická teorie úrokových sazeb považuje úrok za odměnu za čekání, neboli za odložení
současné spotřeby ve prospěch vyšší spotřeby budoucí (tzn.substituční efekt)
 substituční efekt – pozitivní závislost mezi úrokovými sazbami a objemem úspor
b)úspory firem
 výše podnikových úspor závisí především na dvou faktorech – na úrovni zisku a
dividendové politice firmy
 při vyšších úrokových sazbách podporují použití jejich vlastních zdrojů
 při nižších úrokových sazbách vyplatí společnosti např. i vyšší dividendy a své náklady
uhradí ze zdrojů externích
c)úspory vlád
 úspory vlád vznikají v souvislosti s dosažením případného rozpočtového přebytku (úrokové
sazby žádnou klíčovou roli nehrají)

Poptávka po penězích
 podniková sféra vyžaduje ohromné množství peněžních prostředků, z nichž je většina
použita na:
a)reprodukční investice
 tzv. obnovovací investice – na obnovu budov a zařízení, které jsou fyzicky nebo morálně
opotřebeny
 bývají financovány z vnitřních zdrojů firem
 poměrně stálé
b)čisté investice
 výdaje na získání dalších budov a zařízení pro rozšíření podnikatelské činnosti
 nejčastěji financovány z externích zdrojů

 součet reprodukčních investic a čistých investic dostaneme tzv. investice hrubé

 na vývoj celkového objemu čistých investic má v každé ekonomice významný vliv velikost
úrokových sazeb (v případě jejich nižších hodnot budou totiž firmy přistupovat k realizaci
svých investičních záměrů ochotněji)
 vzhledem k proměnlivosti čistých investic lze vyvodit, ze vývoj celkového objemu čistých
investic má velmi významný vliv na HDP, nezaměstnanost i na ostatní makroekonomické
ukazatele
 každý pokles v čistých investicích je vždy nutno kompenzovat rostoucími spotřebitelskými
nebo vládními výdaji (kdyby kompenzace nenastala – ekonomika by spěla k recesi)
ÚROKOVÁ PREFERENCE LIKVIDITY
 je krátkodobou teorií úrokových sazeb Johna Maynarda Keynese
 úroková sazba je ve skutečnosti platbou za použití vzácného zdroje – peněz
 uvažuje pouze dva druhy finančních nástrojů – dlouhodobé obligace s fixní úrokovou
sazbou a peníze
 peníze – jsou maximálně likvidní, nepřináší úrok
 obligace – nesou úrok, peněžní prostředky v nich vázané nejsou likvidní
 úrokové sazby porostou, tak tržní ceny fixně úročených obligací budou klesat
 pokles úrokových sazeb vyvolá zvýšení tržních cen fixně úročených obligací
 držení peněz je odůvodněné – když se očekává budoucí nárůst úrokových sazeb a tím pokles
tržních cen fixně úročených obligací

Poptávka po likviditě (penězích) – tři motivy poptávky po penězích

 celková poptávka je součtem transakční, bezpečností a spekulativní poptávky
 transakční a bezpečnostní poptávka nezávisí na výši úrokových sazeb, ale na výši příjmů
jednotlivých ekonomických subjektů
a)transakční poptávka
 je třeba disponovat určitou stálou hotovostí pro krytí běžných výdajů
b)bezpečnostní poptávka
 jedná se o držení peněz formou rezervy na krytí nenadálých situacích
c)spekulativní poptávka
 dochází k přesvědčení, že úrokové sazby jsou nízké a v budoucnu porostou
 v případě vysokých úrokových sazeb budou držitelé peněz muset počítat s vysokými
náklady ušlé příležitosti, což bude podporovat nákup obligací
 nízké úrokové sazby tak náklady ušlé příležitosti budou také nízké, přičemž možná
kapitálová ztráta z poklesu tržní hodnoty držených obligací bude vysoká, pro investora bude
výhodnější držet peníze

Nabídka peněz
 nabídka peněz je regulovaná státem prostřednictvím centrální banky
 cílem prováděné regulace není výše úrokových sazeb, ale blahobyt společnosti (proto je
nabídka neelastická)

ÚROKOVÁ TEORIE ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ

 převádí zapůjčitelné fondy od těch, jež spoří, k těm, kteří pro ně mají možnosti investičního
využití
 velikost tržních úrokových sazeb je determinována vzájemným působením dvou sil –
poptávkou po zapůjčitelných fondech a jejich nabídkou

Poptávka po zapůjčitelných fondech

 součet spotřebitelské poptávky, poptávky firem, vlády a poptávky zahraničních
ekonomických subjektů po úsporách
a)spotřebitelská poptávka – jedná se o poptávku po úvěrech a půjčkách poskytovaných na
nákup spotřebního zboží a služeb, vzhledem k úrokovým sazbám relativně neelastická
b)poptávka firem – na výši úrokových sazeb značně citlivá
c)poptávka vlády – pokud se jedná o poptávku místních správ je mírně elastická
d)zahraniční poptávka – týká se především států s významnými, konvertibilními a
celosvětově uznávanými měnami, pokud budou úrokové sazby v tuzemsku nižší než
v zahraničí, budou zde zahraniční ekonomické subjekty usilovat o získání levnějších
peněžních zdrojů

Nabídka zapůjčitelných fondů

a)domácí úspory – jsou zde započítávány úspory domácností, firem a státu, úrokové sazby
nejsou dominantním faktorem (za ten je považován úroveň příjmů)
b)odtezaurování peněžních zůstatků
 pokud poptávka po zapůjčitelných fondech bude větší než jejich nabídka, dojde k tzv.
pozitivnímu hromadění zásob
 pokud bude nižší, dojde k negativnímu hromadění zásob, neboli k tzv. odtezaurování (tento
stav bývá zapříčiněn tím, že jak jednotlivci tak i podniky začnou se zbavovat přebytečných
peněz, čímž zvýší nabídku disponibilních peněžních prostředků na daném trhu)
c)tvorba úvěru domácím bankovním systémem
d)půjčky zahraničních věřitelů na domácím trhu
 pokud tuzemské úrokové sazby stoupnou a budou proti sazbám v zahraničí vyšší, zvýší se
v domovské zemi nabídka peněz plynoucí ze zahraničí, zároveň tuzemské ekonomické
subjekty si začnou více půjčovat na zahraničních finančních trzích (je to levnější pro ně)

ÚROKOVÁ TEORIE RACIONÁLNÍHO OČEKÁVÁNÍ

 objeví-li se na finančním trhu nové informace, všichni účastníci si je ihned promítnou do
svých úvah
 tím se pozmění jejich chování, což způsobí jak změny úrokových sazeb, tak i tržních cen
cenných papírů
 staré zprávy neovlivňují ani současné úrokové sazby, ani existující ceny cenných papírů

VZÁJEMNÉ VAZBY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ÚROKOVÝCH SAZEB

1)úrokové sazby vyhlašované centrální bankou
a)diskontní sazba
b)repo sazba
c)lombardní sazba

2)mezibankovní úrokové sazby (Interbank Rates)

 je to mezistupeň mezi úrokovými sazbami centrální banky a úrokovými sazbami
stanovovanými obchodními bankami při poskytování úvěrů svým zákazníkům
 využívají především komerční banky při vzájemném úvěrování
 mezibankovní trh rozlišuje dva druhy obchodů – a to poskytování likvidity (úvěrů) a
přijímání likvidity (depozit) – proto jsou dva druhy úrokových sazeb
a)interbank offered rates – úrokové sazby, za něž banky nabízejí likviditu (krátkodobé úvěry)
jiným bankám, jsou vyšší
b)interbank bid rates – úrokové sazby, za které jsou banky ochotny likviditu (depozita) od
jiných bank nakoupit
 na mezinárodním mezibankovním trhu se vyhlašují tzv. referenční mezibankovní úrokové
sazby (vztahují se k různě dlouhým časovým obdobím – nejvýznamnější jsou tří a
šestiměsíční Interbank Offered (Bid) Rates)
 obchodování na mezinárodním mezibankovním trhu se soustřeďuje do významných
finančních center

Nejvýznamnější světová centra peněžního trhu

 Londýn LIBOR, LIBID (nejvýznamnější centrum) jsou aritmetickými průměry
příslušných úrokových sazeb, které nabízejí londýnské referenční banky, pro významné
měny
 New York NIBOR, NIBID
 Tokyo TIBOR, TIBID
 Frankfurt EURIBOR, EURIBID
 Praha PRIBOR,PRIBID

3)tržní úrokové sazby

 jedná se o sazby tržní, za které obchodní banky poskytují úvěry ostatním ekonomickým
subjektům
 výše tržní úrokové sazby závisí na mnoha faktorech
 nejvýznamnějším faktorem je důvěra poskytovatele úvěru v to, že dlužník úvěr včas a za
dohodnutých podmínek splatí
 prvotřídním klientům půjčovatelé peněz poskytují výhody – např. nižší úročení
a)základní tržní (prime rate) úrokové sazby – poskytované pro nejlepší klienty, jsou nižší než
úrokové sazby z úvěrů poskytovaných ostatním klientům, vyšší než sazby mezibankovní
b)standardní tržní úrokové sazby (market rates) – jde o úrokové sazby, za něž komerční banky
poskytují úvěry ostatním klientům, marže je vyšší než u prime rate z důvodu vyššího
úvěrového rizika

MECHANISMUS REGULACE ÚROKOVÝCH SAZEB

 každá změna úrokových sazeb vyhlašované centrální bankou vyvolá změny všech ostatních
úrokových sazeb a současně i nepřímo úměrnou změnu v poptávce po úvěrech
 snižování úrokových sazeb centrální bankou znamená expanzivní monetární politiku
 zvyšování úrokových sazeb centrální bankou znamená restriktivní monetární politiku
a)makroekonomické působení – vliv na vývoj míry inflace, příliv resp. odliv zahraničního
kapitálu, apreciaci resp.depreciaci tuzemské měny, na zaměstnanost, vývoj platební bilance
státu
b)mikroekonomické působení – ovlivnění tržní ceny všech nástrojů finančního trhu

OTÁZKY
20. Co je to úrok podle klasiků a podle Keynese?
 Klasická teorie úrokových sazeb
o Senior – „Úrok je odměna za to, že si odložíte současnou spotřebu.“ – teorie abstinence
o Nabídka úspor – zejména z domácností, zanedbatelně firem, zanedbatelně vlád (výjimka Čína)
o Poptávka po penězích – zejména z podniků, reprodukční investice (z odpisů, nepůsobí příliš na
finanční trh), čisté investice (menší než reprodukční, ale hodně kolísavé)
 Úroková teorie preference likvidity
o Keynes – „Peníze jsou vzácný zdroj, protože mají neomezenou likviditu.“ – Úrok je odměna za
obětování likvidity
o Poptávka po likviditě
 Transakční poptávka – krytí běžných výdajů (neměnná)
 Bezpečnostní poptávka – krytí mimořádných výdajů (neměnná)
 Spekulativní poptávka – v případě vysokých úrokových sazeb je výhodnější nakoupit
za peníze obligace, které nám budou vydělávat. Naopak pokud budou úrokové sazby
nízké, je lepší držet peníze. (silně záleží na úrokových sazbách)
o Podle Keynese je poptávka pružná díky spekulativní poptávce
o Nabídka likvidity (peněz)
  Nabídka peněz je regulována prostřednictvím centrální banky – je nepružná
23. Co je to LIBOR?
Mezibankovní referenční úroková sazba (určuje CB v Londýně) pro případ prodeje.
24. Co je menší PRIBOR nebo prima rate a proč?
Prima rate je vyšš než Pribor. Je v ní zahrnutá úroková marže.
 Pribor - Mezibankovní referenční úroková sazba (určuje ČNB) pro případ prodeje.
 Prima rate - Základní tržní úrokové sazby komerčních bank, poskytují se pouze nejvýznamnějším
klientům.
32. Jaký je rozdíl mezi reálnou a nominální úrokovou sazbou?
Nominální úroková sazba = reálná úroková sazba + inflace. Nominální úroková sazba zahrnuje na rozdíl do reálné
úrokové sazby inflaci.
46. Jak bych znehodnotil korunu vůči euru, kdybych byl guvernérem ČNB?
Nižší úrokové sazby než ve státech platících Eurem > zahraniční investoři, upřednostní půjčky v našem státě >
nedostatek Eura > zvýšení poptávky po Euru > snížení kurzu koruny
120. V době kdy rostou úrokové sazby, tak akcie rostou nebo klesají?
Zvýšení úrokových sazeb znamená zvýšení nákladů firem na externí financování, což vede ke snížení budoucích
zisků a snížení hodnoty akcií.
133. Když čekám klesání úrokových sazeb, na jaký účet si dám peníze?
Termínovaný vkladový účet (když půjdou sazby dolů, banka mi musí vyplatit původní fixní sazbu).
138. Závisí spekulativní poptávka na úrokových sazbách?
Ano.
139. Závisí transakční a bezpečnostní poptávka na úrokových sazbách?
Ne.
142. Co se stane, jestliže naše úrokové sazby budou vyšší než sazby zahraniční?
Zvýší se poptávka po české koruně, koruna bude posilovat (apreciovat), silná koruna je dobrá pro export.
143. Co se stane, jestliže naše úrokové sazby budou nižší než sazby zahraniční?
Sníží se poptávka po koruně, koruna bude oslabovat (depreciovat).
151. Když centrální banka sníží úrokové sazby, je to dobře, nebo špatně?
1. úhel pohledu – je to dobře, protože se nám zlevní externí financování.
2. úhel pohledu – je to špatně, protože to znamená, že ekonomika je v nesnázích.
52. Do čeho investuji, když jsou nízké úrokové sazby a budou se zvyšovat? Budu investovat do obligací
s fixními úroky?
- ne, nebudu, protože se sníží jejich tržní cena
- Budu investovat do akcií silných korporací nebo budu peníze držet

53. Co se stane s hodnotou fixních obligací, když vzrostou úrokové sazby + jak se změní hodnota diskontu u
diskontních obligaci při růstu sazeb
- Tržní cena fixních obligací se sníží
- Hodnota diskontu poroste ( čím vyšší úročení, tím vyšší diskont)

63. Prudce stoupne inflace a bude pokračovat 2 roky, uplatním 3 měsíční revolvingový úvěr nebo 2 letý
revolvingový úvěr
- uplatním 3 měsíční, protože později vzroste úroková sazba

71. Jak se mění cena obligace při poklesu/vzrůstu úrokových sazeb?

- Při poklesu úrokové sazby se tržní cena obligace zvýší
- Při vzrůstu úrokové sazby se tržní cena obligace sníží

77. Rozdíl mezi LIBOR a LIBID

- LIBOR – úroková sazba, za kterou banky nabízejí likviditu (krátkodobé úvěry) jiným bankám
- LIBID – úroková sazba, za které jsou banky ochotny likviditu (depozita) nakoupit od jiných bank

101. Jaká úroková sazba je základní (nejznámější)?

- bezriziková úroková sazba
109. Když začnu nakupovat eura, tak domácí měnu zhodnotím nebo znehotnotím?
- znehodnotím (sníží se mi úrokové sazby, zahraniční investoři si budou brát v naší zemi půjčky, nákup
eura, snížení poptávky po české měně)

4. KAPITOLA – Klíčové faktory fungování finančního trhu

VYMEZENÍ TERMÍNU „INVESTICE“ A JEJICH ZÁKLADNÍ

CHARAKTERISTIKA
Investice je možno chápat jako „záměrné obětování“ jisté dnešní hodnoty za účelem získání
vyšší hodnoty budoucí, lze je realizovat prostřednictvím nákupu různých druhů investičních
aktiv

Základní rozdělení investic – bývají děleny podle investičních aktiv

1)investice finanční
2)investice reálné
 finanční a reálné investice jsou všeobecně považovány za komplementární formy investic a
nikoli za formy vzájemně konkurenční

VŠEOBECNÉ PŘEDPOKLADY INVESTIČNÍ AKTIVITY

 poptávka po finančních investičních instrumentech je zároveň nabídkou disponibilních
peněžních prostředků
Základní faktory ovlivňující poptávku:
1)bohatství
2)kvalita investičního prostředí

1)Bohatství
 rozumí se tím veškeré zdroje, které má potenciální investor k dispozici
 poptávka po různých investičních aktiv reaguje na změny bohatství různě
 stupeň reakce aktiva na změnu bohatství se měří pomocí elasticity poptávky vzhledem
k bohatství

Elasticita poptávky vzhledem k bohatství

 ukazuje, o kolik procent se změní poptávané množství aktiv při 1% změně bohatství
ε = změna poptávaného množství v procentech / změna bohatství v procentech
a)aktiva nezbytná – procentní růst poptávaného množství je nižší než procentní růst bohatství,
neboli ε < 1, jde o oběživo, vklady na požádanou
b)luxusní aktiva – ε > 1, jde o dlouhodobé cenné papíry (akcie, obligace, podílové listy, zlato,
stříbro)
 růst bohatství zvyšuje poptávané množství investičních aktiv (nárůst poptávky je větší,
jedná-li se o aktiva luxusní )

2)Kvalita investičního prostředí

 bez existující důvěry stávajících i potenciálních investorů nelze nikdy zajistit dostatečnou
poptávku po finančních investičních instrumentech, ani efektivní fungování finančního trhu
se všemi následnými dopady na fungování s ním souvisejícího finančního systému a
příslušné ekonomiky

FAKTORY INDIVIDUÁLNÍ INVESTIČNÍ STRATEGIE

 pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních
prostředků a chce je investovat na finančním trhu, musí zvažovat tři základní investiční
faktory: A)výnosnost
B)rizikovost
C)likvidita
A)Výnosnost
 je investičním kritériem udávajícím míru zhodnocení peněžních prostředků vložených do
určitého finančního instrumentu (nebo investičního portfolia)za určité časové období

Hodnocení výnosnosti finančních investic

a)ex post – výpočet výnosnosti již zrealizovaných (ukončených) investic
b)ex ante – očekávaná výnosnost (v případě, kdy potenciální investor zvažuje nákup určitého
finančního aktiva, u něhož se snaží stanovit jeho očekávanou výnosnost)

Metody pro výpočet výnosnosti (očekávané i skutečné)

1)statické metody výpočtu výnosnosti investic
 nezahrnují hledisko působení faktoru času
 lze je použít v případech, kdy působení času není při výpočtu výnosnosti investice
považováno za příliš významné (v případech krátkodobých investic směrovaných do
nástrojů peněžního trhu, v případě velmi nízkých úrokových měr)

a)ukazatele nominální výnosnosti – ukazatele nezohledňující vliv inflace

jednotlivé druhy (dílčích) výnosů
 nominální výnosy plynoucí z finančních investic = veškeré příjmy, které investor získá
z finančních instrumentů, do nichž předtím investoval své peněžní prostředky, jedná se o
ukazatele absolutní, uváděné v peněžních jednotkách a nezohledňující vliv inflace
 výnosy hrubé = neočištěné o pořizovací náklady investice a ostatní náklady spojené s držbou
předmětných finančních investičních instrumentů
 výnosy čisté = očištěné od nákladů

běžné výnosy
 veškeré příjmy plynoucí investorům z držby předmětných finančních investičních
instrumentů ve sledovaném období
 může se jednat o úroky z poskytnutých úvěrů , o inkasované kuponové platby nebo jiné
platby z dluhopisů, o dividendy z vlastnictví akcií
 nárok na jejich výplatu vyplývá z držby předmětných finančních investičních instrumentů
a)hrubé běžné výnosy – nekrácené peněžní příjmy, plynoucí investorovi z držby příslušného
finančního instrumentu
b)čisté běžné výnosy – jedná se o hrubé běžné výnosy snížené o daňové odvody
kapitálové výnosy
 nevznikají na základě držby finančních investičních instrumentů, ale při jejich obchodování
 finančními instrumenty jsou pouze obchodovatelné investiční instrumenty – cenné papíry
a)hrubé kapitálové výnosy – vznikají při obchodování finančních investičních instrumentů na
finančním trhu, jsou to nekrácené peněžní příjmy získané jejich případným prodejem
(nezapočítávají se náklady na pořízení ani kupní cena)
b)čisté kapitálové výnosy – od hrubých kapitálových výnosů odpočteme jak původní kupní
ceny předmětných finančních instrumentů tak i případné náklady transakční, odvody daňové,
z pohledu investora mohou být kladné i záporné

Celkový výnos
 je souhrnem veškerých příjmů, které investor získá z příslušného investičního instrumentu, a
to buď za celou dobu jeho držby, nebo za kratší, zpravidla roční období (vyjádřen
v absolutních peněžních jednotkách)

a)celkový hrubý výnos - prostý součet všech hrubých výnosů plynoucích investorovi
z předmětného finančního instrumentu za určité časové období
b)celkový čistý výnos – prostý součet všech čistých výnosů plynoucích investorovi
z předmětného finančního instrumentu za určité časové období, nebo rozdíl mezi celkovým
hrubým výnosem a vynaloženými náklady

Míra celkového výnosu

 poměr celkového výnosu dosaženého z předmětného finančního instrumentu za určité
časové období vůči nákladům vynaloženým na jeho pořízení
 jedná se o poměrový ukazatel, který v desetinném vyjádření vyčíslí, kolik korun (haléřů)
investorovi přinese jedna proinvestovaná koruna buď za celou dobu trvání investice, nebo
za určité období (zpravidla roční)

b)ukazatele reálné výnosnosti

 vzájemný vztah nominálních a reálných výnosů je definován Fischerovou rovnicí
(=nominální výnos se rovná součtu reálného výnosu a vlivu inflace)
nominální výnos – absolutní vliv inflace = reálný výnos
míra nominálního výnosu – míra inflace = míra reálného výnosu

2)dynamické metody výpočtu výnosnosti investic

 jsou složitější než metody statické
 postihují i působení faktoru času, který se projevuje ve spojení s úrokem, jenž se na
finančním trhu platí za poskytnutí peněz
 uvažují faktor měnící se hodnoty peněz v čase (projevující se tím, že disponuje-li
ekonomický subjekt volnými penězi, může je kdykoli investovat, přičemž v budoucnu
obdrží větší částku než kterou původně disponoval a naopak pokud si někdo peníze vypůjčí,
musí jejich poskytovateli v budoucnu vrátit větší částku než kterou si původně půjčil)
a)hodnota peněz v čase
 pokud vlastník své peníze neinvestuje, jejich hodnota se postupně snižuje o tzv. náklady
alternativních příležitostí
 pokud vlastník své peníze neinvestuje, ztrácí výnosy ve výši úroků, jež sice mohl získat,
avšak nezískal
b)současná a budoucího hodnota investic
 souvisejí s faktorem postupně se měnící hodnoty peněz v čase
 podstata úročení a odúročení (diskontování) – jsou způsoby přepočtu současné hodnoty
peněžních prostředků na jejich hodnotu budoucí a naopak, a to na základě uvažování úroku
-současná hodnota investice – částka investovaná v přítomnosti (počáteční hodnota
vkladu)
-budoucí hodnota investice – konečná hodnota vkladu, neboli počáteční vklad zvýšený
o naběhlý úrok
-úroková sazba – je veličina, která vzájemně propojuje současnou a budoucí hodnotu
vkladu, její výše určuje výši úroku (čím bude její hodnota vyšší, tím více se bude
zvětšovat rozdíl mezi jeho současnou a budoucí hodnotou)
 převod současné hodnoty vkladu na jeho hodnotu budoucí se označuje jako úročení
(úročitel)
 převod budoucí hodnoty vkladu na jeho současnou hodnotu se označuje odúročení
nebo diskontování (odúročitel, diskontní faktor)
 diskontování vícenásobných cash flow získaných v budoucnosti – všechny budoucí
cash flow budou diskontovány zvlášť za jednotlivá období a pak se sečtou

c)funkční podstata dynamických metod hodnocení výnosnosti finančních investic

 umožňují potenciálním investorům určit, zda se jim vyplatí do zvažovaných projektů vůbec
investovat, nebo jim mohou též pomoci vzájemně porovnat výnosnost různých
alternativních investičních variant
 výnosnost vyjadřuje rychlost zhodnocování investovaných peněz v čase
d)nejvýznamnější faktory ovlivňující velikost odúročitele, resp. úročitele
-očekávaný vývoj úrokové míry – ovlivňuje centrální banka diskontními nástroji
-typy použitých veličin – možné způsoby použití čistých resp. hrubých veličin,
způsoby zohlednění inflace, způsoby zapracování individuálních investičních faktorů
rizikovosti, resp. likvidity
e)možné způsoby použitý dynamických metod v procesu investičního rozhodování
 metoda čisté současné hodnota – vyjadřuje rozdíl mezi součtem diskontovaných peněžních
příjmů získaných z investice za celou dobu jejího trvání a náklady vynaloženými na její
pořízení (ČSH = SH – IN), pokud: ČSH  0 je vhodné investovat
ČSH = 0 záleží na vlastním rozhodnutí investora
ČSH  0 není vhodné investovat
-velikost čisté současné hodnoty finanční investice závisí nejen na budoucích příjmech
plynoucích z předmětného finančního investičního instrumentu, ale i na jeho
pořizovací ceně a na velikosti uvažované diskontní míry
-ČSH se používá, kdy investor potřebuje přijmout rozhodnutí, zda lze zvažovanou
investici uskutečnit nebo nikoli
 metoda vnitřní míry výnosu (metoda vnitřního výnosového procenta) – spočívá v hledání
tzv.vnitřní míry výnosu, při níž se součastná hodnota investice (součet diskontovaných cash
flow získaných z předmětného finančního instrumentu za celou dobu jeho držby) rovná
velikosti vynaložených investičních nákladů, IRR lze definovat jako zvláštní případ
velikosti úrokové míry, jež vede k čisté současné hodnotě investice rovnající se nule (neboli
k situaci, kdy se diskontované příjmy rovnají investičním nákladům vynaloženým na
počátku investice)
-vnitřní míra výnosu je ukazatelem, jehož hodnota by měla překonat tzv. požadovanou
výnosnost stanovenou investorem, pokud: IRR  0 je vhodné investovat
IRR = 0 záleží na vlastním rozhodnutí
IRR  0 není vhodné investovat

B)rizikovost
 každá investice bývá spojena s určitou mírou investice
 nejistota investora, že se mu nepodaří z předmětného investičního finančního instrumentu
dosáhnout očekávané výnosnosti

Druhy investičního rizika

a)riziko změn tržní úrokové míry (úrokových sazeb) – riziko kolísání úrokových měr
b)riziko inflační – nebezpečí růstu míry inflace
c)riziko událostí – riziko zveřejnění významných a neočekávaných nepříznivých události
d)riziko insolvence, resp.případného úpadku emitenta – emitent nebude schopen včas nebo
vůbec dostát svým závazkům
e)riziko ztráty likvidity předmětného finančního instrumentu – situace, že by investor nemohl
po nějakou dobu přeměnit cenné papíry na hotovost
f)riziko měnové – investice do zahraničních cenných papírů, součást tržního rizika (je možné
ho předpovídat)
g)riziko právní – špatný právní systém
h)riziko operační – lidské pochybení, výpadky informačních systémů
Predikce rizikovosti finančních investic
a)určování rizikovosti prostřednictvím subjektivních odhadů
 pokud nedisponují dostatkem informací a nezbývá jim jiná možnost, než učinit vlastní
kvalifikovaný subjektivní odhad (na základě vlastních osobních zkušeností, intuice)
b)určování rizikovosti prostřednictvím statických nástrojů
 je-li k dispozici dostatečné množství vhodných statistických údajů (např. různé dlouhodobé
ekonomické ukazatele)
 nejčastěji se používá pro určení absolutní výše rizika rozptylu a směrodatné odchylky
 nestačí pouze určit očekávanou výnosnost, ale jak se od ní mohou skutečně dosažené
hodnoty výnosnosti odchylovat
 směrodatná odchylka – odhadem pravděpodobného odchýlení se skutečné výnosnosti od její
výnosnosti očekávané, čím bude hodnota směrodatné odchylky větší, tím větší bude i
rizikovost předmětné investice

Diverzifikace investičního portfolia

 nesázet vše na jednu kartu
 držba více druhů investičních aktiv snižuje totiž rizikovost jejich držby
 čím více se budou jednotlivá investiční aktiva obsažená v portfoliu investora svými
vlastnostmi vzájemně lišit, tím větší pokles rizikovosti jejich držby nastane

C)Likvidita (stupeň likvidity)

 rychlost, s jakou je možno předmětný finanční instrument bezeztrátově přeměnit zpět
v hotové peníze – neboli likviditu
 za likvidní jsou považovány cenné papíry obchodované na veřejných, sekundárních
organizovaných trzích
 čím větší je jejich emise, tím je ji možno považovat za likvidnější, což umožňuje i kvalita
burzovního trhu, na kterém je kótována
 čím likvidnější bude jeden druh finančního instrumentu proti finančním nástrojům
alternativním, tím více bude pro investory atraktivnější a tím bude i více poptáván (a
naopak)

VZÁJEMNÁ PROVÁZANOST JEDNOTLIVÝCH INVESTIČNÍCH FAKTORŮ

 poptávané množství investičních aktiv je přímo úměrné bohatství (tato závislost je silnější u
aktiv luxusních než u aktiv nezbytných)
 poptávané množství investičních aktiv je přímo úměrné kvalitě investičního prostředí
 poptávané množství jednotlivých druhů investičních aktiv je přímo úměrné jejich očekávané
výnosnosti, a to ve srovnání s aktivy alternativními
 poptávané množství jednotlivých druhů investičních aktiv je nepřímo úměrné riziku
spjatého s jejich výnosností, a to ve srovnání s aktivy alternativními
 poptávané množství jednotlivých druhů investičních aktiv je přímo úměrné jejich likviditě, a
to ve srovnání s aktivy alternativními

 investoři musí vždy souhrnně hodnotit výnosnost, rizikovost a likviditu

 neexistuje taková investice, která by dosahovala maxima ve všech těchto kritériích současně
 existuje pouze varianta jejich optimálního vzájemného poměru

OTÁZKY
17. Co beru jako investor v úvahu při uvažování kam investovat?
 Rizikovost
 Likviditu
 Výnosnost
153. Je pro nás u dluhopisu důležitá cena nebo výnosnost?
Výnosnost (zajímá nás, kolik nám to vynese).
123. Odúročení (diskont).
Používá se při přepočítání budoucí hodnoty na současnou.
42. JAK PŘEVEDU SOUČASNOU HODNOTU NA ČISTOU SOUČASNOU HODNOTU?
- Odečtu investiční náklady

168. Když je diskontovaný strukturovaný dluhopis vysoce úročen, bude diskont velký nebo malý?
Velký (čím větší úročení, tím větší diskont).
35. CO JE VNITŘNÍ HODNOTA
- závisí na hodnotě podkladového aktiva
- teoretická hodnota, kterou akcii přisoudí potenciální investoři vlastním úsudkem či výpočtem. Je-li
vnitřní hodnota akcie vyšší než její tržní hodnota, pak je investory nakupována, v opačném případě se jí
zbavují.

5. KAPITOLA - Základní druhy finančních investičních

instrumentů

FINANČNÍ NÁSTROJE INVESTIČNÍHO A NEINVESTIČNÍHO CHARAKTERU

Finanční investiční instrumenty
 za základní funkce, které musí každý finanční systém zabezpečovat, lze považovat
především funkce depozitní a kreditní, jejichž prostřednictvím jsou peněžní prostředky
investorů přeměňovány ve finanční kapitál
 finanční investiční instrumenty představují (právní) dokumenty o tom, že jejich majitelé
v minulosti investovali své peněžní prostředky, přeměnili je na finančním trhu ve finanční
kapitál

Finanční instrumenty neinvestičního charakteru

 jejich úkol přímo nesouvisí s přeměnou peněžních prostředků na finanční kapitál
(s depozitní a kreditní funkcí)
 zabezpečují ostatní funkce finančního systému (např. platební funkce, funkce ochrany
proti riziku nebo funkce regulace finančního systému státem)
 řadíme sem např. platební instrumenty (šeky), nástroje sloužící k vyplacení kuponových
plateb (kupony)

ZÁKLADNÍ DRUHY INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ

1)Základní (klasické) investiční nástroje

A)Základní druhy finančních investičních instrumentů
a)investiční instrumenty peněžního a kapitálového trhu
 patří sem úvěry a „klasické“ investiční cenné papíry
 velikost běžných výnosů plynoucích z jejich držby i vývoj jejich tržních cen (kurzů) nejsou
„přímo závislé“ na žádných jiných investičních instrumentech
úvěry (resp.“klasické“ vklady) – individuálně uzavírané obchodní smlouvy týkající se
poskytnutí určitých objemů peněžních prostředků, na vymezené časové období za určitých
úrokových podmínek (jedná se o smluvně sjednávané, nepřevoditelné i neobchodovatelné
investiční instrumenty), obchodním bankám plyne úrok neboli běžný výnos

„klasické“ investiční cenné papíry – převoditelné, obchodovatelné investiční instrumenty

peněžního a kapitálového trhu (investorům přinášejí běžné i kapitálové výnosy)

b)cizí měny
 lze spekulovat na v budoucnu očekávanou změnu devizového kurzu, spočívající buď
v oslabení (depreciaci), nebo v posílení (apreciaci) tuzemské měny vůči zvolené měny
zahraniční
 držba valut – lze počítat jen s kapitálovým výnosem
 držba deviz – lze počítat jak s kapitálovým tak s běžným výnosem

c)drahé kovy
 jsou dlouhodobě stálé, vysoce ceněné vybrané druhy komodit obsahujících v malých
objemech značnou hodnotu (jejich držba nepřináší žádné běžné výnosy)
 lze spekulovat na budoucí růst tržních cen (výnos kapitálový)

B)Základní druhy reálných investičních instrumentů

 jejich prostřednictvím se dá uchovávat bohatství, může se s nimi spekulovat
a)komodity – tzv. zastupitelné zboží, jde s nimi obchodovat na organizovaných trzích
(komoditních burzách )
b)nemovitosti – dlouhá životnost a lze je v případě potřeby prodat
c)movité věci – jedná se o starožitnosti, umělecké předměty, sbírky, vyznačují se velkou
hodnotou i dlouhou dobou své životnosti

2)Termínové derivátové instrumenty

 dokladují existenci tzv. termínových kontraktů, u nichž termín vypořádání značně zaostává
za okamžikem jejich sjednání
 vývoj jejich tržních cen (kurzů) je závislý na očekávaném budoucím vývoji promptních cen
těch investičních instrumentů, které jsou jejich podkladovými aktivy, neboli od nich jsou
odvozeny

3)Cenné papíry fondů kolektivního investování

 vývoj jejich tržních cen závisí na hodnotě majetku připadajícího na příslušný podílový list či
akcii
 to znamená, že vývoj jejich tržních cen závisí na vývoji tržních cen jiných investičních
aktiv, jež jsou obsažena v portfoliích

4)Strukturované produkty (pokročilé deriváty)

 finanční investiční instrumenty syntetizující základní vlastnosti „klasických“ investičních
instrumentů kapitálového, resp.peněžního trhu, případně i cenných papírů kolektivního
investování, s některými vlastnostmi derivátových instrumentů rozličných podkladových
aktiv
 výnosy s nimi spojené jsou odvozovány od vývoje cen, resp.hodnot jejich podkladových
aktiv (může se jednat jak o výnosy běžné, tak i kapitálové)
a)strukturované vklady
b)strukturované dluhové cenné papíry
c)cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investování
d)sekuritizované pákové deriváty

ASPEKTY PRÁVNÍHO VYMEZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

 z právního hlediska jsou za cenné papíry považovány pouze legislativně vymezené „právní
dokumenty“, které jsou za cenné papíry prohlášeny zákony jednotlivých států
 všechny legislativně prohlášené cenné papíry se nemusí vždy vztahovat ani pouze
k finančnímu systému, ani k finančnímu trhu (např. skladištní listy, konosamenty)
 všechny finanční instrumenty nebývají legislativně považovány za „cenné papíry“ (např.
úvěry, bankovní vklady, vkladní knížky, termínové instrumenty)

 ne každý finanční investiční instrument je cenný papír

 ne každý cenný papír je cenný papír finančního trhu

6. KAPITOLA – Klasické investiční cenné papíry

VYMEZENÍ KLASICKÝCH INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ

 jsou nejvýznamnější instrumenty finančního trhu
 bývají emitovány a do oběhu uváděny prostřednictvím primárního trhu

Členění klasických cenných papírů z hlediska délky jejich životnosti

1)cenné papíry peněžního trhu
 doba životnosti nebývá delší než 1 rok
 jedná se o krátkodobé dluhopisy, o dluhopisy diskontované
 jedná se většinou o veřejně obchodovatelné cenné papíry (jsou obchodovány formou tzv.
přímých (smluvních) obchodů anebo prostřednictvím veřejných neorganizovaných OTC-
trhů)
 existuje potřeba je neustále emitovat
 patří sem: státní pokladniční poukázky, pokladniční poukázky centrální banky, depozitní
certifikáty, směnky

2)cenné papíry kapitálového trhu

 doba životnosti přesahuje dobu jednoho roku
 jedná se o dlouhodobé dluhopisy (nejčastěji kuponové), cenné papíry majetkové (akcie)
 je u nich zaručena veřejná obchodovatelnost, především na organizovaných (burzovních)
trzích
 patří sem: akcie, obligace

Členění klasických cenných papírů z hlediska jejich majetkové podstaty

1)majetkové cenné papíry
 znamenají majetkový vstup investora do akciové společnosti, neboli investor nabývá práv
akcionáře jako společník
 jsou to podnikové, neboli tzv. korporační akcie

2)dluhové (dlužní) cenné papíry

 různé druhy jak krátkodobých tak dlouhodobých dluhopisů
 dokladují zapůjčení peněžních prostředků investorem, který jejich zakoupením získá právo
na předem stanovený úrok, tak i navrácení zapůjčené částky (jistiny)
 své peníze nevložil do podnikání, nýbrž je pouze zapůjčil jinému ekonomického subjektu

PODNIKOVÉ (KORPORAČNÍ) AKCIE

 jejich emitováním a následných prodejem na primárním trhu si akciové společnosti opatřují
potřebné peněžní prostředky, které nemusejí v budoucnu vracet
 jsou považovány za výnosnější ve srovnání s dluhopisy
 vykazují vyšší kolísání svých kurzů, což přitahuje investory (akciové trhy slouží vedle
cíleného umísťování dlouhodobých peněžních prostředků také k rozsáhlým spekulačním
obchodům)

Základní druhy akcií

1)kmenové (obyčejné) akcie
 právo účastnit se na valných hromadách akciové společnosti, předkládat na nich návrhy a
možnost hlasování
 právo na odpovídající podíl ze zisku (dividendy)
 právo na odpovídající podíl na likvidačním zůstatku akciové společnosti
2)prioritní (preferenční) akcie
 kombinují vlastnosti kmenových akcií s vlastnostmi obligací
 předem určené dividendy bez ohledu na výši zisku (pevně procenticky z nominální hodnoty,
na vývoj určené referenční úrokové sazby)
 přednostní právo na podíl na likvidačním zůstatku při vypořádání závazků akciové
společnosti při její případné likvidaci
 jde o akcie bez hlasovacích práv

Fundamentální (akciová) analýza

 dlouhodobá analýza akcií
 cílem je stanovení vnitřní hodnoty akcie
 představuje hledání a analyzování faktorů, jež ovlivňují vnitřní hodnotu akcií
 vnitřní hodnoty akcií se liší od jejich aktuálních tržních cen (kurzů) za něž jsou
obchodovány na veřejných organizovaných trzích
vnitřní hodnota akcie – individuální názor kteréhokoli účastníka akciového trhu na to, jaký by
měl být tzv. „spravedlivý (akciový) kurz

 pokud je vnitřní hodnota akcie vyšší než její kurz – považovaná za podhodnocenou
 pokud je vnitřní hodnota akcie nižší než její kurz – považovaná za nadhodnocenou
 pokud se bude měnit očekávání investorů, budou se zároveň měnit i vnitřní hodnoty akcií a
v důsledku toho i parametry jimi podávaných burzovních příkazů, a v důsledku toho se
budou měnit i kurzy akcií

1)globální (makroekonomická) akciová analýza

 analyzuje ekonomiku jako celek a zabývá se zkoumáním vztahů mezi vývojem tzv.
globálních, především makroekonomických agregátů a pohybem akciových kurzů
a)reálný výstup ekonomiky – vývoj akciových trhů je ovlivňován vývojem ekonomiky
příslušného státu i vývojem ekonomiky světové
b)fiskální politika – na atraktivnost akcií mají vliv především daně z příjmů (snižují zisky
firem, vyplacené dividendy se znovu musí zdanit)
c)peněžní nabídka – růst peněžní nabídky zvyšuje poptávku po akciích
d)úrokové sazby – jejich růst vede k poklesu tržních cen (kurzů) akcií, růst úrokových sazeb
způsobuje pokles tržních cen akcií a naopak
e)inflace – inflační prostředí zvyšuje celkovou nejistotu v ekonomice, v důsledku toho roste
investiční riziko jež způsobuje pokles poptávky po akciích, a tím i jejich tržních cen (kurzů)
f)příliv, resp.odliv zahraničního kapitálu – příliv peněz (zapůjčitelných fondů) ze zahraničí
způsobuje růst na tuzemském akciovém trhu , odliv zahraničního kapitálu naopak pokles
g)kvalita investičního prostředí – všeobecné podmínky, jež buď vzbuzují nebo naopak
nevzbuzují důvěru potenciálních investorů k realizaci jimi zamýšlených investic, mezi faktory
patří: schodky a nerovnováha
cenové regulace a černý trh – existence dvojích cen (ceny oficiální a na černém trhu)
ekonomické (ropné šoky, cenové války) a politické šoky (válečné konflikty, revoluce,
demise vlád) – jedná se o nečekané významné události, způsobují pokles tržních cen

2)Odvětvová (oborová) analýza

 zkoumá specifika jednotlivých odvětví, jejich dopad na vnitřní hodnoty
a)citlivost odvětví na hospodářský cyklus
-odvětví cyklická (dobré hospodářské výsledky v období expanze, v recesi se dostávají
do těžkostí, spadá sem produkce výrobků a služeb, kdy kupující může jejich nákup
odložit, např. stavebnictví, strojírenství)
-odvětví neutrální (nebývají ovlivňována hospodářským cyklem, patří sem nezbytné
 statky, jichž koupi nelze dlouhodoběji odložit, např. farmaceutický nebo
potravinářský průmysl, výroba alkoholu, cigaret)
-odvětví anticyklická (dobré hospodářské výsledky v období recese, slabší v období
expanze, Giffenova zboží – zboží nouze, jedná se o nejlevnější životní potřeby
b)tržní struktura odvětví – odvětví monopolní, oligopolní nebo konkurenční
c)způsoby státní regulace v odvětví
-určování maximálních cen (negativní vliv na tržní ceny jejich akcií)
-omezení vstupu do některého odvětví (podporuje růst cen jejich akcií)
-dotace subvence
d)perspektivy budoucího vývoje odvětví

3)Analýza jednotlivých akciových společností a jimi emitovaných akcií

 zkoumá vnitřní parametry konkrétních akciových společností s vlastnostmi jimi
emitovaných emisí akcií
a)analýza jednotlivých akciových společností
-retrospektivní analýza (zkoumání dosavadních nejvýznamnějších etap, provádí se
sledování dlouhodobého vývoje celé řady finančních ukazatelů)
-analýza současné ekonomické situace podniku (zabývá se současnou situací,
analyzuje současné hospodářské výsledky a veškeré ukazatele, jež s nimi souvisejí )
-perspektivní (výhledová) analýza (orientuje se na budoucí vývoj)

b)analýza vlastností jednotlivých emisí akcií

 jedná se o analýzu práv, jež jsou s jednotlivými akciovými emisemi spojena
 zkoumání jejich likvidity, jež souvisí s velikostí emitenta, o jak velkou emisi akcií se jedná
 jestli se jedná o akcie veřejně obchodovatelné

DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY (DLUHOPISY)

 prostřednictvím dluhopisů si ekonomické subjekty opatřují peněžní prostředky (zapůjčitelné
fondy), jež potřebují pro svoji činnosti
 nabídka dluhopisů znamená poptávku po peněžních prostředcích (zapůjčitelných fondech)
 poptávka po dluhopisech pak představuje nabídku peněžních prostředků (zapůjčitelných
fondů)

Model zapůjčitelných fondů

Výnosové procento = nominální hodnota – nákupní cena / nákupní cena * 100
 roční výnosnost investice závisí na výši ceny, kterou investor zaplatí za dluhopis při jeho
zakoupení
 úrokové sazby se pohybují netypickým (opačným) směrem

Základní druhy dluhopisů

1)krátkodobé dluhopisy peněžního trhu
 délka splatnosti do jednoho roku
a)státní pokladniční poukázky
 krátkodobé státní dluhopisy používané k pokrytí krátkodobého nesouladu v plnění a čerpání
státního rozpočtu
 emitují je ministerstva financí
 do oběhu se dostávají formou aukcí
 jedná se o dluhopisy diskontované
b)pokladniční poukázky centrální banky
 krátkodobé diskontované dluhopisy emitované centrální bankou z měnových důvodů
 neveřejně obchodovatelné cenné papíry
 uváděné na trh rovněž prostřednictvím aukcí
c)depozitní certifikáty
 krátkodobé diskontované dluhopisy
 vydávají je především obchodní banky – jdou dostupné i pro drobné klienty
d)směnky
 krátkodobé individuálně vydávané diskontované dluhopisy
 mají listinnou podobu na jméno nebo na řad
 přestavují jednostranný slib výplaty peněz bez právních výhrad
 podléhají pravidlům směnečného práva
 jsou převoditelné, i smluvně obchodovatelné

2)dlouhodobé dluhopisy (obligace)

 délka splatnosti je delší než 1 rok
 požadavek investorů na jejich veřejnou obchodovatelnost na organizovaných (burzovních)
trzích
A)členění obligaci z hlediska ohraničenosti jejich životnosti, resp. délky splatnosti
a)časově neohraničené (věčné) obligace
 nemají určen termín splatnosti
 zaručují fixní úrokové platby
b)obligace s termínem splatnosti
 mají stanoven termín splatnosti
 možné členění: -obligace krátkodobé (emitované na období od jednoho roku
maximálně do 5 let)
-obligace střednědobé (od pěti do deseti let)
-obligace dlouhodobé (přesahují dobu 10 let)

B)členění obligací podle výnosů plynoucích z jejich držby

a)kuponové obligace
 svým držitelům poskytují právo uplatňovat nárok na proplacení běžných výnosů v předem
určených termínech, a to na základě tzv. kuponů
 možné členění: -obligace s fixní úrokovou sazbou (jsou úročeny neměnnou předem
určenou fixní sazbou)
-obligace s variabilní úrokovou sazbou (výše kuponových plateb je
vázána na některou předem určenou referenční úrokovou sazbu jejíž
výši se kuponové platby přizpůsobují)
b)bezkuponové (diskontované) obligace
 obligace emitované s tzv. diskontem (běžný výnos)
 na primárním trhu jsou prodávány za nižší cenu, než je nominální hodnota
 cenový rozdíl (tzv. diskont) nahrazuje kuponové platby
 diskont se snižuje, když se blíží termín splatnosti

C)členění obligací z hlediska zajištěnosti finančních nároků jejich držitelů

 souvisí s velikostí rizika případného nedodržení závazků ze stany emitenta
a)nezajištěné obligace
 za finanční nároky investorů ručí emitent, nejsou avšak zajištěna ani zástavou jeho aktiv, ani
žádnými zvláštními právy vyplývajícími z emisních podmínek
b)zajištěné obligace
 mají ve svých emisních podmínkách zapracovány různé zajišťovací mechanismy chránící
jejich držitele před případným neplněním závazků ze strany emitentů
 možné členění: -obligace s přednostním právem na jejich vyplacení (vyplacení má
přednost před všemi ostatními obligacemi vydanými příslušnou
akciovou společností)
-hypoteční obligace (zajištěny buď hypotékou nebo zástavou
nemovitostí)

D)členění obligací z hlediska zvláštních práv emitenta nebo jejich držitelů

a)obligace se zvláštními právy emitentů
 vypověditelné (odvolatelné, svolatelné) obligace – emitent má právo buď na odkoupení
(splácení) celé jím vydané emise obligací za předem určenou cenu, případně na jejich
výměnu (za jiné obligace), to je nevýhodné pro investory, proto vzniká potřeba je více
úročit, někdy je právo svolatelnosti omezeno tím, že emitent může jejich odkup uplatnit
pouze v předem určených termínech
b)obligace se zvláštními právy jejich držitelů
-obligace vyměnitelné za akcie jejich emitenta (jedná se nejčastěji o fixně, méně
úročené obligace, které svým držitelům poskytují právo na jejich výměnu za
kmenové akcie emitenta a to při splnění předem určených podmínek
-obligace s právem jejich držitelů na odprodej emitentovi (mají jejich vlastníci právo
je v určitých, předem stanovených případech odprodat emitentovi za předem určenou
cenu)

E)členění obligací z hlediska jejich denominace a upisování na domácích a zahraničních

trzích
a)domácí (tuzemské) obligace – obligace emitované domácími subjekty na tuzemském
finančním trhu a v domácí měně
b)zahraniční obligace – jsou emitovány na tuzemských trzích zahraničními subjekty v domácí
měně
c)euroobligace – dlouhodobé obligace, denominovány v jiné měně než je měna státu, bývají
kuponové, fixně úročené, nezajištěné

Fundamentální analýza dluhopisů

 největší význam mají dluhopisy dlouhodobé (obligace)
 obligace slouží k získávání dlouhodobých peněžních prostředků
 obligace lze používat jak k libovolně dlouhým investicím, tak i ke spekulacím, což je
umožněno jejich obchodovatelností na veřejných sekundárních organizovaných trzích
 dluhopisy se ve srovnání s akciemi vyznačují tím, že jejich kurzy vykazují nižší volatilitu
(kolísavost) – mají časově omezenou životnost, velikost běžných výnosů z nich plynoucí
bývá předem pevně určena (nebo je znám způsob jejich výpočtu)
1)globální dluhopisová analýza
 je zaměřena na zkoumání globálních (makroekonomických)faktorů a jejich dopadů na
pohyby kurzů dluhopisů

a)reálný výstup ekonomiky

 investory zajímá v jaké fázi se zrovna příslušná ekonomika nachází
 hospodářský cyklus ve fázi expanze (roste množství produkovaného zboží a služeb a
v důsledku toho i celkový výstup ekonomiky, zvyšuje se množství nově emitovaných
podnikových (resp.bankovních)dluhopisů, roste zájem o hypoteční úvěry (banky tedy
emitují hypoteční obligace), v důsledku toho nastává na trhu dluhopisů zvýšení jejich
nabídky, což působí i na zvyšování tržní úrokové míry

 hospodářský cyklus ve fázi recese (klesá poptávka po obligacích podniků a poklesnou i

jejich tržní ceny, tržní úroková míra se snižuje)

b)fiskální politika
 pokud jsou státní dluhopisy emitovány ve větším měřítku, než jsou z oběhu stahovaný
jedná se o restrikci , pokud je tomu naopak jedná se o expanzi
 pomocí emisí státních dluhopisů bývají často řešeny nejen schodky státního rozpočtu, ale i
nenadálé situace
 patří sem i případná úprava zdanění výnosů plynoucích z dluhopisů (pokud bude stát jejich
zdanění zvyšovat, budou investoři trh s dluhopisy opouštět)

c)peněžní nabídka
 v případě expanzivní politiky růst peněžní nabídky nejprve podnítí investory nakupovat více
dluhopisů, což následně způsobí nárůst jejich tržních cen (kurzů), ten se vzápětí projeví
v poklesu jejich výnosnosti, čímž stoupne přitažlivost všech ostatních druhů alternativních
investičních aktiv
d)úrokové sazby
 jejich případné změny ovlivňují výnosnost prakticky všech druhů dluhopisů
 čím vyšší budou úrokové sazby, tím vyšší budou i úroky, které budou muset podniky za
vypůjčené peněžní zdroje zaplatit, čím se bude efekt jimi realizovaných investic snižovat
e)inflace
pokud se zvýší inflační očekávání, tak poklesnou reálné výnosy a poptávka po dluhopisech
klesne, zároveň klesnou reálné náklady vypůjčování peněz, takže se zvýší nabídka nově
emitovaných dluhopisů
f)příliv, resp. odliv zahraničního kapitálu
 citlivý na rozdíly mezi úrokovými sazbami existujícími v domovské zemi a v zahraničí
 domácí úrokové sazby vzrostou proti sazbám v zahraničí natolik, že budou vyšší, příliv
zahraničního kapitálu se zvýší, protože zahraniční investoři začnou do tuzemska umísťovat
svůj kapitál, tím se zvýší poptávka po dluhopisech a jejich kurzy porostou
 úrokové sazby v tuzemsku poklesnou natolik, že budou nižší než v zahraničí, začnou
zahraniční investoři svůj kapitál umístěný v tuzemských dluhopisech stahovat, tím se zvýší
jejich nabídka, což při souběžném snížení poptávky způsobí, že poklesnou i jejich kurzy
g)kvalita investičního prostředí
 jedná se o cenové regulace a černý trh, ekonomické a politické šoky, o korupci, hospodářská
kriminalita, kvalita právního systému

2)Analýza jednotlivých emisí dluhopisů

 jedná se o analýzu jednotlivých dluhopisových emisí, jejím cílem je určit jejich vnitřní
hodnotu
A)úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti
 čím je doba splatnosti emitovaných dluhopisů delší, tím vyšší bývá i jejich úročení
 čím delší je doba jejich splatnosti, tím vyšší bývá i volatilita jejich tržních cen, zvyšuje se i
riziko případné insolvence jejich emitentů

B)Kategorizace dluhopisů podle druhu jejich emitenta

a)korporační (podnikové) obligace – jsou nejrizikovější, výplata jistiny i úroků záleží na
solventnosti společnosti
b)bankovní obligace – emitováním bankovních dluhopisů si banky opatřují peníze, jež
potřebují pro úvěrování jiných subjektů,úroky i jistina zajištěny pohledávkami z následně
poskytnutých hypotečních úvěrů, jejichž splacení je zajištěno zástavním právem
k nemovitostem
c)komunální obligace – emitují územně samosprávné celky, úroky i výplata jistiny jsou kryty
obecním majetkem
d)státní obligace – vydávané ministerstvem financí a uváděné do oběhu prostřednictvím
centrální banky, jsou nejbezpečnější

C)Analýza rizikovosti možné insolvence konkrétního dluhopisového emitenta

 nejvýznamnější druh rizika je riziko možného vzniku insolvence emitenta
 rating – verbální popis bonity jednotlivých emitentů, zařazení podle standardizovaného
systému do určité skupiny spolehlivosti (rizikovosti)
 mezi nejvýznamnější světové uznávané ratingové agentury zabývající se hodnocením bonity
dluhových cenných papírů patří Standard and Poor´s, Moody´s Investor Service
 obligace s nejnižšími hodnotami ratingu jsou označovány jako „prašivé obligace“, nesou
vyšší úrok, bývají pro investory často zajímavé i přes svoje vysoké riziko
 prémie za rizikovost – rozpětí mezi úrokovými sazbami u dluhopisů s rizikem insolvence a
bezrizikovými státními dluhopisy

D)Faktor likvidity dluhopisů

 likvidita dluhopisů souvisí s jejich obchodovatelností
 čím je dluhopis likvidnější, tím je také žádanější, což se projevuje jak v požadavcích na výši
jeho úročení, tak i na jeho tržní ceně (kurzu)
 čím je dluhopis méně likvidní, tím vyšší musí být jeho úročení, aby ho investoři byli ochotni
koupit a držet
 prémie za likviditu – rozdíl ve výši úročení mezi nejlikvidnějšími státními dluhopisy a
ostatními druhy dluhopisů s nižší likviditou
 pokud poroste rizikovost určitých druhů dluhopisů, bude zároveň klesat zájem investorů o
jejich držbu
 bude-li se naopak jejich rizikovost snižovat, bude se zájem investorů o jejich koupi zvyšovat

ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY SPEKULACE S CENNÝMI PAPÍRY

 význam obchodovatelnosti je u cenných papírů tím vyšší, čím delší je doba jejich životnosti
 dlouhodobé cenné papíry slouží ke spekulaci a obchodují se za účelem získání
(kapitálového) výnosu

Spekulace na vzestup kurzu (býci)

 investor nakoupí vytypované investiční instrumenty s očekáváním toho, že jejich kurzy
v budoucnu vzrostou a on jejich dočasnou držbou a následných zpětným prodejem vydělá
1)Nákup cenných papírů za vlastní peníze s cílem jejich budoucího prodeje za vyšší cenu
 investor obchoduje s vlastními aktivy (s vlastními peněžními prostředky a posléze
s vlastními cennými papíry)
 investor je v dlouhé pozici (zakoupené akcie vlastní a je schopen kdykoliv je prodat i
fyzicky dodat)
2)Nákup cenných papírů na úvěr s cílem jejich budoucího prodeje za vyšší cenu
 riskantní spekulace, založená na nákupu cenných papírů na úvěr (tzv. na margin) při
očekávání budoucího vzestupu jejich kurzů, za které by byl později realizován jejich zpětný
prodej
př. obchodních s CP půjčí klientovi na nákup akcií, otevře mu maržový účet, hradí mu
polovinu, pokud kurz předmětných akcií klesne a podíl klienta na maržovém účtu se sníží
(=udržovací krytí) obchodník klientovi zašle příkaz „margin call“, aby svůj vklad zvýšil a
vyrovnal tak smluvně určenou minimální hodnotu jeho podílu, pokud klient nevyrovná
částku, obchodník tyto akcie prodá (tzv. vynucený prodej)

Spekulace na pokles kurzu (medvědi)

 investoři spekulují na budoucí kurzový pokles
 předmětné investiční instrumenty v očekávání toho, že jejich kurzy v budoucnu poklesnou,
nejprve prodají, aby je později nakoupili za nižší cenu zpět
1)prodej vlastních cenných papírů s cílem jejich budoucího zpětného nákupu za nižší cenu
 riziko, že po prodeji předmětných akcií jejich kurz nejenže nepoklesne, ale naopak vzroste,
čímž může dojít ke ztrátě

2)prodej vypůjčených cenných papírů s cílem jejich budoucího zpětného nákupu a vrácení
 jedná se o tzv. krátký resp. prázdný prodej
 tento druh spekulace vychází z krátké pozice investora (který předpokládá pokles kurzu i
přes to, že cenné papíry nevlastní)
př. investor si vypůjčí cenné papíry a prodá za současný promptní kurz, po poklesu kurzu je
opětovně (levněji) nakoupí a vrátí je původnímu majiteli (včetně dohodnutého úroku)

OTÁZKY

80. Majetkové cenné papíry

- patří sem korporační akcie, jejichž zakoupení znamená majetkový vstup investora do akciové
společnosti, neboli nabytí práv akcionáře jako společníka
2. Součástí čeho je trh krátkodobých cenných papírů?
Trh krátkodobých cenných papírů je součástí peněžního trhu. Na trhu krátkodobých se obchodují krátkodobé
cenné papíry (krátkodobé dluhopisy – do 1 roku - směnky, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky…) buď
přímo, nebo prostřednictvím finančních institucí.
22. Co je nejméně výhodné, když prodávám cenné papíry na veřejném primárním trhu?
Prodej za fixní cenu z důvodu podhodnocení či nadhodnocení.
147. Jaký je rozdíl mezi cenným papírem a dluhovým cenným papírem?
Cenný papír (majetkový cenný papír) je akcie (jsme společníci,jsme zodpovědní za akcie a staráme se o ně),
dluhový cenný papír jsou dluhopisy (poskytneme firmě úvěr a máme nárok na úmor+úrok, ale o chod firmy se
nestaráme).
27. Jak se odborně nazývá výraz pro to, když chceme nabídnout akcie široké veřejnosti?
Tendr.
66. Akcie a štěpení.
Akcie je cenný papír emitovaný akciovou společnosti za účelem obstarání dlouhodobých finančních zdrojů.
Vlastník akcie je akcionář, který má určitá práva (podílet se na řízení společnosti, právo na zisk, právo podílet se
na likvidačním zůstatku).
Štěpení je proces, kdy se původní akcie o určité nominální hodnotě rozdělí na více akcií o nižší nominální
hodnotě, ovšem jejich součet dává nominální hodnotu původní akcie. Společnost tak oslovuje i drobné
investory.
107. Rozdíl mezi prioritními a kmenovými akciemi?
 prioritní akcie - přednostní práva týkající se dividend nebo podílu na likvidačním zůstatku, omezené
hlasovací právo
 kmenové akcie - veškerá práva akcionáře
120. V době kdy rostou úrokové sazby, tak akcie rostou nebo klesají?
Zvýšení úrokových sazeb znamená zvýšení nákladů firem na externí financování, což vede ke snížení budoucích
zisků a snížení hodnoty akcií.
121. Rozdíl mezi vnitřní hodnotou a kurzem.
Pokud je vnitřní hodnota vyšší než kurz, je akcie podhodnocená, naopak je nadhodnocená.
Vnitřní hodnota
 Názor účastníka akciového trhu na to, jaký by měl být spravedlivý kurz, jehož hodnotu lze v krátkém
období považovat za neměnnou
 Mění se pouze občas, kurzy se mění často
Kurz
 Aktuální tržní cena
124. Hypotéza daňového efektu.
Vzhledem k inflaci reálná hodnota odpisů klesá, čímž se zároveň zvyšuje daňové zatížení akciové společnosti, to
vede k poklesu reálného zisku po zdanění, k poklesu reálných dividend a následně i tržních cen akcií.
127. Diskont akcie u uzavřeného investičního fondu.
Rozdíl kurzu akcie (na sekundárním trhu) uzavřeného investičního fondu a její aktuální hodnoty.
145. Mohou být kapitálové výnosy záporné?
Ano, například když poklesne kurz akcií, které vlastníme a prodáme je se ztrátou.
146. Může být akcie podle české legislativy cenným papírem peněžního trhu?
Ne – má nekonečnou dobu splatnosti (peněžní trh je krátkodobý).
148. Které naše právo u kmenových akcií je nejdůležitější?
Hlasovací.
149. Když očekávám, že daně budou stoupat, co udělají akcie?
Hodnota akcií bude klesat (kvůli vyšším daňovým nákladům firem).
150. Co udělá vnitřní hodnota akcie, když se zvedne očekávání úrokových sazeb?
Vnitřní hodnota akcie klesne (kvůli vyšším nákladům firem na externí financování).
152. Co se stane, zvedne-li se inflace?
Vzrostou ceny akcií.
9. VH A SH
 - stejné
- účastník trhu si je stanovuje sám podle výpočtu a zjišťuje, zda pro něj má akcie smysl (zda je
podhodnocena nebo nadhodnocena)
- je-li VH vyšší než kurz = budu kupovat, podhodnocená
- je-li VH nižší než kurz = budu prodávat, nadhodnocená
176. Pokud investujete do investičních fondů, co koupíte za CP?
Akcii.
84. Akcie mají hodnotu 600 a změní se na 500, je tam vnitřní hodnota? Pokud ano, jaká je?
- ano je, a je to 100 (600-500)

12. ROZDÍL DLUHOPIS A OBLIGACE

- dluhopis je vše
- obligace je dlouhodobý dluhopis
168. Když je diskontovaný strukturovaný dluhopis vysoce úročen, bude diskont velký nebo malý?
Velký (čím větší úročení, tím větší diskont).
5. V době, kdy jsou úrokové sazby nízké, budete držet peníze, nebo nakupovat obligace?
Peníze budeme buďto držet (vycházíme z preference likvidity).
11. Když stoupají úrokové míry, co to dělá s obligacemi?
Když stoupají úrokové míry, tržní cena obligací klesá.
14. Co se stane s obligacemi s fixním úrokem, když klesá úroková míra?
Když klesají úrokové míry, tržní cena obligací s fixním úrokem roste.
47. Všechny typy obligací.
Obligace jsou dlouhodobé dlužnické cenné papíry.
 Členění obligací z hlediska délky splatnosti
o Časově neohraničené (věčné) obligace – nemají určen termín splatnosti
o Obligace s termínem splatnosti
 Obligace krátkodobé – 1-5 let
 Obligace střednědobé – 5-10 let
 Obligace dlouhodobé – více jak 10 let (obvykle max 30 let)
 Členění obligací podle výnosů plynoucích z jejich držby
o Kuponové obligace – majitel dostává kuponové platby (úrok)
 Obligace s fixní úrokovou sazbou
 Obligace s variabilní úrokovou sazbou
o Bezkuponové obligace – jsou prodávány za cenu nižší než nominální (o diskont)
 Členění obligací z hlediska zajištěnosti finančních nároků jejich držitelů
o Nezajištěné obligace
o Zajištěné obligace
 Obligace s přednostním právem na jejich vyplacení
 Hypoteční obligace (zajištěny hypotékou nebo zástavou nemovitosti)
 Členění obligací z hlediska zvláštních práv emitenta nebo jejich držitelů
o Obligace se zvláštními právy emitentů
 Vypověditelné (odvolatelné, svolatelné) obligace – možnost dlužníka splatit
předčasně své závazky
o Obligace se zvláštními právy jejich držitelů (předložitelné obligace)
 Obligace s právem jejich držitelů na odprodej emitentovi - možnost věřitele nechat si
vyplatit předčasně svoje pohledávky
 Obligace s hlasovacím právem
 Členění obligací z hlediska jejich denominace a upisování na domácích a zahraničních trzích
o Domácí obligace
o Zahraniční obligace
o Euroobligace
51. Co je to věčná obligace?
Nemá určen termín splatnosti, doživotní kuponové platby, vyskytuje se spíše výjimečně.
52. Rozdíl mezi konvertibilní obligací a obligací s warantem?
 Konvertibilní obligace – převod obligace na akcie, obligace zaniká
 Obligace s warantem – možnost odkoupení akcií, obligace nezaniká

53. Rozdíl mezi svolatelnou a předložitelnou obligací, kde je vyšší úrok?

 Svolatelná obligace - možnost dlužníka splatit předčasně své závazky, vyšší úrok (riziko pro investory)
 Předložitelná obligace - možnost věřitele nechat si vyplatit předčasně svoje pohledávky (Pouze však za
určitých podmínek. Např. když firma nezíská nějaký kontrakt, či nedosáhnou stanoveného zisku.)
68. Jaký je alikvotní úrokový výnos u diskontované obligace?
Alikvotní úrokový výnos u diskontované obligace není, jelikož neprobíhají žádné kuponové platby.
71. Když klesají úrokové míry, jak se mění tržní ceny obligací s fixní sazbou a variabilní?
 U obligací s variabilní úrokovou sazbou se tržní cena obligace moc nemění (změny úrokové míry se
projeví v kuponových platbách)
 U obligací s fixní úrokovou sazbou tržní cena roste (subjektům se vyplatí investovat do obligací a tím
vzroste poptávka po nich a následně i cena)
72. Obligace s variabilní a fixní sazbou, která je výhodnější a proč?
Nejbezpečnější je obligace s variabilní úrokovou sazbou (její cena se moc nemění).
Výhodné je kupovat obligace když očekáváme klesající úrokovou míru (fixní je výhodnější, ale i variabilní je
výhodná). V opačném případě je fixní hodně prodělečná a variabilní také, ale ne tolik.
74. Budu-li mít koupené fixní obligace a zvýší se povinné minimální rezervy, budu na tom lépe nebo hůř?
Zvýšení povinné minimální rezervy povede k restrikci a k růstu úrokových měr, budu na tom hůře.
75. Když je hospodářský cyklus na vrcholu, které cenné papíry budu nakupovat?
Očekávám snižování úrokových měr, takže nakoupím fixní obligace silných korporací nebo státu.
77. Ekonomika v recesi, do čeho budu investovat?
Snižují se úrokové míry, takže budu investovat do fixně úročených obligací.
155. Na kolik obligací můžu rozstříhat obligaci třicetiletou?
Za předpokladu, že úroky jsou roční, tak na 31 → tělo + 30 kuponů.
156. Máte zájem o komunální obligace města Tišnov. Co byste kontrolovala, ověřovala na městě Tišnov?
Velikost majetku (protože komunální obligace jsou kryty obecním majetkem).
157. Je pro penzijní fond investice do padesátileté obligace rozumná?
Je, potřebuje držet kvalitní, málo rizikové cenné papíry.
174. Pokud prodávám obligace do USA, Kanady, Mexika – jak se tato obligace jmenuje?
Za předpokladu, že obligace emituji v českých korunách, tak Euroobligace.
175. Pokud prodávám obligaci do ČR z USA?
Za předpokladu, že obligace emituji v českých korunách, tak Zahraniční obligace.
24. CO JE SHORT POZICE (Krátký prodej)
- ten, kdo kontrakt prodá, nemá podkladové aktivum
- Nemáš podkladové aktivum, se kterým obchoduješ. Spekuluješ na jeho pokles a prodáš ho dřív, než ho
máš v ruce.
- Např. Nákup obligace SHORT – Obligaci nevlastním, (vypujcim si je), prodam, ony klesnou, zpatky
naoupim a vrátím… zbyde mi výnos

38. MAM AKCIE ČEZU V RUBLECH V RUSKU JAK SE TATO OBLIGACE JMENUJE, JAK Z NI UDĚLÁM
EUROOBLIGACI
- Obligace zahraniční.
- Budu je emitovat úplně v jiné zemi. (např. v USA)

46. Euroobligace a zahraniční obligace

- zahraniční obligace – jsou emitovány na tuzemských trzích zahraničními subjekty v domácí měně (akcie
ČEZ v rublech v Moskvě)
 - euroobligace – dlouhodobé obligace, denominovány v jiné měně než je měna státu, bývají kuponové,
fixně úročené, nezajištěné (akcie ČEZ v euru v Japonsku)

52. Do čeho investuji, když jsou nízké úrokové sazby a budou se zvyšovat? Budu investovat do obligací
s fixními úroky?
- ne, nebudu, protože se sníží jejich tržní cena
- Budu investovat do akcií silných korporací nebo budu peníze držet

53. Co se stane s hodnotou fixních obligací, když vzrostou úrokové sazby + jak se změní hodnota diskontu u
diskontních obligaci při růstu sazeb
- Tržní cena fixních obligací se sníží
- Hodnota diskontu poroste ( čím vyšší úročení, tím vyšší diskont)

67. Jaké největší riziko máme, pokud vlastníme státní obligace s pevným úrokem?
- zvýšení úrokových sazeb, protože mi bude klesat tržní cena

71. Jak se mění cena obligace při poklesu/vzrůstu úrokových sazeb?

- Při poklesu úrokové sazby se tržní cena obligace zvýší
- Při vzrůstu úrokové sazby se tržní cena obligace sníží

73. Pokud zadám Marušce příkaz na nákup obligace se slovíčkem SHORT, co to znamená?
- short znamená, že má být v krátké pozici

78. Když prodám něco z Německa do Itálie, jak tomu říkám?(Nejspíš myslí obligaci)
- euroobligace

92. Když klesá úroková míra u variabilně úročených obligací, jak se změní její hodnota?
- hodnota se nemění

110. Vzorec fixně úročených kuponových obligací, jak se změní?

- jmenovatel se změní, ale čitatel (kuponové platby) zůstanou stejné

36. CONTRACT FOR DIFFERENCE , je tam páka?

- umožňují spekulaci na vzestup tak i na pokles podkladových aktiv
- vyrovnání cenových rozdílů, jež vzniknou u podkladových aktiv v době od otevření pozice do okamžiku,
kdy je investor uzavře
- ano, finanční páka tam je a velice silná
4. SPEKULACE + ARBITRÁŽ
Spekulace
- Spekulace jsou postaveny na očekávání budoucího vývoje tržních cen obchodovaných investičních
instrumentů.
- Spekulanti kupují podhodnocené a prodávají nadhodnocené investiční instrumenty.

Arbitráž
- investoři při obchodování s jednotlivými druhy investičních nástrojů využívají jejich rozdílných cen
existujících v příslušném okamžiku na různých trzích
- charakteristické jsou cenové rozdíly, stejná data, rozdílná místa

5. PÁKY
Páka 1/2 a pak se to zvýší o 5% -> výnosnost je 10 (5*2)
1/3 páky výnosnost je 5% (1 část platím ze svého, 2 části půjčené od brokera), vytvoření páky 3. výnosnost je 15
(5*3)
Páka Čezu, ja mam 1/3 on mi dá 2/3 kolik je hodnota ?? A pak to stoupne o 6%, kolik procent jsem ja vydělal ? ->
Výnosnost je 3*6 tedy 18%
Mám 1 000 000 akcií ČEZ a mám páku 100, kolik jsem musela vložit do fondu, abych to měla? 100*100=10000
Kč
6. MARGIN
- obchodování (nákup) na dluh
- 1ku100 mám setinu kapitálu a zbytek mi půjčí obchodník, když se to povede, tak vydělám 99x víc
(otevřu obchod a nemám dostatečný kapitál)
- nákup cenných papírů na úvěr s cílem jejich budoucího prodeje za vyšší cenu

119. Prázdný prodej.

Druh spekulace, vychází z krátké pozice investora, v jehož úmyslu je profitovat na předpokládaném poklesu
kurzu cenného papíru i přes to, že jej nevlastní. Jsem medvěd.
138. Závisí spekulativní poptávka na úrokových sazbách?
Ano.
140. Když bude úroková míra strašně vysoká, budete držet doma peníze (ty spekulativní)?
Ne, je pro nás výhodnější investovat.
141. Když bude úroková míra nízká, budete držet doma peníze (ty spekulativní)?
Ano, z hlediska preference likvidity.
160. Je možné swapy používat ke spekulaci a hedgingu?
Ano, dá se s nimi spekulovat i zajišťovat.

7. KAPITOLA – Termínové derivátové instrumenty

VYMEZENÍ PROMPTNÍCH A TERMÍNOVÝCH OBCHODŮ

 mezi promptními a termínovými trhy existují úzké vzájemné vazby
 na termínových trzích se obchodují stejná aktiva jako na trzích promptních
 vývoj tržních cen (kurzů) na promptních trzích ovlivňuje vývoj tržních cen (kurzů) na trzích
termínovaných a naopak
1)Promptní obchody
 při uzavírání promptních obchodů bývá zájmem kupujících i prodávajících obchody nejen
uzavřít, ale též je fyzicky uskutečnit, neboli vypořádat
 obchodní kontrakty, jejichž vypořádání, spočívající v dodání dohodnutého předmětu
obchodu proti jeho zaplacení, následuje velmi krátce po uzavření obchodu
 slouží k investování (k finančním operacím, které po důkladné analýze slibují bezpečnost
vkladu a přiměřený výnos) nebo ke spekulaci (k fyzické spotřebě se finanční investiční
instrumenty nehodí)

2)Termínové obchody
 obchodní kontrakty, u nichž mezi okamžikem uzavření a dohodnutým termínem vypořádání
existuje delší časová prodleva
 dá se s nimi dále manipulovat, přičemž, pokud jsou převoditelné, se mohou i obchodovat
 termínové (derivátové) kontrakty nevznikají emitováním a následným uváděním do oběhu
prostřednictvím primárního trhu, nýbrž uzavírají se většinou smluvně (pro některé byly
vytvořeny specializované, tzv. termínové burzy, na nichž vznikají tzv. otevíráním pozic)
 jsou odvozeny od „podkladových aktiv“ takže vývoj jejich cen je závislý na očekávaném
vývoji cen těch aktiv, od nichž jsou odvozeny
 termínové obchody bývají využívány dvojím způsobem (slouží k hedgingu a ke spekulaci)

Hedging (zajištění)
 vychází ze vzájemné závislosti cen termínových derivátových instrumentů a jejich
podkladových aktiv, přičemž jeho význam spočívá v možnosti zafixovat jejich ceny ke
sjednanému budoucímu termínu
 při hedgingu se riziko nerozkládá, ale přenáší se na jiný subjekt
 jedná se výhradně o riziko kolísání cen příslušného podkladového aktiva
 dokonalý hedging (umožňujme dosáhnout pozice úplného zajištění)
 nedokonalý (částečný) hedging (slouží k zajištění částečnému)

Spekulace
 u derivátových kontraktů vzniká tzv. pákový efekt umožňující dosahovat na jedné straně
mimořádných zisků, na druhé straně však představující vysoké riziko

ZÁKLADNÍ DRUHY TERMÍNOVÝCH DERIVÁTOVÝCH INSTRUMENTŮ

Členění termínových kontraktů podle jejich vlastností a obchodovatelnosti
Členění termínových kontraktů podle podkladových aktiv
1)finanční podkladová aktiva
a)jednoduchá – akcie, dluhopisy, úrokové sazby, cizí měny, drahé kovy
b)souhrnná aktiva – burzovní indexy

2)reálná podkladová aktiva

a)jednoduchá aktiva – komodity, nemovitosti, movité věci

PEVNÉ TERMÍNOVÉ KONTRAKTY TYPU FORWARD A FUTURES

 kontrakty, v nichž se dohodnou všechny náležitosti, avšak fyzicky obchod proběhne až
v budoucnosti

1)Kontrakty typu forward

 uzavírají se smluvně
 výhoda: v uzavřené smlouvě mohou být dohodnuty libovolné, oběma smluvním stranám
vyhovující podmínky
 nevýhoda: kontrakt nemůže být zrušen ani převeden na jiný subjekt bez vzájemné dohody
obou smluvních stran
 nevýhoda:existuje vždy určité riziko porušení dohodnutých podmínek některým z jejich
účastníků, což je mezi smluvními stranami nutno řešit soudním sporem
 lze je uzavírat prakticky na cokoliv
 bývají nepřevoditelné, využívají se spíše k hedgingu
 hedging spočívá v tom, že se dva subjekty smluvně dohodnou, že jeden z nich
v dohodnutém termínu odebere za smluvně dohodnutou dodací cenu předmětné podkladové
aktivum, které mu dodá jeho protipartner, kupující forwardového kontraktu (zaujímá
dlouhou pozici) se jeho uzavřením chrání před případným zvyšováním cen příslušného
aktiva, prodávající (krátká pozice) se chrání před jeho případným poklesem

 rozhodující je porovnání jejich termínové ceny s cenou příslušných podkladových aktiv, jež
existuje v okamžiku, kdy dochází k jejich vypořádání
 pokud je cena předmětných aktiv na promptním trhu v tomto okamžiku vyšší, vydělává
kupující (držitel dlouhé pozice), pokud je tomu naopak, vydělá prodávající (držitel krátké
pozice)

2)Kontrakty typu futures

 představují standardizované burzovní obchody uzavírané na speciálních termínových
burzách, jejichž prostřednictvím jsou příslušná podkladová aktiva obchodována vždy
k pevným, předem určeným termínům vypořádání
 v roli kupujících (dlouhá pozice) vystupují investoři, kteří se zavazují v okamžiku vypršení
futures odebrat za dohodnutou cenu příslušné podkladové aktivum
 v roli prodávajících kontraktu (krátká pozice) jsou účastníci obchodování, kteří se zavazují
v daném termínu toto aktivum dodat
 protistrany se vzájemně neznají a protipartnerem každého účastníka obchodování je
z právního hlediska samotná burza
 futures představují vysoce likvidní burzovní trhy, na kterých mohou investoři nepřetržitě
otevírat, uzavírat své pozice podle okamžité potřeby
 futures lze obchodovat pouze na vybrané druhy podkladových aktiv (akciové, komoditní,
úrokové, měnové indexové)
 mezi vývojem kurzů futures a vývojem promptních kurzů jejich podkladových aktiv existují
vzájemné souvislosti

 jak se přibližuje termín vypršení, zmenšuje se rozdíl mezi kurzy futures a promptními
cenami jejich podkladových aktiv, v okamžiku jejich splatnosti musí dojít k jejich
vzájemnému cenovému vyrovnání (tato vzájemná závislost bývá označována jako princip
konvergence)
 jestliže kurz futures bude vyšší než promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude báze
(rozdíl mezi nimi) kladná (označuje se jako nadsazení)
 jestliže kurz kontraktu futures bude nižší než promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude
se jednat o bázi zápornou (zaostávání)
 termínový kurz kontraktu futures a promptní kurz jeho podkladového aktiva mají vždy
tendenci vzájemně konvergovat

 futures jsou burzovně obchodovatelné, mohou investoři po celou dobu jejich životnosti
otevírat nové pozice, které mohou uzavírat
 úspěšnost jejich investic nemusí záležet pouze na tržní ceně příslušného podkladového
aktiva v okamžiku vypořádání, nýbrž mohou využívat vývoje termínových kurzů
 jestliže vstoupí do dlouhé pozice (spekulují na jejich vzestup)
 zaujmou krátkou pozici (spekulují na jejich pokles)
 mohou otevírat nové pozice, i když dopředu vědí, že v okamžiku vypořádání futures
nebudou disponovat peněžními prostředky, ani podkladovými aktivy(protože mají možnost
kdykoli před vlastním vypořádáním futures svoje pozice uzavřít)

SWAPOVÉ KONTRAKTY
 swap je termínová smlouvá, kde dva ekonomické subjekty se vzájemně zavazují vyměnit si
mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“
stanovených podmínek
 jedná se o nestandardizované smlouvy,obchoduje se smluvně přímo mezi samotnými
účastníky obchodu nebo prostřednictvím OTC-trhu
 jediným omezením při uzavírání swapů je vůle zúčastněných stran

Standardní druhy swapových kontraktů

1)Úrokové swapy
 ekonomické subjekty využívají především za účelem optimalizace svých aktiv a pasiv
 dvě smluvní strany se vzájemně zavazují převést si předem dohodnuté finanční toky
odpovídající úrokovým platbám za teoreticky si vzájemně poskytnuté stejně velké úvěry,
denominované ve stejné měně
 vzájemné závazky smluvních stran se týkají pouze placení částek dohodnutých úroků, žádná
ze smluvních stran nedluží druhé straně jistinu

a)úrokové swapy založené na vzájemné výměně pevných úrokových plateb

 v praxi se nevyskytují
 úrokové platby jsou odvozovány od stejné nominální hodnoty, tudíž nemá smysl

b)úrokové swapy založené na vzájemné výměně pevných a variabilních úrokových plateb

 jeden z účastníků platí svému protipartnerovi po celou dobu trvání kontraktu pevně
stanovené úrokové platby a výměnou za ně dostává platby variabilní

c) úrokové swapy založené na vzájemné výměně odlišně stanovených variabilních úrokových

plateb
 oba smluvní partneři si navzájem platí proměnlivé úrokové platby
 ty bývají odvozovány od některé mezibankovní úrokové sazby (u nás LIBOR), od některé
sazby stanovované např. centrální bankou, od různých druhů mezibankovní úrokové sazby
(např. jedna strana platí šestiměsíční LIBOR, a zpět dostává LIBOR devítiměsíční)
 hedging, ani spekulace nebývá významná

2)Měnové swapy
 termínové swapové kontrakty, zavazující smluvní strany ke vzájemné výměně jimi
dohodnutých úrokových plateb denominovaných ve dvou různých měnách, přičemž na
počátku a na konci kontraktu dochází i ke vzájemné výměně nominálních hodnot
podkladových měn za dohodnutý kurz
 podkladovými aktivy jsou v daném případě dvě různé měny (jistiny denominované ve dvou
různých měnách)
a)měnové swapy založené na vzájemné výměně dvou druhů pevných úrokových plateb
 smluvní strany po celou dobu jejich trvání navzájem platí pevně stanovené úrokové úhrady,
odvozené od dvou různých měn
 na počátku swapové operace si smění dohodnuté objemy finančního kapitálu
denominovaného ve dvou různých měnách v platném promptním kurzu, z nějž po celou
dobu trvání platí pevné úrokové platby, v okamžiku vypršení provedou výměnu jistin (ve
stejném kurzu, v němž byla provedena transakce původní)
b)měnové swapy založené na vzájemné výměně pevných a variabilních úrokových plateb
 jeden účastník kontraktu platí svému protipartnerovi pevně stanovené úrokové úhrady a
výměnou za to získává platby variabilní (odvozené od některé mezibankovní referenční
úrokové sazby)
c) měnové swapy založené na vzájemné výměně dvou různých druhů variabilních úrokových
plateb
 stanovené úrokové platby, odvozované od převedených jistin denominovaných ve dvou
různých měnách, jsou v obou směrech variabilní(odvozovány např. od různých
mezibankovních úrokových sazeb, od sazeb vyhlašovaných centrální bankou – záleží na
druzích měn, které tvoří jistina)

3)Devizové swapy
 tyto kontrakty jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich
aktuální kurz, v okamžiku splatnosti kontraktu realizovaný zpětný prodej pak proběhne za
předem dohodnutou termínovou cenu
 úrokové platby se neplatí, převádí se pouze nominální hodnota

Vzájemná kombinace jednotlivých swapových kontraktů

 neboli koktejlové swapy, které představují různé vzájemné kombinace standardních druhů
úrokových a měnových swapů (na nich zároveň participuje více ekonomických subjektů)
 důvod vzniku: některý z potenciálních účastníků swapového obchodu nemůže nalézt
vhodného protipartnera, takže je na zprostředkující bance, aby buď našla chybějící
mezičlánek, nebo ho sama vytvořila

OPČNÍ KONTRAKTY
 opční smlouva poskytuje držiteli opce právo buď koupit (jedná se o kupní opci) nebo prodat
(jedná se o prodejní opci) v dohodnutém okamžiku či období předmětné podkladové
aktivum za předem stanovenou cenu
 pouze držitel opce má právo jejich realizace (tzv. právo volby)
 zakoupením opce získává její držitel „právo volby“ za něž zaplatí kupní cenu opce (opční
prémii)
 opční prémie: pouhý zlomek tržní ceny podkladového aktiva
 držitel opce může své právo neuplatnit a obchod neuskutečnit
 vypisovatel opce obdržel sice opční prémii, ale následně je povinen na vyzvání držitele opce
mu buď prodat (kupní opce) nebo od něj koupit (prodejní opce)předmět uzavřeného opčního
obchodu

Druhy opčních instrumentů

 opce slouží jak k hedgingu, tak i ke spekulaci
 podkladovými aktivy bývají nejčastěji akcie nebo akciové burzovní indexy, cizí
měny, dluhopisy, z reálných instrumentů pak komodity
1)Kupní opce
 jsou opcemi na svolání, na koupi podkladového aktiva
 držitel opce je v dlouhé pozici a má právo ve stanoveném termínu či lhůtě s i vyžádat za
předem dohodnutou cenu podkladové aktivum od prodejce (vypisovatele) opce(je v krátké
pozici)

2)Prodejní opce
 jsou opcemi spojenými s právem na prodej předmětných podkladových aktiv
 držitel opce (dlouhá pozice) má právo ve stanoveném termínu, případně ve stanovené lhůtě
prodat za předem dohodnutou cenu podkladové aktivum prodejci (vypisovateli) opce (v
krátké pozici)

3)Evropská opce
 jejich uplatnění může být provedeno pouze v okamžiku vypršení jejich životnosti, tedy
v předem určený den

4)Americké opce
 mohou být uplatněny kdykoli v průběhu jejich životnosti
 pro jejich vlastníky vyplývají příznivější podmínky pro možnou spekulaci

 základní typy opcí – označované jako Plain-Vanilla opce

 existují i exotické opce (např. opce asijské, bariérové, bermudské, binární) – vlastnosti jsou
odlišné

Základní druhy opčních obchodů

 opce mohou sloužit jak k hedgingu, tak ke spekulaci
 burzovně obchodované „standardizované“ opce slouží ke spekulacím
 smluvní opční obchody lze uzavírat na cokoli
 burzovní opční obchody lze uzavírat na vybrané druhy podkladových aktiv (akciové opce,
indexové opce, komoditní opce, měnové opce, úrokové opce)

Další vlastnosti opčních instrumentů

A)Vnitřní a časová hodnota opčních kontraktů
 vnitřní hodnota opce = existující promptní cena podkladového aktiva – realizační cena
 v momentě vypršení opce je časová (spekulativní) hodnota nulová
 cena opce (opční prémie) se skládá z vnitřní hodnoty a z časové (spekulativní) hodnoty
 časová hodnota opce = cena opce (opční prémie) – vnitřní hodnota opce
 k oceňování opcí se používá v praxi Black-Scholesova modelu (vedle ceny podkladového
aktiva a času do splatnosti uvažuje další tři faktory – realizační cenu, volatilitu
podkladového aktiva a bezrizikovou úrokovou míru)
-realizační cena – čím je nižší, tím vyšší je hodnota call opce a nižší hodnota put opce
-volatilita podkladového aktiva – čím je volatilita podkladového aktiva vyšší, tím vyšší
jsou hodnoty opcí příslušné třídy
-bezriziková úroková míra – čím je vyšší, tím vyšší bývají hodnoty call opcí a nižší
hodnoty put opcí

B)Kryté a nekryté opce

 smluvní strany mohou, ale nemusejí v okamžiku jejich sjednání disponovat podkladovými
aktivy
Nekrytá kupní opce(krátká pozice)
 vypisovatel opce nevlastní podkladové aktivum
 jeho pozice je ve srovnání s krytou opcí riskantnější
 pokud ji její držitel uplatní, je vypisovatel opce nucen nakoupit příslušné podkladové
aktivum za aktuální tržní cenu

Nekrytá prodejní opce(krátká pozice)

 vypisovatel opce nemá svoji pozici finančně krytou
 vypisovatel se totiž její prodejem zavázal, že pokud její opci držitel uplatní, že od něj
nakoupí její podkladové aktivum za dohodnutou cenu

Finanční páka a zjišťovací poměr

 cena opce (opční prémie) má vždy mnohonásobně větší procentní výkyvy než cena jejich
podkladového aktiva
Finanční páka
 hodnota, která udává, o kolik procent se změní cena opce, změní-li se o jedno procento cena
podkladového cenného papíru (cena opce má vždy mnohonásobně větší procentní výkyvy
než cena jejich podkladového aktiva)

Zajišťovací poměr
 hodnota, která udává, o kolik peněžních jednotek se změní cena opce, změní-li se o jednu
peněžní jednotku cena jejího podkladového aktiva

Kombinace opcí
1)Opční kombinace typu straddle
 je to kombinace kupní opce a prodejní opce
 neboli zakoupení (dlouhá pozice) resp. prodeji (krátká pozice) stejného počtu kupních a
prodejních opcí se stejně stanovenými podmínkami (stejné podkladové aktivum, stejná
cena jeho dodání, stejný termín možného uplatnění opce)
 lišit se mohou pouze dohodnuté výše obou opčních prémií
 ten, kdo straddle kupuje, dosáhne zisku tehdy, když se kurz akcie odchýlí od sjednané ceny
více, než činí cena zaplacená za celý straddle (bez ohledu na to, zda se jedná o odchylku
kurzu nahoru nebo dolů)
 ten, kdo straddle prodává, může dosáhnout zisku pouze v mezích jeho rozpětí (nejvyšší
zisku dosáhne, pokud kurz akcie bude v okamžiku vypršení straddle přesně na sjednané
ceně)

2)Další příklady opčních kombinace

 strip – kombinace jedné kupní a dvou prodejních opcí
 strap – kombinace jedné prodejní a dvou kupních opcí
 strangle – kombinace jedné kupní a jedné prodejní opce, liší se realizační ceny
podkladového aktiva
 spread – neboli rozpětí, spočívá v nákupu a současně i v prodeji opcí stejného druhu

Jiné možnosti využití opcí

1)Opční listy
 jsou vlastně dlouhodobými americkými kupními opcemi, jež opravňují jejich držitele ke
koupi předmětného finančního instrumentu v průběhu určitého období a za pevně
stanovenou cenu
 nejčastěji bývají firmami emitovány na jejich vlastní kmenové akcie, které si v budoucnu
majitelé opčních listů mohou na základě jejich uplatnění zakoupit
 představují zvláštní druh finančního derivátu, který je emitován a uváděn do oběhu
prostřednictvím primárního trhu, pouze ve spojení s jinými cennými papíry

2)Opční smlouvy „cap“, „floor“ a „collar“

 jedná se o opční úrokové instrumenty, které mají podobu individuálně uzavíraných smluv
 majitel kontraktu, který je v dlouhé pozici, má právo na sjednané plnění, jež však, na rozdíl
od „klasických“ opcí, není vázáno pouze na jedno, nýbrž na několik po sobě následujících
tzv. úrokových období
 jedná se o zřetězení několika na sebe navazujících opcí s postupnou splatností k určitým
termínům v budoucnosti (jde o evropské opce)
a)cap
 smlouva představuje dohodu mezi kupujícím cap (dlouhá pozice - long cap) a prodávajícím
(short cap)
 překročí-li ve stanovených rozhodných dnech dohodnutá referenční úroková sazba smluvně
stanovenou pevnou úrokovou „cap sazbu“, uhradí prodávající tohoto kontraktu jeho držiteli
úrokový rozdíl vyplývající z těchto dvou sazeb, vztažený k dohodnuté nominální hodnotě a
příslušnému, rovněž předem dohodnutému úrokovému období
 využití cap – možnost zajistit se proti vzestupu tržních úrokových sazeb
 cap je řetězec několika kupních call opcí evropského typu s postupnou splatností
 kupující je povinen zaplatit opční, cap prémii prodávajícímu, který přebírá riziko
 základní faktory, které ovlivňují výši cap:
-výše cap sazby – čím nižší cap sazba, tím nastává plnění plynoucí z cap častěji a je
vyšší (snižováním cap sazby roste i cap prémie)
-nominální hodnota kontraktu – s růstem nominální hodnoty kontraktu se zvyšují i
objemy plnění, takže se bude zvyšovat i cap prémie
-úrokový rozdíl mezi cap sazbou a referenční úrokovou sazbou – čím nižší je rozdíl,
tím častější a vyšší bude plnění z cap, proto snižování tohoto rozdílu při uzavírání
kontraktu roste i cap prémie
-celková doba trvání kontraktu – s délkou doby trvání kontraktu poroste i výše cap
prémie (čím delší doba trvání kontraktu, tím větší úrokové riziko bude účastník
obchodu, který je v krátké pozici podstupovat)
-volatilita tržních úrokových sazeb – čím vyšší bude kolísavost tržních úrokových
sazeb, s tím větší pravděpodobností mohou nastat plnění z cap, s vyšší volatilitou
tržních úrokových sazeb poroste i výše cap prémie

b)floor
 opak cap
 jde o smluvní dohodu mezi kupujícím (long floor) a prodávajícím (short floor)
 bude-li ve stanovených rozhodných dnech sjednaná referenční úroková sazba pod
pevně dohodnutou úrokovou floor sazbou, uhradí prodávající floor kupujícímu
úrokový rozdíl, vyplývající ze sazeb, vztažený na předem dohodnutou nominální
hodnotu kontraktu a stanovená úroková období
 využívají ho především majitelé proměnlivě úročených pohledávek, kteří se zajišťují
proti poklesu úrokových sazeb, kteří za toto své zajištění museli zaplatit floor prémii

c)kombinace typu collar

 kupující collar (držitel long collar) je v pozici kupujícího cap a současně v pozici
prodávajícího floor
 kupující collar obdrží tedy plnění, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den
vystoupí nad sjednanou cap sazbu – pokud úroková sazba v rozhodný den poklesne
pod sjednanou floor sazbu, musí plnění poskytnout on
 kupující collar (neboli kupující cap a prodávající floor) se zajišťuje své proměnlivě
úročené závazky proti vzestupu úrokových sazeb nad dohodnutou hranici
 pokud referenční úroková sazba poklesne pod floor sazbu – musí svému
protipartnerovi uhradit rozdíl mezi referenční úrokovou sazbou a vyšší floor sazbou
 pro zakoupení collar proti zakoupení cap – výsledná prémie placená za nákup collar je
nižší než prémie za případný nákup cap

 prodejce collar (short collar) je v pozici kupujícího floor a prodávajícího cap, čímž si
zabezpečuje své proměnlivě úročené pohledávky proti poklesu úrokových sazeb
 proti koupi samotného floor jsou jeho výhodou nižší náklady na toto zajištění (prodávající
collar platí floor prémii, ale dostává zpravidla vyšší cap prémii
 pokud referenční úroková sazba v rozhodný den převýší cap sazbu, bude poskytovat plnění,
naopak plnění obdrží, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den poklesne pod floor
sazbu
TERMÍNOVÉ DERIVÁTOVÉ KONTRAKTY DRUHÉ, PŘÍPADNĚ VYŠŠÍCH
GENERACÍ
 existuje celá řada různých druhů složených derivátů, ke své jedinečnosti obchodují
prostřednictvím OTC-trhu
 jde o tzv. syntetické (hybridní) termínové derivátové kontrakty, jejichž podkladovými aktivy
jsou jiné finanční deriváty
 jedná se o případy, kdy je termínový derivátový kontrakt odvozen od jiného finančního
derivátu
 složené deriváty je možno rozdělit: a)složené podmíněné (opční)deriváty
b)pevné složené termínové kontrakty (především
typu forward a futures)

Syntetické opční deriváty

A)opce na termínové kontrakty typu forward a futures
 jejich držitelům poskytují právo rozhodnout v budoucnosti o tom, zda termínové kontrakty,
které jsou jejich podkladovými aktivy, vstoupí v platnost nebo nikoli
 může se jednat o opce na individuálně uzavírané termínové smlouvy (forward) nebo o opce
na kontrakty burzovní (futures)
 pokud se týká možných druhů opčních syntetických derivátů z hlediska konkrétních
předmětných aktiv: a)podkladové aktivum kontraktu forward (veškeré druhy finančních
instrumentů finančního trhu)
b)podkladové aktivum kontraktu futures (opční burzy
futures,odvozených od vybraných druhů burzovních indexů)

B)swapce (opce na swap)

 představuje opci na swap
 jedná se o dohodu klienta s bankou, podle níž má kupující tohoto kontraktu právo
k určitému datu nebo do určitého data uplatnit (kupní opci) nebo naopak zrušit (prodejní
opci) sjednaný swap úrokových měr nebo swap měnový, který ovšem ještě nevstoupil
v platnost
 jedná se o opci, jejímž podkladovým aktivem je swapový kontrakt
 kupující swapce je v dlouhé pozici musí prodávajícímu (výstavci swapce) zaplatit prémii

C)opce na některé druhy opčních smluv

 nejčastěji používanými jsou syntetické opční deriváty označované „captions“
resp. „floortions“ – jejímž podkladovými aktivy jsou „cap“ a „floor“

Pevné syntetické termínové kontrakty

 odsunují počátek realizace termínových kontraktů, od nichž jsou odvozeny, do pevně
dohodnutého okamžiku v budoucnosti
 nejčastěji uzavírané forward na swap nebo forward na futures

OTÁZKY
20. NÁZEV 7 A 9 KAPITOLY A JAK SPOLU SOUVISÍ
- 7. termínové derivátové instrumenty a 9. strukturované produkty
- Termínové derivátové instrumenty jsou odvozovány od očekávaných promptních cen jejich
podkladových aktiv a Strukturované produkty jsou závislé na hodnotě podkladového aktiva.
- Stačí říct, že strukturované produkty na rozdíl od termínových derivátových instrumentů nebývají
odvozovány od očekávaných promptních cen jejich podkladových aktiv
38. Co slouží k hedgingu?
Termínované derivátové instrumenty (futures, forward, swapy, opce)
37. V čem spočívá hedging?
Možnost zafixovat ceny termínovaných derivátových instrumentů a jejich podkladových aktiv ke sjednanému
budoucímu termínu. Riziko se přenáší na jiný ekonomický subjekt. Jedná se o riziko kolísání cen příslušného
podkladového aktiva.
42. Co jsou deriváty?
Termínované kontrakty (slouží k hedgingu a spekulacím). Futures, forward, swapy, opce.
43. Dělení derivátů, co může být podkladovým aktivem?
Futures, forward, swapy, opce. Podkladovým aktivem jsou nástroje finančního trhu.
85. Co jsou to syntetické (složené) finanční deriváty?
Termínované kontrakty, jejichž podkladovými aktivy jsou jiné finanční deriváty. Mohou být buď opce (opce na
termínované kontrakty typu forward a futures, swapce, opce na opce) nebo pevné kontrakty (forward na swap).
105. Vyjmenovat a rozdělit termínové deriváty.
 Neodvolatelné (pevné) termínové obchody
o Termínové obchody typu futures a forward
 Futures (burzovní)
 Forward (smluvní)
o Swapové kontrakty
 Swapy (smluvní)
 Podmíněné termínové obchody
o Opční kontrakty
 Opce (smluvní)
 Opce (burzovní)
2. TYPY TERMÍNOVANÝCH BURZ
- termínové kontrakty = uzavřu obchod, k vypořádání dojde později, v této době se mění kurzy tržních
cen, termínování = vypořádání až potom
o Futures kontrakty – uzavřu kontrakt a čekám, ale je to k pevnému datu, čas vypořádání, místo
(zajišťuji se proti výkyvům kurzu a dle podmínek buď vydělám, nebo prodělám)
- opce = kupní (trh jde nahoru, rozhodnu se ji uplatnit -> vydělám), prodejní (je to hodně dole, tak to
mohu prodat a buď uplatním, nebo ne)
- opce mi dává právo koupit nebo prodat v dohodnutém termínu nebo období podkladové aktivum za
předem sjednanou cenu
- cena opce = opční prémie
3. CO SE OBCHODUJE NA PROMPTNÍ A TERMÍNOVANÉ BURZE
Promptní
- vypořádání na nich uzavíraných obchodů probíhá s poměrně krátkým časovým odstupem
- na nich obchodují ti, kdo si přejí cenné papíry skutečně (fyzicky)nakoupit či prodat
- devizy, cenné papíry, které skutečně chci , (warranty?)
Termínové
- jsou zde uzavírané termínové obchody
- kontrakty, jejichž skutečné vypořádání se uskutečnění, až s poměrně značným časovým odstupem od
jejich uzavření
- futures a opce
11. SWAP
- termínová smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá
aktiva, nebo finanční toky za předem stanovených podmínek
- druhy: úrokové, měnové, devizové
- jistiny se mění u měnové
- jistiny se nepřevádí u úrokového
- nejčastěji se u úrokového swapu používá fixed-floating úrok
68. Jak vzniká futures?
- otevíráním pozic na termínové burze
79 Devizové swapy, co tam dělám? Jaké tam jsou sazby?
- devizové swapy jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich aktuální kurz a
posléze jejich zpětný prodej
- žádné úrokové platby tam nejsou, hodnota úročení je zahrnuta v termínovém kurzu zpětné operace

40. Jaký je rozdíl mezi forward a futures?

 Forward
o Nejsou obchodovatelné na burze
o Jsou využívány k hedgingu
o Dva subjekty se smluvně dohodnou, že jeden z nich v dohodnutém termínu odebere za dodací
cenu předmětné aktivum
o Kupující je v dlouhé pozici a chrání se před zvýšením ceny daného aktiva, prodávající je
v krátké pozici a chrání se před snížením ceny daného aktiva
 Future
o Jsou obchodovatelné na burze
o Jsou využívány ke spekulacím
o Kupující je v dlouhé pozici a chrání se před zvýšením ceny daného aktiva, prodávající je
v krátké pozici a chrání se před snížením ceny daného aktiva
48. Termínované obchody (v čem spočívá standardizovanost kontraktu futures)?
Kontrakty futures jsou standardizované z toho důvodu, že k nim dochází na burzách.
49. Báze u futures.
Okamžitý cenový rozdíl mezi promptním a termínovaným kurzem
 Kladná báze – nadsazení (termínovaný kurz > promptní)
 Záporná báze – zaostávání ((termínovaný kurz < promptní)
50. Co je to swap, druhy.
Termínovaná smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď
dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“ stanovených podmínek.
 Úrokové swapy - Převedení finančních toků (úrokových plateb) ve stejné měně
 Měnové swapy - Převedení finančních toků (úrokových plateb) + nominální hodnoty v odlišných
měnách
 Devizové swapy - převedení nominální hodnoty v odlišných měnách
55. Opce call a put.
 Call opce – kupní opce, držitel opce má právo ve stanoveném termínu koupit podkladové aktivum za
předem stanovanou cenu
 Put opce – prodejní opce, držitel opce má právo ve stanoveném termínu prodat podkladové aktivum za
předem stanovenou cenu
92. Co je to otevírání pozic?
Vznik termínovaných kontraktů na burze.
159. Jestliže akcie stojí na promptní burze 100 a na futures 120, který kurz by měl dohánět který při
nezměněných podmínkách?
Promptní cena dohání termínovanou (termínovaná cena je očekávaná cena promptní).
54. Jaký je rozdíl mezi měnovými a devizovými swapy?
 Měnové swapy
o Převedení finančních toků (úrokových plateb) + nominální hodnoty v odlišných měnách
 Devizové swapy
o převedení nominální hodnoty v odlišných měnách
84. Co je to swapce?
Opce na swap. Opce, jejímž podkladovým aktivem je swap. Evropská nebo Americká. Může, ale nemusí být
obchodovatelná.
160. Je možné swapy používat ke spekulaci a hedgingu?
Ano, dá se s nimi spekulovat i zajišťovat.
27. CO SE DĚJE, KDYŽ MÁM EVROPSKOU OPCI NA SWAP
- opce na swap je opce, která má podkladové aktivum swapový kontrakt
- úrokový = platíme, až vyprší datum splatnosti a poté dojde k vypořádání
- opci uplatním v termínu splatnosti (v den její exspirace)
45. CO JE SWAPCE?
- Kupující má práva k určitému datu nebo do určitého data uplatnit opci na swap.
- Opce na swap se dělají proto, že máme-li uzavřený swap s bankou, tak se nedá vypovědět a proto se na
to ještě uzavírá opce
- Opce, jejímž podkladovým aktivem je swap

47. Forward na swap

- Odložím platnost swapu na přesně stanovený termín

79 Devizové swapy, co tam dělám? Jaké tam jsou sazby?

- devizové swapy jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich aktuální kurz a
posléze jejich zpětný prodej
- žádné úrokové platby tam nejsou, hodnota úročení je zahrnuta v termínovém kurzu zpětné operace

97. Mám 3 měsíční forward na 6 měsíční swap, jak to funguje?

- Swap začne platit až za 3 měsíce

29. CO JSOU OPČNÍ LISTY, PROČ JE VYDÁM

- americká opce, uplatnit kdykoliv v průběhu (v podobě kmenových akcií)
- mění svou hodnotu, vydáváme na primárním trhu, vydávají firmy
- kdo si koupí, má přednostní právo na akcie, protože když ty akcie budou stoupat a on ji uplatní, tak na
tom vydělá
8. Z ČEHO SE SKLÁDÁ OPCE (CENA, TJ. OPČNÍ PRÉMIE)
- vnitřní hodnota = závisí na ceně podkladového aktiva (subjektivní názor na cenu opce, počítáme ji)
- časová hodnota = snižuje se, pokles je urychlen s okamžikem vypršení (kdy opci uplatním)
37. LONG PUT OPCE CO MÁM – CO UDĚLÁM
- dlouhou prodejní opci
- long = dlouhá pozice
put = prodejní
44. CO JE PÁKA (FINANČNÍ)?
- Hodnota o kolik % se změní cena opce, změní-li se o 1% cena podkladového aktiva.

94. Jak se změní hodnota páky, když se změní cena aktiva/opce?

- pokud se změní podkladové aktivum o 1%, tak páka se změní o několik %. Je více rizikovější, protože
má větší náchylnost na zisk nebo ztrátu

105. Long put opce a mám 1000 akcií ČEZ. Co bude dělat Mařenka? A za jakou cenu?
- já prodávám podkladové aktivu, tzn. Mařenka ho musí koupit za sjednanou cenu

107. Americká opce

- mohu uplatnit kdykoliv
- je u ní riziko, že kdyby ji po mě někdo chtěl, tak ji musím vlastnit, proto je dražší a rizikovější

1. PLAN VANILLA A EXOTICKÉ CERTIFIKÁTY

P.V: Každá kupní či prodejní P. V. opce musí být současně buď opcí evropskou nebo americkou a obráceně
(evropská či americká opce musí být opcí kupní nebo prodejní)
E.C: nevyvíjí přímo úměrně s hodnotou podkladového aktiva (P.V. ano)

Plain-Vanilla certifikáty – jejich hodnota roste (klesá) přímo úměrně s růstem (poklesem) hodnoty jejich
podkladového aktiva, vzroste-li (klesne-li) např. hodnota podkladového aktiva
Plain-Vanilla certifikátu o jedno procento vzroste (sníží se) zároveň o jedno procento i hodnota certifikátu
Exotické certifikáty – všechny druhy investičních certifikátů, jejichž hodnota se nevyvíjí přímo úměrně
s hodnotou jejich podkladového aktiva

56. Opční prémie a z čeho se skládá?

Opční prémie je kupní cena opce. Skládá se z vnitřní hodnoty (závisí na hodnotě podkladového aktiva) a
z časové hodnoty (postupně se snižuje)
162. V procentech bude kolísat víc cena opce nebo cena podkladového aktiva?
Cena opce (neboli opční prémie), protože malá částka kolísá v procentech víc než větší částka.
177. Co jsou to opční listy?
Opce, které udělují vlastníkovi právo nakoupit nebo prodat akcie nebo obligace za předem stanovenou cenu
k určitému časovému bodu nebo během určitého časového období. Obchodují se na primárním trhu.
60. Která opce bude dražší americká nebo evropská?
Americká – nese menší riziko, protože může být uplatněna kdykoli v průběhu životnosti
61. Co je rizikovější americká nebo evropská opce?
Evropská – musíme čekat na vypršení životnosti
63. Co je to nekrytá opce?
Vypisovat opce momentálně nevlastní podkladové aktivum, vypisovatel opce momentálně nemá finanční
prostředky na nákup podkladového aktiva.
64. Strategie typu straddle.
Kombinace call a put opce.
 Ten, kdo straddle kupuje, dosáhne zisku tehdy, když se kurz podkladového aktiva odchýlí od sjednané
ceny více, než činí cena zaplacená za celý straddle, a to bez ohledu na to, zda se jedná o odchylku kurzu
nahoru či dolů
 Ten, kdo straddle prodává, může dosáhnout zisku pouze v mezích jeho rozpětí, přičemž nejvyššího zisku
dosáhne, pokud kurz podkladového aktiva bude v okamžiku vypršení straddle přesně na sjednané ceně
93. Kupuji call opci, jaká je maximální ztráta a zisk?
Dlouhá pozice
 maximální zisk – neomezený
 maximální ztráta – cena opce
94. Kupuji put opci, jaká je maximální ztráta a zisk?
Dlouhá pozice
 maximální zisk – realizační cena aktiva mínus cena opce
 maximální ztráta – cena opce
95. Prodávám call opci, jaká je maximální ztráta a zisk?
Krátká pozice
 maximální zisk – cena opce
 maximální ztráta – neomezená
96. Prodávám put opci, jaká je maximální ztráta a zisk?
Krátká pozice
 maximální zisk – cena opce
 maximální ztráta – realizační cena podkladového aktiva mínus cena opce
97. Kde je vyšší prémie, u call nebo put opce?
U call opce, protože je možnost neomezené ztráty (vyšší riziko).
98. Co je to vnitřní hodnota prémie u opce?
Cena opce = vnitřní hodnota opce + časová (spekulativní) hodnota opce.
106. Co je to finanční páka a zajišťovací poměr a jak vzniká?
Finanční páka - o kolik procent se změní cena opce, změní-li se o jedno procento ceny podkladového aktiva.
Zajišťovací poměr - o kolik peněžních jednotek se změní cena opce, změní-li se o jednu peněžní jednotku cena
jejího podkladového aktiva.
109. Co je cap opce?
Bude-li ve stanovených rozhodných dnech sjednaná referenční úroková sazba nad pevně dohodnutou úrokovou
cap sazbou, uhradí prodávající cap kupujícímu úrokový rozdíl.
110. Co je floor opce?
Bude-li ve stanovených rozhodných dnech sjednaná referenční úroková sazba pod pevně dohodnutou úrokovou
floor sazbou, uhradí prodávající floor kupujícímu úrokový rozdíl.
111. Která je dražší, cap nebo floor opce?
Dražší je cap opce, protože u floor opce nemůže referenční sazba spadnout pod 0%.

8. KAPITOLA – Cenné papíry fondů kolektivního investování

ZAKLADNÍ VYMEZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ FONDŮ KOLEKTIVNÍHO

INVESTOVÁNÍ
 cenné papíry fondů kolektivního investování emitují buď investiční společnosti, nebo
investiční fondy
 jedná se o cenné papíry, u nichž vývoj aktuálních hodnot (tržních cen) závisí na vývoji
tržních cen (kurzů) jiných investičních instrumentů, zahrnutých v portfoliích příslušných
fondů(může se jednat o portfolia tvořena finančními investičními instrumenty, tak i o
portfolia tvořena investičními nástroji reálnými)

AKCIE INVESTIČNÍCH FONDŮ

 investiční fondy mívají většinou právní formu akciové společnosti
 nákupem jejich akcií se investor stává akcionářem
 znamená to, že investované peněžní prostředky se stávají součástí vlastního kapitálu akciové
společnosti (tedy investičního fondu)
a)specifické vlastnosti akcií investičních fondů uzavřeného typu
 jejich akcie investiční fond od svých akcionářů po celou dobu své existence neodkupuje
 jejich držitelé musejí počítat s tím, že zakoupené akcie, i když jejich převoditelnost nebývá
omezena, nemusejí být vždy snadno přeměnitelné na hotové peníze
 maximální délka existence investičních fondů uzavřeného typu (v ČR na 10 let)
 akcie investičních fondů, po celou dobu existence investičního fondu bývají obchodovány
na akciových burzách
 jejich kurzy se nerovnají tzv. „aktuálním hodnotám akcií (=podíl vlastního kapitálu
investičního fondu připadajícího na jednu akcii)
 diskont = rozdíl, o který je kurz akcie uzavřeného investičního fondu proti její aktuální
hodnotě nižší
 pokud nastane situace (výjimečně), že aktuální hodnota akcie bude dočasně nižší než její
kurz (rozdíl je záporný = prémie)

b)specifické vlastnosti akcií investičního fondu otevřeného typu

 svým akcionářům umožňují odprodej jimi držených akcií, na požádání odkupuje samotný
investiční fond

PODÍLOVÉ LISTY PODÍLOVÝCH FONDŮ

 podílové fondy nejsou právními subjekty, nýbrž pouze soubory majetku náležejícího
podílníkům příslušného podílového fondu v poměru podle počtu vlastněných podílových
listů
 vložené prostředky investorů zůstávají jejich majetkem a investiční společnost jim je pouze
spravuje
a)specifické vlastnosti podílových listů podílových fondů uzavřeného typu
 investiční společnost, která je spravuje, neodkupuje v době existence fondu jeho podílové
listy
 ty mohou být veřejně, a to i burzovně obchodovatelné (vytvoří diskont)

b)specifické vlastnosti podílových listů podílových fondů otevřeného typu

 nebývají zakládány na dobu určitou, nijak omezovány
 právo investora kdykoli požádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkup
podílových listů za cenu odpovídající jejich aktuální hodnotě
 nebývají obchodovány na organizovaných sekundárních trzích a neexistuje u nich diskont
FAKTORY INVESTIČNÍ STRATEGIE
 investiční strategie jednotlivých fondů kolektivního investování musejí být vždy přesně
vymezeny v jejich statutech, jež jsou právně závaznými dokumenty, obsahujícími všechny
legislativně předepsané informace určené pro veřejnost

Nejdůležitější investiční faktory

1)Investiční strategie fondu a předmětná skladba jeho portfolia
a)fondy akciové – bývají považovány za poměrně rizikové, jejich výnosnost závisí na vývoji
tržních cen akcií obsažených v jejich portfoliích, jež bývají závislé na vývoji celého
akciového trhu tak především na hospodářských výsledcích podniků
b)fondy peněžního trhu – nejbezpečnější fondy, investice směřují do krátkodobých i nejméně
rizikových a nejlikvidnějších dluhopisových instrumentů peněžního trhu, nulové riziko
poklesu jejich hodnoty, vyznačují se nižší výnosností
c)fondy dlouhodobých dluhopisů – méně rizikové, ale záleží na stavbě portfolia
d)fondy reálných aktiv – zaměření na reálné investice (nemovitosti), vykazují nejvyšší
zhodnocení (hlavně v době inflace)
e)fondy derivátové – poměrné rizikové fondy, investující do vybraných druhů finančních
nebo komoditních derivátů (obchodovatelné kontrakty – futures a opce), důležitá je
strategie zajištění
f)fondy fondů – investují buď do akcií jiných investičních fondů nebo do podílových listů
fondů podílových
g)fondy indexové – vysoká výnosnost, poplatky jsou minimální, aktiva jsou uspořádána podle
nejvýznamnějších světových akciových indexů – dlouhodobě držena
h)fondy garantované – využívá finanční deriváty v kombinaci s kvalitními dluhopisy
(státními), skladba portfolia zaručuje že hodnota majetku nemůže klesnout

2)Přípustná rizikovost investičního portfolia

a)standardní fondy – jedná se většinou o fondy otevřeného typu, které mohou investovat
pouze do legislativně povolených investičních instrumentů, vhodné pro kolektivní investování
široké veřejnosti
b)speciální fondy – je méně legislativně omezeno, otevřeného i uzavřeného typu, rizikovější,
pro institucionální investory

3)Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic

 znamená směrování investic buď do tuzemských, nebo do zahraničních investičních
instrumentů
 investice směřující do zahraničí lze považovat za více spekulativní a tím i rizikovější (jsou
doprovázeny větším množstvím rizik)

4)Způsoby nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem

 jde o to, zda příslušný fond kolektivního investování je orientován na vyplácení dividend,
nebo zda bude celý svůj dosažený hospodářský výsledek reinvestovat
a)fondy důchodové (příjmové) – bývají orientovány na přednostní vyplácení dividend z akcií,
celkový výnos investora je tvořen výnosy běžnými
b)fondy růstové – orientují se na reinvestování svého dosaženého zisku, čímž dochází ke
zvyšování aktuální hodnoty jejich akcií, kapitálový výnos (daňově osvobozen)
c)fondy vyvážené – jsou kompromisem mezi oběma výše uvedenými investičními strategiemi,
investorům poskytují jak příjmy běžné, tak i příjmy kapitálové

5)aktivní, resp. pasivní správa investičního portfolia

 kritérium investiční, promítá se ve výši poplatků placených investory za správu fondu
a)fondy s aktivní správou portfolia – správce hledá nejvýhodnější možnosti investic (akciové
fondy), vysoké transakční náklady
b)fondy s pasivní správou portfolia – druh správy investičního portfolia, který znamená držbu
jednou sestaveného portfolia a to až do doby jejich splatnosti, čím se šetří transakční poplatky
a náklady fondu se snižují na minimum

OTÁZKY
33. CO JSOU EXCHANGE TRADED FUNDS
- pro drobné investory, tvořeny majetkem, kdy v případě likvidace mají držitelé CP nárok na podíl
- fondy otevřeného typu, od ostatních se liší tím, že se nejprve vytvoří a poté se jejich CP nabízí
investorům
127. Diskont akcie u uzavřeného investičního fondu.
Rozdíl kurzu akcie (na sekundárním trhu) uzavřeného investičního fondu a její aktuální hodnoty.

9. KAPITOLA – Strukturované investiční instrumenty

ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ STRUKTUROVANÝCH INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ

 jsou označovány jako strukturované produkty, nebo tzv. pokročilé deriváty
 jde o syntetické finanční investiční instrumenty, jež v sobě slučují vlastnosti klasických
investičních nástrojů kapitálového resp. peněžního trhu, případně cenných papírů
 kolektivního investování s některými vlastnostmi finančních derivátů různých
podkladových aktiv
 nejde o termínové kontrakty
 strukturované produkty lze považovat za vklady, nebo za investiční cenné papíry, jejichž
společnou charakteristikou je to, že výnosy s nimi spojené bývají závislé na vývoji cen
jejich podkladových aktiv
 může se jednat jak o smluvní investiční dokumenty, tak o emitované a veřejně
obchodovatelné cenné papíry, obchodové na promptních organizovaných trzích (neboli na
burzách cenných papírů)

Rozdělení
1)strukturované vklady
2)strukturované dluhové cenné papíry
3)cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investování
4)sekuritizované pákové deriváty

 podkladovými aktivy strukturovaných investičních instrumentů bývají nejčastěji akcie,

akciové burzovní indexy nebo tzv. akciové koše

 jednotlivá aktiva – jedná se o řadu různých druhů podkladových aktiv, jde o akcie, o měny,
obligace, resp. různé druhy komodit (drahé kovy)
 burzovní indexy – jedná se o tzv. oficiální burzovní indexy nejvýznamnějších akciových
burz, lze použít i burzovní indexy dlouhodobých dluhopisů nebo i některé indexy burz
komoditních, jejich předností je transparentnost, snadná zjistitelnost jejich aktuálních
hodnot
 tzv.koše podkladových aktiv – jedná se o individuálně účelově konstruované indexy,
označované jako „koše“, vytvářejí samotní emitenti, prostřednictvím účelově vytvářených
tzv. podkladových košů lze docilovat požadovaných vlastností od nich odvozených
strukturovaných produktů

STRUKTUROVANÉ VKLADY
 jedná se o bankovní produkty, jež se označují tzv.“garantované vklady“
 peníze, které banka jejich nákupem získá, následně reinvestuje a vkladatelům umožní
participovat za předem stanovených podmínek na vývoji předem určeného podkladového
aktiva, od něhož je výnos (úrok)plynoucí z vkladu odvozen
 banka vyhlásí s dostatečným časovým předstihem, že uvede na finanční trh určitou emisi
strukturovaného vkladu, přičemž současně vyhlásí i jeho podmínky
 jedná se o poměrně spekulativní investiční instrumenty
 k poměrně přísné bankovní regulaci bývá u nich zaručen alespoň minimální úrok, k němuž
může investor navíc získat ještě tzv. prémii (prémiový úrok) odvozenou na základě vývoje
podkladového aktiva
 př. - investice 500 $, splatnost 5 let, základní úrok 1 %, prémiový úrok 100%
participace na růst PA 1. ↑ indexu o 25 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,25
2. ↑ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,05
3. ↓ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,00

STRUKTUROVANÉ DLLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY

 výnosy s nimi spojené jsou rovněž závislé na vývoji určených podkladových aktiv,
s čímž souvisí jak kolísání jejich tržních cen (kurzů) po celou dobu jejich životnosti,
tak velikost vyplácených částek v okamžiku dospělosti
 nebývá u nich emitentem garantována návratnost původně investované částky
 rozdělení: 1)strukturované dluhopisy
2)investiční (strukturované) certifikáty

1)Strukturované dluhopisy
 jsou dluhovými cennými papíry, emitovanými významnými finančními institucemi na
určité, emisními podmínkami stanovené období, jedná se většinou o veřejně
obchodovatelné cenné papíry
A)charakteristické vlastnosti strukturovaných dluhopisů
 jako finanční dluhové cenné papíry, jež bývají zpravidla emitovány na dobu od šesti
do pěti let
 dokladují zapůjčení peněz jejich emitentům, přičemž mohou být obchodovány na
veřejných trzích
 za vlastnost finančních derivátů lze považovat především faktor derivace jejich ceny
od vývoje hodnoty jejich podkladových aktiv, s čímž souvisí jak kolísání jejich tržních
cen, tak i hodnota, resp. způsob vypořádání v okamžiku splatnosti (dospělosti)

B)druhy strukturovaných dluhopisů

 jedná se o derivátové (neboli odvozené) finanční investiční instrumenty, závisejí jejich
individuální vlastnosti na druzích jejich podkladových aktiv a na způsobu jejich
konstrukce (na způsobu závislosti jejich hodnoty na vývoji podkladových aktiv)
a)členění strukturovaných dluhopisů podle druhů podkladových aktiv
 mohou být odvozovány od všech investičních instrumentů
 v praxi jsou to především akciové burzovní indexy, koše akcií, samostatné akcie,
měny, komodity, komoditní burzovní indexy, případně komoditní koše
b)členění strukturovaných dluhopisů podle způsobů jejich splacení
 mohou být v okamžiku dospělosti splaceny předem určeným způsobem, nebo si může
způsob jejich vypořádání zvolit emitent z předem vymezených variant

 strukturované dluhopisy s pevně určenými podmínkami splacení – základní

konstrukční typ strukturovaných dluhopisů, v jejichž emisních podmínkách jsou
přesně vymezeny jak možné varianty splacení, tak i podmínky, za kterých budou
jednotlivé varianty použity
 strukturované dluhopisy, u nichž disponuje právem volby způsobu jejich splacení
emitent – jejich emisní podmínky sice definují možné způsoby jejich splacení, avšak
 rozhodnutí o tom, který způsob bude nakonec použit, náleží emitentovi, označovány
jako Reverse Convertible Bond (=obrácené vyměnitelné dluhopisy)
-právem volby disponuje emitent
-k větším právům emitenta musejí být úročeny podstatně více
-bývají emitovány rovněž na určitá, emisními podmínkami předem stanovená období,
délka nepřesahuje dvou let
-jejich podkladovými aktivy bývají nejčastěji akcie, akciové burzovní indexy, akciové
koše – v praxi označovány jako akciové (strukturované) dluhopisy

 reverse convertible bonds – volba mezi výplatou jejich nominální hodnoty a

dodáním předem stanoveného počtu jednoho druhu podkladových akcií
 double reverse convertible bonds – emitent má vedle možnosti splacení nominální
hodnoty dluhopisu ještě další dvě možné alternativy, a to možnost volby ze dvou
druhů akciových titulů
 multi reverse convertible bonds – možnost volby ze tří i více druhů akcií

C)další vlastnosti strukturovaných dluhopisů

 jsou pro investory atraktivní především v dobách nízkých úrokových sazeb
 reverse convertible bonds bývají krátkodobější
 jejich rizikovost s délkou splatnosti roste
a)kuponové strukturované dluhopisy
b)diskontované strukturované dluhopisy – jde o tzv. bezkuponové dluhopisy emitované
s diskontem, neboli za nižší cenu, než je jejich nominální hodnota

2)Investiční (strukturované) certifikáty

 představují dluhové instrumenty emitované významnými finančními institucemi, které
získávají jejich prodejem peněžní prostředky, jimiž mohou disponovat
 jejich podkladovými aktivy bývají nejčastěji akciové burzovní indexy nebo
individuálně konstruované akciové koše
 jejich emitenti je kótují na předem určených burzách, přičemž je zároveň obchodují i
mimoburzovně na svých přepážkách

A)základní charakteristika investičních certifikátů

 syntetizují základní vlastnosti klasických dluhopisů s některými vlastnostmi
finančních derivátů
 z vlastností klasických dluhopisů vykazují předem určený (časově neohraničený)
termín splatnosti, jsou emitovány a obchodovány na veřejných (burzovních) trzích
 za vlastnost finančních derivátů lze považovat odvozování jejich hodnoty, resp.tržních
cen od vývoje promptních cen jejich podkladových aktiv

B)druhy investičních certifikátů

a)členění investičních certifikátů podle druhů podkladových aktiv
 investiční certifikáty s jednoduchými podkladovými aktivy - nejsou příliš rozšířeny,
bývají emitovány jen na kratší období, bývají nejčastěji odvozovány od akcií,
v některých případech lze tyto investiční certifikáty tzv. fyzicky vypořádat dodáním
podkladových aktiv
 indexové certifikáty – jejich podkladovými aktivy jsou burzovní indexy, od jejichž
vývoje se stanoveným způsobem odvíjí jejich hodnota
 basket certifikáty – jedná se o certifikáty, jejichž bazickými aktivy jsou účelově
vytvářené tzv. koše podkladových aktiv, ty umožňují vzájemně kombinovat různé
druhy jednoduchých podkladových aktiv a na jejich základě realizovat různé
investiční strategie, lze je v době životnosti předem určeným způsobem měnit
-strategické certifikáty – poskytují možnost podílet se na růstu či poklesu
hodnoty podkladového koše vybraných aktiv, jenž se pravidelně obnovuje
podle předem určených kritérií, vyplácené dividendy bývají reinvestovány
(neboli započítávány do hodnoty podkladového koše)
-tematické certifikáty – poskytují možnost podílet se na růstu či poklesu tzv.
tematického koše pokladových aktiv, neobměňuje se koš jejich podkladových
aktiv, jenž bývá po celou dobu jejich životnosti neměnný

b)členění investičních certifikátů podle výnosově rizikového profilu

 Plain-Vanilla certifikáty – jejich hodnota roste (klesá) přímo úměrně s růstem
(poklesem) hodnoty jejich podkladového aktiva, vzroste-li (klesne-li) např. hodnota
podkladového aktiva Plain-Vanilla certifikátu o jedno procento vzroste (sníží se)
zároveň o jedno procento i hodnota certifikátu
 Exotické certifikáty – všechny druhy investičních certifikátů, jejichž hodnota se
nevyvíjí přímo úměrně s hodnotou jejich podkladového aktiva
-garantované certifikáty – poskytují investorům na jedné straně ochranu proti poklesu
své hodnoty v důsledku poklesu hodnoty svého podkladového aktiva, na druhé straně
pokud hodnota podkladového aktiva vzroste, tak se jejich držitelé podílejí na jeho růstu
pouze částečně, uvedená garance se vztahuje pouze k okamžiku jejich dospělosti
-discount certifikáty – jsou uváděny na trh za cenu nižší, než která odpovídá hodnotě
jejich podkladových aktiv, umožňují dosáhnout pouze předem určeného, tzv. maximálně
dosažitelného výnosu, realizace ztráty až od hranice diskontu
-airbag certifikáty – poskytují možnost částečného zajištění, je u nich rozhodující
hodnota jejich podkladového aktiva v okamžiku splatnosti, pokud hodnota
podkladového aktiva certifikátu je vyšší, než byla v okamžiku jeho emise, participuje
jeho držitel na jejím vzrůstu, pokud hodnota aktiva poklesne, avšak zůstane nad určenou
tzv. ochrannou hranicí, pak investor obdrží emisní cenu certifikátu, když bude hodnota
pod ochranou hranicí, pak se investor dostane do ztráty (díky efektu částečného zajištění
bude jeho ztráta nižší)

-bonus certifikáty – výnos z nich plynoucí může v okamžiku splatnosti sestávat ze dvou
dílčích složek (z tzv. bonusu a z výnosu vyplývajícího ze zvýšení hodnoty jeho
podkladového aktiva); pokud se podkladové aktivum pohybovalo po celou dobu
životnosti certifikátu nad předem určenou hranicí, pak investor obdrží vedle emisní
hodnoty certifikátu navíc tzv. bonus; pokud se kdykoli v době životnosti certifikátu
hodnota jeho podkladového aktiva dotkne určené hranice (či poklesne pod ní) získá
investor pouze aktuální hodnotu podkladového aktiva; bonus lze tedy chápat jako
garantovaný zisk investora
-sprint certifikáty – umožňují investorům podílet se nadproporcionálně na růstu jejich
podkladového aktiva, ovšem pouze do určité předem stanovené výše; pokud podkladové
aktivum certifikátu vzroste nad hranici omezující nejvyšší možný dosažitelný výnos
(tzv.cap hranice) pak je investorovi vyplacen tzv. maximální výnos určený v emisních
podmínkách; hodnota podkladového aktiva vzroste, avšak výše cap hranice nedosáhne,
pak investor získá nadproporcionální výnos v návaznosti na velikost jejího vzrůstu;
pokud hodnota podkladového aktiva poklesne pod jeho emisní hodnotu, zaznamená
investor proporcionální ztrátu
-outperform certifikáty – emisní podmínky zaručují rychlejší růst jejich hodnoty, než
činí růst hodnoty jejich podkladového aktiva, přičemž v případě poklesu se hodnota
certifikátu snižuje pouze úměrně

C)členění investičních certifikátů podle časové ohraničenosti jejich životnosti

a)investiční certifikáty s pevně stanoveným termínem
 mají ve svých emisních podmínkách stanoven termín, v němž má emitent certifikátu
povinnost vyplatit jejich aktuální hodnotu, jejíž výše závisí na tom, jaké hodnoty
dosáhne tomto okamžiku předmětné podkladové aktivum
b)časově neohraničené investiční certifikáty
 bývají emitovány na neomezenou dobu, tedy ve svých emisních podmínkách nemají
určen termín splatnosti

CENNÉ PAPÍRY STRUKTUROVANÝCH FONDŮ KOLEKTIVNÍHO

INVESTOVÁNÍ
 bývají z právního hlediska nejčastěji podílovými (zpravidla otevřenými) fondy
 na rozdíl od normálních fondů kolektivního investování se hodnota jejich podílových
listů či akcií nepočítá průběžně z aktuální hodnoty majetku obsaženého v jejich
portfoliích, nýbrž se odvozuje předem určeným způsobem od hodnoty jejich
podkladových aktiv

Druhy strukturovaných fondů kolektivního investování

A)členění strukturovaných fondů podle podkladových aktiv
 jedná se nejčastěji o burzovní indexy nebo o různě složené koše podkladových aktiv

B)členění strukturovaných fondů podle délky jejich trvání a obchodovatelnosti

a)strukturované fondy zakládané na dobu určitou
 nejčastěji zakládány na dobu tří až šesti let
 jejich emisní podmínky investorům garantují odkup jimi držených podílových listů či
akcií správcem fondu
b)strukturované fondy zakládané na dobu neurčitou
 příslušní emitenti je odkupují a prodávají na svých přepážkách, bývají obchodovány
na předem určené burze, mohou se používat používané spekulační techniky
 jsou vysoce likvidní
C)členění strukturovaných fondů podle faktoru rizikovosti
 čím budou emisní podmínky fondu zaručovat vyšší garanci, tím může investor
očekávat nižší výnos
a)zajištěné strukturované fondy – fondy, jež poskytují investorům stoprocentní záruku
navrácení jimi investované částky v okamžiku ukončení existence fondu, investorům
umožňují dosáhnout pouze omezených výnosů
b)strukturované fondy s částečnou garancí – fondy připouštějící částečnou ztrátu
původně investované částky, umožňují investorům dosáhnout v případě příznivého
vývoje podkladových aktiv atraktivních výnosů, čím vyšší výnosy umožňují, tím
zaručují nižší garanci
c)strukturované fondy s nulovou garancí – fondy, jejichž rizikovost a výnosnost záleží
především na druhu jejich podkladového aktiva a na vývoji jeho hodnoty v době trvání
investice

SEKURITIZOVANÉ PÁKOVÉ DERIVÁTY

 představují spekulativní, vysoce rizikové investiční nástroje

Warranty
 jde o sekuritizované, burzovně obchodovatelné opční instrumenty, vycházející
z vlastností kupních a prodejních opcí
 nevznikají ani smluvně, ani otevíráním pozic na specializovaných opčních burzách
(jak je tomu u opcí) nýbrž bývají emitovány (jako klasické CP) na předem určenou
dobu (od 6 měsíců do dvou let)
 warranty poskytují právo na nákup či prodej předem určeného množství
podkladového aktiva za předem pevně určenou realizační cenu a to buď kdykoliv
během doby jejich životnosti (americký typ) nebo v předem stanovený okamžik
(evropský typ)
a)kupní warrant – představuje právo na nákup předmětného podkladového aktiva za
realizační cenu
b)prodejní warrant – představuje právo na prodej podkladového aktiva za realizační
cenu
 jsou označovány jako Plain-Vanilla warranty
 warranty jsou pákovými instrumenty (jejich tržní cena bývá několikanásobně nižší,
než je cena jejich podkladového aktiva, čím vzniká „pákový efekt“)
 pákový efekt způsobuje, že tržní ceny (kurzy) warrantů procentuálně kolísají podstatně
více než ceny jejich podkladových aktiv, proto jsou procentní zisku (ztráty) držitelů
warrantů podstatně vyšší
 warranty emitují nejčastěji renomované investiční banky, které zároveň po celou dobu
jejich životnosti stanovují jejich aktuální hodnotu (ta se počítá od aktuální hodnoty
jejich podkladového aktiva, do výpočtů se zahrnují i realizační cena, čas do splatnosti,
emisní poměr, tržní úroková míra a volatilita podkladového aktiva)
a)aktuální cena podkladového aktiva – pokud hodnota podkladového aktiva poroste,
bude se zároveň zvyšovat i vnitřní hodnota kupních warrantů (prodejní warranty reagují
obráceně )
b)realizační cena – jde o předem určenou cenu, čím je realizační cena nižší, tím vyšší je
hodnota call warrantu a nižší hodnota put warrantu (a naopak)
c)emisní poměr – stanovuje počet warrantů, které je zapotřební uplatnit pro získání
jednoho podkladového aktiva

d)čas do splatnosti – ceny warrantů se skládají z hodnoty vnitřní a z hodnoty časové

 vnitřní hodnota kupního warrantu = cena podkladového aktiva – realizační cena
 vnitřní hodnota prodejního warrantů = realizační cena – cena podkladového aktiva
e)tržní úroková míra – při růstu úrokové míry roste cena kupních warrantů a klesá cena
prodejních warrantů (a naopak)
f)volatilita podkladového aktiva – čím větší je kolísavost trhu předmětných
podkladových aktiv, tím vyšší bývají hodnoty ceny warrantů

Knock-out instrumenty
 obsahují knock-out hranici jejíž význam spočívá v tom, že pokud ji cena
podkladového aktiva dosáhne (resp.prorazí), stane se příslušný knock-out instrument
neplatným
1)knock-out warranty
 vychází z vlastností tzv. Bariérových opcí
 pokud hodnota aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou „bariéru“, čímž se opce buď
aktivují (stávají se platnými) nebo naopak inaktivují (svou platnost ztrácejí)
a)knock-in Options – prolomením určené tzv.“knock-in bariéry“ aktivují a nabývají
platnosti
b)knock-out Options – zpočátku platné a prolomením tzv. knock-out bariéry svoji
platnost definitivně ztrácejí
 knock-out warranty představují sekurizitované investiční instrumenty, derivované od
různých druhů podkladových aktiv
 proti tzv.Plain-Vanilla warrantům vykazují většinou vyšší páku, a mají určenou knock-
out hranici
a)knock-out call warrant – jde o tzv. býčí knock-out, jehož cena roste, pokud se zvyšuje
hodnota jeho podkladového aktiva, při poklesu podkladového aktiva se naopak cena
tohoto instrumentu snižuje, přičemž pokud by došlo k dosažení knock-out hranice
(směrem dolů), je knock-out call warrant emitentem automaticky ukončen a vypořádán
b)knock-out put warrant – jde o tzv. medvědí knock-out, jehož cena roste,pokud klesá
hodnota jeho podkladového aktiva, při růstu podkladového aktiva se naopak cena
knock-out put warrantu snižuje a pokud by došlo k dosažení knock-out hranice (směrem
nahoru) je emitentem automaticky ukončen
 knock-out hranice představuje nulou vnitřní hodnotu knock-out warrantů

2)knock-out certifikáty(turbocertifikáty)
 pákový efekt není opčního charakteru
 finanční páky je dosaženo tím, že emitent financuje podstatnou část otevřené pozice,
takže investor nakupuje podkladové aktivum za zlomek ceny jeho skutečné hodnoty
(platí emitentovi úrok)
 jedná se o mechanismus spekulace na vzestup prostřednictvím úvěrování (margin)
případně na pokles prostřednictvím realizace tzv. prázdných prodejů
a)knock-out long certifikáty – umožňují dosahovat zisku na rostoucích trzích, z pohledu
investora se vlastně jedná o kupní pozici podkladového aktiva, pod jehož aktuální cenou
leží knock-out hranice, jež bývá u obyčejných knock-out long certifikátů totožná s tzv.
realizační (bazickou) cenou, jež určuje, do jaké výše financuje nákup podkladového
aktiva emitentem
b)knock-out certifikáty – umožňují dosahovat zisku na klesajících trzích, jedná se
vlastně o prodejní pozici podkladového aktiva, přičemž knock-out hranice leží nad jeho
aktuální hodnotou

OTÁZKY
17. STRUKTUROVANÉ PRODUKTY
- vklady nebo CP jejichž výnosy jsou závislé na vývoji hodnoty podkladového aktiva
20. NÁZEV 7 A 9 KAPITOLY A JAK SPOLU SOUVISÍ
- 7. termínové derivátové instrumenty a 9. strukturované produkty
- Termínové derivátové instrumenty jsou odvozovány od očekávaných promptních cen
jejich podkladových aktiv a Strukturované produkty jsou závislé na hodnotě
podkladového aktiva.
- Stačí říct, že strukturované produkty na rozdíl od termínových derivátových
instrumentů nebývají odvozovány od očekávaných promptních cen jejich
podkladových aktiv
41. UZAVŘU TERMINOVANOU SMLOUVU V BANCE A ONI MI JI DAJÍ A JÁ JIM
ŘEKNU: NE, TO JE STRUKTUROVANÁ, JAK JSEM TO POZNAL?
- U strukturovaného produktu je výnos závislý na hodnotě podkladového aktiva. (Popř.
Ceny strukturovaných produktů nejsou odvozovány od očekávaných promptních cen
jejich podkladových aktiv)

60. Kde se využívá u strukturovaných prodktů opce, kde futures, kde swap
- opce - warrant
- futures – knock out certifikáty
- swap – contrakts for difference

111. Jsem ve strukturovaném fondu, jak mi vypočítají hodnotu mého podílu?)

- podle hodnoty podkladového aktiva

113. Co jsou to strukturované produkty? Jsou derivované?

Strukturované produkty lze považovat buď za vklady, nebo za investiční cenné papíry, výnosy jsou závislé na vývoji cen podkladových aktiv.
Slučují vlastnosti klasických investičních nástrojů s některými vlastnostmi finančních derivátů různých podkladových aktiv.
Jsou derivované.
168. Když je diskontovaný strukturovaný dluhopis vysoce úročen, bude diskont velký nebo malý?
Velký (čím větší úročení, tím větší diskont).
1. PLAN VANILLA A EXOTICKÉ CERTIFIKÁTY
P.V: Každá kupní či prodejní P. V. opce musí být současně buď opcí evropskou nebo
americkou a obráceně (evropská či americká opce musí být opcí kupní nebo prodejní)
E.C: nevyvíjí přímo úměrně s hodnotou podkladového aktiva (P.V. ano)

Plain-Vanilla certifikáty – jejich hodnota roste (klesá) přímo úměrně s růstem

(poklesem) hodnoty jejich podkladového aktiva, vzroste-li (klesne-li) např. hodnota
podkladového aktiva
Plain-Vanilla certifikátu o jedno procento vzroste (sníží se) zároveň o jedno procento i
hodnota certifikátu
Exotické certifikáty – všechny druhy investičních certifikátů, jejichž hodnota se
nevyvíjí přímo úměrně s hodnotou jejich podkladového aktiva
26. MÁM SHORT KNOCKOUT CERTIFIKÁT A CHCI PRODAT, CO UDĚLÁM
(MÁM MAKLÉŘE)
- pokud máme makléře, nemůžeme vstupovat na trh sami – makléř zavolá a my
obchodujeme, prodáme a on si z toho vezme marži za zprostředkování obchodu (jsme
malí investoři)
- umožňují dosahovat zisku na klesajících trzích
- hranice leží nad aktuální hodnotou

56. JEDEN TYP EXOTICKÉHO CERTIFIKÁTU

- garantovaný, outperformance, bonus, airbag, discount
57. Co udělám, když hodnota podkladového aktiva je vyšší než realizační cena warrantu
- koupím warrant

58. Kdo vydává investiční certifikáty a kdo je kotuje na burze

- vydává a kótuje sám emitent investičních certifikátů

59. Z čeho se odvozuji knock-out certifikáty

- vycházejí z vlastností futures

91. Jak se mění páka u certifikátu?

- nemění se, je to na úvěr

180. Co jsou knock-out certifikáty?

 Pákové certifikáty
 Investor platí poze počáteční zálohu a vše ostatní financuje emitent, za to mu investor platí úrok
 Knock-out long certifikáty
o Kupuje je býk
o Z pohledu investora se jedná o kupní pozici podkladového aktiva, pod jeho hodnotou leží knoc-out hranice (bývá
totožná s realizační cenou).
 Knock-out short certifikáty
o Kupuje je medvěd
o Jedná se o prodejní pozici podkladového aktiva, knock-out hranice leží nad jeho aktuální cenou.
114. Co jsou certifikáty? Plain-vanila certifikáty?
Investiční certifikáty
 Cenné papíry emitované významnými finančními institucemi, které získávají jejich prodejem peněžní prostředky
 Jejich emitenti kotují na předem určených burzách a zároveň je zároveň obchodují mimoburzovně na svých přepážkách
 Podkladovými aktivy bývají nejčastěji akciové burzovní indexy nebo akciové koše
 Syntetizují vlastnosti klasických dluhopisů s některými vlastnostmi finančních derivátů
 Klasické dluhopisové vlastnosti - předem určený termín splatnosti, obchodovány na veřejných burzovních trzích
 Derivátové vlastnosti - ceny se odvozují od promptních cen jejich podkladových aktiv
Plain vanilla certifikáty
 Jejich hodnota roste přímo úměrně s růstem jejich podkladového aktiva
128. Open-end certifikáty.
Časově neohraničené investiční certifikáty jsou emitovány na neomezenou dobu, možnost je za předem stanovených podmínek splatit.
Bývají odvozovány od významných indexů prestižních burz (jejich kurzy se vyvíjejí velice podobně jako jejich podkladové indexy).