GIOACCHINO ROSSINI, (1792-1868)-Itálie,Vídeň,Francie,

opery39-Vilém Tell Vilém Tell - psána na francouzský text - forma grand opery
Lazebník sevillský,Straka zlodějka, Italka v Alžíru ,Semiramis,
církevní skladby-Stabat Mater;
GAETANO DONIZETTI (1797 - 1848)
asi 70 oper, také chrámová hudba, symfonie 70oper-Lucia di Lamermoor,Marie-dcera pluku,Don Pasquale,Nápoj lásky,Poprask v opeře,La favorite;
věnoval se rozmanitým žánrům opery
buffy- Nápoj lásky, Don Pasquale
comique - Marie, dcera pluku
Seria -Lucia di Lammermoor - podle W. Scotta, dcera pluku,Don Pasqual
VINCENZO BELLINI (1802 – 1835)
přechod k opeře romantické, psal zejména opery seria
důraz je kladen na romantickou, lyrickou melodii (belcanto), ostatní složky jsou jednoduššív harmonii se objevují terciové a sextové paralely, instrumentace
jednoduchá Náměsíčná, Norma, Puritáni
N. PAGANINI, byl italský houslista, kytarista a hudební skladatel. Díky svému neobyčejnému hudebnímu talentu je mnohými považován za největšího
houslového virtuosa, který kdy žil. Použával ne zcela obvyklé techniky: hra výhradně na struně G, kombinace pizzicata levou rukou a hraní smyčcem, 24
capricií, 6 houslovách koncertů
CARL MARIA VON WEBER (1786 – 1826)
velkou část svého života se věnoval hudebnímu divadlu jako operní dirigent
1813-1816 strávil v Praze jako dirigent německé opery
od roku 1816 působil v Drážďanech, kde napsal svá nejvýznamnější díla (dnešní Semperova opera)
považován za zakladatele německé romantické opery (Čarostřelec)
Čarostřelec
formálně singspiel, romantický námět i hudba
námět částečně pohádkový, částečně se odehrává v lidovém prostředí,
v závěru se objevuje motiv vykoupení
čarostřelec: Max (tenor) Agatha (soprán), Kašpar (bas)
předehra: 1. pomalu (c-moll), 2. rychle - sonátová forma (paralelní tónina - Es-dur), 3. nejrychleji
Euryante, Oberon – (Opery)
psal hudbu k činohrám
sólistická klavírní činnost - cestoval jako klavírní virtuóz
autorem virtuózních skladeb pro klavír, klarinet a fagot (koncerty)
Konzertstück f moll - jednovětý koncert pro klavír, Vyzvání k tanci - poetizace valčíku
FRANZ SCHUBERT (1797 – 1828)
prožil svůj život ve Vídni
studoval u Salieriho
katalog: Deutsch; 1000 položek (z toho 600 písní)
považován za zakladatele a tvůrce sólové písně
psal písně na texty souběžných německých básníků (Goethe, Schiller, H. Heine)
Smrt a dívka, Markéta u přeslice
písně se objevují v cyklech (Spanilá mlynářka, Zimní cesta)
Poutník - jednovětá klavírní fantazie (zinstrumentoval Liszt)
symfonie (8-9)
mají Beethovenovskou koncepci
4. c-moll „Tragická“ , 7. h-moll „Nedokončená“8 . C-dur „
psal hudbu k činohrám, opery
duchovní tvorba: 6 mší, mše Es-dur (1828) - místy značně připomíná requiem
FELIX MENDELSOHN BARTHOLDY (1809-1847)
narodil se v Hamburku
studoval housle, klavír, kompozici, filozofii a historii na Berlínské univerzitě
v Lipsku se stal ředitelem Gewandhausu - spolek přátel hudby
stál u založení lipské konzervatoře
v roce 1829 provedl (dirigoval) v Berlíně Matoušovy pašije (Bach) => zájem o Bachovo dílo
hodně cestoval (Francie, Anglie, Itálie, Skotsko)
psal programní předehry, kterými předjímá symfonickou báseň
v 17 letech vzniká Sen noci svatojánské - předehra a kompletní hudba k Shakespearově komedii
Klid moře a šťastná plavba - předehra
Hebridy, Fingalova sluj
Ruy Blas - inspirace dramatem V. Huga
5. symfonií – Skotská, italská, ..
R. SCHUMANN
(1810-59Bonn)
bojoval za romantické umění, práva-Lipsko-pedagog F.Wieck. oženil se s jeho dcerou Klárou-pianistka. pianista,ochromení prstu-kompozice,založil časopis Neue
Zeitschrift für Musik-Lipsko-psal pod pseudonymy,profesor lipské konzervatoře,klav.tvorba-Dětské scény, 250písní s klavírem, 4 symfonie, kom.tvorba,vokálně-
instr.tvorba,housl.i cellový koncert, oratorium Ráj a Peri
nervová choroba,pokus o sebevraždu;
F. CHOPIN, 1810-49-polský skladatel,pianista,byl v Čechách,ve Vídni,v Německu,v Paříži,v Anglii, v Lipsku se seznámil s Mendelsohnem a s Schumanem.
klav.tvorba-etudy -,2koncerty,tance,preludia,nokturna, klav.trio,sonáta pro cello a klav.;Itálie v 19.stol.-Polské písně – zpěv a klavír.
V tvorbě vychází z Bacha
H. BERLIOZ, (1803-69)-paříž,studoval u A.Rejchy,knihovník pařížské konzervatoře,zakladatel programní hudby, Symfonie Fantastická(věty-Cesta na
popraviště,Sabat čarodějnic),příznačný motiv=i dée fixe(=stálá utkvělá myšlenka)-postava nebo situace-převzali Liszt a Wagner-leitmotiv, Rekviem(obrovské
orch.obsazení),Harold v Itálii-pro violu a orch.,Romeo a Julie,Te deum,Dětství Ježíšovo-oratorium,Faustovo prokletí,Symfonie smuteční a triumfální,Král
Lear,Římský karneval,Korzár,opery-Benvenuto Cellini,Beatrice a Benedikt,Trojané,kniha Nauka o instrumentaci;
F. LISZT, 1811-86-z Maďarska,studium klavíru u C.Czerneho a skladby u Salieriho, byl ve Vídni,v Paříži,v Anglii, klavírní pedagog,věnoval se filosofii, skvělý
mohutně zvukový pianista oproti jemnému Chopinovi, kapelník ve Výmaru, dirigent,finanční pomoc Wagnerovi,zakládá symf.básně,odchod do Říma,klav.skl.-
etudy,nokturna,tance,koncerty,sonáty,varhanní skl.-fantasie,fugy,orch.skl.-Faustovská a Danteovská programní symf., 13symf.básní-Co slyšíme
v horách,Tasso,Orfeus,Hamlet,vokální tvorba-písně,mše-Ostřihomská,Uherská korunovační,oratoria,napsal monografii,
CH. V. ALKAN, byl francouzský pianista a skladatel ovlivněný Chopinem. Byl jedním z nejpopulárnějších virtuozů romantické éry. Jeho tvorbu velmi kritizoval
Robert Schumann, který v ní viděl cosi nepřirozeného a umělého. Alkan zemřel v roce 1888 v Paříži. Dílo: 25 preludií, Grand sonata, 12 etud v dur, 12 etud v moll,
koncert pro klavír a orchestra

1
R. WAGNER 1813Lipsko-83Benátky
-věnoval se básním a dramatu,sbormistr divadla ve Würzburgu, kapelník divadla v Rize, opera-Víly,Rienzi,Bludný Holanďan(zážitky z vlastní bouřlivé plavby
z Rigy),libreta si psal sám,královský kapelník v Drážďanech,Tannhäuser,Mistrři pěvci norimberští,Tristan a Isolda, Lohengrin,tetralogie Prsten Niebelungů=Zlato
Rýna,Valkýra,Parsifal,Siegfried a Soumrak bohů,
uprchl do Švýcarska-v Německu se účastnil povstání,napsal spisy-opera a drama atd.,orchestr důležitější než zpěv,použitý leitmotivu,nepřetržitý plynoucí hudební tok-
stálá modulace->uvolňování tonality, manželka-dcera Fr.Liszta, reformátor opery - Gesamtkunstwerk (souborné umělecké dílo) - pod vlivem antické tragédie usiluje o
spojení všech umění
G. VERDI, (1813-1901)-představitel vrcholné it.opery,učitel v Bussetu,tamnější dirigent,opery27-Nabucco(jeho třetí),Rigoletto,Trubadúr,Sicilské
nešpory,Maškarní ples,Mackbeth,Síla osudu, Don Carlos,Otello,Aida Falstaff,Rekviem,chrám.skl.,smyčcový kvartet,zdůrazňuje orchestr, své jmění odkázal
milánské nemocnici;
CH. GOUNOD, (1818-93)-studoval v paříži u Rejchy,opery-Faust a Markéta, Romeo a Julie, opera lyrique
C. FRANCK1822-90-Paříž,žák Rejchy,učitel klavíru,varhaník,profesor varhanní hry na pařížské konzervatoři, belgičan, orch.skladby-Kázání na hoře,4symf.básně-
Psyché,symf.variace pro klavír,symf.d moll,varhanní tvorba,kom.hudba,oratoria - blahoslavnství,mše,písně,3opery
J. MASSENET, (1842-1012)-Francie,opera lyrique-Manon,Werther; oratorium máří magdalena
C. SAINT-SAENS, byl francouzský hudební skladatel, dirigent, klavírista, varhaník a hudební kritik období romantismu. Jeho snad nejvýznamnější dílo je Karneval
zvířat, Tanec kostlivců a jeho symfonie č. 3 c-mol.Samson a Dalila
G. FAURÉ, (1845-1924)-Francie,škola v Paříži,varhaník,sbormistr,přátelství se Saint-Saensem-založili Národní společnost pro franc.hudbu,trpěl
depresemi,cestoval,učitel,později ředitel pařížské konzervatoře,Rekviem,housl.sonáty,kom.hudba,Kouzelný klavír,písně,balada pro klavír a orch.
G. BIZET, (1838 – 1875)
studoval na pařížské konzervatoři
absolvoval se symfonií C-dur, obdržel římskou cenu
první 2 opery napsal pod vlivem Gounodovým
Lovci perel, Jamilé. Carmen – romantické prvky, výrazná melodie, rytmus, inspirován španělskou hudbou
A. BRUCKNER, novoromantik,varhaník a profesor na varhany,kontrapunktu na vídeňské konzervatoři,jeho díla vycházejí z baroka,9symf,církevní skl.-3mše, Te
Deum,moteta,velmi dlouhá díla i přes 1h
J. BRAHMS, -otec-hudebník, usadil se ve Vídni,skladby vydávalo nakladatelství Simrock,obdivoval Dvořáka a V.Nováka, neměl rád Liszta a Wagnera,
4symf,orch.serenády,Variace na Haydnovo téma,kl. a housl.koncert, kom.tvorba,písně,kla.skladby-Uherské tance(instrumentovány
Dvořákem),sonáty,variace,varhanní tvorba,těžké orch.party; Reuiem
M. I. GLINKA,
studoval v Petrohradě,pedagogika,housle,klavír,teorie, byl v Itálii,v Berlíně,v Paříži,ve Španělsku, působil v carské pěvecké kapele,vzdělaný, měl vlivné přátelé
Puškin,Statov,Serov,historická oper Ivan Susanin(Život za cara)-tam ruské lidové písně-základ ruské opery-orientální prvky,barvitá instrumentace,opera Ruslan a
Ludmila(na pohádkový námět Puškina),orch.předehry-Letní noci v Madridu,orch.fantazie,inspirace pro mocnou hrstku;
A. S. DARGOMYŽSKIJ,(1813-69)-šlechtic,skladatel,hud.kritik(o wagnerovi), studium v zahraničí,hl.hudba vokální a hudebně dramatická,opery-
Esmeralda,kamenný host;
M. A. BALAKIREV (1837-1910)-zakladatel a vůdce mocné hrstky, klavírista,dirigent, samouk, klavírní skl-fantasie,koncert,sonáta,symf.báseň
Tamara,2symfonie,2symf předehry-Rus,v Čechách,byl v Praze,sběratel rus.lid.písní,založil bezplatnou hudební školu;
A. P. BORODIN, (1833-87)-profesor lékařské chemie,skladatelská činnost jen ve volnu,opera Kníže Igor-polovecké tance, 2symf-druhá-ruská národní
symf,komorní hudba,klav.díla,kvintet
M. P. MUSORGSKIJ 1839-81)-studoval na vojenské akademii, byl klavírista,učili ho Korsakov a Balakirev, hl.hudebně dramatická tvorba,opery-Boris Godunov-
sám napsat libreto,60písní-Ukolébavka,Dětská světnička-cyklus,Kartinky-obrázky z výstavy-klavírní cyklus,instrumementace-Ravel,inspirováno výstavou přítele
Hartmanna,hodně nedotvořených děl
N. RIMSKIJ-KORSAKOV 1844-1908-hud.znalosti od Balakireva,studoval námořní akademii,profesor skladby a instrumentace na konzervatoři v Petrohradě,národní
cítění,symfonie,15oper-Májová noc,Pohádka o caru Saltánu,klav.konc,symf-suity-Šeherezáda-melodie,rytmika,exotika,Španělské capriccio.,jeho žáci-
Glazunov,Prokofjev,Stravinskij,psal odborné články,kniha nauka o instrumentaci;
P. I. ČAJKOVSKIJ 1840-93-studium práv,hudby-petrohradská konzervatoř(žák Rubinsteina),profesor harmonie-moskevská konzervatoř,člen pařížské Akademie
umění,zemřel na choleru,6symf-patetická,osudová,zimní sny,programní symf-Manfred,orch.předehry-Romeo a Julie,Hamlet,1812, symf básně-
Bouře,Osud,klav.,housl.,cellové koncert,kom.hudba,písně,10oper-Evžen Oněgin,Piková dáma,Panna Orleánská,balety-Labutí jezero,Šípková
Růženka,Louskáček, ,navštívil Prahu,znal se s Dvořákem
F. ŠKROUP (1801u Pardubic-62)-studoval v Praze,gymnázium-Hradec Králové,hrál na flétnu,sborista,věnoval se divadlu,zpěvák,korepetitor,působil v
Rotterdamu,kapelník a dramaturg Stavovského divadla(řídil Wagnerovy a Verdiho opery),opery-1.Dráteník(1826-Stav.div)-singspiel-2.dějství,bez sboru,bez
baletu,první česká opera 19.stol,Oldřich a Božena,Libušin sňatek,Nevěsta duchů,Mořský Géz,Kolumbus,Fidlovačka(1834!!!)-na J.K.Tyla,písně,komorní tvorba-
tria,kvartety,málo orch.skaldeb,
B. SMETANA, (1824 Litomyšl-1884)-klavírista,skl., ,studoval u J.Proksche,české cítění,obdivoval Wagnera,manželka Kateřina Kolářová-klavíristka a Bettyna
Ferdinandová,dirigent v Göteborgu-Švédsko,sbormistr pěveckého sboru Hlahol,předseda hudebního odboru Umělecké besedy,kritik Národních listů,kapelník
Prozatimního divadla, ohluchl - nervová choroba,klav.skl-Mackbeth a čarodějnice, ,kvapíky,polky,sonáty,valčíky,etudy,pár varhanních skladeb,pochody-Národní
gardy,symf.básně-Richard III.,Valdštýnův tábor,Hakon Jarl,Má vlast(Vyšehrad,Vltava,Šárka,Z českých luhů a hájů,Tábor,Blaník),kom.skl-
dua,tria,smyč.kvartety-Z mého života,Z domoviny,sbor.skl.,kantáta-Česká píseň,díla-Odrodilec,Rolnická,Tři jezdci,orch.suita-Pražský karneval,opery-Br Pr Da Li
Dvě Hu TA Če
A. DVOŘÁK, (1841Nelahozeves-1904Praha)-hrál na housle,varhany,studoval na pražské varhanické škole,violista Prozatimního divadla(pod taktovkou B.Smetany),
učitel,dirigent,kantáty-Hymnus-Dědicové Bílé hory-první dílo,Svatební košile,oratoria-Stabat Mater,Svatá Ludmila,Rekviem,Te Deum,mše, Moravské
dvojzpěvy,Slovanské tance, nakladatelství Simrock, smyčcové kvartety,sonáty,klav.skladby-valčíky,humoresky,legendy,koncerty-houslový,klav.,cellový,opery
Dimitrij,Král a uhlíř,Vanda,Tvrdé palice,Šelma sedlák,Jakobín,Čert a Káča,Rusalka,Armida,9symf-první Zlonické zvony,Česká suita,symf.básně-
Kytice,Vodník,Polednice,Holoubek,Zlatý kolovrat,písně-Cypřiše,Milostné p,Cikánské melodie,koncertní předehry-Můj domov,cykly-Příroda,Život a
láska,Karneval,Otello,(vytvořil typ české symfonie a instrum.koncertu),čestný doktorát na univerzitě v Cambridgi a na UK v Praze,ředitel konzervatoře v Praze a New
Yorku,,profesor skladby praž.konzerv.-žáci Suk,Nedbal,Novák;

Z. Fibich,

HYMNY-státní symboly, reprezentace vládce,k slavnostním příležitostem,od cca 18.stol,nejstarší-Velká Británie,Španělsko,Německo,texty-vlastenecké,nemají

literární hodnotu,opěvování panovníka,země,modlitby,málo kvalitní hudba-obyčejná píseň,operního charakteru-J a střed.Amerika,Itálie,lidové hymny-
Británie,Japonsko,Srí Lanka,královský pochod-GB,bez textu-Kuvait,Saud.Arabie,hymna EU-upravil Karajan-Óda na radost,hymna OSN,ČR-
Škroup+Tyl(Fidlovačka-1834,poprvé 1918),Slovensko-Nad Tatrou sa blýská(text Matuška,1918),GB Go save the Queen/King,Německo-Zachovej nám Hospodine(za
Rakouskouherska,1922 hudba J.Haydn),Francie-Marseaillise,Španělko-pochod-beze slov,Rusko-původně píseň Glinky,byla ale bez textu,poté hudba
A.V.Alexandrov,Amerika-pochod,opěvování země,o nebezpečném boji,ustálení v roce 1931,text básník F.S.Key,Itálie-operní,hezká,vztahuje se k minulosti a
přivolává slávu dávných bitev,“Přátelé Itálie“,Rakousko,Vatikán-hudba Ch.Gounod,pochod

Mattias Georg Monn (1717 – 1750)

narozen ve Vídni; 1. vídeňská škola
1738 se stal varhaníkem v Karlskirche ve Vídni
psal už i čtyřvěté symfonie (přidal menuet)
propracovaný tonální plán, dochovalo se asi 20 symfonií, koncerty pro klávesové nástroje a jeden pro violoncello
komorní hudba

2
Georg Christoph Wagenseil
žák Fukse – doporučení – dvorní skladatel ve Vídni
cestoval po Evropě – Benátky
instrumentální skladby – symfonie
připravil cestu pro Haydna
klávesové koncerty
mnoho žáků – Dušek apod
cellový koncert, koncert pro altový trombón
Christoph Willibald Gluck (17 v Erasbachu)
reformátor opery, ale jeho opery se tolik nerozšířily
jeho rodina působila na českém území
1731 se nechal zapsat na pražskou filosofickou fakultu – studia nedokončil, pak odešel s hrabětem Lobkowiczem do Vídně, pak do Milána – tam měla premiéru
jeho opera Artaserse – úspěch, dostal objednávky na další opery – komponoval opery seria pro Benátky, Milán, Turín
skoro všechny opery na texty Pietra Metastasia – před konec přidával ansámbl, jinak to byl recitativ – árie…
dostal nabídku složit operu pro Londýn – setkal se s Händelem
1750 řídil v Praze premiéru své opery Ezio, téhož roku se oženil
od 1752 žil trvale ve Vídni, 1774 byl jmenován dvorním skladatelem (kapelníkem)
reformy v opeře – 1762 – Orfeus a Euridica, Alceste – premiéry ve Vídni, tyto opery upravil pro Francii; Ifigenie na Aulidě, Ifigenie na Tauridě, Armida
ve Francii nalezl největší pochopení a následovníky – Cherubini
reforma opery seria – šlo mu o pravdivé líčení postav, aby pěvecký projev měl hloubku, šlo mu o prostotu, pravdivost a přirozenost – tu nalezl v antických
námětech, podřízení hudby dramatu – aby vyjadřoval výraz děje, aby postavy nebyly černobílé, chtěl vyjadřovat vznešené humanistické ideje
hudebně mu šlo o prosté linie, zbavené epizodických záležitostí, předehra – tematická, nepoužívá velké da-capo árie, ale užívá prosté strofické písně i volné
prokomponované formy, přestal užívat recitativ secco

Carl Ditters von Dittersdorf (1739 - 1799)

byl povýšen do šlechtického stavu – von Dittersdorf
narozen ve Vídni, otec krejčí, hrál v orchestrech
1751 – 61 ve službách šlechtice – jeho kapela byla hodně dobrá – nejlepší knížecí kapela ve Vídni, ve službách divadla – Burgtheater, uznáván jako houslový
virtuóz
1765 – 1769 kapelník biskupa z Velkého Varadínu – dnes v Rumunsku
1769 – biskup kapelu rozpustil a Ditters vstoupil do služeb biskupa Šavgoče – Jánský vrch ve Slezsku – 1770 získal řád Zlatého rouna a byl povýšen do
šlechtického stavu
zakázky pro Vídeň, výborný plat, komponoval v Olešnici pro divadlo
1795 odjel do jižních Čech – žil zde do smrti - Nový Dvůr u Soběslavi
dílo – singspiely – lidovější motivy než od Mozarta
symfonie – 12 symfonií na Ovidiovy metamorfózy
koncerty – 43, 12 z nich je houslových
chrámová hudba, komorní hudba, zanechal své paměti
Carl Phillip Emanuel Bach (1714 Výmar – 1788 Hamburk)
páté dítě, třetí syn, nejplodnější
studium v Lipsku
1734 odešel do Frankfurtu - tam se rozhodl, že se bude věnovat hudbě
skladby pro klávesové nástroje – cembalo
1738 se stal dvorním cembalistou Bedřicha Velikého – pruského krále
1767 - nastoupil do Hamburku po Telemannovi – hudební ředitel – hodně povinností
psal klávesové koncerty, symfonie, 22 pašijí, písně, učebnice hry na klavír – O správném způsoby hry na klavír
poslech Sinfonia g moll
Johann Christian Bach (1735 Lipsko – 1782 Londýn)
jedenácté dítě
učil se hře na klavír s bratrem Carlem, pak odešel do Itálie, aby studoval u Padre Martiniho, konvertoval v Itálii ke katolicismu a stal se varhaníkem v katedrále
v Miláně
jako jediný z Bachových synů psal opery (seria)
odešel do Anglie – tam psal opery, hudebník královny Charlotty, setkal se s ním Mozart, zemřel chudý, zadlužen
napsal asi 11 oper, hodně instrumentálních skladeb, téměř 40 klávesových koncertů a spoustu komorní hudby, poslech – Introitus a Kyrie ze zádušní mše F Dur
Giovanni Battista Pergolesi (1710 - 1736)
jeho skladby dodnes žijí
zřejmě měl chatrné zdraví
dostal se na Neapolskou konzervatoř, vynikal jako houslista
1732 – první operní nabídka, měla úspěch
napsal první komickou operu
stal se kapelníkem místo krále
1733 – La serva padrona – Služka velitelkou - komická opera – intermezzo
1735 – zhoršování jeho zdraví, téhož roku jeho poslední opera
komponoval také duchovní hudbu, poslední skladby – Stabat Mater
během života nepříliš uznávaný, ale velice známý po své smrti
Michael Haydn (1737 Rohrau – 1806 Salcburk)
zpěvák, choralista ve sv. Štěpánovi ve Vídni
učil se harmonii, kontrapunkt podle Fuxe
mutace – bez zaměstnání až do 1757
1757 – Velký Varadín (dnes Rumunsko)
1763 – stal se koncertním mistrem Salcburského arcibiskupa – až do smrti – koncertní mistr
1781 – po odchodu Mozarta do Vídně se stal varhaníkem v katedrále a měl také na starosti hudební provoz, pokládán za lepšího skladatele chrámové hudba než
jeho bratr Joseph,
ovládal stile antico, 400 chrámových skladeb, Rekviem c moll – hrálo se na pohřbu Josepha Haydna, je srovnáváno s Mozartovým rekviem – prý je podobné
žáci – Weber, Diabeli
velké obsazení – Španělská mše, dále symfonie, divertimenta, komorní hudba, spíše ve starším stylu, italské kantáty, německá oratoria, singspiely atd.
1804 – stal se členem švédské akademie hudby
Joseph Haydn (1732 Rohrau – 1809 Vídeň)
jako chlapec působil ve sboru kapelníka Roitera u sv. Štěpána ve Vídni
(v době, kdy byl Haydn ve Vídni, zrovna nastupovala k vládě Marie Terezie – zrovna byl postaven Schenbrun)
jakmile byl propuštěn ze sboru (byl to raubíř) – v 18 letech byl v podstatě na ulici – našel si podkrovní byt – pod ním bydlel básník Pietro Metastasio – ten
Haydna doporučil k Niccolo Porporovi – u Porpory je spíše sluhou, učil na klavír nějakou šlechtičnu, získává od Porpory několik lekcí kompozice

3
poté kapelník hraběte Morzina v Lukavici u Plzně a u knížete Esterházyho – v této době dělal také administrativní práci, aby se uživil, v této době komponoval i
opery
1790 kníže zemřel a kapela byla rozpuštěna, Haydn odešel do Vídně
působil v Esterházyho kapele (měli zámek v Eisenachu) – Paul Anton Esterházy byl Haydnův mecenáš – u něj se Haydn mohl výborně skladatelsky vyvíjet
po smrti Mikuláše Esterházyho nastoupil další, který neměl rád umění – přesto Haydnovi ponechal plat a veškeré možnosti a Haydn se cítil svobodný
začal vydávat svá dílo – svoboda spolupráce s vydavateli
poté odchází do Vídně, kde se setkává s Pietrem Salomonem – ten ho přemlouvá k návštěvě Londýna
1791 tedy navštívil Londýn – píše Londýnské symfonie – obrovské úspěchy
získal čestný doktorát v Oxfordu
1792 se vrací do Vídně, ale 1794 podniká do Anglie druhou cestu přibližně na rok – získal tam hodně peněz, uznávaný, s řadou nových skladeb
přátelství s Dusíkem
6 mší (Nelson messe – pro Esterházyho kapelu
Haydn je autorem rakouské státní hymny
jeho skladby jsou značeny zkratkou Hob. (Hobokenův seznam)
koncerty – klavírní, houslové, cellové atd.
opery – Armida, Svět na měsíci, Lékař a lékárník
komorní hudba – sonáty, tria, atd.
chrámové skladby
Leopold Mozart (1719 – 1787)
syn knihaře, studoval na jezuitském gymnáziu, pak studia v Salzburgu, ale jen na chvíli – filosofii, byl vyhozen pro slabou docházku
dostal se na dvůr arcibiskupa v Salzburgu, 1743 se stal členem tamější kapely
oženil se – 7 dětí, ale jen 2 se dožily dospělosti
1763 se stal místo-kapelníkem, podnikal se svým synem Wolfgangem dlouhé cesty Evropou, ale počátkem 80. let se rozešli a od té doby neměl takový vliv na
umělecké zásady W. A. Mozarta,
je znám svou houslovou školou – vydal tiskem – 1756
Dětská symfonie – hraje se na dětské nástroje, symfonie zvukomalebná – zvaná Selská svatba
W. A. Mozart (1756 Salzburg – 1791 Vídeň)
křtěný Johannes Chrysosteus Wolfgang Theophilius Mozart
nejoblíbenější z klasiků, opředen legendami, otec mu vyšlapával cestičku jako zázračnému dítěti
vynikal ve všem – kontrapunkt, hudební koncepce, skladba, improvizace, zasáhl do všech kompozičních oblastí
do 1781 žil v Salzburgu, pak ve Vídni
v Salzburgu dbal na jeho vzdělání otec, v pěti letech už improvizoval krátké kusy, v 6 už udivoval hrou na cembalo a poprvé skládal
odcestoval se svou sestrou a otcem do Vídně za císařem – uznání, cesta trvala 3 roky – červen 1763 až podzim 1766 – přes Německo, Brusel, Paříž, Londýn
1767 – 1769 – Vídeň
první opera Bastien a Bastienka
1. cesta do Itálie – 1769 – 1771 – až na jih, Neapol
hrál, koncertoval, improvizoval, hodiny u Padre Martiniho
navštívil Řím – slyšel tam Miserere Allegriho – zapsal ho zpaměti, získal od papeže řád Zlaté ostruhy a Řád rytíře
2. cesta do Itálie – 1771
3. cesta do Itálie – 1772 – 1773
místo v Itálii nezískal, ucházel se o místo v Mnichově – napsal pro Mnichov Zahradnici z lásky – také nezískal, zůstával nadále v Salzburgu – koncertní mistr,
psal mše, litanie, sonáty da chiesa, 5 houslových koncertů, symfonie, komorní hudbu
1. cesta bez otce – Mannheim, Paříž – 1777 – 1779 – zemřela mu během cesty matka – v Paříži, napsal Pařížskou symfonii
1781 opera Idomeneo, téhož roku odešel ze Salzburgu do Vídně, ubytoval se u vdovy Weberové – zamiloval se do Konstance a vzal si ji, žil zde za objednávky
skladeb, za hodiny, které dával, za koncerty na dvorech
1782 – Únos ze serailu – úspěch, prestiž, ale nepřineslo mu to trvalé angažmá
psal singspiel, klavírní koncerty, smyčcové kvartety, které věnoval Haydnovi, Haffnerovu symfonii atd.
žil z příjmů skladeb
Divadelní ředitel – malý singspiel, mluvené slovo a árie, jeho tvorba se postupně stávala nesrozumitelnou
byl zednářem
1786 - Figarova svatba – ohlas v Praze
1787 – odjel do Prahy, provedl zde Pražskou symfonii
nová opera – Don Giovanni – říjen 1787 ve Stavovském divadle – premiéra
1788 – koncertní cesta do Německa – sliboval si od toho mnoho, vystupoval s Josefínou Duškovou – zpěvačka, složil pro ni několik árií
po smrti Glucka získal místo u dvora, ale jen jako komorní hudebník – upadal do dluhů, zdraví se zhoršovalo, méně zakázek na kompozici skladeb
1789 – Cosi van tutte - opera buffa
La clemenza di tito – opera seria - ke korunovaci Leopolda II. českým králem
1791 – singspiel – Kouzelná flétna na libreta Schikanedera
poslední skladba – Rekviem g moll – nedokončeno, dokončeno jeho žákem Süssmayrem
zemřel 5. prosince 1791, pohřben v masovém hrobě neznámo kde
je nejvíce hraným z vídeňských klasiků
po smrti byl vytvořen seznam skladeb – Ludvík Kächel – katalog – KV nebo K, původní měl 626 čísel, ale postupně byly přidávány další, pod některými čísly je i
více skladeb
Mozart zasáhl do všech druhů své doby kromě francouzské opery a dokázal spojit všechny stylové prvky
je hudebním dramatikem – největší operní skladatel své doby
opery – italské buffy i seria a německé singspiely
v útlém věku – Apollo a Hyacint, Mitridate, Král pontský, Král pastýř, Idomeneo
Titus – 1791 – vážné; buffy, – La finta semplice, Zahradnice z lásky, Figarova svatba, Cosi van tutte
Don Giovanni – drama giocoso
Lorenzo da Ponte – libretista, 3 libreta pro Mozarta
singspiely – Bastien a Bastienka, Únos ze serailu, Kouzelná flétna
symfonie – asi 50 – Haffnerova, Linecká, Pražská, Es Dur, G moll, C dur Jupiter
smyčcové kvartety – vzor – Haydn
kvintety, houslové, klavírní sonáty, spousta hudby lehčího charakteru – divertimenta, serenády – Malá noční hudba, vokální skladby, chrámové skladby – Ave
verum corpus, korunovační mše, nešpory, písně, koncertní árie
Ludwig van Beethoven (1770 Bonn – 1827 Vídeň)
dovršitel klasicismu, otec moderní hudby, génius symfonie, zjev, pionýr romantismu, otevřel cestu různým skladatelům
děd z Belgie – basista v Bonnu, otec Johann – tenorista, labilní, alkoholik, nutil ho vystupovat na koncertech, aniž mu zajistil nějakou soustavnou hudební
výchovu
1787 - zemřela mu matka
1792 – dostal možnost navštívit podruhé Vídeň (poprvé 1787 – setkání s Mozartem)
studoval skladbu u Josefa Haydna – bylo to pro něj neuspokojivé, pak studoval u Schenka, Albrechtsbergera, Salieriho – kontrapunkt
už tehdy vynikající pianista – dostal se do nejvyšší společnosti

4
1794 se ho ujal kníže Lichnovský
od 1795 koncertoval ve Vídni veřejně, pak turné – Praha – velký ohlas, Berlín atd. – mohl žít životem nezávislého umělce, zůstal svobodný, přispíval finančně
svým bratrům, staral se o svého synovce
postupně docházelo ke zhoršování sluchu – 1819 – takřka hluchý – stranil se společnosti; roku sepsal Heiligenstadtskou závěť – uzavřený, podrážděný, přilnul
k přírodě, s lidmi komunikoval pomocí komunikačních sešitů
po smrti za 1575 zlatých prodán jeho majetek
dokonalost práce s tématy a s formou, otevřel bránu do romantismu, ve své hudbě uplatnil vysoké humanistické ideály
3 období – 1. období - do roku 1802 – ještě pod vlivem Haydna a Mozarta – skladby komorní, 2 symfonie, koncerty, skladby pro klavír; 2 období – do 1812
(1815) – období rozvoje tvorby, už postupuje hluchota, rozvíjí se práce s formou a další inovace; 3. období – do 1827 – vrchol – každé dílo je originální,
specifické, naplněno propracovaným a hlubokým materiálem
symfonie – 1. C dur - 1797, 2. D dur – 1802, 3. Es dur – Eroica – věnováno Napoleonovi – po jeho jmenování císařem věnování stáhnul, 4. B dur – 1806, 5. c
moll – Osudová - 1808, 6. F dur – Pastorální, 7. A dur, 8. F dur – 1812, pak prodleva – mezitím – Fantasie pro klavír, sbor a orchestr – ojedinělé dílo ve své době;
až 1824 – 9. symfonie d moll – s Ódou na radost
5 klavírních koncertů – 1. C dur – 1798, 2. B dur, 3. c moll, 4. G dur, 5. Es dur
houslový koncert – D dur
trojkoncert
předehry – Leonora, Fidelio, Egmont
32 klavírních sonát
komorní skladby – smyčcové kvartety – 16, např. 3 kvartety op. 59; tria, sextet, oktet
sonáty pro housle a klavír – 10 – Jarní F dur a Kreutzerova A dur
opera – Fidelio – 2 dějství
Missa solemnis
velké vazby s českými zeměmi – kontakty, příznivci
1796 složil skladbu pro mandolínu a cembalo
léčil se v Teplicích – složil zde 7. symfonii
Hradec nad Moravicí – 1806 a 1811
oratorium Kristus na hoře Olivetské – vzniklo po Heil. závěti
Antionio Salieri (1750 - 1825)
byl italský hudební skladatel, pedagog a dirigent, ve své době patřil mezi nejznámější a nejvýznamnější
po brzké smrti jeho rodičů se ho ujala aristokratická rodina Mocenigo z Benátek a hodlala mu dát seriózní vzdělání v Neapoli, v té době ho však poznal
v Benátkách vídeňský dvorní kapelník a vzal ho s sebou do Vídně, která se mu stala jeho druhým domovem
úspěch ve Francii – Ch. W. Gluck dostal objednávku na operu pro Paříž, přestože nebyl zdravotně schopný toto dílo napsat, přijal ho, a dal možnost Salierimu,
aby operu napsal za něj (to, že celou operu napsal Salieri, přiznal v dopise až po premiéře, jinak by opera nebyla svěřena cizímu mladému skladateli a pokud jo,
ne za takové peníze); později dostává objednávky sám Salieri
za jeho života měl úspěchy v kompozici instrumentální a chrámové hudby
pravděpodobně poslední roky života trpěl Alzheimerem
Jan Křtitel Vaňhal (1739 - 1813)
narozen ve východních Čechách – v Nechanicích
v 18 stal se varhaníkem v Opočně – a dále jako chrámový hudebník
díky tamější hraběnce se dostal do Vídně počátkem 60. let a zůstal tam, dostal se do dobrých společenských kruhů, působil jako učitel, v kontaktu např. s Carlem
Dittersem, setkal se s Mozartem
v Paříži vyšly jeho symfonie
dostal se také do Itálie – studijní cesta
jeho skladby oblíbené, psal variace, programní formy, taky psal chrámovou hudbu
nebyl ženatý, byl pochován na vídeňském hřbitově sv. Marka
cenné symfonie – rané – baroko, ale ty pozdější jsou vrcholná díla
Sturm und Drang – moll, vážný výraz, dramatičnost, dynamické efekty, jakýsi preromantismus
skládal různé tance v různém obsazení - dua až sextety
skladby vycházely tiskem
hudba pro klávesové nástroje, příležitostné skladby – bitva u Wurtzburgu, velká námořní bitva u Abu Kir
jeden z prvních svobodných umělců – měl patrona
Jiří Antonín Benda (1722 - 1795)
bratr Františka Bendy
známý jako houslista a skladatel
studoval v Kosmonosích, pak v Jičíně na Jezuitském gymnáziu
1742 odešel s rodinou do Německa za bratrem, bral hodiny u svého bratra, stal se členem kapely pruského krále
studijní cesta do Itálie - seznámení s operou, strávil v Itálii 2 roky, komponoval také pro cembalo – přátelství s C. Ph. E. Bachem, ovlivněn osvícenstvím
v kapele působil do 1788 – v Gotě, pak žil v ústraní, zemřel v Kostřici
František Benda (1709 - 1786)
zpěvák v Praze, učil se hrát na housle
1726 odešel do Vídně a odtud utekl 1729 do Varšavy a 1733 do Německa – stal se houslistou v kapele korunního prince Bedřicha, který se stal později pruským
králem – Bedřich Veliký
koncertní mistr Bedřicha
tvorba: triové sonáty, houslové koncerty, houslové sonáty, symfonie
Jan Václav Stamic (1717 Německý Brod – 1757 Mannheim)
studoval na Jezuitském gymnáziu v Jihlavě, rok byl v Praze, koncertoval jako houslista
1741 – usadil se v Mannheimu
1743 – 1. houslista kapely
1750 se stal kapelníkem
Paříž – propagoval tam své skladby, vychoval v Mannheimu vynikající orchestr, který se stal vzorem – technikou, jednotou, přispěl k osamostatnění forem
komponoval symfonie – připojil jako 3. větu menuet s triem, houslové koncerty, klarinetový koncert, názvuky české lidové hudby, tematická práce, ornamentické
figury
Karel Stamic (1745 Mannheim – 1801 Jena)
syn Jana Václava, houslista, violista
1762 – druhý houslista orchestru, pak odešel do Paříže, poté působil v různých německých městech a pak odešel do Jeny
velké dílo – 50 symfonií, koncertantní symfonie, 54 koncertů pro různé nástroje, komorní hudba a 2 opery
František Xaver Richter (1709 Holešově – 1789 Štrasburk)
studoval kontrapunkt podle Fuxe, působil na menším dvoře jako kapelník
1746 se dostal do Mannheimu, do služeb kurfiřta Carla Theodora (kontrabasista a basista – zpěvák)
tiskem vyšlo 6 symfonií, napsal také učebnici kompozice – ta vyšla tiskem až po jeho smrti, byl konzervativnější než Stamicové, pak se stal kapelníkem
v katedrále ve Štrasburku, orchestrální skladby, smyčcové kvartety, oratoria, kantáty
Jan Zach (1699 Čelákovice – 1773 Elwangen)
skladatel pozdního baroka a předklasicismu

5
byl hádavý, excentrický
varhaník v Praze – v několika kostelech
1737 se neúspěšně ucházel o místa v katedrále sv. Víta, odešel do Mohuče – dvorní kapelník
1756 – začal cestovat po Evropě – navštívil řadu šlechtických dvorů, klášterů, v Německu i Itálii, vyučoval, prodával své skladby, hrál, vystupoval a na jedné ze
svých cest zemřel
psal symfonie, partity, koncerty, chrámovou hudbu, mše, rekviem, missa solemnis, skladby pro varhany, cembalo
Jan Antonín Koželuh (1738 Velvary – 1814 Praha)
bratranec Leopolda Koželuha, žák Segera, kapelník v Rakovníku, kantor ve Velvarech
1763 – 1766 žil ve Vídni – žák Glucka, pak návrat do Prahy – pedagog, ředitel kůru Sv. Františka (u Karlova mostu), 1784 – kapelník u Sv. Víta v Praze
polyfonik – např. dvousborové fugy, složil 2 fugy, oratoria, psal chrámovou hudbu
Leopold Koželuh (1747 Velvary – 1818 Vídeň)
v Praze žákem svého bratrance a pak Duška
1778 odešel do Vídně – slavný pianista, pedagog, skladatel
odmítl nabídku ze Salzburgu po Mozartovi
1785 založil vlastní hudební vydavatelství, dostal objednávku na vytvoření kantáty pro korunovaci Leopodla II. českým krále
po nástupu Františka II. se stal dvorním kapelníkem a komorním skladatelem na dvoře ve Vídni – 1792
jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů působících ve Vídni, přispěl k prosazení klavíru místo cembala
klavírní skladby – tria, koncerty, sonáty
jevištní díla – ztracena (kromě jedné opery), oratorium Mojžíš v Egyptě, písně, ariety a další vokální skladby
Jan Václav Stich-Punto (1743 u Čáslavi – 1803 Praha)
hornový virtuóz, studia v Praze, Mnichově a Drážďanech
v 60. letech italianizoval své jméno, pak začal cestovat po Evropě – vystoupení
působil na dvoře v Mohuči, v Paříži
1800 – navštívil Vídeň – Beethoven pro něj napsal sonátu pro lesní roh
složil hornové koncerty – 11 (12) - vycházely tiskem
24 hornových kvartetů, 20 hornových trií, 56 hornových duí, učebnice hornových cvičení
Pavel Vranický
Narozen na Vysočině, ve stejném roce jako Mozart, 1756 a zemřel 1808 ve Vídni
základní vzdělání u premonstrátů v Nové říši
pokračuje potom v Jihlavě na Jezuitském gymnáziu, krátce studuje teologii v Olomouci, 1776 odchází do Vídně
1784 kapelník hraběte Esterházyho
ceněné byly jeho symfonie
komponoval pro císařský dvůr
významný je singspiel Oberon - na Shakespeara, je srovnáván s Kouzelnou flétnou
komponoval pro divadlo (cca 20 děl)
po smrti ho zastoupil bratr Antonín
byl vynikající dirigent- sám Haydn (pro Oratorium Stvoření) a Beethoven (premiéra jeho 1. symfonie), ho chtěli na předvedení jejich skladeb
členem stejné zednářské lóže jako Mozart
pomáhal Mozartově manželce
51 symfonií, většinou čtyřvěté, 1. věta - sonátová forma
Velká symfonie op. 31 c moll - měla velmi opovážlivý název za čas Napoleona, 2. část smuteční pochod – do té doby se smuteční pochody moc neskládaly
jeho skladby jsou srovnávány s Mozartem, Beethovenem
významné jsou jeho smyčcové kvartety
po smrti jeho tvorba velmi rychle upadla do zapomenutí
balet Lesní víla – téma, na které Beethoven napsal variace
Antonín Vranický
narozen 1761 v Nové říši
vzdělání u premonstrátů, hudební lekce dostával i od jeho bratra
1783 působení ve Vídni jako sbormistr, učil ho Haydn, Albrechsberger, Mozart, brzy se stal vynikajícím houslistou a pedagogem
1797 ve Vídni jako dvorní dirigent u hraběte Lobkowice, potom dirigentem dvorního divadla (po smrti bratra)
15 symfonií, houslové koncerty (15), chrámová, komorní hudba
František Vincenc (Krommer) Kramář
jeho rodištěm byla Vysočina
85 odešel do Vídně, 88 houslista na dvoře
v 90. letech kapelník a skladatel dvou maďarských šlechticů
91 Vídeň, 98 kapelníkem vévody Fuxe
nehudební funkce u dvora, doprovázel císaře na cestách
spolupráce s Koželuhem jakožto dvorní skladatel
nejvlivnější skladatel ve Vídni na přelomu 18 a 19 stol.
složil více než 300 skladeb, především komorní hudbu (vynikal v tvorbě smyčcových kvartetů, dechových ansámblů – v nich se nachází i klavír) - známé po celé
Evropě
vokální skladby, písně, koncerty, opery, nepsal klavírní skladby
Josef Mysliveček (1737 - 1781)
žák J. F. Segera
studoval v Itálii
1773 - Opera La Clemenza di Titto (Tittova vznešenost)
Mozart byl nadšen z jeho skladeb
dostal infekci do obličeje (možná syfilis) – na to umírá v Římě, osamělý a v chudobě
téměř všechny jeho opery byly napsány pro Itálii, typ opera seria
řada komorních skladeb, divertimenta, sonáty
houslové koncerty
sinfonie, koncertantní sinfonie, chrámová hudba
kantáty a oratoria - oratorium Tobiáš - starozákonní námět, Nanebevzetí sv. Benedikta, Adam a Eva, Izák, Před obraz spasitele
v Mnichově 1777 napsal oratorium Abrahám a Izák na text Pietra Metastasia
byl nazýván „Il divino Boemo“
vyzdvihována jeho typická melodika, krásný lyrismus
Jan Ladislav Dusík (1760 Čáslav – 1812 Paříž)
jeho otec hudebníkem
studoval v Praze (76 -78) a v Hamburku
měl soukromé hodiny kompozice u C. Ph. E. Bacha
vynikající pianista, procestoval Evropu, nakonec se usadil v Londýně (1789 – 1799), zřídil si tam hudební vydavatelství a koncertoval
poté působil v německy mluvících zemích u Ludvíka Ferdinanda Pruského (1804 – 06) – po jeho smrti složil sonátu fis moll op. 61 „Elégie harmonique sur la
mort du Prince Louis Ferdinand de Prusse“

6
poté se začal opět věnovat koncertování a pedagogice, dostal se do vysokých kruhů
poslední roky působil ve službách Talleyranda (velmi vlivný, patron Dusíka), v jeho službách 1812 zemřel
dobové svědectví od Josepha Haydna – popsal Dusíka jako vynikající hudební osobnost
s výjimkou jedné mše a několika skladeb pro divadlo je jeho kompozice věnovaná klavíru a komorní hudbě
přes 30 klavírních sonát, zhruba 15 koncertů pro klavír, koncerty pro dva klavíry, klavírní tria, flétnové a houslové sonáty
pozdní klasicismu, předjímá romantismus, zejména v užívání chromatiky, pozoruhodných harmonických postupů
napsal učebnici hry na klavír (1796 Londýn) – Instrukce o umění hry na klavír nebo cembalo (v angličtině, přeložena do francouzštiny a němčiny)
František Xaver Dušek (1731 – 1799 Praha)
nejen skladatel, ale také pianista
bohatý patron – hrabě Špork
studoval v Hradci Králové, Praze, ve Vídni u Wagenseila
později se usadil v Praze
jeho žákem byl např. Leopold Koželuh, Jan Vitásek, Vincent Mašek
v kontaktu s českou šlechtou, hrabětem Pachtou
v kontaktu i s cizinci – např. s W. A. Mozartem
manželům Duškovým patřila vila Bertramka (tam Mozart dokončil Tita a Giovanniho)
Bella mia fiama – koncertní árie pro sopranistku Josefínu Duškovou
nejvýznamnější skladatel světské hudby, většina skladeb 60. – 90. léta
prvky klasicismu, pozdního baroka
na 40 symfonií (třívěté i čtyřvěté), smyčcové kvartety (vždy čtyřvěté)
koncerty pro klávesové nástroje, sonáty, concertina – přechod od cembala ke klávesovému stylu – vliv Wagenseila
spousta skladeb pro pedagogické účely
existuje katalog jeho děl
Franz Anton Rössler-Rosetti (1750 Litoměřice – 1792 Ludwiglust)
studia teologie, ale pak členem kapely knížete z Oettingenu jako kontrabasista
1789 v Ludwigslustu, italianizoval si své jméno
opery, chrámové skladby
vliv Haydna – symfonie – přes 40, koncerty, smyčcové kvartety, komorní hudba, 1 komorní opera – Zimní svátek pastýřů, 2 oratoria
Václav Jan Hugo Voříšek (1791 Vamberk – 1825 Vídeň)
pozoruhodný talent, jako zázračné dítě koncertoval po Čechách, jeho otec sbormistr, varhaník – od něj první lekce
studoval v Praze práva, ale zároveň byl žákem Tomáška (významný pedagog)
1813 se odstěhoval do Vídně a zajímal se hlavně o hudbu Beethovenovu (předtím se zajímal především o Mozarta)
později i jako dirigent společnosti přátel hudby
1823 se stal ve Vídni dvorním varhaníkem (ale nikdy nenapsal nic pro varhany, protože se v té době na varhany převážně improvizovalo)
Beethoven se vyjádřil o Rapsodiích op. 1. Schubert se o něm dobře vyjadřoval a jeho skladby byly pravděpodobně ovlivněny Voříškovým stylem
jeho hudba má blízko k Beethovenovi, anticipoval Schumanna
jediná symfonie D dur (1823) – ještě klasicistní, ale s pozoruhodnou 2. větou, která je téměř romantická
koncerty pro klavír a orchestr
Antonín Rejcha (1770 Praha – 1836 Paříž)
skladatel, pedagog, teoretik, stal se roku 1818 profesor Pařížské konzervatoře pro obor fugy kontrapunktu
první vzdělání od svého strýce
Rejcha byl přísný pedagog a vyžadoval přesnost, ale byl otevřený novým možnostem
krátce byli jeho žáky např. Franz Liszt, Hector Berlioz, Charles Gounod, César Franck
seznámil se s Beethovenem a Haydnem
krátce navštívil Paříž, ale vrátil se do Vídně
až 1808 se usadil v Paříži, občanství získal 1829
1831 získal řád
z jeho tvorby vyniká 36 fug pro klavír z roku 1803, jsou věnovány Haydnovi, ve své době hodně hrány, experimenty s tonalitou, nepravidelností
jeho symfonie výborné, ale zatíženy polyfonií – chybí tam lehkost
často se hrají jeho dechové kvintety
dvě učebnice kompozice (psané ve francouzštině), obě velmi významné, v 19. stol. hojně přepisovány
Šimon Brixi ()1693 – 1735)
otec F. X. Brixiho
varhaník u Týna, skladatel – chrámová hudba
Dorota Brixi – maminka Bendů
František Xaver Brixi (1732 – 1771)
syn Šimona Brixiho
studoval v Kosmonosích, pak se vrátil do Prahy – varhaník v několika kostelech
1759 – kapelník u sv. Víta (nejvýznamnější hudební pozice v Čechách)
jeho skladby hrány na vodních svatojánských slavnostech na Vltavě (Musica Navalis)
od předklasicismu přechod ke klasicismu, na 500 skladeb
vycházel z neapolského stylu, ovlivněn stylem vídeňským
melodická invence, rytmická přitažlivost
chrámová hudba, skladby pro klávesové nástroje
ceněná osobnost své doby, jeho skladby hodně přepisovány
poslech – Missa Pastoralis in D (Gloria)
Václav Jan Kopřiva (1708 -1789)
Cítoliby – malé městečko na Lounsku – časté působení umělců – významné hudební centrum (za rodu Pachtů), působil tam rod muzikantů Kopřivů
mlynářský synek
studium v Praze, působení u hraběte Pachty v Praze, potom povolán jako ředitel kůru a kantor v Cítolibech
řada chrámové hudby, figurální mše – mše pro sóla, sbor a orchestr
poslech – česko-latinská pastorální mše – Kyrie
měl mnoho dětí
Karel Blažej Kopřiva (1756 - 1789)
v Cítolibech – učitel, varhaník v kostele sv. Jakuba
v Praze žákem Segera
skladatel varhanní a chrámové hudby
poslech: Fuga Patorella
Josef Ferdinand Norbert Seger (1716 - 1782)
uznáván pro kontrapunktické a skladebné schopnosti i jako pedagog, hrál na housle a zpíval
patrně žákem Bohuslava Matěje Černohorského a kontrapunkt studoval u Jana Zacha
působil u sv. Jakuba v Praze, v Týnském kostele, v kostele sv. Františka Serafínského
žáci – Jan Antonín Koželuh, Jan Křtitel Kuchař, Josef Mysliveček

7
1781 – ucházel se o místo ve Vídni, ale než nastoupil, zemřel
uznávaný varhaník, ale za jeho života nebyla vydáno jediné dílo
poslech – Narodil se Kristus Pán – zpracování ve fuze
Jakub Jan Ryba (1765 – 1815 sebevražda)
skladatel, učitel, teoretik, sbormistr
vzdělání získal v rodině
hrál na varhany, housle, violoncello; zajímal se o filosofii, o operu
působil v Praze – pak otcem povolán do rodného kraje – pedagog
osvícenec, uměl mnoho jazyků
vytvořil první teoretickou práci o hudebním umění
vytvořil asi 1300 skladeb
sám sepsal svůj životopis; jeho skladeb se nedochovalo mnoho
hudba v češtině, latině
především chrámová hudba, pastorely přeneseny na české prostředí (Malá pastorela - poslech)
měl 13 dětí
Jiří Ignác Linek (1725 - 1791)
domácí kantorské tradice
studoval na Pianistickém gymnáziu v Kosmonosích (výborná škola)
žákem Segera
rodná obec – Bakov nad Jizerou – ředitel kůru v kostele sv. Bartoloměje a pedagog
asi 200 skladeb, v jeho době hrány po střední Evropě
dominuje chrámová hudba, vánoční tématika, Sepolcra, Pastorální symfonie (C dur – poslech)
měl těžký život, málo peněz
Jan Křtitel Kuchař (1751 - 1829)
varhaníc, cembalista, skladatel, učitel
studium na jezuitských gymnáziích v Hradci Králové a v Jičíně, poté studium u J. F. N. Segera
byl jedním z prvních, kteří u nás začali propagovat Mozartovu hudbu (při Mozartově návštěvě Prahy se seznámili, dokonce hrál spolu s Mozartem na cembalo při
premiéře Dona Giovanniho, pravděpodobně hrál i u premiéry Figarovy svatby – z obou těchto děl udělal klavírní výtah, stejně jako z opery Cosi fan Tutte)
Josef Zrunek / Edmund Pascha (1714 Kroměříž – 1772 Žilina)
slovenský kazatel, varhaník, skladatel českého původu
studoval teologii a filosofii
komponováním slovenských pašijí, pastorálních mší a koled se zasloužil o rozvoj barokní hudby na Slovensku
ve svých hudebních sbornících zachoval zejména vánoční folklór a osobitou slovenskou lidovou poezii s vánočními a velikonočními náměty
nejznámějším dílem skladatele je Vánoční mše F-dur ze sborníku Harmonia pastoralis, je to jedinečné dílo slovenského baroka