Marcela Slan

Kdo si hraje, ten je zdrav...

rozvrjenr hudebnosti, fantazie a tvoivosti ku v pedkolnm vku,

s dlenou ppravou ke klavrn he a he na jinm hudebnm nstroji
r 1

Marcela Slan

"'
KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAVY...

rozvjen hudebnosti, fantazie a tvoivosti k v pedkolnm vku, s clenou

ppravou ke klavrn he a he na jin hudebn nstroj

E
Nakladatelstv LYNX
Druh vydn 2010

~ ~
KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAV...

autorka Marcela Slan

vydn 2.
nakladatelstv LYNX 2010
ISBN- 978-80-86787-20-6
 Obsah
I. DL
vod ......................................................................................................................................... 5
1 Kdo si hraje, ten je zdrav ....................................................................................................... 7
1. 1 Pro? .......................................................................................................................... 7
1. 2 Pedkoln vk dtte (kapitola z psychologie) ............................................... 8
1. 3 Mme dvod zanat s vukou v pedkolnm vku? ........................................ 9
2 Rodina ...................................................................................................................................... 11
3 Pedagog .................................................................................................................................. 15
3. 1 Osobnost pedagoga ........................................................................................... 15
3. 2 Pprava pedagoga do vuky .............................................................................. 16
3. 3 Komunikace ........................................................................................................... 17
4 k v pedkolnm vku ......................................................................................................... 19
4. 1 Adaptace ................................................................................................................ 19
4. 2 Hudebn vvoj lovka- aneb nco nezbytn teorie ...................................... 19
4. 3 Obdob pedkolnho vku ................................................................................. 20
4. 4 Psychologie dtte pedkolnho vku ............................................................. 20
4. 5 Hry a hrav aspekty innost .............................................................................. 21
4. 6 Uebn innosti. Prce ....................................................................................... 22
5 Vuka v pedkolnm oddlen ............................................................................................. 23
5. 1 Pedkoln oddlen ppravn nstrojov vuky ............................................ 23
5. 2 Organizace vuky ................................................................................................. 25
6 Pijmn k do PPNV ........................................................................................................ 29
6. 1 Pijmac zkouka .................................................................................................. 29
6. 2 Co m znt a umt dt ve vku 3-4 let? ...................................................... 32
6. 2. 1 Pozornost ........................................................................................................... 32
6. 2. 2 Mylen ................................................................................................................ 33
6. 2. 3 Pam .................................................................................................................. 34
6. 2. 4 Drobn motorika ............................................................................................... 34
6. 2. 5 Matematika do pti prst na jedn ruce .................................................... 34
6. 2. 6 Rozvoj ei .......................................................................................................... 35
6. 2. 7 Okoln svt- komunikace ............................................................................... 35
7 Tvoivost ................................................................................................................................... 37
Zvr .............................................................................................................................................. 41
 ll. DL
RMCOV PLNY VUKY ...................................................................................................... 43
Prvn ronk PPNV ...................................................................................................................... 45
Z ................................................................................................................................................ 49
jen .............................................................................................................................................. 57
Listopad ........................................................................................................................................ 61
Prosinec ....................................................................................................................................... 67
Leden ............................................................................................................................................ 71
nor .............................................................................................................................................. 75
Bezen .......................................................................................................................................... 79
Duben ........................................................................................................................................... 81
Kvten ........................................................................................................................................... 83
erven .......................................................................................................................................... 85
Druh ronk PPNV .................................................................................................................... 87
Z ................................................................................................................................................ 89
jen ........................................................................................................................................... 93
Listopad ........................................................................................................................................ 97
Prosinec .................................................................................................................................... 101
Leden .......................................................................................................................................... 107
nor ............................................................................................................................................. 111
Bezen ........................................................................................................................................ 115
Duben ......................................................................................................................................... 119
Kvten ....................................................................................................................................... 121
erven ...................................................................................................................................... 123
Literatura a prameny ................................................................................................................ 124
Odborn literatura .................................................................................................................... 124
Literatura vukov a doplujc literatura pro dti ............................................................... 125
Dtsk literatura- doplujc ..................................................................................................126
Leporela .....................................................................................................................................127
Klavrn koly a doplujc materily ....................................................................................... 128
Zpvnky a psov materil ................................................................................................... 129
Metodiky, uebnice, odborn lnky ................................................................................... 129
Hry pro dti ................................................................................................................................ 130
Videonahrvky, CD- multimediln materil ...................................................................... 131
 .,
Uvod

Ven kolegyn, ven kolegov. Mnoz z vs se zabvaj vukou dt v pedkolnm vku.

Vuka probh pravdpodobn pevn v individulnch hodinch, i kdy na mnohch
zkladnch umleckch kolch pracuj tdy pedkoln PHV ji dlouh lta podle "moudrch" osnov
(rok 1978), kter v souasn dob, ke kod dt, nejsou platn.

V prci, kterou pedkldm, chci popsat vuku v pedkolnm oddlen Zkladn umleck koly
Vtzslavy Kaprlov v Brn, Palackho tda 70 a ZU Orchidea clasic v Brn, Jana Babka 1.
Oddlen vzniklo po zkuenostech z dlouhodob individuln prce s dtmi v pedkolnm vku.
Metoda prce, kter pouv prvky vech ty obor ZU, si klade za cl hravmi innostmi probudit
v dtech hudebn ctn, navodit sluchovou a rytmickou pedstavivost, rozvjet hudebn pam, pozn-
vat zklady hudebn teorie, spojovat a nechat vzjemn prolnat pohyb, vtvarn innosti i dramatick
projev pi probouzen tvoivosti. To vechno v jednot s praktickm pouitm v zkladech hry na
hudebn nstroje.

Projekt je pipraven pro vuku dt ve vku 3-5 let. Je mon jej realizovat nejen na zkladnch
umleckch kolch, pro kter je zpracovn, ale mon je i jeho vyuit v praxi pedkolnch zazen
pro dti.

Zdrazujekomplexnost rozvoje dtsk osobnosti v oblasti vnmn, tvoivosti, rozvj pohybov

schopnosti, pedstavivost a fantazii, u dti plnn kol, vystupovn a je celkov vhodnou ppravou
k nstupu do zkladn koly, zejmna svm obohacenm a prohloubenm pedkoln ppravy dt
v uvedenm vku.

Podstatou projektu je vzdlvn metodou .. kola hrou", pi vyuit esk, ji vydan notov
a vukov literatury, ale tak s vyuitm zahraninch materil, zejmna pomcek, nahrvek
a klavrnch kol pro pedkoln vk. Nov generace dt se setkvaj se stle vtm mnostvm
novch podnt. Stvaj se tak vnmavjmi a potebuj zamstnvat svoji mysl nronjmi innos
tmi pi dodrovn postup adekvtnch jejich vku.

Pojme si tedy hrt, protoe "Kdo si hraje, ten je zdrav, tomu hlava nezrezav... "

Marcela Slan
uitelka ZU V. Kaprlov v Brn
a ZU Orchidea c/asic v Brn

5
r Dkuji za cenn rady a pipomnky svm recenzentkm
1
Prof. Alen Vlaskov,
pedagoce JAMU v Brn a AMU v Praze

PaedDr. Karle Havelkov,

kolegyni a v souasn dob editelce Z v Brn
a
Han Steskalov,
kolegyni

Dkuji
Marcela Slan
20.4.2010
 1 Kdo si hraje, ten je zdrav...
1.1 Pro?
Zkladem prosperity lidskho spoleenstv je vysok rove znalost, vzdln a kvali-
fikace. Zmny kladou na kadho jednotlivce stle vt nroky na schopnost jejich vnmn,
pijmn a aktivn reakce na n. Proto stle roste i vznam samostatnosti, iniciativy
a tvoivosti.

Je teba hledat nov cesty a zpsoby, jak vzdlvn prbn obnovovat a roziovat.
Musme si odpovdat na otzky napklad:
JAK pipravit ky a studenty, aby se orientovali v zplav informac, zaazovali je do sys-
tmu poznn a ubrnili se povrchnosti?
JAK spojovat rozvjen dovednost se zskvnm zkladnho mnostv vdomost?
JAK dokzat, aby kola vyla vstc odlinostem v talentu jednotlivch k?
JAK podporovat rozvoj schopnost kadho dtte - ka koly, aby mohl bt spn?
JAK uinit kolu pitalivou, pi vysok nronosti, pi tom vytvoit msto pro kovo
hledn a seberealizaci?
JAK dokzat, aby pi tom vem ci neztrceli osobn svobodu, sebedvru a schopnost
spoluprce s jinmi?
JAK zajistit, aby se kad po cel ivot uit uml a chtl?

Cl vzdlvn a ppravy pro budouc spoleensk uplatnn se mn v prbhu historie

podle poadavk spolenosti a zzen. ALE Komenskho "kola hrou" spojen s nronos
t plat jako stolet a osvden moudrost tak dnes.

To, co je psno v vodu tto kapitoly, zdnliv nesouvis s prac uitele na zkladn
umleck kole. Opravdu jenom zdnliv. Kter oblast lidskch innost, stejn jako
umleck, vyaduje vce tvoivosti, samostatnosti, vkusu, sebedvry, sbrn modernch
poznatk, hledn novch metod a postup, kulturn jednn, vystupovn, schopnosti komu-
nikace, kze a sebekze, vli, pracovitost, vyuv a spojuje pedpoklady pohybov,
inteligenn, tvoiv atd.? V neposledn ad vyaduje srdce, cit a pravdivost v realizaci
vsledku umleck prce.

Co doke dobr pedagog vloit do nejzkladnjch poznatk a zkuenost dtte,

je momentem, kter spoluvytv vztah k vlastnmu uplatnn a zodpovdnosti. Dti jsou
pizpsobiv a zvdav, dovedou si vtpovat vechno, co je jim pedvno, - dvuj
uiteli. Vkldejme do dtsk due co nejdve krsu, cit a radost z vlastnho objevovn
a tvoen. K tomu nech nm pomhaj moudr zkony, kter uplatuj skuten prva dt,
na budouc vzdlan, kultivovan a kulturn generace.

7
 1.2 Pedkoln vk dtte (kapitola z psychologie)
Psychologov, pedagogov i lid z jinch obor povauj vk dtte do esti let za velmi
dleit jak pro formovn charakteru, tak i intelektovch schopnost. Je-li pitom kladen
draz na kvalitn rodinn zzem, kad pedagog v, e on je ten, kdo m povinnost co
nejvce ovlivnit prvn krky malho lovka pi setkn se systmem vzdlvn.

Schopnosti, rysy, hudebn vlohov struktura

Osobnost tvo schopnosti a rysy osobnosti. Obecn meme vymezit schopnost jako
psychickou vlastnost, kter se projevuje tm, e se lovk doke nauit uritm innostem
a vykonvat je schopnostmi - rozumme tm nap. schopnost rozliovat tvary, hudebn sluch,
prostorovou pedstavivost, schopnost verbln atp.
Schopnost je povaovna za stupe obratnosti k rychlmu zvldnut njakho konu.
Schopnost je spojovna dle s nadnm, talentem a inteligenc, nkdy s temperamentem,
volnmi vlastnostmi apod. Problm hudebnch schopnost vyvstane tehdy, zaneme-li
zkoumat vztah jedince k hudb, jeho hudebn aktivitu (tj. kontinuum hudebnch projev od
nejjednoduch a k umleck tvr innosti), hudebn vvoj a postoje.

Hudebn schopnosti nejsou ve svm vvoji nemnnou strukturou. Jejich kvalita i kvanti-
ta se mn v zvislosti na vlohovm zkladu, na procesu zrn, vku jedince, hlavn vak na
socilnch vlivech (prosted a vchov).
Sla sklon je zase znan ovlivovna vlohovou skladbou a projevuje se jako nklon-
nost k hudb a poteba ji realizovat. V psychologii hudebnch schopnost je jet diskutovn
podl faktor ddinch a vloench, tj. zskanch v individulnm vvoji, prostedm
a vchovou.
Neprojev-li dt samo spontnn hudebn sklony, ne n jet jejich hudebn vvoj ohroen.
Je jen teba zvit innost hudebn vchovy, pipravit pro n lkav hudebn innosti, poz-
nat jejich hudebn zjmy, kter by se orientovaly asto na hudbu i mimo kolu. U mnohch
pak podpoit i voln sil k pekonn pekek a narstajcch technickch problm.

Hudebn-vlohov struktura je zakotvena ve stavb a funkc hlasovho orgnu. Vlohov

je podmnna i rove kinetick (pohybov) citlivosti. Souvis se zvltnostmi pohybovho
analyztoru, kter zsobuje nervovmi impulsy hlasov stroj a zajiuje nervov svalovou
koordinaci jemnch pohyb pi zpvu, he na hudebn nstroj a tlesnch hudebn-pohy
bovch reakc na hudbu. Vzkumy i uitelsk praxe pak potvrzuj, e meme pedpokldat
i kvalitativn rzn dispozice pro hudebn pam, pedstavivost a fantazii.

Vrazn hudebn vlohy se projevuj v rozvoji hudebnch schopnost jedince asto npad-
n ji v ranm dtstv a oznauj se bn jako hudebn nadn (poznmka: radji pou-
vejme pojem hudebn pedpoklady, dispozice, vlohy, schopnosti). Siln vlohy se projevuj
i zvenou motivac, silm pekonat pekky a prosadit se i proti nepochopen a nep
jemnm vlivm prosted, rodi apod.

8
 Kad tlesn i duevn zdrav dt m hudebn vlohy v takov me, aby mohlo splnit
poadavky veobecn hudebn vchovy. Jen v rmci tohoto obecn pedpokldanho
a vyskytujcho se faktoru je mon tak hovoit o prvu kadho dtte na hudebn vchovu.

1.3 Mme dvod zanat s vukou v pedkolnm vku?

V prbhu ivota se kad lovk mn podle toho, jak prochz vvojovmi obdobmi.
V tto souvislosti uveme pojem "vedouc druh innosti"; za takovou innost se pokld
v ranm dtstv manipulace s pedmty, v pedkolnm vku hra, ve kolnm vku uebn in
nosti a v dosplosti prce.

Po narozen je dt vybaveno nktermi vrozenmi reakcemi (nepodmnnmi reflexy)

nap. reflexem sacm nebo obrannm. Ale brzy se objevuj orientan reakce. Dt naslouch
zvukm, sleduje oima a hlavou pohybujc se pedmty, vnm pedmty vrazn barvou,
pohybem, a to ve vyvolv celkov oiven dtte, projevujc se pohyby rukou a nohou nebo
hlasovmi projevy.

Pozdji bere do rukou pedmty, obrac je a manipuluje s nimi, co je potek sen-

zomotorickch dovednost.

Ji v prvnm roce ivota reaguje dt hlasovmi projevy na kontakt s dosplmi

- "povd si". Dospl podporuj projev opakovnm dtskho broukn, pojmenovvaj
pedmty, se ktermi si dt hraje, mluv na dt a tak podncuj rozvoj jeho ei. Jestlie
matka ji v dob thotenstv nepodporovala "slyen" poslechem klidn hudby s malm
vkovm rozdlem a pjemnm zvukem, je nejvy as zat dtti zpvat jednoduch psn
s houpavm rytmem (ukolbavky, kadla na dvou tnech) nebo v rytmu kanky pohupovat
hrakou, vyuvat hraek s jemnmi hudebnmi melodiemi.

Vytvme dostaten mnostv podnt a innost, kter ovlivuj nejen vvoj ei, ale
dvaj zklad vnmn pjemnch a nepjemnch zvuk, pstuj citlivost sluchu, rozvjej sen-
zomotorickou schopnost a celkovou emon bohatost.

Od potku tedy mnoho zle na podmnkch, od kterch se odvj psychick vvoj

dtte, vvoj jeho intelektu a rys osobnosti, a tak jeho fyzick i psychick zdrav.

innosti dtte do esti let maj pevn podobu hry. Pi nich se vraznm zpsobem
vyvj e a s n by mla bt spojovna monost prvnho setkn s hudbou. Stle vce peda-
gog uznv nzor, e vhodnm vkem pro potek vuky je mezi tetm a (nejpozdji)
estm rokem dtte, kdy u dtte dominuje v citovm vvoji bohatost emocionlnho
provn. Do jeho chovn pronik touha po aktivit a samostatnosti. Dti mohou mt
u dost rozvinut poitky a vjemy (rozliuj nap. barvu, tvar, velikost, zvuky apod.), na jejich
zklad si tvo tak okruh konkrtnch pedstav. Nemysl jet v pojmech vytvench
vdom, jsou vak schopny zachycovat souvislosti, nalzat podobnost, rozdl atd.

9
 Jejich vn otzka PRO? je pro ns dleit, protoe probouz u dtte potebu
MYSLET, tvoit uvdomle souvislosti a vyuvat znmho k pochopen novho -
neznmho. Probouz schopnost dedukce. Zn nap. noty g, e, vydedukuje sluchem novou
notu f. Srovnv - f je v ne e, f je n ne g, f je uprosted mezi g a e. Chpe postupy
- melodie postupuje od e ke g nahoru, od g k e dol, stdnm postup tvome melodii.
Postupn se toto zane dt i vdom.

Vidme, e duevno ji tak malho dtte je bohat a pedagog m mnoho pleitost je

dle rozvinout a pipravit si ka na sv budouc poadavky. V tomto vku se nevyplc
spchat, ale spe zklady zafixovat a nkter dovednosti zautomatizovat.

Nezapomnejme, e s pibvajcmi roky se sice prohlubuj logick a rozumov

schopnosti, ALE tvr, rytmick, instinktivn a umleck schopnosti slbnou,
nejsou-li vas podchyceny a rozvjeny, nejlpe odbornou cestou.

"U dt, kter he prospvaj ve kole, bylo v mnoha vzkumech zjitno, e mly hor
podmnky prv v pedkolnm vku: v rodin se mlo rozvjela e (vzla komunikace
s dttem), byla ni rove vzdln a kultury rodi, dt mlo mlo podnt
k rozvjen poznvacch zjm, vdomost a mylen." (p, J.: Psychologie pro uitele)

Tyto nedostatky lze vyrovnat jenom zvenou p v pedkolnm vku.

Jednm z monch zpsob je tak pleitost k hudebnmu vzdlvn a ke he
na hudebn nstroj.

Je tedy vce dvod, pro vybrat tak mal dti (3-5 let) do vuky ZU. Napklad tak
proto, abychom je co nejlpe pipravili sami sob - rozvjeli jejich fantazii, cit, koordinaci
pohyb, barevnou pedstavivost, tvoivost, uili je nensilnou formou splnit kol, uili je
komunikaci, pozornosti, soustedn, pirozenou cestou je zbavovali trmy. Abychom
pipravili drobnou motoriku a abychom vechno, co se dti nau, hned podporovali prak-
tickou zkuenost. Pak budeme moci i poznat a vas rozvjet vrazn talent.

Vdeck informace o vvoji lidsk psychiky ve spojen s hrou na hudebn nstroj -

zejmna v poslednch letech - rozmnouj argumenty, kter potvrzuj, e hudba a hra
na hudebn nstroj "...je innost, kter m celoivotn pozitivn dosah a pzniv ovlivuje
uen, pam, logiku i emocionln sloky osobnosti tak vraznm zpsobem, e mnoz
rodie vyjaduj prvem politovn nad velmi mlo pipravenmi pedagogy i kolami pro tuto
nezbytnou a nronou prci s dtmi alespo od jejich vku t let..." (Vlaskov, A.:
Pedagogika u klavru).

10
 2 Rodina
Prvnm a velmi silnm initelem pi vchov dtte je rodina. Pedpokld se, e dt
vyrst po adu let jenom v rodin. Postupn se seznamuje s lidmi blzkho okol a teprve
pozdji vstupuje do vliv spoleenskch a je ovlivovno prostedm.

Dnen doba vak dky technickmu rozvoji pin dtem nejrozmanitjmi zpsoby
podnty, kter ovlivuj pijmn hodnot, postoj, motivac a maj vliv na podmnky
pro vzdln, rozvoj ei a schopnost, na vtpovn kulturnch nvyk atp. Vzdlvac
psoben uitele je jednm z mnoha vliv na kovu osobnost.

Pesto zle na tom, jak je dt pipraven z rodiny a jakou prvn zkuenost

v rodin zsk.

Je pro ns cenn poznat kulturn rove rodiny - zjmy, zliby, oblast hudby, kter se
v rodin poslouch nebo dokonce hraje. V hudebn pipravenosti dt jsou rozdly, kter ns
asto nepot. Vztah k lidov psni je pstovn spe ve folklornch souborech podle
oblasti. Vimnme si, co dti zpvaj, zpvaj-li vbec? Uspchan doba nevede rodinu
k tomu, aby si zpvala jen tak pro radost... A vztah k vn hudb? Poslech hudby nebo
nvtva koncertu je v rodinch spe vjimkou. Jakou rove m hudebn vchova
v pedkolnch zazench, poznme u pijmac zkouky, kdy v mnoha ppadech msto
intonace slyme recitaci.

Je proto pro dt prospn, zapone-li hudebn vzdln pod odbornm vedenm co

nejdve. Existuje-li kvalitn rodinn zzem, pak pedagog je ten, kter m povinnost kladn
ovlivovat prvn krky malho lovka v potcch jeho vzdlvn.

Ve sv prci se zpotku neobejdeme bez zjmu a asti rodi. asto je zjem

rodi prvn motivac malho hudebnka a v tto fzi mme monost zskat rodie
ke stl asti na kov snaen. Podpora rodiny je vdy dleitm prvkem spchu
ka a usnaduje prci pedagoga. Typy rodi a jejich vztah k dtti jsou zrove npov
dou k volb pstupu pedagoga k kovi.

Vmat si rodi ji pi pijmac zkouce a poznvat je pi vuce v pedkolnm oddlen

je velmi potebnou soust pedagogovy innosti.

Zdrav dt je aktivn a nevydr dlouho v neinnosti. Nelib nese omezovn sv aktivi-

ty. Zle na tom, zda rodie a ostatn lenov rodiny aktivnmu dtti nebrn v jeho "prci"
- aby se neumazalo, neporanilo, aby zvldlo vechno bezchybn, rychle a vas, aby si radji
uilo bezstarostnho dtstv... Zejmna posledn argument odsuzuje aktivitu dtte k uml

11
neinnosti a rodie se pozdji div, e se dt tce a s nechut zapojuje do pracovnch in
nost (ve kole je to uen), cvien (pprava do hodin). Takov dt nebav to, co nejde bez
problm, co mu nejde "samo" (bez prce). Zmrn si vybr jednoduch koly ("vyberte
mi nco lehkho... "), ve kterch usplo u pedem, zejmna maj-li rodie vy poadavky,
ne je dt schopno plnit.

Jinm hraninm vztahem k dtti je nadmrn ochrana matkou - rodiem. Ochraujc

rodi projevuje nepimenou pi, nepout dt do dtsk spolenosti nebo mus bt stle
nablzku, omezuje jeho samostatnost v drobnostech i dleitch situacch rozhodovn,
zachz s nm jako s mladm, ne ve skutenosti je. Udruje je v zvislosti na sob. Jindy
maminky dt stle chovaj, chvl je, i kdy dt nco neudl dobe. Dt se tak neu brt
spch i nezdar jako pirozenou soust svch aktivit. Nkdy to jde tak daleko, e za dt
i "mysl". Dt pak neodpovd, protoe v, e maminka to ekne za nho. Odnauuje
se samostatnmu mylen, zapamatovn si novch pojm a vsledn vyuvn nabytch
znalost. Dt m pote s domc ppravou, kterou nezvld bez pomoci, protoe bez n
(bez pamti matky) si nepamatuje, co se v hodin uilo. Pt hodinu proto mus pedagog
pracovat na kolu od zatku.

Zavrhujc postoj k dtti - rodi z obavy, aby dt nekonalo nebo neodpovdlo

chybn, reaguje negativn jet dve, ne dt nco udl. Kdy k pln kol, je rodiem
neustle opravovn, a tm je ruena soustednost, dt neme uplatnit vlastn nzor
a vlastn fantazii. Matka trv na splnn sv vlastn "sprvn" pedstavy (nap. ba mus bt
vdy zelen, a ne hnd). Nejen e takov pstup je ruiv ve vuce, kdy rodi stle slovn
zasahuje do procesu, ale pedevm se dt nem monost prosadit a sna se
na sebe upozornit, a tak se stv "zlobivm dttem". Ve skutenosti nezlob, ale tou
po uznn sebe, svch npad a svch dovednost. Je vhodn podat rodie, aby pokali
na dt ped tdou a teba za cenu pomalejho postupu nechat dt pracovat samostatn.

Dvoj vazba - vimnte si vztahu matky - rodie, ve kterm se projevuje zrove klad-
n i negativn vztah. To znamen, e slovn je projevovna laskavost a lska, ale v zabarven,
v mimice a v konn je patrn postoj opan. Takov vztah vytv pro dt hluboce konfliktn
situaci, kterou nedoke samo eit. Vyrst v atmosfe ustavinho nesouhlasu a kriti-
zovn toho, co dl. Pijm toto negativn hodnocen sv osoby a chyb mu kladn vztah
k sob sammu a pocit emon jistoty. k me v budoucnu trpt velkou trmou a me
odmtat veejn vystupovat. Na vystoupen me bt spn, ale pak vyaduje dlouho
opakovan kladn hodnocen svho vkonu, aby se ujistil o sv spnosti.

Stejn patnm pstupem je pehnan vysok mra poadavk, jejich pinou jsou
moralizujc rodie a rodiovsk ctidostivost vyadujc nejdokonalej vsledky. Ale pi
nou je spe obava rodi, e nespchem dtte bude snena jejich presti. Zasahuj

12
do vuky slovy nap. "... no zahrej to, vdy jsi to cviil..." nebo "...tak to ekni, vdy to um.
Uili jsme se to ... " atp. Dt je rueno v koncentraci a nen schopno pedvst sv znalosti
z pouh nervozity a nejistoty, zda nco neopomnlo a aby vsledek nebyl chybn. I tady je
vhodn uvst rodie do patinch mez, zejmna je-li potebn jejich ptomnost ve vuce
a pi domc pprav.

Ale tak naopak- plinzk mra poadavk, dt bez povinnost, kdy rodie od dtte
nic neekaj, pechz nedostatky, ponechaj je bez kontroly - nen stav, kter meme
uvtat. Dti ct nezjem rodi, kte na n po prci nemaj as, nemaj chu jet poslouchat
to "brnkn", "vrzn" apod. "Odlo" je do hudebn koly, aby dlalo nco uitenho ...
Dtem chyb motivace ze strany rodi.

Nkdy potkte tak uritou pohodlnost - rodie neradi e konflikty s tvrdohlavm

dttem, s hyperaktivnm dttem nebo neukznnm dttem. Nazvaj svoji vchovu
demokratickou a ekaj, e dt samo pozn dobr od patnho. Ale dtti chyb zkuenost.

Pedagog s mrnmi poadavky nemv problmy, je-li dsledn a trv na tom, aby dt
jednalo samo za sebe.

Ukzala jsem nkter krajn vlastnosti vztah rodi k dtem, kter jsem mohla ve sv
praxi vypozorovat. Bohuel stle rychlej ivotn tempo a mnc se nzory na funknost
rodinnch vztah ns k tmto krajnostem pozvolna pibliuj.

Znt rodie znamen pedpokldat povahu dtte.

Kladn postoj rodi umouje dtti vytvoit si kladn vztah nejen k nim a jejich
poadavkm, ale usnaduje mu, aby se sprvn orientovalo i ve vztazch k sob
a svmu okol.

Na vvoj dtte psob pzniv kladn citov postoj rodi i pimen mra poadavk
a kontroly. Pitom dostv dt prostor pro rozvinut samostatnosti, iniciativy a aktivity jako
dobr vklad do zkladu sv budouc osobnosti.

Dobrou spoluprac s rodii m pedagog pleitost tyto klady podporovat, rozvjet

a upevovat ve prospch sv prce se kem i ve prospch samotnho dtte.

13
 3 Pedagog
3.1 Osobnost pedagoga
spnost prbhu vuky zvis ve velk me na uitelov znalosti dtsk psychiky
(zejmna rozumov rovn a emocionln strnky), na schopnosti odhalit povahu dtte
a umonit tak vem dtem nalzt sv msto v jednotlivch innostech.

Pedagog mus umt dt vas povzbudit, pepojit jeho pozornost, pochvlit je, dt mu
pstupn kol a hlavn umt pedejt nedoucmu inu v jednn dtte. Praxe ji potvrdila,
e jsou prv prvn dojmy a proitky tmi nejdleitjmi stopami, kter budou zkladem
pro dal vuku.

Vliv pedagoga nenahrad uebnice ani pouovn, nebo soustava trest a povzbuzovn.
Osobn pklad uitele je nenahraditeln. Nelze pitom podceovat vznam slovnho
psoben, kter m asto sugestivn dosah.

Za jeden z nejvce stimulujcch prvk povauji vztah uitele k kovi a ka k uiteli (kdy
pro tuto chvli vynechm rodie jako tet dleit lnek). Kvalita tohoto vztahu hraje
dleitou lohu pi formovn postoje ka k uen. Zporn vztah k uiteli dovede ka
asto naladit negativn i vi jeho pedmtu; kladn vztah naopak pozitivn smuje kv
postoj k uen a nkdy k vol sv budouc povoln dky svmu pedagogickmu vzoru.

Vztah ka k uiteli je zpotku vtinou kladn (nezdvodnn autorita), podle toho,

zda rodina dtti kolou hroz nebo je pipravuje tak, aby se tilo. S postupujcm vkem
pibv kritickch vhrad, vztah se vce diferencuje, stv se racionlnjm. ci si vmaj
spe uitelovch pracovnch vlastnost, ivotnch zkuenost, jeho charakterovch vlastnos-
t (vznikaj pezdvky). V tomto obdob ci hodnot, zda se uitel chov podle svch slov, zda
m skuten rd svj obor a je naden oborem, kter vyuuje, anebo jestli se svou prac
pouze "neiv".

Jet star ci se "domhaj", aby uitel nejen uil, ale i vychovval (zdvodnn
autorita).

Zjednoduen eeno - pro mal dti je pedagog star rozumn a chpajc kamard,
od kterho se u. Star ci oekvaj partnertstv u stejnho zjmu, ale i zkuenjho
dosplho, kter ho poslouch a je ochoten zabvat se tak tm, co ka zajm, m se trp
nebo z eho se raduje mimo kolu.

Citt: Tam, kde vidte jen vn tve,

tam je nco v nepodku. (Hovorka)

15
 Je jedin skuten pepych,
a to jsou lidsk vztahy. (Saint-Exupry)

3.2 Pprava pedagoga do vuky

Bylo napsno i eeno hodn o tom, jak by se pedagog ml pipravovat do kad vyuo
vac hodiny. M pravideln cviit, studovat, navtvovat semine, vyhledvat vhodn vukov
a notov materil. M mt pipraven, stle obohacovan a nejlpe psemn podchycen
systm metodickch prvk. M mt as pemlet o dtech, analyzovat kadou vyuovac
hodinu a mt ppravu do t pt.

Jet nronj je pak samotn pprava do hodin s malmi muzikanty, kterm nelze
jenom zadat kol, kterm neme ci: "... peti si na stran ... " nebo " ... najdi si v uebnici ... "
atp. Jet vce je nutn dbt na to, aby byl kad kol zajmavou hdankou, bdnm, radost
z vlastn tvorby, ovenm si, co vechno u se k nauil.

Pro pedagoga je pak VDY vsledek radostnm pekvapenm hodnm obdivu

a pochvaly. Tento moment je vak teba pokad nenpadn spojit s novmi poadavky.
Pedagog mus uplatnit, krom odbornosti, tak slunou dvku hereckho talentu, fantazie
a improvizace, aby doshl cle.

Protoe se vyplc zkouet nov npady, novinky a poznatky ze semin rznch typ
dalho vzdlvn, i ty, kter najdeme v literatue, nebo ty, k nim ns dti samy inspiruj,
potebuje bt pedagog tak npaditm tvrcem potebnch pomcek.

Shrneme-li poadavky pedelch odstavc, je patrn, e jednou pipraven vyuovac

hodina nikdy nen pipraven navdy. Jej pt pokraovn ovlivuje individualita kadho
dtte a specifikum vzdlvanho kolektivu dt (skupinky).

A co z dalch dovednost by pedagog ml ovldat? Ml by umt plnovat, aby

pipravil kadou hodinu s vymezenm vukovm clem a zaznamenanmi vhodnmi prosted
ky ke splnn tchto cl. Ml by mt dovednosti realizan a dic, zatiujc innou peda-
gogickou komunikaci ve vyuovac hodin. Ml by mt schopnost pispvat
k vytven a rozvjen pznivho klimatu ve td. Ml by mt nezbytnou autoritu k udren
kzn ve td a k een vchovnch situac. Ml by ovldat diagnostick umn, kter mu
umon kontrolovat a hodnotit uebn innosti k. Ml by vyuvat svch schopnost auto-
diagnostickch a uplatovat je pi sebekritickm hodnocen rovn vlastnch vsledk. Ml
by mt dovednosti organizan a v souasn dob i manaersk, aby byl schopen vsledky
sv prce prezentovat.

To vechno obsahuje vta, kterou si dovolm citovat: Snahou uitele mus bt "aby
vyuovn bylo pro dt atraktivn, vyhbalo se suchoprnosti, aby v nm byla kad innost

16
efektivn a clevdom. Komenskho "kola hrou" nala zejmna v souasnosti sv msto."
(Vlaskov, A.: Klavrn pedagogika, I. elementrn stadium vuky)

3.3 Komunikace
Kolik faktor mus bt obsaeno v osobnosti pedagoga, aby mohl optimln plnit
poadovanou funkci pesvdivho vzoru a pkladu k napodobovn a identifikaci? Vnou
lohu zde hraj uitelovy charakterov, voln, citov, pracovn vlastnosti a vlastnosti
temperamentu.

Pedevm by vak ml bt schopen umn jednat se ky. K tomuto umn pat schop-
nost navzn kontaktu a nsledn komunikace. Kdo chce seznamovat s hudbou dt
ptilet a mlad, mus bt obeznmen s dtskou psychikou. Zvolen metody mus bt
pimen tomuto vku, i kdy cl bude nron.

"Hra m rozhodujc lohu zejmna u vkov mladch dt, kde tvo formu dtskch
innost. Hrou zcela nensiln poznvaj hudebn svt, utvej si mravn i estetick postoje,
rozvjej sv schopnosti a zjmy. Avak i v pozdjm vku se podl hra na dalm rozvoji
rznch strnek osobnosti (houevnatost, pevn vle, soustednost, kritika a sebekritika).
Vyuit her vn do prce pedagoga pestrost a zmnu." (Havelkov, K., Chldkov, 8.:
Didaktika hudebn vchovy 1.)

Pedkoln vk m specifick charakterov rysy, jako napklad neschopnost soustedit

se na del dobu, snadn pijmn novho, ale rychl zapomnn. Dt mysl pomaleji
a spch i nucen k rychlej reakci pin negativn vsledek. Nov poznatky pak vyaduj
as, aby se usadily v dtsk pamti a poslze mohly bt rozumem pouity.

Dtsk mylen probh v konkrtnch obrazech. Proto plat zsada poznat, pochopit
a teprve pojmenovat. Nejsrozumitelnj oporou bv text.

V pedkolnm vku nen rozumn pli pospchat dopedu. Sname se pi opakovn

pracovat pokad jinak. Pitom je teba pizpsobit svou terminologii rovni dtte. Proto
mus pedagog ovldat nkolik zkladnch dovednost, kter na zklad svch zkuenost
bude dle rozvjet. U veho, co v hodin dl, je dleit zpsob, jakm to provd.
Pi kladen otzek a mluven zle na zjmu v hlasu, na vrazu tve, na uvolnnm
a pirozenm jednn. Dky peliv pprav me uitel jednat jakoby improvizovan a klad-
n signly pedv vrazem a bohatou hlasovou intonac, stylem ei, gesty, postojem tla
a celm jednnm m vyjadovat vru, e dti budou v hodin dosahovat dobrch vsledk.

Je nron najt sprvnou mru dslednosti a zrove velho a srdenho postoje

k dtem, spojovat ve s trplivost, smyslem pro humor a volbou vstinch formulac
ve vkladu a nezapomnat zapojovat dti do celho dn v hodin.

17
 - v
4 Zk pedkolnm vku
4.1 Adaptace
V kapitole nazvan Rodina jsem psala, jak dleit je pro dt rodinn zzem, kter
uruje jeho budouc vztah ke vzdlvn, ke kole a k pedagogm. Vhodn pprava
v rodin tak uruje stupe schopnosti adaptace v novch podmnkch - adaptace
na kolu a jej poadavky.

Problmy adaptace dtte na kolu se tkaj vyrovnn se s poadavky kzn,

soustedn, pozornosti, plnn uebnch kol, vztah k uiteli, ke spolukm. Pote, jako
napklad nesmlost, bze, naopak npadn chovn atp., jsou patrn zejmna
u dt, kter jsou bez dostaten zkuenosti v socilnch interakcch (nemaj sourozence,
nenavtvovaly mateskou kolu, mlo si hrly s jinmi dtmi atd.).

Adaptan problmy zvis na mnoha okolnostech: na biologick a sociln zralosti,

na uiteli, spolucch, ale tak na rodich a osobch v nejblim okol dtte. Zle na
tom, jak se lid dtti nejble vyjadovali o kole. Zda ji oznaovali jako msto, kde je mon
dovdt se mnoho zajmavho o tom, co odpovd dtsk zvdavosti, ale tak mohou dt
odradit tvrzenm, e to znamen "konec bezstarostnho dtstv", mohou vyhroovat psn
mi tresty atd. V poslednm ppad ctme, e vchova v rodin zaznamenala absenci n
kterch svch aspekt a od koly oekv npravu.

4.2 Hudebn vvoj lovka - aneb nco nezbytn teorie

Frantiek Sedlk ve sv knize "Psychologie hudebnch schopnost a dovednost" uvd
tzv.- pedagogickou periodizaci.

Hudebn ontogenezi (vvoj) lovka lenme na etapy:

Obdob pedkolnho vku (od narozen do 6 let) je ukoneno vstupem dtte
do zkladn koly. Toto prvn estilet obdob jeho ivota dlme na:
-obdob nemluvnte a obdob batolete (od narozen do ukonen 3. roku);
- obdob nvtvy matesk koly (od 4 do 6 let);
-obdob mladho kolnho vku, prepubescence (od 6 do 11 let);
-obdob stednho kolnho vku, puberty (od 12 do 15 let);
-obdob starho kolnho vku, postpubescence, dosplosti (od 15 do 20-22 let).
Rozdlen je jen hrubou orientac, protoe individuln rozdly nap. ji v pedkolnm
vku jsou velik a je obtn zaadit je jednoznan do urit asov vymezen etapy.

19
 4.3 Obdob pedkolnho vku
Hudebn vvoj v tto ivotn fzi je ji spojen s ostatnmi funkcemi psychiky a tvo nedl-
nou soust obecnho psychickho vvoje dtte pedkolnho vku. Prvn hudebn projevy
jsou tak soust biologick adaptace organismu k vnjmu prosted a maj velk vznam
pro dal hudebn vvojov etapy.

Sluchov analyztor, kter tuto adaptaci umouje, je anatomicky vybaven tak, e zan
fungovat nkolik dn po narozen a me tak zpracovat i hudebn podnty.

Citlivost sluchu se dle zvyuje. Mezi druhm a ptm mscem reaguje kojenec
na mluvn hlas a zpv matky dve ne na zvonek nebo zvuky hudebnch nstroj. Proto
se matkm da zpvem uklidnit plac dt ji v prvnch mscch ivota.

V nejranjm obdob ivota dtte je vznamn tzv. kritick nebo senzitivn obdob, kdy
je jeho organismus mnohem citlivj na specifick vnj podnty. Zde tak vazbou
na jednu osobu je schopno vytvoit zklad socilnch vztah -sociln pipoutn. Tato inter-
akce je ve vvoji dtte nesmrn dleit a nelze ji beztrestn poruit. Dojde-li pece jen
k jejmu naruen napklad formou senzorick nebo sociln deprivace, tj. nedostatkem
smyslovch podnt nebo socilnch vazeb, odraz se to nepzniv v celm dalm vvoji
dtte.

Sociln vazbu s dttem je mon snadno uskutenit prv zpvem matky. Meme
proto vyslovit oprvnn zvr, e toto kritick senzitivn obdob se zpvem zesiluje a samo
me bt pozdji ivnou pdou a spoutc fz pveckho projevu.

Fze senzitivnho obdob je tedy pro duevn rozvoj dtte velmi dleit. Zpv matky
dtti v n sehrv velmi kladnou roli a pro zdrn vvoj dtte je pak jeho existence pmo
nepostradateln. Umouje i pirozenou prvotn diferenciaci zvukovch podnt.

Uvedu nyn nkolik citac, kter pomohou pipomenout nejdleitj postehy z oblasti
dtsk psychiky, jim mus pedagog vnovat neustlou pozornost.

4.4 Psychologie dtte pedkolnho vku

Dti pedkolnho vku
(3-6 let) provaj posledn obdob ranho dtstv.
V duevnm dn dominuje, jak ji bylo eeno, rozmach iv fantazie a jet nespoutan
poadavky racionality.

Dtsk pozornost je v tomto obdob velice peltav a pln tak dleitou funkci v oblasti
pjmu informac. Slab nervov buky jet nedovoluj dlouhodobj trvn pozornosti.
Do pamtnho vtpovn a vybavovn vstupuj i subjektivn proitky, a proto je pam dosud
nespolehliv. Mozek v tomto vku umouje dtem osvojen velkho mnostv materilu,

20
ze kterho si dti fixuj zejmna konkrtn a nzorov jevy. Uen probh bezdn
a mechanicky. Velmi snadno se nau rzn bsniky, v nich dominujc strnkou nebv
obsah, nbr rytmus a rm. Mechanickm uenm dti nepetujme, spe se sname
o rozvoj logick pamti.

"Bohat dtsk fantazie, vyznaujc se konkrtnost, citlivost a svrznost, nen dosud

zatena dnou korekc, kritickm mylenm. Uplatuje se zvlt ve svch imaginativn
emotivnch oblastech, tj. v oblasti proitkov orientace, katarze, tvrch npad aj. V tomto
vku jet zasahuje nadvlda fantazie i do mylen." (aka, 0.: Psychologie dtte)

4.5 Hry a hrav aspekty innost

Hry zabraj vt st dne pedkolnho dtte a tak v dalm vvoji jedince si uchov-
vaj vt nebo men msto. V naich souasnch podmnkch se ji jen vjimen setkme
s nzorem, podle kterho hra je "promarnnm asu", kter by dt mohlo vyut k uitenj
innosti, jako je prce a uen. Uznv se, e dt se prv hrou mnohmu nau...

Rzn druhy her kladou poadavky na rzn psychick procesy, stavy a vlastnosti, take
jejich vchovn inky jsou znan rozmanit a irok:
- vnmn a senzorick koordinace se vyaduje v pohybovch a konstruknch hrch;
- pam se cvi nap. pi souten dt, kdo si zapamatuje vce pedmt z tch, kter byly
ukzny na krtkou chvli, nebo z toho, co dti vidly na vychzce, a pro n cl teba kdo si
pamatuje krtk rytmick nebo melodick motiv;
- fantazie se rozvj v hrch nmtovch i tvrch (kdy si dti hraj "na nco" nebo
"na nkoho", napklad na letce, na obchod, napodobuj hre na hudebn nstroje,
dirigenta);
- mylen se rozvj nap. pi een hdanek, kvz, "he na detektiva", kdy se uplatuje
analza a syntza, srovnvn, pedvdn aj.;
- zrove si dt pi hrch osvojuje mnoho vdomost, poznatk o pedmtu zjmu.
Pi nmtovch hrch se asto vyptv: "co je ... ", "jak vypad ... ", "jak se dl ... ", aby si
mohlo hrt "lpe" a "opravdovji";
- soustedn pozornosti se zdokonaluje prv v poutavch, citov zabarvench, siln
motivovanch hrch. Dt pedkolnho vku se doke soustedit na takovou hru nkolikrt
del dobu ne na jinou innost;
- realizace hry vyaduje pekonvn pekek (drobnch nespch, nedostatku materilu,
ruivch zsah druhch dt, vlastn navy aj.), rozvj vytrvalost a sebeovldn;
ve spolench hrch se rozvj tak iniciativa, rozhodnost a dal voln vlastnosti;
- ve spolench hrch jsou etn rozmanit pleitosti k zskn zkuenost v rznch
socilnch rolch, k formovn vztah, spoluprce aj. (Makarenko, 1953; Menderick,
1950; Millarov, 1978; ukovskaja, 1963)

21
 Pro formovn charakteru jsou zvl dleit pravidla her. Hry s pravidly jsou dleitm
prostedkem v interioraci socilnch norem i v morln vchov (Piaget, 1932; Vygotskij,
1975; Boovi, 1968)- cituji: "Hry pivedou dt k dodrovn pravidel, k ovldnut afektu,
k pekonn navy a obt, k soustedn pozornosti, tedy maj znan formativn inky a to
prv proto, e jsou to innosti siln motivovan."

4.6 Uebn innosti. Prce

Rozmanit uebn innosti pi vyuovn a pi domc pprav vedou dti nejen k osvo-
jen vdomost a dovednost, ale tak ovlivuj motivaci k, jejich schopnosti a rysy
osobnosti. Mnoho vak zle na podmnkch, na metodch vyuovn, na zpsobu vchovy
a citov atmosfe ve td, na postojch uitele k km, na kolektivu tdy.

Uebn innosti se vyvjej v pedkolnm vku a mladm kolnm vku z her. Uen je
pro ka druhem prce. Me to bt prce pociovan jako povinnost nebo dokonce jako
innost z donucen, me to bt i prce-hra. Jsou tedy pechody mezi hrou, uebnmi
innostmi a prac.

Vztah dt k pracovnm innostem je, alespo zpotku, zpravidla kladn. Dti jsou
motivovny potebou innosti a funknho pocitu radosti, zvdavosti, silm o poslen jistoty
a sebevdom. Me spolupsobit tak identifikace se vzorem, s otcem, matkou nebo jinou
osobou, kter vykonv svoji prci se zaujetm.

22
 5 Vuka v pedkolnm oddlen

5.1 Pedkoln oddlen ppravn nstrojov vuky

Kad k zkladn umleck koly, a ji pedkolnho nebo ran kolnho vku, zan
sv vzdlvn v hudb vukou v oddlench ppravn hudebn vchovy. Ve druh polovin
kolnho roku je zaazen do "krouku PNV" (2-3 dti). Vjimen je dt zaazeno do indi-
viduln nstrojov vuky od zatku kolnho roku.

Prce klavrnho pedagoga - vtinou jinho, ne kterm byl k vyuovn v PHV -

navazuje na veobecn znalosti z hromadn ppravy a pokrauje v individulnch zatcch
u nstroje.

Zde meme potat s rznmi typy pedagog:

- s tmi, kte maj mlo zkuenost, nebo tmi, je uplatuj svoji zavedenou metodu
prce u klavru se vemi dtmi a poaduj pouze znalost kl, takt, pozornost prsto-
kladu, sprvn dren ruky atp. Nemus se jim podait dobe navzat na vuku
z ppravn hudebn vchovy a dt me ztratit chu do hry, nen-li dostaten
motivovno zjmem rodi.
- s tmi, kte se zajmaj o veobecn hudebn rozvoj zanajcho hudebnka a mohou
tak plynule navzat na znalosti ka z ppravnho oddlen.

Pro sklouben potku teorie s prax se proto nabz prce s dtmi ve vtch
skupinkch, kter by obsahovala celou hudebn-teoretickou ppravu spojenou s praktick-
ou hrou na nstroj. Vhodami takovho pedmtu je napklad vt snaha v kolektivu dt
se stejnm zjmem o vyniknut vlastn osobnosti, snaha o lep npady, vt chu k lepmu
splnn kolu, snaha po pedveden svch znalost, ale pedagog m tak monost vst dti
k uznn vkonu spoluka (kamarda), uit dti vzjemn si pomhat, star se,
aby vyuil pochvaly kadho jednotlivce, ale i vsledku kolektivn innosti jako motivanho
prvku atd.

Ve skupin men, ne je tda PHV, je lpe mon individuln pstup. Dti dostanou
komplexn veobecn zkladn vzdln s prvnmi praktickmi krky ve he na klavr.
Proke-li se, e kovy pedpoklady smuj spe k jinmu nstroji, me sv znalosti
z prvnho ronku Pedkoln ppravn nstrojov vuky bez problm vyut ve zvolenm
nstroji. Sv prvn zkuenosti vtvarn, pohybov i "hereck" maj ci pleitost uplatnit
ve vuce v ostatnch oborech ZU.

Soust vuky v pedkolnm oddlen jsou potky hry na klavr, a proto pejde k
vcelku plynule do vukov metody kterhokoliv pedagoga. Zkuenost ukzala, e prv

23
klavr je dobrm zkladem i pro hru na jin hudebn nstroje. Praxe pin monost vas
podchytit talentovanho ka a umonit mu dve individuln pi.

Metoda pin tak nkter realizan problmy. Vuku by ml vst klavrn pedagog,
a ten nen, vtinou, dost zkuen ve vuce hromadnho pedmtu (nevyuuje PHV
ani HN, skupinka m 5-10 k). Pravdpodobn nebude vyhovovat vybaven tdy pro
vuku takovho pedmtu. Je teba samostatn lavice pro ka, pehledn uloen
pomcek, vybaven rytmickmi a melodickmi nstroji (Orffv instrument, metalofony,
xylofony atp.). Ve td je teba mt dostatek prostoru pro pohybov hry, pohybovou vchovu,
dramatick projev. K vuce je teba i vybaven CD pehrvaem, odpovdajc diskotkou,
ppadn nahrvkami na audiokazetch ...

Clem metody komplexn ppravy ka je - vychzet z hudby a do hudby se vracet -

to znamen spojovat vnmn hudby, pohybu, slova, obrazu a petven hudbou v nladu,
pbh, barvu atp. Uit se poznvat, e vechny umleck obory spolu souvis a ovlivuj se.

Uvedu pklad:
- pse obrzek, pohyb, dramatick ztvrnn textu, vraz;
- bse, kadlo, obrzek, tvoen melodie, pohybov ztvrnn textu,
pohdka
intonace podle obsahu (vrazu textu), tvoen psn na text;
- hudba (jednoduch melodie) znzornn nlady, pohyb, eventuln tvorba textu;
- pohyb (s doprovodem hudby) znzornn hudby pohybem (zvtko, vtr, bouka,
obsah textu znm kanky, psniky, pohdky atd.).

Pprava do vuky klade na pedagoga vysok nroky a vlastn nikdy nen ukonena.
Znovu si pipomeme, e je teba uplatnit, krom odbornosti, tak pslunou dvku herec-
kho talentu, fantazie a improvizace. Vyuvme her, sout, test, een hdanek (i slu-
chovch), dti rdy objevuj "novinky". Zkladnm notovm materilem je "Klavrn kolika ... "
Zdeny Janurov a Milady Borov pro klavristy v pedkolnm vku a v roce 2004 vydan
"pedkolika" Milady Borov "Od peinky ke kolice a jet trochu dl ... ". Mnostv knek
vydvanch pro dti pouijeme jako vhodn materil pro vbr text, pohdek, kadel a text
k dramatickm pokusm, dal koly, noty a uebnice jsou uvedeny v seznamu literatury.

Dti trv ti hodiny tdn v tanenm sle nebo v sle literrn-dramatickho oboru,
kter je uebnou, tanenm i koncertnm slem, vtvarnou galeri nebo "prkny, co znamena-
j svt". Za ptomnosti a spoluprce rodi, ve skupinovm i individulnm vyuovn, se dti
bhem dvoulet ppravy nau (za pomoci pedagoga tanenho oboru, pedagoga hudeb-
n teorie a podle monost koly i pedagoga vtvarnho oboru) mnostv kadel (bsniek),
psniek, dti se pokou tvoit vlastn hudbu. Nau se napklad notov hodnoty od cel
noty po estnctinovou (vetn pomlk), takty 2, 3, 4dob, kle, posuvky, pouvat v praxi
Toniku, Dominantu, Subdominantu, transponovat psn i melodick modely. Poznaj

24
sluchem intervaly, kvindakord dur a moll, durovou a mollovou stupnici, ve vuce je zaazen
i vybran poslech hudby. Z pojm znaj dynamick znamnka, vznam slov jako je nap. lega-
to, staccato, portamento, repetice, fermata, seznm se s nejdve pouvanmi tempovmi
oznaenmi nap. Moderato, Allegro, Andante, atd.

To vechno nejprve poznaj sluchem, pojmenuj, nau se zapisovat, zahrt, ukazovat,

malovat. U se veejnmu vystupovn, hraj pamov i z not, u se hrt z listu. Sv znalosti
a dovednosti pedvedou kad rok na veejnm vystoupen.

Po vce ne desetiletm psoben oddlen Pedkoln ppravn nstrojov vuky, kter

vzniklo po zkuenostech z individuln prce s dtmi v pedkolnm vku, je jasn,
e tato metoda prce se ky ped kolou m velk perspektivy v cel pedkoln pprav
dt. Samotnmu pedagogovi otevr irok pole tvoiv psobnosti a npaditho ztvrnn
vuky.

V "pedkolku" plat: kdo si hraje, ten je zdrav, tomu hlava nezrezav. Vem si tuku
a bu rd, e si s nmi me hrt!"

5.2 Organizace vuky

"Dejme dtem vnmavm vi hudb do ruky onen mal kl, pomoc nho mohou
vstoupit do zzran zahrady hudby a tm zmnohonsobit smysl celho svho ivota."
Zoltn Kodly

Pedkoln ppravn nstrojov vuka s podtitulem "Kdo si hraje, ten je zdrav... rozv-
jen hudebnosti, fantazie a tvoivosti k v pedkolnm vku, s clenou ppravou ke klavrn
he a he na jin hudebn nstroj je rozloena do dvou let. Podle schopnost a dosaench
vdomost mohou dti pokraovat v hudebn teorii v Ppravn hudebn vchov (1. t. Z).
Vtinou jsou vak ci z oddlen zaazeni do 1. ronku HN, nebo zstanou jako tda,
kter je doplnna ky z PPHV, kte, podle vku, nepostupuj jet do prvnho ronku
nstrojov vuky.

V prvnm ronku PPNV navtvuj ci hromadnou vuku a od pololet se tato vuka

std s individulnmi hodinami u nstroje. Ve druhm ronku jsou zaazeni do studia
u pedagoga hlavnho oboru a pokrauj ve vuce hudebn teorie u pedagoga, kter vyuo
val ky v prvnm ronku.

Oddlen Pedkoln ppravn nstrojov vuky bylo oteveno na Zkladn umleck

kole Vtzslavy Kaprlov v Brn ve kolnm roce 1996/1997 nejprve jako experimentln
oddlen s netradin vukovou metodou pro dti mlad pti let. Postupn byl oven

25
projekt, kter obsahuje celou poten hudebn-teoretickou ppravu spojenou s potky
klavrn hry. Dti mohou, podle svho zjmu i pn rodi, hrt na vce hudebnch nstroj,
u kterch pevn zstvaj i ve vych roncch (zvis to na schopnostech a pli ka).
PPNV - s petrkou jednoho roku - nastupuje ve kolnm roce 2006/2007 ji do jedenc-
tho roku svho psoben. Stejn oddlen bylo oteveno v Brn tak na Zkladn umleck
kole Orchidea clasic, s. r. o., kde probh vuka druh rok.
Pedkoln ppravn nstrojov vuka je vuka, kterou zanaj dti dve ne
v pti letech.

Thodinov dotace obsahuje pedmty:

Veobecn hudebn vchova (zahrnuje i vtvarn a dramatick projev a nstrojovou
vuku, kterou vyuuje pedagog hlavnho oboru - klavrista, kter zrove zajiuje korepeti-
ci v pohybov vchov. V tto hodin jsou ptomni rodie.
Pohybovou vchovu vyuuje pedagog tanenho oboru a Hudebn-teoretickou
ppravu vyuuje pedagog Hudebn nauky nebo instrumentalista schopn vyuovat
hromadnou vuku. V hromadn vuce rodie ptomni nejsou. Na ZU Orchidea clasic se
podailo obohatit komplexn ppravu dt tak o hodinu vtvarn vchovy, kterou vyuuje
pedagog-vtvarnk.
Ve skupince men, ne je obvykl ve td PHV, dostanou dti zklady veobecnho
hudebnho vzdln, objevuj (asto poprv) sv vtvarn schopnosti, u se sloitjm
a rytmicky pesnm pohybm v souladu s hudbou a poprv se samy pokou o dramatick
ztvrnn textu pohdky, kanky nebo psniky. Zkou tak sv schopnosti tvoiv ve v-
tvarn pedstavivosti, hudebnm projevu a v pohybov improvizaci.

Skupinku tvo 10 dt (nejve vak 12 dt) 3-41etch nebo 4-51etch. Vy poet dt

nedovoluje uiteli potebnou individuln prci. A vt vkov rozpt? Je sice prospn
mladm dtem, kter maj snahu vyrovnat se svm starm spolukm, pro star ky vak
pomalej postup nen vhodn.

Vuka v 1. ronku (me bt oznaen 0/1.) probh v sle tanenho nebo literrn-dra
matickho oboru, bez lavic a na koberci, kter poskytuje dostatek prostoru
k pohybu, ke zmnm innost, dti mohou sedt, leet, bhat, mohou bt zapojeni
ptomn rodie.

Ve 2. ronku (0/2.) pokrauje vyuovn ve td Hudebn nauky. Jet asto tradin

postaven lavic je teba upravit tak, aby vznikl prostor k pohybovm hrm.

Ti vyuovac
hodiny jsou rozloeny do dvou dn v tdnu v dopolednch hodinch
(9.00-11.00 hod.). Dopoledn vuka zaruuje, e dti nejsou jet unaven.
Po obd, vzhledem ke svmu vku a reimu v mateskch kolch, jsou zvykl odpovat.

26
Veern hodiny vuce nevyhovuj vbec, protoe dti v tomto vku vydaj bhem dne mnoho
energie a schopnost soustedn po celm dni ochabuje.

Jak tedy rozdlit vuku? V prvn hodin (Veobecn hudebn vchova) je poet dt
rozdlen na polovinu. Prvn skupina dt (5-6 dt) zan v 9.00 hodin. Pestvka trv
15 minut a pak nsleduje hromadn hodina (cel ronk v 10.00 hodin) Pohybov vchovy.
Druh den v tdnu zane v 9.00 hodin druh skupina (zbytek ronku 5-6 dt) a opt po
pestvce nsleduje spolen hodina Hudebn-teoretick ppravy (pro vechny dti
v ronku). Pedmty se vzjemn prolnaj. V Pohybov vchov mohou bt vyuity nap.
pohybov hry ze Veobecn hudebn vchovy, u nstroje pak prvky z Pohybov vchovy.
Hudebn teorie rovn vyuv pohybu a pesahuje do Veobecn hudebn vchovy
a naopak.

0/1. ronk zan hromadnou vukou. V lednu nebo v noru zanaj dti hrt na klavr.
Do tto doby probh kontakt s nstrojem seznamovnm se s klvesami (na cel klaviatue),
hranm "z not" (podle "klubek"), hranm vlastnch zhudebnnch kadel atp. Hromadn
vuka je dlena tak, jak je uvedeno ve. Jakmile se dti zanou vnovat vlastn he na klavr,
je teba zajistit as k individuln prci. Ale je nutn potat s tm, e musme zamstnat
vechny ty dti, kter u odehrly, zbv jim as do pestvky a ne se sejdou
k dal hodin. Hra na nstroj a hromadn vuka se stdaj pravideln po tdnech.

Dti maj uren rozvrh po 15-20 minutch, podle kterho postupn pichzej
do vuky. k, kter ukon svoji individuln hodinu, dostane tzv. nhradn pracovn innost,
co je pracovn list s koly k opakovn nebo procviovn ltky z hromadn vuky,
a na koberci, pod dohledem rodie, vypracovv svj kol. Jindy obdr rodi dtskou knihu
se dost, aby dtti etl urenou pohdku, bsniku i jin text, a dt na vkres namaluje
obrzek. Vkres dostane od uitele a obrzek zstv ve kole. Je vyuit na vstavku pi vys-
toupen dt pro rodie.

V ronku meme tak uspodat sout, kterou hodnot dti i rodie (do oblek
u vkres dvaj nap. srdko, slunko, lsteek atp.). k me dostat pracovn list
s obrzkem (k ltce, kter bude probrna) a m kol obrzek vymalovat, vyeit, dokreslit
hdanku, uitel zad vybran kol z Klavihrtek atd. Vynalzavosti uitele se meze nekladou,
ale koly by mly vdy slouit k tomu, aby si dti mohly zopakovat znm i pipravit nov.

0/2. ronk- thodinov vuka je rozdlena ji jako v dalch roncch ZU. Hudebn
teoretick pprava (Veobecn hudebn vchova) veden pedagogem z 0/1. ronku
pokrauje jednou hodinou kad tden. V Pohybov vchov se dti stvaj ky
ppravnho oddlen tanenho oboru a v nstroji navtvuj vuku svho pedagoga
hlavnho oboru - klavru nebo jinho hudebnho nstroje. Vuka stle trv 20 minut. k,
kter na pn rodi nastoup vuku na celou hodinu v nkterm nstroji, plat koln toho-

27
to nstroje jako v individuln vuce. Ltka obou ronk je uvedena v ploze, kterou tvo
"Rmcov plny vuky" obou ronk a Metodika k msnm plnm.

Jak ji bylo eeno, na klavr zanaj hrt vechny dti. K vukovm pomckm pat
uveden "Klavrn kolika... ", kter je vyuvna jako notov materil a jejm prostednictvm
se dti seznamuj s pojmy, notami, vyuvny jsou rytmick hry, pohdky, kadla, atd. Zru
se problm pechodu od hry podle sluchu ke ten not, protoe se "kolikou" je praco-
vno prbn od prvnch poznanch "klubek" - not. Jsou-li ve kole uitel jinnch
nstroj, kte maj ji zkuenosti s vukou pedkolnch dt, mohou bt dti zaazeny i do
dalch nstroj, podle svho zjmu (doma nemaj vichni klavr).

K vuce dti potebuj velk nalinkovan seit (A4), pastelky (12 barev, 7 barev je pro
7 not), pravtko 30 cm a lepidlo k nalepovn obrzk a pracovnch list. Pedagog vyuv
alespo nejzkladnj pomcky, ktermi jsou pedevm klavr, magnetick tabule
na kolekch, aby j bylo mon otet podle poteby, na jedn stran nalinkovan. Dle
psluenstv- magnety k pipevovn pomcek a obrzk, tabulov fixy (dnes ji existuje
vce ne pt zkladnch barev), magnetick notiky, dlouh pravtko (na linkovn tabule bez
linek, zpotku sta dv linky). Nezbytn koberec dopluje zkladn vybaven tdy.
Dleitm vybavenm je (pohotov) CD pehrva nebo alespo pehrva audiokazet.
kola me postupn podit i dal pomcky ze Slueb kolm, z veletrh kolnch
pomcek nebo z tvorby pedagog. Mnoho zajmavch pomcek, inspirace i literatury
najdete tak pi studiu na Metodickm centru JAMU v Brn.

28
 6 Pijmn k do PPNV
6.1 Pijmac zkouka
"Vynikajc hudebn schopnosti samy o sob nesta, nejsou-li spojeny t s vysokou
obecnou inteligenc a s dalmi vlastnostmi osobnosti: silnou motivan zkladnou,
charakterovmi vlastnostmi, schopnost nejvy koncentrace a mobilizace vnitnch
psychickch sil. asto bv nutn jednota naruovna jak ve vchov, tak v bn ivotn
praxi, kdy se hudebn nadan jedinci zamuj jen na uritou vyhrannou innost, kterou
usilovn pstuj a zanedbvaj potebn ir vzdln. Faktor obecn inteligence bv
jet nkdy nedocenn." (Sedlk, F.: Psychologie hudebnch schopnost a dovednost)

Schopnost - pedpoklad, dispozice k uritmu vkonu - je povaovna za stupe

obratnosti k rychlmu zvldnut njakho konu. Je spojovna dle s nadnm, talentem
a inteligenc, nkdy s temperamentem, volnmi vlastnostmi apod.

Nejprve je tedy teba dti do pedkolnho oddlen vybrat. Nememe se tit,

e kad mal dt bude dost zral ke vzdlvn na ZU - slovo vzdlvn zdrazuji,
protoe se nejedn o nhradn (alternativn) innost matesk koly, jak je nkdy hodnoce-
na tato prce pedagoga, ale jde o skutenou vuku zpsobem adekvtnm vku ka, kter
zrove spluje nron a clen poadavky.

Nabzej se otzky: Co budeme chtt po budoucm malm kovi? Jak by ml mt ped

poklady? Co budeme zjiovat u pijmac zkouky?

Pijmac zkoukou chceme zjistit - zjednoduen eeno - potebn stupe

"zralosti" dtte. Nememe zaadit dt roztkan, neukznn, stle odbhajc od
tmatu innosti, nebo dt, kter zjevn nejev zjem a tzv. "prostvkuje" kad dotaz
nebo poadavek zkouejcho a s pedagogem bezprostedn nekomunikuje (nebudeme
mt as dt v hodin pemlouvat, aby nco dlalo nebo se neho astnilo).
Nememe tak pracovat s dttem, kter nereaguje pimenm zpsobem na zadan
kol (dl vechno, co nesouvis, odbh a nesousted se).

Intonace - hledme dti, kter krom toho, e ist zazpvaj jednoduchou p1sen
(mohou ji teba i zakukat, zazpvat na slabiku "Ia," ... ) tak od jinho tnu, maj schopnost
intonovat zhruba po e2 (mal h-g nen pro dti pirozen hlasov poloha,
i kdy musme dt pozor na dti, jejich hlas je poloen ne a v tto poloze intonuj ist).
Hledme dti, kter bez problmu zazpvaj jednoduch motivek, pedzpvan uitelem
nebo zahran na klavr. Vyuijeme ob monosti, protoe nkter dti neum zazpvat,
co sly z klavru, ale bez pot opakuj pedzpvanou melodii (ve kolce nebo doma nemaj

29
hudebn nstroj nebo na nj nikdo nehraje, ale zpvaj s rodii i s pan uitelkou). Chceme,
aby dti poznaly chybu v pedehran jednoduch krtk melodii.

Rytmus - hledme dti, kter dokou zatleskat (teba i s textem) pedveden rytmus,
eventuln vyukaj rytmus na jednom tnu klavru, na bubnku, za pouit tyinek (claves)
atp. Mohou vytleskat, co vid na obrzku. Dvme pozor, jestli si vimnou dlouhch slabik
(nap. bl snhulk, koika bh, opika ske atd). asto dt vytlesk "pouze" poet
slabik. V tom ppad je opravme a nechme ho dan rytmus zopakovat jet jednou. Tehdy
u by ml bt kol splnn sprvn. Dti nerady dodruj dlouh noty, "nedodchvaj" po-
mlky. Musme myslet na to, jak obtn pak pro n bude pracovat s rytmem nebo s dalmi
agogickmi znamnky.

Reagovn na hudbu a dynamiku - pi spojovn pohybu s hudbou vyjdeme z toho

nejjednoduho, na co jsou dti zvykl ze kolky. Pochodovn podle hudby.
Vyzkoume, sly-li zrychlovn pochodu a do bhu a um-li se vrtit zpt do pochodu.
Mohou tlesknm, rznm typem chze, cvienm apod. vyjdit dynamiku (p, f - ostat-
n dynamick oznaen jsou v tto fzi pli nron. Meme uvst napklad tato
pirovnn: p - zpv ptek, f - dupe obr, eventuln mf - maminka vyprv pohdku
(mf zkusme zaadit teprve tehdy, jestlie dt bez vhn rozliuje "p" a "f").

I dalmi zpsoby me bt dynamika vyjdena- teba: p - Schovej se!, f - Bhej!,

mf - Sedni si! Vyzkoume, zda dt pozn opan nlady v hudb, kterou hrajeme
na klavr nap. vesel - smutn, pomal - rychl, tce - lehce, vysoko - hluboko,
nahoe - dole. Posledn pojmy si nkdy dti nespojuj s tm, co sly a proto vyuijeme
pirovnn (teba na vtvi, ve studni}, aby dt kol chpalo.

Dynamika s vyuitm textu . Dynamiku meme vyzkouet tak na mluvench vtch,

kdy zrove poznme, zda dt rozum textu, kter k, a pokus se vyjdit jeho obsah.
Chceme slyet vty jako nap. "Bl se, bl bouka!" (crescendo a dva akcenty na slovo
"bouka"}, nebo "Tie, tie cupitme" (piano}, nebo (forte) "Zavolej!" a (ozvna piano)
"Zavolej!", nebo "U neslym." (forte a diminuendo). Vbr vt zle na uitelov fantazii.
Osvden vty si pozname.

Intonace textu - "Copak dl?", "Jakpak se m?", "J jsem smutn.", "J jsem zase
vesel!". Vyuijeme krtkou frzi z psn, vere z kadla, dtsk bsniky (intonujeme na g\
e 1 nebo si zpvme libovolnou melodii). Pro tuto pleitost si vybereme snadno zapamato-
vateln texty.

Dosud jsme zjiovali rove schopnost i pedpoklad sluchov citlivosti, rytmickho

vnmn, schopnosti rozliovat dynamiku a intonan schopnosti. ALE:

30
 Pi
zkouce zjistme tak mru soustedn (dobu, po kterou se dt doke
soustedn vnovat kolm), rychl a pomal mylen , ale i dravost a nesmlost,
stupe sebekzn. Zjistme schopnosti komunikativn, vztahov (uitel - k), stupe
samostatnosti (rodie se nkdy sna dtti napovdat).

Vechny tyto - jenom jakoby podrun - vlastnosti meme hloubji poznvat teba
pi rozhovoru na rzn tmata prostednictvm vyjadovacch schopnost. Dti s vadou ei
mohou mt i mn vyvinut slyen, pokud rodie sami nemaj eovou vadu a dt
ji "nekopruje". Zkoukou lze zjiovat dle kombinan schopnosti, ctidostivost a s n
spojenou mru soutivosti, ppadnou trmu, pohotovost, pozorovac schopnosti
(dti nkdy mus okoukat, napodobit pohyb, pocit atp).

K tomu nm mohou slouit jednoduch hry s obrzky.

Zahradnk: Kdo je to? Kde pracuje? Co dl? Co pstuje? Co roste na zahrad?

Dle teba co se dl s ovocem, na co se ovoce nebo zelenina pouv atp.
Les: Kdo ije v lese? Co roste v lese? Kdo ije v pohdkovm lese? (jeibaby, straidla,
Smolek, jelen, ... ).
Bludit: obrzky elva- salt, princ- princezna. Najdi cestu. Sledujeme, jak rychle dt
vyhled cestu elvy k saltu nebo prince k princezn.
Hledej dvojice: ruce - rukavice, pes - bouda, hrnek- talek, ryba- voda, smrk- hib,
kl- nota, kluk- m atd. Meme urit asov limit, nap. kdo najde za minutu vce dvo-
jic? Dti zrychl sv hledn, ale nkter znervzn, dlaj chyby nebo nesta zrych-
lenmu tempu, protoe vechny se sna vyhrt. Pi tto he si u meme vimnout
stupn nervozity jako pedzvsti mon budouc trmy pi vtm "stresovm" zaten.
Slovn zsoba: vyprvj, co vid na obrzku. Nkdo pouze vyjmenuje, co vid
na obrzku, jin si vimne teba barev, dje, velikosti nebo tvar.

Na motorickou zdatnost si pipravme soubor cvik, pohyb s hudbou (velk pohyby

i cviky pro drobnou motoriku). Vyzkoume i sv pohybov cvien, kter nm daj poznat
monosti a flexibilitu "hracho apartu" dtte.

Nikdy nezapomeneme rodim jejich dti pochvlit za snahu a ty dti, kter vybereme
do ppravnho oddlen, tak za dal pedveden kvality. Nesmme se bt hodnotit!!
spolen s rodii!! i ty dti, kter te pijmat nebudeme. ALE poradme rodim, co by dt
mlo dlat, aby bylo pt spn. NEZAPOMENEME je pozvat ke zkouce pt rok,
protoe vme, e nen nic ztraceno ani zanedbno. U tak malho dtte dojde k vraznmu
pokroku i bhem pouhho msce i pl roku a zaznamenme velikou zmnu. Konen
nevad, zane-li dt i pozdji. Osnovy to pece dovoluj.

Vysvtlme rodim pijatch dt,

e zejmna v nkolika prvnch letech se dt neobe-
jde bez jejich pomoci a pedagog potebuje jejich pomoc pi domcm opakovn

31
a procviovn. Zdraznme, e je to pomoc pedevm dtti a e jejich zjem bude motivac
pro dtsk snaen.

Budou-li se omlouvat zaneprzdnnm, jako dvod budou uvdt, e hudb nerozum

atp., nebojme se doporuit rodim, e bude tedy lep, kdy pokaj, i kdy dt se jev jako
schopn, a bude samostatnj a bude moci pracovat bez jejich pomoci. Pipomeneme
rodim, e dt zpotku chce dlat radost pedevm jim a ek jejich zjem. Tato chvle
pinese poznn, jakou mrou se bude rodina zajmat o prci a vsledky dtte na ZU
nebo bude-li dt pouze pihleno, aby tzv. "nebhalo po ulici, ale dlalo nco smyslu-
plnho". Budeme myslet i na to, e se nkdy i sourozenci velmi li, take vechny dti
v rodin nemus mt automaticky stejn pedpoklady.

Pracovat s dtmi ve vku 3-5 let je nron. Mme vak pleitost nespchat a zrove
rozpoznat jejich "talent" -zatm to nazvejme vt i men pedpoklady- pro vechny tyi
obory ZU. Ale v kadm ppad se talentovan dt pi komplexn pprav rychleji rozvj,
a protoe zatm nen vzno kolnmi povinnostmi, meme dt jeho talentu tolik, kolik pote
buje, a tak ho co nejdve vst ke he na nstroj.

Sname se podchytit tvoiv pedpoklady dt, promluvme s rodii o vzdlvn

i v dalch oborech ZU. Pedbn se domluvme s kolegy ostatnch obor, pozveme
je do vuky, vtvarnkm ukeme dtsk obrzky a vkresy. Dti vtinou i pozdji pojkrau
j ve studiu na tanenm oboru, nkter se zap do oboru vtvarnho. S literrn-drama
tickm oborem zatm rodie pli nepotaj, i kdy pro kovo vystupovn (nejen na ZU,
ale i do budoucna) je takov pprava velmi prospn

Plat zsada, e m lpe a vestrannji si dti pipravme, tm lep a zajmavj prci

pravdpodobn budeme mt v dalch roncch.

6.2 Co m znt a umt dt ve vku 3-4 let?

Podle knihy "Rozvoj dtte od 3-4 let. Hdanky pro pedkolky od 3-4 let., kterou
do etiny peloila Erika Staesk, si meme ovit vkovou zralost dtte.

Vedle nmt popsanch v kapitole "Pijmac zkouka" aplikujeme testy, kter nm

prozrad, co potebujeme znt o kovi, je se dostav k pijmac zkouce do pedkolnho
oddlen.

Zkouka nesm trvat dlouho a innosti je teba vas zamovat, aby dt neztratilo
zvdavost, pozornost a aktivitu.

6.2.1 Pozornost
Pklady test a aplikace (dti ve vku 3-4 let):

32
- opakovat po dosplm pohyby v urenm poad: zatleskat, vzpait, upait, svsit ruce.
11 Hra na tlo": obma rukama se dotkne hlavy, kolen, ramen, stehen atp.;

- dt
tleskne (cinkne na inelek, ukne tyinkami, ukne na bubnek atd.), kdy usly
uritslovo: snh -dm, bouka, snh, re, vloka, rampouch, lovk, snh, okno, vza,
kopretina, idle. Hovome tie, dt je otoeno zdy k nm. Jednotliv slova meme
vyslovovat rznou silou podle toho, co slovo zna, ale uren slovo ekneme vdy tie;

- slovo zamnme za urit tn, hrajeme ho v jin oktv kvli vraznmu rozlien
od tn jinch, kter hrajeme v prvn oktv;

-zvolme krtk motivek (4-5 tn) ze znm psn- nap. Hal bel (e, d, e, c), dt m
za kol oznait jej mezi rznmi jednotlivmi tny hranmi kdekoliv na klavru;

-zvolme krtk motivek z rznch tn (4-5 tn) a dt m za kol oznait jej mezi
rznmi motivky (da se jenom vjimen a u starch dt);

- bez ciz pomoci najde dt stejn pedmty na obrzcch - mohou bt i jinak barevn
(me, stromy, hrneky, noty, zvtka apod.);

- slo obrzek rozsthan na 2-4 dly, rznch nepravidelnch tvar (seikmen,

ale rovn hrany nebo jako puzzle, ne pohlednici krajiny nebo obrzky s hustou
a nevraznou kresbou);

- dt mus udret v zornm poli 4-5 pedmt a vyjmenovat je, ani pooto hlavou;

- je teba, aby koly dokzalo plnit soustedn po dobu 5-7 minut.

6.2.2 Mylen
- najt v rznch skupinch pedmt, kter k ostatnm nepat, a vysvtlit pro. Opt
pouijeme skupiny obrzk jako nap. zvtka + hrneek, zelenina + strom,
barvy+ dm, obrzky + auto atd.;

- dt najde ke kadmu pedmtu druh do pru: hrneek - talek, ruce - rukavice,

korek - panenka (holika) atd.;

- dt k slova opanho vznamu: svtlo - tma, teplo - zima, mkk- tvrd,

vysok- nzk, nahoe - dole, irok- zk, v - n atd.;

- dt najde na obrzku 3-4 chyby: Co spletl mal na druhm obrzku? nebo 11 ... ne-
smysly pana male".

33
 6.2.3 Pam
- podle poslechu zopakuje krtkou melodii (zakuk, zazpv na slabiku "Ia" nebo "t").
ryvek me bt i s textem nap. Kuku kuku kuk (dt zazpv}, v lese stoj buk (dt
zazpv);

- po poslechu poznvme, zda je melodie stejn i byla-li v melodii chyba;

- dt si m zapamatovat 5 rznch pedmt na stole (kle, tuku, pravtko, seit,

talek), oto se zdy, jeden pedmt odstranme a dt hd, kter chyb;

- podle poslechu si dt pamatuje 4-5 slov (vetn intonace hlasu). Zopakuje

vechna?

- tot dlme u zkouky s rytmickmi motivy {"zatleskej po mn");

- naume dt krtkou kanku (4 vere} a dt ji zopakuje. Kdy zn slova, zkus kanku

zazpvat (improvizace- "Zpvnkov pota").

6.2.4 Drobn motorika

- ukazujeme stdav jeden prst. Ukazujeme urit pedmt na obrzku rznmi prsty.
Vztyme dva prsty (2. a 3., 2. a 5., 3. a 5. atd). Dme ruce za zda a jednotliv prsty
ukazuje nejprve kad ruka zvl a pak ob ruce souasn.

- dt navlk velk knoflky, korle, pedmty na silnj nit nebo tenk provzek;

- z prst dl dt krouky - brle tak, e stdav spojuje palec s dalmi prsty kadou
rukou zvl a obma souasn.

6. 2. 5 "Matematika" do pti prst na jedn ruce

- ukzat pedmty na obrzku, kter jsou jedin, a ty, kterch je vce. Kolik pedmt je
na obrzku?;

- dt
ukazuje, co je od nj vpravo a co vlevo. Vci spot a ekne, kde je vce ped
mt. Nap. m dva obrzky s jahodami. Kolik jahod je na kartice v prav ruce a kolik
na kartice v lev ruce?;

- znt, kter ruka je prav a kter je lev. Rozliovat mezi pravou a levou rukou. Kolik
prst ukazuji na prav ruce a kolik na lev ruce? Kolik klves hraje prav ruka a kolik
klves hraje ruka lev? Vezmi pravou rukou obrzek, nap. pejska, a levou rukou
obrzek, nap. mrkviky;

34
- Dtm chpat vznam slov: horn, doln, vysoko, hluboko, v, n, uprosted.
Pirovnvme ke zvtkm (kde ije ptek - vysoko na strom atd.). Kolik sly tn
a kdo je zpv? Kter zvtko je zpv?

- M slyet, zda jde melodie nahoru nebo dol. Kolik tn psniky lo nahoru a kolik
tn belo dol? (pozn. rodie s dtmi asto mlo zpvaj, a proto tuto zkuenost
a znalost zsk dt mon a ve vuce na ZU).

- Dtm umt srovnat skupinky pedmt (na obrzcch) podle potu: vce, mn,
stejn. Srovnat 2-3 pedmty podle velikosti: dlky, ky, vky; vt - men, del-
- krat, ir- u, vy - ni apod.

6.2.6 Rozvoj ei
- Sprvn vyslovuje vechny samohlsky a souhlsky, krom sykavek a sonornch
hlsek (toto poznn slou pedagogovi jako doplujc poznatek, nedostatky je teba
eit za pomoci logopeda).

- Na jednoduch otzky odpovd celou vtou.

6. 2. 7 Okoln svt - komunikace

- bez pot zazpv psniku a zpv ist i pi pedagogov transpozici doprovodu
"chyt se" podle doprovodu ve sprvn tonin.

-Zn sv jmno a pjmen, jmno otce a matky, eventueln babiky a ddeka.

- M vdt, kolik je mu let.

- M znt adresu, na n bydl, a jmno msta, ve kterm bydl.

- M umt pojmenovat 2-3 stromy, 2-3 druhy ovoce a zeleniny, vdt,jak je jaro, lto,
podzim a zima, znt barvy atd., to znamen rozumt zkladnm pojmm, se ktermi se
dt setkv kolem sebe a pi kadodennch innostech.

- M umt pirozen a bez pot komunikovat.

35
 7 Tvoivost
"Hudebn pedstavivost bv v hudebn praxi asto oznaovna jako "vnitn sluch".
Obsahov se pak pojem "vnitnho sluchu" redukuje tm, e pedpokld jen sloky
sluchov, zatmco vlivem rznch hudebnch innost jsou v hudebnch pedstavch slity
komponenty sluchov, kineticko-motorick, zrakov, fantazijn a dokonce i emocio-
' nln. .. soustavn zanedbvn rozvoje hudebnch pedstav je hlavn pinou hudebnho
zaostvn u velikho potu "nezpvk" ve vech roncch zkladn koly." (Sedlk, F.:
Psychologie hudebnch schopnost a dovednost). Ze zkuenost a z pohovor se ky
vm, e jet dnes bv nkdy na zkladnch kolch pedmt hudebn vchova vyuvn
k vuce "dleitjch pedmt".

"Hlas je tajemstv." (Aifredo Kraus) Vznik hudebnch pedstav se utv pedevm

pi zpvu.
Hlasov stroj meme pirovnat k hudebnmu nstroji.
A ve zpvu se slovo poj s hudbou. Mli bychom vak respektovat obavy dtte, kter
je se svm hlasem "konfrontovno" poprv v ivot, a trpliv je zkusit pivst k odvaze
pouvat vlastn hlas (viz pijmac zkouka).

"Tvoivost v oblasti hudby je schopnost vnmat a aktivn pouvat hudbu, interpretovat ji,
ale pedevm objevovat a vytvet nov hudebn vrazov spojen ke ztvrnn citovch
a mylenkovch podnt a obsah subjektu. Zvlt hudba podncuje intuici a fantazii
a vyrovnv i racionln zamen psychiky. Prv fantazie zde m vznamnou lohu.
Je neodmyslitelnou slokou a hnac silou produktivnho mylen. V hudb me lovk
prot nejen reln, ale i fantazijn svt." (Sedlk, F.: Psychologie hudebnch schopnos-
t a dovednost.)

Tvoiv schopnosti nejsou vsadou jenom hudebnch skladatel, ale najdeme je v ele-
mentrn podob i u dt. S tvoivmi projevy dt se setkme v jednoduch improvizaci
a u pveck (kter je pro zatek nejvhodnj), instrumentln i hudebn-pohybov.
V nkterch pojednnch najdeme nzor, e teprve hudebn vysplej dti se pokouej
o "naivn komponovn". Budeme-li se "naivnm skldnm" zabvat v pedkolnm oddlen,
uvidme, kolik dt se bude radovat ze sv prvn skladbiky. Nevychovme sice kad rok
10-12 zanajcch skladatel, ale me se nm podait objevit dti, kter s velkou chut
budou tvoit vlastn melodie a nkdy i melodie s vlastnmi texty. Jist se pokus - maj pece
pohybovou vchovu- sloit si skladbiku, jej nzev bude Tanec, Taneek, Psnika atp.
Nkter z tchto pokus mohou znt velmi zajmav! Dleit je odvaha zaazovat tvoiv
aktivity do vuky v hodinch a pozdji zadvat i domc koly.

Na potku znaj dti dv "klubka" (notu g 1 a e 1 ). Hned jich mohou vyut ke zhudeb-
nn kadla podle sv pedstavy. Dtsk kadla najdeme nejen ve "kolice", ale t
v mnoha dtskch knkch.

37
Pklad: ba leze do bezu, Kudy ba, tudy j,
j tam za n polezu. budeme tam oba dva.

nebo na

a podobn ...

Hned si tak kadlo zahrajeme na klavr, "klubka" - na klvesy g, e hrajeme na cel

klaviatue3. prstem, dbme aby dt hrlo lehce, ale ruce nerovnme. Psniku me zpvat
kukaka, maminka, ddeek, medvdek, Maruka, skivnek a kad, koho dt pozve
ke zpvn jeho psniky.

Ocituji jet jednou text: "Vznik hudebnch pedstav se utv pedevm pi zpvu ...
a ve zpvu se slovo poj s hudbou." Skuten je vhodn zvolit k prvnm improvizanm
pokusm zpv. Mon jste si doma se svmi dtmi hrli "na operu". Nejene jste pi tto he
zaili hodn legrace, protoe zpvat vechno, o em si chceme povdat, bv dost komick,
ale vyuijte tto sv zkuenosti u v prvnch hodinch vuky, kdy se s dtmi vzjemn ped
stavujete. Zpvte si otzky a odpovdi. Napklad: Jak se jmenuje? J jsem Maruka.
Jak ti k maminka? Maminka mi k Janiko. atp. Znme-li u njak kadla, hrajeme
v hodin hru nazvanou "Zpvnkov pota". Kad dt zazpv jeden ver kadla. Meme
na jednotliv dti ukazovat stdav. Pi tto he ji poznte, kter dt je npadit, a poznte
i mru hudebnho ctn v citu pro toniku v zvru kadla, o jej existenci dti jet dlouho
neusly, ale zavede je k n jejich hudebn cit.

Podle pkladu s kadlem "ba leze do bezu ... " pokraujeme s pibvnm dalch
"klubek" (not a klves) a meme pipravit i koncert z tvorby vlastnch psn, kdy dti v ho- .
din svoji psniku nejen zahraj, ale stejn jako na koncert se i uklon, spoluci
poslouchaj a za vkon zatleskaj. Dt uvt, bude-li moci hrt s uitelem, kter hraje k jeho
psni improvizovan doprovod. I nesml dti, jsou-li vyzvny, se rdy zastn. Velik er
ven jednika je dostatenm povzbuzenm do dal tvorby i vystupovn.

Zkuenost se skldnm psn dme dtem v hodinch vuky. Dti skldaj melodii na
urit text azenm kartiek s notami na tabuli. Kad zhudebnn ver je teba s dtmi zazp-
vat. Dti samy zhodnot, je-li melodie zpvn, nebo zpv-li se obtn. Ve druhm ppad :

38
se rozhodnou, co v melodii zstane a co je teba opravit, aby psnika zpvala a neposkako-
vala jako vyplaen zajek sem a tam. Dti se u vst melodii a neboj se upravovat jej
sled. Pozdji, a nap melodii tak pro hudebn nstroj, hledaj pirozen veden hlasu,
i kdy pro nstroj bv melodie asto odvnj.

Nejprve zapisuj dti sv melodie barevnmi "klubky" bez rytmu, i kdy psniku zpva-
jl tak, jak ct rytmus textu. Pozdji se sname - nejprve spolen, pak za domc kol -
doplnit do psn jej rytmus nebo ji zapsat pmo v jejm taktu {2, 3, 4dobm).
V instrumentlnch skladbch se nkdy stv, e dt vytvo sloitj rytmus pro nho tk
k zpisu. Hraje ji nronj skladby na klavr a citem vyuv veho, co technicky zvld.
Tady je potebn pomoc pedagoga a tak trpliv vzjemn spoluprce.

Stv se, e dt nape ke sv melodii tak text. Da se to u skladeb, kter maj konkrt-
n obsah {npl). Teba ukolbavka, psnika o nem nebo o nkom, nebo tvo-li hudbu
k njakmu dji. Prvn zkuenost k tomu me bt i vymlen "njakho" textu k ncviku
techniky, melodickch ozdob, hudebn frze nebo ke skladbikm, kter text samy nemaj
a o nem vyprv {K. Longchamps-Druszkiewiczowa: "Pohdky", skladbiky ze "koliky",
z Abecadta i dalch kol, kter pedagog uv v procesu vuky). Velkou nevhodu maj
dti, jejich rodie je pihls pouze k vuce hlasov vchovy. U tchto dt je citeln
nedostatek pedstavivosti i vnitnho sluchu {melodii p "pt pes devt", patn zpvaj
podle not - "z listu"), protoe jim chyb intervalov pedstava podpoen a cvien
zkuenost ze hry na hudebn nstroj.

Dle pak ji zle na tom, najdete-li dt, kter jev zjem o tvoen vlastn hudby a jeho
prce jsou nm zajmav. Tyto dti maj i bohat hudebn pedstavivost pi interpretaci
hranch skladeb. Maj-li tst, je na kole pedagog-skladatel, kter je schopen vst dti
odborn i dle. Ale pedagog hlavnho oboru by rovn ml tuto schopnost u svch k
podporovat a rozvjet.

"Tvoiv dt je astn dt."

Bruno Munari

39
t Zvr
Melodick ctn a pveck reprodukce se u dtte spn rozvj jen tehdy, m-li
dostatek innch podnt. Hudebn metrorytmus prov dt ze vech hudebn-vra
zovch prostedk nejdve. Touha po zvuku spojenm s pohybem se objevuje ji po pl
druhm roce ivota. "Hra" na klavr - "hraj" vtinou celou dlan do klves - je pro n
pitaliv tak, e u klavru dokou vydret velmi dlouho. Krom toho pozdji zjiujeme
u dt spontnn zpv, kter vyjaduje jejich city a nlady a obsahuje i prvn hudebn ped
stavy (dt nap. zpv panence svoji psniku - ukolbavku).

Je proto jist sprvn, m-li pleitost nastoupit vuku u pouenho a zkuenho

pedagoga prv v tomto - pedkolnm - vku. Vuka pak mus bt bez suchoprnosti,
kad innost efektivn a clevdom. Mechanickm uenm dt nepetujeme!
Pi vbru aktivit v hodin je teba zvl zvit vk dtte. Dt je schopno plnit rzn
pracovn koly teprve od t let. Do tto doby pouze napodobuje.

Zpv a hudebn hry v nm navozuj radost a uvolnn a jsou pro n dleit

i z hlediska estetickho - pin dtem hlubok citov proitek. I kdy chceme dti uit,
stle jim dopvejme pleitost hrt si .

Souasn dti jsou, dky mnostv rznch podnt, chytej, ale asto mn samostat-
n, mn soustediv, netrpliv a dost nerady se "namhaj". Dvodem me bt tak
metrplivost ns - dosplch. Dt se vemu nau, bude-li mt n dobr pklad zjmu
a trplivosti. Tm nen eeno, e dti je teba "piplat a opraovat", protoe nae dti jsou,
u i v pedkolnm vku, osobnostmi hodnmi respektu.

Nzorm uvdnm v pedkldan prci a potvrzen mch zkuenost z praxe dvaj za

pravdu i nejnovj vzkumy vdy, o nich pe ve svm lnku prof. Frantiek Vyskoil:
"Uitel hudby samozejm odedvna tuili, e aktivn muzicrovn obohat jejich svence
v dosplosti o kvalitn hudebn zitky. Navc rozpoznali, e provozovn hudby, by i jen
neprofesionln a amatrsk, pispv k veobecnmu rozvoji osobnosti ... Pitom pozitivn
inek hudebn vchovy na intelektuln vkonnost petrvv a do dosplosti a st... Proto
je lep provozovat hudbu -stejn jako sport- aktivn a vst k tomu i svoje potomky."

Hrejme si tedy s naimi dtmi, tj. ume je, pesvdiv pijmejme jejich svt objevovn,
protoe i nejvt pedagogov ns u, e nen kam spchat.

Pipomnejme si, e jsme to my, kdo dv dtem prvn zkuenost s vnmnm, ctnm
a provnm hudby. Mme pleitost bt tm podntem, kter zpsob, e od zatku budou
dti hudbou t a nkter teba hudbu i tvoit.

41
 Peji nm vem, abychom mohli s dtmi zanat tak brzy, jak jim to bude prospn,
abychom mli dostatek asu ukzat dtem svt krsnch pocit, fantazie a radosti
z podlen se na krse.

Budou pak hrt, malovat nebo jinak tvoit krsu pro sv poten, i kdy u nebudou ky
zkladn umleck koly.

'
'
sv

A>lnAJ\ ANV1d 3A03W"H

6 I I 6

1JO u
 Prvn ronk PPNV

Pedmty

- Veobecn hudebn vchova - obsahuje i vtvarn a dramatick projev -

vyuuje pedagog hlavnho oboru

- Pohybov vchova - vyuuje pedagog tanenho oboru

- Hudebn-teoretick pprava - vyuuje pedagog Hudebn nauky

45
 Pvodn jsem nezamlela pst o prci s dtmi v pedkolnm vku. Avak odezva z ad
. . koleg, mne pivedla k napsn tohoto textu. Vm, e v mnohm nepinm nov
npady, ale snaila jsem se o zachycen mch zkuenost z individuln i skupinov prce
dtmi ve vku 3-5 let (6 let). Nemyslm si, e jsem vymyslela "recept na vchovu talent".
vku, o kterm je v textu e, ani nameme jet o talentu hovoit. Dti pouze projevuj
vt i men pedpoklady k hudebnm, pohybovm, vtvarnm nebo dramatickm aktivitm .
Zkuenosti, hledn a sledovn dalch ivotnch krok mnoha mch k m utvrdily v tom,
fe je skuten teba zanat s hudbou dvno ped povinnou koln dochzkou. e estetick
psoben na dti ve vku, kdy jsou pstupn citu, proitku, radosti z tvoen a smyslu
pro krsu se neztrc v celm jejich dalm ivot a navdycky psob na vechno, emu
se budou vnovat. Mohu mt radost, e mnoh z mch k provz hudba skuten celm
ivotem. Nkterm je profes, jinm aktivnm konkem a dalm potebnou relaxac.

Vechno, co najdete v tto prci a nsledujc metodice, mete pijmat a realizovat.

Pi kad sv pednce vak zdrazuji, e je mm pnm, aby byla vyuita jako
inspirace. Jsem pesvdena, e vae znalosti a zkuenosti mohou tuto otevenou
metodu prce dle obohatit a nepochybuji o tom, e se i s vaimi postupy a pomcka
mi brzy potkme, abychom se mohli inspirovat vzjemn. Nae dti si zaslou, abychom
jim pedvali co hudba pin tak nm, a pedvali jim to formou, kter je
o ulechtilosti, duchovn bohatosti a komunikativnosti hudby pesvd. Ji mnoz
moud ped nmi ekli, e "cl je jeden, ale cest k nmu vede nkolik".

Msnplny jsou zmrn nazvny "rmcovmi", protoe i vm zkuenosti ukou,

e v kadm novm ronku jsou dti jin. Kad nov skupinka vyaduje jin pstup, jinou
nronost, jin pracovn postup. Snad prv proto je tato prce nron, ale i provokujc
nai pedagogickou vynalzavost.

Peji vm mnoho nejlepch npad. Dti jsou velkou vzpruhou, jejich spch odmnou
za nae sil. Dti dvaj svmu uiteli mnostv ivotn energie svoj srdenost, upmnost
a istm vztahem. Dtem peji mnoho nadench pedagog a pedagogm mnoho dt,
kter se budou do na vuky tit.

Marcela Slan
 I
Zrnka moudrosti od Frantika Vymazala ...
... a jet jedno navc

Prvn a nejt kol lovka je, aby se hodil do svta.

Co zvolna zraje, bude zdrav.

Jeden velik filosof ekl:

"Myslm, proto jsem."
Jin, mnohem men, to obrtil:
"Jsem, proto myslm."

Kletba kad spolenosti jsou polovin vzdlanci.

Od kadho se nemusm dt pouovat, ale uit se mohu od kadho.

Kdo mysl, e v u dost, bude vdti m dl tm mn.

Nejen hodiny, tak lid zstvaj stt.

Kdo nco um, stoj ~e ne ten, kdo jenom nco v.

Jsou zkony, kter pat na lavici obalovanch.

Pokud bude v lovku fantazie, bude vdy zzrak dost.

Nic nen odpornjho ne pracovati s nechut a nic radostnjho ne pracovati

s nadenm.

Nejpknj povoln je to, kter se ti lb a do konce.

Zrnko v irm smyslu je vecko,

co zasluhuje, aby bylo povdno,
pamatovno, anebo o em by se mlo pemlet. !
'
Frantiek Vymazali
6. listopadu 1841 - 6. dubna 1917,l
brnnsk polyhistor-samouk.f

Nezle na tom, o em sn... ale na tom, zda m vdomosti, abys s~ch sn doshl. ~
Albert Einsteint
f

48
 Z (cca 4 hodiny)

V prvn hodin jsou ptomni vichni pedagogov, kte budou vyuovat pedmt
Pedkoln ppravn nstrojov vuka. Pedstav se rodim a seznm se s dtmi. Strun
vysvtl rodim obsah a npl budouc vuky. Seznm rodie se svmi poadavky na dti
a na spoluprci rodi v hodin i v domc pprav.

sluchov cvien: tn, zvuk, melodie stoupajc, klesajc; pojmy v, n; noty

g\ e1

malujeme: hudebn pojmy (neuit!) - noty, posuvky, ozdoby, dynami-

ka atp. - pohdka

pohybov vchova: melodie stoupajc, klesajc (pojmy v, n; vy, ni),

Sedmikrska, Turek

psn: slyme noty g\ e\ najdeme na klaviatue, dotkme se

klves, malujeme (2 linky), naume se psn - Volala
kukaka, Bm na kopec, Sed lika pod dubem, Turek

dramatick projev: kadla g\ e 1 ("kolika")

, Zkladn vukov materil:

R. Blatn: Zem Musica
Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika pro tylet
a sedmilet dti
P. Jistel, J. Kolov, G. Prokov: My jsme mal
muzikanti
PaedDr. K. Havelkov, J. Pachta: Domeek pln notiek
V. Beilov: Barevn cinkn
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce
P. Jistel, J. Koutsk, P. alansk: My jsme mal muzikanti
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky (prac. seity O, 1)

49
 Pozdravme se.

I dJ 3 J I n J =ll

'i JJJJ IJJJJ IJJJJ IJJJJ I

mluven text
Dobr den, dobr den, zdravme se s smvem.
Dobr den, dobr den, pejeme vem hezk den. Kdo si hraje, ten je zdrav,
Tomu hlava nezrezav.
Ruky mme na tleskn a noiky na bhn.
Dobr den, dobr den, dneska zlobit nebudem. Vem si tuku a bu rd,
(Dobr den, dobr den, nashledanou za tden.) e si s nmi me hrt.

Naume se nejprve text a postupn i melodi.

Tn, zvuk
V. Beilov: uk, uk, uk, to je zvuk ...
(nachystme si kartiky s obrzky, kter pedstavuj tn, a zvuk).

Napklad:
tn

zvuk

50
 ekneme si, co um tn a co dl zvuk.
Dti rozdl obrzky na tny a zvuky.
Dt hled u kamarda obrzek s tnem a kamard za nj dostane zvuk
a opan.
Dti vyhledvaj v hromdce obrzk: 1. skupina tny, 2. skupina zvuky.
Na tabuli pipevujeme tny a zvuky dme zpt do krabice.
Na pracovnm listu (v uebnm seit) vymalujeme tny jednou barvou a zvuky
jinou barvou.
Dti samy namaluj njak tn (notu, palku, muzikanta) a njak zvuk (auto,
kolobku, budek atp.).
Dti doma vyhledaj obrzky (asopisy) a nalep do seitu obrzky, kter ped
stavuj tny, a obrzky pedstavujc zvuky.

Renata Blatn: Noty z Hudebna - pohdka "Zem Musica"

- namalujeme hudebn pojmy a znaky.

Zem Musica. (Renata Blatn)

Za dvanctero stupnicemi, devatero etudami a temi preludii le hudebn krlovstv.
To krlovstv se jmenuje Musica a rozprostr se na velikanannskm notovm pape.
Vtm, ne vechny notov seity dohromady. A ten velikanannsk papr je plnik not.

Prosm? e na tom nen nic divnho? Ale je! Poslouchejte dl.

Ty noty toti nejsou obyejn. To by pece nebyla dn pohdka. Tyhle noty
se prochzej po notovch osnovch a umj mluvit. A nejen to. Noty-dmy nos na hlav
klobouek a pod krkem mali, pnov-noci cylindr a motlka. Tak vidte, a vy, e pr na tom
nic divnho nen. A to jet nevte spoustu dalch vc. Tak teba e noty a noci bydl
ve mst, kter se jmenuje Hudebno. Navenek vypad jako vechna jin msta, ale
ve skutenosti se tady vemu k jinak: domm takty, ulicm stupnice a tvrtm Dur
a Moll. Dvee se sice zamykaj klem, ale houslovm nebo basovm (pozn. pedagoga:
me bt na kopci houslovm a domy pod kopcem basovm klem).

Prosm? e na notovm pape nejsou jen noty? Jist, mte pravdu. Hned vm povm,
kde bydl a co dlaj ostatn. Tak napklad pomlky hldaj v parku. Dvaj pozor, jestli tam
nco neskpe, neppe, nepsk nebo nevsk. Zkrtka, jestli se tam neukrv njak
pazvuk, kter by chtl ruit ticho a nedal by notm odpoinout.

J vm, te si asi myslte: ti pazvuci jsou pkn potvrkov (pozn. pkn nedobroty).
Ale nebajte se. Mnoz pazvuci jsou pro noty uiten, protoe si noty na nich mohou pochut-
nat. Takov ti lce Mlasku nebo sklenika srku - hmm to je dobrota! A notm po nich
sl hlas.

51
 Na nmst bydl slice, psmenka a znaky. A tak slova. Pisthovala se z Itlie a kad
z nich m jinou povahu. Lento je loudav, Allegro hbit, Cantabile pod vyzpvuje. Eroico
zn zbroj hrdin atd., atd. V ele nmst stoj radnice. Tam sdl pan radn (pozn. starosta)
Sforzato a jeho dva rdcov Crescendo a Decrescendo (pozn. ume se diminuendo, dti
si to lpe pamatuj a nepletou se, nelze jim vysvtlovat zporku "de"). Na nmst jsou tak
obchody - obchod s melodickmi ozdobami, aby si noty-dmy mohly krlit tn, obchod
s pochoutkovmi pazvuky a lkrna. Tam pracuje pan Ladika, kter notm spravuje tn,
kdy se jim pokaz.

Daleko za mstem m svj zmek krlovna Hudba, cel nota s korunkou nad hlavou,
kter spov na vysokm trn z pti linek osnovy a pti pomocnch linek a zn ndhernm
tnem po cel den a noc. Zaruuje tak vem obyvatelm krlovstv radost z prce
a klidn sen.

Prosm? e se ve vyprvn ztratily kky a bka? Neztratily. Kky a bka se mus

dret not, ke kterm pat. Noty si je nejastji vod na vodtku, aby mly jistotu, e jim
neuteou. Ostatn - vte co? J vm te budu vyprvt (pozn. jednou vm budu vyprvt...)
o jedn not G. Uvidte sami, jak takov ivot v Hudebnu vypad.

Malujeme psniku: "Kam jde psnika?"

Dti nejprve znzoruj pohybem melodii stoupajc, klesajc a melodii, co "zstala stt".
Pedagog improvizuje na klavr a dti znzoruj volnm zvednm rukou melodii stoupajc.
Jestlie melodie kles, spout pomalu ruce dol (mohou jt a do depu k nejhlubm
tnm) a pi melodii, co "zstala stt" si daj ruce vbok. Toto cvien meme praktikovat f
i za chze, ale u melodie co "zstala stt" (hrajeme na jednom tnu), se dti zastav a daj !
si ruce vbok. '

Postupn se nau psn, u kterch ukazuj (cvi), kam jde psnika. Smr pohybu
melodie nakresl pedagog na tabuli a dti do seitu. Mohou malovat i barevn Uednou
barvou melodii stoupajc, jinou klesajc a jet jinou pastelkou melodii, co "zstala stt").
Vyuijeme i seit uvedench v rmcovm plnu. Mme-li k psnice obrzek, nalep si jej
dti do seitu a za domc kol vymaluj.

52
1. Bm na kopec

$t 1nJfJtJ JJJJir 11JJJI ~-1EJJJ1 1 t-11

2. Sed lika pod dubem

$t -:;ER_!I:!!J_??~ I~_!_!Lf!E1_!_!11

'I
3. Volala kukaka

J J JI; J JI; J JI; J J IJ J s IJ J t

~ ~ ~ ~ -_
$J J J IJ J J IJ J J IJ J J I J J * IJ J s l
~~ ~~
4. V zahrad na hruce

$t JJ;I JJ;I JJJI J-1 JJJI J; 1 1JJJir=ll

\\ _--- \ \ --_

ad. 1 Bm na kopec a z kopce dol. Nahoru lezu, dol se svezu.

ad. 2 Sed lika pod dubem m palku a buben.

Na palku psk a na buben tsk.

ad. 3 Volala kukaka malho paska: "Kuku, kuku!

Zaly ti husiky do zlat peniky. Kluku! Kluku!"

ad. 4 V zahrad na hruce sedv kos, m ern kabtek a lut nos.

Na naem komn sedv p, klape si zobkem klap, klap, klap, klap.

53
Turek

1. Se-d tu-rek, hla-vou k-v, mra- se a zle se d- v. Poj si hrt!

IJ J J J J J IJ - =ll
Poj si hrt! Zkus hlaviku na zem dt.

2. Smj se s nmi, pane turku, msto nosu m okurku.

Poj si hrt! Poj si hrt! Zkus rukama zatleskat.

3. Sed turek, hlavou kv, mra se a zle se dv.

Poj si hrt! Poj si hrt! Zkus nokama zadupat.

4. Smj se s nmi, pane turku, msto nosu m okurku.

Poj si hrt! Poj si hrt! Zkus hlavikou pokvat.

V psnice meme tak hrt na rzn hudebn nstroje:

... zkus na klavr krsn hrt { ... zkus na klavr zazpvat)
... zkus na housliky zahrt
... zkus na buben bubnovat
... zkus na elo zabroukat
... zkus na fltnu zapskat {... zkus na fltniku zahrt, ... zkus na fltnu pkn hrt)
... zkus na akordeon hrt
... zkus si zadirigovat
... zkus na pozoun zafoukat
... zkus na trumpetu zahrt (... zkus na trubku vyhrvat)
... zkus na basu basovat (... zkus na basu zabrnkat)
...zkus na kytaru drnkat atp.

Dramatick projev: pklady kadel

Mme doma kukaku - Lubo Huml

Koika: Mourovat koiko Kdy ti kru v bku,

pesta chodit na mlko. b a chy si myku.

Chudk medvd: Medvdovi v brlohu Ne to trochu pebol,

spadl kmen na nohu. mus chodit o holi.

54
N papouek: N papouek Pepek
dostal k svtku zpvnek.

Te si kadou chviliku
psk novou psniku.

kadla - A. Dudek
Mraveneek v lese
tk devo nese,
pomozte mu, kamardi,
mte-li ho troku rdi,
sic by se nm polmal,
nikdy vc by nebhal.

Krtek leze podle meze,

vymuje louku,
sysel za nm pytel veze,
e bude mlt mouku.
Hal bel - A. Dudek

el zahradnk do zahrady
s motykou, s motykou,
vykopal tam rozmarnu
velikou, velikou.

Nebyla to rozmarna,
byl to ken, byl to ken,
vyhodil ho zahradnek
pes plot ven, pes plot ven.

Za era a za rosy
sed by v rkos.
Jedna hraje, druh zpv,
do noty jim tet kv.

Vybrme texty, ve kterch je hodn pm ei nebo kter jsou bohat djem.

55
 - j e n
R (cca s hodin)

sluchov cvien: "Kam jde psnika?", noty g\ e\ zpvme podle not,

"kapky" - vesel, smutn, zamraen

dramatick projev: Fr. Hrubn: Paleek a jeho kamardi (hrajeme pohdku),

prstoklad (prsty, slovn prst, cvien samostatnosti
prst)

kadla: ba leze do bezu

Pr, pr kapky det
Paci, paci paciky
Stoj javor u potoka

hrajeme na klavr: tvoivost,improvizace, zpvme kadlo (g\ e 1), hrajeme

kadlo na klvesch (3. prstem, lehkou rukou, ruku dtti
nerovnat!),
kadla: ba leze do bezu, Paci, paci paciky

malujeme: vymalujeme nebo namalujeme obrzek k kadlu,

malujeme "kapky" (vesel, smutn zamraen),
zapeme (graficky), kam jde psnika

psn: Koka leze dol

V zahrad na hruce
Volala kukaka
Sed lika pod dubem

Zkladn vukov materil: A. Faksov, B. Frba: Malovan psniky pro kluky

a holiky
F. Hrubn, J. Trnka: palek (Paleek a jeho kamardi)
Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika pro tylet
a sedmilet dti
M. Borov: Od peinky ke kolice a jet trochu
dle...
PhDr. V. Miurcov, I Klega: Zpvnky (Podzim)
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce

57
Pse s dtskm textem: A. Sarauer: Klavrn kola pro zatenky - Kukaka.
(Hra ob, . 10 - msto pomlky meme vyut inelky z Orffova instrumente)

Kukaka A. Sarauer

. . . .
v

n
Ku ku, ku ku, ku-ka-ka vo-l! Ku ku ku ku poj-te si hrt!

I ~

"Kam jde psnika?" Dti pohybem znzoruj smr melodie

-v psni
- v improvizovan melodii
Ve skladb volme melodie s vraznm pohybem

- pojmy v/n, vyfni

- cvime (uka, co sly)

Gbinka (barva erven}, dt stoj rovn a upa

Emil (barva modr}, dt stoj v mrnm pedklonu,
dlanmi se opr o pokren kolena

Namalujeme si "klubka" (noty) v uvedench barvch a procviujeme napklad:

-bez linek, barevnou fixou na tabuli, namaluj "klubko", kter
hraji (dti maj ob barvy);
- dti se rozdl na skupiny (nap. dvata - Gbinka, chlapci -
Emil) a "klubko" maluje skupina, kter usly svj tn;
- "diktt" do seitu (bez linek}, dti si najdou ervenou a modrou
pastelku a maluj "klubko", kter jim uitel zahraje;
- nalinkujeme na tabuli (pak i do seitu) 2 linky a na n "klubka"
Gbinku a Emila (dti by u mly poznat, kde bydl Gbinka-

58
 v ne Emil, a kde bydl Emil - n ne Gbinka), hledme
na kter lince bydl Gbinka a na kter lince bydl Emil;
- namalujeme za sebe vce "klubek" a zpvme podle not, tot
do seitu (meme diktovat - namaluj Gbinku, namaluj jet
jednu Gbinku, namaluj Emila atp.);
-"Kter ptek um takovou psniku?" hrajeme g\ e1 - kukaka;
- naume se psniky o kukace: Volala kukaka malho paska,
Kuku, kuku kukaka vol;
- u klavru pohladme ti ern klvesy a ty nm zato prozrad,
kde najdeme Gbinku, s pomoc kukaky najdeme Emila,
meme hledat na cel klaviatue;
- na texty kadel improvizuje dt na klvesch g, e i v jinch
oktvch.

kadla se nm tak hod k prvnmu dotyku s klvesami. Namalujeme si kapky -

veselou, smutnou a zamraenou. Dti si je mohou pojmenovat nap. Veselinka,
Smutnka a Mrailka nebo Bruilka Umna vymysl samy). Hrajeme 3. prstem, lehce
se dotkneme klvesy. Kapky mohou vypadat teba takto:

staccato, p, mf dlouh tny, tie staccato i tenuto

hlasit, co zvldne prst

Vtvarn projev: - namalujeme si obrzek k kadlm;

- vymalujeme si obrzek k kadlm;
- malujeme kapky dt;
- malujeme pohdku F. Hrubna: Paleek a jeho kamardi;
- do seitu si obthneme pravou i levou ruku a prstm namalu-
jeme hlaviky a sla (prstoklad).

59
Dramatick projev: -hrajeme si "na emesla" (co dl a jak pracuje zahradnk, kov,
peka, prodava, holi, kadnice, herec, zpvk, maminka va);
- Frantiek Hrubn: Paleek a jeho kamardi. Naume se text,
rozdlme dtem role (dti se stdaj) a hrajeme pohdku.

Paleek a jeho kamardi - Frantiek Hrubn

"Mmo, usma kobliky!" Zavolme Prstenka:
"A mi dojde na iky, "Prstenku, tak co ty?"

nemm u m topit, synku, Chlapekovi zrudla lka:

dlej nco pro maminku!" "ika dl drahoty."

V lese bum, bum, bum, Zavolme na Malka:

ika jako dm, "Poj, Malku, pomoz nm!"
za n druh, po n tet
z vysokho smrku let. Malek je chytr hlava,
Paleek je dvno v lese, kamardm rady dv:
sm vak iku neunese. "Ty jdi sem a ty jdi tam,
ekejte, a zavolm!
Jde okolo kolek
jmnem Ukazovek. Tak te! Hej rup! U ji nesem ... "
Okoukne ji, pak se sehne, Vracej se dom lesem,
Ale ikou ani nehne. mma jim d za iku
cukrovanou kobliku.
Zavolme Prostednka:
"Prostednku,pomoz nm!" Pprava prstokladu - "Kdo byl v lese prvn?
Chlapekovi zrudla lka: Kdo piel druh? Kterho kamarda
"Nadarmo se namhm!" zavolali?"

Oslujeme prsty a cvime jejich samostatnost nap.:

- udlej pstiku a uka nm jenom 2. prst, 1. prst, 3. prst atd.
- udlej pstiku a uka nm 1. a 5. prst, 2. a 3. prst atp.
- dej dlan k sob a "zatleskej" druhmi prsty, ptmi prsty, tetmi prsty atd.
-schovej ruce za zda a uka nm na prav ruce 2. prst a na lev ruce 3. prst...

Je mnoho dalch dovednostnch zpsob, kter mete zaadit podle ikovnosti dt,
vetn svch osvdench cvien.

60
 Listopad (cca 4 hodiny)

sluchov cvien: g\ e\ f\ zpvme podle not, zpvme psn dt podle jejich

seitu, hra "Na detektiva" - ptrme po ztracench notch
v psnice "neku, neku", sluchov diktt {g\ e\ f 1 ),
Kdo to tady zpv?
- psnika v rznch oktvch

pojmy: p, f, mf

rytmus: nota cel, plov {pomlky)

tvoivost: improvizace na text {"Zpvnkov pota"), napi

{"nametej") svoji psniku, zahrej svoji psniku
neku, neku ... : nauit text, namalovat obrzek, vytvoit a zapsat
{"nametat") psniku, zahrt psniku
{vystupujeme na koncert)

kadla: Zlat brna

Kolo, kolo mlnsk
Stoj javor u potoka
Foukej, foukej vtku
neku, neku vystr rky

bsn, texty: F. Hrubn: Mal muzikant

J. Alda: Ped Vnocemi
V. Beilov: Psnika (... klek houslov)

psn: Mik Miku, Mik Miku, Mikul

Turek, Paa

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky se. O, 1.
F. Hrubn, J. Trnka: palek
Dtsk knihy - kadla, vere
Koledy

61
 "klubka" (noty g, e) ji dobe slyme, umme je zapsat (zatm jako
barevn klubko), intonujeme, umme jejich prostednictvm zhudebnit
kadlo, najdeme je na klaviatue ve vech oktvch, podle not hrajeme
nap. svoji psniku, ale i "klubka" voln sloen vedle sebe
na kartikch, nebo noty na kartikch.

Aby se dti neorientovaly ve ten not jenom podle barvy, vyuijeme obrzk s notami
v "Klavrn kolice" a zrove se naume kadla k jednotlivm notm. Budeme je pote
bovat ke he jednotlivmi prsty.

G - Gbinka {"kolika" str. 71) Gbinka m dneska den.

Hraje slo na buben.
Bumtarata bum bum bum,
ots se cel dm.
(kadlo vymylen dtmi)

E - Emil, -event. Eman {"kolika" str. 55) Emile, Emile schovej dudy na pile!
Propak bych je schovval,
kdy jsem na n dudval?
(pro Emana zstv kadlo stejn,
jak je uvedeno ve "kolice")

F - Frantk {"kolika" str. 63) Frantk jel na koze ...

Foukej, foukej vtku ...

Pisluchovm objevovn nov noty hrajeme hru "Na detektiva". Cvime podle sluchu,
dti ukazuj, co hraje pedagog na klavr (znm noty g\ e1 ). Pekvapenm je nov tn, nov
nota, kterou uitel zahraje- f 1 Dti bezpen sluchem poznaj, e naly nov "klubko",
kter si pojmenujeme Frantk.

Frantk (barva zelen) - dt stoj rovn, ruce podl tla

Hledme, kde bydl Frantk- uprosted mezi Gbinkou a Emilem, v mezee,

v 1. mezee.

Procviovat noty g, f, e meme podle innost z msce z.

V tomto msci zanme seznamovat dti s rytmem. V. Beilov: Barevn cinkn -

naume se kanky k not cel a plov, prozradme dtem, co si muzikant nape, kdy m
v hudb mlet, a procviujeme pomoc rytmickch her. Tleskme, pouijeme nstroje
Orffova instrumente, namalujeme si noty a pomlky do seitu, zapisujeme rytmus obrzku

62
(nap. cel nota- dm, stl, hl, ... a nota plov- zp-v, d-v, m-v) atp. Napeme
rytmick cvien nebo poskldme z kartiek (takto se lpe zamuje rytmus a pidvaj
i mn pomlky) a meme i soutit. Rozdlme dti na skupiny, kad pidlme jin
hudebn nstroj Orffova instrumente a hraje ta skupina, jej notov hodnota je v rytmu "na
ad". Skupiny mohou soutit mezi sebou ("Kdo to mn poplete?"). Hrajeme si na
"zvony" (cel nota bam, bam ... , plov nota bim bam, bim bam ... )- skupinky se stdaj nebo
hraj spolen, nkter skupinka chvli ml - nehraje anebo hraj kad svj dek
(zpotku dbme na jednoduchost a pravidelnost vmny hodnot).

Naume se nov kadla a upevujeme znm: Zlat brna, Kolo, kolo mlnsk,
Stoj javor u potoka, Foukej, foukej, vtku, neku, neku, vystr rky, ale i jin.
Najdeme je v dtskch knkch.

kadlo neku, neku ... si zapeme v pravideln se stdajcch notch g, f, e, f, g, f,

e, f atd. a s dtmi zkoume rzn obmny. Ulome dtem, aby doma zkusily "nametat
z klubek" vlastn psniku. Nebo pipravme dtem kadla z knek s dtskou poezi,
mohou si vybrat i kadla ze "koliky", a to, kter je pro n nejhez, zhudebn. Psniku
na text zvolenho kadla se nau doma hrt (pouvaj 3. prst) a v nkter hodin
uspodme prvn koncert z vlastn tvorby dt vetn toho, e si vyzkoume i chovn
vystupujcho a obecenstva (pozor, aby dti nehrly jenom pravou rukou, ppadn levci
svoj ikovnj rukou). Jejich psnika i s namalovanm obrzkem k textu me bt hezkm
drkem rodim.

neku ...

J\\ .. Cl) ~
CP 8o ~
0 e~-~

ne-ku, ne-ku, vy-str r - ky, dm ti krej - car na tva- r- ky

.- -.
a krej - c- rek
0
~-S>-&e.-.
~-~ e
na ta - b - ek: bu - de z te - be haj - da - l - ek!

Dramatick projev meme propojit s pohybovm vyjdenm textu, s namalovnm

obrzku k textu a tak zhudebnnm textu. Vhodn vere najdeme opt v knihch pro dti.
Vhodnmi texty z vukov literatury jsou nap.: F. Hrubn: Mal muzikant ("kolika" str. 54),
V. Beilov: Barevn cinkn - Psnika (... klek houslov), kter malujeme tak do seitu
nejprve bez notov osnovy (:)
notovou osnovu (ir linky).
J 't' ,
~ kdy dti maluj dobe bez linek, pouijeme

63
Rovn psn spojujeme s pohybem: Mik Miku, Mik Miku, Mikul
piel s ertem na kol.
Mik Miku, Mik Miku, Mikul
pinesl nm zimn as.

Paa (P. Eben: Elce pelce)

Turek
S dynamikou jsme se u setkali pi he "kapek det" (Veselinka, Smutnka,
MrailkajBruilka). Pipravme si ukzky hudby vesel, slavnostn, hlasit (f), tichou
psniku, ukolbavku, tajemnou skladbiku (p), tanen skladbiku, vyprvn pohdky (mf)
a jin podobn nahrvky. Pedagog improvizuje na klavr pochodovou hudbu, dti dupou
a kaj si FOR- TE, FOR- TE (dynamika f). Pedagog hraje tie-staccato, dti dlaj krky
po pikch a kaj si Pl- A- NO, Pl- A- NO (dynamika p). Meme hrt na ti doby a dti
tan podle hudby (dynamika mf).

Hrajeme si "na ozvnu". Dti se rozdl na dv skupiny a zpvaj znm psn s ozvnou,
nap. Dobr den (f), dobr den (p), zdravme se s smvem (mf) ... Kukaka vol ... atd.
Vybrme psn s monm rozlienm dynamiky, kterou ume dti poslouchat. Pouvat
meme kartiky s obrzky, ze kterch dti vybraj obrzky podle sly zvuku, tnu a mohou
tak rozliovat dynamiku, napklad panenka v korku, pad snh - p, letadlo, bouka -
f, babika vyprv pohdku, povdme si - mf atd.). Dtem dme za domc kol vybrat
a nalepit do seitu obrzky, kter by vyjadovaly znm dynamick znamnka. Hledme
dynamiku v notch {"kolika"), zahrajeme dtem skladbiky s dynamikou a urujeme
nladu - charakter skladby, pro skladatel vybral tuto dynamiku? Dti samy mohou
doplovat dynamiku do skladbiky nebo do psniky. Namalujeme si dynamick
znamnka do seitu.

Co je "Zpvnkov pota"? Improvizace nen hudebn schopnost, kterou objevme

u kadho malho hudebnka. Tato hra vak me u dt probudit chu ke tvoen vlastn
hudby. "Zpvnkovou potu" pouijeme ihned pi prvnch pokusech o improvizaci kadel
na notch g\ e 1 a rovn i pozdji, kdy poznvme dal a dal "klubka"- noty. Pi he
se "Zpvnkovou potou", kdy pouvme texty dtskch bsniek, neomezujeme dti
pouze na znm "klubka", ale vedeme je ke zpvn melodi, jak je v tuto chvli napadnou.
Dti mus ztratit ostych a pochopit pedagogv poadavek. Nkter dti zpotku jenom
recituj na jednom tnu. Ke he je nutn znalost jednodue zapamatovatelnch bsniek
nebo kanek. Podle pkladu pedagoga si dti vymlej melodii na jeden ver a bsniku
polou dle kamardovi. Prvn ver zazpv pedagog, dt zpv dal ver, dal dt
pokrauje verem tetm a tak dle. Dti zpvaj po podku, jak sed vedle sebe, nebo me
pedagog ukazovat na dti stdav. Chceme-li zpestit hru, zpvme vesele, smutn, zlobme
se atd. Zpvat meme tak vechno, co vyprvme- zkusme hru "na operu".

64
Pklady nkterch text: L. Steda: Drek Tidny hledal jezevec,
m pot liku.
Daroval j nakonec
k svtku maxiiku.

J. ek: Bubk Sed bubk na dubu,

kter v lese stoj.
Stra dti: - Bububu!
a pak se sm boj!

A. Dudek: Hal bel Pepku, Pepku,

copak dl babka?
Sed doma na peci
a strouh si jabka.

Za era a za rosy
sed by v rkos.
Jedna hraje, druh zpv,
do noty jim tet kv.

Nebo pouvme kadla: Peka pee housky...

Foukej, foukej vtku ...
Jedna, dv, ti, tyi, pt...
Jedna dv, Honza jde ... atp.

Po tto zkuenosti "nametme" psniku spolen na tabuli (uijeme pouze noty g\ f\

e ). Je nutn kad zapsan ver zazpvat, aby se dti nauily melodickmu veden hlasu
1

a postupn se uily tak slyet zvr do toniky. Vyuijeme kartiky s barevnmi "klubky",
kter pozdji nahradme barevnmi notami a pejdeme k notm ernm. Podle "klubek"
dokou dti tak najt psniku na klvesch. Ukeme jim klvesy (Gbinka, Emil
a Frantk) a dti se sna hrt podle "klubek" 3. prstem, lehce se dotkaj klves. Ruku
neupravujeme do tvaru, ale dbme na to, aby nehrly tvrdou, neovladatelnou rukou.

Dramatick projev - dti naume texty uveden v plnu na msc listopad (F. Hrubn:
Mal muzikant, V. Beilov: ... klek houslov, J. Alda: esk Vnoce Josefa Lady).

65
Ped Vnocemi- Jan Alda

Chumel se, chumel,

maminka jde pro jmel

a tatnek pro ovoce,

u se tm na Vnoce.

A kdy budou?
Hnedle, hnedle.
V pedsni u stoj jedle.

Na tdr den - lidov

Stromeku vstvej,
ovoce dvej,
umej se, ustroj se,
je tdr den!

Texty hrajeme jako divadlo, jako pohybovou hru a zkusme nkter zhudebnit a zpvat.
Pidme psn Mik Miku, Mikul, Turek, Paa (pohybov hra- Elce pelce ... )

V tomto msci meme vyhlsit sout o nejhez a nejlpe zahranou psniku

na znm text neku, neku, vystr rky... Dti by mly poslouchat a samy vybrat
tu nejlep a nejlpe zahranou pse (domc pprava bez pomoci pedagoga).

66
 Prosinec (cca3hodiny)

pojmy: dynamika {p, mf, f), legato, staccato, portamento

sluchov cvien: g\ f\ e\ c\ d\ zpvme podle not, zpis psn "Bm

na kopec", psn s dynamikou "Hra na ozvnu" (Sed lika
pod dubem, Kukaka vol ... )

rytmus: nota tvrov a plov s tekou (cel, plov nota,

opakovn), pomlky

texty, bsn, kadla: Bude zima, bude mrz

Vaek Paek
"kolika" C 1 -9
1

Poutm si draka
Jeek leze podle meze
Ddeku, ddeku, koleda
Orchestr

pohybov vchova: cvime podle hudby (pochod, bh, napt, vle, zvtka... )
Chumelenice, Mal lvek, Kocour, Paa, Sedmikrska,
Turek (hraje na hudebn nstroje)

dramatick projev: Poutm si draka (J. ek)

malujeme: Z mrak tie chumel ... (J. Balk)

psn: koledy, neek

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

E. Hradeck: Zpvnek pro nejmen
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce
Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
A. Faksov, B. Frba: Malovan psniky...
J. ek: Aprlov kola
J. Balk: Bsniky a kanky (leporelo)
Zpvnky - koledy

67
 Opakujeme dynamick znamnka (p, mf, f). Poslouchme nahrvky a dti hdaj
dynamiku v hudb. Pedagog hraje na klavr skladby z dtsk klavrn literatury, vrazn
odliuje dynamiku, kterou dti uruj (hlas, co sly) - hrajeme skladbiky, kter budou dti
pozdji samy interpretovat. Dti samy vkldaj dynamiku podle charakteru hran skladby.

Seznamujeme se s novmi pojmy. Chpn hudebnch pojm pibliujeme dtem vdy

od jim nejpirozenjch vc, a to je pohyb a zpv. Naume dti pse E. Hradeckho
"neek". Tato pse je tou nejsnadnj cestou k pochopen pojm staccato a legato.

Krtk slabiky- O co, o co, neku, neku, e neum teku, teku ... pi nich dti dla
j prstem teky do vzduchu (nebo pastelkou do seitu) a dlouze zpvan slabiky ... nm
n pr, m jnm r ... , malovan prstem velkm obloukem do vzduchu (nebo pastel-
kou do seitu jako legatov oblouek), srozumiteln ukou rozdl.

A portamento? Znme pohdku "0 chytr horkyni" ... uesan-neuesan, pijde-pi

jede, dar-nedar atd. a portamento je staccato-legato. Meme si kat nap. pl, pl, pl ...
Upozornme dti, aby se zaposlouchaly do slovek staccato a lgt ~ .
Tak ui jim napov, jakm zpsobem budeme hrt.

Objevujeme dle "hrou na detektiva" nov "klubka".

~c' krlovna Cecilka I. (barva oranov) - dt si depne

a jednou rukou maluje "trn" (pomocnou linku)

Je to dobr a moudr krlovna, kter vldne vemu dvoanstvu na zmku (d 1-c5 ), ale
tak svm poddanm v podzm (h-subkontra A). kadlo najdeme ve "kolice"
na stran 91: Cibulika buclat m sukniky ze zlata.

krl David I. (barva hnd) - dt si depne

a zalo ruce do klna

kadlo najdeme ve "kolice" na stran 91: Datel uk uk, uk, uk (f)

a u ticho, ani muk (p)- procvime dynamiku.

Stle plat poteba opakovn, procviovn a podporovn sluchov jistoty, intonace

(pomcka schody), zpvn podle tabule ("z listu"), pi cvien "uka, co sly" hdme
znm psniky. Zhudebovn text je ji zajmavj (mme noty c 1 -g 1 ) a meme tvoit
nov psniky v kolektivu nebo samostatn. (V. Beilov: Barevn cinkn str. 30)

Do pohybov vchovy v tomto msc zaadme rozliovn tempovch a dynamic-

kch zmn.

68
 Naume dti nov psn, kter meme vhodn vyjdit jednoduchm pohybem.
E. Hradeck nm k tomu dv pleitost v psnikch Chumelenice, Mal lvek. P. Eben
zase v Kocourovi, Paovi a Sedmikrsce a meme opakovat i pse o Turkovi, kter nyn
hraje na hudebn nstroje. K pohybovm hrm si zvolme i nkter kadla, napklad Jeek
leze podle meze ... , iju boty do roboty... , Ddeku, ddeku, koleda ... atd. kadla se
naume, ztvrnme pohybem, namalujeme si obrzek a meme tak "nametat"
psniku. Poznali jsme ji klvesy e-g a ve vech oktvch jsme je nali na klavru.
K procviovn orientace na klvesch vyuijeme drobnch figurek (zvtek, hraek atp.).
Vybrme tak, aby na kad figurce pevaovala barva "klubka" (g - erven,
d - hnd, e - modr atd. podle vmi pouvanch barev pro noty) nebo aby jmno
figurky alespo zanalo psmenem podle jmna klvesy. Meme tak figurky pojmenovat
teba F - Frantk - abk Frantk, mme-li figurku by ap. Figurky pilepme
na dvka od nanuk, aby dobe sedly na klvesch. Dti se u ukldat pslunou
figurku na sprvnou klvesu v ad za sebou v nkter oktv (pro dobrou orientaci zanaj
c 1-h 1 ) nebo rozlome figurky do rznch oktv, a ji sprvn nebo na ciz klvesy a dti
opravuj chyby. Mohou "roztoulan" figurky poskldat do ady v oktv, kterou urme.
Figurka napklad Anika nm najde svoji klvesu ve vech oktvch, (ske po oktvch
jako by peskakovala kalue). Improvizuj kadlo 3. prstem na klvese j klvesch podle
toho, kterou figurku si vyberou (zpv Honzk, David, Cecilka... ). Pi improvizaci nenutme
dt ke sprvnmu dren ruky, ale dbme na to, aby do klves netlailo, pouze
se lehce dotkalo koncem prstu sprvn klvesy v rytmu kadla a ctilo volnost v cel pai.
Clem JE npadit improvizace, NE dren ruky.

Kolo, kolo mlnsk (A. Dudek): kadla pro dti

Jeek leze podle meze, iju boty do roboty

koile mu z kalhot leze. od soboty do soboty,
Lika za nm poskakuje, nemm chleba ani sra,
koili mu zastrkuje. vecko mn to koka sndla- kc!

Ddeku, ddeku, koleda, Leze jeek, leze v lese,

dejte mi oek nebo dva. jablko si dom nese.
Nedte-li oek, Dti v lese bhaj,
provrtm vm koek. jeka vude hledaj.

Pi pohybovch hrch vyuijeme hodn hudebnch nahrvek, ale i improvizace peda-

goga ke cvien podle hudby (pochod, bh, napt, vle, pedstavujeme zvtka, emesla,
hudebn nstroje... ).

Pipravme si sluchovou pedstavu tk doby v taktu dvoudobm, tdobm i ty

dobm. Dti pochoduj a na tkou dobu je vdy "DUP". Jede vlek motorek, kolik voz

69
m? 2 - raz, dva, raz, dva; 3 - raz, dva, ti, raz, dva, ti; 4 - raz, dva, ti, ty, raz ... Cvime
tak podle hudby - podle klavru, pedagog mn takty a tm tkou dobu.

Opakujeme notu celou a plovou a objevujeme notu tvrovou a plovou s tekou. Texty
z "Barevnho cinkn" pibl dtem podobu noty. Namalujeme si je do seitu, dti vymalu-
j obrzky a nau se kanky o novch notovch hodnotch.

V tomto msci se budeme zabvat hudebnmi nstroji, kter slyme hrt v orchestru.
Poslechneme si pohdky- vyprvn a povdme si o orchestru, koncertech a o divadle,
meme zopakovat pse Tu rek s hrou na hudebn nstroje. "Barevn cinkn" V. Beilov
nm pin bsniku o orchestru. K poznvn hudebnch nstroj mme i jin pomcky:
nap: PEXESO, obrzky hudebnk (kartiky s ernm Petrem} a dtem pustme i posle-
chov CD (gramodesky, kazetu} I. Hurnka "Co um hudba" - Kapela se pedstavuje.
Najdeme zde i pohdky vhodn k malovn podle hudby. Nebo vyuijeme hudebn
nahrvky s vyprvnm, B. Britten: "Prvodce mladho lovka orchestrem".

Dramatick projev. Dobe vyuiteln k hereckmu projevu je bsnika Jiho ka:

Poutn draka.

Poutn draka:
Draku, A co tmi zuby j?
ty jsi vn drak? - Princezen mm plnou sp!
- Hudry hudry, Ach, ty lhi -
je to tak! kad to v,
A m zuby dra? e jsi jenom paprov!
-Mm dva-
to mi sta!

Nejprve drak stra dti a dti se schovaj u pan uitelky. Probhne rozhovor, dti se
pestanou bt a "proenou" draka, kterho mus zachrnit tak pan uitelka (pan uitel).

Postoupme dle v poznvn dlky not. Knotovm hodnotm (tvrov, plov s te

kou} pidme pomlky a procviujeme prostednictvm ji znmch pomcek. Sname se,
aby dti samy rozeznaly a zapsaly rytmus slova, pojmenovaly obrzek a zapsaly rytmus
pojmu, mohou zapsat rytmus svho jmna, kamardova jmna, rytmus toho, co vid kolem
sebe ...

Ume se zpvat koledy a za kol si mohou dti zhudebnit nkterou z bsniek o zim
i o Vnocch. Ke kadmu textu (sv psn} nakresl dt obrzek.

70
 Leden (cca 4 hodiny)

opakovn: tn, zvuk, "Kam jde psnika?", C 1 -g\ zpvme podle not,
hdme psniky- sluchov diktt, dynamika, pojmy, kl G,
F. Hrubn: Mal muzikant, J. ek: Poutm si draka,
psn s pohybem, rytmus, dlka not - cel, plov,
tvrov, plov s tekou, rytmick cvien

pohybov vchova: Kocour, Zajc, neek

sluchov cvien: melodick diktt, zpis psn Koka leze dol, Vzahrad
na hruce za pomoci pedagoga, doplovn rytmu
do psniky (V. Beilov)

hrajeme na klavr: Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...

M. Borov: Od peinky ke kolice a jet trochu dle ...

nhradn innost: (pro ky, kte ukonili v hodin individuln vuku)

malujeme pohdku, malujeme obrzky k psnm, k bsnm
a kadlm na vkres

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

J. ek: Aprlov kola
F. Hrubn, J. Trnka: palek
Z. Janurov, N. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce
E. Hradeck: Zpvnek pro nejmen
A. Faksov, B. Frba: Malovan psniky...
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky (prac. se. 0-1)

71
 V lednu opakujeme ltku, kterou jsme a dosud probrali. Pipravme dtem rzn testy,
hdanky, soutiv hry a naume je nov psn s pohybem Kocour a Zajc (Eice pelce
kotrmelce). Pipravujeme dti ke he na nstroj. Dohodneme individuln lekce v dob nor-
mlnho rozvrhu (na kad dt je 15-20 minut). Individuln vuka se std s hromadnou
hodinou. Pro individuln lekce pipravujeme tzv. nhradn innost pro ky, kte skonili
individuln prci. Zbytek hodiny vyuij prostednictvm tchto kol k opakovn a pprav
pomcek do dal hodiny. Malujeme pohdku, malujeme obrzky k psnm, textm, doplu
jeme nebo opravujeme rytmus v pedepsanm cvien, ume se pst kl, noty, pomlky atp.

Sluchov cvien upevuj slyen znmch not ("klubek"), poznvn a zpis rytmu.
Za pomoci pedagoga vytvej dti notov zpis psniky. Na tabuli tak spolen zapisu-
jeme rytmick diktt, kter si pak dti op do seitu. Dti zap npad -samostatn se-
staven rytmick cvien ve dvoudobm a tdobm taktu a za domc kol zadme zapsat
rytmick cvien ve tydobm taktu. K tomuto kolu budlo nalinkujeme do seitu tyi
przdn takty a na zatek napeme tyku, nebo dme dtem pipraven pracovn list.
kol zn - pout noty i pomlky. V uebnici V. Beilov vybereme psniku, do kter dti
dopluj rytmus, a obrzek, jen nechyb u dn psniky, si vymaluj. Psniku si vyhledaj
na klavru (hrajeme stle 3. prstem).
Do znm psn dopluj chybjc noty.

Hrajeme na klavr:
Nezapomeneme pipravovat clen koly k nhradnm innostem do hodin individuln
hry na nstroj. I kdy v tto metodice najdete pklady postupu prce se kem podle
"Klavrn koliky", doporuuji nepouvat pouze tento materil, ale hledat a kombinovat
vechen dostupn materil, podle individulnch poteb kadho ka. Vyuovn m bt
pro uitele i ka objevovnm novch tajemstv, lutnm zajmavch hdanek, tvoenm
krsn hudby, vyprvnm pbh, pohdek atd., atd.

Zaneme volnm pokldnm ruky na klvesy. Zpotku dt u klavru sedt nemus, aby
mohlo vyuvat celou klaviaturu. Ale sprvn sezen u klavru je dleit, a proto u nkterch
innost dt sed. Hrajeme "kapky det". Nkter vesele poskakuj (Veselinka- staccato),
jin jsou smutn (Smutnka- tenuto) a jin si dstojn vykrauj jako pan krl nebo krlov-
na nebo vrchn komo, kter ohlauje dleitou nvtvu. (Mrailka/Bruilka - portamen-
to). Veselinka a Bruilka mohou mt dynamiku piano i forte, ale Smutnka m jenom piano,
protoe je smutn, peml, vzpomn atd. Hrajeme nejprve 3. prstem, aby ruka mla
od potku pirozen tvar a sname se dtti piblit sprvn pocit pi he kadho tnu
(voln pae, citliv koneek prstu, plynul pohyb). Meme si hrt pohdky (znm ilustru-
jeme hudbou a nov si vymlme). Namalujeme si k pohdce obrzek a hrajeme, co vidme
na obrzku. Tetm prstem hrajeme kadla (ze "koliky" nebo z knek). Podle textu lze

72
 vyut i dynamiky. Hrajeme na jednotlivch klvesch, kter dti ji znaj, a pouijeme
kadla jim uren.

G - Gbinka, obrzek liky s bubnem. Gbinka m dneska den, hraje slo na buben.
Bumtarata bum, bum, bum, ots se cel dm.

E - Emil, obrzek dt (Emane, Emane ... ) nebo Emile, Emile, schovej dudy na pile!
Propak bych je schovval, kdy jsem na n dudval?

F - Frantk, obrzek se stromem a kozou. Foukej, foukej, vtku ... nebo Frantk jel
na koze, ml bakory na noze ... (vysvtlme dtem text - struha, ostruhy).

D, C- David, Cecilka, Datel uk uk, uk, uk (forte) a u ticho, ani muk (piano).
Cibulika buclat, m sukniky ze zlata.

A- Anika, m kamarda, kterho kdl. Antoi, Antoi, m kocoura na koil

Kocour spadl z koe, porazil Antoe.

H - Honzk, vyuijeme text znm psniky Jedna dv, Honza jde, nese pytel mouky,
mma se raduje, e bude pct vdolky. Mma vdolky nepekla, Honza
skoil do pekla. Mma vdolky pekla, Honza skoil z pekla.

kadla hrajeme na jednom tnu, v rznch oktvch, skeme pes oktvu, hrajeme po
cel klaviatue. Pipravme si npady, kter dme dtem jako pklad, ale dti vedeme k rea-
lizaci vlastnch npad.

Pklad: psniku (kadlo) nm zazpv ptek, zabrouk medvd, zazpv holika/kluk,

kapika Veselinka, Smutnka, Bruilka, zpvaj dti (klvesy) David, Gbinka, Anika, Emil
atp. Jsme ve straidelnm lese a kadlo sotva ept - boj se, mme radost a prozpvujeme
si. .. Da-li se hra 3. prstem, hrajeme dle 2. prstem, 1. prstem a se 4. a 5. prstem pracu-
jeme opatrn, aby dtti pli vasnm pouitm tchto prst netuhla ruka.

V hromadnch hodinch teorie upevnme dosud zskan znalosti a na n navazujeme.

73

___.,..........
~
 unor
"
(cca 4 hodiny)

Individuln vuka se std s hromadnou vukou pravideln po tdnech. Nhradn

innostiv hodin individuln vuky smuj k opakovn a procviovn probran ltky.

Poznmka: V ppad zaazen ka do jinho nstroje, kdy potky hry na nstroji

nevyuuje pedagog veobecn hudebn vchovy, pokrauje vuka v hromadnm pedmtu
pravideln podle rozvrhu.

pohybov vchova: Chumelenice, Bedla a opakovn psn s pohybem

z minulch hodin, dynamika, tempo, vraz v hudb,
Letadlo, Divok husy

sluchov cvien: zpvme podle not, noty a\ h\ c 2 , sluchov diktt c 1 -c2

(cvime), "Zpvnkov pota", pveck improvizace
na znm texty

tvoivost: text, slome si psniku, namalujeme obrzek, "hereck

etuda"

dramatick projev: F. Hrubn: erven Karkulka, Pernkov chaloupka

rytmus: opakovn dlky not a pomlk, takty na 2, na 3, na 4,

rytmizace slov, nota osminov, pomlka osminov

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
E. Hradeck: Zpvnek pro nejmen
F. Hrubn, J. Trnka: palek
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce

75
 Pohybov hry - opakujeme si psn s pohybem z minulch hodin. Dti naume psn
E. Hradeckho Chumelenice (dti bhaj a prsty naznauj padn snhovch vloek,
dleitm momentem je slovo "pok", kdy dti mus dodret korunu podle pedagoga. Dle
pokrauj volnm mvnm pa na text "e nev, kam pad ... ". Podobn vyuijeme psn z
Elce pelce kotrmelce - Letadlo a Divok husy.

Poznvme nov noty ("klubka") a\ h\ c 2 a upevujeme sluchovm dikttem (uka, co

sly, zapi, co sly, dti jsou notami, a kterou pedagog zahraje, takov "klubko" dt
namaluje na tabuli nebo vysko z depu a opt se posad, usly-li jinou notu).

Anika (barva lut) - dt stoj rovn, oto dlan

"ke slunku" a mrn zvedne pae
(ruce ukazuj psmeno V)

nota h 1 Honzk (barva ern) - dt stoj rovn a vzpa

ob ruce

princezna Cecilka 2. (barva oranov jako c 1) - dt

vysko a tleskne rukama nad hlavou

Noty nejprve hdme pomoc znmch kartiek, pak si je zapeme do notov osnovy
a ekneme si, kde bydl Anika, Honzk a princezna Cecilka 2. Procviujeme zpvn "z listu"
podle tabule, podle napsanho cvien, podle poskldanch kartiek, melodii podle
kartiek s npvky psniek atp.

Najdeme dtem text se zimn tematikou, kter bude mon ztvrnit v rmci dramatickho
projevu nebo pohybov hry. "Zpvnkovou potou" navodme npady na melodii, namalu-
jeme si k textu obrzek a vyuitm cel ady c 1 -c 2 dti text zhudebn. V hodin nm sv
psn zahraj a my jejich dobr npady nezapomeneme pochvlit. Pedagog me pidat
doprovod a hrt se kem tyrun.

Verovan pohdky Frantika Hrubna erven Karkulka a Pernkov chaloupka budou

vhodnmi texty pro dramatick projev.

Zopakujeme vechny dlky not i s pomlkami, kter jsme se ji nauili, a pomoc textu
z "Barevnho cinkn" zaneme probrat notu osminovou a pomlku. Verovan texty
k pomlkm najdeme ve druh uebnici V. Beilov "Kouzeln klvesy", kde jsou tak koly
k procviovn rytmu s pomlkami.

Hrajeme na klavr: Nadle pipravujeme clen koly k nhradnm innostem do hodin

individuln hry na nstroj. "Kouzeln klvesy" nm pinej vhodn text k tzv. postaven ruky

76
na klvesch s nzvy "Pt bratk", "Mal rozcvika" nebo "Rozcvika pro levou ruku".
V "Klavrn kolice" najdeme dal hrav cvien k procviovn rytmu, vnmn dlky not,
pohdky ke cvien hudebn fantazie atd. Jestlie se da hrt bez pot jednotlivmi prsty,
meme zat s psnikami. Vedeme melodii i tehdy, hrajeme-li jenom jednm prstem.
Melodii psn hrajeme nejprve zvl kadou rukou a potom st melodie hraje prav ruka
a st lev ruka. Psn podle sluchu vyhledme i od jinch klves a nemusme se bt ani
tch ernch.

Ve "kolice" najdeme prstov cvien ke spojovn prst do legata (str. 96). Nebo
meme zat spojovat nejdve dva nejikovnj prsty (2. a 3. prst) a zpvat si napklad
"mma, tta, brka, bba, strejda a na konci je vdy "j" (hrajc k). Takto meme zpvat
hraky, zvtka, barvy, kvtiny atd. Ti prsty (2., 3. a 4. prst) pichz obvykle na jae. Dt
me zpvat kanku, kterou si vytvoili ci sami - Petrkl, zima pry, petrkl, zima pry,
petrkl, zlat kl (melodie stoup smrem nahoru). Zauk na vrtka, probud kutka, petr-
kl, zlat kl (melodie postupuje smrem dol). Nyn se pid palec (1., 2., 3. a 4. prst).
Zpvme si : m maminka, mj tatnek, m sestika, mj bratek, m Anika, mj
Honzek, dal sourozenci a na konci je opt "j". Zpvme tak vechno, co vidme kolem
sebe nebo co mme rdi. Na pt prst je dobr hrt psniku Bm na kopec, bm na
kopec... A z kopce dol, a z kopce dol ... Na tto psni meme dobe ukzat sprvn
veden ruky a dodren melodickho oblouku.

Ve "kolice" najdeme velk ern noty (Vrna let, el Janeek na kopeek). Dtti
pipravme radostn pekvapen, protoe kadlo i psniku zvldne bez cvien ("z listu").
Pokraujeme podle toho, kolik prst dt um spojit. Meme se vrtit i k povedenm ps-
nikm, kter dt napsalo pi tvoivch innostech a hrt si je podle ve uvedenho
zadn. Pedagog doprovz ky improvizovanm doprovodem. I nejjednodu psnika
zkrsn, je-li podloena pknou harmoni, co plat rovn u kadel hranch na jednom tnu
nebo v jedn oktv i ve dvou oktvch.

77
 Bezen (cca 3 hodiny)

Individuln prce u klavru

rytmus: nota osminov, pomlka, hry, rytmizace slov

pohybov vchova: Zvony, Vlnky

dramatick projev: F. Hrubn: erven Karkulka, Pernkov chaloupka

vtvarn projev: malujeme pohdky

sluchov cvien: c 1 -c 2 , zpvme podle not, Copak dl nae Bra?

hrajeme na klavr: ivdividuln vuka klavrn hry - "Klavrn kolika ... "

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky (prac. se. 0,1)
F. Hrubn, J. Trnka: palek
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce

79
 Upevujeme znalost noty a pomlky osminov a jej pouvn v psni, v hudb, rytmic-
kch cviench atp. Pohybov vchova je opakovnm znmch pohybovch her, me bt
spojena s dramatickm projevem i vtvarnm projevem, budeme-li hrt teba "na emesla",
co dlme ve kolce, jdeme na koncert (do divadla}, hrajeme pohdky, kter umme
( ... klek houslov, Paleek a jeho kamardi, erven Karkulka, Pernkov chaloupka,
Poutm si draka).

Vybereme zajmavou pohdkovou knku, kde jsou pohdky s mnoha postavami,

pedmty, bohatm djem, jsou vesel atp. a malujeme obrzky k pohdkm. Mme-li
vhodn CD disky, malujeme podle hudby nebo s hudbou. Vkres na obrzek dti dostanou
a pedagog jej pak uschov na vstavku, kter je vdy pi zvrenm vystoupen dt obou
oddlen na konci kolnho roku.

ada c 1 -C2 nm pinesla novou psniku, kter bude zkladem pi he durovch stupnic
od kterhokoliv tnu. "Copak dl nae Bra? Ve dne ije, v noci pr".

e () e
,, e I) () e ,, e (I
e l
o o

Hrajeme na klavr. Brzy poznte, e dti, kter dosud zvldaly vechno stejnm
tempem a nebylo teba vracet se i zastavovat v ltce, zanou-li hrt na nstroj, projev se
jejich individualita. Nebudou postupovat stejn rychle, a proto bude pro vs jednodu,
budete-li mt pro kad dt tdn knihu k individuln vuce. Kadmu dtti zvl
zaznamente probranou ltku. Pokraujete tak, jak dt potebuje. Zbyten nezdrujeme
dti, kterm zatm probran ltka nedlala vt obte, ALE nespchme u dt, kter
potebuj del as, aby dobe zvldly poten dovednosti. Me se stt, e "svin" dt
se pozdji na as zastav a pomalej, zase naopak, zro vai trplivost.

Pokraujeme v tom, co nm nadluje "kolika", a v tom, co k individuln potebuje.

Je dobr, m-li k chu tvoit vlastn drobn skladbiky - vtinou njakou melodii -, mme
tak pleitost hledat pro skladbiku nzev, dt by mlo ct, co si pedstavuje, z toho
vyvodme tempo a jist bude teba vyut i dynamiku. Dti, kter takov prce nebav, uvta-
j spolenou prci s pedagogem teba na vtipnm textu bsniky, ze kter spolen
vytvome psniku. M-li k tvoiv schopnosti, urit se, i pes poten nechu, tzv.
"chyt", jsou-li k tomu tak vhodn podmnky v rodin.

80
 Duben (ccashodin)

V individulnch hodinch zanaj ci s ppravou programu na vystoupen v ervnu.

V hodinch hromadn vuky je hlavn npln opakovn cel teorie, psn s pohybem,
ncvik vybranch psn vytvoench dtmi pedkolnho oddlen bhem roku (vyuvme
kompletu Orffova intrumente, xylofon, metalofon), testy, hry, hdanky k oven
znalosti probran ltky.

hra na nstroj: vbr skladeb, psn k pprav na vystoupen podle individulnch

vsledk

pohybov vchova: Jahdka, Pr, Vtrnk

Vbr a opakovn innost, kter budou zaazeny do programu ukzek z vuky (erven).

Zkladn vukov materil: V. Beilov: Barevn cinkn

Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika ...
M. Borov: Od peinky ke kolice ...
E. Hradeck: Zpvnek pro nejmen (Jahdka)
P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce (Pr, Vtrnk)
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky (prac. se. O, 1)
dtsk knihy, zpvnky, pomcky z vuky

81
 Msce duben a kvten vyhradme opakovn a prohlubovn znalosti ltky a vbru toho,
co budeme chtt ukzat rodim na zvrenm vystoupen (mezi 1. a 7. ervnem).
V individuln prci se zamme na to, co se km nejlpe da (skladbiky s melodi
rozdlenou mezi dv ruce, psn hran s doprovodem a transponovan, pamov
pipravovan drobn skladby atd). Vybereme dtem, co budou hrt, a zkoume cel
vystoupen (od pchodu pes hru a do odchodu po vkonu). Ped vystoupenm udlme
generln zkouku a meme rodie podat, aby vjimen pokali v atn ped slem.
Pipravujeme cel vystoupen, ppadn dtsk dua (zobe. fl., klavr), a vysvtlme dtem, jak
bude cel vystoupen probhat. Je to pekvapen pro rodie a proto doma dti nic
neprozrad. Pipravme vbr psniek, u nich se mohou dti doprovzet na nstroje
z Orffova instrumente a kter jsme ji bhem roku s dtmi zpvali, eventueln nacvime
jet nkter nov psn.

K pohybovm hrm si vybereme psn E. Hradeckho Jahdka a ze seitu Elce pelce

kotrmelce psn Pr a Vtrnk (popis pohybu meme dodret).

Nezapomeneme zopakovat i nkter pohdky k ukzkm z dramatickho projevu

a vybereme takov, na nich se mohou dti odreagovat, protoe na jejich prvnm vystoupen
je ek dlouh soustedn a velmi potebn pozornost. Vystoupen bude nejvce nron
pro vs, protoe bude teba nejen udret dti v pozornosti a iv reakci, ale budete muset
stdat innosti, korepetovat, zpvat, mnit pomcky, hovoit k obecenstvu atd., aby bylo
vystoupen iv a ukzalo co nejvce dtskch dovednost. V zvru budete jet
podporovat dti pi jejich prvnm "koncertnm" vystoupen a jist budou nkter potebovat
vae "bezpe".

V tomto msci meme vst dti, kter se dobe hudebn projevuj, k doprovodm
psn. Nau se vyhledat toniku, dominantu a nkter i subdominantu a doprovzet hran
psniky zkladnm tnem nebo dudckou kvintou. Jist budou rdy cviit i svoji vlastn
pse s doprovodem, kterou tak zaadme do programu na vystoupen ke skladbice,
kterou si dt pipravilo. K vyhledvn doprovodu nm dobe poslou psnika Bm
na kopec, kter v sob skrv toniku i dominantu. Dudck kvinta je zase velkou
"pomocnic" pi hledn dominanty, jestlie hrajeme psn i v transpozici.

Pokraujemedle v "Klavrn kolice" nebo v materilu zvolenm pro konkrtnho ka

podle jeho schopnost.

82
 Kvten (cca 4 hodiny)

Pprava na vystoupen - vbr individulnch sel a vbr programu pro hromadn

vystoupen dt 0/1. ronku- ukzky prce z vuky. Na vystoupen pipravme pro dti tak
"pekvapen" - tj. kol, kter budou plnit poprv a na vystoupen, ale kter vychz
z dosaench vdomost a dovednost.

Pedagog vybere a vystav ukzky z vtvarnho projevu dt, eventueln vybere ukzky
tvoivch aktivit (zapsan vlastn psniky i skladbiky).

Podle poteby opakuj dti v hodin pohybov cvien a pedagog pokrauje ve vbru
dalch, podle postupu ka. Ve vuce na nstroji rozvjme i nadle dovednosti podle
individulnch schopnost k.

Zkladn vukov materil: vyuvat materil ji uvedench a vyhledvat dal

k doplovn a zpestovn obsahu vuky.

83
 -
Cerven (cca 4 hodiny)

Na zatku ervna vystoup dti oddlen Pedkoln ppravn nstrojov vuky

pro rodie a veejnost (zpravidla v prvnm tdnu ervna). Program je vytvoen z ukzek
prce v hodinch Veobecn hudebn vchovy, Pohybov vchovy i hodin Hudebn
teorie a pipravench hudebnch sel (hra na hudebn nstroje).

Npln dalch dvou hodin bude upevovn znalost i dovednost prosted

nictvm test, hdanek, her a sout - pedagog by neml zapomenout na formu
odmny. V hodinch jsou tak zaazeny innosti podle pn dt.

Posledn hodina je slavnostn - s vydvnm Vysvden a me bt i peda-

gogem pipraven obrzkov pochvala. Podle kolnho du obdr dt Potvrzen
o dochzce do ppravnho oddlen. Vzhledem k odlinosti npln vuky by Potvrzen
mlo obsahovat vyznaen pedmt, kter dt ve kolnm roce absolvovalo v tomto
oddlen. Povzbudiv psob hodnocen - jednika, pochvala atp. Odmna - neofi-
ciln - vak zvis na aktivit pedagoga.

85
L.B
 Z (cca 4 hodiny)

Opakovn ltky z minulho kolnho roku: notov osnova, houslov kl, noty c 1 -c 2 ,
intonace, dlka not, pomlky, dynamika, takty na 2, na 3, na 4, pojmy, sluchov innosti, psn
s pohybem i s doprovodem Orffova instrumente atd.

psn: Sed lika pod dubem

Koka leze dol
Volala kukaka
V zahrad na hruce
Dti dtem (psn ze zpvnku dt z PPNV)

tonika: sluchov poznvn, oznaen toniky v psnice

basov kl: noty c 1 -c (mal)

rytmus: rytmizace slov, krtkch vt, ume se taktovat (Hra na diri

genta), rytmick cvien - procviovn pomlk

pohybov cvien: opakovn psn s pohybem

pse: Copak dl nae Bra- ada c 1 -c 2

intervaly: ist PRIMA- npvkov pse "Ach synku, synku"

a dal psn zanajc . 1 (Metodika, zpvnky
a E. Hradeck: Zpvnek pro nejmen)

poslech: L. van Beethoven "Pro Eliku" a IX. symfonie (tma "da

na radost"), k hudb malujeme obrzek a pedagog
k nmu nalep cedulku se jmnem skladatele, celm
nzvem skladby a s informac, pro jak nstrojov
obsazen byla skladba napsna

Zkladn vukov materil:

Z. Janurov, M. Borov: Klavrn kolika pro tylet
a sedmilet dti
P. Jistel, J. Kolov, G. Prokov: My jsme mal
muzikanti

89
 PaedDr. K. Havelkov, J. Pachta: Domeek pln notiek
V. Beilov: Barevn cinkn
V. Beilov: Kouzeln klvesy
V. Beilov: Docela mal je pskn
P. Jistel, J. Koutsk, P. alansk: My jsme mal muzikanti
I. Oplitilov, Z. Hanilov: Klavihrtky (0.-2. seit)
Poslech: nahrvky "Pianist", Klasika ped kolou,
I. Hurnk: Umn poslouchat hudbu, CD
Klassieskajamuzyka - razvivajuaja
muzyka dlja malyej

90
 V z zopakujeme celou ltku z minulho kolnho roku a ke kadmu opakovn
piadme navazujc novou ltku.

Dti ji vetinou um pouvat (podle sluchu) funkci TONIKY. Zopakujeme si pojem,

vysvtlme, kde najdeme toniku (pouijeme psn Copak dl nae Bra) od rznch
tn a hledme toniku v doprovodu psn. Pi procviovn na jinch psnch pouvme
psn zanajc prvnm stupnm (nap. Ovci tverci, B lika k Tboru, Koka leze
drou a jim podobn). Toniku meme cviit - znzornit pohybem - dti se rozkro,
daj si ruce v bok, jako by stly na prahu domu (tady jsem doma, to je moje jistota -
vyjaduje uspokojiv zvr psn, skladby). Mohou toniku ukzat palcem - jako 1. stu-
pe. Sly-li toniku, mohou zavolat tonika nebo te (slym toniku). Napeme si ps-
menko "T", podle sluchu vyhledvme toniku v psnice na tabuli a zapeme psmenko
pod notu, se kterou toniku zahrajeme.

Roziujeme znalost not do druh oktvy a postupn se obracme dol do basovho

kleod c1 dol po mal c. Nejprve dbme na to, aby ci pochopili opakujc se jmna not
v dalch oktvch. Noty spojujeme s klvesami na klavru a dti se sna, nap. pomoc
naich znmch figurek, vyhledvat tny v rznch oktvch (mal, prvn a druh oktva).
Stle tak spojujeme uen se tenm not nyn u jenom ernch. Vichni ci hraj a nen
teba se, pi bnm ten, k barvm not vracet. Ve kolice hrajeme prvn basovou notu
(pkov Renka).

Rytmizaci slov rozme na zapsn rytmu vty, vere atp. Pro tuto pleitost je teba
vybrat rytmicky zajmav texty, v nich pouvme znm dlkov hodnoty i pomlky, nap.
Srdko: Mm jedno mm, komu j ho dm ... (4 doby)
Bonbnek: Cucalo dvtko kysel cukrtko ... (3 doby)
Psmenko 1: Indini kvl, maj dlouhou chvli. (4 doby)
Psmeno Y: Ypsilon je strek -ek, taky stoj za verek. (2 doby s osminovmi notami)

Texty psn: Koulelo se, koulelo, erven jablko ... (2 doby, osminov noty)
A j budu velk, bude ze m selka... (3 doby, ne rytmus znm psn}
Okolo Hradce v mal zahrdce ... (3 doby, znovu jin rytmus ne je v psni),
ci mohou vymyslet vlastn melodii na 3 doby)

Jazykolamy: Doktrek mi nedal prk - uva, brku, troku hrku! (3 doby). Tvote
i zajmav rytmizace (rytmus je na uveden text jazykolamu).

&2 JJ I J*JI JJ* I J I J * I JJ* I J JI JJ* I J I J- I -ll

Mnoho potebnch vt najdeme v dtskch kankch a bsnikch, v pm ei
v pohdkch a v textech psn.

91
Zanme se uit poznvat intervaly

PRIMA - nejprve naume dti npvkovou pse Ach synku, synku. Budou-li ji dti
zpvat dobe, vyzkoume, zda poznaj psniku mezi jinmi melodiemi. Zan stejnmi tny
(intervalem primy). Hrajeme zatky rznch psn a dti uruj, kter z nich zan stejn
jako Ach synku, synku. Pojmenujeme interval a naume dti jet nkter dal psn za
najc intervalem PRIMA, jako nap. E. Hradeck: To je on, mal slon, Chumelenice, Mal
lvek, dle Na tom praskm most, la Nanynka do zel. Zpvnk "Dti dtem", Zajci,
Medvdi, il Ka atd.

Ve druhm ronku pokraujeme v poslouchn hudby. Nejde o dn rozbory skladeb

ani znalost ivotopis a dl skladatel, ale spe o to, abychom dti vedli k poznn alespo
dvou "nejpopulrnjch" tmat (melodi) skladatel, se ktermi se nejdve setkaj pi he na
nstroj. Jsou to pedevm klasikov. O skladateli ekneme dtem njakou zajmavost, aby
mly pleitost si zapamatovat nejen jmno, ale i zapamatovatelnou informaci o osob skla-
datele (stle jsou jet ky v pedkolnm vku, eventuln ky 1. tdy Z).

Postupujeme podle plnu msce z, je-li vznamn vro (po cel rok), meme
pijatelnm zpsobem hovoit a hrt ukzky nap. souasnho autora, ppadn skladatele,
se kterm je mon se i setkat osobn.

V hlavnm oboru jsou dti ji ky svch pedagog, u nich by mly absolvovat vechnu
dal vuku na klavru i jinm hudebnm nstroji. O jinm nstroji uvaujte v ppad, e jste
poznali, jak obtn zvld k potky klavrn hry, a pravdpodobn by mu vce vyhovoval
jednohlas nstroj, u k, kte nemaj klavr, a myslete i na dti, kter by bylo vhodn
vzdlvat v slovm zpvu (hlasov vchov). Rodie upozornte tak na dti, kter maj
schopnost "hereckho" projevu, a dti, kter by pedagog vtvarnho oboru rd pivtal
ve sv vuce.

92
 -
R j e n (cca 4 hodiny)

psn: B lika k Tboru

Kdy jsem husy psala (zpis psn, TONIKA)

opakovn: noty v basovm kli c 1 -c (mal)

noty v houslovm kli c 2 -g 2 , c 1 -g

procviovn: hledej Toniku

DOMINANTA - "dudck kvinta"

Opakovn psn s pohybem (soubor Orffova instrumente,

metalofony atd.)

kadlo, bsnika: slome si psniku (rozsah c 1 -c 2 ), doplnme doprovodem

(T, D}, psniku zapeme, transponujeme, doplnme
rytmus (materil z dtskch knek kadel nebo ver)

intervaly: velk TERCIE, npvkov pse Kdy jsem husy psala,

nkter dal psn zanajc velkou terci

poslech: W. A. Mozart: Chlb s mslem, Mal non hudba 1.

st (obrzek, cedulka)

Zkladn vukov materil: uveden v msci z,

Dtsk kniha kadel nebo ver
Hudebn ukzky k poslechu

93
 Pipravme se na nov interval {velk TERCIE). Dti se nau zpvat psn Kdy jsem husy
psala a B lika k Tboru, kter budou sluchovm zkladem k intervalu. Znovu se nejprve
sname, aby dti interval bezpen poznaly sluchem - sluchov diktt prima/tercie zapisu-
jeme slic, hdme v souti o jedniku "Kdo to prvn uhodne?". Vysvtlme dtem
vzdlenost a interval zapeme {dv linky nebo dv mezery nad sebou), ukazuj kartiky
s notami nebo slicemi atp. Opt naume dti vce psn na interval v. 3. Napklad: J jsem,
j jsem, kovek jsem ... , Spi, Janku, spi ... {z Moravy), Mla jsem milho sokolka ...
(z jinch ech) atd. Meme zpvat i nkter koledy, nap. tdrej veer nastal nebo
Rychle, brati, rychle vstvejme.

Spi, Janku, spi

Zvolna z Moravy

~ ~~ Jn 3 I J * I Jn 3 I J * IJJWJIIJJ
Spi, Janku, spi, dm ti jabka ti. Jedno bude er-ve-n,

~Yt dH J liJ J IP 33 I J * I J33 J I J * l

a to dru-h ze-le - n, spi, Ja-n-ku, spi, o-i-ka zav- i.

2. Spi, Janku, spi, dm ti hruky ti. J t budu kolbat a ty bude dlouho spt,
spi, Janku, spi, oika zavi.

Mla jsem milho sokolka z jinch ech

Rzn

~ ~~ J fH A I a J J * I J fJ J A I a J J l
M-la jsem mi-l-ho so-ko - l - ka, on jest mi u - le-tl do le-s - ka,

~uJr* IAJr* IJfJJAI@JJ!II

do le - s - ka ze-le - n - ho, snad ho tam naj-de-te stele - n - ho.

94
 V tomto msc k TONICE pidme tak DOMINANTU. Ji jsme se zmnili, e se nm
bude dobe hledat za pomoci "dudck kvinty". Sluchem hledme toniku a dominantu
v psnikch, lze zkusit tak jednoduch skladby s vraznm doprovodem Ta D nebo vybrat
nkter Czernho etudy (op. 261). Melodii podlome jednoduchm doprovodem
T a D v akordech a potom hrajeme v originle. Vybereme i nkter skladby, kter dti hraj
na klavr.

Psn, kter si opakujeme a hrajeme s pouitm Orffova instrumente, zkoume obo-

hatit o dal (nepedepsan) rytmick nstroje, nechme dti improvizovat. Rytmus
procviujeme pouitm dalch pomcek - karty s rytmickmi cvienmi, ukme rytmus
podle tabule, taktujeme 2 a 3dob takt. Tk a lehk doba, taktujeme podle toho, jak
slyme hrt takt. Takty mnme v improvizaci hran s vraznou tkou dobou.

Pipravme tentokrt vce kratch a rytmicky pravidelnch text. Dti si vyberou, kter
se jim nejvce lb a slo si psniku - pouij adu tn c 1-c 2 Dopln doprovod T a D
v basovm kli notami ca g.

V nstroji pokrauj ve td pedagoga hlavnho oboru.

Poslech hudby v tomto msci je W. A. Mozart. Meme ji pipravit mal test s nahrv-
kou st znmch motiv z vyslechnutch skladeb a dti hdaj nzev, autora a spolen
vzpomeneme, co jsme si o skladateli ekli zajmavho. Opt si namalujeme k hudb obrzek
a pedagog pilep cedulku s celm jmnem skladatele, nzvem skladby a pro jak nstroj,
soubor, orchestr nebo jak obsazen byla skladba napsna.

95
 Listopad (cca 5 hodin)

opakovn: procviovn not v houslovm a basovm kli

pomocn linky, noty c 1-g 2 , g 2 -c3 (d 3 )

posuvky (kky, b, odrka) - noty s posuvkami v houslovm i basovm

kli

tonika, dominanta, "dudck kvinta"

psn: ncvik novch psn ze Zpvnku PPNV (Orffv instrument),

pohybov hry

pojmy: oznaen tempa v hudb - Allegro, Moderato, Lento - obrzky

intervaly: ist kvinta - npvkov pse Louen, louen (nkter dal

pse zanajc . 5)

poslech: nstroje v orchestru, J. Haydn: Menuet, symfonie Hodiny (s pohybem,

obrzek, cedulka)

malujeme pohdku: pohdku vybereme z dtskch knih, I. Hurnk: Slva, jsi umlec ...

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

B. Britten: Prvodce mladho lovka orchestrem
Klasikov a jejich souasnci 1.
knihy s pohdkami

97
 Opakujeme ten not c 1 -g 2 a c 1 -c. Rozme znalost o noty g 2 -c3 (d 3 ). Basov kl
zatm ponechme v oktv C 1 -c. Pomocnou linku znme ji od "krlovny Cecilky 1.",
kter sed na trnu. Trn je pomocn linka, kter pomh rozit notovou osnovu.
Proto i pomocnch linek mme stejn jako v notov osnov. Nakreslme si linky nad
notovou i pod notovou osnovu.

Poznvme posuvky. Vechny noty nehrajeme jenom na blch klvesch. To dti

znaj ji z transpozice psn podle sluchu. Podvme se na znamnka, kter uruj not
kdy m jt v (kek- je to ebek, po kterm se nota vyplh v) a kdy pjde n (b
nebo bko, kter jako tk ranec ohne notu dol). Opt musme tuto novou znalost
spojit s ukzkami a hlednm na klavru. Poznme tak znamnko, kter zru kek i b
(odrka - "polman ebek"). Vyhledvme posuvky, kter se hraj na blch
klvesch (k hdankm vyuijeme hraky, ktermi jsme uili dti poznvat klvesy na
klavru, figurky posouvme n, v a vracme na pvodn klvesu, je-li u noty odrka).
Ukeme dtem, jak vypad pltn a cel tn. Abychom dti nauili sled kk a b,
zahrajeme si hry. Kky mohou bt napklad tajnou e trpasli. Pi "rozhovoru" trvme
na sprvnm sledu jmenovn posuvek a hlasem intonujeme dtem otzku/odpov,
zlobme sejvesele odpovdme, vyprvme pohdku, jsme smutn, na nkoho volme
a vrac se nm ozvna atd. B mohou bt jako vlek Motorek (akcent na zatku
HES, es, as, des, ges, ces, fes, HES, es, as, des, ges, ces, fes ... ). Meme mnit akcent
podle toho, kolik m vlek voz nebo vyjmenovat pouze tolik posuvek kolik voz jsme
pipojili za lokomotivu atp. Peme a teme noty s posuvkami. Hledme noty s posuvka-
mi v notch (z not, kter dti hraj a dal notov materil piprav pedagog).

Trvale se zabvme upevovnm slyen T a D. Za domc kol mohou dostat dti

jednoduchou pse, do kter dopln tyto harmonick funkce. Pse me bt s obrzkem
nebo si dti obrzek k psni namaluj (pklady: V Beilov - psniky, kter najdeme v seitu
"Barevn cinkn" a kde zrove meme jet doplovat rytmus, nebo vybereme z not,
jejich tituly jsou uvedeny v seznamu vukovho materilu.

Pipravujeme interval ist KVINTA. Dti naume zpvat pse "Louen, louen"

Louen, louen

I J EJr I J J
Lou-e-n, lou - e n. Ja k to t- k vc.

~IF i:lJJ itlJ] I;JJJ IJJJl I; JJ IJ JI; H

Kdy se mus rozlouiti, kdy se mus rozlouiti s panenkou mlde- nec.

98
 Opakujeme a procviujeme intervaly prima, tercie a kvinta. Psniky, kter zanaj is
tou kvintou budeme hledat velmi obtn. Z dostupnch psn meme uvst intervalov
velmi tkou pse na zpvn (seit "Dti dtem") P. Jimramovsk: istotn koka. Spe si
pomeme psnmi, kter zanaj durovm kvintakordem. Tch najdeme vce - nap.
Ovci tverci, Volala kukaka nebo teba V. Vakov: Cvrek, Znm j jeden krsn
zmek, Mysliveek skoro vstv (z Moravy) atd. U psniek si vimneme jejich nlady,
charakteru a pedevm tempa, abychom mohli seznmit dti s nktermi zkladnmi
tempovmi oznaenmi - allegro, moderato, lento - povdejme si zrove o tom, co kolem
ns me toto tempo tak znzorovat. Allegro me bt teba nkdo, kdo b na tramvaj,
rychle jezd auta, rychle let letadlo, vlak rychlk m sv tempo u v pojmenovn. Moderato
je nae hodn maminka, kter nm vyprv veselou pohdku, moderato meme jt
na vychzku. Lento leze teba nek, lento se kul po lese medvdek, kter m pln bko
medu, lento me bt psnika - ukolbavka pro dtko i pro panenku, lento chod nae
bbinka na vychzku s pejskem. Dtem hrajeme rzn klavrn skladbiky a dti ur, jak
tempo skladbika m. Hrajeme i hudebn ukzky (CD), aby dti mohly hdat tempov
oznaen. Najdeme tempov oznaen v notch a ekneme si, jakou nladu bude skladbi
ka mt. I kdy dti jet neum pst, zvldaj opsat psmenka z tabule (peme velk tiskac
psmena). Kolem sebe najdeme tempov oznaen, kter jsme se nauili, a za domc kol
dti namaluj nebo vystihnou a nalep obrzek, kter znzorn allegro, moderato a lento.

Namalujeme si pohdku z knky liji Hurnka: Slva, jsi umlec ... Pohdka je podle
vbru pedagoga. Nabz se napklad -

Malka
Alenka si ostrouhala pastelky a ekla: "Vymaluju maminku, aby mla radost." Udlala
koleko- to byla hlava, do koleka dva puntky- to byly oi, ale pusa se j nepovedla, byla
njak nakivo. Alenka se rozmrzela, popadla ernou pastelku a tu nepodaenou pusu
pomrala, kdy tu sly nad sebou: "Vborn, Alenko, to jsem j, vi? Zvl ty fousy se ti
povedly." Nad n stl tatnek s fousy a po prsa. "Te bys mla ke mn pimalovat maminku,
aby mla taky radost."

Alenka jen vzdychla a zkusila to znovu. Pusa se j podaila, nosk taky, ale cel maminka
dopadla njak mrav, s bkem naiato. Alenka se rozmrzela, popadla ernou pastelku,
maminku pomrala, kdy tu sly nad sebou: "No ne, n Alk! Vborn, Alenko, ten
chlup je jako iv!" Jejich Alk byl toti tak chlupat, e mu nebylo vidt ani umk. "A te
nakresli jet maminku." "Maminka na obrzku nebude," ekla Alenka. "A pro?" podivil se
tatnek. "Kdy jde s Alkem na prochzku, maminka pece va doma veei." Tatnek se na
ni zahledl: "Tob se maminka neda, vi?" Alenka sklopila hlavu: "Kdy ona je tak hezk."
"J vm," ekl tatnek tie, "tak hezkou by ji ani slavn mal nevymaloval." A pohladil Alenku
po vlasech.

99
 Husar na enku Moravsk

'! 1.
J
Hu - sar

(
j

~ ~ ~ )
I J J J
na - en - ku,
I J r
hu - sar

(~ J ~ )
I
r
na en
J J
- ku,

'! J 2.
pi - je
j I J J J
p- len - ku,
I J J
Pl

Husarka jeho, husarka jeho pila pro nho, pila pro nho.
- Je
I J J J l
p - len ku.

3. Husar, poj dom, husar, poj dom! Ber na vojnu, ber, na vojnu.
4. Ber velice, ber velice z trenansk stolice, z trenansk stolice.
5. Ber, bud bra, ber, bud bra. koda na stokra, koda na stokra.

Lka zelen Moravsk

i J J J J IJ * J r r J J *
'
I I I I
1. L- ka ze - le - n, ne- po - ko - se - n,

na n sy - ne - ek, var- n Ja - no - ek, za - bil je- le - a.

2. Nebyl to jelen, byla to laka, a o ni ple, velmi nak, moja galnka.

100
 Prosinec (cca 3 hodiny)

procviovn ten posuvek

poslouchn a urovn T, D, doplovn do psn (tak D. .).

Poslouchme a urujeme subdominantu (S)

procviujeme rytmus, nota a pomlka estnctinov, opakujeme notu celou, plovou,

tvrovou, plovou s tekou, osminovou notu a pomlky, pouvme Orffv instrument,
xylofony, metalofony, (orchestr)

pojmy: opakujeme vznam pojm legato, staccato, portamento, dynami-

ka, tempov oznaen allegro, moderato, lento, naume se
nov pojmy adagio, allegretto, andante.

intervaly: ist oktva- npvkov pse Kdybys' byl, Jenku ... (nkter
dal pse zanajc . 8)

akord: durov kvintakord (sluchov rozlien od mollovho akordu),

psn Ovci tverci a Volala kukaka (dal psn zanajc
durovm kvintakordem, mollov kvintakordem - Mm j kosu,
kosiku)

poslech: Antonn Dvok: Humoreska, IX. symfonie "Z Novho svta" -

Largo ll. vta (tma)

vnon drek: "Pardn hodina" - innosti na pn dt, dti hraj na hudebn

nstroje

Pse I. Berlina: Rolniky (refrn V. Beilov: Barevn cinkn), doplnit rytmus (takt
na 2 nebo na 4), oznait takt, doplnit TD (S)- "dudck kvinta", klavrist se ji nau hrt.
"Hra na orchestr" - jin nstroj hraje melodii, klavr pouze doprovod, vichni
zpvaj a mohou se jet doprovzet na nkter nstroj Orffova instrumente

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

dti pinesou hudebn nstroje (zobcov fltna, housle,
akordeon)
nahrvky k poslechu

101
 V prosinci opakujeme noty s posuvkami, teme z not, peme na tabuli, sname se
poslouchat pt ernch klves a stejn jako s adou c 1 -C2 meme, nap. pomoc kartiek,
zkouet sluchov diktt (uka, co sly). Dbme na sprvn psan posuvek k notm. Stle
opakujeme sprvn sled posuvek.

S vyuitm Orffova instrumente opakujeme dlky not a pomlky. Novinkou je nota

a pomlka estnctinov. Z not nm vyrostl stromeek - dtem dme obrzek k vymalovn
a k dokreslen vnonch drk pod stromeek. Tabulka slou k pehledu rozloen cel
noty do dalch hodnot (msto not meme dosazovat pomlky). Hdankov test - zpotku
vyuvme hledn v tabulce - kolik not osminovch m nota plov; kolik not estncti-
novch m nota plov; mm notu celou, ale zatm z n vidm napsanou jenom jednu notu
tvrovou, jednu osminovou pomlku a tyi noty estnctinov - co musm doplnit, aby byla
nota opravdu cel atp.). Rytmick cvien hrajeme na Orffovy nstroje. Meme urit dtem,
i kterou notu budou svm nstrojem hrt, ale takto neme bt rytmus pli sloit -
potme s pomalej dtskou reakc. Meme vak tvoit barevn zajmav rytmus teba
valku, polky, mazurky, menuetu atp.

Opakujeme pojmy, kter jsme ji poznali. Vrtme se tak k pslunm psnm. Jestlie
dti sprvn chpou vechna tempov oznaen, rozme jejich znalost jet o dal
pouvan pojmenovn adagio, allegretto a andante.

Intervaly opakujeme vetn npvkovch psn a naume se slyet, poznvat a zapiso-

vat istou oktvu. Jako npvkovou pse se ume Kdybys' byl, Jenku, poslouchal
matiku ...

Kdybys byl Jenku

'iJ1r Kdybys' byl,

lpr
Je-n-ku poslouchal
I J fJitnJ
ma- ti -ku, ne - byl bys',

J FJ I f1 J I J FJ I fl J J FJ
'
I I

no-s- val po bo-ku ab -li- ku. Po bo-ku ab -li- ku

IJ fJ lr:J J IJ tJ lna IJ yll

a ko - n vra - n-ho, ne-byl bys' pos-lou-chal lo-v - ka ci - z - ho.
Mme-li k intervalm obrzky, meme z nich vytvoit
symbol pro kad interval (symbol
pipomn npvkovou pse). Vysvtlme dtem nov znamnko pro hru o oktvu v a n

102
 (""------
(8 .
8_______ ... ), se kterm se setkaj v notch pedevm klavrist. Opt se pokusme
vyhledat alespo jednu dal pse zanajc oktvou - And uliko, netrucuj, Sil jsem proso,
Sed Ka na lavici.

Nemme-li k dispozici takovou pse, vyuijeme zkuenost z tvoivch aktivit a dti

mohou na jednoduch kadlo napsat samy psniku zanajc istou oktvou, eventueln
mohou dostat za kol, aby se oktva objevila nkde v psnice jet jednou. Pklad: U kole-
j nebo Vlet, Ludvk Steda a Josef Lada: Lidov psn a kadla pro nejmen.

Anduliko, netrucuj

~ fl J
'!i] I I J JJJ I J JJ
An - du - li - ko, ne-tru - cuj, jen se pk - n na- pu- CUJ.

~ ~ J
'i] Bu - de pk - n, er-ve - n,
I J JJJ
ja-ko e-pa
I J JJ l
va-e - n.

Sil jsem proso na souvrati

~a J J
' J
Sil jsem pro-so
I J J J J
na sou - vra- ti,
I J J JJ
ne- bu-du ho
I J J
- ti,

~a J J
' J mi - lo -val jsem
I J J JJ
hez - k dv - e,
I J J JJ
ne bu-du ho
I J J
m - ti.

' J J I J J J li j J J I J J J
S - ti, ne- - ti, mi - lo - va - ti, ne - vz - ti!

' J
Sil
r
jsem,
lEl J
ne - al jsem,
I J J J J
mi - lo - val jsem,
I J JJ l
ne- vzal jsem!

103
Sed Ka kadlo

I JJ JJ I J JJJ I J J1 J
Se- d K-a na Ia- vi - Cl, dr- v ru-ce Jl - tr - ni - ci.

J J I fl J I J J J J I J JJ l
A ve dru - h je - li - to, b Pe -p - ku, vem j to!

Tato melodie, pi dodren rytmu a potu slabik ve veri, me bt pouit na mnoho

dalch kadel, napklad Kolo, kolo mlnsk, kadla pro dti, ilustroval Adolf Dudek:

1. Sotva snit pestane, 3. lut hruka na tali,

snenka si pivstane. koda, e tam nejsou tyi.
Na petrkl zavol, Je to problm nevelk,
vyrostou tu dokola. vythnu si pastelky.

2. Hody, hody, doprovody, 4. J mm sn, nov sn,

j jsem mal zajek, kolobku dal jsem za n.
utkal jsem podle vody, J mm sn, nov sn,
nesl kopu vajek. poj jsem, pejsku, sko si na n.

U kolej
Lidov psn a kadla pro nejmen, L. Steda, J. Lada I M. Slan

....
i J J J J JJJ J dJJ J IJ J J J
'J
I I
Kdo sle - du -je, co se d - je, ne - vstu - pu - je na ko-le- je.
~

J J J J J J J J J
1 J J J l
'
I

Pr-v po nich pro- j -d ex - pres rych - lk hle-m-d.

104
'i
Vlet M. Slan

J F F F Ir J J * IJ Jr J 1J r r *
Vy - le - tl si jed - nou drak na v-let a do ob -lak.

'J F F F
Kdy se vra - cel
Ir J J J IJ J J J I J J J J l
na zah - ra-du, na - tlou - kl s1 nos bra-du.

Mm ja kosu, kosiku M. Slan

,.
Rubato

~~i j:J J ~ I fJ J IJ IJ J J J ll J. I J ~
1. Mm jako- su, ko-si-~ mm ja ko - su os - tr,
'

'~br~ i J ~ ~ ~ I~J
:J IJWJJ lj IJ ~
o - na mi po - ko - s, ke mu-s, a - te - Iin - ku mok - r.

2. Mm ja kosu, kosiku,
mm ja kosu tup
ona mi pokos, ke mus,
atelinku such.

Prosincov pln nm ukld nauit dti rozliovat sluchem durov a mollov kvintakord.
U obou kvintakord poslouchme nejprve jejich charakter. Zpotku je dti rozliuj jako
vesel akord (dur) a smutn akord (moll). Upozornme na tercii v akordu, kterou jsme se ji
dve nauili. Chceme nyn vdt je-li velk tercie slyet v akordu veselm nebo smutnm.
Budeme si pamatovat, e vesel - durov kvintakord m velkou tercii. K jeho sluchovmu
poznn nm pomohou znm psn "Volala kukaka" a "Ovci tverci". Mollov
kvintakord meme hledat s pomoc psn "Mm ja kosu, kosiku".

Z hudby Antonna Dvoka si pipravme krtkou ukzku ze skladeb uvedench

v msnm plnu tak, aby si ji dti mohly opt zapamatovat. K malovn meme vyut
pohdku (Mal mosk vla) a hudbu z opery Rusalka. Opt ekneme dtem nkolik zaj-

105

~~~
mavost o skladateli i skladbch a dbme, aby znaly sprvn cel skladatelovo jmno. Mme
pipraven i obrzek skladatelovy podoby. Vdy se krtce vracme k pedelm autorm, aby
dti nezapomnaly jejich jmno a tv. K poslechovmu - hdankovmu - testu nm pibu
dou nov melodick tmata.

"Pardn hodina" je vdy oddechovou vyuovac hodinou pro dti. Pedagog vede dti
k aktivit a ov si, jestli ovldaj cel uivo. Nezdrujeme se pli dlouho u jedn innosti,
aby hodina byla pestr, pln souten, napklad o erven jedniky, a aby byl tak as
na hran koled a dal hudby. Dti se pipravily na vystoupen sv nstrojov tdy, vnonho
vystoupen ve kole i ve kolce a mon nkter tak na Vnon koncert koly. "Pardn
hodina" je dobrou zkoukou ped takovm vystoupenm

Abychom navodili v hodin vnon atmosfru, najdeme v uebnici V. Beilov: Barevn

cinkn refrn psniky I. Berlina "Rolniky". Pracujeme s n podle doporuen v plnu
na msc prosinec. Naume se zpvat nkter koledy.

106
 Leden (cca5hodin)

pse Rolniky zpvme, hrajeme a transponujeme, doplnme Orffovm instrumentem

(dti vyberou nstroje, navrhnou, jak budou hrt- improvizace)

intervaly: velk sekunda - npvkov pse Rost, rost ... a nkter dal pse zana
jc v. 2

poslech: hrajeme si pohdku S. Prokofjeva Pa a vlk - poznvme v hudb Pu, vlka,

kachniku atd., namalujeme obrzek k pohdce

testy, hdanky, hry, kvzy atp. k opakovn znalost z I. pololet, posledn hodina me bt
s odmnou a "Vysvdenm", bodovnm (body jsou bonbny), souten o ceny atp.,
podle toho, co me bt poskytnuto kolou

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

nahrvka S. Prokofjev: Pa a vlk
pomcky k opakovn ltky

107
 Refrn psniky I. Berlina jsme si pipravili v prosinci a nyn zkoume napsanou
psniku transponovat od rznch klves. Dti vyberou rzn nstroje Orffova instrumen-
te, v hranm doprovodu se stdaj (skupinky) a hraj doprovodn rytmus, kter si vyberou
- improvizuj. Skupinky se stdaj, dti mn nstroje, pedagog me skupinkm nejprve
urit pevn rytmick motiv, hrajeme s dynamikou atp.

Interval, kter se ume v lednu, se jmenuje velk SEKUNDA. Zaneme naped

s ncvikem npvkov psn

Rost, rost

'! JJJJJJ IJJJJJJ IJJJ IQ lAJ =ll

1. Rost, rost, rost konop za cest a s pk-n ze-le-n.

'JjjjJJ IJJJJJJ lAJ J IJ J:

Me-zi ni - ma ros-te mod-ro- o - k dv-e, a vy- ros-te, bu-cle m.

'JjjjJJ IJJJJJJ ISJ: I f1 J l

Me-zi ni - ma ros-te mod-ro- o- k dv-e, a vy- ros-te, bu-cle m.
2. [:Mldeneko mlad, poslechni m rady, zanech toho enn.:]
[: Oen se jedn, tviky ti zbledn, krsa se ti promn. :]

Pokraujeme poznvnm i jinch psn, kter zanaj velkou sekundou. Dti mohou
znovu, za domc kol, takovou pse najt ve zpvnku.

Pokraujeme podle ji uvedench model z pedelch msc. V rmci improvizace

meme zkusit vytvoit melodii ze znmch interval pouitm tn z interval prima, tercie,
kvinta, oktva, sekunda. Poad je libovoln. Napklad:

Skladbika na ti M. Slan

! J J J j J J J J J r
' J
I I I I

! J J J r J J J J J l
' J F
I I I

108
 Dal psn zanajc v. 2 meme najt nap. ve zpvnku "Dti dtem" (Myka,
Slepika), nebo se naume s v. 2 na zatku psniky J mm kalhoty, J jsem z Kutn Hory
a jin.

J mm kalhoty lidov

*r~i 1.
2 w
J
1J
mm
I J J J I J ~ Ir J J IJ r J
kal - ho - ty sa - m z-pla-ty. T-ta mn
I

*~~ r Je
J J IJ
pj
r J Ir J J
- il, a - bych se v nich u - il
I J
cho - dit
~ IJ J J l
s dv - a - ty.

esk

J ~sem z Kutn Hory

,1! J J I J J J 3 IJ J J 3 IJ J 33 ~

1. J jsem z Kut-n Ho-ry, z Kut-n Ho-ry kou-del-n-kv syn.

,~ J J J J IEJ r I J J J J I f l J
J mm v Pra-ze ti
a do- my, je kou - pm, bu-dou m.

IJ J J 3 IJ J J 3 IJ J J J IJ t I
J jsem z Kut-n Ho-ry, z Kut-n Ho-ry kou-del-n - kv syn.

2. Nen emesnka, emesnka, nad koudelnka.

M-li dosti koudele, na mkko si ustele.
Nen emesnka, emesnka nad koudelnka.

Na leden si pipravme k poslechu pohdku "Pa a vlk" s hudbou S. Prokofjeva.

Budeme se zamovat spe ne na osobnost skladatele na poznvn charakteristickch
motiv. kolem bude - poznej v hudb ... A namalujeme si obrzek pi poslouchn hudby
s vyprvnm.

109
 V lednu je pololet kolnho roku, a proto je teba zjistit rove znalosti probran
ltky. Prostednictvm her, kvz, doplovaek a sout v lednovch hodinch to bude
snadn. Kdo nasbr nejvce bod, dostane ervenou jedniku. Bonbny nebo
nalepovac obrzky jsou body pidlovan (1-2 podle nronosti kolu) za sprvnou
odpov. Podle monost koly mohou bt vtzov odmnni drobnou koln
pomckou (tuka, bloek), pamlskem (lztko). Pedagog me km pipravit
"vysvden" s velikou jednikou nebo s pochvalou.

11 o
 "'
U nor (cca 3 hodiny)

hrajeme na klavr: T (kvinta}, D (sexta}, S (kvarta), sluchov cvien

bsn a kadla se zimn tematikou

pprava soute na bezen (sout o nejhez psniku - klavrist nap i doprovod

(T, D, S) jako "dudckou kvintu" nebo T - kvinta, D - sexta a S - kvarta

intervaly: ist KVARTA, "Ho!" - npvkov pse Andulka konop moila, nkter dal
pse zanajc . 4

poslech: B. Smetana: polky (Louisina, Jiinkov, Ze studentskho ivota, Bettina polka)

S. Prokofjev: Pa a vlk - malujeme obrzek
B. Smetana: M vlast (Vltava - sly, o em je skladatelova hudba?)

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

nahrvky k poslechu hudby
dtsk bsn - texty k souti vybere pedagog podle
vysplosti ronku, me bt i vce text podle rovn
k (mn nron nebo t, pravideln ver nebo
nepravideln verovn)

111
 Funkce toniku, dominantu a subdominantu bychom mli ji dobe slyet, hrt jako
"dudckou kvintu" i umt poznait do psniky nebo vytvoen melodie. Dti hledaj- podle
sluchu - doprovod. Toniku jako kvintu, dominantu jako sextu a subdominantu jako kvartu
v improvizovanm doprovodu psn. Pouijeme nkterou dobe znmou pse a doprovod
zapeme v basovm kli (pi opakovn jsou noty v basovm kli vdy jednou
ze soutnch "discipln") a v intervalu, kter byl ve uveden.

Pipravme Sout o nejhez psniku na bezen. Dti dostanou na vbr vce text
a vybran text zhudebn, nap k nmu doprovod (T, D, S, v intervalu kvinty nebo kvinty, sexty
a kvarty a intervaly nemus bt ve dvojhmatech) a psniku nacvi. V msci beznu
probhne v hodin sout a porotou jsou vichni. Nejhez psniky se meme nauit
a pipravit je na vystoupen pro rodie v ervnu. Dti by mly tdu pi zpvu jejich psniky
samy doprovzet. Psniky transponuj, aby je ostatn dti mohly zpvat i od jinho tnu.

Intervalem msce nora je ist KVARTA. Nae tradin "Ho!" lze nahradit
npvkovou psn Andulka konop moila. Opt se pokusme vyhledat i jinou pse
zanajc . 4 a dti pse naume. Napklad: Bel tudy zajek, Kdy nai mltili,
Vandrovali hudci, Kokrh, kohtko (z Ln) atd.

Bel tudy zajek z Moravy

'j! j j jJ ] r J IJ JJJ
1. Bel tu-dy za- j- ek, hou-py, hou-py, ne - sl py - tel

'ti
2.
J9
emli-ek,

Pokej
J I F r IJ J l
na
hou-py,
m zajku,
hou-py.
houpy, houpy,
dej Maence emliku, houpy, houpy.

3. Zajc bel pes kopec, houpy, houpy,

Udlal kotrmelec, houpy, houpy.

112
 Kdy nai mltili

~ ~! J J J I J J J Ir J J I J J IJ J J
Kdy na - i ml -ti - li, j jsem si le - el, o - ni li

,~J J J Ir J J Id J 1J rr Ir w
k sn-da - ni, ta - ky jsem b - el. "Co - pak ty b - ,

&~ J r r IJ J I J J IJ J J Ir J J IJ J l
1

kdy jsi ne- ml - til?" "Kdy u jsem na ces -t, u se ne - vr -tm."

Vandrovali hudci

&~2 J J J J J J I J J r r J J I r r J J J J I r r J J J J I
Vandrovali hudci, vandrovali hudci, dva pkn mldenci, dva pkn mldenci.

Kokrh, kohtko z Ln

'! w J r I
I.

J1 J
_).

J) 1!9 r I~
jl J ,,
~

1. Ko-kr -h, ko- ht - ko, ko- kr - h ve - se - le,

lL 12. I
' ll= ; UJ J I J J I J J J I J J1 =ll J FJ ll
ne - vs - ta sa - mot - n, ha se nm za - sm -je, za - sm -je.

2. Jakpak mm kokrhat, de so hopeen?

[: Na panenskm stole mm bt pokrjen:]

113
 Andulka konop moila

An-dul-ka ko-no-p mo-i - Ia. ab-ka j do kap-sy sko-i - Ia.

~ r J r
Na dru - h den,
-
mo-i -Ia len,
- I;JJ IJJJ I
ab - ka j z kap-si - ky

sko - i - Ia ven, ven, ven. ab-ka j z kap-si-ky sko - i - Ia ven.

Intervaly, kter ji znme, nejprve zopakujeme a mezi n zaadme nov interval, kter by
dti mly poznat sluchem (ciz interval mezi znmmi- "Hra na detektiva" jako v 1. ronku).

K poslechu si zopakujeme pohdku Pa a vlk, pokud nemme obrzek, malujeme

pi hudb. Znovu poslouchme hudebn motivy osob i zvtek. Pipravme ukzky z dla
8. Smetany. Polky si zatancujeme (krok i poskok znaj dti ji z pohybov vchovy) a namalu-
jeme si, o em je skladatelova hudba "M vlast- Vltava".

Vechny innosti msce nora jsou nron na as, soustedn i pozornost k,

a proto musme hldat dtsk rAaL-.ce, aby byly stle zapojeny vechny dti a abychom vas
zaadili oddechovou aktivitu.

114
 Bezen (cca 4 hodiny)

opakujeme a procviujeme T, D, S

noty s posuvkami - opakovn, zpis psn v jin tonin {od jinho tnu) s posuvkami
u not. Dti nejprve pse vyhledaj na nstroji a zap za domc kol. Vybereme vdy
pse, kterou vechny dti dobe znaj.

opakovn not v houslovm a basovm kli

takty: cel {tytvrov}, t tvrov, dvou tvrov

-rytmizace slov
- rytmizace slovnch spojen, krtkch vt
- taktujeme takty - hra "Na dirigenta"
- dirigujeme podle hudby {hdej, ukzky z CD)

intervaly: velk SEXTA, npvkov pse U panskho dvora a nkter dal pse
zanajc v. 6

T, D, S - "cvime" sluchov diktt {pedagog hraje rzn psn v rznch tninch)

sout o nejhez psniku: dt zahraje a zazpv svoji psniku, nacvi psniku

na vystoupen pro rodie (podme o spoluprci pedagoga hlavnho oboru}, psniku
transponuje a doprovz dti ve td pi zpvu psniky

poslech: P. I. ajkovskij: Louskek {balet-pohdka), Album pro mlde, ukzky

z koncert {klavr, housle}, obrzek k hudb a cedulka se jmnem skladatele, nzvem
dla, kter si dti maj pamatovat, pro jak obsazen bylo dlo psno

pprava na vystoupen pro rodie v ervnu. Po domluv s pedagogem hlavnho oboru

dostanou dti za kol pipravit si vystoupen na svj hudebn nstroj.

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

nahrvky k poslechu

115
 Bhem minulho a tohoto kolnho roku jsme probrali nronou ltku. I kdy budou dle
pineny nov poznatky, je nutn myslet na neustl opakovn a praktick vyuvn veho,
co dti znaj. Je to dleit tm vce, e tento koln rok ji nejsou ve vuce ptomni rodie
a je teba, aby dti kolm i ltce dobe rozumly. Po kad hodin meme tak rodim,
kte ekaj na dti, stn oznmit, jak domc kol dostaly dti do pt vyuovac hodiny
a co si maj opakovat, zjistme-li u nkterho ka nedostatky. Potebuj-li rodie bli
vysvtlen, pokusme se strun zodpovdt jejich dotazy.

Pln na bezen k, co budeme opakovat. K tomu pouijeme nejprve znm formy

zkouen, ale tak hledme dal hry a testy k procviovn ltky jinou formou. Inspiraci
najdeme v bohatm materilu pro "pedkolky", ale mnoh meme pizpsobit i z dal
literatury.

Tento msc naume dti poslouchat, vyhledvat, urovat a zpvat velkou SEXTU. Jako
npvkovou pse se naume U panskho dvora a dal psn s v. 6 me bt napklad
Neastn afv dvoreek.

U panskho dvora

~~i J J J I J. l 3 I F J @ I r J) J IJ J J
U pan - sk - ho dvo - ra n Vi - tou - ek o - r, stra-ka- t

I j l= J r r Ir ~ r Ir r c:r I
vo-le-ky m. * A po-le do- o-r, na m si

~ & F ~ J I J J F IJ J J Id. :ll

za- vo- l, on m u z da - leka zn

T, D, S - "cvime", ukazujeme na prstech slo stupn, peme na tabuli, hledme

v psnikch, zkusme najt v jednoduch a dtem srozumiteln skladbice. Hrajeme
v rznch tninch.

V noru jsme zaali

s ppravou soute o nejhez psniku. Dti by mly mt svoji
pse pipravenou (zpvky a jin nstroje ne klavr doprovod pedagog podle melodie
zapsan kem). Porota (ci tdy) vybere nejhez psniky, ale jedniku nebo obrzek
dostanou vichni.

116
 Poslouchat budeme hudbu P. I. ajkovskho z baletu Louskek. Vyprvme dtem
pbh a vybereme znm hudebn sla. Nkter z motiv zaadme do poslechovho testu.
Dle meme hrt ukzky napklad z ajkovskho Alba pro mlde. Hudbu si namalujeme.
Meme dtem zahrt i ukzku nejhranjch koncert pro klavr a housle.

V tomto msci podme pedagogy hlavnho oboru o ppravu dt na vystoupen

v ervnu, pipravme titn program. Na vystoupen zaadme nkolik ukzek z vuky v obou
roncch a program koncertu sestaven ze skladeb, kter si dti pipravily na hudebn
nstroje. Vytvo-li nkter dt zajmavou vlastn skladbiku, zaadme ji rovn do progra-
mu. O vybran psnice, kterou bude autor nebo autorka doprovzet, ji bylo napsno.

117
118
 Duben (cca 4 hodiny)

opakovn interval, sluchov rozlien, npvkov psn, intervaly v notch

T, D, S, sluchov diktt, psn

psn s pohybem, improvizace s pouitm Orffova instrumente

kol km nacviit svoji soutn psniku (vsledky soute z bezna)

vbr ukzek z vuky, pprava na vystoupen dt druhho ronku Pedkoln ppravn

nstrojov vuky v ervnu, "vystupujeme na koncert" - zkouka
ped vystoupenm v hodin PPNV

intervaly: velk SEPTIMA, sluchov poznvn, opakovn npvkovch psn

poslech: opakovn - poslechov test. Nlada v hudb - opakovn pojm legato, stacca-
to, portamento, dynamika, probran tempov oznaen - adagio, lento, andante, moderato,
allegro, allegretto

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

nahrvky, CD
pomcky a Orffv instrument

119
 Msce duben a kvten vyhradme opakovn a prohlubovn znalost ltky a vbru toho,
co budeme chtt ukzat rodim na zvrenm vystoupen {mezi 1. a 7. ervnem).
V individuln prci se zamme na to, co se km nejlpe da {skladbiky s melodi
rozdlenou mezi dv ruce, psn hran s doprovodem a transponovan) a vybereme dtem,
co budou hrt. Ped vystoupenm udlme v hodin generln zkouku, abychom zkusili
tak sprvn vystupovn, ppadn secviili dtsk dua {nkdy hraj dti spolu, nap. zobe.
fltna a klavr). Vysvtlme dtem cel prbh vystoupen. Bude to pekvapen pro rodie
a doma proto nic neprozradme. Dti mohou zpvat psn s doprovodem Orffova instru-
mente, kter se bhem roku nauily. Zopakujeme i nkter pohdky k ukzkm
z dramatickho projevu.

Interval velk SEPTIMA - nem psniku {"falen interval"). Ukeme dtem,

e i tento falen znjc interval je ve spojen s jinmi tny krsn a zajmav. Psniku
zpvme na mal septim - Chovejte m, m matiko. S tmto intervalem jsme poznali
ji vechny ist a velk intervaly od c, a umme je poznvat sluchem i od jinch tn,
umme je napsat, pidat k not posuvku, najt na klavru a kvintu, kvartu, sextu i oktvu
prakticky pout.

Poslech: opakujeme nlady v hudb a s tm spojujeme pojmy i tempov oznaen.

Hledme z hudebnch ukzek.

120
 Kvten (cca 5 hodin)

pprava na vystoupen, opakovn a procviovn hudebn teorie

"pardn hodina" - dti hraj ve td skladby pipravovan na vystoupen pro rodie

poslech: vbr poslech, kter je teba zopakovat, test "Hdej, co sly? Kdo to sloil?
Jak nstroj - jak obsazen - skladbu hraje? Jak jsou nstroje v orchestru?

malujeme pohdku z libovoln pohdkov knky

Zkladn vukov materil: uveden v msci z

pomcky k opakovn ltky

V msci kvtnu se innosti v hodinch sousted na vystoupen dt. Vybran

ukzky procvime a pro vystoupen si pipravme njak "pekvapen" (to, co se dti
zvl neuily, ale na zklad svch znalost a dovednost budou moci vyeit na mst).
Dme dtem pleitost zahrt si pipraven hudebn sla a poradme tak nco
k chovn pi veejnm vystupovn.

Jako oddechovou innost meme zvolit malovn obrzk k pohdkm, malovn

s hudbou (1. Hurnk: Umn poslouchat hudbu).

121
122
 -
Ce rve n (cca 4 hodiny)

vystoupen Pedkolnho oddlen ppravn nstrojov vuky pro rodie na zatku

ervna. Vystoupen se zastn oba ronky PPNV. Kad ronk pedvede ukzku
z vuky a zejmna 0/2. ronk zahraje na hudebn nstroje. Hraj-li dti na vce nstroj,
mly by mt pleitost vystoupit vckrt.

v hodinch vuky jsou zaazeny tak innosti podle pn dt - Co ns ve vyuovn

nejvce bavilo?

malujeme pohdku, kterou hraje hudba, kterou si teme atp.

zvren hodina je slavnostn, s "Vysvdenm", kter me pipravit pedagog a dti

dostanou Potvrzen - oficiln koln dokument v hodin PPNV nebo v hlavnm oboru
(podle zvyklost koly). Pedagog se rozlou s dtmi v ppad, e dal rok pokrauj
ve td uitele HN.

Ptm ronkem je Ppravn hudebn vchova nebo lpe Ppravn nstrojov vcho-
va, protoe ci jsou vedeni u tdnch uitel v hlavnm oboru. Dti, kter jsou vce vyspl
svmi vdomostmi a zrove ji hraj nronj ltku v nstroji, mohou bt zaazeny
do 1. ronku Hudebn nauky. Mohou tak zstat pohromad jako tda a v dalm kolnm
roce pedagog HN nave na ltku probranou v PPNV.

Zaazen do ronku nen podstatn (dti jsou vedeny v ronku podle vku). Podstatn
je obsah a zpsob vuky a jej vsledek. A prv vsledky tto ppravy dt ke studiu hudby
a dalch obor ZU se ukzaly jako efektivnj a progresivnj ne pi realizaci dosavad-
nch vukovch pedpis. Jsou prospn i celkov pprav dtte pro vstup do zkladn
koly. Pokraovn ve vuce na ZU se uskuteuje dle podle pedpis jak hodinov
dotace, tak v rmci platnch osnov a souvisejcch nazen. Vuku dt v pedkolnm vku
lze zaadit do vukovho programu ZU.

123
 Literatura a prameny
Odborn literatura z hudebn pedagogiky a hudebn psycholo-
Andraszewsk, A.: Poten vyuovn gie. AMU, Praha 2001
klavrn hry. VP, Praha 1981 Holas, M.: Praktikum komunikativnch
Bardas, W.: Psychologie hry na klavr. dovednost. Ritornel, Ostrava, HF AMU
LYNX, Brno 2002 Praha 2003
Borov, M.: Pprava nadanch dt Hotrek, M.: Problmy vestrannho
pedkolnho vku ke klavrn he. rozvoje osobnosti a jeho formovn ve kole.
Panton, Praha 1973 KP, Brno1982
Bohmov, z. - Grunfeldov, A.: Chorjakova, G.: FORTEPIANO:
Methodika elementrn hry na klavr. Vozmono-li obuenije bez muenija?
SNKLHU, Praha 1957 Kompjuternyj nabor. Vladimir Chorjakov,
Bohmov, Z.: Slavn et klavrist Dmitrij Chorjakov 1998
a klavrn pedagogov z 18. a 19. stolet. Chalupa, B.: Kognitivn psychologie. LYNX,
Supraphon, Praha 1986 Brno 2001
Branislavov, V.: Za psnikou. Jlek, Z.: O klavru. HF AMU, Praha 1996
Supraphon, Praha - Bratislava 1970 Jva, V.: Problmy umleck vchovy.
p. J.: Psychologie pro uitele. Praha 1976
SPN, Praha 1980 Jzlov, V.: Prce u klavru. Praha 1982
Dndrea, F.: Rozvjme hudebn vnmn Kalinina, T. F.: Muzykalnaja literatura -
a vyjadovn. Pvodn italsk vydn: testy na zarubenoj muzyke.
Ricomincio dal "do" (Giochi di espressione ll. vydn, Moskva 2000
musicale), Torino 1996. esk vydn: Kittnarov, 0.: Rozeznl partitury.
Portl, s. r. o., Praha 1998 ARSCI, Praha 2002
Dt u klavru. Sbornk stat pedagog ze Kohoutek, R. a kol.: Zklady pedagog-
socialistickch zem o otzkch klavrnho ick psychologie. CERM,
vyuovn. Supraphon, Praha 1977 Akademick nakladatelstv, s. r. o.,
Fiilopov, E. - Zelinov, M.: Brno 1996
Hry v materskej kole. 1. vydanie, SPN, Kurz, V.: Technick zklady klavrn hry.
Bratislava 2003 SHV, Praha 1966
Judovina-Galperina, T. B.: U klavru bez Kyriacou, Ch.: Klov dovednosti uitele.
slz. LYNX, Brno 2000 Anglick originl: Essential Teaching Skills,
Grigov, V.: Zkladn hudebn znalosti. Chris Kyriacou 1991, Simon and Schuster
ALDA, Olomouc 1998 Education, esk vydn: Portl,
Havelkov, K. - Chldkov, B.: Praha 1996
Didaktika hudebn vchovy I. Linka, A.: Kapitoly z muzikoterapie.
Pedagogick fakulta MU, Brno 1995 GLORIA, Rosice u Brna 1997
Holas, M.: Mal slovnk zkladnch pojm Liberman, J.: Prce na klavrn technice.
ARCO IRIS, Praha 2003

124
Medtner, N. K.: Kadodenn prce
klavristy. ELFA, Praha 2005
Mek, L.: Sebevchova a duevn zdrav.
SPN, Praha 1976
Mixa, F.: Improvizace a klavrn stylizace
doprovodu psn. Ostrava, erven 1993
Mojek, L.: Vyuovac metody.
FF UJEP v Brn, SPN, Praha 1985
Nejgauz, G. G.: O umn klavrn hry.
HF AMU Praha, SPN, Praha 1983
Pardel, T.: Obecn psychologie. SPN,
Praha 1979
Poledk, I. - Budk, J. a kol.:
A B C uitele hudebn vchovy. Panton,
Praha 1968
Program vchovn prce pro jesle
a matesk koly. SPN, Praha 1978
Pruner, J.: Klavrn quodlibet - soubor
lnk klavrn pedagogiky a interpretace.
I. vydn LYNX, Brno 2003
Sedlk, F.: Psychologie hudebnch schop-
nost a dovednost. Comenium musicum,
Supraphon, Praha 1989
Suzuki, S.: Karmieni miloscia - Podstawy
ksztalcenia talentu. Centrum rozwoju uzdol-
nier, Warszawa 2003
Skora, V. J.: Djiny klavrnho umn.
Panton, Praha 1973
imanovsk, Z.: Hry s hudbou a techniky
muzikoterapie ve vchov, sociln prci a
klinick praxi. Portl, Praha 1998
imanovsk, Z. - Mertin, V.: Hry
pomhaj s problmy. Portl, Praha 1996
imkov, L.: Organick klavrn hra. Kopp,
esk Budjovice 2004
imkov, L.: Zklady klavrnho tnopohy-
bu. JC-AUDIO, Netolice 2006
midt - klovskaja, A.: O vchov pia-
nistickch nvyk. Ego-Press,
Karlovy Vary 1996
Timakin, E. M.: Vchova klaviristu. VMU
HF, Bratislava 1988
Tvoivost v prci uitele a ka.
Sbornk stat - ze semine PF MU v Brn
30. 1. 1996, PF MU , Brno 1996
Vlaskov, A.: Klavrn pedagogika.
I. elementrn stadium vuky. AMU,
Praha 1992
Vlaskov, A.: Klavrn pedagogika. Prvn
kroky na cest ke klavrnmu umn.
AMU, Praha 2003
Viskupov, B.: Hudba a pohyb.
SuRraphon, Praha 1987
Zich, J.: Kapitoly a studie z hudebn
estetiky. Supraphon, Praha 1987
Literatura vukov a doplujc
literatura pro dti
Beilov, V.: Barevn cinkn. Prvn
krky do svta hudby. (ernobl verze),
MUSIC CHEB, Cheb 1994
Beilov, V.: Barevn cinkn. Prvn
krky do svta hudby. (barevn verze},
MUSIC CHEB, Cheb 1997
Beilov, V.: Kouzeln klvesy. MUSIC
CHEB, Cheb 1997
Blatn, R.: Noty z Hudebna. J. V. PRINT,
Havov, I. vydn
Bohat, V.: Vandrovala bleka.
Albatros-Karneval, Praha 2006
Borov, M.: Od peinky ke kolice
a jet trochu dle ... , Panton lnternational
Praha, s. r. o., Praha 2004
Dibk, 1.: Hudobn cviebnica. HF
Bratislava, Bratislava 1994
Longchamps-Druszkiewiczowa, K.:
Podrecznik poczatkowego nauczania gry
na fortepianie. Polskie Wydawnictwo
Muzyczne, Paland 1980
Durnin, M.: Jak se hraje Mozart. Svojtka
a Vaut, Praha 1996
Durnin, M. - Danesov, E.: Jak se hraje
Beethoven. SVOJTKA a VAUT,
Praha 1996
125
Faksov, A.: Malovan psniky pro kluky
a holiky. OPTYS, Opava 1993
Faksov, A.: Malovan psniky pro kluky a
holiky 3. OPTYS, Opava 1995
Fischer, V. - Eben, P. - Paleek, J.: Elce
pelce kotrmelce. Supraphon, Praha 1985
Havelkov, K.: Domeek pln notiek (pra-
covn seit, Metodika + zpvnek a texty
psn). LYNX, Brno 1999
Hricov, 0.: Hudobn zoitok. HF
Bratislava, Bratislava 1996
Hrubn, F.: palek ver a pohdek. Malsek, P. - Vedral, V.: Dtsk psniky 3.
ALBATROS, Praha 1978
Jaglov, J.: Zanme s hudebn vchovou.
Nov kola, Brno 1998
Janurov, Z. - Borov, M.: Klavrn
kolika pro dti 4-71et. Panton, Praha
1978
Jistel, P.- Kolov, J.- Prokov, G.:
My jsme mal muzikanti. Panton,
Praha 1990
Jistel, P. - Koutsk, J.: My jsme mal
muzikanti. MUZIKSERVIS, Praha 1998
Kuna, M.: Skladatel svtov hudby.
Fragment, Praha 1993
Kyzlinkov, L.: Hudebn slabik. S. H. R.,
s. r. o., a ZU v Blansku, Blansko 1995
Miles, J. C.: Zanme hrt na klavr.
Svojtka a Vaut, Praha 1996
Mouryc, F.: Hrajeme si, zpvme. KVARTA,
Praha 1993
Nmeek, M.: Malujeme psniky.
FISYO, Praha 1995
Oplitilov, I. - Hanilov, Z.:
Klavihrtky. Pracovn seit - S pastelkami
u klavru. WinGra, Praha 2003
Oplitilov, I. - Hanilov, Z.:
Klavihrtky. Pracovn seit 1 -S tukou
a gumou u klavru. WinGra, Praha 2003
Oplitilov, I. - Hanilov, Z.:
Klavihrtky. Pracovn seit 2- Cestovn
126
s klavrem. WinGra, Praha 2004
Petrela, Z.: Vesel psniky. Portl,
Praha 2001
Steda, L.: Lidov psn a kadla pro nej-
men. Dialog, Liberec 2001
Suschitzky, A.: More Easy Keyboard
Tu nes. Usborne Publishing Ltd,
London 1993
Pavilek, S.- Malsek, P.- Bezdek, E.:
Dtsk psniky. UA MARIO,
Praha 1995
UA MARIO, Praha 1997
Vozar, M. - pkov, H.: Hudebn nauka
pro ZU 1. ronk- pracovn seit. Ritornel,
Ostrava 2005
Dtsk literatura - doplujc
Balzs, .: Hudebn abeceda. Albatros,
Praha 1989
Beilov, V.: Docela mal je pskn
s Psnikou a Fulkem. Knin klub,
Praha 1998
ernk, M.: Knka pro dti od dvou
do pti. Knin klub, Praha 2003
ernk, M.: esk Vnoce Josefa Lady.
BMSS START, Praha 2005
Dudek, A.: Hal bel.
Librex, Ostrava 1996
Dudek, A.: Kolo, kolo mlnsk.
Librex, Ostrava 1999
Dudek, A.: Skkal pes pes oves.
Librex, Ostrava 1995
Dudek, A.: Prvn ten pro mal tene.
Librex, Ostrava 1997
Dudek, A.: Povdej pohdku. Librex,
Ostrava 1997
Skora, P.- Fischer, V.- Novohradsk, J.
- Provaznkov V.: palek hdanek.
Albatros, Praha 2002
 Fischer, V. - Trojan, V.: Pohdka
o rozpustil abeced pro koku.
Panton, Praha 1983
Haering, 0.: Petkv sen. Jar. Strojil,
Perov 1944
Havel, J.: Krlovstv nesmysl.
Alpress, s. r. o., Frdek-Mstek 2000
Hurnk, 1.: Slva, jsi umlec! Panton,
Praha 1986
Kbele, F.: Brousek pro tvj jazek.
Albatros, Praha 2004
Kbele, F. - Pvkov, B.: Obrzkov
kola ei. SPN, Praha 1996
Kopeck, Z.: Abeceda od srdka.
Schneider, Brno 2001
Kopeck, Z.: Hdanky od srdka.
Schneider, Brno 1997
Kopeck, Z.: palek pohdek. Centa,
Brno 2005
Janoukov, A. - tiplav, L. -
Kovak, P.: Trnky brnky na ty hrnky.
BMSS START, Praha 1999
Lada, J.: Kniha kadel. Albatros,
Praha 1978
Malinsk, Z.: Dm ve Slunen ulici. esk
expedice, Praha 1992
Provaznkov, V.: Heleme se! Knin klub,
Praha 2005
Provaznkov, V.: Pidihrtky na pohdky.
Knin klub,
Praha 2002
Provaznkov, V.: Piky piky ententky.
Knin klub,
Praha 2004
Provaznkov, V.: Polem Anku pro
hdanku. Knin klub, Praha 2004
Rkosnkov, J.: Hrajeme si u maminky.
Vyehrad, spol. s r. o., Praha 2002
Sirkov, M.: Zlat skka. kanky ke
sprvn vslovnosti. Fortuna, Praha 1996
____________ ,,,~''
Sldek, J. V.: Bsniky z chaloupky, lesa
a louky. F+F, Zln 2006
Stehlk, L.: Josef Lada- Brouci a hmyz.
Albatros, Praha 1982
Strnsk, D.: Co mi ekne, pohdko?
AXIMA, Praha 2004
Steda, L.: Neposedn abeceda. Delta -
Macek, Kladno 2006
Syrovtka, 0.: Co dlme ve kolce.
BETA - Dobrovsk a evk, Plze 1998
iktanc, K.: Spadl buben do kedluben.
UK - Karolinum, Praha 2005
tplov, L.: Hrajeme si s abecedou.
LIBREX, Ostrava 2000
ek, J.: ABECEDA. ulc a spol.,
Praha 1999
ek, J.: Basta fidli trumpeta.
Alpress, s. r. o., esk Tn 2001
ek, J.: Aprlov kola.
Albatros, Praha 1999
Leporela
Balk, J.: Bsniky a kanky. Schneider,
Brno 1996
Barnkov, V.: A j budu velk.
Fragment, Havlkv Brod 2006
Dudek, A.: kadla. Nejznmj kadla
pro dti. LIBREX, Ostrava 1999
Dudek, A.: kej rychle. LIBREX,
Ostrava 1998
Svobodov, J.: Hop a skok. AXIMA,
Praha 2003
Huml, L.: Mme doma kukaku. Akcent,
Teb 2004
Kljukov, A.: Kubku, jak to je? AXIMA,
Praha 2000
Kopeck, Z.: esk bsniky a kadla.
Schneider, Brno 1996
Pechov, L.: Co vyzvonil modr zvonek.
Fragment, Havlkv Brod 2003
127
Pospchal, J.: kadla pro dti. Firma Lichnerov, V. - Lichnerov, A. V.:
Balouek, s. r. o., 2003 Eniky, beniky. OPUS, Bratislava 1987
kadla.: SID & NERo, Praha 1999 Longchamps-Druszkiewiczowa, K.:
Winklerov, D.: Smrek krasavec. Podrecznik poczatkowego nauczania gry na
JUNIOR, any u Prahy 2005 fortepianie. PWM, Krakow 1956
Winklerov, D.: Nejkrsnj snhulk. Markiewiczowna, W.: DO-RE-MI-FA-SOL.
JUNIOR, any u Prahy 2005 Poczatki nauki gry na fortepianie. PWM,
ek, J.: Hopsa hejsa u lesa. Albatros, Krakow 1956
Praha 1994 Mainda, J.: Klavrna tanka. OPUS,
Bratislava 1984
Klavrn koly a doplujc materily Mainda, J.: Slovensk klavrna kola.
Borov, M.: Od peinky ke kolice a jet Mlad lt, Bratislava 1999
trochu dle ... Panton, Praha 2004 Palmer, A. W. - Manus, M. - Lethco, A.V.:
Janurov, Z. - Borov, M.: Klavrn A piano course for beginners of all ages.
kolika pro dti 4-71et. Alfred 's Basic Piano Library, Van Nuis 1995
Panton, Praha 1978 Palmer, A. W.- Manus, M.- Lethco, A.
Janurov, z. - Borov, M.: Nov klavrn V.: Piano Lesson Book - Level 2.
kola 1.-4. dl, Panton, Praha 1993-2001 Alfre s Basic Piano Library, Alfred
Bohmov, Z.- Griinfeldov, A._ Publishing Co. 1992
Sarauer, A.: Klavrn kola pro zatenky. Lehtela, R. - Saari, A. -
SNKLHU 1956, Supraphon, Praha 1991 Sarmanto-Neuvonen, E.: Suomalainen
Emonts, F.: Europaische Klavierschule. pianokoulu 1. WSOY,
Schott, Mainz, Band 1/1992, Band 2/1993, Helsinky 1987
Band 3 1994 (doplnno 10 svazky reper- Lehtela, R.- Saari, A.-
toru s temi CD) Sarmante>Neuvonen, E.: Suomalainen
Ford, H. P.: From Staff To Keyboard. pianokoulu. Alkusoitto. WSOY,
Based on the Piano Teaching Principles of Helsinky 1987
Tobias Matthay- 7 seit (Copyright Helen Scott, A.- Turner, G.: Progressive piano
Parker Ford 1975) Method for Young Beginners.
Garscia, J.: Abecadlo. PWM, Krakow 1978 Hindmarsh 1999
Gillock, W.: Piano all the Way! Willis Suzuki, Sh.: Suzuki Piano School. Summy
Music Company, Cincinnati, Ohio 1962 : Birchard, Secausus, New Jersey 1978
Hradeck, E.: Hrajeme na klavr podle akor- Simkov, D. - Hradeck, E.:
dovch znaek. EDIT, Praha 1991 Klavr a dti. Ppravn kola hry na klavr
Jaufenthaler, G.- Zeisler, M.: Kinder pro dti ve vku 6-7 let. Studio FONTNA,
Klavierschule. Band 1.-3. Universa! Edition Praha 1992
A. G., Wien 1999-2000 imkov, L.: Klavrn prvouka. Supraphon,
Kurteva, M.: Klavrna kola pre zaia Praha 1983
tonkov.
H plus, Bratislava 1994 Tunde, A.: A zongorz gyermek. 1.-111.
kotet, Aszals TUnde, Budapest 1991, 1995

128
Zpvnky a psov materil
Dti dtem: Psn, kter vytvoily dti
pedkolnho oddlen ZU
V. Kaprlov v Brn. Orchidea, Brno 2005
Eppinger, J. - Ciknov, M. -
Pazdrek, D.: Zahraji vm psniku.
Supraphon, Praha 1985
Fischer, V. - Hanu, J. - Seydl, Z.:
Malovan psniky. Panton, Praha 1980
Hansov, Z. -Lebedov, J.: Zpvnk pro
matesk koly. MPS v Brn, Brno 1969
Havlek, I. - Pazdrek, D.: Vnon
koledy. Supraphon, Praha 1983
Hradeck, E.: Zpvnek pro nejmen.
Supraphon, Praha 1990
Hudebn kalend: Obrzkov zpvnk pro
dti. JASTO, Perov 2000
Jurkovi, P.: Vesel den a jin psniky 1.
dl. OKS, Znojmo 1980
Kittnarov, 0.: Psniky o hudb. ARSCI,
Praha 1995
Lebedov, J.: Poslechov skladby pro
Matesk koly. PmB, Brno 1971
Miurcov, V.: Zpvnky - Jaro. Panorama,
Praha 1986
Miurcov, V.: Zpvnky- Podzim.
Panorama, Praha 1988
Nachmiillnerov, E. - Kudrnov, M.:
Maluj- zpvej- hraj (omalovnky s textem).
Albatros, Praha 1991
Lejskovi, V.: Na hudebn nstroje, hdej,
kdo nm zahraje. stav pro kulturn vchov-
nou innost v Praze a KKS v Brn,
rok vydn 1983
Petkov, K.: Vnon koledy. JUNIOR,
Ostrava 2006
Sniehotov, J.: Rozhodly se noty aneb
hudebn teorie v psnikch pro dti.
Muziklek, 2002
Stojan, J.: Malik su 1.
JASTO, Perov 1996
Stojan, J.: Malik su 2. JASTO,
Perov 1997
imanovsk, Z. - Tich, A.:
Lidov psniky a hry s nimi. Portl, s. r. o.,
Praha 1999
Treterov, 1.: Nejznmj lidov koledy
a vnon psn. Klub Hjek Teb, SKM,
Teb 1991
Metodiky, uebnice, odborn lnky
Cmral, A.: Jaro. kola zpvu pro dosplej
mlde. HMUB, Praha 1930
apkov-Votrubov, 0.: Jak msto m
pedkoln vchova ve vvoji pedagogickho
a mylenkovho systmu Komenskho.
ln: Predkolsk vchova. Pedagogick
asopis pre pracovnky jasiel' a materskch
kol. SPN, marec 1966
Dostal, J.: Hraj, co chce. Supraphon,
Praha 1983
Chalupa, B.: Umme tvoiv myslet?
Rovnost, 9. 2. 1995
Chalupa, B.: Slova jsou podivuhodn
vtvory. ln: Rovnost, 2. 5. 1998
Chalupa, B.: Psychologie vela do 21. sto-
let. ln: Rovnost, 17. 3. 2001
Chalupa, B.: Co ve si meme pedstavit.
ln: Rovnost, 19. 5. 2001
Jaglov, J.: Hudebn vchova pro 1. ronk
(Metodick prvodce, zpvnk).
Nov kola, Brno 1998
Jaglov, J.: Metodick prvodce uebnic
Hudebn vchova 3, pro 3. ronk Z.
Nov kola, Brno 1999
Jistel, P. - Kolov, J. - Prokov, B.:
My jsme mal muzikanti (Metodick
poznmky pro pedagogy). Panton,
Praha 1982
Kohoutov, H. - Maenkov, O. -
Prilov, V.: Metodick list k rozvjen
aktivity a tvoivosti. PmB, Brno 1989
129
Krek, J.: Lme
a vychovvme hudbou.
ULURU, semine rozvoje osobnosti.
Dotek 1999
Kuskov, E.: Vvojov poruchy. Lehk
mozkov dysfukce. Maturitn zvren
prce, koln rok 2000/2001
Lis, 0.: Hudebn nauka pro mal dti i
vt muzikanty. Barenreiter, Praha 2001
Nae psn: Kuratorium pro vchovu
mldee v echch a na Morav.
Moravsk Budjovice 1944
Pedagogick orientace: Brno 1997
(. 4 }, Brno 1998 (. 1, 2). esk pedago-
gick spolenost KONVOJ,
Brno 1997, 1998
Petrova, E.: Rozvoj a zen hrav innosti.
ln: Predkolsk vchova, SPN, marec 1966
Pirjov, G. D.: Vznam hry pro rozvoj dtte.
ln: Predkolsk vchova, SPN, marec, 1966
Slan, M.: Zamylen nad monostmi
rozvjen hudebnosti v ppravn hudebn
vchov, s clenou ppravou ke he na klavr.
Zkoumn pedpoklad pi pijmac A_ MB, Bratislava 1999
zkouce na zkladn umleck kole.
Zveren prce MC JAMU, Brno 1994
Slan, M.: Kdo si hraje, ten je zdrav. ln:
Talent. Mesnk pro uitele a pznivce
ZU, Ritornel, Ostrava, prosinec 2000
Stoklickaja, T. L.: 100 urokov solfedio
dlja samych malekich - as pervaja.
Muzyka, Moskva 1999
Svobodov. L.: Pedagogika a metodika
klavrn hry. "Naum t tolik, kolik mi
dovol." REPRONIS, Ostrava 2006
ikov, Z.: Princip tvoivosti v hudebn
vchov jako metoda hudebn vchovn
prce. Metodick list,
KP v Brn 20. 11. 1985
Toperczer, P.: vaha o klavrnm tnu.
Seminrn pednka, 29. 12. 1994
130
Uebn osnovy: Hudebn obor, SPN,
Praha 1965, 1978, 1982
Ungrov, V.: Jak rozvjm fantazii dt.
Zvltnosti ve vtvarnm projevu dtte.
Metodick ten editelky Matesk koly.
Brno 1984
Vozar, M.: Hudebn nauka pro ZU.
Ppravn- 5. ronk.
Ritornel, Ostrava 2003-2005
Vyskoil, F.: Hudba u dti rychleji myslet
i reagovat. ln: Lidov noviny 16. 9. 2000
_H_ry=---:.p_r_o_d_e_-t_i_ _ _ _ _ _ _ __
Bajzkov, J.: ABECEDA - vymalovnky.
A- MB, Bratislava 1999
Bajzkov, J.: SLA - vymalovnky.
A_ MB, Bratislava 1999
Bajzkov, J.: Na statku- vymalovnky.
A_ MB, Bratislava 1998
v
Bajzkov, J.: lese - vymalovnky.
A_ MB, Bratislava 1999
Bajzkov, J.: ZIMA- vymalovnky.
Hrajeme si s Adlkou: Vesel knka
na hran pro dti od 3 do 4 let. LIBREX,
Ostrava 1999
Hrajeme si s Adlkou: Vesel knka
na hran pro dti od 4 do 5 let. LIBREX,
Ostrava 1999
Kol, E.: Pernkov chaloupka.
K. J. Barvitius, Praha 1935
Kol, E.: Pohdka o Palekovi.
K. J. Barvitius, Praha 1939
Lenartov, E.: HRY- dobr zbava,
lk proti nud pro vechny mal dti.
LIBREX, Ostrava 1999
Novkov, 1.: Mal kola pro pedkolky 1.
Pierot, Praha
Pvkov, B.: Hrajeme si s e. Aby moje
dt sprvn mluvilo. ComputerPress,
Brno 2004
Pvkov, B.: ehoi, ekni . Klavr hrou: Videokazeta VHS. Multisonic,
Albatros, Praha 2000 Praha 1998
Radynova, O. P.: Muzykalnyje instrumenty Dtsk psn a kadla: D DISKY,
i igruki. Konspekty zanjatij i razvleenij PS 1999
ot 6 do 7 let. Gnom i D, Moskva 2000 Eben, P.: Pohybov cvien
Svobodov, L.: Pexeso, Hrajeme si s nota- Hurnk, 1.: Umn poslouchat hudbu.
mi. AMOS, Ostrava 2006 Gramodesky Supraphon, Praha 1972
ek, J.: Hdanky a lutniny na Vnoce Klasika ped kolou: Soubor 1O CD.
(do 10 let). ulc a spol., Praha 1996 Classic FM, Praha 1999
ek, J.: Hdanky a lutniny o zvatech Les Jouets: Kids Classics.
(od 5 let). ulc a spol., Praha 1998 EMI Records 1996
ek, J.: Hdanky a lutniny na kad Razvivajuaja Muzyka dlja Malyej -
den (od 5 let). ulc a spol., Praha 2001 klassieskaja muzyka. "MOCT - B" Moskva
ek, J.: Dlouh, irok a Bystrozrak-
pohdkov nezbednk.
Albatros, Praha 2004 CD s poslechovou hudbou
W. A. Mozart: Mal non hudba
Videonahrvky, CD -
L. van Beethoven: Symfonie
multimediln materil J. Haydn: Symfonie
"Audaces fortuna iuvat": Videokazety B. Smetana: esk tance
VHS, interpretan kurzy- improvizace, P. I. ajkovskij
Mikulov 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, A. Dvok atd.
2007,2008,2009

131
Marcela Slan

KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAV...

rozvjen hudebnosti, fantazie a tvoivosti k v pedkolnm vku, s clenou ppravou

ke klavrn he a he na jin hudebn nstroj

autorka: Marcela Slan

grafika: Jindich Pachta

fota: archiv M. Slan

vydalo: nakladatelstv LYNX 2007, 2010
distribuce: nakladatelstv Lynx, 613 00 Brno Provaznkova 21
teL/zznamnk: 548 221 294
nakladatellynx@centrum.cz
www.volny.cz/nakladatellynxjpublikace

2. vydn
nakladatelstv LYNX 2010
ISBN- 978-80-86787-20-6

132
 ...
_.. ...
- ...- -...
-