Přednáškové skriptum

Základy zdravotně technických instalací

(2015)
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Obsah
Instalační sítě a rozvody ..........................................................................................................................3
Vnitřní vodovod .......................................................................................................................................5
Vnitřní kanalizace ................................................................................................................................. 11
Plynárenské soustavy ........................................................................................................................... 17
Příklady ................................................................................................................................................. 27

Pro více informací: p.jurinec@seznam.cz

Poznámka:
Tento svazek byl sepsán z poznamenaných přednášek v roce 2015, kdy přednášel Ing. Roman Vavřička, Ph.D.
Jakékoli chyby (ať už gramatické, tak technické) si autor nebere na triko – tak říkajíc. Tento svazek slouží pouze
jako inspirace ke studiu ZZTI.

2
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

1. INSTALAČNÍ SÍTĚ A ROZVODY

• Co jsou to ZTI (zdravotně technické instalace)?
o Souhrn všech jednotlivých profesí při zařízení (vytápění, vzduchotechnika, vodovod…)
• Instalační sítě slouží k dopravě energie nebo odvádění odpadu
o Instalační síť přivádějící energie – elektřina, teplo, plyn
o Instalační síť přivádějící nezbytné hmoty – voda, vzduch
o Instalační síť odvádějící odpadní hmoty – kanalizace, odsávání
• Vedení potrubí v průchozím kanálu
• OCELOVÉ POTRUBÍ
+ Levné, variabilita spojování
- Nižší odolnost proti korozi
o Vznik koroze
Povrchová koroze (tenký stejnoměrný povlak, který se skládá ze zásadité
uhličitanové sloučeniny
Bodová koroze (vznik inkrustací na vnitřní straně trubky vlivem špatného
chemického složení vody a PH
• MĚDĚNÉ
+ Vyšší odolnost proti korozi, snadnější montáž (měď je lehčí – malá hmotnost na 1m), nižší
tlakové ztráty
- Vyšší cena, větší teplotní délková roztažnost (40%!)
• PLASTOVÉ
+ Odolnost proti korozi, nízká tlaková ztráta, el. Nevodivost, tvárnost, hygienická nezávadnost
- 10x vyšší roztažnost než u jakéhokoliv kovového materiálu, nižší tepelná odolnost, malá
pevnost, hořlavost
• SMÍŠENÉ (VÍCEVRSTVÉ) POTRUBÍ
- Spojují přednosti kovů a plastů
- Problematické spojování potrubí (lisování)
• TEPLOTNÍ DILATACE
∆ = ∙ ∙∆

∆l - změna délky potrubí [mm]

l0 - délka úseku potrubí [m]
α - součinitel teplotní délkové roztažnosti potrubí [mm/m∙K]
∆t - rozdíl teplot (na začátku a na konci děje) [K]

• KOMPENZACE DÉLKOVÉ ROZTAŽNOSTI (KOMPENZÁTORY)

Rameno ohybového kompenzátoru

= ∙√ ∙∆
x - (0,045 pro L kompenzátor; 0,025 pro U kompenzátor)

3
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

• VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE

• ZNAČENÍ POTRUBÍ
o Kameninová trubka DN/ID 150 DN/ID 150-KAMENINA
o Měděná trubka, vnější ϕ22 mm, tloušťka stěny 1mm ϕ22x1 – CU
o Trubka z polypropylenu HT, vnější ϕ110 DN/OD ??

• DÉLKA OD ZÁKLADU DOMU

ℎ−
=

H – hloubka dna výkopu

h – hloubka základové spáry
α – úhel tření zeminy
• (Pevný až tvrdý jíl 22-26°; Neporušená zdravá hornina 35°; Hlína, tuhý a měkký jíl 17-19°)

4
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

2. VNITŘNÍ VODOVOD
• Rozvádí vodu (teplá i studená) k jednotlivým zařizovacím předmětům a technickým zařízením
• Normy jsou závazné, jen když se na tom obě smluvní strany dohodnou
1. Vyhláška č. 137/1998 – stan, základní požadavky na územně technických řešení staveb…
2. ČN EN 1717 – Ochrana proti znečištění vody ve vnitřních rozvodech
3. ČSN EN 806 (1. -5. Část)
4. ČSN 75 5455 – výpočet vnitřních rozvodů
• ČSN EN 1717
o Vznik zpětného nasátí vody způsobený podtlakem v potrubí
1) Uzavřením vody (armatury) na přívodu do vodovodu a současným otevřením níže
položené výtokové armatury
2) Velkou netěsností (prasknutí) potrubí
3) Špatně dimenzovaným potrubím vodovodu při velkém odběru
• ČSN EN 806-3 – dimenzování zjednodušenou metodou
o Použití v těchto budovách:
1) Rodinné domy
2) Nejvýše 5-podlažní bytové domy
3) Nejvýše 5-podlažní administrativní budovy
4) Prodejny, kde se předpokládá využití vody pouze k osobní hygieně zaměstnanců a
úklidu (ne sportovní centra, kina…)
5) V multifunkčních budovách, ale musí splňovat předchozí kritéria
• VÝCHOZÍ ROVNICE PRO DIMENZOVÁNÍ

≥ + + !" " ě$ + % ší ($!)* + (ří(",)% + -. "!%

(Levá strana (co máme k dispozici) ≥ pravá strana (tlakové ztráty))

Pdis - dispoziční přetlak v místě napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad (nebo na
automatizovanou čerpací stanici)
pminFl - minimální požadovaný hydraulický přetlak u nejvýše položené výtokové armatury (standardně
se uvažuje 100kPa jinak dokumentace výrobce)
pg - tlaková ztráta způsobený rozdílem mezi výškou úrovní nejvyšší výtokové armatury a místa
napojení vodovodní přípojky (ρ∙g∙h)
pvodoměr - tlakové ztráty vodoměrů (viz. Dokumentace výrobce)
pdalší prvky - tlakové ztráty dalších zařízení (průtokové ohřívače vody, zařízení pro úpravu vody, apod.)
ppřípojka – součet místních a třecích ztrát ve vodovodní přípojce a případného přívodního potrubí vně
budovy
pbudova - součet místních a třecích ztrát v potrubí vodovodu uvnitř budovy tj. v rozvodu po budově
(obvykle se uvažuje celková hodnota 150kPa

Vše v [Pa]!

5
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

• TERMÍNY A DEFINICE
3
o Q - objemový průtok [l/s; m /hod]
o QA - jmenovitý objemový průtok neboli průtok plně otevřenou armaturou předpokládaný pro
účely výpočtů [l/s] (Rozvod vodovodu v domě!!)
o QD - výpočtový průtok pro (vodovodní přípojku) hydraulické výpočty s přihlédnutím
k pravděpodobné současnosti odběru vody během provozu vodovodu [l/s] (Vodovodní přípojka!)
o Di - vnitřní průměr potrubí [mm]
o Da - vnější průměr potrubí [mm]
o LU - výrokový jednotka [-] – veličina, která charakterizuje délku trvání odběru vody a
současnosti používání (1LU 0,1 l/s)
o w - maximální přípustná průtočná rychlost v potrubí [m/s]

DIMENZOVÁNÍ VODOVODU ZJEDNODUŠENOU METODOU

• Kam se umisťuje toto zařízení? Díra v zahradě /sklep / objekt

• Proč se udává doporučená rychlost? Kvůli hluku!

HODNOTY VÝTOKOVÝCH JEDNOTEK LU

*U umyvadla / umývátka při použití armatury DN15 je LU=2!!

6
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

PŘÍKLAD NÁVRHU – jen pro studenou vodu

• Myčka je nejdál + nejvýše – největší tlaková ztráta (hydraulicky nejvzdálenější)

• Určení LU pomocí předchozí tabulky

Úsek č. 1 - 1x myčka = 2LU -> PP16x2,7

Úsek č. 2 - 1x myčka, 1 dřez = 4LU -> PP20x3,4 (jen k dřezu PP16x2,7
úsek č. 6 = 20LU -> PP32x5,4

POSTUP TABULKY „HODNOTY VÝROKOVÝCH JEDNOTEK LU PRO URČENÍ DN POLYPROPYLENOVÉHO POTRUBÍ

1) Výběr materiálu
2) Maximální součet LU u úseku (2 -> 16x2,7), ale když bude délka potrubí větší než max. délka potrubí
(zde 12) -> navrhnout o dimenzi větší (pozor na nejvyšší hodnotu jednotlivých spotřebičů (2. Řádek)

D o přípojky se vpisuje očekávaná rychlost pro daný průtok, tlaková ztráta, průtok Qa

7
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

TLAKOVÉ ZTRÁTY

• HYDRAULICKÉ POSOUZENÍ VODOVODU

9:
+ →∆ = (4 +56 )∙8 =>∙ +?
(ří(",)% -. "!% 012
2
<=
pbudova
o Počítají se dvě tabulky (pro teplou i studenou vodu) a větší číslo se dosadí do rovnice

PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY

• Zdravotně nezávadná voda v kvalitě vody určené k lidské potřebě

• TV není určená k pití a vaření, ale k mytí, koupání, praní a umývání
• Příprava teplé vody
o Lokální
o Centrální (nebo skupinová)
o Ústřední

Zásobníkový typ ohřívače Průtokový typ - u sprch (kde není velký odběr)

DRUHY ZÁSOBNÍKOVÝCH OHŘÍVAČŮ

Přímoohřívaný nepřímo ohřívaný

8
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Výpočet potřeby teplé vody – ČSN 06 0320

1) POTŘEBA TEPLÉ VODY PRO MYTÍ OSOB

@" = A ∙ 5 @ = A ∙ 5(A ∙ BC ∙ D ∙ )
<= <=

3
Vo - potřeba teplé vody pro mytí osob v dané periodě [m ]
3
Vd - objem dávky [m ]
ni - počet uživatelů[-]
nd - počet dávek[-]
3
U3 - objemový průtok teplé vody při teplotě t3 (38-42°) do výtoku [m /hod]
Ed - doba dávky [hod]
pd - součinitel prodloužení dávky [-]
Čistý provoz = 1; špinavý = 1,5; značně špinavý = 2

2) POTŘEBA TEPLÉ VODY NA MYTÍ NÁDOBÍ A ÚKLID

@, = A, ∙ @
@. = A. ∙ @
3
Vj - potřeba TV pro mytí nádobí v dané periodě [m ]
nj - počet jídel [-]
3
Vu - potřeba teplé vody pro úklid a pro mytí podlah v dané periodě [m ]
nu - počet (výměra) ploch [-]
3
Vd - objem dávky [m ]
• CELKOVÁ POTŘEBA
@:( = @" ∙ @, ∙ @.

Reálná hodnota potřeby teplé vody 40 litrů /osobu∙den

3) STANOVENÍ KŘIVKY ODBĚRU A DODÁVKY TEPLA

a. Křivka dodávky tepla Q1 je vždy nad křivkou odběru tepla Q2
b. Teplo dodané ohřívačem do teplé vody se rovná teplu odebranému z ohřívače Q1p = Q2p

Křivka dodávky tepla s akumulací: Křivka dodávky tepla bez akumulace:

9
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

a) KŘIVKA ODBĚRU TEPLA

KL PQℎ
F:( = @:( ∙ 8 ∙ G ∙ ( − =) = 0,462 = 128
:
MA MA
3
!!! c - měrná tepelná kapacita = 4187 J/kgK = 1,163 kWh/m K

b) ZTRÁTY
F:R = F:( ∙ S = 64 PQℎ/ MA
c) KŘIVKA DODÁVKY TEPLA
PQℎ
F=( = F:( + F:R = 198
MA

ČSN EN 15 316-3
Od 0-5h=0% 0-6h =0%
5-17h=35% 6-9h= 35%
17-20h=50% 9-19h=15%
20-24h=15% 19-22h=40%
22-24h=10%

VZOREC PRO VÝPOČET ZÁSOBNÍKU A ZDROJE (pro nás vychází ∆Qmax = 45 kWh)

∆F %V 45
@R = = = 0,86YC
G ∙ ( : − = ) 1,163 ∙ (55 − 10)

F:( 192
FR = = = 8PQ
$",
D 24

NÁVRH ZÁSOBNÍKU TEPLÉ VODY

@Z[ ∙ \ ∙ 8 ∙ G ∙ ]( @Z[ ∙ \ ∙ 8 ∙ G ∙ ](
F) = = = D%
D% F^

Qk - tepelný výkon nutný k dohřevu TV [W]

3
VTV - objem zásobníku TV [m ]
Ea - doba ohřevu T při teplotním rozdílu pro dohřev TV [s]
3
ρ - hustota vody při střední teplotě zásobníku[kg/m ]
c - měrná teplená kapacita vody při střední teplotě zásobníku [J/kgK]
Xp - spínací diference pro dohřev TV (5-10k) [K]
y - korekční faktor odběru tepla ze zásobníku TV [-]

10
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

3. VNITŘNÍ KANALIZACE
= soubor zařízení, které zachycují, odvádějí, zneškodňují a čistí odpadní vody tak, aby nedošlo k znehodnocení
vodních hospodářství

• Dle správy dělíme na

o Veřejnou
o Vnitřní – v rámci řešeného objektu tzn. Likvidace odpadních vody, odvod do kanalizační
přípojky
• Dle způsobu odvodu
1) Gravitační – veškeré potrubí vedeno ve sklonu ve směru odvodu
2) Tlaková – přečerpávání o přečerpávací stanice nebo recipientu či jiné potrubní sítě
3) Podtlaková – systém vybaven podtlakovým armaturami, odsávání odpadní vody a vzduchu od
zařizovacích předmětů a potrubí

a) Odtokové potrubí – vedené od zařizovacího předmětu a zařízení na vpust (není pevně spojeno!)
b) Připojovací potrubí – mezi zařizovacím předmětem nebo vpustí a odpadním nebo svodným potrubím
c) Odpadní potrubí – svislé propojující připojovací a svodné potrubí, jeho další členění je na
o Dešťové
o splaškové
o Ostatní (technologické apod.)

d) Větrací potrubí – zabezpečující

e) Svodné potrubí – je horizontální a odvádí vody z odpadních a připojovacích potrubí v nejnižším podlaží

f) Příslušenství – vpusti, armatury, zápachové uzávěrky

g) Revizní a čistící šachty, neutralizace kyselin, lapače tuků…

Zápachové uzávěrky se osazují u každého předmětu, vpusti nebo jiného odvodňovacího zařízení
umístěného uvnitř budovy = mokrá filtrace
Nejmenší předepsaná výška H
a) Splaškové vody – 50mm
b) Dešťové vody – 80 mm
Stupeň plnění připojovacího a ležatého (svodného) potrubí
h/d = (0,5;0,7;1,0)

11
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

SYSTÉMY PLNĚNÍ I. A II.

• Na splaškové odpadní potrubí se napojují připojovací potrubí od všech zařizovacích předmětů
• Systém I – stupeň plnění 0,5
• Systém II. – stupeň plnění j 0,7

SYSTÉM PLNĚNÍ III.

• Na splaškové odpadní potrubí se napojují samostatně připojovací potrubí od zařizovacích
předmětů
• Stupeň plnění je obvykle 100%

SYSTÉM PLNĚNÍ IV.

Na splaškové odpadní potrubí se napojují samostatně připojovací potrubí od zařizovacích předmětů tzv.
černou vodu (pisoáry, toaletní mísy) a na druhé samostatné odpadní potrubí se napojují připojovací
potrubí od zařizovacích předmětů pro tzv. šedivou vodu (umyvadla, vany, sprchy)

Stupeň plnění je obvykle 100%

NEVĚTRANÉ/ VĚTRANÉ POTRUBÍ

Zajišťuje větrání kanalizace. Druhou funkční větracího potrubí je umožnit přisátí vzduchu, které je nutní
pro vyrovnání tlaku při průtoku vody v odpadním připojovacím potrubí a zabránění odsávání zápachových
uzávěrek

H - spádová výška
L - délka potrubí

12
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Výpočet průtoku splaškových odpadních vod

• ČSN 75 6760 – vnitřní kanalizace (2003)

• ČSN EN 12056-1-5 (2001) – část 2 a 3

PRŮTOK SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Qww [l/s] - jen pro svislé potrubí

F__ = P ∙ `5 aB

0,5 0,5
K - součinitel odtoku [l /s ]
DU -výpočtový odtok [l/s] - jakoby LU jednotky

Pokud je výpočtem Qww < DUmax uvažuje se průtok splaškových odpadních vod roven největší hodnotě
výpočtového odtoku tj. Qww skutečný = DUmax

Vana má min. přípojný průměr DN70 (dle vyhlášky)

CELKOVÝ PRŮTOK SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Qtot [l/s]

Fb"b = Fcc + Fd + F(

Qww -průtok splaškových vod [l/s]

Qc - trvalý průtok, který trvá déle než 5 minut, např. pitné studánky, odvod kondenzátu apod. [l/s]
Qp - čerpací průtok od čerpacích stanic odpadních vod trvající déle než 5 minut [l/s]
Pokud Qp a Qc průtok trvá méně, než 5 minut započítává se jako výpočtový odtok DU

Návrh jmenovité světlosti potrubí vnitřní kanalizace

13
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

VÝPOČET PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD Qr [l/s]

F$ = e ∙ f" ∙ G
2
i - intenzita deště [l/s∙m ]
2
Sod - půdorysný průmět odvodňované plochy [m ]
c - součinitel odtoku dešťových vod [-]
2
• U odvodu dešťových vod střech a ploch, který hrozí zaplavením budovy je i = 0,03 l/s∙m
• U ostatních ploch, které nehrozí zaplavení budovy je intenzita deště hodnotou deště 15 minut
s periodicitou 0,5

Dešťová a vnitřní kanalizace se vede zvlášť!

14
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Výpočet celkového průtoku odpadních vod ve svodném potrubí

PRŮTOK ODPADNÍCH VOD VE SVODNÉM POTRUBÍ NEBO V PŘÍPOJCE VNITŘNÍ KANALIZACE Qr,w [l/s]

F$,c = 0,33 ∙ Fb"b + F$ = 0,33 ∙ Fcc + Fd + F( + F$

1) Pokud je Qr,w < Qww uvažuje se pro dimenzování celkový průtok odpadních vod Qr,w = Qtot
2) Pokud je průtok dešťových vod Qr maximálně 0,3 l/s, lze výjimečně odvodnění střechy napojit do
odpadního (svislého potrubí) a pak se uvažuje pro výpočet vztah
F$,c = Fb"b + F$

3) Hydraulická kapacita svodného potrubí se uvažuje pro stupeň plnění 70% (h/d =< 0,7)!

Dešťové potrubí lze napojit na splaškové odpadní potrubí pokud je splněno:

1. Nemovitost je napojena stokovou síť jednotné soustavy

2. Splaškové odpadní potrubí je opatřeno hlavním větracím potrubím
3. Odtok dešťových vod je nejvýše Qr = 0,3 l/s
4. Potrubí střešního vtoku nebo výtoku má DN70
5. Jmenovitá světlost splaškového odpadního potrubí je nejméně DN100 a je dimenzováno dle ČSN EN
12 056-2:2011
6. Střešní vtok nebo výtok střešního žlabu je opatřen mřížkou
7. Ze střešních žlabů a výtoků žlabů nesmí unikat zápach

Svatá věta! - Svodné potrubí nemá být vedeno POD příčkami (s výjimkami křížení)

• Při křížení se základovými pásy je nutné vést potrubí kolmo k základovým pasům (obvykle se používají
prostupy 300x300 mm)
• Potrubí se v prostupech obsype pískem
• Nejmenší výška vrstvy nadloží je 0,2 m u kovových trub a 0,3 m u potrubí z ostatních materiálů
PŘEDEPSANÝ SKLON SVODNÉHO POTRUBÍ VNITŘNÍ KANALIZACE
• Svodné potrubí musí být vedeno alespoň 1m pod terénem / u kratších úseků alespoň 0,8 m) z důvodů
ochrany proti účinku mrazu
• Při vedení nebo křížení pod komunikacemi se doporučuje výška krytí alespoň 1,5m
Nejmenší sklon svodného potrubí je
1) 2% do DN200 (pouze pro splaškové vody)
2) 1% do DN200 (dešťové a mechanicky čisté odpadní vody)
3) 1% u DN250 a DN300 (u vnitřní kanalizace se používá výjimečně!!!)
4) Max 5% pro nevětraná odpadní potrubí

• Optimálně se sklon svodného potrubí vnitřní kanalizace volí mezi 3-5%

• Změny směru svodného potrubí je nutné provádět oblouky o poloměru alespoň 1m.
• Spojování je možné u svodného potrubí výhradně 45-60°jednoduchými odbočkami. Při větším sklonu
svodného potrubí je nutní potrubí zabezpečit proti posunutí (obetonováním apod.)
KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA
• Min. dimenze kanalizační přípojky je DN150
• Má být co nejkratší, v jednotném sklonu, v přímém směru a kolmá na kanalizační stoku
• Uložení svodného kanalizačního potrubí a přípojky se doporučuje do nezámrzné hloubky
• Minimální krycí výška pod silniční komunikací je 1,8m a max. hloubka dna uliční stoky je 6,0m

15
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

ČISTÍCÍ TVAROVKY
• Místa pro čištění navrhujeme
a) Poblíž místa, kde dochází ke zmenšování sklonu svodného potrubí
b) V místech se zvýšenou možností ucpávání potrubí, např. u spojů více svodných potrubí nebo
v místech s více koleny

• Není dovoleno instalovat čistící tvarovky v místnostech, ve kterých by případný únik odpadních vod
z čistícího otvoru při čištění mohl způsobit hygienické závady a škody (např. v kuchyních, skladech
potravin, elektrických rozvodnách apod.)
• Čistící šachta nesmí být umístěna v garážích nebo v místech hromadného stání motorových vozidel

Nejmenší půdorysné rozměry

a) Obdélníkový 0,6x0,9 m a hloubka do 0,75m
b) Obdélníkový 0,8x1,0m a hloubka větší než 0,75m
c) Kruhový o průměru 1m
• V šachtě je zakázáno umisťovat jiní potrubí nebo zařízení např. uzávěry vody

OCHRANA PROTI VZDUTÉ VODĚ

o Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost napojena
nesmí umožňovat zaplavení budovy vzdutou vodou!
Doporučené instalování zpětných armatur
a) V zápachové uzávěrce
b) V připojovacím potrubí
c) Na svodném potrubí
d) U vyústění svodného potrubí v šachtě
e) V podlahové nebo dvorní vpusti
f) V místě napojení drenáží
• Doporučuje se vazba na reakci zpětné armatury s přívodem vody k zařizovacím předmětům
• Uzavření zpětné armatury = uzavření přívodu vody do objektu

16
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

VĚTRACÍ POTRUBÍ
o Minimální světlost je DN70
o Každá budova musí mít vnitřní kanalizaci opatřenou alespoň jedním větracím potrubím, jež má být
napojeno
a) Jako hlavní větrací potrubí na co nejvzdálenější splaškovou odpadní potrubí od místa vyústění
svodného potrubí z budovy
b) Na horní konec svodného potrubí v nejvzdálenějším místě od vyústění svodného potrubí
z budovy
o DN hlavního větracího potrubí nesmí mít D menší než je DN splaškového odpadního potrubí, na které
je napojeno
o Doplňkové větrací nesmí mít DN menší, než je DN na něm připojeného potrubí pro větrání
připojovacího potrubí. Větrací potrubí napojujeme na připojovací potrubí shora

4. PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVY
• Základní prvek přírodních plynů je vodík a uhlík

g + h: → ]gh: + ] :h + M i=
výhřevnost

:h → :h + M i:
(pára) (kapalina)

M i= + M i: = j k Aé M i

• SVÍTIPLYN
a. Výroba katalytickým štěpením uhlovodíků (benzin, propan-butan, zemní plyn)
b. Levný, malá výhřevnost, namodralý plamen
c. Přibližné složení (47% H2, 8-9% CO, 2% CO2, 26-36%CH4, 4-5% N2)
• ZKAPALNĚNÝ PLYN
a. Propan-butan – získává se jako doprovodný produkt při zpracovávání ropy nebo
hydrogenerací uhlí
+ vysoká výhřevnost (3x vyšší než u zemního plynu)
• problematika skladování a využívání (odpařovací zásobníky, výparníkové stanice)
• BIOPLYN
a. Vzniká anaerobní (bez přístupu kyslíku) metanovou fermentací organických látek, bioplyn se
rozlišuje na tzv. skládkový nebo kalový plyn
• ZEMNÍ PLYN
a. Přírodní plyn s vysokým obsahem metanu CH4

3
• SPALNÉ TEPLO HS [kJ/m ]
3
o Množství tepla, uvolněného úplným spálením 1m plynu při barometrickém tlaku
v adiabatických podmínkách za předpokladu ochlazení spalin na teplotu výchozích látek a
vodní pára ve spalinách je v kapalném stavu
∑ ∙n
=
100

17
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

3
• VÝHŘEVNOST HI [kJ/m ]
3
o Množství tepla, uvolněného úplným spálením 1m plynu při barometrickém tlaku
v adiabatických podmínkách za předpokladu ochlazení spalin na teplotu výchozích látek a
vodní pára ve spalinách zůstane v plynném stavu

∑ ∙n
=
100
Poznámka:
Adiabatické podmínky – konstantní tlak a teplota
Za předpokladu ochlazení spalin na teplotu výchozích látek – nulová komínová ztráta

3
• WOBBEHO ČÍSLO WS [kJ/m ]
o Základní kritérium pokud je nutné nahradit plynné palivo jiným
Q =
op
√

d - relativní hustota plynu

Rozdělení plynovodů
1) VVTL (s velmi vysokým tlakem) - převážně tranzitní plynovody, slouží k dopravě na velké vzdálenosti
s přetlaky od 4-10MPa
2) VTL (vysokotlaké) – jde o dopravu přímo z místa výroby či těžby do vzdálenějších měst s přetlakem
0,4-4MPa
3) STL (středotlaké) – používají se při dopravě ve městech nebo průmyslových objektech s přetlakem od
0,005-0,4MPa
4) NTL (nízkotlaké) – slouží k místní dopravě plynu v budovách, bytech, zřídka kdy se používají i pro
dopravu plynu v ulicích či menších měst s přetlakem do 0,005MPa

VÝPOČET SVĚTLOSTI PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKY (VTL-STL)

S= q= 16 @(: sd
:
− :
=4∙8 ∙ ∙ ∙ ∙ ∙ ∙
= :
S q r: :

p1 - tlak zemního plynu na vstupu do plynovodu [Pa]

p2 -tlak zemního plynu na výstupu z plynovodu [Pa]
∆p1 - přetlak zemního plynu na vstupu do plynovodu [Pa]
∆p2 - přetlak zemního plynu na výstupu z plynovodu [Pa]
pn - barometrický tlak (=101 325Pa) [Pa]
λ - součinitel tlakových ztrát třením v plynovodu [-]
3
ρn -hustota zemního plynu (při 0°C a 101325Pa pro tranzitní = 0,73 kg/m )
3
Vpsec - množství plynu (0°C a 101325Pa) [m /s]
d - vnitřní průměr plynovodu [m]
L - délka plynovodu [m]
z1 - kompresibilní faktor plynu při tlaku p1 a teplotě T1 [-]
zn = 1 - kompresibilní faktor zemního plynu při tlaku pn a teplotě Tn [-]
T1 - teplota zemního plynu na vstupu do plynovodu [K]
Tn - 273,15 [K]

18
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

VÝPOČET SVĚTLOSTI PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKY

!Rb = t8! − 8R( u ∙ ∙ =5
ρzp … hustota plynu vypočítaná ze stavové rovnice plynů
q
8R( = 8 ∙ ∙
=
q=
ρv -hustota vzduchu v okolí plynovodu
H - převýšení plynovodu
g - tíhové zrychlení

TLAKOVÉ ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ PLYNU

0,009407
4=
√
w

VTL, STL – tlaky na vstupu a výstupu z plynovodu se dosazují do vzorce v kPa !!!

@(: sd
,=z{|
= 0,097486 ∙ xS= ∙ q= ∙ :∙ y
= − :
:

Regulační zařízení
• základní rozdělení
a. domovní – regulace STL pro domovní rozvody
b. bytové - NTL regulátory umístěné těsně ta plynoměrem
• dle vstupního přetlaku
a. Skupina I do 10kPa – jsou to tzv. vyrovnávací nebo snižovací regulátory umisťují se těsně před
spotřebiče cílem je zajistit konstantní vstupní tlak nezávisle na vstupní hodnotě
3
b. Skupina II od 0,1 MPa do 0,4 MPa – dělí se dále podle průtoku do 10m /hod -> R1 a nad
3
10m /hod -> R2 jsou to regulátory pro posílení nízkotlaké sítě
PŘÍMOČARÝ REGULÁTOR (nejjednodušší, ale nejhorší)
• Membrána snímá tlak před a za kuželkou a současně působí jako pohonný element ovládací průtok
plynu
• Pro jedno zařízení je ideální
NEPŘÍMOČARÝ REGULÁTOR (= 2 přímočaré za sebou)
• Impulz pro změnu polohy regulačního elementu hlavního regulátoru je vydáván od regulátoru řídícího

Plynoměry
a. RYCHLOSTNÍ – turbínové s lopatkovými koly, kde prouděním plynu je otáčeno lopatkové
turbínové kolo a jeho otáčky se přenášejí soukolím na číselník
b. DYNAMICKÉ – jedná se o měření založené na principu rozdílů tlaků před a za clonou čím větší
průtok plynu, tím větší je rozdíl tlaku používají se pro měření velkých průtoků plynu
c. ULTRAZVUKOVÉ – měří rozdíly rychlosti šíření zvuku po a proti směru proudění plynu, mají
nízkou tlakovou ztrátu
d. MEMBRÁNOVÉ – princip měření spočívá v periodickém naplňování dvou měrných komůrek
(měchů) plynem, pohyb membrány tj. naplňování komor a pohyb šoupátka se uskutečňuje na
základě rozdílu tlaků před a za plynoměrem, posuvný pohyb šoupátka je pak převáděn na
pohyb rotační a odečet číselníku
i. Jsou přesné, vyrábí se jen na Slovensku!

19
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Odběrná plynová zařízení

• DOMOVNÍ PLYNOVOD – je zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa (tj. HUP) k uzávěrům
před jednotlivé spotřebiče

• VNĚJŠÍ DOMOVNÍ PLYNOVOD

1) Přednostně se vede v zemi
2) Ocelový plynovod lze vést po vnitřní straně oplocení (betonová, zděná konstrukce), po
obvodové zdi nebo pod omítkou
Vedení po povrchu
3) Plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce
4) Potrubí musí být celosvařené a opatřené zvýšenou ochranou proti korozi
Vedení pod omítkou
5) Omítka není vůči potrubí agresivní
6) Plynovod musí být bez rozebíratelných spojů
7) Plynovod musí být co nejkratší
8) Musí být proveden nákres trasy plynovodu
• VNITŘNÍ DOMOVNÍ PLYNOVOD
1) Přednostně se vede volně po povrchu a v co nejkratší délce
2) Odstupné vzdálenosti jsou min 20mm od zdi, podlah atd. plynovod nesmí sloužit jako nosná
konstrukce
Zákaz vedení vnitřního plynovodu
1) Nepřístupnými a nevětranými šachtami o půdorysné ploše menší než 1m3
2) Chráněnými únikovými cestami
3) Půdami ve schodišťových stupních, ve stropech, za i pod stavebně stabilně zabudovaný
předměty (např. obezděnou vanou)
4) Prostorami jiného vlastníka
5) Výtahovými šachtami, komíny, trafostanicemi
Vedení plynovodu v kotelnách
1) Nedoporučuje se kromě přívodu ke spotřebičům v nich umístěn
2) Plynovod musí být bez rozebíratelných spojů a veden co nejkratším směrem, vedení musí být
pod stropem nebo v omítce

20
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Hlavní uzávěr plynu (HUP)

• Jeden HUP nesmí být instalován pro 2 a více objektů, stavebně samostatných a majících stejná popisná
čísla!!
• Možnosti umístění HUP
1) Na vnější zdi budovy ve výklenku, přístavku nebo skříni
2) V oplocení příslušné budovy v přístavku nebo výklenku
3) V prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku
4) Uvnitř budovy nejdále 1m za prostupem zdí
5) V zemních skříních nebo v zemi opatřený zemní soupravou
• Zákaz umístění
1) V obytných nebo pobytových místnostech
2) V kotelně, garáži, kuchyni, koupelně, WC, prádelně
3) V šachtách, světlících, ve skladech potravin, hořlavých látek apod.
4) V kolektorech a technických chodbách
5) V chráněných únikových chodbách
6) Ve shromažďovacím prostoru
7) V nevětraných nebo nepřístupných prostorech
• UMISŤOVÁNÍ OSTATNÍCH UZÁVĚRŮ PLYNU
a) Před stoupacím vedením nebo na jeho začátku v případě dvou nebo oce stoupacích vedení
v jedné budově
b) Před plynoměrem, pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u
plynoměrů umístěn společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP
c) Před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP) popř. i za ním, je-li to
nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů
d) Před každým spotřebičem nebo sestavu spotřebičů pokud vzdálenost mezi plynoměrem a
spotřebičem je delší než 1,5 m nebo u spotřebičů v sestavě kuchyňské linky je delší než 3m; u
plynových spotřebičů v kuchyních, které navazují na přístupný prostor, např. bytové jádro,
samostatná šachta apod., lze uzávěr umístit do těchto prostor
e) Na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely
a to vně nebo uvnitř místností (dílna, nebo kuchyň, laboratoř atp.)

Dimenzování domovního plynovodu

o DO 5KPA
~ 19,4 ∙ @ : ∙ ∙
a = 10 ∙ }
$ s
∆ d

o DO 0,5 MPA
•,€ @$=,z: ∙
a = 13,8 ∙ }
s
( R + 100): − ( ) + 100):

D - vnitřní průměr plynovodu

Vr - redukovaný odběru plynu
Le - ekvivalentní délka plynovodu
d - relativní hustota plynu (pro tranzitní plynovod d=0,5646)
∆pc - tlaková ztráta v počítaném úseku plynovodu
pz - přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu
pk - přetlak na konci počítaného úseku plynovodu

21
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

@• = ‚= ∙ @= + ‚: ∙ @: + ‚C ∙ @C + ‚ƒ ∙ @ƒ

V1 - součet objemových průtoku při příkonech věch spotřebičů pro přípravu pokrmů (plynové sporáky,
trouby…) pro přípravu teplé vody průtokovým způsobem
V2 - součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro lokální vytápění (lokální topidla) a pro
přípravu teplé vody zásobníkovým způsobem (samostatné přímo ohřívané zásobníky TV)
V3 - součet objemových průtoků při příkonech všech kotlů, včetně kombinovaných pro přípravu teplé vody
(zásobníky, poloakumulační provoz nebo kombinovaným způsobem
V4 - součet objemových průtoků při příkonech technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve
velkokuchyních
K - koeficient současnosti provozu závisí na druhu množství a způsobu provozu těchto plynových spotřebičů
-0,5 -0,15 -0,1
K1=n K2=n K3=n n - počet spotřebičů

Tlakové ztráty
3
• AKUMULAČNÍ OBJEM POTRUBÍ [m ]
@(,
h=
575 ∙ „1 + :
…
10000
3
Vp,n - součet objemových průtoků při příkonech všech plynových spotřebičů [m /hod]
-2 -2
p2 - tlak plynu na výstupu z regulátoru (kp∙cm ) (1kp∙cm = 98066,5 Pa)

• PŘIROZENÝ VZTLAK [Pa]

∆ ! = 11,8 ∙ (1 − )
H - výška počítaného úseku [m] cca 5Pa na 1m výšky potrubí
d -relativní hustota plynu [-]

PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE
• Zařízení spalující plynné palivo za účelem přeměny chemické energie v energii tepelnou (TPG 800 00)
Rozdělení
1) PROVEDENÍ A
o Otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, kde je umístěn a spaliny jsou
odváděny do téhož prostoru (sporák)
2) PROVEDENÍ B
o Otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, kde je umístěn a spaliny jsou
odváděny do venkovního prostoru (komínem nebo kouřovodem) – kotel, průtokový ohřívač
3) PROVEDENÍ C
o Uzavřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze
společného komínu a spaliny jsou odváděny do venkovního prostoru
A1 … s přirozeným tahem
A2 … spotřebič se spalinovým ventilátorem za spalovací komorou
A3 … spotřebič se vzduchovým ventilátorem instalovaným před spalovací komorou
Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud této odpovědnosti nezprostí
prokazatelným přenesením na uživatele (např. smlouvou o pronájmu apod.)

22
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

1) Subjekt provádějící uvedení spotřebiče do provozu (nového, vyměněného, po opravě nebo servisu)
musí provést kontrolu odvodu spalin a přívodu vzduchu. Ověřit zda nový nebo vyměněný spotřebič
odpovídá štítkovým hodnotám komína nebo hodnotám v revizní zprávě spalinové cesty
2) Plynové spotřebiče musí být umístěny tak, aby byly přístupné pro obsluhu údržbu a opravy
3) Plynové spotřebiče nemají být umisťovány ve schodišťových prostorech veřejnosti přístupných
chodbách a únikových cestách (neplatí pro chodby a schodiště rodinných domů s nejvýše dvěma
nadzemními patry)
Provedení A
• Umisťují se přednostně do přímo větratelných místností
• Zákaz umisťování
o Koupelny, sprchové kouty a WC
o Ve skladištích potravin
o V místnostech určených ke spaní, kromě bytových jednotek a staveb pro individuální rekreaci
s jednou obytnou místností

• Průměrná světla výška místnosti započítaná na podlahovou plochu je nejméně 2,3m a více

• Umístění plynového spotřebiče v provedení A v místnosti se světlou výškou menší než 2,3m (podkroví,
apod.) je možné pouze v případě instalace účinného větracího zařízení, které odsává spaliny a páry
venkovního prostoru (digestoř) – větrání MUSÍ být automaticky spuštěno s prací sporáku
• Spotřebič pro přípravu pokrmů je možné umístit v prostorách nepřímo větratelných nebo prostorách
nesplňující požadavek na nejmenší objem za předpokladu
a) V místnosti je pouze jeden plynový spotřebič
b) místnost se musí propojit se sousední místností neuzavíratelným otvorem o šířce min 0,6m a
výšce min 1,9 m (např. vysazením dveří)
3
c) Objem místnosti, ve které je spotřebič umístěn musí být nejméně 10m a celkový objem
propojených místnosti se musí rovnat 1,3 násobku nejmenšího požadovaného objemu dle
tabulky
d) Alespoň jedna z těchto místností musí být přímo nebo trvale větraná
• Výjimka – plynová chladnička, plynový zásobníkový ohřívač vody do výkon 2kW

23
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

P 1 – (sporák)
a) Krátkodobým nebo trvalým otevřením okenního křídla do venky
b) Krátkodobým nebo trvalým otevřením dveří do venky
c) Otevřením jiného větracího prvku pro přívod a odvod vzduchu z/do venkovního prostoru, který má při
tlakovém rozdílu mezi vnitřním a venkovním prostorem 4Pa
d) Nuceným větráním
e) Vzájemná kombinace a) – d)
P2- (chladničky)
a) Průvzdušnosti oken, pouze ve stávajících budovách se stávajícími okny nebo dveřmi bez těsnění
• PRO NÁS ZAPOMENUTÁ KAPITOLA!!! NEUVÁDĚT, NEPOČÍTAT S TÍM PROSTĚ NIC!
b) Nuceným větráním
c) Větracími otvory nebo větracími potrubími do/z venkovního prostoru umístěnými u podlahy (přívod
vzduchu) a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou (odvod spalin)
d) Vzájemnou kombinací způsobů a)-c)

• ZAJIŠTĚNÍ PŘÍVODU VZDUCHU VĚTRACÍMI OTVORY NEBO VĚTRACÍMI POTRUBÍMI

5 @†‡ + 5 @ˆo ≤ 5 @"

∑ VAZ - součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny plynové
3
zásobníkové ohřívače vody [m /hod]
∑VCH - součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny plynové
3
chladničky[m /hod]
∑Vo - součet všech průtoků vzduchu přiváděného z venkovního prostoru do místnost spotřebičem (nebo do
sousední místnosti propojené) nebo odváděného do venkovního prostoru buď neuzavíratelnými větracím
otvory u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou, nebo vlivem průvzdušnosti ve stávajících budovách
3
se stávajícími okny nebo venkovními otvory bez těsnění (ne u nových oken) [m /hod]

• POŽADOVANÉ MNOŽSTVÍ SPALOVACÍHO VZDUCHU

@ = 1,1 ∙ 4 ∙ @( ∙ . = 1,1 ∙ 4 ∙ Š(

3
Vs - potřebný vzduch pro spalování [m /hod]
λ - potřebný přebytek vzduchu pro spalování (pokud není hodnota známa u spotřebiče -> =1,8
Vp - množství plynu ke spotřebiči
3 3
Hu - výhřevnost plynu [kWh/m ] výhřevnost 35870 kJ/m = 9,96 kW
3
1,1 - konstanta pro zemní plyn [m /kWh]
Pp - příkon plynu ke spotřebiči [kWh]

24
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Provedení B
• Provoz plynné spotřebiče v provedení B musí splňovat požadavek na zajištění tlakových podmínek v
prostou, kde je spotřebič umístěn!!!

Spotřebič v provedení B nesmí být umístěn v prostoru určeném ke spaní

• POŽADOVANÉ MNOŽSTVÍ SPALOVACÍHO VZDUCHU – teorie

F
@ = 1,1 ∙ 4 ∙
‹
Qn - jmenovitý teplený výkon spotřebiče [kW]
γ - Účinnost spotřebiče [-]
gh: Œ†•
4=
gh: Ž^•Z

λ - potřebný přebytek vzduchu pro spalování [-] (dříve se volilo 2,5 -> NIKDY (maximálně 1,4 ale z měření))
CO2MAX - maximální obsah CO2 ve spalinách (pro zemní plyn 11,7%)
CO2SKUT – skutečný obsah CO2 ve spalinách
3
Vs - množství spalovacího vzduchu [m /hod]

25
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Principem podobné zdroje tepla jako plynový spotřebič v provedení B

@ =G∙F F = @( ∙ .
Qn - příkon spotřebiče [kW]
Hu - výhřevnost [kWh/jednotku]
Vp - množství paliva ke spotřebiči [jednotka/h]
c - zemní plyn =2,2; lehký topný olej =2,0; dřevo, uhlí ne krby =3,5; krby na dřevo a uhlí =4,0

• Udělat oba výpočty a zvolit HORŠÍ

Potřebné množství spalovacího vzduchu je možné zajistit přívodem vzduchu z venkovního prostoru
a) Větracími otvory nebo větracím potrubím, které nesmějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že
spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření a stanovený volný průřez
b) Nuceným větráním
• Buď dírou, nebo navrhnout vzduchotechniku!

• ZAJIŠTĚNÍ PŘÍVODU VZDUCHU

5 @• + 5 @‘’[ ≤ 5 @"

∑VB - součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče v provedení B (v dané bytové
nebo funkční jednotce, které jsou odděleny dveřmi od společné chodby, schodiště venkovního prostoru apod)
3
[m /hod]
∑VODV - součet průtoku vzduchu odváděného všemi podtlakovými větracími zařízeními (např. Odtah toalety,
3
koupelny, kuchyně, krbem) [m /hod]
∑Vo - součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory nebo větracími potrubím z venkovního prostoru
3
nebo průvzdušností oken [m /hod]

• VĚTRACÍ OTVORY NEBO POTRUBÍ

2 ∙ @",
@" =
).b

“∆ !

3
Vo - průtok vzduchu dle grafu [m /hod]
3
Vo,skut - skutečný průtok přiváděného vzduchu [m /hod]
∆pv - skutečný tlakový rozdíl uvedený výrobcem spotřebiče (minimálně 4 Pa) [Pa]
Toto vše platí do 50kW jmenovitého výkonu

26
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

Provedení C
• Na umístění spotřebičů v provedení C nejsou kladeny požadavky na objem prostoru ani na přívod
spalovacího vzduchu
Za venkovní prostor, ze kterého je možné přisávat vzduch, se považuje také
2
a) Větrací šachta otevřená do venkovního prostoru o půdorysné ploše nejméně 1m
b) Svislá šachta pod terénem o půdorysných rozměrech nejméně 0,5x1 m otevřená alespoň
v horní části do venkovního prostředí
c) Průchod nebo průjezd, který smí být oboustranně uzavíratelný, pokud jsou do něho zřízeny
2
neuzavíratelné větrací otvory z venkovního prostoru o celkové volné ploše nejméně 10cm na
2
1kW příkonu spotřebiče, nejméně však 200cm

• ZAJIŠTĚNÍ PŘÍVODU VZDUCHU – KOMBINACE

5 @† + 5 @• + 5 @‘Ž” + 5 @‘’[ ≤ 5 @"

27
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

5. PŘÍKLADY
PŘÍKLAD - Bytový dům
• 21 bytů, 2 nebytové jednotky, 64 osob
• Celková plocha na úklid 1370m2
• Každý byt obsahuje umyvadlo, sprcha, dřez
• Potřeba teplé vody na vaření a mytí nádobí uvažujeme 3x denně na osobu
(64*3*0,002m3

1) STANOVENÍ POTŘEBY TEPLÉ VODY

@:( = @" + @, + @. = 1,74 + 0,441 + 0,273 = 2,454 YC / MA
2) STANOVENÍ POTŘEBY TEPLA
FZ[, s = (1 + S) ∙ 8 ∙ G ∙ @:( ∙ ( = − :) = (1 + 0,5) ∙ 1000 ∙ 4187 ∙ 2,454 ∙ (55 − 10) = 0,694 KL

t1 – teplota ohřáté vody

t2 – průměrná teplota přiváděné vody
z – poměrný koeficinet (u průtočeného ohřevu je z=0, jinak je závislý na délce rozvodů TV (0,3-0,7))

dále viz. str 9 – odběrová křivka

PŘÍKLAD - Akumulační objem potrubí

Tlakové ztráty
• Úsek č.2 – 20 Pa
• Úsek č. 3 – 5 Pa
• Úsek č. 4 – 5 Pa
Tlak na vstupu
• pz = 2kPa

1) KOEFICIENT SOUČASNOSTI PROVOZU PRO 2 PLYNOVÉ KOTLE

‚C = A• ,= = 2• ,= = 0,93
2) VÝPOČET REDUKOVANÉHO ODBĚRU PLYNU
@$ = ‚C ∙ @C = 0,93 ∙ 13,2 = 12,3 YC /ℎi
3) STANOVENÍ EKVIVALENTNÍCH DÉLEK ÚSEKŮ PLYNOVODU
• Úsek č.2 – Le2=3 m + 1x kulový ventil (0,5m) + 3x koleno (3 ∙ 0,7m) = 5,6 m
• Úsek č.3 – Le3 = 0,7m + 1x T-kus (0,5m) + 2xT-kus (2 ∙ 0,5m) + 1 kulový ventil (0,5m)= 3,5m
• Úsek č. 4 – Le4 =3,4 m

28
ZZTI Přednáškové skriptum Pavel Jurinec; 2015

4) VNITŘNÍ PRŮMĚRY
• úsek č.2

19,4 ∙ @$: ∙ ∙ ~ 19,4 ∙ 12,3: ∙ 5,6 ∙ 0,5646

= 10 ∙ }
~
a = 10 ∙ } = 34,1YY
s:
∆ d 20
• úsek č.3 -> D=38,1 mm
• úsek č.4 -> D=23,2 mm

5) CELKOVÝ OBJEM PLYNU V POTRUBÍ

• Výpočet akumulačního objemu

@(, 13,2
h= = = 0,023 YC
575 ∙ „1 + … 0,203
575 ∙ „1 + …
:
10000 10000

• Porovnání se skutečným objemem potrubí (akumulační musí být menší než skutečný)
r :
fP– MčAý i™šMY = 5 x ∙ y = 0,0061 YC
4
0,023 > 0,0061 − AMj ň–šM!

• Proto do rovné části úseku č.2 navrhneme potrubí DN150 o délce 1m – akumulační objem tak
3
bude celkově 0,02377 m , což je dostačující pro současný start obou kotlů!

29