631/2 - bitva u Wogastisburgu
Sámova říše
Velkomoravská říše
9. - 10. stol.
Přemyslovský stát
10.stol. - 1306 (1310)
doba Ordálů: - vody, broděním,
rozžhaveným železem, přísahy,
soudního souboje.
Konec za Karla IV. - 1343
- (tehdy ještě markraběte)
Lenní zřízení - senior X vazal
od 13. stol. existuje Nedíl
1. otcovský
2. bratrský
3. strýcovský
4. dědovský
5. mateřský - speciální, dočasný
umělý nedíl - Unio
Zemská léta - 3 roky 18 neděl
Věno nevěstino / vdovské věno
1 / 2,5
- Sámovi se daří spojit Slovanské kmeny a porazit Dagoberta I.
833 - Mojmír vyhání Pribinu
- velká říše - chvíli pod ní spadaly i Čechy
- spolupráce s Byzantskou říší
- obyčejové právo, ale důležitá památka - Zákon sudnyj ljudem
992 - Výsady Boleslavovy
- právo zakládat kostely
- právo vybírat desátek
- právo rušit manželství, uzavřená mezi příbuznými
1039 - Dekreta Břetislavova
- upravuje pohanské zvyklosti, rodinné právo a trestní právo
- úprava manželství - monogamie, církevní sňatek (až do 1871)
- nerozlučitelnost manželství - vyhnání do Uher
- zákaz rozvodů - koncem manželství je jen smrt
- stíhání smilstev - zakázáno cizoložství
- svěcení církevních svátků a nedělí
- zákaz pohřbívání mimo křesťanské hřbitovy
1055 - Zákon o Seniorátu
- vlády na českém trůně se ujímá nejstarší Přemyslovec
1085 - Vratislav II. získává královský titul
1158 - Vladislav II. získává královský titul
1189 - Statuta Konrádova
- platná v Čechách i na Moravě; vyhlašována opakovaně
- 39 článků - první a poslední byly výhody
- 1. - přeměna výsluh v léna - obdarování nemovitostmi
- část pozemků je tak ve vlastnictví šlechty
- 39. - volné zřizování krčem a hostinců
- zbylých 37 článků jsou povinnosti
- ne všem rozumíme
- obsahuje i právo soudní - O soudech + Základy procesního práva
1212 - Zlatá bula sicilská - Přemysl Otakar I.
- císař Fridrich II. přiznal českému státu všechny politické zisky a výsady,
které dosud získal - uznala:
- právo domácí volby panovníka
- dědičný titul krále pro české panovníky
- právo investitury biskupů
- jednota a nedělitelnost českého státu
- v podstatě představovala bula uznání suverenity českého státu a českého krále
+/- 1260 - vznikají Zemské desky (za Přemysla Otakara II.)
- zapisuje se do nich průběh soudního řízení - např. výpovědi svědků
- časem převody vlastnictví - zápis = nevyvratitelný důkaz
- zásada materiální pravdy - co je zapsáno, to platí, nejvyšší soudní důkaz
- pokus o zfalšování = smrt
- desky zemské větší - 100 kop - desky zemské menší
- desky památné - časem pramen zemského práva
- psali tam, co má být projednáno na sněmu
 1300-1305 - Ius regale montanorum - Václav II.
- nejstarší kodifikace horního práva u nás
- autorem je italský právník - Gozzius z Orvieta
- původně měl vypracovat kodifikaci českého zemského práva, ale šlechta
byla proti, tak mu Václav II. nařídil „aspoň“ IRM
- psáno latinsky, platí ve všech českých horních městech
- řada předpisů - bezpečnost práce v dolech, osvětlení, větrání
- hojně využíván po celé střední Evropě
- také ve Španělsku, odkud se dostal až do Jižní Ameriky

1355 - Maiestas Carolina = Codex Carolinus

- latinsky, měl platit pro všechny země České koruny
- přináší mnoho nových myšlenek v rozporu s realitou v zemi

- zvyšuje moc panovníka, omezuje šlechtu

- také stanovil, které hrady se od Českých zemí nesmí odtrhnout
- chtěl tak zachovat celistvost Českých zemí - to se šlechtě nelíbilo
- obsahovala zákaz ordálů vodou, žhavým železem + omezení soubojových o.

- 1355 ho ale na generálním sněmu šlechta odmítla

- 3. neúspěšný pokus o kodifikaci (1. za P.O.II - 2. za Václava II.)

- Karel IV. zákoník nakonec odvolal - shořel, ve skutečnosti uložen na

Karlštejně, později objeven a vydán - 17. stol.
Lucemburkové 1356 - Zlatá bula Karla IV.
1310 - 1378 - potvrdila Zlatou bulu sicilskou
- výslovně uznána mezinárodní suverenita a nezávislost českého státu
- uznána také práva a funkce českých králů ve Sřř
- český král patřil mezi přední činitele říše - jeden z kurfiřtů, arcičíšník

spíše na obecky pak:

- mění volbu panovníka - stačí už jen 4/7 kurfiřtů
- 3 arcibiskupové: mohučský, trevírský, kolínský
- 4 světští: král český, vévoda saský, markrabě braniborský, falckrabě rýnský
- ius de non apellando
- kurfiřtům je přiznáno autonomní soudnictví
- vyloučení odvolání z jejich soudu ke královskému dvorskému soudu
- ius de non evocando
- král se zříká své pravomoci rozhodnout jakýkoli soud v říši - nebude
zasahovat do kurfiřtských soudů

6.7.1415 - upálení mistra Jana Husa

Právní knihy
- neměly platnost zákona, ale používaly se na soudech
- první zachycení obyčejů
- nejprve záznamy pro jednodušší fungování soudů, potom knihy

Rožmberská kniha
- pro osobní potřeby pána z Rožmberka, psána česky, prózou
Předhusitství - obsahuje šlechtické právo procesní a majetkové
1378 - 1419 - mnoho různých opisů a verzí - nevíme, co bylo původní

Ordo iudicii terrae

- psána latinsky - obsahuje procesní, majetkové a trestní právo
- vznikla v posledních letech vlády Karla IV.
- obsahuje části Maiestas Carolina

Řád práva zemského

- překlad Ordo iudicii terrae - ale rovnou i úpravy
- návrat ke starému zvykovému právu - ubývá MC
 Práva zemská česká
- autorem je Ondřej z Dubé
- reaguje na tehdejší problémy ve státě; uspořádané, systematické
- upravuje proces před zemským soudem - akuzační princip, veřejnost proc.

1420 - 4 pražské artikule

- přijaty na Čáslavském sněmu, mnoho různých znění

1. artikul - Svobodné hlásání slova božího

- slovo boží se může vykládat i jinak než je oficiální znění církve
- dříve byli takoví lidé označováni za heretiky - souzeni
- také bylo připuštěno jiné vyznání pro pána a poddané

2. artikul - Přijímání pod obojí způsobou

- věřící budou přijímat víno-krev i oplatku-tělo Kristovo

- autorem je Jakoubek ze Stříbra - kalich

- kalich zůstane i v dalším dokumentu, do kterého se 4 pražské artikule
transformují - Basilejská kompaktáta

3. artikul - Sekularizace církevního majetku

- důsledně proveden - majetek se dostane do rukou šlechty nebo měšťanů
- k husitům se díky tomuto artikulu staví i část šlechty

- všechny pokusy o restituci skončí neúspěchem

- duchovenstvo se nestane stavem až do roku 1627

4. artikul - Světské trestání hříchů

- vyčteno velké množství hříchů a prohřešků
- nezáleží na postavení hříšníka - má být trestán stejně
- „zavání myšlenkou rovnosti“

Husitství (privilegium fori - výsada pro duchovní, nepřicházeli před světské soudy -
1419 - 1434 tady otočeno)

1434 - bitva u Lipan

1436 - Basilejská kompaktáta

- uzavřena na Basilejském koncilu (ne s papežem)
- tehdy převažuje konsiliární směr (opak papální)
- největším představitelem je koncil a ne papež
- proto byly rozhodnutí koncilu později anulovány

1462 papež Pius II. smlouvu vypověděl

- jenže mezitím byla smlouvy přijata jako Zemský zákon
- takže v Českých zemích si s vypovězením těžkou hlavu nedělali
- jenže vede to ke křížové výpravě do Českých zemí

1485 podepsána Kutnohorská smlouva (náboženský mír)

- o způsobu soužití mezi katolickou a nekatolickou částí
- 1512 byla prodloužena na „Věčné časy“, ale časem přestala fungovat

- do Čech se dostávají i další víry - Jednota bratrská, Luteránství

- dovolávají se ochrany kompaktát
- chtějí vytvořit jiný, lépe formulovaný dokument
- ale Ferdinand I. je katolík…
- Maxmilián II. - nástupce, katolík, ale slibuje ustoupit
- 1567 nechali sami vymazat kompaktáta z desek
- 1575 připraven ten dokument - Česká konfese
- ale Maxmilián II. se rozhodl nepodepsat
- nekatolická vyznání tak ztratila právní ochranu
 1500 - Vladislavské zřízení zemské
- 1517 - Svatováclavská smlouva
- 1524 - Zřízení o ručnicích
- 1534 - Smlouva o kovy učiněná
- 1600 - Traktát o soudu mezním

- první úspěšná kodifikace zemského práva

- obrácení stran - šlechta sílí a chce si kodifikací upevnit moc
- přijato přes odpor měst a bez jejich účasti
- autorem je Albrecht Rendl z Oušavy
- nepřehledné, nesystematické - 554 nečíslovaných článků
- proto vydávány doplňky
- také vydány 3 redakce - 1530, 1549 a 1564
Stavovství - platí až do Obnoveného řízení zemského
1436 - 1620
Právní knihy
- soukromá sepsání práva
- neměly platnost zákona, ale soudy se na ně odvolávají
Inkolát - příslušnost šlechticů
k jednotlivým zemím
Knihy devatery - „O právech, sudiech a dskách země české knihy devatery“
- 15. stol.; autorem je Viktorín Kornel ze Všehrd
Zemští úředníci:
- psáno česky, systematicky, vyzývá ke spravedlnosti
1. nejvyšší purkrabí
- úřad chápe jako službu společnosti - upozorňuje na špatné úředníky
2. zemský hofmistr
3. zemský maršálek
- obsah - průvodce českým soudním procesem, podrobný výklad o šlechtickém
4. nejvyšší komorník
majetkovém právu, o trestním právu, o praxi vedení ZD
5. nejvyšší zemský sudí
6. nejvyšší kancléř
7. dvorský sudí Kniha Tovačovská - 15. stol.
8. nejvyšší písař - obsahuje především právo platné na Moravě
9. podkomoří - vztah Moravy a Čech, procesní, majetkové, trestní právo
10. 2x purkrabí karlštejnští - nabyla váhy zákona - používala se až do 1535
11. purkrabí kraje hradeckého
Kniha Drnovská - 16.stol.
Soudní soustava: - přepracování knihy Tovačovské
Šlechtické:
Větší zemský soud O právu našem - poč. 17. stol.
Soud komorní - sepsání moravského zemského práva
Menší zemský soud
Dvorský soud 1526 - Rakouská monarchie
Purkrabský soud - po bitvě u Moháče a vymření Jagellonců po meči (Ludvík Jagellonský)
Soud mezní
Soud českého zem. maršálka městské právo:
1534 - Brikcí z Licska - Práva městská
Měšťanské:
- první pokus o sjednocení českého městského práva
Soudy městské
- překlad a úprava starší knihy - Brněnská právní kniha písaře Jana
Soud apelační
- nebylo považováno za oficiální kodifikaci, ale používáno soudy jako záznam
platného městského práva
Proces v zemském soudě:
1. Přípravné řízení
- půhon - později obeslání 1579 - Pavel Kristián Koldín z Koldína - Práva městská království českého
2. Líčení pře - pokračuje snaha o kodifikaci - ustavovány komise - vypracován návrh
- důkazy - ZD, listiny, svědectví - přijat českým ZS, jako závazná kodifikace českého městského práva
3. Exekuce - potvrdil ho i Rudolf II.
- časem vydána Krátká summa - obsah zákoníku ve zkratce
- platí až do 1811 - ABGB

- upravuje celý život obyvatelů města - správa, soudnictví

- majetkové právo, závazky, věcná práva; rodinné, manželské, trestní právo
- trestní právo obsahuje torturu, dědické pak závěť - kšaft

1609 - Rudolfův majestát

- o náboženské svobodě - svoboda pro protestantská vyznání
 1619 - Česká konfederace - ústava
- jedna z prvních Evropských moderních ústav
- zrovnopravňuje všechny země s Českým královstvím
- proti absolutismu - priorita stavů
- znevýhodněná katolická šlechta - založeno na nadvládě protestantů
- platila pouze do Bílé hory - 1620

1627 - Obnovené zřízení zemské

- upevnění katolické víry, potrestání rebelů, upevnění vojenské moci, upevnění
dědičnosti trůnu, zmenšení pravomocí stavů, zlepšení finanční situace
- zrušen Rudolfův majestát, konec tolerance jiné víry než katolické
- zachována Svatováclavská smlouva a Smlouva o hory a kovy

- Panovník - je na trůně dědičně - Habsburkové; výhradní zákonodárná moc;

uděluje inkolát; urážka majestátu - trest smrti
- Zemský sněm - menší pravomoci; berní, změna ústavy, území
- objevuje se duchovní stav - panský, rytířský, městský
- Náboženství - katolické - Čí země, toho víra
- Jazyk - Němčina zrovnoprávněna s Češtinou
- ve skutečnosti N nadřazena - oficiální jazyk Rakouské monarchie

- 1640 - připojeny dodatky a vysvětlivky - Novely a Deklaratoria

1766 - Codex Theresianus universalis

- kodifikace občanského práva
- 1753 zahájena práce, 1766 předloženo ke schválení
- ale vráceno k přepracování - kodifikace až za Josefa II.

1768 - Constitutio Criminalis Theresiana - Hrdelní řád

- navazuje na CC Josephina 1707 a CC Ferdinandea 1656
- presumpce viny, inkviziční zásada - soudce je zároveň žalobce i obhájce
- stíhání sine lege - stíhání i činů neuvedených v zákoně
Absolutismus - tortura - mučení s cílem získat přiznání - přiznání = hlavní důkaz
1620 - 1848 - delikty rozděleny podle vážnosti, stejně jako tresty

1775 - Robotní patent tereziánský

- rozdělil poddané do 11 tříd podle majetku - kvůli daním

1781 - Toleranční patent

- zrušil výlučnost katolictví - povolil některá další vyznání

1781 - Patent o zrušení nevolnictví

- nebyla však zrušena robota
- ukončeno připoutání poddaných k půdě - mohli se brát 2 lidé z jiného panství

1781 - Obecný soudní řád

- procesně právní; základ pro civilní řízení
- dispoziční zásada - strany mohou spor kdykoli ukončit nebo v něm pokračovat
- projednací zásada - aktivita v řízení ponechána stranám

1786 - Všeobecný občanský zákoník

- první díl; autorem je Horten
- založeno na přirozenoprávní teorii - princip rovnosti a svobody občanů
- to co neupravuje, se řeší podle Koldinova zákoníku a OZZ
- měly být vydány další díly, ale nestalo se tak

1787 - Všeobecný zákoník o zločinech a trestech na ně

- hmotně právní část Josefínské kodifikace
- technicky dokonalý, stručný a úplný
- dvě části: O proviněních a trestech - hrdelních / politických
 - tresty - snaha o převýchovu pachatele
- zrušen trest smrti - až na velezradu atd.

- (!) poprvé se uplatňují zásady:

- nullum crimen sine lege - není zločinu bez zákona
- nulla poena sine lege - není trestu bez zákona

1788 - Obecný soudní řád kriminální

- procesně právní část Josefínské kodifikace
- důsledné zavedení inkvizičního procesu - tajnost, písemnost
- odstranění laiků - trestní soud se skládal především z právníků
- ale nepoužívá torturu

1803 - Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích

- hmotní i procesní úprava; vydán za Františka I.
- přehledný, přesný, vyhýbá se kasuističnosti (výkladu případů)
- předpokladem trestného činu je zlý úmysl
- úmysl však trestný není - na rozdíl od: návodu, pomoci nebo pokusu
- trestní odpovědnost pachatele vylučuje: nepříčetnost, < 14, donucení
- náhoda, nedbalost, nevědomost (neplatí „neznalost práva neomlouvá“)
- 2 části: O zločinech / O přestupcích

1811 - Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch - ABGB

- na svou dobu moderní - přirozenoprávní teorie, všeobecný, výlučný
- přiznával lidem „vrozená, rozumem poznatelná práva“
- platil pro všechny ob. státu, bez ohledu na jejich společenské postavení
- přejat do Československa, v Rakousku platí dodnes

- (!) struktura zákoníku:

- 1. díl - Právo osobní
- 2. díl - Právo k věcem
- 3. díl - Společná práva osobní a věcná

- Vlastnictví - neomezené, obsahuje úpravu děleného vlastnictví

- Rodinné a manželské - manž. může uzavřít každý, komu nebrání překážka
- manželství mohlo být zrušeno - prohlášeno za neplatné, rozlukou, smrtí

1848 - Pillersdorfova ústava - dubnová

- první rakouská ústava - oktrojovaná - nikdy neplatila
- platí v celé monarchii, kromě Uher, Chorvatka a Lombardsko-Benátska

- upravuje postavení císaře, vládu, říšský sněm, zemský sněm

- ale hlavně občanská a politická práva občanů

- klíčový význam pro další vývoj rakouského ústavního práva

- historické říše země = pouhé provincie
Konstituční monarchie
- Říšský sněm je dvoukomorový - PS a Senát
1848 - 1918 - císař má pravomoci omezeny spoluúčastí sněmu
Bachovský absolutismus 1848 - Koncept kroměřížské ústavy
(neoabsolutismus) - ŘS se kvůli nepokojům přesunul do Kroměříže
1851 - 1859 - vypracovali návrh ústavy - nikdy nevešla v platnost
- základní občanská práva, revoluční liberální požadavky, suverenita lidu
- nezávislé soudy

1849 - Stadionova ústava - březnová

- centralistická - jednotné státní území, není rozdíl mezi Č. a R.
- dosavadní Český stát zanikl
- vyhlášena současně s rozpuštěním Kroměřížského sněmu
 - Rakousko - dědičná monarchie v čele s císařem
- VM - pouze císař - prostřednictvím ministrů
- ZM - císař + Říšský sněm (dolní / horní sněmovna)
- SM - nezávislost, neodvolatelnost, nesesaditelnost
- zřízen Říšský soud

- jednotné občanství, jednotný právní řád, rovnost před zákonem,

nedotknutelnost soukromého majetku, zakotvuje i obecní samosprávu

- nikdy se nepoužívala
- ale její některá ustanovení byla nakonec provedena patenty nebo
ministerskými nařízeními

1850 - Trestní řád

- procesní úprava - na požadavek měšťanstva
- obžalovací zásada, volné hodnocení důkazů, ústnost, veřejnost, porotní soudy
- postupně omezováno:
- 1851 - 3. silvestrovský patent - omezena ústnost, obžalovací zásada a
zrušeny porotní soudy
- 1853 - návrat k zásadám inkvizičního procesu

1851 - Silvestrovské patenty

- návrat k absolutismu
- ruší Stadionovu březnovou ústavu
- zavádí organizaci správy zemí, konec veřejnosti soudního řízení, zrušení
poroty… ruší občanská práva
- vláda bez parlamentu
- vzniká Rozmnožená Říšská rada - projednává ale pouze rozpočet

1852 - Trestní zákon č.117/1852 ř.z.

- základ Rakouského (a Československého) trestního práva
- úprava hmotného práva - procesní upraveno v další úpravě
- rozlišuje přestupky, zločiny a přečiny
- je zde i delikt rouhání

- zákaz analogie - správní orgány nebo policie nevydává vlastní zákony

- zásada nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege
- vydán v době Bachovského absolutismu - ochrana představitelů státní moci

- tresty za zločiny: trest smrti, žalář, vypovězení, bití

- za přečiny a přestupky: pokuta, propadnutí věci, ztráta práv a povolení, vězení

1854 - Výpraskový patent

- základ pro policejní činnost zeměpanských orgánů
- zmocňoval zeměpanské orgány k vydávání vlastních zákonů
- ty vedly k utlačování svobod a k ukládání fyzických trestů - výprasků
- fyzické tresty zakázány až 1867

1860 - Císařský manifest

- odůvodňuje nastolení neoabsolutismu
- další vývoj má určit Rozmnožená říšská rada

1860 - Říjnový diplom

- za právní základ monarchie prohlašuje Pragmatickou sankci 1713
- připouští federalizaci na základě historických hranic
- návrat k parlamentarismu

1861 - Schmerlingova ústava - únorová

- 3. oktrojovaná ústava; polylegální - skládá se z 3 patentů
- ZM - Říšské zastupitelstvo - Sněmovna poslanců / Panská sněmovna
 - nezakotvuje občanská práva, odpovědnost ministrů, ochranu národnostních
práv, ani poslaneckou imunitu
- panovník může vydávat předpisy - kontrasignace - nebo vlastní nařízení
- cokoli dalšího musí být schváleno Říšskou radou

1863-1874/8 - Pasivní rezistence

- čeští poslanci opustili ŘR
- 1874 rozdělení - 1874 se vrací mladočeši, 1878 staročeši

1867 - Rakousko-Uherské vyrovnání

- společné pouze finance, armáda a zahraniční politika

1867 - Prosincová ústava

- platí až do roku 1918 - vrchol rakouského ústavního vývoje
- zakotvuje občanské svobody
- platí pouze pro Předlitavsko (ne pro Uhry - Zalitavsko)
- polylegální - tvoří ji 5 zákonů (141-145)

- TP - opět zakotvila ústnost a veřejnost, obžalovací zásadu a porotní soudy

1868 - Česká deklarace

- protest proti R-U vyrovnání, požadavek trialismu - Č-R-U

1871 - „Fundamentálky“ - Dohoda o 18 fundamentálních článcích

- dohoda české strany a vídeňské vlády
- uznání R-U vyrovnání
- konec myšlenky nezávislosti Českého státu - pouze nárok na sebeurčení v R-U

- císař však sliby na nátlak Němců nedodržel

- konec celého politického programu, konec jakékoli možnosti federalizace

1873 - Trestní řád

- procesní úprava; vycházel z Tř. 1850
- návrat k ústnosti, obžalovací zásadě, veřejnosti, volnému hodnocení důkazů,
porotním soudům
- platí i v ČSR

1890 - Punktace
- dohoda mezi vládou, staročechy a německými stranami
- mladočeši záměrně vynecháni - byli silní, nechtěli jim pomáhat
- konec rovnoprávnosti Češtiny a Němčiny

- Punktace měly pomoct staročechům, vrátit se do politického života, ale

mladočeši Punktace odmítli - dostali obrovskou podporu veřejnosti
* http://ius.tulacek.eu/download/cech-a.pdf verze 1.2 (G)
* zápisky z přednášek + ze semináře s Doc. JUDr. Vladimír Kindl