Fyziologie trávení a

vstřebávání
 Úloha trávicího systému
1. Trávení = mechanické a chemické zpracování potravy
2. Vstřebávání = přestup vybraných látek stěnou zažívacího
systému
3. Vyrovnání nárazového příjmu potravy a skladování
4. Ochranná funkce – má vlastní imunitní systém
(GALT)(mikroorganismy, některé látky – koliciny, mikrociny)

Zahrnuje:
a. Motilitu (příjem potravy, její zpracování v dutině ústní, posun
tráveniny celým zažívacím traktem)
b. Sekreci (exokrinní i endokrinní)
c. Trávení („rozklad“ jednotlivých složek potravy)
d. Absorpci (přestup potřebných látek do krve nebo lymfy)
Anatomie GIT
hltan
dutina ústní s jazykem
slinné žlázy

jícen

játra

duodenum žaludek
slinivka břišní
tlusté střevo tenké střevo
apendix konečník
Obr. č.2
řitní otvor
1. Dutina ústní
 Sání (sací reflex u novorozenců – centrum v prodloužené míše)
 Žvýkání (rytmické stereotypy –
označují se jako žvýkací reflex)
podráždění dutiny ústní soustem

reflexní tonu žvýkacího svalstva

prudký pokles dolní čelisti s protažením

svalstva

to vyvolá monosynapticky jejich

kontrakci (masseterový reflex)

kontrakce svalů vede k přitlačení sousta na povrch dutiny ústní

 Sliny

o Význam slin:
- mechanický (tvorba sousta, zvlhčení povrchu sliznice, čištění
dutiny ústní, vztah k artikulaci)
- chemický (slinná amyláza, jazyková lipáza – Ebnerovy žlázy)
rozpouštění látek – chuťové vjemy
- antibakteriální (lysozymy, imunoglobulin A = slizniční)
- Ca2+ ionty ve slinách – chrání zuby před odvápněním

o Řízení sekrece slin

- parasympatikus - vasodilatace vodnaté sliny
- sympatikus – vasokonstrikce množství slin, bohaté však na
organické látky
2. Jícen - polykání
= reflexní děj
3 fáze: vůlí ovládaná nucl. ambiguus a nucl. solitarius
faryngeální (n. hypoglossus, vagus, trigeminus, glossopharyngeus)
ezofageální
o Primární peristaltická vlna
= vlna kontrakce a relaxace,
posun sousta k žaludku
o Sekundární
peristaltická vlna
= pokud se sousto někde
zastaví v jícnu
Řízení:
• n. vagus
• svalovina má vlastní ganglia
3. Žaludek Obr. č.5

tvorba hlenu

tvorba HCl
a enzymů

• na lačno – obsah 50 ml – může se zvětšit až na 1,5 - 2l

• příchod sousta do žaludku – receptivní relaxace (ochabnutí
stěny horní části žaludku)
• adaptivní relaxace – nastává při postupném plnění žaludku

n.vagus, VIP, NO
 • Pohyby žaludku
- ukončení příjmu potravy žaludek asi 1 hodinu v klidu
- proximální žaludek = „zásobárna“
- trávenina pomalu přesouvána k pylorické části žaludku
- na rozhraní proximální a distální části žaludku – pacemakerová
oblast svaloviny – vlny s frekvencí 3-4x za minutu

Propulse Drcení
= posun distálně = mechanické
zpracování

Retropulse
= tok tráveniny
proximálně
EVAKUACE ŽALUDKU ZÁVISÍ
• na rovnováze mezi propulsní silou žaludku a silou bránící odtoku ze žaludku

JE SOUHROU:
žaludeční motility + tonusu
kontraktility antra
funkce pyloru
gastro-duodenálních mediátorů
GI-reflexů

JE OVLIVNITELNÁ:

• složením, charakterem a objemem potravy

• pato-fyziologickou dysfunkcí (dyspepsie, kinetózy, diabetes mellitus, …)
• léčivy (parasympatotropika, prokinetika, …)
DIAGNOSTIKA ŽALUDEČNÍ
MOTILITY

• RTG-kontrast
• scintigrafie
• magnetická rezonance
• EGG
 ELEKTROGASTROGRAFIE (EGG)
Princip:

neinvazivní záznam

• žaludečního pacemakeru lokalizovaného

v oblasti velké kurvatury žaludku na přechodu
fundu a žaludečního těla (ICC)-Cajalovy buňky

• myoelektrické žaludeční aktivity

EGG-záznam:
Aparatura - Digitrapper EGG (Synectics Medical AB, Stockholm)

• NORMA = 2,7 – 3,5 cpm

Poruchy rytmu
• TACHYGASTRIE (3,6 - 9,9 cpm)
• BRADYGASTRIE (2,7 – 1,0 cpm)
 aparatura

lokalizace elektrod
hodnocení záznamů EGG

RSPA (%)
running spectrum percent activity

normální
záznam
3 cpm
Tachygastrie
Bradygastrie
• Řízení vyprazdňování žaludku

vyprazdňování žaludku zpomalí:

 trávenina: vysoký objem, nízké pH, hyper- nebo hypoosmolalita,
vysoký obsah tuků, mastných kyselin, mono- a diacylglycerolů,
aminokyselin a peptidů
 hormony: sekretin, glukagon, GIP, VIP, somatostatin

vyprazdňování žaludku urychlí:

 hormony: cholecystokinin, motilin, gastrin

Zpětná vazba mezi žaludkem a duodenem (dvanácterníkem):

 tuky se nedostávají do duodena rychleji, než mohou být emulgovány
žlučí
 kyselý chymus nepřitéká rychleji, než může být neutralizován
zásaditými pankreatickými a střevními šťávami
 živiny nepřicházejí rychleji, než mohou být v tenkém střevě zpracovány
Úloha gastrinu v řízení činnosti
GIT

G buňky
Úloha CCK v řízení činnosti GIT
 Schéma hormonálního řízení
pochodů v GIT na příkladu CCK
Úloha sekretinu v řízení činnosti
GIT

S-buňky duodena a jejuna

pod pH 4,5
• Zvracení (Emesis)

= ochranný reflex (antiperistaltické vlny)

Příčiny: přeplnění žaludku, poškození sliznice (alkohol),

pachy (mozková kůra), pohledy, představy, dotyk sliznice
hltanu, dráždění rovnovážného orgánu (mořská nemoc),
hypoxie (horská nemoc)

Dlouhodobé zvracení vede ke:

- ztrátám H+ (posun pO krve na zásaditou stranu)
- ztrátám K+

Typy zvracení se podle místa, které je iniciuje, dělí na:

a. centrální (prodloužená mícha, při otoku mozku)
b. periferní (podráždění žaludku např. nevhodnou stravou)
 Žaludek
• Funkce – skladování,
mechanické a chemické
zpracování
• Objem žaludku - 50 ml,
– při jídle až 1,5 – 2 l
• Po 20min. – 1 hod. začíná
žal. peristaltika
– rozmělňování a
promíchávání => chymus
Vstřebávání – pouze malá
část vody, alkohol,
některé léky
Úplné vyprázdnění za 3-4h
• Žaludeční sekrece

 mucinózní buňky (tvoří hlen)

 hlavní buňky (tvoří pepsinogen)
 parietální buňky (tvoří HCl a
pepsinogen pepsin
vnitřní faktor) HCl

• Řízení žaludeční sekrece

 N.vagus – zvyšuje
 Strach a deprese – snižují
 Reflexní oblouky v žaludeční
stěně
 Produkty trávení
bílkovin – gastrin - HCl
 Alkohol, kofein
Řízení produkce HCl v žaludku
Cefalická fáze
Gastrická fáze
Intestinální fáze
 Přídatné žlázy trávicí soustavy

4. Slinivka břišní (pankreas)

- funkce:
Složitá tubulózní žláza
– Endokrinní (produkce hormonů-inzulin a glukagon)
–Exokrinní (produkce trávicí šťávy: vysoký obsah anorg.
solí=neutralizace tráveniny přicházející ze žaludku +
trávení škrobu: amylasa, tuků: lipasa, bílkoviny:
proteinasa, trypsin,..)
 vnitřně sekretorická část (inzulín, glukagon, somatostatin,
gastrin – jsou do krve)
 zevně sekretorická část (pankreatická šťáva – jde do duodena)

Obr. č.8 pankreatická šťáva

do duodena

hormony do krve

Obr. č.9
 Přídatné žlázy trávicí soustavy

• Slinivka
břišní
(pankreas)
Endokrinní – shluky
buněk – Langerhansovy
ostrůvky (1-2 mil, v ocasní
části)
Alfa b. – větší, 20%, po
obvodu, glukagon
Beta b. – 60-80%, menší,
inzulin
Delta b. – gastrin,
somatostatin
 Přídatné žlázy trávicí soustavy

• Slinivka břišní (pankreas)

Glukagon – stimuluje glykogenolýzu v játrech

Inzulin – stimuluje ukládání glykogenu v játrech,

tlumí glukogenezi z bílkovin a tuků

- Glukóza v krvi – inhibice x stimulace inzulinu

- Diabetes mellitus

Gastrin – ovlivňuje zvýšenou HCl sekreci

Somatostatin – inhibitor sekrece polypept. Hormonů (VIP, GIP, sekretin, motilin)

 Přídatné žlázy trávicí soustavy
• Slinivka břišní (pankreas)
Exokrinní
– produkce pankretaické šťávy (2l/den), proenzymy a enzymy
(proteázy-trypsinogen a chymotripsinogen – ve střevě přeměna na aktivní
formy; lipáza, amyláza)

- lalůčky nestejně velké

- činnost řízena hormonálně (sekretin a cholecystokinin)

Vývod-společně se žlučovodem (2/3) Oddiho sphincter

Pankreatická šťáva:
 pH = 8,5 (NaHCO3) – neutralizace HCl v chymu
 enzymy: trypsin, chymotrypsin, karboxypeptidáza, lipáza,
pankreatická a-amyláza

Řízení sekrece:
• reflexní (chuťové, čichové, vizuální receptory)
– prodloužená mícha - n. vagus
• pankreozymin = cholecystokinin (ze sliznice duodena)
• sekretin (ze sliznice duodena)
 Pankreas – slinivka břišní

 Řízení sekrece

 Nervové

 Humorální - sekretin, CCK

 Kyselý chymus
 Pankreatické enzymy
• Proteázy – enzymy štěpící bílkoviny jsou aktivovány

 Trypsinogen => trypsin (výsledkem jsou oligopeptidy)

 Chymotrypsinogen => chymotrypsin (oligopeptidy)
 Prokarboxypeptidáza => karboxypeptidáza (odštěpuje AK z konce
bílkovinného řetězce)

• Pankreatická α-amyláza – štěpí sacharidy

 Štěpí škrob a glykogen => oligo- a disacharidy (maltóza, maltotrióza,

α-dextrin, laktóza, sacharóza)

• Pankreatická lipáza – štěpí tuky, pro působení lipázy je nezbytná

předchozí emulgace tuků (žluč = žluč. kyseliny + lecitin)

 Pankreatická lipáza štěpí triacylglyceroly

=> monoacylglyceroly a volné MK
 Prokolipáza => kolipáza (zlepšuje působení lipázy)
 Cholesterolesteráza (štěpí estery cholesterolu na cholesterol a MK)
 Nukleázy (ribonukleáza, desoxyribonukleáza), elastázy, fosfolipázy,
kolagenázy
5. Játra a žlučový systém

Hlavní funkce jater:

dolní dutá žíla

• tvorba žluči
• skladování a uvolňování cukrů
• tvorba močoviny
• metabolismus cholesterolu
• tvorba plasmatických bílkovin
• metabolismus tuků
ductus
• inaktivace některých hormonů
cysticus
• účast na tvorba aktivního
jaterní
vitamínu D žlučník tepna
• detoxikace léků a jedů v.portae

žlučovod
Obr. č.10
• Typy a složení žluči:
o jaterní žluč se vylučuje stále, při lačnění žluč do žlučníku –
zahuštění žluči
o složení žluči: voda, žlučové kyseliny, bilirubin, cholesterol, mastné
kyseliny, lecitin, anorganické elektrolyty
o Význam:
- soli žlučových kyselin
snižují napětí =
= emulgování tuků
- vznik micel (ve vodě
rozpustné) – z nich
mohou být MK i
acylglyceroly
resorbovány střevní
sliznicí
- cholesterol, bilirubin
Obr. č.11
• Produkce žluči
-zásaditá, hořká, 97% vody, soli cholových kyselin, MK,
cholesterol, lecitin…

žlučové kyseliny:
podíl na trávení tuků, steroidní charakter
(vznik z cholesterolu), působí jako emulgátory tuků= převod
na tukové kapénky, lépe přístupné lipázám+ žlučová barviva-
odpadní produkt, vznik rozpadem hemoglobinu),

Žluč: tvoří se v hepatocytech (jaterní buňky), prochází od

středu jaterního lalůčku do žlučovodů, odtud žluč. vývodem z
jater (většina zvířat -žlučový měchýř: shromažďuje)
• Enterohepatální oběh žlučových kyselin
- primární žlučové kyseliny (kyselina cholová a chenodeoxycholová)
- tvorba z cholesterolu
- sekundární žlučové kyseliny (kyselina deoxycholová a
lithocholová) – enterohepatální oběh (játra zpětně zadržují asi
80% žlučových kyselin z tenkého střeva)

• Enterohepatální oběh bilirubinu Obr. č.12

krevní oběh
ledvina

v.portae
urobilinogen do moče

tenké stolice
bilirubin (bakterie) urobilinogen
střevo
 Žlučník
• Žlučník – koncentrace žluči
(40 – 80 ml)
• Kontrakce a vyprázdnění
 reflexivně, humorálně - CCK

Sekretin – stimuluje tvorbu žluče v játrech (choleretika)

 Silné podněty pro vylučování žluče

 tuky v potravě, vaj. žloutek, MGSO4 (cholagoga) a také proteiny

Žlučí se vylučují i cizorodé látky

Funkce JATER:

• exkreční (produkce žluči),

• regulační (udržování homeostázy: např. tvorba glykogenu
jehož zásoba pomáhá udržovat stálou hladinu glukosy v krvi),
• depotní,
• krvetvorná.
• Enzymatické systémy jater rovněž umožňují detoxikaci řady
škodlivých látek z potravy

• V játrech se nachází největší část makrofágového obranného

systému (MPS). Skládá se z Kupfferových buněk: makrofágy,
odstraňují cizorodé materiály, porušené enterocyty,..
 Vývoj imunitního systému GIT

Boj GIT s pathogeny:

–A.: neimunnologické faktory (peristalitka, obnova enterocytů, hlen s
obsahem někt. antimikrobiál. substancí: laktoferin, lysozym, atd.,
soutěž s běžnou mikroflórou GIT).
–Jestliže A. nestačí, přichází na řadu B.: imunologické faktory.
Sliznice je spojena s lymfoidní tkání organismu, zvanou GALT (Gut
associated lymphoid tissue).
•GALT tvoří tzv. nespecifickou imunitní odpověď, tj. vrozenou. Tzv.
specifická, získaná imunita je naopak zaměřena proti konkrétnímu
patogenu. Specifickou imunitu zajišťují lymfatické uzliny, jako např.
Peyerovy plaky.
JÁTRA

• Tvorba koagulačních faktorů, řízení

metabolizmu cukrů, syntéza krevních
bílkovin, vznik močoviny, zásobárna vit. A,
D, B12

• termoregulace- odvod krve 40°C

6. Tenké střevo
Význam:
- dokončení trávení
- vstřebávání

Obr. č.13
- duodenum (ústí pankreatická šťáva a žluč)
- jejunum
- ileum

Motilita : I. Fragmentační, II. Mísící, III. Propulzivní

• místní pohyby segmentační
• místní pohyby kývavé
• peristaltické pohyby (vlny, rázy)
(parasympatikus , sympatikus )
 Řízení činnosti GIT
1. Nervové řízení
 GIT má vlastní nerv. systém od jícnu až po anus
 2 nervové pleteně
 Plexus myentericus Auerbachi (ve svalovině) - motilita
 Plexus submucosus Meissneri (pod sliznicí) – sekrece a lokální
prokrvení
Celý systém je schopen samostatné činnosti, ale obě jeho složky jsou napojeny na
vegetativní nervový systém, který dále modifikuje takto řízené gastrointestinální
funkce.
 Vegetativní nervový systém – parasympatikus a sympatikus

Funkce Parasympatikus Sympatikus

Sekrece slin + -
Sekrece trávicích šťáv + -
Motilita GIT + -
Tonus svěračů - +
Neurotransmitery GIT
klasické
Acetylcholin (+)
Adrenalin (-)
necholinergní a neadrenergní
A) Peptidické
+ substance P, enkefaliny, CCK, sekretin, motilin, gastrin
- VIP, endorfiny, somatostatin,
A) Nepeptidické
+ 5-hydroxytryptamin, prostaglandiny
- ATP, NO, GABA, dopamin
 Principy motility GIT
• Řízení pohybů

 nervové pleteně (plexus myentericus)=vlastní aktivita GIT

- podélná (mísení, propulsní), cirkulární (segmentační, aborální
posun chymu)=PERISTALTIKA

 horní 1/3 žaludku - centrum – provokuje pohyby hl.

svaloviny
Příčně pruhované svaly (ústa, hltan, 1/3 jícnu)
Hladká svalovina

 sympatikus (-) a parasympatikus (+)

Vyjímka (ileocékální svěrač, řitní svěrač, muscularis
mucosae)
  lokální hormony – Villikinin (muscularis mucosae) – pohyb klků

Interdigestivní myoelektrický motorický komplex

3 fáze: klidová (1h), přerušované kontrakce (30min), výrazná
motorická aktivita (15min) 10-12/min – z antra a duodena celým
tenkým střevem

• Svalové buňky GIT mají schopnost spontánně měnit transmembránový

potenciál = bazální elektrický rytmus (BER, BOR) – tzv. pomalá vlna
(slow wave)
• -původ je myogenní (fce i při blokádě N. přenosu)
• -vznik v podélné a pak v cirkulární svalovině

• Intersticiální Cajalovy buňky

• Tonické a rytmické (BER) kontrakce
• Tonický typ svaloviny (zásobníky –žaludek,žlučník,
tráčník)
• Fázický (většina GIT) – míchání a posouvání chymu

• Obojí vlivem přestupu Ca2+

(Tt –neovlivňují farmaka, Ft-ovlivňují farmaka).
Místní reflexy
-nemají centrum v CNS ani gangliích ANS
1)Místní
a) Myenterický (mírná distenze trubice – stah svaloviny)
b) Peristaltický (stah podélné a následně cirkulární svaloviny)
2)Koordinující činnost větších nebo vzdálenějších částí GIT
a) Gastrokolický
b) Enterogastrický
c) Kolonoileální
3) Reflexy s dlouhým obloukem (střevo-mícha/kmen-střevo)
-reflexy spojené s motilitou a sekreční činností žaludku a
duodena,
-bolest tlumící činnost GIT
-defekační reflex (komplexní stahy hl. a PP svalstva GIT)
 Řízení činnosti GIT
2. Humorální řízení – uvolnění na vagový podnět

 hormony endokrinních žláz – tyroxin, somatotropin,

aldosteron

 tkáňové (lokální) hormony – ovlivňují sekreci tráv. šťáv

a motilitu
 Gastrin
 CCK (cholecystokinin) (stejný receptor i podobné účinky)
Dle  Sekretin
 VIP (vasoactive intestinal peptide)
sekvence
 GIP (gastric inhibitory peptide)
AMK  Somatostatin
 Substance P, Enteroglukagon (glukagon), Motilin, Bombezin,
Neurotenzin, Histamin
Gastrin, cholecystokinin a sekretin mají také účinky endokrinní (jsou vylučovány
do krve a působí na větší vzdálenost).
Hormon Místo vzniku Podnět pro výdej Funkce (+ posílení, -
zeslabení)
Gastrin G-buňky posun pH na alkalickou + žaludeční sekreci (produkce
žaludku stranu HCl, pepsinogenů, vnitřního
(antrum) mechanické rozpětí faktoru,
δ-buňky antra + motilitu žaludku
pankreatu (=>stimulace vagu, (promíchávání)
duodenum lokální reflexy) + tonus pylorického svěrače
noradrenalin (zpomaluje vyprazdňování
neutrální aminokyseliny žaludku)
mléko, Ca, alkohol + sekreci pankreatu
inzulin. hypoglykémie (enzymy,voda, elektrolytů)
CCK duodenum natrávené bílkoviny + vyprazdňování žaludku
a mastné kyseliny + sekreci enzymů
(cholecys
s dlouhým řetězcem z pankreatu
tokinin) v duodenu + motilitu a vyprazdňování
žlučníku
Hormon Místo Podnět pro Funkce (+ posílení,
vzniku výdej - zeslabení)
Sekretin duodenum pokles - žaludeční sekreci HCl
intraluminárního - motilitu žaludku
pH pod 4,5 = + tonus pyloru
vstup kyselého + sekreci vody a HCO3-
chymu do z pankreatu
duodena
MK v chymu
VIP (vasoactive duodenum - sekreci žaludeční šťávy
tenké střevo -motilitu žaludku
intestinal
+ vazodilatace střeva
peptide) + sekreci střevní šťávy

GIP (gastric duodenum mastné kyseliny - žaludeční sekreci

a aminokyseliny, - motilitu žaludku
inhibitory
glukóza + uvolňování inzulinu
peptide) v duodenu

Somatostatin duodenum snížení pH v - sekreci žaludeční šťávy

pankreas antru - motilitu žaludku
žaludek tuky, proteiny ve - gastrin
střevech - sekreci střevní šťávy
okyselení obsahu => zpomalení zpracování
duodena potravy ze střev
Hormon Místo vzniku Podnět pro výdej Funkce (+ posílení,
- zeslabení)
Substance P tenké střevo + motilitu střev

Enteroglukagon ileum hypoglykémie - žaludeční sekreci HCl

(glukagon) kolon - motilitu žaludku a colon
- sekreci štáv pankreatu i GIT

Motilin duodeum hladovění + motilitu střev a žaludku

jejunum (regulátor motility v době
mimo trávení)
Bombezin střevo + sekreci gastrinu

Neurotenzin ileum přítomnost tuků v - GIT motility

a celé střevo ileu - žaludeční sekreci HCl
- vyprazdňování žaludku
Histamin žaludek + žaludeční sekreci HCl
Sekretorická činnost GIT
 Vstřebávání živin
• Dutina ústní – alkohol a některé léky
(nitroglycerin)

• Žaludek – alkohol v omezeném množství

• Tenké střevo
sacharidy– monosacharidy - duodenum, proximální jejunum
(sekundární aktivní transport)
tuky – micely (žluč. kyseliny + monoacylglyceroly a MK) =>
membrána erytrocytů => rozpad (MK a monoacylglyceroly
projdou přes střevní stěnu, žl. kyseliny se vrací do lumen
střeva)
– MK o kratkém řetězci => do krve
– MK o delším řetězci => znovu vytváření triacylglycerolů a
tvorba chylomiker => lymfa => krev
proteiny – AMK - sekundární aktivní transport
 Vstřebávání živin
 Tenké střevo
 voda – po osmotickém gradientu do enterocytů

 ionty – jednomocné - snadno

- dvojmocné – obtížně – aktivní transport
– Sodík – osmotický gradient, kotransport s Cl-, AMK či
glukózou, antitransport s K+ a H+ ionty
– Chloridy – rychlá resorpce v duodenu a jejunu – pasivní
difúze
– Železo – aktivní resorpce v tenkém střevě (podmínka
redukce trojmocného FE v žaludku pomocí HCl na
dvojmocné)
– Vápník – v duodenu – aktivní vstřebání v závislosti na
hormonálním řízení kalcitriolem

 vitaminy – rozpustné ve vodě – duodenum

- rozpustné v tucích – společně s tuky do lymfy
– vitamin B12 – terminální ileus

• Tlusté střevo – 1500 ml tráveniny – většina se vstřebá (voda, ionty, žluč.

kyseliny, vitamin K)
• Sliznice tenkého střeva

- klky (na 1 mm2 = 20-40 klků)

- jsou pokryty
cylindrickým epitelem
- obsahují kapiláry a
lymfatické cévy tenké střevo
- klky rozděleny na
mikroklky –
vytvářejí
kartáčový lem
- zevní vrstva – obsahuje
enzymy stěna
tenkého střeva

mikroklky
• Sekrece v tenkém střevě
- sekret (1,5 – 2,5 litru denně) neobsahuje enzymy
- enzymy jsou v enterocytech klků intra- i extracelulárně:
 peptidázy, dipeptidázy
 sacharáza, maltáza, laktáza, izomaltáza
 střevní lipáza
 některé fosfolipázy

- mucin (hlen)

- epitelie (buňky)

Řízení sekrece:
• stimulace: n.vagus, sekretin, CCK hormony do krve
(cholecystokinin), gastrin -odtud do jednotlivých
orgánů
• útlum: sympatikus
Enzymy tenkého střeva
Trávení cukrů (disacharidů)
Sacharáza - štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu.
Maltáza - štěpí maltózu na dvě molekuly glukózy.
Laktáza - štěpí laktózu na glukózu a galaktózu.
α-dextrináza - štěpí α-dextrin na molekuly glukózy.
Trávení bílkovin
Peptidázy, aminopeptidázy - štěpí oligopeptidy na jednotlivé
aminokyseliny.
Trávení tuků
Střevní lipáza - štěpí neutrální tuky na glyceroly a
mastné kyseliny.
Aktivace trypsinogenu
Enterokináza (enteropeptidáza) - konvertuje pankreatický
trypsinogen na trypsin.
7. Tlusté střevo
hlavní úkoly:
 resorpce vody a elektrolytů
 skladování zbytku chymu a
jeho odstraňování

střevní bakterie: Obr. č.16

 syntéza vitamínu K, skupiny B a kyseliny listové
 hnědá barva stolice – ze žlučových barviv tvoří bakterie
pigmenty
 vzniká zde a vstřebává čpavek (je dále metabolizován v játrech)

střevní pohyby:
• místní pohyby mísící
• celkové peristaltické pohyby (gastrokolický reflex)
• parasympatikus , sympatikus
 Tlusté střevo
• Tenké střevo => ileocekální chlopeň => tlusté
střevo => rektum

• Hl. funkce:
 Vstřebávání iontů a vody (80 – 90 %)
 Skladování zbytků chymu
 Tvorba a defekace stolice
 Činností bakterií vzniká vitamin K,
B1, B2 a B12

• Pohyby tlustého střeva:

 místní – mísící
 celkové – peristaltické

• Regulace - reflexní, parasympatikus(+)

• Bakterie: štěpení rostlinné vlákniny, tvorba

vitaminu K, B1 a B2, střevní plyny
• Defekace
roztažení konečníku stolicí
mícha
aferentace do míchy motorická
vlákna
senzitivní
eferentace (motorická vlákna
a parasympatikus)
pánevní
nervy
peristaltická vlna v distální části
tlustého střeva (pocit nucení na stolici)
konečník
+ ochabnutí vnitřního
vnitřní
svěrače konečníku
svěrač
zevní
hluboký nádech, stah břišních svalů svěrač

volní relaxace zevního svěrače Obr. č.17