VŠB – Technická univerzita Ostrava

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Katedra kybernetiky a biomedicínského inženýrství

Test Bed for the Industry 4.0

2018 Alfons Václavík | Jan Skákal

1. Zadání

Úkolem tohoto dokumentu je vysvětlit, v čem spočívá a proč je dobré používat principy průmyslu 4.0.
Vysvětlit samotný pojem průmysl 4.0 a popsat historický kontext průmyslových revolucí. Informovat
o metodách a technologiích používaných v průmyslu 4.0. Všechny tyto technologie krátce popsat.
Některé vybrané technologie a postupy poté podrobně vysvětlit a popsat názorné použití těchto
technologií a postupů na příkladech. Představit, jak by měla vypadat továrna postavená na principech
průmyslu 4.0. Popsat, jaké a jak by měly být technologie provedeny v Test Betu, který se nyní staví
v areálu Vysoké školy báňské v Ostravě.
„Prohlašujeme, že jsme tento semestrální projekt vypracovali samostatně. Uvedli jsem všechny
literární prameny a publikace, ze kterých jsme čerpali.“
Alfons Václavík:
Jan Skákal:
Datum odevzdání: 14. 12. 2018
2. Anotace

This document explains why it is good to use industry principles 4.0 and the term industry 4.0 itself.
Describes the historical context of industrial revolutions and inform and briefly described all methods
and technologies used in industry 4.0. Some selected technologies and procedures are explained and
described more deeply and there is also given the exemplary use of these technologies and procedures.
There is also covered how should look a factory based on industry 4.0 principles. Describe how
technologies should be implemented in Test Bet, which is currently being built on the premises of the
VŠB University in Ostrava.

3. Klíčová slova

Průmysl 4.0, Internet věcí, Kyber bezpečnost, Digitální dvojče, Rozšířená realita, Virtuální realita,
Umělá inteligence - AI, Velká Data, Automaticky navigovaná vozidla, RFID tagy, Cloud computing,
Kolaborativní roboti, RFID tagy, Aditivní výroba – 3D tisk, auto optimalizace, Kyber-Fyzické
systémy, cloud, kolaborativní platformy

4. Key words

Industry 4.0, Internet of Things, Cyber Security, Digital Twin, Enhanced/Augment Reality, Virtual
Reality, Artificial Intelligence - AI, Big Data, AGV - Automated Guided Vehicles, RFID tags, Cloud
Computing, Collaborative Robots, Additive manufacturing, self-optimization, Cyber-Physical
Systems, cloud, collaborative platforms
5. Obsah

1. Zadání.............................................................................................................................................2
2. Anotace..........................................................................................................................................4
3. Klíčová slova..................................................................................................................................4
4. Key words......................................................................................................................................4
5. Obsah.............................................................................................................................................5
6. Seznam zkratek...............................................................................................................................7
7. Úvod – Průmyslové revoluce lidstva..............................................................................................8
8. Historický kontext..........................................................................................................................9

8.1. Stav nula.................................................................................................................................9

8.2. Průmyslová revoluce..............................................................................................................9
8.3. 2. průmyslová revoluce.........................................................................................................10
 8.3.1. Změny ve výrobě..........................................................................................................10

8.4. 3. Průmyslová revoluce........................................................................................................11

8.5. Shrnutí..................................................................................................................................11

9. Průmysl 4.0 v česku......................................................................................................................12

10. Popis klíčových technologií konceptu Průmysl 4.0..................................................................13

10.1. Souhrn technologií................................................................................................................13

10.2. Additive manufacturing – Aditivní výroba...........................................................................15

10.2.1. Aditivní výroba firmě...................................................................................................15

10.2.2. Technologie 3D tisku....................................................................................................17
10.2.3. Case Studies..................................................................................................................18
10.2.4. Jak demonstrovat aditivní výrobu.................................................................................19

10.1. AGV (Automaticky Naváděná vozidla - Automated Guided Vehicles)................................20

 10.1.1. Co tato technologie přináší do Průmyslu 4.0.................................................................20
10.1.1. Case Studies..................................................................................................................21
10.1.2. Jak ukázat využití této technologie...............................................................................22

10.2. Internet věcí (Internet of things)...........................................................................................22

10.2.2. Přínos pro průmysl........................................................................................................24

10.2.3. Case studies..................................................................................................................25
10.2.4. Jak demonstrovat použití IoT........................................................................................27
10.3. RFID Tags (Radio Frequency Identificator).........................................................................28

10.3.1. Co přináší do průmyslu 4.0?.........................................................................................28

10.3.2. Case studies..................................................................................................................29
10.3.3. Možnosti demonstrace RFID tagu:...............................................................................30

10.4. Rozšířená realita (AR)..........................................................................................................31

10.4.1. Co přináší do průmyslu?...............................................................................................31

 10.4.1. Case studies..................................................................................................................32
10.4.2. Demonstrace AR technologie:......................................................................................33

11. Rámcový koncept výukové demonstrační linky:......................................................................34

12. Seznamy tabulek a obrázků......................................................................................................35
13. Citovaná literatura....................................................................................................................35
14. Použitá literatura.......................................................................................................................36

14.1. Použité zdroje z wikipedie....................................................................................................37

14.2. Zdroje použitých obrázků.....................................................................................................37
6. Seznam zkratek

3D – Trojdimenzionální objekt s určitou hloubkou

CAD (computer-aided-design) - podporované projektování, používání pokročilých grafických
programů pro projektování
CNC (computer numeric control) – stroje pracující na základě designu z CAD, slouží k obrábění
materiálů
EPC (Electronic Product Code) – unikátní kód definující daný produkt
GSM (fr: Groupe Spécial Mobile) - standard pro mobilní telefony na světě, obecný pojem pro sítě
(GSM, EDGE, UMTS W-CDMA a LTE)
IoT (Internet of Things) – internet věcí, idea, kdy přístroj je neustále připojen i internetu, odesílá data a
je možné jej skrze internet i ovládat
IPxx (International Protection Marking) – udává odolnost zařízení proti vniknutí cizích těles a kapalin
IPvX (Internet Protocol version X) - protokol používaný v počítačových sítích, hlavně na Internetu
LE (Low Energy) – zařízení s nízkou spotřebou
LTE (Long Term Evolution) – technologie vysokorychlostního internetu mobilních sítí
NFC (Near field communication) – technologie sloužící pro komunikaci na krátkou vzdálenost
PH (potential of hydrogen) – číselné vyjádření, zda se látka chová jako kyselina nebo zásada
PLC (Programmable Logic Controller) - programovatelný logický automat, opakuje stále dokola
předem určený kód
RFID (Radio Frequency Identification) – technologie identifikátorů komunikujících na krátkou
vzdálenost
Wi-Fi – standart označující bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích, též wireless fidelity
(bezdrátová věrnost)
P4.0 - Průmysl 4.0
7. Úvod – Průmyslové revoluce lidstva

Vizí projektu Test Bet je ukázat každému, kdo tuto budovu navštíví, co je průmysl 4.0 a jak jej použít
v praxi. Ukázat, že použití postupů čtvrté průmyslové revoluce přináší firmám hlavně zisky a
optimalizaci. Průmysl 4.0 přináší na hrací pole mnoho novinek, se kterými jsme se ve firmách nemohli
dříve setkat, nebo dokonce přemýšlet o jejich použití. Po jejich aplikaci se ale výroba zrychluje a
optimalizují a zmenšují se náklady. Cílem je na prostoru nové budovy Test Betu simulovat funkční
výrobní linku, která bude používat vybrané technologie průmyslu 4.0, tím ukázat firmám, že investice
do takovéhoto rozvoje má smysl. V pozdější části budou vytvořeny výukové programy a cvičení, na
kterých se budou studenti VŠB učit, jak se technologie průmyslu 4.0 aplikují v praxi.
„Digitalizace ekonomiky probíhá v široké škále odvětví. Lze jmenovat sektory jako elektronika,
elektrotechnika, konstrukce a výroba strojů a zařízení, výroba nástrojů, automobilový průmysl,
energetika, chemická a farmaceutická výroba, hutnictví a ocelářství, informační technologie a
telekomunikace, průmyslová automatizace, radiokomunikace, ale i údržba, bankovnictví, finanční a
marketingové služby, obchodní činnost, poradenské služby, reklamní činnost, vývoj software,
zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, výživa a další. Lze tedy konstatovat, že cílem Průmyslu
4.0 je přinést úplné digitální propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty — od vývoje výrobku až
po logistiku. To znamená radikální změnu a prozíravé plánování investic ve velkých i malých firmách.
Inovace, flexibilita i produktivita, to vše by v pojetí Průmyslu 4.0 mělo být nově definováno.“
[ CITATION DnQmKOzVBWDmWG9d ]
8. Historický kontext

Cesta k 4. Průmyslové revoluci - Od oštěpu z  pazourku po výlet na Měsíc

8.1. Stav nula

(počátek až 18 st.)
Toto období trvá od doby, kdy první lidé začínají používat první nástroje. Většinu této doby se lidstvo
pouze snažilo uživit. Zprvu lovem a sběrem. Později zemědělstvím a chovem dobytka. Zemědělství
bylo v tomto období historie lidstva klíčové. Většina lidí se snažila uživit sebe sama a mnoha rodinám
se ani toto nedařilo, a proto první objevy a vylepšení proběhly zde. Začaly se používat pluhy a jiné
nástroje sloužící k zjednodušení obdělávání políček. Později byla do práce zapřažena zvířata. Tato
tažná zvířata se stala oním důležitým objevem prvního období, stavu nula. S nástupem zvířecí práce se
zvětšoval výtěžek farem, které byly schopny uživit více lidí, a proto se lidé začínají soustředit na jiné
problémy, do měst, na vědy. Matematika, politika, fyzika, filozofie, války. Vznikají cechy, skupiny
lidí soustředící se na jednu činnost nutnou pro život. V těchto uskupeních se sdílí zkušenosti a nápady,
to vede k dalšímu zdokonalení těchto činností. Během šestnáctého a sedmnáctého století se objevují
náznaky dělby práce, přichází rychlejší pokrok v zemědělství a rozvoj obchodu a plaveb, což otevírá
nové možnosti a mnoho lidí se přesouvá s vizí nového života do Nové země, do Ameriky. Přibývá
obchodníků, vznikají bohatší vrstvy, jejichž příslušníci se již nemusí trápit na polích a mají tedy šanci
využít svých znalostí a vymyslet něco, co změní svět.
 8.2. Průmyslová revoluce

(konec 18. století až do poloviny 19. století )

Většina znalců se shoduje, že první průmyslová revoluce započala v průběhu šedesátých let
osmnáctého století. Někteří znalci zachází ještě dál a udávají rok 1764 jako rok, kdy započala první
průmyslová revoluce vynálezem prvního mechanického tkalcovského stavu Angličanem Edmundem
Cartwrightem. Jindy se ono zlomové datum uvádí následující rok, tedy 1765, objevem parního stroje
skotským vynálezcem Jamesem Wattem. Těmito objevy a jejich rychlou aplikací se Anglie dostává
na průmyslový vrchol světa. Objevují se další mechanizované a parní stoje, například vyčesávací stroj,
sloužící na vyčesáváni vlny, mechanický žací stroj, který zjednodušoval sklizeň obilnin, nebo později,
roku 1814, první lokomotiva z dílny inženýra George Stephensona. To vše posouvalo Anglii stále
kupředu, před ostatní země, ale pouze do doby, než podnikaví a vzdělaní Angličané vycestovali za
vidinou vyšších zisků do Evropy. Mezi prvními podnikateli byli například William a John
Cockerillovi, kteří se vydali do Belgie, kde s jejich příchodem také začíná průmyslový revoluce.
Příchodem století páry, tedy období, ve kterém dochází k aplikaci parních strojů napříč všemi obory
lidské činnosti, se rozjíždí průmyslová revoluce již v celé Evropě. Nejvíce lidských zdrojů se v této
době soustředí, na rozdíl do minulého období, na průmysl, především textilní, hutní a těžební. Mezi
největší a nejvýznamnější objevy tohoto období by se daly počítat následující tři vynálezy.
S rostoucí poptávkou po těchto strojích a po výrobcích vyrobených v parou poháněných továrnách se
vytvářel tlak na výrobce. Tento tlak se projevil druhou průmyslovou revolucí v sedmdesátých letech
devatenáctého století.
Výroba v tehdejších firmách se ale zásadním způsobem nezměnila. Používaly se sice nové stroje a
mechanizace, ale stále jedna dílna pracovala v jeden okamžik na jednom výrobku, to se ale muselo
změnit.
 8.3. 2. průmyslová revoluce

(70. léta 19. století až polovina 20. století )

Symbolem druhé průmyslové revoluce se stala pro většinu lidí elektrifikace a sériová výrova, právem.
Těmto objevům vděčíme za dnešní svět. Většina zařízení, jež dnes používáme, byla vyrobena na lince
poháněné právě eklektickým proudem. Dnešní linky se sice jen vzdáleně podobají oné Fordově první,
ale jejich myšlenka zůstala zachována. Ale mnohem důležitějším faktorem, jež ovlivnil dění doby a
zapříčinil vznik této linky, je věda. Druhá průmyslová revoluce znamená vstup vědy a implementace
jejich poznatků v průmyslu a zemědělství. V Evropě začíná neklidná doba, mocnosti se připravují na
válku, proto se zde pokrok zpomaluje, kdežto sjednocená Amerika je otevřená všem a vynálezci
z celého světa tam míří. A tak se do čela vědy i průmyslu v tomto období dostává Amerika. Zde
pracovali velikáni tehdejší doby, Thomas Alva Edison, Nikola Tesla nebo Alexander Graham Bell.
V chemii nastávají velké změny, je objeven způsob zpracování ropy, vytvořena první chemická
hnojiva, nové slitiny a později také objevení plastu.
 8.3.1. Změny ve výrobě

Druhá průmyslová revoluce znamenala obrovské změny ve výrobním procesu firem. Jak asi každý ví,
Henry Ford zavedl jako první podnikatel sériovou výrobu. Inspirací mu byla návštěva jatek, kde každý
řezník z prasete odřízl kousek masa až zbyla jen kostra. Tento postup mu umožnil vyrábět auta z jeho
snů, auta pro každého. Oproti předchozím postupům nastala snaha unifikovat každý díl, který se ke
stavbě vozidla potřeboval. Díly byly vyráběny s určenou maximální odchylkou tak, aby si byly co
nejvíce podobné. Pak se daly opakováním stejného postupu montovat na konstrukci auta.
Továrna měla dvě hlavní části. Dílny, v nich se vyráběly všechny díly potřebné pro stavbu vozu,
plechování, okna, dveře, kola, motor. Montážní hala, zde méně vzdělaní nebo nevzdělaní dělníci za
menší mzdu montovali vozidlo část po části, díl po dílu. Každý zaměstnanec montážní haly montoval
stále stejný díl na konstrukci automobilu, která k němu přijela po elektrifikovaném páse. Na začátku
montážní haly vstupoval podvozek a na konci již vyjíždělo smontované auto.
Celý proces trval mnohem méně času než dříve a díky zaměstnávání méně vzdělaných lidí na rutinní
prací, kterou se stačilo jednou naučit, stál i méně peněz. Zkušení dělníci se soustředili na přípravu dílu
pro montáž. Proces byl tak inovativní, že z původních deseti tisíc automobilů ročně zvýšil výrobu na
celých dvě stě šedesát tisíc Fordů model T, to znamená, že každé tři minuty opouštělo Fordovy závody
jedno vozidlo. K takovému velkému číslu vyrobených automobilů mu přitom stačilo třináct tisíc
zaměstnanců, konkurence potřebovala více než šedesát tisíc na stejné množství automobilů.
 8.4. 3. Průmyslová revoluce

(druhá polovina 20. století až první polovina druhého deseti letí 21. století )

I když o této době máme nejvíce informací, je pro většinu znalců právě zde stanovit přesný rok nebo
datum zlomového objevu, který započal tuto novou dobu, nejtěžší. Co je ale jisté, je, že za příchod
třetí průmyslové revoluce je zodpovědný objev nového zdroje energie, jaderné energie, objev
polovodičů, a tedy i vznik prvních počítačů a později také internetu.
Rok 1969, počítače jsou již nějakou chvíli na světě, ale teprve v tomto roce byl sestrojen první
programovatelný logický automat, PLC, který během krátké doby změní tehdejší průmysl. PLC je
zařízení, které stále dokola opakuje naprogramovaný program, podle něj provádí operace a ovládá své
výstupy. Toto znamenalo automatizaci, o které se do té doby nikomu nesnilo. Dnes ve firmách
najdeme PLC téměř v každém elektrickém stroji.
S příchodem robotu se procento automatizace ve firmách ještě zvětšilo a z mnoha pozic roboti
vytlačili lidskou sílu. S postupem času se zlepšovaly počítače a dnes již v mnoha strojích je nejen malá
výpočetní jednotka, ale celý počítač provádějící tisíce operací každou sekundou.
Od třetí průmyslové revoluce schází již jen velmi málo k poslední, tedy čtvrté průmyslové revoluci,
Průmyslu 4.0. Zde vstupuje do hry internet a propojenost jednotlivých zařízení, která do nynějška byla
samostatná. Zařízení komunikují a částečně mohou měnit své parametry a nastavení podle okolí a
situace.
 8.5. Shrnutí

Začínáme první revolucí, kterou bychom mohli nazvat revolucí páry nebo uhlí. Přichází doba strojů,
pára jim dodává energii, ale výroba je soustředěna na jednotlivce. Továrny mají podobu manufaktur
již od 14. století. V tomto období so do těchto manufaktur zavádí základní mechanizace poháněná
parou.
Druhá revoluce přináší elektrickou energii. Elektrická energie se snáze přenáší a jednodušeji mění
podoby, tedy i využití. Výroba se mění na sériovou, která je schopná dodávat mnohokrát větší
množství výrobků než doposud. Jednotlivci pracují spolu, každý dělá jen část výsledného produktu.
Toto byla jedna z prvních velkých optimalizací výroby. Řemesla znalí lidé se zaměřují na práci, ke
které je nutná kvalifikace. Ke všem činnostem je stále nutná lidská práce a uvažování, toto všechnu
sílu koordinuje.
Třetí revoluce se nese v duchu robotizace a automatizace. Do výroby jsou zaváděny počítače, které
ovládají jednotlivé stroje bez nutnosti lidského zásahu. V tomto období se z výroby odstraňuje lidský
nespolehlivý element a je nahrazen počítačem. Tohoto postupu je použito převážně v kontrolách
kvality, opakujících se procesech nebo u prací vyžadujících vysokou přesnost provedení. Toto ještě
zvětšuje množství a rychlost výroby a dále snižuje její náklady.
Posledním krokem je opětovné oživení linky, tentokrát bez lidí, stroje a počítače budou na sebe živě
reagovat a vyměňovat si informace. To povede k úplné automatizaci výroby a soustředění se na
zdokonalení výrobku a jeho přizpůsobení zákazníkovi.
9. Průmysl 4.0 v česku

Česká republika je ideální substrátem pro aplikaci průmyslu 4.0. Mnoho, možná dokonce i většina
firem v České republice, používá postupy, které nebyly změněny po mnoho desetiletí, a to jim
zabraňuje se dále rozrůstat a být více konkurence schopná zahraničním firmám nebo výrobkům z  Asie.
Proto také vznikla Národní iniciativa Průmysl 4.0, která se snaží zvětšit povědomí o Průmyslu 4.0.
„Cílem Iniciativy Průmysl 4.0 je ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření, která by mohla nejen
podpořit ekonomiku a průmyslovou základnu ČR, ale též pomoci připravit celou společnost na
absorbování této technologické změny. Iniciativa obsahuje základní informaci o nutnosti
neodkladných změn vyvolaných nástupem 4. průmyslové revoluce a mapuje opatření na podporu
investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, zpracovává otázky spojené s kybernetickou
bezpečností, logistikou i legislativou.“[ CITATION DnQmKOzVBWDmWG9d ]
I v České republice se ale najdou i vyjímky, firmy, které používají nejnovější postupy ke  zlepšení
svých produktů nebo se snaží tyto postupy rozšiřovat. Patří k nim většinou ty největší firmy v České
republice, například automobilka Hyundai nebo Škoda. Firma Siemens nabízí firmám a institucím
v tuzemsku dokonce poradenství ohledně propojení chytrých (smart) zařízení s jejich podnikem a
pokud dojde k dohodě, tak je schopná řešení nainstalovat. Problémem se tedy může zdát strach firem
investovat nebo zkoušet nové postupy místo zavedených. Tomuto problému může pomoci i projekt
Vysoké školy báňské s názvem Test Bet.
Vysoká škola báňská se dlouhodobě snaží zlepšovat možnosti průmyslu v ČR. Ať už stavbou
superpočítače v areálu školy nebo samotným podnikatelským centrem, kde mohou malé firmy začít
své podnikání. V posledních letech se snahy o rozšíření Průmyslu 4.0 v ČR dostaly i na VŠB. V roce
2016 byl vytvořen bakalářský studijní program zaměřující se na výuku principu poslední průmyslové
revoluce. Jeho název je Počítačové systémy pro průmysl 21. století a jeho charakteristika je
následující:
„Nová průmyslová revoluce, charakterizovaná nástupem komplexních řešení z oblasti automatizace,
robotizace a digitalizace, je dnes celosvětovým technologickým trendem (Průmysl 4.0). Pro zvládnutí
těchto nastupujících trendů v celé jejich šíři je připraven interdisciplinární bakalářský studijní program
Počítačové systémy pro průmysl 21. století, který je zaměřen na počítačové systémy, které jsou
výsledkem interdisciplinární interakce sítí fyzických a výpočetních prvků. Tyto počítačové systémy se
stávají základem kritické infrastruktury formující základ pro nové a budoucí smart služby měnící od
základu průmysl i životní styl budoucích generací. Bakalářské studium nabízené pouze ve formě
prezenčního studia vychází z potřeby zvládnout toto interdisciplinární pojetí představující nejen
sjednocení částí stávajících studijních programů zaměřených na informatiku a částí studijních
programů zaměřených na elektrotechniku, ale zejména jejich inovace diktované technologickým
pokrokem. FEI VŠB-TU Ostrava jako jediná fakulta v ČR dnes sdružuje špičkové katedry orientované
jak na informatiku, tak na elektrotechniku a elektroniku, což je jedinečným předpokladem pro kvalitu
studia v tomto studijním programu. Po celou dobu bakalářského studia je velký důraz kladen také na
komunikační schopnosti studentů v anglickém jazyce a na intenzivní zlepšování jejich měkkých
dovedností v projektově orientované výuce, což odpovídá požadavkům kladeným na absolventy jejich
budoucími zaměstnavateli.“[ CITATION UeaxMGOkNQLvyuzT ]
10. Popis klíčových technologií konceptu Průmysl 4.0

10.1. Souhrn technologií

Aditivní výroba
Je to proces, který umožňuje vytvářet objekty vrstvu po vrstvě (zdola nahoru). Je možné vytvořit
objekty malé velikosti (spotřebitelské 3D tiskárny) nebo objekty v řádech metrů (průmyslové).
 Automaticky naváděná vozidla
Vozidla, která se pohybují bez řidiče. V průmyslu se využívají na provádění opakujících se tras a
přepravu zboží z jednoho místa do druhého.

Virtuální dvojče
Počítačová duplikace fyzických aktivit. Vytváří se pomocí dat ze snímačů instalovaných na fyzických
objektech, které reprezentují jejich stav. Měří pracovní podmínky nebo určují pozici objektů v reálném
čase.
 Rozšířená realita
Jsou zařízení, nebo platforma, která přidávají virtuální informace k existující fyzické realitě, to
znamená přidat virtuální syntetickou část do reálné. V praxi software přidává 3D renderované objekty
do reálného světa pomocí speciálních brýlí, nebo softwarem přes tablet.

Virtuální realita
Nové pojetí reality, jež je kompletně vytvářena a řízena počítačem. Technologie pro virtuální realitu se
postupně zlepšují a zejména v herním průmyslu čeká virtuální realitu zářná budoucnost. Průmyslové
použití je omezené na prezentování plánů nebo návrhů digitalizovaných projektů.
 Umělá inteligence
Jedním z nejdůležitějších cílů těchto systémů je reprodukovat lidské rozhodování, ale rychleji. Je
nutné použít algoritmy, které umožňují strojům identifikovat vzorce chování, rozhodování, dokonce
předvídat naše potřeby a učit se samostatně.

Kolaborativní roboti
Jsou známy tím, že jsou lehké, flexibilní, snadno se instalují, a jsou určeny k interakci s lidskými
bytostmi na sdíleném pracovním prostoru. Bez nutnosti instalace bezpečnostních plotů.
 Internet Věcí
IoT je koncept založený na vzájemném propojení jakéhokoli výrobku s jakýmkoliv jiným výrobkem či
zařízením kolem něj. Cílem je, aby všechna tato zařízení přenášela data do sítě bez lidského zásahu, a
proto být inteligentnější a nezávislejší. To vyžaduje použití protokolu IPv6 (128 bitů, kvůli
obrovského možného množství adres).

RFID tagy
RFID tagy jsou malé zařízení, podobné nálepce, které lze připojit nebo vložit skoro na jakýkoliv
předmět. Pasivní tagy nepotřebují interní napájení, zatímco aktivní tagy (které posílají signál každých
několik sekund) to vyžadují.

Velká Data a jejich analýza

Společnosti zpracovávají stovky terabytů informací. Data v továrnách budou v krátkodobém horizontu
nápadně růst, částečně díky masivnímu shromažďování informací od bezdrátových senzorů a zařízení,
(kamery s umělou kamerou, snímače rádiové identifikace atd). V digitální oblasti vše opouští "stopu" a
to generuje množství dat, které budou sloužit k předpovídání chování a rozhodování pokroku a
dosažení maximální efektivity.

Senzory nové generace

Zlevnění senzorové technologie, která umožňuje měřit parametry v procesech (nejen u strojů, ale také
produkty, paměťová média, životní prostředí atd.), a proto umožňuje sledovat všechno, co se stalo v
továrně, co se děje a uvidíme později Strojové učení a Virtuální dvojče nám dovolí dokonce předvídat,
co se stane.
 Cloud Computing (Cloudová uložiště)
Je model, který umožňuje společnostem a jednotlivcům přístup k souborům počítačových zdrojů
(softwaru i hardwaru) personalizovaným způsobem a na vyžádání přes internet. Uložiště v cloudu
zpřístupňuje všechny informace odkudkoliv. Usnadňuje přístup a analýzu dat v celém možném
množství aplikací.

Kyberzabezpečení (Cybersecurity)
Týká se ochrany informačních prostředků prostřednictvím řešení hrozeb, které ohrožují informace,
které jsou zpracovávány, ukládány a přepravovány informačními systémy, které jsou propojeny.
Velmi důležitá část pro Průmysl 4.0, všechno musí být zabezpečeno.

HMI (Human Machine Interface – Lidská Počítačová Rozhraní)

Zařízení nebo systém, který umožňuje rozhraní mezi člověkem a strojem. V poslední době je dotyková
technologie vysoce dominantní (fyzická klávesnice ustupuje).

SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition - Dozor nad kontrolou a získáváním dat)
Je koncept, který vytvoří software pro počítače, který nám umožňuje řídit a kontrolovat průmyslové
procesy na větší vzdálenosti.

MES (Manufacturing Execution System – Procesní spouštěcí systém)

Je softwarový nástroj, který je orientovaný na plánování a realizaci výroby.

CMMS (Computerized maintenance management system - Počítačový systém řízení údržby)

Je softwarový nástroj, který pomáhá při správě servisních služeb společnosti (opravná, preventivní a
prediktivní údržba).
 PLM (Product Lifecycle Management)
Je řešení pro podnikové výpočty, které mají za cíl spravovat celý životní cyklus produktu na jediné
počítačové platformě. Od doby, kdy je vytvořen a navržen, přes prototypovou fázi, první předsériovou
výrobu, výrobu, údržbu a poprodejní servis.

Cyber-physical systems (CPS)

Vytvoření integrovaných, inteligentní, propojených, vzájemně závislých, spolupracujících a
autonomních systémů. Tyto systémy poskytují výpočetní a komunikační služby, sledování a řízení
fyzických procesů v různých aplikačních oblastech.
 10.2. Additive manufacturing – Aditivní výroba

Synonymem aditivní výroby je 3D tisk, který je ale mnohem známější a pod kterým si již většina lidí
představí určitý proces. 3D tisk je stejně jako většina technologií čtvrté průmyslové revoluce možný
díky přechodu práce s analogových na digitální data. Přestože tato technologie existuje již desetiletí,
nyní se hluboce integruje do výroby, je více rozšiřována po firmách a pomáhá firmám dělat jejich
produkty lepší a levnější. Základem aditivní výroby je CAD (computer-aided-design) software
používaný vývojáři a návrháři pro vytvoření produktů. 3D modely těchto produktů jsou následně
matematicky rozřezány na velice tenké vrstvy a poslány do 3D tiskárny. Tiskárna vrstvu po vrstvě
tvoří fyzickou podobu počítačového modelu z požadovaného materiálu, a to vše probíhá s velmi
vysokou přesností. Toto je také důvod, proč se tento postup nazývá aditivní výroba, protože
k počítačovému modelu je přidána hmota a je vytvořen model fyzický. Jeden model může být
vytvořen z více různých materiálů. Dnešní 3D tiskárny umí tisknout z plastu, skla, kovu nebo dokonce
z jedlé biochemické hmoty. Existují i tiskárny tisknoucí domy ze směsi betonu a cihel. Stejně jako je
možné tisknout z mnoha různých materiálů, existuje také více způsobů, jak vytvořit 3D model ve 3D
tiskárně. Některé způsoby se hodí pro práci s kovy, jiné nikoli, některé způsoby dokáží modelovat do
prostoru, pro jiné musí být model z jednoho kusu, celý položený na podložce.

10.2.1. Aditivní výroba firmě

V mnoha firmách se již aditivní výroba zavedla a do mnoha firem bude zavedena v následujících
letech, ale co jsou hlavní důvody pro instalaci aditivní výroby do podniku?
 10.2.1.1. Klady

Přesnost
Stejně jako některé tiskárny na papír mají rozličné rozlišení tisku, mají i 3D tiskárny své maximální
rozlišení. U 3D tiskáren se poté přesnost může měnit u každého vyrobeného kusu podle požadavků na
kvalitu. Moderní tiskárny jsou schopny dosáhnout přesnosti, o které se u hliněných nebo voskových
modelů nedá ani snít, přesnost 3D tiskáren je mnohdy stejná jako u klasických CNC strojů, okolo
desítek až stovek mikrometrů.

Náklady
I když jsou 3D tiskárny přesností srovnatelné s CNC stroji, jejich náklady na výrobu jsou znatelně
menší. 3D tiskárny mají nulový odpad. U tohoto typu modelování objektu je spotřebováno jen
množství materiálu, ze kterého je součástka vyrobena. Oproti tomu při frézování v CNC strojích je
mnohdy množství odpadu srovnatelné s velikostí vyráběné součástky. Odlévání, jakožto další metoda
výroby modelu, netrpí tak velkým množstvím opadu, ale strádá při srovnání v přesnosti.

Komplexnost → lepší vlastnosti

Při použití aditivní výroby je možné dosáhnou mnohem komplexnějších tvarů než v případě frézování
nebo odlévání. Nejsme omezeni konstrukcí frézy a jejich nástrojů, ani možnostmi odlévací formy.
Toto lze využít ke zdokonalení vlastností výrobku a v konečném důsledku k prodloužení jeho
živostnosti. Mnohdy je také možné výrobky odlehčit nebo vyztužit. Tím se ještě zmenší náklady a
odolnost výrobku.
 Obrázek 1 - Buddhové, ukázka některých materiálů, ze kterých lze tisknout ve 3D tiskárnách
Větší diverzita výrobků
Pokud je ve výrobě 3D tiskárna, je možnost nabídnou zákazníkovy větší volnost při výběru konstrukce
a materiálu výrobku. Tisk na 3D tiskárně není závislý na předchozích nastaveních, jak tomu můžeme
sledovat u odlévání. Při odlévání je pro jakoukoli změnu designu nutná tvorba nové odlévací formy a
její testovaní. 3D tiskárny dokážou vytisknout jakýkoli tvar anebo jej měnit jakkoli často, je dokonce
možné v jedné sérii tisknout výrobky různých tvarů, pro více zákazníků.
 Rapid prototyping – rychlé prototypování
Díky možnosti tisknout okamžitě po úpravě modelu v počítači se výrazně zkracují časy návrhu
prototypu a jeho testování. Díky tomu v některých případech může ušetřit času více, než se na první
pohled může zdát.
 10.2.1.2. Zápory

Doba tisku
Doba tisku je vlastnost 3D tiskáren, ve
které je ještě spoustu prostoru pro

Obrázek 2 - Doba tisku je závislá na velikosti a přesnosti tisku

- Alza.cz
zlepšování. Doba tisků je velmi závislá na zvolené přesnosti tisku a na velikosti tisknutého modelu.
Viz obrázek 2.

Velikost
U mnoha projektů musíme výrobek tisknout vícekrát, rozdělený na různé části, vždy jednu z  nich. To
je dáno omezenou velikostí oblasti, ve které se dá tisknout. Tato oblast se liší tiskárna od tiskárny, ale
většinou se pohybují v rozmezí od 10 do 40 cm, velikost hrany tisknoucí podložky pro hobby stroje.
Pro průmyslové tiskárny jsou rozměry větší.
Největší tiskárna na světě má velikost základny až 12 m.

10.2.2. Technologie 3D tisku

10.2.2.1. FDM - Fusion Deposition Modeling

Nejznámější metoda 3D tisku. Je založena na tavné hlavě připevněné na pohyblivých ramenech, do

které je přiváděn materiál v podobě tvrdého drátu. Hlava materiál rozpustí a nanese na podložku
k vytvoření vrstvy. Zde materiál tuhne. Podložka se posune dolů a probíhá tisk další vrstvy. Omezení
této metody spočívá v tom, že lze tisknou jen z materiálů, které lze převést do podoby drátu. Materiály
musí také být možné opětovně tavit a jejich teplota tání musí být menší než maximální teplota tavné
hlavy.
 10.2.2.2. SLS - Selective Laser Sintering a SLM - Selective Laser
Melting

Metoda, při které je materiál výrobku nanášen jako prášek na pracovní desku v tenkých vrstvách, které
jsou následně taveny laserovým paprskem. Takto lze vytvářet modely z materiálů s větší teplotou tání
než u metody FDM. Navíc zde nejsme omezeni na pevné materiály, materiály zde musí mít podobu
prášku. Můžeme tisknout keramiku, kovy, plasty.
 10.2.2.3. LOM - Laminated Object Manufacturing

Funguje na podobném principu jako SLS, vrstvy prášku ale nejsou k sobě přitavovány, ale pomocí
pohyblivého ramena je na vrstvu nanášeno lepidlo, které okamžitě tuhne.
 10.2.2.4. SLA – Stereolithography

Technologie opět spojuje tenké vrstvy materiálu, který je tentokrát citlivý na UV záření. Vrstvu po
vrstvě paprsek UV záření spojuje a aktivuje její vlastnosti. Produkty vytvořeny tímto postupem mohou
mít různé povrchové úpravy nebo mohou být dokonce průhledné.
 10.2.2.5. LPM - Proprietary Layered Powder Metallurgy

Tento postup 3D tisku vznikl v nedávné době a není ještě široce rozšířen. Je určen především pro
kovové materiály, na vrstvu kovového prášku, která je hydraulicky stlačena, je strojem nanášen
hraniční vosk. Po dokončení celého procesu je celá prášková forma dána do lisu, kde je velkým tlakem
stlačena pro zvýšení hustoty kovového prachu až na 99 % původní hustoty. Poté je v jednom procesu
odstraněn hraniční vosk a z kostky prachu vyjmuty stlačené díly. Díly jsou uloženy do pece a v ní je
materiál roztaven, spojen. Tím mu jsou dány požadované vlastnosti.
 10.2.3. Case Studies

10.2.3.1. Micheline METAL 3D PRINTING

Ve firmě Micheline od roků 2013

používají 3D tiskárny pro vytváření
a optimalizaci ideálních
sofistikovaných a víceúčelových vzorků pro pneumatiky. Po mnoha letech vytváření forem pomocí
klasických technologií, odlévání, broušení, ohýbání a svařování se v Micheline rozhodli pro změnu.
Začali používat 3D tiskárny, a to jim umožnilo vyrábět mnohem komplikovanější a propracovanější
vzorky pneumatik, které mnohonásobně zlepšují jejich vlastnosti. Micheline k vytvoření pneumatik
řady Premier, X a CrossClimate používá 3D tiskárny a tím vylepšuje tyto pneumatiky. CrossClimate
má lepší trakci a ovladatelnost na ledové a zasněžené vozovce. Řada Premier si po celou dobu své
živostnosti uchovává stejné vlastnosti jako nová pneumatika i při částečně sjetém dezénu. To vše díky
jeho speciálnímu tvarování, které se s ojetím mění.

10.2.3.2. Lékařské náhrady

V roce 2007 italský chirurg Dr. Guido Grappiolo měl pacientku s titanovou náhradou kyčle. Náhrada
se opotřebovala, ale do kosti už byly vpraveny šrouby, proto musel vymyslet, jak jiným způsobem
přichytit náhradu ke kosti. Výsledkem byla náhrada, která měla na svém vnějším povrchu speciální 3D
strukturu podobnou struktuře lidské kosti. Již měsíc po voperování tohoto implantátu si chirurg všiml,
že kost pacientky srůstá s implantátem. Tyto implantáty májí skoro dvakrát větší živostnost než
klasické titanové implantáty a jejích následná výměna není tak složitá. Do dnešního dne bylo
voperováno více než 100 000 takovýchto kyčelních náhrad a trend protéz a náhrad z 3D tiskáren se
přesunul i do jiných sfér lékařství. Za trochu vyšší cenu je možné si pořídit náhradu za klasickou
sádru. Tuto novou sádru je možno mýt, také poskytuje dostatek vzduchu ruce, aby se nepotila.
 10.2.3.3. Chlazení formy

„3D tiskárny mohou zlepšit vlastnosti odlévacích forem, které se používají pro odlévání a následné
chlazení tavenin. Při klasických postupech byly chladící kanály do forem vrtány, to znamená rovné
chladící otvory skrz formu. Díky postupům aditivní výroby je možné pracovat s chladícími kanály již
při návrhu odlévací formy. To zlepšuje chlazení formy a prodlužuje životnost formy. Také zmenšuje
materiálové náklady na formu.“[ CITATION jYyGxUtEyqAWewa9 ]
 10.2.3.4. Parker - Systém pro ovládání dveří vagónu

Ve dnešních moderních vlacích jste možná použili systém firmy Parker při otevírání dveří do vagónu.
Firma Parker se soustřeďuje na hydraulické a pohonné systémy. Při řešení zakázky od společnosti
vyrábějící vlaky sáhla po aditivní výrobě. Ve dveřích nových vlaků již nejsou hadice a ventily, ale vše
je uzavřeno v jednom bloku, který je vyroben z odolného plastu na 3D tiskárně. Systém je jednodušeji
vyměnitelný, spolehlivější a má více funkcí. Například sám dokáže detekovat, zda vlak jede nebo stojí,
a tím povolit otevírání dveří. Po úspěšné spolupráci při výrobě dveřních modulů se vlaková společnost
obrací na 3D tiskárny i při opravách starých vlaků. Pokud potřebují díl, který na trhu již není, prostě si
jej vytisknou na 3D tiskárně.
Aplikacím aditivní výroby, a tedy 3D tisku, se podrobněji věnoval mimo jiné také Technický týdeník
číslo 23, vydaný roku 2018.
 10.2.4. Jak demonstrovat aditivní výrobu

Ideální pro demonstraci 3D tisku ve výrobě bude výroba personalizovaného zařízení či obalu na
výrobek vyráběný ve zkušebním prostoru. V prostředí nákupního portálu si bude moci zákazník vybrat
z mnoha rozličných obalů, barev a materiálů. V tom případě se může i rozšířit počet produktů a na 3D
tiskárně mohou být vyráběny různé upomínkové či jiné užitečné předměty, které mohou simulovat
použití 3D tiskáren. Ideální typ tiskárny pro takové použití je pravděpodobně tiskárna typu FDM,
protože po ukončení tisku je výrobek okamžitě možné vzít a používat, kdežto u ostatních typů tiskáren
se musí nejdříve odstranit pracovní prášek. Navíc je zde mnohem jednodušší výměna materiálu tisku,
stačí vyměnit cívku se zásobou tavícího drátu. Tyto tiskárny jsou také většinou levnější a vyrábějí se
v hobby verzích.
 1.1. AGV (Automaticky Naváděná vozidla - Automated
Guided Vehicles)

V průmyslu 4.0 se mnohokrát zmiňujeme o chytrých skladištích a chytrých robotech, kteří pracují
samostatně v komunikaci s výrobní linkou a ostatními roboty (automatickými vozidly a jinými
obslužnými roboty). Tyto vozy mají nejvyšší uplatnění v prostředí, ve kterém se vyskytují nejen lidé,
ale i stroje. Tato spolupráce lidí a strojů je v průmyslu uplatnitelná kvůli vysokým požadavkům na
kvalitu softwaru robotů a také na bezpečnost prostředí pro lidi, když se pohybují v prostorech, kde se
mají další roboti pohybovat.
Vozidla mohou převážet materiál nebo dopravovat výrobky do polic ve skladu, přivážet materiál na
vyžádání, pohybovat s různými zařízeními a výrobky. Mohou také využívat různé přístupy ke
komunikaci s prostředím, také mohou reagovat na lidské povely (rozpoznávání hlasu, atd). Tyto
vozidla mají obrovskou nosnost (i pár tun – robot, který zvedá auta), ale mohou převážet prakticky
cokoliv (do určité velikosti a váhy).

10.2.5. Co tato technologie přináší do Průmyslu 4.0

Jako každá technologie v průmyslu 4.0 se i AGV připojují do softwaru vizualizace a reálného
shromažďování dat. Shromažďovaná data ze senzoru snímají okolí a vyhodnocují trasu, spolu s
ostatními vozidly (aby do ničeho nenarazily – i do ostatních vozidel). I takto shromažďovaná data
mohou být zpracovávaná na upravení pracovních činnosti (AI), a také i na odhadovaní pracovní trasy a
následně zkracovaní do budoucna.
Roboti mohou (po nějaké době v provozu) odhadovat a přestavovat daná zadaní do lepších a
rychlejších forem (zkracovaní času úkonu úpravou trasy či samotného procesu).
Technici mohou “požádat” robota o součástku nebo aby pokračoval v rozdělaném projektu. Robot si
ho v továrně najde a následně vyzvedne a doveze k technikovi. Nakonec součástku i odveze zpět, nebo
kamkoliv bude technik chtít. Roboti, protože jsou stále v reálném čase spojeni s továrnou, “vědí“, kde
všechny věci v továrně jsou, a proto není žádný problém je najít (lidé zanášejí věci a zapomínají,
roboti zapomínají jen při ztrátě dat v serverech nebo při vyžádání techniků).
 1.1.1. Case Studies

10.2.5.1. Chytrá skladiště :

Roboti vybalují palety na pásy, z pásů

si je vezmou AGV a jedou do skladiště,
kde se podle hierarchie (podle
vyhodnocení softwaru) vyhodnotí, kde by se měly věci dát. Po dobrém naskladnění se AGV nebo
dopravníky postarají o zbytek.
Různé využití a techniky:
AGV ve skladišti provádějí Obrázek 4 – AGV v  automatizovaném skladu

optimalizaci skladiště, přenášení věcí a

naskladnění zboží. Převážení a
skenování produktů a následné
zařazení po továrně.
Člověk vybalí balíky nebo palety a dá je na AGV, to projede RFID čtečkou, po přečtení si AGV zjistí
výstupní pozici podle RFID kódu na balíku.

Balení a skladování jídla:

Jídlo se skladuje v krabicích pod
roboty ve vrstvách, čím víc je Obrázek 5 – Malá AGV pro přenos břemen po továrně

balíček ”ponořen” do skladiště, tím

déle by trvalo vyndat, a proto se
skladiště optimalizuje, aby se pracovalo jen s prvními vrstvami. Roboti vydrží pracovat pár hodin a
nabijí se za pár desítek minut. Roboti spolu komunikují, aby mohli optimalizovat své trasy podle
v reálném čase (vše probíhá tak, že do sebe dva roboti nikdy nevrazí).
 10.2.5.2. Vožení kontejnerů:

Toto je prototyp pro AGV (od PSA), které

je navrhnuto jako vozidlo, které by
dopravovalo kontejnery pro naskladnění,
vyskladnění a převoz kontejnerů.
AGV se dají využít prakticky pro všechny činnosti, přepravu materiálů, výrobků, jídla i jiných
součástí, a proto již další nezmiňuji.

Bezpečnost AGV potvrzují:

Obrázek 7- Velké AGV pro převoz velkých lodních
Bezpečnostní prvky na AGV, které
přepravuje palety (tento AGV je
velmi nízký).
Obrázek 8 – Bezpečnostní prvky velmi nízkého AGV
 10.2.6. Jak ukázat využití této technologie

Ukázka fungujícího odzkoušeného AGV na pracovištích, nebo jednoduše programovatelné AGV,

které by sloužilo ke studentským účelům na ukázání funkce a fungování bezpečnostních prvků, které
jsou pro roboty, obývající stejný prostor jako lidé, velmi důležité.
Využití je např. SuperFROG (od Oceaneering), nebo FlexSim AGV Simulation Software.
AGV je velmi rozšířená technologie v průmyslu, a v budoucnosti se bude obohacovat o lepší software
a rozšíření jejího působení a využití.
 10.3. Internet věcí (Internet of things)

Internet věcí je koncept vstupující do mysli lidí, běžného života i průmyslu již delší dobu. Jeho
základem je myšlenka zařízení, která budou připojena k internetu a přes něj budou komunikovat s
uživatelem, serverem nebo jiným IoT zařízením. Tato zařízení mohou buď být trvale připojena
k elektrické síti nebo fungovat na baterii. Do této kategorie patří ale i pasivní zařízení, sloužící
k opakovanému vyčítání nebo zápisu informací v blízkosti čtecí jednotky. Tato zařízení se nazývají
NFC, RFID čipy nebo tagy.
IoT zařízení může například být varná konvice, kterou budete moci zapnout pomocí mobilní aplikace
nebo pračka, která vám po dokončení pracího cyklu pošle upozorňující SMS. V průmyslu by pak
senzory vybaveny připojením k internetu mohly monitorovat mnoho různých proměnných a podle
naměřených hodnot by mohl být měněn nebo optimalizován samotný výrobní proces. Malé odolné
senzory v půdě mohou monitorovat vlhkost či živiny v půdě a poskytnout zemědělcům podklady
k vytváření plánu pro hnojení nebo případnou zálivku.

10.3.1.1. Konektivita a komunikace

V budoucnu by měla být většina věcí, u kterých bychom internet normálně nepotřebovali, připojena
k internetu a poskytovat nám informace nebo komunikovat s jinými zařízeními. Proto se k připojení
takového množství zařízení bude muset změnit i samotná internetová komunikace. Přestoupí se na
používání protokolu IPv6, který nahrazuje nyní stále používaný IPv4, ten poskytuje pouze čtyři
miliardy adres. Oproti tomu novější IPv6, každá adresa má 128 bitů, má přibližně 3,4 * 10 38 různých
adres, to je již dostatek adres pro každou věc sestrojenou člověkem na planetě.
Tyto zařízení mohou být připojena k internetu mnoha způsoby. V dnešní době se nejvíce používá Wi-
Fi, LTE a starší GSM nebo bluetooth 4.0 LE. Připojení zařízení i internetu přes LTE nebo GMS, má
ale své nevýhody. Například nutnost vkládat do zařízení sim kartu s číslem, nedostatek tarifů
vhodných pro toto použití nebo také šance přetížení mobilní sítě, která není na nápor IoT připravena.
Výhodou je zase funkčnost i při pohybu senzoru vyššími rychlostmi, okolo 50 km/h, odpadá také
nutnost stavby své vlastní sítě, jelikož LTE síť staví operátoři. Její rychlost je v  maximech až 1000
Mb/s.Wi-Fi se hodí pro aplikaci v uzavřených a ohraničených prostorách, protože pro její používání
musí být celá oblast dobře pokrytá a Wi-Fi vysílače nemají příliš velký dosah. Zařízení vybavené Wi-
Fi modulem bude také energeticky náročnější. Její výhodou je vysoká přenosová rychlost až 1800
Mb/s u Wi-Fi 802.11ac a jednoduchá aplikace. Bluetooth 4.0 LE nebo bluetooth 5, jakožto jeho
nástupce bluetooth 4.0, jsou také vhodné pro ohraničené nejlépe vnitřní prostory než Wi-Fi, jejich
energetická náročnost je ale nejmenší ze všech doposavad zmíněných technologií. Bluetooth 4.0 má
maximální teoretickou rychlost 24 Mb/s. Bluetooth 5 poté zvětšuje rychlost a dosah bluetooth
vysílačů.
Proto v roce 2009 vznikla síť Sigfox, která má nahradit používání mobilní sítě pro IoT v některých
aplikacích a tím mobilní síť odlehčit. Kvůli výrazně nižším cenám oproti klasickým mobilním
službám a jednoduššímu rozšiřování této sítě je tato technologie na vzestupu. Později také vznikly sítě
LoRa a NB-IoT, které si kladou za cíl stejnou věc, ale nabízí trochu odlišné řešení. K  těmto sítím je
možné připojit velké množství zařízení. Aby to bylo množné, jsou stanovena jistá omezení v rychlosti,
a hlavně v maximální velikosti odeslaných dat. Ta jsou omezena na několik megabytů denně, což je ve
většině aplikací dostačující.
Připravená pro internet věcí má být i budoucí mobilní síť, její pátá generace, která by měla napravovat
nedostatky nynější mobilní sítě čtvrté generace. Nová moderní síť musí být připravena na mnohem
větší počet připojených zařízení než nynější sítě. Bude také snižovat maximální odezvu na dnes
neuvěřitelnou 1 milisekundu. Má až stonásobně zvětšit přenosovou rychlost a zmenšit energetickou
náročnost pro zařízení, jež se na tuto síť budou připojovat.
Internet věcí je jednou z technologii hojně užívaných v průmyslu 4.0 a úzce souvisí s konceptem
BigData, Cloud Computing a Digital Twin. Postup dat od zdroje pro aplikaci tvoří koloběh dat jako
uzavřený obvod. Data vznikají v IoT a smart senzorech přes internet jsou odeslána na cloud, kde jsou
uložena a vytváří Big Data. Toto velké množství dat je následně zpracováváno umělou inteligencí
nebo pokročilými algoritmy a podle závěrů těchto výpočtů je upravována digitální kopie celé výrobní
linky a mění tedy i data, která jdou generována senzory.

10.3.1.2. IIoT (Industry Internet of Things) vs. IoT

Zařízení připojená k internetu připravena pro průmysl se od těch pro domácnosti liší většinou
robustností. V průmyslu musí odolávat extrémním podmínkám (mrazu, teplu, prostředím s vysokým
PH nebo prostředím s extrémním zářením), proto mají tyto zařízení většinou odolnost proti prachu
nebo vodě IPxx. Musí být odolnější proti otřesům a hrubšímu zacházení, také je zde požadavek na
dlouhou výdrž bez nutné údržby. Přístroj musí běžet po dobu i několika let na baterce a mít, pokud
možno, nulové nároky na obsluhu. Zde se ukazuje výhoda sítí vytvořených pro internet věcí jako
Sigfox, LoRa nebo NB-IoT. Zařízení odesílající informace po této síti mají totiž velmi malou spotřebu
a mohou tedy mít mnohem menší baterku, tím pádem i celkové rozměry. Navíc je u těchto sítí možná i
zpětná komunikace sloužící ke změně nastavení senzoru. IIoT musí mít také vlastní bezpečnostní
systém, který jej bude chránit před hackerskými útoky. Ty mohou být pro továrnu nebo podnik
nebezpečné, dokonce až zničující.

10.3.2. Přínos pro průmysl

Stejně jako pro běžné uživatele bude i pro podniky použití IoT znamenat mnohem větší
informovanost, a tedy možnost lépe soustředit své zdroje. Stroje připojené k internetu mohou
monitorovat svůj stav a dávat tak obsluze přehled o používání, případně se může vypnout nebo
nastavit odesláním příkazu z jiného přístroje na internetu. Můžou jim být zaslány nové výrobní
postupy vypracované na základě dat, které byly z takového přístroje získány dříve. Protože nástup
čtvrté průmyslové revoluce nemá znamenat vyhození všeho starého a milionové investice do nových
strojů, je zde i možnost udělat z normálního stroje “Smart“ stroj. Přidáním senzorů a komunikační
jednotky se pak i z takového stroje stane stroj připraven pro smart factory. K internetu nemusí být ve
firmě připojeny jen stroje, ale malé zařízení na sobě mohou mít i zaměstnanci. Takto může být
jednoduše získána například poloha nebo zdravotní stav dané osoby.
Internet věcí je základ pro aplikaci digitálního dvojčete výrobní linky. Digitální dvojče (digital twin)
mění řízení a plánování výroby od základů. Celá výrobní linka má svou elektronickou verzi, která má
díky senzorům a strojů připojených k internetu informace o aktuálním stavu a dokáže tedy simulovat
samotný proces výroby případně předpovídat chyby nebo vytvářet optimalizace.
Veškeré procesy a použité technologie mají vést k ušetření kapitálu firmy případně k zvýšení kapacity
výroby v první fázi. Postupem času je možná i samotná optimalizace, tedy i další zisky.
Edge computing je způsob práce s daty získanými z IoT. Veškerá data jsou přes místí internetovou síť
poslána na místní uložiště, kde jsou zpracovávána algoritmy nebo umělou inteligencí. Výsledky těchto
výpočtů se okamžitě projeví pozměněním parametrů výroby. Spravovaná data jsou poté odeslána na
cloud. Zde čekají na další analýzy nebo zobrazení na koncových zařízeních. Touto metodou je
dosáhnuto mnohem rychlejší odezvy momentální situace ve výrobě než při odesílání dat na veřejný
cloud. Je odlehčena internetová síť, kterou prochází mnohem měně dat. To vede ke snižování nákladů
za cloudové uložiště.
 10.3.3. Case studies

1. Smart city farming – AeroFarms

S rostoucí populací velkých měst

nastává problém zásobování občanů
zeleninou a ovocem. Mnohdy se musí
dovážet i desítky či stovky kilometrů po dálnicích nebo železnicích a tím ztrácí na chuti, čerstvosti.
Rostou náklady, tedy i výsledná cena potraviny. Proto firma AeroFarms přišla s konceptem chytrých
vertikálních farem. Zde se na podstatně menším prostoru, než je zvykem, pěstují stovky tun zeleniny
ročně bez jediného kilogramu hlíny. Na těchto farmách je díky stálým podmínkám vhodným pro
danou potravinu sklízet i více než 20krát do roka. To vše je možno díky metodě aero farmingu a
mnoha senzorům.
Aero farming je metoda založena na technologii aetoponie, podobně jako metoda water farming zde
není dlouho. Tato metoda byla vymyšlena a následně i vyzkoušena střední školou Philip’s academy v
Andoveru, ve státě Massachusetts. Rostliny jsou pěstovány na tkanině, jejich kořeny prorůstají skrz a
zespodu je na ně stříkána voda obsahující všechny potřebné živiny pro růst. Obrovskou výhodou je
mnohonásobně menší spotřeba vody oproti klasickým farmám.
Senzory měří desítky parametrů, od barvy listů, intenzity osvětlení, vlhkosti ovzduší nebo PH vody.
Všechny tyto senzory jsou připojeny k lokální internetové síti, data z těchto senzoru jsou uložena do
místního uložiště, kde jsou zpracovávána mnoha samoučícími algoritmy. Na základě těchto analýz je
měněna zálivka, intenzita osvětlení, vlhkost nebo teplota vzduchu jednotlivých sekcí farmy. Jedná se o
metodu edge computing. To vše je možné opět kvůli technologickému provedení farmy, tedy použití
IoT, jako jsou světla, dávkovače živin nebo termostaty. Následně jsou data odeslána na cloud, kde
mohou být použita jinou farmu, která může aplikovat výsledky, na které přišla umělá inteligence v jiné
farmě.
 2. Precisní farmaření

Precisní farmaření rozšiřuje klasické farmaření o metody a principy průmyslu 4.0. Základem je znalost
obhospodařovaných polností. Po pozemcích jsou rozmístěny malé odolné přístroje, které monitorují
stav půdy, její vlhkost, PH, obsah živin a odesílají je farmáři pro zpracování.
Pomocí dronů řízených počítačem jsou pole monitorována a je zjišťováno množství zeleně, plevele,
suchých oblastí a jejich poloha. Na základě těchto měření a videí jsou vyhodnocovány akční mapy,
které ukazují části polností potřebující péči a tím šetří čas a zdroje na udržování běhu farmy.
Traktory jsou upraveny tak, aby bylo možné sledovat jejich polohu a měnit množství vláhy a hnojiva
nanášené na pole. Případně může být na traktoru další elektronika zjišťující doplňující informace o
úrodě, např. sílu stonků, výskyt škůdců atd. To pak slouží pro další zpřesnění počítačové akční mapy a
modelu. Se všemi těmito informacemi má farmář nejlepší podmínky pro zvýšení výnosu a snížení
nákladů jeho farmy.

3. Chytré osvětlení města Prahy

V roce 2018 byla v Karlíně v Praze vystavěna síť chytrých světel. Tato světla jsou vybavena
jednotkami připojenými k internetu, které sbírají informace o prostředí, ve které se nacházejí.
Meteorologická data a koncentrace některých škodlivin (CO, NO2, O3, PM 10, PM 2,5 a SO2),
naměřená těmito senzory, jsou následně zpracovávána a zanesena do mapy čistoty ovzduší nebo
srážek. Data se také dají použít k zjištění hustoty dopravy v dané městské části, protože úroveň
napařených škodlivin je na dopravě velmi závislá. Senzory chytrých lamp dokáží také sledovat okolí a
měnit intenzitu osvětlení podle přítomnosti chodců nebo automobilů v blízkosti lampy. Toto snižuje
spotřebu lamp, ale hlavně prodlužuje její životnost. Do některých lamp byly také zabudovány WiFi
AP prvky sloužící k rozšiřování veřejné WiFi sítě v Praze.
 4. Track and Trace (sledování zřízení a zboží pomocí IoT)

Bosh / Neteris
Ke každému produktu je připevněno jedno zařízení komunikující přes internet nebo je detekováno
jinými zařízeními a ty poskytují výrobci informace od stavu, poloze nebo podmínkách, ve kterých se
zboží nachází. Tato zařízení mohou být aktivní nebo pasivní, mohou být tvořeny například pasivními
RDIF čipy nebo malými bluetooth / Wi-Fi majáčky jejíž signál bude sledován. Jsou nabízeny dvě
možnosti sledování zboží. První je méně přesná, ale také méně nákladná. Produkty jsou zaregistrovány
pokaždé, když projedou branou. Jejich poloha je zapsána k budoucímu použití nebo analýze. Druhá
metoda je založená na mapování prostoru a přesné polohy produktu. Poté je vytvořena mapa pohybu
produktu v celém mapovaném prostoru.
Tato technologie má mnoho využití od sledování postupu výrobku během výrobního procesu a
stanovení jeho aktuálního stavu až po kontrolu, zda nedošlo při přepravě k porušení určitých
důležitých pravidel nebo předpisů.
Tato technologie napomáhá transparentnosti mezi výrobci a jejich dodavateli. Výrobce může sledovat
kde se dodávané zboží nachází a upravit podle toho pracovní plán, aby nemusel být materiál zbytečně
dlouho skladován.

Hilti
Firma Hilti přichází s podobným řešením jako Bosh s menší změnou. IoT jednotkou slouží k sledování
a ovládání ručních přístrojů ve výrobě. Během celého výrobního procesu jsou sledována veškerá ruční
přenosná zařízení. To šetří čas při jejich hledání a také kontroluje, zda se dané zařízení používá na
správně a není nijak zneužíváno. Zařízení je možné deaktivovat v případě krádeže nebo sledovat jeho
stav pro lepší načasování servisu.

Použití v praxi
Propojení těchto principů s technologiemi pro návrh a design letadel. Během konstrukce letadla je
sledována jeho přesná poloha i natočení. Pokud bude zaměstnanec upevňovat šrouby na křídle, jeho
vrtačka automaticky upraví požadovaný moment tak aby šroub, který utahuje, splňoval předpisy a
plány. Přístroje také poznají, že jsou zneužívány nebo používány neoprávněnou osobou a stanou se
nefunkčními. Tato technologie velmi zrychluje a zefektivňuje celý proces skládání letadla, protože si
dělníci nemusí pamatovat a nastavovat své nástroje. Vše se provede automaticky.

5. Chytré karty

V dnešní době se velmi rozmáhá placení bezkontaktními kartami, které jsou založené na technologii
NFC. Podobnou technologií jako NFC je také technologie RDIF čipů. Karty obsahující tyto čipy
mohou zaměstnavateli pomoci hlídat jeho majetek, ale také sledovat pohyb a oprávnění svých
zaměstnanců. Jedna karta může sloužit pro zaznamenání příchodu zaměstnance do firmy a jeho
odchod, otevření dveří do jeho kanceláře nebo výtahu. Může také sloužit k autentizaci u tiskáren nebo
k udělení povolení vybrat materiál ze skladu. Na tuto kartu může být nahrán klíč k automobilu, který
si zaměstnanec půjčuje na služební cestu. Může být veden i záznam objednaných obědů zaměstnance
sloužící k určení částky, která má být stažena za stravu z výplaty. Celkově tento systém slouží o větší
transparentnosti a přehlednosti práce o pohybu zaměstnanců. Také zamezí krádežím a špionáži.
 10.3.4. Jak demonstrovat použití IoT.

Ideální příkladem pro ukázku internetu věcí je použití obou jeho typů IoT, aktivní – napájený
elektřinou, pasivní – bez nutnosti elektrické energie.
 10.3.4.1. Aktivní

Použití chytrého osvětlení řízeného jednak centrálně z hlavní počítače, ale i nezávisle podle pohybu.
Tato chytrá světla mohou obsahovat i přídavnou elektroniku zajišťující např. rozšíření Wi-Fi pokrytí
nebo detekci hluku k vyhodnocování životu nebezpečných situací, jako jsou autonehody nebo
napadení. V takových případech může nastat reakce na určité zvuky, např. zvýšení jasu lampy nebo
natočení kamery v okolí tak, aby sledovala danou oblast.
Ve větším měřítku mohou lampy pomáhat i složkám integrovanému záchrannému systému
s navigováním záchranné služby nebo hasičů k místu nehody, k informování aut na silnici o blížící se
sanitce s nutností uvolnit místo pro průjezd. Toto použití už se přibližuje myšlence celkové chytré
infrastruktury, tedy komunikace jednotlivých lamp, kdy si lampy mohou předávat informace o sanitce
bez ohledu na řídící centrum.
Podle senzorů hluku a např. i senzoru škodlivin v ovzduší mohou být upravovány trasy pro automobily
tak, aby došlo k odlehčení dopravy v daném úseku silnice.
 10.3.4.2. Pasivní

Použití RDIF nebo NFC čipů ke sledování zboží. Na každém kusu zboží bude nalepený nebo jinak
upevněný čip, který ponese informace popisující daný produkt. Při průchodu produktu výrobním
cyklem se bude produkt sledovat a s použitím digitálního dvojčete se bude upravovat nastavení strojů i
jejich použití podle specifikací daného vyráběného produktu. Tyto čipy budou plnit svou roli i během
skladování a přepravy produktů k zákazníkovi či prodejci.
Samostatné čipy budou mít i kontejnery určené k přepravě. K těmto kontejnerům bude patřit seznam
všech zařízení jež obsahují, jejich poslední zaznamenaná poloha a jiné.
V případě, kdy by zboží bylo náchylné na poškození, by mohly být kontejnery vybaveny senzory a
elektronikou monitorující podmínky během přepravy. Tyto čipy by musely odesílat data přes mobilní
síť, protože začínající chytré sítě pro IoT mají problém se zařízeními pohybujícími se většími
rychlostmi.
 10.4. RFID Tags (Radio Frequency Identificator)

RFID tagy jsou malé zařízení podobná nálepce, které mohou být nalepeny nebo přidány na cokoliv.
Obsahují malé antény, které mohou přijímat/odesílat data z/do vysílače/přijímače.
Pasivní RFID tagy nevyžadují napájení, protože se nabijí ze čtečky jen na určitou dobu pro odesílání
dat. Aktivní RFID tagy, které posílají data do přijímače po uplynulém časovém intervalu, proto
potřebují mít vnitřní baterii.
Výhodou RFID tagu oproti čárovým kódům je jejich možnost skenovat kód i přes překážky (ne moc
velké). Další obrovskou výhodou je jejich přeprogramovatelnost.
Spolu s EPC, je možné sledovat produkty a zásilky celosvětově, bez nutnosti dlouhé dokumentace (V
RFID tagu bude obsaženo vše potřebné). EPC je unikátní číslo přímo vázané na RFID tag přilepený na
zásilky. Takto označené zásilky je možno sledovat individuálně (při obrovských objednávkách) a
umožnuje velmi přesné lokalizování fyzické zásilky.
 10.4.1. Co přináší do průmyslu 4.0?

Nejhlavnější využití (v této době) RFID tagů je logistika a sledování zásilek.

Přináší základní prvek pro průmysl 4.0, protože je stavěn na samostatnosti strojů, zařízení i produktů
ve výrobním procesu. Produkty mohou být označovány samostatně a každý výrobek by mohl výrobní
linkou “projet” jinak. Každý výrobek by mohl po výrobní lince požadovat jiné přísady, součástky,
procesy atd. Výrobek či zařízení už při zadávání, výrobě, zabalení i vydávání z továrny postupovat
trochu jinak.
RFID tagy mohou být i v rukou zaměstnanců, kteří budou moct komunikovat se serverem a nebudou
muset mít různé karty, kódy, papíry atd.
Různé RFID tagy:
Obrázek 10 - Aktivní RFID tag
 Obrázek 11 – Pasivní RFID tagy

10.4.2. Case studies

10.4.2.1. Kreditní a debetní karty:

Obsahují RFID pasivní tagy.

 10.4.2.2. Chytré klíče od auta:

Lokalizování klíče při vzdálenosti do 1 metru od senzoru v autě. Auto jde otevřít i nastartovat bez
použití klíče, klíč jen musíte mít u sebe.
Tento princip se může využít i pro odemknutí zařízení pro kvalifikovaného pracovníka, pro
neoprávněného pracovníka se zařízení ani nespustí.
 10.4.2.3. Chytré skladiště:

Při vybalování se výrobky označené RFID tagy roztřídí do boxů a následně naskladní pomocí AGV,
jeřábů atd.
Při koupení výrobků se pomocí RFID tagu najde příslušný výrobek a následně se zabalí a odešle.
Všechny informace budou obsaženy v RFID tagu.
 10.4.2.4. Track and Trace:

Bude možno využít pro sledování a určení pozice v továrně. Sledováním aktuální pozice jsme schopni
zašroubovávat šrouby jinou silou (ne všechny šrouby se zakrucují stejnou silou – protože by se některé
nedotáhly a některé by se ulomily).
 10.4.2.5. Situm RTLS:

RTLS (Real-Time Location Systems) se mohou spolu s RFID tagy používat pro přesné lokalizování
zařízení (většinou v budově, nebo továrně). RTLS využívá:

I. Infračervené světlo – vyžadují čisté prostředí mezi zařízeními. Při překrytí či náklonu se čtení
provádí špatně a tím pádem se mohou zobrazovat nepřesná data.
II. Ultrazvuk – komunikační protokol o mnoho pomalejší než IR.
 III. Wi-Fi – omezen na 9 metrů
IV. UWB – velmi dobrá technologie zabezpečení, ale těžce se detekuje a lokalizuje. Ale může
dosáhnout přesnosti 10 cm na 100m.
V. Bluetooth Low Energy – specifikace pro Bluetooth 4.0, velmi malá spotřeba pro knoflíkové
baterie. Velmi rychlý přenos až 32Mb/s. Pracuje na 2,4Ghz frekvenci (novější jsou 5 - lepší).
Vyvinuto pro mobilní telefony a tablety.

Další možností je sledování krok po kroku (step-by-step), což slouží pro vedení člověka na místo
určení, může obsahovat i zvukové signály, které mohou zlepšit orientaci.
Dále je možno shromažďovat informace o návštěvnících, a tím pádem odhadovat zvyky a záliby
zákazníků.
10.4.3. Možnosti demonstrace RFID tagu:
Naprogramování RFID
tagu a následné
sledování přes různé
technologie (Wi-Fi, Bluetooth, IR atd.) a následné měření přesnosti, rychlosti, spotřeby, odhadování
doby spotřeby atd.
Obrázek 12 - Všemožné RFID tagy
 10.5. Rozšířená realita (AR)

Rozšířená realita rozšiřuje reálný svět o prvky vygenerované počítačem, okna, 3D modely, grafy ze
senzorů v reálném čase. Rozšíření se může přizpůsobovat pohybu (naklánění, rotaci, atd.), kvůli
gyroskopu a akcelerometru, které nastavují stacionární pozici.
V průmyslu 4.0 hraje AR svou roli spolu s virtualizací (virtuální dvojče) a HMI (člověk-počítač
rozhraní). Rozšířená realita se může přizpůsobovat změnám v reálném čase nebo jen na požádání. V
průmyslu by se AR mohlo využívat hlavně na kontrolu práce (manažeři), odbornou pomoc, návrh 3D
projektů, atd.
AR oproti VR se liší tím, že VR vytváří celé prostředí počítačem, ale AR vytváří jen část a tu pak
dosazuje do prostoru (AR objekty se budou zdát nehybné, protože budou mít svou pozici určenou
stabilně, ale budeme schopni s nimi hýbat, když bude nutné).
Tuto technologii teprve čeká její úplná realizace, ale již dnes se vyskytují projekty s AR, které nejsou
jen pro průmyslové a korporátní účely, ale i pro širokou veřejnost (viz níže).
Protože vzhled uměle vytvořených objektů v reálném prostředí je omezen výkonem a rychlosti
zpracování počítačů, nejsou tyto objekty ve vysoké kvalitě (okna možná ano, ale ty nejsou ve 3D
renderované v reálném čase). Ale tento problém nebude mít dlouhého trvání, protože každý rok se
vyrábí silnější, výkonnější a méně zátěžové (na odběr elektrické energie) procesory, tím pádem tato
část bude nerealizovatelná jen určitou dobu.
 10.5.1. Co přináší do průmyslu?

Možnost lepší vizualizace dat pro techniky, pro tento úkol vyčleněné. Možnosti kontroly, diagnostiky,
lepšího odhadu do budoucnosti, lepší následné provedení (podle shromážděných dat, za předpokladu,
že se data sbírají již nějaký čas, aby se mohly optimalizovat). Rychlejší návrh a konstrukce nových
přístrojů či jejich dodatků (vizualizace 3D objektu do prostoru, kde by přístroj mohl být). Kontrola
všech částí továrny (diagnostika, úprava, vylepšování atd.).
Lepší orientaci v komplexním zapojení různých součástí v průmyslu. AR také dává možnost
nadřízenému “procházet” továrnou, kontrolovat úroveň práce, vylepšovat stávající zařízení (podle
shromážděných dat vyplyne, že by bylo lepší, aby něco bylo jinak - úprava stávajících procesů a
výrobních linek atd.).
 1.1.1. Case studies

Microsoft HoloLens:
Umožnují pracování s hologramy,
jejich vytváření, upravování, mazání,
měnění velikosti, zavírání atd.
Jsou možné použít i pro kreativní a designerské účely. Vytváření animací, 3D modelů atd.
Chápou gesta, pohyby, pohled očí i hlas. Lehké a přizpůsobitelné, aby se vešly na všechny velikosti
dospělé hlavy. Prostorový zvuk umožní slyšet aplikace. Kompatibilní s holografickým UI MS
Windows 10.

Obrázek 13- Microsoft HoloLens

 Vojenské letecké helmy:
Helma pilotovi umožnuje úplnou kontrolu nad strojem, protože má k dispozici všechna data, která
potřebuje. Rychlost, výšku, možné hrozby, okolní prostředí snímáno všemi druhy senzorů atd.

Nemocniční účely:
AR technologie ve zdravotnictví umožnuje simulovat operace a vyučovat studenty, bez možnosti
zabití pacienta. Tato technologie se může kombinovat s magnetickou rezonancí (MRI) nebo
rentgenem (X-ray) a umožnit chirurgovi vidět všechny dostupné informace o probíhající operaci.
 Navigace:
AR umožnuje přes mobilní telefon zobrazovat trasu do místa které si vybereme podle GPS a na
obrazovce ukazovat data o trase (čára na cestě, bod na místo, nebo jen po blocích).
Možnost navigace pro nové operace:
Výukové zprávy pro lidi, kteří s technologií ještě dlouho nepracovali. Popsání nových úloh rychleji a
přehledněji atd.
 10.5.1.1. AWOL:

Je to AR platforma, která přenáší města do galerií. Pro výrobní značky a průmysl, AWOL je výkonný
nástroj pro uchvácení zákazníků. Platforma může být využita pro více různých odvětví průmyslu, přes
vedené exkurze a interaktivní obsah. Pomáhá značkám zasáhnout zákazníky tou nejlepší možnou
strategií.
 10.5.1.2. Semblance AR:

Mobilní aplikace, která umožnuje uživatelům nahrávat a zpětně přehrávat videa ve 3D.
VR/AR v dohledné budoucnosti:

Obrázek 14 – Odhad AR/VR využití v dohledné budoucnosti

 10.5.2. Demonstrace AR technologie:

Jednoduché vytvoření a zasazení oken s reálnými daty stacionárně do prostoru. Jednoduché vytvoření
3D objektů pro následné vykreslení. Možnost úprav velikosti, rotace, posouvání v prostoru. Tyto
návrhy by bylo možné realizovat gesty, ovladačem, nebo jen úpravou v počítači (upravení kódu,
změnění nastavení v softwaru určeném pro AR vizualizaci.
11. Rámcový koncept výukové demonstrační linky:

Výuková linka by se mohla zaměřovat na jednotlivost a samostatnost produktů a jejich modifikace.

RFID tagy jsou pro toto zaměření skvělé, protože umožnují rozlišení jednotlivých produktů či výrobků
na výrobní lince. Dále využití AR technologií umožnuje vytvářet okolo konkrétních objektů v prostoru
své počítačově simulované 3D objekty (nemusely by se vymýšlet, prostě se nastaví poloha 3D objektu
na RFID tag v prostoru snímaném senzory – jen návrh). Programování AGV bude složité, ale když se
s nimi bude jen pracovat(jednoduché příkazy, např. když něco je před AGV v dálce 1m, zastaví se,
atd.).
Tato linka by mohla využít i další technologie Průmyslu 4.0, protože většina technologií jsou
kompatibilní a umožnují lepší a komplexnější řešení společně. Protože jeden ze základních principů
P4.0 je jednotlivost výrobků na lince, je technologie RFID tagů nutností. VR a AR využití jsou velmi
rozsáhlé pro průmyslové i osobní účely, ale nejsou tak důležité pro činnost samotnou, spíše pro
uživatelské rozhraní, nebo odborné práce na zařízení (usnadnění práce). Pokud by poté byl vytvořen
virtuální model továrny, jeho digitální dvojče, mohl by se ze senzorů na výrobních strojích vypočítávat
postup výroby jednotlivých výrobků. Výrobky by byly zaneseny ve virtuálním prostoru a RFID tagy
by sloužili pouze pro jejich identifikaci. Stroje dostanou informace o procesu, který je nutno provést
v závislosti na tom, jaký produkt bude u něho přítomen v daný okamžik. AGV využívají mnoho
technologií P4.0 a proto se neobejdou bez komplikovaného softwaru. To by ale nebyl problém při
použití digitálního dvojčete. V pozdější fázi, mohou automaticky navigovaná vozidla zastávat činnost
dopravního pásu. Dopravovala by produkty k těm strojům, na kterých by musela být vykonána určitá
operace. Pro ukázku funkčnosti by se AGV mohly realizovat i jednodušeji, např. Malé autíčko
ovládané přes SW, nastavování senzorů pro automatickou jízdu (bez nárazu, zastavení před
překážkami, zatáčení atd. - to vše automaticky), jako úloha pro cvičení studentů.
Další příklad využití by byl pomocí robotických ramen. Robotická ramena budou sledovat prostor
pomocí senzoru (RFID a kamer), umělá inteligence bude schopna rozlišit, co je před ní. Podle RFID
tagu pak zjistí, co s daným výrobkem provést.
12. Seznamy tabulek a obrázků

Obrázek 1 - Buddhové, ukázka některých materiálů, ze kterých lze tisknout ve 3D tiskárnách...........16

Obrázek 2 - Doba tisku je závislá na velikosti a přesnosti tisku - Alza.cz............................................17
Obrázek 3 - Forma na pneumatiky firmy Micheline vytvořená v 3D tiskárně......................................18
Obrázek 4 – AGV v automatizovaném skladu......................................................................................21
Obrázek 5 – Malá AGV pro přenos břemen po továrně........................................................................21
Obrázek 6 – AGV pro organizování skladování potravin ve skladu.....................................................21
Obrázek 7- Velké AGV pro převoz velkých lodních kontejnerů..........................................................22
Obrázek 8 – Bezpečnostní prvky velmi nízkého AGV.........................................................................22
Obrázek 9 - Fotka z farmy firmy AeroFarms.......................................................................................25
Obrázek 10 - Aktivní RFID tag............................................................................................................29
Obrázek 11 – Pasivní RFID tagy..........................................................................................................29
Obrázek 12 - Všemožné RFID tagy......................................................................................................30
Obrázek 13- Microsoft HoloLens.........................................................................................................32
Obrázek 14 – Odhad AR/VR využití v dohledné budoucnosti.............................................................33

13. Citovaná literatura

(1) Průmysl 4.0 má v Česku své místo. Ministerstvo Průmyslu a Obchodu [online]. Praha: 2005 -
2018 MPO, 2016 [cit. 2018-11-28]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-
prumysl/prumysl-4-0-ma-v-cesku-sve-misto--176055/

(2) Charakteristiky bakalářských oborů: Detail studijního programu. Fakulta elektrotechniky a

informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava [online]. Ostrava: 2018 VŠB-TU
Ostrava, 2016 [cit. 2018-11-28]. Dostupné z: https://www.fei.vsb.cz/cs/studium-a-vyuka/studijni-
obory/bakalarske-studium/charakteristiky-oboru-bc/?
 programmeId=723&academicYearId=56&studyLanguageIds=1

(3) YÁñEZ, Fran. The 20 Key Technologies of Industry 4. 0 and Smart Factories: The Road to the
Digital Factory of the Future. 1. Galicie Španělsko: Independently published, 2017. ISBN 978-
1973402107.
 14. Použitá literatura

 Meet the Three Industrial Revolutions. In: TRAILHEAD [online]. San Francisco, United States:
salesforce.com, 2018 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z:
https://trailhead.salesforce.com/en/content/learn/modules/learn-about-the-fourth-industrial-
revolution/meet-the-three-industrial-revolutions
 Od 1. průmyslové revoluce ke 4. In: Technickytydenik.cz [online]. Praha: Business Media, 2015 [cit.
2018-11-17]. Dostupné z: https://www.technickytydenik.cz/rubriky/ekonomika-byznys/od-1-
prumyslove-revoluce-ke-4_31001.html
 2. Průmyslová revoluce. In: History-if.blog.cz [online]. --: HISTORY IF, 2010 [cit. 2018-11-17].
Dostupné z: http://history-if.blog.cz/1003/2-prumyslova-revoluce
 PLAŠTIAK, Martin. Příběh úspěchu Forda a pásová výroba. In: Autoweb.cz [online]. Praha 2:
AUTOWEB, 2011 [cit. 2018-11-17]. Dostupné z: https://www.autoweb.cz/pribeh-uspechu-ford-a-
pasova-vyroba-1910/
 2. Průmyslová revoluce. In: History-if.blog.cz [online]. --: HISTORY IF, 2010 [cit. 2018-11-17].
Dostupné z: http://history-if.blog.cz/1003/2-prumyslova-revoluce
 Aditivní výroba (3D tisk) přináší vyšší efektivitu a snižuje náklady. Nádražní 32, 150 00 Praha: ©
Business Media CZ, 2016, 2016(11). ISSN 0040-1064.
 Pioneering a New Era in 3D Printed Production Metal Parts. In: Youtube [online]. --: Strasys, 2018,
11.11.2018 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?
time_continue=87&v=tqU0U6-sAM4
 Aditivní výroba (3D tisk) přináší vyšší efektivitu a snižuje náklady. Nádražní 32, 150 00 Praha: ©
Business Media CZ, 2016, 2016(11). ISSN 0040-1064.
 100,000 patients later: The 3D-printed hip is a decade old and going strong. In: GE Additive [online].
--: © 2018GENERAL ELECTRIC, 2018, 2.7.2018 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z:
https://www.ge.com/additive/case-study/100000-patients-later-3d-printed-hip-decade-old-and-
going-strong
 METAL 3D PRINTING: REVOLUTIONIZING INDUSTRIAL PROCESSES. In: Michelin better way
forward [online]. Clermont-Ferrand, France: © 2018 MICHELIN, 2017, 19.4.2017 [cit. 2018-12-09].
Dostupné z: https://www.michelin.com/eng/media-room/press-and-news/michelin-
news/Innovation/Metal-3D-printing-revolutionizing-industrial-processes
 What is Additive Manufacturing?. In: GE aditive [online]. --: GENERAL ELECTRIC, 2018 [cit. 2018-12-
09]. Dostupné z: https://www.ge.com/additive/additive-manufacturing
 Bosh Invented dor life: Nexeed Track and Trace [online]. Gerlingen-Schillerhöhe GERMANY: Robert
Bosch, 2018 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z: https://www.bosch.com
 How Aerofarms' vertical farms grow produce. In: Youtube [online]. Menlo Park, Kalifornie: 2018
YouTube, 2017 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ME_rprRlmMM
 Hilti USA Tool feet manager [online]. --: Hilti, 2018 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z:
https://www.hilti.com/
 SEDLÁK, Jan. Praha začala stavět chytré lampy v Karlíně, jde zatím o největší Smart City projekt.
In: Lupa.cz [online]. Praha: Internet Info, 2018, 10. 4. 2018 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z:
https://www.lupa.cz/aktuality/praha-zacala-stavet-chytre-lampy-v-karline-jde-zatim-o-nejvetsi-
smart-city-projekt/
 GRASSI, Andrea. What's new in IoT: Trends for 2019. In: Itworld.com [online]. --: IDG News Service,
2018 [cit. 2018-11-12]. Dostupné z: https://www.itworld.com/article/3316566/internet-of-
things/whats-new-for-iot-trends-for-2019.html
 Odhad AR/VR využití v dohledné budoucnosti. In: Statista: Forecast augmented (AR) and virtual
reality (VR) market size worldwide from 2016 to 2022 (in billion U.S. dollars) [online]. IDC: IDC, 2018,
May 2018 [cit. 2018-12-14]. Dostupné z: idc.com

14.1. Použité zdroje z wikipedie

IPv6. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018
[cit. 2018-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv6
 14.2. Zdroje použitých obrázků

[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-11-12]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_věcí

Bezpečnostní prvky AGV vozidla. In: Automated guided vehicles [online]. tpv.com:

tpv.com, 2018 [cit. 2018-12-14]. Dostupné z: https://www.tpv.si/en/agv-
solutions/automated-guided-vehicles/
Weasel AGV. In: Automated Guided Vehicle Weasel [online]. 2016: [cit. 2018-12-14].
Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=WIlS3vNSuQ4
RFID red tag passive. In: RFID solution [online]. 2018: [cit. 2018-12-14]. Dostupné
z: https://www.eprin.cz/rfid-technologie.html?lang=2
AGV for docks. In: Felixstowe Dockers [online]. 2017: [cit. 2018-12-14]. Dostupné z:
https://felixstowedocker.blogspot.com/2017/09/fully-automated-terminal-
evolution.html
RFID Tags. In: 12 different types of RFID Tags[online]. 2018: [cit. 2018-12-14].
Dostupné z: http://www.ravirajtech.com/rfid-tags.html
RFID active blue tag. In: RFID basics and RFID Module Interfacing with
Arduino [online]. 2017: [cit. 2018-12-14]. Dostupné z:
https://electronicshobbyists.com/rfid-basics-and-rfid-module-interfacing-with-
arduino/
UHF RFID Tag set of 5. In: UHF RFID Tag set of 5 shop [online]. 2016: [cit. 2018-12-
14]. Dostupné z: http://www.robo-dyne.com/en/shop/uhf-rfid-tag-set-of-5/