Teorie spotřebitelské volby

Motivace

MP #1: „Lidé volí mezi alternativami.“

pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku
pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat, ale zbude jim
méně volného času
snížení úspor umožňuje víc spotřebovat nyní, ale sníží to budoucí spotřebu

Dnes blíž prozkoumáme, jak se domácnosti rozhodují, jak reagují na

změnu cen a zvýšení svého důchodu a odvodíme jejich poptávku po
spotřebních statcích a nabídku výrobních faktorů.


    
Co se dnes naučíte

jak rozpočtové omezení zobrazuje volby, které si může domácnost dovolit

jak indiferenční křivky zobrazují preference domácnosti
co určuje optimální volbu domácnosti
jak domácnost reaguje na změnu svého důchodu a cen
jak rozložit dopad změny ceny na důchodový a substituční efekt
jak teorii spotřebitelské volby použít ke zkoumání chování domácností

Přednáška odpovídá kapitole 21.


    
Rozhodování ve třech krocích

Rozhodování spotřebitele probíhá ve dvou krocích:

určí si množinu variant, ze které si může vybrat
rozmyslí si, jak se mu které varianty líbí
z dostupných prvků si vybere ten, který se mu líbí nejvíce


    
Rozpočtové omezení

Pepa rozděluje svůj důchod mezi dva statky: pivo a pizzu.

Jak zobrazíme jeho možnost volby?

Spotřební koš je kombinace množství jednotlivých statků, které může domácnost

spotřebovávat.
Rozpočtová množina je množina všech spotřebních košů, které jsou domácnosti
k dispozici při daných cenách, jejím důchodu a ostatních omezeních.
Rozpočtová linie je horní část obalu rozpočtové množiny – na ní platí, že domácnost
nemůže zvýšit svou spotřebu jednoho statku, aniž by snížila spotřebu jiného.


    
Rozpočtové omezení graficky
pivo

Pepovo kapesné je 1 000 Kč měsíčně, cena pizzy

je 100 Kč, cena piva je 20 Kč.
50
Pepa může koupit buď 10 koláčů pizzy měsíčně, nebo
B 50 piv měsíčně, jejich kombinaci či méně.
Rozpočtová množina je barevný trojúhelník.
A Rozpočtová linie je tlustá barevná úsečka.
Pepa může koupit jakýkoli spotřební koš uvnitř roz-
počtové množiny (např. koš A). Koše mimo rozpočtovou
10 pizza množinu (např. koš B) jsou pro něj nedostupné.


    
Rozpočtové omezení graficky (obecně)

y
Důchod je M, cena statku X je Px , cena statku Y je Py .
M/Py
Maximální spotřeba statku X (při nulovém nákupu stat-
ku Y) je M/Px , maximální spotřeba statku Y (při nulovém
nákupu statku X) je M/Py .
Rozpočtová množina (barevný trojúhelník) má tvar
Px · x + Py · y ≤ M, x, y ≥ 0.
M/Px x Rozpočtová linie (tlustá barevná úsečka) má tvar
Px · x + Py · y = M, x, y ≥ 0.


    
Sklon rozpočtové linie
pivo

Při přesunu z bodu A do B Pepa ztratí 10 piv a získá

2 pizzy.
50
Sklon je −5.
40
A Sklon rozpočtové linie se rovná
30
B
20 poměru, v jakém Pepa může na trhu směnit pivo
za pizzu (5 piv za 1 pizzu)
10
nákladům příležitosti na 1 pizzu v pivu (5 piv)
0 relativní ceně pizzy
0 2 4 6 8 10 pizza
cena pizzy 100 Kč
Relativní cena pizzy = = = 5 piv za pizzu.
cena piva 20 Kč

    
Sklon rozpočtové linie obecně

Rozpočtová linie má tvar

M Px
y= − · x, x, y ≥ 0.
Py Py
Absolutní hodnota směrnice rozpočtové linie je Px /Py .

Absolutní hodnota směrnice rozpočtové linie se rovná

poměru, v jakém spotřebitel může na trhu směňovat statek Y za statek X
nákladům příležitosti na jednotku statku X ve statku Y
relativní ceně statku X v jednotkách Y = Px /Py


    
Vliv změny důchodu na rozpočtové omezení
pivo

Když Pepův důchod stoupne z 1 000 Kč na 1 200 Kč,

60 může:
50 zvýšit maximální spotřebu piva z 50 na 60
zvýšit maximální spotřebu pizzy z 10 na 12
40
nebo jejich kombinace
30
20
Rozpočtová linie se posouvá rovnoběžně vzhůru.
10
Sklon je stejný, protože se nezměnil poměr cen piva a
0 pizzy.
0 2 4 6 8 10 12pizza


    
Vliv změny ceny na rozpočtové omezení
pivo

Když Pepův důchod zůstane 1 000 Kč, ale cena piva stoup-
ne na 40 Kč, Pepa
50
musí snížit svou maximální spotřebu piva z 50 na
40 25
30 nemusí měnit svou maximální spotřebu pizzy
musí změnit jejich kombinace
20
10
Zvýšení ceny jednoho statku otáčí rozpočtovou linii
0
0 2 4 6 8 10 pizza dovnitř.

Sklon linie klesl, protože relativní cena pizzy klesla na 2.5 piva.


    
Rozpočtové omezení a vybilancovaná inflace

y
M/Py
Když Pepův důchod i všechny ceny stoupnou o 20 %,
rozpočtová množina se nemění.
Reálně má Pepa právě takový důchod jako dříve a ani
relativní ceny se nezměnily.

M/Px x

Na vybilancovanou inflaci nemusí Pepa reálně reagovat.


    
Preference: co spotřebitelé chtějí

Domácnosti se snaží při daných omezeních zařídit co nejlépe.

Ze své rozpočtové množiny si volí ten spotřební koš, který nejvíce preferuje.

Preference jsou schéma, podle kterého spotřebitel seřadí všechny spotřební koše
podle pořadí, ve kterém jim dává přednost.


    
Nutné vlastnosti racionálních preferencí

Preference racionálního člověka splňují vždy dvě vlastnosti:

Axiom úplnosti srovnání: spotřebitel dokáže porovnat každé dva spotřební koše A a
B, tj. říci zda A  B nebo A  B.

Axiom tranzitivity: pokud spotřebitel slabě preferuje koš A před košem B a koš B
před košem C, pak slabě preferuje A před košem C, tj. A  B ∧ B  C ⇒ A  C.

Speciální případy, které vyplývají z axiomu tranzitivity:

AB∧BC⇒AC
A≈B∧B≈C⇒A≈C


    
Obvyklé vlastnosti preferencí

Obvykle (ale ne vždy) splňují preference také další dvě vlastnosti:

Axiom nenasycenosti („víc je líp“): spotřebitel preferuje větší množství statku před
menším.

Axiom rozmanitosti („průměr je lepší než extrém“): spotřebitel preferuje různorodější

spotřebu. Konvexní kombinace dvou spotřebních košů je preferována před každým
z těchto košů, tj. leží na vyšší indiferenční křivce.


    
Indiferenční křivky: preference graficky

Indiferenční křivka je množina všech spotřebních košů, které jsou z hlediska spo-
třebitele stejně preferované.

pivo
Spotřebitel je lhostejný (indiferentní), který z košů na indife-
renční křivce bude spotřebovávat.
A D
Body A a B pro pro spotřebitele stejně dobré – leží na stejné
indiferenční křivce. B
C U1
Body C a D má spotřebitel rád jinak než A a B – leží mimo U1.
pizza


    
Důsledky axiomu úplnosti srovnání

1. Spotřebitel dokáže porovnat každé dvě situace.

2. Spotřebitel má nekonečně mnoho indiferenčních křivek – indiferenční mapu.

pivo
Indiferenční mapa: B D
Body B a C preferuje spotřebitel stejně; body A a D jinak.
U3
A C
U2
U1
pizza


    
Důsledek tranzitivity: indiferenční křivky se nekříží

Pokud by se indiferenční křivky křížily, pak by:

Body A a B byly stejně preferované (leží na stejné in-

pivo
diferenční křivce).
Body A a C byly stejně preferované (leží na stejné in-
diferenční křivce).
Body B a C byly stejně preferované (podle axiomu
tranzitivity). A
B
Body B a C byly zároveň různě preferované (leží na U1
různých indiferenčních křivkách).
C
To je spor ⇒ indiferenční křivky se nemohou protínat. U2
pizza


    
Důsledek axiomu nenasycenosti: klesající křivky

Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak jsou indiferenční křivky klesající.
pivo

Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak:

Body B i E jsou horší než bod A, stejně jako všechny body ve
D
spodním obdélníku ⇒ nemohou ležet na stejné indiferenční
B A C křivce.
Body C i D jsou lepší než bod A, stejně jako všechny body
E U1 v horním obdélníku ⇒ nemohou ležet na stejné indiferenční
křivce.
pizza

Indiferenční křivka musí být klesající – ležet mimo zabarvenou oblast.


    
Důsledek axiomu nenasycenosti: vyšší je lepší

Pokud platí axiom nenasycenosti pro oba statky, pak jsou vyšší indiferenční křivky
preferované před nižšími (a jsou „tenké“).
pivo

Koše B a C jsou stejně preferované (leží na stejné indife-

renční křivce).
B D
Koše B a C jsou více preferované než koš A (mají jednoho
U3 statku více) ⇒ U2  U1.
A C
U2 Koše B a C jsou méně preferované než koš D (mají jednoho
statku méně) ⇒ U3  U2.
U1
pizza
V důsledku axiomu nenasycenosti jsou indiferenční křivky „tenké“.


    
Důsledek nenasycenosti a rozmanitosti: klesající konvexní

Pokud platí axiomy nenasycenosti a rozmanitosti pro oba statky, pak jsou indiferenční
křivky klesající a konvexní (prohnuté směrem k počátku os).
Indiferenční křivky jsou klesající (kvůli axiomu nenasycenos-
pivo

ti).
B
Body extrémní spotřeby B a C jsou stejně dobré (leží na stejné
indiferenční křivce).
A Pokud platí axiom rozmanitosti, musí bod A (konvexní kom-
binace bodů B a C = leží na úsečce BC) být preferovanější –
U2 ležet na vyšší indiferenční křivce.
C
U1
pizza Indiferenční křivky tedy musejí být klesající konvexní.


    
Mezní míra substituce

Mezní míra substituce udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden
spotřebovávaný statek za druhý tak, aby si nepolepšil ani nepohoršil, tj. kolik jednotek
piva je maximálně ochotný zaplatit za jednu pizzu, aby si nepohoršil.
pivo

V bodě A je 2:1 = 2, tj. spotřebitel je ochoten vyměnit 2 piva

za 1 pizzu.
A
V bodě B je 1:3 = 1/3, tj. spotřebitel je ochoten vyměnit 1/3 pi-
2 va za 1 pizzu.
1
B Mezní míra substituce odpovídá sklonku indiferenční křivky.
1 U1
3 Jak se mění sklon křivky, mění se i mezní míra substituce:
pizza


    
Extrémní případ: dokonalé substituty
zelené

Dokonalé substituty jsou dva statky, které je spotřebitel

ochoten substituovat v pevném poměru, např. 1:1.
6 Jejich mezní míra substituce je konstantní, indiferenční
křivky jsou úsečky.
4
Příklad: zelené a modré tužky pro barvoslepého (zelená
tužka je pro něj stejně dobrá jako modrá).
2
U1 U2 U3
2 4 6 modré


    
Extrémní případ: dokonalé komplementy
pravé

Dokonalé komplementy jsou dva statky, které je spotře-

bitel spotřebovává v pevném poměru, např. 1:1.
Indiferenční křivky mají tvar písmene „L“.
6 U3
Příklad: levé a pravé boty pro zdravého člověka (4 levé a
4 U2 2 pravé boty jsou stejně dobré jako dva páry).
2 U1

2 4 6 levé


    
Obvyklé případy

Indiferenční křivky blízkých substitutů jsou prohnuté málo, indiferenční křivky blízkých
komplementů jsou prohnuté hodně.

rohlík

káva
raženka smetana
blízké substituty blízké komplementy

(Substituty a komplementy definuje křížová elasticita poptávky.)


    
Optimum: co si spotřebitel vybere

Optimum je spotřební koš, který spotřebitel preferuje nejvíc ze všech košů, které si
může dovolit.

y
Koš A je optimum – nejlepší dostupný koš.

C Koš D by byl lepší, ale není dostupný.

D Koše B a C jsou dostupné, ale jsou horší než A.

A
y∗
B

x∗ x


    
Optimum spotřebitele: typické řešení

Typické optimum spotřebitele splňuje tři vlastnosti:

1) leží na rozpočtové linii (kvůli axiomu nenasycenosti)
y
2) leží uvnitř (ne na krajích) rozpočtové linie (kvůli axiomu
rozmanitosti) (vnitřní řešení)
3) rozpočtová linie tečnou indiferenční křivky (tečné ře-
šení)
A Sklon rozpočtové linie i indiferenční křivky je stejný, tj.
y∗
MRS = Px /Py ,

tj. spotřebitel směňuje statky ve stejném poměru jako trh.

x∗ x


    
Optimum spotřebitele: rohové řešení

Rohové řešení nastává např. u dokonalých substitutů (bod A).

y
MRS je konstantní, nemůže se tedy obecně rovnat Px /Py .

Kdyby spotřebitel vyšel z bodu B, postupnou substitucí by

B se dostal do bodu A. Další substituce není možná – nemá
už žádný statek Y.

A (Indiferenční křivky jsou černé, rozpočtová linie barevná.)

x


    
Optimum spotřebitele: ne-tečné řešení

Optimum, kdy indiferenční křivka není tečnou rozpočtové linie (a tedy neplatí MRS =
Px /Py ) nastává např. u dokonalých komplementů.

y
MRS není v bodě optima A definované.


    
Důsledky zvýšení důchodu

Při zvýšení důchodu roste spotřeba normálních a klesá spotřeba podřadných statků.

y y

E’
y0
y∗ E
E y ∗0 E’
y

x∗ x0 x x∗ x0 x
oba statky jsou normální statek Y je podřadný


    
Důsledky změny ceny

y
Snížení ceny X na polovinu otáčí rozpočtovou linii okolo
bodu maximální spotřeby Y.
Zde spotřebitel kupuje víc X a méně Y.
Je to však nutné?
E
y∗
E’
y0

x∗ x0 x


    
Důchodový a substituční efekt

Snížení ceny statku X má na spotřebitele dva dopady:

Důchodový efekt: pokles ceny X zvyšuje jeho kupní sílu, což mu umožňuje koupit více
obou statků.
Jako růst důchodu: spotřebitel kupuje více normálních a méně podřadných statků.

Substituční efekt: pokles ceny X relativně zdražuje Y proti X.

Spotřebitel nahradí to, co se relativně zdražilo, tím, co se relativně zlevnilo.

Celkový (čistý) efekt není jistý – záleží na tom, který efekt převáží.


    
Důchodový a substituční efekt graficky

Uvažujeme zlevnění statku x.

y
Substituční efekt: z bodu E do pomocného bodu C – rela-
tivně zdražený statek Y je nahrazen relativně zlevněným
statkem X; spotřebitel si nepolepší ani nepohorší (posun
po indiferenční křivce).

E Důchodový efekt: z bodu C do bodu E’ – kupuje víc obou

∗
y normálních statků; užitek roste, posun z nižší indiferenční
E’
y0 C křivky U1 na vyšší U2.
U1 U2 Pro zlevněný normální statek X jdou oba efekty stejným
x směrem. Pro zdražený normální statek Y jdou proti sobě.
x∗ x0


    
Důchodový a substituční efekt graficky (pokrač.)


    
Normální a podřadné statky: efekty zlevnění x

y y

E’
y0
E E
y∗ y∗ U2
E’
y0 C C
U1 U2 U1
x∗ x0 x x ∗x 0 x
oba statky normální statek X podřadný


    
Velikost substitučního efektu

Substituční efekt je tím silnější, čím bližší jsou statky substituty.

y y

A
B B

x x
blízké substituty nedok. komplementy

Stejná změna relativních cen vede k tím větší substituci, čím je indiferenční křivka
plošší.


    
Na co pamatovat při použití aparátu

Indiferenční křivky nelze kreslit podle oka. Vždy je třeba prozkoumat jejich tvar.

Položte si následující otázky:

Jsou oba statky dobré (nebo nežádoucí)?
Jsou oba statky normální (nebo je jeden podřadný)?
Platí pro oba axiom nenasycenosti?
Platí pro oba axiom rozmanitosti?

Tyto faktory určují tvar indiferenčních křivek a to, kam se posouvá optimum při změně
rozpočtové linie.


    
Odvození individuální poptávkové křivky

Individuální poptávkovou křivku odvodíme snadno:

E Ceteris paribus měníme ceny jednoho statku (zde X) a do
y1 E’ grafu vynášíme kombinace dané ceny a optimálního množ-
y2
ství.
x Při ceně P1 poptává množství x1, při nižší ceně P2 vyšší množ-
Px E ství x2.
P1
E’
P2 d

x1 x2 x


    
Skutečně lidé uvažují takto?

Při skutečném rozhodování si lidé obvykle nekreslí rozpočtovou množinu ani indife-
renční křivky (rozumní lidé si však sepíšou rozpočet).
Přesto se snaží vytěžit maximum uspokojení ze svých omezených zdrojů.
Teorie rozhodování je model = metafora toho, jak se lidé skutečně rozhodují.
Model poměrně dobře vysvětluje chování domácností v mnoha různých situacích a je
základem pokročilé ekonomické analýzy.


    
Shrnutí základních myšlenek

Rozpočtové omezení zobrazuje volby, které má domácnost k dispozici. Sklon rozpočtové

linie je dán poměrem cen statků.
Indiferenční křivky zobrazují preference. Jejich sklon je mezní míra substituce.
Domácnost volí spotřební koš uvnitř rozpočtové množiny, který leží na nejvyšší indife-
renční křivce.
Důchodový efekt je změna spotřeby způsobená růstem kupní síly důchodu při poklesu
ceny.
Substituční efekt je změna vzniklá tím, že při růstu jedné ceny domácnost substituuje
relativně zdražený statek relativně zlevněným statkem.
Zkoumání, jak domácnost reaguje na změnu jedné ceny, umožňuje odvodit poptávkovou
či nabídkovou křivku.


    
Domácí úkol a samostudium

Přečíst Mankiw, kapitolu 21. Připravit se na seminář.

Aplikace spotřebitelské volby samostudium. Zdroje:

učebnice – zbytek kapitoly
v ISu:
nahrávka dodatečných částí přednášky (vcelku i po částech)
screencasty
magická škola ekonomie