1

R1 O K A M Ž I T Á R Y C H L O S T H M O T N É H O B O D U

Okamžitou rychlost hmotného bodu jako vektorovou veličinu můžeme defi-

novat pomocí změn polohového vektoru.
Uvažujme hmotný bod, jehož polo- A′
ha je určena polohovým vektorem r. A r
Hmotný bod se pohybuje po křivoča-
r′
ré trajektorii a v čase t je v bodě A r
(obr. R1-1). V čase t + t se hmotný
bod přesune do bodu A′ a jeho polo-
ha je určena polohovým vektorem r ′ .
Změna polohového vektoru r (nebo
O
také vektor posunutí) je dána rozdílem
R1-1 Změna polohového vektoru
vektorů r ′ a r, neboli při pohybu hmotného bodu
r = r ′ − r:
Zvolíme-li velmi malý časový interval t , je také změna polohového vektoru
r velmi malá, bod A′ je velmi blízký bodu A. Proto má spojnice těchto dvou
bodů prakticky směr tečny k trajektorii v bodě A.
Okamžitá rychlost v hmotného bodu v čase t, kdy je hmotný bod v bodě A,
je dána podílem

r
v= pro t → 0:
t

Symbol t → 0 čteme „delta té jdoucí k nule“; prakticky to znamená, že

doba t je velmi malá. Protože jsme dělili vektorovou veličinu r skalární
veličinou t > 0, má okamžitá rychlost v stejný směr jako vektor r, te-
dy směr tečny k trajektorii hmotného bodu, a je orientována ve směru
změny polohového vektoru. Udává směr okamžitého pohybu hmotného bodu
i rychlost, se kterou se mění jeho poloha.
Poznámka: Definiční vztah pro okamžitou rychlost hmotného bodu zapsaný v obvyklém
tvaru má tvar
r dr
v = lim = :
t→0 t dt
R1 OKAMŽITÁ RYCHLOST HMOTNÉHO BODU 2

Čteme „limita podílu r=t pro t jdoucí k nule“. Výraz dr=dt se čte „derivace polohového
vektoru r podle času“.
Matematický postup, při němž se počítá s veličinami, které se zmenšují k nule a tvoří
tzv. limitní hodnoty, je základ infinitesimálního počtu (vyšší matematiky).

Z definičního vztahu pro vektor okamžité rychlosti plyne, že změna poloho-

vého vektoru (vektor posunutí) během malého přírůstku času je dána vztahem*
r = vt:
v2
Z toho vyplývá, že když je hmotný bod A3
v čase t1 v bodě A1 (obr. R1-2) a má v1 v2t
A2
rychlost v1 , bude v nepatrně pozdějším
v1t
čase t2 = t1 + t v bodě A2 tako-
A1
vém, že přibližně platí A1 A2 = v1 t .
Má-li pak v čase t2 poněkud pozměně- R1-2 Změna rychlosti hmotného bodu
nou rychlost v2 , dostane se za další dobu t do bodu A3 daného vztahem
A2 A3 = v2 t. Podobně lze získat další body.
Při pohybu hmotného bodu po zakřivené trajektorii se jeho rychlost vždy
mění. I když se třeba nemění její velikost (při rovnoměrném pohybu), mění se
její směr, proto v se mění.

Úloha
1 Výše uvedenou úvahu vedoucí k definici okamžité rychlosti jako vektoru
lze provést i pro t < 0. Promyslete si, jaké poloze bodů A a A′ to
odpovídá, a nakreslete vhodný obrázek.

* Tento vztah sice pro konečné t platí jen přibližně, pro dostatečně malé t je chyba tak
malá, že ji můžeme zanedbat.