Komunikační právo – Přednáška č.

4 – Smlouvy uzavírané mezi operátory sítí a

zákazníky-spotřebiteli – typy smluv, náležitosti, vyúčtování ceny, reklamace,
řešení sporů u ČTÚ/soudu a specifika spotřebitelských smluv / Ochrana el.
komunikací, ochranná pásma, oprávnění k využívání cizích nemovitostí
1) Typy smluv uzavíraných mezi operátory sítí elektronických komunikací a zákazníky-
spotřebiteli (§ 61 a násl. ZEK)
2) Náležitosti smluv mezi operátory a zákazníky (§ 63 a také § 72 – zemské digitální TV
vysílání)
- jak již bylo řečeno, zákonnou právní úpravou pro uzavírání smluv mezi operátory je zejména ZEK a
NOZ, ale také mnoho technických vyhlášek a norem relevantních pro el. komunikace

- náležitosti smluv o poskytování veřejně dostupné služby el. komunikací jsou uvedeny zejména v § 63
ZEK

Náležitosti smluv:

(i) obchodní firma obou operátorů – poskytovatele a příjemce služby;

(ii) popis poskytované služby včetně informací o veškerých podmínkách omezujících přístup
ke službám či jejich využívání; minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby –
zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování (pokud je služba poskytována jako veřejně
dostupná, pak je operátor povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny
v roce (24 hod/7 dní v týdnu), informace o omezeních týkajících se užívání koncových
zařízení
(iii) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory včetně způsobů jakými lze
tuto službu využívat
(iv) údaje o ceně, popř. způsobu určení ceny a získávání aktuálních informací o všech platných
cenách služeb
(v) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení
(vi) doba, na kterou je smlouva uzavřena a výpovědní doba
(vii) podmínky pro obnovení a ukončení služby
(viii) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za
poskytnuté služby včetně údajů o tom kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit
(ix) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních
povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo
ze strany příjemce služby
(x) ujednání o náhradě škody a vrácení peněž v případě nedodržení úrovně kvality služby
stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby/připojení
(xi) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy
(xii) způsob vyrozumění příjemce služby o změně smluvních podmínek, pokud na smluvní
podmínky odkazuje smlouva a operátor je může jednostranně měnit
(xiii) druhy opatření, která může operátor přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity
své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení
(xiv) způsoby ukončení smlouvy v případě jejího porušení smluvními stranami

3) Vyúčtování ceny, reklamace (§ 64)

1
- operátor služby je povinen vystavit příjemci služby (účastníkovi) vyúčtování ceny za poskytnuté
služby, které po dohodě s účastníkem předloží i v jiné formě než elektronické

- ve vyúčtování operátor vyznačí zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářní dnů (tj.
kvartální vyúčtování), pokud se s účastníkem nedohodne na jiném zúčtovacím období; vyúčtování musí
být účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období

- účastník (příjemce služby od operátora, který mu ji poskytuje) je povinen uhradit za poskytnutou

službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby

- účastník je však oprávněn bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců ode dne dodání
vyúčtování ceny u operátora reklamaci na vyúčtování ceny (jinak právo zanikne – jedná se tedy o
prekluzivní lhůtu)

- reklamace však nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu; na žádost
účastníka je však ČTÚ oprávněn v odůvodněných případech na žádost účastníka rozhodnout, že má
reklamace odkladný účinek – proti takovému rozhodnutí se nelze ze strany operátora odvolat

- reklamaci vyúčtování je operátor povinen vyřídit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode
dne doručení reklamace (pokud vyřízení reklamace vyžaduje projednání se zahraničním
provozovatelem služeb, pak platí lhůtu 2 měsíců pro vyřízení reklamace). Doručení vyřízení reklamace
musí být provedeno prokazatelným způsobem, tj. ideálně na dodejku do sídla účastníka.

- případně uznaná reklamace a vrácení rozdílu ceny musí operátor uhradit nejpozději do 1 měsíce od
vyřízení reklamace. Tím také odpadá povinnost k náhradě škody ze strany operátora, to platí i v případě
pokud bylo možné službu po dobu zúčtovacího období možné využít jen částečně.

- pokud operátor nevyhoví reklamaci vyúčtování podané účastníkem, pak může účastník podle § 129
odst. 3 ZEKu podat u ČTÚ návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace (bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí
lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne (prekluzivní lhůta). Tím není dotčena
povinnost účastníka uhradit cenu (ČTÚ však může v odůvodněných případech na žádost účastníka
rozhodnout, že se splnění této povinnost odkládá do rozhodnutí o námitce; proti tomuto rozhodnutí
se nelze odvolat)

- strany si však ve smlouvě mohou sjednat i rozhodčí smlouvu – v takovém případě se koná rozhodčí
řízení podle zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů

4) Řešení sporů u ČTÚ/soudu (§ 127 a násl. ZEKu)

- pokud nebyla uzavřena rozhodčí smlouva, pak spory mezi operátory a zákazníky (účastníky -
spotřebiteli) týkající se poskytování komunikačních služeb rozhoduje ČTÚ

- o opravných prostředcích proti rozhoduje předseda Rady ČTÚ

- další instancí je pak správní žaloba proti rozhodnutí správního orgánu k soudu podle § 65 soudního
řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.)

- pokud byla poskytnuta služba (např. nájem komunikačního zařízení), která není komunikační činností,
pak o sporu mezi stranami rozhoduje obecný soud

2
5) Ochrana elektronických komunikací (§ 100 – 102 ZEK)
a) povinnosti provozovatelů

- podle ZEKu jsou komunikační zařízení, sítě, poskytování služeb el. komunikací nebo provozování
radiokomunikačních služeb chráněna před rušením jejich provozu.

- rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně
přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě el. komunikací, popřípadě služeb el.
komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. Rušení provozu může v praxi nastat
provozováním strojů, přístrojů a zařízení, při němž vzniká vysokofrekvenční energie.

- dojde-li k rušení provozu el. komunikačního zařízení, sítě el. komunikací, poskytování služeb el.
komunikací nebo radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího tento provoz povinen
učinit vhodná ochranná opatření. Pokud taková ochranná opatření neprovede, provede je
provozovatel rušeného zařízení/sítě/služby na náklady provozovatele rušícího zařízení.

- pokud vzniklo rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady
na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později
uvedeného do provozu nebo změněného

- sám ČTÚ provádí měření a zjišťuje zdroje rušení provozu el. komunikačních zařízení a sítí, poskytování
služeb el. komunikací/radiokomunikačních služeb. Přednostně ČTÚ zjišťuje rušení provozu el.
komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil ČR, Ministerstva vnitra,
Bezpečnostní informační služby, Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS),
Hasičského záchranného sboru ČR, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy ČR a
Vězeňské a justiční stráže ČR.

- v případě zjištění zdroje rušení ČTÚ podle ZEKu (§ 114) vyzve povinnou osobu, aby ve lhůtě do 1
měsíce odstranila zjištěné nedostatky, v odůvodněných případech může ČTÚ stanovit lhůtu delší než 1
měsíc. Povinná osoba pak musí bezodkladně písemně oznámit ČTÚ, že odstranila zjištěné nedostatky.
K prověření, že došlo k odstranění rušení má ČTÚ právo podle ZEK v nezbytném rozsahu
vstupovat/vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou/byly zdroje rušení umístěny.

- pokud vzniknou spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření
k odstranění rušení, pak o nich rozhoduje soud (nikoliv ČTÚ).

- v aktuální praxi operátorů jste možná zaznamenali, že např. rušení způsobují zařízení, která jsou
součástí budované mobilní sítě 4G operátory mobilních sítí vůči sítím digitálního zemského televizního
vysílání ve standardu DVB-T – je to způsobeno tím, že některé kmitočty, které byly součástí dražby na
síť 4G (tyto kmitočty byly součástí tzv. digitální dividendy I – tzn. tzv. pásma 800 MHz – konkrétně 470
– 862 MHz)

b) styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

- vedení veř. komunikačních sítí je chráněno, proto stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo
zařízení, u nichž jsou třeba zemní práce, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit
žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunik. sítě o existenci
nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od příslušných operátorů sítí

- komunikační vedení sítí může být kříženo energetickými, vodovodními, kanalizačními, pozemní
komunikací a jinými vedeními, avšak způsobem, který nezpůsobí rušení provozu el. komunikačních
zařízení/sítí/poskytování služeb el. komunikací

3
6) Ochranná pásma (§ 102 – 103 ZEK)
- ochranné pásmo podzemního, nadzemního komunikačního vedení i rádiového zařízení/rádiového
směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona;

- ochranné pásmo podzemního komunik. vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení

- v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno bez souhlasu vlastníka/staveb. Úřadu provádět
zemní práce/terénní úpravy, zřizovat stavby/umísťovat konstrukce, vysazovat trvalé porosty

- ochranné pásmo nadzemního komunik. vedení a rádiového zařízení/rádiového směrového spoje

stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad

7) Oprávnění k využívání cizích nemovitostí (§104 ZEK)

- podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn podle rozhodnutí, které mu při budování
sítě vydal stavební úřad, na cizím pozemku/tavbě zřizovat a provozovat nadzemní a podzemní
komunikační vedení sítě, anténní stožáry, včetně antén a související el. komunikační zařízení, vnitřní
komunikační vedení veřejné komunikační sítě

- pro zajištění výkonu tohoto oprávnění však podnikatel musí uzavřít s vlastníkem dotčené nemovitosti
písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za
jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení uzavřít smlouvu o zřízení
věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti.

- po uzavření smlouvy je podnikatel zajištující síť na základě oznámení vlastníkovi/správci dotčené

nemovitosti oprávněn v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitost, v nezbytném
rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a při
tom šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí

- pokud nedojde s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy, rozhodne o návrhu
podnikatele zajišťujícího tuto veřejnou komunikační síť příslušný stavební úřad (jako úřad
vyvlastňovací)