Seminář SP4 20.10.

2022

I. příklad
Dne 1. 2. 2016 schválilo zastupitelstvo města X. zadání územního plánu.
Městský úřad v X. současně připravil text územního opatření o stavební uzávěře
s cílem zabránit stavebním činnostem, které by mohly ztížit nebo znemožnit budoucí využití
území podle připravovaného územního plánu. Návrh územního opatření byl řádně projednán
s dotčenými orgány a následně vyvěšen na úřední desce města. Doručené připomínky byly
vypořádány, proti návrhu nebyly podány žádné námitky. Po připomínkách upravený návrh byl
zařazen na schůzi rady města 29. 4. 2016.
Rada města X. byla zastupitelstvem města X. zvolena jako pětičlenná. Těsně před
jejím konáním schůze rady města dne 29. 4. 2016 se však snížil počet jejích členů na čtyři,
neboť se pan Z. Z. vzdal funkce místostarosty. V mezidobí, co se pan Z. Z. vzdal funkce
místostarosty a schůzí rady města X., se nekonalo zasedání zastupitelstva města X.
Rada města vzala na vědomí, že se pan Z. Z. vzdal funkce místostarosty. Schůze rady
pak pokračovala podle programu a čtyřmi hlasy bylo schváleno i územní opatření o stavební
uzávěře.
Územní opatření o stavební uzávěře nabylo účinnosti 30. 5. 2016. Ve vymezené části
města zakázalo do nabytí účinnosti připravovaného územního plánu stavební činnost
s výjimkou provádění stavebních úprav a udržovacích prací.
Dne 10. 6. 2016 oznámil pan A. A., podnikatel, Městskému úřadu v X., jako věcně a
místně příslušnému stavebnímu úřadu, záměr provést přístavbu skladu u své dílny. Oznámení
mělo všechny zákonem předepsané náležitosti. K oznámení byl navíc připojen stejnopis
rozhodnutí živnostenského úřadu, jímž bylo panu A. A. uloženo odstranit ve lhůtě šesti
měsíců nedostatky zjištěné při výkonu živnostenské kontroly. V jeho odůvodnění byla drobná
zmínka o „špatné přístupnosti do skladu a stísněnosti jeho prostor, což znesnadňuje výkon
kontroly“.
Městský úřad v X. dopisem panu A. A. sdělil, že jeho sklad se nachází v území, na něž
se vztahuje vyhlášená stavební uzávěra, a proto nebude možné jím oznámený záměr
realizovat. V zájmu snížení administrativní náročnosti, aby nemusel rozhodovat o projednání
věci v územním řízení, které by nutně skončilo zamítnutím žádosti, doporučilo panu A. A.
vzít zpět jeho oznámení.

Pan A. A. na dopis reagoval tak, že

- poslal na Ministerstvo vnitra podání, v němž žádá, aby uplatnilo nástroje dozoru vůči
samosprávě města X., která vydala územní opatření o stavební uzávěře ještě před zveřejněním
návrhu územního plánu; kromě toho, podle jeho názoru, nebyla oprávněna územní opatření o
stavební uzávěře vydat v situaci, kdy „místostarosta odstoupil, čímž se stanovený počet
radních nepřípustně snížil“;
- podal u místně příslušného krajského soudu shodně argumentovaný návrh na zrušení
přijatého územního opatření o stavební uzávěře;
- podal žádost Městskému úřadu v X., aby mu byla, též s ohledem na přiložené odůvodnění
rozhodnutí živnostenského úřadu, povolena výjimka ze stavební uzávěry a vysloven souhlas
s jeho záměrem provést přístavbu skladu.

Ministerstvo vnitra postoupilo podání pana A. A., v němž požadoval důsledný výkon
dozoru, příslušnému krajskému úřadu s tím, aby věc prošetřil v rámci své pravomoci.
O T Á Z K Y:

1. Je podle zákona možné vydat územní opatření o stavební uzávěře k ochraně územního
plánu, který ještě nebyl schválen? Odpověď právně odůvodněte.

2. Jednala rada města v X. v souladu se zákonem, když vydala územní opatření o stavební
uzávěře, jestliže klesl počet jejích členů z důvodu, že se pan Z. Z. vzdal funkce místostarosty?
Odpověď právně odůvodněte.

3. Postačuje podle zákona u přístavby vydání územního souhlasu namísto územního

rozhodnutí? Odpověď právně odůvodněte.

4. Byl správný obsah a forma sdělení stavebního úřadu panu A. A. o dalším možném postupu
při vyřizování jeho oznámení o záměru přístavby? Odpověď právně odůvodněte.

5. Postupovalo Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem, když podání pana A. A. postoupilo

krajskému úřadu? Odpověď právně odůvodněte.

6. Jak by měl rozhodnout krajský soud o návrhu pana A. A. na zrušení územního opatření o
stavební uzávěře? Odpověď právně odůvodněte.

7. Jak by měl postupovat Městský úřad v X. (tj. stavební úřad) po obdržení žádosti pana A.
A. o udělení výjimky ze zákazu, stanoveném v územním opatření o stavební uzávěře?
Odpověď právně odůvodněte.
II. příklad

Pan A. je vlastníkem pozemků parc. č. 348 a 507 v katastrálním území T. ve městě X.,
kraj Y. (Městský úřad X. je obecním úřadem obce s rozšířenou působností). Pan A. hodlá tyto
pozemky, které hraničí s veřejným prostranstvím, oplotit.
Pan A. oznámil záměr umístit na pozemcích parc. č. 348 a 507 oplocení. Pan A. však
nepřipojil k oznámení tohoto závěru souhlas souseda pana B., s nímž má jeden z uvedených
pozemků společnou hranici.
V průběhu územního řízení o žádosti pana A. na umístění oplocení na pozemcích parc.
č. 348 a 507 jeden z účastníků řízení, pan B., namítal, že oplocení má být umístěno i na
pozemku parc. č. 348, kudy vede veřejně přístupná účelová komunikace, kterou on i další
sousedé léta užívali k přístupu a příjezdu ke svým pozemkům a na nich postavených
rodinným domům; výstavba plotu podle nich tuto komunikaci přehrazuje a znemožňuje jediný
rozumný příjezd k jejich nemovitostem. Zahrazení cesty navíc znemožní příjezd hasičů,
záchranné služby apod. k jejich nemovitostem.
Účastníky zmíněného územního řízení byli dále paní C., pan D., paní E. a město X.
Městský úřad X. vydal dne 6. 2. 2018 územní rozhodnutí, v němž se s uvedenou
námitkou pana B. vypořádal podrobným odkazem na dřívější rozhodnutí Městského úřadu X.
ze dne 11. 10. 2017. Územní rozhodnutí Městský úřad X. doručil do vlastních rukou panu A.
a stejnopis jeho písemného vyhotovení vyvěsil na své úřední desce a zveřejnil způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
Zmíněné rozhodnutí Městského úřadu X. z 11. 10. 2017 bylo vydáno podle § 142
správního řádu a v jeho výroku bylo uvedeno, že na pozemku parc. č. 348 se veřejně přístupná
účelová komunikace nenachází. V odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo ohledně předmětné
komunikace konstatováno: „Jde o stavebně neupravený povrch pozemku sloužící k chůzi a
jízdě omezeného okruhu vlastníků stávajících nemovitostí. Z dostupné dokumentace vyplývá,
že právo cesty a jízdy bylo mezi původními vlastníky upraveno v rovině občanskoprávní
institutem věcného břemene (v roce 1926 služebností). Podmínkou vzniku obecného užívání
pozemní komunikace je výslovný nebo konkludentní souhlas vlastníka pozemku s tím, že
komunikace na jeho pozemku bude užívána neurčitým okruhem třetích osob, tedy kýmkoliv.
Protože cesta měla vždy sloužit pouze oprávněným z věcného břemene, nemůže v daném
případě jít o souhlas s neomezeným užíváním komunikace. V pochybnostech o existenci
souhlasu je třeba vždy rozhodnout ve prospěch vlastníka pozemku, tedy mít za to, že k
veřejnému věnování nedošlo.“ Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 12. 2017.
Proti územnímu rozhodnutí podal pan B. odvolání, v němž zopakoval své
námitky uplatněné v řízení před Městským úřadem X., zdůraznil „naléhavost komunikační
potřeby“ z hlediska možnosti řádně užívat svou nemovitost a namítl, že se Městský úřad X.
„dovolává nezákonného rozhodnutí ve věci veřejné přístupnosti cesty“ vedoucí k jeho
nemovitosti. K tomuto odvolání připojil dokumenty, které podle jeho názoru „jistě veřejnou
přístupnost cesty spolehlivě prokazují“.
Krajský úřad kraje Y. rozhodnutím vydaným dne 7. 5. 2018 odvolání zamítl a
napadené územní rozhodnutí o umístění stavby oplocení potvrdil, a to opět především s
poukazem na zmíněné rozhodnutí Městského úřadu X. z r. 2017. Co se týče namítané
naléhavosti komunikační potřeby, vyjádřil odvolací správní orgán názor, že takováto potřeba
nemůže být kritériem pro posouzení záměru podle § 90 stavebního zákona, ale pouze pro jiná
řízení, jejichž účelem by bylo zajištění nezbytného přístupu, řádného užívání nebo příjezdu k
nemovitostem odvolatelů.
 Pan B. podal dne 12. 6. 2018 k příslušnému krajskému soudu proti uvedenému
rozhodnutí krajského úřadu žalobu, v níž namítal, že
1. (první námitka) se krajský úřad vůbec nezabýval námitkami týkajícími se
zákonnosti rozhodnutí Městského úřadu X. vydaného ve věci veřejně přístupné účelové
komunikace, neboť vycházel toliko z pouhého faktu existence tohoto rozhodnutí a z jeho
výroku,
2. (druhá námitka) kromě toho došlo k nezákonnosti při doručování územního
rozhodnutí, neboť mu bylo doručováno veřejnou vyhláškou.

O T Á Z K Y:

1. Co je to oplocení ve smyslu stavebního zákona? Odpověď právně odůvodněte.

2. Je podle stavebního zákona potřebné, aby k provedení oplocení popsaného v zadání na

vlastním pozemku byl vydán nějaký právní akt či učiněn jiný úkon správního orgánu tak, aby
toto provedení bylo v souladu se zákonem? Odpověď právně odůvodněte.

3. Jak měl postupovat stavební úřad poté, co zjistil, že oznámení záměru umístit oplocení
neobsahuje souhlas pana B. se záměrem? Odpověď právně odůvodněte.

4. Ze kterého právního ustanovení lze dovodit, že Městský úřad X. by byl věcně příslušný
vydat zmíněné rozhodnutí z 11. 10. 2017 podle § 142 správního řádu? Odpověď právně
odůvodněte.

5. Je oprávněná první žalobní námitka? Odpověď právně odůvodněte.

6. Jak by se měl krajský soud posoudit druhou žalobní námitku? Odpověď právně
odůvodněte.

7. Mohl by v řízení před krajským soudem vyjádřit svůj názor na věc též pan A., kterému bylo
územním rozhodnutím pravomocně povoleno umístění stavbu oplocení? Odpověď právně
odůvodněte.