Odpovédnost za Gorazde »Nemocnice ui nemiize nabidnout ranénjm nic vic ned sou- cit," pravila pateéni zpriva Vysokého komisariétu OSN pro uprchliky z Goraide. Tankova palba zniéila operaini sély a sterilizaéni vybaveni. 35 mrtvych a pées 1740 zranénych jenom v centru mésta, protoze jenom tam bylo modné pot tat ztrdty. Pzevainé bezbranni civilisté a déti, masakrovani t82kou technikou armady bosenskych Srbii. Mezindrodni spoleéenstvi jim vydalo Gorazde na milost, ale obyvatelé mésta milost nedostali. Opozdén¢ ultimatum NATO na tom nic nezméni. Odpovédnost mezinarodniho spoleéenstvi je o to tragié- ‘288i, Ze se rozhodnutim Rady bezpeénosti zavazalo Gorai- de chrénit jako jednu ze Sesti ,bezpeénych 26n*, Po zahajeni srbské ofenzivy OSN a Severoatlanticky pakt nejprve imy- slné zlehéovaly situaci a nejvySsi ameriéti vojensti pzedsta- vitelé William Perry a John Shalikashvili dokonce vyslovné vyloukili moznost vojenského zésahu. Na scéné se po dlou- hé piestavce znovu objevil zdiskreditovany vyjednavaé lord Owen a pfispéchal i Vitalij Curkin. Nasledovala dvé vojen- sky bezvyznamné gesta v podobi titoku jednotlivych letadel na srbské pozice - bombasticky oznaéend za letecké titoky NATO ~a sestieleni britského letounu, ktery pry dokonce jenom pozoroval situaci. OSN a NATO ustoupily. Povzbu- zend armada Radovana Karadziée pokragovala v timysiném nigeni obytnych domi a ostfelovani jasné oznavenych budov nemocnice a humanitérnich organizaci. ‘Terorismus v uniformé nezniéil jenom jedno mésto. Srb- ska agrese v Gorazde porazila principy, na kterych dopo- 9sud stdlo svétové demokratické spoledenstvi a nejsilngjsi vojenské seskupeni na svét8, kdyz se na strané demokracie vytratila vile brénit Gorazde, a tim i sebe, silou. Velky dil odpovédnosti nese Rusko. Nebezpetnou hrou 0 prosaze- ni svych zAjmi na Balkan’ timysiné oslabilo autoritu OSN a NATO a povzbudilo bosenské Srby ke stupiiovini agrese. A kdyz svoji hru nezvlddlo, nebylo schopné srbskou agre- sia masakrovani civilniho obyvatelstva zastavit. Rusko je dnes spoluvinikem tragédie Goraide. Svijj dil odpovédnosti v8ak nese i Ceska republika, Po hrubé diplomatické chybé pii hlasovani OSN 0 zbrojnim embargu (v r. 1995) piiSly vahavé a rozporné postoje vidi vojensk¢ aktivité NATO v Sarajevu. V dobé nastupu na Go- raide byl v Praze na soukromé navatévé byvaly jugoslavsky premiér Panié. Byl pfijat na nejvy8at viddni tirovni a ~ ani slovo o Gorazde, Ceska zahraniéni politika zistala néma a neinna, piestoze sedm stéedoevropskych prezidenta v LitomySli vyjédtilo villi po zastaveni srbské agrese. Penize daiiovych poplatniki, investované do ziskani kfesla v Radé bezpeénosti, bohuzel, nedoprovazel pocit mravni a politické spoluzodpovédnosti za mezindrodni vyvoj. Jakkoliv nikdo z nds uz nemize vratit zivoty stovkam zabitych, tato krize je momentem, kdy musime velmi se- ridzné posoudit mezinarodni chovani a postupy Ceské re- publiky. Paralyzovand mléenlivost parlamentu a politiki, viech stran, tise obchdzejicich kolem dezinformované za- hraniéni politiky v tak vainé krizi, jake jsme svédky v Bos- né, Gini spoluzodpovédnymi vSechny bez rozdilu. Jaka jsou v této chvili kritéria zahraniéni politiky stétu, ktery v tomto stoleti zazil dvé svétové valky a dv vojenské agrese proti vlastni suverenité? [spoletnd s Ivanem Gabalem,Lidové nviny duben 1994] 80 Vzpominka na Mnichov ‘Tragedie Gorazde potvrdila, Ze svétové spoleéenstvi, pfed- stavované v Bosné Organizaci spojenych nérodii a velmoce- mi, je uz velmi blizko uzndni tizemnich ziskii srbské agrese. Znovu se ukazalo, Ze evropska demokracie se tvaii v tvai ote- vienému nasili za¢ina branit teprve a jenom, kdyz je namite- no proti bezprostéednim zajmtim velmoci. Neéekand a ndhla srdeénd shoda mezi Z4padem a Ruskem svoji jednoduchosti pfipomina Mnichov roku 1938. Strategie bosenskych Srbi, podporovanych a oteviené vyzbrojovanych Bélehradem, je jasna, Stazeni stovek kusti t&zkjch zbrani od Sarajeva jim uvolnilo ruce k novému ofenzivnimu postupu, ktery jim do- once zajituje nedobrovolnou spoluprici jednotek UNPRO- FOR. Na vybraném misté tisicikilometrové fronty - napo- sledy to bylo u Goraide a pti8té téeba u severobosenského Bréka ~ zaiitoéi s maximdlnim vyuditim absolutni pievahy v délostielectvu a tancich. Ostéelovanim obytnych étvrti a masakrovanim civilniho obyvatelstva vyprovokuji ultima- tum OSN a Severoatlantické aliance. Pod hrozbou leteckych liderd stahnou t82ké zbrané na jiné piihodné misto fronty a dobytd tizemi potom stati drZet viastni p&chotou. Rozmis- téni jednotek UNPROFOR do této oblasti jim zaruéuje, Ze ani v budoucnosti nebude bosenska armada moci piejit do pro- tititoku, Na dobyté tizemt jsou rychle pfesunuti srbsti uprch- lici z jinych oblasti a vytvofena viastni sprava. A tak dokola. Cim vic podobnych ohnisek vytvofi, tim zranitelngjsi bu- dou vojaci mezinarodnich sil OSN a tim nepravdépodobnéjsi bude moznost skuteéného pouiiti leteckych sil Severoatlan- tické aliance. OSN tak vlastni nerozhodnosti dostava své 81vojiky do role rukojmich a zaroveit nedobrovolnych strézct vysledkii agrese a etnické odisty. A aby bylo dostatetné jas- no, kdo je v Bosné pénem, nepovoli bosensti Srbové vstup do Gorazde pasovym vozidliim UNPROFOR, ale powze ko- lovym. General Mladié odmitne protesty OSN proti nigeni a vypalovani vyklizovanych tizemi s tim, Ze se to déje ve véech valkach ana rozlougenou s Gorazde necha vyhodit do vzduchu méstskou vodarnu. Mize si to dovolit, protoze velmoci mu svou nechuti zasahovat daly volnou ruku k ja- kymkoliv valeénym zlodinim. Moenostem a OSN k aspoit dogasnému ukonéeni vél- ky na Balkané zbyva jedind cesta - cynicky a tvrdy natlak na bosenskou viadu, aby piijala ponizujici rozdéleni Bosny a Hercegoviny, uznala poraZku a sankeionovala vysledky agrese a etnickych cistek. Srbové dnes mohou jednat do nekoneéna, protoze dosahli svého. Svétové spolecenstvi se nepostavilo jejich agresi, tak proé by se mélo stavét jejich neiistupnosti pii jedndni o rozdéleni BaH? Je to horsi nez Mnichov. Ceskoslovensk republika se moh- la brinit - pokud by chtéla. Svétové spoleéenstvi dnes ovSem diva velky pozor, aby bylo dodréovano embargo na dodivky zbrani do Bosny a aby se Bosna brinit nemohla, To piirovndni jemozné kruté, ale velmi pravdivé, Jenom si zkuste piedstavit, %e z Ceské republiky zbude obkliéend Praha, svobodny Stie- dovesky a Vychodoéesky kraj a enklvy Olomouc, Kopiivnice a Sumperk. Zbytek je okupovan a svétové spoletenstvi vam iika, Ze mate byt rozumni, Ze dal&i stéety valéicich stran nic nevyfesi. Moznd dostanete chut emigrovat. A potom zjistite, 2e vam nikdo ned vstupni vizum, Mnichov byl nazyvén zradou. Dnes tomu budeme #ikat mirovy plan. Za rozdéleni Bosny svétové spoleéenstvi zcela uréité dostane slib skonéeni etnického bésnénia tisiciletého miru na Balkané. Vojvodina, Krajina, Kosovo a Makedonie pry piestanou byt problém. Jako po Mnichovu, [Litové noviny,sinor 1994) 82 7 Brambory a klauni »Prorazili pies hory a ptivezli brambory a cibuli!* Mud roz- Gilené mava rukama. Z kopce par set metrii odsud se ozve kulometna davka, ale nikdo ani nezvedne hlavu. Tohle je dileZit8j8i. ,Lidi, ptivezli taky vejce! Namoudusi jsem vi- dala pod plachtou bedny od vajec." Ulice zatind huéet té2- ko skryvanym vzrusenim. Péed zabednénym obchodem se okamZité tvo#i dlouhatansky had. K obchodu couva prvni nakladak a ulice ztichne jako o pohibu. Pied ogima vSech piitomnych, kteti piedili dva roky obléhdni Sarajeva, se ode- hrdva zdzrak. Na rampu vytahuji palety s dirkovanymi ple- chovymi bednami vajec. Pani vedle mé se Septem modli s ogima plnyjma siz. V kabindch viech tii aut jsou za rozstif- Ienymi skly vidét jenom strhané bledé obligeje ¥idiéi, Jako prvni projeli nové prorazenou cestou pfes horu Igman, pro- razili blokadu Srbiim pod nosem a ted nemaji silu ani vy- stoupit. Ten u obchodu pokladd hlavu na volant a okamiité usina. Hvézdim podobné praskliny od kulek na ptednim skle mu dalaji nad Sedivou hlavou svatozat. ‘Tydny piedtim se uz ve mast mluvilo o tom, 4e buldoze- ry prordzejt pies horu Igman novou cestu do masta. Véech- ny normaini silnice kolem Sarajeva kontroluji vojaci bosen- skych Srbita ti do mésta nic nepusti. Uzemi, které kontroluje bosenska armada, je od obkligencho mésta oddéleno jenom leti8t8m pod kontrolou neutralnich jednotek OSN. Ty by pies n&j nepropustily nic vojenského, let na komeréni do- pravu nemohou v zdsadé nic namitat. Vysoky masiv hory Igman déli sarajevské leti&té od nejblizSi silnice (vede k ja~ derskému pobfezi), kterou Srbové sice mohou ostielovat, ale 83