Professional Documents
Culture Documents
1 4 Ohmův Zákon
1 4 Ohmův Zákon
Ohmův zákon
Protéká-li elektrický proud vodičem, atomy krystalické mřížky vodičů tvoří překážky pohybu
elektronů. Elektrony do nich narážejí a zpomalují svůj pohyb. Vodič tedy klade průchodu
proudu odpor a práce vynaložená na jeho překonání se projeví tím, že na vodiči vznikne
úbytek napětí.
Když u uzavřeného elektrického obvodu změříme voltmetrem úbytek napětí U mezi dvěma
konci vodiče a zároveň ampérmetrem proud vodičem I, po změně zdroje za jiný zjistíme, že
se změní hodnota napětí a samozřejmě i hodnota proudu, ale
poměr těchto dvou veličin bude pořád stejný (za
předpokladu že vodič má konstantní teplotu). Tento poměr
se nazývá elektrický odpor, značí se R a byla pro něj
zvolena jednotka ohm Ω.
Poměr úbytku napětí na vodiči a proudu protékajícího tímto vodičem je konstantní a udává
hodnotu odporu tohoto vodiče (za předpokladu konstantní teploty vodiče).
Ohmův zákon: Pokud se teplota vodiče nemění, je proud jím procházející přímo úměrný
napětí mezi konci vodiče (I ≈ U). Konstantou úměrnosti je elektrický odpor R [Ω]
𝑈 = 𝑅𝐼
Vodiče z různých materiálů se liší v tom, že různou měrou kladou vedení proudu odpor.
Takže čím víc se vodič vedení proudu brání, neboli čím větší odpor klade, tím víc práce
neboli větší napětí je zapotřebí k přenesení stejného náboje.
Odpor (=rezistence)
Velikost odporu vodiče závisí na kovu, ze kterého je vyroben, na jeho délce a na průřezu.
𝑙
𝑅=𝜌 [Ω; Ω𝑚, 𝑚, 𝑚2 ]
𝑆
4 Ohmův zákon / 2
1
𝐺= [𝑆; Ω−1 ]
𝑅
𝑆
𝐺=𝛾
𝑙
1
𝛾=
𝜌
Průchodem proudu se vodič ohřívá, což způsobuje kmitání atomů a ještě častější srážky
elektronů s nimi, což zvýší odpor, který vodič klade vedení elektrického proudu Závislost el.
odporu vodičů na teplotě je ve velkém teplotním intervalu prakticky lineární a můžeme ji
vyjádřit vztahem
𝑅 = 𝑅 ∙ (1 + 𝛼 ∙ ∆𝑡)
0
t = t1 – t2 (teplotní rozdíl)
R0 – odpor vodiče na začátku ohřívání
– teplotní součinitel odporu (udává, kolikrát se zvětší odpor při zahřátí vodiče o 1°C)
S rostoucí teplotou roste odpor vodiče.
Poznámka: Některé materiály (například uhlík, polovodiče a elektrolyty) mají teplotní
součinitel záporný, zvýšením teploty jejich odpor klesá. U polovodičů je to proto, že vyšší
teplota uvolní více elektronů z vazeb, které pak lépe mohou vést elektrický proud.
Rezistor
Součástka, jejíž hlavní vlastností je odpor, se nazývá rezistor. Používá se v mnoha
elektrických a elektronických obvodech nejčastěji pro snížení velikosti elektrického proudu
procházejícího obvodem. Rezistor se ve schématech zakresluje takovouto značkou:
4 Ohmův zákon / 3
Hodnoty u pevných rezistorů jsou vyznačeny kódem nebo mohou být značeny barevnými
proužky (čtyřmi nebo pěti). Barvy a význam proužků je uveden v elektrotechnických
tabulkách. Pevné rezistory mohou být drátové, uhlíkové, proměnné rezistory mohou být
nastavitelné napevno nebo nástrojem (u trimrů). Kromě ohmické hodnoty bývá uvedena
tolerance výkonová zatížitelnost rezistorů.
1. Příklad
Na přenesení elektronů vodičem byla vynaložena práce 6 kJ. Za 1 minutu se takto přenesly
elektrony s celkovým nábojem 120 C. Spočítejte hodnotu odporu vodiče, jaký jím protékal
proud a při jakém úbytku napětí. [25 Ω; 2 A; 50 V]
𝑊 6𝑘
𝑈= = = 0,05 𝑘𝑉 = 50 𝑉
𝑄 120
𝑄 120
𝐼= = =2𝐴
𝑡 60
𝑈 50
𝑅= = = 25 Ω
𝐼 2
2. Příklad
Na části vodiče zapojeného do uzavřeného elektrického obvodu jsme naměřili úbytek napětí
0,24 V, odpor vodiče jsme z jeho rozměrů spočítali a má hodnotu 30Ω. Jaká je hodnota
proudu protékajícího vodičem?
𝑈 0,24
𝐼= = = 0,008 𝐴
𝑅 30
3. Příklad
Jaký bude úbytek napětí na rezistoru s hodnotou odporu 500 Ω, pokud jím protéká proud
90 µA?
𝑈 = 𝑅𝐼 = 500Ω ∙ 90𝜇𝐴 = 45 𝑚𝑉
4. Příklad
5. Příklad
Jaký musí být průměr měděného vodiče, který je dlouhý 2 m, aby na něm při proudu 4 A byl
úbytek napětí 0,5 V? (𝜌𝐶𝑢 = 0,0178Ω𝑚𝑚2 𝑚−1 )
𝑈 0,5
𝑅= = = 0,125 Ω
𝐼 4
𝑙 𝑙 4𝜌𝑙 4 ∙ 0,0178 ∙ 2
𝑅=𝜌 =𝜌 2 => 𝑑 = √ =√ = 0,6 𝑚𝑚
𝑆 𝑑 𝜋𝑅 𝜋 ∙ 0,125
𝜋 4
6. Příklad
Hliníkový vodič byl při teplotě 20C připojen na napětí 120 V a procházel jím proud 4 A. Po
zahřátí proud klesl na 2,5 A. Stanovte oteplení a teplotu vodiče. (𝛼𝐴𝑙 = 4 ∙ 10−3 𝐾 −1 )
𝑈 120
𝑅0 = = = 30 Ω
𝐼0 4
𝑈 120
𝑅𝑡2 = = = 48 Ω
𝐼𝑡2 2,5
𝑅𝑡2
− 1 48 − 1
𝑅0
𝑅 = 𝑅0 ∙ (1 + 𝛼 ∙ ∆𝑡) => Λ𝑡 = = 30 −3 = 150 𝐾
𝛼 4 ∙ 10