České vysoké

učení technické ÚSTAV FYZIKY FAKULTY STROJNÍ

v Praze
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno, PŘIJMENÍ: Barbora LUŽNÁ Datum měření: 25. 3. 2022
Studijní rok: 2021/22 Ročník: 1. Datum odevzdání:
Lab. dvojice: 5 Č. kroužku: 10 Klasifikace:
Číslo úlohy: 21.2
Název úlohy: Stanovení ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky

©VV
2. Úkol
a) Změřte ohniskovou vzdálenost tenké rozptylky a stanovte její nejistotu.

3. Definice a jednotka měřené veličiny

Ohnisková vzdálenost f je vzdálenost zrcadla nebo čočky od ohniska. Definice dle C. F
Gausse zní: „Ohnisková vzdálenost předmětového (obrazového) prostoru je podíl lineární
velikosti obrazu (předmětu) v ohniskové rovině k zdánlivé velikosti předmětu (obrazu)
nekonečně vzdáleného.“ Z čehož vyplývá, že pro daný optický systém existují dvě hodnoty
ohniskové vzdálenosti, jedna pro prostor, kde se nachází předmět (tzv. předmětové
ohnisko), druhá pro prostor, kde se vytváří obraz (tzv. obrazové ohnisko). Jednotky
ohniskové vzdálenosti jsou metry.

4. Seznam měřících zařízení a pomůcek

- optická lavice s pásovým měřítkem
- tenká spojná čočka
- tenká rozptylná čočka
- zdroj světla
- matnice s vyznačeným předmětem
- stínítko s milimetrovou stupnicí
- jezdec pro optickou lavici

5. Princip měřící metody

Spojkou vytvoříme reálný obraz P‘ předmětu P a použijeme ho jako zdánlivý předmět při
zobrazení rozptylkou, která ho zobrazí na skutečný, zachytitelný obraz P‘‘ na stínítku.
Následně změříme vzdálenost x1‘ mezi
spojnou čočkou S a reálným obrazem P‘
(vzdálenost mezi matnicí a stínítkem
musí být větší než čtyřnásobek
ohniskové vzdálenosti spojné čočky).
Dále mezi spojku S a stínítko P vložíme
rozptylku R. Spojku S necháme pevně
ukotvenou a současným pohybem
stínítka a rozptylky R nalezneme ostrý
obraz P‘‘. Stanovíme vzdálenost mezi
spojkou a rozptylkou a a vzdálenost
mezi rozptylkou a polohou obrazu P‘‘
x‘. Měření provedeme pouze jednou.
Obrázek 1 Uspořádání pro měření ohniskové vzdálenosti rozptylky
6. Vztahy pro stanovení hodnoty měřené veličiny

x = (x1′ − a) [x] = mm (1)

x′ ∙ x (2)
f′ = [f´] = mm
x − x′

7. Vztahy pro výpočet chyb a nejistot

Ohnisková vzdálenost rozptylky f‘ je nepřímo měřená veličina, která se vypočítá z přímo
měřených poloh předmětu a jeho obrazu. Měření se provádí pouze jednou a z charakteru
měření vyplývá, že se jedná o standartní nejistotu typu B. U měření poloh obrazu a z
předmětu položíme za maximální chybu m(x1′ ) = m(x) = 3 mm s ohledem na odečet
polohy a přiložení měřidla. Tyto maximální chyby převeďte na nejistoty s parametrem
χ = √3.

Citlivostní koeficienty vypočtěte z následujících parciálních derivací:

∂f ′ x ′2 (3)
=−
∂x (x − x ′ )2

∂f ′ x2 (4)
=
∂x ′ (x − x ′ )2

Standardní nejistotu se započtením všech zdrojů nejistot spočítejte dle vztahu:

𝜕𝑓 ′ 2 𝜕𝑓 ′ 2 (5)
𝑢𝑓´ = √( ) ∙ 𝑢𝑥2 + ( ′ ) ∙ 𝑢𝑥2′
𝜕𝑥 𝜕𝑥

8. Naměřené hodnoty
x′1 = 542 mm
𝑎 = 473 mm
x ′ = 154 mm

9. Zpracování naměřených hodnot, výpočet nejistot

a) Zpracování naměřených hodnot

x = (x1′ − a) = 542 − 473 = 69 mm
x′ ∙ x
f′ = = −125,01 mm = −0,12501 m
x − x′

b) Výpočet nejistot
m(x1′ ) = m(x) = 3 mm
u(x ′ ) = u(x) = √3
∂f ′ x ′2 1542
=− =− = −3,282
∂x (x − x ′ )2 (69 − 154)2
∂f ′ x2 692
= = = 0,659
∂x ′ (x − x ′ )2 (69 − 154)2
 ∂f ′ 2 2 ∂f ′ 2 2
uf´ = √ ( ) ∙ ux + ( ) ∙ ux′ = 5,78 mm = 0,00578 m
∂x ∂x ′

10. Výsledek měření

Ohnisková vzdálenost tenké rozptylky: 𝑓 ′ = (−125 ± 6) mm

11. Závěr
V této laboratorní úloze jsme zjistili ohniskovou vzdálenost tenké rozptylky. Její hodnota
je 𝑓 ′ = (−125 ± 6) mm. Chyby v měření mohly vznikat při nepřesném odečítání hodnot.