VŠECHNQ,V V

CO JSTE KDY CHTELI VEDET

O PSYCHOLOGII
PSYCHOL@IE PSYCHOLG6IE

g
iÉl 5
t:

,.. t,,.. . I...,

PSYCHOL@IE
psychotogie, psychoterapie, žívotnístyl
ĺ aktuální inÍormace o psychologickém dění u nás
i ve světě, ľozhovoľg recenze' zásadní články ze všech oblastí
psychologie
)
X poputárně'vědeck časopis pro psychology'
I I I I I I

ale i pro širšíve ejnost

x spoluvytvá ejí p ední naši i zahraniění )
psychologové, léka i a odborníci z dalšíchobor
I I
\ !
I \ I I I

Vydává Portál, Klapkova 21 18.2 oo Pľaha 8' ISB 80-247-0180-

Ukázkové čísloŽádejte na adrese
SEND - distribuce tisku, Antala Staška 80, 140 00 Praha 4'
tel. : 02161 00 6272; 6100 6372, Íax: 61 00 6563; e-mail: send @ send.cz.

(naSlovenskuMagnetpressSlovakia,Teslova12,83000Brďislava' Jľ !Jľlililililil[
 vÝcvl< soc t-tĺÍcrĺooveonosrÍ l ls

3 vÝcvIK SoCIÁlNÍcH DoVEDNoSTÍ

Tato kapitola tvo í těžištěcelé knihy. Zab vá se základními tématy, bez kter ch se žádn so-
ciálněpsychologick v cvik neobejdę. Jsou to témata, kteľá pokľ vají univeľzální dovednosti
pot ebné ve všęch lidsk ch profesích a lze je velmi dob e vyuŽívat v jakémkoli sociálním kon-
taktu, v rodině, s p áteli, sousedy, spolucestujícími atd. Jedná se o sociální percepci, sociální
komunikaci, sociální inteľakci, zv|âdáĺí interpeľsonálních konflikt , asertivní jednźní,zv\á'
dánízâtěźov ch situací ve skupině, rozvíjenítvo ivosti i o psychohygienu v so.ciálněpsycho-
logickém v cviku. V každém z těchto témat postupujeme od jeho celkového vymezení k jed-
notliv m technikám, kter mi je možnévytvá et nové a rozvÍjet stâvajÍcí sociální dovednosti.
Zmnož,stvÍtechnik vybíľáme ty, kteľése nám v pľaxi nejvíce osvědčily a kľomě popisu tech-
niky p inášíme i doporučení'kteľájsme vytěžili z našídosavadní zkušenosti.

3.1 SoCIÁLNÍ PERCEPCE

Iva Šěrcvskd

K vcviku sociálních dovedností lze jistě p istupovat mnoha zpťlsoby (viztéžkap. 1). opako-
vaná zkušenost však opľav uje k tvľzení, že sejako bazáinírovinaazákladní riľove , kteľá sa-
moz ejmě prolíná mnoha dalšími vľstvami vycviku, opakovaně objevuje problematika sociál-
ní peľcepce. Vystupuje zde jako jakási ,,základní" dovednost, od nížse odvíjícelkové
na1adění frękventant v cviku - ve smyslu zc\tIivění v či pľocesrim, jež je obklopují a na
nichž se sami podílejí. Jejakousi ',startovní ľovinou" pľo ľozvoj dalšíchdovedností percepč-
ních, komunikačních i vztahovych. Dává možnost vytvo i si rámcovou p edstavu o ,,styltt"
pľogľamu v1 cviku, rozběhne aktivní sociální dění, do jisté míľybIízké běžnému pľocesu me-
zilidské komunikace, pozitivně vyladí fľekventanty ve vztahu k jejich sociální kompetenci a
poskytne jim p edstavu o zp sobu prź,ce. Zárove pomáhá vytvá et i bezpečnéa stimulující
sociální klima ve v cvikové skupině (frekventanti nejsou hodnoceni, ale zam šlejíse nad ji-
nm č1ověkem, nesoust edí se na pouhou spľávnost odpovědí, ale obracejí pozorĺost spíše
k tomu, jakjejich peľcepce funguje), nabízíimodelovou situaci pro vahu o pľavidlech pľo
v1 cvikovou práci a zach^zeĺís nimi (viz téžkap'Ż).
S pojmem socĺální peľcepce (v liteľatu e najdeme rovněž označęníinterpersonálnípeľcep_
ce, poznávální čtověka člověkem, vnímání dľuhého, evęnt. se téžm\uví o tzv. naivní či laické
psychologii) se lze setkat jako s jedním zę zí'klaďních témat sociální psychologie a nejinak je
iomu i v oblasti aplikací poznatk sociální psychologie. Toto téma zde tvo í zákIadní v cho-
disko v cvikov pľáce. Jde totiž o to, aby si fľekventanti v cviku uvědomili a sami pľožili,jak
si vlastně člověk vytvá í své dojmy a najejich základě koncipuje závě,ry o dľuh ch lidech, kte-
ré se pak stávají podkladem pľo komunikaci s nimi a mohou ovliv ovat vztahy i celkovotl si-
tuaci v sociální (i v cvikové) skupině i v ľeálném pracovním t mu'
36 / APLIKoVANÁ soCIÁLNÍ psycnoI-ocIp llI
Ve vycviku plní toto téma několik rĺkol a osvědčuje se zejména ve vsttlpní fázi pľogramu
a) nastaľtuje dynamiku skupinového dění (skupina ešísituaci, ale jedinec si zachovává svou
autonomii, svrij pohled azálrovęťl tato r znost obohacuje qstatníčleny skupiny, kteľá se je-
jím prost ednictvím učínové senzitivitě),
b) dá frekventant m zažítÎormua zprisob, jímžbudou nadálę pracovat (pľožiteka zkušenost,
učeníse v každéživoÍnísituaci, hledání cest a alternativ, nikoli jedině spľávn; ch postup ),
c) upozoriíuje na v znam ľeflektování situace cvičení(těžištěm pľáce je poľozumění tomu,
jak proces pľobíhá, jak v dané situaci fungujems' co nás vede k tomu, že. ' '),
d) seznamuje s tľenéľy(pomáhá vymezit jejich ľoli ve v1 cvikové skupině, ale záľove je p i-
bližuje fľekventant m jako součást skupiny i jako reálné osoby se všemi p ednostmi i chy-
bami),
e) nastavuje očekávánívzhledem k uľčitémí e otev enosti komunikace (tľenéľinvestuje sebe,
sděluje o sobě informace pozitivní, negativní i neutľální, nabízímodel jisté míľyotev enos-
ti v ,,heľní" situaci, p ipľavuje fľekventanty nato, že budou pľacovat se sebou samymi),
f) dává' p edstavu o situacích, v nichž budou fungovat,,pľavidla" vytvá ená v1 cvikovou sku-
pinou (viz kap. Ż).
Yyľaznézde vystupují dvě roviny percepce, kteľése pľolínajípľakticky ve všech uveden ch
çvičeních:co a jak o sobě sděIujĺ já sám (co sdělit mohu a chci a nakolik sę mi to ve skuteč-
nosti da í) a jak vnímám druhé (ľesp. jak jsem jimi vnímán). Zârovę ' si mrjžemę uvědomit,
jaká foľma sdělování i p ijímání informací je pľo nás zv|áštép íznačnái jak se pľezentujeme
v odlišn ch komunikačních modalitách.
V následujícím tęxtu uvádíme někteľé postupy, kteľése nám osvědčily v sociálněpsycholo-
gickém v cviku ve vztahu k tomuto tématu, a na jejich p íkladu budęme demonstľovatmožné
dalšízp soby pľáce. Je samoz ejmě možné,žę tľęnérzvolí jiné, postupy či techniky, kteľévy-
tvo í,,na tělo" v cvikové zakázce dané skupiny - nap . p i zamě ení na specifické pľofesní
dovednosti. V navrhovan chukázkáchklademe d raz spíšena inspiľaci, kter m směľem prá-
ci zamě it ajak s v sledky dále zacházęt. P edpokládáme, že gaľantem kvality pľáceje i vlast-
ní v1 cviková zkušenost, event. Supeľviznípľácetľenéra. Nęchceme aanizdę nemrjžeme nabí-
zętunivęrzální,,kucha ku" v cvikov ch postupri a tęchnik, kteľá by mohla zaľučovatkvalitu
pľáce, anižby byly splněny kvalifikačníp edpoklady na straně trenér _ vlztéžsubkap. 2.3'
Cílem následující situace, která,vychází z osvědčené a motivující,,psychohľy"E. Bakalá e
(1998) je umožnit fľekventant m v1 cviku, aby si uvědomili, jaké klíčenám sloužík poznává-
ní (ľesp. odhadování) dľuhého - nep ílišznámého _ člověka v rivodním kontaktu s ním. Jak
tento odhad ovliv uje naše chování (naši komunikaci s dľuh m člověkem) a kteľ1 mi pľoměn-
n mi m že b1 t ovlivněna samotná percepce, event. v či kteľ m vlivťlm je dan1i jedinec senzi-
tivnější a kde má naopak ve svém sociálněpsychologickém potenciálu Íeze vy .
Jako motivující prolog se osvědčuje _ Zvláště p i pľáci s fľekventanty ze ,,sociálně kontakt-
ních" pľofesí, jako jsou učitelé,sociální pracovníci, pľodejci a manaže i, pracovníci v ľodin-
ném poľadenství apod. -požádatpÍítomnéo ľeflexi, co jim pomáhá v jednání s dľuh mi lidmi,
kteľéinfoľmace je orientují v sociálním teľénu či podle čeho upľavujísvé chování a komuni-
kaci. Podle tohoto klíčelze pak vybíľat otázky skupině ,,na míľu" a fľekventanti ma1í zârove '
možnost vidět tľenér v veľbální i neveľbální projev a využítho jako ktíčepľo dalšíodhady
vÝCvIK SoCIÁLNÍCH DovEDNosTÍ / 37
vnímaného çhování' V neposlední adě tento p ístup zvyšuje pocit kompetence fľekventantťt,
'cviku p i zacho-
a ve svém d sledku tak usnad uje možnost aktivního zapojení do situacę v
vání pozitivního a stimulujícíhosociálního klimatu ve skupině'
Tato tęçhnika je zamě ena pľimáľně na zvyšování peľcepčnísenzitivity, uvědomování si
pľocesu sociální percepce a v neposlední adě i na získání obrazu o individuálních odlišnos-
iech v tiľovni této dovędnosti u jednotliv ch člen v cvikové skupiny.
INTUICE
Tato technika je zaméŕenapľimáĺněna zvyšování peľcepčnísenzitivity, uvědornování si
pľo-
cesu sociální peľcępce a v neposlední adě i nazískáĺíobrazu o individuálních odlišnostech
v rovni té o dovednosti u jednotliv ch člen v cvikové skupiny'
P ędem si p ipľavíme tabuli nebo flip chaľt a Zapisovačę p o Zaznamenávání klíčk odpo-
vědím, evęĺt. zâznamov aľch pro fľekventanty.
V první fázi ,,hry" trenér (ľesp. trené i) - techniku je možnév hodně využíti p i práci v t -
ně-
mu (đvojice či trojice) - p ožádáp ítomné, aby se pokusili odhadnout správné odpovědi na
více jinak efekt,,ľozmělní" a ve větší skupině je pľoces p ílišdlou-
kolik otázek (ne než 10, sę
h ,takžev z:véru,kteľ je klíčov, klesá pozoľnost časník). otázky mají pľo zjednodušení
zpľavidla pouze dvě varianty (p íležitostněi t i, aby se p edešlo pouhému náhodnému typová-
n? a fľekventant byl nucen vytvá'et samostatně konstľuovan odhad)'
ji
Tľenéľmá v situaci odhadu ľoli osoby, kteľou vnímáme, ale p íliš nęzná,mę' Je pľoto za-
fľekventant komunikoval, nap . o organizačních vě-
pot ebí, aby nějakou chvíli se skupinou
cech. Je-li posuzouanych osob více, pak by se měli v komunikaci veľbální i neveľbální vyst
í-
dat všichni.
Skupině zdiraznímę opakovaně, že nejde o body či spľávné odpovědi, ale o zachycení
toho, co našemu odhadu dľuhéhopomáhá a cojej ovtiv uje a spoluvytvá í' Spľávnou
odpově-
díje tedy vlastně kaŽd pokus o poodhalení zákulisí našípeľcepce. Skupinaje vlastně ,,odsou-
,łru,, párr"ke spľávn m odpovědím (často je už tęnto moment sám o sobě zajímavou koľek-
_
tivní łušenostípľo učitele a jiné pľofese pľefeľujícíkategoľii rivah spľávně špatně). Není
p
totiž cílem pľovéstspľávn odhad, ale porozumět tomu, co mě k tomuto odhadu ivedlo,
a
rovněž tomu, co je pľo moje osobní odhady p íznačĺé, čeho si nejčastěji všímám, v čem jsem
si jist , kde mám naopak Íezevy a jak cel proces funguje'
Zĺiznamov arch:
otázka: odpověd': Percepční klíče:
P íklady otílzęk vztahovan ch k tľenéľovi(tľenér m)
Tato osoba:
1. Se naľodila a vyľ stala: a) ve městě, b) na venkově'
2. Sourozence: a) má, b) nemá'
38 / APLIKoVANÁ socIÁLNÍ psycrłoĺ-ocInĺI
3. Je člověk: a) společensk; , b) samotá ' nost skupiny i na ,,m tus objektivity" poznávátní a vnímání druh ch, nap . jak tutéžsituaci
4. Pľeferuje ve volném čase: a) knihy, b) hudbu, c) spoľt.
5. Raději: a) va í, b)uklízí.
6. }lĺ.á' potíže: a) s dodľžovánímčasov; ch limit , b) s udľžoyánímpo ádku
7. Dává p ednost: a) kávě, b) čaji.
8' Nejvíce si váží:a) toleľance, b) aktivit, c) pľavdomluvnosti.
Poznámka: Vyplatí Se nezapomenout i na odhady negativních položek (tľenéľse tím nestaví
do ľole někoho nad skupinou a zlidští), netľadičníotázky (nap . oblíben dětsk
pohádkov hľdina _ udľžíhumoľ ve skupině) a pamatovat na možnost dát skupině
vybľat vlastnÍ otázky (fľekventanti se tak dostávají do aktivnější role). Ję možno
ľovněž použítindividualizovanou vaľiantu odhadu: co byste do tohoto člověka ni-
kdy ne ekli (co nikdy v životě neudělal) _ pomáhá těm, kdo pľefeľujívylučovací
postup.
Je vhodné skupinu upozomit, že něktęľá zvariantmusípro odhadovaného jedincejedn označ-
ně platit. Lze téžp ipomenout u dvojice trenérri, že se mohou lišit i shodovat v odhadované
chaľakteľistice; čast je efekt ,,polaľizace" _ fľekventanti uvažují, co vyloučit ujednoho tľené-
dľ h m
ľa ve srovnání s odhadovan1 m.
Y dal'śífázitechniky se ptáme skupiny,jak odhadlajednotlivé položky (resp. trenéľy vjed-
notliv ch položkách) a zapisujeme (na f lie, tabuli, flip chaľt) zobecněnou foľmu odpovědí,
pÍinížzdriľaz ujeme, co konkľétně napomohlo ešení,nap .:
všichni jedinĺičcip ece jsou'. ',
jste podobn někomu, koho znĺim _ ą ten md talq tu vlastnost, je takov t!p,
že '. .,
p eci nikoho nem že bavit ...,
jĺi talq mám tu a tu vlastnost ...,
většina Iidí p eci...,
vylučovacípostup (kdyžčlověkje ..., takp ece nern že '..).
Vyplatí sę chvíli udľžovatnapětí p i odhalování, kteľéešeníjespľávné, skupina si pak déle
uchová pozornost.
Tato technika tľvá zhruba 90 minut, z toho asi 20 minut p ip adá,na zadávání otázeka odha-
dy, zbyvající čas na peľcepčníklíčea shľnujícídiskuzi. Je tomu tak za p edpokladu, že skupi-
nu tvo í asi 30 lidí, p i větším počtu častníkje zapot ebí více času a stoupají náľoky na udľ-
ženíkvalitního kontaktu s jednotlivci.
Y závěrečnéfázivybereme a foľmulujeme na základě získan ch odpovědí alespoii základ-
ní činitele ovliviíujícísociální percepci, kteľédokumentujeme na p íkladech v rokri z pŕed-
chozí fázehry:
1. okamžit fyzick i psychick stav (Naše kondice často ovliv uje to, jak vnímáme dľuhé
lidi, v nepohodě se pľo nás zv' raz ují negativní a nep íjemnéstľánky chování lidí' Je vhod-
né zmínit i sociální pohodu či nepohodu, nap . nejistota trvalé pľáce mrjže ovlivnit chování
ke klientovi atp.; často si to frekventanti nejsou ochotni uvědomit. M žemę zamé itpozoľ-
VÝcvIr soCIÁLNÍcH DoVEDNosTÍ / 39
interpľetujeme, jsme-li klidní nebo v afektu.)
2. Projekce _ p ipisování vlastních pľeferencí či hodnot dľuh m.
3. Hal -efekt - počátečnízaÍazęní vnímaného(ľesp. určit centľální a chaľaktęristick ľys
vnímanéosoby nás vede k tomu, že ostatní dojmy poněkud ,,p izp sobujeme", aby s ním
ladily, a to ovliv ujě i dalšíposuzování, nap . kdo pije čaj, pľefeľuje p íľodnístyl života, a
' takje asi neku ák nebo ne idič aj.)'
4. P edsudky-zobecněnízkušenostíseskupinouinajedince,vidímtedyčlověkaspíšejako
p íslušníkaskupiny neŽ jako konkľétníosobu (všichni mladí p ece.'.,.kaž'd ri edník
musí.'., všechny ženy pľefeľují...,učitelévždycky ...); je vhodné upozornit, žekaźdy
z těchto charakteristick ch p ístup má své klady (nap . zľychlení rámcové oľientace v so-
ciá1ním teľénu),a|eizápoĺy (nap . p i posuzovánínějakého člověka mohu podcenit odliš-
nost od skupinov ch chaľakteľistik, a tím odhad zkeslit).
5. Atľibučníchylra _ p isuzování chaľakteľistik spíšeosobě než situaci, v nížse nachâzí
(nap . neľvozita p i zkoušcę či konkurzu souvisí často spíšese situací, nejen s osobností da-
ného jedince atp.).
6. Implĺcitní(laická) teoľie osobnosti _ individuálně laděn ucelen1 souboľ dílčíchpoz:lat-
kri a zkušenostípoužívanjako jakási osobnostní typologie .
7 . Y znamvzhledu a jeho rípľavy (nap . lidé, ktę í sę oblékajído oděvri šedébaľvy,
jsorr po-
važ.ovâniza spíšepasivní a pod ídivé,nebo lidé se světlejší pletínemají ľádi teplé klima);je
vhodné upozornit fľekventanty i na to, zda preferují infoľmacę vizu6 ĺínebo slyšené atp.
Uveden v čet čast ch laick ch postup p i sociální percepci není vyč,eĺpávající(zá1emcelze
samoz ejmě odkáłzatnazákladní učebnice sociální psychologie). Cílem je spíšeto, aby si kaž-
d ričastníkv cviku mohl uvědomit své silné stľánky i rezeľvy v percepci a zároveií se stal
vnímavějšími v či svym obvykl m percepčnímstľategiím. Nap . p edsudky na jedné straně
zľychlujíoľientaci v sociálním teľénu, na dľuhéstľaně omezují a zkľeslují vnímání konkrétní-
ho ;edlnce, tím pak ovliviíujínaše postoje k němu, následně i komunikaci, v1 sky konflikt
atp. M Žeme pak zvá,žit, co je pro nás charaktęristické a jakou míru možného ľizika zkľeslení
p i kontaktu s dľuh mi jsme ochotni podstoupit.
Poznámka: Nejde zde o p esnou specifikaci teoľetick ch dęfinic, uľčujícíje zde snaha moti-
vovat fľękventanty k nahlédnutí,,za kulisy" jejich vlastního fungování v situaci
sociální percepce' evęnt. uvědomění si, že i oni jsou vnímání a hodnoceni určit -
mi peľcepčnímipostupy. Situace alę m žę ľovněž motivovat k pľáci s teoľetick
_
mi prameny. P ínosem je i uvědomění si nejednoznačn ch intetpľetací a odliš-
n ch v kladovych ľámcri téhožjevu (viz individuální odlišnosti ve skupině).
Z hlediska snahy po zachovâní pozitivního a stimulujícíhoklimatrr se po pľvní
prožitétechnice osvědčuje zaadit se skupinou formulování pľavidel skupinové
prâce (vizkap.Ż) a dob e ošet it tzv. ,,stop" zásadu, která zajišťuje ochranu osob-
ního pľostoru ričastníkv cviku. Fľekventanti (zejména v profesích, kde pľáce se
sebou nęní dosud tak obvyklá _ učitelé,sociální pľacovníci) pak snáze p echázejí
k práci na sobě. Je-li tľenéľtím, kdo na počátku investuje své já a svou osobu,
usnadní tím ríčastníkm v1 cviku obdobnou roli v dalšípráci'