LYSOHLAVKA CESKA Psilocybe bohemica Sesex ex Seek Klobouk je 1,5-5 cm v priiméru, ktehky, v mladi zvon- kovity, pozdéji témét rozlozeny, lysy, zhruba od okraje do 1/3 poloméru klobouku ryhovany, svétle karamelo vé hnédy nebo smetanové a3 svétle kavové zbarveny, za sucha vybledly do bélavych odstinii, po poranéni modrajici. PokoZka klobouku je hygrofanni, za vlh ka kluzka a lepkava. Lupeny jsou 1-3 mm vysoké, stiedné husté, na tien mirné sbihavé, zpodatku svét le okrové, pak hnédookrové az svétle hnédé. Tren je 410 cm dlouhy, 1-2 mm tlusty, valcovity, lehce zviné ny, zpoéatku pny, pak rourkovity, na povrehu viakni ty, ve spodni éasti se stfibiité zbarvenymi viéknitymi zbytky vela a na bazi s chomac¢em bélavych rhizomorf, krémové zbarveny, pozdéji modrajici, obvykle bez oli- vové zelenych odstina, Duznina je bélav4, krehka, se smisenou, slabé fedkvii low vaini, a mirné sviravou chuti. Vytrusny prach je tma- vé Sedofialovy ‘ovou a zietelné nas EKOLOGIE A ROZSIRENI. Roste nehojné az vzacné od konce zai do prosince vlistnatych, smiSenych a jeh. lignatych lesich na tlejicich vétévkach listnaéia i jehlig-nani, zeiména na vihéich mistech. Vyrista jednotlivé nebo v mensich skupinkach. Byla za#azena jako ohro- Zena do Cerveného seznamu hub CR. KUCHYNSKA HODNOTA. Je to jedovata houba. Ob- sahuje toxickou halucinogenni latku psilocybin, ktera vmalé davce vyvoliva povzndsejici stavy spojené s ha lucinacemi, ve vétsi davce je vSak piiginou nepifjem- nych a nebezpeénych otrav MOZNA ZAMENA. Podobna, rovné? jedovata lysohlav ka tajemné — Psilocybe arcana Borov. et HLavAex ~ se od lysohlvky éeské li8i tu28i plodnici, za vihka oranzové hnédym az éokoladové hnédym, nékdy nazloutlym klo- boukem, éasto s olivovym odstinem a na stiedu vétsi nous tupym hrbolem, pfirostlymi (nesbihavymi) lupeny a nepatrné SirSimi vytrusy (BoRovicKA 2008). E LECIVE HOUBY POZNAMKA. Z nejnovéjsich molekularné genetickych analyz vyplyva, Ze navzdory fenotypové variabilité dru. hil Psilocybe bohemica, P. arcana, P. moravica a P. serbica nevykazuji tyto druhy £4dné rozdily ve ttech studova- nych genetickych znacich, a tudié pfedstavuji pouze variety druhu P. serbica (Boroviéxa a kol. 2011). V tom: to pojeti by bylo latinské jméno pro lysohlavku éeskou Psilocybe serbica var. bohemica (SEBEK ex SEBEK) BOROV., Osornix et Noorpet OBSAH BIOAKTIVNICH LATEK. Lysohlavka éeska obsahuj hotropni latku psilocybin (do 1,4 % hmotnosti susiny) a psilocin (0,2-1,3 % hmotnosti su Siny). V této lysohlavce byl psilocybin prvné prokazan M. SEMERDZIEVoU a F. NERUDEM (1973). U lysohlavky éeské je rovnéz popsano srovnni obsahu psilocybinu a baeocystinu v houbach a v umélé kultute (Garrz 623a MUELLER 1989). Psilocybin, chemicky O-fosforyl-4- -hydroxy-N,N-dimethyltryptamin, byl prvné izolovan z lysohlvky mexické (Psilocybe mexicana Heim) (Hor- MANN 1958, 1959; HOFMANN a TROXLER 1959). Psilocybin a strukturné pribuzné slouéeniny (psilocin, baeocys- tin, norbaeocystin) byly prokizany u mnoha druhé lysohlavek z Mexika, Australie, Nové Guiney a Evropy a jsou popsany i jejich chemické syntézy (BRENNEI- sen a kol. 1988). Pojmenovani baeocystinu je odvo- zeno od druhu Psilocybe baeocystis, 2 n&hod byla tato latka poprvé popsana (LEUNG a PauL 1967). Pfitomnost psychoaktivnich derivati v raznych druzich hub je zpracovana ve vyborném piehledném élanku kolega z Mikrobiologického ustavu AV CR v Praze (Wurst akol. 2002). Botanicky a etnofarmakologicky vyklad k obsahu halucinogennich latek v riiznych druzich hub Je popsan rovnéé ve velmi zdafilém éeském pfekladu knihy Veselé houby od némeckého autora JOcHENA GaR- 1zE (1999). Studiem psychotropnich tidinkii mexickych hub se zabyvali R. G. Wasson (1957, 1968) a R. E. Scuutres (Schuttes a Hofmann 1973) se spolupracovniky, my- kologem R. HemeM z Pafiée a fytochemikem A. Hor- MANNEM ze Sandoz laboratof v Basileji. Uéinky psilocybinu a psilocinu jsou blizké iginkam diethylamidu kyseliny lysergové (LSD), semisyntetic- kého derivatu kyseliny lysergové izolované z name- le, Uéinky psilocybinu jsou znaéné nepiedvidatelné a zavisi jak na pougité davce, tak i na momentalnim psychickém a zdravotnim stavu udivatele. Patéi k nim dezorientace, letargie, nebo naopak euforie, jakoz i zménéné smyslové vnimani provazené zkreslenim barev a iluzemi geometrickych tvara. Casty je také pocit zpomaleni éasu a pti vy88ich davkach pocity d perzonalizace, extatické pocity, duchovni a mystic! proditky nebo pocity propojeni s veskerou piirodou. Mohou se vsak dostavit také velmi nepifjemné az dé- sivé pocity silné dezorientace, panika, paranoia, vyji- metné i dlouhodobé psychické poruchy. K pomérné typickym télesnym tiginkim psilocybinu patti pocit chladu, mirny ties a nutkavé zivani. Farmakologie psilocybinu je komplexné zpracova nav piehledném élinku (Passie akol. 2002). Akutni to- xicita psilocybinu je pomérné nizka, LDso u mys i.p. je 280 mg/kg, coz v pfepottu vychazi na LDso v gramech na élovéka (Passi a kol. 2002). Psilocybin se v téle defosforyluje na farmakologicky tiginny psilocin. Ten potom interaguje s receptory 5-HT a1, 5HT ix, HT 624 a 5-HTac, a napodobuje tak pisobeni serotoninu. Zmi- nény péehledny élanek rovnéz popisuje farmakokineti- ku a farmakodynamiku psilocybinu na zdravych dob- rovolnicich a jeho hlavni metabolity. Psilocybin byl od roku 1960 sougasti lékové formy pod nazvem Indocybin (Sandoz), ktery byl pougivan v experimentalni psychoterapii. V roce 1961 zkouseli ameritti psychologové Timorny LEARY a RICHARD AL- Pert na Harvardové univerzité psilocybin jako prostie- dek pro Iéébu poruch osobnosti. Psilocybin byl testo: CH3 OH CH3 psilocin x Psilocybe bohemica ‘. N CHg N psilocybin H Psilocybe bohemica oH a 9 H N < SCHs N H baeocystin Psilocybe bohemica JEDOVATE LECIVE HOUBYvan rovnéz v malé studii na lidech jako potencidlnilék pii obsedantné-kompulzivni poruse (MorENo a kol. 2006) nebo jako prostfedek pro zmirnéni utrpeni pa- cientii ve vrcholnych stadiich nadorovych onemocnéni (Lewis 2004). Od roku 1971 jsou psilocybin a psilocin na seznamu kontrolovanych latek, nicméné trove Kontroly je v riiznych evropskych statech riizna. V souéasné dobé pouiivani psilocybinu u pacien- ta s rakovinou nabjva na vjznamu a v registru Kli nickych studii (CrinicalTrials.gov) je moZno nalézt nékolik studii ptednich americkych onkologickych center s primarnim cilem na léébu strachu ze Zivot ohrozujicich rakovin a sekundarnimi cily na lébu de- prese ~ viz tabulka. Pi piipadném tispéchu studii by ve farmaceutickém vyvoji bylo pravdépodobné mozné navazat na diive experimentalné pouzivanou lékovou formu Indocybin a urychlit tak registraci. Nové otevie- nae rovné mala pilotni studie na uditi psilocybinu pii léébé alkoholové zavislosti (NCT01534494). Pouzivani bioaktivnich latek z lysohlivek je dosud stale ve fézi vyzkumu a je zdleditosti pouze zkusenych odborniki. Tabulka: Novodobé klinické studie s psilocybinem Naskyté se otazka, zda je uréita paralela mezi lééeb- nym vyuzitim konopi a moZnym pouiitim lysohlavek jako léku. Prvnim argumentem proti je pravdépodob- né to, Ze je testovana pouze dist Litka, avSak lysohlav- ky jako houby nikdy Klinicky testovany nebyly, a tudiz ani nemohly byt schvaleny. Diivodem je zejména to, 3e se mnoéstvi psilycybinu v houbach pohybuje v sirokém rozmezi v z4vislosti na ptivodu houby i jejim dalsim skladovani. Nejditlezitéjsim aspektem pii schvalova- ni lééiv vSak neni jejich tiginnost, ale posouzeni rizik V porovnani s pinosem lééiva éi drogy. Diky pritom- nosti fenylethylaminu, ktery byl dosud popsén jen u lysohlavky kopinaté, i dalsich latek je vsak vysledny efekt konzumace lysohlivek nepfedvidatelny, a jejich amatérské uzivani proto éasto konéi hospitalizaci, is moznymi smrteInjmi ndsledky (Borow1ak a kol. 1998; PrerRor a kol. 2000). Lysohlavky tudfé rozhodné nelze povazovat za Iék a pied jejich udivanim diirazné varujeme. Cislo studie Kde se kona |Jméno studie Stav (Fize studie)) | NCTOI988311 Univerzita Johna Hopkinse psilocybin na chovani, psychologii a mozkovou Nabira dobrovolniky (I) Maryland, USA funkei u dlouhodobych usivatelt NCTOIN43994 Univerzita Johna Hopkinse | Viiv psilocybinu na odvykini oufeni—pilotni studie Nabird dobrovolniky ‘Maryland, USA NCTOO979695 Centrum Mount Sinai Paychoterapie proti strachu s podporou psilocybinu Pozastavena (Il) Florida, USA uupacienti se IN stadiem melanoma NCTO1534494 Univerzita Nové Mexiko Efekt a terapeuticky potencidl psilocybinu pti lé¢bé zavis- Probih (ll) Nové Mexiko, USA Josti na alkoholu: NeTO0302744| Centrum Harbor UCLA fektpsilocybinu pf le8b8 strachu u pacienti Dokonéena (I) Kalifornie, USA s pokrodilym stadiem rakoviny NCT02037126 ‘Centrum UAB Lééba kokainové zavislosti pomoci psilocybinu. Dosud nezahajena (II) Alabama, USA NCTO0957359 Univerzita New York Viiv psilocybinu na strach u pacienti srakovinow Nabira pacienty (I-11) New York, USA NCT02061293 Univerzita Nové Mexiko | Dvojité zaslepena studie léeby zAvislostina alkohol Dosud nezahdjena (Il) Nové Mexiko, USA pomoci psilocybin NCT02061293 Universita Johna Hopkinse _ | Paychofarmakologie psilocybinu u pacienti s rakovinow Nabira pacienty (It) Maryland, USA NCT00802282, Univerzita Johna Hopkinse Psilocybin a dusevni praxe Probiha (I) Maryland, USA. NCT02033707, Univerzita Johna Hopkinse Efekt halucinogeni a ostatnich lékt na ndladu a schopnosti Dosud nezahdjena (1) Maryland, USA JEDOVATE LECIVE HOUBY 625LYSOHLAVKA KOPINATA Psilocybe semilanceata (Fr.) P. Kumm. Klobouk je 1,2-1,6 cm v priméru, 1,2-2 cm vysoky, obvykle ale vidy vy88i nez Sirsi, tence masity, trvale kopinaté za’pigatély nebo tizce kuzelovity aé tizce zvonkovity, nahofe tupé zahroceny,, éasto se zfetel- nou bradavkou na temeni, za vihka s jemné prosvitavé ryhovanym okrajem, tmavé olivové Sedohnédy nebo Huutohnédy, nékdy zelenkavé skvrnity, za sucha okrové Hlutavy az slamové Zluty. Pokozka klobouku je hladka, zavihka lepkava az slizka, u mladych plodnic na okraji klobouku s velem, pozdaji lysa. Lupeny jsou 1-2,5 mm vysoké, husté, ke tier \ce piirostlé, zprvu olivové Sedé nebo hnédavé s vinovym odstinem, pozdaji éerve- nohnédé az éernohnédé s bélavé brvitym ostiim. Tren je5-10 cm dlouby, 0,5-2 mm tlusty, pevny a tuhy, tizce kfivolace valcovity, hladky, hedvabité leskly, ve spodni Asti okrovy nebo svétle hnédy, na bazi éasto modroze- leny a modrozelenym myceliem pfirostly k substratu. Duznina je bélava, kfehka, s nevyraznou viini achuti. Vytrusny prach je tmavé hnédy. EKOLOGIE A ROZSIRENI. Roste jen misty hojné od srpna do listopadu mimo les v travé na pastvinach, loukich, zahradach nebo ina travnatych cestach, spi- 626 Se v podhorskych oblastech. Vyriista jednotlivé nebo v mengich skupinkach. KUCHYNSKA HODNOTA. Je to jedovata, halucino- genni houba. MOZNA ZAMENA. Kopinatym tvarem klobouku s vy- raznou bradavkou na temeni a modrozelenajici bazi tiené je lysohlavka kopinata snadno rozlisitelnd od ji nych druhdi hub. Piibuzna, rovnéz jedovata lysohlavka Eeska (Psilocybe bohemica) se od ni liSi ktehéimi plod- nicemi, po poranéni modrajicim kloboukem a tfeném, Jakoz i lupeny mirné sbihavymi na tied. OBSAH BIOAKTIVNICH LATEK. V Evropé je lysohlav- ka kopinata nejvyhledavangjsi halucinogenni houbou. Z bioaktivnich latek obsahuje psilocybin, psilocin abaeocystin (Wurst a kol. 2002). Psilocybin v malé dav- ce vyvolava povznasejici stavy spojené s halucinacemi, ve vét8i davce vSak zpiisobuje otravy. Mnozstvi psilo- cybinu se pohybuje v houbé od 0,2 do 1% hmotnosti susiny. V této lysohlavce byl psilocybin prvné prokazén M, Semerpé1evou a F. NerupeM (1973). Bylo rovnéé po- psano, ge tato houba potlacuje rast bakterie Staphylo- coccus aureus (SmANta a kol. 2001). Nové studie o pouziti psilocybinu u pacientii s rakovinou jsou detailné popsa- ny u lysohlavky éeské Vlysohlavce kopinaté byly nalezeny dalsi tryptami- ny, indolové slouéeniny a 8 steroidnich Litek, které by rovnéz mohly pfispivat k tidinku houby (Toro 2004). Ve vzoreich lysohlvky ze Svédska byl nalezen rovnez fenylethylamin, a to aZ v koncentraci 146 g/g éerstvé houby. Tato latka vznika dekarboxylaci fenylalaninu a nebyla dosud nalezena v 24dné jiné houbé, avsak napfiklad u lysohlavky éeské jeho piitomnost pravdé- podobné nikdo dosud nezkoumal. Efekt fenylethyl aminu se podoba tiginku amfetaminu a zpisobuje ta- chykardii a dal8i vedlejsi reakce, pfesné ty, které byly pozorovany pii pozitilysohlavky kopinaté (Beck a kol. 1998). Koncentrace fenylethylaminu v houbé jsou velmi kolisavé, a proto jsou diisledky uziti lysohlavky kopi- naté nepfedpovéditelné (Toro 2004). JEDOVATE LECIVE HOUBYMUCHOMORKA CERVENA Amanita muscaria (L.) Pers. Klobouk je 7-20 cm v priméru, u mladych plodnic po: lokulovity az skoro kulovity, pozdéji Siroce rozlozeny a plochy, v dobé zralosti jen pii okraji kratce ryhova- ny, syté koralové & erveny,, vzéené ji naZloutly, na povrchu s éetnymi bélavymi a2 bélavé nagloutlymi Supinovitymi bradavkami, vétsinou sou stiedné seéazenymi skoro po celém povrchu klobou ku. Pokozka klobouku je sucha, za vihka lepkava az slizka, na povrchu pokryt odstavajicimi bradavkami veny az oranzov 628 bilé barvy, z povrchu snadno odstraniteinymi. Lupe- ny jsou 5-12 mm vysoké, husté, volng, bilé az bélavé, fidéeji nazloutlé, u mladych plodnic zakryté bélavym nebo nazloutlym blanitjm velem. Tren je 8-15 cm dlou- V, dole hlizovité néji lehce nazloutly, v horni é4sti opatieny velkym blanitym prstenem, bélavé nebo nazloutle zbarvenym a na povrchu hladkym nebo jem né viogkatym, na hlize s nékolika soustfednymi kruhybélavé az nazloutle zbarvenych bradavek ~ poziistat- ki plachetky. Duznina je bila, pod pokozkou klobouku éasto zlatoZlut, s mimou, nasladlou chuti a neviraz- nym pachem. Vytrusny prach je bily. EKOLOGIE A ROZSIRENI. Roste velmi hojné od léta do podzimu, éasto i ve vét8ich skupinach, hlavné pod biizami, smrky a borovicemi. Vyritsta jednotlivé nebo vmensich skupinach. KUCHYNSKA HODNOTA. Je to jedovata houba. Pa- ti ale k méné jedovatym druhiim, takée abychom se 8 ni pofddné ptiotravili, museli bychom této houby spofadat alespo’ nékolik kilogram. V Italii se vate- nim ve vodé odstraftuji toxické latky a takto upravené plodnice se nakladaji do slaného ndlevu (viz MicHeLor a MELENDEz-HowELt 2003). MOZNA ZAMENA. Muchomirka éervena je nasi nej- znaméjéi a nejsnaze rozpoznatelnou muchomitrkou. Vystrainé zbarveni jejiho syté kordlové az oraniové éerveného klobouku, s bilymi bradavkami na povrchu, jeviditelné jiz z dalky, takée ji neni moéné piehlédnout. Byva proto éastym objektem titokti nevychovanych do- spélych houbatti nebo jejich nezletilych ratolesti.Jeji pi buzna, rovné2 jedovaté muchomirka kralovska—Ama- nita regalis (FR.) MicHac, rostouci spise v podhorskych ahorskych smréinach, se od ni odliguje jétrové hnédym az Hlutohnédym kloboukem, #lutooranzovou duzninou pod pokozkou klobouku a lehce naokrovélymi lupeny. LIDOVE TRADICE. Pousiti houby (pravdépodobné k Samanskjm tiéeliim) se objevilo po posledni dobé ledové, 9000 let pi. n. 1. v sibifské éasti Ruska (HasICEK- -Donperstein 1995). V pivodnich sttedoamerickych kulturach dosud lidé véii, 2e muchomiirka éervend vyroste tam, kde uhodi blesk, a Ze pochazi od dabla (Lowy 1974). Pouzivani muchomiirky éervené se vSak objevuje i v budhistické tradici, ale protoze se v po- pisech piivodnich ritual neuzivala prava jména taj- nych piisad, néktefi autofi ji spojuji is nékterymi na- bozenskymi myty a legandami, napfiklad s jablkem pozndni v zahradé Eden (Hastcex-DoBBeRsTEIN 1995; MULLER-EBELING a kol. 1998). Anglické jméno hou- by ,fly agaric upomind rovnéz na pivodni vyznam, tedy na dabelsky piivod houby, nebot nékteré toxické uginky houby byly pravé popisovany jako posedlost dablem; kromé toho jednim z vyznami slova Belze- JEDOVATE LECIVE HOUBY bub je ,pan démonickych much". Ceské rodové jméno bylo odvozeno od toho, Ze Ize muchomiirku éervenou ‘adajné poudit k zabijeni much, avsak odborné studie ukézaly, 4e se mouchy extraktem pouze piechodné ‘omami a jen mélo jich doopravdy uhyne (viz MicHEL- Lor a Mrtenpez-Howe1t 2003). V sibifské é4sti Ruska byla muchomirka éervend pouzivna k Samanskym tiéelim, pozdéji proti revma- tizmu, otoktim a bolestem biicha (Dunn 1973). V li- dovém Iééitelstvi byla v diivéjéich dobach pouziva- na jako diuretikum proti otokim a jako halucinogen (Mourroris 1978). V novovéku byla tato houba vyuzi- vana hlavné v homeopatii pod oznagenim ,Agaricus muscaricus". Tato droga je tidajné wéinnd v potenci D4-D6, tj. v Fedéni v decimalnim poméru 1: 10 000 az 1:1000 000, pfi¢emé podle zdsad homeopatie pry neni vhodné jednotlivé mezistupné fedéni obejit. Amatér- skou pfipravu homeopatickych piipravki: z mucho- miirky éervené a jejich pouzivani v samolééitelstvi vsak v Zadném pripadé nedoporuéujeme. Droga ,,Agaricus muscaricus“ byla doporuéovana pfi labilité a nervové podraédénosti, epilepsii, pomalé éinnosti srdeéni, ner- vové podminéné ischemické chorobé srdeéni, neural- giich, cévnich a svalovgch spazmech, poruchéch citli- vosti nohou, horeéce, chorobné potivosti, roztrousené skleréze, Parkinsonové nemoci a pfi potizich souvise- Jicich s 1ésbou antibiotiky. OBSAH BIOAKTIVNICH LATEK. Aktivnim principem muchomiirky éervené jsou kyselina ibotenova a musci- mol; obé tyto latky byly v 60. letech popsany soutasné nékolika tymy autor, a to za pomoci biotestti na mou- chach. Ibotenova kyselina vyvolava halucinace az pti davce 50-100 mg, muscimol pii davce 10-15 mg. Mus- cimol vzniké rovnéé piimo v organizmu dekarboxylaci kyseliny ibotenové a md se za to, de kyselina se na ti¢in- cich houby prakticky nepodili, protoe neprostupuje zkrve do mozku. Traduje se, Ze toxicita muchomiirky Eervené je zptisobena muscarinem, coz ovsem pravda neni, nebot na rozdil od nékterych jinych hub (napfi- klad vlaknic) je koncentrace muscarinu v této mucho- miirce jen velmi mala. Nieméné je pravda, Ze vylouéend moé obsahuje znaéné mnoistvi kyseliny ibotenové, a jeji poziti tudiz mize rovnéz zpisobit halucinace v diisledku pfemény na muscimol. Muscimol vykazuje fadu aktivit, z niché nékteré jsou podobné wéinkim. alkoholu. Muscimol miize zptisobovat i vizudlni efek- ty, napfiklad makropsii, p#i niz jsou okolni pfedméty 629vnimany vét8i, coz bylo pravdépodobné inspiraci pro wAlenku v #i8i divi". Muscimol je selektivnim agoni: tem GABA, receptoru a na experimentalnich zvifatech bylo zjisténo, Ze piinejmenéim édsteéné chrani mozek pied poskozenim v diisledku krvaceni pti mrtvici (LyN- pew a kol. 1997). O pougiti muscimolu se uvazovalo i pro stimulaci mozku pii Parkinsonové chorobé, avSak plinovand Klinicka studie na lidech NCT00921128 je prozatim pozastavena. V Marylandu (USA) privé za- Gnd nova studie NCT00005925, a to na pouziti mus: cimolu pfi nezvladateiné epilepsii, na niz netéinkuji souéasné Iéky (pomoci infuze do mozku). Z polysacharidit obsahuje muchomirrka (13)-8-p-glukan, oznaéeny jako AM-ASN, u ného2 byly prokazany protirakovinné uginky proti sarkomu 180 v mySich (Kino a kol. 1992a, 1994c). Karboxymethylo- vané derivaty (1>3)-4--glukanu a (1>3)-¢-p-glukanu vy kazuji imunostimulaéni aktivitu (Yosurpa a kol. 1996), Existuji domnénky, Ze ethanolovy extrakt houby ob sahuje i dal8i dosud nepoznané latky s protizdnétlivy- rvend 630 mi, antirevmatickymi a jinymi t¢inky (Biz1uLeviétus a VAITKUVIENE 2007). Paivodni zpravy, 2e muchomiirky obsahuji menéi mnoéstvi nékterych tropanovych alkaloid (napfiklad atropinu, hyoscyaminu, skopolaminu a bufoteninu) a také stopova mnoistvi amatoxina, nebyly s pouzitim modernich metod potvrzeny. Chemie, biologie, toxi kologie a etnomykologie muchomiirky éervené jsou vyborné zpracovany v piehledném élanku (MICHELLOT a MELENDEz-HowELL 2003). Q OH 7 re VJ NH> \ / HO’ NH, Ho muscimol Amanita muscaria kyselina ibotenova Amanita muscaria JEDOVATE LECIVE HOUBY