1.

Při statistické analýze si děláme obrázek o cílové populaci prostřednictvím analýzy její
změřitelné
podčásti, tzv. experimentálního vzorku / výběru. Ten musí mít dvě základní vlastnosti, být
reprezentativní, to znamená, že jeho struktura je
stejná jako struktura (cílové populace). Druhá vlastnost je srovnatelnost, to znamená, že při
opětovném změření dat bude mít (experimentální vzorek) stejnou strukturu. Tedy že
můžeme
sběr zopakovat a výsledek bude vypadat přibližně stejně. Potom, co máme změřená data,
můžeme je popsat. Můžeme určit, zda jsou určitým způsobem četná, tedy jestli se některé
hodnoty vyskytují častěji než jiné a jak takové chování můžeme popsat. Zejména nás zajímá
jeho střední hodnota, tedy buď medián, nebo průměr, nebo u dat, která nejdou seřadit,
hodnota
nejčastější: mód, a jak jsou od této hodnoty ostatní hodnoty daleko, například směrodatná
odchylka a min, max ....
2. Myslím si, že 100 je to dostatečné množství, protože vybíráme listy náhodně a u listů
z jednoho stromu nedochází k nijak velkým odchylkám, a proto to bude stačit k odhadům
parametrů naší cílové populace (všech listů stromu).
Zákon se jmenuje Zákon o velkých číslech a říká, že s rostoucí velikostí vzorku se jeho průměr
blíží průměru celé populace.
Vybrala jsem si dub zimní a měřím na desetiny cm, protože jsem měřila v lednu všechny listy
měly stejnou barvu a to hnědou, přidala jsem veličinu: počet děr v listu.
Je nejlepší mít, co nejvíce vzorků, protože s rostoucí velikostí vzorku se jeho průměr blíží
průměru celé populace a naše měření bude přesnější.

Délka listů:
Průměr 8.204 cm
Rozptyl 2.510784 cm
Délka řapíku:

Průměr 1.31 cm
Rozptyl 0.1313 cm
 Délka řapíku
12

10

6
cm

0
0 2 4 6 8 10 12
počet

Počet děr v listu:

Průměr 1.773
Rozptyl 3.37337
1
 Počet děr v listu
12

10

8
počet děr v listu

0
0 2 4 6 8 10 12
počet listů

Fotka ze sběru, jak je vidět všechny listy jsou hnědé 😊.

3. p – hodnota vyjadřuje pravděpodobnost toho, že by Testová statistika T při nulové hypotéze
měla hodnotu, která nám vyšla z dat, nebo ještě extrémnější, tedy hodnota by mohla být
mimo interval <−T,T>.
Nejčastěji se bere hodnota p = 0,05.

Pravděpodobnostní interval průměrné délky listu na hladině významnosti je [7.79, 8.61] cm.
P hodnota Kolmogrova-Smirnova testu:
Hodnota p je 0,48221. Vaše údaje se však výrazně neliší od té hodnoty, která je normálně
distribuovaná.
P hodnota Schairova-Wilkova testu: 0.485238. Tedy normalita se nezamítá.
Ano soubor dat je normálně rozdělen

Dalších jiných deset listů:

100 listů Dalších 10 listů

Průměr 8.204 cm 7.59 cm
Směrodatná odchylka 1.592528 cm 1,976782 cm
Pravděpodobnostní interval [7.89, 8.52] cm [6.97, 8.21] cm
s p=0.05
p-hodnota K-S testu 0,48221 0,93665
p-hodnota S-W testu 0.485238 0.660832
Je normálně soubor ANO ANO
rozdělen?

Našich deset listů má větší hodnotu p než našich 100 listů.