Struktura prezentace:

I. Názvosloví binárních sloučenin 4

Název sloučeniny 6
Vzorec 7
Názvy kationtů 9
Názvy aniontů 13
Vzorec z názvu 15

Názvosloví Název ze vzorce

II. Názvosloví hydroxidů, kyanidů
III. Názvosloví kyslíkatých kyselin
Vzorec z názvu
Název ze vzorce
18
22
24
26
29
IV. Názvosloví solí kyselin 33
Odvození názvu soli z názvu kyseliny 36
Odvození vzorce z názvu soli 38
V. Názvosloví hydrogensolí kyselin 46
Odvození vzorce z názvu hydrogensoli 51
Odvození názvu ze vzorce soli nebo hydrogensoli 56
VI. Další sloučeniny a strukturní vzorce 63

DOPORUČENÍ Názvosloví
Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište
binárních
VŠECHNY KROKY POSTUPU

a hlavně
sloučenin
OXIDAČNÍ ČÍSLA

všude, kde můžete.

1
Binární sloučeniny jsou tvořeny atomy NÁZEV:
dvou různých prvků .
Jeden z prvků je ANIONT (oxidační číslo na prvním místě JMÉNO ANIONTU
záporné) druhý je KATIONT (ox. č. kladné) na druhém místě JMÉNO KATIONTU (ve
správném tvaru – viz dále)
Každá chemická sloučenina má svůj
Příklad:
NÁZEV a VZOREC SULFID SODNÝ

Název i vzorec jednoznačně určují o kterou

látku se jedná, z jakých prvků se skládá a v
sulfid=síra=ANIONT sodík=KATIONT
jakém poměru jsou tyto prvky ve
sloučenině.

VZOREC: VZOREC:
Značky prvků s koeficienty (čísly) Příklad:
jednoznačně určují o jakou sloučeninu jde.
Sulfid sodný (název)

NALEVO je ve vzorci KATIONT

Na2 S (vzorec)
NAPRAVO je ve vzorci ANIONT

Na=sodík=KATIONT S=síra=ANIONT

2
 KATIONTY: KATIONTY:
Kationt má v názvu koncovku podle svého Příklady:
oxidačního čísla. Na+I
sodný (sodík+ný)
Mg+II
hořečnatý (hořčík+natý)
oxidační č. koncovka S+VI
sírový (síra+ový)
+I -ný I+VII
jodistý (jód+istý)
+II -natý Ca+II
……………………..
+III -itý Pb+IV
……………………..
+IV -ičitý Li+I
……………………..
+V -ečný, -ičný Al+III
……………………..
+VI -ový P+V
……………………..
+VII -istý
+VIII -ičelý

KATIONTY: KATIONTY:

Oxidační číslo kationtu je rovno počtu
elektronů, které prvek „odevzdává“ při
vzniku sloučeniny.
Maximální oxidační číslo kationtu je rovno
počtu elektronů, které má prvek ve
valenční vrstvě (víc jich nemůže
odevzdat).
Příklad:
Na – sodík: I. hlavní skupina = 1 e- ve
valenční vrstvě
max. oxidační číslo
= +I
Ca – vápník: … hlavní skupina = … e-
ve valenční vrstvě
oxidační číslo =
…

3
 ANIONTY: ANIONTY:
Aniont má název odvozený od latinského Oxidační číslo aniontu je záporné a je
názvu prvku zakončeného koncovkou -id. rovno počtu elektronů, které potřebuje
daný prvek k úplnému zaplnění valenční
prvek název aniontu oxidační číslo vrstvy.
O Oxid -II
S Sulfid -II Příklad:
F Fluorid -I
Cl Chlorid -I O – kyslík: VI. hlavní skupina = 2 e- do úplného
zaplnění valenční vrstvy
oxidační číslo = -II
Br Bromid -I
I Iodid -I Cl – chlór: … hlavní skupina = … e- do úplného
N Nitrid -III zaplnění valenční vrstvy
oxidační číslo = …
C Karbid -IV

Tvorba VZORCE z názvu Tvorba VZORCE z názvu

Příklad:
Oxid sírový (název) IIIa. Celkové oxidační číslo sloučeniny musí být
nula. To je splněno tehdy, když budou ve
I. Aniont je OXID
ve vzorci bude na pravé sloučenině jedna síra a tři kyslíky

straně kyslík O. Oxidační číslo je –II (viz výše)
S+VIO3-II
O-II 1.(+VI)+3.(-II)=0

II. Kationt je SÍROVÝ
na levé straně vzorce IIIb. Lze použít KŘÍŽOVÉ PRAVIDLO – převést
bude síra S oxidčním číslem +VI (koncovka –ový) oxidační číslo kationtu pod aniont a oxidační číslo
aniontu pod kationt (bez minus) a pokud jsou obě
S+VIO-II čísla soudělná vydělit je do základního tvaru.

4
 Tvorba VZORCE z názvu: Tvorba NÁZVU ze vzorce

IIIb. KŘÍŽOVÉ PRAVIDLO

Krok I.
+VI -II
Prvek nalevo je kationt, napravo aniont.

S2 O6 /2
Do vzorce doplníme oxidační čísla k
jednotlivým prvkům tak, aby celkové
oxidační č. sloučeniny = 0

S O3

Tvorba NÁZVU ze vzorce Tvorba NÁZVU ze vzorce

Příklad: Pokračování příkladu

CO2
Aniont kyslík – sloučenina je oxid. Oxidační číslo
vždy –II (viz výše). Dva kyslíky znamenají celkové
oxidační číslo na straně aniontů –IV
Kationt uhlík – oxidační číslo musíme spočítat tak,
aby celkové oxidační č. bylo nula
pokud na
straně aniontů je celkové oxidační číslo –IV, pak
na straně uhlíku to musí být +IV
IV -II

O
-II CO 2
2
IV+2.(-II)=0
2.(-II)=-IV

5
 Tvorba NÁZVU ze vzorce
Názvosloví
Krok II.
Pokud máme oxidační čísla kationtů a
hydroxidů
známe aniont složíme název – aniont první
a kationt se správnou koncovkou druhý
(viz výše)
IV -II

CO 2

Oxid uhličitý

Pro kyanidy platí vše co pro binární sloučeniny.

Pouze aniont není jeden prvek, ale sloučenina

Názvosloví
(CN)-I kyanidů
Vzorec z názvu tvoříme stejně jako u
dvouprvkových sloučenin, jako aniont ale píšeme
tuto skupinu s oxidačním číslem –I. Pokud je tento
aniont ve sloučenině vícekrát, píše se do závorky

kyanid vápenatý

Ca+II(CN)-I2

6
Pro hydroxidy platí vše co pro binární sloučeniny.
Pouze aniont není jeden prvek, ale sloučenina

Názvosloví
(OH)-I kyslíkatých
Vzorec z názvu tedy tvoříme stejně jako u
dvouprvkových sloučenin, jako aniont ale píšeme
tuto skupinu s oxidačním číslem –I. Pokud je tento
kyselin
aniont ve sloučenině vícekrát, píše se do závorky

Hydroxid vápenatý

Ca+II(OH)-I2

Kyslíkaté kyseliny se skládají z OXIDU a z VODY Pokud znám oxid z kterého se kyselina odvozuje,
mohu vytvořit její vzorec podle následujícího
Z toho se odvozuje i jejich názvosloví. Začneme schématu:
tvorbou vzorce z názvu.
Oxid
Například KYSELINA SÍROVÁ se odvozuje z OXIDU + Voda
SÍROVÉHO (SO3) přidáním VODY (H2O) Kyselina

Cvičení 1:
Napište, z jakých oxidů se odvozují následující kyseliny a
Příklad – kyselina uhličitá, kterou odvodíme z
napište vzorce těchto oxidů: oxidu uhličitého:

Kyselina UHLIČITÁ CO2 Oxid uhličitý

Kyselina SIŘIČITÁ + H2 O. + Voda
Kyselina DUSIČNÁ H2CO3 Kyselina uhličitá
Kyselina FOSFOREČNÁ
Kyselina CHLORISTÁ

7
 Cvičení 2:
Příklad II – kyselina fosforečná, kterou odvodíme z Napište vzorce následujících kyselin:
oxidu fosforečného: Kyselina UHLIČITÁ
Kyselina SIŘIČITÁ
P2 O 5 Oxid fosforečný Kyselina DUSIČNÁ
+ H2 O. + Voda Kyselina FOSFOREČNÁ
H2P2O6 Kyselina fosforečná Kyselina CHLORISTÁ
Kyselina SÍROVÁ
Pokud jsou všechny koeficienty soudělné, je třeba je vydělit
největším společným dělitelem: I pro kyseliny platí, že výsledná molekula musí být elektroneutrální.
Jinými slovy, že součet všech oxidačních čísel jednotlivých
H2P2O6 /2
HPO3 (jedničky nepíšeme) prvků v kyselině, dává dohromady nulu!

Cvičení 3:
Kyselina fosforečná = HPO3 U vzorců kyselin, které jste vytvořili ve cvičení 2
vyznačte oxidační čísla jednotlivých prvků. Potom
pro každou kyselinu udělejte součet těchto čísel.

Alternativní postup: Alternativní postup (pokračování):

Kyselina UHLIČITÁ Kyselina UHLIČITÁ

Jedná se o kyselinu,ve které vždy vedle sebe Postavím vedle sebe:

stojí:
Hn Xm Ol
H – n vodíků
X – m kationtů, které tvoří oxid s kyslíkem
O – l kyslíků
Oxidační čísla VODÍKU a KYSLÍKU známe, pokus
známe název kyseliny, tak z koncovky odhalíte
také oxidační číslo kationtu. Stačí dopočítat
celkové počty tak, aby výsledné ox. č. = 0
HI+ CIV+ OII-
Celkové kladné oxidační číslo je V+ (vodík +uhlík), to je
ale nedělitelné dvěma (kyslík má –II), takže je potřeba
přidat jeden vodík, aby celkové kladné oxidační číslo bylo
sudé.
HI+2 CIV+ OII-
Celkové kladné oxidační číslo je nyní VI+ (vodík +uhlík) a
kyslíky musí být tři, aby celkové oxidační číslo sloučeniny
bylo rovno nule

8
Alternativní postup (pokračování):
Pokračujeme tvorbou názvu ze vzorce:
Kyselina UHLIČITÁ
Ve třetím cvičení jste měli dopsat oxidační čísla ke
všem prvkům ve vzorcích kyselin. Tento postup je
Postavím vedle sebe:
základem odvození názvu ze vzorce
HI+2 CIV+ OII-3
Máme-li odvodit název kyseliny HClO4 tak:
Výsledek:
1) Doplníme známá oxidační čísla (viz názvosloví
H2CO3 kationtů a aniontů):
+I -II

HClO4

2) Spočítáme, kolik je zatím celkové kladné a kolik 3) Nazvu sloučeninu podle zjištěných oxid. čísel:
záporné oxidační číslo:
+I +VII -II
+I

HClO4
-II
HClO4
Jedná se o kyselinu – první slovo bude kyselina
1.(+I)=(+I) 4.(-II)=(-VIII ) Zároveň víme, že se kyslíkaté kyseliny odvozují z oxidu,
v tomto případě oxidu chloru a to s oxidačním číslem
Celkové oxidační číslo musí být rovno 0. V současné VII – koncovka –istý. Kyselina je tedy odvozena z oxidu
chvíli by součet známých oxidačních čísel jednotlivých chloristého a celý název bude:
prvků činil
(+I)+(-VIII)=(-VII)
Kyselina chloristá
Znamená to, že oxidační číslo Cl musí být +VII aby
sloučenina byla neutrální.

9
Cvičení 4:

Napište názvy následujících kyselin:

Názvosloví solí
H3PO4
HNO3
kyselin
H2CO3
H2SO4
H2SO3
HPO3
HClO4

Soli kyselin jsou látky, které vznikají nahrazením Názvy solí

všech vodíků v kyselině jiným kationtem.

Příklad:
JMÉNO SOLI + JMÉNO KATIONTU
H2SO4 Na2SO4 Jméno soli se odvozuje od názvu příslušné
Kyselina Sůl kyseliny sírové kyseliny pomocí přípony
sírová (síran sodný)
-an
Jméno kationtu ve správném tvaru viz. str 5. a 6.

10
Jména solí 1 Jména solí 2
Oxid Kyselina Sůl
-ný -ná -nan Oxid Kyselina Sůl
Ox. chlorný Kys. chlorná Chlornan … -ový -ová -an
-natý -natá -natan Ox. sírový Kys. sírová Síran …
Ox. dusnatý Kys. dusnatá Dusnatan … -istý -istá -istan
-itý -itá -itan Ox. chloristý Kys. chloristá Chloristan …
Ox. boritý Kys. boritá Boritan … -ičelý -ičelá -ičelan
-ičitý -ičitá -ičitan Ox. osmičelý Kys. osmičelá Osmičelan …
Ox. siřičitý Kys. siřičitá Siřičitan …

-ečný -ečná -ečnan

-ičný -ičná -ičnan
Ox. dusičný Kys. dusičná Dusičnan …

Odvození vzorce z názvu
Odvození vzorce z názvu

Příklad i: odvoďte vzorec chloristanu hořečnatého
Oxidační číslo aniontu soli je potřeba psát nad závorku,
Látka vznikne nahrazením H+I
v kyselině chloristé aby bylo jasné, že nepatří žádnému prvku, ale celé
hořčíkem Mg+II (hořečnatý). skupině.
ANIONT SOLI
I. Odtrhneme všechny vodíky od kyseliny a spočítáme +VII -II -I
oxidační číslo zbytku (to je aniont soli).

+I +VII -II H+I +VII -II (ClO ) 4

HClO4 ClO4 Nadále budeme počítat zvlášť s čísly v závorce a mimo
závorku (jako v matematice).
Celkové ox.č. = O Celkové ox.č. = -I

11
Odvození vzorce z názvu
Odvození vzorce z názvu

II. Před aniont postavíme kationt (hořečnatý) s ox.

III. Zkontrolujte soudělnost koeficientů a případně
číslem a podle křížového pravidla doplníme koeficienty.
vydělte (opět pouze mimo závorku). Jedničky se nepíší!
Křížové pravidlo zde uplatníme pro čísla mimo závorku!!!

+II +VII -II -I

Mg (ClO4) 1 2
Mg (ClO4)2

Odvození vzorce z názvu
Odvození vzorce z názvu

Příklad ii: odvoďte vzorec uhličitanu sodného
Oxidační číslo aniontu soli je potřeba psát nad závorku,
Látka vznikne nahrazením ………… v kyselině ……………. aby bylo jasné, že nepatří žádnému prvku, ale celé
sodíkem ………. (sodný). skupině.
ANIONT SOLI
I. Odtrhneme všechny vodíky od kyseliny a spočítáme +IV -II -II
oxidační číslo vzniklého aniontu.

+I +IV -II 2H+I +IV -II (CO ) 3

H2CO3 CO3 Nadále budeme počítat zvlášť s čísly v závorce a mimo
závorku.
Celkové ox.č. = O Celkové ox.č. = -II

12
Odvození vzorce z názvu
Odvození vzorce z názvu

II. Před aniont postavíme kationt (sodný) s ox. číslem

III. Zkontrolujte soudělnost koeficientů a případně
a podle křížového pravidla doplníme koeficienty. Křížové
pravidlo zde uplatníme pro čísla mimo závorku!!! vydělte (opět pouze mimo závorku). Jedničky se nepíší.

+I +VII -II -II

Na (CO3) 2 1
Na CO3 2
POZOR – pokud za závorkou aniontu máme koeficient 1
a tedy ho nepíšeme, nepíše se ani závorka aniontu!!!

Odvození názvu ze vzorce

Názvosloví
hydrogensolí
Je společné pro soli i hydrogensoli – str. 56
kyselin

13
Hydrogensoli kyselin jsou látky, které vznikají
nahrazením některých vodíků v kyselině jiným
Názvy hydrogensolí
kationtem.
POČET VODÍKŮ, KTERÉ SŮL
Příklad: OBSAHUJE + JMÉNO SOLI + JMÉNO
KATIONTU
H2SO4 NaHSO4
Kyselina Hydrogensůl kys. sírové Počet vodíků udáváme pomocí řecké číselné
sírová (hydrogensíran sodný) předpony a řeckého názvu vodíku (viz dále).

Jméno soli se odvozuje od názvu příslušné kyseliny

pomocí přípony –an (viz. strana 34. a 35.).

Jméno kationtu ve správném tvaru viz. str 5. a 6.

Názvy hydrogensolí Názvy hydrogensolí

Počet vodíků udáváme pomocí řecké číselné Příklady užití řeckých přípon ve spojení s vodíkem
předpony a řeckého názvu vodíku hydrogen (předpony se v chemii užívají i jinde a je dobré si je
pamatovat)
Předpona Počet Předpona Vodíky
mono- 1 Nepíše se hydrogen H1
di- 2 (stejně jako dihydrogen H2
tri- 3 jedničky ve trihydrogen H3
tetra- 4 vzorcích) tetrahydrogen H4
penta- 5 pentahydrogen H5
hexa- 6 hexahydrogen H6
V hydrogensolích se
hepta- 7 heptahydrogen H7 prakticky nevyskytují
okta- 8 oktahydrogen H8
nona- 9 nonahydrogen H9
deka- 10 dekahydrogen H10

14
Odvození vzorce z názvu Odvození vzorce z názvu

Příklad i: odvoďte vzorec hydrogenuhličitanu Oxidační číslo aniontu píšeme opět nad závorku
lithného (=monohydrogen uhličitan lithný)

I. Odtrhneme vodíky od kyseliny tak, aby jeden zbyl ANIONT

a spočítáme oxidační číslo vzniklého aniontu.
+I +IV -II -I
+I +IV -II 1H+I +I +IV -II
HCO3
H2CO3 HCO3
Celkové ox.č. = O Celkové ox.č. = -I

Odvození vzorce z názvu
Odvození vzorce z názvu

II. Před aniont postavíme kationt s ox. číslem a

II. Koeficienty = 1 nepíšeme, pokud je 1 za závorkou,
doplníme koeficienty. Křížové pravidlo uplatníme pro čísla
nepíšeme ani závorku.
mimo závorku.

+I +I +IV -II -I

Li (HCO3) 1 1
Li HCO3

15
Odvození názvu ze vzorce Odvození názvu ze vzorce

Příklad i: odvoďte název Al2(HPO4)3 +III +I +V -II -II

I. Nad prvky doplníme všechna známá oxidační čísla. Al (HPO4) 2 3

+III +I -II -II

Al (HPO4)
2 3
III. Protože se jedná o sůl kyseliny (hydrogensůl) bude
základem názvu FOSFOREČNAN (přípona –an).

IV. Přítomnost jednoho vodíku – hydrogensůl

II. Dopočítáme oxidační číslo P
závorka musí dát +II, P HYDROGEN FOSFOREČNAN
má tedy ox.č. +V
fosforečný V. Kationt je hlinitý – HYDROGEN FOSFOREČNAN HLINITÝ

Další sloučeniny Amidy

Amid barnatý
Amid sodný
(NH2)-I
Ba(NH2)2
NaNH2

Imidy
(NH)-II
Imid barnatý BaNH
Imid sodný Na2NH

Amonný kationt
(NH4)+I

Uhličitan amonný (NH4)2CO3
Dusičnan amonný NH4NO3

Hydráty
ˑXH2O
Dihidrát uhličitanu amonného (NH4)2CO3 ˑ2H2O
Hydrát síranu sodného Na2SO4 ˑH2O

16
 Strukturní
elektronové
vzorce

17
Další části názvosloví budou postupně doplňovány.

Předem děkuji za jakékoliv připomínky k textu.

matura@prirodniskola.cz

Marek Matura

16.5.2008

18