Karel Hynek Macha — Maj (1836) Divka sedi vecer 1. kvétna u jezera a éeké na svého milého. Bojt se, Ze nepFijde, a place. Prijid lodka a plavec divee Fekne, Ze jeji milf je ve vézent ve vézi za to, Ze zabil svého vlastntho otce, Zitra md byt: laman v kole. Machiy Maj spatiil svétlo svéta 23. dubna 1836 v ndkladu Sesti set vytiskti. Od doby gonerace Majovei je Maj oznaéoviin jako zakladni dilo novadobé éeské poezie. V Maji se myslenkovd ‘loubka poji s dokonalim licenim pfirody, objevasm poutitim eufonie, rtm, oxymbranu nebo metafory. Literarni druh: lyricko-epicky Literarni Z4nr: basnicka povidka Literarni forma: poezic Literarni smér: romantismus, 1. pol. 19. st. Kompozice: chronologické, retrospektivni (ve zpévech), 4 zpévy, 2 intermezza, sloZita vnitini struktura, jambicky ver’ Doba a misto déje: u souéasného Machova jezera, u hradu Bezdéz na Litométicku, 1. pol. 19. st. Forma vypravéni: er-forma, v zavér ich-forma (autor se ztotozhuje s déjem) vypravétem sam autor Téma: vina a smart, laska, Zemé, éas, nest'astny Zivotni osud Viléma a Jarmily. a zobrazeni majové prirody, oslava jamni prirody Némét: inspirace skutetnou udélosti u hradu Bezdéz, kde syn zavraZdil viastniho otce, protoze mu branil v lasce, ptiroda prostredi Bezdézu, jezero v Doksech MySlenka: tivahy o Gase, o smrti, Cas ztréci vyznam pHi tekéni na popravy Motivy: tragickd nenaplnéna laska, jami priroda, smrt.sebelftost, smutek, majova ptiroda, mySlenky mrii, myslenky lep8i budoucnosti Vysvétleni nazvu dila: Maj —podle mésice, v némz se odehriva déj Posouzeni aktualnosti dila: déj dila neni aktudlni, loupednici jiz neexistuji a svedend divka se nehodnoti zaporné - _aktudlni je hledani pravdy a viny, téma Zérlivosti Pravdépodobny adresét: biseis je piedevsim pro zdatnejsi Stent, ktery se dokaze veitit do osuda ‘vystupujicich postay; ve své dobé byla base nepochopena, lidé nedokézali obdivovat vraha Uréeni smysiu dila: autorovi zfejmé Slo o oslavu majové prirodni krisy a jako Kontrast vyw2il tragiku lidského osudu Zafazeni knihy do kontextu celého autoroya dila:nejslaynéjsi Machovo dilo, jeho potatky spadaji do roku 1834, psan byl od podzimu 1835 do jara roku 1836 = je to jedind knihy, kterd vySla za jeho Zivota; vydal ji viastnim nakladem, slo 0 600 vytiski ‘Tematicky podobné dilo: K. H. Macha — Cikini: tragicky pribeh Porovnani s filmovou verzi nebo dramatizaci: film Maj v roce 2008 natotil F. A. Brabec = film neodpovidé predloze, Jarmila je ligena jako pobéhlice, Vilem — strasny lesti pan — byl ztvarnén Matéjem Stropnickm, ktery postavé fyzicky neodpovida a nepodal ani prilis dobry herecky vykon = zpracovani je kyéovité, lyricka slozka se kamsi vytratila... = filmovymi fanousky je film ohodnocen 40 % ze 100 ‘Zajimayost: hlavni postavy jsou vy bésni rozmistény tak, aby se nepotkaly; Macha tak potlacuje posilen{ d&je prostfednictvim jejich potenciélniho vzijemného piisobeni ODILE: - dio bylo napséno na prelomu roku 1835 a 1836 a je z obdobf éeského romantismu - mprvu nebylo veFejnosti prijato, protoze mu chybi uméleckost, viastenectvi (popravdé je to pravé naopak) a hlavni hrdina je nevhodng — loupeznik, oteovrah - _ pfijato je a% po smrti autora, a to ve 2. poloviné 19. stoleti generaci MajoveltCHARAKTERISTIKA POSTAV: Jarmila — mlad, naivni, zamilovand sleéna, kterd spdcha sebevrazdu skokem do jezera. Vilém — strasny lesit pan; zabiji svého otce a je popraven; byl zavrzen otcem a stal se z nj obavany loupeZnik; zamilovan do Jarmily tec Viléma — mlynaf; svedl Jarmilu; zayrazdén synem Vilémem Hynek — svidnik Jarmily, symbol poutnika, vraci se k mistu popravy, sdm autor, otfesen Vilémovgm zivotem Dali postavy: naptiklad zvifata, pHfroda — promlouvaji v 1. intermezzu pti pripravé Vilémova pohibu: sbor duchi, Z4by, krtek, rosa, noc, boute a dalsi STRUCNY OBSAH: Micha se inspiroval zAzitky a pocity, jeZ ziskal béhem pobytu u svého dlouholetého pfitele v Doksech u dneSniho Machova jezera. Pfi navstévé hradu Bezdéz zjistil, Ze v tomto kraji byl nedavno popraven mladik Schiffner, ktery zabil svého viastniho otce, protoze mu brinil v lésce. Vedle toho se do basné promitlo i romantické prosttedi zdej8i krajiny. Dilo tedy vyprivi ptibéh milenci Viléma a Jarmily. Vilém se dovi, Ze jeho mild: Jarmila byla svedena starsim muzem. Sviidee zavrazdi, aniz by tusil, Ze tim zabije i svého vlastniho otce, ktery ho kdysi zavrhl a vyhnal z domu, diky éemuz se stal loupeznikem. Za to je zatéen a chysta se jeho poprava. Jarmila, kterd na n&j écka, se od zndmého dovida, Ze jeji ily je ve vézeni a bude popraven. Zdrcend skoti do jezera, Base konti pfijezdem poutnika, jenz byl seznamen s osudem tohoto milostného trojthelniku. Mluvi o sobé, 0 svém madi, srovndva svij osud s osudem Viléma a pozndvé, Ze mlédi je jiz ztracené. PODROBNY OBSAH: sné je ligeni majové krajiny kolem jezera. Zaéina zde i epicky dj. Jarmila sedi na bfehu jezera a vyblizi svého milého Viléma, ktery by mél piijet na lod'ce, Nejdrive spatii ne jezete jen bily bod. Basnik jej ptirovndva k bilé vodnt lili, Z lod'ky vystoupi plavee, ktery ozndmi Jarmile, Ze Vilém byl uvéznén a bude popraven, protoze zabil svého otce, kdy2 brinil Gest své divky. NevEdél, 2= sviidcem je jeho otec, ktery ho v mlédi vyhnal z domu. Jarmila se v zoufalstvi utopi v jezere. 2. ZPEV Ten zatind motivem padajici hvézdy. Pak nds basnik zavadi do vézeni, kde je Vilém. Basnik zde popisuje chmurné vézeni a kaZdé véci vdechne Zivot. Vilém Kleti a pfemysii 0 svém Zivolé a © svem Inlidi. Pta se sm sebe, Sim se provinil, Ze byl uvéznén. Vraci se do détstvi a mysli na to, é1 vina je vats, jestli otcova, ktery ho vyhnal nebo jeho, 2e se nechal strhnout Zivotem a stal se loupeznikem: Jako loupeZnik pak prijal pfezdivku "Straény lest pan", Diva se do krajiny a uvédomuje si jejt krésu: Siysi lesni rohy a vi, Ze je ub nikdy nebude slySet. Nevét, 2e po smrii néco existuje a litule, Ze musi Zem#it, Jeho éas mu odmétujt kapky, které skapavaji ze sloupki. Ve svém zoufalstvi mluvi nahlas a jjeho monolog zaslechne strdz, kter se jiZ nikdy neusméje, nebot je neStastné nad osudem Vilemas 1. INTERMEZZO ‘ fs Sor duchi se pfipravuje na pfijeti nového odsouzence na popravisti. Sundavaii starou lebku a plat $e prirody, co dé Vilémovi k pohibu, Zvifata i rostliny, mraky i vitrsifb, Ze mu obstaraji udbus smuteéni zAvoje i rakev. 3. ZPEV ee 3 Zaéin obrazem probouzejiei se majové ptirody. Lidé spéchaji na popravu. Ptacl zpival! a mlidi slavi mj, Zloginec je vyveden, modli se, naposled se diva na kraj, kde 2il Posilé po vétru a oblatkach pondray své matce ~ zemi, Potom odchézi na popravi8t, kde uz Ses kal, Vilemovi je Ustana Hias ‘a télo je vpleteno do kola a laméno.2. INTERMEZZO. Basnik nds privadi k loupeZnikim, kte#i truchli nad Vilémovou smrti. 4. ZPEV Do déje vstupuje sim autor. Projizdi kolem popravisté do hostince. Hostinsky mu vypravi Vilémiv pfib@h, Basnik odjede, ale tento piibéh ho tahne zpét. Vriti se sem 1. mdje a zastavi se u popraviste, kde je Vilémova lebka. Zda se mu jako by plakala nad ztracenym miladim (v otnich dillcich ma kapky rosy), které se neda nikdy vratit, Basnik premyali o svém Zivoté. A uvédomuje si, Ze 0 své budoucnosti nic nevi a do détstvi, kam by se chtél vratit, se uz nikdy nevrati. Je z toho velice neStastny, a proto svij osud pfirovndvé k osudu Vilémovu JAZY. = bisni se objevuje mnoho metafor a metonymii, personifikaci, oxyméronii, epiteta, ptirovnéni, - dilo je psano ve ver8ich, obkroénym rymem, objevuje se zde hodné motivii pifrody KOMPOZICE: = 4 zpévy, 2 intermezza; slozitéjsi vnitini struktura = _er-forma; autor verSi popisuje, co se déje = probiha chronologicky, také retrospektivné (vzpominky) = ke konci autor vstoupi do déje jako poutnik Hynek UKAZKA: ...dayna severni zt, vyhaslé svétlo s ni, zborténé harfy t6n, ztrhané striny zvuk, za8iého véku dj, umielé hvézdy svit, za8lé bludice pout, mrtvé milenky cit, zapomenuty hrob, vétnosti sklesly byt, vyhasla ohné kouf, slitého zvonu hlas, martvé labuté zpév, ztraceny lidstva raj, to détinsky mtij vék. Nynéjsi ale Gas jinoSstvi mého — je, co tato basen, maj Vecerni jako méj ve liné pustych skal; na tvafi lehky smich, hluboky v srdei Zal. Vidi8-li poutnika, an dlouhou luéinow spécha ku cili, ne éervanky pohynou? Tohoto poutnika jizzrak neuzt tvij, jak zajde za onou y obzoru skalinou, nikdy — ach, nikdy! To budouet Zivot mij. Kdo srdci takému utéchy jaké da? Bez konce laska je! ~ Zklaménat’ léska mal Je pozdni veéer ~ prvni maj — veéerni méj —je lisky as; hrdliééin zve ku lasce hlas: ,, Hynku! ~ Vilémel! —Jarmilo!!"ANALYZA UMELECKEHO TEXTU: zatazeni tryvku do kontextu celého dila: = iryvek je ze z4véru étvrtého zpévu - téma: konee putovant - motivy: zat, svétlo, tn, zvuk, jinosstvi, maj... - misto: d&j se odehrava u mésta HirSberg mezi horami, na nich’ hrady Bezdéz, PernStejn, Houska a y dalce Roll k vychodu, z4padu, poledni a piilnoci okazuji - as: pozdni veter, pryni maj. — Gas neni specifikovany, ale Ize soudit, Ze se jedné o basnikovu soutasnost = iterami forma, druh a Zinr: = poezie, Iyricko-epicky, poéma = _poéma = rozsihlejsf lyricko-epicka verSovand skladba - jazykové prostiedky a jejich funkce ve vyfatku: archaismus - striny, bludice, an, neuzri, zklamdnat basnické slovo - line zyolani - Bez konce liska je! — Zklamdnat ldska mal; ,,Hynku! — Viléme!! — Jarmilol!! = tropy a figury a jejich funkce ve viiiatku: oxymoron = —_z4F, vyhaslé svétlo s ni; zborténé harfy ton; ztrhané striiny zvuk; zailého véku dé}; umFelé hvézdy svit; mrtvé milenky cit; slitého z vonu hlas; mrtvé labuté zpév personifikace - _umielé hvézdy svit; zaslé bludice pout; slitého zvonu hlas; éervanky pohynou metafora = _—_—_-véénosti skleshy byt (= hrob) piirovnani - ——‘Vecerni jako maj ve liné pustich skal kontrast. = —_na tvafi lehkj smich, hluboky v srdei Zal Fetnické otizka - Vidi8-li poutnika, an dlouhou luéinou / spécha ku cili, nez éervanky pohynou?; Kdo srdci takému utéchy jaké da? epizeuxis - —_nikdy—ach, nikdy! - charakteristika posta = Hynek — sém autor, zamySleng, depresivni, otfesen Vilémovym osudem, ztotoziiuje se s Vilémem - Vilém — loupeZnik, stra’ny lesit pin — vidce loupeznické skupiny, omylem Zabiji svcho otce, vini spoletnost, citi se byt nevinny; ve vézeni mysli na Jarmilu a vzpomina. na své mlédi; dochazi k zavéru, Ze po smrti ho jiz nie neseka - Jarmila — svedend, nyni miluje Viléma a nechce bez néj byt - Zaléfnik—tichy, neslysng, velmi vnimavy - __Iyricky subjekt: = vypravéGem je sim autor, K. H. Micha - _yyprdvéei zpisoby: - _ vnitini monolog lyrického subjektu= typy promluv: - _ pasmo lyrického subjektu v ich-formé: 1, sloka: A, B, C, C, C, D, E, F 2. sloka: A, B, C, C 3. sloka: A, A, B, C, B, D, D 4, sloka: A,B, B, C - rym nepravidelny y kompoziéni vystavba: - _ skladba se sklada ze 4 zpévii a 2 intermezz (meziher) = tiryvek tvoii 4 sloky po 8, 4,7 a 4 versich Karel Hynek Macha (1810-1836) = basnik a prozaik, nejvyznamnéjsi pfedstavitel Geského romantismu ~ psal basné, emotivn ladéné prozy, deniky = narodil se v Praze na Ujezdé na Malé Strané vote byl mlynatskj pomocnik, matka pochizela z muzikantské rodiny, syn Po nj zdédil hudebni vnimavost = pokitén Igndc, jméno si potestil na Hynek a piipojil Karel svoval svatopetrskou fami kolu, poté novomiéstské gymnézium = prvni verSe napsal na piaristickém gymnéziu, psal némecky i éesky tudoval filozofii na UK a priva ‘astnil se Geského spoletenského Zivota, hral v ochotnickych divadelnich predstavenich ve Stavovském a Kajetinském divadle, pattil do skupiny spolupracovniki: Josefa Kajetana Tyla = herec Tylovy ochotnické druziny, zde poznal Eleonoru (Lori) Somkovou - yedle studia, éctby a lisky bylo zdrojem Miachovych zAzitkti cestovani, podnikal dlouhé pei tiry, lékala ho zejména mista, kde jeho fantazie mohla dokreslovat | zbytky dayné minulosti - ve své dobé nepochopen ~ rid se toulal po zficeninich éeskych hradii a Easto je kreslil = plitelem Strobachem dofel pesky az do Benitek aemroce 1834 podnikl svoji nejdelsi cesta — pfes Rakousko a Alpy se vydal do Italie, této cesté napsal svij Denik na cesté do Italie poslednich 5 mésict Zivota pracoval jako praktikant v Litométicich "6: listopadu 1836 ndhle zemfel v Litoméfiefch po vlektém onemocnéni po haSeni pozéru ~ cholerina - pohfben v Litométicich, ostatky pfeneseny na VySehrad - syn Ludvik se nedo¥il roku mi basnémiK: Jaro - bisnik, historik, s starogeskych literarnich pamatek, prekladatel, novi od r, 1830 psal éesky ‘Svat Ivan — prvni based psand esky Jenj Styfdilny romén (gasti VySehrad, Valdek, Karliv tejn - nedokonéeno), dokonéena je pouze Gist Kfivoklad Obrazy ze Zivota mého — obsahuje texty Veter na Bezdézu a Marinka Cikdni—nejrozsablej&i text, romén Pout krkonosska, Navrat, Kldster sézavskj, Valdice, Sen yedl si Sifrované deniky (rozlustil Jakub Arbes) zafazeni autora do uméleckého sméru: jediny pfedstavitel teského romantického bisnictvi a jeden z nejvét8ich ceskjch basniki vabec zakladatel moderni éeské poezie pisobil v dobé nérodniho obrozeni: podatek spada do 70. let 18. stoleti konec 50. Iéta 19. stoleti NO se déli na 4 etapy: ‘ necke’ py ovre? 1. faze, ,obranna**: 80. Iéta 18. st. ~ 1805, J. Dobrovsky, - pfevlida Klasicismus, utvateji se zéklady obrozenskéliteratury 2. faze: 1806-1830, J. Jungmann, Fr. Palacky, P. J. Safatik, J. Kollir, VK. Kliepera, J.N. Stépanek, F. L. Celakovsky ~ doba napoleonskych vilek, vytvatt se jazykovy program, v literatufe se uplatiuje preromantismus 3. fize: 1830-1848, J. K. Tyl, K. H. Macha, K. J. Erben ~doba mezi revolucemi, literatura se sblizuje se Zivotem, pronika romantismus 4. faze: 1848 — 50. léta, K. H. Borovsky, B. Nemcova - demokratické orientace literatury, sméfovani k realismu Romantismus ~ 1. pol. 19.st. od slova romin = dobrodruzny jako v rominé vznikl v Anglii na podatku 19, stol., rozSitil se do celé Evropy nékde pfetrval celou polovinu 19. stol. navazuje na tendence preromantismu neni jen uméleck styl, ale Zivotni pocit, postoj Slovéka. novy zpiisob pohledu na svét— silné subjektivnt a individualistickyy pozaduje se tviiréi syoboda, nezAvislost, touha po harmonii s ptirodou inspirace — gotika pro svou tajuplnost urteni 3, fie nérodniho obrozent: Erben (1811-1870) ératel lidové slovesnosti (pisné, povésti, pohddky, Fikadla), vydavatel = studoval prava a filozofii, sezndmil se s Fr. Palackym, s nimé pak spolupracoval - Erbenovy pohddky jsou zbaveny skoro vesmés mistni a Gasové uréenosti - tim se li8i od pohidek B. Némeové, v nichi se naopak odrézi konkrétni Zivotni prostredi a situace= dilo: Kytice z povésti ndrodnich, Prostondrodnt pisné a Hkadla, pohddky Zlatovldska, TF zlaté viasy déda Vsevéda, Diouh;, Siroky a Bystrozraky, Ptak Ohnivak a Liska Ryska Josef Kajetin Tyl (1808-1856) ~ prozaik, basnik, kritik, novindt ~ sblizil se s Klicperou ~ Fedigoval Casopis Kvéty, Vlastimil, Posel 2 Prahy, vydaval politicky list Selské noviny ~ Dekret Kutnohorsky, Rozervanec, Posledni Cech, Strakonicky Dudak aneb Hody divjch zen Francie: Victor Hugo (1802-1885) ~ nejslayn8j8i osobnost francouzského romantismu ~ napsal basnickou epiku Legenda vékii (trojdilny basnicky cyklus, zobrazuje vivo} lidstva, filozoficky podtext) - Chrém Matky bozi v Parizi, Bidnici Stendhal (1783-1842) ;, Kartouza parmské ~ Lucien Leuwen — roman vydany posmrtné, je nedokonéeny, piivodni nazev Cerveny a bily ~ nékdy je fazen k realismu. Anglie: Jane Austenova (1775-1817) - piedstavitelka tzv. rodinngho romanu (domestic novel) - Pyicha a predsudek, Emma, Northangerské panstvi George Gordon Byron (1788-1824) ~ basnické povidky: Daur, Korzér, Lara — hlavnim hrdinou je élovék revoltujiei proti soucasnému svétu ~ Childe Haroldova pout'~ moderni epos, autobiografické rysy Percy Bysshe Shelley (1792-1822) = zemiel utonutim, plavil se na lodi Ariel - jeho manzelka, Mary Shelleyové, je autorkou Frankensteina ~ Odpoutany Prométheus — dramatické biseii, utopie, vyjadfuje téma osvobozeni lidské myslenky Walter Scott (1771-1832) = povazovin za zakladatele historic - Waverly — roman o povstani v Irsku - nejslavnéjsi romany: Rob Roy, Ivanhoe, Kenilworth, Pirdt povidky a historického roménu:Gymnazium mah Spoleénd t4st maturitni zkousky Cesky jazyk a literatura PRACOVNI LIST Karel Hynek Macha Maj vyfiatek Umélecky text Obnaiil vézeh krk, obnaZil hadra bilé, poklesl k zemi, kat odstoupi, strainé chvile - pak blyskne meé, kat rychly stoupne krok, v kolo tne meé, zlozinci blyskne v tyle, upadla hlava— skok i — jesté jeden skok - i télo ostatni ku zemi ted’se skloni. ‘Ach v zemi krdsnou, zemi milovanou, v kolébku svou i hrob svij, matku svou, v viast jedinou iv dédictvi mu danou, v Sirou tu zemi, zemi jedinou., v matku svou, v matku svou, krev syna teée po ni. Po oudu lémén oud, az celé vézné télo ukolo vpleteno nad kilem v kole pnélo, lava nad kolem svij obdréela stan, tak skonéil Zivota strailivy les pan, na mrtvé tvati mu posledni dfima sen. Na ngj se divajic— po cely dlouhy den nesmimné mnoistvi v kol mala pahorku stélo, teprv ai k zépadu schylivai slunce beh veselov mrtvy zrak staté hlavy se smélo, utichl jezera Siry — veterni beh. Nad dalkou temnych hor posledn{ pozér plal, v hluboké ticho to mésice vzesla za st#ibFici hlavy té ubledlou mrtvou tvar i tichy pahorek, jeni v brehu vody stal. Mésta jsou vzdalend co bily v modru mrak, pies né v kraj daleky nesl se mrtvy zrak, v kraj, kde co dité on — 0 krdsny —krasny vék!Daleko zanesl vk onen éasii vztek, dalekot jeho sen, umrly jeho stin, ‘obraz co bilych mést u vody stopen Klin, takt jako zemfelych myslenka posledni, tak jako jméno jich, pradavnych boji hluk, davnd severnt zaF, vyhaslé svétlo s ni, zbort&lé harfy ton, ztrhané strany zvuk, zaélého véku daj, umielé hvézdy svit, za8ié bludice pout, mrtvé milenky cit, zapomenuty hrob, véénosti sklesly byt vyhasla ohné kouf, slitého zvonu hlas, to jestlit zemFelych krasny détinsky fas. Je pozdni veter ~ druhy maj - veterni maj — je lésky fas, hrdligéin zve ku lasce hlas: »Niléme! Viléme! Viléme! |!“ vyftatek Neumélecky text OXYMORON (zee. oxys=kysely, méros =poSetily) v obecném vyznamu protimluy, logicky spor éi paradox. V lingvistice jde obvykle o spojeni dvou i ttt protikladnych slov, jejich? na zdpadé", Ziva mrtvola”, vyznam se navzajem vyluguje — napr. ,ohlusujici ticho", , voslepuif! tma’, ,suchy had na dné motském‘, nendpadna wystFednost”. Ide 0 priviastek, tery je sujm vjznamem v rozporu s vjznamem podstatného jména, které uréule- ‘Opakem oxyméronu je tautologie. Oxyméron je vyuiivan zamérné jako basnicky vyrazovy, prostiedek, mimo to se tento wjraz nékdy poutiva i pro kritické vyiédrent se knééemu (napF. ,poctivy politik’, ,spravedlivy svét“ apod.). (www.atslexikon.cz) STRUKTURA USTNi ZKOUSKY 41. Charakteristika uméleckého textu zasadit tvorbu Karla Hynka Machy do kontex zasadit uvedeny vifiatek do kontextu dila interpretovat situaci zachycenou ve vyfiatku “ pojmenovat 2 charakterizovat KliGové postavy uméleckého dila pojmenovat a analyzovat autorovy basnické umélecké prostfedky, ‘tu deské literatury dpb: border: 2. Charakteristika neuméleckého textu : postihnout souvislost mezi vyfiatkem z uméleckého a neuméleckého text uréit funkéni styl a prevlddajici slohovy postup textu pojmenovat a charakterizovat jazykové prostfedky a jelich funkcl v textu . postihnout rozdil mezi uméleckym a neuméleckym textem