JANA EYROVA CHARLOTTE BRONTE Alpress -v edici Klokan, 2007 Dilo poprvé wy3lo v roce 1847 pod pseudonymem. Dobovy kontext je tedy prynipolovina 19. stoleti, resp. 40. léta 19. stoleti. Lidé této doby zatinali vérit v rozum a v literature se zatinala objevovat tista skutetnost. Na scéné se objevil novy literdrni smér - realismus, ktery na rozdil od dosavadnich romantickych hrdind, kteF{ byli se svym okolim v rozporu: zobrazoval rediny zivot Elovéka. Protoze autoti té doby Easto kritizovali ve svych dilech: tehdejfi spoleénost, ranny realismus je také oznatovan jako kriticky realismus. Anglickym autorem kritického realismuje napt. Charles Dickens (Oliver Twist). Tato préza Charlote Broteové je dobrodruzny roman, ktery byl na svou dobu pokrokovy. Tato kniha je vyjimeéna vtom, ze byla napsdna v dobé prelomu literatury mezi dvéma ‘ protikladnymi literarnimi sméry: romantismem a realismem a ze v sobé prolina prvky obou t&chto lit. smérd, presto¥e jsou tak rozdilné, Dal8imi anglickymi autory této doby jsou napr. William Macpeace Thackeray, George Elliotova a sestry Charlote - Emily Bronteov a Anne Bronteova. Charlote Bronteova (1816 - 1855) byla slavnd anglicka spisovatelka, které méla pohnuty Zivot. Triliterdrné nadané sestry pochdzely 2 Sesti d&ti prisného vesnického kaplana v severnt Anglii. Matka jim brzy zemfela a otec svjm péti dcerdm vybral studium v dstavu pro dcery duchovnich. Dvé nejstar3{ se nevratily, zbyvajfci thi se vratily dom nemocné. Po ndvratu éetly, malovaly a zaéaly si vymyslet rizné pribéhy. Spoletné vydaly sbirku basni pod muiskjmi pseudonymy, kterd neméla dspéch. Do roka véak kazdé napsala viastni roman: ‘Anne - (Agnes Greyova), Emily - (Na vétrné hirce) a Charlotte - (Profesor), Jen ten Charlotin nenaiel nakladatele. Dalsim Charlotinjm dilem byl romén - (Jana Eyrova), u kterého se: dotkala ispéchu. Tehdy ji zemiel jejf jediny bratr. Jejf sestry ho o mnoho nepretily. Charlote se vdala za otcova nastupce a az do své smrti se vénovala literature. Charlotte Bronteovd se vénovala poezii i préze, ale nejvice se proslavila svymi romany, ve kterych wyulila viastnich zazitki. Vilette (1853) je dalsim romanem Ch. Bronteové, ktery se skldda ze dvou Eésti, Popisuje Zivot vpenziondtech (ustavy k wchové mladede, obv. divek, s ubytovanim a celym zaopatienim) a charakterizuje spoleénost 19. stoleti. Literrn{ druh - epika Literérn{ dénr - psychologicky/dobrodruzny romanEasoprostor - 30, léta 19. stoleti, doba viktorianska, dim Reedovych, intematni divéi Skola- v Lowoodu, panstvi Tornfield, diim a fara Riversovych rarn{ postup - préza, ich forma Postavy: Jana Eyrova - hlavni postava celého romanu, nejprve chudy sirotek, skromna, ale cilevédomé, pozdéji se netekané stane bohatou, Sra Reedova z Gatesheadu - peéliva hospodyné, staré se o malouJanu, kterou nema rada, dala viak slovo svému manieli pred jeho smrt/ Ze se o jeho netef postar (byl bratrem Janiny matky), své viastni dati nedovede Sara dobre vychovat Edward Rochester - pochazi z bohaté rodiny, tvrdy, v mladi hodné utracel a zil lehkovazné, kruty ale néiny, ujal se dévatka jménem Adélka, ne8tastny protoze byl donucen k sratku s Zenou kterou nemiloval, nakonec se dotkal a stal se Stastaym Berta - Silend Zena pana Rochestera Adéla Varensovd - mala divka, o kterou se starala Jana Eyrova Alice Fairfaxova - hospodyné na panstvi pana Rochestera, mild, zvidava, zpotatku rozmlouvala vztah Jané s Edwardem Jan Eyre - stryc Jany Eyrové, obchodnik, zemrel na Madeife Jan Kftitel Eyre Rivers - duchovni, nejprve se Jany ujme, ma zajem o Janu, miluje vsak jinou, pozdéji se ukdze, Ze je s Janou pokrevné pribuz Diana a Mary Riversovy - inteligentni sletny se z4jmem o studium, sestry Jana Kititele, ujmou se Jany a stanou se pFiteli, pozdéji se dozvi, Ze jsou pokrevné pribuzni Hana - sluebnd v domé Jana Kititele Bétuéka a sletna Abbotova - sluzebné v domacnosti Reedovych Eli3ka, Jan, Jifina - rozmazlené déti Jany Reedové Marie Templové - predstavend loowodské skoly, stane se Jané matkou i vzorem Helena Burnsova - Janina kamarddka zloowodské skoly, tichd, inteligentnl, podlehne tuberkuléze Pan Blocklehurt - twrdy, prisny, zly muz, kaze 0 moralce, podle které sam nejedna Tato kniha vypravi o divce jménem Jana Eyrova. Vyriisté v domé svého stryéka, ktery pred lety zemfel. Je vychovavana vdovou pani Reedovou, kterd ma jesté své viastni 3 déti. Ta Janu nemé piilig v oblibé. Vét8{ néklonnost Jan projevuje sluzka tohoto domu - Bétuska. Pani Reedova se jednoho dne rozhodne poslat Janu do divét internatni skoly vLewoodu pro chudinu a sirotky, Tam se Jana nauéi dobre francouzsky a mnoha jinym uziteénymdovednostem. Stravi tam celkem 8 let, z toho 2 roky je utitelkou. V osmndcti letechz divodu touhy po dobrodruistvi se rozhodne opustit skolu a vydat se do svéta. VytvoFi si inzerdt do novin v nedalekém méstetku. Po par dnech obdr2i odpovéd, ve které poptévaji, wehovatelku a utitelku v panstvi Tornfield. Jana nabidku prime a stane se opatrovnici malé holéigky Adéiky. Pozd@ji poznd, asi o 20 let starstho, pana domu - Pana Rochestera. Postupem éasu se seznamuje se situaci rodiny, se spoleénosti ve které se pohybuje pan Rochester a dokonce se s panem Rochesterem sblizi natolik, Ze se rozhodnou se vzit. Kdyz viak nadejde éas, kdy maji upevnit svij svazek manielsky v kapliéce, dorazt 2 pani a navrhnou namitku proti sitatku, Zjisti se, Ze pan Rochester je jig Zenaty a tim padem by byl tento sfiatek neplatny. Jana se rozhodne v noci utéci, protoze vi, Ze by ji pan Rochester 2. den pfemluvil, aby spolu odjeli, ona jako jeho milenka. Tomu vak nemohla dopustit. Dal8i2 noci stravila jako bezdomovkyné, neméla penize, ani co k jidlu. Kdyé zaklepala na dvere jednoho p&kného domku, nejprve byla postarsi pant odmitnuta, ale kdyz se najednou objevil mlady pan domu a uvidél ji lezet pred prahem domu, nafidil sluzebné, aby se ji dostalo potfebné péte. Byla ubytovana v pokoji pro hosty. Sezndmila se se dvéma divkami, které v domé také Zily. Ukazalo se, Ze pan domu je knéz - jménem Jan ktitel, postarsi pani sluzebna - Hana a dvé divky jsou sestry pdna domu. Prostfedi si Jana hned oblibila. Dostala praci utitelky pro chudé divky. Prace pro ni nebyla tézka, Byla vdéénd, Ze mai svaj maly pribytek. Pozdéji se ukézalo, zdsluhou zpravy, Ze se hledd jist4 Jana Eyrova, které nalezi majetek po jejim zesnulém stryékovi, Ze knéz a jeho sestry jsou bratranec a sestrenice Jany. Jakmile Jana Zisti, Ze dédi po svém stryékovi ve&kery majeteka jeji bratranec se sestfenicemi nic v disledku drivajgich rodinnych sport mezi jejich otci (tedy mezi bratry), rozhodne se dédictui rozdélit mezi vsechny rovnym dilem. Nasledné se Jan Kititel rozhodne vydat se na putovni cestu po svété, pozéda Janu 0 ruku, aby jela s nim. Ona moc dobre vi, Ze v srdci ma jinou: divku, tak nabidku odmitne. Jana uteée, hleda opét pana Rochestera. Zjisti, Ze jeho sfdlo utrpélo po%éru, Ze jeho Silend manielka spachala sebevrazdu padem z domu, kvili pozdru. Kdyz se ji Udajn& pan Rochester snaiil zachranit, sm pozéru utrpél. Prisel o zraka jednu- ruku, Jana p. Rochestera opét spatti v jiném sidle, ne vsak tak pékném jako byl Tornfield. Zistane s nim a vezme si ho. Panu Rochesterovi se dokonce zdzrakem vrati zrak ana jedno ‘oko mile spattit svého prvorozeného syna. Jaryk dila je spisovny. Kniha ‘ula prelozena Z ang\ickeho originalin. cater (pidezila Jarmila Fasteova’) francouzské véty mnoha prirovndni a metafor prirovnani: jestli se vném bude vyjimat jako krdlovna Boadicea - str. 239 jako by k nam jihu zavitala tlupa italskych dni - str. 242 metafora: jeho oéi byly zativé modré drahokamy - str. 405metonymi personifikace: kere bicované divym skucivym vichrem - str. 6 epiteton (basnicky pFiviastek): jeho oti byly chladné - 405 Morfologie: spisovna Syntax: obvyklé Easté rozhovory, prima fee rozsahlé popisy prostfedi charakteristika postav oslovent étendfe asté Uvahy a protiklady: ~ krasa x o8klivost - chudé Jana x bohaty Edward Rochester : Pro mne to uz viastné nebyl élovék z masa a krve, ale z mramoru, - str. 405 _,Vidim zreteIné jeho postavu a nevyhnutelné si pripomenu chvili, kdy jsem ji vidéla naposledy. Tenkrat, kdyz jsem mu podle jeho minéni zachranila Zivot. Jak mé dréel za ruku a) dival se mi uprené do obliéeje otima, vniché se zratil vel) cit, ktery mu napliioval srdce a mélem by se uz byl projevil. To prudké vzrugenijsem v ném tehdy vyvolala ja. Tehdy jsem mu byla piece tak blizkd! Co se to viastné pak stalo, Ze se nds vzdjemny vztah natolik zménil? Nojednou jsme si tak vzddlen{ a ciz. Natolik cizi, Ze jsem ani neoéekévala, Ze by ke mné prigel a promluvil na mé. Vabec jsem se nedivila, Ze se na mé ani nepodival, posadil se na druhém, konci pokoje a zaéal rozmlouvat s nékolika démami.... Jana Eyrova)” Zdroje: kniha Jana Eyrova - Ch. Bronteova https://zpravodaj-ucitelsky. webnode.cz/literatura-a-sloh/realismus-svetovy- anglicky/ studijni materidly ziskané ve skole _https://www.databazeknih,cz/citaty/charlotte-bronte-1428?ia>, CESKY JAZYK A LITERATURA Charlotte Bronteova | Jana Eyrova Vyfiatek umélecky text Pan{ Reedova se na mne obéas pfisné podivala, ale jen z#dka na mne promluvila; postarala se, abych byla po nemoci jeSté vie odloutena od jejich d&ti - ptidélila mi pokojiéek, kde jsem spala sama, a natidila, Ze musim o samott i jist a zdrZovat se stale jen v détském pokoji, kdezto jeji déti byly poréd v saloné.Nezminila se nikdy ani slovem, Ze mé posle do Skoly, ale pesto jsem instinktivnéeftila, Ze jist8 dlouho nestrpi, abych s ni zlistala pod Jednou stfechou, protoze kdykoli se na mne podivala, ukazal se ji v o¢ich jesté zfetelnéji ned dive vjraz nepiekonatelného a hlubokého odporu. Eliska a Jitina byly 2fejmé poslusny jejich ptikazt a mluyily na mne co nejméné, Jan se vidycky tvatil zpupné, Kdykoli mé uvid8l, a jednou mi zase chtél nabit, jenze jé jsem se mu ihned postavila na odpor - okamdit se 2as ve mn8 probudila prudka zlost a zoufala odvaha ke vzpoute, je mé uZ jednou tak nebeapetné vydriddily, a proto se rad&ji 2dréel a utek! s hlasitym proklinanim a s ktikem, Ze jsem mu rozbila nos. Vskutlc jsem ho udefila pésti do nosu vii silou, jakou jsem dovedla vyvinout, a kdy2 jsem vidéla, Ze jsem ho tou ranou nebo snad svjm vyhruznym vzezienim zastratila, méla jsem chut’ vyuzit své vyhody a pustit se do ného, ale zatim uz dobéhl k mama, SlySela , jak ji s brekem zaéal vyklédat, Ze "ta oBklivé Jana Eyrova" se na néj vrhla jako divokA koéka, ale mamé ho ikfe zarazila: "Nemluy mi o ni, Jene, v2dyt jsem tiiikala, aby ses ji vyhbal - nestoji vibec za to, aby sis ji vsimal. JA si nepteji, abyste se s ni stkali, ani ty, ani tvé sestry." Vyiiatek neumélecky text Autor: Bronté, Charlotte, 1816-1855 Nazev: Sirotek lowoodsky /[autor:] Charlotta Brontéov ; z angl. pliv. vyd. Jane Eyre pfel. a pozn, opattila Jarmila Fastrova ; doslov: Jarmila Emmerova ; il. Karel Miller Poznimka: Pro étendfe od 9 let, 25000 vytiskt Obsah: Prvni éést romdnu Jana Eyrova, proslulého dila anglické spisovatelky 19, stoleti, vypravi o neStastném détstvi sirotka Jany, které vyristd v rodiné 2lé tety a pak v nevlidném prostfedi dobroginného tistavu pro ehudédét. Odehézi z ného nakonec jako vychovatelka, naplnéna touhou po Zivoté prosiém a pravdivém, oprosténém od spolevenské pretvatky a predsudkil MDT: 820-93-311.1 Poéet kust Potet kust 1 Syst. isto: 000756658