DEKAMERON GIOVANNI BOCCACCIO Odeon, 2017 Dilo poprvé vyilo v roce 1352. Dobovy kontext je tedy polovina 14. stoleti. V dobé psani se Florencie, kde se déj odehravd, opravdu potykala s morovou nékazou. V literature v této dobé dominovala renesance. Jednalo se 0 znovuzrozent Antiky a jeji kultury, tedy uméni_ starovékého Recka a Rima. V centru dni stoji élovék, diraz se klade na svétskou stranku Zivota. Nébozenské literatura stoji v ustrani, prevazuje svétskd literatura. Oblibené jsou komedie, tragédie a eposy. Jednou ze slozek renesance je humanismus, ktery se soustfedi na studium élovéka. Mezi dalsi piedstavitele tohoto sméru pattili Dante, Francesco Petrarca, William Shakespeare, Francois Villon, Francois Rabelais, Hynek z Podébrad éi Jan Blahostav. Diky objevu knihtisku (Johannes Gutenberg) se knihy rychleji Sifily. Mimo to se rozvijely i védni obory, napiiklad Iékarstvi a astronomie (napf. Kopernik, Galilei, Bruno). Jde o sbirku novel (novela = stfedni prozaicky Z4nr, pribéh sméruje k vyrazné pointé, déj se obvykle odehrava v kratkém Gasovém Useku, v pribéhu vystupuje omezeny pocet postay a odbotky od hlavni déjové linie témé; nejsou). Giovanni Boccaccio (1313-1375) byl italsky renesanéni basnik a novelista. Je vseobecné povaiovén za zakladatele italské umélecké prézy. V détstviZil s otcem a util se byt ‘obchodnikem. Vystudoval prava a mél piistup na krélovsky dvdr, kde byl zapleten do nékolika milostnych afér, které se odrazili i v jeho dilech. Prvni dilo napsal roku 1344, jednalo se o kratky epos Fiesolské nymfy (v origindle — Ninfale Fiesolano). Ve 40. a 50, letech 14. stoleti byl literarné nejaktivnéjsi.a vydal nejvice dél. Za vrchoiné dilo je ovsem povazovan cyklus Dekameron, ktery autor psal 5 let. Predstavitelé katolické cirkve Boccaccia nutili ke spaleni Dekameronu (byl pro né svoji otevienost! skandalni), ale jeho pritel Francesco Petrarca ho pfemluvil, aby to nedélal. Po vydéni Dekameronu napsal uz pouh dvé dila — Zivot Dantiv (Vita di Dante) a O piibézich slavnych muzi (De casibus virorum illustrium). Ke konci Zivota psal pfevainé v lating a vénoval se studiu jazyku. Zemfel v 62 letech a byl pochovén v rodném mésté. Giovanni Boccaccio se vénoval zejména|psani eposti a basni, Napsal rovnéz nékolik romand. Vydaval predevsim v italsting, pripadné v lating, Zivot Dati (Vita di Dante) je Zivotopisem o autorovi Dante Alighieri. Boccaccio ho obdivuje a chval. Liter4rnf druh epika Literérnf Z4nr—novela Casoprostor — prelom 14. stoleti (autorova souéasnost), Florencie (Itdlie) _ Literdrn{ postup ~ préza, psdno er-formoulich postav (7 Zen a 3 muti). Kazdé postava je odlisné, ale v knize nejsou viastnosti livych osob piimo popsany. Jsou to lidé z vyssi spoleénosti, chytfi, rézni, ale zaroveni luplni, zachrafuji si Zivot utékem, Stiidaji se ve vypravovani piibéht. + Pampinea —Navrhla, aby opustili Florencii. “Elisa Emilia” _ Fiammetta | Filomena - Lauretta - Neifile Muti: Dioneo Filostrato -Pamfilo Florencii svird epidemie moru. Jsou zde velké ztraty na Zivotech, tak hodné lidiz mésta utika — a doufa, Ze se zachrani. Prcha i skupina mladych pratel, kteri se ubytuji v malém zamku blizko Florencie. Aby se nenudili, kazdy den vypravi nékde z nich, Fib&h. Kazdy den se voli krél nebo krdlovna, ktery uréuje témata. { . iicavdiqe NA Vybrané piibéhy: 1. Den~Co je kazdému libo (vypravééem je Pampinea)_ Pribéh o tom, jak skuteznost nemusi byt vidy pravdiva. Ziy a hanebny Ser Ciappeletto zalze mnichovi o swych skvélych skutcich a brzy umiré. Dobromysiny mnich mu uvéti a Ser se stave svétcem a je pojmenovavén jako svaty. 2, Den~O lidech, které postihly razné nehody, s nimiZ to ale nakonec nad veskeré: otekavani dopadlo dobie (Filomena) Madonna Beritola drive Zila spolu se 2 syny ve vysoké spoleénosti, ted prebyva dlouhé roky vjeskyni. Zachrani ji obchodnici, ktei ae zachrance se po letech setké se synem, ktery zde slouzi, Ma romaneks deerou majitele domu a je za to véznén. Diky povstani je zachranén a dceru si nakonec bere za manzelku. Zena najde i svého druhého syna a je opét Stastna. é nabyli toho, of pFedtim pfisli (Neifile)Velky 2érlivec Ferondo spolkl neznamy pragek a je pohiben jako mrtvy, prestoze zije. Opat ho wytshne z hrobu a zalée mu, Ze se nachazi v otistci. Opat si zatim uziva s jeho Zenou a Ramluvi mu, Ze je to trest za jeho Ciny. Kdyz se Ferondo vrat! ke starému Zivotu, vychovava i Opatovo dité, které zplodil s jeho Zenou. _ 4. Den—Olidech, jejich léska vzala za nestastny konec (Filostrat) Ti mladici zamilovani do ti sester spoleéné uprchnou na krétu. Nejstar3{ sestra zavrazdi svého milence, diky znamostem mlad3i sestry ji negeks trest. Priteli mlads{ sestry se to nelibi a zabije svoji milou a prcha s nejstarS{ sestrou. Ze veho toho zla je obvinéna tret/ sestra se svym milencem, oba jsou zajati a ptiznajf se. Ale ze strachu pred smrti podplati straze a Gpiné chudi prchaji na Rhodos, kde v chudobé a hladu umiraji. 5. Den-O milencich, jejiché léska se po riznjch strastech éi neblahych prihodach doékala Stastného konce (Fiammetta) Theodoros se zamiluje do Violanty. Kdyz potnou dité a zjisti se to, ma byt Theodoros zabit. Kdyz ho vedou na gibenici, poznd ho jeho otec a zachrani ho pied smrti. Nakonec se Theodorovi a Violanté podari vahy &t&st/ obratit na svoji stranu, stdvaji se z nich manzelé a maji dité. 6. Den-O lidech, na né byl zaméfen néjaky vtip, oni v3ak jej odrazili bud’ pohotovou odpovédi nebo se pedvidavé vyhnuli ztraté, nebezpeci ci hanbé (Elisa) Mnich Cipolla své iny nepromysii a obéas jedna velmi zbrkle. Chce ostatnim obyvatellim vesnice ukazat pirko z ktidla samotného archandéla Gabriela. Nepodati se mu vsak najit, péro, jak sliboval, ale jenom uhli. Namluvi ostatnim, Ze jde o kousek uhli, na kterém byl svaty Vaviinec peteny. 7. Den=0 taékaticich, jimiz dilem z lasky, dilem pro svou zéchranu obalamutili své maniely, at to ti chudaci zpozorovali nebo ne (Dioneo) \Velmi Zérlivy mui jiz dlouho tui, Ze jeho manzelka ma tajného milence. Prestroji se proto za kn&ze a svoji Zenu zpovidé. Ta se mu prizna, Ze opravdu ma vztah s jinym muzem. Kdyz rozzufeny mut tek a vyhlizi onoho milence, na nikoho nenarazi, protoze éekal u dvefi a manielka milence domi pustila sttechou. 8, Den—O Sprymech, které denné tropi Zena éi muz Zené nebo muii jeden druhému (Lauretta) Probost z Fiesoly je zamilovany do vdowy, kterd o ného vak nemé zajem. Aby vdova nemusela s Probo’tem spat v jedné posteli, poprosi svojf nehezkou sluzebnou, aby sina lazko lehla misto nf. Probot nic netusi, protoze sluzebné trva na tom, Ze chce nechat zhasnuté svétla. Nic se vsak neutaji a pri lezens v posteli je ptistihne sam biskup. 9, Den-kaidy co chce a co se mu libi (Emilia) Jedna zFeholnic mé mit tajny vetah s muzem. Kdyz se 0 tom dozvi ostatni feholnice, nahlast ji abatysi. AbatySe chce feholnici s milencem pjistihnout pfi éinu a potrestat, tak hodem spécha do jejtho pokoje. | AbatySe md vSak milostny vztah s muzem, a to knézem. Ve spéchu si omylem zabali hlavu misto zévoje knézovymi kalhotami. Kdyé ji dotyéna Feholnice uvidi a upozorni abatysi na omyl, neni potrestdna a mize dale udrzovat milostny vztah s danym muzem. Musi vsak mléet o romanku abatyse.10. pe 2 ee teFi vykonali néco slechetného nebo skvalého ve vécech lésky &i Rytif, ktery slouz{ pro spanélskéh mu nabidne dvé truhly, truhlu, kterd je bohutel 10 krle, se velmi t88/ na odménu za svoji té2kou praci. Kral Jedna je pind vzdcnych diamanti, druhd prazdna. Rytif si vybere prézdna. Kral ho upozorni na to, Ze vsechno je v rukou osudu. _tazyk dila je spisovny. z italského origindlu pFelozil Radovan Kratky. Lexiku Pouze spisovny jazyk Velmi dlouha souvéti (typické pro renesanci) Bohaty jazyk na slovnt hFiéky (s cilem pobavit étendte) Rozsahlé popisy Archaismy (slova zastarala) — jinoch Historismy (oznaéeni véci, které jiz neexistuji) — odpustky Metafora (prendseni podobnosti na z4kladé vn8jsi podobnosti) —,Na kfidlech lasky preletél jsem zed...” Hyperbola (zveliteni) — tisiceré vadechy Inverze (zména slovosledu) - ... jako jeho jazyku vypravéni Satira Morfologie: spisovnd, neobjevuje se mnoho hovorowych éi nespisovnych vyrazt Syntax: Dialogy Prima i neprima rec Zdroje: * Kniha Dekameron — Giovanni Boccaccio * Studijni materidly ziskané ve skole https://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/giovanni-boccaccio/dekameron-rozbor- 3.htmlifaxzz7HOxCckoi * _https://www.databazeknih.cz/zivotopis/giovanni-boccac 892pb alae AL cad ee a re | zat 5 novel podrebneyi’ | GYMNAZIUM 660666» Spoleéna dst maturitni zkousky Cesky jazyk a literatura PRACOVNI LIST Giovanni Boccaccio Dekameron VWyhatek Umélecky text Pani, jejfé divtip zbystiila svymi radami ldska, odpovédéla: ,Nez bych strpéla hanbu, kterou mi chee neprévem pfipravit, skogim tuhle do studny, co je nedaleko, a az mé tam najdou mrtvou, nikdo ti neuvéli, Ze jsi mé tam v opilosti nehodil ty, bude potom muset prchnout, pfijde’ o ve, co mas, a bude muset iit ve vyhnanstvi nebo ti utnou hlavu jakoito mému vrahu, kterym se skuteéné stanes!” Tato slova nikterak neodvrdtila Tofana od jeho bléznivého napady, protez pani pravi | Nuze, nemohu uf to tvé ukrutenstui dale snaget, Buh ti odpust. Odnes jen mou preslici, kterou tady zanechdvém.” To Fekla, a protoze byla noc tak temné, Ze by byl na ulici jeden druhého nepoznal, odebrala se pani k studni, vzala kamen, ktery tam lezel, vykfikla: ,BUh mi odpust!"— a hodila kamen do studny, Jak kamen dopadl, zaznélo velké zbluiiknuti a Tofano, jeni je zaslech!, byl sklopevné presvédéen, Ze se jeho chot vrhla do studny, popadl proto védro s provazem, rychle vybéhl z domu a utikal k studni Zené na pomoc. dy ho pani—nebot se ukryla u vrat ~ uvidéla bézet k studni, vklouzla do domu, zaviela za sebou, odebrala se k oknu a pravila: ,Jestlige cheete Fedit vino vodou, nedélejte tovn Tofano, slySe tato slova, seznal, ze byl napdlen, a vrétil se k vratiim, a protoze nemohl dovniti, Z4dal, aby mu Zena oteviela. Pani viak piestala mluvit tige, jak az dosud mluvila, a Jala se vyktikovat: ,PHi vife Kristové, ty chavny opilée, dnes v noci se sem nedostanes, mam. ui dost téch tvych ndvyki a patti se, abych konetné ukdzala kaidému, co jsi zat a kdy se vracis domi.” t PY. pit weaci” $e domit pe Jer opily: Mancelka tha vec o rac” doma a Manzelka ma’ derma o Wdech RL bylr v lasee podvedent t e k whuradest 2e Zivota,ophimnsmuse sryk ~ preklad 2 ihalsting do spirovner cesttiny Nextbim — slove ddvlip (na 4.radku : ~ personifikace > @ laska rbystvila Auvtip = neblere vytary abeharcke’ Sr r.vobek + ubrubenstur, htstorttmus ~expresivn” vybazy: optlee * merfelegie — 2aSadne’ sprsovnag a = prechodnrby - slyset (posledu’ edstaves esyntax— berne~ velne~ celly, souvels ~ prima’ ee! (4yp. znak vyptalWitatek Neumélecky text Miroslav Plzak Narodil se 25. srpna 1925 v LibuSiné u Kladna, ale datstvi protil v Praze. Odmaturoval rok pred koncem valky a poté byl totdIn nasazen. Po valce absolvoval medicinu na Karlové univerzité a ud po druhém roéniku ho pfitahla psychiatrie, Po praxi v nékolika Iéebndch nastoupil v roce 1959 na praiskou psychiatrickou kliniku Fakulty vSeobecného {ékafstvi Univerzity Karlovy, kde pisobil ai do roku 1985, kdy odeSel do diichodu. Ve své profesi se vénoval hlavné problematice manielstvi a partnerskych vztahd. Byl prvnim, kdo napsal vysoko3kolskou uéebhici o poruchach manielského sduiiti, Celkem vydal pres sedmdesat védeckych a populdrné-nauénych publikaci, pfes dvacet z nich se tykalo arlivosti, Tu Plzdk povaioval za jeden z nejvétsich probléma manielstvi a milostnych vztaht. STRUKTURA USTNi ZKOUSKY 1._Charakteristika uméleckého textu .zasadte autora uméleckého textu do kontextu svétové literatury - uréete literdrnf druh a Z4nr vyfatku z uméleckého textu -na motivech vyfiatku z uméleckého textu dolozte sva tvrzeni . analyzujte situacl zachycenou ve vyiiatku . charakterizujte vypravéée a zpisob vypravéni . charakterizujte postavy povidky . charakterizujte jazykové prostiedky a jejich funkci ve vyniatku 2._Charakteristika neuméleckého textu - postihnéte souvislost mezi vyfiatky . postihnéte téma vyfiatku postihnéte déel a pravdépodobného adreséta neuméleckého textu _ uréete funkén/ styl, slohovy postup a slohovy titvar textu _ pojmenujte a charakterizujte jazykové prostfedky neuméleckého textuNEUVM. TEXT. Pleak — vehoval se problematice v mnanvelstyi’, every estruchyim zivetepistm M- Pleaka - byl zha‘my~ psye - by] hodne’ medic @ eee a - zatlivost a never (Hares - odborhy” “styl + Ithevatura spre. populatne— nauena” svybladevy’ sth. pestup, vy 2lad (zivetopis) - slhsh » autorem textu hekde 2 obser, bdo Pleaka + Jed —mostna’ 2 preballe kniby, nebo 2 : o joey — spiseny” s lextkim — slova cvzthe plivody ~ uhiveret ° mor$elegie — spitovna~ + syntax — prevatus” source