MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Titulní strana, obsah

Obsah

Poèítaè Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy

Sekce státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ)
Princip práce poèítaèe......................................................................1
Procesor, pamì a disk.........................................................................1
Soubory, programy a data ....................................................................1
Princip práce poèítaèe struènì .............................................................1
Složky..................................................................................................2
Výlet do historie poèítaèù .....................................................................2
Základní pojmy.................................................................................2
Z èeho se poèítaè skládá ..................................................................3
Poèítaè
Zapojení poèítaèe a pøipojení periférií ..................................................3
Zapnutí a vypnutí poèítaèe, restart poèítaèe .........................................3
Díly ve skøíni poèítaèe ..........................................................................4
Údržba a ochrana poèítaèe ..................................................................4
Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení ....................................................5
Tiskárny...............................................................................................5
Skenery a digitální fotoaparáty .............................................................5
Reproduktory, sluchátka a mikrofon .....................................................5
Prezentaèní zaøízení............................................................................5 Manuál
Poèítaèová sí ..................................................................................6 ke školení
Vybíráme poèítaè.................................................................................6
úrovnì Z
Druhy poèítaèù.................................................................................7
Hygiena poèítaèového pracovištì ....................................................7
Otázky .............................................................................................8
Správné odpovìdi ............................................................................9
Pavel Roubal
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Literatura

Copyright © Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov (web autora: www.eduIT.cz).
Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna,
Doporuèená literatura
reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána.
Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení v Projektu I – Informaèní gramotnost
podle usnesení vlády ÈR è. 351/2000 o Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání,
a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu.

Autor dìkuje nakladatelstvím Computer Press, a. s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4 a Základní pojmy a princip práce poèítaèe
Grada Publishing, a. s., U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7, za svolení k použití materiálù, které
jsou souèástí jimi vydaných knih.
Byly použity èásti tìchto knih:  Poèítaèe pro úplné zaèáteèníky, Pavel Roubal, Computer Press, 1996–2001

Kolektiv autorù Microsof Windows, jednoduše, srozumitelnì, názornì  Zaèínáme s poèítaèem, Josef Pecinovský, Grada Publishing, 2001
Computer Press 2003  Poprvé u poèítaèe I.–III., Jiøí Hlavenka, Miroslav Klíma, Computer Press, 2001
Pavel Roubal Windows 2000 jednoduše  Zaèínáme s poèítaèem I.–II., Josef Slowík, Grada Publishing, 2001
Computer Press 2000
 Poznejte vnitøek poèítaèe, Jaroslav Horák, Grada Publishing, 2001
Pavel Roubal Microsoft Word 2000 jednoduše  Hardware pro úplné zaèáteèníky, Pavel Roubal, Computer Press, 2002
Computer Press 2000
Složení seznamu doporuèené literatury je dáno osobní zkušeností autora. Existuje jistì
Pavel Roubal Hardware pro úplné zaèáteèníky
øada dalších kvalitních publikací i jiných vydavatelù. Vhodné tituly (tištìné i elektronické)
Computer Press 2002
vám jistì rád poradí vᚠškolitel, pøípadnì ICT koordinátor vaší školy. Celou øadu
Pavel Roubal Nebojte se poèítaèe publikací najdete napøíklad na internetu na stránkách on-line knihkupectví.
Grada Publishing 2001

Pavel Roubal Windows XP – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele

Grada Publishing 2002 Poznámky k textu
Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma.

Poznámky k prohlížení a tisku tìchto materiálù: Odstavce, oznaèené nadpisy Zajímavosti, Doplòující informace a Rozšiøující
témata, obsahují informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout.
K prohlížení je možné použít libovolný program, který umí naèíst formát PDF. Doporuèena
je poslední èeská verze programu Acrobat Reader.

Materiály je možné tisknout na libovolné tiskárnì. V zájmu èitelnosti a úspor nákladù byly
pøi tvorbì manuálu vynechány všechny na tisk nároènìjší grafické prvky, jako barvy,
stínování, plné tmavé plochy apod. Text není úplným pøehledem probíraných témat, obsahuje jen základní informace ke
každé oblasti, které by absolvent školení Z mìl zvládnout.
Pøesto není pøíliš vhodné materiály množit na kopírce. Manuál obsahuje sejmuté
obrazovky, tj. obrázky, které na kopírovaných listech mohou být špatnì viditelné.
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Princip práce poèítaèe

Princip práce poèítaèe Soubory, programy a data

Soubory. Data (informace) se v poèítaèi ukládají v pojmenovaných celcích, které se
Základní ovládání poèítaèe je odvozeno z jeho složení – ze souèástí, ze kterých se skládá. nazývají soubory. Jako soubory jsou tedy v poèítaèi napøíklad uloženy texty, obrázky,
Zde se proto seznámíme s jejich názvy, funkcí a ukážeme si jejich místo v principu práce zvuky a samozøejmì také programy.
poèítaèe. Dílù není mnoho, to jak poèítaè pracuje (a tedy jak se ovládá operaèní systém,
který ho oživuje), plyne vlastnì jen z jeho tøí nejdùležitìjších dílù. Programy a data. Soubory jsou dvou druhù: programy, které nìco dìlají (nástroje pro
naši práci obsahující instrukce pro procesor), a datové soubory (také se jim øíká
dokumenty), které my svojí èinností pomocí programù vytváøíme a dále upravujeme.
Procesor, pamì a disk
Procesor je výkonná èást poèítaèe, která vykonává všechnu práci, tj. provádí èlovìkem Podstatou naší èinnosti je práce s datovými soubory (texty, obrázky, úèetní data, ), které
naprogramované èinnosti. Je to nejdùležitìjší díl poèítaèe. vytváøíme nebo modifikujeme pomocí programù. Ty si kupujeme a máme je pøipraveny
(nainstalovány) ke spuštìní na pevném disku poèítaèe.
Operaèní pamì. V pamìti procesor pracuje. Vše, co právì zpracováváme a vidíme Pøíklad: Textový editor je program (psací stroj), pomocí kterého vytváøíme text, neboli
v oknì spuštìného programu, se nachází v pamìti. Proto se jí øíká operaèní pamì, vytváøíme datový soubor. Vlastní vytváøení probíhá v operaèní pamìti, proto musíme pøed
protože v ní procesor vykonává všechny operace. uzavøením textového editoru (programu) vytvoøený text (datový soubor) uložit na disk. Na
obrázku vidíme grafický program, pomocí kterého mùžeme namalovat obrázek.
Pojem pamì nebyl zvolen právì šastnì.
Èlovìk si pod pojmem pamì pøedstaví V tomto oknì je
nìjaké místo, které slouží k zapamatování. otevøen dokument
Procesor pracuje v pamìti s názvem domeèek2
Ale operaèní pamì v poèítaèi si po ve spuštìném
ukonèení naší práce nic nepamatuje, slouží Procesor programu
jen jako místo pro práci procesoru. Prostì pamì Malování
v poèítaèi jsou procesor a pamì, díky
kterým pracuje. Jsou to èistì na Nástroje programu
elektrickém napájení závislé souèástky, Jsou to èistì
elektronické souèástky
proto v nich po vypnutí poèítaèe žádná
data nezùstanou. Otevøený datový
Spouštíme programy soubor
Dùsledek: Jestliže procesor a operaèní
Otevíráme dokumenty Ukládáme dokumenty
pamì po vypnutí nic neobsahují, musí být
v poèítaèi nìjaký díl, sloužící k uložení
všeho, co vytvoøíme.
Soubory ukládáme
do složek na disku
Princip práce poèítaèe struènì
Disk – díl, na kterém je vše uloženo. Disk
pracuje na principu magnetického Pomocí programù vytváøíme (v pamìti èinností procesoru) datové soubory a tyto datové
záznamu, podobnì jako pásek v magne- Pevný disk soubory ukládáme na disk. Programy musí být na disk pøedem nahrány (tzv. na-
tofonové kazetì. Vše, co na nìj uložíme, na instalovány), a protože se naší prací nijak nemìní, nemusíme je ukládat.
nìm zùstane i pøi vypnutém poèítaèi, Pracuje na principu
magnetického záznamu
dokud to sami nesmažeme (podobnì jako u Proè je vlastnì oddìleno vytváøení souborù (v operaèní pamìti) od jejich ukládání (na
magnetofonové kazety). Zpravidla je Základní tøi díly urèují zpùsob práce poèítaèe disk)? Urèitì by bylo jednodušší soubory pøímo zpracovávat na disku a jejich neustálé
napevno zamontován v poèítaèi, proto se ukládání (a otevírání) by odpadlo! Ano, je to tak. Jenže pevný disk je bohužel asi tisíckrát
mu øíká pevný disk. pomalejší než operaèní pamìt, tedy i práce pøímo s ním by byla nesmírnì pomalá.

1
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ
Složky
Programù je v poèítaèi hodnì a dokumentù ještì více, mùžeme v nìm tedy mít najednou na
disku uloženo tøeba 10 000 souborù. Jak se v tom vyznat?
Abychom udrželi na disku poøádek a vždy rychle našli požadovaný soubor, ukládáme
soubory (tj. „knihy“) do složek (složka je vlastnì „krabice“ na knihy a na jiné krabice). Tyto
složky si mùžeme sami vytváøet i mazat. Ve složce (krabici) mùže být libovolné množství
souborù a také další („menší“) krabice (opìt plné nebo prázdné). Vzniká tedy struktura
složek (a souborù v nich).
Složka = krabice W
WW
Soubory = knihy
D 00000001 by mohlo být písmeno A, 00000011 písmeno B, až po 11111111. Této kombinaci
DV
Otevøené okno složky
s názvem WWW
Složka je „krabice“
na soubory a jiné složky
Zajímavosti
Výlet do historie poèítaèù
První pokusy sestrojit stroj, který by vykonával rychle a pøesnì matematické
výpoèty, se objevily v 17. století. Mechanická poèítadla B. Pascala mìla dokonce
komerèní úspìch. Leibnitzùv poèítaè zvládal všechny ètyøi základní mat. operace.
V 19. století Ch. Babbage stavìl mechanický programovatelný „analytický stroj“ a
H. Hollerith pøevzal pro ukládání dat z textilního prùmyslu Jacquardùv dìrný štítek.
První poèítaèe pak vznikaly v dobì druhé svìtové války. Za první použitelný
poèítaè bývá považován ENIAC, který byl postaven koncem války v USA pro výpoèty
potøebné pøi výrobì jaderných zbraní. Skládal se ze 40 tisíc elektronek, zabíral celou
halu a chlazen byl dvìma leteckými motory. Pøelom zpùsobila práce Johna von
Neumanna, jenž navrhl schéma poèítaèe (procesor, operaèní pamì, vstupní a
výstupní zaøízení, postupné provádìní pøíkazù podle programu), které se používá
dodnes. Na tomto principu založené sálové poèítaèe EDVAC a UNIVAC vznikly
poèátkem 50. let. Další vývoj umožnily nové objevy: tranzistory a pozdìji integrované
obvody pøinesly obrovské zvýšení výkonu pøi souèasném zmenšování rozmìrù.
Mikropoèítaèe, neboli osobní poèítaèe (tj. poèítaèe pro jednu osobu, døíve vždy
poèítaè sloužil najednou mnoha lidem) se objevují po roce 1976. Nejdøíve spíše jako
hraèky, od vzniku IBM PC v roce 1981 a vytvoøení firemních aplikací (databáze,
tabulky) jako široce použitelné pracovní nástroje. V souèasnosti díky internetu a
mutlimediálním funkcím pronikají poèítaèe ve vyspìlých zemí do domácností
Základní pojmy
Základní pojmy
Informace, poèítaè. Poèítaè je stroj, který usnadòuje zpracovávání informací. Jeho
výhodou je, že mùže pracovat velmi rychle (podle programu sestaveného èlovìkem).
Informace mùžeme získávat, ukládat, tøídit, vybírat z nich, prezentovat je.
Bit a byte [bajt]. Všechny informace v poèítaèi jsou zapsány pomocí dvojkové soustavy,
tj. pomocí nul a jednièek (není napìtí = 0, je napìtí = 1). Této nejmenší jednotce informace
o tom, že nìco je nebo není, se øíká 1 bit (èteno bit, znaèka [malé] b). Jedním bitem je tedy
možné vyjádøit, že nìjaký systém je v jednom ze dvou možných stavù.
Pro zápis znakù v poèítaèích se jejich tvùrci shodli na 8 bitech na každý znak, takže tøeba
8 nul a jednièek (8 bitù) dali jméno BYTE [èteno bajt]. Znaèka je B (velké B). Kombinacemi
z 8 nul a jednièek je možné zapsat 256 (28) rùzných znakù. Bìžná strana textu má asi 3 000
znakù, zabere tedy teoreticky 3 000 B (bajtù). Prakticky mnohem více, protože musí
obsahovat údaje o formátování (vzhledu) textu. Protože bajtù mùže dnešní poèítaè
obsahovat hodnì, používají se násobné jednotky:
 1 KB [kilobajt] = 210 B = 1 024 B
 1 MB [magabajt] = 210 KB = 1 048 576 B
 1 GB [gigabajt] = 210 MB = 1 048 576 KB = 1 073 741 824 B
Poznámka: Mnoho uživatelù poèítaèe používá kilobajt (KB) ve významu tisíc bajtù,
megabjt (MB) tisíc kilobajtù atd. Vìtšinou nejsou zcela pøesné hodnoty dùležité, rozdíly
oproti exaktním definicím jsou v pøípadì bìžných úvah zanedbatelné.
Digitální zaøízení. Poèítaè tedy používá pro reprezentaci všeho (programù, textù,
obrázkù atd.) èísla. Zaøízením, která používají èíselné vyjádøení, se øíká zaøízení digitální.
Protože záznam a pøenos èísel je možný bez chyb, jsou digitální zaøízení kvalitnìjší než
starší zaøízení analogová, která používala pro záznam signálu nìjakou køivku, která se
pøenosem vždy deformovala. Mobilní telefony, CD + DVD pøehrávaèe a samozøejmì
poèítaèe, to jsou souèasná nejrozšíøenìjší digitální zaøízení.
Hardware je oznaèení pro samotný poèítaè a pro jeho technické díly, tj. procesor, pamì,
disk, klávesnici, myš a další poèítaèové díly uvnitø i vnì poèítaèe.
Software jsou programy, které poèítaè (jeho hardware) oživují. Napø. operaèní systém,
textový editor, grafický nebo úèetní program pøedstavují software.
2
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Z èeho se poèítaè skládá

DVD-ROM Skøíò
Z èeho se poèítaèe Zapojení poèítaèe a pøipojení periférií
CD nebo
poèítaè CD/RW mechanika
LCD Napájecí kabel ze zásuvky
Zapojení jednotlivých
monitor Napájení monitoru Ventilátor chladící napájecí zdroj
Disketová mechanika
skládá Zásuvka pro klávesnici
kabelù je zjednodušeno tím,
že vìtšina kabelù se nedá
(fialová)
Hlavní vypínaè
Zásuvka pro myš bez násilí zapojit do špatné
(zelená) zásuvky. Stejné zásuvky pro
Reset
USB porty
Myš
(tiskárny, modemy,
myš a klávesnici bývají
Svítící diody
dig. fot., skenery atd.) odlišeny barvou a oznaèeny
Klávesnice s podložkou piktogramy.
Paralelní port
(tiskárna) Nejdøíve zapojíme kabely
Skøíò poèítaèe (základní jednotka) je vìtšinou šedá skøíò, ze které je slyšet nìkdy i od jednotlivých zaøízení, tj.
pomìrnì silný šum chladících ventilátorù. Mùže být postavena na výšku jako na obrázku, pøipojíme myš, klávesnici
Sériové porty
oznaèuje se pak jako provedení tower (vìž) nebo minitower (malá vìž). Provedení (myš, modem) a datový kabel monitoru
skøínì na šíøku, kdy monitor stavíme na poèítaè, se oznaèuje jako desktop. Grafická karta
pøipojíme ke grafické kartì.
(monitor)
Zvuková karta Až potom pøipojíme
Monitor umožòuje zobrazení informací z poèítaèe. Dnes se vìtšinou používají monitory (reproduktory, mikrofon)
napájecí kabel poèítaèe
Line Phone Modem (telefonní linka)
s obrazovkou podobnou televizní obrazovce. Prosazují se ploché LCD monitory (panely). a monitoru.
Nejdùležitìjším parametrem monitoru je jeho velikost, která se udává délkou jeho
úhlopøíèky v palcích (1" = 2,54 cm). Dnes se bìžnì používají 17" monitory, nìkde ještì
slouží malé 15" monitory a napø. grafici používají 19"–21" monitory. Periferie, tj. vnìjší zaøízení (tiskárny, reproduktory apod.) pøipojujeme vìtšinou s nimi
dodanými kabely. Opìt platí, že na poèítaèi najdeme odpovídající konektor, jehož tvar
Klávesnice a myš. Klávesnice slouží k zadávání dat uživatelem poèítaèe. Je odvozena nedovolí zapojit kabel špatnì, tj. obrácenì. Zásuvky zvukové karty bývají barevnì odlišeny
od klávesnice psacího stroje. Myš slouží k ovládání poèítaèe. Má dnes vìtšinou dvì a popsány (speaker = reproduktory) nebo oznaèeny piktogramy.
tlaèítka a mezi nimi malé koleèko. Podrobnìji je funkce myši i klávesnice vysvìtlena
v kapitole o systému Windows. Zapnutí a vypnutí poèítaèe, restart poèítaèe
Disketová mechanika umožòuje èíst data z tzv. diskety a také na disketu data Hlavní vypínaè slouží dnes vìtšinou pouze k zapínání poèítaèe. Monitor vìtšinou vùbec
zapisovat. Diskety jsou malé pøenosné disky, slouží k pøenosu souborù mezi poèítaèi a ke nezapínáme/nevypínáme, zapne se sám pøi zapnutí poèítaèe. (Pøesnìji: monitor je stále
krátkodobé archivaci dat. Dnes se stále používají diskety s rozmìrem 3,5", které mají pøipravený k práci a v okamžiku, kdy dostane signál od poèítaèe, se sám zapne.)
(velmi malou) kapacitu 1,44 MB.
Pøi vypnutí poèítaèe hlavní vypínaè nemaèkáme, poèítaè se po ukonèení práce systému
CD-ROM mechanika slouží ke ètení datových CD diskù a také k pøehrávání zvukových Windows vypne sám. (U starších poèítaèù to platit nemusí, døíve se poèítaè musel po
cédéèek. Kapacita datového CD disku je pomìrnì velká, èiní 650–870 MB (megabajtù). ukonèení práce operaèního systému ruènì vypnout.) Postup vypínání poèítaèe je vyložen
Obsah bìžných CD diskù je navždy urèen pøi jejich výrobì, nedá se na nì zapisovat. v èásti o operaèním systému Windows.
Existují ale i zapisovací CD/RW mechaniky, které na speciální CD-R a CD-RW disky umí
data zapisovat. Lidovì se jim øíká „vypalovaèky“. Na CD-R disk je možné data jednou Reset je tlaèítko na skøíni poèítaèe, umožòující znovunastartování poèítaèe. Používá se
zapsat, CD-RW disk je možné opakovanì pøepisovat. zcela výjimeènì v okamžiku, kdy poèítaè pøestane reagovat na klávesnici (lidovì øeèeno
„ztuhne“). Pøi resetování poèítaèe pøijdete o otevøené a dosud neuložené datové soubory.
DVD-ROM mechanika je nástupcem CD mechaniky. Má velkou kapacitu, cca 4,7 GB.
Slouží ke ètení datových DVD diskù i DVD diskù s filmy. Umí také èíst datové i zvukové CD Svítící diody. Zelená svítící dioda indikuje zapnutý poèítaè, èervená pak bliká
disky. v okamžiku, kdy poèítaè pracuje s pevným diskem.
3
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Z èeho se poèítaè skládá

Díly ve skøíni poèítaèe Zobrazení

Díly ve skøíni poèítaèe
Již víme, k èemu slouží základní tøi díly poèítaèe, tj. procesor, operaèní pamì a disk. Zde si
o nich povíme nìco více a zmíníme se i o dalších dílech, bez kterých by poèítaè nemohl Výkonné díly
pracovat. Procesor Grafická karta
Pamì Monitor
Komunikace s okolím
Procesor je centrální výpoèetní jednotka poèítaèe, vykonává všechny operace.
V poèítaèích typu PC [pí sí], odvozených od prvního použitelného osobního poèítaèe IBM Telefonní linka –
PC z roku 1981 (tzv. poèítaèích IBM kompatibilních), se dnes používají procesory pøevážnì Modem – Internet
dvou firem: firma Intel dodává procesory oznaèované názvy Pentium a Celeron, firma
AMD pak procesory oznaèené názvem Athlon a Duron. U procesoru se hodnotí jeho
rychlost, která je dána jeho typem (napø. Pentium 4) a jeho taktem, frekvencí procesoru,
Ukládání
napø. 2,4 GHz (1 GHz = miliarda taktù za sekundu). souborù Síová karta Poèítaèová sí

Operaèní pamì (oznaèovaná také jako RAM). Již víme, že slouží jako pracovní prostor
Pevný disk Pøehrávání zvukù
pro procesor. Zajímá nás hlavnì její velikost, dnes se pohybuje zpravidla okolo 256 MB.

Pevný disk slouží k trvalému ukládání souborù. Jsou na nìm pøipraveny (tzv. Disketa CD a DVD ROM
nainstalovány) programy a my si na nìj ukládáme své dokumenty. Dùležitá je proto hlavnì Zvuková karta
Reproduktory
jeho velikost. Dnes pojme bìžný disk cca 80 GB dat, tj. cca 80 000 MB.

Disketu a CD (DVD) mechaniky již známe z pøedchozí strany. Ve skøíni poèítaèe jsou Klávesnice
Myš
pak vìtšinou ještì tyto dùležité díly:

Grafická karta umožòuje zobrazení výstupu z poèítaèe. Zpracuje signál z procesoru a

vykresluje tvary na monitoru. Kvalitní kartu potøebujeme hlavnì na hraní her a na
nároèné grafické aplikace, na bìžnou práci staèí i obyèejná (levná) karta.
Zvuková karta pøipraví signál pro reproduktory nebo sluchátka. Spoleènì tyto dva díly
umožòují pøehrávání zvukù a hudby na poèítaèi. Nahrávat zvuky mùžeme pøes mikrofon.
Díky tomu je dnešní poèítaè multimediální, umožòuje zobrazení textu, grafiky,
pøehrávání zvukù i videa.
Síová karta umožní propojení poèítaèù do velmi rychlé lokální (místní) poèítaèové sítì,
tj. sítì v jedné budovì, na vzdálenost max. stovek metrù. Místní sítì se oznaèují zkratkou
LAN (Local Area Network).
Modem umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku. Mùže být interní (tj.
vnitøní, je ve skøíni poèítaèe), nebo externí (vnìjší samostatné zaøízení pøipojené k poèí-
taèi). Používá se k pøipojení poèítaèe do Internetu. Umožòuje také pomocí poèítaèe a
vhodného programu odesílat a pøijímat faxy.
Údržba a ochrana poèítaèe
Prostøedí k umístìní poèítaèe by nemìlo být vlhké a prašné. Poèítaè je elektrické
zaøízení, vztahují se proto na nìj pøíslušné pøedpisy. Pøi požáru se nikdy nesmí hasit
vodou. Po pøevozu poèítaèe na delší vzdálenost je tøeba s jeho zapnutím alespoò hodinu
poèkat, aby došlo k vyschnutí vysrážené vlhkosti v jeho skøíni.
Údržba poèítaèe. Monitor potøebuje obèas vyèistit, vhodné jsou speciální pøípravky a
jemný hadøík nebo vlhký ubrousek. Podobnì je potøeba vyèistit klávesnici. Dnes bìžné
myši mají zespodu kulièku a snímací váleèky. Pohybem myši po podložce se na tyto
váleèky pøenáší prach. Myš je tøeba otoèit, otevøít (pozor na kulièku) a váleèky mechanicky
vyèistit. Nové (optické) myši snímací kulièku nemají a staèí je obèas zespodu otøít.
Ochrana poèítaèe je nutná zejména pøed pøepìtím. V místech s kolísajícím síovým
napájením je tøeba použít regulátory napìtí (bývají souèástí tzv. UPS – viz. dále). Pøi
bouøce mùže dojít k poškození poèítaèe a hlavnì modemu, který je pøipojen k telefonní
lince. Tzv. pøepìové ochrany umí nebezpeèná napìtí odfiltrovat. Nouzovým øešením je za
bouøky poèítaè odpojit od napájení i od telefonní linky.
4
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Vnìjší zaøízení

Reproduktory, sluchátka a mikrofon

Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení
Všechna tato zaøízení se zapojují do zásuvek zvukové karty v poèítaèi. Zásuvky bývají
barevnì odlišeny a popsány.
Tiskárny
Hudební signál ze zvukové karty je vìtšinou
Jehlièkové tiskárny tisknou pomocí (nejèastìji 24) jehlièek, které pøes barvicí pásku velmi kvalitní. Na výsledném zvuku se pak
proklepávají text na papír. Tisknou levnì a nepøíliš kvalitnì, pøi práci jsou hluèné. LINE IN
Vstup ze zesilovaèe nejvíce (v dobrém i špatném) podepíší
Používají se na sestavy všeho druhu v úètárnách, skladech apod. MIC IN
Vstup z mikrofonu reproduktory, které ke kartì pøipojíme.
FRONT SPK
Výstup na (pøední) reproduktory Bìžným øešením jsou malé plastové repro-
Inkoustové tiskárny tryskají kapièky barevných inkoustù z tiskových náplní na papír. REAR SPK
Výstup na (zadní) reproduktory duktory. Zaberou málo místa a jsou velmi levné.
Obsahují i barevné náplnì, mohou tedy tisknout barevné obrázky. Jsou levné, mají však Bohužel se tyto dvì jejich vlastnosti podepíší
vyšší náklady na tisk. Kvalita tisku je dnes vìtšinou velmi dobrá až vynikající. Zásuvka pro herní zaøízení velmi negativnì na jejich hlavní funkci, tj. na
(joystick, volant )
kvalitì zvuku. Chybìjící basy i výšky a nìkdy
Laserové tiskárny vykreslují jemným laserem obraz na svìtlocitlivém válci. Na osvìt- i zašumìný zvuk staèí snad pro ozvuèení her,
lených místech se uchytí toner (velmi jemný èerný prášek). Ten se obtiskne na papír a nejsou ale vhodné pro pøehrávání hudebních CD.
následnì se do papíru zažehlí. (Proto papír z tiskárny vyjíždí teplý a nìkdy pokroucený.)
Tisknou rychle a kvalitnì. Barevné laserové tiskárny jsou stále drahé. Kvalitní sluchátka zajistí lepší reprodukci než malé reproduktory a pro použití ve škole
je dùležité, že pøi jejich používání není rušeno okolí.
Výstup papíru
Vstupní podavaè Zapnutí/vypnutí
tiskárny
Mikrofon bývá èasto souèástí sluchátek. Umožòuje napø. porovnat svoji výslovnost
s výslovností mluvèího ve výukovém programu.
Vysunutí
papíru Podavaè pro
jednotlivé listy
Prezentaèní zaøízení
Výstupní
zásobník Zásobník papíru Videodataprojektor umožòuje promítat
Ovládací panel
tiskárny obraz z televizoru i poèítaèe na projekèní
Levná inkoustová tiskárna plochu. Je nepostradatelný pøi každé
potøebuje jen 2 tlaèítka Laserová tiskárna profesionální prezentaci. Projektory se dìlí
podle poètu zobrazených bodù a podle
Skenery a digitální fotoaparáty svìtelného výkonu. S nìkterými mùžeme
použít laserové ukazovátko a zaøízení pro
Tato zaøízení nám umožní pøenést obraz do podoby poèítaèového souboru. Pak ho dálkové ovládání poèítaèe.
mùžeme v poèítaèi dále upravovat, vkládat ho do svých textù, www stránek nebo
prezentací a samozøejmì vytisknout. Existují i projektory zavìšené na krátkém rameni pøed (bílou) tabulí, které na ní vykreslí
jasný obraz velikosti jednoho køídla tabule. Jejich cena je však zatím v øádech statisícù Kè.
Skener (anglicky scanner) je vìtšinou ploché zaøízení, pod jehož víko vkládáme papírové
fotografie, obrázky a grafiku. Skener obraz v požadované kvalitì nasnímá a pøenese ho do Výstup z nìkterých grafických karet je možné pøipojit do (velkého) televizoru a použít
poèítaèe. Tam obrázek uložíme ve formì souboru na disk do námi zvolené složky. k prezentaci informací jeho obrazovku. Také je možné se speciálním zaøízením obraz
jednoho poèítaèe zobrazit na monitorech ostatních poèítaèù v uèebnì.
Digitální fotoaparát zaznamenává obraz pøímo digitálnì, tj. ve formì datových
Interaktivní tabule (promítá se na ni obraz dataprojektorem) umožòuje vyhodnocovat
souborù. Ty se v nìm ukládají do jeho interní pamìti nebo èastìji na výmìnnou
pohyb popisovaèe po svém povrchu a pøenášet tak namalované obrázky do poèítaèe.
pamìovou kartu. Po propojení s poèítaèem mùžeme obrázky do poèítaèe pøenést.
Pohybem popisovaèe lze také poèítaè ovládat.

5
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Sítì

Poèítaèová sí
Struktura poèítaèové sítì. Poèítaè, u kterého sedíte, je nejpíš zapojen ve (školní)
lokální poèítaèové síti (LAN). Tyto sítì se skládají z øídicího poèítaèe sítì (tzv.
serveru) a z jednotlivých stanic poèítaèové sítì (tzv. klientù). Spojení mezi nimi
umožòuje kabelហsítì a aktivní prvek sítì, který smìruje data vždy na ten správný
poèítaè. Lokální sí dnes také využívá internetové technologie, oznaèuje se pak jako
Intranet. Každý poèítaè zapojený v síti má k dispozici vìtšinou minimálnì tyto služby:
 Sdílení (využívání) síové tiskárny. Pokud zadáte tisk na kterékoliv stanici, výtisk
nejspíš vyjede z tiskárny, zapojené k serveru poèítaèové sítì.
 Sdílení pøipojení do internetu. Server vaší lokální sítì je nejspíš pøipojen pevnou
linkou do internetu a umožòuje využívat služby internetu všem stanicím.
Heslo by mìlo být tzv. silné, nemìlo by se nechat lehce uhodnout. Jeho délka by mìla být
min. 6 znakù, nemìlo by to být slovo, které nìco znamená, a mìlo by obsahovat písmena i
èíslice. Vytvoøíte ho tak, že si øeknete pro sebe dobøe zapamatovatelnou frázi (napø. školy
odmítají poèítaèe nestoudného dodavatele) a mezi první písmena slov vložíte èíslice
(tøeba poslední dvojèíslí roku narození vaší matky). Heslo s3o7pnd (š radìji ne) je silné a
umíte ho odvodit.
Server poèítaèové sítì je jejím centrem, jeho výpadek znamená vìtšinou pøerušení práce
celé sítì. Jako server se nasazuje výkonný speciálnì postavený znaèkový poèítaè. Èasto
mívá i více procesorù a znásobené disky pro zvýšení rychlosti práce i zabezpeèení dat.
UPS. Server poèítaèové sítì (ale i jiný dùležitý poèítaè) mívá u sebe tzv. UPS – nepøetržitý
napájecí zdroj. Jedná se o baterii, která pøevezme napájení poèítaèe v okamžiku výpadku
elektrické energie. Elektronika UPS také umožòuje stabilizaci napájecího napìtí.

 Sdílení disku v serveru. Èást disku øídicího poèítaèe (serveru) se zobrazí na naší Domácí sí dnes není tìžké ani drahé vytvoøit. Do všech poèítaèù je tøeba pøidat síové
stanici jako tzv. síový disk. Mùžeme na nìj ukládat svá data, což je nanejvýš užiteèné, karty. K propojení dvou poèítaèù staèí tzv. pøekøížený síový kabel, k propojení tøí a více
protože data jsou fyzicky uložena nikoliv na poèítaèi, na kterém právì pracujeme, ale poèítaèù je již tøeba aktivní síový prvek. Všechny souèasné operaèní systémy umožòují
na serveru, máme k nim pøístup ze kterékoliv stanice zapojené ve (školní) síti, napø. ze sdílení diskù poèítaèù, sdílení tiskáren i sdílení pøipojení k internetu, takže žádné další
svého kabinetu, sborovny, uèebny VT apod. programy není tøeba kupovat, staèí provést pøíslušná nastavení. Nejobtížnìjší èinností
bývá èasto instalace potøebné kabeláže.
Uživatelské jméno a heslo. Pøístup do sítì bývá vázán na uživatelské jméno a heslo.
Správce sítì nám pøidìlí uživatelské jméno (nebo si ho mùžeme urèit), pod kterým se Zajímavosti
do sítì budeme hlásit, a také heslo, které slouží jako bezpeènostní opatøení, aby se pod Vybíráme poèítaè
naším jménem (a tedy vìtšinou k našemu síovému disku) nemohl pøihlásit nìkdo jiný.
Výbìr dobrého poèítaèe je dnes jednodušší než døíve, protože ceny hardwaru jsou
pomìrnì nízké a poøídit velmi kvalitní sestavu je možné okolo 20 tisíc Kè (vèetnì
PC25 PC02
PC0x... Internet monitoru a operaèního systému). Pøesto je tøeba dbát na urèitou opatrnost a zvážit
následující body:
 K èemu poèítaè potøebuji? Pokud se jedná pouze o využití internetu, psaní textù
Sdílená pøípadnì vedení úèetnictví nebo jiné evidence (tzv. kanceláøský poèítaè), staèí mi
Stanice sítì síová i základní nejlevnìjší model (mìl by však splòovat ergonomické parametry – viz
PC01 tiskárna
konec kapitoly). Èasto by vyhovìl i starší poèítaè (max. 2 roky) s cenou do deseti
Kabelហpoèí- tisíc Kè. Herní sestavy vyžadují výraznì vyšší výkon (hlavnì grafické karty, ale i
taèové sítì lepší procesor) a budou mít tedy i vyšší cenu.
 Na jak dlouho poèítaè kupuji? Pokud pøedpokládám jeho pravidelné
Sdílený dlouhodobé využívání, je lepší koupit sestavu støední tøídy, která nebude
disk
výraznì dražší než levný poèítaè a její morální životnost bude vyšší.
Struktura lokální sítì  Kde poèítaè koupit? Poèítaèových firem jsou tisíce. Nechte si udìlat nabídku a
dejte ji posoudit nezávislému odborníkovi, ptejte se na záruku na díly, zpùsob a
rozsah záruèního i pozáruèního servisu a zeptejte se známých na zkušenosti
s firmou, jejíž nabídka vás zaujala.
Aktivní síový prvek Centrální poèítaè (Server)

6
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Druhy poèítaèù, hygiena poèítaèového pracovištì

Druhy poèítaèù Hygiena poèítaèového pracovištì

IBM PC kompatibilní poèítaèe, poèítaèe Apple. Naprostá vìtšina poèítaèù u nás
používaných je typu (IBM) PC kompatibilních, oživuje je vìtšinou nìkterý z operaèních
systémù Windows firmy Microsoft, stále èastìji volnì šiøitelný systém Linux. PC je
zkratka z Personal Computer – osobní poèítaè. Mùžeme ale pracovat i na poèítaèích typu
Apple, které mají svùj vlastní operaèní systém a umožòují pohodlnou práci hlavnì
s grafikou. Na nejnároènìjší aplikace (3D modelování, animace apod.) se používají tzv.
pracovní stanice.
Pøenosný poèítaè – notebook. Pøenosný
poèítaè obsahuje stejné díly jako poèítaè stolní,
pouze v menším, kompaktním provedení,
LCD displej
klávesnice je pøímo v tìle pøístroje a místo
myši se používá tzv. touchpad, což je citlivá
Klávesnice destièka snímající pohyb našeho prstu.
Touchpad nahradí myš
Jako zobrazovací jednotka je u nìho
vždy použit plochý LCD displej. Od
Zabudované reproduktory stolního poèítaèe se také liší
možností pracovat na baterie.
Kapesní poèítaèe se nazývají také PDA.
Umožòují vždy pohodlnou správu kontaktù,
úkolù a termínù, èasto také umí pøehrávat
hudbu i video a se speciální kartou se umí
pøipojit na internet, zobrazovat www stránky a
stahovat poštu. Pokud má kapesní poèítaè
zabudovaný mobilní telefon, øíká se mu
komunikátor.
Mainframe, terminály. Na druhém konci spektra výkonu se nacházejí sálové poèítaèe,
oznaèované jako mainframe. Nezabírají dnes celé sály, spíše jen jednu nebo nìkolik
skøíní, jejich výkon (a také cena) je však obrovský. Používají se jako centrální poèítaèe
rozsáhlých sítí (tj. servery). K sálovému poèítaèi je vìtšinou také možné pøipojit tzv.
terminály, což jsou vlastnì pouze vstupní a výstupní zaøízení, tj. klávesnice, myš a
monitor. Veškeré programy všech uživatelù jsou spuštìny najednou na centrálním
poèítaèi a terminál slouží jen k zadávání a zobrazení dat. (Na rozdíl od sítì na pøedchozí
stranì, kde každá stanice je plnohodnotný poèítaè využívající urèité služby serveru.)
Superpoèítaèe obsahují stovky až tisíce procesorù. Také kapacity operaèní pamìti
a diskù u nich dosahují extrémních hodnot. Jejich výpoèetní výkon je nejvyšší ze všech
druhù poèítaèù. Používají se nejèastìji pro modelování meteorologických jevù, na vìdecké
a vojenské výpoèty.
Dále uvedené zásady je velmi dùležité dodržet, zátìž práce s poèítaèem na lidský
organismus je pomìrnì velká.
 Monitor by mìl splòovat normy vyzaøování škodlivých emisí TCO99 nebo MPRII. Mìl
by mít nastavenu obnovovací frekvenci min. 85 Hz, lépe 100 Hz. Obraz by mìl být ostrý
a zøetelný, nekvalitní monitor velmi zatìžuje oèi a zpùsobuje bolesti hlavy. Ideální je
plochý LCD panel, jehož používání namáhá zrak mnohem ménì.
 Z hlediska zobrazení je nutné, aby na monitor nedopadalo pøímé ani odražené svìtlo,
a to jak sluneèní, tak umìlé. Ideální je zastínìné pracovní místo s lokálním osvìtlením,
vìtšinou nevadí nepøíliš prudké svìtlo z boku nebo shora. Uživatel nemá sedìt tak,
aby jemu dopadalo svìtlo zpøedu do oèí.
 Z hlediska namáhání krèní páteøe a zádových svalù je tøeba mít kvalitní nastavitelnou
židli (pøípadnì podložku pod nohy). Pohled na monitor by mìl smìøovat mírnì dolù
nebo rovnì, nikdy ne nahoru.
 Z hlediska ramen a zápìstí by ruka mìla být volnì podél tìla a zápìstí by mìlo být
položeno na podložce pøed klávesnicí. Myš by vždy mìla být hned vedle klávesnice,
nikdy ne v jiné výškové úrovni.
 Z mnoha dùvodù je nutné dìlat pøi práci s poèítaèem nejpozdìji po hodinì krátké
pøestávky vìnované protažení a krátké procházce. Strnulou pozici u poèítaèe je zcela
nutné kompenzovat pohybem.
 U žákù je vhodné zajistit, aby si umyli ruce pøed použitím poèítaèe po tìlocviku nebo
práci na pozemku apod. V žádném pøípadì není možné pøipustit konzumaci potravin
a nápojù v blízkosti poèítaèového pracovištì.
Hygienické požadavky na prostorové podmínky uèeben základních škol, vèetnì
odborných a poèítaèových uèeben, jsou stanoveny ve Vyhlášce MZ è. 108/2001 Sb., která
je provádìcí vyhláškou Zákona è. 258/2000 Sb.
Nepodceòujte ergonomii práce s poèítaèem a vìnujte èas i prostøedky výbìru
kvalitního monitoru, dobrého poèítaèového stolku i umístìní poèítaèe. Zvláštì
levné výrobky èasto výše uvedené parametry nesplòují. Využívání poèítaèe se
stává bìžnou èinností, trávíme u nìho každý den minimálnì desítky minut, nìkdy
pak celé hodiny. Protože se jedná o pravidelnou každodenní èinnost, její vliv na
nᚠorganismus se døíve nebo pozdìji, ale zcela jistì, projeví.

7
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Otázky

9. Pøi požáru je bìžící poèítaè vhodné hasit vodou:

Otázky a) ano
18.
a)
Více si namáhá obsluha poèítaèe zrak pøi užívání:
LCD panelu
1. Po vypnutí osobního poèítaèe se všechna data b) ne b) monitoru
v operaèní pamìti ztratí:
a) Ano 10. Výhodou jehlièkové tiskárny je: 19. Pøi používání poèítaèe by mìl pohled uživatele
b) Ne a) tichý chod na monitor smìøovat
b) levný provoz a) mírnì dolù nebo rovnì
2. Po vypnutí poèítaèe se všechna data na pevném c) vysoká kvalita tisku b) nahoru
disku ztratí:
a) Ano 11. Inkoustové tiskárny umožòují pouze èernobílý tisk: 20. Správné umístìní myši vùèi klávesnici je:
b) Ne a) Ano a) výše než klávesnice
b) Ne b) níže než klávesnice
3. Informace o tom, zda žárovka svítí, nebo nesvítí, má c) na stejné výškové úrovni jako klávesnice
velikost: 12. Výhodou laserových tiskáren je:
a) 1B a) kvalitní tisk
b) 1b b) levný provoz
c) 1 KB c) rychlý tisk

4. Klávesnice a myš patøí do kategorie: 13. Zaøízení, které pøevede obraz z tištìné pøedlohy do
a) Hardware poèítaèe, se nazývá:
b) Software a) skener
b) modem
5. Bìžná disketa má kapacitu: c) reproduktor
a) 1,44 KB
b) 1,44 GB 14. Øídicí poèítaè poèítaèové sítì se nazývá:
c) 1,44 MB a) skener
b) klient
6. CD-ROM má bìžnì kapacitu: c) server
a) stovky KB
b) stovky MB 15. Heslo pro pøístup do poèítaèové sítì by mìlo mít:
c) stovky GB a) nejvýše 5 znakù, aby se dobøe pamatovalo
b) více než 5 znakù, aby se nedalo snadno uhodnout
7. DVD disk má v porovnání s CD kapacitu
a) vìtší 16. Zaøízení, které pøevezme napájení poèítaèe pøi
b) menší výpadku napìtí v síti, se nazývá
a) UPS
8. Zaøízení, které umožní pøenos poèítaèových dat b) reproduktor
pøes bìžnou telefonní linku, se nazývá: c) komunikátor
a) monitor
b) modem 17. Pøenosný poèítaè se nazývá:
c) reset a) UPS
b) modem
c) notebook

8
MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ Správné odpovìdi

13. Zaøízení, které pøevede obraz z tištìné pøedlohy do

Správné odpovìdi poèítaèe, se nazývá:
1. Po vypnutí poèítaèe se všechna data v operaèní a) skener
pamìti ztratí:
a) Ano 14. Øídicí poèítaè poèítaèové sítì se nazývá:
c) server

2. Po vypnutí poèítaèe se všechna data na pevném 15. Heslo pro pøístup do poèítaèové sítì by mìlo mít:
disku ztratí: b) více než 5 znakù, aby se nedalo snadno uhodnout
b) Ne
16. Zaøízení, které pøevezme napájení poèítaèe pøi
3. Informace o tom, zda žárovka svítí, nebo nesvítí, má výpadku napìtí v síti, se nazývá
velikost: a) UPS
b) 1b
17. Pøenosný poèítaè se nazývá:
4. Klávesnice a myš patøí do kategorie: c) notebook
a) Hardware
18. Více si namáhá obsluha poèítaèe zrak pøi užívání:
5. Bìžná disketa má kapacitu: b) monitoru
c) 1,44 MB
19. Pøi používání poèítaèe by mìl pohled uživatele
6. CD-ROM má bìžnì kapacitu: na monitor smìøovat
b) stovky MB a) mírnì dolù nebo rovnì

7. DVD disk má v porovnání s CD kapacitu 20. Správné umístìní myši vùèi klávesnici je:
a) vìtší c) na stejné výškové úrovni jako klávesnice

8. Zaøízení, které umožní pøenos poèítaèových dat

pøes bìžnou telefonní linku, se nazývá:
b) modem

9. Pøi požáru je bìžící poèítaè vhodné hasit vodou:

b) ne

10. Výhodou jehlièkové tiskárny je:

b) levný provoz

11. Inkoustové tiskárny umožòují pouze èernobílý tisk:

b) Ne

12. Výhodou laserových tiskáren je:

a) kvalitní tisk
c) rychlý tisk