Plánování

 Výchozí manažerská sekvenční funkce, jejíž úspěšné vykonávání vyžaduje od manažera (vedoucího
pracovníka) rozhodování v následujících oblastech:
 Vytyčování cílů, které mají být v budoucnu dosaženy
 Určení aktivit (činností, akcí), které musejí být vykonány, mají-li být dosaženy vytyčené cíle
 Určení zdrojů, jejich množství a alokaci, potřebných k dosažení cílů
 Rozhodnutí o implementaci plánu, tj. určení pracovníků a jejich úkolů při plnění plánu
Plánování – účel
 Určuje směry rozvoje organizace
 Koordinuje činnost lidí a vnitropodnikových jednotek při plnění plánu (dosahování cílů)
 Snižuje podíl zbytečných činností a ztrát při dosahování cílů organizace
 Vypracovává standardy výkonnosti pro kontrolní činnosti (pro řízení podle odchylek)
 Orientuje práci manažerů na plánovité a koncepční řízení vývoje organizace a rozvíjí jejich
schopnosti a dovednosti předvídat budoucí vývoj
Základní typy plánů
 Formální
 Podnikové
 Osobní
 Neformální
Členění podnikových plánů práce
 Podnikové plány se v praxi vyskytují v mnoha druzích v závislosti na typu organizace, na její
velikosti a organizační struktuře a na předmětu podnikání
 Podle časového hlediska – strategické, taktické, operativní plány
 Podle rozsahu úkolů – plány celopodnikové a plány vnitropodnikových jednotek (divizí, závodů,
dílen apod.)
 Podle obsahu a věcného zaměření – plán nákupu, plán výroby, plán prodeje, plán tržeb, plán zisku,
plán počtu pracovníků aj.
Stanovení cílů
 Rozhodující význam v procesu plánování je přisuzovaný stanovení cílů
 Stanovení cílů je chápáno jako vědomé zaměřování budoucí činnosti organizace určitým směrem
 Každá organizace i její vnitropodnikové jednotky mají zpravidla pro určité období větší počet
různých cílů
 Při formulaci cílů podniku prosazují svůj vliv různé externí a interní zájmové skupiny
  Oblasti zájmů externích skupin a jejich vztahy k podnikovým cílům

 Oblast zájmů interních skupin a jejich vztahy k podnikovým cílům

Druhy cílů
 Dle důležitosti
 Vrcholové (hlavní, nadřazené)
 Dílčí (podřazené) – nutné k dosažení hlavních
 Dle stupně dosažitelnosti
 Neomezené – maximalizace zisku…
 Omezené – zvýšení zisku o 15 %
 Dle vztahů mezi cíli v průběhu plnění
 Komplementární – když se zvyšuje stupeň plnění jednoho cíle, zvyšuje se tím i stupeň plnění
jiného cíle
 Konkurenční – když se zvyšuje stupeň plnění jednoho cíle, zároveň se snižuje stupeň plnění
jiného cíle
 Protikladné – plnění jednoho cíle vylučuje plnění cíle jiného
 Indiferentní – cíle k sobě v průběhu plnění nemají žádný vztah
  Dle času a časového okamžiku plnění

Protisměrné plánování (Top-down / bottom-up)

 Na úrovni vrcholového managementu se vypracovává předběžný nadřazený rámcový plán, od
kterého se odvozují plány dílčí, současně jsou od nejnižší plánovací úrovně až k vrcholovému stupni
navrhovány plány dílčí
 Odchylky se řeší vzájemnou koordinací obou principů
 Protisměrné plánování odstraňuje jednostranné nevýhody obou předcházejících způsobů a v praxi se
používá nejčastěji
Princip SMART
 Podřazené (dílčí cíle by měly být stanoveny a vyjádřeny podle tzv. principu SMART
S – specifické a konkrétní pro každou vnitropodnikovou jednotku, skupinu pracovníků
M – měřitelné, tj. kvantifikovatelné, aby bylo možno přesně vyjádřit, sledovat a kontrolovat průběh a
stupeň jejich plnění
A – akceptovatelné, tj. přijatelné jak pro jednotlivé interní a externí zájmové skupiny tak pro
organizaci a vnitropodnikové jednotky
R – realizovatelné, tj. splnitelné z hlediska disponibilních materiálových, finančních a lidských
zdrojů a z hlediska časových možností plnitelů
T – termínované, tzn. Že u každého cíle by měl být uvedený požadovaný termín splnění
Osobní plány práce – Time management
 Umění plánovat práci a vyžívat čas je faktorem úspěchu či neúspěchu každého člověka
 Úspěšní lidé dokážou svůj čas využívat lépe než ostatní, dokážou lépe řídit a používat nejen
pracovní, ale i nepracovní život
 Základem plánování času je denní plán, neboť den je nejkratší a nejpřehlednější časovou jednotkou
 Stanovení cílů
 Životní
 Kariérové
 Zaměstnání
 Uplatnění časového hlediska (letos, do 3 let, za 10–15 let)
 Plánování práce a využití času
 60 % předvídatelné činnosti
 40 % nepředvídatelné
 Rozhodování
 Plnění plánu
Rozhodování v Time Managementu
 Znamená volbu druhů a množství činností a úkolů, které je třeba vykonat
 Volba pořadí, v jakém mají být plněny
 Rozhodování o tom, které činnosti bude manažer vykonávat sám a které bude delegovat
Rozhodovací metody v time managementu
 Paretovo pravidlo
 Příklad: 80 % výsledků, které dosáhne manažer v práci, vyplývá z 20 % vynaloženého času a
naopak

 Metoda ABC
 Vnitřní nerovnováhu mezi příčinami a důsledky čí vstupy a výstupy lze vyjádřit vztahem
15:20:65
 Skupina A – prioritní úkoly
 Skupina B – tyto úkoly a činnosti by měl z větší části vykonat sám
 Skupina C – převážně delegované úkoly
  Eisenhowerův princip
 Všechny činnosti a úkoly rozdělit do čtyř skupin
 Skupina A – manažer vykoná sám a okamžitě
 Skupina B – lze delegovat a kontrolovat dodržení termínu
 Skupina C – lze delegovat jejich přípravu
 Skupina D – nutno všechny delegovat

Plnění plánu
 Je individuální
 Doporučuje se rozdělit režim pracovního dne na tři části:
 Úvodní část dne
 Střední část dne
 Závěrečná část dne
Tipy, jak vyzrát na čas
 Věnujte se důležitým věcem
 Zaveďte si diář
 Zaveďte systém
 Zorganizujte papírování
 Efektivně delegujte
 Buďte asertivní
 Řiďte schůzky
Deset tipů, jak získat čas
 Pracovní bloky
 Nerušená pracovní hodina
 Stanovit časové limity
 Stanovit priority
 Paretův princip
 Taktika krájení salámu
 Schůzka sám se sebou (úkol A)
 Ranní práce
 Výkonnostní křivka dne
Biologické hodiny
 Výkonnost během dne kolísá
 Výkyvy jsou rytmické
 Ranní typ
 Večerní typ
 Neprofilovaný
Vývoj time managementu
 Vnímání času (podle činnosti, věku, roční době)
 Co je to time management?
 Špatný time management  stres
 I. Generace – Co?
 II. Generace – Co? Kdy?
 III. Generace – Co? Kdy? Jak?
 IV. Generace – Člověk není stroj!
 Čtvrtá generace začíná od sebepoznání člověka, od jeho individuálních hodnot s důrazem na
osobnost člověka, na jeho dobrý pocit, vyrovnanost, kondici, dobré vztahy
 Prioritám se přiřazují cíle a následné úkoly, ne opačně úkolům priority – proč, jak co a kdy
 7 vůdčích návyků (Covey)
 Proaktivita
Reaktivní jazyk Proaktivní jazyk
Nic se nedá dělat Podívejme se na možnosti
Takový jsem Mohu na to jít jinak
Dohání mě to k šílenství Ovládám své pocity
Oni to nedovolí Zpracuji účinná doporučení
Musím to udělat Zvolím přiměřenou odezvu
Nemohu Rozhodnu se
Jsem nucen Dám tomu přednost
Kdybych mohl Chci

 Začínejte s myšlenkou na „konec“

 Dejte přednost důležitým věcem
 Myslete způsobem výhra/výhra
 Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni
 Vytvářejte synergii
 Obnova sil
Hodnoty
 Když se člověk rozhodne něco udělat, čas se vždycky nějak najde (Arthur Hailey)
 Vaše osobní hodnoty jsou základem osobního úspěchu a uspokojení
 Jaké jsou nejvyšší priority v mém životě?
 Kterých z těchto priorit si cením nejvíc?
 Když vaše každodenní činnost odráží vaše vnitřní hodnoty, zakoušíte vnitřní mír (pohodu)
 Pyramida produktivity

Cíle
 Když nevím, do kterého přístavu chci doplout, není pro mě žádný vítr ten pravý (Seneca)
 Máte nějaké cíle?
 Máte sepsané svoje cíle?
 3 % lidí mají písemně definované cíle a jsou prý 5 – 10x výkonnější
 Musíte vystoupit ze své komfortní zóny
 Cíle = mosty mezi hodnotami a každodenní aktivitou
 Při specifikací cílů můžeme využít princip SMART
 Cíl x přání
 Nepoužívat podmiňovací způsob (jednou bych chtěl strávit dovolenou na Bahamách)
 Stanovení cílů
 Cíle jsou vize, pro jejichž realizaci chci něco udělat – a to také udělám, jinak zůstane pouze u
předsevzetí
o Chci žít zdravěji
o Každý den budu 15 minut běhat
o Zlepším vztahy s podřízenými
o Týdně si pro každého podřízeného vyhradím hodinu navíc a budu si s ním povídat (o
profesních i soukromých věcech)
 Dlouhodobé životní cíle – Do 10 let splatím hypotéku
 Střednědobé – Do 3 let se vdám
 Krátkodobé – O prázdninách odjedu do Anglie na 2měsíční jazykový kurz
 Dlouhodobé profesní cíle – Stanu se generálním ředitelem
 Střednědobé – Do 5 let opustím povolání a začnu pást ovce
 Krátkodobé – Letos získám doktorát
 Plán stanovení dosažení cílů
 Rozhodněte se přesně, čeho chcete dosáhnout
 Zapište si své rozhodnutí
 Stanovte si termín dosažení cíle, případně dílčí termíny
 Sepište si seznam všeho, co uděláte pro to, abyste svého cíle dosáhli
 Seřaďte položky na seznamu a vytvořte si plán
 Začněte podle plánu okamžitě pracovat
 Dejte si předsevzetí, že každý den uděláte něco, co vás posune blíž k vašemu hlavnímu cíli