4.

Směsi, roztoky a chemické výpočty

Směs
- soustava složená z několika různých chemicky čistých látek (tzn. různých druhů částic) (obr. 1):
homogenní směs
- obsahuje pouze částice menší než 10-9 m
- např. pravé roztoky
koloidní směs
- obsahuje rozptýlené částice o velikosti v rozmezí 10-7 – 10-9 m
- např. aerosol, koloidní roztok, emulze
heterogenní směs
- obsahuje rozptýlené částice větší než 10-7 m
- např. pěna, suspenze

molekuly jednoho plynu

plynný rozptýlené mezi molekulami
jiného plynu, např. vzduch
molekuly nebo ionty
kapalný nízkomolekulárních látek
HOMOGENNÍ roztok
rozptýlené v kapalině, např.
SMĚSI (pravý) roztok NaCl ve vodě
jednotlivé atomy (ionty) jedné
pevné látky rozptýlené mezi
pevný částicemi jiné pevné látky, např.
slitiny kovů
mlha kapičky kapaliny rozptýlené
v plynu
dým částečky pevné látky rozptýlené v
KOLOIDNÍ aerosol * plynu
SMĚSI kouř kapičky kapaliny a částečky pevné
látky rozptýlené v plynu
molekuly organických látek nebo shluky anorganických
koloidní roztok molekul rozptýlené v kapalině, např. bílkoviny ve vodě
emulze * kapičky jedné kapaliny rozptýlené v jiné kapalině, např. olej ve
vodě
gel * bubliny plynu rozptýlené v pevné látce (i voda)
HETEROGENNÍ pěna bubliny plynu rozptýlené v kapalině
SMĚSI suspenze částečky pevné látky rozptýlené v kapalině, např. jemný písek
rozptýlený ve vodě

* pouze orientačně, někdy bývají zařazovány i mezi heterogenní směsi

Metody oddělování směsí

KRYSTALIZACE
- oddělíme složky směsi na základě jejich různé rozpustnosti
- nejdříve tvoří krystaly látka nejméně rozpustná (může být provedena ochlazením za horka
nasyceného roztoku nebo odpařením rozpouštědla)
- používá se např. při získávání čistého krystalového cukru z cukerné šťávy
SEDIMENTACE
- oddělíme pevné částice rozptýlené v plynu nebo kapalině, které se usazují na základě
gravitačních sil
- nejprve se usazují částice s největší hustotou

1
 - používá se např. při čištění odpadních vod
FILTRACE (Obr. 2)
- oddělíme pevnou složku, která se zachytí na filtru, od kapalné (plynné) složky, která filtrem
protéká jako tzv. filtrát
- na základě velikosti částic
- používá se např. při zachycování nečistot při výrobě pitné vody nebo při čištění vzduchu
DESTILACE (Obr. 3)
- oddělíme jednotlivé kapalné složky směsi na základě jejich rozdílné teploty varu, zahřátím se
nejdříve uvolňují páry s převládajícím obsahem složky s nižší teplotou varu, které se vedou do
chladiče, kde opět zkapalní
- získává se tak např. etanol ze směsi vzniklé etanolovým kvašením cukrů
SUBLIMACE
- oddělíme ze směsi složku, která zahříváním přechází z pevného skupenství přímo do plynného
(sublimuje)
- získává se tak např. čistý jod, voda
EXTRAKCE
- oddělování složek směsi na základě jejich rozdílné rozpustnosti v určitém rozpouštědle,
oddělovaná složka se na rozdíl od ostatních složek směsi v rozpouštědle rozpustí a následně se
získá odpařením rozpouštědla nebo destilací
- získáváme tak např. surový olej z olejnatých semen
CHROMATOGRAFIE
- složky směsi se dělí na základě jejich rozdílných vlastností (např. adsorpce nebo velikosti částic)
vzhledem ke dvěma nemísitelným fázím (stacionární – např. pórovitý materiál, a mobilní – např.
rozpouštědlo), při pohybu mobilní fáze podél stacionární dochází k oddělování složek
- používá se např. při analýze složitých směsí látek
ELEKTROFORÉZA
- dělící metoda využívající rozdílnou pohyblivost elektricky nabitých částic různých látek
v elektrickém poli
- = (filtrace + el. pole + chromatografie)
- používá se např. v biochemii k dělení bílkovin

Roztok
- homogenní směs dvou nebo více látek
- vzniká rozpouštěním – dochází k promísení látek a molekulární úrovni → často vznikají nová uskupení
(asociáty), tvořené s molekulami rozpouštědla (případně jinými částicemi) a rozpouštěné látky
- dělení roztoků:
a) podle skupenství
pevné (např. slitiny kovů)
kapalné (např. cukr nebo kyslík rozpuštěný ve vodě)
plynné (např. vzduch)

b) podle vlastní rozpouštěné látky

roztoky neelektrolytů
- vznikají při rozpouštění látek, jejichž molekuly obsahují pouze nepolární, nebo slabě
polární kovalentní vazby a přechází do roztoku jako celek
- vzniklé roztoky nevedou elektrický proud
- např. roztok jodu v chloridu uhličitém; roztok glukózy ve vodě
roztoky pravých elektrolytů
- vznikají při rozpouštění iontových sloučenin v polárních rozpouštědlech

2
 - při jejich rozpouštění dochází k vytrhání jednotlivých iontů ze struktury krystalu
molekulami rozpouštědla
- vzniklý roztok obsahuje volně pohyblivé, elektricky nabité částice → je elektricky vodivý

Koncentrace roztoků
= jaké množství látky je v roztoku obsaženo
- lze vyjádřit různými způsoby:

Látkové množství n
- jednotka … mol
- n plynů … 22,4 l
n mol
N – počet částic
NA – Avogadrova konstanta ( 1 mol … 6,023 . 1023) částic

Hmotnostní zlomek w
- hm. zlomek látky A v roztoku - podíl hmotnosti látky A ku celkové hmotnosti roztoku:
w
mA – hmotnost látky A
mr – hmotnost rozpouštědla
mR – hmotnost roztoku
m A + mr = mR
- součet hmotnostních zlomků všech látek tvořících roztok = 1

Hmotnostní procento
- hm. procento určité složky v roztoku získáme vynásobením jejího hmotnostního zlomku stem:

hmotnostní % = w . 100

Objemový zlomek
- objemový zlomek látky A v roztoku (A) je roven podílu objemu látky A obsažené v roztoku – VA a jeho
celkovému objemu VR

Objemové procento
- objemové % látky A v roztoku je definováno vztahem:

VR – celkový objem roztoku

VA – použitý objem látky
- pro reálné roztoky platí, že součet objemových % všech složek tvořících roztok není roven stu

Molární (látková) koncentrace

- definována jako počet molů určité látky rozpuštěné v 1 dm3 roztoku (jednotka – mol/l):

3
 cA – molární koncentrace látky A
nA – počet molů látky A
VR – celkový objem roztoku
MA – molární hmotnost látky A v g/mol

Ředění roztoků
a) Zřeďovací rovnice
- m1w1 + m2w2 = (m1 + m2)w nebo m1w1 + m2w2 = mw

w1, w2 - hmotnostní procento výchozích roztoků

w - hmotnostní procento vzniklého roztoku
m1, m2 - hmotnosti výchozích roztoků
m - celková hmotnost roztoku

b) Křížové pravidlo

Příklad: Kolik cm3 50% kyseliny dusičné ( = 1,310 g . cm-3) je potřeba pro přípravu 450 cm3 jejího 10 % roztoku
-3
( = 1, 054 g . cm )?

Řešení: Pro výpočet použijeme tzv. křížové pravidlo:

a) Vstupní koncentrace roztoků napíšeme vedle sebe. Pokud k ředění použijeme vodu, jako v tomto případě,
místo druhé koncentrace píšeme nulu).
50 0

b) Do středu pomyslného čtverce vepíšeme požadovanou koncentraci

50 0
10
c) V úhlopříčkách vytvoříme absolutní hodnotu rozdílů vstupní a požadované koncentrace .

50 0 50 0

10 10

40 10 40

d) Pod výchozími koncentracemi se nyní nachází počet jejich hmotnostních dílů, které jsou pro přípravu roztoku
třeba.

50 0

10

10 dílů 40 dílů

e) Pomocí známého vztahu (m = . V) vypočteme hmotnost připravovaného roztoku.

m = 1,054 . 450 = 474,3 g

4
 f) 474,3 g roztoku vzniklo smísením 10 hmotnostních dílů 50% roztoku kyseliny a 40 hmotnostních dílů vody.
Celkově je roztok tvořen 50 díly. Zjistíme hmotnost jednoho z nich a vypočítáme hmotnost 10 dílů kyseliny a
10 dílů vody.
474,3 : 50 = 9,486 g
10 dílů 50% HNO3 . . . . . . . . . . 10 . 9,486 = 94,86 g
40 dílů vody . . . . . . . . . . . . . . . 40 . 9,486 = 379,44 g

g) S využitím následujícího vztahu přepočteme hmotnost obou složek na objem:

=
Abychom si usnadnili výpočet, budeme předpokládat, že hustota vody je rovna jedné ( H2O =
1,0).

V H2O = = 379,4 cm3

V HNO3 = = 72,4 cm3

Na přípravu 450 cm3 roztoku 10% kyseliny dusičné použijeme 72,4 cm3 50% roztoku
této kyseliny a 379,4 cm3 vody.

Přepočty koncentrací roztoku

- Látkovou koncentraci ci nějaké látky v roztoku lze přepočítat na koncentraci udanou v hmotnostních
procentech (a naopak) pomocí vztahu:

wi – hmotnostní zlomek rozpuštěné látky

ci – látková koncentrace rozpuštěné látky (mol . l-1)
Mi – molární hmotnost rozpuštěné látky (g . mol-1)
- hustota roztoku (g . cm-3)

Příklad: Jaká je látková koncentrace roztoku HCl s koncentrací 2O hm.% a hustotou 1,1 g.cm3?

Řešení:

w . . 103 = c . M c= = = 6,03 g . mol-1

5
Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3