Kurikulum

komplexní význam pojmu Kurikulum – zahrnuje proces, prostředí i prostředky, jimiž se

dosahuje stanoveného cíle“ (Walterová, 1994, s. 14).

Dva významy termínu kurikulum lze podle Walterové (1994, s. 15) považovat za podstatné:
1. vzdělávací program, projekt, plán: zahrnuje škálu od programu jednotlivého kurzu
nebo vyučovacího předmětu až po komplexní program vzdělávací instituce, tj. plán
všech aktivit ve škole;
2. průběh studia a jeho obsah: charakteristika vzdělávací dráhy a obsah zkušenosti,
kterou žák získává v době studia.
3. Obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech, jež se k ní
vztahují, + její plánování a hodnocení. (Průcha, Walterová, Mareš)

Terminologické dělení kurikula:

- Formální
o Do něj spadá projektování cílů, obsahu, prostředků, organizace vzděl.,
realizace tohoto projektovaného kurikula včetně způsobů kontroly a hodnocení
výsledků výuky.
- Neformální
o Jsou veškeré další aktivity, zážitky, zkušenosti organizované školou (výlety,
kroužky, soutěže, návštěvy kulturních akcí, domácí úkoly)
- Skryté
o Skutečnosti z prostředí školy, jež nejsou explicitně vyjádřené (kultura školy,
vztahy ve třídě apod.)
o Dle Jarvise to jsou: normy a postoje, kterým se žáci naučí uvnitř edukační
instituce, ačkoliv nejsou mezi vymezenými cíli dané instituce

Roviny kurikula:
- Zamyšlené
o Co je plánováno a co obsahují kurikulární dokumenty
- Realizované
o Realizace obsahu kurikulárních dokumentů
- Dosažené
o To, co si žáci skutečně osvojili

Formy kurikula:
- Koncepční
- Projektové
- Realizační
- Rezultátové
- Efektové

Příklady:
KONCEPČNÍ Koncepce, vize, plány obsahu Bílí kniha, strategie vzdělávací
forma vzdělávání politiky 2030+
PROJEKTOVÁ Konkrétně plánované projekty RVP, ŠVP, MŠ podporující
forma obsahu vzdělávání zdraví, Začít spolu, učebnice,
 standardy vzdělávání…
REALIZAČNÍ Obsah vzdělávání prezentovaný Konkrétní výuka
forma subjektům edukace
REZULTÁTOVÁ Obsah vzdělávání Dosažené výsledky vzdělávání
forma percipovaný/vnímaný subjekty
edukace
EFEKTOVÁ Obsah vzdělávání fungující na Dlouhodobý dopad/efekt
forma straně subjektů edukace vzdělání na subjekty. Př:
profesní kariéra.

Kritéria kvality kurikula:

- Kongruence
o Soulad mezi :
 nadřazeným a podřazeným kurikulem
 projektovaným a realizovaným kurikulem
- Relevantnost
o Kurikulum reflektuje aktuální stav poznání
- Konzistentnost
o Kurikulum má logickou a kohezní strukturu
- Praktikovatelnost
o Kurikulum je pro zamýšlené účely použitelné
- Efektivnost
o Kurikulum směřuje k očekávaným výsledkům

A všechny tyto požadavky jsou v rovnováze

Kurikulum dle Walterové zahrnuje komplex problémů vztahující se k řešení otázek:

- Proč? Koho, Co? Kdy? Jak? Za jakých podmínek? S jakými očekávanými efekty
vzdělání?
- Každá otázka skrývá řadu podotázek tedy dílčích problémů
- Vyřešením dílčích problémů tedy získáme odpovědi na otázky – Jimi pak
strukturujeme kurikulum

Struktura kurikula je tvořena dimenzemi: Ideovou, Obsahovou, Organizační, Metodickou

Dimenze kurikula:
- Ideová
o představuje obecné i konkrétní cíle, jež se mají ve výchovně-vzdělávacím
procesu realizovat (dokumenty školské politiky, cíle, vize a plány).
- Obsahová
o se týká konkrétního učiva, zpracování učebnic apod. Jde tedy o to, jak učivo
prochází vzdělávacím procesem.
- Metodická
o zahrnuje metody a formy, jakými je učivo předáváno, typicky jde o vyučovací
styl učitele, didaktické prostředky atd.
- Organizační
o se vztahuje k osnovám a standardům, které řeší podmínky, v nichž se výuka
realizuje.
Modely kurikula (Maňák, Janík, Švec, 2008)

Modely kurikula – nepředstavuje statický fenomén, představuje proces – přetváří se, vzniká
na určité výchozí koncepci

Fundamentální
o subjektem ve fundamentálním modelu je tvůrce (filozof, badatel aj.), který ideově
vymezuje obsah vzdělání, a to na základě společenské situace, kultury, vládnoucí
ideologie, cílů edukačního procesu, a formuluje požadavky na ideál osobnosti. Jde
o představu virtuální a východiskem pro následné konkrétní realizace, které se
snaží nastíněnou koncepci uskutečnit.

Konstitutivní
o stanoví konkrétní požadavky na vzdělání v dané společenské situaci. Subjektem
konstitutivního modelu je organizátor (státní orgán, odborná komise, manažer,
politik aj.), který v duchu určujícího kulturního konsenzu (fundamentálního
modelu) zvažuje společenské cíle, podmínky, zájmy, potřeby a navrhuje a
prosazuje odpovídající kurikulum v rámci vzdělávacího sytému.

Realizovaný
o subjektem v tomto modelu je učitel, který se většinou na tvorbě předchozích
modelů nepodílí, je jen realizátorem společností přijatých koncepcí. Objektem
modelu je edukační situace, vyučovací předmět, učivo a hlavně žák, který si
osvojuje obsah vzdělání. Učitel sice vychází z modelu fundamentálního, respektuje
model konstitutivní, ale na jejich základě konstruuje model realizovaný, který
vyúsťuje do přípravy na výuku.
BONUS:

V českých školách je TZV dvoustupňové kurikulum. Na státní úrovni je to RVP a na

školní ŠVP a TVP.

RVP:
- vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí.
- Je směrodatný pro učitele, zřizovatele a jejich odborné a sociální partnery.
- Stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který navazuje základní vzdělávání.
- Je východiskem pro tvorbu ŠVP
- Je otevřeným dokumentem
- Je inovovaným dokumentem

Dle RVP učitel u dítěte rozvíjí tyto univerzální rámcové cíle:

- Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání

- Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

 - Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost
působící na své okolí

A ty jsou naplňovány neustále ať už u činností plánovaných, či kterýkoliv jiných.

ŠVP:
- By měli učitelé konzultovat s rodiči a obohatit tak vzdělávací nabídku o nové možnosti.
Např: návštěva do knihovny, beseda s policajty – protože tam pracují rodiče dětí.
- Školy vytvářejí vzdělávací programy s ohledem na sociální možnosti. Např: nepojedou
na pobyt v přírodě do předraženého ubytování, když ví, že si to plno rodičů nemůže
dovolit.

ZDROJE A KOMPONENTY ŠVP dle Šmelové a Walterové - příklad

Vzdělávat zdroje komponenty
PROČ? Informace o návaznosti RVP, ŠVP a Priority školy, klíčové
TVP = hodnoty, smysl, očekávání, kompetence, očekávané
potřeby. výstupy

KOHO? Analýza kolektivu na úrovni školy, Specifika dětí v MŠ

třídy = sociální, věkové, odklady
školní docházky

CO? Analýza tematických celků a jejich Obsah

rozpracování do tematických částí = praktické zkušenosti
z běžného života, poznání

KDY? Stanovení přibližné doby plnění Platnost ŠVP

jednotlivých tematických částí Posloupnost a časový rozsah
tematických celků

JAK? Uvedení strategie učení, učební

situace, organizace života ve třídě a Metody a postupy
ve škole, mimoškolní činnosti…
ZA JAKÝCH Legislativní rámec, financování,
PODMÍNEK? vybavení, učební prostředí, podpůrné Organizace činností, členění
materiály… tříd

S JAKÝMI Stanovení pravidel hodnocení,

OČEKÁVANÝMI = funkce/kritéria hodnocení,
EFEKTY? metody/nástroje hodnocení, způsoby Kontrola hodnocení
sdělování výsledků.