Pozdrav

Hello! – formální, Ahoj/Dobrý den

Hi!- neformální, Ahoj/Čau/Nazdar
Good morning! – Dobré ráno /gud mo:rning/
Good afternoon! – Dobré odpoledne
Good evening! – Dobrý večer /gud i:vening/
What’s your name? – Jak se jmenuješ?
I’m/ I am … - Já jsem
My name is … - Moje jméno je …
Goodbye – formální, Nashledanou
Bye – neformální, Nashle, čau
Nice to meet you. – Rád/a tě poznávám
Nice to meet you, too. – Také vás ráda poznávám.

Základní slove BE (to be = infinitiv)

Jednotné číslo Množné číslo
I am / I’m We (my) are / We‘re
You are / You‘re You (vy) are / You‘re
He (on), she (ona), it (ono) is / They (oni) are / They‘re
He’s, She’s, It‘s

I’m Markéta
You are / You’re Nela
He is Marek
We are / We‘re Blahovi

Zápor slovesa BE
 - NOT – zápor, dává se za vyčasované sloveso, v našem případě
sloveso BE
- I’m not Markéta
- You are not Nela/ You aren‘t Nela
- He is not Marek/ He isn’t Marek
- We are not Bláhovi/ We aren’t Bláhovi
-
Otázka + krátká odpověď
- Are you Markéta? - No, I’m not. // Yes, I am.
- Is he Petr? – No, he isn’t. // Yes, he is.
- Is she a dentist? – No, she isn’t. // Yes, she is.
- Are they from Czech Republic? – No, they aren’t. // Yes, they are.

COLOURS - BARVY

What’s your favourite colour? – Jaká je vaše/tvoje oblíbená barva?

My favourite /fejvrit/ colour is …. – Moje oblíbená barva je ….
My favourite colours are …. – Moje oblíbené barvy jsou
 Dny v týdnu
- Vždy používáme předložku ON  On Monday, on Friday, on
Sunday
- Jediná výjimka: AT the weekend
- What day is it today? – It is Friday today. / It’s Friday.
-

PRONOUNS – ZÁJMENA
Osobní
Jednotné číslo Množné číslo
Já I My We
Ty You Vy You
On He Oni They
Ona She
Ono It

Přivlastňovací
Můj My Náš Our /aur/
Tvůj Your Váš Your
Jeho His Jejich Their /dejr/
Její Her
Jeho Its
My favourite colour is… Our favourite colours are…..
Your favourite colour is…. Your favourite colours are….
His name is… Their names are…(David and Hana)
Her name is…

Číslovky základní JEDENÁCT až DVACET anglicky

 anglicky
Česky slovy česky číslovkou anglicky slovy vyslovujeme anglicky číslovkou

jedenáct 11 eleven /ilevn/ 11

dvanáct 12 twelve /twelv/ 12

!!! třináct 13 thirteen /thertýn/ 13

čtrnáct 14 fourteen /fortýn/ 14

!!! patnáct 15 fifteen /fiftýn/ 15

šestnáct 16 sixteen /sikstýn/ 16

sedmnáct 17 seventeen /sevntýn/ 17

!! osmnáct 18 eighteen /eitýn/ 18

devatenáct 19 nineteen /najntýn/ 19

dvacet 20 twenty /twenty/ 20

U čísel 13-19 nezapomínejte při vyslovování na důraz, který je vždy na první, ale i druhé
slabice, kde je část slova “teen”

Číslovky základní DVACET JEDEN až TŘICET anglicky

anglicky
Česky slovy česky číslovkou anglicky slovy vyslovujeme anglicky číslovkou

dvacet jeden 21 twenty-one /twentywan/ 21

dvacet dva 22 twenty-two /twentytú/ 22

dvacet tři 23 twenty-three /twentythrý/ 23

dvacet čtyři 24 twenty-four /twentyfor/ 24

dvacet pět 25 twenty-five /twentyfajv/ 25

dvacet šest 26 twenty-six /twentysix/ 26

dvacet sedm 27 twenty-seven /twentysevn/ 27

dvacet osm 28 twenty-eight /twentyeit/ 28

dvacet devět 29 twenty-nine /twentynajn/ 29

třicet 30 thirty /therty/ 30

Další číslovky vytvoříme spojením desítek a jednotek, které v psané formě spojíme
spojovníkem, například:
42 forty-two

55 fifty-five

99 ninety-nine

10 ten [ten]
20 twenty [tventy]
30 thirty [srty]
40 forty [fórty]
50 fifty [fifty]
60 sixty [sixty]
70 seventy [sevnty]
80 eighty [ejty]
90 ninety [najnty]
100 hundred [handrid]

How old are you? – Jak jsi starý?/Kolik ti je?

I’m/ I am (fifty-seven) years old – Je mi ….

Tvoření otázek
Společným pravidlem pro většinu otázek je to, že se změní ve větě slovosled, a před podmět
se dostává sloveso, přesně řečeno pomocné sloveso

+ You are from England – ? Are you from England? Yes, I am. / No, I’m not.

- Where are you from? - Odkud jsi?

- I am/I’m from Spain. – Jsem ze Španělska.

- I am from the Czech Republic – Jsem z ČR

OTÁZKA:

- Are you from Japan? Yes, I am. / No, I’m not.

 - Is she from Russia? Yes, she is. / No, she isn’t.

You are 25 years old  Are you 25 years old?  No, I’m not. / Yes, I am.

I’m from the Czech Republic.

FAMILY – RODINA

Můj- my

Tvůj – your /jór/

Jeho – his

Její – her

Onoho – its

Náš – our

Váš – your /jór/

Jejich – their

On je můj otec – He is my father

Můj otec je Josef – My father is Josef

Ona je moje matka – She is my mother

Moje matka je Alena – My mother is Alena

English Česky
father otec
mother matka
grandfather dědeček
grandmother babička
family rodina
 brother bratr
sister sestra
uncle strýc
aunt teta
father-in-law tchán
mother-in-law tchýně
sister-in-law švagrová
brother-in-law švagr
son-in-law zeť
daughter-in-law snacha
Daddy/dad Tatínek/taťka
Mummy/mum Maminka/mamka
granny babička
niece neteř
nephew synovec
Daughter /dótr/ dcera
cousin bratranec, sestřenice
son syn
child/children dítě/děti
parents rodiče
grandparents prarodiče
only child jedináček
husband manžel
wife manželka
boyfriend přítel
girlfriend přítelkyně

DÚ:
Napište číslovky slovy

28 Twenty-eight
13 thirteen
96 Ninety-six
 34 Thirty-four
87 Eighty-seven
66 Sixty-six
55 Fifty-five
42 Forty-two

Napište číslovku číslicí

Eighty-five 85
Forty-seven 47
Fifty 50
Thirty-one 31
Eleven 11
Ninety-six 96
Seventy-three 73
Eighteen 18

He is nice = He’s nice.  On je milý.

Jenny is nice. = Jenny’s nice.  Jenny je milá.

London is nice. = London’s nice.  Londýn je pěkný.

How are you? – Jak se máš?

I’m tired = jsem unavená

I’m fine = mám se dobře

I’m busy = jsem zaneprázdněná

I have a lot of work = mám spoustu práce

I’m busy at work = jsem zaneprázdněná v práci

Otázka

- V anglické otázce máme přehozený slovosled

- Kladná věta: Pořadí slov v kladné větě je následující = nejdříve je

podmět (podstatné jméno – he, they,..) , po něm následuje přísudek
(sloveso – be)

- Otázka: nejprve máme přísudek (be) , poté podmět (he, she, we)

Kladná věta Otázka

He is my brother. IS he your brother?
She is nice. IS she nice?
They are from Egypt. ARE they from Egypt?

WHO? KDO?
WHERE? KDE?
WHEN? KDY?
HOW? / HOW OLD? JAK? / JAK STARÝ?
WHAT? CO?
Při otázce s Who, Where, When, atd… nám slovosled zůstává přehozený  tzn., že první je
PŘÍSUDEK (sloveso) a po něm následuje PODMĚT (podst.jm.)  WHO ARE YOU? /
WHERE IS YOUR SISTER?
1) Jak je stará tvoje matka?

How old are you?

 How old is she?  How old is your mother?  How old is her mother?

2) Kde oni jsou?

Where are they? – přehozený slovosled ve větě

3) Jak se on má?

How are (be) you? = Jak se máš (ty)  How is he?

4) Kde je moje taška?

Where is my bag?

5) Kde oni jsou? // Kde ona je?

Where are they? // Where is she?

6) Kdy je ten koncert?

When is the concert?

PAMATOVAT! V anglické otázce máme přehozený slovosled

Where are you from? = Odkud jsi?  I’m from THE Czech Republic / I’m from Czech.

Where do you live? = Kde žiješ?  I live in Olomouc/Ostrava/Havířov.

Jednotné a množné číslo

- Jednotné číslo píšeme v AJ vždycky s členem (a/an)

 - Množné číslo se píše bez členu (a/an) a má koncovku –s

- PRAVIDLA PRO MNOŽNÉ ČÍSLO

- 1) přidáváme –s k podstatnému jménu: book  books

- 2) přidáváme –es, pokud nám podstatné jméno končí na s, x, ch, apod.: fox  foxes,
witch  witches

- 3) přidáváme koncovku –es a mění se nám y  i: country  countries (pokud je před

„y“ souhláska, dochází ke změkčení)

Fráze

I think = Myslím si…

I think it’s a camera. I think they’re papers.

I have = Já mám…

I have keys. I have a mobile phone.

THIS/ THESE/ THAT/ THOSE

JEDNOTNÉ ČÍSLO: this, that

MNOŽNÉ ČÍSLO: these, those

Pokud mluvím o něčem, co mám (blízko) u sebe, použiju this (dys), these (dýs)

Pokud poukazuji na něco, co není v mé blízkosti, je to dál ode mě, použiju: that (ded), those
(dous)
 Typical souvenirs (in my country) are ….. (a mug, a flag)
In my country typical souvenirs are …. (a mug, a flag)
- Sloveso časujeme až po větných členech (podmět, předmět, příslovečné určení)

PŘIVLASTŇOVACÍ PÁD – životné

Vzhledem k tomu, že angličtina na rozdíl od češtiny nezná „klasické pá dy“ (1.

až 7.), musí si vypomoci jinak. Přivlastnění (v češtině tedy 2. pá d) se v
angličtině vyjá dří pomocí kombinace „apostrof ‘ + S„.

o Pepa isn´t happy. Pepa´s car isn´t fast enough.

o Jim is young. Jim´s mother is old.
o My mother is nice. My mother´s husband is nice too.
o This doctor is clever. This doctor´s friend is from Brno.
o That girl isn´t at school. Is that girl´s boyfriend at home?
o My son-in-law is a singer. My son-in-law´s name is Peter.

Obdobně postupujeme i v množném čísle. Nejprve si ujasníme, „ke komu“

přivlastň ujeme (pro demonstraci slouží první věta) – tzn. jaký je 1. pá d – a ve
druhé větě tvoříme „přivlastň ovací pá d“.

o My friends aren´t happy. My friends´ cars are slow.

o Our mothers are pretty. Our mothers´ dresses are long. (x My mother’s dresses
are long.)
o These doctors are from Prague. These doctors´ nurses are from Prague too.
o Those students are sad. Is those students´ teacher angry? (x Is this student’s
teacher angry?)

ROZDÍL MEZI JEDNOTNÝM A MNOŽNÁM ČÍSLEM

 My friend’s car is slow. – jednotné číslo X My friends’ cars are slow. –
množné číslo

Zde vidíte, že u množného čísla vypouštíme za apostrofem koncové „S“. Je

tomu tak u množných čísel, která již na jedno „S“ končí (friends, mothers,
doctors …).

Naopak u nepravidelných podstatných jmen, jejichž množné číslo na „S“

nekončí, jej použít musíme (samotný apostrof nestačí – už kvů li výslovnosti).
o My children are good. My children´s mother is my wife.
o These men are stupid. Are these men´s wives happy?
o Your sisters-in-law are tall. Are your sisters-in-law´s husbands handsome?

Všimněte si rozdílu:
o My parent´s name is Džarda. (před apostrofem stojí jednotné číslo)
o My parents´ names are Džarda and Věra. (před apostrofem stojí mn. číslo)
o This student´s book is ugly. (před apostrofem stojí jednotné číslo)
o These students´ teacher is hard-working. (před apostrofem stojí mn. číslo)

WHOSE? – Čí? Whose this bag?

WHO’S = WHO IS? – Kdo je..? Who is the woman?

Peter's
1. This is book. (Peter)
Smiths'
2. Let's go to the . (Smiths)
children's
3. The room is upstairs (podkroví). (children) !!!
John's
4. sister is twelve years old. (John)
Susan Steve's
5. and school /skúl/ is old. (Susan – Steve)
Men's
6. shoes are on the second floor (druhé patro). (men)
parents'
7. My car is not expensive. (parents)
Charles'
8. CD player is new. (Charles)
boy's
9. This is the bike. – To je chlapcovo kolo. (boy)
boys'
10. These are the pencils. – To jsou tužky chlapců. (boys) !!! množné číslo
TRAVEL – fráze během cestování

1. Do you speak English? – Mluvíš/te anglicky?

- Just a little./ Yes, but just a little. = Jenom trochu.
2. My name is __________.
- Where do you live? – Kde žiješ/te?
3. Can you speak slowly, please? – Můžete mluvit pomalu, prosím? // Speak slowly, please.
= Mluvte pomalu, prosím.
4. Where can /ken/ I find a bus/taxi/shop/hospital (nemocnice)? – Kde najdu autobus/taxi?
5. Where can I find a train (vlak)?
6. Can you take me to the airport, please? – Můžete mě vzít na letiště?
7. How much does it cost?/ How much is it?/ How much? – Kolik to stojí?
8. Do you take credit cards? – Berete karty?
9. Where is the bathroom/toilet? – Kde jsou záchody?
10. How to get to ____ (to the beach, to the airport, city center)? – Jak se dostanu ___ (na
pláž, na letiště, centra)?
11. What’s the best option to get to the airport? – Jak se nejlépe dostat na letiště?
12. Excuse me, can you help me? = Pardon, můžete mi pomoct?
13. Can I borrow the iron /ajron/? = Můžu si půjčit žehličku?

RESTAURANT
1 (What) Would you like to order? / Are you ready to order? – Chtěla byste si objednat? /
Máte vybráno?
2 Something to drink? – Něco k pití?
3 I would like to have salad/a coffee/ soup. – Ráda bych si dala salát/kávu/polévku.
- I would like salad. – Dala bych si salát.
- I want salad. – Chci salát.
4 Cash or card. – Hotově nebo kartou.
Opakování – přídavná jména
1) To je malý dům. = This is small house.
2) To je pěkná žena. = This is beautiful/nice woman.
3) To jsou rychlá auta. = These are fast cars.
4) To je pomalé auto. = This is slow car.
5) To jsou náročné testy. = These are difficult tests.
6) To je dlouhá kniha. = This is long book.
7) To je drahá taška. = This is expensive bag.
8) Ty hodinky jsou levné. = This watch is cheap.
9) Tento muž je vysoký. = This man is tall.

Opakování – jídla
1) Maso = meat
2) Pokrm = meal
3) Ryba = fish
4) Vajíčko = egg / vajíčka = eggs
5) Mléko = milk
6) Ovoce = fruit
7) Zelenina = vegetables
8) Rýže = rice
9) Chleba = bread
10) Máslo = butter
11) Sýr = cheese
12) Voda = water
13) Rohlík = (white bread) roll
14) Šunka = ham /hem/
15) Marmeláda = jam /džem/
16) Brambory = potatoes

MEAT - maso
1) Chicken = kuřecí
2) Beef = hověží
3) Pork = vepřové
4) Lamb = jehněčí
SEA FOOD – mořské plody

Trout = pstruh
Shrimp = kreveta
Lobster = humr
Sea hedgehog = mořský ježek
Salmon = losos

FRUIT – ovoce
Apricot = meruňka
Peach = broskev
Grapes = hrozny
Pear = hruška
Pineapple = ananas
Pomegranate = granátové jablko /pomgrenit/
Quince = kdoule /kwins/
Present simple – Přítomný čas prostý

Přítomný prostý čas (present simple) je jeden z nejzákladnějších gramatických

jevů, se kterými se student setká hned při začátcích studia. Většinou následuje
po probrání slovesa být. Jeho pochopení není složité. Problémy však studenti
většinou začnou mít, když se naučí i přítomný čas průběhový, ale to nás zatím
nemusí trápit.

Čas se používá pro děje, které se opakují, pro zvyky.

Tvoření
Pokud již umíte pracovat se slovesem to be, pak víte, že má tři základní tvary
(am, is, are).

U všech ostatních osob zůstává sloveso v infinitivu

Výjimka! U třetí osoby jednotného čísla přidáváme ke slovesu koncovku –s

jednotné číslo množné číslo

1 I work here. We work here.
2 You work here. You work here.
3 He works here. They work here.
She works here.
It works well.

Watch – She watches the TV.

Study – He studies at the university.

ZÁPOR

Don’t = Do not

Doesn’t = Does not /daznt/  pouze třetí osoba jednotného čísla (he, she, it)

Příklad: She doesn’t eat eggs for breakfast,

Příslovce: vkládáme vždy mezi osobu a sloveso

Usually = obvykle  I usually drink coffee every morning.

 Often = často  I often eat pasta.

Časový údaj

Every day/week/year/summer, in the morning/afternoon/evening vkládáme vždy na konec

věty

Every day = každý den  I go to work every day.

Every week/weekend = každý týden/víkend  I play badbimton every weekend.

In the evening = večer  I don’t work in the evening.

Opakování present simple

drink

1. We eat a lot of rice and a lot of (spousta/hodně) milk.

don't

2. No, I have breakfast as (jako) my family on Monday.

eat

3. Teenagers a lot of fast food.

eat

4. They don't cereal, they prefer toast for breakfast.

go

5. I usually (obvykle) to a restaurant with my friend.

know

6. 'Is the café open?' 'Sorry, I don't .'

read
1. We sometimes (někdy/občas) books.
goes
2. Emily to the disco.
Go  3 os.j.č. goes
 rains
3. It often (často) (pršet) on Sundays.
wash
4. Pete and his sister (umývat) the family car.
hurry
5. I always (vždy) (spěchat) to the bus stop (autobusová zastávka).

Tvoření otázky

Potřebujeme zde pomocné sloveso DO. Toto sloveso ve svém základním významu znamená
“dělat”, ale nám nepůjde o významové sloveso, ale pouze pomocné, proto zde neznamená
“dělat”, nemá vlastně žádný překlad – jen nám pomáhá, proto pomocné sloveso.

You live in Prague. Do you live in Prague?

You speak English. Do you speak English?

You read magazines. Do you read magazines?

Jak jsme si již řekli, ve 3. osobě jednotného čísla dochází v kladné oznamovací větě ke
změně, přidá se koncové -S. To se projeví i zde, ale koncové -S již nebude na konci
významového slovesa, ale na konci pomocného slovesa.

Pokud za DO přidáme -S, vznikne slůvko DOES /dʌz/:

He lives in Prague. Does he live in Prague?

Tvoření krátké odpovědi

Do you live in Prague? Yes, I do. No, I don't.

Does he live in Prague? Yes, he does. No, he doesn't.

Present simple/Přítomný čas prostý

Use/Použití
 Děj, který probíhá dlouhodobě
 Zvyk, činnost, která se opakuje
 Všeobecná pravda
Conjugation/Časování
 Kromě 3.os.č.j. je tvar slovesa stejný
 ! ve třetí osobě č.j. přidáváme koncovku __-s, -es____
I sleep We sleep
You sleep You sleep
! He sleeps They sleep
She sleeps
It sleeps
Negative sentence/Zápor
 Pomocné sloveso__do/does__________ + not = don’t/doesn’t
 Doesn’t  3.os.č.j.
 Významové sloveso zůstává v infinitivu
Příklad: I don’t sleep at home. / She doesn’t sleep at home.
Question/Otázka
 Pomocné sloveso__Do/Does________ stojí na začátku otázky
 Does  3.os.č.j.
Příklad: Do you sleep at home? / Does she sleep at home?
Adverbs of frequency/Příslovce určijící frekvenci
 Usually = obvykle, always = vždy, often = často
 Stojí mezi podmětem a významovým slovesem
Příklad: I usually go to bed at 8 o’clock.
I don’t usually go to bed at 8.
Do you usually go to bed at 8?

Exercise/Cvičení
1. My brother _______lives__________ (live) in Germany.

2. I _____don’t like_______ (not / like) Mondays!

3. We _______have_________ (have) breakfast at 7 in the morning.

6. My children ________love________ (love) computer games.

7. ___Do you like________ (you / like) rock music? Yes, I do./No, I

don’t.

4. What time ____does he get up________ (he /get up)?

5. My sister _does not/doesn’t (daznt) go______ (not / go) to work.

8. Where __does your father work_________ (your father / work)?

Napište 3 věty s použitím adverbs of frequency

Přeložte věty

What time do you go to bed? = V kolik hodin chodíš do postele? /

Kdy chodíš spát?

I always read a nice book. = Vždy (si) čtu pěknou knihu.

I never get up at 6 o’clock.

Adam and his sister wash the family car.

Jana nenosí rifle. (wear) = Jana doesn’t wear jeans.

Každý den se učím angličtinu.

Chodíme do kina. = We go to the cinema.

Oni chodí často do obchodu/supermarketu.

TIME
Určování času v AJ

A.M. – ráno/dopoledne, tedy časový úsek 00:00-11:59 = They open at 7 a.m.

P.M. – odpoledne/večer, tedy časový úsek 12:00-23:59 = The shop closes at 6 p.m.
Celou hodinu vyslovujeme jako o'clock, která se pojí s předložkou at = I go to bed at 8
o’clock., They close at 4 o‘clock

What's the time? (Kolik je hodin?)

 It's 4:15 a.m. – four fifteen a.m. (4:15 ráno)
 It's 7:30 p.m. – seven thirty p.m. (7:30 večer)
 It's 1:35 p.m. – one thirty five p.m. (1:35 odpoledne)
 It's 2:25 a.m. – two twenty five a.m. (2:25 ráno)
 It's 6 o'clock nebo It's 6 in the morning.
 It's 8 o'clock nebo It's 8 in the evening.

When? (Kdy?)
 At four fifteen – o čtvrt na pět (4:15)
 At seven thirty – o půl osmé (7:30)
 At one thirty-five – v jednu hodinu a třicet pět minut
 At two twenty-five – ve dvě hodiny a dvacet pět minut
 At 6 o'clock – v 6 hodin
 At 8 o'clock – v 8 hodin
PAST = PO
7:10 = It’s ten past 7
2:25 = It’s twenty-five past 2
5:15 = It’s quarter past 5  čtvrt po = QUARTER PAST

5:30 = It’s half past five  půl = HALF PAST

TO = DO (nějaké doby)
7:50 = It’s ten to eight
6:59 = It’s one to 7
4:45 = It’s quarter to 5  čtvrt do = QUARTER TO

Příklady:
It’s ten to five = 4:50
5:48 = It’s five forty-eight/It’s twelve to six
3:18 = It’s three eighteen./It’s eighteen past three.
ČAS – opakování
What’s the time? – Kolik je hodin?
(What time is it? – Kolik je hodin?)

07:15 It's quarter past seven.

04:45 It's quarter to five.

02:30 It's half past two.

09:00 It's nine o'clock

10:15 It's quarter past ten

10:52 It's eight to eleven. / It's ten fifty-two

01:20 It's twenty past one. / It's one twen

03:35 It’s three thirty-five

06:42 It's six forty-two

09:36 It's nine thirty-six

11:26 It's eleven twenty-six

04:17 It's four seventeen

05:54 It's five fifty-four

07:28 It's seven twenty-eight

10:22 It’s ten twenty-two

Slovíčka, přítomný čas prostý, příslovce četnosti

1) Číšník nikdy nepracuje v nemocnici. – The/A waiter never works in a hospital.
2) Sestřička chodí vždy do práce. – The nurse always goes to work.
 3) Ta učitelka učí ve velké škole. – The teacher teaches at a big school.
learn – učit (se) X teach (učit někoho)
4) Mí přátelé pracují ve Francii. – My friends work in France.
5) Nikdy nepiju kávu s mlékem. – I never drink coffee with milk.
6) John jí často chleba s máslem a se sýrem. – John often eats bread with butter and cheese.
7) Ona studuje na malé univerzitě. – She studies at small university.
8) Chodím do postele v 10 hodin. – I go to bed at ten o’clock.
9) Moje sestra vstává v 6:20. – My sister gets up at six twenty.
10) On bydlí ve starém domě. – He lives in an old house.
In house – v domě
At home – doma

Fill in the verbs in brackets into the gaps.

lives
1. He (live) in Liverpool.

go
2. We often (go) to the cinema.

is
3. Jenny (be) ill. (nemocná)

has
4. Ben (have) a brother.

like
5. I (like) apples.

Negate the sentences.

1. Amy speaks French.

Amy doesn't speak French.

2. They are (be) friendly.

They are not/aren't friendly

They don’t have friends. = Oni nemají přátele.

3. James works in a bank.

James doesn't work in a bank.

4. His sister is good at basketball.

His sister is not/isn't good at basketball.

5. I know the answer. (odpověď)

I don't know the answer.

TO BE = být

I am NOT

You are NOT

He/she/it is NOT

LIVE = žít

I don’t (do not) live

You don’t live

He/she/it doesn’t live

Choose the correct verb forms.

are
1. We at home.

does not wear

2. She jeans. / She doesn’t wear jeans.

play
3. They often computer games.

do not eat
4. Tigers grass./ Tigers don’t eat grass,

is
5. Mr. Brown a doctor. / Mr. Brown isn’t a doctor.
Text učebnice s.37

- Be interested in = zajímat se o něco

- At about nine = okolo deváté

- Get up = vstávat

- When I’m hungry = když mám hlad

- Classes = hodiny

- Practise = cvičit

- All morning = celé ráno

- More = více

- After = potom

- Before = předtím

- Floor = podlaha / on the floor = na podlaze

- Towel = ručník

- Clothes = oblečení

- It’s difficult to sleep. = Je těžké usnout.

- Things = věci